S vysokou poptávkou po právních službách se rojí střety zájmů
V poslední době začalo v České republice rapidně přibývat střetů zájmů, do nichž jsou zapleteny místní advokátní kanceláře. Zvyšující se poptávka klientů po právních službách totiž tlačí právníky k obcházení stavovské etiky. Podle České advokátní komory (ČAK) musí kontrolní rada a kárná komise - nezávislé orgány, jejichž úkolem je prošetřovat možná pochybení právníků - každý rok řešit víc a víc stížností na advokáty a možné střety zájmů.
Nedávno musely i špičkové kanceláře, jako jsou domácí advokátní
kancelář Havel & Holásek a mezinárodní advokátní kancelář Weil,
Gotshal and Manges, předložit argumenty, které jednoznačně dokládají, že
je jejich počínání v konkrétních případech v souladu s českými právními
normami. Ačkoliv počet případů střetů zájmů roste, ČAK jednotlivé kauzy
nekomentuje a nevede ani úplné záznamy o počtu a typu šetření, což
brání hlubšímu posouzení rozsahu tohoto problému. “V posledních několika
letech jsme zaregistrovali, že počet kárných řízení souvisejících se
střety zájmů se zvýšil, nikoliv rapidně, ale zvýšil se,” uvedla mluvčí
ČAK Iva Chaloupková. Důvodem vyššího počtu případů jsou nenasycenost
českého trhu právních služeb a snaha právníků získávat nové klienty, “i
když tím porušují zákon o advokacii a pravidla stavovské etiky,” dodala
Chaloupková.
“Nezávislé orgány ČAK, tedy kontrolní rada a kárná
komise, posuzují tyto případy velmi přísně,” řekla Chaloupková a
upřesnila, že oba orgány řeší ročně až 140 kárných řízení s advokáty.
“Lze říci, že zhruba pětina těchto řízení se konkrétně týká střetu
zájmů,” sdělila.
Velcí hráči s pošramocenou pověstí. Jedním z
posledních případů, který prošetřuje kárná komise brněnské pobočky ČAK,
je možný střet zájmů u jedné z největších domácích advokátních kanceláří
Havel & Holásek (H&H). České sdělovací prostředky informovaly,
že čtyřem advokátům pracujícím pro H&H hrozí kárné řízení, protože
zastupovali rakouskou společnost Kapsch v tendru na dodavatele systému
elektronického mýtného. Tendr vypsalo Ministerstvo dopravy ČR a firma
Kapsch v něm nakonec zvítězila. Kancelář H&H přitom dříve
ministerstvu radila v právních otázkách spojených s výstavbou systému.
Mluvčí ministerstva dopravy Karel Hanzelka uvedl, že zástupci
ministerstva, kteří na výstavbě systému elektronického mýtného
pracovali, byli překvapeni, když spatřili zástupce H&H na opačné
straně jednacího stolu, kde tentokrát hájili zájmy firmy Kapsch.
Zástupce H&H Jaroslav Havel veškerá nařčení odmítl s tím, že jeho
kancelář nepokládá situaci za nezákonnou ani neetickou. “V rámci
přípustných právních norem jsme pro své klienty udělali maximum, plně
jsme přitom respektovali povinnou mlčenlivost a vyhýbali se střetu
zájmů,” řekl. “Absolutně není pravda, že se naše advokátní kancelář
ocitla ve střetu zájmů,” dodal a vzhledem k probíhajícímu šetření odmítl
komentovat bližší podrobnosti. H&H nyní čeká na konečné rozhodnutí
kárné komise, které má padnout v blízké době.
Podnětem pro zahájení
šetření byl pro ČAK údajně článek uveřejněný v červenci v českých
médiích z popudu jednoho z konkurentů H&H. V prohlášení na webové
stránce ČAK Chaloupková potvrdila, že si komora tohoto případu všimla na
základě článků v místních médiích a 9. července 2007 podala žalobu u
kárné komise.
“Je normální, že ČAK reaguje a prošetřuje jakýkoli
případ potenciálního střetu zájmů, který by mohl poškodit pověst celé
profese,” uvedl Kamil Blažek, advokát mezinárodní právní kanceláře
Linklaters.
Zisky českých advokátních kanceláří stoupají, neboť je
žene vzhůru zvyšující se poptávka po právních službách. Už dnes si
právníci mnou ruce v radostném očekávání finančních výsledků za rok
2007. Dalším nedávným případem, o němž kvůli možnému střetu zájmů
informovala česká média, je mezinárodní kancelář Weil, Gotshal &
Manges (WGM), která sídlí v New Yorku. Ministerstvo financí (MF) si v
červenci tuto kancelář najalo na zastupování v mezinárodním sporu s
Československou obchodní bankou (ČSOB). Deník Hospodářské noviny přinesl
27. července zprávu, že WGM dříve zastupovala japonskou banku Nomura v
právních sporech s ČSOB, avšak kancelář odmítla tvrzení, že tato
skutečnost zakládá střet zájmů. “WGM jsme vybrali z omezeného počtu
advokátních kanceláří na základě její zkušenosti a absence střetu
zájmů,” prohlásil mluvčí MF Jakub Haas. Ministerstvo vyřazuje nabídky
těch advokátních kanceláří, které se dříve angažovaly ve sporech proti
státu.
