2014
Energetické právo
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
Viktor Szabo
Antonín Panák
Jakub Handrlica
Juraj Szabo
Kateřina Eichlerová
Marie Brejchová
Ondřej Běhal
Pavel Kotásek
Radim Polčák
Václav Stupka
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[2]
© Masarykova univerzita, 2013
grafický design ©……………………, 2013
1. vydání © …………….., 2013
ISBN ……………………………………..
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[3]
OBSAH
I. Organizace energetického trhu ČR ...................................................................................................................................... 5
Zpráva Nezávislé odborné komise pro poso zen energetických potřeb České republiky v dlo hodobém časovém
horizontu (vybrané kapitoly)..............................................................................................................................................................................................................5
Dohoda k energetické chartě (vybraná stanovení)..........................................................................................................................................................31
Smlouva o f ngování Evropské unie (vybraná stanovení: Pravidla hospodářské so těže)...................................................................38
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009, ze dne 13. července 2009, kterým se zřiz je Agentura pro
spol práci energetických reg lačních orgánů.......................................................................................................................................................................41
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkon státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon) (vybraná stanovení: Obecná část; Státní energetická inspekce; Společná, přechodná a
závěrečná stanovení)..........................................................................................................................................................................................................................51
Vyhláška Energetického reg lačního úřad č. 140/2009 Sb., o způsob regulace cen v energetických odvětvích a
postupech pro regulaci cen.......................................................................................................................................................................................................74
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách....................................................................................................................................................................................................80
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (vybraná stanovení)................................................................................................................................85
Další dokumentydopor čené ke studiu....................................................................................................................................................................................85
II. Právní úprava udržitelného rozvoje .................................................................................................................................87
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře kombinované výroby tepla a
elektřiny založené na poptávce po žitečném teple na vnitřním trhusenergií a o změně směrnice 92/42/EHS.....................87
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného
živatele a o energetických sl žbách a o zr šení směrnice Rady 93/76/EHS..................................................................................................93
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic
2009/125/ES a 2010/30/EU a o zr šení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES................................................................................................94
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií...................................................................................................................................................................113
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojíchenergie a o změně některých zákonů.....................................................................128
Cenové rozhodn tí Energetického reg lačního úřad č. 4/2012 ze dne 26. listopadu 2012, kterým se stanovuje
podpora pro podporované zdroje energie...................................................................................................................................................................147
Nález Ústavníhosoudu ze dne 15. května 2012, sp. zn. Pl. ÚS 17/11 (výběr z rozhodn tí)...................................................................156
Další dokumentydopor čené ke studiu.................................................................................................................................................................................171
III. Právní aspekty elektroenergetiky .................................................................................................................................. 172
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s
elektřino a o zr šení směrnice 2003/54/ES.....................................................................................................................................................................172
Nařízení Komise (EU) č. 774/2010 ze dne 2. září 2010 o stanovení pokynů týkajících se vyrovnávacích plateb mezi
provozovateli přenosových soustav a společného reg lačního příst p k poplatkůmza přenos.....................................................197
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkon státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon) (vybraná stanovení: Definice v elektroenergetice)......................................................................................200
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkon státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon) (vybraná stanovení: Elektroenergetika).............................................................................................................201
Vyhláška Energetického reg lačního úřad č. 541/2005 Sb.o Pravidlech trhu s elektřino , zásadách tvorby cen za
činnostioperátora trhu s elektřino a provedení některých dalších stanovení energetického zákona.............................216
Vyhláška Ministerstva průmysl a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o způsob stanovení náhrady škody
při neoprávněném odběr , neoprávněné dodávce, neoprávněném přenos nebo neoprávněné distribuci elektřiny
(vybraná stanovení)................................................................................................................................................................................................................241
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[4]
Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém vy žívání jaderné energie a ioniz jícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů (vybraná stanovení)...............................................................................................................................................................................243
Další dokumentydopor čené ke studiu.................................................................................................................................................................................251
IV. Právní aspekty teplárenství.............................................................................................................................................. 252
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkon státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon) (vybraná stanovení: Definice v teplárenství)...................................................................................................252
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkon státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon) (vybraná stanovení: Teplárenství).........................................................................................................................253
Vyhláška Ministerstva průmysl a obchodu č. 478/2006 Sb., o způsob výpočt škody vzniklé držiteli licence
neoprávněnýmodběrem tepla............................................................................................................................................................................................257
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraněovzd ší (vybraná stanovení: Povinnost vy žití CZT).....................................................................257
Další dokumentydopor čené ke studiu.................................................................................................................................................................................257
V. Právní aspekty plynárenství............................................................................................................................................. 258
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 715/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách příst p k plynárenským
přepravním so stavám a o zr šení nařízení (ES) č. 1775/2005.............................................................................................................................258
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh
se zemním plynem a o zr šení směrnice 2003/55/ES (vybraná stanovení)...............................................................................................269
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkon státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon) (vybraná stanovení: Definice v plynárenství)..................................................................................................275
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkon státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon) (vybraná stanovení: Plynárenství).........................................................................................................................276
Vyhláška Energetického reg lačního úřad č. 365/2009 Sb., o pravidlech trhu splynem...........................................................299
Vyhláška Ministerstva průmysl a obchodu č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsob stanovení náhrady škody při
neoprávněném odběr , neoprávněné dodávce, neoprávněném skladňování, neoprávněné přepravě nebo
neoprávněné distribuci plynu (vybraná stanovení)............................................................................................................................................328
Další dokumentydoporučené ke studiu.................................................................................................................................................................................330
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[5]
I. ORGANIZACE ENERGETICKÉHO TRHU ČR
Zpráva Nezávislé odborné komise pro posouzení energetických potřeb
České republiky v dlouhodobém časovém horizontu (vybrané kapitoly)
15. VÝCHODISKA, PRINCIPY A RIZIKA ENERGETICKÉ
STRATEGIE
15.1. Shrnutí hlavních analytických závěrů - ČR
České energetické hospodářství je v so časné době stabilní.
Spotřeba primárních energetických zdrojů (PEZ) i konečná
spotřeba energie v posledních letech mírně rostou v
důsledk změn v proporcích PEZ a vývoz elektřiny.
Poptávk po zdrojích v důsledk vyššího ekonomického
růst však částečně tl mí pokles energetické náročnosti.
Energetická náročnost ekonomiky ČR je vyšší než evropský
průměr, při očekávané konvergenci všech základních
reálných i nominálních makroekonomických kazatelů k
evropském standardu předpokládáme i snížení energetické
náročnosti na celoevropský průměr; tomu odpovídá i
zmapovaný potenciál úspor při energetických přeměnách i v
konečné spotřebě.
Česká energetika je dnes dostatečně zabezpečena vyváženým
zdrojovým mixem a výrobními kapacitami a rovněž
disponuje rezervami, včetně strategických, pro krytí výkyvů
spotřeby. V období po roce 1989 došlo k rozsáhlé
restrukturalizaci při masivních ekologických investicích do
procesů získávání zdrojů energie, jejich transformace a
spotřeby. Velmi výrazně se snížily emise škodlivin, bylo
dosaženo prvních významnějších úspor energie a rovněž
nastartovaná podpora vy žívání obnovitelných zdrojů
energie (OZE) přináší první, byť zatím skromné výsledky.
Díky vysokém vy žití t zemských zdrojů t hých paliv je
dovozní energetická závislost ČR poměrně nízká (42%, jedna
z nejnižších v Evropě). Elektrizační soustava je závislá na
dovážených zdrojích energie (především jaderné palivo)
pouze z 38%. Připomínáme však, že bilance zahraničního
obchodu s energetickými komoditami je v ročním deficitu v
řád 130 – 140 mld. Kč, s tendencí k dalším propadu. Trh
t hých paliv je stabilizovaný, orientovaný na dodávky pro
výrob elektřiny a dodávkového tepla. Trh plynných paliv
stagnuje a plynná paliva jsou v širší míře platňována
především v konečné spotřebě energie v malých a středních
zdrojích na výrob tepla. Kapalná paliva jsou dominantně
vy žívána pro výrob pohonných hmot.
Česká republika disponuje významnými zásobami černého a
hnědého hlí a jako jediný stát Evropské unie do rčité míry i
uranu. Ve všech těchto třech případech však plné b do cí
vy žití exist jících i potenciálních zásob závisí na kombinaci
několika významných faktorů. Především je to vývoj
poptávky a ceny, kdy tyto faktory působí velmi rozdílně u
černého a hnědého hlí nebo uranu, a též ekologické a
krajinotvorné faktory. I přes poměrně vysoké stavy
geologických a bilančních zásob hnědého hlí jsou stavy
vytěžitelných zásob v ČR nízké a životnost jednotlivých lomů
se pohybuje od 14 do 50 let. Při setrvání na této palivové
základně to možň je obnovit jen část kapacit post pně
dožívajících výroben elektřiny a tepla. Objem vytěžitelných
zásob černého hlí v ČR vystačí maximálně do roku 2030.
Pokud dojde k výraznějším rozvoji jaderné energetiky (u
nás nebo globálně) a při stávajícím trendu cen komodit na
světových trzích, mohou se zásoby českého uranu stát
reálno strategickou komoditou. Z analýzy zásob vyplývá, že
v ČR existuje potenciál nové těžby, případně jejího obnovení.
Na příklad na ložisk Rožná je jasný potenciál pro
prodlo žení těžby. Další těžitelné zásoby jsou i u ostatních
ložisek.
Zdroje ropy a plynu na území ČR jsou mizivé a jejich
so časná těžba tvoří necelé 2% so časné spotřeby PEZ.
Spalování fosilních paliv pro energetické účely včetně
dopravy je v České republice největším zdrojem skleníkových
plynů a dalších látek znečišť jících ovzd ší. Emise
skleníkových plynů poklesly v České republice v letech 1990
až 2006 o cca 25 % z původních 190 milionu tun ekvivalentu
CO2 na cca 140 mil. tun CO2ekv. K největším poklesu došlo v
první polovině devadesátých let min lého století díky
str kt rálním změnám hospodářství. Kjótský protokol, který
Česká republika ratifikovala, nás zavazuje nejpozději do roku
2012 snížit emise skleníkových plynů o 8 % k referenčním
roku 1990.
Vázáni jsme i emisními stropy stanovenými evropskou
legislativou pro ostatní znečišť jící plyny. V této souvislosti je
třeba se i zmínit o téměř desetinásobném poklesu emisí SO2
z 1850 kt na 264 kt mezi roky 1990 až 2000, který je
nikátní v rámci celé Evropy. Na dr hé straně, emise z
motorové dopravy však od roku 1990 rostou zrychl jícím se
tempem a konkrétně v případě emisí oxidu d sík mohou
převážit pokles těchto emisí z velkých energetických zdrojů;
splnění emisního stropu podle směrnice EU pro rok 2010
může být pro NOX ohroženo.
Česká energetika prošla v průběh devadesátých let – stejně
jako celá česká ekonomika – hlubokou tržní reformou, trhy s
energií však podléhají i nadále rychlém vývoji. Trhy s
elektřino a zemním plynem jsou liberalizovány a
pootevřeny, v případě elektřiny stále významnější roli hraje
Energetická burza, v případě plynu je st peň sk tečné
liberalizace výrazně menší. Ani v delší budoucnosti nebude
možné mluvit o jednotném evropském trhu, lze spíše
očekávat vytváření regionálních trhů v rámci evropského
kontinentu. Dlo hodobý vývoj cen energií bude vycházet
především z poptávky podmíněné hospodářským růstem, v
krátkodobém horizontu se budou projevovat regionální
nerovnováhy, klimatické vlivy, spekulace na trzích (jak
energií, tak obecně kapitálových) a stále více i vliv cen
emisních povolenek. V každém případě, minimálně v rámci
regionálních trhů, ale post pně i v rámci celé EU, nastane
patrně rychlá konvergence cen, především elektřiny, později i
zemního plynu. Dalším, v podstatě daným vnějším
parametrem české energetiky, budou reg lační pravidla,
zaváděná EU.
Závažné omez jící limity má další rozvoj české energetiky v
oblasti legislativy a disponibilní kvalifikované pracovní síly.
Investiční záměry se potýkají s komplikovanými a
zdlo havými schvalovacími procesy a procesy autorizace
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[6]
nejsou jasně vymezeny. Pokud bude pokračovat setrvalý
trend v nejasné koncepci energetiky a slábno cí podpory
vzdělávání v energetice a energetickém strojírenství, může
Česká republika během deseti let ztratit nejen soběstačnost v
dodávkách energie, ale také pozici silného vývojáře a
dodavatele investičních celků, pozici kterou budovala od
dr hé poloviny 19. století. Problematika disponibilní a
kvalifikované pracovní síly je pak přímo propojena s
programy vědy a výzk m , zaměřenými na rozvoj nových,
efektivních technologií pro sektor energetiky. Přitažlivost
st dijních oborů a možnosti profesního růst při účasti na
perspektivních výzk mných a vývojových projektech vyřeší
dva problémy so časně: poskytnou českém průmysl
odpovídající profesní zázemí a podpoří příst p českých firem
k moderním technologiím. Podpora účasti v programech
mezinárodní spol práce, ať v rámci EU či v jiných
sesk peních, je nutnou podmínko .
NEK věnovala značno pozornost význam a potenciál
obnovitelných zdrojů energie (OZE) a energetickým
úsporám. Národní indikativní cíl vycházející ze Směrnice
2001/77/ES pro podíl OZE na výrobě elektřiny v roce 2010
činí 8 %. Tento cíl přejala státní energetická koncepce České
republiky, jeho naplnění však není reálné. V roce 2007 bylo
při normálně vodném roce z obnovitelných zdrojů vyrobeno
3,4 TWh elektřiny, což je podíl na hr bé spotřebě pouze cca
4,7 %. Důvodem není chybějící potenciál, ale pozdní zavedení
systémové podpory (zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře
výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, který patří svým
principem mezi progresivní normy) a také řada
administrativních překážek.
Danými přírodními podmínkami je vy žití OZE v ČR
omezené. Při výrobě elektřiny z OZE zatím mají rozhod jící
podíl vodní elektrárny, takže v s chém roce pokles výroby z
vodních elektráren sníží produkci elektřiny z OZE o zhruba
polovinu. Tento podíl však rychle klesá. V kapitole 11 je
kvantifikován teoretický potenciál OZE pro výrob energie v
horizontu roku 2050 ve výši až 480 PJ. Tento potenciál bude
v b do cích letech bezesporu procházet kritickým
přehodnocením a to jak z pohledu technické
realizovatelnosti, tak ekonomické náročnosti a následné
konkurenceschopnosti. Rozhod jícím faktorem z hlediska
významnějšího vy žití OZE se jeví výrazně vyšší míra
nejistoty a podmíněnosti příznivo kombinací okamžitých
přírodních podmínek.
Do budoucna bude mít v ČR mezi OZE převaž jící význam
biomasa (je to jediný obnovitelný zdroj, který nepodléhá
riziku, spojeném s okamžitými přírodními podmínkami), i
zde však teoretický potenciál bude konfrontován především z
pohledu dr hotné energetické náročnosti jejího pěstování a
vy žití. Další OZE se v ČR rozvíjejí především na základě
silných s bvencí, ať přímých či nepřímých, v so časné době
se jedná o větrno energii a fotovoltaiku, když v posledním
případě jde o velmi disk tabilní strategii (zde je potřebná
spíše podpora na úrovni výzk mných projektů).
V kapitole 13 jsou kvantifikovány scénáře možného vývoje
energetických úspor v ČR v dlo hém horizontu. Za
nejpravděpodobnější považ je NEK scénář, kdy se
energetická efektivnost bude post pně zvyšovat a kdy růst
celkové konečné spotřeby energie bude pomalý, především
relativně k dlo hodobém hospodářském růst (po roce
2035 by mělo dojít k stálení celkové konečné spotřeby nad
cca 1 200 PJ). NEK dospívá jednoznačně k názor , že největší
potenciál energetických úspor se nachází u obytných, ale
především veřejných a firemních budov a dále v dopravě.
NEK věnovala nadstandardní pozornost dvěma specifickým
oblastem – možnostem dalšího vy žití jaderné energie a
zemním plynu. Diskuse k jaderné energetice byla velmi
obtížná a jejím výsledkem je kapitola 10, když některé
přetrvávající rozpory řešila NEK cestou příloh, kde jsou
názorové rozdíly vyloženy. Jako společný závěr je možno
vést, že jaderná energetika je považována za jednu z variant
výroby elektrické energie a tepla. V případě zemního plynu je
zjevné, že do budoucna představ je významno alternativu k
domácím hlí. Zásadním předpokladem jsou však
odpovídající opatření energetické politiky; jde o kroky na
mezinárodní, především evropské úrovni, směř jící k
posílení přepravních tras a diverzifikaci dodávek zemního
plynu, ale též o opatření na úrovni ČR.
Mimořádně závažné problémy NEK rovněž nachází v případě
dalšího rozvoje energetických sítí v ČR a případného
zabezpečení elektřino a teplem při krizových stavech.
Dosud v této oblasti neexist jí závazná pravidla EU a platí
princip neintervence, kdy každá soustava si m sí do 15
minut vyrovnat svou bilanci výkonů. Naopak platí princip
solidarity, tedy a tomatická aktivace rezerv v synchronní
oblasti, včetně našich rezerv. Požadované zvýšení solidarity
jednotlivých provozovatelů přenosových soustav se zatím
prakticky neprojevilo, nýbrž panuje ostrá konkurence a
import reg lační energie je problematický. Při enormním
nárůst přenosů elektřiny mezi export jícími a
import jícími soustavami lze očekávat velké kolísání
mezistátních přenosů vlivem rozmachu větrné energetiky v
so sedních státech a nebezpečí zavlečení velkých poruch ze
zahraničí do české energetické soustavy. Není zatím zcela
prokázána spolehlivost přenosové soustavy ČR, především
při por chových stavech a zvýšeného vlivu zahraničních
větrných off-shore elektráren v SRN (při jejich plánovaném
nárůst do roku 2020 o 20.000 MW nelze vylo čit hl bší
destabilizaci soustavy SRN). Kromě toho, značno pozornost
bude nutno věnovat vlivu největšího plánovaného bloku v ČR
(1.200 až 1.550 MW) na spolehlivost energetické soustavy
včetně potřeby rychle start jících zdrojů k zajištění
sek ndární regulace a zajištění výkonové rezervy pro
terciární regulaci. Možnost dovozu reg lované energie je
minimální a disponibilní výkon v ČR pro sek ndární regulaci
není zatím v průměr vyšší než 700MW (přečerpací vodní
elektrárny).
Shrneme-li problematiku energetických sítí, pak je nutno v
dohledné době zpracovat analýz dopadů systémových
poruch na národní hospodářství v důsledk širokého pojetí
no zového stavu v ČR, zahrn jící nejen přírodní katastrofy,
ale i blíže nedefinovatelné dálosti v přenos , distribuci a
výrobě elektřiny. V této souvislosti je nutno posoudit vliv
b rzovního obchodu s elektřino nejen na ceny, ale také na
spolehlivost zásobování elektřino při přechod od
dlo hodobých smluv na krátkodobé b rzovní produkty za
extrémní volatility a nízké nabídky v důsledk chybějících
zdrojů a přenosů elektřiny.
15.2 Vnější podmínky české energetiky
Na česko energetiku má významný vliv celá řada vnějších
sk tečností, které lze rozdělit do dvou skupin. Za prvé, jde o
vývoj světové ekonomiky a o hospodářsko-politické změny v
pro nás relevantních zemích; v prvním případě je příkladem
cena ropy, v dr hém třeba vztah Německa k jaderné
energetice. Česká republika nic z toho nemůže přímo ovlivnit,
mnohdy však mají tyto dálosti zásadní dopad i na nás. Za
dr hé, jedná se o iniciativy a direktivy Evropské unie, kde
Česká republika jako členský stát má možnost od počátk
spol rčovat příprav norem, jejich schvalování a
implementaci, i když ne vždy jsme schopni této možnosti
vy žít.
Z první skupiny mají (a budou mít) na česko energetiku
nejvýraznější vliv násled jící sk tečnosti:
 Ceny ropy (a návazně i zemního plynu), především z
pohledu dopadů na následno konkurenceschopnost české
ekonomiky a dopadů na celkovou platební bilanci.
 Proměna r ské energetické a zahraničně-politické
koncepce od roku 2000. Energetika je nyní otevřeně chápána
jako klíčový nástroj zahraniční politiky, Rusko se zbavuje
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[7]
závislosti na tranzitních zemích (především Ukrajina,
Bělor sko) přímým vývozem ropy přes nové přístavy
(Primorsk, Novorossijsk) a plynu přes podmořské plynovody
(Nord Stream, South Stream) a vstupuje na nové trhy v
klíčových zemích světa (USA, Čína, Japonsko, Indie;
sek ndárně i Velká Británie či Jižní Korea). Tato politika
povede k tomu, že tradiční zdroje ropy (Povolží, Ural, Západní
Sibiř), napájející i zdroje ropy a zemního plynu pro ČR,
post pně nahradí nová naleziště na východě Sibiře, Dálném
severu a Dálném východě. Obdobně ve střednědobém
horizontu klesne význam tradičních nalezišť plynu (Urengoj,
Jamburg) a hlavní část produkce pravděpodobně pokryjí
nová naleziště Jamal, Štokman a Sachalin.
 Situace na energetickém trhu v našem regionu,
především v Německ . Zde je ve středním období rozhod jící
vztah Německa k jaderné energetice (zatím stále zákonně
platí plánovaný odchod od jaderné energetiky do roku
2021). Jakkoli dochází masivním investicím do větrných
elektráren, je vzhledem k daleko méně jistém vy žití
pravděpodobné, že v případě sk tečného odchodu Německa
od jaderné energie nebude možné adekvátně nahradit
odstavené kapacity, vyrábějící nyní 23% elektřiny a Německo
se může stát absol tním dovozcem elektrické energie. Při
dnes známých sk tečnostech (významnější převis poptávky
na Balkáně, většina evropských zemí se stává dovozci,
problém s kvalifikovanou pracovní silou pro energetiku i v
řadě dalších zemí Evropy) je otázko odkud bude možné tyto
dovozy do Německa (a při propojení trhu do celého regionu,
kam patří i ČR) realizovat.
Do dr hé skupiny vnějších vlivů patří především aktivity (či
naopak slabiny) Evropské unie v oblasti energetiky. Mezi ty
obecné patří:
 Absence jednotné zahraniční politiky a jednotné
energetické politiky. Pomalé vytváření společného trhu s
energiemi. Nejčastěji se hovoří o liberalizaci trhu („vlastnické
oddělení― výroby od distribuce), ale Evropě chybějí základní
technické podmínky: není jeden evropský trh, ale celá série
navzájem málo provázaných (případně zcela nepropojených)
národních trhů. Dostatečná přeshraniční propojení neexist jí
ani v případě ropy (relativně diverzifikovaná síť na západě
Evropy, na východě však je – až na výjimky – jen síť napojená
na r ská naleziště), ani v případě zemního plynu (jsou „tři
Evropy― - jihozápad, závislý na Alžírsk ; východ, závislý na
Rusku; severozápad, který jediný má vysokou mír
nezávislosti) a ani v případě elektřiny (týká se starých i
nových členských zemí – například dodnes chybí kapacitní
propojení Francie-Španělsko, nedostatečně připojená je
Itálie, neexistuje spojení mezi Litvou a Polskem).
 Důraz na boj s klimatickou změno . Nutno konstatovat,
že tato politika má v EU podporu Komise, tří velkých zemí
(Francie, Německa, Velké Británie) i velké skupiny dalších
členských zemi a bude t díž rčovat celkové vyznění
evropské energetické politiky. Sem patří omezování emisí
skleníkových plynů, zplodin CO2 z dopravy či úvahy o
společném evropském fondu podpory nízko- hlíkových
technologií ve třetím světě (de facto vytvoření třetího
masivního fondu, po zemědělském a solidarity, poskyt jící
ovšem všechny finanční prostředky mimo Unii).
Z konkrétních evropských rizik je třeba především zmínit
rychle rosto cí závislost EU na dovozu primárních
energetických zdrojů (očekává se růst z dnešních 50% na
téměř 70% do roku 2030 a podle IEA na 80% v roce 2050).
Evropa čelí bezpečnostním rizikům, jak z hlediska země
původ PEZ, tak z pohledu dopravních tras. Podobně jako v
ČR je i v řadě dalších zemí EU rozhodování o další výstavbě
energetických zdrojů zablokováno a dnes proto Evropa stojí
před vysokou potřebo investic, odhadovanou na jeden
bilion (1012) Euro v nejbližších dvaceti letech. Stejně tak, v ČR
i v dalších evropských zemí se ozývá varování, týkající se
rozpadů profesionálních projekčních a inženýrských týmů.
Evropská unie na výše vedená fakta samozřejmě reaguje.
Shrneme-li základní strategicko-politické dokumenty, pak
dnešní snaha o společno energetickou politiku EU stojí na
čtyřech pilířích. Prvním je vytvoření efektivního vnitřního
energetického trhu, s cílem nepodlomit celkovou
konkurenceschopnost evropských ekonomik. Otevřený trh
má v přísl šném reg lačním rámci zajistit dostatečno
bezpečnost a spolehlivost základních primárních zdrojů.
Dr hým pilířem je efektivní propojení přenosových sítí a
b dování nových tras, zejména ve směr sever-jih. Třetím
základním pilířem je podpora výzk m a vy žití
nízko hlíkatých energetických technologií, tedy čistého žití
hlí včetně zachycování a kládání CO2, jaderných zdrojů
nové generace, vodíkové energetiky a samozřejmě
obnovitelných zdrojů; byla proto přijata opatření pro
podporu vy žití obnovitelných zdrojů a snížení emisí.
Čtvrto oblastí jsou úspory a zvýšení energetické účinnost
při vytápění či klimatizaci budov, při po žívání elektrických
spotřebičů, v oblasti transformace a přepravy energií a v
nákladní i osobní dopravě.
15.3 Změna klimatu, životní prostředí
Jedním z cílů, které budou rč jící pro další vývoj české
energetiky a v oblasti žití energie, je snížení emisí
skleníkových plynů i ostatních znečišť jících látek. Česká
republika je díky vysokém podíl neefektivně spalovaného
hnědého hlí v palivovém mixu mezi největšími emitenty
skleníkových plynů v přepočt na obyvatele. Na druhou
stranu díky zásadním str kt rálním změnám českého
hospodářství od začátk devadesátých let min lého století a
tvrdým požadavkům na odsíření jsme dokázali prudce snížit
emise škodlivin z jejich enormních hodnot na dnešní, které
zabezpeč jí plnění společných evropských limitů.
Další zpřísnění limitů naznač jí návrhy EU na 20 % (resp. 30
%) snížení emisí skleníkových plynů do roku 2020 a
zpřísňování limitů pro emise SO2, NOx či PM. V této
souvislosti je nutno se zaměřit na opatření ke snížení
prachových částic ze spalování t hých paliv v malých zdrojích
a z dopravy, a dále na snížení emisí NOx z velkých spalovacích
zdrojů a rovněž dopravy; v těchto oblastech lze prozatím
očekávat nepříznivé trendy do budoucnosti.
Pro zvláště velké spalovací zdroje (o tepelném příkon nad
50 MW) jsou nařízením vlády č. 372/2007 Sb. (o národním
programu snižování emisí ze stávajících zvláště velkých
spalovacích zdrojů) stanoveny sk pinové emisní stropy. Z
porovnání sk tečných emisí NOx a stanovených limitů pro
rok 2016 vyplývá potřeba výrazných investic do nových
technologií u zdrojů nad 500 MW tepelného příkon . Česká
republika bude mít významné problémy také se splněním
limitní hodnoty u prašných částic PM2,5 podle připravované
evropské směrnice.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[8]
Přejdeme-li ke kvalifikovaným odhadů b do cího vývoje
klimatické politiky do roku 2030 ve světě a v Evropě, pak
vědecké analýzy po kaz jí na nutnost stabilizovat
koncentraci globálních emisí skleníkových plynů pod úrovní
450 ppm CO2ekv. ≈ 400 ppm CO2 (a pak dále snižovat), aby
průměrná globální teplota nestoupla o více než 2°C oproti
úrovni před průmyslovo revol cí (při stabilizaci na 450
ppm CO2ekv. je maximálně 55% šance, že se globální teplota
nezvýší víc než o 2°C). Znamená to, že k roku 2050 je proto
třeba v zemích EU snížit emise skleníkových plynů o 75 až 90
%. Tato sk tečnost je il strována v tab. 15.1; jde o však o
velmi ambiciózní závazek a proto je v tab. 15.1 uvedena i
varianta stabilizace koncentrace na 550 ppm CO2ekv, kdy je
ale velmi vysoká pravděpodobnost (70-100%) že se teplota
stabilizuje na vyšší hladině, než +2oC. V tab. 15.2 je potom
uvedeno sektorové rozdělení pro Česko republiku pro obě
varianty snižování emisí.
Evropská komise v rámci energeticko-klimatického balíčk
navrhuje snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20 % do
roku 2020 a po sjednání nové globální dohody po Kjótském
protokolu má být cíl zvýšen na 30 %. Referenční rok vůči
něm ž je cíl stanoven má být r. 2005. Zreformován bude
evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU
ETS), který bude zahrnovat větší množství skleníkových
plynů (dnes jen CO2) a do něhož budou zapojeni všichni
největší průmysloví znečišťovatelé (od roční produkce 10
000 tun emisí CO2 výše). Povolenky obchodovatelné na trhu
se budou rok od roku snižovat, aby bylo do roku 2020 možné
snížit emise v rámci systém ETS oproti úrovni z roku 2005 o
21%. Odvětví energetiky má podléhat dražbě všech
povolenek hned v okamžik zahájení nového režim v roce
2013. Jiná průmyslová odvětví, jakož i letectví, se budou do
dražby všech povolenek zapojovat post pně. Dražby mají být
otevřené, čímž bude každém provozovateli v EU dána
možnost nakoupit povolenky v kterémkoli členském státě.
Ekologické náklady výroby energie jsou nepomin telné a
jakkoliv z pohledu emisí skleníkových plynů Česká republika
plní mezinárodní závazky, každé b do cí rozhodn tí v
sektoru energeticky m sí brát v úvah ekonomické,
environmentální a sociální dopady na naší zemi.
15.4 Hlavni rizika budoucího vývoje
Nedojde-li v dohledné době k zásadním rozhodn tím v
oblasti energetiky, pak stabilita českého energetického
hospodářství a zejména elektroenergetiky a systémů
centrálního zásobování teplem je dočasná. Vyčerpávají se
domácí zdroje energie (těžba hnědého i černého hlí) a
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[9]
potenciál jiných t zemských zdrojů k jejich substituci
(především OZE) není dostatečný a přechod je pomalý.
Stárne výrobní základna a proces obnovy výroben elektřiny a
tepla se téměř zastavil, především v důsledk měnící se
státní energetické strategie a diskontin itě priorit
střídajících se vládních reprezentací; v době, kdy byly
zpracovány podklady pro tuto Závěrečno zpráv , bylo
zmrazeno jak rozhodování o limitech těžby hnědého hlí, tak
o jaderné energetice. V těchto souvislostech pak rozliš jeme
vnitřní a vnější rizika, která české energetice a společnosti
obecně v násled jících letech hrozí.
15.4.1 Rizika vnitřní
Prvním, hlavním vnitřním rizikem je riziko, plyno cí z
nečinnosti. To má tři podoby: fyzickou dostupnost energie,
ekonomické dopady a ekologické důsledky. NEK se
neztotožnila s názory, které prac jí s katastrofickým
scénářem totálních výpadků dodávek elektřiny a které
předvídají blackouty; stejně tak se nepotvrzuje obava, že na
území ČR nebudou po delší období fyzické kapacity pro
výrob a přenos elektřiny. Přesto však NEK zastává názor, že
je bezpodmínečně n tné, v nejbližší možné době, přijmo t
jasně definovanou energetickou strategii ČR, která
managementům a vlastníkům energetických společností
možní rozhodovat jak o investicích, tak o dlo hodobém
sml vním zajištění dodávek paliv. Pokud se tak nestane, lze v
období let po roce 2015 očekávat nerovnováhy na domácím
trhu s elektřino a teplem. Zdrojem těchto nerovnováh
nebude jedna konkrétní příčina, ale spíše půjde o kombinaci
více faktorů: post pně zastarávající zařízení pro výrob a
přenos, výrazný nárůst celkových nákladů, spojených s
vy žitím domácích zdrojů (nárůst cen emisních povolenek),
a administrativní omezení (potvrzení stávajících
ekologických a těžebních limitů pro hnědé hlí, zpevň jící se
limity pro emise a další).
V takové situaci je pravděpodobné (a modelové simulace,
vedené dále, to potvrz jí), že v období 2015-2025 bude v
některých letech n tné krýt část poptávky po elektrické
energii dovozy. Při očekávaných nerovnováhách na
energetických trzích v okolních zemích to povede k nárůst
cen elektřiny (nejen v ČR), s dopady do obchodní a platební
bilance země a přeneseně k možným tlakům na měn a
dlo hodobé úrokové sazby. Zvýší se citlivost ČR vůči
zahraničně-politickým rizikům. Již dnes ceny silové
(nereg lované) elektřiny v důsledk napětí na okolních
trzích rychle rostou, a dojde-li k výraznějším převis
poptávky nad nabídko na domácím trhu, pak vyšší cena
energie povede k nižší konkurenceschopnosti všech
navaz jících prod ktů a sl žeb. Totéž platí pro teplo, kde je
navíc substituce hnědého hlí plynem a černým hlím ještě
problematičtější a kde lokální výpadky nelze vylo čit.
Negativní ekologické dopady jsou rovněž evidentní: v
případě dlo hodobějšího převis poptávky a pr dkého
nárůst cen budou environmentální kriteria rychle
potlačena, neboť prioritu bude mít krátkodobé vy žití
jakéhokoliv rychle vy žitelného zdroje bez zřetele na
okamžité dopady na životní prostředí.
Další riziko spočívá v apriorním omezení vy žití některých
zdrojů. V dopor čení pro vlád ČR, ani v kvantifikaci scénářů
NEK nepočítá s prolomením so časných platných územních a
ekologických limitů těžby hnědého hlí, plynou z toho však
konkrétní rizika v zásobování některých oblastí ČR teplem.
Kritickým místem je jak centrální zásobování teplem, tak
lokálního vytápění v období let 2010 až 2020, kdy m sí dojít
k hl boké restrukturalizaci výrobní základny. Stávající
poznatky vedou k závěr , že by se mělo vy žít hnědé hlí pro
teplo na úkor výroby elektřiny, bude nutno počítat s dovozem
černého hlí pro teplárenství a s velmi významným zvýšením
vy žití biomasy, případně zemního plynu, a s posílením
kombinované výroby elektrické energie a tepla. S takovými
zásadními změnami bude obtížné se vyrovnat, jednak proto,
že na technologické změny bude krátký čas, a také na to
nejsou dosud připraveny managementy ani vlastníci velkých
tepláren.
Podobně je tomu i v případě jaderné energie. Výsledky práce
NEK kaz jí na účelnost rozvoje jaderné energetiky v ČR a
tento závěr je velmi rob stní i při poměrně značných
změnách výchozích parametrů. Nemůžeme a nechceme
tvrdit, že bez jaderné energetiky dojde v námi sledovaném
období v české energetice k naprostém kolapsu. NEK však
pozorň je, že bez jaderné energie bude česká energetika
dražší, s možností hl bší destabilizace a silnější závislostí na
vnějších zdrojích.
Další riziko je dáno vztahem energetiky a životního prostředí.
Česká republika se zavázala plnit mezinárodní závazky a i
když v so časné době většin těchto závazků splní, je nutno
do budoucna počítat s mnohem přísnějšími parametry a
limity. Ke splnění i těchto přísnějších kriterií má napomoci i
cílená státní podpora, která je v so časné době v ČR
směrována především k podpoře výroby elektřiny z OZE a
která vychází z názor , že bez státní podpory energie z OZE
nebude konk renceschopná. Vy žívání obnovitelných zdrojů
přináší snižování emisí skleníkových plynů a s výjimko
spalování biomasy i výrazně nižší emise ostatních škodlivin.
Může se snížit i dovozní závislost a decentralizace výrob
pozitivně přispívá k bezpečnosti zásobování energií. NEK
koncepčně státní podporu nezpochybň je (je ostatně
zakotvena i v politice EU), pozorň jeme však na to, že
energetické trhy jsou deformovány a tyto deformace se
budou do budoucna prohlubovat. Pokud nebudou prostředky
na podporu ekologicky šetrných energetických zdrojů
alokovány efektivně a smysl plně, systém podpory vyčerpá
mimořádné finanční prostředky, avšak efekty na životní
prostředí budou nízké.
So časně je třeba počítat s rozhod jící změno v systém
obchodování s emisními povolenkami. NEK se nezabývala
samotným konceptem emisních povolenek (ten považ jeme
pro ČR za daný), avšak v okamžik , kdy povolenky budou
prodávány v okamžik jejich vedení na trh (v dr hé etapě
od roku 2013), může to výrazně změnit český energetický
mix v neprospěch hnědého hlí. Nemůže také pokračovat
situace, kdy systém povolenek bude představovat
nezanedbatelnou část zisku energetických společností
(jakkoliv NEK nijak nezpochybň je chování těchto
společností, které jen vy žívají příležitost, kterou jim
obchodování s povolenkami poskytuje). Na druhou stranu
Česká republika může díky přebytkům kolem 30 milionů tun
CO2 ročně získat na evropském trhu s emisemi několik
miliard korun.
Další oblasti, kam se koncentr jí rizika b do cího vývoje,
představ jí obecnější sk tečnosti, omez jící b do cí rozvoj
české energetiky. Jedná se o limity, dané průnikem problémů
v oblasti legislativy a schvalovacích procesů pro realizaci
nových zdrojů energie, v oblasti f ngování trhů a regulace a v
oblasti odpovídajícího profesního zázemí české energetiky.
Při naplnění nejhorší varianty vývoje ČR ztratí schopnost
vlastní produkce energetických celků a bude odkázána na
dovoz komponentů elektráren a import technologií – a to v
době, kdy celosvětová poptávka po nových elektrárnách
rychle poroste. Není to jen plané varování, ale realita, která
platí nejen pro ČR, ale i další země Evropy a našeho regionu.
Podobně, platí, že dlo hé, netransparentní a komplikované
schvalovací procedury omez jí výstavb nových
energetických zařízení bez ohledu na jakém PEZ jsou
založeny.
15.4.2 Rizika „vnější“
Hodnocení vnějších rizik je mimořádně komplikované.
Většina rizik v dlo hodobém rozvoji energetického
hospodářství je obecně známa, konkrétní rizika a ohrožení
jsou identifikována i v ČR a jsou popsána v kapitole 6. Tato
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[10]
rizika jsou především v nedostatečných investicích do
rozvoje vy žívání světových zásob energie, v jejich dožívání,
v nedostatečném b dování či držování přepravních tras, v
neúměrném růst cen energie na světových trzích a v
dopadech politických změn u států vlastnících energetické
zdroje a přepravní systémy. Předvídání rizik v energetickém
hospodářství a hledání variant řešení patří k základním
povinnostem stát . Nespornou výhodo pro ČR je shoda celé
EU na identifikaci rizik a shoda na potřebě jejich společného
řešení; tato výhoda je však v so časné době relativizována
pomalým hledáním takových řešení i nejednotným
příst pem ke vnějším rizikům. S identifikovanými riziky m sí
pracovat i dlo hodobé energetické scénáře. Ty mohou
modelováním variantních řešení najít v předstih průchodné
cesty v řešení rizik a zakotvit je v návrzích nástrojů (opatření
pro ještě efektivnější vy žívání energie, programy rozvoje
energetické infrastruktury, strategické zásoby, programy
výzk m a vývoje atd.).
Nechceme zbytečně dramatizovat otázk fyzické dostupnosti
dvou hlavních dovážených energetických surovin, tedy ropy a
zemního plynu. Za nejpravděpodobnější považ jeme
předpověď, že ropa a plyn budou až do roku 2050 pro česko
ekonomiku k dispozici v potřebném množství podle
konkrétní poptávky. Podobně jako v případě předpovědí,
týkajících se dost pných kapacit pro dodávky elektřiny a
plynu, větším rizikem je cena, kterou za suroviny a jejich
přeprav do ČR budeme platit. V této souvislosti rizikem je
nejen vývoj cen surovin na energetických trzích obecně,
případně politická rizika, nýbrž i b do cí rozhodn tí o
trasách přepravních cest, přijímaná b ď v rámci EU nebo – a
to spíše – na úrovni národních vlád zemí EU; zavření dohod
o plynovodu Nord Stream bylo výsledkem podnikatelských
zájmů především německých firem a r ského Gazpromu, bez
výrazného zřetele k zájmům ekonomik zemí střední a
východní Evropy.
Na průsečík vnitřních a vnějších vlivů pak leží rizika,
spojená s nebezpečím krizových stavů v energetických
so stavách regionu, do kterého česká energetika patří.
Jakkoliv neočekáváme masové a dlo hodobé výpadky v
nabídce elektřiny, ČR m sí výrazně prohloubit svoji
připravenost na tyto krizové stavy, které se mohou
vyskytnout, především ve velkých městských aglomeracích.
15.5 Principy pro tvorbu energetické strategie
Navrhujeme vládě ČR přijetí násled jících základních
principů pro formování dlo hodobé energetické strategie ČR.
 Rozhod jící a dlouhodobou politikou vlády bude
kultivace a rozvoj energetických trhů a poskytn tí prostoru
domácím či zahraničním podnikatelským s bjektům k jejich
vlastním rozhodování podle podmínek na těchto trzích.
Vláda bude do sektoru energetiky zasahovat pouze v případě,
kdy to bude ve veřejném zájm , případně to bude vycházet z
mezinárodních závazků, které ČR přijala. Přímým důsledkem
tohoto principu je zásada, že vláda nebude a priori omezovat
vy žití žádných potenciálních palivo-energetických zdrojů.
Stát má přestat „překážet― v energetice a omezovat vy žití
rčitých zdrojů (vyl čovat z diskuse jadernou energetiku,
t zemské zdroje hlí), případně přijímat nepřiměřené
závazky v rozvoji jiných zdrojů, které implik jí masivní
dotace a nar š jí vyvážené tržní prostředí, či sniž jí
konkurenceschopnost českých výrobků a sl žeb. Zhoršená
situace ve zdrojích energie ve světě tento luxus vyl č je. Stát
možní všem podnikatelským s bjektům v sektoru
energetiky rozhodovat se na základě obecně tržních
parametrů, případně podle jasně definovaných pravidel
regulace. Tam kde budou nalezena úzká místa v rozvoji
zdrojů, je legitimní i aplikace specifické legislativy.
 Na dr hé straně, vláda si je vědoma sk tečnosti, že péče
o environmentální aspekty dlo hodobého rozvoje české
ekonomiky a společnosti je veřejným zájmem; vláda v této
oblasti rovněž přijala v nedávné době významné
mezinárodní závazky. Tyto sk tečnosti nejsou plně
konzistentní s předcházejícím principem kultivace
energetických trhů, avšak česká energetika (a ekonomika i
společnost) se rozhodla přijmo t kompromis: ekologické a
těžební limity pro hnědé hlí jsou administrativním
rozhodn tím, které ne možní plně vy žít domácí zdroje
energie, a podpora vy žití OZE vede k pokřivení trhu s
energií. NEK tento kompromis respektuje.
 V rámci tohoto kompromisu vláda nebude podporovat
vývoj, vedo cí v dlo hodobém horizontu k závislosti české
ekonomiky na dovozu elektrické energie. Znamená to
maximálně vy žít nabízeného potenciál úspor energie a
zodpovědně zvažovat vy žití domácích palivo-energetických
zdrojů. V případě dovozů ropy a plynu je vláda připravena
přijmo t odpovídající opatření, jak samostatně, tak ve
spol práci se spojenci a partnery. Vychází to z násled jících
tří zásadních sk tečností:
o česká ekonomika si má zachovat komparativní výhody
pro výrob elektrické energie a tepla na svém území;
o dosavadní pozitivní dopady do ekonomické i sociální
oblasti (hospodářský růst, platební bilance země, měnový
kurz, zaměstnanost);
o nutnost minimalizace bezpečnostních rizik.
Hlavní východiska pro dlouhodobou energetickou strategii
pak vyplývají z přísl šných, výše vedených kapitol této
Závěrečné zprávy a lze je násled jícím způsobem shrnout:
 očekávaný vývoj poptávky po elektřině a teple, na
základě předpokladů o demografickém a
makroekonomickém vývoji a po započítání dopadů z
očekávaných úspor,
 vývoj cen PEZ (ropa, zemní plyn, černé a hnědé hlí) a
jaderného paliva na světových, případně domácích trzích,
 očekávaný vývoj trhu s emisními povolenkami, odhad
b do cího vývoje jejich cen, předpoklady o emisních
limitech,
 nebudou r šeny stávající limity těžby hnědého hlí (s
výjimko místních narovnání)
 předpoklady o ekologické dani,
 kvantifikace nákladů na výrob elektřiny či tepla z
různých zdrojů ( helných, CCGT, jaderných, OZE),
 předpoklady o potenciál OZE,
 v základním scénáři se předpokládá bezproblémové
pokrytí domácí poptávky po ropě, zemním plynu a jaderném
palivu.
V tomto obecném rámci NEK vycházela z násled jících
předpokladů.
Ekonomický a demografický růst. Konvergence ekonomiky
ČR k průměr EU, tedy tempo růst HDP v období 2010 –
2030 mezi 3 – 4% ročně, později pokles na 2 – 3 % ročně.
Sbližování ekonomické úrovně a cenových hladin budou
odpovídat i str kt rální změny v ekonomice. Počet obyvatel
bude stagnovat a do úvah byly zahrnuty již dnes
identifikované demografické změny (především stěhování
obyvatelstva do rbanizovaných celků a s tím so visející
velikost a počty domácností).
Světové ceny energetických zdrojů. Po dramatickém růst
cen všech komodit v roce 2008 je nejistý vývoj ceny ropy a s
tím so visející ceny plynu. Predikce ceny černého hlí,
potenciálně dováženého do ČR, je také obtížná. V souladu s
většinovým názorem byla pro rok 2030 zvolena varianta
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[11]
nízkého růst až stagnace. U cen uranu předpokládáme
trvalý růst (na úroveň cca 120 USD/lb v roce 2030). V oblasti
sl žeb pro obohacování uranu a výrob a přepracování
jaderného paliva deklaruje EU dostatečno kapacitu, zatím
při zachování stávajících jaderných zdrojů. Podrobnější
informace o vývoji světových cen obsahuje kapitola 8.
Disponibilita tradičních PEZ. Pro základní kvantifikace
předpokládáme těžb hnědého hlí podle exist jících limitů.
V případě černého hlí vycházíme z plán těžeb, který byl
zveřejněn OKD v roce 2008 v souvislosti s vedením na
burzu, dovozy nejsou v našich úvahách nijak limitovány. V
případě dovozů ropy a plynu očekáváme, že domácí poptávka
bude při očekávaných cenách uspokojena. Politickým a
bezpečnostním rizikům, spojeným s tímto předpokladem, je
věnována samostatná kapitola 6.
Disponibilita a potenciál obnovitelných zdrojů energie.
Předpokládá se nárůst potenciál OZE pro produkci energie z
92.2 PJ v roce 2007 na 320PJ v roce 2030. Jedná se o
maximální odhad a rozhod jícím (a so časně s největším
rizikem naplnění) předpokladem je vysoký podíl biomasy
(246 PJ, tedy 71 %), na kterém takto vysoký příspěvek OZE
závisí.
Úspory energie. Kultivace efektivního trhu s energiemi je pro
úspory rozhod jící. Při hledání odpovídající energetické
strategie dopor č jeme považovat úspory za ekvivalent
nového zdroje energie a so časně hodnotíme potenciál v
úsporách jako vyšší než potenciál v OZE. Předpokládáme
cíleno státní podporu (akční plán energetické účinnosti,
ekonomické nástroje podpory úspor včetně podpor ze
státních a evropských fondů, výzk m a vývoj, osvěta),
koordinovanou na evropské úrovni v rámci shodných priorit
EU. V modelových kvantifikacích vycházíme jednak z již
přijatých národních i evropských programů a rovněž z
podkladových materiálů zpracovaných pro NEK.
Stávající a nové zdroje výroby elektřiny. Předpokládáme
dožívání exist jících helných elektráren podle stávajících
dost pných podkladů (i po retrofitech). U JE Dukovany
očekáváme životnost do roku 2045, u JE Temelín do roku
2062. Při odhadech, do jakých zdrojů budou energetické
firmy investovat, vycházíme z predikce jednak cen a dalších
podmínek na energetických trzích, jednak b do cích nákladů
na pořízení zdrojů; konkrétně vycházíme z propočtů nákladů
na pořízení helných, paroplynových a jaderných bloků při
očekávaném vývoji technologií. Kvantifikace pro energii z
obnovitelných zdrojů byly převzaty z analýzy Asociace pro
vy žití OZE z května 2008. Cílem je získat představ , kam
bude trh směřovat podnikatelské subjekty jak z pohledu
výroby, tak spotřeby energií (celkově i ve str kt ře).
Environmentální východiska. V případě skleníkových plynů,
oxidů síry a d sík měla by být do roku 2010 respektována
přísl šná nařízení vlády, dále se očekává zpřísňování v
souladu s evropskou legislativou. Snížení skleníkových plynů
bude do r. 2020 o 20 % (případně 30 % v případě přijetí
post-kjótské dohody). Budou respektovány emisní stropy
podle evropské směrnice 2001/80/EC. Předpokládá se
platnění ekologické daně podle schválené první etapy. Ceny
povolenek odhadujeme následovně: od roku 2015 se budou
nakupovat za 35 Euro, po roce 2025 za 50 Euro.
Další významné parametry. Do roku 2015 se předpokládá
vývoz elektřiny maximálně do 20 TWh ročně, dovoz
maximálně do 10 TWh ročně, Po roce 2015 se předpokládá
vyrovnávání salda vývoz a dovozu. Na základě podkladů,
zpracovaných pro NEK, předpokládáme nárůst vlastní
spotřeby elektřiny do roku 2030 o 15%, později pak
vzhledem k předpokládaným úsporám a novým technologiím
stagnaci. Spotřeba ropných prod ktů poklesne do roku 2050
až o 40%.
Uvedené předpoklady jsou podpořeny řado podkladových
st dií, které byly pro NEK zpracovány a kterou budou
zveřejněny. Představ jí nejpravděpodobnější odhad
b do cího vývoje vnějšího okolí české energetiky,
reg lačního rámce, systémových parametrů a dalších
sk tečností. Jsou rovněž výsledkem roz mné minimalizace
rizik. Při vedených předpokladech a při celkovém příst p ,
popsaném výše, jsme posoudili a analyzovali různé scénáře
možného b do cího rozvoje české energetiky. Referenčním
rokem je 2030, je však účelné vzít v úvah i dlo hodobé
trendy vývoje základních kazatelů. Každá predikce je
kriticky závislá na vstupech, proto jsme věnovali detailnější
pozornost předpokladům vedeným výše. Pokud jsme tyto
předpoklady označili za nejpravděpodobnější odhad
b do cího vývoje, pak i výsledky na nich založené
představ jí nejpravděpodobnější scénář a konkrétní čísla je
třeba brát jako odhad.
16. MODELOVÉ PREDIKCE
V této kapitole předkládáme výsledky modelových sim lací
vývoje české energetiky a vybraných doprovodných
kazatelů. Konečným rokem těchto prognóz je ve většině
případů rok 2050, jakékoliv kvantifikace za rok 2030 je však
nutno považovat pouze za odhad vývoje dlo hodobých
trendů. Modelové simulace byly zpracovány společností
Enviros.
16.1 Výchozí parametry
Obecná východiska pro kvantifikaci vývoje české energetiky
jsou uvedeny v předcházející kapitole. Při prezentaci
modelových predikcí vycházíme z jednoho základního
scénáře a provádíme k něm analýz citlivosti, kdy měníme
vybrané vstupy b ď jako ilustraci možných opatření
energetické politiky nebo s cílem ilustrovat potenciální rizika
a úzká místa, jak pro česko energetiku, tak pro celou
ekonomiku a společnost.
V tabulce 16.1 je uveden přehled vst pních parametrů pro
simulaci základního scénáře.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[12]
Údaje v Tab. 16.1 jsou konkretizací obecných zásad,
vedených v předcházející kapitole: jsou respektovány
těžební a ekologické limity pro hnědé hlí, není apriori
omezováno vy žití jaderné energie, předpokládá se výrazný
nárůst cen emisních povolenek a neexist jí omezení na
dovozu ropy a zemního plynu. V tabulce 16.2 vádíme
podrobnější přehled očekávaného vývoje světových cen
energetických zdrojů; pro potřeby modelových výpočtů jsou
uvedeny ve stálých cenách roku 2007 a přepočteny do CZK na
GJ (nejsou tedy srovnatelné s „obvyklým― standardem, např.
ceny ropy v USD na barel).
V tabulce 16.3 pak vádíme v přehledné podobě teoretický
potenciál OZE; jedná se sk tečně pouze o maximální možno
dostupnost OZE v ČR v b do cích letech. Konkrétní vy žití
OZE, ale i dalších dost pných PEZ, lze v rámci modelových
predikcí stanovit na základě předpokladů o celkových
nákladech (investičních, variabilních a fixních) na pořízení
zdroje a následno výrob . Tyto údaje pro dost pné
technologie, spolu se st pněm vy žití, účinností a životností,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[13]
jsou vzhledem k velkém rozsahu informací a k nižší
přehlednosti uvedeny i s přísl šným komentářem v příloze k
této kapitole.
16.2 Celkové zhodnocení základního scénáře
 Z hlediska b do cího palivového mixu české energetiky
dochází v dlo hém období k substituci domácího hnědého a
černého hlí jaderným palivem, zemním plynem, rosto cím
vy žitím OZE a v menším rozsahu i dovozovým černým
hlím.
 Jsou plněny základní cíle, které si dlo hodobá
energetická strategie m sí klást. Klesá energetická a
elektroenergetická náročnost, jsou plněny závazné emisní
limity a mezinárodní závazky, vyplývající z Kjótského
protokolu. Bezprostřední limit pro NOx lze však v roce 2010
dodržet jen bude-li podstatně urychleno zavádění vyšších
norem EURO v dopravě a s tím spojená rychlejší obměna
vozového parku.
 Scénář se vyznač je v celém období přijatelně
diverzifikovaným energetickým mixem jak v PEZ, tak ve
výrobě elektřiny, což dokládá tabulka 16.4. Z ní je také
patrné, že dovozová fosilní paliva, která lze z zahraničně
politických a ekonomických hledisek považovat za nejméně
bezpečná, jsou v PEZ pod úrovní 50 % (s výjimko období po
roce 2045, kdy překrač jí podíl 52 %) a ve výrobě elektřiny
pod úrovní 12 %.
 Dovozy elektřiny jsou v období 2015 do 2045 (v rozsahu
do 2 TWh) a slo ží k vyrovnání bilance; v období do roku
2050 dochází k vývozům elektřiny (v rozsahu do 3 TWh).
Značně však roste celková dovozní náročnost a peněžní
náklady na dovoz energie.
 Vývoj po roce 2030 zachovává tendence předchozího
období, další pokles energetické a elektroenergetické
náročnosti, klesající absol tní i relativní množství domácích
pevných paliv a nárůst dovozových fosilních a jaderných
paliv, zvýšené vy žití OZE, pokles emisí a nárůst dovozní
závislosti.
16.3 Vybrané ukazatele základního scénáře
T zemská spotřeba primárních energetických zdrojů.
Celková spotřeba PEZ po roce 2010 klesá, ale k roku 2030
opět sto pá. Kolem roku 2030 kulminuje (+ 4,7 % oproti
roku 2005) a k roku 2050 mírně klesá a po roce 2045 je
těsně pod úrovní so časnosti (obr. 16.1). Hnědé hlí v rámci
limitů jeho těžby je vy žito průměrně v rozsahu 92 %
(nejméně je vy žito kolem roku 2015, kdy model řešil šokové
zvýšení ceny emisních povolenek přechodem z vývoz na
dovoz elektřiny). Od roku 2015 roste dovoz černého hlí a
podílí se na krytí spotřeby PEZ v dalších obdobích cca 7 - 12
%. Podíl zemního plynu na spotřebě PEZ významně roste z
dnešních 18 % na 23 - 26 %, podíl ropy a kapalných paliv
klesá oproti so časné úrovni 21 % pod 19 %. Po roce 2035
dochází k přes n spotřeby mezi zemním plynem a černým
hlím, což je dáno rychlejším nárůstem světové ceny ZP
oproti ČU. Zahraniční obchod s elektrickou energií je výrazně
nižší než zadané maximální limity a slo ží především k
vyrovnání bilancí: v období 2015 až 2045 převaž jí dovozy v
rozsahu do 2 TWh, dále se prosadil vývoz elektřiny v rozsahu
do 3TWh. Modelový propočet ukazuje na značné vy žití
potenciál OZE v rozsahu 70 – 75 %. Ve spotřebě PEZ
převládno dovážená paliva, s post pným podílem až 80,5 %
po roce 2030, ke konci prognostického období klesá pod 78
% v důsledk vyššího vy žití OZE
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[14]
Konečná spotřeba energie. Spotřeba hnědého hlí trvale
klesá a po roce 2020 je téměř n lová. Spotřeba černého hlí a
koksu klesá jen mírně a v roce 2045 je o 10 % nižší než v
roce 2005. Spotřeba plynných paliv roste do roku 2035
(+43% oproti roku 2005) a po té mírně klesne a stagnuje,
spotřeba kapalných paliv má v podstatě stagn jící tendenci.
Významný je přírůstek spotřeby zemního plynu v dopravě,
kde nahrazuje ropná motorová paliva. Spotřeba elektřiny v
celém období roste a v roce 2045 je o 38 % vyšší než v
so časnosti. Spotřeba CZT v období 2005 až 2020 klesá a po
té stagnuje a v roce 2045 je o 12 % nižší než v so časnosti.
Spotřeba OZE v celém období významně roste a v roce 2045
je o 135 % vyšší než v so časnosti, výrazně rostou úspory
energie. Celkově konečná spotřeba mírně roste až do roku
2035 (+15 % oproti roku 2005) a po té mírně klesá, ale i v
roce 2045 je vyšší oproti roku 2005, a to o + 13 %).
Dominantní postavení plynných paliv v konečné spotřebě se
pevň je.
Celkový vývoj konečné spotřeby energie a její struktura jsou
uvedeny na obr. 16.2 a v tabulce 16.5.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[15]
Výše a struktura výroby elektřiny. T zemská výroba elektřiny
(obr. 16.3) má mírně sto pající tendenci s výjimko období
kolem roku 2015, kdy dojde k zastavení exportů a ke
zpomalení celkové výroby. Model reaguje na pr dké zatížení
výroby elektřiny cenou emisních povolenek od roku 2013 a
mírné dovozy elektřiny, pokrač jící až do roku 2045, jsou
důsledkem nevy žívání domácích zdrojů (z ekonomických i
administrativních důvodů) a v některých letech v období
2015-2025 mohou být i důsledkem krátkodobě chybějících
výrobních kapacit. Z hlediska struktury výroby podle paliv
(tabulka 16.6) trvale klesá význam hnědého hlí. Výroba
elektřiny z černého hlí klesá do roku 2030, po té sto pá a v
roce 2050 dosáhne opět úrovně roku 2005. Do roku 2030 se
výroba elektřiny ze zemního plynu zvyš je a překročí
so časno úroveň o 138%, po té klesá, ale i tak je v roce
2045 o 10 % vyšší než v so časnosti. Z ropných zdrojů je
výroba v celém prognózovaném období velmi malá a ke konci
období prakticky n lová. Zásadní roli přebírají jaderná
energie a OZE; po roce 2020 se jaderné palivo stane
dominantním zdrojem PEZ s podílem až 54%, výroba z OZE
má po celé období vzestupnou tendenci, zejména po roce
2025 je nárůst obzvláště rychlý a OZE se stávají druhou
nejvýznamnější složko výroby elektřiny – v roce 2050 s
podílem přes 36 %.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[16]
Centralizovaná výroba tepla. Výroba CZT z hnědého hlí má
obecně klesající tendenci (s poklesem k roku 2015 a zpětným
nárůstem k roku 2020 a po té již s trvalým poklesem) a v
roce 2045 je o 17 % nižší než v so časnosti. Výroba z
černého hlí a koksu má klesající tendenci do roku 2020, po
té sto pá, takže k roku 2045 je o 59 % vyšší než v
so časnosti. Výroba ze zemního plynu v období do roku 2030
sto pá a po té klesá (je vytlačena nárůstem výroby z OZE) a v
roce 2045 je o 45 % nižší než v so časnosti. Výroba z
ropných výrobků trvale klesá a po roce 2030 se blíží nule.
Výroba z OZE v celém období velmi významně roste a v roce
2045 je patnáctinásobná ve srovnání se so časností. Po roce
2030 se OZE stávají dominantní ve výrobě CZT.
Celkově výroba CZT k roku 2020 poklesne (nejvíce k roku
2015, ke kterém dojde pro šokové zatížení výroby cenou
emisních povolenek a nevy žití disponibilních t zemských
pevných paliv) po té má stagn jící tendenci, v roce 2045 je o
17 % nižší než v so časnosti. OZE se v dlo hodobém výhled
po roce 2030 stávají dominantní ve výrobě CZT. Celkový
přehled podávají tabulka 16.7 a obr. 16.4.
Vy žití obnovitelných zdrojů energie. Podíly OZE na
primárních energetických zdrojích, hr bé spotřebě elektřiny,
na výrobě CZT a v konečné spotřebě jsou přehledně uvedeny
v tabulce 16.8 a na obr. 16.5. Ve všech kazatelích dochází k
významném růst a OZE se post pně stávají velmi
významno složko . Z údajů je patrné, že indikativní ukazatel
podíl vyrobené elektřiny z OZE na hr bé spotřebě elektřiny
ve výši 8 % bude dosažen až po roce 2015. Vyhodnocení
plnění nově připravovaného závazk pro ČR pro podíl OZE ve
finální spotřebě v roce 2020 ve výši 13 % však nelze exaktně
provést, protože není k dispozici přesná metodika propočt
podle EUROSTATu. Podle orientačních propočtů by v tomto
scénáři mohl tento podíl dosáhno t 11,8 %.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[17]
Vývoj emisí je přehledně uveden v tabulce 16.9. a obr. 16.6.
Všechny emise vykaz jí v celém období významně klesající
tendenci. Emise NOx se v roce 2010 přiblížily příp stném
limitu a model hledal řešení v optimální skladbě
energetických zdrojů a instalací protiemisních opatření.
Vývoj dovozní závislosti je přehledně uveden v tabulce16.10.
a na obr. 16.7. Dovozní energetická závislost roste v
prognostickém období až do roku 2040 a překrač je hodnotu
80 % a následně mírně klesá. ČR se tak ž roku 2030 dostává
nad úroveň očekávano v celé EU. Velmi významně roste i
dovozní náročnost v peněžním vyjádření (tab. 16.11).
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[18]
16.4 Další poznámky k základnímu scénáři
Str čný popis základního scénáře výše je věnován vybraným
charakteristikám, ale samozřejmě neodhaluje mnohé další
problémy, které z propočtů vyplývají. Tyto problémy a
otevřené otázky jednak vyplývají z výchozích parametrů,
jejichž rčení podléhalo názorovém kompromisu vnitř
NEK, jednak jde o problémy, jejich řešení je za rámcem,
vymezeným pro práci NEK. Za nejvýznamnější otevřené
otázky považ jeme násled jících pět sk tečností:
 Vysoká cena povolenek v kombinaci s nízko účinností
neobnovených helných zdrojů, tedy s vysokou měrno
spotřebo hlí na výrob elektřiny, může znamenat
ekonomicky nepřijatelno cenu elektřiny z těchto zdrojů.
Nové, ekonomicky průchozí helné zdroje však mohou vést
těžební společnosti k zavírání dlo hodobých smluv s
výrobci elektřiny na úkor teplárenských společností.
 Samostatnou otázko je řešení rekultivace dolů po
končení těžeb hnědého hlí. Rozhodn tí o stanovení ÚEL
těžby pravděpodobně neřešilo způsob a končení těžby s
nemožností dotěžit plně zásoby v rámci ÚEL (technické
omezení skrývky) a na toto navaz jící rekultivaci těžebního
prostoru a tento problém je nutno řešit jak z hlediska
technického, tak z hlediska financování rek ltivací.
 Bilance nových a rekonstr ovaných elektrárenských
výkonů ukazuje na masové přechody stávajících kapacit
(většino KVET) na nová paliva. Vzniká otázka, na kterou by
měla dát odpověď samostatná hlo bková studie, zda to bude
v požadovaných termínech a množství investorsky, projekčně
a dodavatelsky možné, a zda o těchto sk tečnostech dnešní
vlastnící a managementy výroben elektřiny a tepla važ jí.
 Bilance nových výkonů na bázi OZE ukazuje, že již kolem
roku 2030 bude v ČR elektrizační soustava, která bude mít
výkon cca 16 000 MW, postavený na fosilních palivech a
jaderné energetice, a cca 4 000 MW, postavených na OZE. V
dlo hodobém výhled do roku 2050 mohou být podíly
výkonů takřka so měřitelné (ve fosilních a jaderných
výkonech 11 500 MW a v OZE 8 500 MW). Vezmeme-li v
úvah specifické problémy charakteru výroby elektřiny z
některých OZE (větrné či sl neční) a omezené reg lační
schopnosti jaderných elektráren vzniká oprávněná otázka,
zda taková soustava bude provozovatelná, což by mělo být
ověřeno samostatnou hloubkovou st dií (např. aplikací
modelu spolehlivosti elektrizační soustavy v EGÚ Brno).
 Výst py z modelu signaliz jí, že by mohlo dojít k příliš
rychlým vyn ceným rekonstr kcím ze ZP na ČU a naopak a k
nevy žívání životnosti zařízení. To by mohlo případně
odradit provozovatele a investory od podnikání v energetice.
Na dr hé straně předpoklady tohoto scénáře o vývoji cen
jednotlivých energetických zdrojů a jejich vzájemných
relacích se nem sí potvrdit. Vzhledem ke všeobecně
očekávaném zvýšeném vy žití zemního plynu bude
nezbytné posílit diverzifikaci jeho dovozu, tedy připravit a
realizovat alternativní přepravní cesty (již vzhledem k
projektu Nord Stream) a v krátkém časovém horizontu (5 let)
aktualizovat predikci vy žití fosilních paliv.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[19]
Zhodnotíme-li základní scénář, pak neoddisk tovatelné
výhody jsou:
 rychlá cesta k nízkoemisní str kt ře spotřeby PEZ, od
dnešního, založené na hnědém hlí a jaderné energetice, ke
str kt ře, postavené na jaderné energetice a vyšším vy žití
zemního plynu a OZE;
 investice do nových moderních technologií jsou
příležitostí pro náš průmysl, ale i pro vědecko-technické
zázemí;
 dodávky jaderného paliva se mohou opřít o tuzemskou
výrob ranového koncentrát a stabilizovat palivový cyklus
a v jaderném palivu se dá vytvořit dlo hodobá strategická
rezerva , kdy so časné JE domácí uran nevy žívají; rychlý
pokles energetické náročnosti, vysoké tempo realizace úspor
energie; aktivní řešení závazků ČR k EU.
Mezi významné nevýhody a rizika naopak patří:
 mimořádná náročnost na výrobce elektřiny a tepla
docílit rychlé změny v palivové základně, kdy není vůbec
zřejmé, zda investoři budou mít zájem investovat kapitál a
zda jsou vlastníci a managementy jednotlivých společností na
něco takového vůbec připraveni;
 masivní vy žití biomasy, kdy NEK má k dispozici celou
řad st dií, které pozorň jí na příliš optimistické
předpoklady o energetickém potenciál biomasy na území
ČR;
 velká míra vy žití jaderné energetiky, kdy kromě posílení
dovozní závislosti na jaderném palivu (a tedy zhoršení
strategické bezpečnosti) bude n tné vyřešit zejména
problematiku kládání radioaktivních odpadů;
 z hlediska strategické bezpečnosti jde o více rizikový
scénář, kdy není vy žíván domácí zdroj, hnědé hlí;
 dřívější končení těžeb hnědého hlí (technické omezení
dotěžení zásob hlí do limitů) povede k tomu, že nebudou
vytvořeny prostředky na rekultivace a úhrady starých dl hů s
potenciálními b do cími dopady na státní rozpočet (největší
problém je u lomu ČSA, včetně zajištění stability úpatí
Kr šných hor);
 nejistota, zda obstojí soustavy CZT při přechod na
dražší zemní plyn (navíc s kolísajícími cenami) v konkurenci
s lokálním teplem; vyšší podíl dražších paliv v elektřině a v
teple povede k nárůstům ceny elektřiny a tepla s dopady na
konkurenceschopnost české ekonomiky a potenciálně i na
sociálně slabší skupiny obyvatelstva;
 výsledky nebyly ověřeny z hlediska zachování
spolehlivosti funkce elektrizační soustavy;
 nejsou kvantifikovány finanční dopady na stát a na
obyvatelstvo (zavádění nových daní, způsob jejich
kompenzace, řešení výnosů z a kcí povolenek, růst cen
elektřiny a tepla a další);
 obyvatelstvo především ve středních a menších obcích
přijde o levné palivo (v so časné době je v ČR 2240
neplynofikovaných obcí a cca 30 % koncových plynovodních
přípojek není vy žíváno nebo jenom částečně – z cenových ).
Právě vedená rizika nejsou malá a představ jí výzv pro
všechny b do cí vlády, které přijmo a budou prosazovat
dlouhodobou energetickou strategii, která je (v modelovém
přiblížení) charakterizovaná vst pními parametry tohoto
základního scénáře. V delším horizontu lze očekávat, že trhy
s energií budou tato rizika post pně eliminovat, je však na
so časných politických reprezentacích, aby nalezly odvahu a
zásadní a přelomová rozhodn tí v energetice začaly
realizovat
16.5 Analýza citlivosti a alternativní scénáře
Základní scénář byl testován na změny násled jících
parametrů:
1. Nové jaderné bloky nebudou k dispozici
2. Tvrdší limity emisí: mezi rokem 2010 a 2040 jejich lineární
pokles na úroveň 70 mil.t CO2 a 175 tis. t NOX. Předpokládá se
stejný pokles i po roce 2040.
3. Ekologická daňová reforma: předpokládá se i 2. etapa
charakteristická zvýšením ekologické daně o 15 % za
každých 10 let.
4. Kombinace scénáře 1 a 2.
V násled jících kapitolách jsou vždy str čně popsány
výsledky jednotlivých kapitol a v závěrečné kapitole jsou
výsledky citlivostních analýz porovnány graficky jak mezi
sebou, tak k základním scénáři NEK.
16.5.1 Scénář bez nových jaderných bloků
Hlavní poznatky lze shrnout takto:
 závěry pro první etapu do roku 2020 se příliš neliší od
scénáře základního, neboť v tomto období ani základní
scénář ne važoval se stavbou nového jaderného bloku;
 očekávaný vývoj t zemské spotřeby primární energie je
kázán na obr. 16.8. Model našel náhrad za chybějící
jadernou energii nejprve v zemním plynu a od roku 2035 i v
černém hlí z dovozu a částečně i v dovozu elektřiny. Celková
výše spotřeby PEZ je počínaje rokem 2025 nižší o 2 – 5 % než
ve scénáři základním, což je dáno jak vyššími dovozy
elektřiny v rozsahu až 4 TWh (vlastní spotřeba elektráren a
účinnost výroby) a náhrado výroby z jádra účinnějšími
bloky na zemní plyn a černé hlí. Spotřeba do roku 2020
mírně roste (o 3 % oproti roku 2005) a po té klesá a po roce
2035 je pod úrovní so časnosti. V žití hnědého hlí (s
výjimko roku 2030, kdy je vyšší), ropy a kapalných paliv
nejsou rozdíly. U vy žití OZE lze pozorovat po roce 2030
tendence k vyšším vy žití. Podíl zemního plynu, který je po
roce 2025 dominantním zdrojem, dosahuje až 30 %. Zemní
plyn je co do výše podíl následován černým hlím a OZE.
Dovážené energetické zdroje se podílí na krytí spotřeby až 80 %.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[20]
 V konečné spotřebě energie není mezi scénáři rozdíl.
 Výše a struktura výroby elektřiny doznala významných
změn. Celková výše se od roku 2025 snížila a chybějící
elektřina byla dovezena. Výroba z JE byla od roku
nahrazována především ZP a ČU a po roce 2035 především
ČU. Mírně se zvýšila i výroba z OZE. Až do roku 2040 zůstává
výroba elektřiny z JE dominantní a později dominantní
postavení přebírají OZE.
 V centralizované výrobě tepla dochází pouze k menším
změnám. Celková výroba je téměř shodná. Výroba z hnědého
hlí je po roce 2020 nižší (o 15 až 20 %) a po roce 2040 klesá
i vy žití ČU. Chybějící výroba je nahrazena výrobo ze ZP a
ke konci období i OZE. Po roce 2025 se dominantní palivem
pro CZT stává ZP a po roce 2035 přebírají dominantní
postavení OZE.
 Absol tně dochází ke zvýšení vy žití OZE a vzhledem ke
snížení spotřeby PEZ rostou i podíly vy žití OZE o 1 až 2
procentní body.
 Dovozní energetická závislost je o 1 až 2 procentní body
nižší než ve scénáři základním, avšak dovozní náročnost je ve
finančním vyjádření od roku 2025 o 4 až 14 % vyšší..
 Emisní limity byly dodrženy. Po roce 2025 jsou všechny
emise vyšší, a to emise CO2 jsou vyšší o 15 – 30 %, emise SO2
jsou vyšší 8 až 15 % a emise NOx o 2 až 13 %.
16.5.2. Scénář s přísnými emisními stropy
Hlavní poznatky lze shrnout takto:
 Model nenašel řešení tohoto alternativního zadání. Pro
přísný emisní strop CO2 se po roce 2040 dostal do slepé
ličky a neposkytl výst py. Provedl se proto propočet s
dodatečným jaderným blokem 1600 MW instalovaným po
roce 2035, ale ani tehdy neposkytnul model řešení. Emisní
strop CO2 stanovený v zadání, tedy stejné tempo poklesu
emisí po roce 2040 jako mezi rokem 2005 a 2040, je zřejmě
nedosažitelný při dané úrovni spotřeby. Proto byl propočten
náhradní scénář, kde tempo poklesu příp stných emisí CO2 a
NOx bylo po roce 2040 zvolněno zhruba na polovinu. Pro toto
náhradní zadání model našel řešení, které je prezentováno
dále v této subkapitole.
 T zemská spotřeba PEZ se do roku 2040 příliš neliší od
scénáře základního. Očekávaný vývoj t zemské spotřeby
primární energie je kázán na obr. 16.9. Celková výše
spotřeby PEZ je po roce 2040 nižší až o 2 % než ve scénáři
základním, což je dáno dovozy elektřiny v rozsahu do 2 TWh
místo vývoz elektřiny ve výši 3 TWh. Spotřeba k roku 2015
klesá, po té roste do roku 2030 (na úroveň o 5 % vyšší oproti
roku 2005) a po té klesá a po roce 2045 je pod úrovní
so časnosti. V žití hnědého hlí (s výjimko roku 2045 a
2050, kdy je významně nižší), ropy a kapalných paliv a
jaderných paliv nejsou rozdíly. U vy žití OZE lze pozorovat po
roce 2030 vyšší vy žití (o 2 až 3 %) a o úměrný podíl je
snížena spotřeba zemního plynu. Po roce 2020 jsou
dominantní pozice jaderného paliva a ZP vyrovnány.
Dovážené energetické zdroje se podílí na krytí spotřeby až 80 %.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[21]
 V konečné spotřebě energie není mezi scénáři rozdíl.
 Výše a struktura výroby elektřiny doznala změn. Celková
výše se k roku 2050 snížila a chybějící elektřina byla
dovezena. Struktura výroby podle paliv se příliš neliší s
výjimko mírných vzrůstů vy žití OZE a významného
poklesu žití ČU po roce 2045 nahrazeného dovozem
elektřiny. Výroba elektřiny z JE je dominantní po celé období,
ale k roku 2050 se již podíl z OZE přibliž je úrovni z JE.
 V centralizované výrobě tepla dochází pouze k menším
změnám. Celková výroba je téměř shodná s výjimko roku
2050, kdy je o 8 % nižší. Výroba z hnědého hlí je od roku
2045 nižší (o 8 až 15 %) a dvojnásobným tempem klesá i
vy žití černého hlí. Chybějící výroba je nahrazena výrobo z
OZE. Do roku 2030 zůstává dominantní palivem hnědé hlí a
po roce 2035 přebírají toto postavení OZE.
 Absol tně dochází ke zvýšení vy žití OZE a rostou i
podíly vy žití OZE o 1 až 2 procentní body.
 Dovozní energetická závislost je o 0,5 až 1 procentní bod
nižší než ve scénáři základním. Dovozní náročnost ve
finančním vyjádření je od roku 2030 o 1 –2 % nižší.
 Emisní limity byly dodrženy. Po roce 2045 jsou všechny
emise nižší, a to v roce 2050 jsou nižší emise CO2 o 12 %,
emise SO2 o 10 % a emise NOx o 15 %
16.5.3. Scénáře s bez nových jaderných bloků a s přísnými
emisními stropy
Hlavní poznatky lze shrnout takto:
 Model nenašel řešení tohoto alternativního zadání. Pro
přísné emisní stropy CO2 a NOx se po roce 2040 dostal do
slepé ličky a neposkytl výst py. Emisní stropy stanovené v
zadání, tj. stejné tempo poklesu emisí po roce 2040 jako mezi
rokem 2005 až 2040, jsou zřejmě nedosažitelné při dané
úrovni spotřeby. Proto byl propočten náhradní scénář, kde
tempo poklesu příp stných emisí NOx bylo po roce 2040
zvolněno zhruba na polovinu a strop pro emise CO2 již nebyl
po roce 2040 dále snižován. Pro toto náhradní zadání model
našel řešení, které je prezentováno dále v této subkapitole.
 Očekávaný vývoj t zemské spotřeby primární energie je
kázán na obr. 16.10. Model našel náhrad za chybějící
jadernou energii nejprve v zemním plynu a od roku 2035 i v
černém hlí z dovozu a částečně i v dovozu elektřiny. Také
vy žití OZE se zvýšilo. Celková výše spotřeby PEZ je počínaje
rokem 2020 nižší o 2 – 8 % než ve scénáři základním, což je
dáno jak vyššími dovozy elektřiny v rozsahu až 4 TWh
(vlastní spotřeba elektráren a účinnost výroby) a náhrado
výroby z JE účinnějším bloky na zemního plynu a černého
hlí. Spotřeba k roku 2015 klesá, poté do roku 2020 mírně
roste (o 3 % oproti roku 2005) a po té klesá a po roce 2030 je
pod úrovní so časnosti ( v roce 2050 o 8 % nižší než v roce
2005). V žití hnědého hlí (s výjimko roku 2030, kdy je
vyšší), ropy a kapalných paliv nejsou rozdíly. U vy žití OZE
lze pozorovat po roce 2030 tendence k vyšším vy žití. Podíl
ZP, které od roku 2020 dominantním zdrojem dosahuje až 32
%. Zemní plyn je co do výše podíl následován jaderným
palivem, černým hlím a OZE. Dovážené energetické zdroje
se podílí na krytí spotřeby až 79 %.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[22]
 V konečné spotřebě energie není mezi scénáři rozdíl.
 Výše a struktura výroby elektřiny doznala změn. Celková
výše se počínaje rokem 2025 snížila a chybějící elektřina byla
dovezena (v rozsahu do 4 TWh). Výroba z JE byla od roku
nahrazována především zemním plynem a v menší míře i
černým hlím. Až o 10 % se zvýšila i výroba z OZE. Do roku
2040 zůstává výroba elektřiny z JE dominantní a později toto
postavení přebírají OZE.
 V centralizované výrobě tepla dochází k významným
změnám. Celková výroba je téměř shodná s výjimko roku
2050, kdy je o 7 % nižší. Výroba z hnědého hlí je od roku
2045 nižší (až o 20 %) a velmi prudce klesá i vy žití černého
hlí (na čtvrtin ). Chybějící výroba je nahrazena výrobo z
OZE a zemního plynu. Do roku 2025 zůstává dominantní
palivem hnědé hlí, dále přebírá toto postavení zemní plyn a
po roce 2040 OZE.
 Absol tně dochází ke zvýšení vy žití OZE a rostou i
podíly vy žití OZE o 1 až 6 procentních bodů.
 Dovozní energetická závislost je o 0,5 až 2 procentní
body nižší než ve scénáři základním. Dovozní náročnost ve
finančním vyjádření je od roku 2025 o 4 – 12 % vyšší.
 Emisní limity byly dodrženy. Většino jsou všechny
emise vyšší, a to emise CO2 o 10 %, emise SO2 až o 5 % a
emise NOx až o 5 %.
16.5.4 Scénář s druhou etapou ekologické daňové reformy
Hlavní poznatky lze shrnout takto:
 Model našel řešení tohoto alternativního zadání a
zpracoval variantní řešení.
 Obecně lze konstatovat, že nedošlo ke změnám oproti
scénáři základním , a tak jedinou změno je vyšší příjem
státního rozpočt a zvýšené ceny paliva a energie pro
konečné zákazníky.
 Očekávaný vývoj t zemské spotřeby primární energie je
kázán na obr. 16.11. Celková výše spotřeby PEZ se prakticky
neliší od scénáře základního. Není ani zásadních rozdílů ve
vy žití hnědého hlí, tek tých a plynných paliv či jaderného
paliva. Od roku 2035 dochází k mírně nižším vy žití
dovozového černého hlí, které je nahrazeno vyšším
čerpáním OZE. Scénáře se neliší ani ve vývoz a dovozu
elektřiny. Časový průběh i dominance jednotlivých paliv je
rovněž v obou scénářích shodná.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[23]
 V konečné spotřebě energie není mezi scénáři rozdíl.
 Výše a struktura výroby elektřiny je v této alternativě
prakticky shodná se scénářem základním. Od roku 2035
dochází k nepatrně nižším vy žití dovozového černého hlí,
které je nahrazeno vyšším čerpáním OZE. Časový průběh i
dominance jednotlivých paliv je rovněž v obou scénářích
shodná.
 V centralizované výrobě tepla nedochází prakticky ke
změnám. Celková výroba je téměř shodná. Po roce 2035
dochází k nepatrně nižším vy žití dovozového černého hlí
a zemního plynu, které je nahrazeno vyšším čerpáním OZE.
Časový průběh i dominance jednotlivých paliv je rovněž v
obou scénářích shodná.
 Absol tně dochází po roce 2030 ke zvýšení vy žití OZE a
vzhledem ke snížení spotřeby PEZ rostou i podíly vy žití OZE
o 0,1 až 1 procentní bod.
 Dovozní energetická závislost je až o 0,6 procentního
bodu nižší než ve scénáři základním. Stejně tak dovozní
náročnost ve finančním vyjádření po roce 2030 je až o 1 %
nižší.
 Emisní limity byly dodrženy. Po roce 2030 jsou emise CO2 jsou
nepatrně nižší až 1,5 %, zatímco emise SO2 a NOx jsou shodné.
16.6 Vzájemné porovnání alternativ mezi sebou a se základním
scénářem
Grafické porovnání jednotlivých scénářů výše má
dostatečno vypovídací schopnost a tedy násled jící
komentáře jsou omezeny na minimum.
a) Porovnání t zemské spotřeby primárních energetických
zdrojů. Porovnání pro rok 2040 je provedeno na obr. 16.12.
Rozdíly mezi alternativami jsou dány samotným zadáním.
Výše celkové spotřeby je v jednotlivých scénářích ovlivněna
především rozdíly mezi vývozy a dovozy elektřiny. Většina
počítaných alternativ dorovnávala pokrytí spotřeb dovozem
a tak jejich celková výše je nižší než u scénáře základního.
Pouze alternativa s přísnější daňovo ekologickou reformou
zachovává vývozy elektřiny a má co do výše téměř shodnou
úroveň se scénářem základním. Alternativy se příliš neliší ve
vy žití disponibilního hnědého hlí, ropy a tek tých paliv.
Vy žití jaderných paliv je před rčeno zadáním alternativ, a
tak model mohl prakticky optimalizovat pouze ve vy žití
zemního plynu a dovozového černého hlí, což je kázáno na
obr. 16.13 a 16.14. Rozdíly jsou rovněž ve vy žití
obnovitelných zdrojů energie, což je kázáno na obr. 16.15.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[24]
b) Porovnání konečné spotřeby energie. Alternativy jsou
prakticky shodné se scénářem základním. Pouze k roku 2050
dochází k malé záměně nižšího vy žití CZT za vyšší vy žití
OZE u alternativy bez nových JE a zpřísněnými emisními
stropy oproti všem ostatním alternativám. Ve všech
alternativách zůstává zachována náhrada motorových paliv
zemním plynem s post pně rosto cím rozsahem (v roce
2025 v rozsahu 1 mld. m3 a v roce 2050 v rozsahu 1,8 mld.
m3).
c) Porovnání výše a struktury výroby elektřiny. Porovnání
pro rok 2040 je provedeno na obr. 16.16. Rozdíly mezi
alternativami jsou dány samotným zadáním. Výše a struktura
výroby elektřiny je v jednotlivých scénářích ovlivněna
především rozdíly mezi vývozy a dovozy elektřiny. Většina
počítaných alternativ dorovnávala pokrytí potřeb elektřiny
jejím dovozem a tak celková výše výroby je nižší než u
scénáře základního. Pouze alternativa s přísnější daňovo
ekologickou reformou zachovává vývozy elektřiny a má co do
výše téměř shodnou úroveň se scénářem základním.
Alternativy se příliš neliší ve vy žití disponibilního hnědého
hlí, ropy a tek tých paliv. Vy žití jaderných paliv je
před rčeno zadáním alternativ, a tak model mohl prakticky
optimalizovat pouze ve vy žití zemního plynu a dovozového
černého hlí, což je kázáno na obr. 16.17 a 16.18. Rozdíly
jsou rovněž ve vy žití obnovitelných zdrojů energie v
obdobném rozsahu jako je kázáno na obr. 16.15 u spotřeby
PEZ.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[25]
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[26]
e) Porovnání výše a struktury výroby CZT. V celkové výši
výroby CZT se alternativy prakticky neliší s výjimko po roce
2045, kdy u alternativ s přísnými emisními stropy dochází ke
snížení výroby CZT a jeho náhradě v konečné spotřebě OZE.
Alternativy se neliší ve vy žití ropy a tek tých paliv. U
alternativ bez nových jaderných elektráren model vy žíval v
malé míře méně hnědé hlí. Model prakticky optimalizoval
pouze ve vy žití zemního plynu a dovozového černého hlí,
což je kázáno na obr. 16.19 a 16.20. Rozdíly jsou rovněž ve
vy žití obnovitelných zdrojů energie v obdobném rozsahu
jako je kázáno na obr. 16.15 u spotřeby PEZ. Modely s
jadernými elektrárnami ani v jednom případě ne važovaly s
masivnějším vy žitím JE pro výrob tepla v CZT.
f) Porovnání podle emisí. Obecně lze konstatovat, že
snižování sledovaných emisí je do roku 2035 velmi rychlé, ale
v závěr prognostického období se již nedaří emise dále
snižovat. Lze také konstatovat, že scénáře bez nových
jaderných elektráren mají vesměs vyšší úroveň emisí.
Porovnání emisí CO2 je na obr. 16.21 a emisí NOx je na obr.
16.22. Rozdíly mezi alternativami u emisí SO2 jsou nižší.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[27]
g) Porovnání podle vy žití obnovitelných zdrojů energie.
Obecně lze konstatovat, že ve všech alternativách dochází k
vyšším vy žití OZE oproti scénáři základním . Míra zvýšení
je diferencovaná a nejvyšší je ve scénáři bez nových
jaderných elektráren a s přísnými emisními limity. Relativní
rozdíly jsou zhruba stejné u všech sledovaných podílů na PEZ
(obr. 16.23), hr bé spotřebě elektřiny a CZT. Vliv na podíl
OZE u konečné spotřeby je pouze u scénáře bez nových JE a s
přísnými limity a to po roce 2040.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[28]
h) Porovnání podle dovozní závislosti. Všechny počítané
alternativy vykaz jí velmi mírně sníženo dovozní závislost
oproti scénáři základním v rozsahu do několika málo
procent, přičemž v grafické podobě jsou rozdíly zanedbatelné
a proto není přísl šný graf uveden. Největší snížení dovozní
závislosti je u scénáře bez JE a s přísnými emisními stropy.
Jiný vliv lze pozorovat i u dovozní náročnosti vyjádřené
finančně. Zde scénáře s přísnými emisními stropy a s přísno
ekologickou daňovo reformou vykaz jí nižší náročnost,
zatímco dr hé alternativy vykaz jí vyšší náročnost než
scénář základní. Porovnání je na obr. 16.24
Závěrem můžeme následovně shrnout hlavní výsledky z
povedené analýzy citlivosti:
 spotřeb primárních energetických zdrojů lze v
dlo hodobém horizontu očekávat na so časné úrovni
 t zemské zdroje fosilních paliv budou vy žity jen do
rčité míry, analýza citlivosti navíc ukazuje, že při jen mírně
vyšších cenách povolenek roste poptávka po zemním plynu
na úkor hnědého hlí; bude vy žívána jaderná energie,
podstatně se zvýší technologická úroveň spotřeby energie s
následnými úsporami, zvýší se vy žití obnovitelných zdrojů
energie. Dovoz ropy a ropných výrobků bude v zásadě
stagnovat, dovoz plynu v každém případě poroste a dovoz
černého hlí nahradí post pně končící t zemské těžby;
 ČR může být i nadále nezávislá na zahraničních zdrojích
elektřiny, jejíž t zemská spotřeba dále poroste meziročně o
1,3 až 1,5 % v souladu s prognózami EU. Dodávky tepla ze
systémů CZT budou stagnovat, avšak významně vzroste podíl
OZE v decentralizované výrobě tepla;
 energetická i elektroenergetická náročnost českého
hospodářství se bude rychle snižovat a během 15 – 20 let
dojde k vyrovnání ČR na úroveň průměr EU;
 významným tempem poklesnou emise a ČR bude plnit
své dosavadní mezinárodní závazky;
 závislost na dovozu PEZ dále poroste a kolem roku 2030
dosáhne úrovně 70%, tedy úrovně, která se předpokládá v
celé EU. V roce 2050 se očekává až 80% závislost.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[29]
16.7 Příloha ke kapitole
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[30]
Dále bylo přihlédn to k poznatkům, které NEK získala pro
oblasti technických parametrů, investičních nákladů a
provozních nákladů pro technologie žívající OZE od
Asociace pro vy žití obnovitelných zdrojů dle studie z dubna
2008 (aktualizace z května 2008). K těmto údajům bylo
přihlédn to a pravené vstupy jsou v tab. 2.
Geotermální energetika bude zatížena ztrátami v rozvodech,
zejména tepelných; účinnost poroste post pně. Pro
geotermální energetiku je po r. 2030 předpokládán již
omezenější výběr lokalit pro instalace a růst ztrát tepla v
sítích a při dálkovém transportu; bude pravděpodobně
kompenzovaný technickými inovacemi. Předpokládá se také
omezení post pného náběh podle disponibilních vrtných
souprav.
Pro fotovoltaiku je k r. 2020 a dále važováno s n tným
krytím akumulace výroby nově instalovaných zdrojů OZE. Je
to n tné pro dosažení stability přenosové soustavy a
distrib čních sítí. Podle so časných zk šeností, navyšování
instalovaného výkon těchto zdrojů již na celkový podíl
kolem 15- 20 % vede k omezování základních f nkčních
schopností soustav. Je proto modelově važováno s
ak m lací moderním, již dost pným typem baterií (účinné
NaS mod lové systémy, účinnost řetězce přeměny 0,8,
post pně k 0,85). Kdyby došlo k anomálii enormního
navýšení podíl výkon již před r. 2020, bylo by třeba
post pně nasazovat ak m lační systémy podle toho.
Výše instalovaných výkonů větrných elektráren a možná
výroba elektřina byla do modelu zadána podle posledních
známých poznatků o již realizovaných a připravovaných
investičních akcích, tak jak je eviduje EGÚ Brno a OTE.
Poznamenáváme, že pokud se nabídka větrných elektráren
ponechá na modelu, tak při zadaných
technickoekonomických parametrech je výroba z nich příliš
drahá, a proto model by ji nezvolil.
Výpočetní model byl dále doplněn o možnost limitování
pětiletkových přírůstků nových výkonů, což činí nasazování
OZE (zejména geotermální a z biomasy) více bližší b do cí
realitě.
Protože programové dokumenty EU počítají s tím, že
ekonomická podpora OZE bude post pně snižována, a počítá
s tím i český zákon o podpoře výroby elektřiny z OZE, byla
výše podpory do modelu vložena jako post pně klesající pro
nově instalované kapacity s meziročním poklesem 5 %
(pochopitelně při zákonem garantované výši podpory na 15
let).
17. PŘEHLED DOPORUČENÍ PRO VLÁDU ČR Z HLEDISKA
TVORBY ENERGETICKÉ POLITIKY
V energetické politice se protínají aspekty, vyplývající z
ekonomických, sociálních a environmentálních so vislostí
dalšího vývoje české společnosti. Jde především o násled jící
oblasti:
 zvyšování důraz na odpovědné chování svobodných
občanů – výrobců, podnikatelů a spotřebitelů (konečná
spotřeba, její objem a forma, ovlivň je energetické toky a
tedy i negativní zátěž populace),
 důsledná ochrana životního prostředí před průmyslovo
a dopravní zátěží,
 zajištění šetrného vy žívání obnovitelných i
neobnovitelných energetických zdrojů,
 úspory energií, racionální nakládání s odpady včetně
recyklace,
 post pné snižování energetické náročnosti dopravy.
