Vybrané otázky správního práva a veřejné správy III
Jaro 2015

doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D.

}
} Funkce soudní kontroly veřejné správy
}
} Systém soudní kontroly veřejné správy, právní úprava
–správní soudnictví (zákon č. 150/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
–
–obecné soudnictví (zákon č .  99/1963 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
–
–ústavní soudnictví  (zákon č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů),
–
–SD EU (dříve ESD), ESLP

–
–správní soudnictví, zaměřené na ochranu veřejných subjektivních práv
-zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů
–
–soudní kontrola  správních rozhodnutí se soukromoprávními důsledky
-nově koncipovaná část pátá o.s.ř., zákonem č. 151/2002 Sb.
–
–pozn.:   k tomu bylo třeba nastavit režim pro řešení příp. kompetenčních konfliktů  - zákon č.
131/2002 Sb., o  rozhodování některých kompetenčních sporů
–

–
–návaznost na model tzv. první republiky
–zákon č. 3/1918 Sb. z. a n.
–Ústava č. 121/1920 Sb. z. a n.
–
–snaha (při  dané organizaci spr. soudnictví) důsledně diferencovat při soudní ochraně
subjektivních práv dle jejich povahy (veřejná  - soukromá).
–činnost veřejné správy míří většinově na subjektivní práva veřejná v některých případech i na
práva soukromá
–
–
–
–

}

}
} - základem tzv. smíšený model, NSS a specializované senáty  krajských soudů, se svébytnou
procedurální úpravou
}
} - uzákoněno pod vlivem nálezu ÚS č. 276/2001 Sb.
}
} - cílem  dosáhnout slučitelnosti  s požadavky  zejm. čl. 6 Evropské úmluvy (tzv. plná
jurisdikce)
}
}
}
}

}
}
– postavení a poslání
–
– krajských soudů
–
– Nejvyššího správního soudu
}
}

}Soudy ve správním soudnictví rozhodují o :
}
} -   žalobách proti rozhodnutím správního orgánu,
} -   ochraně proti nečinnosti správního orgánu,
} -   ochraně před nezákonným zásahem správního  orgánu,
} -   kompetenčních  žalobách,
}
} Žalobce lze uspokojit po podání žaloby
}
}Ve správním soudnictví dále soudy rozhodují :
}     -  ve věcech volebních a ve věcech místního  a krajského referenda,
}               -  ve věcech politických stran a politických hnutí,
} -  o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se           zákonem (žalobce lze
uspokojit po podání návrhu)
}
}Zvláštním případem rozhodování je rozhodování v kárných věcech.
}
}S výjimkou řízení o kasačních stížnostech není povinné zastoupení advokátem

◦
§žalobu lze podat po vyčerpání řádných opravných prostředků do dvou měsíců poté, kdy bylo
rozhodnutí (o opravném prostředku) oznámeno bylo žalobci doručením písemného vyhotovení nebo jiným
zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou
§soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu soud
přezkoumá napadené výroky rozhodnutí
§   v mezích žalobních bodů
§rozhoduje se  zpravidla bez jednání
§kasační princip rozhodování
◦

}
}žalobu lze podat po bezvýsledném vyčerpání prostředků podle správního řádu
◦nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy marně proběhla lhůta stanovená zvláštním zákonem pro
vydání rozhodnutí nebo osvědčení, resp. od posledního úkonu správního orgánu
}soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí
}je-li návrh důvodný, soud uloží rozsudkem správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo
osvědčení,  není-li návrh důvodný, soud žalobu zamítne

}
}
}Před podáním žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu je v řízení vedeném podle
správního řádu č. 500/2004 Sb. třeba vždy nejprve vyčerpat procesní prostředek ochrany proti
nečinnosti ve správním řízení, kterým je návrh nadřízenému správnímu orgánu dle § 80 odst. 3
správního řádu.
}
}

}
}žalobu lze podat při zkrácení na právech nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením,
◦lhůta k podání - do dvou měsíců ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o nezákonném zásahu; nejpozději
lze žalobu podat do dvou let od okamžiku, kdy k zásahu došlo
}soud rozhoduje na základě skutkového stavu zjištěného ke dni svého rozhodnutí, příp. ke dni zásahu
}soud rozsudkem zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže,
aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem; popř. rozhodne, že zásah byl nezákonný; soud
zamítne žalobu, není-li důvodná.
◦

◦soud rozhoduje kladný nebo záporný kompetenční spor, jehož stranami jsou
–správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní    samosprávy, nebo
–orgány územní, zájmové nebo profesní samosprávy navzájem, anebo
–ústřední správní úřady navzájem
–
◦k rozhodování je příslušný Nejvyšší správní soud
–soud vychází ze skutkového a právního stavu, který tu je v době jeho rozhodnutí
–neodmítne-li soud žalobu, nezastaví-li řízení nebo nerozhodne-li o postoupení věci, rozsudkem
určí, který ze správních orgánů má pravomoc vydat rozhodnutí ve věci uvedené v žalobě.

◦ochrana ve věcech seznamů voličů
◦ochrana ve věcech registrace
◦neplatnost voleb a hlasování
◦ochrana ve věcech zániku mandátu
}
◦ochrana ve věcech místního či krajského referenda
–určení, že návrh na konání  referenda nemá nedostatky,
–vyhlášení  referenda,
–vyslovení neplatnosti rozhodnutí přijatého v referendu,
–vyslovení neplatnosti hlasování v  referendu.

}
}návrhem se u soudu lze za podmínek stanovených zvláštním zákonem domáhat
◦určení, že návrh na registraci, popřípadě návrh na registraci změny stanov nemá nedostatky,
◦rozpuštění politické strany nebo politického hnutí, pozastavení nebo znovuobnovení jejich činnosti
}
}k rozhodování o rozpuštění… je příslušný Nejvyšší správní soud
}o rozpuštění …rozhoduje soud podle skutkového stavu, který tu je v době rozhodnutí soudu

}
}návrh je oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným
správním orgánem, zkrácen
}
}k rozhodování je příslušný krajský soud
}
}je-li návrh důvodný, opatření obecné povahy nebo jeho části soud  zruší dnem, který v rozsudku
určí; není-li návrh důvodný, soud jej zamítne

}
}
}
}
}
}kasační stížnost je opravným prostředkem proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu (vč.
Městského soudu v Praze)  ve správním soudnictví,
}
}podat  kasační stížnost může účastník řízení před krajským soudem , z něhož toto rozhodnutí vzešlo
(tedy i správní orgán, např. krajský úřad), nebo osoba zúčastněná na řízení (dále jen
"stěžovatel"),
}
}stěžovatel se může domáhat  zrušení soudního rozhodnutí,
}
}kasační stížnost je přípustná proti každému takovému rozhodnutí, není-li dále stanoveno jinak.
}
}

}
}
}Kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené :
}
}nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení - §
103 odst. 1, písm. a) s.ř.s.
}
}vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí
vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen
zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit
zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí
správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí
správního orgánu pro nesrozumitelnost - §  103 odst. 1, písm. b) s.ř.s.,
}
}                    a dalších zákonem stanovených důvodů….
}
}