Dalším dobře známým případem, který si čeští právníci
pamatují, je kauza pražského advokáta Jiřího Teryngela, který v roce
2001 v jednání o pronájmu moskevského hotelu Český dům zastupoval jak
ministerstvo zahraničí, tak i nájemce. ČAK podnikla příslušné kroky a
vyškrtla Teryngela ze seznamu advokátů, avšak ten se proti tomuto
rozhodnutí úspěšně odvolal. Podle ČAK Teryngel nadále vykonává advokátní
praxi - pracuje v kanceláři Teryngel & Partneři.
Co říká zákon?
Český zákon o advokacii a předpisy profesní etiky konstatují, že střet zájmů je závažným porušením povinností advokáta.
“Porušení
povinností advokáta nastává aktem převzetí právního zastoupení klienta,
jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy klienta, kterého tentýž advokát
zastupoval v minulosti,” uvedla Chaloupková. Zákon a předpisy podle ní
nerozlišují ani nespecifikují, “zda v rámci střetu zájmů byl nebo nebyl
přímo poškozen zájem klienta ve prospěch jiného klienta. Klíčovou a
podstatnou skutečností je, že již ke střetu zájmů došlo.”
Podle
zákona o advokacii je advokát v několika typech situací povinen
poskytování právních služeb odmítnout. Jedním z takových případů je
situace, kdy advokát v téže věci nebo ve věci související již poskytl
právní služby jiné osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o
poskytnutí právních služeb žádá. Stejně tak je zakázáno pracovat pro
osobu, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby
žádá. Dále je advokát povinen poskytnutí právních služeb odmítnout,
jestliže by informace, kterou má o jiném nebo o bývalém klientovi, mohla
toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit,
jestliže se projednání věci zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi
blízká, a jestliže jsou zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb
žádá, v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké - všechny
tyto situace lze klasifikovat jako střet zájmů.
Nejnovější
statistické údaje, které je ČAK schopna o počtu takových případů
poskytnout, pocházejí z 31. března 2005. Čísla ukazují nárůst počtu
kárných případů týkajících se advokátů ze 127 v roce 2003 na 145 v roce
2004. Chaloupková odmítla komentovat, proč ČAK nemůže poskytnout
čerstvější údaje.
Lišíme se od ostatních?
Jen málo advokátů, na
které se CBW obrátil, bylo ochotno střety zájmů svých kolegů v České
republice komentovat. Daniel Weinhold, společník mezinárodní advokátní
kanceláře Weinhold Legal uvedl, že se situace v České republice od
jiných zemí nijak zásadně neliší.
“Je zřejmé, že s rostoucím počtem
velkých advokátních kanceláří na jedné straně a konsolidací
prostřednictvím fúzí nebo ukončením činnosti na straně druhé začíná být
počet možných kombinací mezi klienty a advokátními kancelářemi u
některých typů transakcí či sporů omezený,” prohlásil Weinhold. Podle
něj to vede k tomu, že se stále větší počet advokátů zabývá více případy
současně. Důsledky tohoto vývoje by se prý však neměly přeceňovat,
neboť záleží spíše na “nastavení rozumných procedur uvnitř advokátních
kanceláří” a přísném dohledu nad nimi.
“Snažíme se vyhýbat situacím, v
nichž by naše angažmá mohlo přinést krátkodobý zisk, ale způsobilo
dlouhodobý problém s pověstí,” konstatoval Weinhold. I on nicméně
připustil, že pro některé advokátní kanceláře může být “pokušení příliš
velké” a vzhledem k sílící konkurenci a tlaku na trhu pak tyto kanceláře
i navzdory hrozícímu střetu zájmů určitou práci přijmou. Weinhold
dodal, že některé případy probírané ve sdělovacích prostředcích mají
nepříznivý dopad na celou profesi, poněvadž posilují klišé o “chamtivých
právnících”, zvláště pokud se týkají velkých advokátních kanceláří, kde
to vypadá jako “systémová chyba, nikoliv jako selhání jednotlivce”.
Nekalé
způsoby Vedle toho, že vyhnout se střetu zájmů někdy představuje
problém, vytváří podle Weinholda prostor k neetickému chování také
rostoucí konkurence na českém trhu. “Zažili jsme několik absurdních
pokusů, kdy některé kanceláře používaly doslova jakékoliv zbraně, aby
získaly nebo si udržely klienty. Ve všech těchto případech se toho
dopouštěli ti, kdo měli sami značné problémy se stavovskou etikou,”
poznamenal Weinhold.
Jde i o klienta Navzdory rostoucímu počtu
případů, které v poslední době vrhají negativní světlo na celkový obraz
právnické profese, by se podle Weinholda neměla ale všechna vina
svalovat pouze na advokáty. Významnou roli prý hrají také objednavatelé
právních služeb, kteří stejně tak mohou přispívat ke kultivaci či naopak
zkaženosti právního trhu.
“Zažil jsem bezpočet pokusů využít výše
popsaných situací - buďto ve snaze snížit odměnu advokáta na minimum
anebo získat nějakou jinou výhodu, například přístup k drahocenným
informacím,” řekl Weinhold a dodal: “Samozřejmě je to advokát, kdo by
měl být schopen takovým pokusům odolat, avšak i objednavatelé právních
služeb by měli přemýšlet o tom, zda jim může takový tlak přinést
skutečnou hodnotu.”
Na druhé straně je ČAK povinna zajistit, aby
čeští advokáti její pravidla respektovali. “Mnohdy mají lidé v kárné
komisi jen částečné zkušenosti s případy, které jsou ,na hraně‘, a
jejich individuální úsudek proto může být omezený,” uvedl Daniel
Weinhold.