Dlo hodobý rozvoj energetiky, která je již nyní značně závislá
na dovozu energetických vst pů (a tato závislost dále
vzroste), je spojen i s dlouhodobou bezpečností dodávek
energie. Dlo hodobá energetická politika m sí proto
přihlédno t i ke strategii celosvětového vývoje energetiky,
bezpečnosti země původ energetických zdrojů a
spolehlivosti přepravních tras včetně vytváření strategických
zásob energetických komodit a hospodaření s nimi.
Z těchto principů a ze závěrů předcházejících kapitol
vyplývají násled jící dopor čení pro další kroky vlády:
 Vláda by měla aktivně podporovat každé opatření, které
povede k prohlo bení konkurence na energetických trzích.
Tuto politiku bude sledovat především v kontextu
post pného vytváření jednotného energetického trhu v
rámci EU.
 Vládě se dopor č je možnit a usnadnit zahájení
pos zovacích procesů produkce všech typů energie.
 Význam hnědého hlí bude v dlo hodobém horizontu
klesat, bude nákladnějším palivem, nicméně bude
představovat stále významný energetický zdroj.
 Vláda by měla považovat podporu procesů, vedo cích k
úsporám energií, za prioritu a mimořádně významno
so část formování dlo hodobé energetické strategie.
Dopor č je se jim proto věnovat této oblasti zvýšeno
pozornost, vyšší finanční prostředky než dosud a systémovo
podporu.
 Jaderná energetika představ je jednu z variant výroby
elektrické energie a je důležito so částí energetického mixu.
 Vláda by měla považovat obnovitelné zdroje za
nezpochybnitelnou so část b do cího palivo-energetického
mixu. Vládě dopor č jeme zvážit podporu výroby tepla z
OZE, avšak tuto podporu (stejně jako stávající podporu
výroby elektřiny z OZE) pravidelně přehodnocovat s
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[31]
důrazem na minimalizaci tržních deformací. Dále se
dopor č je podpořit výzk m a vývoj přísl šných technologií
a významně posílí informační kampaně, podpor jící hl bší
vy žití OZE.
 Vláda by měla konat aktivní politiku ochrany klimatu na
domácí i mezinárodní scéně.
 Vláda by měla vy žívat tranzitní elektrickou přenosovo
síť k posílení pozic ČR na energetickém trhu.
 Vládě se dopor č je přehodnotit energetickou a
so visející legislativu ČR a EU tak, aby nedocházelo
přednostně k řešení dílčích energetických úkolů na úkor
důležitých energetických potřeb společnosti, zejména
stability odvětví včetně přenos energie.
 Vláda by měla aktivně spolupracovat s partnery z EU a
NATO při b dování dalších přepravních cest ropy a zemního
plynu do ČR.
 V rámci EU by měla vláda usilovat o prosazení realistické
a sk tečně efektivní podpory výroby energie z OZE a pro
zhodnocení systému obchodování s emisními povolenkami.
 Komise dopor č je, aby se dlo hodobými trendy
zejména výzk m nových technologií a koncepcí v
energetice a průběžným sledováním energetické situace
stát v návaznosti na evropskou a světovo energetiku
zabýval stálý orgán. Dopor č je, aby vláda podpořila
plánované vyb dování Institutu aplikovaných věd,
společného pracoviště Akademie věd ČR a ČVUT Praha, kde
by tento orgán měl pracovat.
Kromě těchto základní dopor čení NEK považ je za účelné
dopor čit násled jící kroky:
 rychlení procesů schvalování investičních projektů v
oblasti energetiky; v tomto smyslu provést revizi stávajících
zákonných i podzákonných norem a nařízení;
 ponechat v Energetickém zákon pravomoc stát
vydávat „A torizace― na výstavb nových energetických
zdrojů;
 zahrnout do Energetického zákona postupy při řešení
deficitů instalovaných výkonů (Směrnice 54/2003 ES);
 přehodnotit bilanci potenciál biomasy;
 přehodnotit v Energetickém zákon postavení a
vy žívání podzemních zásobníků plynu z pohledu
spolehlivosti dodávek plynu konečným zákazníkům a řešení
krizových sit ací;
 věnovat zvýšeno pozornost rozvoji elektrických sítí v
ČR, především možným vlivům plánovaných nových bloků
na spolehlivost elektrizační soustavy, zdrojům a rezervám
pro zajištění sek ndární a terciární regulace;to platí i pro
decentralizované b dování regionálních sítí tam, kde je
potenciál pro vy žití OZE;
 nově definovat pojetí no zového stavu elektrizační
soustavy ČR, zahrn jící nejen přírodní katastrofy, ale i blíže
nedefinovatelné dálosti v přenos , distribuci a výrobě
elektřiny;
 mezi hlavní cíle výzk m a vývoje v ČR zařadit sérii
programů, zabývajících se – při vy žití odpovídajících R&D
programů EU – předpoklady pro spolehlivé a efektivní
vytváření a vy žívání energetických zdrojů ČR; konkretizace
těchto programů a jejich provázanost s programy EU;
 vzhledem k rosto cím podíl dopravy na zvyšování
emisí přijmo t v dohledné době opatření pro dob dování
dopravní infrastruktury v ČR, zpoplatnění žití této
infrastruktury (při preferenci nízkoemisních dopravních
prostředků), pro podporu železniční dopravy a veřejné
hromadné dopravy obecně a pro podporu programů vědy a
výzk m v této oblasti.
Specifické problémy NEK nachází v energetické legislativě,
která vytváří základní předpoklady pro vznik a f ngování
tržního prostředí v energetických odvětvích a je v souladu s
principy platněnými v EU. Na podporu realizace
energetické strategie však dále dopor č jeme věnovat
pozornost násled jícím oblastem:
 odstranění administrativních zábran a zjednod šení
legislativních a správních post pů v procesu přípravy a
výstavby energetických děl,
 aplikace nových nebo připravovaných legislativních
norem EU zejména pokud jde o obchodování s emisemi,
energetické daně, emisní stropy, zachycování a kládání CO2
společné úsilí při výstavbě mezistátních přenosových a
přepravních sítí, energetické náročnosti v b dovách,
energetických úspor, energetické efektivnosti a
energetických sl žbách, realizace strategického plán pro
energetické technologie a další,
 odstranění duplicit, či nejasných kompetencí a
odpovědnosti jednotlivých úseků státní správy včetně
reg lačních činností.
Dohoda k energetické chartě (vybraná ustanovení)
PREAMBLE
The Contracting Parties to this Treaty,
Having regard to the Charter of Paris for a New Europe
signed on 21 November
1990;
Having regard to the European Energy Charter adopted in
the Concluding Document of the Hague Conference on the
European Energy Charter signed at The Hague on 17
December 1991;
Recalling that all signatories to the Concluding Document of
the Hague Conference undertook to pursue the objectives
and principles of the European Energy Charter and
implement and broaden their co-operation as soon as
possible by negotiating in good faith an Energy Charter
Treaty and Protocols, and desiring to place the commitments
contained in that Charter on a secure and binding
international legal basis;
Desiring also to establish the structural framework required
to implement the principles enunciated in the European
Energy Charter;
Wishing to implement the basic concept of the European
Energy Charter initiative which is to catalyse economic
growth by means of measures to liberalize investment and
trade in energy;
Affirming that Contracting Parties attach the utmost
importance to the effective implementation of full national
treatment and most favoured nation treatment, and that
these commitments will be applied to the Making of
Investments pursuant to a supplementary treaty;
Having regard to the objective of progressive liberalization of
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[32]
international trade and to the principle of avoidance of
discrimination in international trade as enunciated in the
General Agreement on Tariffs and Trade and its Related
Instruments and as otherwise provided for in this Treaty;
Determined progressively to remove technical,
administrative and other barriers to trade in Energy
Materials and Products and related equipment, technologies
and services;
Looking to the eventual membership in the General
Agreement on Tariffs and Trade of those Contracting Parties
which are not currently parties thereto and concerned to
provide interim trade arrangements which will assist those
Contracting Parties and not impede their preparation for
such membership;
Mindful of the rights and obligations of certain Contracting
Parties which are also parties to the General Agreement on
Tariffs and Trade and its Related Instruments;
Having regard to competition rules concerning mergers,
monopolies, anti- competitive practices and abuse of
dominant position;
Having regard also to the Treaty on the Non-Proliferation of
Nuclear Weapons, the Nuclear Suppliers Guidelines and
other international nuclear non-proliferation obligations or
understandings;
Recognizing the necessity for the most efficient exploration,
production, conversion, storage, transport, distribution and
use of energy;
Recalling the United Nations Framework Convention on
Climate Change, the Convention on Long-Range
Transboundary Air Pollution and its protocols, and other
international environmental agreements with energy-related
aspects; and
Recognizing the increasingly urgent need for measures to
protect the environment, including the decommissioning of
energy installations and waste disposal, and for
internationally-agreed objectives and criteria for these
purposes,
HAVE AGREED AS FOLLOWS:
PART I DEFINITIONS AND PURPOSE
ARTICLE 1
DEFINITIONS
As used in this Treaty:
(1) “Charter” means the European Energy Charter adopted in
the Concluding Document of the Hague Conference on the
European Energy Charter signed at The Hague on 17
December 1991; signature of the Concluding Document is
considered to be signature of the Charter.
(2) “Contracting Party” means a state or Regional Economic
Integration Organization which has consented to be bound
by this Treaty and for which the Treaty is in force.
(3) “Regional Economic Integration Organization” means an
organization constituted by states to which they have
transferred competence over certain matters a number of
which are governed by this Treaty, including the authority to
take decisions binding on them in respect of those matters.
(4) “Energy Materials and Prod cts”, based on the
Harmonized System of the Customs Co-operation Council and
the Combined Nomenclature of the European Communities,
means the items included in Annex EM.
(5) “Economic Activity in the Energy Sector” means an
economic activity concerning the exploration, extraction,
refining, production, storage, land transport, transmission,
distribution, trade, marketing, or sale of Energy Materials
and Products except those included in Annex NI, or
concerning the distribution of heat to multiple premises.
(6) “Investment” means every kind of asset, owned or
controlled directly or indirectly by an Investor and includes:
(a) tangible and intangible, and movable and immovable,
property, and any property rights such as leases, mortgages,
liens, and pledges;
(b) a company or business enterprise, or shares, stock, or
other forms of equity participation in a company or business
enterprise, and bonds and other debt of a company or
business enterprise;
(c) claims to money and claims to performance pursuant to
contract having an economic value and associated with an
Investment;
(d)Intellectual Property;
(e) Returns;
(f) any right conferred by law or contract or by virtue of any
licences and permits granted pursuant to law to undertake
any Economic Activity in the Energy Sector.
A change in the form in which assets are invested does not
affect their character as investments and the term
“Investment” includes all investments, whether existing at or
made after the later of the date of entry into force of this
Treaty for the Contracting Party of the Investor making the
investment and that for the Contracting Party in the Area of
which the investment is made (hereinafter referred to as the
“Effective Date”) provided that the Treaty shall only apply to
matters affecting such investments after the Effective Date.
“Investment” refers to any investment associated with an
Economic Activity in the Energy Sector and to investments or
classes of investments designated by a Contracting Party in
its Area as “Charter efficiency projects” and so notified to the
Secretariat.
(7) “Investor” means:
(a) with respect to a Contracting Party:
(i) a natural person having the citizenship or nationality of or
who is permanently residing in that Contracting Party in
accordance with its applicable law;
(ii) a company or other organization organized in accordance
with the law applicable in that Contracting Party;
(b) with respect to a “third state”, a natural person, company
or other organization which f lfils, mutatis mutandis, the
conditions specified in subparagraph (a) for a Contracting
Party.
(8) “Make Investments” or “Making of Investments” means
establishing new Investments, acquiring all or part of
existing Investments or moving into different fields of
Investment activity.
(9) “Ret rns” means the amounts derived from or associated
with an Investment, irrespective of the form in which they
are paid, including profits, dividends, interest, capital gains,
royalty payments, management, technical assistance or other
fees and payments in kind.
(10) “Area” means with respect to a state that is a Contracting
Party:
(a) the territory under its sovereignty, it being understood
that territory includes land, internal waters and the
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[33]
territorial sea; and
(b) subject to and in accordance with the international law of
the sea: the sea, sea-bed and its subsoil with regard to which
that Contracting Party exercises sovereign rights and
jurisdiction.
With respect to a Regional Economic Integration
Organization which is a Contracting Party, Area means the
Areas of the member states of such Organization, under the
provisions contained in the agreement establishing that
Organization.
(11) (a) “GATT” means “GATT 1947” or “GATT 1994”, or both
of them where both are applicable.
(b) “GATT 1947” means the General Agreement on Tariffs
and Trade, dated 30 October 1947, annexed to the Final Act
Adopted at the Conclusion of the Second Session of the
Preparatory Committee of the United Nations Conference on
Trade and Employment, as subsequently rectified, amended
or modified.
(c) “GATT 1994” means the General Agreement on Tariffs
and Trade as specified in Annex 1A of the Agreement
Establishing the World Trade Organization, as subsequently
rectified, amended or modified.
A party to the Agreement Establishing the World Trade
Organization is considered to be a party to GATT 1994.
(d)“Related Instr ments” means, as appropriate:
(i) agreements, arrangements or other legal instruments,
including decisions, declarations and understandings,
concluded under the auspices of GATT 1947 as subsequently
rectified, amended or modified; or
(ii) the Agreement Establishing the World Trade
Organization including its Annex 1 (except GATT 1994), its
Annexes 2, 3 and 4, and the decisions, declarations and
understandings related thereto, as subsequently rectified,
amended or modified.
(12) “Intellect al Property” includes copyrights and related
rights, trademarks, geographical indications, industrial
designs, patents, layout designs of integrated circuits and the
protection of undisclosed information.
(13) (a) “Energy Charter Protocol” or “Protocol” means a
treaty, the negotiation of which is authorized and the text of
which is adopted by the Charter Conference, which is entered
into by two or more Contracting Parties in order to
complement, supplement, extend or amplify the provisions
of this Treaty with respect to any specific sector or category
of activity within the scope of this Treaty, or to areas of cooperation
pursuant to Title III of the Charter.
(b) “Energy Charter Declaration” or “Declaration” means a
non-binding instrument, the negotiation of which is
authorized and the text of which is approved by the Charter
Conference, which is entered into by two or more Contracting
Parties to complement or supplement the provisions of this
Treaty.
(14) “Freely Convertible C rrency” means a currency which
is widely traded in international foreign exchange markets
and widely used in international transactions.
ARTICLE 2
PURPOSE OF THE TREATY
This Treaty establishes a legal framework in order to
promote long-term co- operation in the energy field, based
on complementarities and mutual benefits, in accordance
with the objectives and principles of the Charter.
PART II COMMERCE
ARTICLE 3
INTERNATIONAL MARKETS
The Contracting Parties shall work to promote access to
international markets on commercial terms, and generally to
develop an open and competitive market, for Energy
Materials and Products.
ARTICLE 4
NON-DEROGATION FROM GATT AND RELATED
INSTRUMENTS
Nothing in this Treaty shall derogate, as between particular
Contracting Parties which are parties to the GATT, from the
provisions of the GATT and Related Instruments as they are
applied between those Contracting Parties.
ARTICLE 5
TRADE-RELATED INVESTMENT MEASURES
(1) A Contracting Party shall not apply any trade-related
investment measure that is inconsistent with the provisions
of article III or XI of the GATT; this shall be without prejudice
to the Contracting Party’s rights and obligations under the
GATT and Related Instruments and Article 29.
(2) Such measures include any investment measure which is
mandatory or enforceable under domestic law or under any
administrative ruling, or compliance with which is necessary
to obtain an advantage, and which requires:
(a) the purchase or use by an enterprise of products of
domestic origin or from any domestic source, whether
specified in terms of particular products, in terms of volume
or value of products, or in terms of a proportion of volume or
value of its local production; or
(b) that an enterprise’s purchase or use of imported products
be limited to an amount related to the volume or value of
local products that it exports;
or which restricts:
(c) the importation by an enterprise of products used in or
related to its local production, generally or to an amount
related to the volume or value of local production that it
exports;
(d) the importation by an enterprise of products used in or
related to its local production by restricting its access to
foreign exchange to an amount related to the foreign
exchange inflows attributable to the enterprise; or
(e) the exportation or sale for export by an enterprise of
products, whether specified in terms of particular products,
in terms of volume or value of products, or in terms of a
proportion of volume or value of its local production.
(3) Nothing in paragraph (1) shall be construed to prevent a
Contracting Party from applying the trade-related investment
measures described in
(4) Notwithstanding paragraph (1), a Contracting Party may
temporarily continue to maintain trade-related investment
measures which were in effect more than 180 days before its
signature of this Treaty, subject to the notification and phaseout
provisions set out in Annex TRM.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[34]
ARTICLE 6
COMPETITION
(1) Each Contracting Party shall work to alleviate market
distortions and barriers to competition in Economic Activity
in the Energy Sector.
(2) Each Contracting Party shall ensure that within its
jurisdiction it has and enforces such laws as are necessary
and appropriate to address unilateral and concerted anticompetitive
conduct in Economic Activity in the Energy
Sector.
(3) Contracting Parties with experience in applying
competition rules shall give full consideration to providing,
upon request and within available resources, technical
assistance on the development and implementation of
competition rules to other Contracting Parties.
(4) Contracting Parties may co-operate in the enforcement of
their competition rules by consulting and exchanging
information.
(5) If a Contracting Party considers that any specified anticompetitive
conduct carried out within the Area of another
Contracting Party is adversely affecting an important interest
relevant to the purposes identified in this Article, the
Contracting Party may notify the other Contracting Party and
may request that its competition authorities initiate
appropriate enforcement action. The notifying Contracting
Party shall include in such notification sufficient information
to permit the notified Contracting Party to identify the anticompetitive
conduct that is the subject of the notification and
shall include an offer of such further information and cooperation
as the notifying Contracting Party is able to
provide. The notified Contracting Party or, as the case may
be, the relevant competition authorities may consult with the
competition authorities of the notifying Contracting Party
and shall accord full consideration to the request of the
notifying Contracting Party in deciding whether or not to
initiate enforcement action with respect to the alleged anticompetitive
conduct identified in the notification. The
notified Contracting Party shall inform the notifying
Contracting Party of its decision or the decision of the
relevant competition authorities and may if it wishes inform
the notifying Contracting Party of the grounds for the
decision. If enforcement action is initiated, the notified
Contracting Party shall advise the notifying Contracting Party
of its outcome and, to the extent possible, of any significant
interim development.
(6) Nothing in this Article shall require the provision of
information by a Contracting Party contrary to its laws
regarding disclosure of information, confidentiality or
business secrecy.
(7) The procedures set forth in paragraph (5) and Article
27(1) shall be the exclusive means within this Treaty of
resolving any disputes that may arise over the
implementation or interpretation of this Article.
ARTICLE 7
TRANSIT
(1) Each Contracting Party shall take the necessary measures
to facilitate the Transit of Energy Materials and Products
consistent with the principle of freedom of transit and
without distinction as to the origin, destination or ownership
of such Energy Materials and Products or discrimination as
to pricing on the basis of such distinctions, and without
imposing any unreasonable delays, restrictions or charges.
(2) Contracting Parties shall encourage relevant entities to
co-operate in:
(a) modernising Energy Transport Facilities necessary to the
Transit of Energy Materials and Products;
(b) the development and operation of Energy Transport
Facilities serving the Areas of more than one Contracting
Party;
(c) measures to mitigate the effects of interruptions in the
supply of Energy Materials and Products;
(d)facilitating the interconnection of Energy Transport
Facilities.
(3) Each Contracting Party undertakes that its provisions
relating to transport of Energy Materials and Products and
the use of Energy Transport Facilities shall treat Energy
Materials and Products in Transit in no less favourable a
manner than its provisions treat such materials and products
originating in or destined for its own Area, unless an existing
international agreement provides otherwise.
(4) In the event that Transit of Energy Materials and
Products cannot be achieved on commercial terms by means
of Energy Transport Facilities the Contracting Parties shall
not place obstacles in the way of new capacity being
established, except as may be otherwise provided in
applicable legislation which is consistent with paragraph (1).
(5) A Contracting Party through whose Area Energy
Materials and Products may transit shall not be obliged to
(a) permit the construction or modification of Energy
Transport Facilities; or
(b) permit new or additional Transit through existing Energy
Transport Facilities,
which it demonstrates to the other Contracting Parties
concerned would endanger the security or efficiency of its
energy systems, including the security of supply.
Contracting Parties shall, subject to paragraphs (6) and (7),
secure established flows of Energy Materials and Products to,
from or between the Areas of other Contracting Parties.
(6) A Contracting Party through whose Area Energy
Materials and Products transit shall not, in the event of a
dispute over any matter arising from that Transit, interrupt
or reduce, permit any entity subject to its control to interrupt
or reduce, or require any entity subject to its jurisdiction to
interrupt or reduce the existing flow of Energy Materials and
Products prior to the conclusion of the dispute resolution
procedures set out in paragraph (7), except where this is
specifically provided for in a contract or other agreement
governing such Transit or permitted in accordance with the
conciliator’s decision.
(7) The following provisions shall apply to a dispute
described in paragraph (6), but only following the exhaustion
of all relevant contractual or other dispute resolution
remedies previously agreed between the Contracting Parties
party to the dispute or between any entity referred to in
paragraph (6) and an entity of another Contracting Party
party to the dispute:
(a) A Contracting Party party to the dispute may refer it to
the Secretary- General by a notification summarizing the
matters in dispute. The Secretary-General shall notify all
Contracting Parties of any such referral.
(b) Within 30 days of receipt of such a notification, the
Secretary-General, in consultation with the parties to the
dispute and the other Contracting Parties concerned, shall
appoint a conciliator. Such a conciliator shall have experience
in the matters subject to dispute and shall not be a national
or citizen of or permanently resident in a party to the dispute
or one of the other Contracting Parties concerned.
(c) The conciliator shall seek the agreement of the parties to
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[35]
the dispute to a resolution thereof or upon a procedure to
achieve such resolution. If within 90 days of his appointment
he has failed to secure such agreement, he shall recommend
a resolution to the dispute or a procedure to achieve such
resolution and shall decide the interim tariffs and other
terms and conditions to be observed for Transit from a date
which he shall specify until the dispute is resolved.
(d)The Contracting Parties undertake to observe and ensure
that the entities under their control or jurisdiction observe
any interim decision under subparagraph (c) on tariffs, terms
and conditions for 12 months following the conciliator’s
decision or until resolution of the dispute, whichever is
earlier.
(e) Notwithstanding subparagraph (b) the Secretary-General
may elect not to appoint a conciliator if in his judgement the
dispute concerns Transit that is or has been the subject of the
dispute resolution procedures set out in subparagraphs (a)
to (d) and those proceedings have not resulted in a
resolution of the dispute.
(f) The Charter Conference shall adopt standard provisions
concerning the conduct of conciliation and the compensation
of conciliators.
(8) Nothing in this Article shall derogate from a Contracting
Party’s rights and obligations under international law
including customary international law, existing bilateral or
multilateral agreements, including rules concerning
submarine cables and pipelines.
(9) This Article shall not be so interpreted as to oblige any
Contracting Party which does not have a certain type of
Energy Transport Facilities used for Transit to take any
measure under this Article with respect to that type of
Energy Transport Facilities. Such a Contracting Party is,
however, obliged to comply with paragraph (4).
(10) For the purposes of this Article: (a) “Transit” means
(i) the carriage through the Area of a Contracting Party, or to
or from port facilities in its Area for loading or unloading, of
Energy Materials and Products originating in the Area of
another state and destined for the Area of a third state, so
long as either the other state or the third state is a
Contracting Party; or
(ii) the carriage through the Area of a Contracting Party of
Energy Materials and Products originating in the Area of
another Contracting Party and destined for the Area of that
other Contracting Party, unless the two Contracting Parties
concerned decide otherwise and record their decision by a
joint entry in Annex N. The two Contracting Parties may
delete their listing in Annex N by delivering a joint written
notification of their intentions to the Secretariat, which shall
transmit that notification to all other Contracting Parties. The
deletion shall take effect four weeks after such former
notification.
(b) “Energy Transport Facilities” consist of high-pressure gas
transmission pipelines, high-voltage electricity transmission
grids and lines, crude oil transmission pipelines, coal slurry
pipelines, oil product pipelines, and other fixed facilities
specifically for handling Energy Materials and Products.
ARTICLE 8
TRANSFER OF TECHNOLOGY
(1) The Contracting Parties agree to promote access to and
transfer of energy technology on a commercial and nondiscriminatory
basis to assist effective trade in Energy
Materials and Products and Investment and to implement the
objectives of the Charter subject to their laws and
regulations, and to the protection of Intellectual Property
rights.
(2) Accordingly, to the extent necessary to give effect to
paragraph (1) the Contracting Parties shall eliminate existing
and create no new obstacles to the transfer of technology in
the field of Energy Materials and Products and related
equipment and services, subject to non-proliferation and
other international obligations.
ARTICLE 9
ACCESS TO CAPITAL
(1) The Contracting Parties acknowledge the importance of
open capital markets in encouraging the flow of capital to
finance trade in Energy Materials and Products and for the
making of and assisting with regard to Investments in
Economic Activity in the Energy Sector in the Areas of other
Contracting Parties, particularly those with economies in
transition. Each Contracting Party shall accordingly
endeavour to promote conditions for access to its capital
market by companies and nationals of other Contracting
Parties, for the purpose of financing trade in Energy
Materials and Products and for the purpose of Investment in
Economic Activity in the Energy Sector in the Areas of those
other Contracting Parties, on a basis no less favourable than
that which it accords in like circumstances to its own
companies and nationals or companies and nationals of any
other Contracting Party or any third state, whichever is the
most favourable.
(2) A Contracting Party may adopt and maintain programmes
providing for access to public loans, grants, guarantees or
insurance for facilitating trade or Investment abroad. It shall
make such facilities available, consistent with the objectives,
constraints and criteria of such programmes (including any
objectives, constraints or criteria relating to the place of
business of an applicant for any such facility or the place of
delivery of goods or services supplied with the support of
any such facility) for Investments in the Economic Activity in
the Energy Sector of other Contracting Parties or for
financing trade in Energy Materials and Products with other
Contracting Parties.
(3) Contracting Parties shall, in implementing programmes
in Economic Activity in the Energy Sector to improve the
economic stability and investment climates of the
Contracting Parties, seek as appropriate to encourage the
operations and take advantage of the expertise of relevant
international financial institutions.
(4) Nothing in this Article shall prevent:
(a) financial institutions from applying their own lending or
underwriting practices based on market principles and
prudential considerations; or
(b) a Contracting Party from taking measures:
(i) for prudential reasons, including the protection of
Investors, consumers, depositors, policy-holders or persons
to whom a fiduciary duty is owed by a financial service
supplier; or
(ii) to ensure the integrity and stability of its financial system
and capital markets.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[36]
PART III
INVESTMENT PROMOTION AND PROTECTION
ARTICLE 10
PROMOTION, PROTECTION AND TREATMENT OF
INVESTMENTS
(1) Each Contracting Party shall, in accordance with the
provisions of this Treaty, encourage and create stable,
equitable, favourable and transparent conditions for
Investors of other Contracting Parties to make Investments in
its Area. Such conditions shall include a commitment to
accord at all times to Investments of Investors of other
Contracting Parties fair and equitable treatment. Such
Investments shall also enjoy the most constant protection
and security and no Contracting Party shall in any way
impair by unreasonable or discriminatory measures their
management, maintenance, use, enjoyment or disposal. In no
case shall such Investments be accorded treatment less
favourable than that required by international law, including
treaty obligations. Each Contracting Party shall observe any
obligations it has entered into with an Investor or an
Investment of an Investor of any other Contracting Party.
(2) Each Contracting Party shall endeavour to accord to
Investors of other Contracting Parties, as regards the Making
of Investments in its Area, the Treatment described in
paragraph (3).
(3) For the purposes of this Article, “Treatment” means
treatment accorded by a Contracting Party which is no less
favourable than that which it accords to its own Investors or
to Investors of any other Contracting Party or any third state,
whichever is the most favourable.
(4) A supplementary treaty shall, subject to conditions to be
laid down therein, oblige each party thereto to accord to
Investors of other parties, as regards the Making of
Investments in its Area, the Treatment described in
paragraph (3). That treaty shall be open for signature by the
states and Regional Economic Integration Organizations
which have signed or acceded to this Treaty. Negotiations
towards the supplementary treaty shall commence not later
than 1 January 1995, with a view to concluding it by 1
January 1998.
(5) Each Contracting Party shall, as regards the Making of
Investments in its Area, endeavour to:
(a) limit to the minimum the exceptions to the Treatment
described in paragraph (3);
(b) progressively remove existing restrictions affecting
Investors of other
Contracting Parties.
(6) (a) A Contracting Party may, as regards the Making of
Investments in its Area, at any time declare voluntarily to the
Charter Conference, through the Secretariat, its intention not
to introduce new exceptions to the Treatment described in
paragraph (3).
(b) A Contracting Party may, furthermore, at any time make a
voluntary commitment to accord to Investors of other
Contracting Parties, as regards the Making of Investments in
some or all Economic Activities in the Energy Sector in its
Area, the Treatment described in paragraph (3). Such
commitments shall be notified to the Secretariat and listed in
Annex VC and shall be binding under this Treaty.
(7) Each Contracting Party shall accord to Investments in its
Area of Investors of other Contracting Parties, and their
related activities including management, maintenance, use,
enjoyment or disposal, treatment no less favourable than
that which it accords to Investments of its own Investors or
of the Investors of any other Contracting Party or any third
state and their related activities including management,
maintenance, use, enjoyment or disposal, whichever is the
most favourable.
(8) The modalities of application of paragraph (7) in relation
to programmes under which a Contracting Party provides
grants or other financial assistance, or enters into contracts,
for energy technology research and development, shall be
reserved for the supplementary treaty described in
paragraph (4). Each Contracting Party shall through the
Secretariat keep the Charter Conference informed of the
modalities it applies to the programmes described in this
paragraph.
(9) Each state or Regional Economic Integration Organization
which signs or accedes to this Treaty shall, on the date it
signs the Treaty or deposits its instrument of accession,
submit to the Secretariat a report summarizing all laws,
regulations or other measures relevant to:
(a) exceptions to paragraph (2); or
(b) the programmes referred to in paragraph (8).
A Contracting Party shall keep its report up to date by
promptly submitting amendments to the Secretariat. The
Charter Conference shall review these reports periodically.
In respect of subparagraph (a) the report may designate
parts of the energy sector in which a Contracting Party
accords to Investors of other Contracting Parties the
Treatment described in paragraph (3).
In respect of subparagraph (b) the review by the Charter
Conference may consider the effects of such programmes on
competition and Investments.
(10) Notwithstanding any other provision of this Article, the
treatment described in paragraphs (3) and (7) shall not
apply to the protection of Intellectual Property; instead, the
treatment shall be as specified in the corresponding
provisions of the applicable international agreements for the
protection of Intellectual Property rights to which the
respective Contracting Parties are parties.
(11) For the purposes of Article 26, the application by a
Contracting Party of a trade-related investment measure as
described in Article 5(1) and (2) to an Investment of an
Investor of another Contracting Party existing at the time of
such application shall, subject to Article 5(3) and (4), be
considered a breach of an obligation of the former
Contracting Party under this Part.
(12) Each Contracting Party shall ensure that its domestic
law provides effective means for the assertion of claims and
the enforcement of rights with respect to Investments,
investment agreements, and investment authorizations.
ARTICLE 11
KEY PERSONNEL
(1) A Contracting Party shall, subject to its laws and
regulations relating to the entry, stay and work of natural
persons, examine in good faith requests by Investors of
another Contracting Party, and key personnel who are
employed by such Investors or by Investments of such
Investors, to enter and remain temporarily in its Area to
engage in activities connected with the making or the
development, management, maintenance, use, enjoyment or
disposal of relevant Investments, including the provision of
advice or key technical services.
(2) A Contracting Party shall permit Investors of another
Contracting Party which have Investments in its Area, and
Investments of such Investors, to employ any key person of
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[37]
the Investor’s or the Investment’s choice regardless of
nationality and citizenship provided that such key person has
been permitted to enter, stay and work in the Area of the
former Contracting Party and that the employment
concerned conforms to the terms, conditions and time limits
of the permission granted to such key person.
ARTICLE 12
COMPENSATION FOR LOSSES
(1) Except where Article 13 applies, an Investor of any
Contracting Party which suffers a loss with respect to any
Investment in the Area of another Contracting Party owing to
war or other armed conflict, state of national emergency, civil
disturbance, or other similar event in that Area, shall be
accorded by the latter Contracting Party, as regards
restitution, indemnification, compensation or other
settlement, treatment which is the most favourable of that
which that Contracting Party accords to any other Investor,
whether its own Investor, the Investor of any other
Contracting Party, or the Investor of any third state.
(2) Without prejudice to paragraph (1), an Investor of a
Contracting Party which, in any of the situations referred to
in that paragraph, suffers a loss in the Area of another
Contracting Party resulting from
(a) requisitioning of its Investment or part thereof by the
latter’s forces or authorities; or
(b) destruction of its Investment or part thereof by the
latter’s forces or authorities, which was not required by the
necessity of the situation,
shall be accorded restitution or compensation which in
either case shall be prompt, adequate and effective.
ARTICLE 13
EXPROPRIATION
(1) Investments of Investors of a Contracting Party in the
Area of any other Contracting Party shall not be nationalized,
expropriated or subjected to a measure or measures having
effect equivalent to nationalization or expropriation
(hereinafter referred to as “Expropriation”) except where
such Expropriation is:
(a) for a purpose which is in the public interest; (b) not
discriminatory;
(c) carried out under due process of law; and
(d)accompanied by the payment of prompt, adequate and
effective compensation.
Such compensation shall amount to the fair market value of
the Investment expropriated at the time immediately before
the Expropriation or impending Expropriation became
known in such a way as to affect the value of the Investment
(hereinafter referred to as the “Val ation Date”).
Such fair market value shall at the request of the Investor be
expressed in a Freely Convertible Currency on the basis of
the market rate of exchange existing for that currency on the
Valuation Date. Compensation shall also include interest at a
commercial rate established on a market basis from the date
of Expropriation until the date of payment.
(2) The Investor affected shall have a right to prompt review,
under the law of the Contracting Party making the
Expropriation, by a judicial or other competent and
independent authority of that Contracting Party, of its case, of
the valuation of its Investment, and of the payment of
compensation, in accordance with the principles set out in
paragraph (1).
(3) For the avoidance of doubt, Expropriation shall include
situations where a Contracting Party expropriates the assets
of a company or enterprise in its Area in which an Investor of
any other Contracting Party has an Investment, including
through the ownership of shares.
ARTICLE 14
TRANSFERS RELATED TO INVESTMENTS
(1) Each Contracting Party shall with respect to Investments
in its Area of Investors of any other Contracting Party
guarantee the freedom of transfer into and out of its Area,
including the transfer of:
(a) the initial capital plus any additional capital for the
maintenance and development of an Investment;
(b) Returns;
(c) payments under a contract, including amortization of
principal and accrued interest payments pursuant to a loan
agreement;
(d)unspent earnings and other remuneration of personnel
engaged from abroad in connection with that Investment;
(e) proceeds from the sale or liquidation of all or any part of
an Investment;
(f) payments arising out of the settlement of a dispute;
(g) payments of compensation pursuant to Articles 12 and 13.
(2) Transfers under paragraph (1) shall be effected without
delay and (except in case of a Return in kind) in a Freely
Convertible Currency.
(3) Transfers shall be made at the market rate of exchange
existing on the date of transfer with respect to spot
transactions in the currency to be transferred. In the absence
of a market for foreign exchange, the rate to be used will be
the most recent rate applied to inward investments or the
most recent exchange rate for conversion of currencies into
Special Drawing Rights, whichever is more favourable to the
Investor.
(4) Notwithstanding paragraphs (1) to (3), a Contracting
Party may protect the rights of creditors, or ensure
compliance with laws on the issuing, trading and dealing in
securities and the satisfaction of judgements in civil,
administrative and criminal adjudicatory proceedings,
through the equitable, non- discriminatory, and good faith
application of its laws and regulations.
(5) Notwithstanding paragraph (2), Contracting Parties
which are states that were constituent parts of the former
Union of Soviet Socialist Republics may provide in
agreements concluded between them that transfers of
payments shall be made in the currencies of such Contracting
Parties, provided that such agreements do not treat
Investments in their Areas of Investors of other Contracting
Parties less favourably than either Investments of Investors
of the Contracting Parties which have entered into such
agreements or Investments of Investors of any third state.
(6) Notwithstanding subparagraph (1)(b), a Contracting
Party may restrict the transfer of a Return in kind in
circumstances where the Contracting Party is permitted
under Article 29(2)(a) or the GATT and Related Instruments
to restrict or prohibit the exportation or the sale for export of
the product constituting the Return in kind; provided that a
Contracting Party shall permit transfers of Returns in kind to
be effected as authorized or specified in an investment
agreement, investment authorization, or other written
agreement between the Contracting Party and either an
Investor of another Contracting Party or its Investment.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[38]
ARTICLE 15
SUBROGATION
(1) If a Contracting Party or its designated agency
(hereinafter referred to as the “Indemnifying Party”) makes a
payment under an indemnity or guarantee given in respect of
an Investment of an Investor (hereinafter referred to as the
“Party Indemnified”) in the Area of another Contracting Party
(hereinafter referred to as the “Host Party”), the Host Party
shall recognize:
(a) the assignment to the Indemnifying Party of all the rights
and claims in respect of such Investment; and
(b) the right of the Indemnifying Party to exercise all such
rights and enforce such claims by virtue of subrogation.
(2) The Indemnifying Party shall be entitled in all
circumstances to:
(a) the same treatment in respect of the rights and claims
acquired by it by virtue of the assignment referred to in
paragraph (1); and
(b) the same payments due pursuant to those rights and claims,
as the Party Indemnified was entitled to receive by virtue of
this Treaty in respect of the Investment concerned.
3) In any proceeding under Article 26, a Contracting Party
shall not assert as a defence, counterclaim, right of set-off or
for any other reason, that indemnification or other
compensation for all or part of the alleged damages has been
received or will be received pursuant to an insurance or
guarantee contract.
ARTICLE 16
RELATION TO OTHER AGREEMENTS
Where two or more Contracting Parties have entered into a
prior international agreement, or enter into a subsequent
international agreement, whose terms in either case concern
the subject matter of Part III or V of this Treaty,
(1) nothing in Part III or V of this Treaty shall be construed to
derogate from any provision of such terms of the other
agreement or from any right to dispute resolution with
respect thereto under that agreement; and
(2) nothing in such terms of the other agreement shall be
construed to derogate from any provision of Part III or V of
this Treaty or from any right to dispute resolution with
respect thereto under this Treaty,
where any such provision is more favourable to the Investor
or Investment.
ARTICLE 17
NON-APPLICATION OF PART III IN CERTAIN
CIRCUMSTANCES
Each Contracting Party reserves the right to deny the
advantages of this Part to:
(1) a legal entity if citizens or nationals of a third state own
or control such entity and if that entity has no substantial
business activities in the Area of the Contracting Party in
which it is organized; or
(2) an Investment, if the denying Contracting Party
establishes that such Investment is an Investment of an
Investor of a third state with or as to which the denying
Contracting Party:
(a) does not maintain a diplomatic relationship; or
(b) adopts or maintains measures that:
(i) prohibit transactions with Investors of that state; or
(ii) would be violated or circumvented if the benefits of this
Part were accorded to Investors of that state or to their
Investments.
Smlouva o fungování Evropské unie (vybraná ustanovení: Pravidla
hospodářské soutěže)
PRAVIDLA HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
ODDÍL 1
PRAVIDLA PLATNÁ PRO PODNIKY
Článek 101
(bývalý článek 81 Smlouvy o ES)
1. S vnitřním trhem jsou nesl čitelné, a proto zakázané,
veškeré dohody mezi podniky, rozhodn tí sdr žení podniků
a jednání ve vzájemné shodě, které by mohly ovlivnit obchod
mezi členskými státy a jejichž účelem nebo důsledkem je
vylo čení, omezení nebo nar šení hospodářské so těže na
vnitřním trhu, zejména ty, které
a) přímo nebo nepřímo rč jí nák pní nebo prodejní ceny
anebo jiné obchodní podmínky;
b) omez jí nebo kontrol jí výrob , odbyt, technický rozvoj
nebo investice;
c) rozděl jí trhy nebo zdroje zásobování;
d) platň jí vůči obchodním partnerům rozdílné podmínky
při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří partneři
znevýhodněni v hospodářské so těži;
e) podmiň jí zavření smluv tím, že dr há strana přijme
další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí
s předmětem těchto smluv neso visejí.
2. Dohody nebo rozhodn tí zakázané podle tohoto článk
jsou neplatné od počátk .
3. Odstavec 1 však může být prohlášen za neúčinný pro:
- dohody nebo kategorie dohod mezi podniky,
- rozhodn tí nebo kategorie rozhodn tí sdr žení podniků a
- jednání ve vzájemné shodě nebo jejich kategorie,
které přispívají ke zlepšení výroby nebo distribuce výrobků
anebo k podpoře technického či hospodářského pokroku,
přičemž vyhraz jí spotřebitelům přiměřený podíl na
výhodách z toho vyplývajících, a které
a) ne kládají přísl šným podnikům omezení, jež nejsou k
dosažení těchto cílů nezbytná;
b) ne možň jí těmto podnikům vylo čit hospodářsko
so těž ve vztahu k podstatné části výrobků tímto dotčených.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[39]
Článek 102
(bývalý článek 82 Smlouvy o ES)
S vnitřním trhem je nesl čitelné, a proto zakázané, pokud to
může ovlivnit obchod mezi členskými státy, aby jeden nebo
více podniků zne žívaly dominantního postavení na
vnitřním trhu nebo jeho podstatné části.
Takové zne žívání může zejména spočívat:
a) v přímém nebo nepřímém vyn cování nepřiměřených
nák pních nebo prodejních cen anebo jiných nerovných
obchodních podmínek;
b) v omezování výroby, odbytu nebo technického vývoje na
úkor spotřebitelů;
c) v platňování rozdílných podmínek vůči obchodním
partnerům při plnění stejné povahy, čímž jsou někteří
partneři znevýhodňováni v hospodářské so těži;
d) v podmiňování zavření smluv tím, že dr há strana přijme
další plnění, která ani věcně, ani podle obchodních zvyklostí
s předmětem těchto smluv neso visejí.
Článek 103
(bývalý článek 83 Smlouvy o ES)
1. Nařízení nebo směrnice potřebné k provedení zásad
vedených v článcích 101 a 102 přijímá Rada na návrh
Komise a po konzultaci s Evropským parlamentem.
2. Cílem předpisů vedených v odstavci 1 je zejména:
a) zajistit dodržování zákazů vedených v čl. 101 odst. 1 a v
článk 102 stanovením pokut a penále;
b) rčit prováděcí pravidla k čl. 101 odst. 3 s přihlédn tím k
nutnosti zajistit účinný dozor při co největším zjednod šení
správní kontroly;
c) podrobněji vymezit v případě potřeby rozsah platňování
článků 101 a 102 v jednotlivých hospodářských odvětvích;
d) vymezit úlohy Komise a So dního dvora Evropské unie při
provádění stanovení vedených v tomto odstavci;
e) vymezit poměr mezi vnitrostátními právními předpisy na
jedné straně a stanoveními tohoto oddíl nebo předpisy
přijatými na základě tohoto článk na straně dr hé.
Článek 104
(bývalý článek 84 Smlouvy o ES)
Dokud nenabudou platnosti předpisy vydané podle článk
103, rozhod jí o příp stnosti dohod, rozhodn tí a jednání ve
vzájemné shodě a o zne žívání dominantního postavení na
vnitřním trhu orgány členských států v souladu s
vnitrostátními právními předpisy a s stanoveními článk
101, zejména odstavce 3, a článk 102.
Článek 105
(bývalý článek 85 Smlouvy o ES)
1. Aniž je dotčen článek 104, dbá Komise na provádění zásad
vytyčených v článcích 101 a 102. Na žádost členského stát
nebo z úřední povinnosti a v so činnosti s přísl šnými
orgány členských států, které jí budou nápomocny, vyšetř je
případy domnělého por šení vedených zásad. Zjistí-li, že k
por šení došlo, navrhne prostředky vhodné k jeho
odstranění.
2. Trvá-li por šení i nadále, Komise konstatuje por šení
zásad zdůvodněným rozhodn tím. Komise může své
rozhodn tí zveřejnit a zmocnit členské státy, aby přijaly
potřebná opatření k nápravě, jejichž podmínky a
podrobnosti Komise rčí.
3. Komise může přijmo t nařízení týkající se kategorií dohod,
o nichž Rada přijala nařízení nebo směrnici podle čl. 103
odst. 2 písm. b).
Článek 106
(bývalý článek 86 Smlouvy o ES)
1. Pokud jde o veřejné podniky a podniky, kterým členské
státy přiznávají zvláštní nebo výl čná práva, tyto státy
nepřijmo ani neponechají v platnosti opatření odpor jící
pravidlům Smluv, zejména pravidlům stanoveným v článcích
18 a 101 až 109.
2. Podniky pověřené poskytováním sl žeb obecného
hospodářského zájm nebo ty, které mají povahu fiskálního
monopolu, podléhají pravidlům obsaženým ve Smlo vách,
zejména pravidlům hospodářské so těže, pokud platnění
těchto pravidel nebrání právně nebo fakticky plnění
zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny. Rozvoj obchodu
nesmí být dotčen v míře, která by byla v rozporu se zájmem
Unie.
3. Komise dohlíží na provádění tohoto článk a vydává podle
potřeby členským státům potřebné směrnice a rozhodn tí.
ODDÍL 2
STÁTNÍ PODPORY
Článek 107
(bývalý článek 87 Smlouvy o ES)
1. Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze
státních prostředků, které nar š jí nebo mohou nar šit
hospodářsko so těž tím, že zvýhodň jí rčité podniky nebo
rčitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivň jí obchod mezi
členskými státy, nesl čitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li
Smlouvy jinak.
2. S vnitřním trhem jsou sl čitelné:
a) podpory sociální povahy poskytované individ álním
spotřebitelům za podmínky, že se poskyt jí bez diskriminace
na základě původ výrobků;
b) podpory rčené k náhradě škod způsobených přírodními
pohromami nebo jinými mimořádnými dálostmi;
c) podpory poskytované hospodářství rčitých oblastí
Spolkové republiky Německo postižených rozdělením
Německa, pokud jsou potřebné k vyrovnání hospodářských
znevýhodnění způsobených tímto rozdělením. Pět let po
vstupu Lisabonské smlouvy v platnost může Rada na návrh
Komise přijmo t rozhodn tí, jímž se toto písmeno zr ší.
3. Za sl čitelné s vnitřním trhem mohou být považovány:
a) podpory, které mají napomáhat hospodářském rozvoji
oblastí s mimořádně nízko životní úrovní nebo s vysokou
nezaměstnaností, jakož i rozvoji regionů vedených v článk
349 s ohledem na jejich str kt rální, hospodářsko a sociální
situaci;
b) podpory, které mají napomoci sk tečnění některého
významného projektu společného evropského zájm anebo
napravit vážno poruchu v hospodářství některého
členského stát ;
c) podpory, které mají usnadnit rozvoj rčitých
hospodářských činností nebo hospodářských oblastí, pokud
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[40]
nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v
rozporu se společným zájmem;
d) podpory rčené na pomoc k lt ře a zachování k lt rního
dědictví, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské
so těže v Unii v míře odpor jící společném zájm ;
e) jiné kategorie podpor, které rčí Rada na návrh Komise
rozhodn tím.
Článek 108
(bývalý článek 88 Smlouvy o ES)
1. Komise ve spol práci s členskými státy zko má průběžně
režimy podpor exist jící v těchto státech. Navrhuje jim
vhodná opatření, která vyžad je post pný rozvoj nebo
f ngování vnitřního trhu.
2. Zjistí-li Komise poté, co vyzvala zúčastněné strany k
podání připomínek, že podpora poskytovaná některým
státem nebo ze státních prostředků není sl čitelná s
vnitřním trhem podle článk 107 nebo že je zne žívána,
rozhodne, že dotyčný stát ve lhůtě stanovené Komisí takovou
podporu zr ší nebo praví.
Nepodrobí-li se dotyčný stát tomuto rozhodn tí ve
stanovené lhůtě, může Komise nebo jiný zainteresovaný stát,
odchylně od článků 258 a 259, předložit věc přímo So dním
dvoru Evropské unie.
Rada může na žádost členského stát jednomyslně
rozhodnout, že podpora, kterou tento stát poskytuje nebo
hodlá poskytnout, má být odchylně od článk 107 nebo
nařízení podle článk 109 považována za sl čitelno s
vnitřním trhem, odůvodň jí-li takové rozhodn tí mimořádné
okolnosti. Zahájila-li již Komise ve věci této podpory řízení
podle prvního pododstavce tohoto odstavce, bude podáním
žádosti přísl šného stát Radě vedené řízení pozastaveno
až do vyjádření Rady.
Nevyjádří-li se však Rada do tří měsíců po podání této
žádosti, rozhodne věc Komise.
3. Komise m sí být včas informována o záměrech poskytnout
nebo upravit podpory, aby mohla podat svá vyjádření. Má-li
za to, že takový záměr není s ohledem na článek 107
sl čitelný s vnitřním trhem, zahájí neprodleně řízení podle
odstavce 2. Dotyčný členský stát neprovede zamýšlená
opatření, dokud Komise v tomto řízení nepřijme konečné
rozhodn tí.
4. Komise může přijmo t nařízení týkající se kategorií
státních podpor, u kterých Rada podle článk 109 dala
možnost vyjmout je z řízení vedeného v odstavci 3 tohoto
článk .
Článek 109
(bývalý článek 89 Smlouvy o ES)
Rada může na návrh Komise a po konzultaci s Evropským
parlamentem přijímat veškerá potřebná prováděcí nařízení k
článkům 107 a 108, a zejména stanovit podmínky, za nichž se
po žije čl. 108 odst. 3, jakož i vymezovat druhy podpor, které
jsou vyňaty z tohoto řízení.
K provedení čl. 109 viz:
a) Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna
2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o
ES prohlaš jí rčité kategorie podpory za sl čitelné se
společným trhem (obecné nařízení o blokových
výjimkách) (platné do 31.12.2013)
b) Předloha nařízení Komise (EU) č. …/… ze dne
17. července 2013 o po žití článků 107 a 108 Smlouvy
o f ngování Evropské nie na podpor de minimis
(Úř. věst. C 229, 8.8.2013, s. 1—9)
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[41]
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 713/2009, ze dne 13.
července 2009, kterým se zřizuje Agentura pro spolupráci
energetických regulačních orgánů
Ve znění:
Úřední věstník
č. Strana Datum
►M1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna
2013 , kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a
kterým se zr š je rozhodn tí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č.
713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009
L 115 39 25.4.2013
▼ B
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a
zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a
sociálního výbor ,
s ohledem na stanovisko Výbor regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článk 251 Smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem
"Energetická politika pro Evropu" zdůraznilo význam
dotvoření vnitřních trhů s elektřino a zemním plynem. Za
klíčové opatření k dosažení tohoto cíle bylo označeno
zlepšení reg lačního rámce na úrovni Společenství.
(2) Rozhodn tím Komise 2003/796/ES byla zřízena
nezávislá poradní skupina pro elektřin a zemní plyn s
názvem "Skupina evropských reg lačních orgánů pro
elektřin a plyn" (ERGEG) za účelem snadnění konz ltací,
koordinace a spol práce mezi reg lačními orgány v
členských státech a mezi těmito orgány a Komisí s cílem
konsolidovat vnitřní trhy s elektřino a zemním plynem.
Tato skupina sestává ze zást pců národních reg lačních
orgánů zřízených podle směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2003/54/ES ze dne 26. června 2003 o společných
pravidlech pro vnitřní trh s elektřino a podle směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze dne 26.
června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh se
zemním plynem.
(3) Kroky, které skupina ERGEG od svého zřízení podnikla,
byly pro vnitřní trhy s elektřino a zemním plynem
přínosem. V souladu s návrhem skupiny ERGEG je však v
tomto odvětví všeobecně znáváno, že by se dobrovolná
spol práce mezi národními reg lačními orgány měla nyní
sk tečňovat v rámci struktury Společenství s jasnými
kompetencemi a s pravomocí přijímat v řadě zvláštních
případů samostatná reg lační rozhodn tí.
(4) Evropská rada na zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007
vyzvala Komisi, aby navrhla opatření za účelem zřízení
nezávislého mechanismu pro spol práci národních
reg lačních orgánů.
(5) Členské státy by měly úzce spolupracovat a odstranit
překážky přeshraničního obchodu s elektřino a zemním
plynem, aby bylo dosaženo cílů Společenství v oblasti
energetické politiky. Na základě poso zení dopadů týkajícího
se požadavků na zdroje pro ústřední subjekt se dospělo k
závěr , že nezávislý ústřední subjekt nabízí oproti dalším
možnostem z dlo hodobého hlediska řad výhod. Měla by
být zřízena Agentura pro spol práci energetických
reg lačních orgánů s cílem vyplnit mezeru v regulaci na
úrovni Společenství a přispět k řádném f ngování vnitřních
trhů s elektřino a zemním plynem. Agentura by rovněž měla
možnit národním reg lačním orgánům, aby posílily
vzájemno spol práci na úrovni Společenství a společně se
účastnily výkon činností týkajících se Společenství.
(6) Agentura by měla zajišťovat, aby reg lační funkce
vykonávané národními reg lačními orgány v souladu se
směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne
13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s
elektřino a se směrnicí Evropského parlamentu a Rady
2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o společných
pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem byly řádně
koordinovány a v případě potřeby doplněny na úrovni
Společenství. Za tím účelem je nezbytné zajistit, aby agentura
byla nezávislá na výrobcích elektřiny a plynu,
provozovatelích přenosových či přepravních a distrib čních
soustav, ať již veřejných nebo so kromých, a na
spotřebitelích, a její činnosti byly v souladu s právními
předpisy Společenství, aby měla přísl šno technickou a
reg lační kapacitu a aby její činnost byla transparentní,
podřízená demokratické kontrole a efektivní.
(7) Agentura by měla sledovat regionální spol práci mezi
provozovateli přenosových či přepravních soustav v
odvětvích elektřiny a zemního plynu, jakož i provádění úkolů
Evropské sítě provozovatelů elektroenergetických
přenosových soustav a ("síť ENTSO pro elektřin ") a
Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav zemního
plynu ("síť ENTSO pro zemní plyn"). Zapojení agentury je
zásadní pro zajištění toho, aby spol práce mezi
provozovateli přenosových či přepravních soustav probíhala
efektivním a transparentním způsobem ve prospěch
vnitřních trhů s elektřino a zemním plynem.
(8) Agentura by měla ve spol práci s Komisí, členskými státy
a přísl šnými vnitrostátními orgány sledovat vnitřní trhy s
elektřino a zemním plynem a o svých zjištěních případně
informovat Evropský parlament, Komisi a vnitrostátní
orgány. Tyto úkoly agentury so visející se sledováním by
neměly zdvojovat sledování ze strany Komise nebo
vnitrostátních orgánů, zejména vnitrostátních orgánů v
oblasti hospodářské so těže, a neměli by tomuto sledování
bránit.
(9) Agentura plní důležito roli při vytváření rámcových
pokynů nezávazné povahy (dále jen "nezávazné rámcové
pokyny"), s nimiž m sí být kodexy sítě v souladu. Pro
agenturu je rovněž vhodné a odpovídá to jejím účel , aby se
dříve, než bude moci dopor čit Komisi kodexy sítě k přijetí,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[42]
zapojila do jejich přezk m (jak při jejich vytváření, tak při
jejich úpravách) s cílem zajistit, aby byly v souladu s
nezávaznými rámcovými pokyny.
(10) Je třeba stanovit integrovaný rámec pro účast a
spol práci národních reg lačních orgánů. Tento rámec by
měl přispět k tomu, aby byly právní předpisy ohledně
vnitřních trhů s elektřino a zemním plynem platňovány
jednotně v celém Společenství. Pokud jde o situace týkající se
více než jednoho členského stát , měla by agentura mít
pravomoc přijímat samostatná rozhodn tí. Tato pravomoc
by se měla za rčitých podmínek vztahovat na technické
otázky, reg lační režim pro infrastrukturu pro elektřin a
zemní plyn, která propojuje nebo může propojovat alespoň
dva členské státy, na výjimky dělené v poslední instanci z
pravidel vnitřního trhu pro nová elektrická propojovací
vedení a na nové infrastruktury pro zemní plyn nacházející
se ve více než jednom členském stát .
(11) Jelikož má agentura přehled o národních reg lačních
orgánech, měla by mít ve vztahu ke Komisi, ostatním
orgánům Společenství a národním reg lačním orgánům
poradní roli, pokud jde o otázky so visející s účelem, k
něm ž byla zřízena. Rovněž by měla být povinna informovat
Komisi v případech, kdy se domnívá, že spol práce mezi
provozovateli přenosových či přepravních soustav nepřináší
potřebné výsledky nebo že národní reg lační orgán, jehož
rozhodn tí není v souladu s rámcovými pokyny, neprovádí
náležitě stanovisko, dopor čení nebo rozhodn tí agentury.
(12) Agentura by rovněž měla být schopna vydávat
dopor čení, která by reg lačním orgánům a účastníkům trhu
napomáhala sdílet osvědčené postupy.
(13) V případě potřeby by agentura měla konzultovat
zúčastněné strany a poskytovat jim přiměřeno možnost
vyjádřit se k navrhovaným opatřením, například ke kodexům
a pravidlům pro sítě.
(14) Agentura by měla přispívat k provádění hlavních směrů
pro transevropské energetické sítě, jak je stanoveno v
rozhodn tí Evropského parlamentu a Rady č. 1364/2006/ES
ze dne 6. září 2006, kterým se stanoví hlavní směry pro
transevropské energetické sítě, zejména jestliže poskytuje
své stanovisko k nezávazném desetiletém plán rozvoje
sítě pro celé Společenství (plán rozvoje sítě pro celé
Společenství) podle čl. 6 odst. 3 tohoto nařízení.
(15) Agentura by měla přispívat ke snahám o posílení
energetické bezpečnosti.
(16) Struktura agentury by měla být přizpůsobena
konkrétním potřebám regulace v oblasti energetiky. Zejména
je třeba plně zohlednit zvláštní roli národních reg lačních
orgánů a zajistit jejich nezávislost.
(17) Správní rada by měla mít potřebné pravomoci pro
sestavení rozpočt , kontrolu jeho plnění, rčení vnitřních
pravidel, přijetí finančních předpisů a jmenování ředitele.
Pro obměn členů správní rady, kteří jsou jmenováni Radou,
by měl být po žit rotační systém, s cílem zajistit trvale
vyváženo účast členských států. Správní rada by měla
jednat ve veřejném zájm nezávisle a objektivně a neměla by
vyžadovat politické pokyny ani se jimi řídit.
(18) Agentura by měla mít potřebné pravomoci pro účinné,
transparentní, odůvodněné a především nezávislé plnění
reg lačních f nkcí. Nezávislost agentury vůči výrobcům
elektřiny a plynu a provozovatelům přenosových či
přepravních a distrib čních soustav je nejen klíčovo
zásado řádné správy věcí veřejných, ale rovněž zásadní
podmínko zajištění důvěry trhu. Aniž je dotčeno jednání
jejích členů jménem přísl šných vnitrostátních orgánů, měla
by rada reg lačních orgánů jednat nezávisle na jakýchkoli
tržních zájmech, měla by se vyhnout jakém koli střet zájmů
a neměla by vyžadovat pokyny ani řídit se jimi ani přijímat
dopor čení od jakékoliv vlády členského stát , Komise nebo
jiného veřejného či so kromého subjektu. Rozhodn tí rady
reg lačních orgánů by se so časně měla řídit právem
Společenství týkajícím se energie, jako například vnitřního
trhu s energií, životního prostředí a hospodářské so těže.
Rada reg lačních orgánů by měla podávat zprávy o svých
stanoviscích, dopor čeních a rozhodn tích orgánům
Společenství.
(19) V případech, kdy má agentura rozhodovací pravomoci,
by měly mít zúčastněné strany z důvodů procesní ekonomie
právo na odvolání k odvolacím senát , který by měl být
so částí agentury, ale měl by být nezávislý na její správní
nebo reg lační str kt ře. V zájm kontinuity by mělo být
možné při jmenování nebo obměně členů odvolacího senát
nahradit pouze část členů odvolacího senát . Proti
rozhodn tí odvolacího senát se lze odvolat k So dním
dvoru Evropských společenství.
(20) Agentura by měla být zejména financována ze
so hrnného rozpočt Evropské unie, prostřednictvím
poplatků a dobrovolných příspěvků. Pro agenturu by měly
být nadále k dispozici zejména zdroje v so časnosti sdílené
reg lačními orgány pro účely jejich spol práce na úrovni
Společenství. Na případné subvence vyplácené ze
so hrnného rozpočt Evropské unie se bude nadále
vztahovat rozpočtový proces Společenství. Kromě toho by
měl být prováděn Účetním dvorem audit účtů podle článk
91 nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002 ze dne 19.
listopadu 2002 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty
vedené v článk 185 nařízení Rady (ES, Euratom) č.
1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o
so hrnném rozpočt Evropských společenství.
(21) Po zřízení agentury by měl rozpočtový orgán na základě
pracovního vytížení a výsledků agentury průběžně provádět
hodnocení jejího rozpočt . Rozpočtový orgán by měl zajistit,
že budou platňovány maximální standardy efektivnosti.
(22) Agentura by měla mít vysoce odborné zaměstnance.
Měla by vy žívat zejména odborných znalostí a zk šeností
zaměstnanců přidělených národními regulačními orgány,
Komisí a členskými státy. Na zaměstnance agentury by se
měl vztahovat Sl žební řád úředníků Evropských
společenství ("sl žební řád") a Pracovní řád ostatních
zaměstnanců Evropských společenství ("pracovní řád")
stanovené v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 a
pravidla společně přijatá orgány Evropských společenství
pro platňování těchto řádů na zaměstnance agentury.
Správní rada by měla po dohodě s Komisí přijmo t vhodná
prováděcí pravidla.
(23) Agentura by měla platňovat obecná pravidla týkající se
příst p veřejnosti k dok mentům, které mají instituce
Společenství k dispozici. Správní rada by měla zavést
praktická opatření na ochranu údajů citlivých z obchodního
hlediska a osobních údajů.
(24) Agentura by měla být ve vhodných případech
odpovědná Evropském parlamentu, Radě a Komisi.
(25) Zemím, které nejsou členy Společenství, by mělo být
možněno účastnit se na práci agentury v souladu s
přísl šnými dohodami zavřenými Společenstvím.
(26) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla
být přijata v souladu s rozhodn tím Rady 1999/468/ES ze
dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích
pravomocí svěřených Komisi.
(27) Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí rámcových
pokynů týkajících se sit ací, kdy má agentura pravomoc
rozhodovat o podmínkách pro příst p k přeshraniční
infrastr kt ře a pro operační bezpečnost této infrastruktury.
Jelikož tato opatření mají obecný význam a jejich účelem je
změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jejich
doplněním o nové jiné než podstatné prvky, m sí být přijata
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[43]
reg lativním postupem s kontrolou stanoveným v článk 5a
rozhodn tí 1999/468/ES.
(28) Do tří let ode dne nást p prvního ředitele agentury do
funkce a poté každé čtyři roky by měla Komise Evropském
parlamentu a Radě podat zpráv o konkrétních úkolech
agentury a dosažených výsledcích, k níž budou přiloženy
vhodné návrhy. V této zprávě by Komise měla činit návrhy
na dodatečné úkoly agentury.
(29) Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž účasti národních
reg lačních orgánů a spol práce mezi nimi na úrovni
Společenství, nemůže být spokojivě dosaženo na úrovni
členských států, a proto jich může být lépe dosaženo na
úrovni Společenství, může Společenství přijmo t opatření v
souladu se zásado subsidiarity stanovenou v článk 5
Smlouvy. V souladu se zásado proporcionality stanovenou v
vedeném článk nepřekrač je toto nařízení rámec toho, co
je nezbytné pro dosažení těchto cílů,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
KAPITOLA I
ZŘÍZENÍ A PRÁVNÍ POSTAVENÍ
Článek 1
Předmět
1. Zřiz je se Agentura pro spol práci energetických
reg lačních orgánů ("agentura").
2. Účelem agentury je pomáhat reg lačním orgánům
vedeným v článk 35 směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2009/72/ES ze dne 13. července 2009 o společných
pravidlech pro vnitřní trh s elektřino a článk 39 směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13.
července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se
zemním plynem při plnění, na úrovni Společenství,
reg lačních úkolů prováděných v členských státech a v
případě potřeby jejich činnosti koordinovat.
3. Než budou připraveny prostory agentury, bude dočasně
působit v prostorách Komise.
Článek 2
Právní postavení
1. Agentura je instit cí Společenství s právní subjektivitou.
2. V každém členském státě má agentura nejširší možno
právní subjektivitu dělovano právnickým osobám podle
vnitrostátního práva. Může zejména nabývat nebo zcizovat
movitý a nemovitý majetek a být účastníkem v so dním
řízení.
3. Agenturu zastupuje její ředitel.
Článek 3
Složení
Orgány agentury jsou:
a) správní rada, která plní úkoly stanovené v článk 13;
b) rada reg lačních orgánů, která plní úkoly stanovené v
článk 15;
c) ředitel, který plní úkoly stanovené v článk 17 a
d) odvolací senát, který plní úkoly stanovené v článk 19.
Článek 4
Druhy aktů vydávaných agenturou
Agentura:
a) vydává stanoviska a dopor čení rčená provozovatelům
přenosových či přepravních soustav;
b) vydává stanoviska rčená reg lačním orgánům;
c) vydává stanoviska a dopor čení rčená Evropském
parlamentu, Radě nebo Komisi;
d) přijímá samostatná rozhodn tí ve zvláštních případech
vedených v článcích 7, 8 a 9 a
e) předkládá Komisi nezávazné rámcové pokyny (dále jen
"nezávazné rámcové pokyny") v souladu s článkem 6
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze
dne 13. července o podmínkách příst p do sítě pro
přeshraniční obchod s elektřino a s článkem 6 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13.
července o podmínkách příst p k plynárenským
přepravním so stavám.
KAPITOLA II
ÚKOLY
Článek 5
Obecné úkoly
Na žádost Evropského parlamentu, Rady nebo Komise nebo
ze svého vlastního podnět může agentura poskytnout
Evropském parlamentu, Radě a Komisi stanovisko nebo
dopor čení k jakékoli otázce so visející s účelem, ke kterém
byla zřízena.
Článek 6
Úkoly so visející se spol prací provozovatelů přenosových či
přepravních soustav
1. Agentura poskytne Komisi stanovisko k návrh stanov,
seznamu členů a návrh jednacího řád sítě ENTSO pro
elektřin v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 714/2009 a
sítě ENTSO pro zemní plyn v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení
(ES) č. 715/2009.
2. Agentura sleduje provádění úkolů sítě ENTSO pro
elektřin v souladu s článkem 9 nařízení (ES) č. 714/2009 a
sítě ENTSO pro zemní plyn v souladu s článkem 9 nařízení
(ES) č. 715/2009.
3. Agentura poskytne stanovisko:
a) síti ENTSO pro elektřin v souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení
(ES) č. 714/2009, jakož i síti ENTSO pro zemní plyn v
souladu s čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2009, k návrh
kodexů sítě a
b) síti ENTSO pro elektřin v souladu s čl. 9 odst. 2 prvním
pododstavcem nařízení (ES) č. 714/2009, jakož i síti ENTSO
pro zemní plyn v souladu s čl. 9 odst. 2 prvním
pododstavcem nařízení (ES) č. 715/2009, k návrh ročního
pracovního programu, k návrh plán rozvoje sítě pro celé
Společenství a k dalším významným dok mentům vedeným
v čl. 8 odst. 3 nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 8 odst. 3 nařízení
(ES) č. 715/2009 s ohledem na cíle zákaz diskriminace,
účinné hospodářské so těže a řádného a bezpečného
f ngování vnitřních trhů s elektřino a zemním plynem.
4. Agentura poskytne na sk tkovém základě síti ENTSO pro
elektřin a síti ENTSO pro zemní plyn, Evropském
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[44]
parlamentu a Radě a Komisi řádně odůvodněné stanovisko,
jakož i přísl šná dopor čení, domnívá-li se, že návrh ročního
pracovního programu nebo návrh plán rozvoje sítě pro celé
Společenství, které jí byly předloženy v souladu s čl. 9 odst. 2
dr hým pododstavcem nařízení (ES) č. 714/2009 a čl. 9 odst.
2 dr hým pododstavcem nařízení (ES) č. 715/2009,
nepřispívají k zákaz diskriminace, účinné hospodářské
so těži a řádném f ngování trhu či dostatečné úrovni
přeshraničního propojení možň jícího příst p třetím
osobám nebo nejsou v souladu s přísl šnými stanoveními
směrnice 2009/72/ES a nařízení (ES) č. 714/2009 nebo
směrnice 2009/73/ES a nařízení (ES) č. 715/2009.
Agentura se účastní vytváření kodexů sítě v souladu s
článkem 6 nařízení (ES) č. 714/2009 a článkem 6 nařízení
(ES) č. 715/2009.
Agentura předloží Komisi nezávazné rámcové pokyny, budeli
o to požádána podle čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 714/2009
nebo čl. 6 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2009. Agentura
provede přezk m návrh nezávazných rámcových pokynů a
znovu jej předloží Komisi, bude-li o to požádána podle čl. 6
odst. 4 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo čl. 6 odst. 4 nařízení
(ES) č. 715/2009.
Agentura poskytne síti ENTSO pro elektřin nebo síti ENTSO
pro zemní plyn odůvodněné stanovisko k návrh kodexu sítě
v souladu s čl. 6 odst. 7 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo čl. 6
odst. 7 nařízení (ES) č. 715/2009.
Agentura předloží Komisi návrh kodexu sítě, přičemž může
dopor čit, aby byl přijat v souladu s čl. 6 odst. 9 nařízení (ES)
č. 714/2009 nebo čl. 6 odst. 9 nařízení (ES) č. 715/2009.
Agentura vypracuje a předloží Komisi návrh kodexu sítě,
bude-li o to požádána podle čl. 6 odst. 10 nařízení (ES) č.
714/2009 nebo čl. 6 odst. 10 nařízení (ES) č. 715/2009.
5. Agentura poskytne Komisi řádně odůvodněné stanovisko v
souladu s čl. 9 odst. 1 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo čl. 9
odst. 1 nařízení (ES) č. 715/2009, neprovede-li síť ENTSO
pro elektřin nebo síť ENTSO pro zemní plyn kodex sítě
vypracovaný podle čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 714/2009
nebo čl. 8 odst. 2 nařízení (ES) č. 715/2009 či kodex sítě
vypracovaný v souladu s čl. 6 odst. 1 až 10 vedených
nařízení, který však nebyl Komisí přijat podle čl. 6 odst. 11
vedených nařízení.
6. Agentura sleduje a analyzuje provádění kodexů sítě a
rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 6 odst. 11
nařízení (ES) č. 714/2009 a s čl. 6 odst. 11 nařízení (ES) č.
715/2009 a jejich dopad na harmonizaci přísl šných
pravidel, jejichž cílem je snadnění integrace trhu, jakož i
zákaz diskriminace, účinná hospodářská so těž a řádné
f ngování trhu, a informuje o nich Komisi.
7. Agentura sleduje pokrok při provádění projektů na
vytvoření nové propojovací kapacity.
8. Agentura sleduje provádění plánů rozvoje sítě pro celé
Společenství. Jestliže zjistí nesrovnalosti mezi plánem a jeho
prováděním, prošetří důvody těchto nesrovnalostí a vydá
dopor čení pro dotčené provozovatele přenosových či
přepravních soustav, národní reg lační orgány nebo další
přísl šné orgány s cílem sk tečnit investice v souladu s
plány rozvoje sítě pro celé Společenství.
9. Agentura sleduje regionální spol práci mezi provozovateli
přenosových či přepravních soustav uvedenou v článk 12
nařízení (ES) č. 714/2009 a v článk 12 nařízení (ES) č.
715/2009 a řádně zohlední výsledky této spol práce při
vypracovávání svých stanovisek, dopor čení a rozhodn tí.
Článek 7
Úkoly týkající se národních reg lačních orgánů
1. Agentura přijme samostatná rozhodn tí o technických
otázkách v případech, kdy jsou taková rozhodn tí stanovena
ve směrnici 2009/72/ES, směrnici 2009/73/ES, nařízení
(ES) č. 714/2009 nebo nařízení (ES) č. 715/2009.
2. Agentura může v souladu se svým pracovním programem
nebo na žádost Komise vydat dopor čení, která reg lačním
orgánům a účastníkům trhu napomáhají ve sdílení
osvědčených post pů.
3. Agentura vytvoří rámec, podle kterého mohou národní
reg lační orgány spolupracovat. Podporuje spol práci mezi
národními reg lačními orgány a mezi reg lačními orgány na
regionální úrovni a na úrovni Společenství a řádně zohlední
výsledky této spol práce při vypracovávání svých
stanovisek, dopor čení a rozhodn tí. Domnívá-li se
agentura, že jsou k této spol práci potřebná závazná
pravidla, předloží Komisi přísl šná dopor čení.
4. Agentura poskytne na sk tkovém základě na žádost
kteréhokoli reg lačního orgán nebo na žádost Komise
stanovisko ke sk tečnosti, zda je rozhodn tí přijaté
reg lačním orgánem v souladu s rámcovými pokyny
vedenými ve směrnici 2009/72/ES, směrnici 2009/73/ES,
nařízení (ES) č. 714/2009 nebo nařízení (ES) č. 715/2009
nebo s jinými přísl šnými stanoveními těchto směrnic nebo
nařízení.
5. Neřídí-li se národní reg lační orgán odpovídajícím
způsobem stanoviskem agentury podle odstavce 4 ve lhůtě
čtyř měsíců ode dne jeho obdržení, informuje agentura
adekvátně Komisi a dotčené členské státy.
6. Setká-li se národní reg lační orgán ve zvláštním případě s
obtížemi při po žití rámcových pokynů vedených ve
směrnici 2009/72/ES, směrnici 2009/73/ES, nařízení (ES) č.
714/2009 nebo nařízení (ES) č. 715/2009, může požádat
agenturu o stanovisko. Po konzultaci s Komisí vydá agentura
stanovisko do tří měsíců od obdržení žádosti.
7. Agentura přijme v souladu s článkem 8 rozhodn tí o
podmínkách pro příst p k infrastr kt ře pro elektřin a
zemní plyn, která propojuje, nebo by mohla propojovat
alespoň dva členské státy ("přeshraniční infrastruktura"), a o
podmínkách pro její provozní bezpečnost.
Článek 8
Úkoly týkající se podmínek pro příst p k přeshraniční
infrastr kt ře a podmínek pro její provozní bezpečnost
1. Agentura rozhodne o těch reg lačních otázkách, které
spadají do pravomoci národních reg lačních orgánů a které
mohou zahrnovat podmínky pro příst p k přeshraniční
infrastr kt ře a podmínky pro její provozní bezpečnost
pouze tehdy:
a) pokud přísl šné národní reg lační orgány nedokázaly
dosáhno t dohody do šesti měsíců ode dne, kdy byla věc
předložena posledním z těchto reg lačních orgánů, nebo
b) na společno žádost přísl šných národních reg lačních
orgánů.
Přísl šné národní reg lační orgány mohou společně požádat,
aby doba vedená v písmen a) byla prodlo žena o dobu
nejvýše šesti měsíců.
Při přípravě svého rozhodn tí agentura konzultuje národní
reg lační orgány a dotčené provozovatele přenosové či
přepravní soustavy a je informována o návrzích a
připomínkách všech dotčených provozovatelů přenosových
či přepravních soustav.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[45]
2. Podmínky pro příst p k přeshraniční infrastr kt ře
zahrn jí:
a) postup přidělování kapacity,
b) lhůty pro přidělování,
c) sdílení výnosů z přetížení a
d) vybírání poplatků od živatelů infrastruktury podle čl. 17
odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 714/2009 nebo čl. 36 odst. 1
písm. d) směrnice 2009/73/ES.
3. Byl-li agent ře postoupen případ podle odstavce 1,
agentura:
a) rozhodne nejpozději do šesti měsíců ode dne jeho
posto pení a
b) může případně vydat prozatímní rozhodn tí s cílem
zajistit, aby byla pro přísl šno infrastrukturu ochráněna
bezpečnost dodávek nebo provozní bezpečnost.
4. Komise může přijmo t pokyny týkající se sit ací, ve
kterých má agentura pravomoc rozhodovat o podmínkách
pro příst p k přeshraniční infrastr kt ře a pro její provozní
bezpečnost. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než
podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají
reg lativním postupem s kontrolou podle čl. 32 odst. 2
tohoto nařízení.
5. V případě, kdy otázky regulace vedené v odstavci 1
zahrn jí také výjimky ve smyslu článk 17 nařízení (ES) č.
714/2009 nebo článk 36 směrnice 2009/73/ES,
nek m l jí se lhůty stanovené v tomto nařízení s lhůtami
stanovenými v vedených předpisech.
Článek 9
Ostatní úkoly
1. Agentura může rozhodnout o výjimkách podle čl. 17 odst.
5 nařízení (ES) č. 714/2009. Agentura může rovněž
rozhodnout o výjimkách podle čl. 36 odst. 4 směrnice
2009/73/ES, pokud se dotyčná infrastruktura nachází na
území více než jednoho členského stát .
2. Agentura na žádost Komise poskytne v souladu s čl. 3 odst.
1 dr hým pododstavcem nařízení (ES) č. 714/2009 nebo čl.
3 odst. 1 dr hým pododstavcem nařízení (ES) č. 715/2009
stanovisko k rozhodn tím národních reg lačních orgánů
týkajícím se certifikace.
Agentura může být v případech jasně definovaných Komisí v
rámcových pokynech přijatých podle článk 18 nařízení (ES)
č. 714/2009 nebo článk 23 nařízení (ES) č. 715/2009 a v
otázkách so visejících s účelem, k něm ž byla zřízena,
pověřena dodatečnými úkoly, které nezahrn jí rozhodovací
pravomoci.
Článek 10
Konzultace a transparentnost
1. Při plnění svých úkolů, zejména v procesu vytváření
nezávazných rámcových pokynů, jak jsou definovány v
souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článkem
6 nařízení (ES) č. 715/2009, a v procesu navrhování změn
kodexů sítě podle článk 7 kteréhokoli z těchto nařízení,
agentura v široké míře a v rané fázi konzultuje účastníky
trhu, provozovatele přenosových či přepravních soustav,
spotřebitele, konečné živatele a případně orgány pro
hospodářsko so těž, aniž je dotčena jejich přísl šná
pravomoc, a to otevřeným a transparentním způsobem,
zejména pokud se její úkoly týkají provozovatelů
přenosových či přepravních soustav.
2. Agentura zajistí, aby v případě potřeby měly veřejnost a
všechny zúčastněné strany k dispozici objektivní, spolehlivé
a snadno dost pné informace, zejména o výsledcích její
činnosti.
Všechny dokumenty a zápisy z konz ltačních schůzek
sk tečněných během vytváření nezávazných rámcových
pokynů v souladu s článkem 6 nařízení (ES) č. 714/2009
nebo článkem 6 nařízení (ES) č. 715/2009, nebo během
provádění změn kodexů sítě podle článk 7 kteréhokoli z
těchto nařízení, se zveřejň jí.
3. Před přijetím nezávazných rámcových pokynů v souladu s
článkem 6 nařízení (ES) č. 714/2009 nebo článkem 6
nařízení (ES) č. 715/2009, nebo před navržením změn
kodexů sítě podle článk 7 kteréhokoli z těchto nařízení
agentura uvede, jak byly zohledněny připomínky obdržené
během konzultace, a nebyly-li tyto připomínky vzaty v
úvah , uvede důvody.
4. Na svých internetových stránkách zveřejní agentura
alespoň pořady jednání, podkladové dokumenty a případně
zápisy ze zasedání správní rady, rady reg lačních orgánů a
odvolacího senát .
Článek 11
Sledování odvětví elektřiny a zemního plynu a podávání
zpráv
1. Agentura v úzké spol práci s Komisí, členskými státy a
přísl šnými vnitrostátními orgány, včetně národních
reg lačních orgánů, a aniž jsou dotčeny pravomoci orgánů v
oblasti hospodářské so těže, sleduje vnitřní trhy s elektřino
a zemním plynem, zejména maloobchodní ceny elektřiny a
plynu, příst p k síti, včetně příst p pro elektřin vyrobenou
z obnovitelných zdrojů energie, a dodržování práv
spotřebitele stanovených ve směrnici 2009/72/ES a ve
směrnici 2009/73/ES.
2. Agentura zveřejní výroční zpráv o výsledcích sledování
podle odstavce 1. V této zprávě uvede veškeré překážky
dokončení vnitřních trhů s elektřino a zemním plynem.
3. So běžně se zveřejněním výroční zprávy může agentura
předložit Evropském parlamentu a Komisi stanovisko k
opatřením, která by bylo možné přijmo t za účelem
odstranění překážek vedených v odstavci 2.
KAPITOLA III
ORGANIZACE AGENTURY
Článek 12
Správní rada
1. Správní rada sestává z devíti členů. Každý člen má jednoho
náhradníka. Dva členy a jejich náhradníky jmenuje Komise,
dva členy a jejich náhradníky jmenuje Evropský parlament a
pět členů a jejich náhradníky jmenuje Rada. Žádný poslanec
Evropského parlamentu nesmí být členem správní rady.
F nkční období členů správní rady a jejich náhradníků činí
čtyři roky a lze jej jednou prodlo žit. U prvního mandát je
toto období pro polovinu členů správní rady a jejich
náhradníků šest let.
2. Správní rada ze svých členů jmenuje svého předsed a
místopředsed . Místopředseda automaticky nahradí
předsed , pokud tento nemůže plnit své povinnosti. F nkční
období předsedy a místopředsedy je dva roky a lze jej jednou
prodlo žit. F nkční období předsedy a místopředsedy skončí
v okamžik končení jejich členství ve správní radě.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[46]
3. Zasedání správní rady svolává její předseda. Předseda
rady reg lačních orgánů nebo zást pce rady reg lačních
orgánů a ředitel se účastní jednání správní rady bez práva
hlasovat, pokud správní rada nerozhodne jinak, pokud jde o
ředitele. Správní rada se schází nejméně dvakrát za rok na
řádném zasedání. Schází se rovněž z podnět předsedy, na
žádost Komise nebo na žádost alespoň třetiny svých členů.
Správní rada může k účasti na jednání přizvat jako
pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž stanoviska mohou být pro
danou otázk významná. Členům správní rady mohou být v
souladu s jednacím řádem nápomocni poradci nebo
odborníci. Sl žby sekretariát pro správní radu zajistí
agentura.
4. Rozhodn tí správní rady jsou přijímána dvo třetinovo
většino přítomných členů, není-li v tomto nařízení
stanoveno jinak. Každý člen správní rady nebo náhradník má
jeden hlas.
5. V jednacím řád se stanoví podrobněji:
a) postupy při hlasování, zejména podmínky, za nichž může
jeden člen jednat jménem jiného člena, a případně rovněž
pravidla prav jící snášeníschopnost, a
b) podmínky, jimiž se řídí rotace při obměňování členů
správní rady jmenovaných Radou s cílem zajistit trvale
vyváženo účast členských států.
6. Člen správní rady nesmí být členem rady reg lačních
orgánů.
7. Členové správní rady se m sí zavázat, že budou jednat
nezávisle a objektivně ve veřejném zájm a nebudou
vyžadovat politické pokyny ani se jimi řídit. Za tím účelem
činí každý člen písemné prohlášení o závazcích a písemné
prohlášení o zájmech, v němž uvede, že neexist jí žádné
zájmy, které by mohly být na újm jeho nezávislosti, nebo
veškeré přímé nebo nepřímé zájmy, které by mohly být na
újm jeho nezávislosti. Tato prohlášení každý rok zveřejní.
Článek 13
Úkoly správní rady
1. Správní rada jmenuje po konzultaci rady reg lačních
orgánů a obdržení jejího kladného stanoviska v souladu s čl.
15 odst. 2 ředitele v souladu s čl. 16 odst. 2.
2. Správní rada formálně jmenuje členy rady reg lačních
orgánů v souladu s čl. 14 odst. 1.
3. Správní rada formálně jmenuje členy odvolacího senát v
souladu s čl. 18 odst. 1 a 2.
4. Správní rada zajišť je, aby agentura vykonávala své
poslání a plnila zadané úkoly v souladu s tímto nařízením.
5. Správní rada přijme před 30. září každého roku po
konzultaci s Komisí a po schválení radou reg lačních orgánů
v souladu s čl. 15 odst. 3 pracovní program agentury pro
nadcházející rok a předloží jej Evropském parlamentu, Radě
a Komisi. Pracovní program se přijme, aniž je tím dotčen
roční rozpočtový proces, a zveřejní se.
6. Správní rada přijme a případně přezko má víceletý plán.
Přezk m bude vycházet z hodnotící zprávy vypracované
nezávislým externím odborníkem na žádost správní rady.
Tyto dokumenty se zveřejní.
7. Správní rada vykonává v souladu s články 21 až 24 své
rozpočtové pravomoci.
8. Správní rada rozhodne po obdržení souhlasu Komise, zda
přijme jakákoli dědictví, dary nebo příspěvky z jiných zdrojů
Společenství nebo jakékoli dobrovolné příspěvky členských
států nebo jejich reg lačních orgánů. Stanovisko, jež správní
rada dor čí podle čl. 24 odst. 5, se bude výslovně zabývat
zdroji financování vedenými v tomto odstavci.
9. Správní rada po konzultaci s radou reg lačních orgánů
vykonává disciplinární pravomoc nad ředitelem.
10. Správní rada v případě potřeby v souladu s čl. 28 odst. 2
vypracuje pro sl žební řád prováděcí pravidla agentury.
11. Správní rada v souladu s článkem 30 přijme konkrétní
opatření týkající se práva na příst p k dok mentům
agentury.
12. Správní rada přijme a zveřejní výroční zpráv o činnosti
agentury na základě návrh výroční zprávy vedeného v čl.
17 odst. 8 a předloží tuto zpráv každý rok do 15. června
Evropském parlamentu, Radě, Komisi, Účetním dvoru,
Evropském hospodářském a sociálním výbor a Výbor
regionů. Tato výroční zpráva o činnosti agentury obsahuje
samostatnou část schváleno radou reg lačních orgánů
týkající se reg lačních činností agentury během přísl šného
roku.
13. Správní rada přijme a zveřejní svůj jednací řád.
Článek 14
Rada reg lačních orgánů
1. Rada reg lačních orgánů sestává z:
a) vysokých představitelů reg lačních orgánů v souladu s
článkem 35 odst. 1 směrnice 2009/72/ES a v článkem 39
odst. 1 směrnice 2009/73/ES a jednoho náhradníka za každý
členský stát ze stávajících vedo cích pracovníků těchto
orgánů;
b) jednoho nehlas jícího zást pce Komise.
Za každý členský stát může být do rady reg lačních orgánů
přijat pouze jeden zást pce národních reg lačních orgánů.
Každý národní reg lační orgán je odpovědný za jmenování
náhradníka, kterým je některý ze so časných zaměstnanců
národního reg lačního orgán .
2. Rada reg lačních orgánů zvolí ze svých členů předsed a
místopředsed . Místopředseda nahradí předsed , pokud
tento nemůže plnit své povinnosti. F nkční období předsedy
a místopředsedy činí dva a půl roku a lze jej prodlo žit. V
každém případě však f nkční období předsedy a
místopředsedy skončí v okamžik končení jejich členství v
radě reg lačních orgánů.
3. Rada reg lačních orgánů se snáší dvo třetinovo
většino svých přítomných členů. Každý člen nebo náhradník
má jeden hlas.
4. Rada reg lačních orgánů přijme a zveřejní svůj jednací
řád, který stanoví podrobněji postup při hlasování, zejména
podmínky, za jakých smí jeden člen jednat jménem jiného
člena, a případně rovněž pravidla prav jící
snášeníschopnost. Jednací řád může stanovit konkrétní
pracovní metody pro řešení otázek vznesených v rámci
iniciativ pro regionální spol práci.
5. Rada reg lačních orgánů postupuje při plnění úkolů, které
jí kládá toto nařízení, a aniž je dotčeno jednání jejích členů
jménem jejich jednotlivých reg lačních orgánů, nezávisle a
nevyžad je pokyny od žádné vlády členského stát , Komise
ani jiného veřejného nebo so kromého subjektu, ani se jimi
neřídí.
6. Sl žby sekretariát pro radu reg lačních orgánů zajistí
agentura.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[47]
Článek 15
Úkoly rady reg lačních orgánů
1. Rada reg lačních orgánů poskytuje řediteli stanoviska ke
stanoviskům, dopor čením a rozhodn tím vedeným v
článcích 5, 6, 7, 8 a 9, jež jsou rčena k přijetí. Kromě toho
rada reg lačních orgánů v rámci svých pravomocí poskytuje
řediteli při plnění jeho úkolů pokyny.
2. Rada reg lačních orgánů předloží správní radě v souladu s
čl. 13 odst. 1 a čl. 16 odst. 2 své stanovisko ke kandidátovi na
funkci ředitele. Rada reg lačních orgánů přijme toto
rozhodn tí na základě tříčtvrtinové většiny hlasů svých
členů.
3. Rada reg lačních orgánů v souladu s čl. 13 odst. 5 a čl. 17
odst. 6 a v souladu s předběžným návrhem rozpočt
sestaveným v souladu s čl. 23 odst. 1 schvaluje pracovní
program agentury na nadcházející rok a tento návrh předloží
každý rok do 1. září správní radě ke schválení.
4. Rada reg lačních orgánů schvaluje samostatnou část
výroční zprávy týkající se reg lačních činností v souladu s čl.
13 odst. 12 a čl. 17 odst. 8.
5. Evropský parlament může za plného zachování jeho
nezávislosti vyzvat předsed rady reg lačních orgánů nebo
jeho zást pce, aby činil prohlášení před přísl šným
výborem a zodpověděl otázky, jež mu členové tohoto výbor
položí.
Článek 16
Ředitel
1. Agenturu řídí její ředitel, jenž postupuje v souladu s
pokyny vedenými v čl. 15 odst. 1 dr hé větě a v případech
stanovených tímto nařízením podle stanovisek rady
reg lačních orgánů. Aniž jsou dotčeny přísl šné úlohy
správní rady a rady reg lačních orgánů ve vztahu k úkolům
ředitele, ředitel nevyžad je pokyny od žádné vlády, Komise
ani jiného veřejného nebo so kromého subjektu, ani se jimi
neřídí.
2. Ředitel je jmenován správní radou, poté co rada
reg lačních orgánů vydá kladné stanovisko, na základě
zásl h, dovedností a zk šeností významných pro odvětví
energetiky z nejméně tří kandidátů navržených Komisí po
předchozí veřejné výzvě k vyjádření zájm . Před
jmenováním může být kandidát vybraný správní radou
vyzván, aby činil prohlášení před přísl šným výborem
Evropského parlamentu a zodpověděl otázky jeho členů.
3. F nkční období ředitele je pět let. V průběh devíti měsíců
předcházejících konci tohoto období provede Komise
hodnocení. Při něm Komise přezko mává zejména:
a) výsledky dosažené ředitelem;
b) úkoly a potřeby agentury pro nadcházející roky.
Hodnocení týkající se písmene b) se provede za pomoci
nezávislého externího odborníka.
4. Správní rada může na návrh Komise po prozko mání a
náležitém zohlednění hodnocení a stanoviska rady
reg lačních orgánů k tomuto hodnocení a pouze v případech
odůvodněných úkoly a potřebami agentury jednou
prodlo žit f nkční období ředitele, a to nanejvýše o další tři
roky.
5. Správní rada informuje Evropský parlament o svém
záměr prodlo žit f nkční období ředitele. Do jednoho
měsíce před prodlo žením svého f nkčního období může být
ředitel vyzván, aby činil prohlášení před přísl šným
výborem Evropského parlamentu a zodpověděl otázky členů
tohoto výbor .
6. Nebude-li f nkční období prodlo ženo, setrvá ředitel ve
své funkci až do jmenování svého nást pce.
7. Ředitel může být odvolán z funkce pouze rozhodn tím
správní rady po obdržení kladného stanoviska rady
reg lačních orgánů. Rada reg lačních orgánů toto
rozhodn tí schválí na základě tříčtvrtinové většiny hlasů
svých členů.
8. Evropský parlament a Rada může ředitele vyzvat k
předložení zprávy o plnění jeho úkolů. Evropský parlament
může rovněž ředitele vyzvat, aby činil prohlášení před
přísl šným výborem Parlamentu a zodpověděl dotazy členů
tohoto výbor .
Článek 17
Úkoly ředitele
1. Ředitel je odpovědný za zast pování agentury a za její
řízení.
2. Ředitel připrav je práci správní rady. Bez hlasovacího
práva se účastní práce správní rady.
3. Ředitel přijímá a zveřejň je stanoviska, dopor čení a
rozhodn tí vedená v článcích 5, 6, 7, 8 a 9, ke kterým vydala
rada reg lačních orgánů kladné stanovisko.
4. Ředitel je odpovědný za provádění ročního pracovního
programu agentury pod vedením rady reg lačních orgánů a
pod administrativní kontrolou správní rady.
5. Ředitel přijme nezbytná opatření, zejména pokud jde o
přijetí vnitřních správních pokynů a zveřejňování oznámení,
aby zajistil f ngování agentury v souladu s tímto nařízením.
6. Ředitel každý rok vypracuje návrh pracovního programu
agentury na násled jící rok a předloží tento návrh do 30.
června daného roku radě reg lačních orgánů, Evropském
parlamentu a Komisi.
7. Ředitel v souladu s čl. 23 odst. 1 vypracuje předběžný
návrh rozpočt agentury a v souladu s článkem 24 plní
rozpočet agentury.
8. Ředitel každý rok vypracuje návrh výroční zprávy, která
obsahuje samostatnou část týkající se reg lačních činností
agentury a část týkající se finančních a správních záležitostí.
9. Pokud jde o zaměstnance agentury, vykonává ředitel
pravomoci stanovené v čl. 28 odst. 3.
Článek 18
Odvolací senát
1. Odvolací senát sestává ze šesti členů a šesti náhradníků
vybraných ze so časných nebo bývalých vedo cích
pracovníků národních reg lačních orgánů, orgánů v oblasti
hospodářské so těže nebo jiných vnitrostátních orgánů či
orgánů Společenství, které mají odpovídající zk šenosti v
odvětví energetiky. Odvolací senát jmenuje svého předsed .
Rozhodn tí odvolacího senát jsou přijímána na základě
kvalifikované většiny nejméně čtyř ze šesti jeho členů.
Odvolací senát se svolává podle potřeby.
2. Členy odvolacího senát jmenuje po zveřejněné výzvě k
vyjádření zájm formálně správní rada na návrh Komise a po
konzultaci s radou reg lačních orgánů.
3. F nkční období členů odvolacího senát je pět let. Toto
období lze prodlo žit. Členové odvolacího senát jsou ve
svém rozhodování nezávislí. Nejsou vázáni žádnými pokyny.
Členové odvolacího senát nesmějí v agent ře, v její správní
radě ani v její radě reg lačních orgánů vykonávat žádné jiné
funkce. Člen odvolacího senát nesmí být během svého
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[48]
f nkčního období odvolán, s výjimko případ , kdy se
dopustil vážného por šení úředních povinností, a správní
rada po konzultaci s radou reg lačních orgánů v tomto
smyslu vydala rozhodn tí.
4. Členové odvolacího senát se nesmí účastnit žádného
odvolacího řízení, pokud na něm mají jakýkoli osobní zájem,
pokud dříve působili jako zást pci některého z účastníků
řízení nebo pokud se podíleli na rozhodn tí, které je
předmětem odvolání.
5. Člen odvolacího senát informuje odvolací senát, domníváli
se, že by se některý člen z důvodů vedených v odstavci 4
nebo z jakéhokoli jiného důvod neměl účastnit odvolacího
řízení. Proti člen odvolacího senát může být kterýmkoli
účastníkem odvolacího řízení vznesena námitka z důvodů
vedených v odstavci 4 nebo z důvod podezření z
podjatosti. Tato námitka se považ je za nepříp stno ,
zakládá-li se na státní přísl šnosti člena nebo činil-li
namítající účastník odvolacího řízení, vědom si důvod pro
námitk , v odvolacím řízení kromě vznesení námitky na
složení odvolacího senát další procesní úkon.
6. Odvolací senát rozhodne o dalším postupu v případech
vedených v odstavcích 4 a 5 bez účasti dotčeného člena. Za
účelem přijetí takového rozhodn tí je dotčený člen nahrazen
v odvolacím senát svým náhradníkem. Pokud se náhradník
nachází v obdobné situaci jako člen, vybere předseda
náhrad z dost pných náhradníků.
7. Členové odvolacího senát se zavaz jí jednat nezávisle a
ve veřejném zájm . K tomuto účel činí písemné prohlášení
o závazcích a písemné prohlášení o zájmech, v němž uvedou,
že neexist jí žádné zájmy, které by mohly být na újm jejich
nezávislosti, nebo jakékoli přímé nebo nepřímé zájmy, které
by mohly být na újm jejich nezávislosti. Tato prohlášení
každý rok zveřejní.
Článek 19
Odvolání
1. Jakákoli fyzická nebo právnická osoba, včetně národních
reg lačních orgánů, může podat odvolání proti rozhodn tí
vedeném v článk 7, 8 nebo 9, které je rčeno této osobě,
nebo proti rozhodn tí, které se této osoby bezprostředně a
přímo dotýká, i když je rčeno jiné osobě.
2. Odvolání a jeho odůvodnění se podává písemně agent ře
do dvou měsíců ode dne oznámení rozhodn tí dotčené
osobě, nebo pokud k něm nedošlo, do dvou měsíců ode dne,
kdy agentura zveřejnila své rozhodn tí. Odvolací senát
rozhodne o odvolání do dvou měsíců ode dne podání
odvolání.
3. Odvolání podané podle odstavce 1 nemá odkladný účinek.
Odvolací senát však může, pokud to podle jeho názor
okolnosti vyžad jí, pozastavit platňování rozhodn tí, vůči
něm ž se odvolání podává.
4. Je-li odvolání příp stné, odvolací senát přezko má, zda je
odvolání opodstatněné. Odvolací senát podle potřeby vyzve v
rámci rčených časových lhůt účastníky odvolacího řízení k
podání vyjádření ohledně oznámení vydaných odvolacím
senátem nebo sdělení jiných účastníků odvolacího řízení.
Účastníci odvolacího řízení mají právo na ústní vyjádření.
5. Odvolací senát může v souladu s tímto článkem vykonávat
jakékoli pravomoci spadající do pravomoci agentury nebo
může věc postoupit přísl šném orgán agentury. Toto
posto pení je podmíněno rozhodn tím odvolacího senát .
6. Odvolací senát přijme a zveřejní svůj jednací řád.
7. Rozhodn tí přijatá odvolacím senátem agentura
zveřejň je.
Článek 20
Žaloby u Soudu prvního st pně a So dního dvora
1. V souladu s článkem 230 Smlouvy lze proti rozhodn tí
přijatém odvolacím senátem nebo v případech, kdy
odvolání k odvolacím senát není možné, proti rozhodn tí
přijatém agenturou podat žalob u Soudu prvního st pně
nebo u So dního dvora.
2. Nevydá-li agentura rozhodn tí, lze u Soudu prvního
st pně nebo u So dního dvora podat žalob pro nečinnost v
souladu s článkem 232 Smlouvy.
3. Agentura m sí přijmo t opatření nezbytná k zajištění
souladu s rozsudkem Soudu prvního st pně nebo So dního
dvora.
KAPITOLA IV
FINANČNÍ USTANOVENÍ
Článek 21
Rozpočet agentury
1. Příjmy agentury tvoří především:
a) dotace Společenství ze so hrnného rozpočt Evropské
unie (oddíl Komise);
b) poplatky placené agent ře v souladu s článkem 22;
c) dobrovolné příspěvky členských států nebo jejich
reg lačních orgánů podle čl. 13 odst. 8 a
d) dědictví, dary nebo příspěvky podle čl. 13 odst. 8.
2. Výdaje agentury pokrývají náklady na zaměstnance,
správ , infrastrukturu a provoz.
3. Příjmy a výdaje agentury m sí být vyrovnané.
4. Veškeré příjmy a výdaje agentury jsou předmětem
prognózy na každý rozpočtový rok, který se shoduje s
kalendářním rokem, a jsou zaneseny do jejího rozpočt .
Článek 22
Poplatky
▼ M1
1. Za žádost o dělení výjimky podle čl. 9 odst. 1 a za
rozhodn tí o přeshraničním přidělení nákladů
poskytovaných agenturou podle článk 12 nařízení
Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17.
dubna 2013 o hlavních směrech pro transevropské
energetické infrastruktury vybírá agentura poplatky.
▼ B
2. Poplatky podle odstavce 1 stanoví Komise.
Článek 23
Sestavování rozpočt
1. Ředitel do 15. února každého roku vypracuje předběžný
návrh rozpočt pokrývající provozní výdaje a program práce
předpokládané pro nadcházející rozpočtový rok a tento
předběžný návrh rozpočt předloží správní radě spolu se
seznamem předběžných pracovních míst. Správní rada
provede každý rok na základě předběžného návrh rozpočt
vypracovaného ředitelem odhad příjmů a výdajů agentury na
násled jící rozpočtový rok. Tento odhad, který zahrnuje
návrh plán pracovních míst, předkládá správní rada Komisi
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[49]
do 31. března. Před přijetím odhadu je návrh vypracovaný
ředitelem předložen radě reg lačních orgánů, která může k
tomuto návrh vydat odůvodněné stanovisko.
2. Komise předloží Evropském parlamentu a Radě
("rozpočtový orgán") odhad vedený v odstavci 1 společně s
předběžným návrhem so hrnného rozpočt Evropské unie.
3. Komise na základě odhadů zanese do předběžného návrh
so hrnného rozpočt Evropské unie prognózy, které
považ je za nezbytné pro plán pracovních míst a výši dotace
ze so hrnného rozpočt Evropské unie v souladu s článkem
272 Smlouvy.
4. Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.
5. Správní rada vypracuje rozpočet agentury. Rozpočet se
stává konečným po konečném přijetí so hrnného rozpočt
Evropské unie. V případě potřeby se odpovídajícím
způsobem praví.
6. Správní rada neprodleně oznámí rozpočtovém orgán
svůj záměr provést jakýkoli projekt, který může mít výrazný
finanční dopad na financování rozpočt agentury, zejména
jedná-li se o projekty, které se vztah jí k nemovitostem,
například nájem nebo ko pě budov. Správní rada o svém
záměr rovněž vědomí Komisi. Bude-li mít některá složka
rozpočtového orgán v úmysl vydat stanovisko, oznámí
agent ře svůj záměr vydat stanovisko do dvou týdnů po
obdržení informace o projektu. V případě neobdržení
odpovědi může agentura zahájit plánovaný projekt.
Článek 24
Plnění a kontrola rozpočt
1. Ředitel vykonává povinnosti schval jícího úředníka a plní
rozpočet agentury.
2. Do 1. března po skončení každého rozpočtového roku
předá účetní agentury účetním Komise a Účetním dvoru
prozatímní účetní závěrk společně se zprávo o
rozpočtovém a finančním řízení za rozpočtový rok. Do 31.
března násled jícího roku zašle účetní agentury zpráv o
rozpočtovém a finančním řízení rovněž Evropském
parlamentu a Radě. Účetní Komise konsoliduje prozatímní
účetní závěrky orgánů a decentralizovaných s bjektů v
souladu s článkem 128 nařízení Rady (ES, Euratom) č.
1605/2002 ze dne 25. června 2002, kterým se stanoví
finanční nařízení o so hrnném rozpočt Evropských
společenství (dále jen "finanční nařízení").
3. Do 31. března po skončení každého rozpočtového roku
předá účetní Komise prozatímní účetní závěrk agentury
Účetním dvoru spolu se zprávo o rozpočtovém a
finančním řízení za rozpočtový rok. Zpráva o rozpočtovém a
finančním řízení za rozpočtový rok se rovněž předává
Evropském parlamentu a Radě.
4. Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímní účetní
závěrce agentury podle článk 129 finančního nařízení
vypracuje ředitel na vlastní odpovědnost konečno účetní
závěrk agentury a předloží ji správní radě k vyjádření
stanoviska.
5. Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce
agentury.
6. Do 1. července po skončení rozpočtového roku předá
ředitel tuto konečno účetní závěrk společně se
stanoviskem správní rady Evropském parlamentu, Radě,
Komisi a Účetním dvoru.
7. Konečná účetní závěrka se zveřejní.
8. Ředitel zašle Účetním dvoru odpověď na jeho vyjádření
do 15. října. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě a
Komisi.
9. Ředitel v souladu s stanovením čl. 146 odst. 3 finančního
nařízení předloží Evropském parlamentu na jeho žádost
veškeré informace potřebné pro řádný průběh dělení
absolutoria pro daný rozpočtový rok.
10. Evropský parlament na dopor čení Rady přijaté
kvalifikovanou většino rozhodne do 15. května roku N + 2 o
dělení absolutoria řediteli za plnění rozpočt za rozpočtový
rok N.
Článek 25
Finanční pravidla
Správní rada po poradě s Komisí vypracuje pro agenturu
finanční pravidla. Tato pravidla se mohou odchylovat od
nařízení Komise (ES, Euratom) č. 2343/2002, pokud to
vyžad jí zvláštní potřeby f ngování agentury a pouze s
předchozím souhlasem Komise.
Článek 26
Opatření proti podvodům
1. Pro účely boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné
nedovolené činnosti se na agenturu bez omezení vztahuje
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999
ze dne 25. května 1999 o vyšetřování prováděném
Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).
2. Agentura přisto pí k interinstit cionální dohodě zavřené
dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou
Evropské unie a Komisí Evropských společenství o interním
vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti
podvodům (OLAF) a neprodleně přijme odpovídající
stanovení platná pro všechny pracovníky agentury.
3. Rozhodn tí o financování dohody a z nich plyno cí
dohody a prováděcí nástroje výslovně stanoví, že Účetní dvůr
a OLAF mohou v případě potřeby provádět místní šetření
příjemců finančních prostředků poskytovaných agenturou a
zaměstnanců zodpovědných za jejich přidělování.
KAPITOLA V
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 27
Výsady a imunity
Na agenturu se vztahuje Protokol o výsadách a im nitách
Evropských společenství.
Článek 28
Zaměstnanci
1. Na zaměstnance agentury, včetně jejího ředitele, se
vztahuje sl žební řád, pracovní řád a pravidla společně
přijatá orgány Evropských společenství za účelem platnění
tohoto sl žebního a pracovního řád .
2. Správní rada po dohodě s Komisí přijme vhodná prováděcí
pravidla v souladu s stanoveními článk 110 sl žebního
řád .
3. Ve vztahu ke svým zaměstnancům vykonává agentura
pravomoci, které orgán oprávněném ke jmenování svěř je
sl žební řád a orgán oprávněném zavírat smlouvy
pracovní řád.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[50]
4. Správní rada může přijmo t stanovení možň jící
zaměstnávat v agent ře dočasně přidělené odborníky z
členských států.
Článek 29
Odpovědnost agentury
1. V případě mimosml vní odpovědnosti nahradí agentura v
souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům
členských států veškero škod , kterou způsobila nebo
kterou způsobili její zaměstnanci při plnění svých povinností.
So dní dvůr má pravomoc rozhodovat v jakémkoli sporu o
náhradě této škody.
2. Osobní finanční a disciplinární odpovědnost zaměstnanců
agentury vůči agent ře se řídí přísl šnými předpisy, které se
na zaměstnance agentury vztah jí.
Článek 30
Příst p k dok mentům
1. Na dokumenty, které má agentura k dispozici, se vztahuje
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001
ze dne 30. května 2001 o příst p veřejnosti k dok mentům
Evropského parlamentu, Rady a Komise.
2. Správní rada přijme do 3. března 2010 praktická opatření
pro platňování nařízení (ES) č. 1049/2001.
3. Rozhodn tí přijímaná agenturou v souladu s článkem 8
nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti
veřejném ochránci práv nebo řízení před So dním dvorem
v souladu s podmínkami stanovenými v článcích 195 a 230
Smlouvy.
Článek 31
Účast třetích zemí
1. Agentura je otevřená účasti třetích zemí, které zavřely se
Společenstvím dohody, čímž přijaly a platň jí právo
Společenství v oblasti energetiky a případně v oblasti
ochrany životního prostředí a hospodářské so těže.
2. Na základě přísl šných stanovení těchto dohod jsou
vypracována opatření vádějící zejména povahu, rozsah a
proced rální aspekty zapojení těchto zemí do práce
agentury, včetně stanovení týkajících se finančních
příspěvků a zaměstnanců.
Článek 32
Projednávání ve výbor
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, po žije se čl. 5a odst. 1 až
4 a článek 7 rozhodn tí 1999/468/ES s ohledem na článek 8
zmíněného rozhodn tí.
Článek 33
Jazykový režim
1. Na agenturu se vztahuje nařízení č. 1 z 15. dubna 1958 o
žívání jazyků v Evropském hospodářském společenství.
2. O vnitřním jazykovém režim agentury rozhoduje správní
rada.
3. Překladatelské sl žby potřebné pro f ngování agentury
zajišť je Překladatelské středisko pro instituce Evropské
unie.
KAPITOLA VI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 34
Hodnocení
1. Komise provede hodnocení činnosti agentury za pomoci
nezávislého externího odborníka. Toto hodnocení zahrnuje
výsledky dosažené agenturou a její pracovní metody, ve
vztahu k jejím účel , mandát a úkolům definovaným v
tomto nařízení a v jejích ročních pracovních programech.
Hodnocení se provádí na základě rozsáhlé konzultace v
souladu s článkem 10.
2. Komise předloží hodnocení vedené v odstavci 1 radě
reg lačních orgánů agentury. Rada reg lačních orgánů vydá
dopor čení týkající se změn tohoto nařízení, agentury a
jejích pracovních metod Komisi, která může tato dopor čení
spolu s vlastním stanoviskem a vhodnými návrhy předložit
Evropském parlamentu a Radě.
3. První hodnocení předloží Komise Evropském parlamentu
a Radě do tří let ode dne nást p prvního ředitele do funkce.
Komise poté hodnocení předkládá alespoň každé čtyři roky.
Článek 35
Vstup v platnost a přechodná opatření
1. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po
vyhlášení v Úředním věstník Evropské unie.
2. Články 5 až 11 se po žijí od 3. března 2011.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo po žitelné
ve všech členských státech.
V Bruselu dne 13. července 2009.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. Pöttering
Za Radu
předseda
E. Erlandsson
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[51]
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon) (vybraná ustanovení: Obecná část; Státní
energetická inspekce; Společná, přechodná a závěrečná ustanovení)
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely tohoto zákona se roz mí
a) energetickou sl žbo činnosti, které vedou ke zvýšení
energetické účinnosti a k úsporám primární energie,
b) vymezeným územím území, na němž držitel licence na
distribuci elektřiny, distribuci plynu nebo rozvod tepelné
energie vykonává licencovanou činnost,
c) zvýšením energetické účinnosti nárůst energetické
účinnosti u konečného živatele v důsledk technologických
či ekonomických změn,
d) úsporami energie množství šetřené energie rčené
měřením nebo odhadem spotřeby před provedením jednoho
či více opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm,
při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřeb
energie ovlivň jí,
e) poskytovatelem energetických sl žeb fyzická nebo
právnická osoba, která poskytuje energetické sl žby nebo
nabízí jiná opatření ke zvýšení energetické účinnosti zařízení
živatele, či v rámci jeho budovy a nese při tom jistou mír
finančního rizika,
f) kontrolou možnost vykonávat na základě právních nebo
faktických sk tečností rozhod jící vliv na činnost jiné osoby,
zejména na základě
1. vlastnického práva nebo práva žívání k podniku
kontrolované osoby anebo jeho části, nebo
2. práva anebo jiné právní sk tečnosti, které poskyt jí
rozhod jící vliv na složení, hlasování a rozhodování orgánů
kontrolované osoby,
g) certifikací řízení, v němž se zjišť je, zda provozovatel
přenosové soustavy, provozovatel přepravní soustavy nebo
osoba, která hodlá provozovat přenosovo nebo přepravní
soustavu, splň je podmínky nezávislosti provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy
podle tohoto zákona a zda získání nebo výkon kontroly ze
strany osoby nebo osob, které mají sídlo, ústřední správ
nebo hlavní místo podnikatelské činnosti ve státě, který není
členským státem Evropské unie (dále jen "osoba z třetí
země"), nad provozovatelem přenosové nebo přepravní
soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu
v České republice a Evropské unii.
[...]
§ 3
Podnikání v energetických odvětvích
(1) Předmětem podnikání v energetických odvětvích je
výroba elektřiny, přenos elektřiny, distribuce elektřiny a
obchod s elektřino , činnosti operátora trhu, výroba plynu,
přeprava plynu, distribuce plynu, skladňování plynu a
obchod s plynem a výroba tepelné energie a rozvod tepelné
energie.
(2) Přenos elektřiny, přeprava plynu, distribuce elektřiny a
distribuce plynu, skladňování plynu, výroba a rozvod
tepelné energie se sk tečň jí ve veřejném zájm . Pro
provádění stavby slo žící k vyvedení výkon z výrobny
elektřiny zřizované a provozované ve veřejném zájm nebo
stavby, která je so částí přenosové soustavy, přepravní
soustavy, distrib ční soustavy, zásobník plynu, rozvodného
tepelného zařízení nebo zdroje tepelné energie připojeného
k rozvodném tepelném zařízení, lze vlastnické právo ke
stavbě, pozemku a zařízení vyvlastnit podle zákona o
vyvlastnění.
(3) Podnikat v energetických odvětvích na území České
republiky mohou za podmínek stanovených tímto zákonem
fyzické či právnické osoby pouze na základě licence dělené
Energetickým reg lačním úřadem. Licence podle tohoto
zákona se nevyžad je na obchod, výrob , distribuci a
skladňování svítiplyn , koksárenského plynu čistého,
degazačního a generátorového plynu, bioplynu, propanu,
butanu a jejich směsí, pokud se nejedná o distribuci
potr bními systémy, k nimž je připojeno více než 50
odběrných míst, a na výrob tepelné energie rčené pro
dodávk konečným spotřebitelům jedním odběrným
tepelným zařízením ze zdroje tepelné energie místěného v
témže objektu nebo mimo objekt v případě, že slo ží ke
stejném účel . Dále se licence podle tohoto zákona
ne děl je na činnost, kdy zákazník či odběratel poskytuje
odebranou elektřin , plyn nebo tepelnou energii jiné fyzické
či právnické osobě prostřednictvím vlastního nebo jím
provozovaného odběrného elektrického, plynového nebo
tepelného zařízení, přičemž náklady na nák p elektřiny,
plynu nebo tepelné energie na tyto osoby pouze rozúčt je
dohodn tým nebo rčeným způsobem a nejedná se o
podnikání. V případě elektrických zařízení je rozúčtování
možné pouze u zařízení do napětí 52 kV včetně.
(4) Při splnění podmínek podle § 7a mohou v oblasti
obchodu s elektřino nebo obchodu s plynem na území
České republiky podnikat fyzické nebo právnické osoby i na
základě oprávnění k podnikání pro obchod s elektřino nebo
pro obchod s plynem děleného přísl šným orgánem jiného
členského stát Evropské unie.
(5) Fyzické a právnické osoby, jejichž předmětem podnikání
je plnění propanu, butanu a jejich směsí do propanb
tanových lahví, jsou povinny zajistit pravidelné provádění
tlakových zko šek, kontrolu a opravy jimi vlastněných lahví.
Plnění propan-b tanových lahví bez souhlasu jejich vlastníka
se zakazuje.
§ 4
Licence
(1) Licence se děl je nejvýše na 25 let, a to na
a) výrob elektřiny,
b) výrob plynu,
c) přenos elektřiny,
d) přeprav plynu,
e) distribuci elektřiny,
f) distribuci plynu,
g) skladňování plynu,
h) výrob tepelné energie,
i) rozvod tepelné energie.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[52]
(2) Licence na obchod s elektřino nebo obchod s plynem se
děl je na dobu 5 let. Licence na činnosti operátora trhu se
děl je na dobu 25 let.
(3) Pro celé území České republiky jsou vydávány jako
výl čné
a) licence na přenos elektřiny,
b) licence na přeprav plynu a
c) licence na činnosti operátora trhu.
(4) V případě, že žadatel o dělení licence podle odstavce 1
doloží vlastnictví nebo jiné žívací právo k energetickém
zařízení, které má slo žit k výkon licencované činnosti na
dobu kratší než 25 let, licence se děl je nejvýše na tuto
dobu.
§ 5
Podmínky dělení licence
(1) Podmínko pro dělení licence fyzické osobě je
a) dosažení věk 18 let,
b) úplná způsobilost k právním úkonům,
c) bezúhonnost,
d) odborná způsobilost nebo stanovení odpovědného
zást pce podle § 6.
(2) Žádá-li o dělení licence právnická osoba, m sí podmínky
podle odstavce 1 písm. a) až c) splňovat členové stat tárního
orgán . Dále je podmínko pro dělení licence právnické
osobě stanovení odpovědného zást pce.
(3) Fyzická nebo právnická osoba, která žádá o dělení
licence, m sí prokázat, že má finanční a technické
předpoklady k zajištění výkon licencované činnosti. Fyzická
nebo právnická osoba žádající o dělení licence je povinna
doložit vlastnické nebo žívací právo k energetickém
zařízení, které má slo žit k výkon licencované činnosti.
Není-li žadatel o licence vlastníkem energetického zařízení,
je povinen doložit i souhlas vlastníka energetického zařízení
s jeho po žitím k účelům vymezeným tímto zákonem, a to
nejméně po dobu, na kterou má být licence dělena. Finanční
předpoklady není povinen prokazovat žadatel o licenci na
výrob elektřiny, pokud bude instalovaný elektrický výkon
výrobny elektřiny nižší než 200 kW, nebo žadatel o licenci na
výrob tepelné energie, pokud bude instalovaný tepelný
výkon zdroje tepelné energie nižší než 1 MW.
(4) Za bezúhonno se pro účely tohoto zákona nepovaž je
osoba, která byla pravomocně odsouzena
a) pro trestný čin spáchaný úmyslně k nepodmíněném
trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku,
b) pro trestný čin spáchaný úmyslně, jehož sk tková
podstata so visí s podnikáním a na který se nevztahuje
písmeno a), nebo
c) pro trestný čin spáchaný z nedbalosti, jehož sk tková
podstata so visí s předmětem podnikání v energetice,
pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.
(5) Odbornou způsobilostí pro dělení licence podle § 4 odst.
1 se roz mí končené vysokoškolské vzdělání technického
směr a 3 roky praxe v oboru nebo úplné střední odborné
vzdělání technického směr s maturitou a 6 roků praxe v
oboru. U výroby elektřiny nebo tepelné energie do
instalovaného výkon výrobny 1 MW včetně a samostatného
distrib čního zařízení elektřiny nebo rozvodného zařízení
tepelné energie s instalovaným výkonem do 1 MW včetně
postač je vy čení v oboru a 3 roky praxe v oboru nebo
osvědčení o rekvalifikaci k provozování malých
energetických zdrojů nebo obdobné osvědčení vydané v
jiném státě. U výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů do
instalovaného výkon výrobny 20 kW není povinnost
prokazovat odbornou způsobilost.
(6) Finančními předpoklady se roz mí schopnost žadatele
finančně zabezpečit provozování činnosti, na kterou je
vyžadována licence, a schopnost zabezpečit závazky nejméně
na období 5 let. Finanční předpoklady žadatel nesplň je,
pokud v průběh plyn lých 3 let soud zr šil konkurs
vedený na majetek žadatele proto, že bylo splněno rozvrhové
snesení, nebo soud zamítl insolvenční návrh proto, že
majetek dl žníka nebude postačovat k úhradě nákladů
insolvenčního řízení, nebo rozhodl o zr šení konkursu proto,
že majetek dl žníka je zcela nepostač jící. Žadatel o licenci
není finančně způsobilý, jestliže má v evidenci daní u orgánů
Finanční správy České republiky nebo orgánů Celní správy
České republiky evidován nedoplatek. Tato sk tečnost se
dokládá potvrzeními, která nejsou starší než 30 dnů.
(7) Technické předpoklady se považ jí za splněné u
energetického zařízení, u kterého je osvědčena jeho
bezpečnost v rozsahu a za podmínek stanovených právními a
ostatními předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví
při práci a v souladu s technickou dok mentací. Pokud je
energetické zařízení stavbou, m sí žadatel o dělení licence
rovněž prokázat, že je oprávněn stavbu žívat nebo jinak
provozovat.
(8) K dělení licence na výrob elektřiny nebo tepla v
jaderných zařízeních je nezbytný souhlas Státního úřad pro
jadernou bezpečnost.
§ 6
Odpovědný zást pce
(1) Odpovědný zást pce, je-li ustanoven, odpovídá za výkon
licencované činnosti podle tohoto zákona.
(2) Odpovědný zást pce m sí splňovat podmínky pro
dělení licence podle § 5 odst. 1.
(3) Funkci odpovědného zást pce lze vykonávat vždy jen pro
jednoho držitele licence.
(4) Je-li držitel licence právnicko osobou, je vždy povinen
ustanovit odpovědného zást pce. Je-li držitel licence
fyzickou osobou, je povinen ustanovit odpovědného
zást pce, nesplň je-li sám podmínk odborné způsobilosti.
(5) Odpovědným zást pcem právnické osoby nesmí být člen
dozorčí rady nebo jiného kontrolního orgán této právnické
osoby.
(6) Ustanovení odpovědného zást pce držitele licence
schvaluje Energetický reg lační úřad.
(7) Přestane-li v průběh výkon licencované činnosti
odpovědný zást pce svou funkci vykonávat nebo přestane-li
splňovat podmínky pro výkon funkce odpovědného zást pce,
má držitel licence povinnost do 15 dnů navrhnout nového
odpovědného zást pce. Do doby schválení nového
odpovědného zást pce odpovídá za výkon licencované
činnosti držitel licence.
§ 7
Žádost o licenci
(1) Licence se děl je na základě písemné žádosti.
(2) Žádost o dělení licence fyzické osobě obsahuje
a) jméno a příjmení, trvalý pobyt, rodné číslo, pokud bylo
přiděleno, nebo datum narození; stanoví-li odpovědného
zást pce, též tyto údaje týkající se odpovědného zást pce,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[53]
b) předmět, místo a rozsah podnikání, seznam provozoven, u
licencí na distribuci a rozvod též vymezené území,
c) obchodní firmu, je-li žadatel zapsán do obchodního
rejstřík , a identifikační číslo osoby (dále jen "identifikační
číslo"), bylo-li přiděleno,
d) požadovano dobu, na kterou má být licence dělena, a
navrhovaný termín zahájení výkon licencované činnosti,
e) u zahraniční fyzické osoby bydliště mimo území České
republiky, místo pobytu v České republice, pokud byl
povolen, místění organizační složky v České republice a
údaje vedené podle písmene a) týkající se vedo cího
organizační složky; je-li odpovědným zást pcem nebo
vedo cím organizační složky osoba s bydlištěm mimo území
České republiky, místo jejího pobytu v České republice,
pokud na území České republiky pobývá.
(3) Žádost o dělení licence právnické osobě obsahuje
a) obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, jméno
a příjmení, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla
přidělena, a bydliště osoby nebo osob, které vykonávají
funkci stat tárního orgán nebo jsou jeho členy, a způsob,
jakým jednají jménem právnické osoby,
b) předmět, místo a rozsah podnikání, seznam provozoven, u
licence na distribuci a rozvod též vymezené území,
c) identifikační číslo, bylo-li přiděleno,
d) údaje týkající se odpovědného zást pce,
e) požadovano dobu, na kterou má být licence dělena, a
navrhovaný termín zahájení výkon licencované činnosti,
f) u zahraniční právnické osoby místění organizační složky
v České republice a údaje vedené v písmeni a) týkající se
vedo cího organizační složky; je-li odpovědným zást pcem
nebo vedo cím organizační složky osoba s bydlištěm mimo
území České republiky, též místo jejího pobytu v České
republice, pokud na území České republiky pobývá.
(4) K žádosti podle odstavců 2 a 3 se připojí
a) kopie smlouvy nebo listiny o zřízení nebo založení
právnické osoby, u osob zapsaných v obchodním či
obdobném rejstřík postačí výpis z tohoto rejstřík ;
zahraniční právnická osoba připojí výpis z obchodního či
obdobného rejstřík vedeného ve státě sídla a doklad o tom,
že její organizační složka na území České republiky je
zapsána do obchodního rejstřík , pokud byl již její zápis
proveden, a doklad o provozování podniku v zahraničí,
b) v případě fyzické osoby, osoby, která je stat tárním
orgánem nebo jeho členem, a odpovědného zást pce, výpis z
cizozemské evidence trestů nebo rovnocenný doklad vydaný
orgánem stát , jehož je občanem, jakož i stát , kde se
naposledy osoba v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě
po dobu nejméně 6 měsíců; nevydává-li stát takové doklady,
pak prohlášení o bezúhonnosti činěné před přísl šným
orgánem takového stát ; tyto doklady nebo prohlášení nesmí
být starší než 6 měsíců,
c) doklady prokaz jící odbornou způsobilost fyzické osoby a
odpovědného zást pce,
d) doklady prokaz jící finanční a technické předpoklady,
e) doklady prokaz jící vlastnické nebo žívací právo k
energetickém zařízení,
f) prohlášení odpovědného zást pce, že so hlasí s
stanovením do funkce a že není ustanoven do funkce
odpovědného zást pce pro licencovanou činnost u jiného
držitele licence,
g) u zahraniční fyzické osoby doklady o trvalém pobytu,
nejedná-li se o fyzickou osobu, která je občanem členského
stát Evropské unie; zahraniční fyzická osoba, která zřiz je
na území České republiky organizační složk podniku,
doklad prokaz jící, že má podnik mimo území České
republiky, a doklady o jeho provozování,
h) doklady o místění provozovny nebo vymezeného území.
(5) Energetický reg lační úřad si za účelem prokázání
bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního právního
předpis výpis z evidence Rejstřík trestů. Žádost o vydání
výpis z Rejstřík trestů a výpis z Rejstřík trestů se předává
v elektronické podobě, a to prostřednictvím veřejných
datových sítí.
(6) Žádost o vydání dokladů se předává v elektronické
podobě a to prostřednictvím veřejných datových sítí.
Finanční orgán, orgán správy sociálního zabezpečení a orgán
celní správy vydají vyžádané doklady do 7 dnů ode dne
dor čení žádosti.
(7) Byla-li licence zr šena podle § 10 odst. 2 písm. b) nebo c)
tohoto zákona, lze licenci pro podnikání v témže odvětví
takové osobě dělit nejdříve po plyn tí 3 let od právní moci
rozhodn tí o zr šení licence.
(8) Způsob rčení vymezeného území a provozovny,
prokázání vlastnického nebo žívacího práva k žívání
energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného
zást pce, a vzory žádostí k dělení, změně a zr šení licence,
a členění licencí pro účely regulace, stanoví prováděcí právní
předpis.
(9) Žadatel o licenci je povinen neprodleně ohlásit
Energetickém reg lačním úřad změny údajů vedených v
žádosti o licenci a v dokladech připojených k žádosti o
licenci, které nastaly po podání žádosti o licenci.
§ 7a
Uznání oprávnění podnikat
(1) Osoba, která hodlá podnikat v energetických odvětvích
na území České republiky na základě oprávnění k podnikání
pro obchod s elektřino nebo pro obchod s plynem
děleného přísl šným orgánem jiného členského stát
Evropské unie, m sí požádat Energetický reg lační úřad o
znání tohoto oprávnění.
(2) Energetický reg lační úřad rozhodne o znání oprávnění
podle odstavce 1, jestliže na základě oprávnění vydaného
jiným členským státem Evropské unie má žadatel právo
vykonávat činnost obchodu s elektřino nebo obchodu s
plynem. Rozhodne-li Energetický reg lační úřad o znání
oprávnění k podnikání pro obchod s elektřino nebo pro
obchod s plynem, považ je se osoba oprávněná k podnikání
za držitele licence podle tohoto zákona. Ustanovení
obchodního zákoník o vzniku oprávnění zahraniční osoby
podnikat na území České republiky tím není dotčeno.
(3) Oprávnění podnikat v oblasti obchodu s elektřino nebo
obchodu s plynem v České republice na základě rozhodn tí o
znání oprávnění podle odstavce 2 zaniká, zanikne-li
oprávnění vydané v jiném členském státě, nebo rozhodne-li
Energetický reg lační úřad o zr šení rozhodn tí o znání
takového oprávnění. Pro zr šení rozhodn tí o znání
oprávnění se platní stanovení § 10 odst. 2 písm. b) až d).
Osoba podnikající v energetických odvětvích podle odstavce
1 je povinna Energetickém reg lačním úřad oznámit
zánik předloženého oprávnění.
K §§ 4 až 7a viz vyhlášk č. 426/2005 Sb., o podrobnostech
dělování licencí pro podnikání v energetických odvětvích.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[54]
§ 8
Udělení licence
(1) Energetický reg lační úřad rozhodne o dělení licence na
základě splnění podmínek pro její dělení podle § 5. Licence
na obchod s elektřino a obchod s plynem vzniká též
marným plyn tím lhůty a způsobem podle § 28 až 30
zákona o volném pohybu sl žeb.
(2) Rozhodn tí o dělení licence obsahuje
a) obchodní firmu fyzické nebo právnické osoby, jíž se
licence děl je, zapisuje-li se do obchodního rejstřík ; jinak
jméno a příjmení, jde-li o fyzickou osobu, nebo název, jde-li o
právnicko osobu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, sídlo
nebo bydliště, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla
přidělena, nebo datum narození,
b) předmět, místo a rozsah podnikání; u licencí na distribuci
elektřiny, distribuci plynu a rozvod tepelné energie též
vymezené území,
c) technické podmínky, které je držitel licence při výkon
licencované činnosti povinen dodržovat,
d) termín zahájení výkon licencované činnosti,
e) dobu, na kterou je licence dělena, a den vzniku oprávnění
k licencované činnosti,
f) schválení odpovědného zást pce podle § 6,
g) seznam provozoven, pro něž se licence děl je, nebo
seznam vymezených území či specifikaci distrib čních či
rozvodných zařízení, pro něž se licence děl je,
h) u zahraniční fyzické osoby jméno a příjmení, rodné číslo a
identifikační číslo, byla-li přidělena, jinak datum narození,
bydliště mimo území České republiky, místo pobytu v České
republice, byl-li povolen, místění organizační složky v České
republice, byla-li zřízena, a údaje týkající se odpovědného
zást pce, byl-li ustanoven; u zahraniční právnické osoby
název, sídlo, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, místění
organizační složky v České republice a údaje týkající se
odpovědného zást pce.
(3) Na každé výrobní, přenosové, přepravní, distrib ční nebo
rozvodné zařízení a na každé zařízení na skladňování plynu
lze vydat pouze jednu licenci.
(4) Vyžádá-li si Energetický reg lační úřad u orgán státní
správy nebo od Rejstřík trestů potvrzení nebo jiný doklad
podle § 7 odst. 5, ode dne odeslání žádosti do dne dor čení
potvrzení nebo jiného dokladu, lhůta pro vydání rozhodn tí
neběží.
(5) Energetický reg lační úřad rozhodne při splnění
podmínek podle tohoto zákona o dělení licence zahraniční
osobě i před zápisem do obchodního rejstřík .
(6) Na žádost zakladatele, popřípadě orgán nebo osoby
nebo osob, oprávněných podat návrh na zápis české
právnické osoby do obchodního rejstřík , rozhodne
Energetický reg lační úřad o dělení licence před zápisem
do tohoto rejstřík , je-li prokázáno, že právnická osoba byla
založena.
(7) Nepodá-li osoba vedená v odstavci 5 nebo 6 návrh na
zápis do obchodního rejstřík ve lhůtě 90 dnů od dor čení
rozhodn tí o dělení licence nebo není-li takovém návrh
vyhověno, platnost rozhodn tí o dělení licence zaniká.
(8) Seznam rozhodn tí o dělení, změně nebo zr šení
licence a obsah těchto rozhodn tí s výjimko údajů, které
jsou předmětem obchodního tajemství, veřejň je
Energetický reg lační úřad v Energetickém reg lačním
věstník .
§ 9
Změny rozhodn tí o dělení licence
(1) Držitel licence je povinen neprodleně oznámit
Energetickém reg lačním úřad změny podmínek pro
dělení licence podle § 5 a všechny změny týkající se údajů a
dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o
dělení licence podle § 7, předložit o nich doklady a požádat
o změn rozhodn tí o dělení licence.
(2) Na základě oznámení podle odstavce 1 Energetický
reg lační úřad rozhodne o změně rozhodn tí o dělení
licence nebo o zr šení licence podle § 10 odst. 2 a 3. Má-li
Energetický reg lační úřad rozhodnout o změně rozhodn tí
o dělení licence, provede Energetický reg lační úřad nové
řízení a vydá nové rozhodn tí ve věci.
(3) O změnách rozhodn tí o dělení licence může
Energetický reg lační úřad rozhodnout i z vlastního podnět
v případech, kdy se dozví o sk tečnostech, které tuto změn
odůvodň jí.
(4) Na rozhodn tí o změně rozhodn tí o dělení licence se
vztahuje stanovení § 8. V případě rozhodn tí o změně
rozhodn tí o dělení licence na činnosti vedené v § 3 odst.
2, jehož důsledkem je zmenšení vymezeného území, zúžení
seznamu provozoven, pro něž byla licence dělena, nebo
omezení rozsahu podnikání, se přiměřeně po žijí stanovení
§ 10 odst. 4 až 9.
(5) V případě rozšíření počt provozoven, změny
technických parametrů stávajících provozoven nebo změny
rozsahu vymezeného území je držitel licence oprávněn
zahájit výkon licencované činnosti v těchto provozovnách
nebo na vymezeném území dnem právní moci rozhodn tí o
změně rozhodn tí o dělení licence.
(6) Požádá-li držitel licence na obchod s elektřino nebo
plynem nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dní před
plyn tím doby, na kterou byla licence dělena, o její
prodlo žení, Energetický reg lační úřad rozhodne o
prodlo žení doby, na kterou byla licence dělena, nejvýše
však o dobu stanovenou podle § 4 odst. 2. Licence na obchod
s elektřino nebo na obchod s plynem nezaniká do právní
moci rozhodn tí o žádosti o její prodlo žení.
(7) Žádost fyzické osoby o prodlo žení doby, na kterou byla
licence dělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 2. Žádost
právnické osoby o prodlo žení doby, na kterou byla licence
dělena, obsahuje náležitosti podle § 7 odst. 3. Doklady podle
§ 7 odst. 4 se nevyžad jí, ledaže si jejich doložení v případě
důvodných pochybností o splnění podmínek pro dělení
licence Energetický reg lační úřad vyžádá. Ustanovení § 7
odst. 5 a 6 se po žije obdobně.
§ 10
Zánik licence
(1) Licence zaniká
a) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého; to
neplatí, pokud dědic nebo správce dědictví pokrač je ve
výkon licencované činnosti podle odstavců 9 až 11,
b) zánikem právnické osoby,
c) plyn tím doby, na kterou byla licence dělena,
d) rozhodn tím Energetického reg lačního úřad o zr šení
licence.
(2) Energetický reg lační úřad licenci zr ší, pokud její držitel
a) přestal splňovat podmínky pro její dělení podle tohoto
zákona,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[55]
b) por šováním povinností stanovených tímto zákonem
ohrož je život, zdraví nebo majetek osob,
c) při výkon licencované činnosti závažným způsobem
por š je právní předpisy s touto činností so visející,
d) požádal písemně o její zr šení.
(3) Energetický reg lační úřad může licenci zr šit, zjistí-li, že
a) její držitel nezahájil výkon licencované činnosti v termín
stanoveném v rozhodn tí o dělení licence nebo nevykonává
licencovanou činnost po dobu delší než 24 měsíců,
b) ohledně majetku držitele licence bylo vydáno rozhodn tí
o úpadk nebo byl insolvenční návrh zamítn t proto, že
majetek držitele licence nepostač je k úhradě nákladů
insolvenčního řízení, nebo držitel licence vstoupil do
likvidace,
c) její držitel nezaplatil příspěvek do Energetického
reg lačního fondu podle § 14.
(4) Požádá-li držitel licence na činnosti vedené v § 3 odst. 2
o zr šení licence, je povinen pokračovat ve výkon
licencované činnosti po dobu stanovenou Energetickým
reg lačním úřadem, nejvýše však po dobu 12 měsíců ode dne
právní moci rozhodn tí o zr šení licence. Tuto povinnost
nemá, prokáže-li, že není schopen plnit své závazky
vyplývající z dělené licence pro překážky, jež nastaly
nezávisle na jeho vůli a které není s to vlastními silami
překonat.
(5) O zkrácení lhůty vedené v odstavci 4 a o termín
zr šení licence rozhodne Energetický reg lační úřad.
(6) So časně s podáním žádosti o zr šení licence předloží
žadatel návrh na řešení vzniklé situace a doklady o tom, že se
zamýšleným končením své činnosti seznámil všechny
dotčené účastníky trhu, se kterými má zavřené smlouvy
podle tohoto zákona.
(7) Fyzická nebo právnická osoba nebo její právní nást pce,
které byla zr šena licence na činnosti vedené v § 3 odst. 2
nebo je takové řízení o zr šení licence zahájeno, je povinna v
případě naléhavé potřeby zajištění těchto činností a ve
veřejném zájm poskytnout za úhrad svá, v rozhodn tí
Energetického reg lačního úřad vedená, energetická
zařízení pro převzetí povinnosti nad rámec licence jiném
držiteli licence na základě rozhodn tí Energetického
reg lačního úřad , a to na dobu rčito , nejdéle však na 12
měsíců. Pokud držitel licence není vlastníkem energetického
zařízení, vztahuje se tato povinnost na vlastníka
energetického zařízení, a to na dobu rčito , nejdéle však na
12 měsíců. Zároveň m sí možnit rčeném držiteli licence
příst p k tomuto zařízení tak, aby se dalo vy žívat k plném
rozsahu. Opravný prostředek proti rozhodn tí
Energetického reg lačního úřad nemá odkladný účinek.
(8) Energetický reg lační úřad stanoví na základě
znaleckého posudku úhrad za poskytn tí energetických
zařízení podle odstavce 7.
(9) Zemře-li držitel licence, mohou ve výkon licencované
činnosti pokračovat až do skončení řízení o dědictví
a) dědicové ze zákona, pokud není dědiců ze závěti,
b) dědicové ze závěti a pozůstalý manžel, i když není
dědicem, je-li vlastníkem nebo spol vlastníkem
energetického zařízení, které slo ží k výkon licencované
činnosti,
c) pozůstalý manžel splň jící podmínk uvedenou v písmen
b), pokud ve výkon licencované činnosti nepokrač jí
dědicové, nebo
d) správce dědictví, pokud byl k výkon licencované činnosti
ustanoven orgánem projednávajícím dědictví.
(10) Pokud osoba nebo osoby podle odstavce 9 písm. a) až c)
pokrač jí do skončení řízení o dědictví ve výkon
licencované činnosti, jsou povinny oznámit tuto sk tečnost
Energetickém reg lačním úřad písemně ve lhůtě 1
měsíce ode dne úmrtí držitele licence. Správce dědictví je
povinen oznámit Energetickém reg lačním úřad
pokračování ve výkon licencované činnosti ve lhůtě 1
měsíce ode dne, kdy byl do této funkce ustanoven.
(11) Osoba vedená v odstavci 9 písm. a) až c), která hodlá
pokračovat ve výkon licencované činnosti po skončení
řízení o dědictví, oznámí tuto sk tečnost Energetickém
reg lačním úřad ve lhůtě 1 měsíce ode dne právní moci
snesení, jímž bylo řízení o dědictví skončeno, a so časně
předloží Energetickém reg lačním úřad žádost o dělení
licence. Do doby vydání rozhodnutí Energetického
reg lačního úřad o žádosti taková osoba pokrač je ve
výkon licencované činnosti na základě rozhodn tí o dělení
licence zemřelého držitele licence. Vydáním rozhodn tí
Energetického reg lačního úřad o žádosti o dělení licence
zaniká licence dělená zemřelém držiteli licence; je-li
rozhodn tím dělena licence pouze na některé z
provozoven, vymezená území či distrib ční nebo rozvodná
zařízení, na která byla dělena licence zemřelém držiteli
licence, zaniká licence zemřelého držitele licence pouze v
tomto rozsahu.
Certifikace
§ 10a
(1) Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel
přepravní soustavy může provozovat přenosovo soustavu
nebo přepravní soustavu pouze tehdy, je-li držitelem
certifikát nezávislosti vydaného Energetickým reg lačním
úřadem.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy je povinen oznámit Energetickém
reg lačním úřad každo změn sk tečnosti, o které se
dozví a v důsledk které přestal nebo by mohl přestat
splňovat některo z podmínek nezávislosti podle § 24a odst.
2 nebo § 58a až 58n.
(3) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy je povinen oznámit Energetickém
reg lačním úřad veškeré okolnosti, které by mohly vést k
tomu, že nad ním nabude kontrolu osoba nebo osoby z třetí
země, nebo že dojde ke změně osoby nebo osob z třetí země
vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové
soustavy nebo přepravní soustavy, nebo změn jiných
podstatných okolností. O této sk tečnosti je Energetický
reg lační úřad povinen informovat Evropskou Komisi (dále
jen "Komise").
§ 10b
(1) Certifikace se zahajuje na žádost provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy
nebo osoby, která hodlá provozovat přenosovo soustavu
nebo přepravní soustavu.
(2) Energetický reg lační úřad zahájí certifikaci z moci
úřední
a) má-li důvodně za to, že provozovatel přenosové soustavy
nebo provozovatel přepravní soustavy přestal nebo přestane
splňovat některo z podmínek nezávislosti podle § 24a odst.
2 nebo § 58a až 58n, nebo
b) z podnět Komise.
(3) Pokud Energetický reg lační úřad neshledá důvody k
zahájení certifikace na základě oznámení provozovatele
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[56]
přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy
podle § 10a odst. 2, sdělí to do 30 dnů ode dne, kdy oznámení
obdržel, Komisi a provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli přepravní soustavy.
(4) Energetický reg lační úřad vyhotoví koncept výrokové
části rozhodn tí a odůvodnění a oznámí jej Komisi a
účastníkovi řízení. Před oznámením konceptu výrokové části
rozhodn tí a odůvodnění Komisi možní Energetický
reg lační úřad účastníkovi řízení se k něm vyjádřit.
Energetický reg lační úřad vyhotoví koncept výrokové části
rozhodn tí a odůvodnění do 4 měsíců od
a) zahájení certifikace na žádost,
b) obdržení podnět Komise, nebo
c) obdržení oznámení provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele přepravní soustavy.
(5) Pokud v certifikaci zahájené na žádost nevyhotoví
Energetický reg lační úřad koncept výrokové části
rozhodn tí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne jejího
zahájení, platí, že do vydání rozhodn tí žadatel splň je
podmínk pro provozování přenosové nebo přepravní
soustavy podle § 10a odst. 1. Pokud v certifikaci zahájené z
moci úřední nevyhotoví Energetický reg lační úřad koncept
výrokové části rozhodn tí a odůvodnění do 4 měsíců od
obdržení podnět Komise nebo od oznámení provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele přepravní soustavy,
platí, že Energetický reg lační úřad neprokázal důvody pro
zr šení certifikát nezávislosti. Tuto sk tečnost Energetický
reg lační úřad neprodleně oznámí Komisi a předá jí veškeré
po žité podklady. Dále se v certifikaci postupuje podle přímo
po žitelného předpis Evropské unie.
(6) Energetický reg lační úřad dělí certifikát nezávislosti,
jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že
splň je podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a
až 58n.
(7) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický
reg lační úřad certifikát nezávislosti zr ší, pokud se v
certifikaci prokáže, že provozovatel přenosové soustavy
nebo provozovatel přepravní soustavy opakovaně závažným
způsobem por šil některo z podmínek nezávislosti podle §
24a odst. 2, § 58b až 58m nebo § 58n odst. 2 a opatření
ložená Energetickým reg lačním úřadem podle tohoto
zákona nevedla k nápravě. V opačném případě Energetický
reg lační úřad certifikaci zastaví. O výsledk řízení
informuje Energetický reg lační úřad bezodkladně Komisi.
§ 10c
(1) Certifikace provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele přepravní soustavy kontrolovaného osobou
nebo osobami z třetí země se zahajuje na žádost
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
přepravní soustavy, nad nímž vykonává kontrolu osoba nebo
osoby z třetí země, nebo osoby kontrolované osobou nebo
osobami z třetí země, která hodlá provozovat přenosovo
soustavu nebo přepravní soustavu. Energetický reg lační
úřad neprodleně informuje o zahájení certifikace Komisi.
(2) Energetický reg lační úřad zahájí certifikaci z moci
úřední, dozví-li se o sk tečnostech, které vedou nebo mohou
vést k tomu, že osoba nebo osoby z třetí země získají
kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy nebo
provozovatelem přepravní soustavy, a informuje o tom
neprodleně Komisi. Pokud Energetický reg lační úřad
neshledá důvody k zahájení certifikace na základě oznámení
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
přepravní soustavy podle § 10a odst. 3, sdělí to do 30 dnů
ode dne, kdy oznámení obdržel, Komisi a provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli přepravní soustavy.
(3) Rozhodn tí Energetického reg lačního úřad je
podmíněno závazným stanoviskem Ministerstva průmysl a
obchodu (dále jen "ministerstvo") o tom, zda získání nebo
výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země nad
provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy může
ohrozit bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České
republice a Evropské unii. Ministerstvo vydá závazné
stanovisko do 2 měsíců ode dne dor čení žádosti
Energetického reg lačního úřad o jeho vydání. Nevydá-li
ministerstvo závazné stanovisko ve lhůtě podle věty dr hé,
platí, že získání nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo
osob ze třetí země nad provozovatelem přenosové nebo
přepravní soustavy neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny
nebo plynu v České republice a Evropské unii. Závazné
stanovisko ministerstvo vydává na základě poso zení
a) práv a závazků Evropské unie ve vztahu k dané třetí zemi
nebo zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně
dohod zavřených s jednou nebo několika třetími zeměmi,
jichž je Evropská unie sml vní stranou a které prav jí
bezpečnost dodávek energií,
b) práv a závazků České republiky ve vztahu k dané třetí
zemi nebo zemím, které vyplývají z dohod zavřených s
touto třetí zemí nebo zeměmi,
c) jiných sk tečností nebo okolností hodných zvláštního
zřetele.
(4) Energetický reg lační úřad vyhotoví koncept výrokové
části rozhodn tí a odůvodnění do 4 měsíců ode dne zahájení
certifikace a oznámí jej Komisi, ministerstvu a účastníkovi
řízení. Před oznámením tohoto konceptu Komisi možní
Energetický reg lační úřad účastníkovi řízení se k něm
vyjádřit. So časně s oznámením konceptu výrokové části
rozhodn tí a odůvodnění požádá Energetický reg lační úřad
Komisi o vydání stanoviska, zda
a) žadatel nebo provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel přepravní soustavy splň je podmínky
nezávislosti podle § 24a odst. 2 nebo § 58a až 58n,
b) dělení certifikát nezávislosti neohrozí bezpečnost
dodávek elektřiny nebo plynu do Evropské unie.
(5) Nevydá-li Komise stanovisko do 2 měsíců ode dne
obdržení žádosti o jeho vydání nebo do 4 měsíců v případě,
že Komise požádá o vyjádření Agenturu pro spol práci
energetických reg lačních orgánů (dále jen "Agentura"),
orgány jiných členských států nebo dotčené osoby, platí, že
nemá proti konceptu výrokové části rozhodn tí a
odůvodnění námitky.
(6) Energetický reg lační úřad vydá rozhodn tí ve věci do 2
měsíců ode dne, kdy obdržel stanovisko Komise nebo kdy
lhůta pro vydání stanoviska Komise uplynula. Přitom v co
největší míře zohlední stanovisko Komise.
(7) Energetický reg lační úřad dělí certifikát nezávislosti,
jestliže v certifikaci zahájené na žádost žadatel prokáže, že
splň je podmínky nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až
58m nebo § 58n odst. 2, a zároveň bylo zjištěno, že získání
nebo výkon kontroly ze strany osoby nebo osob ze třetí země
nad provozovatelem přenosové nebo přepravní soustavy
neohrozí bezpečnost dodávek elektřiny nebo plynu v České
republice a Evropské unii.
(8) V certifikaci zahájené z moci úřední Energetický
reg lační úřad certifikát nezávislosti zr ší, pokud se prokáže,
že provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy nesplň je některo z podmínek
nezávislosti podle § 24a odst. 2, § 58b až 58m anebo § 58n
odst. 2, nebo v důsledk změn osoby anebo osob z třetí země
vykonávajících kontrolu nad provozovatelem přenosové
soustavy anebo provozovatelem přepravní soustavy, nebo
změn jiných podstatných okolností může dojít k ohrožení
bezpečnosti dodávek elektřiny nebo plynu v České republice
a Evropské unii, jinak Energetický reg lační úřad certifikaci
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[57]
zastaví. Rozhodn tí Energetického reg lačního úřad je
podmíněno závazným stanoviskem ministerstva; stanovení
odstavce 3 se po žije přiměřeně.
(9) Výrokovo část rozhodn tí Energetického reg lačního
úřad a stanovisko Komise veřejní Energetický reg lační
úřad způsobem možň jícím dálkový příst p a v
Energetickém reg lačním věstník . Pokud Energetický
reg lační úřad rozhodl odlišně od stanoviska Komise,
veřejní rovněž odůvodnění rozhodn tí.
§ 11
Práva a povinnosti držitelů licencí
(1) Držitel licence je povinen
a) vykonávat licencovanou činnost tak, aby byla zajištěna
spolehlivá a trvale bezpečná dodávka energie, pokud je mu
tato povinnost ložena ve zvláštní části tohoto zákona,
b) předkládat Energetickém reg lačním úřad údaje pro
rozhodn tí o cenách a údaje pro příprav a provádění
programů zvýšení energetické účinnosti a podporu a
sledování energetických sl žeb a jiných opatření ke zvýšení
energetické účinnosti,
c) zajistit, aby k výkon licencované činnosti byla po žívána
technická zařízení, která splň jí požadavky bezpečnosti a
spolehlivosti stanovené právními předpisy a technickými
normami, v plynárenství i technickými pravidly, která jsou
registrována u Hospodářské komory České republiky,
d) zajistit, aby práce spojené s výkonem licencované činnosti
byly prováděny osobami s odbornou způsobilostí,
e) poskytovat ministerstvu, Energetickém reg lačním
úřad a Státní energetické inspekci pravdivé a úplné
informace a podklady nezbytné pro výkon jejich zákonem
stanovených oprávnění a možnit jim příst p k zařízením,
která k výkon licencované činnosti slo ží,
f) vyúčtovávat dodávk energií a so visejících sl žeb;
K § 11 odst. 1 písm. f) viz vyhlášk č. 210/2011 Sb., o
rozsahu, náležitostech a termínech vyúčtování dodávek
elektřiny, plynu nebo tepelné energie a so visejících
sl žeb.
g) zachovávat mlčenlivost o sk tečnostech charakteru
obchodního, technického a finančního, o kterých se dozvěděl
od svých zákazníků,
h) dodržovat stanovené parametry kvality dodávek a sl žeb
a v případě jejich nedodržení poskytovat náhrad ,
i) vykonávat licencovanou činnost tak, aby nedošlo k
ohrožení života a zdraví osob, majetku či zájm na ochranu
životního prostředí,
j) při výkon licencované činnosti vádět pravdivé a úplné
informace o podmínkách dodávek energie,
k) zdržet se všech činností, které brání poptávce po
energetických sl žbách a dalších opatřeních ke zvýšení
energetické účinnosti anebo jejich poskytování nebo které
brání rozvoji trhů s energetickými sl žbami a dalšími
opatřeními ke zvýšení energetické účinnosti,
l) zajistit, aby byly splněny povinnosti držitele licence podle
tohoto zákona a jiných právních předpisů i v případech, kdy
držitel licence zajišť je výkon činnosti spojené s právy a
povinnostmi držitele licence prostřednictvím třetí osoby na
základě sml vních vztahů, zavřených podle obecně
závazných právních předpisů,
m) mít k plnění svých práv a povinností k dispozici potřebné
lidské, technické a finanční zdroje.
(2) Držitel licence podle § 4 odst. 1 postupuje při výkon
licencované činnosti při řešení krizových sit ací podle
havarijního plán a spolupracuje při tom s orgány krizového
řízení; havarijní plán je so částí plán krizové připravenosti.
(3) Držitel licence na výrob elektřiny, výrob plynu, obchod
s elektřino nebo obchod s plynem je povinen chovávat po
dobu 5 let údaje o plnění podle smluv zavřených s účastníky
velkoobchodního trhu s elektřino nebo plynem, s
provozovatelem přenosové soustavy, provozovatelem
přepravní soustavy nebo s provozovateli zásobníků plynu,
jejichž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu nebo
deriváty vztažené k elektřině nebo plynu, a na vyžádání
těchto orgánů chovávané údaje poskytovat.
(4) Držitel licence na přenos elektřiny, distribuci elektřiny,
přeprav plynu nebo distribuci plynu a držitel licence na
činnosti operátora trhu je povinen provést úkony nezbytné k
sk tečnění volby nebo změny dodavatele elektřiny nebo
plynu, pokud zákazník takové právo platní. Uplatněním
práva na změn dodavatele elektřiny nebo plynu v rozporu
se sjednanými podmínkami končení smlouvy se stávajícím
dodavatelem elektřiny nebo plynu není dotčena
odpovědnost zákazníka za způsobeno škod .
(5) Další práva a povinnosti držitelů licence podle
jednotlivých odvětví jsou uvedeny ve zvláštní části tohoto
zákona.
§ 11a
Některá opatření na ochranu zákazníka
(1) Držitel licence na výrob elektřiny, výrob plynu, obchod
s elektřino nebo obchod s plynem je povinen veřejňovat
způsobem možň jícím dálkový příst p platňované
podmínky dodávek plynu a ceny za dodávk plynu pro
domácnosti a podnikající fyzické osoby s roční spotřebo
plynu do 630 MWh, podmínky dodávek elektřiny a ceny za
dodávk elektřiny pro domácnosti nebo podnikající fyzické
osoby odebírající elektřin z hladiny nízkého napětí. Změny
cen za dodávk elektřiny nebo plynu nebo změny jiných
podmínek dodávek elektřiny nebo plynu je držitel licence
povinen veřejnit nejpozději 30 dnů přede dnem jejich
účinnosti.
(2) Byla-li s podnikající fyzickou osobou zavřena smlouva,
jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu, mimo
prostory obvyklé k podnikání držitele licence, stanovení §
57 občanského zákoník se po žije obdobně. Spotřebitel
nebo podnikající fyzická osoba, na kterou se podle věty první
vztahuje stanovení § 57 občanského zákoník , může od
smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny nebo plynu,
zavřené mimo prostory obvyklé k podnikání držitele
licence, písemně odstoupit bez vedení důvod a bez
jakékoliv sankce ve lhůtě do 5 dnů před zahájením dodávky
elektřiny nebo plynu. Lhůta k platnění práva na odsto pení
je zachována, pokud bylo odsto pení od smlouvy písemně
odesláno před plyn tím této lhůty.
(3) Zvýší-li držitel licence na obchod s elektřino , obchod s
plynem, výrob elektřiny nebo výrob plynu cenu za
dodávk elektřiny nebo plynu nebo změní-li jiné sml vní
podmínky, je zákazník oprávněn bez vedení důvod
odstoupit od smlouvy do 3 měsíců od data zvýšení ceny nebo
změny jiných sml vních podmínek. To neplatí, pokud držitel
licence oznámí zákazníkovi zvýšení ceny nebo změn jiných
sml vních podmínek nejpozději 30 dnů přede dnem jejich
účinnosti a so časně zákazníka po čí o jeho práv na
odsto pení od smlouvy. V takovém případě je zákazník
oprávněn bez vedení důvod odstoupit od smlouvy
nejpozději 10 dnů přede dnem zvýšení ceny nebo změny
jiných sml vních podmínek.
(4) Odsto pení podle odstavce 3 je účinné k posledním dni
kalendářního měsíce, ve kterém bylo dor čeno přísl šném
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[58]
držiteli licence, ne rčí-li zákazník pozdější den účinnosti
odsto pení. Uplatnění práva na odsto pení nesmí být
spojeno s žádnými finančními nároky vůči zákazníkovi.
Odsto pení, které bylo sk tečněno do 3 měsíců od
účinnosti zvýšení ceny nebo změny jiných sml vních
podmínek a méně než 10 dnů před koncem daného měsíce, je
účinné k posledním dni kalendářního měsíce, který
násled je po měsíci, ve kterém bylo odsto pení dor čeno
přísl šném držiteli licence.
(5) Pro sjednání zvýšení ceny elektřiny nebo plynu nebo
změny jiných sml vních podmínek, ke kterém není podle
smlouvy zavřené se zákazníkem třeba výslovného projevu
vůle zákazníka nebo je projev vůle zákazníka spojen s
marným plyn tím lhůty, se přiměřeně po žijí stanovení
odstavců 3 a 4.
(6) Držitel licence na výrob elektřiny, obchod s elektřino ,
výrob plynu nebo obchod s plynem je povinen zákazníkům
možnit neznevýhodň jící výběr způsob platby za dodanou
elektřin nebo plyn.
(7) Účt je-li držitel licence na obchod s elektřino , obchod s
plynem, výrob elektřiny nebo výrob plynu zálohové platby
na dodávk elektřiny nebo plynu, je povinen stanovit
zálohové platby v rozsahu spotřeby za předchozí srovnatelné
zúčtovací období, nejvýše však v rozsahu důvodně
předpokládané spotřeby elektřiny nebo plynu na násled jící
zúčtovací období.
§ 12
Povinnosti nad rámec licence
(1) Povinností dodávek tepelné energie a povinností
distribuce elektřiny a distribuce plynu nad rámec licence se
roz mí převzetí povinností držitele licence, který přestal
provádět výkon licencované činnosti, jiným držitelem
licence.
(2) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájm vzniká
držiteli licence na výrob nebo rozvod tepelné energie
povinnost poskytovat dodávky nad rámec licence na základě
rozhodn tí Energetického reg lačního úřad .
(3) V případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájm vzniká
držiteli licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci
plynu povinnost zajišťovat distribuci elektřiny nebo
distribuci plynu nad rámec licence na základě rozhodn tí
Energetického reg lačního úřad .
(4) Rozhodn tí Energetického reg lačního úřad podle
odstavců 2 a 3 se vydává na dobu rčito , nejdéle však na 12
měsíců. Opravný prostředek podaný proti tomuto
rozhodn tí nemá odkladný účinek.
(5) Prokazatelná ztráta vzniklá držiteli licence na výrob
nebo rozvod tepelné energie převzetím povinnosti dodávek
nad rámec licence se hradí z prostředků Energetického
reg lačního fondu (dále jen "fond") podle § 14. Prokazatelná
ztráta vzniklá držiteli licence na distribuci elektřiny nebo
distribuci plynu nebo dodavateli poslední instance je
důvodem pro úprav reg lovaných cen.
(6) Vykonává-li držitel licence mimo plnění povinnosti nad
rámec licence ještě jinou činnost, je povinen vést samostatné
účty vztah jící se k plnění povinnosti nad rámec licence
odděleně.
(7) Povinnost poskytnout v případě naléhavé potřeby a ve
veřejném zájm energetická zařízení k zajištění povinností
nad rámec licence se vztahuje i na fyzickou či právnicko
osobu, která není držitelem licence, a která přestala nebo
bezprostředně hrozí, že přestane vykonávat činnost, při
které se sk tečň je dodávka elektřiny, plynu nebo tepelné
energie. Ustanovení § 10 odst. 7 a 8 platí obdobně.
§ 12a
Dodavatel poslední instance
(1) Dodavatelem poslední instance vnitř vymezeného
území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu,
jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní
so stavě, je držitel licence na obchod s elektřino nebo na
obchod s plynem, který je nebo byl so částí téhož vertikálně
integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na
distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném
území, kde se nachází odběrné místo.
(2) Dodavatel poslední instance dodává elektřin nebo plyn
zákazníkovi, jehož dodavatel elektřiny nebo plynu pozbyl
oprávnění nebo možnost dodávat elektřin nebo plyn nebo
končil dodávk elektřiny nebo plynu. Tato povinnost vzniká
dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední
instance registrační číslo odběrného místa dotčeného
zákazníka, v němž nikdo neodpovídá za odchylku, trvá
nejdéle 6 měsíců a nevztahuje se na zákazníka, jehož
spotřeba plynu za posledních 12 měsíců byla vyšší než 60 tis. m3.
(3) Zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky
je dodavatel poslední instance povinen neprodleně oznámit
dotčeném zákazníkovi a provozovateli distrib ční soustavy.
(4) V případech dodávky elektřiny nebo plynu dodavatelem
poslední instance předá provozovatel distrib ční soustavy
dodavateli poslední instance identifikační údaje o dotčeném
zákazníkovi.
(5) Dodavatel poslední instance není povinen dodávat
elektřin nebo plyn při zjištění neoprávněného odběr v
daném odběrném místě.
(6) Dodavatel poslední instance dodává elektřin nebo plyn
po dobu nejdéle 6 měsíců domácnosti, která má nové
odběrné místo, do něhož elektřina nebo plyn nebyly ještě
dodávány, a to v případě, byl-li o dodávk touto domácností
požádán.
(7) Okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu
dodavatelem poslední instance jsou končeny dodávky
elektřiny nebo plynu původním dodavatelem zákazníkovi.
§ 13
zr šen
§ 14
Fond
(1) Prostředky rčené k úhradě prokazatelných ztrát držitelů
licence, kteří plní povinnost dodávky tepelné energie nad
rámec licence, vede Energetický reg lační úřad na zvláštním
běžném účt . Příjmy účt tvoří platby povinného subjektu,
úroky a úrok z prodlení.
(2) Držitelé licencí podle § 4 odst. 1 písm. h) a i) jsou povinni
finančně přispívat do fondu. Prostředky fondu jsou jinými
peněžními prostředky stát a jsou účelově vázány k úhradě
prokazatelné ztráty držitele licence plnícího povinnost
dodávky tepelné energie nad rámec licence.
(3) Povinnost držitelů licencí k příspěvkům do fondu
vznikne, nedosahuje-li výše příspěvků na účt ke konci
zúčtovacího období výše 50 000 000 Kč. Při správě
příspěvků Energetický reg lační úřad postupuje podle
daňového řád . Vypořádáním přeplatků a nedoplatků, včetně
dodatečně vyměřeného příspěvk není dotčena již stanovená
výše příspěvků držitelů licencí. Příspěvky do fondu se vyměří
za účetní období fondu, ve kterém klesne zůstatek fondu
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[59]
nejméně o 5 000 000 Kč. Přeplatky do výše 100 Kč
Energetický reg lační úřad nevrací.
(4) Postup pro stanovení výše příspěvk jednotlivých
držitelů licence je rčen so činem jejich podíl na celkovém
ročním objemu dosažených tržeb jimi provozovaných
licencovaných činností za plyn lý kalendářní rok a částky
vyplývající z odstavce 3 pro přísl šný rok. Osvobozeni od
povinnosti placení příspěvk jsou ti držitelé licencí, jejichž
výše příspěvků nedosahuje 100 Kč. Celková částka, o kterou
se tak snížila celková výše tržeb oznámená držiteli licencí, se
rozpočítá na držitele licencí, na které se osvobození
nevztahuje, a o tento podíl se zvýší vyměřovaný příspěvek,
který jsou povinni přispět do fondu.
(5) Podle výsledků vyměřovacích řízení stanoví Energetický
reg lační úřad výši příspěvk pro jednotlivé držitele licencí a
vyroz mí o tom přísl šného držitele licence. Držitelé licencí
jsou povinni příspěvek do fondu odvést nejpozději do 31.
října přísl šného kalendářního roku. Zjistí-li Energetický
reg lační úřad po vyměření příspěvk , že takto stanovený
příspěvek je nižší oproti zákonné povinnosti, dodatečně
příspěvek vyměří ve výši rozdíl mezi příspěvkem původně
vyměřeným a příspěvkem nově stanoveným. Dodatečně
vyměřený příspěvek je splatný do 30 dnů ode dne dor čení
platebního výměr .
(6) Držitel licence, kterém byla ložena povinnost dodávek
tepelné energie nad rámec licence, je povinen předložit
Energetickém reg lačním úřad nejpozději do 30. června
kalendářního roku vyúčtování prokazatelné ztráty vzniklé
plněním povinnosti nad rámec licence v plyn lém
kalendářním roce. Energetický reg lační úřad ověří
vyúčtování prokazatelné ztráty a stanoví pro držitele licence
výši úhrady této ztráty z finančních prostředků fondu.
(7) Přesáhne-li prokazatelná ztráta držitelů licencí
prostředky fondu, může být tento rozdíl hrazen formou
návratné finanční výpomoci ze státního rozpočt splatné
nejpozději do konce násled jícího kalendářního roku.
(8) Nevyčerpané prostředky fondu se na konci kalendářního
roku převádějí do násled jícího kalendářního roku.
(9) Držitel licence, kterém byla ložena povinnost dodávek
tepelné energie nad rámec licence, odpovídá za po žití
finančních prostředků fondu na hrazení prokazatelné ztráty
a za správnost vyúčtování prokazatelné ztráty za přísl šný
kalendářní rok.
(10) Došlo-li k čerpání finančních prostředků z fondu na
základě nesprávných nebo neúplných údajů držitele licence,
je tento držitel licence povinen neoprávněně čerpané nebo
zadržené finanční prostředky vrátit nejpozději do 15 dnů ode
dne výzvy činěné Energetickým reg lačním úřadem nebo
ode dne zjištění příjemcem do fondu. Zároveň je držitel
licence povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 1 promile
denně z neoprávněně čerpaných nebo zadržených
prostředků, nejvýše však do výše této částky. Úrok z prodlení
je příjmem fondu. Energetický reg lační úřad může z důvod
zamezení tvrdosti úrok z prodlení snížit nebo prominout.
Neoprávněně čerpané nebo zadržené prostředky včetně
úrok z prodlení vybírá a vymáhá Energetický reg lační
úřad.
(11) Energetický reg lační úřad je povinen předložit audit
fondu a zveřejnit zpráv o hospodaření s prostředky fondu
za přísl šný kalendářní rok v Energetickém reg lačním
věstník . Zpráv o stavu fondu předloží jako příloh zprávy
ke státním závěrečném účt kapitoly Energetický
reg lační úřad za přísl šný rok zároveň s návrhem rozpočt
fondu na další kalendářní rok.
K §§ 12 a 14 viz vyhlášk č. 280/2007 Sb., o provedení
stanovení energetického zákona o Energetickém
reg lačním fondu a povinnosti nad rámec licence.
§ 15
Výkon státní správy
Výkon státní správy v energetických odvětvích náleží
a) ministerstvu,
b) Energetickém reg lačním úřad ,
c) Státní energetické inspekci.
§ 15a
Poskytování informací orgánům státní správy
(1) Držitel licence nebo jiná právnická osoba nebo
podnikající fyzická osoba jsou povinni poskytnout
ministerstvu, Energetickém reg lačním úřad a Státní
energetické inspekci na písemno žádost ve stanovené
přiměřené lhůtě úplné, správné a pravdivé podklady a
informace nezbytné pro výkon jejich působnosti podle
tohoto zákona.
(2) Držitel licence je dále povinen poskytnout Komisi na
písemno žádost ve lhůtě jí stanovené úplné, správné a
pravdivé podklady a informace nezbytné pro výkon její
působnosti v oblasti certifikace.
(3) Při vyžádání podkladů a informací uvede ministerstvo,
Energetický reg lační úřad nebo Státní energetická inspekce
právní důvod a účel vyžádání podkladů a informací a po čí o
možnosti ložení pokuty v případě jejich neposkytn tí.
§ 16
Působnost ministerstva
Ministerstvo jako ústřední orgán státní správy pro
energetiku
a) vydává státní autorizace na výstavb výroben elektřiny a
na výstavb vybraných plynových zařízení podle podmínek
vedených ve zvláštní části tohoto zákona,
b) zpracovává státní energetickou koncepci a Národní akční
plán pro energii z obnovitelných zdrojů,
c) zabezpeč je plnění závazků vyplývajících z mezinárodních
smluv, kterými je Česká republika vázána, nebo závazků
vyplývajících z členství v mezinárodních organizacích,
d) informuje Komisi o
1. opatřeních přijatých ke splnění dodávky poslední instance,
ochrany zákazníků a ochrany životního prostředí a o jejich
vlivu na hospodářsko so těž,
2. přijatých ochranných opatřeních v případě náhlé krize na
trhu s energií, v případě ohrožení bezpečnosti osob a
zařízení a ohrožení celistvosti energetických soustav;
informuje rovněž všechny členské státy Evropské unie,
3. dovozech elektrické energie z hlediska fyzikálních toků, ke
kterým došlo během předchozích 3 měsíců ze třetích zemí, a
to jednou za 3 měsíce,
4. důvodech zamítn tí žádostí o dělení státní autorizace,
5. sk tečnostech, týkajících se kombinované výroby elektřiny
a tepla,
6. roční statistice výkon v kombinované výrobě a k tomu
žitých palivech a o primárních energetických úsporách
dosažených platněním kombinované výroby; k tomu jsou
povinni účastníci trhu s elektřino , operátor trhu a
Energetický reg lační úřad poskytnout ministerstvu
potřebné údaje,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[60]
7. schopnosti elektrizační soustavy zajišťovat dodávky
pokrývající so časno a předpokládano poptávk po
elektřině,
8. provozním zabezpečení přenosové soustavy a
distrib čních soustav,
9. předpokládané rovnováze nabídky a poptávky během
období příštích 5 let,
10. vyhlídkách na zabezpečení dodávek elektřiny v období 5
až 15 let ode dne informování Komise,
11. investičních záměrech provozovatele přenosové soustavy
a záměrech jiných osob, které jsou mu známy a které se
týkají poskytování přeshraniční propojovací kapacity během
násled jících 5 nebo více kalendářních let,
12. investičních projektech do energetické infrastruktury,
e) zajišť je v případě potřeby nabídkové řízení na nové
výrobní kapacity a nové skladovací kapacity zásobník
plynu,
f) má právo z důvodů zabezpečení dodávky rozhodnout, aby
byla dána přednost připojení výroben elektřiny a plynu,
které vy žívají domácí primární energetické palivové zdroje,
do míry nepřesah jící v kalendářním roce 15 % celkové
primární energie nezbytné na výrob elektřiny a výrob
plynu,
g) platň je stanovisko k politice územního rozvoje a
zásadám územního rozvoje,
h) předává národní zpráv o stavu elektroenergetiky a
plynárenství Komisi,
i) předává zpráv o bezpečnosti dodávek plynu Komisi,
j) zajišť je mimoso dní rovnávání sporů v energetických
odvětvích,
k) zpracovává analýzy zavedení inteligentních měřicích
systémů v oblasti elektroenergetiky a plynárenství,
l) spolupracuje s přísl šnými orgány ostatních členských
států za účelem zajištění podpory regionální a dvo stranné
solidarity pro zajištění bezpečných a spolehlivých dodávek
elektřiny a plynu, a to zejména v době stavu nouze nebo jeho
předcházení,
m) sleduje
1. dodržování požadavků na bezpečnost a spolehlivost
elektrizační a plynárenské soustavy a přezko mává
dosažené výsledky,
2. investice do nových kapacit ve vztahu k bezpečnosti
dodávek elektřiny a plynu,
3. provádění přijatých ochranných opatření v
elektroenergetice, plynárenství a teplárenství v případě
předcházení stavu nouze, stavu nouze a odstraňování jeho
následků, náhlé krize na trhu s energií, v případě ohrožení
bezpečnosti osob a zařízení a ohrožení celistvosti
energetických soustav,
n) vydává závazné stanovisko k desetiletým investičním
plánům provozovatele přenosové soustavy a provozovatele
přepravní soustavy,
o) předává Energetickém reg lačním úřad a Státní
energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro výkon
jejich působnosti,
p) je přísl šným orgánem k provádění opatření stanovených
Nařízením o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek
zemního plynu,
q) vypracovává a aktualizuje podle rozhodn tí Komise
Národní akční plán České republiky pro energii z
obnovitelných zdrojů včetně všech so visejících informací a
ve stanoveném termín předkládá Komisi,
r) provádí výpočet podíl energie z obnovitelných zdrojů na
hr bé konečné spotřebě energie včetně vypracování všech
so visejících informací a předkládá je Komisi,
s) zabezpeč je sjednávání dvo stranných a mnohostranných
mezinárodních dohod o statistickém převod energie z
obnovitelných zdrojů nebo o vytvoření společného projektu
zabývajícího se vy žitím energie z obnovitelných zdrojů k
dosažení závazného cíle a stanovených cílů včetně
vypracování so visejících informací a jejich předkládání
Komisi a spol prac jícím stát ,
t) zveřejň je informace týkající se jednotlivých forem
podpory elektřiny z podporovaných zdrojů, podpory tepla z
obnovitelných zdrojů, podpory biometanu a podpory
decentrální výroby elektřiny,
u) vypracovává zprávy o pokroku při podporování a
vy žívání energie z obnovitelných zdrojů a z kombinované
výroby elektřiny a tepla a ve stanovených termínech je
předkládá Komisi,
v) eviduje množství elektřiny z podporovaných zdrojů,
biometanu a decentrální výroby elektřiny a množství tepla z
obnovitelných zdrojů,
w) zveřejň je informace o dostupnosti všech obnovitelných
zdrojů pro dopravu a jejich výhodách z hlediska ochrany
životního prostředí,
x) vydává osvědčení o původ elektřiny z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z
dr hotných zdrojů,
y) je v územním řízení dotčeným orgánem přísl šným k
vydání závazného stanoviska u staveb zařízení přenosové
soustavy elektřiny, staveb zařízení přepravní soustavy plynu,
staveb zařízení pro skladňování plynu a u staveb výroben
elektřiny o celkovém instalovaném elektrickém výkon 100
MW a více.
§ 17
Energetický reg lační úřad a jeho působnost
(1) Zřiz je se Energetický reg lační úřad jako správní úřad
pro výkon regulace v energetice se samostatnou kapitolou
státního rozpočt České republiky.
(2) Sídlem Energetického reg lačního úřad je Jihlava.
(3) Při výkon působnosti postupuje Energetický reg lační
úřad nezávisle a řídí se pouze zákony a ostatními právními
předpisy. Energetický reg lační úřad nesmí při výkon své
působnosti přijímat ani vyžadovat pokyny od prezidenta
republiky, Parlamentu České republiky, vlády ani od
jakéhokoliv jiného orgán výkonné moci nebo fyzické nebo
právnické osoby. Energetický reg lační úřad postupuje tak,
aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost výkon
jeho pravomocí.
(4) Energetický reg lační úřad zejména chrání oprávněné
zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích. V
působnosti Energetického reg lačního úřad je regulace cen,
podpora hospodářské so těže v energetických odvětvích,
výkon dohledu nad trhy v energetických odvětvích, podpora
vy žívání obnovitelných a dr hotných zdrojů energie,
podpora kombinované výroby elektřiny a tepla, podpora
biometanu, podpora decentrální výroby elektřiny a ochrana
zájmů zákazníků a spotřebitelů s cílem spokojení všech
přiměřených požadavků na dodávk energií a ochrana
oprávněných zájmů držitelů licencí, jejichž činnost podléhá
regulaci. Energetický reg lační úřad vykonává působnost
reg lačního úřad a dotčeného orgán a je přísl šným
orgánem podle Nařízení o podmínkách příst p do sítě pro
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[61]
přeshraniční obchod s elektřino a Nařízení o podmínkách
příst p k plynárenským přepravním so stavám a
reg lačním orgánem podle Nařízení o opatřeních na zajištění
bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(5) Energetický reg lační úřad v mezích své působnosti
podporuje rozvoj vnitřního trhu s elektřino a plynem v
rámci Evropské unie a rozvoj regionálních trhů s energií, ve
spol práci s reg lačními orgány dalších členských států
podporuje koordinované přidělování přeshraničních kapacit,
koordinaci tvorby pravidel provozování přenosových
soustav v elektroenergetice a přepravních soustav v
plynárenství.
(6) Energetický reg lační úřad rozhoduje o
a) dělení, změně, prodlo žení nebo zr šení licence,
b) ložení povinnosti dodávek nad rámec licence,
c) ložení povinnosti poskytnout v naléhavých případech
energetické zařízení pro výkon povinnosti dodávek nad
rámec licence,
d) regulaci cen podle zákona o cenách,
e) dočasném pozastavení povinnosti možnit příst p třetích
stran podle § 61a,
f) dočasném omezení povinnosti příst p pro nové plynové
zařízení a schválení pravidel pro přidělování a správ
kapacity a řízení překročení kapacity nového plynového
zařízení podle § 67a,
g) dělení nebo zr šení certifikát nezávislosti,
h) znání oprávnění k podnikání zahraniční osoby v České
republice podle § 7a.
(7) Energetický reg lační úřad dále
a) rozhoduje spory o zavření smlouvy podle tohoto zákona
mezi držiteli licencí nebo mezi držitelem licence a
zákazníkem a spory o omezení, přer šení nebo obnovení
dodávek nebo distribuce elektřiny, plynu nebo tepelné
energie z důvod neoprávněného odběr nebo neoprávněné
distribuce,
b) rozhoduje spory o splnění povinností ze smluv mezi
držiteli licencí podle tohoto zákona v případech, ve kterých
by jinak byla k rozhodn tí sporu dána přísl šnost soudu,
pokud s pravomocí Energetického reg lačního úřad
rozhodovat vzniklý spor so hlasí všichni účastníci řízení,
c) rozhoduje spory o připojení nebo příst p k přenosové
so stavě nebo distrib ční so stavě, přepravní so stavě,
zásobníkům plynu a těžebním plynovodům, včetně sporů o
příst p k přeshraniční kapacitě pro přenos elektřiny,
přeprav plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu,
d) rozhoduje spory týkající se podpory výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů nebo elektřiny z kombinované výroby
elektřiny a tepla nebo elektřiny vyrobené z dr hotných
energetických zdrojů a spory o výši náhrady při
dispečerském řízení výrobny elektřiny z obnovitelných
zdrojů energie podle § 26 odst. 6,
e) na návrh zákazníka odebírajícího elektřin nebo plyn pro
spotřeb v domácnosti nebo zákazníka, který je fyzickou
osobou podnikající, rozhoduje
1. spory mezi zákazníkem a držitelem licence o splnění
povinností ze smluv, jejichž předmětem je dodávka nebo
distribuce elektřiny nebo plynu,
2. o rčení, zda právní vztah mezi zákazníkem a držitelem
licence, jehož předmětem je dodávka nebo distribuce
elektřiny nebo plynu, vznikl, trvá nebo zanikl,
3. o poskytn tí náhrady za nedodržení stanovených
standardů kvality dodávek a sl žeb v elektroenergetice nebo
plynárenství,
f) vykonává dozor v energetických odvětvích v rozsahu podle
§ 18 a dozor nad dodržováním povinností stanovených
zákonem o ochraně spotřebitele v oblasti podnikání v
elektroenegetice a plynárenství,
g) schvaluje nebo stanovuje Pravidla provozování přenosové
soustavy a Pravidla provozování distrib čních soustav v
elektroenergetice, obchodní podmínky operátora trhu, Řád
provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele
zásobník plynu a Řád provozovatele distrib ční soustavy v
plynárenství,
h) provádí šetření týkající se f ngování trhů s elektřino
nebo plynem a v případě zjištění nedostatků kládá opatření
k zajištění řádného f ngování těchto trhů,
i) schvaluje plán rozvoje přenosové soustavy a plán rozvoje
přepravní soustavy; schválení plán rozvoje přenosové
soustavy nebo plán rozvoje přepravní soustavy je
podmíněno vydáním závazného stanoviska ministerstvem,
j) monitoruje
1. platňování omez jících nebo nepřiměřených podmínek
ve smlo vách na trhu s elektřino , plynem a v odvětví
teplárenství, omez jících nebo vyl č jících práva zákazníka,
2. technickou spol práci mezi provozovateli přenosových
nebo přepravních soustav v Evropské unii a ve vztahu k
třetím zemím,
3. stav hospodářské so těže na velkoobchodním a
maloobchodním trhu s elektřino a s plynem,
k) monitoruje a prověř je podmínky příst p k zásobníkům
plynu a so visejícím sl žbám,
l) zveřejň je dopor čení ohledně tvorby cen elektřiny a
plynu pro domácnosti,
m) zveřejň je roční zpráv o výsledcích monitorovací
činnosti v energetických odvětvích a roční a měsíční zpráv o
provozu elektrizační soustavy a plynárenské soustavy
způsobem možň jícím dálkový příst p,
n) zveřejň je přehledy o cenách tepelné energie včetně jejich
srovnání, a to v členění podle lokalit a technických
parametrů výroby a rozvodu tepelné energie,
o) spolupracuje s reg lačními orgány dalších členských států
a Agenturou, konzultuje s nimi připravovaná rozhodn tí
týkající se přeshraniční a regionální spol práce a poskytuje
jim informace a jinou nezbytnou so činnost pro plnění jejich
úkolů,
p) spolupracuje s Komisí a Agenturou, s ministerstvem a
jinými správními úřady,
q) spolupracuje s občanskými sdr ženími a jinými
právnickými osobami založenými za účelem ochrany práv
spotřebitelů energií,
r) vyžad je stanovisko Agentury nebo podává podnět Komisi
k přezko mání rozhodn tí jiných reg lačních orgánů
členských států Evropské unie, má-li za to, že rozhodn tí
jiného reg lačního orgán členského stát Evropské unie
není v souladu s předpisy Evropské unie v oblasti vnitřního
trhu s elektřino nebo s plynem.
(8) Je-li provozovatel přepravní soustavy so částí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, Energetický
reg lační úřad dále
a) sleduje poskytování informací mezi provozovatelem
přepravní soustavy a ostatními osobami, které jsou so částí
téhož koncernu, za účelem zjištění, zda provozovatel
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[62]
přepravní soustavy plní povinnosti nezávislého
provozovatele přepravní soustavy,
b) sleduje sml vní vztahy mezi provozovatelem přepravní
soustavy a ostatními osobami, které jsou so částí téhož
koncernu, včetně průběh jejich plnění, a vyžad je záznamy
o těchto vztazích,
c) rozhoduje spory mezi provozovatelem přepravní soustavy
a ostatními osobami, které jsou so částí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, pokud se spor
týká povinností ložených tímto zákonem,
d) provádí šetření v objektech, místnostech a dopravních
prostředcích, které provozovatel přepravní soustavy a
ostatní osoby, které jsou so částí téhož koncernu, žívají při
své podnikatelské činnosti (dále jen "obchodní prostory"),
e) schvaluje zavírání smluv mezi provozovatelem přepravní
soustavy a ostatními osobami, které jsou so částí téhož
koncernu,
f) děl je souhlas s poskytováním sl žeb provozovatelem
přepravní soustavy jiné osobě, která je so částí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
g) schvaluje jmenování, volbu a odvolání stat tárního orgán
nebo člena stat tárního orgán a člena dozorčí rady
provozovatele přepravní soustavy a schvaluje zavření
smlouvy o výkon funkce stat tárního orgán , člena
stat tárního orgán nebo člena dozorčí rady a jiné smlouvy,
která upravuje podmínky při výkon funkce stat tárního
orgán , člena stat tárního orgán nebo člena dozorčí rady, a
jejich změny,
h) schvaluje jmenování nebo jiné stanovení do funkce a
odvolání nebo jiné předčasné končení výkon funkce
auditora programu rovného zacházení nezávislého
provozovatele přepravní soustavy (dále jen "auditor
programu") a schvaluje zavření, změn nebo končení
smlouvy, která upravuje podmínky výkon funkce auditora
programu, nebo smlouvy, kterou se zakládá pracovněprávní
vztah auditora programu,
i) schvaluje program rovného zacházení nezávislého
provozovatele přepravní soustavy,
j) konzultuje desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy a
posuzuje jeho soulad s platněnými požadavky na realizaci
investic do přepravní soustavy a s plánem rozvoje soustavy
pro celou Evropskou unii,
k) rozhoduje o nařízení změny nebo odstranění vad
desetiletého plán rozvoje přepravní soustavy a stanoví k
tomu přiměřeno lhůt ,
l) sleduje a vyhodnocuje provádění desetiletého plán
rozvoje přepravní soustavy a rozhoduje o ložení opatření k
sk tečnění investic do přepravní soustavy.
(9) Energetický reg lační úřad vydává Energetický reg lační
věstník, ve kterém veřejň je zejména cenová rozhodn tí.
Energetický reg lační úřad zabezpeč je vydání
Energetického reg lačního věstník prostřednictvím portál
veřejné správy. Dnem zveřejnění v Energetickém reg lačním
věstník je den vydání přísl šné částky Energetického
reg lačního věstník vedený v jejím záhlaví
prostřednictvím portál veřejné správy.
(10) Energetický reg lační úřad předkládá jednou ročně
Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, Komisi a
Agent ře zpráv o své činnosti a vládě a Poslanecké
sněmovně zpráv o hospodaření. Ve zprávě o činnosti
Energetický reg lační úřad uvede rovněž opatření přijatá při
výkon činností Energetického reg lačního úřad a
dosažené výsledky, výsledky poso zení souladu plánů
rozvoje přenosové soustavy a plánů rozvoje přepravní
soustavy s plány rozvoje soustavy pro celou Evropskou unii
podle Nařízení o podmínkách příst p do sítě pro
přeshraniční obchod s elektřino a Nařízení o podmínkách
příst p k plynárenským přepravním so stavám a výsledky
provedených šetření týkajících se f ngování trhů s
elektřino a s plynem. Zpráv o své činnosti Energetický
reg lační úřad zveřejní.
(11) Energetický reg lační úřad reguluje ceny za přenos
elektřiny a distribuci elektřiny, za systémové sl žby, ceny za
přeprav plynu, distribuci plynu, ceny za činnosti operátora
trhu a ceny elektřiny a plynu dodavatele poslední instance.
Energetický reg lační úřad je oprávněn na návrh
provozovatele přepravní soustavy rozhodnout o odlišném
postupu tvorby ceny za mezinárodní přeprav plynu,
založeném na tržním způsob . Energetický reg lační úřad
dále může směrňovat ceny tepelné energie.
(12) Energetický reg lační úřad může kromě činností
vedených v odstavci 11 rozhodnout o regulaci cen dalších
činností vykonávaných provozovatelem přenosové soustavy,
provozovatelem přepravní soustavy, provozovatelem
distrib ční soustavy nebo činností operátora trhu,
so visejících s přenosem elektřiny, přepravo plynu,
distrib cí elektřiny nebo plynu nebo činnostmi operátora
trhu, jestliže je to nezbytné k zajištění spolehlivého a
bezpečného provozu elektrizační či plynárenské soustavy,
zajištění nediskriminačního příst p účastníků trhu do
elektrizační či plynárenské soustavy nebo je-li trh ohrožen
účinky omezení hospodářské so těže nebo vyžad je-li to
mimořádná tržní situace.
(13) Zaměstnanec zařazený do Energetického reg lačního
úřad nebo osoba v jiném právním vztahu k Energetickém
reg lačním úřad (dále jen "zaměstnanec Energetického
reg lačního úřad "), na jehož základě vykonává pro
Energetický reg lační úřad činnost, při níž se dozví
sk tečnost tvořící předmět obchodního tajemství nebo
důvěrno informaci, je povinna o nich zachovat mlčenlivost.
Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního nebo
jiného vztahu k Energetickém reg lačním úřad .
Povinnost mlčenlivosti neplatí, jestliže tyto osoby podávají o
takových sk tečnostech a údajích svědectví orgánům činným
v trestním řízení nebo v řízení před soudem, popřípadě
jestliže na výzv těchto orgánů nebo soudu podávají písemné
vyjádření. Por šením povinnosti zachovávat mlčenlivost
není poskytn tí informací a údajů Komisi, Agent ře,
reg lačním orgánům členských států, ministerstvu, jiným
správním orgánům a operátorovi trhu pro účely výkon
jejich působnosti nebo povinností a pro plnění úkolů
Energetického reg lačního úřad . V takovém případě je
příjemce povinen zajistit stejnou úroveň důvěrnosti
informací a údajů jako předávající.
(14) Energetický reg lační úřad předává ministerstvu a
Státní energetické inspekci informace a údaje nezbytné pro
výkon jejich působnosti.
K § 17 viz vyhlášk č. 140/2009 Sb., o způsob regulace
cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci
cen.
§ 17a
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky
poskytuje ministerstvu a Energetickém reg lačním úřad
pro výkon jeho působnosti a pro výkon působnosti
Energetického reg lačního úřad podle tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systém evidence
obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systém cizinců.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[63]
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) datum narození,
d) adresa místa pobytu,
e) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodn tí soudu o prohlášení
za mrtvého, den, který je v rozhodn tí uveden jako den smrti
nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého
nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodn tí.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres
místa trvalého pobytu,
f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
g) datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodn tí soudu o prohlášení za mrtvého
uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů
prohlášený za mrtvého nepřežil.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres
místa trvalého pobytu,
f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
g) datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodn tí soudu o prohlášení za mrtvého
uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů
prohlášený za mrtvého nepřežil.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v
základním registru obyvatel, se vy žijí z agendového
informačního systém evidence obyvatel nebo agendového
informačního systém cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru
předcházejícím so časný stav.
(6) Ministerstvo a Energetický reg lační úřad mohou pro
účely ověření poskytn tých údajů a pro plnění úkolů státní
správy podle tohoto zákona poskytn té údaje dále předávat,
třídit nebo kombinovat, popřípadě je blokovat, zjistí-li, že
poskytn té údaje nejsou přesné; o zjištění nepřesného údaje
Ministerstvo vnitra nebo Policii České republiky neprodleně
inform jí.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě po žít
vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného
úkol .
§ 17b
Předseda Energetického reg lačního úřad
(1) V čele Energetického reg lačního úřad je předseda.
Předseda
a) řídí Energetický reg lační úřad,
b) jedná jménem Energetického reg lačního úřad navenek,
c) rozhoduje o opravných prostředcích proti rozhodn tím
Energetického reg lačního úřad v prvním stupni.
(2) Předsed jmenuje prezident republiky na návrh vlády na
f nkční období 6 let. Nikdo nemůže být jmenován více než
dvakrát za sebou.
(3) Předseda Energetického reg lačního úřad jmenuje a
odvolává místopředsed Energetického reg lačního úřad .
Jmenuje-li předseda více místopředsedů, rčí pořadí jejich
zast pování. Místopředseda zastupuje předsed v plném
rozsahu v době jeho nepřítomnosti nebo v době, kdy není
funkce předsedy obsazena, a plní další úkoly podle
rozhodn tí předsedy. Místopředsedo může být jmenován
pouze ten, kdo splň je předpoklady pro jmenování
předsedo Energetického reg lačního úřad podle odstavce 4.
(4) Předsedo může být jmenován jen občan České
republiky, který
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) má končené vysokoškolské vzdělání technického,
ekonomického nebo právnického směr ,
c) má nejméně 7 let praxe v oboru energetiky, z toho alespoň
3 roky v řídicí nebo vedo cí funkci,
d) je bezúhonný; za bezúhonného se pro účely tohoto zákona
nepovaž je ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro
1. úmyslný trestný čin, nebo
2. nedbalostní trestný čin, jestliže jeho sk tková podstata
so visí s výkonem veřejné funkce,
pokud jeho odso zení pro trestný čin nebylo zahlazeno
anebo se na něj z jiného důvod hledí, jako by nebyl
odsouzen,
e) nevykonává funkci nebo činnost nesl čitelno s výkonem
funkce předsedy.
(5) Funkce předsedy je nesl čitelná s f nkcí poslance,
senátora, soudce, státního zást pce, člena vlády nebo jinou
f nkcí ve veřejné správě nebo s členstvím v politické straně
nebo politickém hn tí. Předseda dále nesmí být držitelem
licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v
energetice, nesmí se podílet na podnikání držitele licence
nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být členem
jakýchkoli orgánů takové osoby ani poskytovat přímo či
zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost
držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky.
Předseda nesmí zastávat jinou placenou funkci, být v
pracovním poměr nebo jiném pracovněprávním vztahu ani
vykonávat jinou výdělečno činnost s výjimko správy
vlastního majetku a činnosti vědecké, pedagogické, literární,
p blicistické a mělecké, pokud tato činnost nenar š je
důstojnost nebo neohrož je důvěr v nezávislost a
nestrannost Energetického reg lačního úřad .
(6) Funkce předsedy zaniká
a) plyn tím f nkčního období,
b) vzdáním se funkce,
c) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého,
d) dnem, kdy se předseda ujal funkce nebo zahájil výkon
činnosti, která je podle odstavce 5 nesl čitelná s f nkcí
předsedy,
e) dnem nabytí právní moci rozsudku soudu o omezení
způsobilosti k právním úkonům nebo rozsudku soudu,
kterým byl odsouzen pro některý z trestných činů vedených
v odstavci 4 písm. d), nebo
f) odvoláním z funkce.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[64]
(7) Prezident republiky předsed odvolá pouze v případě,
nevykonává-li funkci po dobu delší než 6 měsíců nebo
nar šil-li závažným způsobem nezávislost nebo nestrannost
Energetického reg lačního úřad .
(8) Předseda po dobu 1 roku od zánik funkce nesmí být
držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou
činnost v energetice, nesmí se podílet na podnikání držitele
licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být
členem jakýchkoli orgánů takové osoby, poskytovat přímo či
zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost
držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti energetiky
ani být v pracovním poměr nebo jiném pracovněprávním
vztahu k držiteli licence nebo jiné osobě působící v oblasti
energetiky. V případě por šení zákaz podle předchozí věty
je ten, kdo zákaz por šil, povinen uhradit Energetickém
reg lačním úřad dvojnásobek poskytn tého odchodného
nebo pokud mu odchodné nebylo poskytnuto, pak
šestinásobek měsíčního platu, který mu náležel v době
zánik funkce.
(9) Předseda má nárok na plat, náhrad výdajů a nat rální
plnění jako prezident Nejvyššího kontrolního úřad .
Předseda má po zánik funkce nárok na odchodné ve výši
šestinásobk měsíčního platu, který mu náležel v době
zánik funkce. Odchodné je splatné ke dni zánik funkce.
Nárok na odchodné nevzniká, pokud byl předseda odvolán z
důvod závažného nar šení nestrannosti nebo nezávislosti
Energetického reg lačního úřad nebo pokud byl po
plyn tí f nkčního období znovu jmenován předsedo .
§ 17c
Spol práce s Úřadem pro ochranu hospodářské so těže
(1) Energetický reg lační úřad a Úřad pro ochranu
hospodářské so těže si vzájemně poskyt jí podněty,
informace a jiné formy so činnosti potřebné k plnění svých
úkolů. Při předávání informací je příjemce povinen zajistit
stejnou úroveň důvěrnosti jako předávající.
(2) Energetický reg lační úřad informuje Úřad pro ochranu
hospodářské so těže o
a) jednáních účastníků trhu, o nichž lze mít důvodně za to, že
nar š jí nebo omez jí hospodářsko so těž nebo k
takovém omezení nebo nar šení vedou,
b) platňování omez jících nebo nepřiměřených podmínek
ve smlo vách na trhu s elektřino , plynem nebo v odvětví
teplárenství,
c) způsobech tvorby cen elektřiny, plynu a tepelné energie
pro domácnosti.
(3) Působnost Úřad pro ochranu hospodářské so těže není
tímto zákonem dotčena.
§ 17d
Poplatek na činnost Energetického reg lačního úřad
(1) Účastníci trhu s elektřino a účastníci trhu s plynem,
kteří v souladu s cenovými předpisy hradí cenu za zúčtování
operátora trhu, jsou povinni v této ceně hradit zvláštní
poplatek. Tento poplatek je příjmem státního rozpočt ,
kapitoly Energetický reg lační úřad.
(2) Sazba poplatku činí 2 Kč/MWh elektřiny a 1 Kč/MWh
plynu.
(3) Roční výše poplatku se stanoví jako násobek sazby podle
odstavce 2 a celkové spotřeby elektřiny a plynu v České
republice za kalendářní rok, který předchází kalendářním
roku, ve kterém se sestavuje návrh rozpočtové kapitoly
Energetický reg lační úřad pro násled jící rozpočtový rok,
za kterou účastníci trhu s elektřino a účastníci trhu s
plynem hradí v souladu s cenovými předpisy cenu za
zúčtování operátora trhu.
(4) Celkovou spotřeb elektřiny a plynu v České republice
podle odstavce 3 veřejní Energetický reg lační úřad do 30.
června kalendářního roku formou sdělení ve Sbírce zákonů.
(5) Operátor trhu je v průběh roku povinen odvádět
poplatek na příjmový účet státního rozpočt do desátého
dne kalendářního měsíce ve výši jedné dvanáctiny ročního
poplatku stanoveného podle odstavce 3. Rozdíl mezi příjmy a
výdaji z poplatku v daném roce se operátorovi trhu zohlední
při tvorbě ceny za zúčtování.
(6) Správ poplatku vykonává Energetický reg lační úřad.
§ 17e
Zveřejňování a konzultace
(1) Energetický reg lační úřad zveřejň je
a) organizační strukturu Energetického reg lačního úřad
včetně působnosti jednotlivých útvarů,
b) pravomocná rozhodn tí Energetického reg lačního úřad
vydaná při výkon dozoru v energetických odvětvích a
dozoru v oblasti ochrany spotřebitele na úsek podnikání v
elektroenergetice a plynárenství,
c) další pravomocná rozhodn tí Energetického reg lačního
úřad , pokud mají po právní stránce zásadní význam,
d) výkladová stanoviska Energetického reg lačního úřad k
stanovením právních předpisů v oblasti jeho působnosti,
která zohledň je ve své rozhodovací činnosti,
e) výsledky monitorovací činnosti v energetických odvětvích,
f) etický kodex zaměstnanců zařazených do Energetického
reg lačního úřad .
(2) Energetický reg lační úřad je při výkon své působnosti
povinen konzultovat
a) návrh zásad cenové regulace a návrhy cenových
rozhodn tí,
b) návrh Pravidel provozování přenosové soustavy, Pravidel
provozování distrib ční soustavy, Řád provozovatele
přepravní soustavy, Řád provozovatele distrib ční
soustavy, Řád provozovatele zásobník plynu a obchodních
podmínek operátora trhu nebo návrhy jejich změn,
c) desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy,
d) další návrhy opatření nebo post pů Energetického
reg lačního úřad , pokud povinnost konzultace stanoví
tento zákon, jiný právní předpis nebo přímo po žitelný
předpis Evropské unie nebo pokud tak Energetický reg lační
úřad rozhodne.
(3) Pro účely konz ltací podle odstavce 2 Energetický
reg lační úřad zřídí a spravuje disk sní místo, kde způsobem
možň jícím dálkový příst p zveřejň je návrhy opatření,
možň je předkládání připomínek a veřejň je výsledky
konzultace. Energetický reg lační úřad stanoví pravidla pro
vedení konz ltací na disk sním místě, pokud nejsou
stanovena tímto zákonem, jiným právním předpisem nebo
přímo po žitelným předpisem Evropské unie.
§ 17f
Vztah k Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky
(1) Energetický reg lační úřad předkládá Poslanecké
sněmovně Parlamentu České republiky (dále jen "Poslanecká
sněmovna") po projednání ve vládě zpráv o činnosti (§ 17
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[65]
odst. 10). Na vyžádání je Energetický reg lační úřad povinen
poskytnout Poslanecké sněmovně vysvětlení a dodatečné
informace k obsahu zprávy o činnosti. Projednávání zprávy o
činnosti v Poslanecké sněmovně nebo rčených orgánech je
povinen zúčastnit se předseda Energetického reg lačního
úřad .
(2) Projednává-li Poslanecká sněmovna nebo její orgán věc
spadající do oblasti působnosti Energetického reg lačního
úřad , je oprávněna vyžádat si na jednání účast předsedy
Energetického reg lačního úřad . Energetický reg lační
úřad je povinen poskytnout Poslanecké sněmovně nebo
jejím orgán k projednávané věci stanovisko a nezbytné
informace nebo vysvětlení.
(3) Na vyžádání Poslanecké sněmovny nebo rčeného
orgán je Energetický reg lační úřad povinen do 30 dnů od
vyžádání informovat o připravovaných opatřeních v oblasti
regulace a poskytnout k nim nezbytné informace a
vysvětlení.
(4) Ustanovením odstavců 2 a 3 není dotčena povinnost
mlčenlivosti podle § 17 odst. 13.
§ 18
Dozor v energetických odvětvích
(1) Energetický reg lační úřad vykonává dozor nad
dodržováním
a) tohoto zákona v odvětvích elektroenergetiky, plynárenství
a teplárenství a povinností stanovených zákonem o ochraně
spotřebitele v elektroenergetice a plynárenství,
b) zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti
orgánů České republiky v oblasti cen,
c) Nařízení o podmínkách příst p do sítě pro přeshraniční
obchod s elektřino , Nařízení o podmínkách příst p k
plynárenským přepravním so stavám a Nařízení o
opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu
a přímo po žitelných předpisů vydaných na jejich základě
nebo k jejich provedení,
d) povinností vyplývajících z rozhodn tí Komise nebo
Agentury vydaných na základě právních předpisů podle
písmene c) nebo povinností vyplývajících z rozhodn tí
Energetického reg lačního úřad vydaného podle § 18 odst.
3 nebo § 18a odst. 3.
(2) Energetický reg lační úřad provádí kontroly z vlastního
podnět nebo na návrh ministerstva. Pokud Energetický
reg lační úřad vykonal kontrolu na návrh ministerstva, je
povinen jej seznámit s výsledky kontroly a předat mu
protokol o kontrole.
(3) Energetický reg lační úřad na základě zjištění por šení
právních předpisů podle odstavce 1 nebo por šení
povinností z rozhodn tí Energetického reg lačního úřad
nebo rozhodn tí Komise nebo Agentury kládá
a) pokuty,
b) opatření k nápravě, jejichž účelem je odstranění
protiprávního stavu, a stanoví přiměřeno lhůt nebo jiné
n tné podmínky k zajištění jejich splnění; povinnosti
plyno cí z opatření k nápravě původci protiprávního stavu
přecházejí na jeho právního nást pce. Je-li právních
nást pců více, odpovídají za splnění povinnosti vyplývající z
opatření k nápravě společně a nerozdílně.
(4) Při výkon kontroly se Energetický reg lační úřad řídí
zákonem o státní kontrole, pokud tento zákon nestanoví
jinak. Zaměstnanci Energetického reg lačního úřad
vykonávající dozor v energetických odvětvích se prokaz jí
průkazem zaměstnance Energetického reg lačního úřad ,
který je zároveň dokladem o jejich pověření k provedení
kontroly. Předložením průkaz zaměstnance Energetického
reg lačního úřad osobě, u které má být kontrola vykonána,
je kontrola zahájena. Při výkon kontroly v energetických
odvětvích je Energetický reg lační úřad oprávněn
a) v nezbytně n tném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět
na cizí pozemky nebo vstupovat do staveb žívaných pro
podnikatelskou činnost držitelem licence nebo osobami,
které na základě plné moci nebo smlouvy zavřené s
držitelem licence vykonávají činnosti spojené s právy a
povinnostmi držitele licence, a vykonávat tam povinnosti
stanovené tímto zákonem,
b) požadovat od osob vedených v písmeni a) potřebné
informace, doklady, záznamy dat na paměťových médiích,
údaje a písemná nebo ústní vysvětlení a vyžadovat od nich
objasnění jakýchkoliv sk tečností týkajících se předmět
kontroly,
c) vyžadovat předložení záznamů, zpráv nebo s nimi
spojených údajů přenášených prostřednictvím sítě
elektronických kom nikací mezi osobami vedenými v
písmeni a) a týkajících se předmět kontroly,
d) provést kontrolu podle jiného právního předpis u osoby
vedené v písmeni a); Energetický reg lační úřad může k
provedení kontroly přizvat další osoby; přizvaná osoba má
povinnost mlčenlivosti ve stejném rozsahu jako zaměstnanec
Energetického reg lačního úřad a za její jednání odpovídá
Energetický reg lační úřad.
(5) Držitel licence a osoba, která na základě plné moci nebo
smlouvy zavřené s držitelem licence vykonává činnosti
spojené s právy a povinnostmi držitele licence, jsou povinni
možnit Energetickém reg lačním úřad výkon jeho
oprávnění podle odstavce 4. V případě výkon kontroly na
místě jsou dále povinni poskytnout Energetickém
reg lačním úřad nebo jím pověřené osobě potřebno
so činnost, zejména na žádost neprodleně možnit vstup do
svých prostor.
§ 18a
Šetření týkající se f ngování trhů s elektřino nebo plynem a
rozhodování o ložení opatření
(1) Energetický reg lační úřad provádí šetření na trzích s
elektřino nebo plynem za účelem zjištění, zda na těchto
trzích existuje účinná hospodářská so těž.
(2) Pro účely šetření si Energetický reg lační úřad vyžádá
vyjádření Úřad pro ochranu hospodářské so těže,
ministerstva a České národní banky, je-li to vhodné a účelné.
(3) Je-li výsledkem šetření zjištění, že na trhu s elektřino
nebo plynem neexistuje účinná hospodářská so těž, a k
rozhodn tí ve věci není přísl šný Úřad pro ochranu
hospodářské so těže, Energetický reg lační úřad
rozhodn tím ve správním řízení nebo opatřením obecné
povahy loží opatření, která s přihlédn tím k okolnostem
nejlépe povedou k odstranění příčin takového stavu.
Energetický reg lační úřad loží opatření podle věty první
formou opatření obecné povahy v případě, pokud nelze
ložit opatření rozhodn tím konkrétní osobě. Osobami,
jejichž práva, povinnosti nebo oprávněné zájmy mohou být
opatřením obecné povahy dotčeny, jsou pouze držitelé
licencí a osoby zřízené za účelem organizace b rzovních
obchodů s elektřino nebo plynem nebo deriváty
vztah jícími se k elektřině nebo plynu.
(4) Pominou-li důvody, pro které Energetický reg lační úřad
opatření ložil, rozhodne Energetický reg lační úřad o jejich
změně nebo zr šení, popřípadě stanoví lhůt , kdy ložená
opatření zaniknou.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[66]
§ 18b
Šetření na místě v obchodních prostorách
(1) Provádí-li Energetický reg lační úřad šetření na trhu s
elektřino nebo plynem, je účastník trhu s elektřino nebo
plynem povinen podrobit se šetření Energetického
reg lačního úřad v obchodních prostorách.
(2) Byl-li ustanoven nezávislý provozovatel přepravní
soustavy, jsou provozovatel přepravní soustavy a další
osoby, které jsou so částí téhož koncernu, povinni podrobit
se šetření Energetického reg lačního úřad v obchodních
prostorách.
(3) V rámci šetření na místě v obchodních prostorách jsou
zaměstnanci Energetického reg lačního úřad , případně
další Energetickým reg lačním úřadem pověřené osoby,
oprávněni
a) vstupovat do obchodních prostor osoby, u které šetření
probíhá,
b) ověřit, zda se v případě dok mentů a záznamů jedná o
obchodní záznamy,
c) nahlížet do obchodních záznamů, které se v obchodních
prostorách nacházejí nebo jsou z nich příst pné, bez ohledu
na to, v jaké formě jsou loženy,
d) kopírovat nebo získávat v jakékoli formě kopie nebo
výpisy z obchodních záznamů,
e) pečetit obchodní prostory, popřípadě skříně, schránky
nebo obchodní záznamy v nich se nacházející na dobu a v
rozsahu nezbytném k provedení šetření,
f) požadovat od osob, u kterých šetření probíhá, a osob v
pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu k nim,
případně osob, které byly pověřeny vykonávat v jejich
prospěch činnosti so visející s předmětem šetření, v
nezbytném rozsahu so činnost potřebno k provedení
šetření, jakož i vysvětlení k obchodním záznamům.
(4) Osoby, u kterých šetření na místě v obchodních
prostorách probíhá, jsou povinny poskytnout Energetickém
reg lačním úřad při provádění šetření nezbytnou
so činnost k výkon jeho oprávnění podle odstavce 3 a
výkon těchto oprávnění strpět.
(5) Za účelem šetření na místě v obchodních prostorách jsou
zaměstnanci Energetického reg lačního úřad oprávněni
zjednat si do těchto prostor příst p, otevřít zavřené skříně
nebo schránky, popřípadě si jiným způsobem zjednat příst p
k obchodním záznamům. Každý, v jehož objektu se takové
obchodní prostory nalézají, je povinen strpět šetření v těchto
prostorách; nesplní-li tuto povinnost, jsou zaměstnanci
Energetického reg lačního úřad oprávněni zjednat si k nim
příst p.
(6) Před zahájením šetření na místě v obchodních prostorách
písemně sdělí Energetický reg lační úřad osobě, v jejíž
obchodních prostorách má šetření na místě proběhno t,
právní důvod a účel šetření a po čí ji o jejích právech a
povinnostech podle tohoto zákona, včetně možnosti ložení
pořádkové pokuty.
§ 19
zr šen
§ 19a
Regulace cen
(1) Při regulaci cen přenos elektřiny, přepravy plynu,
distribuce elektřiny a distribuce plynu postupuje Energetický
reg lační úřad tak, aby stanovené ceny pokrývaly účelně
vynaložené náklady na zajištění spolehlivého, bezpečného a
efektivního výkon licencované činnosti, dále odpisy a
přiměřený zisk zajišť jící návratnost realizovaných investic
do zařízení slo žících k výkon licencované činnosti. To
neplatí v případě cen za mezinárodní přeprav plynu, pokud
Energetický reg lační úřad rozhodne o odlišném postupu
tvorby těchto cen založeném na tržním způsob . Energetický
reg lační úřad bere v úvah jím schválený plán rozvoje
přenosové soustavy, plán rozvoje přepravní soustavy a
předvídatelno b do cí poptávk a požadavky na provozní
zabezpečení přenosové soustavy, přepravní soustavy a
distrib čních soustav a opatření provedená za účelem
zajištění bezpečnosti dodávek plynu podle přímo
po žitelného předpis Evropské unie.
(2) Energetický reg lační úřad postupuje obdobně podle
odstavce 1 věty první při věcném směrňování ceny tepelné
energie.
(3) Ceny dodavatele poslední instance reguluje Energetický
reg lační úřad formou věcně směrňovaných cen. V případě,
že o to dodavatel poslední instance požádá, Energetický
reg lační úřad rozhodne o cenách dodavatele poslední
instance jako o cenách maximálních.
(4) Při regulaci cen za činnosti operátora trhu a ostatních cen
postupuje Energetický reg lační úřad tak, aby stanovené
ceny byly alespoň nákladové.
(5) Na žádost dodavatele tepelné energie nebo držitele
licence na distribuci elektřiny nebo distribuci plynu, jehož
distrib ční soustava není přímo připojena k přenosové
so stavě nebo k přepravní so stavě, může Energetický
reg lační úřad rozhodnout o odlišném stanovení podmínek
pro sjednání ceny tepelné energie nebo stanovení
povolených výnosů a proměnných nákladů provozovatele
distrib ční soustavy. Energetický reg lační úřad žádosti
zcela nebo zčásti vyhoví, prokáže-li žadatel, že stanovený
způsob regulace ceny mu dlo hodobě ne možň je alespoň
pokrytí oprávněných nákladů podle odstavce 1. Po právní
moci rozhodn tí, kterým žádosti zcela nebo zčásti vyhoví,
Energetický reg lační úřad praví stanovený způsob
regulace nebo jeho jednotlivé podmínky nebo praví cenu
distribuce elektřiny nebo plynu.
§ 20
Reg lační výkazy
(1) Držitel licence na přenos elektřiny, přeprav plynu,
skladňování plynu nebo distribuci elektřiny nebo plynu, k
jehož distrib ční so stavě je připojeno více než 90 000
odběrných míst zákazníků a držitel licence na činnosti
operátora trhu, je povinen vést v účtovém rozvrhu účty pro
účtování o nákladech a výnosech, výsledk hospodaření,
aktivech a pasivech odděleně za každo z těchto
licencovaných činností.
(2) Držitel licence na přeprav plynu, skladňování plynu a
distribuci plynu, k jehož distrib ční so stavě je připojeno
více než 90 000 odběrných míst zákazníků, je povinen v
příloze v účetní závěrce vést veškeré sml vní vztahy, s
výjimko sml vních vztahů zavíraných podle tohoto
zákona, s vymezením jejich předmět , sk tečněné s osobou,
se kterou držitel licence tvoří holding nebo je so částí téhož
holdingu nebo jiného podnikatelského sesk pení, a jejichž
hodnota převyš je hodnotu nadlimitní veřejné zakázky.
(3) Držitel licence na distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož
so stavě je připojeno méně než 90 000 odběrných míst
zákazníků, a držitel licence na výrob nebo rozvod tepelné
energie účt je o nákladech a výnosech a výsledk
hospodaření odděleně zvlášť za každo z licencovaných
činností v souladu se zvláštním právním předpisem.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[67]
(4) Pokud auditor při ověřování účetní závěrky držitele
licence vedeného v odstavci 1 zjistí křížové subvence mezi
jednotlivými licencovanými činnostmi vykonávanými týmž
držitelem licence nebo mezi licencovanou činností a jinými
podnikatelskými činnostmi vykonávanými týmž držitelem
licence, které vedou k diskriminaci, uvede tuto sk tečnost ve
zprávě auditora.
(5) Vlastník nebo pronajímatel energetického zařízení, který
s držitelem licence, který po žívá k výkon licencované
činnosti toto energetické zařízení, tvoří holding nebo je
členem téhož holdingu nebo jiného podnikatelského
sesk pení, je povinen vést v účtovém rozvrhu účty pro
účtování o nákladech a výnosech z vlastnictví nebo pronájm
tohoto energetického zařízení. Takový vlastník nebo
pronajímatel energetického zařízení je povinen poskytovat
Energetickém reg lačním úřad a Státní energetické
inspekci na vyžádání úplné a pravdivé informace a podklady
potřebné pro výkon jejich zákonem stanovených oprávnění,
možnit jim nahlížet do účetních a jiných dokladů, pořídit z
nich kopie nebo opisy a poskytnout k nim vysvětlení.
(6) Držitel licence vedený v odstavci 1 je povinen
sestavovat reg lační výkazy a předkládat je Energetickém
reg lačním úřad . Držitel licence na výrob tepelné energie
nebo rozvod tepelné energie, jehož celkový roční objem
tržeb z těchto licencovaných činností přesah je 2 500 000
Kč, je povinen sestavovat reg lační výkazy a předkládat je
Energetickém reg lačním úřad .
(7) Držitel licence vedený v odstavci 1 je povinen
každoročně předkládat do 30. června Energetickém
reg lačním úřad ověřeno účetní závěrk a zpráv
auditora za předcházející účetní období. Držitel licence na
distribuci elektřiny nebo plynu, k jehož so stavě je připojeno
méně než 90 000 odběrných míst konečných zákazníků,
výrob nebo rozvod tepelné energie je povinen předkládat
Energetickém reg lačním úřad ověřeno účetní závěrk
a zpráv auditora za předcházející účetní období pouze na
vyžádání.
K § 20 viz vyhlášk č. 59/2012 Sb., o reg lačním
výkaznictví.
§ 20a
Operátor trhu
(1) Operátor trhu je akciová společnost založená státem, jejíž
akcie znějí na jméno.
(2) Stát vlastní akcie operátora trhu, jejichž celková
jmenovitá hodnota představ je alespoň 67 % základního
kapitál operátora trhu.
(3) Operátor trhu m sí mít ke své činnosti licenci podle § 4
odst. 3 písm. c). Operátor trhu ani právnické osoby, v nichž
má operátor trhu majetkový podíl, nesmí být držitelem jiné
licence vedené v § 4. Akcie operátora trhu nesmí být
vlastněny držitelem licence vedené v § 4 odst. 1 písm. a) a
b) a odst. 2. Stat tárním orgánem nebo jeho členem, členem
dozorčí rady, prokuristou nebo vedo cím zaměstnancem
operátora trhu nemůže být fyzická osoba, která je so časně
stat tárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo
zaměstnancem držitele licence vedené v § 4 odst. 1 písm. a)
a b) a odst. 2. Ceny za činnosti operátora trhu podle odstavce
4 jsou reg lovány Energetickým reg lačním úřadem.
(4) Operátor trhu je povinen
a) organizovat krátkodobý trh s plynem a krátkodobý trh s
elektřino a ve spol práci s provozovatelem přenosové
soustavy vyrovnávací trh s reg lační energií,
b) vyhodnocovat odchylky za celé území České republiky a
toto vyhodnocení předávat jednotlivým s bjektům zúčtování
a provozovateli přenosové nebo přepravní soustavy,
c) na základě vyhodnocení odchylek zajišťovat zúčtování a
vypořádání odchylek s bjektů zúčtování, které jsou povinny
je uhradit,
d) informovat provozovatele přenosové soustavy,
provozovatele přepravní soustavy a provozovatele
zásobníků plynu nebo provozovatele distrib ční soustavy o
neplnění platebních povinností účastníků trhu a s bjektů
zúčtování vůči operátorovi trhu,
e) zpracovávat a zveřejňovat měsíční a roční zpráv o trhu s
elektřino a měsíční a roční zpráv o trhu s plynem v České
republice,
f) zpracovávat a předávat ministerstvu, Energetickém
reg lačním úřad , provozovateli přenosové soustavy a
provozovateli přepravní soustavy alespoň jednou ročně
zpráv o b do cí očekávané spotřebě elektřiny a plynu a o
způsob zabezpečení rovnováhy mezi nabídko a poptávko
elektřiny a plynu,
g) zajistit ochranu sk tečností majících povahu obchodního
tajemství a jiných sk tečností, které nejsou veřejně dost pné
a o nichž se dozvěděl při výkon svých činností,
h) zpracovávat podklady pro návrh Pravidel trhu s
elektřino a Pravidel trhu s plynem a předávat je
ministerstvu a Energetickém reg lačním úřad ,
i) zajišťovat a poskytovat účastníkům trhu s elektřino nebo
plynem sk tečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny nebo
plynu a další nezbytné informace so visející s vyúčtováním
dodávek a odběrů elektřiny nebo plynu a s právem zákazníka
na změn dodavatele,
j) zpracovávat a po schválení Energetickým reg lačním
úřadem zveřejňovat obchodní podmínky operátora trhu pro
elektroenergetiku a pro plynárenství způsobem možň jícím
dálkový příst p,
k) zajišťovat v so činnosti s provozovateli distrib čních
soustav zpracovávání typových diagramů dodávek, a to na
základě údajů od provozovatelů distrib čních soustav,
l) na základě údajů předaných provozovatelem přenosové
soustavy nebo provozovatelem přepravní soustavy
zajišťovat zúčtování a vypořádání reg lační energie nebo
vyrovnávacího plynu včetně zúčtování při stavech nouze,
m) účtovat odděleně za činnosti vykonávané v
elektroenergetice a v plynárenství,
n) zavřít smlouvu o zúčtování odchylek a možnit
obchodovat s elektřino nebo plynem na jím organizovaných
trzích každém , kdo o to požádá a splň je obchodní
podmínky operátora trhu pro elektroenergetiku nebo
obchodní podmínky operátora trhu pro plynárenství,
o) v případech podle § 12a oznamovat dodavateli poslední
instance odběrná místa zákazníků včetně jejich registračních
čísel,
p) sledovat množství skladovaného plynu v jednotlivých
zásobnících plynu a jejich kapacitu,
q) zpracovávat na základě ročních a desetiletých
předpokládaných bilancí a na základě denních, měsíčních a
ročních sk tečných bilancí o přepravě, distribuci, výrobě,
dodávkách, obchodu s plynem a skladnění plynu od
provozovatele přepravní soustavy, provozovatelů
distrib čních soustav, provozovatelů zásobníků plynu,
výrobců plynu, obchodníků s plynem, dodavatelů plynu a
vlastních analýz celkové bilance plynárenské soustavy a
jejich vyhodnocení a předávat je ministerstvu a
Energetickém reg lačním úřad ; so časně so hrnné
bilance plynárenské soustavy zveřejňovat,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[68]
r) zpracovávat statistiku dovozu plynu ze zahraničí a jeho
vývoz do zahraničí, a to včetně zdrojů plynu, a statistiku
zákazníků, kteří změnili dodavatele plynu,
s) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickém
reg lačním úřad alespoň jednou měsíčně zpráv s
vyhodnocením dodávek a spotřeb plynárenské soustavy
včetně vyhodnocení dovozu plynu do České republiky a
vývoz plynu z České republiky,
t) zpracovávat jednou až dvakrát ročně výsledné údaje
hodinových dodávek a spotřeb plynu od plynárenských
podnikatelů pro sestavení kontrolních hodinových odečtů
plynárenské soustavy,
u) zpracovávat měsíční bilance o plnění bezpečnostního
standardu dodávek plynu a předávat je ministerstvu a
Energetickém reg lačním úřad ,
v) zpracovávat a vést evidenci výroben elektřiny, kterým
provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přepravní soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy
stanovil termín a podmínky připojení, a poskytovat
evidované údaje ministerstvu a úřad ,
w) hradit výrobcům elektřiny zelený bonus na elektřin z
obnovitelných zdrojů, dr hotných zdrojů a vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla,
x) hradit povinně vyk p jícím rozdíl mezi výk pní cenou a
hodinovou cenou a cenu za jeho činnost,
y) hradit výrobcům tepla zelený bonus na teplo,
z) hradit výrobcům biometanu zelený bonus na biometan,
aa) hradit výrobcům elektřiny připojeným k distrib ční
so stavě bonus na podporu decentrální výroby elektřiny,
bb) vydávat zár ky původ elektřiny z obnovitelných zdrojů.
(5) Operátor trhu má právo
a) na údaje nezbytné pro plnění svých povinností od
s bjektů zúčtování a registrovaných účastníků trhu s
elektřino nebo trhu s plynem,
b) na naměřené a vyhodnocené údaje od provozovatele
přenosové soustavy a provozovatele přepravní soustavy a
provozovatelů distrib čních soustav a zásobníků plynu a
další údaje nezbytné pro plnění svých povinností,
c) zr šit registraci subjektu na zúčtování, který neplní
platební povinnosti vůči operátorovi trhu,
d) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s
plynem údaje pro zpracování bilancí,
e) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s
plynem jednou až dvakrát ročně údaje ke zpracování
kontrolního hodinového odečt dodávek a spotřeb
plynárenské soustavy,
f) vyžadovat od zákazníků s roční spotřebo plynu vyšší než
400 tis. m3 a od obchodníků s plynem informace o změnách
dodavatele plynu,
g) vyžadovat od plynárenských podnikatelů a obchodníků s
plynem údaje o kapacitách a výkonech jednotlivých částí
plynárenské soustavy České republiky.
(6) Operátor trhu má právo po schválení ministerstvem
vykonávat další činnosti, jejichž ceny nepodléhají regulaci.
[…]
HLAVA ČTVRTÁ
Státní energetická inspekce
§ 92
(1) Státní energetická inspekce je organizační složko stát
se sídlem v Praze.
(2) Státní energetická inspekce je podřízena ministerstvu a
člení se na ústřední inspektorát a územní inspektoráty.
Územní inspektoráty jsou vnitřními organizačními
jednotkami Státní energetické inspekce. Sídla územních
inspektorátů stanoví ústřední ředitel.
(3) Státní energetická inspekce je účetní jednotkou. Pro účely
hospodaření s majetkem stát včetně prostředků státního
rozpočt mají územní inspektoráty postavení vnitřních
organizačních jednotek Státní energetické inspekce.
(4) V čele ústředního inspektorát je ústřední ředitel; jeho
jmenování a odvolání se řídí sl žebním zákonem. V čele
územního inspektorát je ředitel, kterého jmenuje, řídí a
odvolává ústřední ředitel.
Působnost
§ 93
(1) Státní energetická inspekce kontroluje na návrh
ministerstva, Energetického reg lačního úřad nebo z
vlastního podnět dodržování
a) zákona o hospodaření energií,
b) zákona o podporovaných zdrojích energie a o změně
některých zákonů,
c) zákona o cenách v rozsahu podle zákona o působnosti
orgánů České republiky v oblasti cen.
(2) Státní energetická inspekce na základě vlastního zjištění
kládá pokuty za por šení právních předpisů podle odstavce 1.
(3) Při výkon kontroly se Státní energetická inspekce řídí
zvláštním právním předpisem.
§ 94
(1) Státní energetická inspekce je oprávněna
a) vyžadovat písemný návrh opatření a termínů k odstranění
zjištěných nedostatků a ve stanovené lhůtě podání písemné
zprávy o jejich odstranění,
b) rozhodovat o povinnosti provést opatření navržená
energetickým auditem a o lhůtách,
c) kontrolovat, zda příjemci dotací v rámci Národního
programu hospodárného vy žívání energie a vy žívání jejích
obnovitelných a dr hotných zdrojů vádějí v žádostech a
vyhodnoceních úplné a pravdivé údaje,
d) ověřovat úspory energie plyno cí z energetických sl žeb a
dalších opatření ke zvýšení energetické účinnosti včetně
stávajících vnitrostátních opatření ke zvýšení energetické
účinnosti,
e) předávat účastníkům trhu informace o mechanismech na
zvýšení energetické účinnosti a o jejich finančních a
správních rámcích,
f) vyžadovat informace potřebné k výkon její činnosti.
(2) Státní energetická inspekce zajišť je dozor nad tím, zda
jsou výrobky spojené se spotřebo energie váděny na trh,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[69]
do provozu nebo dále distrib ovány v souladu s požadavky
stanovenými zákonem o hospodaření energií. V této
souvislosti je Státní energetická inspekce oprávněna
a) vyžádat si od kontrolovaných osob veškeré informace
potřebné k poso zení souladu výrobků spojených se
spotřebo energie s požadavky zákona o hospodaření
energií,
b) převzít na náklad kontrolovaných osob potřebné vzorky
výrobků spojených se spotřebo energie k poso zení, zda
tyto výrobky splň jí požadavky zákona o hospodaření
energií,
c) provádět rozbory nebo zajistit provedení rozborů k
ověření toho, zda výrobky spojené se spotřebo energie plní
požadavky zákona o hospodaření energií; provedení těchto
rozborů se zajišť je u přísl šných orgánů nebo osob; pokud
bylo rozborem zjištěno, že výrobek nesplň je požadavky
zákona o hospodaření energií, hradí náklady na provedení
rozboru kontrolovaná osoba,
d) ložit kontrolovaným osobám, aby ve stanovené lhůtě
odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé
následky nebo aby neprodleně provedly nezbytná opatření k
nápravě,
e) nařídit omezení nebo zákaz vádění na trh, vádění do
provozu nebo distribuci výrobk spojeného se spotřebo
energie do doby, než je odstraněn protiprávní stav,
f) nařídit stažení nevyhov jícího výrobk spojeného se
spotřebo energie z trhu; so časně může Státní energetická
inspekce nařídit zničení výrobk spojeného se spotřebo
energie nebo nařídit jeho znehodnocení,
g) oznámit opatření přijatá podle písmen e) a f) neprodleně
Evropské komisi a ostatním členským státům Evropské unie.
(3) Státní energetická inspekce, jako dotčený správní orgán,
platň je stanovisko k územním plán a reg lačním plán
a závazná stanoviska v územním řízení a stavebním řízení.
(4) Státní energetická inspekce shromažď je a vyhodnocuje
připomínky spotřebitelů a jiných dotčených stran týkající se
shody výrobků spojených se spotřebo energie.
(5) Pokud Státní energetická inspekce zahajuje kontrolu na
návrh ministerstva nebo Energetického reg lačního úřad , je
povinna je seznámit s výsledky šetření.
(6) Rozhodn tí v prvním stupni vydává Státní energetická
inspekce. O odvolání proti rozhodn tí Státní energetické
inspekce rozhoduje ústřední ředitel Státní energetické
inspekce.
§ 95
Ukládání pokut
(1) Při stanovení výše pokuty Státní energetická inspekce
přihlédne k závažnosti por šení povinnosti, zejména ke
způsob jejího por šení a jeho následkům a k okolnostem, za
nichž k por šení došlo.
(2) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže
prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno
požadovat, aby por šení povinnosti zabránila.
(3) Pokuty kládá v prvním stupni Státní energetická
inspekce. O odvolání proti ložení pokuty rozhoduje ústřední
ředitel Státní energetické inspekce.
(4) Řízení o ložení pokuty lze zahájit do jednoho roku ode
dne, kdy se územní inspektorát o por šení povinnosti
dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy k
por šení povinnosti došlo. Pokutu nelze ložit, uplynuly-li od
por šení tři roky.
(5) Pokuty jsou příjmem státního rozpočt a správ jejich
placení vykonává Státní energetická inspekce.
(6) Na odpovědnost za jednání, k něm ž došlo při podnikání
fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztah jí
stanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu
právnické osoby.
HLAVA PÁTÁ
Společná, přechodná a závěrečná stanovení
Společná stanovení
§ 96
(1) Energetický reg lační úřad je přísl šný k rozhodování
sporů o právech či povinnostech vyplývajících z právního
vztahu podle § 17 odst. 5 písm. b) tehdy, pokud so časně s
podáním návrh na rozhodn tí ve sporu nebo ve lhůtě do 15
dnů ode dne dor čení oznámení o podání návrh rozhodovat
ve sporu vyjádří odpůrce s pravomocí Energetického
reg lačního úřad souhlas. Řízení je zahájeno dnem, v němž
je souhlas odpůrce s pravomocí Energetického reg lačního
úřad dor čen tomuto úřad . V opačném případě
Energetický reg lační úřad návrh snesením odloží.
(2) V řízeních vedených Energetickým reg lačním úřadem se
stanovení správního řád o možném způsob končení
řízení o rozkladu nepo žije.
(3) Rozhoduje-li Energetický reg lační úřad spor o zavření
nebo změn smlouvy, jejímž předmětem je připojení nebo
příst p k přenosové so stavě, přepravní so stavě nebo
distrib ční so stavě, těžebním plynovodu nebo zásobník
plynu nebo o zavření jiné smlouvy podle § 17 odst. 7,
rozhodne Energetický reg lační úřad o úpravě vzájemných
práv a povinností stran sporu. Při rozhodování dbá, aby
nedošlo k založení nerovnováhy v právech a povinnostech
stran sporu.
(4) V řízeních vedených Energetickým reg lačním úřadem se
při nahlížení do spisu zákonem znaná povinnost
mlčenlivosti vztahuje kromě jiných zákonem chráněných
nebo znaných tajemství rovněž na zachování obchodního
tajemství nebo ochranu důvěrných informací z obchodního
styku podle obchodního zákoník . Spis m sí zahrnovat vedle
listin obsah jících takové tajemství i listiny, ze kterých bylo
toto tajemství odstraněno, případně dostatečně podrobný
výpis, který tajemství neobsahuje. Na žádost Energetického
reg lačního úřad je osoba, které ochrana takového
tajemství svědčí, povinna vedle listin obsah jících takové
tajemství předložit i listiny, ze kterých bylo takové tajemství
odstraněno, případně pořídit z takových listin dostatečně
podrobný výtah, který tajemství neobsahuje.
(5) Smlouvy pravené tímto zákonem se v ostatním řídí
právní úpravo závazků a úpravo sml vních typů jim
nejbližších podle občanského nebo obchodního zákoník ,
pokud z tohoto zákona nebo povahy věci nevyplývá něco
jiného.
(6) Dodavatel paliva, energie a surovin, které jsou nezbytné
pro plnění povinnosti nad rámec licence, je povinen v
rozsahu požadovaném dodavatelem nad rámec licence
pokračovat v plnění smluv zavřených s držitelem licence i
vůči dodavateli nad rámec licence po dobu vykonatelnosti
rozhodn tí o ložení povinnosti nad rámec licence, pokud
dodavatel nad rámec licence plní závazky vzniklé z těchto
smluv od právní moci rozhodn tí o ložení povinnosti nad
rámec licence.
(7) Povinnost vyplývající z rozhodn tí Energetického
reg lačního úřad podle § 12 odst. 2 nebo 3, povinnost
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[70]
vyplývající z opatření loženého rozhodn tím Energetického
reg lačního úřad podle § 18a odst. 3 nebo § 58l odst. 2
přechází na právního nást pce. Povinnost vyplývající z
rozhodn tí Energetického reg lačního úřad podle § 10
odst. 7 nebo § 12 odst. 7 tohoto zákona přechází podle
povahy na právního nást pce nebo na nabyvatele
energetického zařízení, k něm ž je rozhodn tí Energetického
reg lačního úřad vázáno. Je-li právních nást pců nebo
nabyvatelů energetického zařízení více, odpovídají za splnění
povinnosti společně a nerozdílně.
(8) Dozor nad dodržováním tohoto zákona, zákona o
hospodaření energií a zákona o podporovaných zdrojích
energie a o změně některých zákonů v objektech důležitých
pro obranu stát provádí Ministerstvo obrany, v objektech
slo žících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České
republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského
záchranného sboru České republiky, Úřad pro zahraniční
styky a informace, Bezpečnostní informační sl žby a v
objektech organizačních složek stát a příspěvkových
organizací zřízených Ministerstvem vnitra provádí
Ministerstvo vnitra, v objektech Ministerstva spravedlnosti
provádí Ministerstvo spravedlnosti. Při výkon dozoru
postupuje Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a
Ministerstvo spravedlnosti podle § 18 tohoto zákona a v
případě ložení pokuty podle hlavy třetí tohoto zákona nebo
podle hlavy páté zákona o hospodaření energií nebo podle
hlavy desáté zákona o podporovaných zdrojích energie.
§ 96a
V průběh řízení o rozhodn tí sporu je Energetický reg lační
úřad oprávněn vyžadovat od účastníků řízení předložení
veškerých důkazů na podporu jejich tvrzení, a to včetně
podání ústního vysvětlení. Účastník řízení je povinen na
výzv a ve lhůtě stanovené Energetickým reg lačním
úřadem
a) poskytnout vysvětlení, předložit požadované doklady
vztah jící se k předmět sporu a účastnit se jednání,
b) možnit Energetickém reg lačním úřad nahlédno t
do svých obchodních záznamů, které se týkají vedeného
sporu.
§ 96b
(1) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) má podání návrh na
rozhodn tí sporu tytéž právní účinky, jako kdyby byla v téže
věci podána žaloba u soudu.
(2) V řízení podle § 17 odst. 7 písm. e) je návrh nepříp stný,
jestliže
a) ve věci samé již rozhodl soud nebo řízení ve věci samé
bylo před soudem zahájeno, nebo
b) spor je nebo již byl předmětem rozhodčího řízení.
§ 96c
Přezk m souladu rozhodn tí Energetického reg lačního
úřad s předpisem Evropské unie
(1) Rozhodne-li Komise o tom, že rozhodn tí vydané
Energetickým reg lačním úřadem je v rozporu s předpisem
Evropské unie, provede Energetický reg lační úřad
přezk mné řízení a vydá rozhodn tí do 2 měsíců ode dne,
kdy Komise takové rozhodn tí vydala. Energetický reg lační
úřad o vydání rozhodn tí informuje bez zbytečného odkladu
Komisi.
(2) Pro přezko mání souladu rozhodn tí vydaného
Energetickým reg lačním úřadem s předpisem Evropské
unie platí obdobně stanovení správního řád o
přezk mném řízení s tím, že Energetický reg lační úřad není
vázán lhůtami pro vydání snesení o zahájení přezk mného
řízení a pro vydání rozhodn tí ve věci v přezk mném řízení.
§ 96d
Don covací pokuty
(1) Energetický reg lační úřad vymáhá kládáním
don covacích pokut splnění
a) povinnosti pokračovat ve výkon licencované činnosti po
dobu stanovenou v rozhodn tí Energetického reg lačního
úřad podle § 10 odst. 4,
b) povinnosti poskytnout energetické zařízení držiteli licence
pro výkon povinnosti nad rámec licence podle rozhodn tí
Energetického reg lačního úřad podle § 10 odst. 7 nebo §
12 odst. 7,
c) povinnosti poskytovat dodávky tepelné energie nad rámec
licence nebo distribuci elektřiny nebo distribuci plynu nad
rámec licence podle rozhodn tí Energetického reg lačního
úřad podle § 12 odst. 2 nebo 3,
d) povinnosti vyplývající z opatření k nápravě nebo
podmínek stanovených k zajištění splnění opatření k
nápravě ložených rozhodn tím Energetického reg lačního
úřad podle § 18 odst. 3,
e) povinnosti vyplývající z opatření loženého rozhodn tím
Energetického reg lačního úřad podle § 18a odst. 3 nebo §
58l odst. 2,
f) povinnosti vyplývající z rozhodn tí Energetického
reg lačního úřad , Komise nebo Agentury vydaného podle
Nařízení o podmínkách příst p do sítě pro příhraniční
obchod s elektřino nebo Nařízení o podmínkách příst p k
plynárenským přepravním so stavám nebo podle přímo
po žitelného předpis vydaného na jejich základě nebo k
jejich provedení nebo splnění povinnosti vyplývající z
rozhodn tí ministerstva vydaného podle Nařízení o
opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu.
(2) Ustanovení § 105 odst. 2 správního řád není dotčeno.
(3) Don covací pokuty lze kládat opakovaně. Výše
jednotlivé don covací pokuty kládané
a) fyzické osobě nesmí přesahovat 100 000 Kč,
b) držiteli licence na výrob tepelné energie nebo rozvod
tepelné energie nebo jiné právnické osobě nebo fyzické
osobě podnikající nesmí přesahovat 1 000 000 Kč,
c) jiném držiteli licence ne vedeném v písmeni b) nesmí
přesahovat 5 000 000 Kč.
§ 97
zr šen
§ 97a
Schvalovací řízení a řízení o stanovení řád
(1) Řízení o schválení Pravidel provozování přenosové
soustavy, Pravidel provozování distrib ční soustavy, Řád
provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele
distrib ční soustavy, Řád provozovatele zásobník plynu,
obchodních podmínek operátora trhu nebo jiných
obdobných podmínek či post pů, jejichž schválení
Energetickým reg lačním úřadem kládá právní předpis,
nebo jejich změn (dále jen "řád") se zahajuje na žádost
držitele licence. Řízení o stanovení řád se zahajuje z moci
úřední.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[71]
(2) Účastníkem řízení je držitel licence, jehož řád je
předmětem řízení.
(3) Dostane-li se schválený řád vlivem změny právní úpravy
do rozporu s právním předpisem, je držitel licence povinen
předložit do 3 měsíců od nabytí účinnosti takového právního
předpis Energetickém reg lačním úřad ke schválení
návrh nového řád nebo návrh změny schváleného řád ,
kterým se rozpor s právním předpisem odstraní. V ostatních
případech je držitel licence povinen návrh nového řád nebo
návrh změny schváleného řád předložit nejméně 3 měsíce
přede dnem navrhované účinnosti nového řád nebo změny
schváleného řád .
(4) Nepředloží-li držitel licence Energetickém reg lačním
úřad ke schválení návrh řád ve lhůtě stanovené tímto
zákonem nebo ve lhůtě podle odstavce 3, Energetický
reg lační úřad vyzve držitele licence k jeho předložení a
stanoví přiměřeno lhůt . Po marném plyn tí lhůty
stanovené ve výzvě Energetický reg lační úřad zahájí řízení
o stanovení řád . Zahájení řízení z moci úřední brání
zahájení řízení v téže věci na žádost držitele licence.
(5) Pokud zvláštní právní předpis kládá projednání návrh
řád s dotčenými osobami, m sí držitel licence projednání a
jeho výsledky doložit so časně s návrhem řád na jeho
schválení. Pokud držitel licence nedoloží projednání návrh
řád a jeho výsledky ani po zahájení řízení ve lhůtě
stanovené Energetickým reg lačním úřadem, postupuje
Energetický reg lační úřad podle odstavce 6.
(6) Energetický reg lační úřad po zahájení řízení zveřejní
návrh řád způsobem možň jícím dálkový příst p, a to
nejméně na 10 pracovních dnů, není-li právním předpisem
stanovena jiná lhůta. Oznámení o zveřejnění vyvěsí
Energetický reg lační úřad na úřední desce spolu s
vedením, o jaký návrh se jedná, kde je možné se s ním
seznámit a do kdy je možné uplatnit připomínky. To neplatí v
případě, kdy držitel licence projednal návrh řád s
dotčenými osobami podle odstavce 5 věty první.
(7) Každý, jehož oprávněné zájmy mohou být schválením
nebo stanovením řád přímo dotčeny, může u Energetického
reg lačního úřad uplatnit připomínky s jejich
odůvodněním. Připomínkami, které se návrh řád netýkají,
připomínkami, které platní osoba, jejíž oprávněné zájmy
nemohou být schválením řád přímo dotčeny, nebo
připomínkami bez odůvodnění nebo platněnými po lhůtě se
Energetický reg lační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání
připomínek zveřejní Energetický reg lační úřad před
vydáním rozhodn tí způsobem možň jícím dálkový
příst p. Energetický reg lační úřad může návrh řád upravit
s přihlédn tím k vyhodnocení připomínek. Pokud by
takovou úpravo došlo k podstatné změně návrh řád ,
může Energetický reg lační úřad rozhodnout o opakovaném
zveřejnění návrh řád podle odstavce 6.
(8) Na postup Energetického reg lačního úřad podle
odstavce 6 a platňování připomínek a jejich vypořádání
podle odstavce 7 se nevztah jí obecné předpisy o správním
řízení. Po dobu zveřejnění návrh řád způsobem
možň jícím dálkový příst p neběží lhůta pro vydání
rozhodn tí. V řízení o schválení návrh řád se § 45 odst. 4
správního řád nepo žije.
(9) Energetický reg lační úřad návrh řád , popřípadě návrh
řád pravený podle odstavce 7 schválí, není-li v rozporu s
právním předpisem a pokud schválením návrh řád
nedojde k založení značné nerovnováhy v právech a
povinnostech účastníků trhu, jinak návrh řád zamítne. V
případě, kdy návrh řád nebyl zcela nebo zčásti schválen,
může Energetický reg lační úřad stanovit řád nebo jeho část
v řízení zahájeném z moci úřední.
(10) V řízení o stanovení řád postupuje Energetický
reg lační úřad tak, aby stanovením řád nedošlo k založení
značné nerovnováhy v právech a povinnostech účastníků
trhu. Stanovený řád je držitel licence povinen bez zbytečného
odkladu zveřejnit.
§ 98
Přechodná stanovení
(1) Fyzické či právnické osoby, které podnikají v
energetických odvětvích podle dosavadních předpisů, m sí
do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona požádat o
dělení licence, jinak jejich oprávnění k podnikání zaniká.
(2) Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice a
teplárenství podle dosavadních právních předpisů se nemění
po nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimky z stanovení o
ochranných pásmech dělené podle dosavadních právních
předpisů zůstávají zachovány i po dni účinnosti tohoto
zákona.
(3) Bezpečnostní pásma plynových zařízení stanovená podle
dosavadních právních předpisů a předchozí písemné
souhlasy se zřízením stavby v těchto pásmech zůstávají
zachovány i po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Oprávnění k cizím nemovitostem, jakož i omezení jejich
žívání, která vznikla před účinností tohoto zákona, zůstávají
nedotčena.
(5) Pokud fyzické či právnické osoby provádějící nák p,
prodej a skladování hlovodíkových plynů v tlakových
nádobách, včetně jejich dopravy, nepožádají o vydání
živnostenského oprávnění na tuto činnost do jednoho roku
ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jejich oprávnění k
podnikání zaniká.
(6) zr šen
(7) zr šen
(8) zr šen
(9) Při změně napětí elektřiny, při změně tlaku nebo druhu
plynu a při změně teplonosné látky nebo jejích parametrů
zahájené před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se
postupuje podle dosavadních právních předpisů.
(10) O autorizaci na výstavb m sí požádat každá fyzická či
právnická osoba, která požádá o územní rozhodn tí na
novou výstavb po dni nabytí účinnosti tohoto zákona.
(11) Inspekce podle zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkon státní správy v energetických
odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č.
83/1998 Sb., je Státní energetickou inspekcí podle tohoto
zákona.
(12) Řízení o ložení pokuty zahájená před nabytím
účinnosti tohoto zákona se dokončí podle dosavadních
právních předpisů.
(13) Provozovatel, respektive výrobce, zajistí promítn tí
exist jícího věcného břemene podle § 24 odst. 4, § 25 odst. 5,
§ 57 odst. 2, § 58 odst. 2, § 59 odst. 2, § 60 odst. 2 a § 76 odst.
7 u energetických sítí a zařízení daných do provozu před
nabytím účinnosti tohoto zákona do katastru nemovitostí do
konce roku 2017. Podrobnosti stanoví zvláštní právní
předpis.
§ 98a
Zmocňovací stanovení
(1) Ministerstvo stanoví vyhláško
a) druhy měřicích zařízení, místění měřicích zařízení a
způsoby a podmínky jejich instalace, způsoby vyhodnocování
a rčení množství odebrané elektřiny nebo plynu v případě
závady měřicího zařízení a způsob stanovení náhrady škody
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[72]
při neoprávněném odběr , dodávce, přenos nebo distribuci
elektřiny a při neoprávněném odběr , dodávce,
skladňování, přepravě nebo distribuci plynu, a
neoprávněném odběr tepelné energie, termíny a rozsah
předávání údajů operátorovi trhu potřebných pro plnění
jeho povinností,
b) způsoby dispečerského řízení, rozsah a postup při
dispečerském řízení výroben elektřiny, pravidla spol práce
technických dispečinků, termíny a rozsah údajů předávaných
provozovateli přenosové soustavy, přepravní soustavy,
provozovateli zásobník plynu nebo provozovateli
distrib ční soustavy pro dispečerské řízení, příprav
provozu přenosové nebo přepravní soustavy nebo
distrib ční soustavy a pro provoz a rozvoj elektrizační nebo
plynárenské soustavy, vyhodnocování provozu elektrizační a
plynárenské soustavy a způsob vy žívání zařízení pro
poskytování podpůrných sl žeb, způsob a postup stanovení
neodebrané elektřiny a náhrady za neodebranou elektřin
při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 a požadavky na
technické vybavení výroben elektřiny pro účely
dispečerského řízení, při případném omezování výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů přihlédno t k technické a
organizační náročnosti regulace jednotlivých typů
obnovitelných zdrojů,
c) způsoby tvorby bilancí plynárenské soustavy, postupy pro
sledování kapacit a výkonů v plynárenské so stavě a termíny
a rozsah údajů předávaných účastníky trhu s plynem
operátorovi trhu pro tvorbu bilancí a sledování kapacit a
výkonů v plynárenské so stavě,
d) náležitosti žádosti o dělení, změn , prodlo žení a zr šení
autorizace na výstavb vybraných plynových zařízení včetně
vzorů žádostí a podmínky pro pos zování těchto žádostí,
e) opatření a postupy vykonávané při předcházení stavu
nouze, při stavu nouze a při odstraňování následků stavu
nouze, způsob vyhlašování stavu nouze a oznamování
předcházení stavu nouze a postupy při omezování výroby
elektřiny, spotřeby elektřiny, plynu a tepla včetně
reg lačního, vypínacího a frekvenčního plán , bezpečnostní
standard požadované dodávky plynu a obsahové náležitosti
havarijních plánů, způsob zajištění bezpečnostních
standardů plynu, rozsah chráněných zákazníků včetně
způsob rčení jejich spotřeby plynu, jejichž dodavatelé mají
povinnost plnit bezpečnostní standard dodávky plynu,
f) způsob a postup registrace technických pravidel v
plynárenství u Hospodářské komory České republiky,
g) způsob dělení nákladů za dodávk tepelné energie při
společném měření odebíraného množství tepelné energie
pro více odběrných míst nebo v případě, že z odběrného
místa jsou zásobovány tepelnou energií objekty nebo části
objektů různých vlastníků, kteří zavírají smlouvu o dodávce
tepelné energie, a kdy nedojde k dohodě o způsob rozdělení
nákladů,
h) vzory žádostí o dělení autorizace na výstavb výrobny
elektřiny a postup ministerstva při jejich pos zování.
(2) Energetický reg lační úřad stanoví vyhláško
a) způsoby prokazování finančních a technických
předpokladů a odborné způsobilosti pro jednotlivé druhy
licencí, způsoby rčení vymezeného území a provozovny,
prokázání vlastnického nebo žívacího práva k žívání
energetického zařízení, náležitosti prohlášení odpovědného
zást pce, a vzory žádostí k dělení, změně a zr šení licence,
a žádostí o znání oprávnění k podnikání děleného v jiném
členském státě Evropské unie,
b) obsahové náležitosti Pravidel provozování přenosové
soustavy, Pravidel provozování distrib ční soustavy, Řád
provozovatele přepravní soustavy, Řád provozovatele
distrib ční soustavy, Řád provozovatele zásobník plynu a
obchodních podmínek operátora trhu,
K provedení § 98a odst. 2 písm. b) viz vyhlášk č.
401/2010 Sb., o obsahových náležitostech Pravidel
provozování přenosové soustavy, Pravidel provozování
distrib ční soustavy, Řád provozovatele přepravní
soustavy, Řád provozovatele distrib ční soustavy, Řád
provozovatele podzemního zásobník plynu a obchodních
podmínek operátora trhu.
c) požadovano kvalitu dodávek a sl žeb v elektroenergetice
a plynárenství, výši náhrad za její nedodržení,
postupy a lhůty pro platnění nárok na náhrad a postupy
pro vykazování dodržování kvality dodávek a sl žeb,
d) postup stanovení výše finančního příspěvk držitelů
licence do fondu, postup čerpání finančních prostředků z
fondu, způsob výpočt prokazatelné ztráty při plnění
povinností nad rámec licence a doklady, kterými m sí být
výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezeny,
e) náležitosti a členění reg lačních výkazů včetně jejich
vzorů, odpisové sazby pro účely regulace a pravidla pro
sestavování reg lačních výkazů a termíny pro jejich
předkládání,
f) způsob regulace v energetických odvětvích, postupy pro
regulaci cen a termíny a rozsah údajů předávaných držiteli
licencí pro rozhodn tí o cenách, příprav a provádění
programů zvýšení energetické účinnosti, podporu a
sledování energetických sl žeb a jiných opatření ke zvýšení
energetické účinnosti,
g) podmínky připojení výroben elektřiny, výroben plynu,
distrib čních soustav, zásobníků plynu a odběrných míst
zákazníků k elektrizační nebo plynárenské so stavě, způsob
stanovení podíl nákladů spojených s připojením a se
zajištěním požadovaného příkon nebo výkon elektřiny
nebo plynu a pravidla pro pos zování so běžných
požadavků na připojení,
h) Pravidla trhu s elektřino , která stanoví
1. podmínky příst p k přenosové so stavě a k distrib čním
so stavám, rozsah zveřejňovaných informací pro možnění
příst p k přenosové a k distrib ční so stavě a způsoby
řešení nedostatku kapacit v elektrizační so stavě,
2. termíny pro předkládání žádostí o zavření smluv na trhu
s elektřino a termíny zavírání smluv a jejich registrace u
operátora trhu,
3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí
odpovědnosti za odchylku,
4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování
odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny a ostatních sl žeb,
postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání
odchylek, včetně zúčtování a vypořádání reg lační energie ve
stavu nouze a při předcházení stavu nouze,
5. postupy pro obstarávání reg lační energie a způsoby
zúčtování reg lační energie,
6. postupy pro platnění povinně vyko pené elektřiny z
obnovitelných zdrojů na trhu s elektřino ,
7. organizaci krátkodobého trhu s elektřino a
vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání,
8. pravidla tvorby, přiřazení a žití typových diagramů
dodávek elektřiny,
9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele elektřiny,
10. postup při přer šení, omezení a obnovení dodávky
elektřiny při neoprávněném odběr , neoprávněné distribuci
a neoprávněném přenos ,
11. postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem
poslední instance,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[73]
i) Pravidla trhu s plynem, která stanoví
1. pravidla příst p k přepravní so stavě, k distrib čním
so stavám a k zásobník plynu, rozsah zveřejňovaných
informací pro možnění příst p k přepravní so stavě,
distrib ční so stavě a zásobník plynu a způsoby řešení
nedostatku kapacit v plynárenské so stavě,
2. termíny pro předkládání žádostí o zavření smluv na trhu
s plynem a termíny zavírání smluv,
3. postupy a podmínky pro přenesení a převzetí
odpovědnosti za odchylku,
4. rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování
odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních sl žeb,
postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání
odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynu ve
stavu nouze a při předcházení stavu nouze,
5. postupy a termíny pro předkládání nominací a renominací,
6. postup provozovatele zásobník plynu při prodeji
nevytěženého plynu z zásobník plynu po zánik smlouvy o
skladňování plynu,
7. druhy krátkodobých trhů, jejich organizaci a způsoby
jejich vypořádání,
8. pravidla tvorby, přiřazení a žití typových diagramů
dodávek plynu,
9. termíny a postup při volbě a změně dodavatele plynu,
10. postup při přer šení, omezení a obnovení dodávky plynu
při neoprávněném odběr , neoprávněné distribuci a
neoprávněné přepravě,
11. postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední
instance,
j) rozsah, náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny,
plynu nebo tepelné energie a so visejících sl žeb,
k) rozsah chovávaných údajů o plnění podle smluv na
dodávky elektřiny nebo plynu nebo jejich derivátů,
l) náležitosti žádosti o schválení jmenování, volby a odvolání
stat tárního orgán , členů stat tárního orgán nebo členů
dozorčí rady nezávislého provozovatele přepravní soustavy,
náležitosti žádosti o schválení jmenování nebo jiného
stanovení do funkce a odvolání z funkce auditora programu
nezávislého provozovatele přepravní soustavy a způsoby
prokazování odborné způsobilosti auditora programu.
(3) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláško
pravidla pro rozúčtování nákladů na teplo na vytápění a
nákladů na poskytování teplé vody mezi konečné
spotřebitele.
§ 99
Závěrečná stanovení
Zr š jí se:
1. Zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o
výkon státní správy v energetických odvětvích a o Státní
energetické inspekci.
2. Článek V zákona č. 83/1998 Sb., kterým se mění a doplň je
zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním
řád (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a o
změně a doplnění některých dalších zákonů.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[74]
Vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 140/2009 Sb., o způsobu
regulace cen v energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen
Energetický reg lační úřad (dále jen "Úřad") stanoví podle §
98 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a
o výkon státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č.
670/2004 Sb., a podle § 53 odst. 2 písm. l) zákona o
podporovaných zdrojích energie, k provedení § 17 odst. 7
písm. c) energetického zákona a § 11 odst. 12, § 13 odst. 3, §
28 odst. 3, § 36 odst. 1, § 43 odst. 1 zákona o podporovaných
zdrojích energie:
§ 1
Základní pojmy
(1) Pro účely této vyhlášky se roz mí
a) reg lovaným rokem kalendářní rok, pro který jsou
Úřadem reg lovány ceny,
b) reg lačním obdobím vymezené období pěti po sobě
násled jících reg lovaných roků.
(2) Pro účely této vyhlášky se v oblasti plynárenství roz mí
a) regionální distrib ční soustavou distrib ční soustava, k
níž je připojeno 90 000 a více odběrných míst zákazníků,
b) lokální distrib ční soustavou distrib ční soustava, k níž je
připojeno méně než 90 000 odběrných míst zákazníků.
Způsob regulace a postup tvorby cen v elektroenergetice
§ 2
(1) Úřad reguluje ceny za přenos elektřiny způsobem
vedeným v příloze č. 1 k této vyhlášce.
(2) Úřad reguluje cenu za systémové sl žby způsobem
vedeným v příloze č. 2 k této vyhlášce.
(3) Úřad reguluje ceny za distribuci elektřiny provozovatele
regionální distrib ční soustavy způsobem vedeným v
přílohách č. 3 a 4 k této vyhlášce a ceny za distribuci
elektřiny provozovatele lokální distrib ční soustavy podle §
3 odst. 5.
(4) Cena za přenos elektřiny a ceny za distribuci elektřiny na
úrovních velmi vysokého napětí a vysokého napětí se
skládají z ceny za rezervovanou kapacitu přenosové nebo
distrib ční soustavy a ceny za po žití sítí přenosové nebo
distrib ční soustavy. Cena za distribuci elektřiny na úrovni
nízkého napětí se skládá z ceny za rezervovanou kapacitu
distrib ční soustavy rčeno velikostí pro dové hodnoty
hlavního jističe před elektroměrem a ceny za po žití
distrib ční soustavy. Cena za po žití distrib ční soustavy
může být rozdělena na cenu za distrib ované množství
elektřiny ve vysokém tarifu a cenu za distrib ované
množství elektřiny v nízkém tarifu.
(5) Cena za distribuci elektřiny zahrnuje dále složk
so visející s krytím nákladů za přenos elektřiny a za
distribuci elektřiny v so sedních distrib čních so stavách na
úrovni velmi vysokého, vysokého a nízkého napětí a složk
so visející s krytím části nákladů vyšších napěťových úrovní
distrib ční soustavy.
(6) Úřad reguluje cenu elektřiny dodavatele poslední
instance způsobem věcného směrňování cen.
(7) Úřad stanoví hodinový zelený bonus pro elektřin
vyrobenou z obnovitelného zdroje způsobem vedeným v
příloze č. 6a k této vyhlášce.
(8) Úřad stanoví cenu za činnost povinně vyk p jícího
způsobem vedeným v příloze č. 6b k této vyhlášce.
§ 3
(1) Postup tvorby cen za přenos elektřiny, systémové sl žby
a distribuci elektřiny je stanoven na reg lační období
prostřednictvím reg lačního vzorce.
(2) Pro reg lační období Úřad držiteli licence stanoví a
oznámí parametry reg lačního vzorce, a to v násled jícím
rozsahu:
a) držiteli licence na přenos elektřiny
1. výchozí hodnotu povolených nákladů,
2. roční hodnotu faktoru efektivity,
3. koeficient indexu cen podnikatelských sl žeb,
4. výchozí hodnotu reg lační báze aktiv,
5. povolený rámec rozptylu míry celkových ztrát,
6. procentní část rozdíl nákladů plyno cí z rozdíl mezi
sk tečně dosaženo a předpokládano nák pní cenou silové
elektřiny pro krytí ztrát v přenosové so stavě,
7. zisk pro činnost poskytování systémových sl žeb,
b) držiteli licence na distribuci elektřiny
1. výchozí hodnotu povolených nákladů,
2. roční hodnotu faktoru efektivity,
3. koeficient indexu cen podnikatelských sl žeb,
4. povolenou mír celkových ztrát na jednotlivých
napěťových úrovních distrib ční soustavy,
5. výchozí hodnotu reg lační báze aktiv,
6. podíl výnosů z titulu nárok na náhrad škody v případě
neoprávněných odběrů.
c) zr šeno
(3) Změny parametrů reg lačního vzorce podle odstavce 2
jsou v průběh reg lačního období možné jen v případech
a) změn právní úpravy bezprostředně se vztah jící k
licencované činnosti držitele licence, které mají podstatný
dopad na parametry reg lačního vzorce,
b) mimořádných změn na trhu s elektřino nebo jiných
mimořádných změn v národním hospodářství hodných
zvláštního zřetele, nebo
c) stanovení parametrů na základě nesprávných, neúplných
či nepravdivých podkladů nebo údajů.
(4) Pro reg lovaný rok Úřad stanoví a držiteli licence oznámí
parametry reg lačního vzorce, a to v násled jícím rozsahu:
a) držiteli licence na přenos elektřiny
1. hodnotu indexu spotřebitelských cen,
2. hodnotu indexu cen podnikatelských sl žeb,
3. hodnotu plánovaných odpisů dlo hodobého majetku,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[75]
4. korekční faktor odpisů,
5. mír výnosnosti reg lační báze aktiv,
6. plánovano hodnotu aktivovaných investic,
7. plánovano hodnotu zůstatkových hodnot aktiv,
8. vyrovnávací faktor odpisů,
9. vyrovnávací faktor zisku,
10. plánované hodnoty odběr a spotřeby elektřiny pro
výpočet cen reg lovaného roku,
11. cenu silové elektřiny pro krytí ztrát v přenosové
so stavě,
12. výnosy z ostatních činností spojených s licencovanou
činností,
13. povolenou mír celkových ztrát v přenosové so stavě,
14. výnosy z a kcí na přeshraničních profilech, které jsou
vy žity pro snížení povolených výnosů pro činnost přenos
elektřiny,
15. motivační složk zisku za organizování obchodu s
podpůrnými sl žbami,
16. eskalační faktor povolených nákladů na nák p
podpůrných sl žeb,
17. rozdíly mezi výnosy a náklady z vypořádání rozdílů
plyno cích ze zúčtování nákladů na odchylky, na reg lační
energii, na reg lační energii z operativní dodávky elektřiny
ze zahraničí a do zahraničí v rámci spol práce na úrovni
provozovatele přenosové soustavy, redispečink a náhrady za
neodebranou elektřin při dispečerském řízení,
18. korekční faktor reg lační báze aktiv,
19. korekční faktor zisku,
20. korekční faktor za po žití přenosové sítě,
21. korekční faktor za systémové sl žby,
22. korekční faktor so visející s podporou elektřiny z
obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla
a dr hotných energetických zdrojů,
23. investiční faktor,
24. faktor zohledň jící změny v organizaci trhu s elektřino
mající vliv na činnost zajišťování systémových sl žeb
so visejících s provozem výroben vy žívajících energii větr
a sl neční energii,
b) držiteli licence na distribuci elektřiny
1. hodnotu indexu spotřebitelských cen,
2. hodnotu indexu cen podnikatelských sl žeb,
3. hodnotu plánovaných odpisů dlo hodobého majetku, v
členění podle napěťových úrovní,
4. korekční faktor odpisů,
5. mír výnosnosti reg lační báze aktiv,
6. plánovano hodnotu aktivovaných investic,
7. plánovano hodnotu zůstatkových hodnot aktiv,
8. plánované hodnoty odběr a spotřeby elektřiny pro
výpočet cen reg lovaného roku,
9. cenu silové elektřiny pro krytí ztrát v distrib ční so stavě,
10. výnosy z ostatních činností spojených s licencovanou
činností v členění podle napěťových úrovní,
11. poměrné číslo vyjadř jící maximální hodnotu bonusu
nebo penále v oblasti kvality,
12. maximální limitní hodnotu ukazatele kvality,
13. minimální limitní hodnotu ukazatele kvality,
14. horní a dolní hranici ne trálního pásma úrovně kvality,
15. koeficient rozdělení faktoru kvality na jednotlivé
napěťové úrovně,
16. koeficienty korekce povolených výnosů mezi napěťovými
úrovněmi,
17. salda výnosů a nákladů na přetoky elektřiny mezi sítěmi
provozovatelů distrib čních soustav v členění podle
napěťových úrovní,
18. procentní přirážk ke koeficientu nerovnoměrnosti,
19. korekční faktor reg lační báze aktiv,
20. korekční faktor zisku,
21. korekční faktor za činnost distribuce elektřiny,
22. korekční faktor za podpůrné sl žby na úrovni distrib ční
soustavy,
23. korekční faktor so visející s podporou elektřiny z
obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla
a dr hotných energetických zdrojů,
c) držiteli licence na obchod s elektřino , který vykonává
činnost povinně vyk p jícího podle jiného právního
předpis ,
1. plánované náklady na odchylky v souvislosti s výk pem
elektřiny,
2. plánované administrativní náklady spojené s výk pem
elektřiny,
3. plánované náklady spojené s výk pem elektřiny formou
výk pních cen,
4. plánované vícenáklady vyplývající z rozdíl mezi výk pní
cenou a zeleným bonusem na elektřin ,
5. korekční faktor za činnost povinně vyk p jícího,
6. plánované množství vyko pené elektřiny v režim
výk pních cen.
(5) Provozovatel lokální distrib ční soustavy po žívá ceny
za distribuci elektřiny až do výše cen za distribuci elektřiny
provozovatele regionální distrib ční soustavy, k jehož
distrib ční so stavě je připojen. Rozhodne-li Úřad o
odlišném stanovení povolených výnosů a proměnných
nákladů provozovatele distrib ční soustavy podle
energetického zákona, postupuje při úpravě cen distribuce
elektřiny provozovatele lokální distrib ční soustavy
přiměřeně podle příloh č. 3 a 4 k této vyhlášce. Ceny
stanovené tímto postupem po žívá provozovatel lokální
distrib ční soustavy do konce reg lačního období, ve kterém
byly stanoveny.
§ 4
(1) Úřad oznámí parametry reg lačního vzorce
a) provozovateli přenosové soustavy nejpozději 6 měsíců
před začátkem reg lačního období, jde-li o parametry podle
§ 3 odst. 2, a nejpozději 6 měsíců před začátkem každého
reg lovaného roku, jde-li o parametry podle § 3 odst. 4, s
výjimko parametru podle § 3 odst. 4 písm. a) bodu 11, který
Úřad oznámí nejpozději do 10. října roku předcházejícího
reg lovaném roku,
b) provozovateli distrib ční soustavy nejpozději 5 měsíců
před začátkem reg lačního období, jde-li o parametry podle
§ 3 odst. 2, a nejpozději 5 měsíců před začátkem každého
reg lovaného roku, jde-li o parametry podle § 3 odst. 4, s
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[76]
výjimko parametrů podle § 3 odst. 4 písm. b) bodů 9 a 16,
které Úřad oznámí nejpozději do 25. října roku
předcházejícího reg lovaném roku,
c) povinně vyk p jícím nejpozději 5 měsíců před začátkem
každého reg lovaného roku, jde-li o parametry podle § 3
odst. 4, s výjimko parametrů podle § 3 odst. 4 písm. c) bodů
1 a 3, které Úřad oznámí nejpozději do 5. listopadu roku
předcházejícího reg lovaném roku.
(2) Úřad oznámí provozovateli přenosové soustavy do 10.
října a provozovateli regionální distrib ční soustavy do 25.
října kalendářního roku předcházejícího reg lovaný rok
vypočteno cenu za rezervovanou kapacitu přenosové
soustavy, cenu za po žití sítí přenosové soustavy a cenu za
systémové sl žby včetně ostatních cen potřebných pro
výpočet.
(3) Úřad oznámí provozovateli regionální distrib ční
soustavy do 25. října kalendářního roku předcházejícího
reg lovaný rok a na základě žádosti provozovateli lokální
distrib ční soustavy do 31. října kalendářního roku
předcházejícího reg lovaný rok vypočteno cenu za
rezervovanou kapacitu regionální distrib ční soustavy, cenu
za po žití sítí regionální distrib ční soustavy pro úrovně
velmi vysokého a vysokého napětí. Úřad dále oznámí
provozovateli regionální distrib ční soustavy a na základě
žádosti provozovateli lokální distrib ční soustavy do 5.
listopadu kalendářního roku předcházejícího reg lovaný rok
vypočtené ceny za distribuci elektřiny na úrovni nízkého
napětí.
(4) Úřad oznámí povinně vyk p jícím do 5. listopadu
kalendářního roku předcházejícího reg lovaném roku
vypočteno cenu za činnost povinně vyk p jícího.
(5) Úřad oznámí provozovateli lokální distrib ční soustavy,
kterém stanovuje odlišné ceny za distribuci elektřiny, do
15. listopadu kalendářního roku předcházejícího reg lovaný
rok vypočteno cenu za rezervovanou kapacitu lokální
distrib ční soustavy a cenu za po žití sítí lokální distrib ční
soustavy pro úrovně velmi vysokého a vysokého napětí a
ceny za distribuci elektřiny na úrovni nízkého napětí.
(6) Úřad stanoví ceny do 30. listopadu kalendářního roku
předcházejícího reg lovaný rok, a to s účinností od 1. ledna
reg lovaného roku. V případě regulace cen způsobem
věcného směrňování cen stanoví Úřad podmínky pro
sjednání cen do 30. listopadu kalendářního roku
předcházejícího kalendářní rok, pro který jsou podmínky pro
sjednání cen stanoveny, a to s účinností od 1. ledna tohoto
roku. Pokud Úřad reguluje ceny s jinou účinností než od 1.
ledna reg lovaného roku, stanoví ceny nebo podmínky pro
sjednávání cen nejméně 30 kalendářních dnů před dnem
jejich účinností.
§ 5
Způsob stanovení korekčních faktorů v elektroenergetice je
uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.
Způsob regulace a postup tvorby cen v plynárenství
§ 6
(1) Úřad reguluje ceny za přeprav plynu provozovatele
přepravní soustavy způsobem vedeným v příloze č. 8 k této
vyhlášce.
(2) Úřad reguluje ceny za distribuci plynu provozovatele
regionální distrib ční soustavy způsobem vedeným v
příloze č. 9 k této vyhlášce a cenu za distribuci plynu
provozovatele lokální distrib ční soustavy podle § 7 odst. 5.
(3) Úřad reguluje ceny plynu dodavatele poslední instance
způsobem věcného směrňování cen.
(4) Úřad stanoví složk ceny za přeprav plynu a ceny za
distribuci plynu na krytí nákladů spojených s podporou
biometanu postupem podle § 9b.
§ 7
(1) Postup tvorby cen za přeprav plynu a distribuci plynu je
stanoven na reg lační období prostřednictvím reg lačního
vzorce.
(2) Pro reg lační období Úřad držiteli licence stanoví a
oznámí parametry reg lačního vzorce, a to v násled jícím
rozsahu:
a) držiteli licence na přeprav plynu
1. výchozí hodnotu povolených nákladů,
2. výchozí hodnotu reg lační báze aktiv,
3. roční hodnotu faktoru efektivity,
4. koeficient indexu cen podnikatelských sl žeb,
b) držiteli licence na distribuci plynu
1. výchozí hodnotu povolených nákladů,
2. výchozí hodnotu reg lační báze aktiv,
3. roční hodnotu faktoru efektivity,
4. koeficient indexu cen podnikatelských sl žeb.
(3) Změny parametrů reg lačního vzorce podle odstavce 2
jsou v průběh reg lačního období možné jen v případech
a) změn právní úpravy bezprostředně se vztah jící k
licencované činnosti držitele licence, které mají podstatný
dopad na parametry reg lačního vzorce,
b) mimořádných změn na trhu s plynem nebo jiných
mimořádných změn v národním hospodářství hodných
zvláštního zřetele, nebo
c) stanovení parametrů na základě nesprávných, neúplných
či nepravdivých podkladů nebo údajů.
(4) Pro reg lovaný rok Úřad držiteli licence stanoví a oznámí
parametry reg lačního vzorce, a to v násled jícím rozsahu:
a) držiteli licence na přeprav plynu
1. hodnotu indexu spotřebitelských cen,
2. hodnotu indexu cen podnikatelských sl žeb,
3. hodnotu plánovaných odpisů dlo hodobého majetku,
4. korekční faktor odpisů,
5. mír výnosnosti reg lační báze aktiv,
6. plánovano hodnotu aktivovaných investic,
7. plánovano hodnotu zůstatkových hodnot aktiv,
8. vyrovnávací faktor odpisů,
9. vyrovnávací faktor zisku,
10. plánovano nák pní cenu energie plynu pro krytí ztrát a
pro ocenění plynu na pohon kompresních stanic v přepravní
so stavě,
11. povolené množství ztrát v přepravní so stavě,
12. plánované množství energie plynu pro pohon
kompresních stanic v přepravní so stavě pro přeprav plynu
do výst pního domácího bodu a do výst pních bodů
virt álního zásobník plynu,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[77]
13. plánovano spotřební daň za množství energie plynu pro
pohon kompresních stanic v přepravní so stavě,
14. plánované výnosy provozovatele přepravní soustavy za
odchylky nad povolenou toleranci a plánované výnosy za
vyvažovací plyn po odečtení nákladů na jeho pořízení,
15. plánované náklady na sl žb poskytování flexibility
obchodníkem s plynem nebo provozovatelem podzemního
zásobník plynu,
16. plánované rezervované pevné kapacity ve vst pních a
výst pních bodech,
17. koeficienty rozdělení pravených povolených výnosů na
jednotlivé vst pní a výst pní body,
18. koeficienty rozdělení cen na jednotlivé vst pní a výst pní
hraniční body,
19. koeficienty pro výpočet objemu plynu ke krytí pohonu
kompresních stanic na výst pních bodech přepravní
soustavy,
20. korekční faktor reg lační báze aktiv,
21. korekční faktor zisku,
22. korekční faktor pro činnost přeprava plynu,
23. koeficient alokace sk tečných výnosů za přeprav plynu
ve vst pních hraničních bodech,
24. hodnotu povolených tržeb pro činnost mezinárodní
přepravy plynu ve vst pních hraničních bodech,
b) držiteli licence na distribuci plynu
1. hodnotu indexu spotřebitelských cen,
2. hodnotu indexu cen podnikatelských sl žeb,
3. hodnotu plánovaných odpisů dlo hodobého majetku,
4. korekční faktor odpisů,
5. mír výnosnosti reg lační báze aktiv,
6. plánovano hodnotu aktivovaných investic,
7. plánovano hodnotu zůstatkových hodnot aktiv,
8. plánované náklady na nák p plynu pro vlastní
technologickou spotřeb ,
9. povolené množství ztrát,
10. plánované množství plynu pro vlastní technologickou
spotřeb provozovatele distrib ční soustavy,
11. plánované náklady vypořádání přetoků plynu mezi
distrib čními soustavami,
12. korekční faktor reg lační báze aktiv,
13. korekční faktor zisku,
14. korekční faktor pro činnost distribuce plynu.
15. plánované náklady na nák p plynu pro krytí povoleného
množství ztrát v distrib ční so stavě,
16. plánovano hodnotu reg lovaných nákladů na úhrad
nájemného za žívání plynárenských zařízení,
17. vyrovnávací faktor reg lovaných nákladů na úhrad
nájemného za žívání plynárenských zařízení.
(5) Provozovatel lokální distrib ční soustavy po žívá ceny
za distribuci plynu až do výše cen za distribuci plynu
provozovatele regionální distrib ční soustavy, k jehož
distrib ční so stavě je připojen. Rozhodne-li Úřad o
odlišném stanovení povolených výnosů a proměnných
nákladů provozovatele distrib ční soustavy podle
energetického zákona, postupuje při úpravě cen distribuce
plynu provozovatele lokální distrib ční soustavy přiměřeně
podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. Ceny stanovené tímto
postupem po žívá provozovatel lokální distrib ční soustavy
do konce reg lačního období, ve kterém byly stanoveny.
§ 8
(1) Úřad oznámí provozovateli přepravní soustavy a
provozovateli distrib ční soustavy stanovené parametry
reg lačního vzorce nejpozději 5 měsíců před začátkem
reg lačního období, jde-li o parametry podle § 7 odst. 2, a
nejpozději 4 měsíce před začátkem každého reg lovaného
roku, jde-li o parametry podle § 7 odst. 4.
(2) Úřad oznámí provozovateli přepravní soustavy a
regionální distrib ční soustavy do 30. září kalendářního roku
předcházejícího reg lovaný rok vypočtené ceny za přeprav
plynu a ceny za distribuci plynu.
(3) Úřad oznámí provozovateli lokální distrib ční soustavy,
kterém již byly v předchozím roce téhož reg lačního období
stanoveny odlišné ceny za distribuci plynu podle § 7 odst. 5,
do 31. října kalendářního roku předcházejícího reg lovaný
rok vypočtené ceny za distribuci plynu pro jím
provozovanou distrib ční soustavu.
(4) Úřad vyzve provozovatele lokální distrib ční soustavy,
který požádal v průběh reg lovaného roku o stanovení cen
za distribuci plynu podle § 7 odst. 5, aby do 15 kalendářních
dnů od dor čení žádosti předložil ekonomické a technické
údaje nezbytné pro stanovení odlišných cen. Předložené
podklady Úřad do 30 kalendářních dnů od jejich dor čení
vyhodnotí z hlediska rozsahu a obsahu údajů potřebných pro
stanovení odlišných cen pro konkrétní podmínky lokální
distrib ční soustavy. V násled jících 30 kalendářních dnech
Úřad oznámí provozovateli distrib ční soustavy, který
požádal o stanovení odlišné ceny, vypočtené ceny za
distribuci plynu.
(5) Úřad stanoví ceny za distribuci plynu provozovateli
lokální distrib ční soustavy, který požádal o stanovení
odlišné ceny podle § 7 odst. 5 nejpozději násled jící
kalendářní měsíc po kalendářním měsíci, ve kterém byly
odlišné ceny vypočteny, s účinností od prvního dne
kalendářního měsíce násled jícího po kalendářním měsíci,
ve kterém byly ceny stanoveny.
(6) Úřad stanoví ceny s výjimko cen podle § 7 odst. 5 dr hé
věty do 30. listopadu kalendářního roku předcházejícího
reg lovaný rok, a to s účinností od 1. ledna reg lovaného
roku. V případě regulace cen způsobem věcného
směrňování cen stanoví Úřad podmínky pro sjednání cen
do 30. listopadu kalendářního roku předcházejícího
kalendářní rok, pro který jsou podmínky pro sjednání cen
stanoveny, a to s účinností od 1. ledna tohoto roku. Pokud
Úřad reguluje ceny s jinou účinností než od 1. ledna
reg lovaného roku, stanoví ceny nebo podmínky pro
sjednávání cen nejméně 30 kalendářních dnů přede dnem
jejich účinností.
§ 9
Způsob stanovení korekčních faktorů v plynárenství je
uveden v příloze č. 10 k této vyhlášce.
§ 9a
Způsob regulace a postup tvorby cen za činnosti operátora
trhu v elektroenergetice, plynárenství a teplárenství
(1) Úřad reguluje cenu za činnosti operátora trhu v
elektroenergetice, plynárenství a teplárenství způsobem
vedeným v příloze č. 5 k této vyhlášce.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[78]
(2) Postup tvorby ceny za činnosti operátora trhu je
stanoven na reg lační období prostřednictvím reg lačního
vzorce.
(3) Pro reg lační období Úřad držiteli licence na činnosti
operátora trhu stanoví a oznámí parametry reg lačního
vzorce, zvlášť pro činnosti v elektroenergetice a teplárenství
a pro činnosti v plynárenství, a to v násled jícím rozsahu:
a) výchozí hodnotu povolených nákladů,
b) roční hodnotu faktoru efektivity,
c) koeficient indexu cen podnikatelských sl žeb,
d) koeficient indexu cen poskytovaných sl žeb v oblasti
programování a poradenství.
(4) Změny parametrů reg lačního vzorce podle odstavce 3
jsou v průběh reg lačního období možné jen v případech
a) změn právní úpravy bezprostředně se vztah jící k
licencované činnosti držitele licence, které mají podstatný
dopad na parametry reg lačního vzorce,
b) mimořádných změn na trhu s elektřino nebo s plynem
nebo jiných mimořádných změn v národním hospodářství
hodných zvláštního zřetele,
c) stanovení parametrů na základě nesprávných, neúplných
či nepravdivých podkladů nebo údajů.
(5) Pro reg lovaný rok Úřad držiteli licence na činnosti
operátora trhu stanoví a oznámí parametry reg lačního
vzorce, a to v násled jícím rozsahu:
a) hodnotu indexu spotřebitelských cen,
b) hodnotu indexu cen podnikatelských sl žeb,
c) hodnotu indexu cen poskytovaných sl žeb v oblasti
programování a poradenství,
d) hodnotu plánovaných odpisů dlo hodobého majetku pro
činnosti v elektroenergetice a hodnotu plánovaných odpisů
dlo hodobého majetku pro činnosti v plynárenství,
e) korekční faktor odpisů pro činnosti v elektroenergetice a
korekční faktor odpisů pro činnosti v plynárenství,
f) korekční faktor za činnosti operátora trhu v
elektroenergetice a teplárenství a korekční faktor za činnosti
operátora trhu v plynárenství podle jiného právního
předpis ,
g) plánované administrativní náklady spojené s podporou
elektřiny z obnovitelných zdrojů, vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla, dr hotných zdrojů,
decentrální výrobo elektřiny, provozní podporou tepla a
podporou biometanu podle jiného právního předpis ,
h) plánované náklady spojené s podporou elektřiny z
obnovitelných zdrojů, vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla, dr hotných zdrojů, decentrální výrobo
elektřiny a podporou biometanu podle jiného právního
předpis ,
i) plánované hodnoty odběr a spotřeby elektřiny pro
výpočet ceny na reg lovaný rok v elektroenergetice,
j) plánované hodnoty odběr a spotřeby plynu pro výpočet
ceny na reg lovaný rok v plynárenství,
k) výnosy z ostatních činností v elektroenergetice a výnosy z
ostatních činností v plynárenství,
l) faktor trhu pro činnosti v elektroenergetice a faktor trhu
pro činnosti v plynárenství,
m) mír výnosnosti povolených nákladů pro činnosti v
elektroenergetice a mír výnosnosti povolených nákladů pro
činnosti v plynárenství.
(6) Úřad oznámí operátorovi trhu parametry reg lačního
vzorce nejpozději 5 měsíců před začátkem reg lačního
období, jde-li o parametry podle odstavce 3, a nejpozději 4
měsíce před začátkem každého reg lovaného roku, jde-li o
parametry podle odstavce 5.
(7) Úřad oznámí operátorovi trhu do 30. září kalendářního
roku předcházejícího reg lovaný rok vypočteno cenu za
reg lované činnosti operátora trhu.
(8) Úřad stanoví ceny do 30. listopadu kalendářního roku
předcházejícího reg lovaný rok, a to s účinností od 1. ledna
reg lovaného roku.
§ 9b
Způsob stanovení nákladů operátora trhu spojených s
podporou elektřiny, podporou decentrální výroby elektřiny a
podporou biometanu
(1) Úřad stanoví složk ceny za přenos a distribuci elektřiny
na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny podle
jiného právního předpis způsobem vedeným v příloze č. 6
k této vyhlášce, složk ceny za distribuci elektřiny spojenou s
podporou decentrální výroby elektřiny podle jiného
právního předpis způsobem vedeným v příloze č. 6c k této
vyhlášce a složk ceny za přeprav a distribuci plynu na
krytí nákladů spojených s podporou biometanu podle jiného
právního předpis způsobem vedeným v příloze č. 6d k této
vyhlášce.
(2) Postup tvorby složky ceny za přenos a distribuci
elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny,
složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů
spojených s podporou decentrální výroby elektřiny a složky
ceny za přeprav a distribuci plynu na krytí nákladů
spojených s podporou biometanu je stanoven na reg lační
období prostřednictvím reg lačního vzorce.
(3) Pro reg lovaný rok Úřad držiteli licence na činnosti
operátora trhu podle odstavce 2 stanoví a oznámí parametry
reg lačního vzorce, a to v násled jícím rozsahu:
a) plánované náklady spojené s úhrado podpory elektřiny,
decentrální výroby elektřiny a biometanu samostatně pro
podporu formou výk pních cen, zelených bon sů a bon sů,
b) plánovano hodnotu celkové spotřeby elektřiny pro
stanovení složky ceny za přenos a distribuci elektřiny na
krytí nákladů spojených s podporou elektřiny a pro
stanovení složky ceny za distribuci elektřiny na krytí nákladů
spojených s podporou decentrální výroby elektřiny,
c) plánovano hodnotu celkové spotřeby plynu pro
stanovení složky ceny za přeprav a distribuci plynu na krytí
nákladů spojených s podporou biometanu,
d) plánované prostředky státního rozpočt na provozní
podporu tepla z obnovitelných zdrojů,
e) korekční faktor operátora trhu so visející s úhrado
podpory elektřiny a podpory biometanu,
f) korekční faktor prostředků státního rozpočt na podporu
tepla z obnovitelných zdrojů,
g) korekční faktory provozovatele přenosové soustavy a
provozovatelů regionálních distrib čních soustav so visející
s podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů, kombinované
výroby elektřiny a tepla a dr hotných zdrojů podle jiného
právního předpis .
(4) Úřad oznámí operátorovi trhu parametry reg lačního
vzorce nejpozději 15. září kalendářního roku předcházejícího
reg lovaném roku, jde-li o parametry podle odstavce 3
písm. e) až g), a nejpozději 5. listopadu před začátkem
každého reg lovaného roku, jde-li o parametry podle
odstavce 3 písm. a) až d).
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[79]
(5) Úřad oznámí operátorovi trhu do 15. listopadu
kalendářního roku předcházejícího reg lovaném roku
vypočteno složk ceny za přenos a distribuci elektřiny na
krytí nákladů spojených s podporou elektřiny, složk ceny za
distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s podporou
decentrální výroby elektřiny a složk ceny za přeprav a
distribuci plynu na krytí nákladů spojených s podporou
biometanu.
(6) Úřad stanoví složk ceny za přenos a distribuci elektřiny
na krytí nákladů spojených s podporou elektřiny, složk ceny
za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s
podporou decentrální výroby elektřiny a složk ceny za
přeprav a distribuci plynu na krytí nákladů spojených s
podporou biometanu do 30. listopadu kalendářního roku
předcházejícího reg lovaném roku, a to s účinností od 1.
ledna reg lovaného roku.
§ 10
Postup stanovení cen při vzniku držitele licence a přeměny
stávajících držitelů licence v elektroenergetice a plynárenství
(1) Je-li dělena licence právnické osobě bez právního
předchůdce nebo je-li dělena licence fyzické osobě v
průběh kalendářního roku a nevykonával-li tento držitel
licence licencovanou činnost v předchozím kalendářním
roce, po žije Úřad při stanovení cen v elektroenergetice
přiměřeně stanovení § 3 a 4 a v plynárenství přiměřeně
stanovení § 7 a 8.
(2) Je-li v průběh kalendářního roku dělena licence
právním nást pci v důsledk splyn tí dvou nebo více
držitelů licence na stejnou činnost, platí pro takového
držitele licence nadále ceny reg lovaných činností stanovené
pro právní předchůdce držitele licence pro jejich jednotlivá
vymezená území, a to do konce kalendářního roku. Dojde-li v
průběh kalendářního roku ke slo čení dvou nebo více
držitelů licence na stejnou činnost, platí pro držitele licence,
na kterého přechází jmění zanikajícího nebo zanikajících
držitelů licence, nadále ceny reg lovaných činností
stanovené pro zanikající držitele licence pro jejich jednotlivá
vymezená území, a to do konce kalendářního roku.
(3) Dojde-li v průběh kalendářního roku k převod jmění
držitele licence na jednoho společníka nebo akcionáře, který
je držitelem licence na stejnou činnost jako zanikající držitel
licence nebo o takovou licenci žádá, platí pro něj nadále ceny
reg lovaných činností zanikajícího držitele licence, a to do
konce kalendářního roku. Dojde-li v průběh kalendářního
roku k rozdělení držitele licence se založením nových
společností nebo slo čením, platí pro právního nást pce
nebo právní nást pce, pokud jsou držiteli licencí na stejnou
činnost jako zanikající držitel licence, nadále ceny
reg lovaných činností zanikajícího držitele licence, a to do
konce kalendářního roku. Dojde-li v průběh kalendářního
roku k rozdělení držitele licence odštěpením se založením
nových společností nebo odštěpením slo čením, platí pro
právního nást pce nebo právní nást pce, pokud jsou držiteli
licencí na stejnou činnost jako zanikající držitel licence,
nadále ceny reg lovaných činností zanikajícího držitele
licence, a to do konce kalendářního roku.
(4) Dojde-li v průběh kalendářního roku k převod nebo
nájm podniku či jeho části, který zahrnuje energetické
zařízení slo žící výkon licencované činnosti, platí pro
nabyvatele nebo nájemce podniku nebo jeho části do konce
kalendářního roku ceny reg lovaných činností platňované
převodcem nebo pronajímatelem na vymezeném území, kde
je energetické zařízení místěno.
(5) Pokud k účinkům splyn tí nebo slo čení podle odstavce
2, převod jmění na společníka nebo akcionáře, rozdělení
držitele licence nebo odštěpení podle odstavce 3, nebo k
převod nebo nájm podniku či jeho části podle odstavce 4
dojde po 30. listopadu kalendářního roku, vychází Úřad při
stanovení reg lovaných cen pro reg lovaný rok z údajů
poskytn tých právními předchůdci držitele licence,
rozdělovanými společnostmi, převodci nebo pronajímateli
podniku nebo jeho části, a ceny stanovené pro tyto subjekty a
jejich vymezená území pro násled jící reg lovaný rok platí
pro jejich právního nást pce, nást pnicko společnost,
společníka nebo akcionáře, nebo nabyvatele nebo nájemce
podniku nebo jeho části na celý reg lovaný rok, pokud není v
odůvodněných případech stanoveno jinak. Stejně se
postupuje i tehdy, pokud by právní účinky procesu slo čení,
splyn tí, rozdělení, odštěpení, převod jmění na jednoho
společníka nebo akcionáře nebo převod nebo nájm
podniku či jeho části podle tohoto odstavce, zahájené v
průběh kalendářního roku, nastaly až k prvním dni
reg lovaného roku.
(6) Nabude-li provozovatel regionální distrib ční soustavy
úplatně plynárenské zařízení v jeho vymezeném území, Úřad
zohlední v reg lační bázi aktiv uhrazenou cenu takto
nabytého majetku, nejvýše však ve výši reg lované hodnoty
plynárenského zařízení stanovené podle přílohy č. 11 k této
vyhlášce. Z takto stanovené výše reg lační báze aktiv budou
vypočteny povolené odpisy. Nabude-li provozovatel
regionální distrib ční soustavy úplatně plynárenské zařízení
mimo jeho vymezené území, platí nadále pro distribuci plynu
pro daná odběrná místa zákazníků tohoto nabyvatele
reg lované ceny za distribuci plynu provozovatele
distrib ční soustavy, k jehož so stavě je nabyté plynárenské
zařízení připojeno.
(7) Nabude-li provozovatel lokální distrib ční soustavy
úplatně plynárenské zařízení, Úřad zohlední v reg lační bázi
aktiv uhrazenou cenu takto nabytého majetku, nejvýše však
ve výši reg lované hodnoty plynárenského zařízení
stanovené podle přílohy č. 11 k této vyhlášce. Z takto
stanovené výše reg lační báze aktiv budou vypočteny
povolené odpisy.
(8) Uzavře-li provozovatel distrib ční soustavy v průběh
kalendářního roku smlouvu o nájm plynárenského zařízení,
zohlední Úřad v povolených nákladech hrazené nájemné,
nejvýše však ve výši reg lovaných nákladů na nájemné
stanovené podle přílohy č. 11.
§ 11
Způsob regulace cen v teplárenství
Úřad reguluje cenu tepelné energie způsobem věcného
směrňování cen. Cenové rozhodn tí zveřejní Úřad
nejpozději 30 dnů před dnem nabytí jeho účinnosti.
§ 12
Dělení nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla
Dodavatel tepelné energie postupuje při dělení společných
nákladů při kombinované výrobě elektřiny a tepla způsobem
stanoveným v příloze č. 12 k této vyhlášce, pokud
nepostupuje jiným věrohodným a kontrolovatelným
způsobem.
§ 13
Přechodná stanovení
(1) Poprvé postupuje Úřad při stanovování parametrů podle
této vyhlášky pro reg lační období počínající dnem 1. ledna
2010 a končící dnem 31. prosince 2014. Parametry podle § 3
odst. 4 písm. a) bodů 13 až 16 a podle § 3 odst. 4 písm. b)
bodů 11 až 15 Úřad poprvé stanoví a držiteli licence oznámí
pro reg lovaný rok 2013.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[80]
(2) Při regulaci cen pro reg lační období počínající dnem 1.
ledna 2005 a končící dnem 31. prosince 2009 a jejich
následných korekcích postupuje Úřad podle dosavadního
právního předpis .
§ 14
Zr šovací stanovení
Vyhláška č. 150/2007 Sb., o způsob regulace cen v
energetických odvětvích a postupech pro regulaci cen, se
zr š je.
§ 15
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem jejího vyhlášení.
Předseda:
Ing. Fiřt v. r.
Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách
Federální shromáždění České a Slovenské Federativní
Republiky se usneslo na tomto zákoně:
ČÁST I
Obecná stanovení
§ 1
Předmět úpravy
(1) Zákon se vztahuje na platňování, regulaci a kontrolu cen
výrobků, výkonů, prací a sl žeb (dále jen "zboží") pro
t zemský trh, včetně cen zboží z dovozu a cen zboží
rčeného pro vývoz.
(2) Cena je peněžní částka
a) sjednaná při nák p a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo
b) zjištěná podle zvláštního předpis k jiným účelům než k
prodeji.
(3) Postup podle tohoto zákona platí i pro převody práv a
dále též pro převody a přechody vlastnictví k nemovitostem
včetně žívacích práv k nemovitostem.
(4) Zákon se nevztahuje na odměny, úhrady, poplatky,
náhrady škod a nákladů a úroky, pravené zvláštními
předpisy.
(5) Zákon vymezuje práva a povinnosti právnických a
fyzických osob a pravomoc správních orgánů při
platňování, regulaci a kontrole cen.
(6) Správní orgány přísl šné k regulaci cen podle zákona
prav jícího působnost orgánů České republiky v oblasti cen
(dále jen "cenové orgány") mohou regulovat ceny podle
tohoto zákona
a) je-li trh ohrožen účinky omezení hospodářské so těže,
b) vyžad je-li to mimořádná tržní situace,
c) pro účely odvodu spotřební daně z cigaret podle
zvláštního právního předpis ,
d) vyžad jí-li to předpisy Evropských společenství, nebo
e) vyžad je-li to veřejný zájem spočívající v držení
vyváženého postavení prodávajícího a k p jícího u zboží
zcela nebo zčásti dotovaného z prostředků státního rozpočt
nebo z jiných veřejných rozpočtů.
(7) zr šen
(8) zr šen
§ 2
Sjednávání ceny
(1) Cena se sjednává pro zboží vymezené názvem, jednotkou
množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými
podmínkami sjednanými dohodou stran, popřípadě číselným
kódem přísl šné jednotné klasifikace, pokud tak stanoví
zvláštní předpis (dále jen " rčené podmínky"). Podle
rčených podmínek mohou být so částí ceny zcela nebo
zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží, zisk,
přísl šná daň a clo.
(2) Dohoda o ceně je dohoda o výši ceny nebo o způsob ,
jakým bude cena vytvořena za podmínky, že tento způsob
cenu dostatečně rč je. Dohoda o ceně vznikne také tím, že
k p jící zaplatí bezprostředně před převzetím nebo po
převzetí zboží cenu ve výši požadované prodávajícím.
(3) Prodávající ani k p jící nesmí zne žít svého
výhodnějšího hospodářského postavení k tomu, aby získal
nepřiměřený majetkový prospěch.
(4) Výhodnější hospodářské postavení podle odstavce 3 má
prodávající nebo k p jící, který sjednává ceny na trhu, aniž
by při tom byl vystaven podstatné cenové so těži.
Hospodářské postavení prodávajícího nebo k p jícího se
posuzuje zejména podle objemu prodaného nebo
nako peného zboží, podíl na daném trhu, hospodářské a
finanční síly, právních nebo jiných překážek vstupu na trh a
míry horizontálního i vertikálního propojení s jinými
osobami na daném trhu.
(5) Nepřiměřený majetkový prospěch získá
a) prodávající, jestliže prodá zboží za cenu
1. zahrn jící neoprávněné náklady nebo nepřiměřený zisk
získaný na základě platnění vyšší ceny prodeje oproti
obvyklé ceně, v případě zne žití výhodnějšího postavení na
trhu,
2. vyšší než maximální nebo pevnou úředně stanovenou
cenu, nebo
3. vyšší, než by odpovídalo pravidlům cenové regulace,
b) k p jící, jestliže nako pí zboží za cenu
1. výrazně nedosah jící oprávněných nákladů nebo nižší, než
je cena obvyklá, v případě zne žití výhodnějšího postavení
na trhu,
2. nižší než minimální nebo pevnou úředně stanovenou cenu.
(6) Obvyklou cenou pro účely tohoto zákona se roz mí cena
shodného nebo z hlediska žití porovnatelného nebo
vzájemně zast pitelného zboží volně sjednávaná mezi
prodávajícími a k p jícími, kteří jsou na sobě navzájem
ekonomicky, kapitálově nebo personálně nezávislí na daném
trhu, který není ohrožen účinky omezení hospodářské
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[81]
so těže. Nelze-li zjistit cenu obvyklou na trhu, rčí se cena
pro poso zení, zda nedochází ke zne žití výhodnějšího
hospodářského postavení, kalk lačním propočtem
ekonomicky oprávněných nákladů a přiměřeného zisku.
(7) Pro účely tohoto zákona se za
a) ekonomicky oprávněné náklady považ jí náklady pořízení
odpovídajícího množství přímého materiál , mzdové a
ostatní osobní náklady, technologicky nezbytné ostatní
přímé a nepřímé náklady a náklady oběh ; při pos zování
ekonomicky oprávněných nákladů se vychází z dlo hodobě
obvyklé úrovně těchto nákladů v obdobných ekonomických
činnostech s přihlédn tím k zvláštnostem daného zboží,
b) přiměřený zisk považ je zisk spojený s výrobo a
prodejem daného zboží odpovídající obvyklém zisku
dlo hodobě dosahovaném při srovnatelných ekonomických
činnostech, který zajišť je přiměřeno návratnost po žitého
kapitál v přiměřeném časovém období.
(8) Ustanovení odstavců 3 a 4 se vztah jí i na cenu
obchodního nebo zprostředkovatelského výkon , i když není
samostatně sjednána.
ČÁST II
Regulace cen
§ 3
(1) Reg lací cen se roz mí stanovení cen, mezí, ve kterých
mohou být sjednávány, směrňování výše cen nebo i
stanovení postupu při sjednávání, platňování a vyúčtování
cen nemovitostí, jejich částí a sl žeb spojených s jejich
žíváním cenovými orgány.
(2) Rozhodn tí cenových orgánů podle tohoto zákona jsou
závazná pro okruh adresátů, který je v nich vymezen.
§ 4
Způsoby regulace cen
(1) Způsoby regulace cen podle tohoto zákona jsou
a) stanovení cen (dále jen "úředně stanovené ceny"),
b) směrňování vývoje cen v návaznosti na věcné podmínky
(dále jen "věcné směrňování cen"),
c) cenové moratorium.
(2) Způsoby regulace cen lze účelně spojovat.
§ 5
Úředně stanovené ceny
(1) Úředně stanovené ceny jsou ceny rčeného druhu zboží
stanovené cenovými orgány jako maximální, pevné nebo
minimální.
(2) Maximální cena je cena, kterou není příp stné překročit.
(3) Pevná cena je cena, kterou není příp stné změnit.
(4) Minimální cena je cena, kterou není příp stné snížit.
(5) Regulace formou maximální, pevné nebo minimální ceny
platí pro všechny prodávající a k p jící rčeného druhu
zboží. Pro platnění jednotlivých forem regulace cen mohou
cenové orgány stanovit další věcné podmínky, včetně
pravidel a post pů pro stanovení těchto cen, jejich změn a v
případě nájmů nemovitostí nebo jejich částí a sl žeb
spojených s jejich žíváním i způsob jejich sjednávání,
platňování a vyúčtování. Cenové orgány mohou stanovit u
stejného zboží so běžně maximální a minimální cenu.
§ 6
Věcné směrňování cen
(1) Věcné směrňování cen spočívá ve stanovení podmínek
cenovými orgány pro sjednání cen. Tyto podmínky jsou
a) maximální rozsah možného zvýšení ceny zboží ve
vymezeném období, nebo
b) maximální podíl, v němž je možné promítno t do ceny
zvýšení cen rčených vst pů ve vymezeném období, nebo
c) závazný postup při tvorbě ceny nebo při kalkulaci ceny,
včetně zahrnování přiměřeného zisku do ceny.
(2) Tento způsob regulace cen platí pro všechny prodávající
rčeného druhu zboží.
§ 7
(1) Jestliže pro smlouvy platí ceny, které byly sjednány před
vyhlášením přísl šného rozhodn tí o cenové regulaci a jsou
v rozporu s úředně stanovenými cenami podle § 5 nebo s
věcným směrňováním cen platněným podle § 6 po vzniku
smluv, sml vní strany jsou povinny sjednat ceny
odpovídající novým úředně stanoveným cenám nebo
platněném způsob věcného směrňování cen tak, aby
vstoupily v platnost nejpozději do tří měsíců od účinnosti
rozhodn tí o úředně stanovených cenách nebo o věcném
směrňování cen.
(2) Nedohodnou-li se sml vní strany na cenách
odpovídajících novým úředně stanoveným cenám nebo
platněném způsob věcného směrňování cen, mohou ve
lhůtě vedené v odstavci 1 od smlouvy odstoupit.
Odst p jící strana je v takovém případě povinna nahradit
dr hé straně náklady tím vzniklé. Odstupuje-li od smlouvy
občan jako k p jící, platí postup podle zvláštního předpis .
§ 8
zr šen
§ 9
Cenové moratorium
(1) Cenovým moratoriem se roz mí časově omezený zákaz
zvyšování cen nad dosud platnou úroveň na trhu daného
zboží.
(2) Cenové moratorium stanoví vláda nařízením.
(3) Cenové moratorium lze stanovit nejdéle na dobu dvanácti
měsíců.
§ 10
(1) Cenové orgány stanoví cenovým rozhodn tím podle § 3
odst. 2, kraje a obce svým nařízením, zboží podléhající
cenové regulaci podle § 5, 6 a 8, platněný způsob a
podmínky cenové regulace, úředně stanovené ceny, pravidla
a postupy pro stanovování těchto cen a jejich změn.
(2) Předpisy o regulaci cen podle odstavce 1 zveřejň je
Ministerstvo financí v Cenovém věstník , Ministerstvo
zdravotnictví ve Věstník Ministerstva zdravotnictví,
Energetický reg lační úřad v Energetickém reg lačním
věstník a Český telekom nikační úřad v Poštovním
věstník . Jejich vydání vyhlaš jí ve Sbírce zákonů podle
zvláštního právního předpis . Kraje a obce svá nařízení
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[82]
zveřejň jí způsobem stanoveným zvláštním právním
předpisem. Cenové rozhodn tí nabývá platnosti dnem
veřejnění v přísl šném věstník a účinnosti nabývá dnem
stanoveným v cenovém rozhodn tí, nejdříve však dnem
veřejnění.
ČÁST III
Cenová evidence a cenové informace
§ 11
Cenová evidence
(1) Prodávající jsou povinni vést evidenci o cenách
platňovaných při prodeji, pokud jde o
a) úředně stanovené ceny,
b) ceny podléhající věcném směrňování cen,
c) ceny zboží prodávaného spotřebiteli, kterým je osoba
nak p jící zboží pro jiné účely než pro podnikání.
(2) Prodávající jsou povinni chovávat evidenci o cenách
podle odstavce 1, návrhy pro stanovení cen podle odstavce 1
písm. a) a kalkulace cen vedených v odstavci 1 písm. b)
prokaz jící dodržení pravidel regulace tři roky po skončení
platnosti ceny zboží. Prováděcí právní předpis stanoví rozsah
údajů prokaz jících výši a dobu platňování cen a u zboží
podléhajícího věcném směrňování ceny strukturu
kalkulace ceny.
§ 12
Cenové informace
(1) Prodávající, k p jící a správní orgány poskyt jí
bezplatně informace a podklady, které si cenové orgány a
orgány oprávněné ke kontrole cen podle zákona prav jícího
působnost orgánů České republiky v oblasti cen (dále jen
"cenové kontrolní orgány") vyžádají pro potřeby
vyhodnocování vývoje cen, regulace cen, cenové kontroly a
pro řízení o por šení cenových předpisů a rozhodn tí (dále
jen "cenové předpisy").
(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčena povinnost
poskytovat cenové informace podle zvláštního předpis .
(3) Pracovníci, kteří zjišť jí a vy žívají informace vedené v
odstavci 1, jsou povinni zachovávat vůči třetím osobám
mlčenlivost o veškerých zjištěných sk tečnostech, které by
mohly vést k ohrožení oprávněných zájmů zúčastněných
osob. Nedodržení této povinnosti se postihuje podle zákona.
§ 13
Označování zboží cenami
(1) Prodávající je povinen, pokud nejde o prodej zboží
spotřebitelům, předložit k p jícím na jeho žádost
nabídkový ceník, obsah jící ceny nabízeného zboží ve vztahu
k rčeným podmínkám.
(2) Prodávající je povinen při nabídce a prodeji zboží
poskytnout informaci spotřebiteli tak, aby měl možnost
seznámit se s cenou před jednáním o koupi zboží, pokud
tento zákon nestanoví jinak, a to
a) označit zboží cenou, kterou platň je v okamžik nabídky
a vztaženo k prodávaném jednotkovém množství zboží a
rčeným podmínkám,
b) zpříst pnit na viditelném místě informaci o této ceně
formou ceníků,
c) zpříst pnit tuto cenu jiným přiměřeným způsobem, nelzeli
označit zboží cenou způsoby vedenými v písmen a) nebo
b),
d) předložit nabídkový ceník dílů a činností, pokud se zboží
sestavuje z běžných dílů nebo činností na základě zvláštních
požadavků k p jícího, nebo
e) oznámit k p jícím odhad ceny, nelze-li podat informaci o
ceně způsoby vedenými v písmenech a) až d);
cenou podle tohoto odstavce se u výrobků roz mí konečná
nabídková cena, která zahrnuje všechny daně, cla a poplatky.
(3) Pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis
nestanoví jinak, m sí být balené výrobky označeny
a) cenou baleného výrobk (dále jen "prodejní cena") a
b) cenou za měrno jednotku množství výrobk (dále jen
"měrná cena").
(4) Nebalené výrobky volně ložené, nabízené podle
hmotnosti, objemu, délky či plochy, které jsou váženy či
měřeny v přítomnosti spotřebitele, a to jak v prodeji formou
samoobsluhy, tak i v prodeji s obsluhou, m sí být označeny
pouze měrno cenou.
(5) Pro ceny váděné v reklamě na výrobky nabízené
spotřebiteli platí stanovení odstavců 3 a 4 obdobně.
(6) Měrno jednotkou množství se roz mí 1 kilogram, 1 litr,
1 metr, 1 metr čtvereční nebo 1 metr krychlový výrobk ,
pokud není dále nebo zvláštním právním předpisem
stanoveno jinak. Lze vádět i jiné jednotky množství v
případech, kdy to odpovídá všeobecným zvyklostem nebo to
odpovídá povaze výrobk , například 1 kus, 100 g, 100 ml,
100 mm.
(7) Povinnost označovat výrobky prodejní cenou so časně s
měrno cenou podle odstavce 3 se vztahuje na balené
potravinářské výrobky, které jsou v souladu se zvláštním
právním předpisem označeny údajem o množství, objemu či
hmotnosti výrobk , a na druhy nepotravinářských výrobků
vedené ve zvláštním právním předpis prav jícím
jmenovité hmotnosti a jmenovité objemy některých dr hů
hotově baleného zboží.
(8) U pevných potravin nacházejících se v nálev , u kterých
se m sí podle zvláštního právního předpis vádět kromě
celkové hmotnosti i hmotnost pevné potraviny, se měrná
cena vztahuje k dané hmotnosti pevné potraviny.
(9) Povinnost označovat výrobky prodejní cenou so časně s
měrno cenou podle odstavce 3 neplatí
a) pokud je měrná cena shodná s prodejní cenou,
b) u výrobků při prodeji s obsluhou,
c) při prodeji formou samoobsluhy na prodejní ploše menší
než 400 m2,
d) u výrobků, u kterých by vzhledem k jejich povaze nebo
účel takové označení nebylo vhodné nebo by bylo
zavádějící,
e) u výrobků podléhajících významným změnám na objemu
nebo hmotnosti,
f) při změně ceny z důvod nebezpečí znehodnocení výrobk
podléhajícího rychlé zkáze,
g) u kombinace různých výrobků v jednom obalu,
h) u výrobků, které jsou nabízeny během poskytování sl žby,
i) u dražeb a nabídky měleckých děl a starožitností,
j) u výrobků nabízených v prodejních automatech.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[83]
(10) Výrobce zboží rčeného ke konečné spotřebě může
vést např. v nabídkovém ceník , katalogu, propagačních
podkladech nebo na obalu zboží dopor čeno cenu prodeje
spotřebiteli vždy však s označením "nezávazná dopor čená
spotřebitelská cena".
(11) Značení cigaret cenou pro konečného spotřebitele se
řídí zákonem o spotřebních daních.
§ 13a
Informování o cenách při poskytování sl žeb cestovních
kanceláří
Při nabídce a prodeji zájezdů m sí prodávající spotřebiteli
poskytnout informaci o konečné ceně zájezd , která má být
zaplacena. Je-li informace o ceně zájezd tvořena z více
složek, uvede prodávající také akt ální cenu všech
oddělených složek. Nelze-li cenu některé složky zájezd
vést, m sí v nabídce zájezd informovat o čase a místě
zpříst pnění této ceny pro spotřebitele jiným vhodným
způsobem.
ČÁST IV
Cenová kontrola
§ 14
(1) Cenovou kontrolu podle tohoto zákona provádějí cenové
kontrolní orgány podle své působnosti stanovené ve
zvláštním právním předpis .
(2) Cenová kontrola spočívá
a) ve zjišťování, zda prodávající nebo k p jící nepor š jí
stanovení tohoto zákona a cenové předpisy,
b) v ověřování správnosti předkládaných podkladů pro
potřeby vyhodnocování vývoje cen, regulace cen a pro řízení
o por šení cenových předpisů,
c) v kontrole plnění opatření ložených k nápravě.
(3) Vznikne-li při kontrole podezření, že kontrolovaná osoba
získala nepřiměřený majetkový prospěch, který je možno
vyčíslit, uvede jej kontrolní pracovník v protokolu o
provedené cenové kontrole. Pro jeho vyčíslení není
příp stná kompenzace kladných a záporných rozdílů mezi
kontrolovanými druhy zboží. Získá-li prodávající nebo
k p jící nepřiměřený majetkový prospěch, který sám zjistí a
prokáže, že byl bezodkladně před zahájením kontroly vrácen
tomu, na jehož úkor byl získán, nezapočítává se do vyčíslení
nepřiměřeného majetkového prospěch vedeného v
protokolu.
(4) Prodávající získá nepřiměřený majetkový prospěch dnem
jeho připsání na účet, popřípadě dnem převzetí hotovosti.
K p jící získá nepřiměřený majetkový prospěch dnem, kdy
získal předmětné plnění.
(5) Před zahájením cenové kontroly lze zajistit důkazy
potřebné pro řízení o por šení cenových předpisů v
maloobchodě a ve sl žbách i bez přítomnosti kontrolované
osoby nebo osoby oprávněné jednat jménem kontrolované
osoby za účasti osob zajišť jících prodej zboží nebo
poskytování sl žby. O těchto důkazech a průběh cenové
kontroly mohou cenové kontrolní orgány pořizovat zv kové
a obrazové záznamy.
(6) Vláda předkládá Poslanecké sněmovně každoročně do
30. dubna přehled o činnosti cenových kontrolních orgánů za
předcházející kalendářní rok.
ČÁST V
Správní delikty
§ 15
Přest pky
(1) Fyzická osoba se jako prodávající dop stí přest pk tím,
že
a) nabídne, sjedná nebo požad je cenu ve výši, která není v
souladu s cenou úředně stanovenou podle § 5 odst. 1,
b) nedodrží při prodeji úředně stanovenou cenu podle § 5
odst. 1,
c) nedodrží věcné podmínky, pravidla nebo postupy pro
stanovení úředních cen, jejich změn a způsob jejich
sjednávání, platňování a vyúčtování, stanovené cenovými
orgány podle § 5 odst. 5,
d) sjedná nebo požad je cenu, jejíž výše nebo kalkulace není
v souladu s podmínkami věcného směrňování cen podle § 6
odst. 1,
e) nedodrží při prodeji cenu, která je v souladu s
podmínkami věcného směrňování cen podle § 6 odst. 1,
f) nedodrží cenové moratorium podle § 9 odst. 1,
g) nevede nebo ne chovává evidenci o cenách podle § 11,
h) por ší některo z povinností stanovených v § 13 odst. 2 až
11 při označování zboží cenami,
i) neposkytne informaci o ceně podle § 13a,
j) při prodeji zboží nedodrží rčené podmínky sjednané
podle § 2 odst. 1,
k) v rozporu s § 2 odst. 3 zne žije svého hospodářského
postavení, nebo
l) neposkytne bezplatně informaci nebo podklad podle § 12
odst. 1 cenovém orgán nebo poskytne nepravdivou
informaci.
(2) Za přest pek lze ložit pokutu
a) do 1 000 000 Kč , jde-li o přest pek podle odstavce 1 písm.
g) až j) nebo l),
b) ve výši jedno až pětinásobk nepřiměřeného majetkového
prospěch , jde-li vyčíslit, zjištěného za kontrolované období,
nejvýše za dobu jeho posledních 3 let, nebo do 1 000 000 Kč,
je-li výše nepřiměřeného majetkového prospěch nižší než 1
000 000 Kč, jde-li o přest pek podle odstavce 1 písm. a) až f)
nebo k),
c) do 10 000 000 Kč, jestliže výši nepřiměřeného
majetkového prospěch nelze zjistit, jde-li o přest pek podle
odstavce 1 písm. a) až f) nebo k).
§ 16
Správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických
osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako
prodávající dop stí správního deliktu tím, že
a) nabídne, sjedná nebo požad je cenu ve výši, která není v
souladu s cenou úředně stanovenou podle § 5 odst. 1,
b) nedodrží při prodeji úředně stanovenou cenu podle § 5
odst. 1,
c) nedodrží věcné podmínky, pravidla nebo postupy pro
stanovení úředních cen, jejich změn a způsob jejich
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[84]
sjednávání, platňování a vyúčtování, stanovené cenovými
orgány podle § 5 odst. 5,
d) sjedná nebo požad je cenu, jejíž výše nebo kalkulace není
v souladu s podmínkami věcného směrňování cen podle § 6
odst. 1,
e) nedodrží při prodeji cenu, která je v souladu s
podmínkami věcného směrňování cen podle § 6 odst. 1,
f) nedodrží cenové moratorium podle § 9 odst. 1,
g) nevede nebo ne chovává evidenci o cenách podle § 11,
h) por ší některo z povinností stanovených v § 13 odst. 2 až
11 při označování zboží cenami, nebo
i) neposkytne informaci o ceně podle § 13a.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako k p jící
dop stí správního deliktu tím, že
a) ko pí zboží za cenu, která není v souladu s cenou úředně
stanovenou podle § 5 odst. 1, nebo
b) ko pí zboží z prostředků poskytn tých jí ze státního
rozpočt za cenu vyšší, než je cena reg lovaná podle § 5
nebo 6.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako
prodávající nebo k p jící dop stí správního deliktu tím, že
a) při prodeji nebo koupi zboží nedodrží rčené podmínky
sjednané podle § 2 odst. 1,
b) v rozporu s § 2 odst. 3 zne žije svého hospodářského
postavení, nebo
c) neposkytne bezplatně informaci nebo podklad podle § 12
odst. 1 cenovém orgán nebo poskytne nepravdivou
informaci.
(4) Za správní delikt se loží pokuta
a) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1
písm. g), h) nebo i), odstavce 2 písm. b) nebo podle odstavce
3 písm. a) nebo c),
b) ve výši jedno až pětinásobk nepřiměřeného majetkového
prospěch , jde-li vyčíslit, zjištěného za kontrolované období,
nejvýše za dobu jeho posledních 3 let, nebo do 1 000 000 Kč,
je-li výše nepřiměřeného majetkového prospěch nižší než 1
000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a)
až f), odstavce 2 písm. a) nebo odstavce 3 písm. b),
c) do 10 000 000 Kč, jestliže výši nepřiměřeného
majetkového prospěch nelze zjistit, jde-li o správní delikt
podle odstavce 1 písm. a) až f), odstavce 2 písm. a) nebo
odstavce 3 písm. b).
§ 17
Společná stanovení o správních deliktech
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže
prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno
požadovat, aby por šení právní povinnosti zabránila.
(2) Při rčení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k
závažnosti správního deliktu, zejména ke způsob jeho
spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl
spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká,
jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 3 let ode dne,
kdy se o por šení cenových předpisů cenový kontrolní orgán
dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.
(4) Na odpovědnost za jednání, k něm ž došlo při podnikání
fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztah jí
stanovení tohoto zákona o odpovědnosti a postihu
právnické osoby.
(5) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni
projednávají cenové kontrolní orgány.
(6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní
moci rozhodn tí o jejím ložení.
(7) Pokutu vybírá a vymáhá orgán, který ji ložil, kromě.
§ 17a
Přehled provedených cenových kontrol a rozhodn tí o
ložení pokuty, která nabyla právní moci, veřejní cenový
kontrolní orgán nejméně jednou ročně v Cenovém věstník s
vedením kontrolované osoby, výše pokuty a stanovení
zákona o cenách, které bylo por šeno. Prováděcí právní
předpis stanoví vzor přehled o provedených cenových
kontrolách a způsob jeho předkládání.
§ 18
Uložením pokuty není dotčeno právo na vydání majetkového
prospěch tomu, na jehož úkor byl získán, ani odpovědnost
prodávajícího nebo k p jícího podle zvláštních předpisů.
Nelze-li tento majetkový prospěch vydat tomu, na jehož úkor
byl získán, stane se příjmem přísl šného rozpočt rčeného
zvláštním předpisem.
ČÁST VI
Přechodná a závěrečná stanovení
§ 19
(1) Ceny podle tohoto zákona se platň jí pro smlouvy
zavírané od účinnosti tohoto zákona, nejde-li o postup
podle § 7. Sml vní strany se mohou dohodnout na
platňování cen podle tohoto zákona i pro již zavřené
smlouvy, nejde-li o případy podle odstavce 2.
(2) V případech, když podle zavřených smluv mělo dojít k
plnění do 31. prosince 1990 a k plnění dochází po tomto datu
zaviněním prodávajícího, se platň jí ceny platné do tohoto
data.
(3) Nedohodnou-li se sml vní strany na platňování cen
podle tohoto zákona pro plnění podle smluv zavřených do
31. prosince 1990 s dodací lhůto od 1. ledna 1991, může
kterákoliv ze sml vních stran od smlouvy odstoupit.
Prodávající však může odstoupit jen tehdy, jestliže prokázal
k p jícím n tné zvýšení nákladů na zboží a k p jící na
odpovídající zvýšení ceny nepřisto pil. Odst p jící strana je
v takovém případě povinna nahradit dr hé straně náklady
tím vzniklé. Odstupuje-li od smlouvy občan jako k p jící,
platí postup podle zvláštního předpis .
(4) Lhůty stanovené pro oznámení zvýšení cen podle § 8
počínají dnem účinnosti tohoto zákona.
(5) U por šení cenových předpisů, k něm ž došlo před
účinností tohoto zákona, se řízení včetně ložení cenových
odvodů a jejich zvýšení provede podle dosavadních předpisů.
§ 20
Zmocňovací stanovení
Ministerstvo financí vydá vyhlášk k provedení § 11 odst. 2 a
§ 17a.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[85]
§ 21
Zr šovací stanovení
Zr š jí se
1. nařízení vlády Československé socialistické republiky č.
112/1985 Sb., o státním řízení cen,
2. vyhláška Federálního cenového úřad , ministerstva
financí, cen a mezd České socialistické republiky a
ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické
republiky č. 22/1990 Sb., o tvorbě a kontrole cen,
3. vyhláška Federálního cenového úřad , ministerstva
financí, cen a mezd České socialistické republiky a
ministerstva financí, cen a mezd Slovenské socialistické
republiky č. 35/1990 Sb., o sml vních cenách, ve znění
vyhlášek č. 170/1990 Sb., a 276/1990 Sb.
§ 22
Zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1991.
Havel v. r.
D bček v. r.
Čalfa v. r.
Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (vybraná ustanovení)
§ 509
Inženýrské sítě, zejména vodovody, kanalizace nebo
energetické či jiné vedení, nejsou so částí pozemku. Má se za
to, že so částí inženýrských sítí jsou i stavby a technická
zařízení, která s nimi provozně so visí.
Sl žebnost inženýrské sítě
§ 1267
(1) Sl žebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním
nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na
sl žebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní,
kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a
držovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k
ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno,
možní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou
dobu a v n tném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby
inženýrské sítě.
(2) Je-li to výslovně jednáno, zahrnuje sl žebnost právo
zřídit, mít a držovat na sl žebném pozemku také potřebné
obsl žné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti
úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její
výkonnosti.
(3) Oprávněná osoba zpříst pní vlastník pozemku
dokumentaci inženýrské sítě v jednaném rozsahu, a není-li
jednán, v rozsahu n tném k ochraně jeho oprávněných
zájmů.
§ 1268
Nesnese-li záležitost při náhlém poškození inženýrské sítě
odkladu, obstará její opravu oprávněná osoba i bez
předchozího projednání; dotčeným osobám však neprodleně
oznámí provádění opravy, její místo označí a zabezpečí. Po
skončení prací uvede sl žebný pozemek na vlastní náklad do
předešlého stavu a nahradí škod způsobeno provedením
prací.
K §§ 1267 a 1268 viz §§ 24, 25, 58, 59 a 76 zákona č.
458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkon státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Viz případně také §§ 57 a 60 stejného zákona.
Další dokumenty doporučené ke studiu
Prameny mezinárodního práva
Úmluva o tranzitním obchodu vnitrozemských států (viz
vyhlášk Ministerstva zahraničních věcí č. 16/1969 Sb., o
Úml vě o tranzitním obchodu vnitrozemských států)
Dohoda o mezinárodním energetickém programu (viz sdělení
Ministerstva zahraničních věcí č. 46/2001 Sb.m.s., o příst p
České republiky k Dohodě o mezinárodním energetickém
programu)
Prameny práva EU
Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 617/2010 ze dne 24. června
2010 o povinnosti informovat Komisi o investičních projektech
do energetické infrastruktury v rámci Evropské unie a o
zrušení nařízení (ES) č. 736/96
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1227/2011 ze
dne 25. října 2011 o integritě a transparentnosti
velkoobchodního trhu s energií
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze
dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro
transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí
č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č.
714/2009 a (ES) č. 715/2009
Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 994/2012/EU ze
dne 25. října 2012, kterým se zavádí mechanismus výměny
informací o mezivládních dohodách mezi členskými státy a
třetími zeměmi v oblasti energetiky
Prameny vnitrostátního práva
Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení
stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o nouzových zásobách ropy)
Judikatura
a) Volný pohyb zboží a bezpečnost dodávek energií
C-72/83 Campus Oil a další v. l'Industrie et l'Energie a další
C-347/88 Komise v. Řecko
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[86]
b) Volný pohyb osob a kapitálu (vč. privatizace)
C-503/99 Komise v. Belgie
C-174/04 Komise v. Itálie
C-206/06 Essent Netwerk Noord a další
Spojené věci C-105/12, C-106/12 a C-107/12 Essent a další
(do rozhodn tí SDEU viz stanovisko generálního advokáta)
c) Ochrana hospodářské soutěže
Rozhodnutí SDEU
C-393/92 Gemeente Almelo a další v. Energiebedrijf IJsselmij
C-157/94 Komise v. Nizozemsko
C-439/06 Citiworks
Spojené věci C-105/12, C-106/12 a C-107/12 Essent a další
(do rozhodn tí SDEU viz stanovisko generálního advokáta)
Rozhodnutí Komise
COMP/39.315 ENI Strategic Underinvestment
ČEZ Vstup do sítě (do publikace rozhodn tí viz
http://europa.eu/rapid/press-release_IP-11-891_cs.htm?locale=en)
COMP/39.388 E.On Electricity Wholesale
Rozhodnutí ÚOHS
S052/2009/DP-7933/2009/820 RWE Zálohy
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[87]
II. PRÁVNÍ ÚPRAVA UDRŽITELNÉHO ROZVOJE
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února
2004 o podpoře kombinované výroby tepla a elektřiny založené na
poptávce po užitečném teple na vnitřním trhu s energií a o změně
směrnice 92/42/EHS
Poznámka:
Směrnice 2004/8/ES se zr š je s účinkem od 5. června 2014, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro
provedení vedené směrnice ve vnitrostátním práv [viz čl. 27 (1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne
25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zr šení směrnic 2004/8/ES a
2006/32/ES].
Ve znění:
Úřední věstník
č. Strana Datum
►M1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne11. března
2009
L 87 109 31.3.2009
▼ B
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského
společenství, a zejména na čl. 175 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Hospodářského a sociálního
výbor , s ohledem na stanovisko Výbor regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článk 251 Smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Možnosti kombinované výroby tepla a elektřiny pro
dosahování úspor energie jsou ve Společenství v
so časnosti vy žívány nedostatečně. Podpora vysoce
účinné kombinované výroby založené na poptávce po
žitečném teple je ve Společenství prioritou vzhledem k
možným přínosům kombinované výroby tepla a elektřiny,
pokud jde o úspory primární energie, vylo čení ztrát energie
v rozvodné síti a snížení emisí, zejména emisí
skleníkových plynů. Kromě toho může efektivní vy žívání
energie kombinovanou výrobo tepla a elektřiny pozitivně
přispět také k bezpečnosti zásobování elektřinou a ke
konkurenčním postavení Evropské unie a jejích
členských států. Proto je nezbytné přijmout opatření k
zajištění lepšího vy žívání tohoto potenciál na vnitřním
trhu s energií.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze
dne 26. června 2003 stanoví společná pravidla pro výrob ,
rozvod, distribuci a dodávky elektřiny na vnitřním trhu s
elektřinou.
V této souvislosti přispívá rozvoj kombinované výroby tepla
a elektřiny k posílení hospodářské so těže i pro nové
účastníky trhu.
(3) Zelená kniha nazvaná „K evropské strategii
bezpečnosti zásobo- vání energií“ vádí, že Evropská unie
je krajně závislá na vnějších dodávkách energie, které
představ jí v současnosti 50 % celkové potřeby, a pokud
přetrvá dosavadní vývoj, budou muset pokrávat 70 % do
roku 2030. Závislost na dovozu a rosto cí podíly dovozu
zvyš jí riziko přer šení dodávek a potíží se zásobováním.
Bezpečnost zásobování by však neměla být chápána pouze
jako otázka snížení závislosti na dovozu a zvýšení domácí
výroby. Bezpečnost zásobování energií vyžad je široko
škál programových iniciativ zaměřených mimo jiné na
diverzifikaci zdrojů a technologií a lepší mezinárodní
vztahy. V zelené knize se dále zdůrazňuje, že bezpečnost
zásobování energií je zásadní pro držitelný rozvoj. Dále
obsahuje závěr,že přijetí nových opatření ke snížení
poptávky po energii je velmi důležité nejen pro snížení
závislosti na dovozu, ale i pro omezení emisí skleníkových
plynů. Evropský parlament ve svém snesení ze dne 15.
listopadu 2001 o zelené knize požadoval přijmout opatření
k podpoře přechodu k efektivním zařízením na výrob
energie, včetně kombinované výroby tepla a elektřiny.
(4) Ve sdělení Komise „Dlo hodobě držitelný rozvoj v
Evropě pro lepší svět – Strategie Evropské unie pro
dlo hodobě držitelný rozvoj“, předneseném na zasedání
Evropské rady ve dnech 15. a 16. června 2001 v
Göteborg , je za jednu z hlavních překážek držitelného
rozvoje označena změna klimatu a dále zdůrazněna
nutnost zvýšení po žívání čisté energie a přijetí jasných
opatření ke snížení poptávky po energii.
(5) Zvýšené vy žívání kombinované výroby tepla a
elektřiny zaměřené na dosahování úspor primární
energie by mohlo být důle- žito součástí souboru
opatření nezbytných ke splnění Kjótského protokolu k
rámcové úml vě OSN o změně klimatu a případných dalších
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[88]
so borů programových opatření ke splnění b do cích
závazků. Komise ve sdělení o realizaci první etapy
evropského programu týkajícího se změn klimatu označila
podporu kombinované výroby tepla a elektřiny za jedno z
opatření nezbytných ke snížení emisí skleníkových plynů z
energetických zařízení a ohlásila svůj záměr předložit v roce
2002 návrh směrnice o podpoře kombinované výroby tepla
a elektřiny.
(6) Evropský parlament v snesení ze dne 25. září 2002
o sdělení Komise o realizaci první etapy evropského
programu týkajícího se změn klimatu vítá myšlenk
předložení návrhu na posílení opatření Společenství, která
podpoří využívání kombinované výroby tepla a elektřiny a
vyzývá k rychleném přijetí směrnice o podpoře
kombinované výroby tepla a elektřiny.
(7) Význam kombinované výroby tepla a elektřiny byl
znán také snesením Rady ze dne 18. prosince 1997 a
snesením Evropského parlamentu ze dne 15. května 1998
o strategii Společenství na podporu kombinované výroby
tepla a elektřiny.
(8) Rada v závěrech ze dne 30. května 2000 a ze dne 5.
prosince 2000 schválila akční plán Komise týkající se
energetické účinnosti a označila podporu kombinované
výroby tepla a elektřiny za jednu z oblastí krátkodobých
priorit. Evropský parlament v snesení ze dne 14. března
2001 o akčním plán týkajícím se energetické účinnosti
vyzval Komisi, aby předložila návrhy na stanovení
společných pravidel pro podporu kombinované výroby tepla
a elektřiny, pokud je to odůvodněno z hlediska životního
prostředí.
(9) Směrnice Rady 96/61/ES ze dne 24. září 1996 o
integrované prevenci a omezování znečištění, směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2001/80/ES ze dne 23.
října 2001 o omezení emisí některých znečišť jících látek
do ovzduší z velkých spalovacích zařízení a směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2000/76/ES ze dne 4.
prosince 2000 o spalování odpadů zdůrazň jí nezbytnost
hodnotit možnosti kombinované výroby tepla a elektřiny v
nových zařízeních.
(10) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/91/ES
ze dne 16. prosince 2002 o energetické náročnosti budov
požad je od členských států, aby zajistily, aby u nových
budov s celkovou žitečno podlahovou plochou více než
1000 m2 byla před zahájením výstavby vážena a vzata v
úvah technická, environmentální a ekonomická
proveditelnost alternativních systémů, například
kombinované výroby tepla a elektřiny.
(11) Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny
je v této směrnici definovaná úsporami energie dosaženými
kombinovanou výrobo oproti oddělené výrobě tepla a
elektřiny. „Vysoce účinno kombinovanou výrobo tepla a
elektřiny“ se rozumějí úspory energie vyšší než 10 %. Ke
zvyšování úspor energie a k zamezení jejich ztrát m sí
být věnována největší pozornost provozním podmínkám
kogeneračních jednotek.
(12) V souvislosti s hodnocením úspor primární energie je
důležité brát v úvah situaci členských států, ve kterých je
převážná část spotřeby elektrické energie pokryta
dovozem.
(13) V zájm průhlednosti je důležité přijmout
harmonizovanou základní definici kombinované výroby
tepla a elektřiny. Pokud jsou kogenerační jednotky
zařízeny k oddělené výrobě elektřiny nebo tepla, neměla
by být tato výroba označována jako kombinovaná výroba
tepla a elektřiny pro účely vydání zár ky původu a pro
statistické účely.
(14) Aby bylo zajištěno, že podpora kombinované výroby
tepla a elektřiny podle této směrnice bude založena na
poptávce po žitečném teple a na úsporách primární energie,
je nezbytné stanovit kritéria pro rčování a hodnocení
energetické účinnosti kombinované výroby tepla a
elektřiny odvozené od základní definice.
(15) Obecným cílem této směrnice by mělo být stanovení
harmonizované metody výpočt elektřiny vyráběné
kombinovanou výrobo tepla a elektřiny a nezbytných
pokynů pro její provádění, a to s přihlédn tím k
metodikám, jaké v so časné době vypracovávají evropské
subjekty pro normalizaci. Tato metodika by měla být
přizpůsobitelná, aby mohla zohledňovat technický pokrok.
Uplatňování výpočtů vedených v přílohách II a III na
mikrokogenerační jednotky by mohlo být v souladu se
zásado proporcionality založeno na hodnotách
vyplývajících z procesu přezko šení typu, ověřeného
přísl šným nezávislým subjektem.
(16) Definicemi kombinované výroby tepla a elektřiny a
vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny
používanými v této směrnici není dotčeno po žívání
odlišných definic ve vnitrostátních právních předpisech
vydaných pro jiné účely, než jsou účely vedené v této
směrnici. Je vhodné používat také odpovídající definice
vedené ve směrnici 2003/54/ES a ve směrnici Evropského
parlamentu a Rady 2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o
podpoře elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie
na vnitřním trhu s elektřinou.
(17) Měření výroby žitečného tepla na místě výroby v
kogeneračních zařízeních podtrhuje potřebu zajistit, aby
výhody kombinovaně vyrobeného užitečného tepla nebyly
zmařeny ve velkých tepelných ztrátách distribučních sítí.
(18) Poměr elektřiny k teplu je technická charakteristika,
kterou je třeba definovat za účelem výpočt množství
elektřiny vyráběné formou kombinované výroby.
(19) Pro účel této směrnice může definice
„kogeneračních jednotek“ zahrnovat také zařízení, ve
kterém lze vyrábět pouze elektrickou energii nebo pouze
tepelnou energii, např. jednotky pomocného spalování a
dohořívací komory. Výroba z takového zařízení by neměla
být považována za kombinovanou výrob tepla a elektřiny
pro účel vydávání zár k původu a pro statistické účely.
(20) Definice „kogenerační jednotky malého výkon “
zahrnuje mimo jiné mikrokogenerační jednotky a
kogenerační jednotky, které zásob jí izolované oblasti nebo
spokoj jí omezenou domácnostní, obchodní anebo
průmyslovo poptávk apod.
(21) Ke zvýšení průhlednosti pro spotřebitelský výběr
mezi elektřinou vyráběno kombinovanou formou a
elektřinou vyráběno pomocí jiných technologií je
nezbytné zajistit, aby na mohl být základě
harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti zaručen
původ vysoce účinné kombinované výroby tepla a
elektřiny. Systémy zar č jící původ samy o sobě nezahrn jí
právo na požívání výhod vnitrostátních mechanismů
podpory.
(22) Je důležité, aby na všechny formy elektřiny vyrobené
vysoce účinno kombinovanou formou mohly být vydávány
zár ky původu. Je důležité zřetelně odlišovat zár ky
původ od zaměnitelných osvědčení.
(23) K zajištění zvýšeného pronikn tí kombinované výroby
tepla a elektřiny na trh ve střednědobém výhled je
třeba vyžadovat ode všech členských států, aby přijaly a
zveřejnily zpráv analyz jící možnosti dotyčného stát pro
vysoce účinno kombinovanou výrob tepla a elektřiny a
obsah jící samostatnou studii překážek kombinované
výroby tepla a elektřiny, jakož i opatření přijatá k zajištění
spolehlivosti systém zár k.
(24) Veřejná podpora m sí být v souladu s pokyny
Společenství o státních podporách pro ochranu životního
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[89]
prostředí, včetně stanovení o zákaz kumulace podpor.
Tyto pokyny v so časnosti dovol jí rčité typy státní
podpory, pokud lze prokázat, že tato opatření jsou
prospěšná pro ochranu přírodního prostředí, protože
účinnost konverze je zvláště vysoká nebo tato opatření
dovol jí snížit spotřebu energie nebo je tento výrobní
proces méně škodlivým pro životní prostředí. Tato
podpora bude v některých případech nezbytná pro další
vy žívání možností kombinované výroby tepla a elektřiny,
zejména pro nezbytnost zahrn tí externích nákladů do
nákladů vnitřních.
(25) Režimy státních podpor k prosazování kombinované
výroby tepla a elektřiny by se měly zaměřit hlavně na
podporu kombinované výroby založené na ekonomicky
odůvodněné poptávce po teplu a chlazení.
(26) Členské státy provoz jí různé mechanismy podpory
kombinované výroby tepla a elektřiny na vnitrostátní
úrovni, včetně investiční podpory, osvobození od daně
nebo snížení daně, zelených certifikátů a režimů přímé
cenové podpory. Jedním z důležitých prostředků pro
dosažení cíle této směrnice je zaručit, za účelem
zachování důvěry investorů, řádné f ngování těchto
mechanismů do zavedení harmonizovaného rámce
Společenství. Komise má v úmysl sledovat tuto situaci a
podat zpráv o získaných zkušenostech s uplatňováním
režimů státních podpor.
(27) Na přenos a distribuci elektřiny vyráběné vysoce
účinno kombinovanou formou se vztah jí čl. 7 odst. 1, 2 a 5
směrnice 2001/77/ES a odpovídající stanovení směrnice
2003/54/ES. Pokud je provozovatel kombinovaného
systém podle vnitrostátních právních předpisů
oprávněným zákazníkem ve smyslu čl. 21 odst. 1 směrnice
2003/54/ES, měla by být cla vztah jící se na nák p
doplňkové elektřiny, kterou provozovatel kogeneračního
systém někdy potřebuje, stanovena podle objektivních,
průhledných a nediskriminačních kritérií. Příst p k
rozvodné a přenosové síti elektřiny vyráběné vysoce
účinno kombinovanou výrobo může být s výhrado
oznámení Komisi možněn zvláště kogeneračním jednotkám
malého výkon mikrokogeneračním jednotkám.
(28) Kogenerační jednotky do 400 kW, na které se
vztah jí definice směrnice Rady 92/42/EHS ze dne 21.
května 1992 o požadavcích na účinnost nových
teplovodních kotlů na kapalná nebo plynná paliva,
zpravidla nemohou splnit požadavky minimální účinnosti
stanovené v vedené směrnici, a proto by měly být z
vedené směrnice vylo čeny.
(29) Je třeba brát v úvah zvláštní strukturu odvětví
kombinované výroby tepla a elektřiny, které zahrnuje mnoho
malých a středních výrobců, zejména při přezkumu
správních postupů pro dělování povolení k výstavbě
nového kombinovaného zařízení.
(30) S ohledem na cíl této směrnice, kterým je vytvořit
rámec pro podporu kombinované výroby tepla a elektřiny,
je důležité zdůraznit nutnost stabilního hospodářského a
správního prostředí pro investice do nových zařízení na
kombinovanou výrob . Členské státy by měly být vyzvány,
aby uspokojily tyto potřeby zavedením režimů podpor s
alespoň čtyřletou dobou trvání a vyvarovaly se častých změn
správních a jiných postupů. Členské státy by dále měly být
vyzvány k tomu, aby zajistily, že se státní režimy podpor
řídí zásado jejich post pného končování.
(31) Celková účinnost a dlo hodobá držitelnost
kombinované výroby tepla a elektřiny závisí na mnoha
faktorech, zejména na po žité technologii, dr zích paliva,
křivkách zatížení, velikosti jednotky a také na vlastnostech
tepla. Z praktických důvodů a na základě sk tečnosti, že
po žívání výroby tepla pro různé účely vyžad je rozlišné
úrovně teploty tepla a že tyto a další rozdíly ovlivň jí
účinnost kombinované výroby, je možné kombinovanou
výrob dělit na třídy – například na „průmyslovou
kombinovanou výrob “, „teplárensko kombinovanou
výrob “ a „zemědělsko kombinovanou výrob “.
(32) Podle zásad subsidiarity a proporcionality, které jsou
uvedeny v článk 5 Smlouvy, by obecné zásady vymez jící
rámec podpory kombinované výroby tepla a elektřiny na
vnitřním trhu s energií měly být stanoveny na úrovni
Společenství, avšak stanovení podrobných úprav provádění
by mělo být ponecháno členským státům, aby si tak
každý členský stát mohl zvolit režim, který nejlépe
odpovídá jeho konkrétní situaci. Tato směrnice se
omezuje na minimum n tné k dosažení vedených cílů a
nepřekrač je rámec toho, co je pro tento účel nezbytné,
(33) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by
měla být přijata vsouladu s rozhodn tím Rady 1999/468/ES
ze dne 28. června 1999 o postupech pro výkon
prováděcích pravomocí svěřených Komisi,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
Článek 1
Účel
Účelem této směrnice je zvýšit energetickou účinnost a
zlepšit bezpečnost zásobování vytvořením rámce pro
podporu a rozvoj vysoce účinné kombinované výroby tepla
a elektřiny na základě poptávky po žitečném teple a úspor
primární energie na vnitřním trhu s energií s přihlédn tím
ke konkrétním okolnostem dané země, a zvláště ke
klimatickým a hospodářským podmínkám.
Článek 2
Oblast působnosti
Tato směrnice se vztahuje na kombinovanou výrob
tepla a elektřiny vymezenou v článk 3 a na technologie
kombinované výroby tepla a elektřiny vedené v příloze I.
Článek 3
Definice
Pro účely této směrnice se roz mí:
a) „kombinovano výrobo tepla a elektřiny“ současná
výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické
energie v jednom procesu;
b) „užitečným teplem“ teplo vyrobené v procesu
kombinované výroby tepla a elektřiny k spokojování
ekonomicky odůvodněné poptávky po teplu a chlazení;
c) „ekonomicky odůvodněno poptávko “ poptávka, která
nepřekrač je potřeby tepla nebo chlazení a která by byla
jinak spokojována za tržních podmínek jinými procesy
výroby energie než kombinovanou výrobo tepla a
elektřiny;
d) „elektřinou pocházející z kombinované výroby tepla a
elektřiny“ elektřina vyrobená v procesu spojeném s
výrobo žitečného tepla a vypočtená podle metodiky
vedené v příloze II;
e) „záložní elektřino “ elektřina dodávaná po rozvodné
elektrické síti vždy, jakmile dojde k přerušení procesu
kombinované výroby tepla a elektřiny, včetně dob údržby
nebo výpadk provozu zařízení;
f) „doplňkovo elektřino “ elektřina dodávaná po rozvodné
síti v případech, kdy je poptávka po elektrické energii vyšší
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[90]
než produkce elektřiny v procesu kombinované výroby
tepla a elektřiny;
g) „celkovo účinností“ roční objem výroby elektrické a
mechanické energie a žitečného tepla dělený spotřebou
paliva po žitého k výrobě tepla v procesu kombinované
výroby tepla a elektřiny a hr bé výroby elektrické a
mechanické energie;
h) „účinností“ účinnost vypočtená na základě „čistých
kalorických hodnot“ paliv (označovaných rovněž jako „nižší
kalorické hodnoty“);
i) „vysoce účinno kombinovanou výrobo tepla a
elektřiny“ kombinovaná výroba tepla a elektřiny splň jící
kritéria přílohy III;
j) „referenční hodnotou účinnosti pro odděleno výrob “
účinnost oddělených výrob tepla a elektřiny, které mají být
nahrazeny procesem kombinované výroby tepla a
elektřiny;
k) „poměrem elektrické energie a tepla“ poměr mezi
elektrickou energií vyráběno kombinovanou výrobo a
žitečným teplem při plném kombinovaném režim na
základě provozních dat konkrétní jednotky;
l) „kogenerační jednotkou“ jednotka, která může pracovat v
režimu kombinované výroby tepla a elektřiny;
m) „mikrokogenerační jednotko “ kogenerační jednotka s
maximální kapacitou nižší než 50 kWe;
n) „kogenerační jednotkou malého výkon “ kogenerační
jednotka s instalovanou kapacitou nižší než 1 MWe;
o) „prod kcí kombinované výroby“ objem elektrické a
mechanické energie a užitečného tepla, které pocházejí z
kombinované výroby tepla a elektřiny.
Kromě toho se po žijí odpovídající definice vedené ve
směrnicích 2003/54/ES a 2001/77/ES.
Článek 4
Kritéria účinnosti kombinované výroby tepla a elektřiny
1. Pro rčení účinnosti kombinované výroby tepla a
elektřiny podle přílohy III stanoví Komise postupem podle
čl. 14 odst. 2 a nejpozději do 21. února 2006
harmonizované referenční hodnoty účinnosti pro oddělené
výroby elektřiny a tepla. Tyto harmonizované referenční
hodnoty účinnosti se skládají z matricových hodnot
odlišených podle zohledňovaných faktorů, včetně roku
výstavby a druhů paliva, a m sí se zakládat na řádně
zdok mentovaném rozboru, který mimo jiné hodnotí
provozní údaje za běžných provozních podmínek,
přeshraniční výměn elektřiny, palivové směsi a klimatické
podmínky, jakož i po žité technologie kombinované
výroby podle zásad vedených v příloze III.
▼ M1
2. Komise přezko má harmonizované referenční hodnoty
účinnosti pro odděleno výrob elektřiny a tepla
vedené v odstavci 1 poprvé
21. února 2011 a následně každé čtyři roky, aby byl
zohledněn technologický vývoj a změny distribuce zdrojů
energie. Všechna opatření vyplývající z této kontroly, jež
mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této
směrnice, se přijímají reg lativním postupem s kontrolou
podle čl. 14 odst. 2.
▼ B
3. Členské státy, které provedou tuto směrnici před tím,
než Komise stanoví sladěné referenční hodnoty účinnosti pro
odděleno výrob elektřiny a tepla vedené v odstavci 1, by
měly ve lhůtě vedené v odstavci 1 přijmout vnitrostátní
referenční hodnoty účinnosti pro odděleno výrob
elektřiny a tepla, které se mají používat pro výpočet úspor
primární energie z kombinované výroby tepla a elektřiny
podle metodiky vedené v příloze III.
Článek 5
Zár ka původ elektřiny z vysoce účinné kombinované
výroby tepla a elektřiny
1. Na základě harmonizovaných referenčních hodnot
účinnosti vedených v čl. 4 odst. 1 zajistí členské státy do
šesti měsíců od přijetí těchto hodnot, aby původ elektřiny
vyrobené z vysoce účinné kombinované výroby tepla a
elektřiny mohl být zar čen podle objektivních,
průhledných a nediskriminačních kritérií stanovených
každým členským státem. Členské státy zajistí, aby tato
zár ka původ elektřiny možňovala výrobcům
prokazovat, že elektřina, kterou prodávají, je vyrobena
formou vysoce účinné kombinované výroby, a aby byla
vydávána za tímto účelem na žádost výrobce.
2. Kontrolou otázek spojených se zár kami o původ
vedené v odstavci 1 mohou členské státy pověřit jeden
nebo několik příslušných s bjektů nezávislých na
výrobních a distrib čních činnostech.
3. Členské státy nebo příslušné subjekty zavedou vhodné
mechanismy k zajišťování přesnosti a spolehlivosti zár k
o původ a popíší ve zprávě podle čl. 10 odst. 1 opatření
přijatá k zajištění spolehlivosti systém zár k.
4. Samotné režimy zár ky původu nezahrn jí právo na
prospěch z vnitrostátních mechanismů podpory.
5.Zár ka původ m sí určit
— nižší kalorickou hodnotu zdroje paliva, z něhož je
elektřina vyrobena, po žití tepla vyrobeného společně s
elektřinou, a dále datum a místo výroby,
— množství elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby
podle přílohy II, na kterou se vztahuje zár ka,
— úspory primární energie vypočtené podle přílohy III a
založené na harmonizovaných referenčních hodnotách
stanovených Komisí, jak je uvedeno v čl. 4 odst. 1.
Členské státy mohou zahrnout do zár ky původ další
informace.
6. Zár ky původu vydané podle odstavce 1 by měly být
vzájemně znávány členskými státy výl čně jako důkaz bodů
vedených v odstavci 5. Každé odmítn tí znání zár ky
původ jako důkaz , zejména z důvodů spojených se
zamezení podvodům, m sí být založeno na objektivních,
průhledných a nediskriminačních kritériích.
V případě odmítn tí znání zár ky původu může Komise
přinutit odmítající stranu, aby zár k uznala, zejména s
ohledem na objektivní, průhledná a nediskriminační
kritéria, na nichž se toto znání zakládá.
Článek 6
Celostátní možnosti vysoce účinné kombinované výroby
tepla a elektřiny
1. Členské státy provedou analýz celostátních možností
pro platňování vysoce účinné kombinované výroby tepla a
elektřiny, včetně vysoce účinné kombinované
mikrokogenerace.
2.Tato analýza m sí
— být založena na řádných vědeckých údajích a splňovat
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[91]
kritéria vedená v příloze IV,
— rčit všechny možnosti pro poptávk po užitečném teple
a chlazení, vhodný pro platňování vysoce účinné
kombinované výroby tepla a elektřiny, jakož i dostupnost
paliv a jiných zdrojů energie vy žívaných při
kombinované výrobě tepla a elektřiny,
— zahrnovat odděleno analýz překážek, které mohou
bránit realizaci celostátních možností vysoce účinné
kombinované výroby tepla a elektřiny. Tato analýza by se
měla zabývat zejména překážkami, které so visejí s
cenami, palivovými náklady a dost pností paliv,
překážkami so visejícími se správními postupy a
nedostatečným zahrn tím externích nákladů do cen
energie.
3. Členské státy zhodnotí pokrok při zvyšování podíl
vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny,
nejpozději do 21. února 2007 a potom vždy po čtyřech
letech na žádost Komise, vznesenou alespoň šest měsíců
před daným termínem.
Článek 7
Režimy podpory
1. Členské státy zajistí, aby podpora pro kombinovanou
výrob tepla a elektřiny, pro exist jící i b do cí jednotky,
byla založeny na poptávce po žitečném teple a na
úsporách primární energie z hlediska dost pných
možností snižování poptávky po energii pomocí jiných
ekonomicky proveditelných opatření nebo opatření
výhodných z hlediska životního prostředí, jako jsou jiná
opatření energetické účinnosti.
2.Aniž jsou dotčeny články 87 a 88 Smlouvy, hodnotí Komise
platňování mechanismů podpory po žívaných v členských
státech, podle kterých provozovatel systém kombinované
výroby obdrží na základě předpisů vydaných orgány veřejné
moci přímo nebo nepřímo podporu, která může způsobit
omezení obchodu.
Komise poso dí, zda tyto mechanismy přispívají k dosažení
cílů vedených v článk 6 a v čl. 174 odst. 1 Smlouvy.
3. Ve zprávě podle článk 11 předloží Komise řádně
doloženo analýz zk šeností, které byly získány při
uplatňování různých mechanismů podpory vedených v
odstavci 2 tohoto článk . Tato zpráva zhodnotí úspěšnost
režimů podpory, včetně efektivnosti nákladů, při rozvoji
vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny v
souladu s celostátními možnostmi vedenými v článk 6.
Zpráva dále přezko má, do jaké míry přispěly tyto režimy
podpory k vytvoření stabilních podmínek pro investice do
kombinované výroby tepla a elektřiny.
Článek 8
Systém elektrické přenosové a distribuční sítě a ceny
1. Na zajištění přenosu a distribuce elektrické energie,
která pochází z vysoce účinné kombinované výroby, se
vztahuje čl. 7 odst. 1, 2 a 5 směrnice 2001/77/ES a
odpovídající stanovení směrnice 2003/54/ES.
2.Dokud je provozovatel systém kombinované výroby podle
vnitrostátních právních předpisů oprávněným zákazníkem
ve smyslu čl. 21 odst. 1 směrnice 2003/54/ES, měly by
členské státy přijmout nezbytná opatření, aby byly ceny pro
nák p elektřiny pro výrob záložní nebo doplňkové
elektřiny stanoveny na základě zveřejněných sazeb a
podmínek.
3.S výhrado oznámení Komisi mohou členské státy zejména
usnadnit příst p k systém přenosové a distrib ční sítě
elektrické energie vyráběné vysoce účinno kombinovanou
formou v kogeneračních jednotkách malého výkon a v
mikrokogeneračních jednotkách.
Článek 9
Správní postupy
1. Členské státy nebo příslušné subjekty určené členskými
státy hodnotí stávající právní a regulační rámec pro postupy
schvalování nebo ostatní postupy stanovené v článk 6
směrnice 2003/54/ES, které se vztah jí na vysoce účinné
kogenerační jednotky.
Tato hodnocení se provádějí s cílem
a) podpořit navrhování kogeneračních jednotek
odpovídajících ekonomicky odůvodněné poptávce po
výrobě užitečného tepla a zamezit výrob více tepla než
žitečného tepla;
b) omezit právní a jiné překážky pro zvýšení kombinované
výroby tepla a elektřiny;
c) zjednod šit a zrychlit postupy na vhodné správní
úrovni;
d) zajistit, aby pravidla byla objektivní, průhledná a
nediskriminační a plně zohledňovala zvláštnosti různých
technologií kombinované výroby tepla a elektřiny.
2. Pokud je to na místě v souvislosti s vnitrostátními
právními předpisy, členské státy inform jí o dosaženém
stavu, zejména o
a) koordinaci jednotlivých správních orgánů, pokud jde o
lhůty, přijímání a vyřizování žádostí o povolení;
b) vypracování případných pokynů pro činnosti vedené
v odstavci 1 a proveditelnosti zrychleného postupu
plánování pro provozovatele kombinované výroby a
c) rčení orgánů, které mají působit jako rozhodci ve sporech
mezi orgány příslušnými pro vydávání povolení a žadateli
o povolení.
Článek 10
Zprávy členských států
1.Členské státy zveřejní nejpozději do 21. února 2006 zpráv
o výsledk analýzy a hodnocení provedených v souladu s čl.
5 odst. 3, čl. 6 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 a 2.
2. Členské státy zveřejní zpráv s výsledkem hodnocení
vedeného v čl. 6 odst. 3, a to nejpozději do 21. února
2007 a potom vždy po čtyřech letech na žádost Komise
vznesené alespoň šest měsíců před daným termínem.
3. Členské státy předají Komisi poprvé před koncem
prosince 2004 údaje za rok 2003 a potom každoročně
statistiky o celostátní výrobě elektřiny a tepla formou
kombinované výroby, podle metodiky vedené v příloze II.
Předávají také každoroční statistiky o kapacitách
kombinované výroby tepla a elektřiny a o palivech
po žívaných pro kombinovanou výrob . Členské státy
mohou předávat také statistiky o úsporách primární energie
dosažených uplatňováním kombinované výroby tepla a
elektřiny, podle metodiky vedené v příloze III.
Článek 11
Zprávy Komise
1. Na základě zpráv předložených podle článk 10 Komise
přezko má platňování této směrnice a nejpozději do
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[92]
21. února 2008 a pak vždy po čtyřech letech předloží
Evropském parlamentu a Radě zpráv o pokroku při
provádění této směrnice.
Tato zpráva
a) poso dí dosažený pokrok ve vy žití celostátních
možností vysoce účinné kombinované výroby tepla a
elektřiny podle článk 6;
b) zhodnotí rozsah, v jakém jsou pravidla a postupy
definování rámce podmínek pro kombinovanou výrob
tepla a elektřiny na vnitřním trhu s energií založeny na
objektivních, průhledných a nediskriminačních kritériích, s
přihlédn tím k přínosům kombinované výroby tepla a
elektřiny;
c) prozko má zk šenosti získané se souběžným platňování
různých mechanismů podpory kombinované výroby tepla
a elektřiny;
d) přezko má referenční hodnoty účinnosti pro odděleno
výrob na základě so časných technologií.
V případě potřeby předloží Komise Evropském parlamentu
a Radě spolu se zprávo další návrhy.
2. Při hodnocení pokroku vedeného v odst. 1 písm. a)
Komise poso dí, v jaké míře jsou celostátní možnosti
vysoce účinné kombinované výroby vedené v článk 6
uplatňovány nebo v jaké míře se jejich uplatnění předvídá s
přihlédn tím k opatřením členských států, podmínkám,
včetně klimatických podmínek, a dopadům vnitřního trhu
s energií a vlivům jiných iniciativ Společenství, např.
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze
dne 13. října 2003 o vytvoření systém pro obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství
a o změně směrnice Rady 96/61/ES.
Komise případně předloží Evropském parlamentu a Radě
další návrhy, zejména na přijetí akčního plán pro rozvoj
vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny ve
Společenství.
3. Při hodnocení rozsahu další harmonizace metod
výpočt vedených v čl. 4 odst. 1 zváží Komise vliv
so běžného po žívání alternativních metod výpočt v
souladu s článkem 12 a přílohami II a III na vnitřní trh s
energií, přičemž přihlédne také ke zkušenostem získaným
při po žívání vnitrostátních mechanismů podpory.
Komise případně předloží Evropském parlamentu a Radě
návrhy na další harmonizaci metod výpočt .
Článek 12
Alternativní metody výpočt
1. Do konce roku 2010 a po předchozím schválení
Komisí mohou členské státy po žívat jiné metody, než je
metoda vedená v příloze II písm. b), k odečtení případné
výroby elektřiny, která nebyla vyrobena kombinovanou
formou, z vykázaných údajů. Pro účely vedené v čl. 5
odst. 1 a v čl. 10 odst. 3 se však množství elektřiny
vyráběné kombinovanou formou rč je podle přílohy II.
2. Členské státy mohou vypočítat úspory primární energie
z výroby tepla a elektrické a mechanické energie podle
přílohy III písm. c), aniž by po žily příloh II, k vylo čení
částí tepla a elektřiny u stejného procesu, které nepocházejí
z kombinované výroby. Tuto výrob lze považovat za
vysoce účinno kombinovanou výrob tepla a elektřiny,
pokud splň je kritéria účinnosti vedená v příloze III
písm. a) a pokud u kogenerační jednotky s kapacitou
elektrické energie vyšší než 25 kW je celková účinnost vyšší
než 70 %. Specifikace množství elektřiny vyráběné formou
kombinovanou formou v rámci takové produkce se však pro
účely vydání zár ky původu a pro statistické účely rč je
podle přílohy II.
3. Do konce roku 2010 mohou členské státy stanovit
kombinovanou výrob tepla a elektřiny jako vysoce účinno
kombinovanou výrob tepla a elektřiny pomocí alternativní
metodiky bez ověřování, zda kombinovaná výroba splň je
kritéria vedená v příloze III písm. a), pokud se na úrovni
členských států prokáže, že kombinovaná výroba zjištěná
takovou alternativní metodikou v průměr splň je kritéria
přílohy III písm. a). Pokud je na tuto produkci vydána
zár ka původ , nesmí účinnost kombinované výroby
vedená v zár ce překročit prahové hodnoty kritérií
vedených v příloze III písm. a), není-li výpočtem podle
přílohy III prokázán opak. Specifikace množství elektřiny
vyráběné formou kombinovanou formou v rámci takové
produkce se však pro účely vydání zár ky původ a pro
statistické účely rč je podle přílohy II.
▼ M1
Článek 13
Přizpůsobení technickém pokroku
1. Komise přizpůsob je prahové hodnoty po žívané k
výpočt elektřiny vyráběné kombinovanou formou vedené
v příloze II písm. a) technickém pokroku. Tato opatření,
jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této
směrnice, se přijímají reg lativním postupem s kontrolou
podle čl. 14 odst. 2.
2. Komise přizpůsob je prahové hodnoty po žívané k
výpočt účinnosti kombinované výroby tepla a elektřiny
a úspor primární energie vedené v příloze III písm. a)
technickém pokroku. Tato opatření, jež mají za účel
změnit jiné než podstatné prvky této směrnice, se přijímají
reg lativním postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 2.
3. Komise přizpůsobuje pokyny pro rčování poměr
elektřiny k teplu vedené v příloze II písm. d) technickém
pokroku. Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než
podstatné prvky této směrnice, se přijímají reg lativním
postupem s kontrolou podle čl. 14 odst. 2.
Článek 14
Postup projednávání ve výbor
1.Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použijí se čl. 5a
odst. 1 až 4 a článek 7 rozhodn tí 1999/468/ES s
ohledem na článek 8 zmíněného rozhodn tí.
▼ B
Článek 15
Provedení
Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy
nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději
do 21. února 2006. Neprodleně o nich vědomí Komisi.
Tato opatření přijatá členskými státy m sí obsahovat odkaz
na tuto směrnici nebo m sí být takový odkaz činěn při
jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské
státy.
Článek 16
Změna směrnice 92/42/EHS
V čl. 3 odst. 1 směrnice 92/42/EHS se doplň je nová
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[93]
odrážka, která zní:
„—kogenerační jednotky definované ve směrnici Evropského
parlamentu a Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o
podpoře kombinované výroby založené na poptávce po
žitečném teple na vnitřním trhu s energií.“
Článek 17
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dnem vyhlášení v
Úředním věstníku
Evropské unie.
Článek 18
Určení
Tato směrnice je rčena členským státům.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze dne 5. dubna
2006 o energetické účinnosti u konečného uživatele a o
energetických službách a o zrušení směrnice Rady 93/76/EHS
Poznámka:
Směrnice 2006/32/ES se zr š je s účinkem od 5. června 2014, s výjimko čl. 4 odst. 1 až 4 a příloh I, III a IV vedené směrnice,
aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty pro provedení vedené směrnice ve vnitrostátním práv . Ustanovení
čl. 4 odst. 1 až 4 a příloh I, III a IV směrnice 2006/32/ES se zr š jí s účinkem ode dne 1. ledna 2017. [viz čl. 27 (1) Směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a
2010/30/EU a o zr šení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES].
Ve znění:
Úřední věstník
č. Strana Datum
►M1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1137/2008 ze dne 22. října
2008
L 311 1 21.11.2008
▼ B
Článek 13
Měření spotřeby energie a informativní vyúčtování
1. Členské státy zajistí, aby pokud je to technicky možné,
finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie,
byli koneční zákazníci odebírající elektřinu, zemní plyn,
dálkové vytápění či chlazení a teplou vodu pro domácnosti
vybaveni za tržní ceny individ álními měřiči, které přesně
zobraz jí skutečno spotřebu energie a skutečnou dobu její
spotřeby.
Při výměně stávajícího měřiče se tyto individ ální měřiče
poskytnou za konk renceschopné ceny vždy, s výjimko
případů, kdy je to technicky nemožné nebo kdy je to
nákladově neefektivní v poměr k odhadovaným možným
dlo hodobým úsporám. Při vytváření nového připojení v
nové b dově nebo při jakýchkoli větších renovacích
vedených ve směrnici 2002/91/ES budou tyto individ ální
měřiče vždy poskytovány za konk renceschopné ceny.
2. Členské státy zajistí, aby bylo vyúčtování, které
provádějí distributoři energie, provozovatelé distrib čních
soustav a maloobchodní prodejci energie, pokud je to
vhodné, založeno na skutečné spotřebě energie a aby bylo
předkládáno v jasné a pochopitelné formě. Spolu s
vyúčtováním obdrží koneční zákazníci rovněž vhodné
informace se zevr bným přehledem stávajících cen
energie. Vyúčtování na základě sk tečné spotřeby bude
prováděno dostatečně často, aby zákazníci mohli svou
spotřebu energie regulovat.
3. Členské státy zajistí, aby distributoři energie,
provozovatelé distrib čních soustav nebo maloobchodní
prodejci energie, kde je to vhodné, poskytovali konečným
zákazníkům v účtech, smlo vách, transakcích a stvrzenkách
na distribučních místech tyto informace:
a) akt ální skutečné ceny a sk tečno spotřebu energie;
b) srovnání akt ální spotřeby energie konečného zákazníka
se spotřebou za stejné období předchozího roku, nejlépe v
grafické podobě;
c) kdykoli je to možné a přínosné, srovnání s
průměrným normalizovaným nebo vzorovým uživatelem
energie stejné kategorie;
d) kontaktní údaje na organizace spotřebitelů, energetické
agentury nebo podobné subjekty, včetně adres internetových
stránek, u nichž jsou dost pné informace o opatřeních ke
zvýšení energetické účinnosti, srovnávací profily konečných
uživatelů nebo objektivní technické údaje o energetických
spotřebičích.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[94]
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října
2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a
2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES
Ve znění:
Úřední věstník
č. Strana Datum
Směrnice Rady 2013/12/EU ze dne 13. května 2013 o úpravě směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU o energetické účinnosti v
důsledk přisto pení Chorvatské republiky
L 141 28 28.5.2013
Opraveno:
►C1 Oprava směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října
2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a
o zr šení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o f ngování Evropské unie, a zejména
na čl. 194 odst. 2 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po posto pení návrh legislativního aktu vnitrostátním
parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a
sociálního výbor ,
s ohledem na stanovisko Výbor regionů,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Unie čelí bezprecedentním výzvám, které vyplývají ze
zvýšené závislosti na dovozu energie, z nedostatku zdrojů
energie a z potřeby omezit změn klimatu a překonat
hospodářsko krizi. Energetická účinnost je důležitým
prostředkem, jak těmto výzvám čelit. Zlepš je bezpečnost
dodávek do Unie, neboť sniž je spotřeb primární energie a
sniž je dovoz energie. Pomáhá nákladově efektivním
způsobem snižovat emise skleníkových plynů, a tím
zmírňovat změn klimatu. Přechod k energeticky
účinnějším hospodářství by měl také urychlit šíření
inovativních technologických řešení a zlepšit
konkurenceschopnost průmysl v Unii, podpořit
hospodářský růst a vytvářet kvalitní pracovní místa v
některých odvětvích, jež s energetickou účinností so visejí.
(2) Závěry Evropské rady ze zasedání ve dnech 8. a 9. března
2007 zdůraznily potřeb zvýšit energetickou účinnost v Unii,
a dosáhno t tak do roku 2020 cíle spořit 20 % spotřeby
primární energie v Unii oproti prognózám. Závěry Evropské
rady ze zasedání dne 4. února 2011 zdůrazň jí, že 20% cíl v
oblasti energetické účinnosti do roku 2020, na němž se
dohodla Evropská rada v červn roku 2010, je n tné splnit,
což se zatím nedaří. Prognózy z roku 2007 kázaly spotřeb
primární energie v roce 2020 ve výši 1842 Mtoe. 20 %
snížení by odpovídalo spotřebě 1474 Mtoe v roce 2020, to
znamená ve srovnání s prognózami snížení o 368 Mtoe.
(3) Závěry Evropské rady ze dne 17. června 2010 potvrdily
cíl v oblasti energetické účinnosti jako jeden z hlavních cílů
nové strategie Unie pro zaměstnanost a inteligentní a
držitelný růst podpor jící začlenění ("strategie Evropa
2020"). V rámci tohoto procesu a za účelem zajištění
provedení tohoto cíle na vnitrostátní úrovni se od členských
států vyžad je, aby v úzkém dialogu s Komisí stanovily
vnitrostátní cíle a uvedly ve svých národních programech
reforem, jak jich hodlají dosáhno t.
(4) Sdělení Komise ze dne 10. listopadu 2010"Energie 2020"
staví energetickou účinnost do centra energetické strategie
Unie pro období do roku 2020 a vádí, že je n tná nová
strategie v oblasti energetické účinnosti, která všem
členským státům možní oddělit spotřeb energie od
hospodářského růst .
(5) Evropský parlament ve svém snesení ze dne 15.
prosince 2010 o revizi akčního plán energetické účinnosti
vyzval Komisi, aby do revidovaného akčního plán
energetické účinnosti včlenila opatření s cílem překonat
překážky bránící dosažení celkového cíle Unie v oblasti
energetické účinnosti v roce 2020.
(6) Jednou z iniciativ strategie Evropa 2020 je stěžejní
iniciativa Evropa účinněji vy žívající zdroje, přijatá Komisí
dne 26. ledna 2011. Energetická účinnost je v ní považována
za důležitý prvek pro zajištění držitelnosti vy žívání
energetických zdrojů.
(7) Evropská rada v závěrech ze dne 4. února 2011 znává,
že plnění cíle Unie v oblasti energetické účinnosti není
spokojivé a že je zapotřebí rozhodného příst p
zaměřeného na vy žití značného potenciál pro vyšší
energetickou úspor v b dovách, v dopravě a u výrobků a
procesů. Tyto závěry rovněž vádějí, že nejpozději v roce
2013 bude v oblasti energetické účinnosti proveden
přezk m plnění cíle Unie a případně budou zvážena další
opatření.
(8) Dne 8. března 2011 přijala Komise sdělení o plán
energetické účinnosti 2011. Toto sdělení potvrdilo, že Unie
nesměř je k dosažení svého cíle v oblasti energetické
účinnosti. Je tomu tak navzdory pokroku ve vnitrostátních
politikách energetické účinnosti popsaných v prvních
vnitrostátních akčních plánech energetické účinnosti
předložených členskými státy ke splnění požadavků
směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/32/ES ze
dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u konečného
živatele a o energetických sl žbách. Počáteční analýza
dr hých akčních plánů potvrzuje, že Unie k dosažení
vedeného cíle nesměř je. S cílem zjednat náprav vytyčil
plán energetické účinnosti 2011 řad politik a opatření v
oblasti energetické účinnosti, jež zahrn jí celý energetický
řetězec, včetně výroby, přenos a distribuce energie;
klíčovo úloh veřejného sektoru v oblasti energetické
účinnosti; budovy a zařízení; průmysl; a potřeb možnit
konečným zákazníkům řídit svou spotřeb energie.
So běžně byla v bílé knize o dopravě přijaté dne 28. března
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[95]
2011 pos zována energetická účinnost v odvětví dopravy.
Zejména iniciativa 26 bílé knihy vyzývá ke stanovení
odpovídajících norem pro emise CO2 všech dr hů vozidel,
doplněných případně požadavky na energetickou účinnost
týkajících se všech dr hů pohonných systémů.
(9) Dne 8. března 2011 Komise přijala také Plán přechod na
konk renceschopné nízko hlíkové hospodářství do roku
2050, v němž po kázala na potřeb klást z tohoto hlediska
větší důraz na energetickou účinnost.
(10) V souvislosti s tím je nezbytné aktualizovat právní
rámec Unie pro energetickou účinnost směrnicí sled jící
celkový cíl v oblasti energetické účinnosti, jímž je 20%
úspora spotřeby primární energie Unie do roku 2020 a další
zvyšování energetické účinnosti po roce 2020. Za tím účelem
by tato směrnice měla vytvořit společný rámec podpor jící
energetickou účinnost v Unii a stanovit konkrétní opatření
zaměřená na provádění některých návrhů obsažených v
plán energetické účinnosti 2011 a vy žít významného
nevy žitého potenciál úspor energie, který specifikuje.
(11) Rozhodn tí Evropského parlamentu a Rady č.
406/2009/ES ze dne 23. dubna 2009 o úsilí členských států
snížit emise skleníkových plynů, aby byly splněny závazky
Společenství v oblasti snížení emisí skleníkových plynů do
roku 2020, požad je, aby Komise do roku 2012 zhodnotila
pokrok dosažený Unií a jejími členskými státy při plnění cíle
snížit do roku 2020 spotřeb energie o 20 % oproti
prognózám, a podala o něm zpráv . Dále stanoví, že by
Komise měla do 31. prosince 2012 navrhnout posílená nebo
nová opatření k rychlení zvyšování energetické účinnosti s
cílem pomoci členským států plnit závazky Unie na snížení
emisí skleníkových plynů. Tato směrnice je reakcí na
vedený požadavek. Přispívá také k plnění cílů stanovených
v Plán přechod na konk renceschopné nízko hlíkové
hospodářství do roku 2050, zejména snižováním emisí
skleníkových plynů z odvětví energetiky, a k dosažení výroby
elektřiny s n lovými emisemi do roku 2050.
(12) Vy žití veškerého exist jícího potenciál úspor energie
vyžad je integrovaný příst p zahrn jící úspory v zásobování
energií a v odvětvích konečné spotřeby. So časně by měla
být posílena stanovení směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2004/8/ES ze dne 11. února 2004 o podpoře
kombinované výroby tepla a elektřiny založené na poptávce
po žitečném teple na vnitřním trhu s energií a směrnice
2006/32/ES.
(13) Bylo by žádo cí, aby byl cíl zvýšit energetickou účinnost
o 20 % splněn v důsledk so hrnného provádění
konkrétních vnitrostátních a evropských opatření
podpor jících energetickou účinnost v různých oblastech. Od
členských států by mělo být vyžadováno, aby stanovily
orientační vnitrostátní cíle, systémy a programy ke
zvyšování energetické účinnosti. Tyto cíle a individ ální úsilí
každého členského stát , spolu s údaji o dosaženém pokroku
by měla zhodnotit Komise, aby posoudila pravděpodobnost
dosažení celkového cíle Unie a to, do jaké míry je individ ální
úsilí ke splnění společného cíle dostatečné. Komise by proto
pomocí svého revidovaného legislativního rámce a v procesu
realizace strategie Evropa 2020 měla provádění
vnitrostátních programů pro energetickou účinnost pozorně
sledovat. Při stanovování orientačních vnitrostátních cílů v
oblasti energetické účinnosti by členské státy měly mít
možnost zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivň jící
spotřeb primární energie, jako jsou nevy žité nákladově
efektivní možnosti úspor energie, změny v oblasti dovozu a
vývoz energie, rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie,
jaderná energie, zachycování a kládání CO2 a včasná
opatření. Při provádění modelování by Komise měla
modelové předpoklady a navrhované modelové výsledky
včas a transparentním způsobem konzultovat s členskými
státy. Je zapotřebí zlepšit modelování dopadu opatření v
zájm energetické účinnosti a modelování fondu budov a
náročnosti technologií.
(14) Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady
2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře vy žívání
energie z obnovitelných zdrojů se vádí, že Kypr a Malta,
vzhledem k jejich ostrovním a okrajovém ráz , spoléhají
na letectví jako na způsob dopravy, jenž je zásadní pro jejich
občany a hospodářství. V důsledk toho mají Kypr a Malta ve
své hr bé konečné spotřebě energie nepřiměřeně vysoký
podíl letecké dopravy, tj. více než trojnásobek průměr
Společenství v roce 2005, a stávající technologická a
reg lační omezení tak na ně působí nepřiměřeně.
(15) Celková výše veřejných výdajů je rovna 19 % hr bého
domácího produktu Unie. Veřejný sektor proto představ je
důležito hybnou síl pro stimulaci přeměny trhu směrem k
účinnějším výrobkům, b dovám a sl žbám, jakož i k
odstartování změn v chování občanů a podniků při spotřebě
energie. Snižování spotřeby energie na základě opatření
zaměřených na zlepšení energetické účinnosti dále může
uvolnit veřejné zdroje pro jiné účely. Veřejné subjekty na
vnitrostátní, regionální a místní úrovni by měly, pokud jde o
energetickou účinnost, jít příkladem.
(16) Vzhledem k tomu, že v závěrech Rady ze dne 10. června
2011 o plán energetické účinnosti 2011 se zdůrazň je, že
na budovy připadá 40 % konečné spotřeby energie Unie, a
aby byly vy žity příležitosti pro růst a zaměstnanost v
odvětví řemesel a stavebnictví, jakož i v oblasti produkce
stavebních výrobků a při výkon činností v oborech, jako
jsou architektura, poradenství a inženýrské sl žby, měly by
členské státy za účelem volnění investic do renovace
obytných a komerčních budov přijmo t dlouhodobou
strategii na období po roce 2020 zaměřeno na snížení
energetické náročnosti fondu budov. Tato strategie by se
měla zabývat nákladově efektivními rozsáhlými renovacemi,
jejichž výsledkem je rekonstrukce, která vede k významném
snížení dodávané energie i konečné energetické spotřeby
budovy ve srovnání s úrovní spotřeby před renovací, a tím k
velmi nízké energetické náročnosti. Tyto rozsáhlé renovace
by se rovněž mohly provádět v několika fázích.
(17) Je n tné zrychlit renovaci budov, neboť stávající fond
budov představ je odvětví s největším potenciálem pro
úspory energie. Budovy mají navíc zásadní význam pro
dosažení cíle Unie snížit do roku 2050 emise skleníkových
plynů o 80–95 % ve srovnání s rokem 1990. Budovy ve
vlastnictví veřejných s bjektů tvoří značno část fondu
budov a jsou velmi dobře viditelné ve veřejném životě. Je
proto vhodné stanovit roční podíl renovace budov ve
vlastnictví a v žívání ústředních vládních instit cí na území
členského stát s cílem snížit jejich energetickou náročnost.
Podílem renovací by neměly být dotčeny povinnosti týkající
se budov s téměř nulovou spotřebo energie stanovené ve
směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne
19. května 2010 o energetické náročnosti budov. Povinnost
renovovat budovy ústředních vládních instit cí stanovená
touto směrnicí doplň je uvedenou směrnici, která vyžad je,
aby členské státy zajistily, aby u stávajících budov, kde
probíhá větší renovace, byla snížena jejich energetická
náročnost tak, aby splňovaly požadavky minimální
energetické náročnosti. Členské státy by měly mít možnost
přijmo t alternativní nákladově efektivní opatření, aby
dosáhly rovnocenného snížení energetické náročnosti budov,
které jsou vlastněny jejich ústředními vládními institucemi.
Povinnost renovovat podlahovou plochu budov ústředních
vládních instit cí by se měla vztahovat na správní útvary,
které jsou přísl šné pro celé území členského stát . Pokud v
daném členském státě a pro danou pravomoc neexistuje
správní útvar přísl šný pro celé území, měla by se tato
povinnost vztahovat na ty správní útvary, jejichž pravomoci
dohromady pokrývají celé území stát .
(18) Některé obce a další veřejné subjekty v členských
státech již zavedly integrované příst py k úsporám energie a
zásobování energií, například pomocí akčních plánů pro
držitelno energetiku, jako jsou plány vypracované v rámci
iniciativy Pakt starostů a primátorů, a integrované příst py k
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[96]
městům, které přesah jí rámec individ álních zásahů do
budov nebo dr hů dopravy. Členské státy by měly podpořit
obce a jiné veřejné subjekty v přijímání integrovaných a
držitelných plánů energetické účinnosti s jasnými cíli,
zapojit občany do jejich vypracování a provádění a
přiměřeně je informovat o jejich obsahu a pokroku při
dosahování cílů. Takové plány mohou přinést značné úspory
energie, zejména jsou-li prováděny prostřednictvím systémů
hospodaření s energií, jež možní přísl šným veřejným
s bjektům lépe řídit svou spotřeb energie. Měla by být
podporována výměna zk šeností mezi velkými i malými
městy a dalšími veřejnými subjekty se zřetelem na
zk šenosti s větší míro inovace.
(19) Pokud jde o nák p rčitých výrobků a sl žeb a o nák p
a nájem budov, měly by ústřední vládní instituce, které
zavírají smlouvy o veřejných pracích, dodávkách nebo
sl žbách, jít příkladem a při rozhodování o nák pech
vycházet z energetické účinnosti. To by mělo platit pro
správní útvary, které jsou přísl šné pro celé území členského
stát . Pokud v daném členském státě a pro danou pravomoc
neexistuje správní útvar přísl šný pro celé území, měla by se
tato povinnost vztahovat na ty správní útvary, jejichž
pravomoci dohromady pokrývají celé území stát . Neměla by
tím však být dotčena stanovení směrnic Unie týkajících se
veřejných zakázek. V případě nák p výrobků, na něž se
nevztah jí požadavky této směrnice týkající se energetické
účinnosti, by členské státy měly vybízet veřejné subjekty, aby
při nák p zohledňovaly energetickou účinnost.
(20) Poso zení možnosti zavést na úrovni Unie systém
"bílých certifikátů" kázalo, že za so časné situace by si
takový systém vyžádal příliš vysoké administrativní náklady
a že existuje riziko, že úspory energie by se so středily do
několika členských států a nebyly by zaváděny v celé Unii.
Cíle takového systém na úrovni Unie by bylo možné,
alespoň v této fázi, lépe dosáhno t pomocí vnitrostátních
systémů povinného zvyšování energetické účinnosti pro
energetické podniky nebo jiných alternativních politických
opatření, která povedou k dosažení stejného objemu úspor
energie. Je vhodné, aby míra ambicióznosti takových
systémů byla zakotvena ve společném rámci na úrovni Unie a
so časně poskytovala členským státům značno flexibilitu,
aby mohly plně zohlednit vnitrostátní organizaci účastníků
na trhu, konkrétní podmínky odvětví energetiky a návyky
konečných zákazníků. Společný rámec by měl poskytnout
energetickým podnikům možnost nabízet energetické sl žby
všem konečným zákazníkům, nejen těm, kterým prodávají
energii. To posiluje hospodářsko so těž na trhu s energií,
protože energetické podniky mohou rozšířit svou nabídk o
poskytování doplňkových energetických sl žeb. Společný
rámec by měl členským státům možnit, aby do svých
vnitrostátních systémů začlenily požadavky, jež sled jí
sociální cíle, zejména aby bylo možné zajistit, že příst p k
výhodám vyplývajícím z vyšší energetické účinnosti budou
mít i zranitelní zákazníci. Členské státy by měly na základě
objektivních a nediskriminačních kritérií rčit, kteří
distributoři energie nebo maloobchodní prodejci energie by
měli mít povinnost splnit cíl úspor energie u konečného
živatele stanovený touto směrnicí.
S cílem předejít nepřiměřené administrativní zátěži by
členské státy zejména měly mít možnost ne kládat tuto
povinnost malým distrib torům energie, malým
maloobchodním prodejcům energie a malým energetickým
odvětvím. Sdělení Komise ze dne 25. června 2008 stanoví
zásady, které by členské státy, jež se rozhodnou této
možnosti nevy žít, měly zohlednit. Coby formu podpory
vnitrostátních iniciativ v oblasti energetické účinnosti by
strany povinné podle vnitrostátních systémů povinného
zvyšování energetické účinnosti mohly plnit své povinnosti
tak, že by každoročně přispívaly do vnitrostátního fondu pro
energetickou účinnost částko rovnající se investicím
vyžadovaným podle daného systém .
(21) Vzhledem k všeobecné nutnosti obnovit držitelnost
veřejných financí a konsolidovat rozpočty by měla být při
provádění konkrétních opatření spadajících do oblasti
působnosti této směrnice na úrovni členských států
věnována náležitá pozornost tomu, aby opatření v zájm
energetické účinnosti byla sk tečňována nákladově
efektivním způsobem na základě přiměřené úrovně analýzy
a hodnocení.
(22) Požadavek dosáhno t úspor objemu ročního prodeje
energie konečným zákazníkům oproti předpokládaném
prodeji energie nepředstav je omezení prodeje ani spotřeby
energie. Členským státům by při výpočt objemu prodeje
energie konečným zákazníkům mělo být možněno zcela
nebo zčásti vylo čit objem prodeje energie po žité při
průmyslových činnostech vedených v příloze I směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října
2003 o vytvoření systém pro obchodování s povolenkami
na emise skleníkových plynů ve Společenství, neboť je
všeobecně přijímáno, že některá odvětví či pododvětví
mohou být v rámci těchto činností vystavena značném
riziku únik hlík . Je vhodné, aby si členské státy byly
vědomy nákladů na systémy, aby mohly přesně posoudit
náklady opatření.
(23) Aniž jsou dotčeny požadavky článk 7 a za účelem
omezení administrativní zátěže, mohou jednotlivé členské
státy slo čit veškerá dílčí koncepční opatření k provedení
článk 7 do jednoho so hrnného vnitrostátního programu
energetické účinnosti.
(24) Aby bylo možné vy žít potenciál úspor energie v
rčitých segmentech trhu, kde obecně nejsou komerčně
nabízeny energetické audity (například v malých a středních
podnicích), měly by členské státy vypracovat programy,
které podpoří provádění energetických a ditů v malých a
středních podnicích. Energetické audity by měly být pro
velké podniky povinné a pravidelné, neboť úspory energie
mohou být značné. Energetické audity by měly zohledňovat
přísl šné evropské nebo mezinárodní normy, jako například
EN ISO 50001 (systémy managementu hospodaření s
energií) nebo chystanou normu EN 16247-1 (energetické
audity) nebo normu EN ISO 14000 (systémy
environmnentálního managementu), zahrnuje-li systém
energetický audit, čímž by byly rovněž v souladu s příloho
VI této směrnice, neboť tato stanovení nepřekrač jí
požadavky vedených přísl šných norem. V so časné době
se pracuje na zvláštní evropské normě pro energetické
audity.
(25) V případě, že energetické audity provádějí
vnitropodnikoví odborníci, zajištění nezbytné nezávislosti by
vyžadovalo, aby se tito odborníci přímo nezabývali činností,
která je předmětem auditu.
(26) Při stanovování opatření ke zvýšení energetické
účinnosti by měl být zohledněn prospěch a úspory získané
při širokém vy žití nákladově efektivních technologických
inovací, například inteligentních měřičů. Pokud byly
nainstalovány inteligentní měřiče, společnosti by jich neměly
vy žívat k neodůvodněném zpětném účtování.
(27) V případě elektrické energie a v souladu se směrnicí
Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13.
července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s
elektřino , pokud se zavádění inteligentních měřicích
přístrojů vyhodnotí pozitivně, mělo by být do roku 2020
inteligentními měřicími systémy vybaveno alespoň 80 %
spotřebitelů. V případě zemního plynu a v souladu se
směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne
13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se
zemním plynem, pokud se zavádění inteligentních měřicích
systémů vyhodnotí pozitivně, členské státy nebo jakýkoli
přísl šný orgán, který členské státy rčí, by měly připravit
harmonogram pro zavedení inteligentních měřicích systémů.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[97]
(28) Po žití individ álních měřičů nebo indikátorů pro
rozdělování nákladů na vytápění je vhodné k měření
individ ální spotřeby v b dovách s více bytovými
jednotkami s dálkovým nebo společným ústředním
vytápěním, pokud mají koneční zákazníci možnost regulovat
vlastní individ ální spotřeb . Jejich po žití má tedy smysl
pouze v b dovách, kde jsou radiátory vybaveny
termostatickými ventily.
(29) V některých b dovách s více bytovými jednotkami s
dálkovým nebo společným ústředním vytápěním by bylo
po žití přesných individ álních měřičů tepla technicky
složité a nákladné vzhledem k tomu, že horká voda
po žívaná k vytápění vstupuje do bytů a vystupuje z nich na
několika místech. Lze předpokládat, že individ ální měření
spotřeby tepla v b dovách s více bytovými jednotkami je
přesto technicky možné, pokud by instalace individ álních
měřičů nevyžadovala výměn stávajícího vnitřního systém
potr bí pro vytápění horkou vodou v b dově. V takových
b dovách lze pak měření individ ální spotřeby tepla
provádět pomocí indikátorů pro rozdělování nákladů na
vytápění nainstalovaných na každém radiátor .
(30) Směrnice 2006/32/ES požad je, aby členské státy
zajistily, aby koneční zákazníci byli vybaveni individ álními
měřiči za konk renceschopné ceny, které přesně zobraz jí
sk tečno spotřeb energie a sk tečno dobu její spotřeby.
Tento požadavek je ve většině případů omezen podmínko ,
že by to mělo být technicky možné, finančně únosné a
úměrné potenciálním úsporám energie. Při vytváření nového
připojení v nové b dově nebo při jakýchkoli větších
renovacích budovy ve smyslu směrnice 2010/31/EU by však
tyto měřiče měly být poskytovány vždy. Směrnice
2006/32/ES rovněž požad je, aby bylo dostatečně často
poskytováno jasné vyúčtování na základě sk tečné spotřeby,
aby zákazníci mohli svou spotřeb energie regulovat.
(31) Směrnice 2009/72/ES a 2009/73/ES požad jí, aby
členské státy zajistily zavedení inteligentních měřicích
systémů, které podpoří aktivní účast spotřebitelů na trzích s
dodávkami elektřiny a plynu. V případě elektrické energie,
pokud se zavádění inteligentních měřicích přístrojů
vyhodnotí pozitivně, má být do roku 2020 inteligentními
měřicími systémy vybaveno alespoň 80 % spotřebitelů. V
případě zemního plynu není stanovena lhůta, ale je
požadována příprava harmonogramu. Uvedené směrnice
rovněž stanoví, že koneční zákazníci m sí být řádně
informováni o sk tečné spotřebě elektřiny či plynu a
nákladech na ně, a to dostatečně často, aby mohli regulovat
svou spotřeb energie.
(32) Dopad stanovení týkajících se měření a vyúčtování
podle směrnic 2006/32/ES, 2009/72/ES a 2009/73/ES na
úspory energie je omezený. V mnohých částech Unie tato
stanovení nevedla k tomu, aby zákazníci dostávali akt ální
informace o spotřebě energie nebo vyúčtování založené na
sk tečné spotřebě v takových intervalech, které jsou – jak
kaz jí studie – potřebné, aby zákazníkům možnily
regulovat jejich spotřeb energie. V oblasti vytápění a teplé
vody v b dovách s více bytovými jednotkami vedlo
nedostatečně přesné vymezení těchto stanovení rovněž k
četným stížnostem občanů.
(33) V zájm posílení postavení konečných zákazníků, pokud
jde o příst p k informacím týkajícím se měření a vyúčtování
jejich individ ální spotřeby energie, a s ohledem na
příležitosti spojené s procesem zavádění inteligentních
měřicích systémů a zavádění inteligentních měřičů v
členských státech, je důležité, aby se zlepšila srozumitelnost
požadavků právních předpisů Unie v této oblasti. To by mělo
pomoci snížit náklady na zavádění inteligentních měřicích
systémů vybavených funkcemi zvyš jícími úspory energie a
napomoci rozvoji trhů s energetickými sl žbami a pro řízení
poptávky. Zavedení inteligentních měřicích systémů možní
časté provádění vyúčtování založeného na sk tečné
spotřebě. Je ovšem také třeba přesnit požadavky na příst p
k informacím a na spravedlivé a přesné vyúčtování založené
na sk tečné spotřebě v případech, kdy inteligentní měřiče
nebudou před rokem 2020 k dispozici, a to i ve vztahu k
měření a vyúčtování individ ální spotřeby, pokud jde o
vytápění, chlazení a teplou vodu v b dovách s více bytovými
jednotkami s dálkovým vytápěním nebo chlazením nebo s
vlastním společným systémem vytápění místěným v těchto
b dovách.
(34) Při navrhování opatření ke zvýšení energetické
účinnosti by členské státy měly náležitě zohlednit potřeb
zajištění správného f ngování vnitřního trhu a jednotného
platňování acquis v souladu se Smlouvou o f ngování
Evropské unie.
(35) Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny a
dálkové vytápění a chlazení mají značný potenciál z hlediska
úspory primární energie, který je v Unii z velké části
nevy žitý. Členské státy by měly provést komplexní
poso zení potenciál vysoce účinné kombinované výroby
tepla a elektřiny a dálkového vytápění a chlazení. Tato
poso zení by měla být na žádost Komise akt alizována, aby
investorům poskytovala informace týkající se vnitrostátních
plánů rozvoje a přispěla ke stabilním prostředí
podpor jícím investice. Nová zařízení na výrob elektřiny a
stávající zařízení, která procházejí podstatnou rekonstr kcí
nebo jim jsou obnovována povolení či licence, by měla být –
za předpoklad provedení analýzy nákladů a přínosů, z níž
vyplývá čistý přínos – vybavena vysoce účinnými
kogeneračními jednotkami možň jícími zpětné získávání
odpadního tepla pocházejícího z výroby elektřiny. Toto
odpadní teplo by pak mohlo být dopravováno do místa
potřeby sítěmi dálkového vytápění. Případy, které vyžad jí
platnění kritérií pro vydání povolení, budou obecně ty,
které rovněž vyžad jí povolení podle směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o
průmyslových emisích a povolení podle směrnice
2009/72/ES.
(36) Jaderné elektrárny nebo zařízení na výrob elektřiny, u
nichž se plán je vy žití geologického kládání povoleného
podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/31/ES
ze dne 23. dubna 2009 o geologickém kládání oxidu
hličitého, může být vhodné místit do lokalit, kde není
nákladově efektivní zpětné získávání odpadního tepla
prostřednictvím vysoce účinné kombinované výroby tepla a
elektřiny nebo dodávkami do sítě dálkového vytápění nebo
chlazení. Členské státy by proto měly mít možnost osvobodit
tato zařízení od povinnosti provádět analýz nákladů a
přínosů za účelem jejich vybavení zařízením možň jícím
zpětné získávání odpadního tepla pomocí vysoce účinné
kogenerační jednotky. Od požadavk , aby také poskytovala
teplo, by rovněž mělo být možné osvobodit zařízení na
výrob elektřiny s provozem v době špičkového zatížení a
záložní zařízení na výrob elektřiny, jejichž provoz je
plánován na úrovni nižší než 1500 provozních hodin za rok
jako klo zavý průměr za dobu pěti let.
(37) V zájm podpory decentralizované výroby energie je
vhodné, aby členské státy podněcovaly k zavádění opatření a
post pů na podporu zařízení kombinované výroby tepla a
elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším
než 20 MW.
(38) Vysoce účinná kombinovaná výroba tepla a elektřiny by
měla být definována úsporami energie dosaženými
kombinovanou výrobo namísto oddělené výroby tepla a
elektřiny. Definicemi kombinované výroby tepla a elektřiny a
vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny
po žívanými v právních předpisech Unie by nemělo být
dotčeno po žívání odlišných definic ve vnitrostátních
právních předpisech vydaných pro jiné účely, než jsou účely
vedené v dotyčných právních předpisech Unie. S cílem
maximalizovat úspory energie a předejít nevy žití
příležitostí k úsporám energie je třeba věnovat největší
pozornost provozním podmínkám kogeneračních jednotek.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[98]
(39) Ke zvýšení transparentnosti z hlediska konečného
zákazníka, aby si mohl vybrat mezi elektřino z
kombinované výroby tepla a elektřiny a elektřino
vyráběno pomocí jiných technologií, by měl být původ
vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny zar čen
na základě harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti.
Systémy zár ky původ samy o sobě nezakládají právo na
podporu z vnitrostátních mechanismů podpory. Je důležité,
aby na všechny formy elektřiny vyrobené vysoce účinno
kombinovanou výrobo tepla a elektřiny mohly být
vydávány zár ky původ . Zár ky původ by měly být
odlišné od výměnných certifikátů.
(40) Je třeba brát v úvah konkrétní strukturu odvětví
kombinované výroby tepla a elektřiny a dálkového vytápění
a chlazení, která zahrnuje mnoho malých a středních
výrobců, a to zejména při přezk m správních post pů pro
dělování povolení k výstavbě nové kapacity pro
kombinovanou výrob nebo s ní spojených sítí, podle zásady
"zelenou malým a středním podnikům".
(41) Většin podniků v Unii tvoří malé a střední podniky. Pro
Unii představ jí obrovský potenciál úspor energie. Aby se
jim pomohlo se zaváděním opatření v zájm energetické
účinnosti, měly by členské státy vytvořit příznivý rámec
zaměřený na poskytování technické pomoci a cílených
informací malým a středním podnikům.
(42) Směrnice 2010/75/EU zahrnuje energetickou účinnost
mezi kritéria pro rčení nejlepších dost pných technik, které
by měly slo žit jako zásady pro stanovení podmínek
povolení pro zařízení v oblasti její působnosti, včetně
spalovacích zařízení s celkovým jmenovitým tepelným
příkonem 50 MW nebo více. Tato směrnice však dává
členským státům možnost nevztahovat požadavky týkající se
energetické účinnosti na spalovací jednotky nebo jiné
jednotky prod k jící emise oxidu hličitého na místě, kde se
nacházejí, v případě činností vedených v příloze I směrnice
2003/87/ES. Členské státy by mohly zahrnout informace o
hodnotách energetické účinnosti do zpráv podávaných podle
směrnice 2010/75/EU.
(43) Členské státy by na základě objektivních,
transparentních a nediskriminačních kritérií měly stanovit
pravidla pro hrazení a sdílení nákladů spojených s
připojením k síti a posílením distrib ční soustavy a
technickými přizpůsobeními, která jsou nezbytná pro
integraci nových výrobců elektřiny vyráběné vysoce účinno
kombinovanou výrobo tepla a elektřiny, s přihlédn tím k
pokynům a kodexům vypracovaným v souladu s nařízením
Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze dne 13.
července 2009 o podmínkách příst p do sítě pro
přeshraniční obchod s elektřino a nařízením Evropského
parlamentu a Rady (ES) č. 715/2009 ze dne 13. července
2009 o podmínkách příst p k plynárenským přepravním
so stavám. Výrobcům elektřiny vyráběné vysoce účinno
kombinovanou výrobo tepla a elektřiny by mělo být
možněno vypsat veřejno so těž na práce so visející s
připojením. Měl by být snadněn příst p elektřiny vyráběné
vysoce účinno kombinovanou výrobo tepla a elektřiny,
zvláště kogeneračním jednotkám malého výkon a
mikrokogeneračním jednotkám, k rozvodné síti. Členské
státy mohou ložit povinnosti veřejné sl žby, a to i ve vztahu
k energetické účinnosti, podnikům působícím v
elektroenergetice v souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice
2009/72/ES a podnikům působícím v odvětví zemního plynu
v souladu s čl. 3 odst. 2 směrnice 2009/73/ES.
(44) Reakce na poptávk je důležitým nástrojem ke zvýšení
energetické účinnosti, neboť významným způsobem zvyš je
možnost, že zákazníci nebo jimi jmenované třetí strany
přijmo opatření na základě informací o spotřebě a
vyúčtování, a tak zajišť je mechanismus pro snižování či
přeso vání spotřeby vedo cí k úsporám energie jak při
konečné spotřebě, tak optimálnějším vy žíváním sítí a
výrobních zařízení při výrobě, přenos a distribuci energie.
(45) Reakce na poptávk může být založena na reakcích
konečných zákazníků na cenové signály či na systémech
automatizace budov. Měly by se zlepšit podmínky možň jící
reakci na poptávk a příst p k této reakci, a to i pro malé
konečné zákazníky. Z toho důvod a s ohledem na
pokrač jící zavádění inteligentních sítí by členské státy měly
zajistit, aby vnitrostátní energetické reg lační orgány byly
schopné zajistit, aby sazby a reg lační opatření týkající se sítí
obsahovaly pobídky ke zvýšení energetické účinnosti a
podporovaly dynamickou tvorbu cen v rámci opatření
reag jících na poptávk konečných zákazníků. Měly by být
rozvíjeny možnosti začlenění na trh a stejné možnosti
příst p na trh pro zdroje na straně spotřebitelů (zatížení na
straně dodavatelů a spotřebitelů) jako na straně výrobců.
Členské státy by navíc měly zajistit, aby vnitrostátní
energetické reg lační orgány přijaly integrovaný příst p
zahrn jící potenciální úspory v odvětvích zásobování energií
a konečné spotřeby.
(46) Měl by být k dispozici dostatečný počet spolehlivých
profesionálů specializovaných na oblast energetické
účinnosti, aby se zajistilo efektivní a včasné provádění této
směrnice, například pokud jde o soulad s požadavky na
provádění energetických a ditů a zavádění systémů
povinného zvyšování energetické účinnosti. Členské státy by
proto měly zavést systémy certifikace pro poskytovatele
energetických sl žeb, energetické audity a další opatření ke
zvyšování energetické účinnosti.
(47) Je nezbytné pokračovat v rozvoji trhu energetických
sl žeb, aby byla zajištěna dostupnost jak na straně poptávky,
tak na straně nabídky energetických sl žeb. Tomu může
napomoci transparentnost, například v podobě seznamů
poskytovatelů energetických sl žeb. Poptávk mohou
stimulovat také vzorové smlouvy, výměna osvědčených
post pů a pokyny, zejména pro zavírání smluv o
energetických sl žbách. Stejně jako u jiných forem finančních
jednání s třetí stranou, také ve smlo vě o energetických
sl žbách se příjemce energetické sl žby vyhne investičním
výdajům tím, že vy žije část finanční hodnoty úspory energie
k tomu, aby uhradil investice vynaložené zcela nebo částečně
třetí stranou.
(48) Je třeba identifikovat a odstranit reg latorní i
nereg latorní překážky bránící vy žívání smluv o
energetických sl žbách a dalších finančních jednání s třetí
stranou zaměřených na úspory energie. Mezi tyto překážky
patří účetní pravidla a postupy, jež brání tomu, aby se
kapitálové investice a roční finanční úspory plyno cí z
opatření ke zvýšení energetické účinnosti přiměřeně
odrážely v účetnictví po celou dobu trvání investice. Na
vnitrostátní úrovni by měly být řešeny také překážky bránící
renovaci stávajícího fondu budov založené na rozdělení
pobídek mezi jednotlivé dotčené aktéry.
(49) Členské státy a regiony by měly být podporovány v tom,
aby plně vy žívaly str kt rálních fondů a Fondu so držnosti
ke stimulaci investic do opatření ke zvyšování energetické
účinnosti. Investice do energetické účinnosti mohou
přispívat k hospodářském růst , zaměstnanosti, inovacím a
ke snížení energetické chudoby v domácnostech, a mají proto
pozitivní dopad na hospodářsko , sociální a územní
so držnost. Možnými oblastmi pro financování jsou
například opatření v zájm energetické účinnosti veřejných
budov a bydlení a zajišťování nových dovedností, jež podpoří
zaměstnanost v odvětví energetické účinnosti.
(50) Za účelem prosazování cílů této směrnice by členské
státy měly vybízet k vy žívání finančních mechanismů. Tyto
finanční mechanismy mohou zahrnovat finanční příspěvky a
pokuty za neplnění některých stanovení této směrnice;
zdroje vyčleněné na energetickou účinnost podle čl. 10 odst.
3 směrnice 2003/87/ES; zdroje vyčleněné na energetickou
účinnost ve víceletém finančním rámci, zejména ve Fondu
so držnosti, ve str kt rálních fondech a fondu pro rozvoj
venkova, a v evropských finančních nástrojích vytvořených
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[99]
pro tyto účely, jako je například Evropský fond pro
energetickou účinnost.
(51) Finanční mechanismy by případně mohly být založeny
na zdrojích vyčleněných na energetickou účinnost z
projektových dl hopisů Unie; zdrojích vyčleněných na
energetickou účinnost z prostředků Evropské investiční
banky a dalších evropských finančních instit cí, zejména
Evropské banky pro obnovu a rozvoj a Rozvojové banky
Rady Evropy; zdrojích získaných pákovým efektem ve
finančních instit cích; vnitrostátních zdrojích získaných též
vytvořením reg lačních a fiskálních rámců stim l jících
provádění iniciativ a programů v oblasti energetické
účinnosti; a příjmech z ročních emisních přídělů podle
rozhodn tí č. 406/2009/ES.
(52) Finanční mechanismy zejména mohou vy žívat vedené
příspěvky, zdroje a příjmy k možnění a stimulaci
so kromých kapitálových investic, zejména k přilákání
instit cionálních investorů, a při tom vy žívat kritéria, jež
zajistí dosažení environmentálních a sociálních cílů v případě
poskytn tých prostředků; vy žívat inovativních finančních
mechanismů (např. zár k na úvěry pro so kromý kapitál,
zár k na úvěry podpor jící zavírání smluv o energetických
sl žbách, grantů, zvýhodněných půjček a specializovaných
úvěrových rámců, systémů financování třetí stranou), které
sniž jí rizika projektů v oblasti energetické účinnosti a
možní nákladově efektivní renovace i v domácnostech s
nízkými nebo středními příjmy; být napojené na programy
nebo agentury, které budou so střeďovat projekty zaměřené
na úspory energie a posuzovat jejich kvalitu, poskytovat
technickou pomoc, podporovat trh s energetickými sl žbami
a pomáhat s vytvářením poptávky spotřebitelů po těchto
sl žbách.
(53) Finanční mechanismy také mohou poskytovat náležité
zdroje na podporu školících a certifikačních programů, které
slo ží ke zlepšování a akreditaci dovedností v oblasti
energetické účinnosti; poskytovat prostředky na výzk m a
demonstrace v oblasti jednotek malého výkon a
mikrogeneračních jednotek pro výrob energie a na
rychlení jejich zavádění a optimalizaci připojování těchto
jednotek do sítě; být napojené na programy zaměřené na
provádění činností na podporu energetické účinnosti ve
všech obydlích s cílem předcházet energetické ch době a
povzbuzovat majitele bytového fondu pronajímající obydlí,
aby co nejvýše zvýšili energetickou účinnost svého majetku;
poskytovat náležité zdroje na podporu sociálního dialogu a
tvorbu standardů majících za cíl zvýšení energetické
účinnosti a zajištění dobrých pracovních podmínek a
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.
(54) S cílem zajistit praktický účinek cílů snižování
energetické náročnosti budov veřejných s bjektů by měly
být vy žívány dost pné finanční nástroje a inovativní
finanční mechanismy Unie. V tomto ohledu mohou členské
státy při vytváření těchto mechanismů na nepovinném
základě vy žít příjmy z ročních emisních přídělů podle
rozhodn tí č. 406/2009/ES a zohlednit přitom vnitrostátní
rozpočtové předpisy.
(55) Aby zůstaly zachovány pobídky v systém pro
obchodování s emisemi, které odměň jí investice do
nízko hlíkových technologií a připrav jí odvětví zapojená do
tohoto systém na inovace potřebné v budoucnu, bude
Komise při provádění 20% cíle v oblasti energetické
účinnosti muset sledovat dopad nových opatření na směrnici
2003/87/ES o vytvoření systém Unie pro obchodování s
emisemi. Bude muset sledovat dopad na ta odvětví průmysl ,
v nichž hrozí značné riziko únik hlík , stanovená
rozhodn tím Komise 2010/2/EU ze dne 24. prosince 2009,
kterým se podle směrnice Evropského parlamentu a Rady
2003/87/ES sestavuje seznam odvětví a pododvětví, u nichž
se má za to, že jim hrozí značné riziko únik hlík , aby
zajistila, že stanovení této směrnice podpor jí rozvoj těchto
odvětví a že mu nebrání.
(56) Směrnice 2006/32/ES požad je, aby členské státy
přijaly celkový vnitrostátní orientační cíl úspor energie ve
výši 9 % do roku 2016, dosažitelný díky energetickým
sl žbám a jiným opatřením ke zvýšení energetické účinnosti,
a usilovaly o jeho splnění. Uvedená směrnice stanoví, že
dr hý plán energetické účinnosti přijatý členskými státy
bude případně tam, kde je to vhodné nebo n tné, následován
návrhy dalších opatření předloženými Komisí, včetně
prodlo žení doby platnosti cílů. Pokud zpráva dospěje k
závěr , že nebyl činěn dostatečný pokrok k dosažení
vnitrostátních orientačních cílů stanovených uvedenou
směrnicí, mají se návrhy dalších opatření zaměřit na úroveň
a povahu těchto cílů. Z poso zení dopadů doprovázejícího
tuto směrnici vyplývá, že členské státy směř jí k dosažení
9% cíle, který je podstatně méně ambiciózní než následně
přijatý cíl 20% úspory energie do roku 2020, a proto není
n tné se úrovní těchto cílů zabývat.
(57) Program Inteligentní energie – Evropa zavedený
rozhodn tím Evropského parlamentu a Rady č.
1639/2006/ES ze dne 24. října 2006, kterým se zavádí
rámcový program pro konkurenceschopnost a inovace
(2007–2013), napomáhá vytváření prostředí možň jícího
náležité provádění politik Unie v oblasti držitelné
energetiky tím, že odstraň je tržní překážky, například
nedostatečno informovanost a kapacitu účastníků trhu a
instit cí, vnitrostátní technické či administrativní překážky
řádného f ngování vnitřního trhu s energií nebo
nedostatečně rozvin té trhy práce, s cílem vyrovnat se s
výzvo nízko hlíkového hospodářství. Většina z těchto
překážek stále ještě existuje.
(58) V zájm vy žití značného potenciál úspor energie u
výrobků spojených se spotřebo energie by se mělo zrychlit
a rozšířit provádění směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce
pro rčení požadavků na ekodesign výrobků spojených se
spotřebo energie a směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2010/30/EU ze dne 19. května 2010 o vádění
spotřeby energie a jiných zdrojů na energetických štítcích
výrobků spojených se spotřebo energie a v
normalizovaných informacích o výrobk . Přednost by měly
mít výrobky nabízející největší potenciál úspor energie,
rčené v rámci pracovního plán v oblasti ekodesignu nebo
případně na základě revize stávajících opatření.
(59) Za účelem vyjasnění podmínek, za nichž mohou členské
státy při dodržení směrnice 2009/125/ES a jejích
prováděcích opatření stanovit požadavky na energetickou
účinnost podle směrnice 2010/31/EU, by směrnice
2009/125/ES měla být odpovídajícím způsobem změněna.
(60) Jelikož cíle této směrnice, totiž dosažení 20 % cíle Unie v
oblasti energetické účinnosti do roku 2020 a vytvoření
podmínek pro další zvyšování energetické účinnosti v období
po roce 2020, nemůže být spokojivě dosaženo na úrovni
členských států bez přijetí dalších opatření v zájm
energetické účinnosti, ale může jej být lépe dosaženo na
úrovni Unie, může Unie přijmo t opatření v souladu se
zásado subsidiarity stanovenou v článk 5 Smlouvy o
Evropské unii. V souladu se zásado proporcionality
stanovenou v vedeném článk nepřekrač je tato směrnice
rámec toho, co je pro dosažení tohoto cíle nezbytné.
(61) Za účelem možnit přizpůsobení technickém pokroku
a změnám v distribuci energetických zdrojů by měla být na
Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s
článkem 290 Smlouvy o f ngování Evropské unie, pokud jde
o přezk m harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti
stanovených na základě směrnice 2004/8/ES a o hodnoty,
metody výpočt , standardní koeficient primární energie a
požadavky vedené v přílohách této směrnice. Je obzvláště
důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla
odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při
přípravě a vypracovávání aktů v přenesené pravomoci by
Komise měla zajistit, aby byly přísl šné dokumenty předány
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[100]
so časně, včas a vhodným způsobem Evropském
parlamentu a Radě.
(62) Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení
této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí
pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v
souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla
a obecné zásady způsob , jakým členské státy kontrol jí
Komisi při výkon prováděcích pravomocí.
(63) Veškerá normativní stanovení směrnic 2004/8/ES a
2006/32/ES by měla být zr šena s výjimko čl. 4 odst. 1 až 4
a příloh I, III a IV směrnice 2006/32/ES. Tato stanovení by
se měla po žívat až do lhůty stanovené pro dosažení 9% cíle.
Zr šena by měla být rovněž stanovení čl. 9 odst. 1 a 2
směrnice 2010/30/EU, jež členským státům kládají
povinnost pouze se snažit pořizovat výrobky, které patří do
třídy s nejvyšší energetickou účinností.
(64) Povinnost provést tuto směrnici ve vnitrostátním práv
by se měla omezit na stanovení, která ve srovnání se
směrnicemi 2004/8/ES a 2006/32/ES představ jí
podstatnou změn . Povinnost provést ve vnitrostátním
práv nezměněná stanovení vyplývá z vedených směrnic.
(65) Touto směrnicí by neměly být dotčeny povinnosti
členských států týkající se lhůt pro provedení směrnic
2004/8/ES a 2006/32/ES ve vnitrostátním práv .
(66) Členské státy se v souladu se Společným politickým
prohlášením členských států a Komise o informativních
dokumentech ze dne 28. září 2011 zavázaly, že v
odůvodněných případech doplní oznámení o opatřeních
přijatých za účelem provedení směrnice ve vnitrostátním
práv o jeden či více dok mentů s informacemi o vztahu
mezi jednotlivými složkami směrnice a přísl šnými částmi
vnitrostátních nástrojů přijatých za účelem provedení
směrnice ve vnitrostátním práv . Ve vztahu k této směrnici
považ je normotvůrce předložení těchto dok mentů za
odůvodněné,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI, DEFINICE A CÍLE
ENERGETICKÉ ÚČINNOSTI
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Tato směrnice zavádí společný rámec opatření na podporu
energetické účinnosti v Unii s cílem zajistit do roku 2020
splnění hlavního 20% cíle Unie pro energetickou účinnost a
vytvořit podmínky pro další zvyšování energetické účinnosti
i po tomto datu.
Směrnice stanoví pravidla zaměřená na odstranění překážek
na trhu s energií a překonání některých nedokonalostí trhu,
jež brání účinnosti při dodávkách a vy žívání energie, a
stanoví zavedení orientačních vnitrostátních cílů energetické
účinnosti do roku 2020.
2. Požadavky stanovené touto směrnicí jsou minimálními
požadavky a nebrání členským státům, aby si ponechaly či
zavedly přísnější opatření. Tato opatření m sí být sl čitelná
s právem Unie. V případě, že vnitrostátní právní předpisy
stanoví přísnější opatření, členské státy je oznámí Komisi.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se roz mí:
1) "energií" všechny formy energetických prod ktů, paliva,
teplo, obnovitelné zdroje energie, elektřina nebo jakákoliv
jiná forma energie, jak jsou definovány v čl. 2 písm. d)
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1099/2008
ze dne 22. října 2008 o energetické statistice;
2) "spotřebo primární energie" hr bá domácí spotřeba,
vyjma neenergetických účelů;
3) "konečno spotřebo energie" veškerá energie dodávaná
odvětvím průmysl , dopravy, sl žeb, zemědělství a
domácnostem. Tato spotřeba nezahrnuje dodávky do odvětví
přeměny energie a odvětví energetiky;
4) "energetickou účinností" poměr výst p ve formě výkon ,
sl žby, zboží nebo energie k množství vst pní energie;
5) "úsporami energie" množství šetřené energie rčené
měřením nebo odhadem spotřeby před provedením jednoho
či více opatření ke zvýšení energetické účinnosti a po něm,
při zajištění normalizace vnějších podmínek, které spotřeb
energie ovlivň jí;
6) "zvýšením energetické účinnosti" nárůst energetické
účinnosti v důsledk technologických či ekonomických změn
nebo v důsledk změn v lidském chování;
7) "energetickou sl žbo " fyzický přínos, žitek nebo
prospěch získané kombinací energie s energeticky účinnými
technologiemi nebo činnostmi, které mohou zahrnovat
provozní činnosti, údržb a kontrolu nezbytnou pro dodání
sl žby, jež je dodávána na základě smlouvy a u níž bylo
prokázáno, že za normálních okolností vede k ověřitelném a
měřitelném či odhadn telném zvýšení energetické
účinnosti nebo k úsporám primární energie;
8) "veřejnými s bjekty""veřejní zadavatelé" podle definice
ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze
dne 31. března 2004 o koordinaci post pů při zadávání
veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a sl žby;
9) "ústředními vládními institucemi" veškeré správní útvary,
jejichž pravomoci se vztah jí na celé území členského stát ;
10) "celkovou žitno podlahovou plochou" podlahová
plocha budovy nebo části budovy, v níž se po žívá energie k
úpravě vnitřního prostředí;
11) "systémem hospodaření s energií" soubor vzájemně
so visejících nebo vzájemně působících prvků plán , který
stanoví cíl v oblasti energetické účinnosti a strategii k
dosažení tohoto cíle;
12) "evropskou normou" norma přijatá Evropským výborem
pro normalizaci, Evropským výborem pro normalizaci v
elektrotechnice nebo Evropským ústavem pro
telekom nikační normy a zpříst pněná veřejnosti;
13) "mezinárodní normou" norma přijatá Mezinárodní
organizací pro normalizaci a zpříst pněná veřejnosti;
14) "povinnou stranou" distributor energie nebo
maloobchodní prodejce energie, na kterého se vztah jí
vnitrostátní systémy povinného zvyšování energetické
účinnosti podle článk 7;
15) "pověřeno stranou" právnická osoba pověřená vládo
nebo jiným veřejným subjektem vytvořením, řízením nebo
provozem finančního systém jménem vlády nebo jiného
veřejného subjektu;
16) "zúčastněno stranou" podnik nebo veřejný subjekt,
který se zavázal splnit rčité cíle podle dobrovolné dohody,
nebo na který se vztahuje vnitrostátní reg lační politický
nástroj;
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[101]
17) "prováděcím veřejným orgánem" veřejnoprávní subjekt,
který odpovídá za provádění nebo monitorování zdanění
energie a emisí CO2, finanční systémy a nástroje, daňové
pobídky, standardy a normy, označování energetické
účinnosti štítky, odbornou příprav a vzdělávání;
18) "politickým opatřením" reg lační, finanční, daňový,
dobrovolný nástroj nebo nástroj pro poskytování informací
oficiálně zřízený a prováděný v členském státě s cílem
vytvořit podpůrný rámec, požadavek nebo pobídk pro
účastníky trhu, aby poskytovali a kupovali energetické
sl žby a přijímali další opatření ke zvýšení energetické
účinnosti;
19) "individ álním opatřením" opatření, jehož výsledkem je
ověřitelné a měřitelné nebo odhadn telné zvýšení
energetické účinnosti a které je přijato v důsledk
politického opatření;
20) "distributorem energie" fyzická nebo právnická osoba,
včetně provozovatelů distrib čního systém , jež odpovídá za
přeprav energie s ohledem na její dodání konečným
zákazníkům nebo distrib čním místům, která energii
konečným zákazníkům prodávají;
21) "provozovatelem distrib ční soustavy""provozovatel
distrib ční soustavy" podle definice ve směrnici 2009/72/ES
a ve směrnici 2009/73/ES;
22) "maloobchodním prodejcem energie" fyzická nebo
právnická osoba, která se zabývá prodejem energie
konečným zákazníkům;
23) "konečným zákazníkem" fyzická nebo právnická osoba,
jež nakupuje energii pro své vlastní konečné vy žití;
24) "poskytovatelem energetických sl žeb" fyzická nebo
právnická osoba, která dodává energetické sl žby nebo
provádí jiná opatření ke zvýšení energetické účinnosti
zařízení konečného zákazníka či v rámci jeho budovy;
25) "energetickým auditem" systematický postup za účelem
získání dostatečných znalostí o stávajícím profilu energetické
spotřeby rčité budovy či skupiny budov, průmyslového
nebo obchodního provozu nebo zařízení a so kromé nebo
veřejné sl žby, který identifikuje a kvantifikuje možnosti
nákladově efektivních úspor energie a podává zprávy o
zjištěních;
26) "malými a středními podniky" podniky podle definice v
hlavě I přílohy dopor čení Komise 2003/361/ES ze dne 6.
května 2003 o definici mikropodniků a malých a středních
podniků; kategorie mikropodniků, malých a středních
podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než
250 osob a jejichž roční obrat nepřesah je 50 milionů EUR,
nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesah je 43
milionů EUR;
27) "smlouvou o energetických sl žbách" sml vní jednání
mezi příjemcem a poskytovatelem o opatření ke zvýšení
energetické účinnosti, ověřované a kontrolované během
celého trvání smlouvy, kdy jsou investice (dílo, dodávka nebo
sl žba) do tohoto opatření placeny ve vztahu ke sml vně
stanovené míře zvýšení energetické účinnosti nebo k jiném
dohodn tém kritéri energetické náročnosti, například
finančním úsporám;
28) "inteligentním měřicím systémem" elektronický systém,
který může měřit spotřeb energie, přičemž oproti běžném
měřiči poskytuje více informací, a může přenášet a přijímat
údaje za po žití rčité formy elektronické komunikace;
29) "provozovatelem přenosové nebo přepravní
soustavy""provozovatel přenosové soustavy" podle definice
ve směrnici 2009/72/ES a "provozovatel přepravní
soustavy" podle definice ve směrnici 2009/73/ES;
30) "kombinovanou výrobo tepla a elektřiny" so časná
výroba tepelné energie a elektrické nebo mechanické energie
v jednom procesu;
31) "ekonomicky odůvodněno poptávko " poptávka, která
nepřekrač je potřeby tepla nebo chlazení a která by byla za
tržních podmínek jinak spokojována jinými procesy výroby
energie než kombinovanou výrobo tepla a elektřiny;
32) " žitečným teplem" teplo vyrobené v procesu
kombinované výroby tepla a elektřiny k spokojování
ekonomicky odůvodněné poptávky po vytápění a chlazení;
33) "elektřino z kombinované výroby tepla a elektřiny"
elektřina vyrobená v procesu spojeném s výrobo
žitečného tepla a vypočtená podle metodiky stanovené v
příloze I;
34) "vysoce účinno kombinovanou výrobo tepla a
elektřiny" kombinovaná výroba tepla a elektřiny splň jící
kritéria stanovená v příloze II;
35) "celkovou účinností" roční objem výroby elektrické a
mechanické energie a žitečného tepla dělený spotřebo
paliva po žitého k výrobě tepla v procesu kombinované
výroby tepla a elektřiny a hr bé výroby elektrické a
mechanické energie;
36) "poměrem elektřiny a tepla" poměr mezi elektřino z
kombinované výroby tepla a elektřiny a žitečným teplem
při plném kombinovaném režim na základě provozních dat
konkrétní jednotky;
37) "kogenerační jednotkou" jednotka schopná pracovat v
režim kombinované výroby tepla a elektřiny;
38) "kogenerační jednotkou malého výkon " kogenerační
jednotka s instalovanou kapacitou nižší než 1 MWe;
39) "mikrokogenerační jednotkou" kogenerační jednotka s
maximální kapacitou nižší než 50 kWe;
40) "koeficientem zastavěnosti" poměr mezi podlahovou
plochou budov a výměro půdy na daném území;
41) "účinným dálkovým vytápěním a chlazením" soustava
dálkového vytápění nebo chlazení, která po žívá alespoň 50
% energie z obnovitelných zdrojů, 50 % odpadního tepla, 75
% tepla z kombinované výroby tepla a elektřiny nebo 50 % z
kombinace této energie a tepla;
42) "účinným vytápěním a chlazením" varianta vytápění a
chlazení, která ve srovnání s výchozím scénářem, který
odráží situaci, kdy nejsou podniknuta žádná opatření,
měřitelně sniž je vst pní primární energii nezbytnou k
dodání jednotky získané energie v rámci přísl šných hranic
systém , a to nákladově efektivním způsobem podle analýzy
nákladů a přínosů podle této směrnice a při zohlednění
energie potřebné k získání, přeměně, přepravě a distribuci;
43) "účinným individ álním vytápěním a chlazením"
varianta individ ální dodávky vytápění a chlazení, která ve
srovnání s účinným dálkovým vytápěním a chlazením
měřitelně sniž je vst pní primární energii z
neobnovitelných zdrojů nezbytnou k dodání jednotky
získané energie v rámci přísl šných hranic systém nebo
vyžad je stejné množství primární energie z
neobnovitelných zdrojů, avšak za nižší cenu, při zohlednění
energie potřebné k získání, přeměně, přepravě a distribuci;
44) "podstatnou rekonstr kcí" rekonstrukce, jejíž náklady
přesáhno 50 % investičních nákladů na novou srovnatelnou
jednotku;
45) "agregátorem" poskytovatel sl žeb reag jící na
poptávk , který kombinuje více krátkodobých zatížení sítě
na straně spotřebitelů za účelem prodeje či dražby na
organizovaných energetických trzích.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[102]
Článek 3
Cíle energetické účinnosti
1. Každý členský stát stanoví orientační vnitrostátní cíl
energetické účinnosti na základě spotřeby primární energie
nebo konečné spotřeby energie, úspor primární energie nebo
úspor v konečné spotřebě energie nebo energetické
náročnosti. Členské státy oznámí tyto cíle Komisi v souladu s
čl. 24 odst. 1 a částí 1 přílohy XIV. So časně vyjádří tyto cíle
jako absol tní úroveň spotřeby primární energie a konečné
spotřeby energie v roce 2020, přičemž vysvětlí, jak a na
základě jakých údajů byly tyto údaje vypočteny.
Při stanovování těchto cílů členské státy vezmou v úvah :
a) sk tečnost, že v roce 2020 nesmí být spotřeba primární
energie Unie vyšší než 1483 Mtoe nebo konečná spotřeba
energie vyšší než 1086 Mtoe;
b) opatření stanovená touto směrnicí;
c) opatření k dosažení vnitrostátních cílů úspory energie
přijatá podle čl. 4 odst. 1 směrnice 2006/32/ES;
d) další opatření na podporu energetické účinnosti v
členských státech a na úrovni Unie.
Při stanovování těchto cílů mohou členské státy rovněž
zohlednit vnitrostátní okolnosti ovlivň jící spotřeb
primární energie, jako jsou:
a) nevy žité nákladově efektivní možnosti úspor energie;
b) vývoj a prognóza HDP;
c) změny v oblasti dovozu a vývoz energie;
d) rozvoj všech obnovitelných zdrojů energie, jaderná
energie, zachycování a kládání CO2 a
e) dřívější opatření.
2. Komise do 30. června 2014 přezko má dosažený pokrok a
pravděpodobnost, že Unie v roce 2020 dosáhne spotřeby
primární energie nejvýše 1483 Mtoe nebo konečné spotřeby
energie nejvýše 1086 Mtoe."
3. Při provádění přezk m vedeného v odstavci 2 Komise:
a) sečte vnitrostátní orientační cíle energetické účinnosti
oznámené členskými státy;
b) poso dí, zda lze tento so čet cílů považovat za spolehlivý
ukazatel toho, že Unie jako celek směř je ke splnění cíle,
přičemž zohlední hodnocení první výroční zprávy v souladu
s čl. 24 odst. 1 a hodnocení vnitrostátních akčních plánů
energetické účinnosti v souladu s čl. 24 odst. 2;
c) zohlední doplň jící analýz vyplývající z:
i) poso zení pokroku v absol tní spotřebě energie a ve
spotřebě energie ve vztahu k hospodářské činnosti na úrovni
Unie, včetně pokroku v účinnosti při dodávkách energie v
členských státech, které stanovily své vnitrostátní orientační
cíle na základě konečné spotřeby energie nebo úspor v
konečné spotřebě energie, včetně pokroku dosaženého na
základě dodržování kapitoly III této směrnice těmito
členskými státy,
ii) výsledků modelování v souvislosti s b do cími
tendencemi ve spotřebě energie na úrovni Unie;
d) porovná výsledky podle písmen a) až c) s množstvím
spotřeby energie, které by bylo zapotřebí, aby bylo v roce
2020 dosaženo spotřeby primární energie nejvýše 1483
Mtoe nebo konečné spotřeby energie nejvýše 1086 Mtoe.
KAPITOLA II
ÚČINNOST PŘI VYUŽÍVÁNÍ ENERGIE
Článek 4
Renovace budov
Členské státy přijmo dlouhodobou strategii za účelem
volnění investic do renovace vnitrostátního fondu obytných
a komerčních budov, a to jak veřejných tak so kromých. Tato
strategie obsahuje:
a) přehled vnitrostátního fondu budov, založený případně na
statistickém vzorku;
b) stanovení nákladově efektivních příst pů k renovacím
podle typu budovy a klimatického pásma;
c) politiky a opatření na podporu nákladově efektivních
rozsáhlých renovací budov, včetně rozsáhlých renovací
prováděných v několika fázích;
d) dlo hodobý výhled, podle něhož se může řídit
rozhodování fyzických osob, stavebního průmysl a
finančních instit cí o investicích;
e) fakticky podložený odhad očekávaných úspor energie a
dalších přínosů.
První verze strategie bude zveřejněna do 30. dubna 2014 a
poté každé tři roky akt alizována a předložena Komisi jako
so část vnitrostátního akčního plán energetické účinnosti.
Článek 5
Příkladná úloha budov veřejných s bjektů
1. Aniž je dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, každý
členský stát zajistí, aby byla počínaje 1. lednem 2014
každoročně renovována 3 % celkové podlahové plochy
vytápěných nebo chlazených budov ve vlastnictví a v žívání
jeho ústředních vládních instit cí s cílem splnit alespoň
minimální požadavky na energetickou náročnost, které
stanovil na základě článk 4 směrnice 2010/31/EU.
Tento 3% podíl se vypočte z celkové podlahové plochy budov
s celkovou žitno podlahovou plochou nad 500 m2 ve
vlastnictví a v žívání ústředních vládních instit cí
dotyčného členského stát , které k 1. lednu každého roku
nesplň jí minimální vnitrostátní požadavky na energetickou
náročnost stanovené podle článk 4 směrnice 2010/31/EU.
Uvedená prahová hodnota se od 9. července 2015 sníží na
250 m2.
V případě, že členský stát požad je, aby se povinnost
každoročně renovovat 3 % celkové podlahové plochy
rozšířila na podlahovou plochu budov vlastněných a
žívaných správními útvary na úrovni nižší, než jsou
ústřední vládní instituce, vypočte se 3% podíl z celkové
podlahové plochy budov s celkovou žitno plochou nad 500
m2, a následně od 9. července 2015 nad 250 m2, ve vlastnictví
a v žívání ústředních vládních instit cí a těchto správních
útvarů dotyčného členského stát , které k 1. lednu každého
roku nesplň jí minimální vnitrostátní požadavky na
energetickou náročnost stanovené podle článk 4 směrnice
2010/31/EU.
Při provádění opatření k rozsáhlé renovaci budov ústředních
vládních instit cí v souladu s prvním pododstavcem se
členské státy mohou rozhodnout, že vezmou v úvah budovu
jako celek, včetně obvodového pláště, zařízení, provozu a
údržby.
Členské státy v případech, kdy je to nákladově efektivní a
technicky proveditelné, vyžad jí, aby prioritou z hlediska
opatření v zájm energetické účinnosti byly budovy
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[103]
ústředních vládních instit cí s nejvyšší energetickou
náročností.
2. Členské státy mohou rozhodnout, že nestanoví nebo
nebudou platňovat požadavky vedené v odstavci 1 u
těchto kategorií budov:
a) budovy úředně chráněné jako so část vymezeného
prostředí nebo vzhledem k jejich zvláštní architektonické
nebo historické hodnotě, pokud by splnění některých
požadavků na minimální energetickou náročnost
nepřijatelně změnilo jejich charakter nebo vzhled;
b) budovy ve vlastnictví ozbrojených sil nebo ústředních
vládních instit cí, které slo ží účelům národní obrany, s
výjimko jednotlivých obytných nebo kancelářských budov
pro ozbrojené síly a další zaměstnance orgánů národní
obrany;
c) budovy žívané pro bohosl žby a náboženské účely.
3. Renovuje-li členský stát v daném roce více než 3 % celkové
podlahové plochy budov ústředních vládních instit cí, může
započítat nadbytek do ročního podíl renovace v jakémkoliv
ze tří předchozích nebo násled jících let.
4. Členské státy mohou do ročního podíl renovace budov
ústředních vládních instit cí započítat nové budovy v jejich
žívání a vlastnictví, které jsou náhradami konkrétních
budov ústředních vládních instit cí zbořených v předchozích
dvou letech, nebo budov, které byly prodány, zbořeny či
vyjmuty z žívání v předchozích dvou letech z důvod
intenzivnějšího vy žívání jiných budov.
5. Pro účely odstavce 1 členské státy do 31. prosince 2013
vyprac jí a zpříst pní veřejnosti soupis vytápěných nebo
chlazených budov ústředních vládních instit cí s celkovou
žitno podlahovou plochou nad 500 m2, a následně od 9.
července 2015 nad 250 m2, kromě budov vyňatých na
základě odstavce 2. Soupis obsahuje tyto údaje:
a) podlahovou plochu v m2 a
b) energetickou náročnost každé budovy či přísl šné
energetické údaje.
6. Aniž je dotčen článek 7 směrnice 2010/31/EU, mohou
členské státy zvolit k odstavcům 1 až 5 tohoto článk
alternativní příst p a přijmo t jiná nákladově efektivní
opatření, včetně rozsáhlých renovací a opatření za účelem
změny chování živatelů, aby do roku 2020 ve způsobilých
b dovách ve vlastnictví a žívání jejich ústředních vládních
instit cí dosáhly takového objemu úspor energie, který se
rovná alespoň objemu požadovaném v odstavci 1, a
každoročně o něm podávají zpráv .
Pro účely tohoto alternativního příst p mohou členské
státy odhadnout úspory energie, jichž by bylo dosaženo
platněním odstavců 1 až 4, po žitím vhodných
standardních hodnot pro spotřeb energie referenčních
budov ústředních vládních instit cí před renovací a po ní a
podle odhadů plochy jejich fondu budov. Kategorie
referenčních budov ústředních vládních instit cí jsou
typickými budovami fondu těchto budov.
Členské státy, které zvolí alternativní příst p, oznámí Komisi
do 31. prosince 2013 alternativní opatření, která plán jí
přijmo t, přičemž vykáží, jak dosáhno rovnocenného
snížení energetické náročnosti budov, které jsou ve
vlastnictví jejich ústředních vládních instit cí.
7. Členské státy vybízejí veřejné subjekty, včetně veřejných
s bjektů na regionální a místní úrovni, a subjekty sociálního
bydlení, které jsou veřejnoprávními subjekty, aby s
náležitým ohledem na své přísl šné pravomoci a správní
spořádání:
a) přijaly plán energetické účinnosti, samostatný nebo jako
so část širšího klimatického nebo environmentálního plán ,
který bude obsahovat konkrétní cíle a opatření v oblasti
úspory energie a energetické účinnosti, s ohledem na plnění
příkladné úlohy budov ústředních vládních instit cí podle
odstavců 1, 5 a 6;
b) v rámci provádění tohoto plán zavedly systém
hospodaření s energií, včetně energetických a ditů;
c) k financování renovací a provádění plánů na držení či
zvýšení energetické účinnosti v dlo hodobém horizontu
případně vy žívaly společností poskyt jících energetické
sl žby a zavírání smluv o energetických sl žbách.
Článek 6
Nak pování veřejnými subjekty
1. Členské státy zajistí, aby ústřední vládní instituce
nakupovaly pouze výrobky, sl žby a budovy s vysokou
energetickou účinností, je-li to v souladu s nákladovo
efektivností, ekonomickou proveditelností, s držitelností v
širším smyslu, technickou způsobilostí, jakož i dostatečno
hospodářsko so těží, jak je uvedeno v příloze III.
Povinnost stanovená v prvním pododstavci se vztahuje na
zakázky na nák p výrobků, sl žeb a budov veřejnými
subjekty, jedná-li se o zakázky v hodnotě rovnající se alespoň
prahovým hodnotám stanoveným v článk 7 směrnice
2004/18/ES.
2. Povinnost stanovená v odstavci 1 se na zakázky
ozbrojených sil vztahuje pouze v takovém rozsahu, kdy její
po žití nebude v rozporu s podstatou a hlavními cíli činností
ozbrojených sil. Uvedená povinnost se nevztahuje na zakázky
na dodávky vojenského vybavení ve smyslu směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13.
července 2009 o koordinaci post pů při zadávání některých
zakázek na stavební práce, dodávky a sl žby zadavateli v
oblasti obrany a bezpečnosti.
3. Členské státy vybízejí veřejné subjekty, včetně veřejných
s bjektů na regionální a místní úrovni, aby s náležitým
ohledem na své přísl šné pravomoci a správní spořádání
následovaly příkladné úlohy jejich ústředních vládních
instit cí a nakupovaly pouze výrobky, sl žby a budovy s
vysokou energetickou účinností. Členské státy vybízejí
veřejné subjekty, aby při vypisování veřejných zakázek na
poskytování sl žeb s významným energetickým obsahem
zvážily možnost zavření dlo hodobých smluv o
energetických sl žbách, které by zajišťovaly dlo hodobé
úspory energie.
4. Aniž je dotčen odstavec 1, mohou členské státy při nák p
balíčk výrobků, na nějž se jako na celek vztahuje akt v
přenesené pravomoci přijatý na základě směrnice
2010/30/EU, vyžadovat, aby úhrnná energetická účinnost
měla přednost před energetickou účinností jednotlivých
výrobků tohoto balíčk , a to nák pem balíčk výrobků, který
vyhovuje kritéri přísl šnosti do nejvyšší třídy energetické
účinnosti.
Článek 7
Systémy povinného zvyšování energetické účinnosti
1. Každý členský stát vytvoří systém povinného zvyšování
energetické účinnosti. Tento systém zajistí, aby distrib toři
energie nebo maloobchodní prodejci energie působící na
území členského stát , kteří byli rčeni jako povinné strany v
odstavci 4, dosáhli k m lativního cíle v oblasti úspor energie
u konečných zákazníků do 31. prosince 2020, aniž je dotčen
odstavec 2.
Tento cíl odpovídá alespoň tomu, aby všichni distrib toři
energie nebo všichni maloobchodní prodejci energie každý
rok od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020 dosáhli nových
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[104]
úspor ve výši 1,5 % objemu ročního prodeje energie
konečným zákazníkům, který se vypočte na základě
průměrného prodeje během tří posledních let před 1. lednem
2013. Z tohoto výpočt lze částečně nebo úplně vyjmout
objem prodeje energie vy žívané při přepravě.
Členské státy rozhodnou, jak má být vypočtené množství
nových úspor podle dr hého pododstavce rozvrženo v
průběh tohoto období.
2. S výhrado odstavce 3 může každý členský stát:
a) provést výpočet požadovaný v odst. 1 dr hém
pododstavci pomocí těchto hodnot: 1 % v letech 2014 a
2015; 1,25 % v letech 2016 a 2017; 1,5 % v letech 2018,
2019 a 2020;
b) z výpočt úplně nebo částečně vyjmout objem prodeje
energie vy žívané při průmyslových činnostech vedených v
příloze I směrnice 2003/87/ES;
c) možnit, aby do objemu úspor energie požadovaných v
odstavci 1 byly započteny úspory energie dosažené v
odvětvích přeměny, distribuce a přenos či přepravy
energie, včetně infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a
chlazení, v důsledk provedení požadavků stanovených v čl.
14 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a čl. 15 odst. 1 až 6 a 9 a
d) započítat do objemu úspor energie požadovaných v
odstavci 1 úspory energie v důsledk individ álních opatření
nově zavedených od 31. prosince 2008, jejichž dopad bude
pokračovat i v roce 2020 a lze je změřit a ověřit.
3. Po žití odstavce 2 nesmí vést ke snížení objemu úspor
energie podle odstavce 1 o více než 25 %. Členské státy,
které vy žijí odstavce 2, to oznámí Komisi do 5. června 2014
včetně toho, které prvky vedené v odstavci 2 mají být
po žity, a včetně výpočt prokaz jícího jejich dopad na
objem úspor energie podle odstavce 1.
4. Aniž je dotčen výpočet úspor energie vedený v odst. 1
dr hém pododstavci, každý členský stát za účelem odst. 1
prvního pododstavce a na základě objektivních a
nediskriminačních kritérií rčí povinné strany mezi
distributory energie nebo maloobchodními prodejci energie
působícími na jeho území a může zahrnout distributory
pohonných hmot nebo maloobchodní prodejce pohonných
hmot působící na jeho území. Objemu úspor energie n tných
ke splnění dané povinnosti dosáhno povinné strany u
konečných zákazníků, rčených případně členským státem,
nezávisle na výpočt podle odstavce 1, nebo pokud tak
členské státy rozhodnou, prostřednictvím certifikovaných
úspor dosažených jinými subjekty, jak je popsáno v odst. 7
písm. b).
5. Objem úspor energie vyžadovaný od každé povinné strany
vyjádří členské státy v kazatelích konečné spotřeby nebo
spotřeby primární energie. Metoda zvolená pro vyjádření
požadovaného objemu úspor energie se po žívá také pro
výpočet úspor hlášených povinnými stranami. Po žijí se
převodní koeficienty vedené v příloze IV.
6. Členské státy zajistí, aby úspory na základě odstavců 1, 2 a
9 tohoto článk a čl. 20 odst. 6 byly vypočteny v souladu s
body 1 a 2 přílohy V. Zavedou systémy měření, kontroly a
ověřování, v jejichž rámci se ověří alespoň statisticky
významná část a reprezentativní vzorek opatření ke zvýšení
energetické účinnosti zavedených povinnými stranami. Toto
měření, kontrola a ověřování se provádí nezávisle na
povinných stranách.
7. V rámci systém povinného zvyšování energetické
účinnosti členské státy mohou:
a) zahrnout do povinných úspor, jež stanoví, požadavky v
sociální oblasti, například tím, že budou vyžadovat, aby část
opatření v zájm energetické účinnosti byla prováděna
přednostně v domácnostech postižených energetickou
chudobou nebo v oblasti sociálního bydlení;
b) povolit povinným stranám, aby započetly do svého
povinného plnění certifikované úspory energie dosažené
poskytovateli energetických sl žeb nebo jinými třetími
stranami, včetně případů, kdy povinné strany podpor jí
opatření prováděná jinými státem schválenými subjekty
nebo orgány veřejné správy, která mohou nebo nem sí
zahrnovat formální partnerství a mohou být kombinována s
jinými zdroji financí. V případě takového povolení členské
státy zajistí, aby byl zaveden schvalovací postup, který bude
jasný, transparentní a otevřený všem účastníkům trhu a
jehož cílem bude minimalizace nákladů spojených s
certifikací;
c) povolit povinným stranám započítávat úspory dosažené v
daném roce tak, jako by byly místo toho dosaženy v
kterémkoli ze čtyř předchozích nebo tří násled jících let.
8. Členské státy jednou ročně zveřejní úspory energie
dosažené každo z povinných stran nebo každo
podskupinou povinných stran a celkem v rámci tohoto
systém .
Členské státy zajistí, aby povinné strany na žádost poskytly:
a) so hrnné statistické údaje o svých konečných zákaznících
(signaliz jící významné změny oproti dříve předloženým
údajům) a
b) akt ální údaje o spotřebě konečných zákazníků, případně
včetně profilů zatížení, segmentace zákazníků a zeměpisné
polohy zákazníků, přičemž m sí být zachována integrita a
důvěrnost informací so kromého ráz či informací
obchodně citlivých, v souladu s platnými právem Unie.
Tuto žádost lze uplatnit nejvýše jednou ročně.
9. Alternativně k vytvoření systém povinného zvyšování
energetické účinnosti se mohou členské státy rozhodnout, že
za účelem dosažení úspor energie u konečných zákazníků
přijmo jiná politická opatření, pokud tato politická opatření
splň jí kritéria stanovená v odstavcích 10 a 11. Roční objem
nových úspor energie dosažený prostřednictvím tohoto
příst p m sí odpovídat objemu nových úspor energie
požadovaném v odstavcích 1, 2 a 3. Je-li zachována
rovnocennost, mohou členské státy kombinovat povinné
systémy s alternativními politickými opatřeními, včetně
vnitrostátních programů energetické účinnosti.
Politická opatření vedená v prvním pododstavci mohou
zahrnovat níže vedená politická opatření nebo jejich
kombinace, nejsou na ně však omezena:
a) daně z energie nebo CO2, jejichž výsledkem je snížení
spotřeby energie u konečného živatele;
b) systémy a nástroje financování nebo daňové pobídky,
které vedou k platňování energeticky účinných technologií
nebo metod a jejichž výsledkem je snížení spotřeby energie u
konečného živatele;
c) reg lační opatření nebo dobrovolné dohody, které vedou k
platňování energeticky účinných technologií nebo metod a
jejichž výsledkem je snížení spotřeby energie u konečného
živatele;
d) standardy a normy, jejichž účelem je zvýšení energetické
účinnosti výrobků a sl žeb, včetně budov a vozidel, vyjma
případů, kdy jsou v členských státech povinné a platné na
základě práva Unie;
e) označování energetickými štítky, s výjimko případů,
které jsou v členských státech povinné a platné na základě
práva Unie;
f) odborná příprava a vzdělávání, včetně programů v oblasti
energetického poradenství, které vedou k platňování
energeticky účinných technologií nebo metod a jejichž
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[105]
výsledkem je snížení spotřeby energie u konečného
živatele.
Členské státy oznámí Komisi do 5. prosince 2013 politická
opatření, která plán jí přijmo t pro účely prvního
pododstavce a čl. 20 odst. 6, na základě rámce stanoveného v
bodě 4 přílohy V, a vykáží, jakým způsobem požadovaného
objemu úspor dosáhno . V případě politických opatření
vedených ve dr hém pododstavci a v čl. 20 odst. 6 m sí toto
oznámení kázat, jak jsou splněna kritéria podle odstavce 10.
V případě jiných politických opatření, než která jsou uvedena
ve dr hém pododstavci nebo v čl. 20 odst. 6, členské státy
objasní, jak bude dosaženo rovnocenné úrovně úspor,
sledování a ověřování. Komise může navrhnout změn
těchto opatření do tří měsíců od obdržení oznámení.
10. Aniž je dotčen odstavec 11, platí pro politická opatření
přijatá podle odst. 9 dr hého pododstavce a čl. 20 odst. 6
tato kritéria:
a) politická opatření stanoví do 31. prosince 2020 alespoň
dvě přechodná období a vedou k dosažení úrovně cílů
stanovené v odstavci 1;
b) odpovědnost každé pověřené strany, zúčastněné strany
nebo prováděcího veřejného orgán , podle toho, co je
relevantní, je definována;
c) úspory energie, jichž má být dosaženo, jsou rčeny
transparentním způsobem;
d) objem úspor energie, které jsou vyžadovány nebo kterých
má být dosaženo prostřednictvím politického opatření, se
vyjadř jí jako konečná spotřeba energie nebo spotřeba
primární energie a za po žití převodních koeficientů
stanovených v příloze IV;
e) úspory energie se vypočítají za po žití metod a zásad
vedených v bodech 1 a 2 přílohy V;
f) úspory energie se vypočítají za po žití metod a zásad
vedených v bodě 3 přílohy V;
g) je-li to proveditelné, poskytnou zúčastněné strany každoroční
zpráv o dosažených úsporách energie a zveřejní ji;
h) je zajištěno sledování výsledků a jsou stanovena vhodná
opatření, není-li pokrok spokojivý;
i) je zaveden systém kontroly, který zahrnuje i nezávislé
ověření statisticky významné části opatření ke zvýšení
energetické účinnosti, a
j) každoročně se zveřejň jí údaje o ročním vývoji úspor
energie.
11. Členské státy zajistí, aby daně vedené v odst. 9 dr hém
pododstavci písm. a) splňovaly kritéria vedená v odst. 10
písm. a), b), c), d), f), h) a j).
Členské státy zajistí, aby reg lační opatření a dobrovolné
dohody vedené v odst. 9 dr hém pododstavci písm. c)
splňovaly kritéria vedená v odst. 10 písm. a), b), c), d), e), g),
h), i) a j).
Členské státy zajistí, aby ostatní politická opatření vedená v
odst. 9 dr hém pododstavci a vnitrostátní fondy pro
energetickou účinnost vedené v čl. 20 odst. 6 splňovaly
kritéria vedená v odst. 10 písm. a), b), c), d), e), h), i) a j).
12. Členské státy zajistí, aby nedocházelo k dvojím
započítání úspor energie v případech, kdy se dopady
politických opatření nebo individ álních opatření překrývají.
Článek 8
Energetické audity a systémy hospodaření s energií
1. Členské státy prosaz jí, aby všichni koneční zákazníci měli
příst p k energetickým a ditům, které mají vysokou kvalitu,
jsou nákladově efektivní a
a) jsou prováděny nezávisle kvalifikovanými nebo
akreditovanými odborníky na základě kvalifikačních kritérií
nebo
b) jsou prováděny a kontrolovány nezávislými orgány v
souladu s vnitrostátními právními předpisy.
Energetické audity ve smyslu prvního pododstavce mohou
být prováděny vnitropodnikovými odborníky nebo
energetickými auditory za předpoklad , že dotyčný členský
stát má vytvořen systém za účelem zajištění a kontroly jejich
kvality, zahrn jící případně i každoroční náhodný výběr
alespoň statisticky významného procentního podíl ze všech
energetických a ditů, které provádějí.
Za účelem zajištění vysoké kvality energetických a ditů a
systémů hospodaření s energií členské státy pro energetické
audity zavedou transparentní a nediskriminační minimální
kritéria založená na zásadách stanovených v příloze VI.
Energetické audity nesmějí obsahovat stanovení, která by
bránila předávání nálezů auditu kterém koli
kvalifikovaném či akreditovaném poskytovateli
energetických sl žeb, jestliže zákazník nemá námitky.
2. Členské státy vyprac jí programy, jejichž cílem bude
stimulovat malé a střední podniky, aby energetické audity
absolvovaly a následně realizovaly dopor čení v těchto
auditech vedená.
Členské státy mohou na základě transparentních a
nediskriminačních kritérií a aniž jsou dotčeny právní
předpisy Unie prav jící poskytování státní podpory,
vytvořit systémy podpory pro malé a střední podniky, a to i v
případě, že zavřely dobrovolné dohody, s cílem hradit
náklady na energetický audit a na provádění vysoce
nákladově efektivních dopor čení vedených v
energetických auditech v případě, že dojde k sk tečnění
navrhovaných opatření.
Členské státy seznámí malé a střední podniky, mimo jiné
prostřednictvím přísl šných zprostředkovatelských
organizací, které je zast p jí, s konkrétními příklady toho,
jak by systémy hospodaření s energií mohly napomoci jejich
podnikání. Komise napomáhá členským státům tím, že
podporuje výměn osvědčených post pů v této oblasti.
3. Členské státy rovněž vyprac jí programy zaměřené na
informování domácností o přínosech těchto a ditů
prostřednictvím vhodných poradenských sl žeb.
Členské státy podpor jí programy odborné přípravy v zájm
kvalifikace energetických a ditorů, čímž napomohou
dostatečné dostupnosti odborníků.
4. Členské státy zajistí, aby podniky, které nejsou malými a
středními podniky, musely absolvovat energetický audit
provedený nezávisle a nákladově efektivním způsobem
kvalifikovanými nebo akreditovanými odborníky nebo
provedený a kontrolovaný nezávislými orgány v souladu s
vnitrostátními právními předpisy do 5. prosince 2015 a
alespoň každé čtyři roky od data předchozího energetického
auditu.
5. Energetické audity se považ jí za splň jící požadavky
odstavce 4, jsou-li prováděny nezávisle na základě
minimálních kritérií založených na zásadách stanovených v
příloze VI a jsou-li prováděny na základě dobrovolných
dohod zavřených mezi organizacemi zúčastněných stran a
pověřeným orgánem a podléhajících dohledu přísl šného
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[106]
členského stát nebo jiných s bjektů, jimž přísl šné orgány
svěřily danou odpovědnost, nebo Komise.
Příst p účastníků trhu nabízejících energetické sl žby je
založen na transparentních a nediskriminačních kritériích.
6. Od požadavků odstavce 4 jsou osvobozeny podniky, které
nejsou malými a středními podniky a které zavádějí systém
hospodaření s energií nebo systém environmentálního řízení
certifikovaný nezávislým orgánem podle přísl šných
evropských či mezinárodních norem, pokud členské státy
zajistí, že přísl šný systém řízení zahrnuje energetický audit
na základě minimálních kritérií založených na zásadách
stanovených v příloze VI.
7. Energetické audity mohou probíhat samostatně nebo
mohou být so částí širšího environmentálního auditu.
Členské státy mohou požadovat, aby so částí energetického
auditu bylo poso zení technické a ekonomické
proveditelnosti připojení ke stávající nebo plánované síti
dálkového vytápění nebo chlazení.
Aniž jsou dotčeny právní předpisy Unie prav jící
poskytování státní podpory, mohou členské státy zavést
systémy pobídek a podpor pro provádění dopor čení
vedených v energetických auditech a podobných opatření.
Článek 9
Měření
1. Členské státy zajistí, aby pokud je to technicky možné,
finančně únosné a úměrné potenciálním úsporám energie,
byli koneční zákazníci pro elektřin , zemní plyn, dálkové
vytápění, dálkové chlazení a žitkovo teplou vodu vybaveni
individ álními měřiči za konk renceschopné ceny, které
přesně zobraz jí sk tečno spotřeb energie konečného
zákazníka a poskyt jí informace o sk tečné době po žití.
Tyto individ ální měřiče za konk renceschopné ceny se
poskytnou vždy:
a) při výměně stávajícího měřiče, ledaže je to technicky
nemožné nebo nákladově neefektivní vzhledem k
odhadovaným možným dlo hodobým úsporám;
b) při vytváření nového připojení v nové b dově nebo při
jakýchkoli větších renovacích budovy, jak stanoví směrnice
2010/31/EU.
2. Pokud a v rozsahu, v jakém zavedou inteligentní měřicí
systémy a inteligentní měřiče pro zemní plyn nebo elektřin
v souladu se směrnicemi 2009/72/ES a 2009/73/ES, členské
státy:
a) zajistí, aby měřicí systémy poskytovaly konečným
zákazníkům informace o sk tečné době po žívání a aby při
stanovení minimálních f nkčních požadavků na měřiče a
povinností pro účastníky trhu byly plně zohledněny cíle
energetické účinnosti a přínosy pro konečné zákazníky;
b) zajistí zabezpečení inteligentních měřičů a sdělování
údajů a so kromí konečných zákazníků v souladu s
přísl šnými právními předpisy Unie týkajícími se ochrany
údajů a so kromí;
c) v případě elektřiny a na žádost konečného zákazníka
požad jí, aby provozovatelé měřičů zajistili, aby měřič nebo
měřiče mohly započítávat elektřin dodanou do sítě z
budovy konečného zákazníka;
d) pokud o to koneční zákazníci požádají, zajistí, aby údaje
měření týkající se jejich dodávek a odběr elektřiny byly
zpříst pněny jim nebo třetí straně, která jedná jménem
konečného zákazníka, a to snadno pochopitelnou formou,
která by zákazníkům možnila srovnání podobných nabídek;
e) požad jí, aby byly zákazníkům při instalaci inteligentních
měřičů poskytnuty náležité rady a informace, zejména o
veškerých možnostech inteligentních měřičů s ohledem na
řízení odečtů a kontrolu spotřeby energie.
3. Pokud jsou vytápění a chlazení budovy nebo dodávka teplé
vody zajišťovány ze sítě dálkového vytápění nebo z
ústředního zdroje zásob jícího více budov, nainstaluje se
měřič tepla nebo teplé vody na výměník tepla nebo do
odběrného místa.
V b dovách s více bytovými jednotkami a ve víceúčelových
b dovách s ústředním zdrojem vytápění a chlazení nebo s
dodávkami ze sítě dálkového vytápění nebo z ústředního
zdroje zásob jícího více budov se rovněž nainstal jí do 31.
prosince 2016 individ ální měřiče spotřeby, aby bylo možné
měřit spotřeb tepla nebo chlazení nebo teplé vody u každé
jednotky, je-li to technicky proveditelné a nákladově
efektivní. Pokud po žití individ álních měřičů není
technicky proveditelné nebo není nákladově efektivní,
po žijí se pro měření spotřeby tepla na každém radiátor
individ ální indikátory pro rozdělování nákladů na vytápění,
pokud dotyčný členský stát neprokáže, že instalace těchto
indikátorů by nebyla nákladově efektivní. V těchto případech
lze zvážit alternativní nákladově efektivní metody měření
spotřeby tepla.
Členské státy mohou v zájm zajištění transparentnosti a
přesnosti započítávání individ ální spotřeby zavést
transparentní pravidla pro rozdělování nákladů na spotřeb
tepla nebo teplé vody v b dovách s více bytovými
jednotkami, které jsou zásobovány ze sítě dálkového
vytápění nebo chlazení, nebo v nichž převaž jí systémy
vlastního společného vytápění nebo chlazení. Tato pravidla
podle potřeby obsah jí pokyny týkající se způsob
rozdělování nákladů na teplo nebo teplou vodu vy žitých:
a) jako žitková teplá voda;
b) jako teplo vyzařované ze zařízení v b dově a k vytápění
společných prostor (v případě, že schodiště a chodby jsou
vybaveny radiátory);
c) k vytápění bytů.
Článek 10
Informace o vyúčtování
1. V případě, že koneční zákazníci nemají inteligentní měřiče
vedené ve směrnicích 2009/72/ES a 2009/73/ES, členské
státy do 31. prosince 2014 zajistí, aby informace o
vyúčtování byly v souladu s bodem 1.1 přílohy VII přesné a
založené na sk tečné spotřebě, a to pro všechna odvětví, na
která se tato směrnice vztahuje, včetně distrib torů energie,
provozovatelů distrib čních soustav a maloobchodních
prodejců energie, pokud je to technicky proveditelné a
ekonomicky odůvodněné.
Tuto povinnost lze splnit pomocí systém pravidelných
vlastních odečtů prováděných konečnými zákazníky, kteří
výsledky těchto odečtů ze svých měřičů sděl jí dodavateli
energie. Pouze v případě, že konečný zákazník neposkytne
odečtené údaje z měřiče za dané zúčtovací období, je
vyúčtování založeno na odhadu spotřeby či pa šální sazbě.
2. Měřiče nainstalované v souladu se směrnicemi
2009/72/ES a 2009/73/ES m sí možňovat přesné
informace o vyúčtování na základě sk tečné spotřeby.
Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci měli možnost
snadného příst p k doplň jícím informacím o historické
spotřebě, jež možň jí podrobnou vlastní kontrolu.
Doplň jící informace o historické spotřebě zahrn jí:
a) so hrnné údaje za období nejméně plyn lých tří let nebo
za období od vstupu smlouvy o dodávkách v platnost, je-li
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[107]
toto období kratší. Tyto údaje odpovídají intervalům, za něž
byly získány obvyklé údaje pro vyúčtování; a
b) podrobné údaje na základě čas spotřeby za jakýkoli den,
týden, měsíc a rok. Tyto údaje jsou konečném zákazníkovi
zpříst pněny prostřednictvím internetu nebo rozhraní
měřiče za období nejméně 24 plyn lých měsíců nebo za
období od vstupu smlouvy o dodávkách v platnost, je-li toto
období kratší.
3. Bez ohledu na to, zda inteligentní měřiče byly
nainstalovány nebo ne, členské státy:
a) vyžad jí, aby poskytovateli energetických sl žeb
rčeném konečným zákazníkem byly na žádost konečného
zákazníka zpříst pněny údaje o jeho vyúčtování za energii a
o jeho historické spotřebě v rozsahu, v jakém jsou dost pné;
b) zajistí, aby konečným zákazníkům byla nabízena možnost
elektronické formy informací o vyúčtování a elektronického
vyúčtování a aby tito zákazníci na požádání obdrželi jasné a
sroz mitelné vysvětlení způsob , jakým bylo jejich
vyúčtování vypracováno, především v případech, kdy
vyúčtování není založeno na sk tečné spotřebě;
c) zajistí, aby koneční zákazníci spolu s vyúčtováním obdrželi
vhodné informace poskyt jící zevr bný přehled stávajících
cen energie v souladu s příloho VII;
d) mohou stanovit, že na žádost konečného zákazníka
nebudou informace vedené v těchto vyúčtováních
považovány za žádost o platbu. V těchto případech členské
státy zajistí, aby dodavatelé zdrojů energie nabízeli flexibilní
jednání pro sk tečné platby;
e) vyžad jí, aby zákazníkům byly na požádání poskytovány
informace a odhady týkající se nákladů na energii, a to včas a
snadno pochopitelnou formou, která zákazníkům možní
srovnání podobných nabídek.
Článek 11
Náklady na příst p k informacím o měření a vyúčtování
1. Členské státy zajistí, aby koneční zákazníci dostávali
veškerá vyúčtování a informace o vyúčtování za spotřeb
energie bezplatně a aby koneční zákazníci rovněž měli
příst p k údajům o své spotřebě, a to vhodným způsobem a
bezplatně.
2. Bez ohledu na odstavec 1 platí, že rozdělování nákladů na
informace o vyúčtování za individ ální spotřeb vytápění a
chlazení v b dovách s více bytovými jednotkami a ve
víceúčelových b dovách ve smyslu čl. 9 odst. 3 se provádí na
neziskovém základě. Náklady vyplývající ze zadání tohoto
úkol třetí straně, například poskytovateli sl žeb nebo
místním dodavateli energie, zahrn jící měření sk tečné
individ ální spotřeby v těchto b dovách, její rozdělování a
vyúčtování, lze přenést na konečného zákazníka, ale pouze v
takové míře, aby náklady byly přiměřené.
Článek 12
Program pro zlepšení informovanosti a postavení
spotřebitelů
1. Členské státy přijmo vhodná opatření na podporu a
snadnění účinného vy žívání energie malými odběrateli,
včetně domácností. Tato opatření mohou být so částí
vnitrostátní strategie.
2. Pro účely odstavce 1 tato opatření obsah jí jeden či více
prvků vedených v písmenech a) a b):
a) řad nástrojů a politik podpor jících změn chování, které
mohou zahrnovat:
i) fiskální pobídky,
ii) příst p k finančním prostředkům, grantům nebo
s bvencím,
iii) poskytování informací,
iv) vzorové projekty,
v) aktivity na pracovišti;
b) způsoby a prostředky zapojení spotřebitelů a
spotřebitelských organizací do případného zavádění
inteligentních měřičů poskytováním informací o:
i) nákladově efektivních a snadno dosažitelných změnách ve
spotřebě energie a
ii) opatřeních v zájm energetické účinnosti.
Článek 13
Sankce
Členské státy stanoví pravidla pro sankce za por šení
vnitrostátních předpisů přijatých na základě článků 7 až 11 a
čl. 18 odst. 3 a přijmo opatření nezbytná k jejich
platňování. Stanovené sankce m sí být účinné, přiměřené a
odraz jící. Členské státy oznámí tyto předpisy Komisi do 5.
června 2014 a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny
těchto stanovení.
KAPITOLA III
ÚČINNOST PŘI DODÁVKÁCH ENERGIE
Článek 14
Podpora účinnosti při dodávkách tepla a chlazení
1. Členské státy do 31. prosince 2015 provedou komplexní
poso zení potenciál vysoce účinné kombinované výroby
tepla a elektřiny a účinného dálkového vytápění a chlazení,
které bude obsahovat údaje stanovené v příloze VIII, a
oznámí jej Komisi. Jestliže rovnocenné poso zení již
provedly, oznámí jej Komisi.
Komplexní poso zení plně zohlední analýz potenciál
přísl šného členského stát , pokud jde o vysoce účinno
kombinovanou výrob tepla a elektřiny, vypracovanou v
souladu se směrnicí 2004/8/ES.
Toto poso zení se na žádost Komise každých pět let
aktualizuje a oznamuje Komisi. Komise takovou žádost činí
alespoň jeden rok přede plyn tím této lhůty.
2. Členské státy přijmo politiky, které podpor jí náležité
zohledňování, na místní a regionální úrovni, potenciál
vy žívání účinných systémů vytápění a chlazení, zejména
systémů vy žívajících vysoce účinno kombinovanou výrob
tepla a elektřiny. Je třeba přihlížet k potenciál pro rozvoj
místních a regionálních trhů s teplem.
3. Pro účely poso zení vedeného v odstavci 1 provádějí
členské státy analýz nákladů a přínosů, která se vztahuje na
jejich území v souladu s částí 1 přílohy IX a je založena na
klimatických podmínkách, ekonomické proveditelnosti a
technické vhodnosti. Analýza nákladů a přínosů možň je
snadnění rčení a provedení nejefektivnějších řešení z
hlediska zdrojů a nákladů za účelem naplnění potřeb v
oblasti dodávek tepla a chlazení. Tato analýza nákladů a
přínosů může být so částí poso zení vlivů na životní
prostředí ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a
Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o pos zování vlivů
některých plánů a programů na životní prostředí.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[108]
4. Je-li na základě poso zení vedeného v odstavci 1 a analýzy
vedené v odstavci 3 zjištěn potenciál pro po žití vysoce
účinné kombinované výroby tepla a elektřiny nebo účinného
dálkového vytápění a chlazení, jehož přínosy jsou vyšší než
náklady, přijmo členské státy vhodná opatření pro rozvoj
infrastruktury pro účinné dálkové vytápění a chlazení či pro
přispění k rozvoji vysoce účinné kombinované výroby tepla a
elektřiny a vy žívání vytápění a chlazení z odpadního tepla a
obnovitelných zdrojů energie v souladu s odstavci 1, 5 a 7.
Není-li na základě poso zení vedeného v odstavci 1 a
analýzy vedené v odstavci 3 zjištěn potenciál, jehož přínosy
jsou vyšší než náklady, včetně administrativních nákladů na
provedení analýzy nákladů a přínosů vedené v odstavci 5,
mohou dotčené členské státy osvobodit zařízení od plnění
požadavků stanovených v vedeném odstavci.
5. Členské státy zajistí, aby po 5. červn 2014 byla prováděna
analýza nákladů a přínosů v souladu s částí 2 přílohy IX,
pokud:
a) je plánována nová tepelná elektrárna o celkovém
tepelném příkon nad 20 MW, a to za účelem poso zení
nákladů a přínosů zajištění provozu tohoto zařízení jakožto
zařízení s vysoce účinno kombinovanou výrobo tepla a
elektřiny;
b) je prováděna podstatná rekonstrukce stávající tepelné
elektrárny o celkovém jmenovitém tepelném příkon nad 20
MW, a to za účelem poso zení nákladů a přínosů její
přeměny na vysoce účinno kombinovanou výrob tepla a
elektřiny;
c) je plánováno průmyslové zařízení o celkovém tepelném
příkon nad 20 MW, které produkuje odpadní teplo na
vy žitelné teplotní úrovni, nebo jeho podstatná
rekonstrukce, a to za účelem poso zení nákladů a přínosů
vy žívání odpadního tepla k spokojování ekonomicky
odůvodněné poptávky, mimo jiné prostřednictvím
kombinované výroby tepla a elektřiny, jakož i připojení
tohoto zařízení k síti dálkového vytápění a chlazení;
d) je plánována nová síť dálkového vytápění a chlazení nebo
je v rámci stávající sítě dálkového vytápění nebo chlazení
plánováno nové zařízení na výrob energie o celkovém
tepelném příkon nad 20 MW nebo je prováděna podstatná
rekonstrukce takovéhoto stávajícího zařízení, a to za účelem
poso zení nákladů a přínosů vy žívání odpadního tepla z
nedalekých průmyslových zařízení.
Instalace vybavení pro zachycování oxidu hličitého
vyprod kovaného spalovacím zařízením za účelem jeho
geologického kládání, jak je stanoveno ve směrnici
2009/31/ES, se nepovaž je za rekonstrukci pro účely
prvního pododstavce písmen b), c) a d).
Členské státy mohou požadovat provedení analýzy nákladů a
přínosů vedené v prvním pododstavci písm. c) a d) ve
spol práci s podniky odpovědnými za provoz sítí dálkového
vytápění a chlazení.
6. Členské státy mohou z působnosti odstavce 5 vyjmout:
a) zařízení na výrob elektřiny s provozem v době
špičkového zatížení a záložní zařízení na výrob elektřiny,
jejichž provoz je plánován na úrovni nižší než 1500
provozních hodin za rok jako klo zavý průměr za dobu pěti
let, na základě postupu ověřování zavedeného členskými
státy za účelem zajištění splnění tohoto kritéria pro
osvobození;
b) jaderné elektrárny;
c) zařízení, která m sí být místěna v blízkosti geologického
úložiště schváleného podle směrnice 2009/31/ES.
Pro vynětí jednotlivých zařízení z působnosti odst. 5 písm. c)
a d) mohou členské státy také stanovit prahové hodnoty
vyjádřené objemem dost pného vy žitelného odpadního
tepla, poptávko po teple nebo vzdálenostmi mezi
průmyslovými zařízeními a sítěmi dálkového vytápění.
Členské státy oznámí výjimky přijaté podle tohoto odstavce
Komisi do 31. prosince 2013 a poté jakékoli jejich následné
změny.
7. Členské státy přijmo kritéria pro vydání povolení podle
článk 7 směrnice 2009/72/ES nebo kritéria pro
rovnocenné oprávnění za účelem:
a) zohlednění výsledk komplexních poso zení vedených v
odstavci 1;
b) zajištění splnění požadavků vedených v odstavci 5 a
c) zohlednění výsledk analýzy nákladů a přínosů vedené v
odstavci 5.
8. Členské státy mohou osvobodit jednotlivá zařízení od
požadavk – vyplývajícího z kritérií pro vydávání povolení
nebo oprávnění vedených v odstavci 7 – provést varianty,
jejichž přínosy jsou vyšší než náklady, exist jí-li pro to
závažné právní, vlastnické nebo finanční důvody. V těchto
případech dotčený členský stát předloží Komisi oznámení
obsah jící odůvodnění takového rozhodn tí, a to do tří
měsíců ode dne jeho přijetí.
9. Odstavce 5, 6, 7 a 8 tohoto článk se po žijí na zařízení, na
něž se vztahuje směrnice 2010/75/EU, aniž jsou dotčeny
požadavky vedené směrnice.
10. Na základě harmonizovaných referenčních hodnot
účinnosti podle písmene f) přílohy II členské státy zajistí, aby
podle objektivních, transparentních a nediskriminačních
kritérií stanovených každým členským státem mohl být
zar čen původ elektřiny z vysoce účinné kombinované
výroby tepla a elektřiny. Zajistí, aby tato zár ka původ
splňovala požadavky a obsahovala alespoň údaje
specifikované v příloze X. Členské státy vzájemně znávají
své zár ky původ , výl čně jako důkaz o údajích vedených
v tomto odstavci. Každé odmítn tí uznat zár k původ jako
takovýto důkaz, zejména z důvodů spojených se zamezením
podvodům, m sí být založeno na objektivních,
transparentních a nediskriminačních kritériích. O každém
takovém odmítn tí a jeho důvodech vědomí členské státy
Komisi. V případě odmítn tí uznat zár k původ může
Komise přijmo t rozhodn tí s cílem přin tit odmítající
stranu, aby zár k uznala, zejména s ohledem na objektivní,
transparentní a nediskriminační kritéria, na nichž se toto
znání zakládá.
Komise je oprávněna do 31. prosince 2014 přezko mat,
prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci přijatých v
souladu s článkem 23 této směrnice, harmonizované
referenční hodnoty účinnosti stanovené v prováděcím
rozhodn tí Komise 2011/877/EU na základě směrnice
2004/8/ES.
11. Členské státy zajistí, aby veškerá dost pná podpora pro
kombinovanou výrob tepla a elektřiny byla podmíněna tím,
že vyrobená elektřina pochází z vysoce účinné kombinované
výroby tepla a elektřiny a že odpadní teplo je účelně
vy žíváno k dosažení úspor primární energie. Veřejná
podpora kombinované výroby tepla a elektřiny a výroby
tepla pro dálkové vytápění a sítí dálkového vytápění podléhá
pravidlům pro poskytování státní podpory, pokud se na ni
vztah jí.
Článek 15
Přeměna, přenos nebo přeprava a distribuce energie
1. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní energetické reg lační
orgány při plnění reg lačních úkolů stanovených ve
směrnicích 2009/72/ES a 2009/73/ES týkajících se
rozhodování o provozování infrastruktury v oblasti plynu a
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[109]
elektřiny věnovaly náležito pozornost energetické
účinnosti.
Členské státy zejména zajistí, aby vnitrostátní energetické
reg lační orgány prostřednictvím navržení sazeb a
reg lačních opatření so visejících s žíváním sítí, v rámci
směrnice 2009/72/ES a s přihlédn tím k nákladům a
přínosům jednotlivých opatření, zavedly pobídky pro
provozovatele sítí tak, aby zpříst pnili živatelům sítí
systémové sl žby možň jící jim zavádět opatření ke
zvýšení energetické účinnosti v souvislosti s pokrač jícím
zaváděním inteligentních sítí.
Tyto systémové sl žby mohou být rčeny provozovatelem
systém a nesmějí mít nepříznivý dopad na bezpečnost
systém .
Pokud jde o elektřin , zajistí členské státy, aby regulace sítí a
síťové sazby splňovaly kritéria vedená v příloze XI s
přihlédn tím k pokynům a kodexům vypracovaným podle
nařízení (ES) č. 714/2009.
2. Členské státy do 30. června 2015 zajistí, aby:
a) bylo provedeno poso zení potenciál jejich infrastruktury
v oblasti plynu a elektřiny z hlediska energetické účinnosti,
zejména pokud jde o přeprav a přenos, distribuci, řízení
zátěžového provozu a interoperabilitu a připojení k
zařízením vyrábějícím energii, včetně možností příst p pro
mikrogenerátory energie;
b) byla rčena konkrétní opatření a investice pro zavedení
nákladově efektivních zlepšení energetické účinnosti
infrastruktury sítí spolu s harmonogramem jejich zavádění.
3. Členské státy mohou povolit sociálně orientované složky
programů a struktur sazeb za přenos či přeprav a distribuci
energie po síti, pokud jsou veškeré r šivé účinky na
přenosovo či přepravní a distrib ční soustavu omezeny na
nezbytné minimum a pokud nejsou nepřiměřené daném
sociálním cíli.
4. Členské státy zajistí odstranění těch pobídek v sazbách za
přenos či přeprav a distribuci energie, které nar š jí
celkovou účinnost (včetně energetické účinnosti) výroby,
přenos či přepravy, distribuce a dodávek elektřiny nebo
těch, které by mohly bránit účasti na reakci na poptávk v
rámci vyrovnávacích trhů a poskytování podpůrných sl žeb.
Členské státy zajistí, aby pro provozovatele sítí existovaly
pobídky zaměřené na zvýšení účinnosti při konstrukci a
provozu infrastruktury a aby, v rámci působnosti směrnice
2009/72/ES, sazby dodavatelům možňovaly zvyšovat účast
spotřebitelů na účinnosti systém , mimo jiné reakci na
poptávk v závislosti na vnitrostátní situaci.
5. Aniž je dotčen čl. 16 odst. 2 směrnice 2009/28/ES a s
ohledem na článek 15 směrnice 2009/72/ES a potřeb
zajistit nepřer šované dodávky tepla, zajistí členské státy,
aby provozovatelé přenosových soustav a provozovatelé
distrib čních soustav, odpovídají-li za dispečerské řízení
výrobních zařízení na jejich území, v souladu s požadavky
týkajícími se zachování spolehlivosti a bezpečnosti sítě
založenými na transparentních a nediskriminačních
kritériích stanovených přísl šnými vnitrostátními orgány:
a) zar čili přenos a distribuci elektřiny pocházející z vysoce
účinné kombinované výroby tepla a elektřiny;
b) poskytovali přednostní nebo zar čený příst p k síti pro
elektřin z vysoce účinné kombinované výroby tepla a
elektřiny;
c) při dispečerském řízení zařízení pro výrob elektřiny
přednostně nasazovali elektřin z vysoce účinné
kombinované výroby tepla a elektřiny, pokud to bezpečné
provozování vnitrostátní elektrizační soustavy dovoluje.
▼C1
Členské státy zajistí, aby pravidla týkající se pořadí
jednotlivých priorit při zajišťování příst p a dispečerského
řízení stanovených v rámci jejich elektrizačních soustav byla
jasně a podrobně vysvětlena a zveřejněna. Při poskytování
přednostního příst p nebo dispečerského nasazení vysoce
účinné kombinované výroby tepla a elektřiny mohou členské
státy stanovit v rámci jejich jednotlivých dr hů pořadí mezi
energií z obnovitelných zdrojů a vysoce účinno
kombinovanou výrobo tepla a elektřiny a v každém případě
zajistí, že nebude omezen přednostní příst p či dispečerské
nasazení energie z kolísavých obnovitelných zdrojů energie.
▼B
Kromě povinností stanovených v prvním pododstavci
provozovatelé přenosové soustavy a provozovatelé
distrib čních soustav m sí splňovat požadavky stanovené v
příloze XII.
Členské státy zejména mohou usnadnit připojení k rozvodné
síti u elektřiny z vysoce účinné kombinované výroby tepla a
elektřiny v kogeneračních jednotkách malého výkon a v
mikrokogeneračních jednotkách. Členské státy případně
přijmo opatření vybízející provozovatele sítí, aby pro
instalaci mikrokogeneračních jednotek přijali proces
jednod chého oznamování "nainstaluj a informuj", který
zjednod ší a zkrátí povolovací postupy pro jednotlivé
občany a osoby zajišť jící instalaci.
6. S výhrado požadavků týkajících se držování
spolehlivosti a bezpečnosti sítě přijmo členské státy vhodná
opatření k zajištění toho, aby provozovatelé vysoce účinné
kombinované výroby tepla a elektřiny, je-li to technicky a
ekonomicky proveditelné a sl čitelné se způsobem provozu
zařízení vysoce účinné kombinované výroby tepla a
elektřiny, mohli nabízet vyrovnávací sl žby a další provozní
sl žby na úrovni provozovatelů přenosových soustav nebo
provozovatelů distrib čních soustav. Provozovatelé
přenosových soustav a provozovatelé distrib čních soustav
zajistí, aby takové sl žby byly so částí nabídkového řízení v
oblasti sl žeb, které je transparentní, nediskriminační a
příst pné kontrole.
Členské státy mohou případně od provozovatelů
přenosových soustav a provozovatelů distrib čních soustav
vyžadovat, aby snížením poplatků za připojení a vy žívání
soustavy podpořili místění vysoce účinné kombinované
výroby tepla a elektřiny do blízkosti oblastí poptávky.
7. Členské státy mohou možnit výrobcům elektřiny z vysoce
účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, kteří se chtějí
připojit k síti, aby vypsali veřejno so těž na práce
so visející s připojením.
8. Členské státy zajistí, aby vnitrostátní energetické reg lační
orgány podporovaly zdroje na straně poptávky, například
reakci na poptávk , v účasti na velkoobchodních a
maloobchodních trzích spolu s dodavateli.
S výhrado technických omezení v řízení sítí členské státy
zajistí, aby provozovatelé přenosových soustav a
provozovatelé distrib čních soustav při plnění požadavků na
vyrovnávací a podpůrné sl žby přist povali ke všem
poskytovatelům sl žeb reag jícím na poptávk , včetně
agregátorů, nediskriminačním způsobem, a to na základě
jejich technických možností.
S výhrado technických omezení v řízení sítí členské státy
podpor jí na straně reakce na poptávk příst p na trhy s
vyrovnávacími, rezervními a dalšími systémovými sl žbami
a účast na nich, mimo jiné požadavkem, aby vnitrostátní
energetické reg lační orgány, nebo pokud to vyžad jí
vnitrostátní reg lační systémy, provozovatelé přenosových
soustav a provozovatelé distrib čních soustav v těsné
spol práci s poskytovateli sl žeb reag jícími na poptávk a
spotřebiteli vymezili technické podmínky pro účast na těchto
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[110]
trzích na základě technických požadavků těchto trhů a
kapacit reakce na poptávk . Uvedené vymezení technických
podmínek zahrnuje účast agregátorů.
9. Při podávání zpráv podle směrnice 2010/75/EU a aniž je
dotčen čl. 9 odst. 2 této směrnice členské státy zváží zahrn tí
informací o úrovních energetické účinnosti zařízení
provádějících spalování paliv o celkovém jmenovitém
tepelném příkon 50 MW nebo více s ohledem na přísl šné
nejlepší dost pné techniky vyvin té v souladu se směrnicí
2010/75/EU a směrnicí Evropského parlamentu a Rady
2008/1/ES ze dne 15. ledna 2008 o integrované prevenci a
omezování znečištění.
Členské státy mohou vybídno t provozovatele zařízení
vedených v prvním pododstavci, aby zvýšili svůj průměrný
roční čistý provozní výkon.
KAPITOLA IV
HORIZONTÁLNÍ USTANOVENÍ
Článek 16
Dostupnost systémů kvalifikace, akreditace a certifikace
1. V případě, že členský stát považ je vnitrostátní úroveň
technické způsobilosti, objektivity a spolehlivosti za
nedostatečno , zajistí, aby do 31. prosince 2014
poskytovatelům energetických sl žeb, energetických a ditů,
energetickým manažerům a osobám zajišť jícím instalaci
prvků budov so visejících s energií definovaných v čl. 2 bodě
9 směrnice 2010/31/EU byly zpříst pněny či byly k
dispozici systémy certifikace nebo akreditace nebo
rovnocenné kvalifikační systémy, včetně vhodných programů
odborné přípravy v případě potřeby.
2. Členské státy zajistí, aby systémy vedené v odstavci 1
zajišťovaly transparentnost pro spotřebitele, byly spolehlivé
a přispívaly k plnění vnitrostátních cílů v oblasti energetické
účinnosti.
3. Členské státy zveřejní systémy certifikace nebo akreditace
či rovnocenné kvalifikační systémy vedené v odstavci 1 a
spol prac jí mezi sebou navzájem a s Komisí při
porovnávání těchto systémů a jejich znávání.
Členské státy přijmo vhodná opatření k zajištění
informovanosti spotřebitelů o dostupnosti kvalifikačních či
certifikačních systémů v souladu s čl. 18 odst. 1.
Článek 17
Informování a odborná příprava
1. Členské státy zajistí, aby byly informace o dost pných
mechanismech ke zvýšení energetické účinnosti a o
finančních a právních rámcích transparentní a aby byly ve
velké míře šířeny mezi všechny přísl šné účastníky trhu,
jako jsou spotřebitelé, stavitelé, architekti, inženýři, a ditoři
pro oblast životního prostředí a energetiky a osoby
zajišť jící instalaci prvků budov vymezených ve směrnici
2010/31/EU.
Členské státy vybízejí k tomu, aby bankám a jiným finančním
instit cím byly poskytovány informace o možnostech účasti
na financování opatření ke zvýšení energetické účinnosti,
mimo jiné prostřednictvím vytváření partnerství veřejného a
so kromého sektoru.
2. Členské státy vytvoří vhodné podmínky pro to, aby
účastníci trhu mohli spotřebitelům energie poskytovat
přiměřené a cílené informace a poradenství týkající se
energetické účinnosti.
3. Komise přezko má dopad jí přijatých opatření na podporu
rozvoje platforem, zahrn jících mimo jiné subjekty
evropského sociálního dialogu, na rozvoj vzdělávacích
programů zaměřených na energetickou účinnost a v případě
potřeby předloží další opatření. Komise vybízí evropské
sociální partnery k disk sím o energetické účinnosti.
4. Členské státy prosaz jí za účasti zúčastněných stran,
včetně místních a regionálních orgánů, vhodné informační,
osvětové a vzdělávací iniciativy, jejichž cílem je informovat
občany o přínosech a účelnosti vy žívání opatření ke zvýšení
energetické účinnosti.
5. Komise vybízí k výměně a rozsáhlém šíření informací o
osvědčených postupech v oblasti energetické účinnosti v
členských státech.
Článek 18
Energetické sl žby
1. Členské státy podpor jí trh energetických sl žeb a příst p
malých a středních podniků na tento trh tím, že:
a) šíří jasné a snadno dost pné informace o:
i) dost pných smlo vách v oblasti energetických sl žeb a
doložkách, které by měly být v takových smlo vách
obsaženy, aby byly zar čeny úspory energie a práva
konečných zákazníků,
ii) finančních nástrojích, pobídkách, grantech a půjčkách na
podporu projektů sl žeb v oblasti energetické účinnosti;
b) podpor jí rozvoj štítků kvality, mimo jiné obchodními
sdr ženími;
c) zveřejň jí a pravidelně akt aliz jí seznam dost pných
kvalifikovaných či certifikovaných poskytovatelů
energetických sl žeb a jejich kvalifikací či certifikací v
souladu s článkem 16, nebo zajišť jí rozhraní, jímž mohou
poskytovatelé energetických sl žeb poskytovat informace;
d) podpor jí veřejný sektor při přijímání nabídek
energetických sl žeb, především při rekonstrukci budov, a to
tím, že:
i) poskyt jí vzorové smlouvy pro zavírání smluv o
energetických sl žbách, které obsah jí alespoň prvky, jejichž
seznam je uveden v příloze XIII,
ii) poskyt jí informace o osvědčených postupech pro
zavírání smluv o energetických sl žbách, včetně, je-li k
dispozici, analýzy nákladů a přínosů vy žívající příst p
založeného na době životnosti;
e) zajišť jí kvalitativní přezk m v rámci vnitrostátního
akčního plán energetické účinnosti, pokud jde o stávající a
b do cí rozvoj trhu energetických sl žeb.
2. Členské státy ve vhodných případech podpor jí řádné
f ngování trhu energetických sl žeb tím, že:
a) rč jí a propag jí kontaktní místo či místa, kde mohou
koneční zákazníci získat informace vedené v odstavci 1;
b) v případě potřeby přijímají opatření k odstranění
reg latorních a nereg latorních překážek, které brání
vy žívání zavírání smluv o energetických sl žbách a jiných
modelů sl žeb v oblasti energetické účinnosti v zájm rčení
nebo provádění opatření k úspoře energie;
c) zvaž jí zavedení nezávislého mechanismu, jako je
například veřejný ochránce práv, či přidělení této úlohy za
účelem zajištění účinného vyřizování stížností a
mimoso dního řešení sporů vyplývajících ze smluv o
poskytování energetických sl žeb;
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[111]
d) možň jí nezávislým tržním zprostředkovatelům podílet
se na povzb zení rozvoje trhu na straně poptávky a nabídky.
3. Členské státy zajistí, aby se distrib toři energie,
provozovatelé distrib čních soustav a maloobchodní
prodejci energie zdrželi všech činností, které mohou bránit
poptávce po energetických sl žbách nebo dalších opatřeních
zaměřených na zvyšování energetické účinnosti a jejich
poskytování nebo které by mohly brzdit rozvoj trhů těchto
sl žeb nebo opatření, včetně zavírání trhu před konk rencí
nebo zne žívání dominantního postavení.
Článek 19
Další opatření na podporu energetické účinnosti
1. Aniž jsou dotčeny základní zásady právní úpravy
majetkových a nájemních poměrů členských států, členské
státy vyhodnotí a v případě potřeby přijmo vhodná
opatření s cílem odstranit reg latorní a nereg latorní
překážky energetické účinnosti, týkající se zejména:
a) rozdělení pobídek mezi vlastníka a nájemce budovy nebo
mezi vlastníky navzájem s cílem zajistit, aby tyto strany
nebyly odrazovány od investic do zvyšování účinnosti, které
by jinak vynaložily, tím, že individ álně nezískají plný
prospěch, nebo tím, že chybějí pravidla pro vzájemné
rozdělení nákladů a přínosů, včetně vnitrostátních právních
předpisů a opatření prav jících rozhodovací procesy v
případě spol vlastnictví;
b) právních a správních předpisů a správních post pů v
oblasti nák p , sestavování ročních rozpočtů a účtování s
cílem zajistit, aby jednotlivé veřejné subjekty nebyly
odrazovány od investování do zvyšování energetické
účinnosti a do minimalizace nákladů předpokládaných
během celé doby životnosti a od zavírání smluv o
energetických sl žbách a jiných mechanismů financování
třetí stranou zřízených na dlo hodobém sml vním základě.
Tato opatření zaměřená na odstranění překážek mohou
zahrnovat poskytování pobídek, zr šení nebo změn
právních nebo správních předpisů, přijímání pokynů a
výkladových sdělení nebo zjednod šení správních post pů.
Tato opatření mohou být spojena s poskytováním
vzdělávání, odborné přípravy a konkrétní informační a
technické pomoci v oblasti energetické účinnosti.
2. O hodnocení překážek a opatřeních podle odstavce 1 je
Komise informována prostřednictvím prvního vnitrostátního
akčního plán energetické účinnosti vedeného v čl. 24 odst.
2. Komise v tomto ohledu podporuje sdílení osvědčených
post pů jednotlivých států.
Článek 20
Vnitrostátní fond pro energetickou účinnost, finanční a
technická podpora
1. Aniž jsou dotčeny články 107 a 108 Smlouvy o f ngování
Evropské unie, členské státy napomáhají zřizování finančních
mechanismů nebo vy žívání stávajících mechanismů pro
opatření ke zvýšení energetické účinnosti za účelem
maximalizace přínosů většího počt finančních toků.
2. Komise případně přímo nebo prostřednictvím evropských
finančních instit cí pomáhá členským státům s vytvářením
vnitrostátních finančních mechanismů a systémů technické
podpory s cílem zvyšovat energetickou účinnost v různých
odvětvích.
3. Komise snadň je výměn osvědčených post pů mezi
přísl šnými vnitrostátními nebo regionálními orgány či
subjekty, a to například formou výročních schůzek
reg lačních orgánů, prostřednictvím veřejných databází s
informacemi o provádění opatření členskými státy a
srovnáváním jednotlivých zemí.
4. Členské státy mohou zřídit vnitrostátní fond pro
energetickou účinnost. Cílem tohoto fondu je podporovat
vnitrostátní iniciativy v oblasti energetické účinnosti.
5. Členské státy mohou možnit, aby byly povinnosti
stanovené v čl. 5 odst. 1 plněny každoročním přispěním do
vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost částko
rovnající se investicím vyžadovaným ke splnění těchto
povinností.
6. Členské státy mohou stanovit, že povinné strany mohou
plnit své povinnosti vedené v čl. 7 odst. 1 tím, že každý rok
přispějí do vnitrostátního fondu pro energetickou účinnost
částko rovnající se investicím vyžadovaným ke splnění
těchto povinností.
7. Členské státy mohou při vytváření inovativních finančních
mechanismů zaměřených na praktické naplňování cíle
týkajícího se snižování energetické náročnosti budov podle
článk 5 vy žívat příjmů z ročních emisních přídělů podle
rozhodn tí č. 406/2009/ES.
Článek 21
Převodní koeficienty
Pro účely srovnání úspor energie a přepočt na srovnatelnou
jednotku se po žijí převodní koeficienty stanovené v příloze
IV, pokud nelze odůvodnit po žití jiných převodních
koeficientů.
KAPITOLA V
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 22
Akty v přenesené pravomoci
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené
pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o přezk m
harmonizovaných referenčních hodnot účinnosti vedených
v čl. 14 odst. 10 dr hém pododstavci.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené
pravomoci v souladu s článkem 23, pokud jde o přizpůsobení
hodnot, výpočetních metod, standardního koeficientu
primární energie a požadavků stanovených v přílohách I, II,
III, IV, V, VII, VIII, IX, X a XII technickém pokroku.
Článek 23
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena
Komisi za podmínek stanovených v tomto článk .
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci vedená v
článk 22 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne 4.
prosince 2012.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení
pravomoci vedené v článk 22 kdykoli zr šit. Rozhodn tím
o zr šení se konč je přenesení pravomoci v něm blíže
rčené. Rozhodn tí nabývá účink prvním dnem po
zveřejnění v Úředním věstník Evropské unie, nebo k
pozdějším dni, který je v něm přesněn. Nedotýká se
platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně
oznámí so časně Evropském parlamentu a Radě.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[112]
5. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článk 22
vsto pí v platnost, pouze pokud proti něm Evropský
parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou
měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud
Evropský parlament i Rada před plyn tím této lhůty
inform jí Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnět
Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlo ží o
dva měsíce.
Článek 24
Přezk m a sledování provádění
1. Od roku 2013 členské státy každoročně do 30. dubna
podávají zpráv o pokroku dosaženém při plnění
vnitrostátních cílů energetické účinnosti, v souladu s částí 1
přílohy XIV. Tato zpráva může být so částí národních
programů reforem vedených v dopor čení Rady
2010/410/EU ze dne 13. července 2010 o hlavních směrech
hospodářských politik členských států a Unie.
2. Členské státy předloží do 30. dubna 2014 a poté každé tři
roky vnitrostátní akční plány energetické účinnosti.
Vnitrostátní akční plány energetické účinnosti zahrn jí
významná opatření zaměřená ke zvýšení energetické
účinnosti a očekávané nebo dosažené úspory energie, včetně
úspor při dodávkách, přenos či přepravě a distribuci
energie, jakož i v konečném vy žití energie s cílem splnit
vnitrostátní cíle energetické účinnosti podle čl. 3 odst. 1.
Vnitrostátní akční plány energetické účinnosti jsou doplněny
o akt alizované odhady očekávané celkové spotřeby
primární energie do roku 2020, jakož i o odhadovanou
úroveň spotřeby primární energie v odvětvích vedených v
části 1 přílohy XIV.
Komise do 31. prosince 2012 poskytne vzor slo žící jako
vodítko pro vnitrostátní akční plány energetické účinnosti.
Uvedený vzor se přijme poradním postupem podle čl. 26
odst. 2. Vnitrostátní akční plány energetické účinnosti m sí v
každém případě obsahovat údaje specifikované v příloze XIV.
3. Komise poso dí výroční zprávy a vnitrostátní akční plány
energetické účinnosti a poso dí, jakého pokroku členské
státy dosáhly při plnění vnitrostátních cílů energetické
účinnosti, jež vyžad je čl. 3 odst. 1, a při provádění této
směrnice. Své poso zení zašle Komise Evropském
parlamentu a Radě. Na základě poso zení těchto zpráv a
vnitrostátních akčních plánů energetické účinnosti může
Komise vydat dopor čení pro členské státy.
4. Komise sleduje dopad provádění této směrnice na
směrnice 2003/87/ES, 2009/28/ES a 2010/31/EU a na
rozhodn tí č. 406/2009/ES, jakož i na průmyslová odvětví,
zejména odvětví, v nichž hrozí značné riziko únik hlík , jak
jsou rčena v rozhodn tí 2010/2/EU.
5. Komise přezko má, zda je stále zapotřebí možňovat
výjimky stanovené v čl. 14 odst. 6, poprvé v poso zení
prvního vnitrostátního akčního plán energetické účinnosti a
poté jednou za tři roky. Pokud z přezk m vyplyne, že žádné
z kritérií pro tyto výjimky již nelze odůvodnit zohledněním
dostupnosti tepelného zatížení a sk tečnými provozními
podmínkami vyňatých zařízení, navrhne Komise náležitá
opatření.
6. Členské státy do 30. dubna každého roku předají Komisi
statistické údaje týkající se vnitrostátní výroby elektřiny a
tepla z vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny
a z kombinované výroby tepla a elektřiny s nízko účinností,
v souladu s metodikou uvedenou v příloze I, ve vztahu k
celkovým kapacitám pro výrob tepla a elektřiny. Předají
rovněž výroční statistické údaje o kapacitách kombinované
výroby tepla a elektřiny, o palivu pro kombinovanou výrob
tepla a elektřiny a o výrobě a kapacitách, pokud jde o dálkové
vytápění a chlazení, ve vztahu k celkové výrobě a kapacitám
pro teplo a elektřin . Členské státy předají statistické údaje o
úsporách primární energie dosažených platňováním
kombinované výroby tepla a elektřiny v souladu s metodikou
uvedenou v příloze II.
7. Komise do 30. června 2014 předloží Evropském
parlamentu a Radě poso zení vedené v čl. 3 odst. 2,
doplněné v případě potřeby návrhy dalších opatření.
8. Komise přezko má účinnost provádění článk 6 do 5.
prosince 2015, přičemž zohlední požadavky stanovené ve
směrnici 2004/18/ES, a podá zpráv Evropském
parlamentu a Radě. Tato zpráva bude případně doplněna
návrhy dalších opatření.
9. Do 30. června 2016 předloží Komise Evropském
parlamentu a Radě zpráv o provádění článk 7. Tato zpráva
bude případně doplněna legislativním návrhem sled jícím
jeden nebo více z těchto cílů:
a) změnit konečné datum stanovené v čl. 7 odst. 1;
b) přezko mat požadavky stanovené v čl. 7 odst. 1, 2 a 3;
c) stanovit dodatečné společné požadavky, zejména v
souvislosti se záležitostmi vedenými v čl. 7 odst. 7.
10. Do 30. června 2018 Komise poso dí pokrok dosažený
členskými státy při odstraňování reg latorních a
nereg latorních překážek podle článk 19 odst. 1. Na toto
poso zení případně naváží návrhy dalších opatření.
11. Komise zpříst pní zprávy vedené v odstavcích 1 a 2
veřejnosti.
Článek 25
On-line platforma
Komise zřídí on-line platformu na podporu praktického
provádění této směrnice na celostátní, regionální a místní
úrovni. Tato platforma podporuje výměn zk šeností
ohledně post pů, stanovení kritérií, vytváření sítí, jakož i
inovativních post pů.
Článek 26
Postup projednávání ve výbor
1. Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve
smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, po žije se článek 4
nařízení (EU) č. 182/2011.
Článek 27
Změna a zr šení
1. Směrnice 2006/32/ES se zr š je s účinkem od 5. června
2014, s výjimko čl. 4 odst. 1 až 4 a příloh I, III a IV vedené
směrnice, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států
týkající se lhůty pro provedení vedené směrnice ve
vnitrostátním práv . Ustanovení čl. 4 odst. 1 až 4 a příloh I,
III a IV směrnice 2006/32/ES se zr š jí s účinkem ode dne 1.
ledna 2017.
Směrnice 2004/8/ES se zr š je s účinkem od 5. června 2014,
aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůty
pro provedení vedené směrnice ve vnitrostátním práv .
Odkazy na směrnice 2006/32/ES a 2004/8/ES se považ jí za
odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou
obsaženo v příloze XV.
2. Ustanovení čl. 9 odst. 1 a 2 směrnice 2010/30/EU se
zr š jí s účinkem od 5. června 2014.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[113]
3. Směrnice 2009/125/ES se mění takto:
1) Vkládá se nový bod odůvodnění, který zní:
"(35a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické
náročnosti budov vyžad je, aby členské státy stanovily
požadavky na energetickou náročnost prvků budov, jež jsou
so částí obvodového pláště budovy, a systémové požadavky
na celkovou energetickou náročnost, řádno instalaci a
odpovídající dimenzování, úprav a kontrolu technických
systémů budov, které jsou instalovány ve stávajících
b dovách. Je v souladu s cíli této směrnice, že tyto požadavky
mohou za rčitých okolností omezovat instalování výrobků
spojených se spotřebo energie, které vyhov jí této směrnici
a jejím prováděcím opatřením, za předpoklad , že takové
požadavky nepředstav jí neodůvodněno překážk trhu.
2) V čl. 6 odst. 1 se doplň je nová věta, která zní:
"Tím nejsou dotčeny požadavky na energetickou náročnost a
systémové požadavky stanovené členskými státy v souladu s
čl. 4 odst. 1 a článkem 8 směrnice 2010/31/EU."
Článek 28
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy
nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 5. června
2014.
Bez ohledu na první pododstavec uvedou členské státy v
účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení
souladu s článkem 4, čl. 5 odst. 1 prvním pododstavcem, odst.
5 a odst. 6, čl. 7 odst. 9 třetím pododstavcem, čl. 14 odst. 6, čl.
19 odst. 2, čl. 24 odst. 1 a čl. 24 odst. 2 a bodem 4 přílohy V ve
lhůtách, které jsou v nich stanoveny.
Znění těchto předpisů neprodleně sdělí Komisi.
Tyto předpisy přijaté členskými státy m sí obsahovat odkaz
na tuto směrnici nebo m sí být takový odkaz činěn při
jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské
státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních stanovení
vnitrostátních právních předpisů, které přijmo v oblasti
působnosti této směrnice.
Článek 29
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po
vyhlášení v Úředním věstník Evropské unie.
Článek 30
Určení
Tato směrnice je rčena členským státům.
Ve Štrasb rk dne 25. října 2012.
Za Evropský parlament
předseda
M. Schulz
Za Radu
předseda
A. D. Mavroyiannis
Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
HLAVA I
Základní stanovení
§ 1
Předmět zákona
Tento zákon zapracovává přísl šné předpisy Evropské unie
(dále jen "Unie") a stanoví:
a) některá opatření pro zvyšování hospodárnosti žití
energie a povinnosti fyzických a právnických osob při
nakládání s energií,
b) pravidla pro tvorbu Státní energetické koncepce, Územní
energetické koncepce a Státního programu na podporu
úspor energie a vy žití obnovitelných a dr hotných zdrojů
energie,
c) požadavky na ekodesign výrobků spojených se spotřebo
energie,
d) požadavky na vádění spotřeby energie a jiných hlavních
zdrojů na energetických štítcích výrobků spojených se
spotřebo energie,
e) požadavky na informování a vzdělávání v oblasti úspor
energie a vy žití obnovitelných a dr hotných zdrojů.
§ 2
Základní pojmy
(1) Pro účely tohoto zákona se roz mí
a) nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce,
rozvod, spotřeba energie a skladňování plynu, včetně
so visejících činností,
b) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje
energie, jimiž jsou energie větr , energie sl nečního záření,
geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie
vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu,
energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie
bioplynu,
c) dr hotným energetickým zdrojem vy žitelný energetický
zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší
produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při
volňování z bit minózních hornin včetně degazačního a
důlního plynu nebo při energetickém vy žívání nebo
odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi
odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti,
d) energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení
a budov slo žících k nakládání s energií,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[114]
e) účinností žití energie míra efektivnosti energetických
procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými
výst py a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech,
f) energetickou náročností budovy vypočtené množství
energie n tné pro pokrytí potřeby energie spojené s
žíváním budovy, zejména na vytápění, chlazení, větrání,
úprav vlhkosti vzduchu, příprav teplé vody a osvětlení,
g) kotlem zařízení, v němž se spalováním paliv získává pouze
tepelná energie, která se předává teplonosné látce,
h) klimatizačním systémem zařízení pro úprav teploty,
vlhkosti, čistoty a pro dění vzduchu ve vnitřním prostředí
včetně zařízení pro distribuci tepla, chladu a vzduchu, která
jsou so částí budovy,
i) vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru
zajišťovaný přísl šným technickým zařízením za účelem
vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů
vnitřního prostředí,
j) ústředním vytápěním nebo chlazením vytápění nebo
chlazení, kde zdroj tepla nebo chladu je místěn mimo
vytápěné nebo chlazené prostory a slo ží pro vytápění nebo
chlazení vícebytových či nebytových prostor,
k) jmenovitým výkonem nejvyšší tepelný výkon, vyjádřený v
kW, vedený výrobcem, kterého lze dosáhno t při trvalém
provozu a při účinnosti vedené výrobcem,
l) jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systém
jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu daný výrobcem,
m) průkazem energetické náročnosti dokument, který
obsahuje stanovené informace o energetické náročnosti
budovy nebo celené části budovy,
n) energetickým auditem písemná zpráva obsah jící
informace o stávající nebo předpokládané úrovni vy žívání
energie v b dovách, v energetickém hospodářství, v
průmyslovém postupu a energetických sl žbách s popisem a
stanovením technicky, ekologicky a ekonomicky efektivních
návrhů na zvýšení úspor energie nebo zvýšení energetické
účinnosti včetně dopor čení k realizaci,
o) energetickým posudkem písemná zpráva obsah jící
informace o poso zení plnění předem stanovených
technických, ekologických a ekonomických parametrů
rčených zadavatelem energetického posudku včetně
výsledků a vyhodnocení,
p) budovou nadzemní stavba a její podzemní části,
prostorově so středěná a navenek převážně zavřená
obvodovými stěnami a střešní konstr kcí, v níž se po žívá
energie k úpravě vnitřního prostředí,
q) ucelenou částí budovy podlaží, byt nebo jiná část budovy,
která je rčena k samostatném po žívání nebo byla za
tímto účelem upravena,
r) celkovou energeticky vztažno plochou vnější půdorysná
plocha všech prostorů s pravovaným vnitřním prostředím v
celé b dově, vymezená vnějšími povrchy konstr kcí obálky
budovy,
s) větší změno dokončené budovy změna dokončené
budovy na více než 25 % celkové plochy obálky budovy,
t) obálko budovy soubor všech teplosměnných konstr kcí
na systémové hranici celé budovy nebo zóny, které jsou
vystaveny přilehlém prostředí, jež tvoří venkovní vzduch,
přilehlá zemina, vnitřní vzduch v přilehlém nevytápěném
prostoru, so sední nevytápěné b dově nebo so sední zóně
budovy vytápěné na nižší vnitřní návrhovo teplotu,
u) technickým systémem budovy zařízení rčené k vytápění,
chlazení, větrání, úpravě vlhkosti vzduchu, přípravě teplé
vody, osvětlení budovy nebo její celené části nebo pro
kombinaci těchto účelů,
v) nákladově optimální úrovní stanovené požadavky na
energetickou náročnost budov nebo jejich stavebních nebo
technických prvků, která vede k nejnižším nákladům na
investice v oblasti žití energií, na údržb , provoz a likvidaci
budov nebo jejich prvků v průběh odhadovaného
ekonomického životního cyklu,
w) budovou s téměř nulovou spotřebo energie budova s
velmi nízko energetickou náročností, jejíž spotřeba energie
je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů.
(2) Dále se pro účely tohoto zákona roz mí
a) výrobkem spojeným se spotřebo energie výrobek, jenž
má při po žívání dopad na spotřeb energie a jenž je uveden
na trh nebo do provozu, a dále části, které jsou rčeny k
zab dování do výrobk spojeného se spotřebo energie a
které jsou váděny na trh anebo do provozu jako jednotlivé
části pro konečné živatele a jejichž vliv na životní prostředí
lze posoudit samostatně,
b) so částmi a podsestavami části rčené k zab dování do
výrobk spojeného se spotřebo energie, jež nejsou váděny
na trh nebo do provozu jako jednotlivé části pro konečné
živatele, anebo u nichž nelze posoudit vliv na životní
prostředí samostatně,
c) energetickým štítkem označení výrobk spojeného se
spotřebo energie, které obsahuje údaje o spotřebě energie a
jiných hlavních zdrojů spotřebovaných v souvislosti s tímto
výrobkem,
d) informačním listem normalizovaný přehled informací
týkající se výrobk spojeného se spotřebo energie,
e) ekodesignem začlenění prvků nebo f nkcí výrobk
spojeného se spotřebo energie, které mohou mít vliv na
životní prostředí během životního cyklu tohoto výrobk , do
návrh výrobk spojeného se spotřebo energie s cílem
zlepšit vliv výrobk na životní prostředí během celého
životního cyklu,
f) jinými hlavními zdroji voda, chemikálie nebo jakékoli jiné
látky spotřebované výrobkem při běžném po žívání,
g) vedením na trh první zpříst pnění výrobk spojeného se
spotřebo energie na trhu Unie za účelem jeho distribuce
nebo po žívání v Unii za úplat , bez ohledu na způsob
prodeje, nebo bezúplatně,
h) vedením do provozu první po žití výrobk spojeného se
spotřebo energie živatelem v členském státě Unie k účel ,
pro který byl zhotoven,
i) výrobcem osoba vyrábějící výrobek spojený se spotřebo
energie a která hodlá vést výrobek na trh nebo do provozu,
a to pod svým jménem, popřípadě obchodním označením,
j) zplnomocněným zást pcem osoba sazená v Unii, která
byla výrobcem písemně pověřena k tomu, aby jeho jménem
plnila zcela nebo zčásti povinnosti vyplývající z tohoto
zákona,
k) dovozcem osoba sazená v Unii, která vádí na trh nebo
do provozu v Unii výrobek spojený se spotřebo energie ze
třetí země,
l) dodavatelem výrobce nebo jeho zplnomocněný zást pce v
Unii nebo dovozce, vádějící výrobek spojený se spotřebo
energie na trh nebo do provozu v Unii; pokud tito neexist jí,
považ je se za dodavatele jakákoli osoba, která vádí na trh
nebo do provozu v Unii výrobky spojené se spotřebo
energie, na něž se vztahuje tento zákon,
m) obchodníkem osoba, která prodává, pronajímá, nabízí ke
koupi na splátky nebo předvádí výrobky spojené se
spotřebo energie konečným živatelům.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[115]
HLAVA II
Energetické koncepce
§ 3
Státní energetická koncepce
(1) Státní energetická koncepce je strategickým
dokumentem s výhledem na 30 let vyjadř jícím cíle stát v
energetickém hospodářství v souladu s potřebo zabezpečit
základní funkce stát a s potřebami hospodářského a
společenského rozvoje i za krizové situace, včetně ochrany
životního prostředí, slo žícím i pro vypracování územních
energetických koncepcí.
(2) Návrh státní energetické koncepce zpracovává
Ministerstvo průmysl a obchodu (dále jen "ministerstvo") a
předkládá jej ke schválení vládě.
(3) Naplňování státní energetické koncepce vyhodnocuje
ministerstvo nejméně jedenkrát za 5 let a o výsledcích
vyhodnocení informuje vlád . V případě potřeby
ministerstvo zpracovává návrhy na změn státní energetické
koncepce a předkládá je ke schválení vládě.
§ 4
Územní energetická koncepce
(1) Územní energetická koncepce vychází ze státní
energetické koncepce a obsahuje cíle a principy řešení
energetického hospodářství na úrovni kraje, stat tárního
města a hlavního města Prahy nebo obce. Vytváří podmínky
pro hospodárné nakládání s energií v souladu s potřebami
hospodářského a společenského rozvoje včetně ochrany
životního prostředí a šetrného nakládání s přírodními zdroji
energie. Územní energetická koncepce je neopomen telným
podkladem pro politiku územního rozvoje a územně
plánovací dokumentaci.
(2) Územní energetickou koncepci jsou povinni přijmo t pro
svůj územní obvod kraj, hlavní město Praha a stat tární
město.
(3) Územní energetickou koncepci může, pokud se nejedná o
povinnost podle odstavce 2, přijmo t pro svůj územní obvod
nebo jeho část obec. Územní energetická koncepce přijatá
obcí m sí být v souladu s územní energetickou koncepcí
přijato krajem.
(4) Územní energetická koncepce se zpracovává na období
20 let a v případě potřeby podle odstavce 7 se doplň je a
upravuje.
(5) Územní energetická koncepce obsahuje
a) rozbor trendů vývoje poptávky po energii,
b) rozbor možných zdrojů a způsobů nakládání s energií,
c) hodnocení vy žitelnosti obnovitelných a dr hotných
energetických zdrojů a kombinované výroby elektřiny a
tepla, zvláště se vyhodnotí vhodnost vytápění a chlazení
vy žívajících obnovitelné zdroje energie v místní
infrastr kt ře,
d) hodnocení vy žitelnosti energetického potenciál
kom nálních odpadů,
e) hodnocení technicky a ekonomicky dosažitelných úspor z
hospodárnějšího vy žití energie,
f) řešení energetického hospodářství území včetně
zdůvodnění a návrh opatření platnitelných pořizovatelem
koncepce.
(6) K účasti na vypracování územní energetické koncepce si
pořizovatel může vyžádat so činnost držitelů licence na
podnikání v energetických odvětvích, dodavatelů t hých a
kapalných paliv a zpracovatelů kom nálních odpadů, kteří
podnikají na území, pro které se územní energetická
koncepce zpracovává, jakož i největších spotřebitelů energie.
Ti jsou povinni, pokud jsou k tomu pořizovatelem vyzváni,
pro vypracování územní energetické koncepce poskytnout
bezúplatně v n tném rozsahu potřebné podklady a údaje;
rozsah a lhůty pro poskytn tí podkladů a údajů stanoví
prováděcí právní předpis.
(7) Naplňování územní energetické koncepce vyhodnocuje
pořizovatel nejméně jedenkrát za 4 roky a na základě
vyhodnocení může zpracovávat návrhy na změn .
(8) Pořizovatel poskytuje ministerstvu na vyžádání
informace o akt álním stavu zpracování a vyhodnocení
územní energetické koncepce pro účely poso zení souladu
se státní energetickou koncepcí.
(9) Vláda nařízením stanoví podrobnosti obsahu územní
energetické koncepce podle odstavce 5.
K provedení § 4 odst. 9 viz nařízení vlády č. 195/2001 Sb.,
kterým se stanoví podrobnosti obsahu územní energetické
koncepce.
HLAVA III
Státní program na podporu úspor energie a vy žití
obnovitelných a dr hotných zdrojů energie
§ 5
(1) Státní program na podporu úspor energie a vy žití
obnovitelných a dr hotných zdrojů energie (dále jen
"Program") je program na podporu zvyšování účinnosti žití
energie, snižování energetické náročnosti a vy žití
obnovitelných a dr hotných zdrojů v souladu se schváleno
státní energetickou koncepcí a zásadami držitelného
rozvoje.
(2) Program zpracovává na období jednoho roku
ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a
předkládá jej ke schválení vládě.
(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního
prostředí vyhodnocuje naplňování Programu jedenkrát
ročně a o výsledcích informuje vlád . Ministerstvo výsledky
hodnocení Programu zohlední v návrh Programu na další
období.
(4) K sk tečnění Programu mohou být poskytovány dotace
ze státního rozpočt na
a) energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti žití
energie a snižování energetické náročnosti budov včetně
rozvoje budov s téměř nulovou spotřebo energie,
b) rozvoj vy žívání kombinované výroby elektřiny a tepla,
c) modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,
d) moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná
opatření,
e) rozvoj vy žívání obnovitelných a dr hotných zdrojů
energie,
f) rozvoj energetického vy žití kom nálních odpadů,
g) osvět , výchov , vzdělávání a poradenství v oblasti
nakládání s energií, vy žívání a přínosů obnovitelných a
dr hotných zdrojů energie,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[116]
h) věd , výzk m a vývoj v oblasti nakládání s energií,
energetických úspor a vy žití obnovitelných a dr hotných
zdrojů energie,
i) zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její
realizaci,
j) zavádění průkaz energetické náročnosti budov a
provádění energetických a ditů a energetických pos dků,
k) pobídky malým, středním a velmi malým podnikům
vyrábějícím výrobky spojené se spotřebo energie k
zavádění nových post pů vedo cích ke splnění požadavků
na ekodesign,
l) rozvoj energeticky úsporných budov.
(5) Program je veřejňován v Obchodním věstník a
ministerstvo jej veřejň je způsobem možň jícím dálkový
příst p.
(6) Vláda nařízením stanoví pravidla pro poskytování dotací
podle odstavce 4.
K provedení § 5 odst. 6 viz nařízení vlády č. 63/2002 Sb., o
pravidlech pro poskytování dotací ze státního rozpočt na
podporu hospodárného nakládání s energií a vy žívání
jejích obnovitelných a dr hotných zdrojů.
HLAVA IV
Některá opatření pro zvyšování hospodárnosti žití energie
§ 6
Účinnost žití energie zdrojů a rozvodů energie
(1) Stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo tepelné
energie je povinen u nově zřizovaných výroben a výroben, u
nichž se provádí změna dokončené stavby, zajistit alespoň
minimální účinnost žití energie výroben elektřiny nebo
tepelné energie stanovenou prováděcím právním předpisem.
(2) Stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné
energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu je
povinen u nově zřizovaných zařízení a u zařízení, u nichž se
provádí změna dokončené stavby na distribuci tepelné
energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu, zajistit
účinnost žití rozvodů energie a vybavení vnějších rozvodů a
vnitřních rozvodů tepelné energie a chladu v rozsahu
stanoveném prováděcím právním předpisem.
K § 6 odst. 2 viz vyhlášk č. 193/2007 Sb., kterou se
stanoví podrobnosti účinnosti žití energie při rozvodu
tepelné energie a vnitřním rozvodu tepelné energie a
chladu.
(3) Dodavatel kotlů a kamen na biomasu, solárních
fotovoltaických a solárních tepelných systémů, mělkých
geotermálních systémů a tepelných čerpadel (dále jen
"vybraná zařízení vyrábějící energii z obnovitelných zdrojů")
je povinen vést pravdivé, nezkreslené a úplné informace o
předpokládaných přínosech a ročních provozních nákladech
těchto zařízení a jejich energetickou účinnost v technické
dokumentaci nebo návod na po žití.
(4) Držitel licence na výrob elektřiny podle energetického
zákona vyrábějící elektřin ve výrobně elektřiny s
instalovaným výkonem vyšším než 5 MWe s vy žitím
hnědého hlí (dále jen "výrobce elektřiny") je povinen
a) zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti žití energie
provozovaných výroben elektřiny (dále jen "kontrola
účinnosti"), jejímž výsledkem je pravidelná písemná zpráva o
kontrole účinnosti podle prováděcího právního předpis
obsah jící také množství elektřiny vyrobené v období, za
které byla kontrola účinnosti provedena,
b) zpracovávat zprávy o kontrole účinnosti objektivně,
pravidelně a úplně,
c) předkládat zprávy o kontrole účinnosti ministerstvu do 30
dnů od provedení kontroly účinnosti a na vyžádání Státní
energetické inspekci.
(5) Výrobce elektřiny, který vyrábí elektřin bez dodávky
žitečného tepla s účinností žití energie nižší, než je
hodnota stanovená prováděcím právním předpisem, je
povinen uhradit operátorovi trhu do 90 dnů od provedení
kontroly účinnosti platbu za nesplnění minimální účinnosti
žití energie při spalování hnědého hlí. Ministerstvo
zveřejň je způsobem možň jícím dálkový příst p údaje ze
zpráv o kontrole účinnosti. Operátor trhu eviduje příjmy z
platby na zvláštním účt a po žívá je na úhrad nákladů
spojených s podporou elektřiny z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla vyrobené z hnědého
hlí podle jiného právního předpis .
(6) Způsob stanovení účinnosti žití energie provozovaných
výroben elektřiny, hodnoty minimální účinnosti žití energie
výroby elektřiny bez dodávky žitečného tepla, četnost
kontroly účinnosti, vzor a obsah zprávy o kontrole účinnosti
a způsob stanovení množství elektřiny vyrobené v období, za
které byla kontrola účinnosti provedena, a rozsah
zveřejňovaných údajů ze zpráv o kontrole účinnosti včetně
údajů o platbách operátorovi trhu stanoví prováděcí právní
předpis.
K provedení § 6 odst. 6 viz vyhlášk č. 441/2012 Sb., o
stanovení minimální účinnosti žití energie při výrobě
elektřiny a tepelné energie.
(7) Výši platby podle odstavce 5 stanoví vláda nařízením.
§ 6a
Kontrola provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a
klimatizačních systémů
(1) U provozovaných kotlů se jmenovitým výkonem nad 20
kW a přísl šných rozvodů tepelné energie je jejich vlastník
nebo společenství vlastníků jednotek povinen
a) zajistit pravidelnou kontrolu těchto kotlů a přísl šných
rozvodů tepelné energie, jejímž výsledkem je písemná
zpráva o kontrole provozovaných kotlů a přísl šných
rozvodů tepelné energie,
b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole provozovaných
kotlů a přísl šných rozvodů tepelné energie ministerstvu
nebo Státní energetické inspekci,
c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle
odstavce 3 písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění
osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpis
jiného členského stát Unie.
(2) U provozovaných klimatizačních systémů se jmenovitým
chladicím výkonem vyšším než 12 kW je jeho vlastník nebo
společenství vlastníků jednotek povinen
a) zajistit pravidelnou kontrolu tohoto klimatizačního
systém , jejímž výsledkem je písemná zpráva o kontrole
klimatizačního systém ,
b) předložit na vyžádání zprávy o kontrole klimatizačního
systém ministerstvu nebo Státní energetické inspekci,
c) oznámit ministerstvu provedení kontroly osobou podle
odstavce 3 písm. d) a předložit ministerstvu kopii oprávnění
osoby pro vykonávání této činnosti podle právního předpis
jiného členského stát Unie.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[117]
(3) Při kontrole provozovaných kotlů, tepelných rozvodů a
klimatizačních systémů m sejí být splněny tyto podmínky
a) kontrolu provozovaných kotlů a přísl šných rozvodů
tepelné energie, které nejsou předmětem licence na výrob
tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle
zvláštního právního předpis může provádět pouze
přísl šný energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. c)
nebo osoba podle písmene d),
b) kontrolu provozovaných kotlů a přísl šných rozvodů
tepelné energie, které jsou předmětem licence na výrob
tepelné energie a licence na rozvod tepelné energie podle
zvláštního právního předpis , provádí držitel této licence na
výrob tepla a držitel licence na rozvod tepla,
c) kontrolu klimatizačních systémů může provádět pouze
přísl šný energetický specialista podle § 10 odst. 1 písm. d)
nebo osoba podle písmene d),
d) kontroly provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie a
kontroly klimatizačních systémů včetně zpracování přísl šné
zprávy může provést a zpracovat také osoba usazena v jiném
členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkon vedené
činnosti podle právních předpisů jiného členského stát
Unie; ministerstvo je znávacím orgánem podle zvláštního
právního předpis ,
e) zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a přísl šných
rozvodů tepelné energie podle odstavce 1 a klimatizačních
systémů podle odstavce 2 m sejí být zpracovány objektivně,
nestranně, pravdivě a úplně.
(4) Povinnost podle odstavců 1 a 2 se nevztahuje na kotle a
vnitřní rozvody tepelné energie a klimatizační systémy
místěné v rodinných domech, bytech a stavbách pro
rodinnou rekreaci s výjimko případů, kdy jsou provozovány
výhradně pro podnikatelskou činnost. Na kotle a vnitřní
rozvody tepelné energie a klimatizační systémy místěné v
rodinných domech, bytech a stavbách pro rodinnou rekreaci
se poskytuje poradenství podle § 5 odst. 4 písm. g).
(5) Rozsah, četnost a způsob provádění kontroly, vzor a
obsah zprávy o kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů
tepelné energie a kontrolách klimatizačních systémů stanoví
prováděcí právní předpis.
K provedení § 6a odst. 5 viz vyhlášk č. 194/2013 Sb., o
kontrole kotlů a rozvodů tepelné energie, a vyhlášk č.
193/2013 Sb., o kontrole klimatizačních systémů.
§ 7
Snižování energetické náročnosti budov
(1) V případě výstavby nové budovy je stavebník povinen
plnit požadavky na energetickou náročnost budovy podle
prováděcího právního předpis a při podání žádosti o
stavební povolení nebo ohlášení stavby doložit
a) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgán podle
§ 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy
na nákladově optimální úrovni od 1. ledna 2013,
b) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgán podle
§ 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s
téměř nulovou spotřebo energie, a to v případě budovy,
jejímž vlastníkem a živatelem bude orgán veřejné moci
nebo subjekt zřízený orgánem veřejné moci (dále jen "orgán
veřejné moci") a jejíž celková energeticky vztažná plocha
bude
1. větší než 1 500 m2, a to od 1. ledna 2016,
2. větší než 350 m2, a to od 1. ledna 2017,
3. menší než 350 m2, a to od 1. ledna 2018,
c) kladným závazným stanoviskem dotčeného orgán podle
§ 13 splnění požadavků na energetickou náročnost budovy s
téměř nulovou spotřebo energie, a to v případě budovy s
celkovou energeticky vztažno plochou větší než 1 500 m2
od 1. ledna 2018, v případě budovy s celkovou energeticky
vztažno plochou větší než 350 m2 od 1. ledna 2019 a v
případě budovy s celkovou energeticky vztažno plochou
menší než 350 m2 od 1. ledna 2020,
d) průkazem energetické náročnosti budovy poso zení
technické, ekonomické a ekologické proveditelnosti
alternativních systémů dodávek energie.
(2) V případě větší změny dokončené budovy jsou stavebník,
vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
povinni plnit požadavky na energetickou náročnost budovy
podle prováděcího právního předpis a stavebník je povinen
při podání žádosti o stavební povolení nebo ohlášení stavby,
anebo vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
jsou povinni před zahájením větší změny dokončené budovy,
v případě, kdy tato změna nepodléhá stavebním povolení či
ohlášení, doložit průkazem energetické náročnosti budovy
a) splnění požadavků na energetickou náročnost budovy na
nákladově optimální úrovni pro budovu nebo pro měněné
stavební prvky obálky budovy a měněné technické systémy
podle prováděcího právního předpis ,
b) poso zení technické, ekonomické a ekologické
proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie
podle prováděcího právního předpis ,
c) stanovení dopor čených opatření pro snížení energetické
náročnosti budovy podle prováděcího právního předpis .
(3) V případě jiné než větší změny dokončené budovy nebo
větší změny dokončené budovy, při které se dokládají
požadavky na snížení energetické náročnosti pro měněné
stavební prvky obálky budovy nebo technické systémy, a
která je provedena do 10 let od vyhotovení průkaz
energetické náročnosti této budovy, jsou vlastník budovy
nebo společenství vlastníků jednotek povinni plnit
požadavky na energetickou náročnost budovy podle
prováděcího právního předpis a pro stavbu splnit
požadavky na energetickou náročnost pro měněné stavební
prvky obálky budovy nebo měněné technické systémy podle
prováděcího právního předpis ; to doloží kopií dokladů,
které se vztah jí k měněným stavebním prvkům obálky
budovy nebo měněným technickým systémům a které jsou
povinni chovávat 5 let.
(4) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků
jednotek jsou dále povinni
a) vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji
reg l jícími a registr jícími dodávk tepelné energie
konečným živatelům v rozsahu stanoveném prováděcím
právním předpisem; konečný živatel je povinen možnit
instalaci, údržb a kontrolu těchto přístrojů,
b) zajistit v případě instalace vybraných zařízení vyrábějících
energii z obnovitelných zdrojů v b dově, aby tuto instalaci
provedly pouze osoby podle § 10d; zajištění se prokazuje
předložením kopie daňových dokladů týkajících se přísl šné
instalace,
c) zajistit při žívání budov nepřekročení měrných kazatelů
spotřeby tepla pro vytápění, chlazení a pro příprav teplé
vody stanovených prováděcím právním předpisem,
d) řídit se pravidly pro vytápění, chlazení a dodávk teplé
vody stanovenými prováděcím právním předpisem,
e) u budov žívaných orgány státní správy s celkovou
energeticky vztažno plochou větší než 1 500 m2 zařadit do
1. ledna 2015 tyto budovy do Systém monitoringu spotřeby
energie veřejněného na internetových stránkách
ministerstva.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[118]
(5) Požadavky na energetickou náročnost budovy podle
odstavců 1 až 3 nem sí být splněny
a) u budov s celkovou energeticky vztažno plochou menší
než 50 m2,
b) u budov, které jsou k lt rní památko , anebo nejsou
k lt rní památko , ale nacházejí se v památkové rezervaci
nebo památkové zóně, pokud by s ohledem na zájmy státní
památkové péče splnění některých požadavků na
energetickou náročnost těchto budov výrazně změnilo jejich
charakter nebo vzhled; tuto sk tečnost stavebník, vlastník
budovy nebo společenství vlastníků jednotek doloží
závazným stanoviskem orgán státní památkové péče,
c) u budov navrhovaných a obvykle žívaných jako místa
bohosl žeb a pro náboženské účely,
d) u staveb pro rodinnou rekreaci,
e) u průmyslových a výrobních provozů, dílenských
provozoven a zemědělských budov se spotřebo energie do
700 GJ za rok,
f) při větší změně dokončené budovy v případě, že stavebník,
vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
prokáže energetickým auditem, že to není technicky nebo
ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy a její
provozní účely.
(6) Pravidla pro vytápění, chlazení a dodávk teplé vody se
nevztah jí na dodávky sk tečňované
a) v rodinných domech a stavbách pro rodinnou rekreaci,
b) pro nebytové prostory za podmínky nepřekročení limitů
stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení
zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje
energetickým posudkem,
c) pro byty ve vlastnictví společenství vlastníků jednotek,
pokud společenství vlastníků jednotek vyjádří souhlas s
odlišnými pravidly, za podmínky nepřekročení limitů
stanovených prováděcím právním předpisem a neohrožení
zdraví a majetku; nepřekročení limitů se prokazuje
energetickým posudkem.
(7) Povinnosti podle odstavce 4 písm. a) a c) se nevztah jí na
rodinné domy a stavby pro rodinnou rekreaci.
(8) Prováděcí právní předpis stanoví nákladově optimální
úroveň požadavků na energetickou náročnost budovy pro
nové budovy, větší změny dokončených budov, pro jiné než
větší změny dokončených budov, pro budovy s téměř
nulovou spotřebo energie, dále stanoví metodu výpočt
energetické náročnosti budovy, vzor poso zení technické,
ekonomické a ekologické proveditelnosti alternativních
systémů dodávek energie a vzor stanovení dopor čených
opatření pro snížení energetické náročnosti budovy.
K provedení § 7 odst. 8 viz vyhlášk č. 78/2013 Sb., o
energetické náročnosti budov.
(9) Rozsah vybavení vnitřních tepelných zařízení budov
přístroji reg l jícími a registr jícími dodávk tepelné
energie konečným živatelům, měrné ukazatele tepla pro
vytápění, chlazení a příprav teplé vody a pravidla pro
vytápění, chlazení a dodávk teplé vody stanoví prováděcí
právní předpis.
K provedení § 7 odst. 9 viz vyhlášk č. 194/2007 Sb.,
kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávk teplé
vody, měrné ukazatele spotřeby tepelné energie pro
vytápění a pro příprav teplé vody a požadavky na
vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji
reg l jícími dodávk tepelné energie konečným
spotřebitelům.
§ 7a
Průkaz energetické náročnosti
(1) Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků
jednotek je povinen
a) zajistit zpracování průkaz energetické náročnosti (dále
jen "průkaz") při výstavbě nových budov nebo při větších
změnách dokončených budov,
b) zajistit zpracování průkaz u budovy žívané orgánem
veřejné moci od 1. července 2013 s celkovou energeticky
vztažno plochou větší než 500 m2 a od 1. července 2015 s
celkovou energeticky vztažno plochou větší než 250 m2,
c) zajistit zpracování průkaz pro žívané bytové domy nebo
administrativní budovy
1. s celkovou energeticky vztažno plochou větší než 1 500
m2 do 1. ledna 2015,
2. s celkovou energeticky vztažno plochou větší než 1 000
m2 do 1. ledna 2017,
3. s celkovou energeticky vztažno plochou menší než 1 000
m2 do 1. ledna 2019,
d) oznámit ministerstvu zpracování průkaz osobou podle
odstavce 4 písm. a) bodu 2 a předložit ministerstvu kopii
oprávnění osoby pro vykonávání této činnosti podle
právního předpis jiného členského stát Unie,
e) u budovy žívané orgánem veřejné moci v případě, že pro
ni nastala povinnost zajistit zpracování průkaz podle
odstavce 1 písm. a) až c), místit průkaz v b dově podle
prováděcího právního předpis ,
f) předkládat na vyžádání průkazy ministerstvu nebo Státní
energetické inspekci.
(2) Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
jsou povinni
a) zajistit zpracování průkaz
1. při prodeji budovy nebo celené části budovy,
2. při pronájm budovy,
3. od 1. ledna 2016 při pronájm celené části budovy,
b) předložit průkaz nebo jeho ověřeno kopii
1. možném k p jícím budovy nebo celené části budovy
před zavřením smluv týkajících se ko pě budovy nebo
celené části budovy,
2. možném nájemci budovy nebo celené části budovy před
zavřením smluv týkajících se nájm budovy nebo celené
části budovy,
c) předat průkaz nebo jeho ověřeno kopii
1. k p jícím budovy nebo celené části budovy nejpozději
při podpisu k pní smlouvy,
2. nájemci budovy nebo celené části budovy nejpozději při
podpisu nájemní smlouvy,
d) zajistit vedení kazatelů energetické náročnosti
vedených v průkaz v informačních a reklamních
materiálech při
1. prodeji budovy nebo celené části budovy,
2. pronájm budovy nebo celené části budovy.
(3) Vlastník jednotky 5) je povinen
a) předložit průkaz nebo jeho ověřeno kopii
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[119]
1. možném k p jícím jednotky před zavřením smluv
týkajících se ko pě jednotky,
2. od 1. ledna 2016 možném nájemci jednotky před
zavřením smluv týkajících se nájm jednotky,
b) předat průkaz nebo jeho ověřeno kopii
1. k p jícím jednotky nejpozději při podpisu k pní
smlouvy,
2. od 1. ledna 2016 nájemci jednotky nejpozději při podpisu
nájemní smlouvy,
c) zajistit vedení kazatelů energetické náročnosti
vedených v průkaz v informačních a reklamních
materiálech při
1. prodeji jednotky,
2. od 1. ledna 2016 pronájm jednotky.
(4) Průkaz platí 10 let ode dne data jeho vyhotovení nebo do
provedení větší změny dokončené budovy, pro kterou byl
zpracován, a m sí
a) být zpracován pouze
1. přísl šným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1
písm. b), nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je
oprávněna k výkon vedené činnosti podle právních
předpisů jiného členského stát Unie; ministerstvo je
znávacím orgánem podle zvláštního právního předpis ,
b) být so částí dokumentace při prokazování dodržení
technických požadavků na stavby,
c) pro případy vedené v § 9a odst. 1 písm. a) a v § 9a odst. 2
písm. a) a b) obsahovat energetický posudek,
d) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně.
(5) Povinnosti podle odstavců 1 až 3 se nevztah jí na
případy vedené v § 7 odst. 5 písm. a), c), d) a e).
(6) Vzor a obsah průkaz , způsob jeho zpracování a místění
průkaz v b dově stanoví prováděcí právní předpis.
K provedení § 7a odst. 6 viz vyhlášk č. 78/2013 Sb., o
energetické náročnosti budov.
(7) Pokud vlastníkovi jednotky nebyl na písemné vyžádání
předán průkaz podle odstavce 1 nebo 2, může jej nahradit
vyúčtováním dodávek elektřiny, plynu a tepelné energie pro
přísl šno jednotku za plyn lé 3 roky; v tom případě pro
něj neplatí povinnost podle odstavce 3 písm. c).
(8) Průkaz zpracovaný pro budovu je také průkazem pro
ucelenou část této budovy včetně jednotky.
§ 8
Energetické štítky
(1) Výrobky spojené se spotřebo energie, na které se
vztah jí požadavky označování energetickými štítky, dodání
informačních listů a zpracování technické dokumentace,
stanoví přímo po žitelný předpis Evropské unie nebo
prováděcí právní předpis; a seznam těchto výrobků je
uveden v prováděcím právním předpise.
(2) Dodavatel je povinen
a) dodávat tištěný energetický štítek a informační list v
českém jazyce, který splň je požadavky stanovené
prováděcím právním předpisem,
b) chovávat technickou dokumentaci podle odstavce 3 pro
účely kontroly, a to nejméně po dobu 5 let od vyrobení
posledního dotčeného výrobk spojeného se spotřebo
energie,
c) předložit na vyžádání Státní energetické inspekci
technickou dokumentaci podle odstavce 3 a všechny doklady
prokaz jící správnost informací vedených na energetickém
štítk , v informačním listu a v technické dokumentaci,
d) předložit na vyžádání Státní energetické inspekci nebo
Evropské komisi elektronickou verzi technické
dokumentace, a to do 10 pracovních dnů po obdržení žádosti
Státní energetické inspekce nebo Evropské komise,
e) poskytovat na požádání obchodníkům okamžitě a
bezúplatně potřebné energetické štítky a informační listy
výrobků spojených se spotřebo energie,
f) zahrnovat informační list výrobk spojeného se spotřebo
energie do všech informačních a reklamních materiálů
týkajících se výrobk spojeného se spotřebo energie,
g) vést na energetických štítcích a v informačních listech
správné informace založené na metodách a postupech
měření podle prováděcího právního předpis .
(3) Technická dokumentace m sí obsahovat
a) obecný popis výrobk spojeného se spotřebo energie,
b) provedené konstr kční výpočty, stanoví-li tak prováděcí
právní předpis,
c) protokoly o zko škách, pokud jsou k dispozici, včetně
protokolů o těch zko škách, které byly provedeny
přísl šnými notifikovanými osobami podle jiných právních
předpisů,
d) výpočty nebo odvození informací vedených v písmenech
a) až c) v případě, že tyto informace byly získány formou
zko šek u podobných typů výrobků spojených se spotřebo
energie možň jící ověření přesnosti vedených informací
včetně seznamu všech dalších podobných typů výrobků
spojených se spotřebo energie, u nichž byly informace
získány stejným způsobem, stanoví-li tak prováděcí právní
předpis.
(4) Obchodník je povinen
a) řádně viditelným a čitelným způsobem vystavit na nebo u
výrobk spojeného se spotřebo energie energetický štítek a
poskytnout informační list v českém jazyce v informačních a
reklamních materiálech týkajících se výrobk spojeného se
spotřebo energie, které jsou k výrobkům spojeným se
spotřebo energie přiloženy, když jsou prodávány konečným
živatelům,
b) opatřit výrobek spojený se spotřebo energie přísl šným
energetickým štítkem na místě stanoveném v prováděcím
právním předpise, a to v českém jazyce, kdykoli je výrobek
spojený se spotřebo energie, na něhož se vztahuje
prováděcí právní předpis, nabízen nebo předváděn,
c) postupovat v případě, že jsou výrobky nabízeny k prodeji,
k pronájm nebo ke koupi na splátky prostřednictvím
zásilkového prodeje, katalogu, internetu, telemarketingu
nebo jakýmikoli jinými způsoby, při nichž nelze
předpokládat, že potenciální konečný živatel vidí
vystavený výrobek spojený se spotřebo energie, tak, aby
byly konečném živateli informace vedené na
energetickém štítk a v informačním listu zpříst pněny
podle prováděcího právního předpis .
(5) Dodavatel a obchodník jsou dále povinni vádět odkaz na
tříd energetické účinnosti výrobk spojeného se spotřebo
energie v
a) informačních a reklamních materiálech popis jících
spotřeb energie nebo cenu výrobk spojeného se spotřebo
energie,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[120]
b) informačních a reklamních technických materiálech
popis jících konkrétní technické parametry výrobk
spojeného se spotřebo energie veřejňovaných v písemné
nebo elektronické formě.
(6) Požadavky na energetické štítky, informační listy a
technickou dokumentaci podle tohoto zákona se nevztah jí
na po žité výrobky spojené se spotřebo energie, jakékoli
dopravní prostředky pro přeprav osob, zvířat nebo věcí a
na štítek s údaji o výkon nebo jeho ekvivalent připojený k
výrobk spojeném se spotřebo energie z bezpečnostních
důvodů.
(7) Náležitosti označování výrobků spojených se spotřebo
energie energetickými štítky, provedení a obsah
energetických štítků a informačních listů, metody a postupy
měření, rčení třídy energetické účinnosti a podrobnosti
obsahu technické dokumentace stanoví prováděcí právní
předpis.
K provedení § 8 odst. 1, § 8 odst. 2 písm. a) a g), § 8 odst. 3
písm. b) a d), § 8 odst. 4 písm. b) a c) a § 8 odst. 7 viz
vyhlášk č. 337/2011 Sb., o energetickém štítkování a
ekodesignu výrobků spojených se spotřebo energie.
§ 8a
Ekodesign
(1) Výrobky spojené se spotřebo energie, na které se
vztah jí požadavky na ekodesign, označování CE a ES
prohlášení o shodě, stanoví přímo po žitelný předpis
Evropské unie a seznam těchto výrobků je uveden v
prováděcím právním předpise.
(2) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zást pce je povinen
a) vádět na trh nebo do provozu výrobky spojené se
spotřebo energie, pouze pokud splň jí požadavky na
ekodesign, po poso zení shody, po označení CE a po vydání
ES prohlášení o shodě, a to podle prováděcího právního
předpis ,
b) nepřipojovat k výrobk spojeném se spotřebo energie
jakékoli jiné označení, které by mohlo vádět živatele v
omyl nebo vést k záměně, pokud jde o význam a tvar
označení CE,
c) vyhotovovat dokumenty týkající se poso zení shody a ES
prohlášení o shodě v českém jazyce.
(3) Výrobce nebo jeho zplnomocněný zást pce je po vedení
výrobk spojeného se spotřebo energie na trh nebo do
provozu dále povinen
a) chovávat přísl šné dokumenty týkající se provedeného
poso zení shody a vydaných ES prohlášení o shodě po dobu
10 let od vyrobení posledního vedeného výrobk spojeného
se spotřebo energie,
b) poskytovat Státní energetické inspekci veškeré potřebné
informace vedené v tomto zákoně a v prováděcím právním
předpise vztah jící se k ověření označení CE, k poso zení a
předpoklad shody a k ES prohlášení o shodě, a to do 10 dnů
po obdržení žádosti Státní energetické inspekce,
c) poskytovat Státní energetické inspekci vzorky výrobků
spojených se spotřebo energie k ověření označení CE, k
poso zení a předpoklad shody a k ES prohlášení o shodě,
d) v případě, že vádí na trh nebo do provozu so části a
podsestavy, poskytnout výrobci výrobk spojeného se
spotřebo energie, na nějž se vztahuje toto stanovení, údaje
o materiálovém složení a spotřebě energie, materiálů nebo
zdrojů těchto so částí nebo podsestav, pokud tak stanoví
prováděcí právní předpis,
e) poskytnout konečným živatelům výrobků spojených se
spotřebo energie nezbytné informace o tom, jak mohou
přispět k držitelném žívání výrobk spojeného se
spotřebo energie a ekologický profil výrobk spojeného se
spotřebo energie a výhody ekodesignu podle prováděcího
právního předpis .
(4) Není-li výrobce usazen v Unii a neexistuje-li
zplnomocněný zást pce, je povinnosti vedené v odstavcích
2 a 3 povinen zajistit dovozce. Neexistuje-li dovozce,
považ je se za osobu povinnou podle tohoto stanovení
osoba, která vádí na trh nebo do provozu výrobky spojené
se spotřebo energie stanovené v odstavci 1.
(5) Požadavky na označování CE a na ES prohlášení o shodě
se nevztah jí na dopravní prostředky pro přeprav osob,
zvířat nebo věcí a na výrobky spojené se spotřebo energie
vystavené na veletrzích, výstavách nebo předváděcích
akcích, pokud jsou opatřeny oznámením, že nesmějí být
váděny na trh nebo do provozu na území Unie, dokud
nesplní požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcím
právním předpisem.
(6) Požadavky na ekodesign, náležitosti označování CE,
obsah ES prohlášení o shodě, postupy pos zování a
předpoklad shody, postupy ověřování požadavků na
ekodesign a poskytování informací o výrobk a jeho žívání
stanoví prováděcí právní předpis.
K provedení § 8a odst. 1, § 8a odst. 2 písm. a), § 8a odst. 3
písm. d) a e) a § 8a odst. 6 viz vyhlášk č. 337/2011 Sb., o
energetickém štítkování a ekodesignu výrobků spojených
se spotřebo energie.
§ 9
Energetický audit
(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník
budovy nebo energetického hospodářství jsou povinni
zpracovat pro budovu nebo energetické hospodářství
energetický audit v případě, že
a) budova nebo energetické hospodářství mají celkovou
průměrno roční spotřeb energie za poslední dva
kalendářní roky vyšší, než je hodnota spotřeby energie
stanovená prováděcím právním předpisem,
b) u větší změny dokončené budovy nejsou splněny
požadavky na energetickou náročnost budovy podle § 7 odst.
5 písm. f).
(2) Energetický audit platí do provedení větší změny
dokončené budovy nebo energetického hospodářství, pro
které byl zpracován, a m sí
a) být zpracován pouze
1. přísl šným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1
písm. a), nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je
oprávněna k výkon vedené činnosti podle právních
předpisů jiného členského stát Unie; ministerstvo je
znávacím orgánem podle zvláštního právního předpis ,
b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně.
(3) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků
jednotek nebo vlastníka budovy nebo energetického
hospodářství v případě, že pro ně nastala povinnost
zpracovat audit podle odstavce 1, jsou
a) předložit na vyžádání energetický audit ministerstvu nebo
Státní energetické inspekci,
b) splnit opatření nebo část opatření vyplývající z
energetického auditu ve lhůtě stanovené v rozhodn tí Státní
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[121]
energetické inspekce v případě, že se jedná o organizační
složky stát , krajů a obcí a příspěvkové organizace,
c) oznámit ministerstvu provedení energetického auditu
osobou podle odstavce 2 písm. a) bodu 2 a předložit
ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této
činnosti podle právního předpis jiného členského stát
Unie.
(4) Povinnost zpracovat energetický audit se nevztahuje na
a) stávající energetické hospodářství v případě, že zařízení
na výrob elektřiny a tepelné energie, na přenos elektřiny a
distribuci elektřiny a na rozvod tepelné energie odpovídá
požadavkům na účinnost žití energie podle prováděcího
právního předpis ,
b) dokončené budovy, jejichž měrná spotřeba tepla při
vytápění odpovídá požadavkům stanoveným prováděcím
právním předpisem.
(5) Obsah a způsob zpracování energetického auditu a jeho
rozsah stanoví prováděcí právní předpis.
K provedení § 9 odst. 1 písm. a), § 9 odst. 5 viz vyhlášk č.
480/2012 Sb., o energetickém auditu a energetickém
posudku.
§ 9a
Energetický posudek
(1) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník
budovy nebo energetického hospodářství zajistí energetický
posudek pro
a) poso zení technické, ekonomické a ekologické
proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při
výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené
budovy se zdrojem energie s instalovaným výkonem vyšším
než 200 kW; energetický posudek je so částí průkaz podle
§ 7a odst. 4 písm. c),
b) poso zení proveditelnosti zavedení výroby elektřiny u
energetického hospodářství s celkovým tepelným výkonem
vyšším než 5 MW, pokud je předložena dokumentace stavby
podle zvláštního právního předpis , pro b dování nového
zdroje energie nebo pro změn dokončených staveb u zdrojů
energie již vyb dovaných,
c) poso zení proveditelnosti zavedení dodávky tepla u
energetického hospodářství s celkovým elektrickým
výkonem vyšším než 10 MW, pokud je předložena
dokumentace stavby podle zvláštního právního předpis ,
pro b dování nového zdroje energie nebo pro změn
dokončených staveb u zdrojů energie již vyb dovaných; u
energetického hospodářství, které žívá plynové t rbíny, se
tato povinnost vztahuje na celkový elektrický výkon vyšší
než 2 MW, u spalovacích motorů se tato povinnost vztahuje
na celkový elektrický výkon vyšší než 0,8 MW,
d) poso zení proveditelnosti projektů týkajících se snižování
energetické náročnosti budov, zvyšování účinnosti energie,
snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění nebo vy žití
obnovitelných nebo dr hotných zdrojů nebo kombinované
výroby elektřiny a tepla financovaných z programů podpory
ze státních, evropských finančních prostředků nebo
finančních prostředků pocházejících z prodeje povolenek na
emise skleníkových plynů,
e) vyhodnocení plnění parametrů projektů realizovaných v
rámci programů podle písmene d).
(2) Stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo vlastník
budovy nebo energetického hospodářství může na základě
vlastního rozhodn tí zajistit energetický posudek také pro
a) poso zení technické, ekonomické a ekologické
proveditelnosti alternativních systémů dodávek energie při
výstavbě nových budov nebo při větší změně dokončené
budovy se zdrojem energie s instalovaným výkonem nižším
než 200 kW; v případě, že je energetický posudek zpracován,
je so částí průkaz ,
b) dopor čená opatření pro snížení energetické náročnosti
budovy při větší změně dokončené budovy; v případě, že je
energetický posudek zpracován, je so částí průkaz ,
c) podklad pro veřejné zakázky v oblasti zvyšování účinnosti
energie, snižování emisí ze spalovacích zdrojů znečištění
nebo vy žití obnovitelných nebo dr hotných zdrojů nebo
kombinované výroby elektřiny a tepla,
d) vyhodnocení provedených opatření navržených v
energetickém auditu,
e) poso zení dosahování limitů při jiných pravidlech pro
vytápění, chlazení a dodávk teplé vody podle § 7 odst. 6
písm. b) a c).
(3) Energetický posudek m sí
a) být zpracován pouze
1. přísl šným energetickým specialistou podle § 10 odst. 1
písm. a), nebo
2. osobou usazenou v jiném členském státě Unie, pokud je
oprávněna k výkon vedené činnosti podle právních
předpisů jiného členského stát Unie; ministerstvo je
znávacím orgánem podle zvláštního právního předpis ,
b) být zpracován objektivně, pravdivě a úplně.
(4) Další povinnosti stavebníka, společenství vlastníků
jednotek nebo vlastníka budovy nebo energetického
hospodářství jsou
a) oznámit ministerstvu zpracování energetického posudku
osobou podle odstavce 3 písm. a) bodu 2 a předložit
ministerstvu kopii oprávnění osoby pro vykonávání této
činnosti podle právního předpis jiného členského stát
Unie,
b) na vyžádání předložit energetický posudek ministerstvu
nebo Státní energetické inspekci.
(5) Obsah energetického posudku, způsob zpracování
energetického posudku a jeho rozsah stanoví prováděcí
právní předpis.
K provedení § 9a odst. 5 viz vyhlášk č. 480/2012 Sb., o
energetickém auditu a energetickém posudku.
§ 10
Energetický specialista
(1) Energetickým specialistou je fyzická osoba, která je
držitelem oprávnění děleného ministerstvem k
a) zpracování energetického auditu a energetického
posudku,
b) zpracování průkaz ,
c) provádění kontroly provozovaných kotlů a rozvodů
tepelné energie, nebo
d) provádění kontroly klimatizačních systémů.
(2) Podmínky pro dělení oprávnění podle odstavce 1 jsou
a) složení odborné zko šky, které se prokazuje protokolem o
výsledk zko šky podle § 10a,
b) způsobilost k právním úkonům,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[122]
c) bezúhonnost, která se prokazuje podle odstavce 3,
d) odborná způsobilost, která se prokazuje podle odstavce 4.
(3) Za bezúhonno se pro účely tohoto zákona nepovaž je
osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin
spáchaný úmyslně v souvislosti s předmětem činnosti
energetického specialisty, pokud se na ni nehledí, jako by
nebyla odsouzena. Bezúhonnost se prokazuje výpisem z
evidence Rejstřík trestů. Ministerstvo si za účelem
prokázání bezúhonnosti žadatele vyžádá podle zvláštního
právního předpis způsobem možň jícím dálkový příst p
výpis z evidence Rejstřík trestů. Fyzická osoba, která není
státním občanem České republiky, dokládá bezúhonnost
výpisem z evidence obdobné Rejstřík trestů vydaným
státem, jehož je fyzická osoba občanem, jakož i doklady
vydanými státy, ve kterých se déle než 3 měsíce nepřetržitě
zdržovala v předcházejících 3 letech. Nevydávají-li tyto státy
výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží
fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti činěné před
notářem nebo orgánem členského stát , jehož je občanem,
nebo před notářem nebo orgánem členského stát
posledního pobytu. Tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců.
(4) Za odbornou způsobilost se pro účely tohoto zákona
považ je vysokoškolské vzdělání získané studiem v
bakalářských, magisterských nebo doktorských st dijních
programech v oblasti technických věd a jejich oborech
energetiky nebo stavebnictví a 3 roky praxe v oboru nebo
střední vzdělání s mat ritní zko ško v oblastech vzdělání
technického směr v oboru energetiky nebo stavebnictví a 6
roků praxe v oboru nebo vyšší odborné vzdělání v oblastech
technického směr v oboru energetiky nebo stavebnictví a 5
let praxe v oboru.
(5) Žádost o dělení oprávnění obsahuje kromě náležitostí
stanovených správním řádem kopie dokladů prokaz jících
odbornou způsobilost.
(6) Energetický specialista je povinen
a) předat zpráv o kontrole provozovaného kotle a rozvodu
tepelné energie a zpráv o kontrole klimatizačního systém ,
průkaz, energetický audit a energetický posudek vlastníkovi
budovy, společenství vlastníků jednotek nebo nájemci
budovy,
b) zachovat mlčenlivost o všech sk tečnostech týkajících se
fyzické nebo právnické osoby, o kterých se dozvěděl v
souvislosti s prováděním činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a;
získané sk tečnosti nesmí po žít ke svém prospěch nebo
k prospěch nebo újmě třetí osoby; zprostit energetického
specialistu mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická
osoba, která zadala energetickém specialistovi provedení
činností podle § 6a, 7a, 9 a 9a, ministerstvo v případě § 10b,
nebo stanoví-li tak zvláštní právní předpis,
c) opatřit energetický audit, energetický posudek, průkaz
nebo zpráv o kontrole provozovaného kotle a rozvodu
tepelné energie nebo zpráv o kontrole klimatizačního
systém vlastnor čním podpisem, svým jménem a číslem
oprávnění děleným ministerstvem a datem zpracování;
evidenční číslo energetického specialisty nesmí být
po žíváno na jiných než na výše vedených dokumentech,
d) průběžně vést v elektronické podobě evidenci o
provedených činnostech vztah jících se k § 6a, 7a, 9 a 9a a na
vyžádání předat údaje z této evidence v elektronické podobě
ministerstvu; vzor evidence o provedených činnostech
stanoví prováděcí právní předpis,
e) předkládat na vyžádání ministerstvu nebo Státní
energetické inspekci dokumenty a informace vztah jící se k
činnostem podle § 6a, 7a, 9 a 9a a zpracovaným zprávám o
kontrolách provozovaných kotlů a rozvodů tepelné energie, k
zpracovaným kontrolám klimatizačních systémů, k
zpracovaným průkazům a k zpracovaným energetickým
a ditům a energetickým pos dkům,
f) v případě, že se jedná o energetického specialistu
oprávněného zpracovávat energetický audit a energetický
posudek, být pojištěn pro případ odpovědnosti za škod ,
která by mohla vzniknout v souvislosti s výkonem jeho
činnosti, a to tak, aby rozsah pojistného plnění byl úměrný
možným škodám, které lze reálně předpokládat; pojištění
m sí trvat po celou dobu výkon činnosti,
g) neprovádět činnost podle § 6a, 7a, 9 a 9a, pokud
1. je stat tárním orgánem nebo členem stat tárního orgán
nebo je v pracovním nebo obdobném vztahu nebo má
majetkovou účast v právnické osobě nebo fyzické osobě,
která je vlastníkem nebo provozovatelem kotlů, rozvodů
tepelné energie, klimatizačních systémů, budovy nebo její
části nebo energetického hospodářství, které jsou
předmětem kontroly nebo na které zpracovává energetický
audit, energetický posudek nebo průkaz, nebo
2. je osobou blízko k osobám podle bodu 1,
h) absolvovat přezk šování podle § 10a,
i) na vyžádání ministerstva doložit v úředně ověřené kopii
dokumenty prokaz jící splnění podmínek podle odstavce 2
písm. d),
j) zpracovávat přísl šné dokumenty v souladu s stanovením
§ 6a odst. 3 a 5, § 7a odst. 4 a 6, § 9 odst. 2 a 5 a § 9a odst. 3 a
5.
(7) Energetický specialista je dále povinen absolvovat
pravidelné průběžné akt alizační odborné vzdělávání podle
§ 10a (dále jen "průběžné vzdělávání"); so částí této
povinnosti je podání žádosti o absolvování průběžného
vzdělávání ministerstvu nejpozději 3 měsíce před plyn tím
3 let od termín dělení oprávnění nebo od termín
absolvování posledního průběžného vzdělávání.
(8) Žádost o průběžné vzdělávání obsahuje údaje podle § 10c
odst. 1 a
a) druh oprávnění podle odstavce 1, ke kterém se bude
průběžné vzdělávání vztahovat,
b) kopii dokladu o posledním absolvování průběžného
vzdělávání,
c) čestné prohlášení o tom, že nedošlo ke změně ve
sk tečnostech prokaz jících odbornou způsobilost, v
opačném případě kopie dokladů prokaz jících odbornou
způsobilost.
(9) Vzor žádosti o dělení oprávnění, vzor žádosti o
absolvování průběžného vzdělávání a náležitosti vedení
evidence energetického specialisty o prováděných
činnostech stanoví prováděcí právní předpis.
K provedení § 10 odst. 9 viz vyhlášk č. 118/2013 Sb., o
energetických specialistech.
§ 10a
Odborná zko ška, průběžné vzdělávání a přezk šování
energetických specialistů
(1) Odborná zko ška
a) se skládá z ústní a písemné části, jejichž obsah a rozsah je
stanoven prováděcím právním předpisem,
b) se koná před zk šební komisí jmenovanou ministerstvem
podle pravidel stanovených prováděcím právním předpisem,
c) je zakončena protokolem o výsledk zko šky, který
vydává zk šební komise.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[123]
(2) Průběžné vzdělávání
a) pevň je, prohlubuje a aktualizuje odborné znalosti
platných právních předpisů prav jících hospodaření
energií, energetické náročnosti budov a energetického
hospodářství, energetické účinnosti výroben energie včetně
výroben energie vy žívající obnovitelné zdroje energie a
dr hotné zdroje energie a kombinovanou výrob elektřiny a
tepla, v rozsahu a podle pravidel stanovených prováděcím
právním předpisem,
b) pořádá organizace, popřípadě více organizací, která je
pověřená ministerstvem,
c) je končeno písemným odborným testem energetického
specialisty z oblastí vedených v písmen a); test se
vykonává za účasti člena zk šební komise nebo jiné osoby
jmenované ministerstvem,
d) je zakončeno protokolem o absolvování průběžného
vzdělávání, který organizace předává energetickém
specialistovi a v kopii ministerstvu.
(3) Požadavek průběžného vzdělávání není splněn, pokud se
energetický specialista neúčastní průběžného vzdělávání, má
nevyhov jící výsledek písemného testu nebo nepodá žádost
o účast v průběžném vzdělávání v řádném termín .
(4) Přezk šování
a) se provádí na základě výzvy ministerstva před zk šební
komisí jmenovanou ministerstvem, a to
1. pro nesplnění podmínek průběžného vzdělávání podle
odstavce 2, nebo
2. na návrh Státní energetické inspekce,
b) se provádí na základě podkladů pro přezk šování,
kterými jsou zprávy o kontrolách kotlů a rozvodů tepelné
energie, zprávy o kontrolách klimatizačních systémů,
energetické audity, nebo energetické posudky a průkazy,
které na základě evidence činnosti energetického specialisty
rčí ministerstvo,
c) je zakončeno protokolem o výsledk přezko šení, který
vydává zk šební komise.
(5) Ministerstvo pověří organizaci podle odstavce 2 písm. b)
na žádost organizace, jestliže
a) prokáže odbornou úroveň pravidel pro průběžné
vzdělávání podle odstavce 2 písm. a),
b) prokáže neexistenci finančních nebo jiných zájmů, které
by mohly ovlivnit výsledky její činnosti, a
c) vyčíslí cenu odborného kurzu tvořeno náklady a
přiměřeným ziskem,
a to na dobu 4 let; po skončení této doby může ministerstvo
na žádost organizace dobu jejího pověření prodlo žit, a to i
opakovaně.
(6) Neplní-li pověřená organizace povinnosti stanovené v
tomto zákoně, ministerstvo rozhodne o zr šení pověření
organizace k průběžném vzdělávání.
(7) Obsah a rozsah odborné zko šky, obsah a rozsah
průběžného vzdělávání a přezk šování, pravidla a jednání
zk šební komise a organizace pořádající průběžné
vzdělávání stanoví prováděcí právní předpis.
K provedení § 10a odst. 7 viz vyhlášk č. 118/2013 Sb., o
energetických specialistech.
§ 10b
Vydání a zr šení oprávnění a zápis energetického specialisty
do seznamu energetických specialistů
(1) Ministerstvo dělí oprávnění tomu žadateli, který splní
podmínky pro dělení oprávnění, a zapíše jej do seznamu
energetických specialistů.
(2) Pokud ministerstvo žádost zamítne, opakovanou žádost o
dělení oprávnění může chazeč podat po plyn tí 1 roku od
dor čení rozhodn tí ministerstva o zamítn tí žádosti. V
případě, že chazeč v žádosti uvedl nepravdivé informace
prokaz jící jeho odbornou způsobilost, může chazeč znovu
podat žádost po plyn tí 6 let od podání původní žádosti.
(3) Ministerstvo oprávnění zr ší a vyškrtne energetického
specialistu ze seznamu energetických specialistů v případě,
že energetický specialista již nesplň je podmínky pro
dělení oprávnění podle § 10 odst. 2 nebo por ší povinnosti
podle tohoto zákona. Oprávnění zaniká smrtí energetického
speciality nebo jeho prohlášením za mrtvého; v tom případě
ministerstvo vyškrtne energetického specialistu ze seznamu
energetických specialistů.
(4) Energetický specialista je po dor čení rozhodn tí
ministerstva o zr šení oprávnění povinen okamžitě končit
činnost, pro kterou mu bylo zr šeno oprávnění; rozklad proti
tomuto rozhodn tí nemá odkladný účinek.
§ 10c
Seznam energetických specialistů
(1) Do seznamu energetických specialistů vedeného
ministerstvem se zapis jí násled jící údaje
a) číslo oprávnění,
b) jméno, popřípadě jména, a příjmení,
c) datum narození,
d) druh oprávnění a datum zápis , popřípadě datum
vyškrtn tí,
e) adresa místa trvalého pobytu,
f) další kontaktní údaje (telefon, fax, elektronická adresa),
g) identifikační číslo osoby, pokud bylo přiděleno,
h) obchodní firma nebo jméno a příjmení podnikatele,
identifikační číslo osoby, adresa sídla nebo místa podnikání a
kontaktní údaje, pokud energetický specialista není osobou
samostatně výdělečně činno ,
i) datum absolvování průběžného vzdělávání.
(2) Údaje ze seznamu energetických specialistů jsou veřejně
příst pné na internetových stránkách ministerstva.
(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky
poskytuje ministerstvu pro účely správního řízení o dělení
a zr šení oprávnění energetických specialistů
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systém evidence
obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systém cizinců.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) datum narození,
c) adresa místa pobytu,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[124]
d) datum úmrtí; je-li vydáno rozhodn tí soudu o prohlášení
za mrtvého, den, který je v rozhodn tí uveden jako den smrti
nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého
nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodn tí.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres
místa trvalého pobytu,
f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
g) datum úmrtí,
h) den, který byl v rozhodn tí soudu o prohlášení za mrtvého
uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů
prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum narození,
c) rodné číslo,
d) státní občanství,
e) druh a adresa místa pobytu, včetně předchozích adres
místa trvalého pobytu,
f) zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům,
g) den, který byl v rozhodn tí soudu o prohlášení za mrtvého
uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů
prohlášený za mrtvého nepřežil.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v
základním registru obyvatel, se vy žijí z agendového
informačního systém evidence obyvatel nebo agendového
informačního systém cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru
předcházejícím so časný stav.
(8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě po žít
vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného
úkol .
§ 10d
Osoba oprávněná provádět instalaci vybraných zařízení
vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů
(1) Osobou oprávněno provádět instalace vybraných
zařízení vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů (dále jen
„osoba oprávněná provést instalaci“) je fyzická osoba, která
je držitelem
a) živnostenského oprávnění pro vodoinstalatérství a
topenářství, pro montáž, opravy a rekonstrukce chladicích
zařízení a tepelných čerpadel, pro montáž, opravy, revize a
zko šky elektrických zařízení nebo pro kamnářství a
b) přísl šného osvědčení o získání profesní kvalifikace podle
zákona o znávání výsledků dalšího vzdělávání ne staršího
než 5 let.
(2) Přeshraničně může vybraná zařízení vyrábějících energii
z obnovitelných zdrojů instalovat osoba sazená v jiném
členském státě Unie, pokud je oprávněna k výkon vedené
činnosti podle právních předpisů jiného členského stát
Unie; ministerstvo je znávacím orgánem podle zvláštního
právního předpis .
§ 10e
zr šen
§ 10f
zr šen
§ 10g
zr šen
§ 11
Působnost ministerstva
(1) Ministerstvo
a) zpracovává návrhy Státní energetické koncepce, provádí
její aktualizaci a vyhodnocování,
b) zpracovává Národní akční plán energetické účinnosti,
provádí jeho aktualizaci a vyhodnocení,
c) zpracovává Národní akční plán na zvýšení počt budov s
téměř nulovou spotřebo energie, provádí jeho aktualizaci a
vyhodnocení,
d) rozhoduje o přidělování dotací z Programu,
e) sleduje vývoj účinnosti žití energie a energetické
náročnosti budov a působí na snižování její spotřeby a
snížení negativních dopadů na životní prostředí při
nakládání s energií a vy žívání energie z obnovitelných a
dr hotných zdrojů,
f) vyhodnocuje a propaguje výsledky Programu,
g) zabezpeč je činnosti spojené s poradenstvím,
vzděláváním a propagací efektivního vy žívání energie a
vy žívání obnovitelných a dr hotných zdrojů energie,
h) zajišť je mezinárodní spol práci v oblasti nakládání s
energií za účelem zahraniční pomoci, účasti České republiky
v mezinárodních organizacích a prezentace dosažených
výsledků,
i) vydává a zr š je oprávnění energetického specialisty a
vede seznam energetických specialistů,
j) jmenuje zk šební komisi, která provádí odbornou zko šk
a přezk šování energetických specialistů, a stanovuje
pravidla jednání této zk šební komise,
k) pověř je organizaci, která provádí průběžné vzdělávání
energetických specialistů, a stanovuje pravidla jednání této
organizace,
l) platň je stanovisko k politice územního rozvoje a
zásadám územního rozvoje,
m) informuje Evropskou komisi o plnění závazků
vyplývajících ze směrnic a rozhodn tí Evropského
parlamentu a Rady,
n) zveřejň je a aktualizuje informace ohledně jednotlivých
forem podpory pro úspory energie a pro zařízení vy žívající
energii z obnovitelných a dr hotných zdrojů energie.
(2) Činnostmi podle odstavce 1 může ministerstvo pověřit
organizační složk stát .
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[125]
§ 11a
zr šen
HLAVA V
Správní delikty
§ 12
Přest pky
(1) Fyzická osoba se dop stí přest pk tím, že
a) vykonává bez přísl šného oprávnění činnost
energetického specialisty nebo činnost osoby oprávněné
provést instalaci,
b) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo
tepelné energie nezajistí minimální účinnost žití energie
podle § 6 odst. 1,
c) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné
energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí
účinnost žití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,
d) jako vlastník kotlů s výkonem nad 20 kW a rozvodů
tepelné energie nesplní některo z povinností podle § 6a
odst. 1,
e) jako vlastník klimatizačního systém se jmenovitým
chladicím výkonem vyšším než 12 kW nesplní některo z
povinností podle § 6a odst. 2,
f) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některo
z povinností podle § 7 odst. 1,
g) jako stavebník nebo vlastník budovy nesplní
1. některo z povinností při změnách dokončených budov
podle § 7 odst. 2 nebo 3,
2. některo z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a odst. 1,
nebo
3. některo z povinností podle § 9 odst. 1 nebo 3, nebo § 9a
odst. 1 nebo 4,
h) jako vlastník budovy nesplní některo z povinností podle
§ 7a odst. 2,
i) jako vlastník jednotky nesplní některo z povinností podle
§ 7a odst. 3 nebo 7,
j) jako konečný živatel ne možní instalaci, údržb nebo
kontrolu přístrojů reg l jících dodávk tepelné energie
konečným živatelům podle § 7 odst. 4 písm. a).
(2) Za přest pek lze ložit pokutu do
a) 50 000 Kč, jde-li o přest pek podle odstavce 1 písm. i)
nebo j),
b) 100 000 Kč, jde-li o přest pek podle odstavce 1 písm. a),
b), c), d), e), f), g) nebo h).
§ 12a
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dop stí
správního deliktu tím, že
a) vykonává bez přísl šného oprávnění činnost
energetického specialisty nebo osoby oprávněné provést
instalaci,
b) jako držitel licence na podnikání v energetických
odvětvích nebo dodavatel t hých a kapalných paliv nebo
zpracovatel kom nálních odpadů neposkytne pořizovateli na
jeho výzv potřebné podklady a údaje podle § 4 odst. 6,
c) jako stavebník nebo vlastník výrobny elektřiny nebo
tepelné energie nezajistí minimální účinnost žití energie
podle § 6 odst. 1,
d) jako stavebník nebo vlastník zařízení na distribuci tepelné
energie a vnitřní distribuci tepelné energie a chladu nezajistí
účinnost žití rozvodů energie podle § 6 odst. 2,
e) jako dodavatel zařízení vyrábějících energii z
obnovitelných zdrojů v rozporu s § 6 odst. 3 uvede v
technické dokumentaci nebo návod na po žití nesprávné,
zkreslené nebo neúplné informace,
f) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek
vlastnící kotle se jmenovitým výkonem nad 20 kW a rozvody
tepelné energie nesplní některo z povinností podle § 6a
odst. 1,
g) jako vlastník nebo společenství vlastníků jednotek
vlastnící klimatizační systém se jmenovitým chladicím
výkonem vyšším než 12 kW nesplní některo z povinností
podle § 6a odst. 2,
h) jako stavebník při výstavbě nové budovy nesplní některo
z povinností podle § 7 odst. 1,
i) jako stavebník, vlastník budovy nebo společenství
vlastníků jednotek
1. nesplní některo z povinností při změnách dokončených
budov podle § 7 odst. 2 nebo 3, nebo
2. nesplní některo z povinností podle § 7 odst. 4 nebo § 7a
odst. 1,
j) jako vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek
nesplní některo z povinností podle § 7a odst. 2,
k) jako stavebník, společenství vlastníků jednotek nebo
vlastník budovy nebo energetického hospodářství
1. nepodrobí budovu nebo energetické hospodářství
energetickém auditu podle § 9 odst. 1,
2. nesplní některo z povinností podle § 9 odst. 3,
3. nezajistí energetický posudek pro některý z účelů podle §
9a odst. 1, nebo
4. neoznámí ministerstvu provedení energetického posudku
podle § 9a odst. 4 písm. a),
l) jako vlastník jednotky nesplní některo z povinností podle
§ 7a odst. 3 nebo 7,
m) jako energetický specialista
1. v rozporu s § 6a odst. 3 písm. e) zpracuje neobjektivní,
nesprávno nebo neúplno zpráv o kontrolách
provozovaných kotlů, přísl šných rozvodů tepelné energie
nebo klimatizačních systémů,
2. v rozporu s § 7a odst. 4 písm. d) zpracuje neobjektivně,
nesprávně nebo neúplně průkaz,
3. v rozporu s § 9 odst. 2 písm. b) zpracuje neobjektivně,
nesprávně nebo neúplně energetický audit,
4. v rozporu s § 9a odst. 3 písm. b) zpracuje neobjektivně,
nesprávně nebo neúplně energetický posudek,
5. nesplní některo z povinností podle § 10 odst. 6,
6. neabsolvuje průběžné vzdělávání podle § 10 odst. 7, nebo
7. okamžitě ne končí činnost podle § 10b odst. 4,
n) jako výrobce elektřiny nesplní některo z povinností
podle § 6 odst. 4 nebo 5.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[126]
(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se
dop stí správního deliktu dále tím, že
a) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebo energie
vedených v § 8 odst. 1 por ší některo z povinností podle §
8 odst. 2,
b) jako obchodník obchod jící s výrobky spojenými se
spotřebo energie vedenými v § 8 odst. 1 por ší některo z
povinností podle § 8 odst. 4,
c) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebo energie
vedených v § 8 odst. 1 nebo jako obchodník obchod jící s
těmito výrobky por ší některo z povinností podle § 8 odst.
5,
d) jako výrobce, jeho zplnomocněný zást pce nebo dovozce
vádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se
spotřebo energie vedené v § 8a odst. 1 por ší některo z
povinností podle § 8a odst. 2,
e) jako výrobce, zplnomocněný zást pce nebo dovozce
vádějící na trh nebo do provozu výrobky spojené se
spotřebo energie vedené v § 8a odst. 1 por ší některo z
povinností podle § 8a odst. 3,
f) jako dodavatel výrobků spojených se spotřebo energie
vedených v § 8 odst. 1 nesplní opatření podle § 94 odst. 2
písm. c), d) nebo e) energetického zákona, nebo
g) jako výrobce, zplnomocněný zást pce nebo dovozce
výrobků spojených se spotřebo energie vedených v § 8a
odst. 1 nesplní opatření podle § 94 odst. 2 písm. c), d) nebo
e) energetického zákona.
(3) Za správní delikt se loží pokuta do
a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
a), c), d), e), f), g), l) nebo m) bodů 5, 6 nebo 7 nebo podle
odstavce 1 písm. n),
b) 200 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
b), h), i), j) nebo podle odstavce 1 písm. k) bodu 2 nebo 4,
c) 5 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm.
k) bodu 1 nebo 3, odstavce 1 písm. m) bodů 1, 2, 3 nebo 4
nebo odstavce 1 písm. o) nebo podle odstavce 2.
(4) zr šen
(5) zr šen
(6) zr šen
§ 12b
Společná stanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže
prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno
požadovat, aby por šení právní povinnosti zabránila.
(2) Při rčení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k
závažnosti správního deliktu, zejména ke způsob jeho
spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl
spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká,
jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode
dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 2 let ode dne,
kdy byl spáchán.
(4) Správní delikty podle tohoto zákona projednává Státní
energetická inspekce. V prvním stupni územní inspektorát, v
jehož územní působnosti se nachází místo spáchání
správního deliktu. O odvolání rozhoduje ústřední
inspektorát.
(5) Na odpovědnost za jednání, k něm ž došlo při podnikání
fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztah jí
stanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické
osoby.
(6) Pokuty vybírá a vymáhá Státní energetická inspekce.
(7) Příjem z pokut je příjmem státního rozpočt .
§ 13
Ochrana zvláštních zájmů
(1) Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy při
ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v řízeních, která
provádí Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti,
pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají
působnost stavebních úřadů.
(2) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní
správy při ochraně zájmů chráněných tímto zákonem v
řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou
stavební úřady vedené v odstavci 1. V těchto řízeních
vydává na základě žádosti stavebníka závazná stanoviska,
vzor žádosti a rozsah závazného stanoviska stanoví
prováděcí právní předpis.
(3) Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní
správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní
plánovací dokumentace, pokud misť jí nebo mění zdroje
energie, distrib ční soustavy rčené k distribuci elektrické
energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení. V těchto
případech vydává stanovisko v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem.
(4) Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro rčení
energetických zařízení, k nimž vydává stanovisko podle
odstavce 3 a závazné stanovisko podle odstavce 2
ministerstvo nebo Státní energetická inspekce.
K provedení § 13 odst. 2, 3 a 4 viz vyhlášk č. 195/2007
Sb., kterou se stanoví rozsah stanovisek k politice
územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci,
závazných stanovisek při ochraně zájmů chráněných
zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění
pozdějších předpisů, a podmínky pro rčení energetických
zařízení.
(5) Ministerstvo obrany jako dotčený orgán státní správy
platň je závazná stanoviska podle tohoto zákona v
územním řízení a stavebním řízení u staveb důležitých pro
obranu stát .
§ 13a
Kontrola
(1) Kontrolu dodržování stanovení tohoto zákona upravuje
zvláštní zákon.
(2) Kontrolu dodržování tohoto zákona v objektech důležitých
pro obranu stát provádí Ministerstvo obrany, v objektech
slo žících k plnění úkolů Ministerstva vnitra, Policie České
republiky, Policejní akademie České republiky, Hasičského
záchranného sboru České republiky, Úřad pro zahraniční styky
a informace, Bezpečnostní informační sl žby a v objektech
organizačních složek stát a příspěvkových organizací zřízených
Ministerstvem vnitra provádí Ministerstvo vnitra a u staveb, u
kterých Ministerstvo spravedlnosti vykonává působnost
stavebního úřad , provádí Ministerstvo spravedlnosti.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[127]
HLAVA VI
Společná, přechodná a závěrečná stanovení
§ 14
(1) Povinnost podle § 4 zpracovat územní energetickou koncepci
m síbýtsplněna do5letodednenabytíúčinnosti tohoto zákona.
(2) Povinnost podle § 6a odst. 10 vybavit vnitřní tepelná
zařízení budov přístroji reg l jícími dodávk tepelné
energie m sí být splněna do 7 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona.
(3) Organizační složky stát , organizační složky krajů a obcí,
příspěvkové organizace vedené v § 9 odst. 3 písm. b) a
fyzické a právnické osoby vedené v § 9 odst. 3 písm. c) jsou
povinny do 4 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona
nechat si zpracovat na jimi provozované energetické
hospodářství a budovy energetický audit. Tato lhůta nem sí
být dodržena, je-li celková roční spotřeba energie vyšší než
desetinásobek vyhláško stanovených hodnot; v tomto
případě se lhůta prodl ž je na 5 let ode dne nabytí účinnosti
tohoto zákona s tím, že energetický audit m sí být zahájen
do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
(4) Ministerstvo vydá vyhlášk k provedení § 6 až 10a, § 10d,
§ 10e a § 13.
(5) Práce na zpracování územní energetické koncepce m sí
být zahájeny do 1 roku od nabytí účinnosti tohoto zákona.
(6) Povinnost zpracovávat energetický audit se nevztahuje
na energetické hospodářství a budovy, u kterých bylo vydáno
stavební povolení, nebo byla zahájena nebo končena
výstavba nebo změna dokončené stavby
a) do 31. prosince 2001 se státní dotací poskytnutou
ministerstvem v rámci programu, nebo
b) do 31. prosince 2001 se státní dotací nebo půjčko
Státním fondem životního prostředí, Ministerstvem pro
místní rozvoj, nebo Ministerstvem zemědělství.
ČÁST DRUHÁ
Účinnost
§ 15
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2001.
Klaus v. r.
Havel v. r.
Zeman v. r.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[128]
Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně
některých zákonů
K podporovaným zdrojům energie na úrovni evrospkého práva viz:
a) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře vy žívání energie z obnovitelných
zdrojů a o změně a následném zr šení směrnic 2001/77/ES a 2003/30/ES
b) 2009/548/ES: Rozhodn tí Komise ze dne 30. června 2009, kterým se stanoví vzor pro národní akční plány pro energii z
obnovitelných zdrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES (oznámeno pod číslem K(2009) 5174)
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Podporované zdroje energie
HLAVA I
Obecná stanovení
§ 1
Předmět, účel úpravy a společná pravidla podpory
(1) Tento zákon zapracovává přísl šné předpisy Evropské
unie a upravuje
a) podporu elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných
zdrojů energie (dále jen "obnovitelný zdroj"), dr hotných
energetických zdrojů (dále jen "dr hotný zdroj"),
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a
decentrální výroby elektřiny, výkon státní správy a práva a
povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené,
b) obsah a tvorbu Národního akčního plán České republiky
pro energii z obnovitelných zdrojů (dále jen "Národní akční
plán"),
c) podmínky pro vydávání, evidenci a znávání zár k
původ energie z obnovitelných zdrojů,
d) podmínky pro vydávání osvědčení o původ elektřiny
vyrobené z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a
tepla nebo dr hotných zdrojů,
e) financování podpory na úhrad nákladů spojených s
podporou elektřiny z podporovaných zdrojů, tepla z
obnovitelných zdrojů, decentrální výroby elektřiny,
biometanu a poskytn tí dotace operátorovi trhu na úhrad
těchto nákladů,
f) odvod z elektřiny ze sl nečního záření.
(2) Účelem tohoto zákona je v zájm ochrany klimatu a
ochrany životního prostředí
a) podpořit vy žití obnovitelných zdrojů, dr hotných zdrojů,
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
biometanu a decentrální výroby elektřiny,
b) zajistit zvyšování podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě
primárních energetických zdrojů k dosažení stanovených
cílů,
c) přispět k šetrném vy žívání přírodních zdrojů a k trvale
držitelném rozvoji společnosti,
d) vytvořit podmínky pro naplnění závazného cíle podíl
energie z obnovitelných zdrojů na hr bé konečné spotřebě
energie v České republice při so časném zohlednění zájmů
zákazníků na minimalizaci dopadů podpory na ceny energií
pro zákazníky v České republice.
(3) Ustanovení tohoto zákona prav jící postup pro
stanovení výše a rozsahu podpory se nepo žijí, pokud by
podpora stanovená na jejich základě byla v rozporu s
podmínkami pro poskytování veřejné podpory stanovenými
právem Evropské unie nebo rozhodn tími Komise vydanými
na jeho základě.
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se roz mí
a) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje
energie, jimiž jsou energie větr , energie sl nečního záření,
geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie
vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu,
energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie
bioplynu,
b) biomasou biologicky rozložitelná část prod ktů, odpadů a
zbytků biologického původ z provozování zemědělství a
hospodaření v lesích a so visejících průmyslových odvětvích,
zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a
biologicky rozložitelná část průmyslového a kom nálního
odpadu,
c) bioplynem plynné palivo vyráběné z biomasy po žívané
pro výrob elektřiny, tepla nebo pro výrob biometanu,
d) biokapalinou kapalné palivo vyráběné z biomasy
po žívané pro výrob elektřiny a tepla,
e) biometanem pravený bioplyn srovnatelný kvalitou a
čistoto se zemním plynem, který je po vstupu do přepravní
nebo distrib ční soustavy považován za zemní plyn,
f) dr hotnými zdroji vy žitelné energetické zdroje, jejichž
energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při
přeměně a konečné spotřebě energie, při volňování z
bit minozních hornin včetně degazačního a důlního plynu
nebo při energetickém vy žívání nebo odstraňování odpadů
a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné
hospodářské činnosti,
g) kombinovanou výrobo elektřiny a tepla přeměna
primární energie na energii elektrickou a žitečné teplo ve
společném so časně probíhajícím procesu v jednom
výrobním zařízení,
h) žitečným teplem teplo vyrobené v procesu kombinované
výroby elektřiny a tepla slo žící pro dodávky do soustavy
zásobování tepelnou energií nebo k dalším vy žití pro
technologické účely s výjimko odběr pro vlastní spotřeb
zdroje a tepelné energie vy žité k další přeměně na
elektrickou nebo mechanickou energii,
i) hrubou konečno spotřebo energie dodaná energie k
dalším vy žití pro průmysl, dopravu, zemědělství a
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[129]
lesnictví, domácnosti a sl žby, včetně elektřiny a tepla
spotřebovaného odvětvím energetiky při výrobě elektřiny a
tepla a ztrát elektřiny a tepla v sítích,
j) zeleným bonusem na elektřin finanční částka na podporu
výroby elektřiny podle tohoto zákona rčená výrobcům
elektřiny z obnovitelných zdrojů, dr hotných zdrojů nebo
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
k) zeleným bonusem na biometan finanční částka na
podporu výroby biometanu podle tohoto zákona rčená
výrobcům biometanu,
l) zeleným bonusem na teplo finanční částka na podporu
výroby tepla podle tohoto zákona rčená výrobcům tepla,
m) bonusem na decentrální výrob elektřiny finanční částka
na podporu výroby elektřiny ve výrobnách elektřiny, které
jsou připojeny k distrib ční so stavě přímo nebo
prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné
výrobny elektřiny připojené k distrib ční so stavě,
n) výrobno elektřiny z podporovaných zdrojů výrobna
elektřiny z obnovitelných zdrojů, dr hotných zdrojů nebo z
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
o) výrobno tepla zdroj tepelné energie z obnovitelných
zdrojů,
p) výrobno biometanu zařízení k výrobě bioplynu a jeho
úpravě na biometan,
q) výrobcem výrobce elektřiny z obnovitelného zdroje,
výrobce elektřiny z dr hotného zdroje a výrobce elektřiny z
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla,
r) výrobcem biometanu výrobce biometanu z bioplynu,
s) výrobcem tepla výrobce tepla z obnovitelného zdroje,
t) vyk p jícím obchodník s elektřino , který vykupuje
vyrobenou elektřin od výrobce,
u) povinně vyk p jícím obchodník s elektřino rčený tímto
zákonem nebo vybraný Ministerstvem průmysl a obchodu
(dále jen "ministerstvo"), který vykupuje elektřin od
výrobce z obnovitelného zdroje vyrobenou ve výrobně
elektřiny na vymezeném území,
v) vyk p jícím biometan obchodník s plynem, který
vykupuje vyrobený biometan od výrobce biometanu,
w) hodinovou cenou cena elektřiny na denním trhu s
elektřino organizovaném operátorem trhu; v případech,
kdy není denní trh s elektřino organizován, roz mí se
hodinovou cenou pevná jednotková cena elektřiny pro
zvláštní režim zúčtování ve stavech nouze stanovená
cenovým rozhodn tím Energetického reg lačního úřad
(dále jen "Úřad"),
x) provozovatelem regionální distrib ční soustavy držitel
licence na distribuci elektřiny, jehož distrib ční soustava je
přímo připojena na přenosovo soustavu.
HLAVA II
Národní akční plán
§ 3
(1) Národní akční plán zpracovaný podle Rozhodn tí Komise
obsahuje opatření a způsob dosažení závazných cílů podíl
energie z obnovitelných zdrojů, průběžných dílčích cílů
podíl energie z obnovitelných zdrojů a předpokládané
hodnoty vyrobené energie a další informace pro jednotlivé
druhy obnovitelných zdrojů.
(2) Národní akční plán přispívá k naplňování závazných cílů
podíl energie z obnovitelných zdrojů na hr bé konečné
spotřebě energie a hr bé konečné spotřebě energie v
dopravě v České republice v roce 2020 a stanoví průběžné
dílčí cíle podílů energie z obnovitelných zdrojů.
(3) Návrh Národního akčního plán vypracovává a jeho
aktualizaci provádí ministerstvo. Národní akční plán
schvaluje vláda.
(4) Při zpracování návrh Národního akčního plán
ministerstvo vychází ze Státní energetické koncepce,
očekávaného zvyšování energetické účinnosti a úspor
energie a poso zení nezbytnosti b dování nové energetické
infrastruktury a soustav zásobování tepelnou energií
vy žívajících energii z obnovitelných zdrojů.
(5) Plnění Národního akčního plán vyhodnocuje
ministerstvo nejméně jedenkrát za 2 roky a o výsledcích
vyhodnocení informuje vlád .
HLAVA III
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů a dr hotných
zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla
§ 4
Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů
(1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z obnovitelných
zdrojů podle tohoto zákona se za elektřin z obnovitelných
zdrojů považ je elektřina vyrobená vy žitím obnovitelných
zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny a
distrib ční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo
naměřená na svorkách generátor a snížená o
technologickou vlastní spotřeb elektřiny, anebo poměrná
část elektřiny pocházející z obnovitelného zdroje v případě
společného spalování obnovitelného zdroje a dr hotného
zdroje nebo neobnovitelného zdroje.
(2) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na
výrob elektřiny z obnovitelných zdrojů ve výrobnách
elektřiny na území České republiky připojených k
elektrizační so stavě České republiky přímo nebo
prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné
výrobny elektřiny připojené k elektrizační so stavě České
republiky.
(3) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se stanoví s
ohledem na předpokládané hodnoty výroby energie pro
jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů pro jednotlivé roky do
roku 2020 vedené v Národním akčním plán .
(4) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se vztahuje na
elektřin vyrobenou ve výrobnách elektřiny vy žívajících
obnovitelné zdroje, které splň jí minimální účinnost žití
energie stanovenou prováděcím právním předpisem, a na
elektřin uvedenou v odstavci 5. Požadavky na minimální
účinnost žití energie se nestanoví pro výrobny elektřiny
vy žívající geotermální energii, energii sl nečního záření,
energii větr a vody.
(5) V případě elektřiny vyrobené
a) spalováním obnovitelného zdroje je podpora elektřiny z
obnovitelných zdrojů stanovena odlišně podle druhu a
parametrů obnovitelného zdroje a způsobů jeho vy žití
stanovených prováděcím právním předpisem,
K dr hům a parametrům podporovaných obnovitelných
zdrojů viz vyhlášk č. 477/2012 Sb., o stanovení dr hů a
parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů pro
výrob elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a
chovávání dok mentů.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[130]
b) z biomasy nebo biokapalin se podpora elektřiny z
obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřin vyrobenou
v zařízení schopném vyrábět elektřin v kombinované
výrobě elektřiny a tepla, na které ministerstvo vydalo
osvědčení podle § 47,
c) z bioplynu se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů
vztahuje pouze na elektřin vyrobenou v kombinované
výrobě elektřiny a tepla, která vy žívá bioplyn vznikající
alespoň ze 30 % z jiné biomasy, než je cíleně pěstovaná
biomasa na orné půdě a na travním porostu, a která zajistí
efektivní vy žití pro alespoň 50 % primární energie biomasy,
ze které je bioplyn vyroben; vlastní technologická spotřeba
elektřiny a tepla výrobny elektřiny se přitom nezapočítává;
způsob vykazování množství cíleně pěstované biomasy na
orné půdě a na travním porostu při výrobě bioplynu stanoví
prováděcí právní předpis,
K provedení § 4 odst. 5 písm. c) viz vyhlášk č. 477/2012
Sb., o stanovení dr hů a parametrů podporovaných
obnovitelných zdrojů pro výrob elektřiny, tepla nebo
biometanu a o stanovení a chovávání dok mentů.
d) vy žitím energie sl nečního záření se podpora elektřiny z
obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřin vyrobenou
ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem výrobny do 30
kWp, která je místěna na střešní konstrukci nebo na
obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným
základem evidované v katastru nemovitostí; podporována je
pouze elektřina vyrobená v jedné výrobně elektřiny do 30
kWp, která je místěna na jedné střešní konstrukci nebo na
obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným
základem evidované v katastru nemovitostí,
e) energetickým vy žitím kom nálního odpadu se podpora
elektřiny z obnovitelných zdrojů vztahuje pouze na elektřin
vyrobenou z biologicky rozložitelné části kom nálního
odpadu; v případě nevytříděného kom nálního odpadu
stanoví podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části na
energetickém obsahu kom nálního odpadu prováděcí právní
předpis,
K provedení § 4 odst. 5 písm. e) viz vyhlášk č. 477/2012
Sb., o stanovení dr hů a parametrů podporovaných
obnovitelných zdrojů pro výrob elektřiny, tepla nebo
biometanu a o stanovení a chovávání dok mentů.
f) z biokapalin se podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů
vztahuje pouze na elektřin vyrobenou z biokapalin, které
splň jí kritéria držitelnosti stanovená prováděcím právním
předpisem.
Ke kritériím držitelnosti pro biokapaliny viz vyhlášk č.
477/2012 Sb., o stanovení dr hů a parametrů
podporovaných obnovitelných zdrojů pro výrob
elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a
chovávání dok mentů.
(6) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů se nevztahuje
na elektřin z obnovitelných zdrojů
a) v případě neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační
soustavy podle jiného právního předpis , nebo
b) vyrobenou ve výrobnách elektřiny vedených do provozu
v období, pro které Úřad podle odstavce 8 podporu elektřiny
z obnovitelných zdrojů nestanoví,
c) vyrobenou výrobcem elektřiny z obnovitelného zdroje,
který, má-li formu akciové společnosti či právní formu
obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výl čně
zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou,
nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou
vlastníky akcií, jejichž so hrnná jmenovitá hodnota
přesah je 10% základního kapitál výrobce s vedením
zdroje, z něhož údaje o velikosti podíl akcionářů vychází.
(7) Rozsah a výši podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů
stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodn tí.
(8) V případě, že pro výrob elektřiny z obnovitelných zdrojů
bylo o dva roky dříve, než je rok, ve kterém se o podpoře
elektřiny z obnovitelných zdrojů rozhoduje, dosaženo nebo
překonáno sk tečnými hodnotami výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů předpokládaných hodnot výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovených v Národním
akčním plán pro rok, ve kterém se o podpoře elektřiny z
obnovitelných zdrojů rozhoduje, Úřad pro výrobny elektřiny
vedené do provozu od 1. ledna násled jícího roku podporu
elektřiny z obnovitelných zdrojů pro tento rok nestanoví. V
případě vodních a větrných elektráren se pro porovnání
po žívají přepočtené hodnoty stanovené podle rozhodn tí
Komise.
(9) Informace o dosažené hodnotě výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů podle odstavce 8 zveřejní Úřad do 30.
května v Energetickém reg lačním věstník .
(10) Podpora elektřiny z obnovitelných zdrojů včetně
elektřiny pocházející z obnovitelného zdroje v případě
společného spalování obnovitelného zdroje a
neobnovitelného zdroje a biokapalin se vztahuje pouze na
elektřin vyrobenou ve výrobnách elektřiny vedených do
provozu do 31. prosince 2013 včetně. Toto se netýká
podpory výroby elektrické energie vy žívající energii vody
ve výrobnách elektřiny do instalovaného výkon 10 MW. V
případě biokapalin se podpora vztahuje pouze na elektřin
vyrobenou z biokapalin do 31. prosince 2013 včetně ve
výrobnách elektřiny vedených do provozu do 31. prosince
2013 včetně.
§ 5
Podpora elektřiny z dr hotných zdrojů
(1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z dr hotných
zdrojů podle tohoto zákona se za elektřin z dr hotných
zdrojů považ je elektřina vyrobená vy žitím dr hotných
zdrojů naměřená v předávacím místě výrobny elektřiny a
distrib ční soustavy nebo přenosové soustavy, nebo
naměřená na svorkách generátor a snížená o
technologickou vlastní spotřeb elektřiny, anebo poměrná
část elektřiny pocházející z dr hotného zdroje v případě
společného spalování dr hotného zdroje a obnovitelného
zdroje nebo neobnovitelného zdroje a jestliže na elektřin
vyrobenou z dr hotných zdrojů vydalo ministerstvo
osvědčení o původ elektřiny z dr hotných zdrojů.
(2) Podpora elektřiny z dr hotných zdrojů se vztahuje na
výrob elektřiny z dr hotných zdrojů ve výrobnách elektřiny
na území České republiky připojených k elektrizační
so stavě České republiky přímo nebo prostřednictvím
odběrného místa nebo prostřednictvím jiné výrobny
elektřiny připojené k elektrizační so stavě České republiky.
(3) Podpora elektřiny z dr hotných zdrojů se vztahuje na
elektřin vyrobenou v kombinované výrobě elektřiny a tepla
ve výrobnách elektřiny vy žívajících dr hotné zdroje, které
splň jí minimální účinnost žití energie stanovenou
prováděcím právním předpisem. V případě výroby elektřiny
z degazačního plynu nebo důlního plynu není podmínko
pro podporu elektřiny kombinovaná výroba elektřiny a tepla.
(4) V případě elektřiny vyrobené energetickým vy žíváním
kom nálního odpadu se podpora elektřiny z dr hotných
zdrojů vztahuje pouze na elektřin vyrobenou z jeho
biologicky nerozložitelné části při splnění podmínky podle
odstavce 3.
(5) Podpora elektřiny z dr hotných zdrojů se poskytuje na
množství elektřiny vykázané výrobcem, a to v termínech, v
rozsahu a způsobem podle prováděcího právního předpis .
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[131]
K § 5 odst. 5 viz vyhlášk č. 478/2012 Sb., o vykazování a
evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a
biometanu, množství a kvality sk tečně nabytých a
vy žitých zdrojů a k provedení některých dalších
stanovení zákona o podporovaných zdrojích energie.
(6) Podpora elektřiny z dr hotných zdrojů se nevztahuje na
elektřin z dr hotných zdrojů v případě neoprávněné
dodávky elektřiny do elektrizační soustavy podle jiného
právního předpis .
(7) Podpora elektřiny z dr hotných zdrojů se nevztahuje na
elektřin vyrobenou výrobcem elektřiny z dr hotného
zdroje, který, má-li formu akciové společnosti či právní
formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výl čně
zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou,
nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou
vlastníky akcií, jejichž so hrnná jmenovitá hodnota
přesah je 10% základního kapitál výrobce s vedením
zdroje, z něhož údaje o velikosti podíl akcionářů vychází.
(8) Rozsah a výši podpory elektřiny z dr hotných zdrojů
stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodn tí.
§ 6
Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla
(1) Pro účely stanovení podpory elektřiny z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla podle tohoto zákona
se za elektřin z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla považ je elektřina vyrobená ve společném
procesu spojeném s dodávko žitečného tepla v zařízení, na
které ministerstvo vydalo osvědčení o původ elektřiny z
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, při jejíž
výrobě se dosahuje poměrné úspory vst pního primárního
paliva potřebného na výrob této elektřiny a tepla ve výši
nejméně 10 % oproti oddělené výrobě elektřiny a tepla,
přičemž požadavek na dosažení poměrné úspory vst pního
primárního paliva se vztahuje pouze na elektřin vyrobenou
ve výrobně elektřiny s instalovaným elektrickým výkonem
vyšším než 1 MW.
(2) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla se vztahuje na elektřin z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla vyrobenou ve
výrobnách elektřiny na území České republiky připojených k
elektrizační so stavě České republiky přímo nebo
prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné
výrobny elektřiny připojené k elektrizační so stavě České
republiky.
(3) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla se poskytuje na množství elektřiny
vykázané výrobcem, a to v termínech, v rozsahu a způsobem
podle prováděcího právního předpis .
K § 6 odst. 3 viz vyhlášk č. 453/2012 Sb., o elektřině z
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a
elektřině z dr hotných zdrojů.
(4) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla se nevztahuje na elektřin z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla v případě
neoprávněné dodávky elektřiny do elektrizační soustavy
podle jiného právního předpis .
(5) Podpora elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla se nevztahuje na elektřin vyrobenou
výrobcem elektřiny, který, má-li formu akciové společnosti či
právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány
výl čně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční
osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou
vlastníky akcií, jejichž so hrnná jmenovitá hodnota
přesah je 10% základního kapitál výrobce s vedením
zdroje, z něhož údaje o velikosti podíl akcionářů vychází.
(6) Rozsah a výši podpory elektřiny z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla stanoví Úřad podle
tohoto zákona v cenovém rozhodn tí.
§ 7
Práva a povinnosti s bjektů na trhu s elektřino z
obnovitelných zdrojů, dr hotných zdrojů a z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla
(1) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy je povinen na svém licencí vymezeném
území přednostně připojit k přenosové so stavě nebo k
distrib ční so stavě výrobn elektřiny z podporovaného
zdroje za účelem přenos elektřiny nebo distribuce
elektřiny, pokud o to výrobce požádá a splň je podmínky
připojení stanovené jiným právním předpisem, s výjimko
případ prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro
přenos nebo distribuci nebo při ohrožení bezpečného a
spolehlivého provozu elektrizační soustavy.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy je povinen na vyžádání výrobce, jehož
výrobna elektřiny z podporovaného zdroje má být připojena
k distrib ční so stavě nebo k přenosové so stavě,
poskytnout informace nezbytné pro připojení, odhad
nákladů so visejících s připojením, lhůty pro přijetí a
vyřízení žádosti o připojení a odhad doby nezbytné pro
provedení připojení.
(3) Právo na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů,
dr hotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla (dále jen "podpora elektřiny") podle tohoto
zákona se vztahuje pouze na držitele licence na výrob
elektřiny, který vyrábí elektřin z podporovaných zdrojů. U
výroben elektřiny vy žívajících obnovitelné zdroje trvá
právo na podporu elektřiny po dobu životnosti výrobny
elektřiny stanovené prováděcím právním předpisem ve
znění účinném ke dni vedení výrobny do provozu. Způsob a
postup vedení výrobny elektřiny do provozu stanoví
prováděcí právní předpis.
K provedení § 7 odst. 3 viz vyhlášk č. 347/2012 Sb.,
kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry
obnovitelných zdrojů pro výrob elektřiny a doba
životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů.
(4) Výrobce, který po žívá pro výrob elektřiny palivo z
biomasy, z biokapaliny nebo z bioplynu, je povinen
chovávat dokumenty a záznamy o po žitém palivu po dobu
5 let v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem.
(5) Výrobce nebo dovozce paliva z biomasy, z biokapaliny
nebo z bioplynu je povinen chovávat dokumenty a záznamy
o po žitých dr zích biomasy, biokapalin a bioplynu a o
způsob jejich vy žití pro výrob paliv v rozsahu
stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně po
dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly, a
na vyžádání je zpříst pnit Úřad , ministerstvu, operátorovi
trhu a Státní energetické inspekci.
K § 7 odst. 4 a 5 viz vyhlášk č. 477/2012 Sb., o stanovení
dr hů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů
pro výrob elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a
chovávání dok mentů.
(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy je povinen zaregistrovat předávací
místo výrobny elektřiny vyrábějící elektřin z obnovitelných
zdrojů, dr hotných zdrojů nebo vysokoúčinné kombinované
výroby elektřiny a tepla, ke které vzniká nárok na podporu
elektřiny podle tohoto zákona, připojené k jím provozované
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[132]
přenosové so stavě nebo distrib ční so stavě přímo nebo
prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné
výrobny elektřiny připojené k přenosové nebo distrib ční
so stavě jako výrobní předávací místo v systém operátora
trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle
jiného právního předpis .
§ 8
Formy podpory elektřiny
(1) Podpora elektřiny se sk tečň je formou zelených
bon sů na elektřin nebo výk pních cen.
(2) Právo zvolit podporu elektřiny formou výk pních cen má
pouze výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů vy žívající
energii vody, a to ve výrobně elektřiny o instalovaném
výkon do 10 MW včetně a ostatní výrobci elektřiny z
obnovitelných zdrojů ve výrobně elektřiny o instalovaném
výkon do 100 kW včetně. V ostatních případech, včetně
elektřiny vyrobené ve výrobně elektřiny s instalovaným
výkonem do 100 kW společně z obnovitelných zdrojů a
neobnovitelných zdrojů, má výrobce elektřiny z
obnovitelných zdrojů právo pouze na podporu elektřiny
formou zelených bon sů na elektřin . Výrobce elektřiny z
obnovitelných zdrojů má právo, pokud je to v souladu s výše
vedeným, změnit formu podpory elektřiny podle odstavce 1
pouze k 1. lednu pro daný kalendářní rok.
(3) Výrobce je povinen zaregistrovat prostřednictvím
vyk p jícího nebo povinně vyk p jícího anebo přímo v
systém operátora trhu zvolenou formu podpory elektřiny a
její změn .
(4) Podporu elektřiny formou výk pních cen nelze v rámci
jedné výrobny elektřiny kombinovat s podporou elektřiny
formou zelených bon sů na elektřin .
(5) Termíny a postup pro výběr formy podpory elektřiny a
její změny a postup při registraci v systém operátora trhu
stanoví prováděcí právní předpis.
K provedení § 8 odst. 2, 3 a 5 viz vyhlášk č. 346/2012 Sb.,
o termínech a postupech výběr formy podpory,
postupech registrace podpor u operátora trhu, termínech a
postupech výběr a změn režimů zeleného bonusu na
elektřin a termín nabídn tí elektřiny povinně
vyk p jícím (registrační vyhláška).
(6) V případě elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, z
dr hotných zdrojů nebo z vysokoúčinné kombinované
výroby elektřiny a tepla je možný so běh podpory elektřiny
formou zelených bon sů na elektřin .
§ 9
Zelený bonus na elektřin
(1) Zelený bonus na elektřin je stanoven v Kč/MWh a
poskytován v ročním nebo hodinovém režim .
(2) Pokud není výrobce subjektem zúčtování nebo nepřenesl
odpovědnost za odchylku na jiný subjekt zúčtování, je
vyk p jící povinen převzít odpovědnost za odchylku.
(3) Pokud o to výrobce požádá, je operátor trhu povinen, na
základě vyúčtování podle odstavce 6, hradit výrobci zelený
bonus na elektřin z obnovitelných zdrojů, dr hotných
zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a
tepla.
(4) Podpora elektřiny formou zeleného bonusu na elektřin
a) vyrobenou ve výrobně elektřiny vy žívající obnovitelné
zdroje s instalovaným výkonem do 100 kW včetně nebo
biologicky rozložitelno část kom nálního odpadu nebo
vyrobenou společným spalováním obnovitelného zdroje a
neobnovitelného zdroje se poskytuje pouze v režim ročního
zeleného bonusu na elektřin ,
b) vyrobenou ve výrobně elektřiny vy žívající obnovitelné
zdroje s instalovaným výkonem nad 100 kW, s výjimko
biologicky rozložitelné části kom nálního odpadu nebo
vyrobenou společným spalováním obnovitelného zdroje a
neobnovitelného zdroje, se poskytuje pouze v režim
hodinového zeleného bonusu na elektřin ,
c) z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a
dr hotných zdrojů se poskytuje pouze v režim ročního
zeleného bonusu na elektřin .
(5) Výrobce má právo, pokud je to v souladu s odstavcem 4,
změnit režim zeleného bonusu na elektřin pouze k 1. lednu
pro daný kalendářní rok v termínech a postupem pro výběr
režimů zeleného bonusu na elektřin podle prováděcího
právního předpis .
K provedení § 9 odst. 4 a 5 viz vyhlášk č. 346/2012 Sb., o
termínech a postupech výběr formy podpory, postupech
registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech
výběr a změn režimů zeleného bonusu na elektřin a
termín nabídn tí elektřiny povinně vyk p jícím
(registrační vyhláška).
(6) Vyúčtování zeleného bonusu na elektřin se sk tečň je
na základě naměřených hodnot vyrobené elektřiny nebo v
případech podle § 11 odst. 6 na základě vypočtených hodnot
vyrobené elektřiny evidovaných operátorem trhu podle
prováděcího právního předpis . Nepředá-li výrobce
operátorovi trhu naměřené nebo vypočtené hodnoty
vyrobené elektřiny nebo ne možní-li operátorovi trhu nebo
jím písemně pověřené osobě ani na základě opakovaně
prokazatelně předané výzvy příst p k měřicím zařízení
slo žícím pro měření vyrobené elektřiny z podporovaných
zdrojů energie nebo nezajistí-li na základě žádosti operátora
trhu ověření vypočtených hodnot způsobem a postupem
stanoveným prováděcím právním předpisem, nárok na
úhrad zelených bon sů na elektřin nevzniká.
K § 9 odst. 6 viz vyhlášk č. 478/2012 Sb., o vykazování a
evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a
biometanu, množství a kvality sk tečně nabytých a
vy žitých zdrojů a k provedení některých dalších
stanovení zákona o podporovaných zdrojích energie.
§ 10
Výk pní ceny
(1) Do doby rozhodn tí o výběr povinně vyk p jícího je
pro přísl šné vymezené území povinně vyk p jícím
dodavatel poslední instance. O výběr povinně vyk p jícího
informuje ministerstvo způsobem možň jícím dálkový
příst p.
(2) Povinně vyk p jící je povinen vykupovat elektřin z
obnovitelných zdrojů, na kterou se vztahuje podpora
elektřiny, vyrobenou ve výrobně elektřiny nacházející se na
jeho vymezeném území za podmínek podle § 11 a 12.
Povinně vyk p jící nese odpovědnost za odchylku v
předávacím místě výrobny elektřiny podle jiného právního
předpis .
(3) Vyúčtování povinně vyko pené elektřiny se provádí na
základě naměřených hodnot v předávacím místě výrobny
elektřiny a distrib ční soustavy nebo přenosové soustavy a
evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního
předpis .
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[133]
§ 11
Podmínky podpory elektřiny, výk p a evidence výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů, dr hotných zdrojů a
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla
(1) Základním časovým úsekem pro výk p elektřiny z
obnovitelných zdrojů, dr hotných zdrojů a vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla je 1 hodina.
(2) Základním časovým úsekem pro vyhodnocování a
zúčtování výk p elektřiny z obnovitelných zdrojů,
dr hotných zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla je 1 měsíc nebo jeho celé násobky. V případě
výroben elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW je
základní časový úsek čtvrtletí.
(3) Pokud výrobce hodlá nabídno t elektřin povinně
vyk p jícím , m sí mu tuto sk tečnost oznámit v termín
stanoveném prováděcím právním předpisem.
K provedení § 11 odst. 3 viz vyhlášk č. 346/2012 Sb., o
termínech a postupech výběr formy podpory, postupech
registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech
výběr a změn režimů zeleného bonusu na elektřin a
termín nabídn tí elektřiny povinně vyk p jícím
(registrační vyhláška).
(4) V případě podpory elektřiny formou zelených bon sů na
elektřin je výrobce povinen
a) předat elektronickou formou operátorovi trhu naměřené
nebo vypočtené hodnoty v členění podle jednotlivých dr hů
podporovaných zdrojů a předávacích míst výroben elektřiny
a jejich evidenci podle prováděcího právního předpis a
případně další doplň jící informace, týkající se předávaných
naměřených nebo vypočtených hodnot; způsob předání a
evidence naměřených nebo vypočtených hodnot elektřiny z
podporovaných zdrojů vy žívajících formu podpory zeleným
bonusem na elektřin stanoví prováděcí právní předpis, a
b) možnit operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené
osobě příst p k měřicím zařízení, které slo ží pro měření
vyrobené elektřiny z podporovaných zdrojů energie.
(5) V případě podpory elektřiny formou výk pních cen je
provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy povinen předat elektronickou formou
operátorovi trhu naměřené hodnoty v předávacím místě
připojení výrobny elektřiny k jím provozované přenosové
nebo distrib ční so stavě v členění podle jednotlivých dr hů
obnovitelných zdrojů a předávacích míst výroben elektřiny a
vést jejich evidenci. Způsob předání a evidence naměřených
hodnot elektřiny z obnovitelných zdrojů vy žívajících formu
podpory výk pní cenou stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Výrobce, který vyrábí elektřin z obnovitelných zdrojů
nebo dr hotných zdrojů společně s elektřino z
neobnovitelných zdrojů, je povinen zajistit měření nebo
výpočet vyrobeného množství elektřiny z obnovitelných
zdrojů nebo dr hotných zdrojů způsobem, který stanoví
prováděcí právní předpis.
(7) Výrobce, který vyrábí elektřin společným spalováním
obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, je povinen
způsobem, který stanoví prováděcí právní předpis,
vykazovat operátorovi trhu a na vyžádání též Úřad a
ministerstvu
a) zvlášť množství elektřiny z obnovitelného zdroje a
neobnovitelného zdroje,
b) sk tečné nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho
kvalitu a
c) sk tečné vy žití veškerého nabytého množství
obnovitelného zdroje pro účely výroby elektřiny.
(8) Výrobce, který platň je podporu elektřiny v režim
hodinového zeleného bonusu na elektřin i na vyrobenou
elektřin , která nebyla dodána do distrib ční soustavy nebo
přenosové soustavy, je povinen zajistit měření s hodinovým
průběhem výroby elektřiny z obnovitelného zdroje
způsobem, který stanoví jiný právní předpis.
(9) V případě dosažení záporné hodinové ceny je výrobce,
který vy žívá podporu elektřiny formou výk pní ceny,
povinen záporno hodinovou cenu uhradit povinně
vyk p jícím , a to za dodané množství elektřiny v dané
hodině. Povinně vyk p jící je povinen o takových případech
předem informovat výrobce v termínech a způsobem podle
prováděcího právního předpis .
(10) V případech, kdy na denním trhu s elektřino
organizovaném operátorem trhu nedojde k seso hlasení
nabídky a poptávky, nevzniká výrobci, který vy žívá
podporu elektřiny formou výk pní ceny nebo formou
zeleného bonusu na elektřin , v těchto hodinách k vyrobené
elektřině nárok na podporu. Povinně vyk p jící nebo
vyk p jící je povinen o takových případech předem
informovat výrobce v termínech a způsobem podle
prováděcího právního předpis .
K § 11 odst. 9 a 10 viz vyhlášk č. 346/2012 Sb., o
termínech a postupech výběr formy podpory, postupech
registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech
výběr a změn režimů zeleného bonusu na elektřin a
termín nabídn tí elektřiny povinně vyk p jícím
(registrační vyhláška).
(11) V případě podpory formou výk pní ceny, kdy je
dosaženo vyšší hodinové ceny, než je výk pní cena
stanovená Úřadem, je povinen povinně vyk p jící uhradit
operátorovi trhu rozdíl mezi hodinovou cenou a výk pní
cenou stanovenou Úřadem. Způsob a postup stanovení
rozdíl mezi hodinovou cenou a výk pní cenou a jeho
úhrady operátorovi trhu stanoví prováděcí právní předpis.
K provedení § 11 odst. 9 až 11 viz vyhlášk č. 439/2012
Sb., o stanovení způsob a termínů účtování a hrazení
složky ceny za přenos elektřiny, přeprav plynu, distribuci
elektřiny a plynu na krytí nákladů spojených s podporou
elektřiny, decentrální výroby elektřiny a biometanu a o
provedení některých dalších stanovení zákona o
podporovaných zdrojích energie (vyhláška o zúčtování).
(12) V případě podpory formou zelených bon sů na
elektřin z obnovitelných zdrojů, pokud výrobce nabídne
elektřin vyrobenou z obnovitelných zdrojů k výk p
povinně vyk p jícím , je povinen povinně vyk p jící
uhradit výrobci rozdíl mezi výk pní cenou a zeleným
bonusem na elektřin . Případné vícenáklady povinně
vykup jícího vyplývající z rozdíl mezi výk pní cenou a
zeleným bonusem na elektřin podle věty první tohoto
odstavce Úřad zohlední v ceně za činnost povinně
vyk p jícího podle § 13 odst. 3.
K §§ 10 a 11 viz vyhlášk č. 478/2012 Sb., o vykazování a
evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a
biometanu, množství a kvality sk tečně nabytých a
vy žitých zdrojů a k provedení některých dalších
stanovení zákona o podporovaných zdrojích energie.
§ 12
Výše výk pní ceny a zelených bon sů na elektřin
(1) Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3 a § 4 odst. 3, 7 a 8 v
daném kalendářním roce na násled jící kalendářní rok
výk pní cenu samostatně pro jednotlivé druhy
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[134]
obnovitelných zdrojů, popřípadě pro skupiny podle velikosti
instalovaného výkon výrobny elektřiny, nebo s ohledem na
jejich místění tak, aby při podpoře elektřiny vyrobené ve
výrobnách elektřiny vedených do provozu po dni nabytí
účinnosti tohoto zákona
a) bylo dosaženo patnáctileté doby prosté návratnosti
investic za podmínky splnění technických a ekonomických
parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou
jednotku výkon , účinnost vy žití primárního obsahu
energie v obnovitelném zdroji, v případě výroben elektřiny
vy žívajících biomasu, bioplyn nebo biokapaliny náklady na
pořízení paliva a doba vy žití zařízení stanovených
prováděcím právním předpisem,
K provedení § 12 odst. 1 písm. a) viz vyhlášk č. 347/2012
Sb., kterou se stanoví technicko-ekonomické parametry
obnovitelných zdrojů pro výrob elektřiny a doba
životnosti výroben elektřiny z podporovaných zdrojů.
b) zůstala zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z
obnovitelných zdrojů při podpoře od roku vedení výrobny
elektřiny do provozu po dobu trvání práva na podporu jako
minimální s pravidelným ročním navýšením o 2 %; to neplatí
pro výrobn elektřiny vy žívající biomasu nebo bioplyn
nebo biokapaliny; za vedení výrobny elektřiny do provozu
se, s výjimko výrobny elektřiny z obnovitelných zdrojů
vy žívající energii vody o instalovaném výkon do 10 MW,
považ je též končení rekonstrukce technologické části
stávající výrobny elektřiny, nebo končení modernizace,
zvyš jící technickou a ekologickou úroveň stávající výrobny
elektřiny na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými
výrobnami elektřiny,
c) byly případy dosažení záporné hodinové ceny podle § 11
odst. 9 a případy, kdy na denním trhu s elektřino
organizovaném operátorem trhu nedojde k seso hlasení
nabídky a poptávky podle § 11 odst. 10, zahrnuty pod
písmeno a).
(2) Pro podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů Úřad
stanoví v souladu s § 1 odst. 3 a § 4 odst. 3, 7 a 8 v daném
kalendářním roce na násled jící kalendářní rok výši ročního
zeleného bonusu na elektřin a postup pro stanovení
hodinového zeleného bonusu na elektřin tak, aby výše
ročního zeleného bonusu na elektřin pokryla pro daný druh
obnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi výk pní cenou a
očekávano průměrno roční hodinovou cenou a výše
hodinového zeleného bonusu na elektřin pokryla pro daný
druh obnovitelného zdroje alespoň rozdíl mezi výk pní
cenou a dosaženo hodinovou cenou. Způsob stanovení
hodinového zeleného bonusu na elektřin a hodinové ceny
stanoví prováděcí právní předpis.
(3) V případech dosažení záporné hodinové ceny Úřad při
stanovení postupu pro hodinový zelený bonus na elektřin
podle odstavce 2 postupuje tak, aby byla hodnota
hodinového zeleného bonusu na elektřin rovna nejvýše
hodnotě hodinového zeleného bonusu na elektřin při
dosažení n lové hodinové ceny.
(4) Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3, § 5 odst. 8 a § 6 odst.
6 v daném kalendářním roce na násled jící kalendářní rok
výši ročního zeleného bonusu na elektřin pro podporu
elektřiny z dr hotných zdrojů s ohledem na druh
dr hotného zdroje, místění a velikost instalovaného výkon
výrobny elektřiny, a pro podporu elektřiny z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla s ohledem na místění
a velikost instalovaného elektrického výkon výrobny
elektřiny, po žité primární palivo a provozní režim výrobny
elektřiny. Úřad může stanovit odlišno výši zeleného bonusu
na elektřin také pro rekonstr ované výrobny elektřiny z
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla. Při
stanovení zeleného bonusu na elektřin pro podporu
elektřiny z dr hotných zdrojů a podporu elektřiny z
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla se
nepo žijí a neplatí pravidla stanovená v stanovení odstavců
1 a 2.
(5) Úřad meziročně upravuje výši zelených bon sů na
elektřin k elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla a dr hotných zdrojů v závislosti na změnách
cen elektřiny na trhu, cen tepelné energie, cen primárních
energetických zdrojů, efektivitě výroby a době vy žití
výrobny elektřiny.
(6) Výk pní cena stanovená Úřadem pro násled jící
kalendářní rok nesmí být nižší než 95 % výk pní ceny platné
v roce, v němž se o novém stanovení výk pní ceny
rozhoduje. To neplatí pro stanovení výk pní ceny pro
násled jící kalendářní rok pro druhy obnovitelných zdrojů, u
kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výk pní ceny
rozhoduje, dosaženo prosté návratnosti investic kratší než
12 let; v těchto případech postupuje Úřad při stanovení
výk pní ceny podle odstavce 1. So časně výk pní cena
stanovená Úřadem pro násled jící kalendářní rok nesmí být
vyšší než 115 % výk pní ceny platné v roce, v němž se o
novém stanovení výk pní ceny rozhoduje. Úřad informuje o
dosahovaných dobách návratnosti investic pro jednotlivé
druhy obnovitelných zdrojů způsobem možň jícím dálkový
příst p.
(7) Úřad je povinen stanovit celkovou výši podpory elektřiny
tak, aby pro rok, kdy je výrobna elektřiny uvedena do
provozu, činila výk pní cena nebo zelený bonus na elektřin
nejvýše 4 500 Kč/MWh.
(8) V případě výroby elektřiny společným spalováním
obnovitelného zdroje a neobnovitelného zdroje, pokud se
nejedná o vysokoúčinno kombinovanou výrob elektřiny a
tepla, je Úřad oprávněn podporu elektřiny formou zelených
bon sů na elektřin snížit oproti podpoře elektřiny z
předcházejícího roku.
(9) Při stanovení výk pních cen, ročních zelených bon sů na
elektřin a postupu pro stanovení hodinového zeleného
bonusu na elektřin a ceny za činnost povinně vyk p jícího
postupuje Úřad podle zákona o cenách.
§ 13
Vyúčtování podpory elektřiny
(1) Operátor trhu účt je provozovateli regionální distrib ční
soustavy a provozovateli přenosové soustavy cenu na
úhrad nákladů spojených s podporou elektřiny podle § 28
odst. 4 a provozovatel regionální distrib ční soustavy a
provozovatel přenosové soustavy je povinen ji hradit
operátorovi trhu. Způsob a termíny účtování a hrazení ceny
na úhrad nákladů spojených s podporou elektřiny stanoví
prováděcí právní předpis.
K provedení § 13 odst. 1 viz vyhlášk č. 439/2012 Sb., o
stanovení způsob a termínů účtování a hrazení složky
ceny za přenos elektřiny, přeprav plynu, distribuci
elektřiny a plynu na krytí nákladů spojených s podporou
elektřiny, decentrální výroby elektřiny a biometanu a o
provedení některých dalších stanovení zákona o
podporovaných zdrojích energie (vyhláška o zúčtování).
(2) Povinně vyk p jící účt je operátorovi trhu rozdíl mezi
výk pní cenou a hodinovou cenou a cenu za svoji činnost
podle množství povinně vyk pované elektřiny z jednotlivých
dr hů obnovitelných zdrojů evidovaných operátorem trhu
podle § 10 odst. 3 a operátor trhu je povinen hradit rozdíl
mezi výk pní cenou a hodinovou cenou a cenu za činnost
povinně vyk p jícího.
(3) Výši ceny za činnost povinně vyk p jícího stanovuje
Úřad v daném kalendářním roce na násled jící kalendářní
rok. Způsob výpočt ceny stanoví prováděcí právní předpis.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[135]
K provedení § 13 odst. 3 viz vyhlášk č. 140/2009 Sb., o
způsob regulace cen v energetických odvětvích a
postupech pro regulaci cen.
(4) Právo účtovat podle odstavce 2 vzniká zaplacením
výk pní ceny výrobci elektřiny z obnovitelných zdrojů, a to v
rozsahu naměřených nebo vypočtených hodnot vyrobené
elektřiny evidovaných operátorem trhu.
HLAVA IV
Odvod z elektřiny ze sl nečního záření
§ 14
Předmět odvodu z elektřiny ze sl nečního záření
Předmětem odvodu za elektřin ze sl nečního záření (dále
jen "odvod") je elektřina vyrobená ze sl nečního záření v
období od od 1. ledna 2014 po dobu trvání práva na podporu
elektřiny v zařízení vedeném do provozu v období od 1.
ledna 2010 do 31. prosince 2010.
§ 15
Subjekty odvodu
(1) Poplatníkem odvodu je výrobce, pokud vyrábí elektřin
ze sl nečního záření.
(2) Plátcem odvodu je v případě hrazení formou zeleného
bonusu na elektřin operátor trhu a v případě hrazení
formou výk pní ceny povinně vyk p jící.
§ 16
Základ odvodu
Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty
hrazená plátcem odvodu formou výk pní ceny nebo
zeleného bonusu na elektřin poplatníkovi odvodu za
elektřin ze sl nečního záření vyrobenou v odvodovém
období.
§ 17
Osvobození od odvodu
Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze sl nečního
záření ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem
výrobny do 30 kW.
§ 18
Sazba odvodu
Sazba odvodu ze základ odvodu činí v případě hrazení
formou
a) výk pní ceny 10 %,
b) zeleného bonusu na elektřin 11 %.
§ 19
Odvodové období
Odvodovým obdobím je kalendářní měsíc.
§ 20
Způsob výběr odvodu
(1) Plátce odvodu je povinen srazit nebo vybrat odvod ze
základ odvodu.
(2) Plátce odvodu je povinen odvést odvod ze základ
odvodu do 25 dnů po skončení odvodového období; ve stejné
lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu.
§ 21
Správa odvodu
(1) Správ odvodu vykonávají finanční úřady.
(2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řád .
§ 22
Rozpočtové rčení odvodu
Odvod je příjmem státního rozpočt .
HLAVA V
Podpora tepla z obnovitelných zdrojů
§ 23
Podpora tepla a formy podpory tepla
(1) Pro účely stanovení podpory tepla z obnovitelných
zdrojů podle tohoto zákona se za teplo z obnovitelných
zdrojů považ je teplo vyrobené vy žitím obnovitelného
zdroje.
(2) Podpora tepla z obnovitelných zdrojů (dále jen "podpora
tepla") se sk tečň je formou
a) investiční podpory tepla, nebo
b) provozní podpory tepla.
(3) Provozní podpora tepla se sk tečň je formou zeleného
bonusu na teplo.
(4) Investiční podpora tepla se sk tečň je formou
programů podpory ze státních nebo evropských finančních
prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z
prodeje povolenek na emise skleníkových plynů.
(5) Právo zvolit podporu tepla formou provozní podpory
tepla má pouze výrobce tepla, který vyrábí teplo z
obnovitelných zdrojů podle § 24 tohoto zákona.
(6) Podporu tepla formou provozní podpory tepla lze v rámci
jedné výrobny tepla kombinovat s podporou tepla formou
investiční podpory tepla.
(7) Výrobce tepla, který platň je provozní podporu tepla, je
povinen zaregistrovat přímo v systém operátora trhu
provozní podporu tepla zeleným bonusem na teplo. Postup
při registraci stanoví prováděcí právní předpis.
K provedení § 23 odst. 7 viz vyhlášk č. 346/2012 Sb., o
termínech a postupech výběr formy podpory, postupech
registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech
výběr a změn režimů zeleného bonusu na elektřin a
termín nabídn tí elektřiny povinně vyk p jícím
(registrační vyhláška).
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[136]
§ 24
Provozní podpora tepla
(1) Právo na provozní podporu tepla podle tohoto zákona se
vztahuje pouze na držitele licence na výrob tepelné energie,
který vyrábí tepelnou energii z obnovitelných zdrojů.
(2) Provozní podpora tepla se stanoví s ohledem na
předpokládané hodnoty vyrobené energie pro jednotlivé
druhy obnovitelných zdrojů pro jednotlivé roky do roku
2020 vedené v Národním akčním plán .
(3) Provozní podpora tepla se vztahuje na teplo dodané do
rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování
tepelnou energií z výroben tepla vy žívajících obnovitelné
zdroje, které jsou místěné na území České republiky
vy žívajících obnovitelné zdroje a které splň jí minimální
účinnost žití energie stanovenou prováděcím právním
předpisem.
(4) Nárok na provozní podporu tepla má teplo vyrobené z
podporované biomasy, pro kterou je stanovena podpora
elektřiny podle § 4 odst. 5 písm. a), nebo z biokapalin
splň jící kritéria držitelnosti stanovená prováděcím
právním předpisem ve výrobnách tepla se jmenovitým
tepelným výkonem vyšším než 200 kW a nebo teplo
vyrobené z geotermální energie v zařízeních se jmenovitým
tepelným výkonem vyšším než 200 kW.
(5) Rozsah a výši provozní podpory tepla stanoví Úřad podle
tohoto zákona v cenovém rozhodn tí.
(6) Provozní podpora tepla se nevztahuje na
a) teplo vyrobené v kombinované výrobě elektřiny a tepla s
výjimko tepla vyrobeného ve výrobně s kombinovanou
výrobo elektřiny a tepla s instalovaným výkonem do 7,5
MWe, pro kterou je stanovena podpora elektřiny podle § 4
odst. 5 písm. b),
b) teplo vyrobené společným spalováním obnovitelného
zdroje s neobnovitelným zdrojem s výjimko tepla
vyrobeného společným spalováním obnovitelného zdroje s
dr hotným zdrojem,
c) neoprávněno dodávk tepla do rozvodného tepelného
zařízení soustavy zásobování tepelnou energií, když při
neoprávněné dodávce tepla do rozvodného tepelného
zařízení soustavy zásobování tepelnou energií se postupuje
obdobně jako při neoprávněném odběr tepelné energie
podle jiného právního předpis ,
d) teplo vyrobené ve výrobnách tepla vedených do provozu
v období, pro které Úřad podle odstavce 7 provozní podporu
tepla z obnovitelných zdrojů nestanoví,
e) teplo vyrobené výrobcem tepla z obnovitelného zdroje,
který, má-li formu akciové společnosti či právní formu
obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výl čně
zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou,
nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou
vlastníky akcií, jejichž so hrnná jmenovitá hodnota
přesah je 10% základního kapitál výrobce s vedením
zdroje, z něhož údaje o velikosti podíl akcionářů vychází.“.
(7) V případě, že pro výrob tepla z biomasy bylo o dva roky
dříve, než je rok, ve kterém se o provozní podpoře tepla
rozhoduje, dosaženo nebo překonáno sk tečnými hodnotami
výroby tepla z biomasy předpokládaných hodnot výroby
tepla z biomasy stanovené v Národním akčním plán pro
rok, ve kterém se o provozní podpoře tepla z obnovitelných
zdrojů rozhoduje, Úřad pro výrobny tepla vedené do
provozu od 1. ledna násled jícího roku podporu tepla z
obnovitelných zdrojů pro tento rok nestanoví.
(8) Informace o dosažené hodnotě výroby tepla z biomasy
podle odstavce 7 zveřejní Úřad do 30. května v Energetickém
reg lačním věstník .
§ 25
Investiční podpora tepla
(1) Investiční podpora tepla se vztahuje na výstavb výrobny
tepla z obnovitelných zdrojů a na rozvodné tepelné zařízení z
těchto výroben tepla na území České republiky s minimální
účinností žití energie stanovenou prováděcím právním
předpisem.
(2) Vyhlaš jí-li organizační složky stát , kraje nebo obce
programy podpory ze státních, evropských finančních
prostředků nebo finančních prostředků pocházejících z
prodeje povolenek na emise skleníkových plynů, týkající se
zcela nebo z části obnovitelných zdrojů, jsou povinny do
výzvy k podání nabídek podle přísl šných programů zařadit
investiční podporu výstavby výrobny tepla z obnovitelných
zdrojů a rozvodných tepelných zařízení z těchto výroben
tepla.
(3) V případě výstavby výrobny tepla z tepelných čerpadel se
investiční podpora tepla vztahuje na výrobn tepla splň jící
požadavky stanovené rozhodn tím Komise.
(4) V případě výstavby výrobny tepla z biokapalin se
investiční podpora tepla vztahuje pouze na výrobn tepla
vy žívající jako paliva biokapaliny splň jící kritéria
držitelnosti stanovená v prováděcím právním předpise.
Splnění kritérií držitelnosti biokapalin je povinen výrobce
tepla doložit poskytovateli dotace do 30 dní po vedení
výrobny tepla do provozu.
(5) Investiční podpora tepla podle odstavců 3 a 4 se
nevztahuje na solární systémy, systémy s tepelnými
čerpadly, které by svým provozem zhoršily celkovou
průměrno roční účinnost stávajících soustav zásobování
tepelnou energií vy žívajících obnovitelné zdroje, ve kterých
byla v předcházejícím kalendářním roce vyrobena více než
polovina tepla z obnovitelných zdrojů. Tyto soustavy
zásobování tepelnou energií eviduje a způsobem
možň jícím dálkový příst p zveřejň je Úřad do 30. dubna
násled jícího roku.
(6) Investiční podpora tepla se nevtahuje na výrobce tepla z
obnovitelného zdroje, který, má-li formu akciové společnosti
či právní formu obdobnou akciové společnosti, nemá vydány
výl čně zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční
osobou, nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou
vlastníky akcií, jejichž so hrnná jmenovitá hodnota
přesah je 10% základního kapitál výrobce s vedením
zdroje, z něhož údaje o velikosti podíl akcionářů vychází.“.
§ 26
Zelený bonus na teplo a jeho výše
(1) Zelený bonus na teplo je stanoven v Kč/GJ a poskytován
pouze v ročním režim .
(2) Zúčtovacím obdobím pro úhrad zeleného bonusu na
teplo je 1 měsíc nebo jeho celé násobky.
(3) Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3, § 24 odst. 2, 5 a 7 v
daném kalendářním roce na násled jící kalendářní rok výši
ročního zeleného bonusu na teplo.
(4) Úřad je povinen stanovit zelený bonus na teplo ve výši 50
Kč/GJ.
(5) Při stanovení ročních zelených bon sů na teplo
postupuje Úřad podle zákona o cenách.
(6) Pokud o to výrobce tepla požádá, je operátor trhu
povinen, na základě vyúčtování podle odstavce 7, hradit
výrobci zelený bonus na teplo.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[137]
(7) Vyúčtování zeleného bonusu na teplo se sk tečň je na
základě naměřených hodnot tepla dodaného do rozvodného
tepelného zařízení soustavy zásobování tepelnou energií
evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního
předpis . Nepředá-li výrobce tepla operátorovi trhu
naměřené hodnoty dodaného tepla nebo ne možní-li
operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené osobě ani na
základě opakovaně prokazatelně předané výzvy příst p k
měřicím zařízení slo žícím pro měření dodaného tepla, na
které se vztahuje podpora tepla, nárok na úhrad zeleného
bonusu na teplo nevzniká.
§ 27
Práva a povinnosti s bjektů na trhu s teplem a s provozní
podporou tepla
(1) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen
vykupovat teplo vyrobené z obnovitelných zdrojů a za tím
účelem připojit výrobn tepla k rozvodném tepelném
zařízení.
(2) Povinnost výk p tepla nevzniká,
a) pokud výrobce tepla není držitelem licence na výrob
tepla podle jiného právního předpis ,
b) je-li již potřeba tepla uspokojena podle odstavce 1,
c) pokud by došlo ke zvýšení celkových nákladů na pořízení
tepla pro stávající odběratele držitele licence na rozvod
tepelné energie, nebo
d) pokud parametry teplonosné látky neodpovídají
parametrům v rozvodném tepelném zařízení v místě
připojení.
(3) Výrobce tepla je povinen zajistit měření dodaného tepla
do rozvodného tepelného zařízení soustavy zásobování
tepelnou energií z výrobny tepla podle prováděcího právního
předpis .
(4) Výrobce tepla, který po žívá pro výrob tepla palivo z
biomasy, je povinen chovávat dokumenty a záznamy o
po žitém palivu po dobu 5 let v rozsahu stanoveném
prováděcím právním předpisem.
(5) Výrobce tepla nebo dovozce paliva z biomasy je povinen
chovávat dokumenty a záznamy o po žitých dr zích
biomasy a o způsob jejich vy žití pro výrob paliv v
rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem,
nejméně po dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty a
záznamy vznikly, a na vyžádání je zpříst pnit Úřad ,
ministerstvu, operátorovi trhu a Státní energetické inspekci.
K § 27 odst. 4 a 5 viz vyhlášk č. 477/2012 Sb., o stanovení
dr hů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů
pro výrob elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a
chovávání dok mentů.
(6) Výrobce tepla je povinen zaregistrovat místo předání
vyrobeného tepla z výrobny tepla vyrábějící teplo z
obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení
soustavy zásobování tepelnou energií, ke kterém vzniká
nárok na provozní podporu tepla podle tohoto zákona, v
systém operátora trhu a dále registrovat všechny změny v
těchto údajích podle prováděcího právního předpis .
K § 27 odst. 6 viz vyhlášk č. 478/2012 Sb., o vykazování a
evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a
biometanu, množství a kvality sk tečně nabytých a
vy žitých zdrojů a k provedení některých dalších
stanovení zákona o podporovaných zdrojích energie.
(7) Výrobce tepla je povinen
a) předat elektronickou formou operátorovi trhu naměřené
hodnoty tepla dodaného do rozvodného tepelného zařízení
soustavy zásobování tepelnou energií a na základě žádosti
operátora trhu mu předat další doplň jící informace týkající
se předávaných naměřených hodnot; způsob předání a
evidence naměřených hodnot tepla stanoví prováděcí právní
předpis, a
b) možnit operátorovi trhu nebo jím písemně pověřené
osobě příst p k měřicím zařízení, které slo ží pro měření
dodaného tepla, na které se vztahuje provozní podpora tepla.
K §§ 26 a 27 viz vyhlášk č. 478/2012 Sb., o vykazování a
evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a
biometanu, množství a kvality sk tečně nabytých a
vy žitých zdrojů a k provedení některých dalších
stanovení zákona o podporovaných zdrojích energie.
HLAVA VI
Financování podpory elektřiny a tepla
§ 28
Financování podpory elektřiny a provozní podpory tepla
(1) Náklady na podporu elektřiny a provozní podporu tepla
jsou hrazeny prostřednictvím operátora trhu z finančních
prostředků, které jsou tvořeny
a) tržbami z plateb ceny na úhrad nákladů spojených s
podporou elektřiny,
b) tržbami z plateb za nesplnění minimální účinnosti žití
energie při spalování hnědého hlí podle § 6 odst. 5 zákona o
hospodaření energií,
c) dotací z prostředků státního rozpočt podle odstavce 2 a
d) vráceno neoprávněně čerpano podporou a hrazeným
penále podle § 51;
operátor trhu má právo na úhrad nákladů spojených s
podporou elektřiny a provozní podporou tepla.
(2) Vláda stanoví nařízením prostředky státního rozpočt
pro poskytn tí dotace na úhrad části ceny elektřiny pro
zákazníky a na úhrad provozní podpory tepla, a to do 31.
října kalendářního roku, který předchází kalendářním roku,
pro který Úřad stanoví cenu na úhrad nákladů spojených s
podporou elektřiny. Prostředky státního rozpočt pro
poskytn tí dotace se stanoví podle výše finančních
prostředků vedených v odstavci 1 písm. a) a b), a to tak, aby
spolu s nimi zajistily pokrytí celkových předpokládaných
finančních prostředků na úhrad nákladů spojených s
podporou elektřiny a provozní podporou tepla.
(3) Úřad stanoví cenu na úhrad nákladů spojených s
podporou elektřiny maximálně ve výši 495 Kč/MWh. Cenu
na úhrad nákladů spojených s podporou elektřiny
stanovuje Úřad podle zákona o cenách.
K provedení § 28 odst. 3 viz vyhlášk č. 140/2009 Sb., o
způsob regulace cen v energetických odvětvích a
postupech pro regulaci cen.
(4) Cenu na úhrad nákladů spojených s podporou elektřiny
hradí
a) zákazník za množství elektřiny jím spotřebované,
b) výrobce provoz jící výrobn elektřiny za množství
elektřiny jím spotřebované včetně množství elektřiny
spotřebované jiným účastníkem trhu s elektřino bez po žití
přenosové nebo distrib ční soustavy,
c) provozovatel přenosové nebo distrib ční soustavy za
ostatní spotřeb ,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[138]
s výjimko množství elektřiny spotřebované pro čerpání
přečerpávacích vodních elektráren, spotřebované
zákazníkem v ostrovním provozu na území České republiky
prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy,
spotřebované pro technologickou vlastní spotřeb elektřiny
a spotřebované pro pokrytí ztrát v přenosové a distrib ční
so stavě.
(5) Provozovatel přenosové soustavy a provozovatel
distrib ční soustavy hradí operátorovi trhu finanční
prostředky získané na základě účtování ceny na úhrad
nákladů spojených s podporou elektřiny podle odstavce 4.
Termíny a podmínky úhrady podle věty první
provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem
distrib ční soustavy stanoví prováděcí právní předpis.
(6) Finanční prostředky rčené pro podporu elektřiny a
provozní podporu tepla podle § 9 odst. 3, § 13 odst. 2 a § 26
odst. 6 vede operátor trhu samostatně na zvláštních účtech.
(7) Při stanovení cen pro násled jící kalendářní rok podle
právního předpis , který upravuje způsob regulace cen v
energetických odvětvích a postupy pro regulaci cen, Úřad
bere v úvah rozdíly mezi sk tečně vynaloženými náklady a
příjmy spojenými s podporou elektřiny a provozní podporou
tepla za plyn lý kalendářní rok.
(8) Sk tečnými celkovými náklady operátora trhu je so čet
celkových vyplacených finančních prostředků výrobcům
podle § 9 odst. 3 a výrobcům tepla podle § 26 odst. 6 a
celkových vyplacených finančních prostředků povinně
vyk p jícím podle § 13 odst. 2. Sk tečnými výnosy
operátora trhu jsou sk tečně hrazené finanční prostředky
podle odstavce 1.
(9) Úřad poskytuje operátorovi trhu údaje o držitelích licencí
a údaje z vydaných rozhodn tí o dělení licence a
ministerstvo údaje o držitelích osvědčení o původ elektřiny
z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla a
osvědčení o původ elektřiny z dr hotných zdrojů v rozsahu
nezbytném pro jeho činnost.
§ 29
Poskytn tí dotace
(1) Dotaci na úhrad nákladů spojených s podporou
elektřiny a provozní podporu tepla podle § 28 poskytuje
ministerstvo operátorovi trhu čtvrtletně na základě jeho
žádosti předložené do konce měsíce násled jícího po
končení čtvrtletí. Ministerstvo operátorovi trhu do konce
dalšího měsíce po káže jednu čtvrtin částky vedené v
nařízení vlády podle § 28 odst. 2.
(2) O poskytn tí dotace vydá ministerstvo rozhodn tí, ve
kterém uvede svůj název a adresu, název a adresu sídla
operátora trhu, kterém je dotace rčena, poskytovanou
částk a den vydání rozhodn tí.
HLAVA VII
Podpora biometanu
§ 30
Podpora biometanu
(1) Pro účely stanovení podpory biometanu podle tohoto
zákona se za biometan považ je plyn vyrobený z bioplynu ve
výrobnách plynu na území České republiky připojených k
distrib ční nebo přepravní so stavě České republiky přímo
nebo prostřednictvím odběrného místa nebo
prostřednictvím jiné výrobny plynu připojené k distrib ční
nebo přepravní so stavě České republiky nebo připojených k
podzemním zásobník plynu.
(2) Podpora biometanu se stanoví s ohledem na
předpokládané hodnoty výroby energie biometanu pro
jednotlivé roky do roku 2020 vedené v Národním akčním
plán .
(3) Podpora biometanu se vztahuje pouze na biometan
vyrobený
a) z bioplynu, který vzniká alespoň ze 30 % z jiné biomasy,
než je cíleně pěstovaná biomasa na orné půdě a na travním
porostu; způsob vykazování množství cíleně pěstované
biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě
bioplynu stanoví prováděcí právní předpis, a
K § 30 odst. 3 písm. a) viz vyhlášk č. 477/2012 Sb., o
stanovení dr hů a parametrů podporovaných
obnovitelných zdrojů pro výrob elektřiny, tepla nebo
biometanu a o stanovení a chovávání dok mentů.
b) v souladu s požadavky na jeho kvalitu, odorizaci a tlak
stanovenými prováděcím právním předpisem.
K § 30 odst. 3 písm. b) viz vyhlášk č. 459/2012 Sb., o
požadavcích na biometan, způsob měření biometanu a
kvality biometanu dodávaného do přepravní soustavy,
distrib ční soustavy nebo podzemních zásobníků plynu.
(4) Rozsah a výši podpory biometanu stanoví Úřad podle
tohoto zákona v cenovém rozhodn tí.
(5) Podpora biometanu se nevztahuje na
a) neoprávněno dodávk biometanu do distrib ční
soustavy, přepravní soustavy nebo do podzemního
zásobník plynu podle jiného právního předpis , nebo
b) vyrobenou ve výrobnách biometanu vedených do
provozu v období, pro které Úřad podle odstavce 6 podporu
biometanu nestanoví,
c) biometan, vyrobený výrobcem biometanu z bioplynu,
který, má-li formu akciové společnosti či právní formu
obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výl čně
zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou,
nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou
vlastníky akcií, jejichž so hrnná jmenovitá hodnota
přesah je 10% základního kapitál výrobce s vedením
zdroje, z něhož údaje o velikosti podíl akcionářů vychází.
(6) V případě, že pro výrob biometanu bylo o dva roky
dříve, než je rok, ve kterém se o podpoře biometanu
rozhoduje, dosaženo nebo překonáno sk tečnými hodnotami
výroby biometanu předpokládaných hodnot výroby
biometanu stanovené v Národním akčním plán pro rok, ve
kterém se o podpoře biometanu rozhoduje, Úřad pro
výrobny biometanu vedené do provozu od 1. ledna
násled jícího roku podporu biometanu pro tento rok
nestanoví.
(7) Informace o dosažené hodnotě výroby biometanu podle
odstavce 6 zveřejní Úřad do 30. května v Energetickém
reg lačním věstník .
(8) Podpora biometanu se vztahuje pouze na biometan
vyrobený do 31. prosince 2013 včetně.
§ 31
Práva a povinnosti s bjektů na trhu s biometanem
(1) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distrib ční soustavy nebo provozovatel podzemního
zásobník plynu je povinen přednostně připojit výrobn
biometanu za účelem příst p k distrib ční nebo přepravní
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[139]
so stavě nebo k podzemním zásobník plynu, pokud o to
výrobce biometanu požádá a splň je podmínky připojení.
(2) Ustanovení předchozího odstavce se ne platní v případě
prokazatelného nedostatku kapacity.
(3) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distrib ční soustavy nebo provozovatel podzemního
zásobník plynu je povinen poskytnout na žádost výrobce
biometanu informace nezbytné pro připojení, odhad nákladů
so visejících s připojením a lhůt pro připojení.
(4) Právo na podporu biometanu podle tohoto zákona se
vztahuje pouze na držitele licence na výrob plynu, který
vyrábí biometan z bioplynu.
(5) Výrobce biometanu je povinen chovávat dokumenty a
záznamy o po žitých dr zích biomasy a biokapalin a o
způsob jejich vy žití pro výrob biometanu v rozsahu
stanoveném prováděcím právním předpisem, nejméně po
dobu 5 let ode dne, kdy tyto dokumenty a záznamy vznikly, a
na vyžádání je zpříst pnit Úřad , ministerstvu a Státní
energetické inspekci.
K § 31 odst. 5 viz vyhlášk č. 477/2012 Sb., o stanovení
dr hů a parametrů podporovaných obnovitelných zdrojů
pro výrob elektřiny, tepla nebo biometanu a o stanovení a
chovávání dok mentů.
(6) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distrib ční soustavy nebo provozovatel podzemního
zásobník plynu je povinen zaregistrovat předávací místo
výrobny biometanu, ke které vzniká nárok na podporu
biometanu podle tohoto zákona, připojené jako výrobní
předávací místo v systém operátora trhu a dále registrovat
všechny změny v těchto údajích podle jiného právního
předpis .
§ 32
Forma podpory biometanu
(1) Podpora biometanu se sk tečň je formou zelených
bon sů na biometan.
(2) Výrobce biometanu je povinen zaregistrovat přímo v
systém operátora trhu podporu zeleným bonusem na
biometan. Postup při registraci stanoví prováděcí právní
předpis.
K provedení § 32 odst. 2 viz vyhlášk č. 346/2012 Sb., o
termínech a postupech výběr formy podpory, postupech
registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech
výběr a změn režimů zeleného bonusu na elektřin a
termín nabídn tí elektřiny povinně vyk p jícím
(registrační vyhláška).
§ 33
Zelený bonus na biometan
(1) Zelený bonus na biometan je stanoven v Kč/MWh
spalného tepla a poskytován v ročním režim .
(2) Pokud není výrobce biometanu subjektem zúčtování
nebo nepřenesl odpovědnost za odchylku na jiný subjekt
zúčtování, je vyk p jící biometan povinen převzít
odpovědnost za odchylku.
(3) Pokud o to výrobce biometanu požádá, je operátor trhu
povinen na základě vyúčtování podle odstavce 4 hradit
výrobci biometanu zelený bonus na biometan.
(4) Vyúčtování zeleného bonusu na biometan se sk tečň je
na základě naměřených hodnot biometanu podle
prováděcího právního předpis v předávacím místě a
evidovaných operátorem trhu podle prováděcího právního
předpis . Nepředá-li výrobce biometanu operátorovi trhu
naměřené hodnoty biometanu v předávacím místě, nárok na
úhrad zeleného bonusu na biometan nevzniká.
§ 34
Podmínky podpory biometanu
(1) Zúčtovacím obdobím pro úhrad zeleného bonusu na
biometan je 1 měsíc nebo jeho celé násobky.
(2) Výrobce biometanu předává naměřené hodnoty v
předávacích místech výroben biometanu operátorovi trhu.
Výrobce biometanu je povinen operátorovi trhu na základě
jeho žádosti předat další doplň jící informace týkající se
předávaných naměřených hodnot. Způsob předávání a
evidence naměřených hodnot biometanu stanoví prováděcí
právní předpis.
K § 34 odst. 2 viz vyhlášk č. 478/2012 Sb., o vykazování a
evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a
biometanu, množství a kvality sk tečně nabytých a
vy žitých zdrojů a k provedení některých dalších
stanovení zákona o podporovaných zdrojích energie.
(3) Výrobce biometanu je povinen zajistit měření množství a
kvality biometanu v předávacím místě výrobny biometanu a
distrib ční nebo přepravní soustavy nebo podzemního
zásobník plynu způsobem, který stanoví prováděcí právní
předpis.
K § 34 odst. 3 viz vyhlášk č. 459/2012 Sb., o požadavcích
na biometan, způsob měření biometanu a kvality
biometanu dodávaného do přepravní soustavy, distrib ční
soustavy nebo podzemních zásobníků plynu.
§ 35
Výše zelených bon sů na biometan
(1) Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3, § 30 odst. 2, 4 a 6 v
daném kalendářním roce na násled jící kalendářní rok výši
ročního zeleného bonusu na biometan.
(2) Při stanovení ročních zelených bon sů na biometan
postupuje Úřad podle zákona o cenách.
(3) Úřad je povinen stanovit zelený bonus na biometan tak,
aby pro rok, kdy je výrobna biometanu uvedena do provozu,
činil nejvýše 1 700 Kč/MWh spalného tepla.
§ 36
Financování podpory biometanu
(1) Náklady spojené s podporou biometanu zahrne Úřad do
složky ceny za přeprav plynu a ceny za distribuci plynu na
krytí nákladů spojených s podporou biometanu.
K provedení § 36 odst. 1 viz vyhlášk č. 140/2009 Sb., o
způsob regulace cen v energetických odvětvích a
postupech pro regulaci cen.
(2) Operátor trhu má právo na úhrad nákladů spojených s
podporou biometanu. Tyto náklady jsou operátorovi trhu
hrazeny provozovateli distrib čních soustav a
provozovatelem přepravní soustavy z finančních prostředků,
které tvoří složk ceny za přeprav plynu a ceny za
distribuci plynu na krytí nákladů spojených s podporou
biometanu.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[140]
(3) Operátor trhu účt je provozovatelům distrib čních
soustav a provozovateli přepravní soustavy složk ceny za
přeprav plynu a ceny za distribuci plynu na krytí nákladů
spojených s podporou biometanu způsobem a v termínech,
které stanoví prováděcí právní předpis, a provozovatel
distrib ční soustavy a provozovatel přepravní soustavy je
povinen ji hradit.
K provedení § 36 odst. 3 viz vyhlášk č. 439/2012 Sb., o
stanovení způsob a termínů účtování a hrazení složky
ceny za přenos elektřiny, přeprav plynu, distribuci
elektřiny a plynu na krytí nákladů spojených s podporou
elektřiny, decentrální výroby elektřiny a biometanu a o
provedení některých dalších stanovení zákona o
podporovaných zdrojích energie (vyhláška o zúčtování).
(4) Operátor trhu vede finanční prostředky pro zajištění
podpory biometanu na zvláštním účt .
(5) Úřad poskytuje operátorovi trhu údaje o držitelích licencí
na výrob plynu a údaje z vydaných rozhodn tí o dělení
těchto licencí v rozsahu nezbytném pro jeho činnost.
HLAVA VIII
Podpora decentrální výroby elektřiny
§ 37
Podpora decentrální výroby elektřiny
(1) Podpora decentrální výroby elektřiny se vztahuje na
elektřin vyrobenou ve výrobnách elektřiny na území České
republiky připojených k distrib ční so stavě přímo nebo
prostřednictvím odběrného místa nebo prostřednictvím jiné
výrobny elektřiny připojené k distrib ční so stavě (dále jen
"připojených k distrib ční so stavě") a dodanou do
distrib ční soustavy.
(2) Podpora decentrální výroby elektřiny se poskytuje na
množství elektřiny naměřené v předávacím místě
decentrální výrobny elektřiny a distrib ční soustavy podle
jiného právního předpis .
(3) Podpora decentrální výroby elektřiny se neposkytuje v
případě neoprávněné dodávky elektřiny do distrib ční
soustavy podle jiného právního předpis .
(4) Podpora decentrální výroby elektřiny se neposkytuje
tomu výrobci elektřiny z decentrální výrobny elektřiny,
který, má-li formu akciové společnosti či právní formu
obdobnou akciové společnosti, nemá vydány výl čně
zaknihované akcie, popřípadě, který, je-li zahraniční osobou,
nepředloží čestné prohlášení o tom, které osoby jsou
vlastníky akcií, jejichž so hrnná jmenovitá hodnota
přesah je 10% základního kapitál výrobce s vedením
zdroje, z něhož údaje o velikosti podíl akcionářů vychází.
§ 38
Práva a povinnosti s bjektů na trhu decentrální výroby
elektřiny
(1) Právo na podporu elektřiny z decentrální výroby
elektřiny podle tohoto zákona se vztahuje pouze na držitele
licence na výrob elektřiny.
(2) Provozovatel distrib ční soustavy je povinen
zaregistrovat předávací místo decentrální výrobny elektřiny,
ke které vzniká nárok na podporu decentrální výroby
elektřiny podle tohoto zákona, připojené k distrib ční
so stavě jako výrobní předávací místo v systém operátora
trhu a dále registrovat všechny změny v těchto údajích podle
jiného právního předpis .
§ 39
Forma podpory decentrální výroby elektřiny
(1) Podpora decentrální výroby elektřiny se sk tečň je
formou bon sů na decentrální výrob elektřiny.
(2) Výrobce elektřiny z decentrální výrobny elektřiny, ke
které vzniká nárok na podporu decentrální výroby elektřiny
podle tohoto zákona, je povinen registrovat přímo v systém
operátora trhu podporu bonusem na decentrální výrob
elektřiny. Postup registrace podpory bonusem na
decentrální výrob elektřiny je uveden v prováděcím
právním předpis .
K provedení § 39 odst. 2 viz vyhlášk č. 346/2012 Sb., o
termínech a postupech výběr formy podpory, postupech
registrace podpor u operátora trhu, termínech a postupech
výběr a změn režimů zeleného bonusu na elektřin a
termín nabídn tí elektřiny povinně vyk p jícím
(registrační vyhláška).
(3) V případě elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů, z
dr hotných zdrojů, z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla a v decentrální výrobně elektřiny je možný
so běh podpory elektřiny formou zelených bon sů na
elektřin a formou bon sů na decentrální výrob elektřiny.
(4) Rozsah a výši podpory decentrální výroby elektřiny
stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodn tí.
§ 40
Bonus na decentrální výrob elektřiny
(1) Bonus na decentrální výrob elektřiny je stanoven v
Kč/MWh a poskytován v ročním režim .
(2) Pokud o to výrobce elektřiny vyrábějící elektřin ve
výrobně elektřiny připojené k distrib ční so stavě požádá, je
operátor trhu povinen na základě vyúčtování podle odstavce
3 hradit výrobci elektřiny bonus na decentrální výrob
elektřiny.
(3) Vyúčtování bonusu na decentrální výrob elektřiny se
sk tečň je na základě naměřených hodnot elektřiny v
předávacím místě decentrální výrobny elektřiny a
distrib ční soustavy a evidovaných operátorem trhu.
Nepředá-li výrobce elektřiny operátorovi trhu naměřené
hodnoty elektřiny v předávacím místě decentrální výrobny
elektřiny a distrib ční soustavy, nárok na úhrad bonusu na
decentrální výrob elektřiny nevzniká.
§ 41
Podmínky podpory decentrální výroby elektřiny
(1) Základním časovým úsekem pro vyhodnocování a
zúčtování bonusu na decentrální výrob elektřiny je 1 měsíc
nebo jeho celé násobky. V případě decentrálních výroben
elektřiny s instalovaným výkonem do 10 kW je základní
časový úsek čtvrtletí.
(2) V případě podpory decentrální výroby elektřiny je
provozovatel distrib ční soustavy povinen předat
elektronickou formou operátorovi trhu naměřené hodnoty v
předávacím místě připojení decentrální výrobny elektřiny,
ke které vzniká nárok na podporu decentrální výroby
elektřiny podle tohoto zákona, k jím provozované distrib ční
so stavě v členění podle předávacích míst decentrálních
výroben elektřiny a vést jejich evidenci. Způsob předání a
evidence naměřených hodnot elektřiny podle věty první
tohoto odstavce stanoví prováděcí právní předpis.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[141]
K § 41 odst. 2 viz vyhlášk č. 478/2012 Sb., o vykazování a
evidenci elektřiny a tepla z podporovaných zdrojů a
biometanu, množství a kvality sk tečně nabytých a
vy žitých zdrojů a k provedení některých dalších
stanovení zákona o podporovaných zdrojích energie.
§ 42
Výše bon sů na decentrální výrob elektřiny
(1) Úřad stanoví v souladu s § 1 odst. 3 a § 39 odst. 4 v
daném kalendářním roce na násled jící kalendářní rok výši
ročního bonusu na decentrální výrob elektřiny.
(2) Úřad stanoví výši ročního bonusu na decentrální výrob
elektřiny
a) s ohledem na napěťovo hladinu, do které je dodávána
elektřina z výrobny elektřiny, ke které vzniká nárok na
podporu decentrální výroby elektřiny podle tohoto zákona,
b) s ohledem na předpokládano úspor nákladů na ztráty
provozovatele distrib ční soustavy v porovnání se stavem,
pokud by do distrib ční soustavy nebyla dodávána elektřina
ze všech výroben elektřiny akt álně připojených k
distrib ční so stavě, a
c) tak, aby byla zahrnuta do ceny za distribuci elektřiny
nejvýše polovina předpokládané úspory nákladů na ztráty
provozovatele distrib ční soustavy stanovená podle písmene
b).
(3) Při stanovení ročních bon sů na decentrální výrob
elektřiny postupuje Úřad podle zákona o cenách.
§ 43
Financování podpory na decentrální výrob elektřiny
(1) Náklady spojené s podporou decentrální výroby elektřiny
stanovené podle § 42 odst. 2 písm. c) tohoto zákona zahrne
Úřad do složky ceny za distribuci elektřiny.
K provedení § 43 odst. 1 viz vyhlášk č. 140/2009 Sb., o
způsob regulace cen v energetických odvětvích a
postupech pro regulaci cen.
(2) Operátor trhu má právo na úhrad nákladů spojených s
podporou decentrální výroby elektřiny podle odstavce 1.
Tyto náklady jsou operátorovi trhu hrazeny provozovateli
distrib čních soustav z finančních prostředků, které tvoří
složk ceny za distribuci elektřiny spojených s podporou
decentrální výroby elektřiny.
(3) Operátor trhu účt je provozovatelům distrib čních
soustav složk ceny za distribuci elektřiny spojenou s
podporou decentrální výroby elektřiny způsobem a v
termínech, které stanoví prováděcí právní předpis, a
provozovatel distrib ční soustavy je povinen ji hradit.
K provedení § 43 odst. 3 viz vyhlášk č. 439/2012 Sb., o
stanovení způsob a termínů účtování a hrazení složky
ceny za přenos elektřiny, přeprav plynu, distribuci
elektřiny a plynu na krytí nákladů spojených s podporou
elektřiny, decentrální výroby elektřiny a biometanu a o
provedení některých dalších stanovení zákona o
podporovaných zdrojích energie (vyhláška o zúčtování).
(4) Operátor trhu vede finanční prostředky pro zajištění
podpory decentrální výroby elektřiny na zvláštním účt .
HLAVA IX
Podmínky pro vydání, evidenci a znávání zár k původ
elektřiny z obnovitelných zdrojů a osvědčení o původ
elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a
tepla nebo dr hotných zdrojů
§ 44
Zár ka původ elektřiny z obnovitelných zdrojů
Zár ka původ elektřiny z obnovitelných zdrojů (dále jen
"zár ka původ ") prokazuje, že daný podíl elektřiny nebo
dané množství elektřiny byly vyrobeny z obnovitelných
zdrojů a slo ží pro prokázání původ elektřiny z
obnovitelných zdrojů za zavřené období.
§ 45
Vydávání, evidence a znávání zár k původ
(1) Zár k původ vydává v elektronické podobě operátor
trhu na základě žádosti výrobce elektřiny z obnovitelných
zdrojů.
(2) Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů může požádat o
vydání zár ky původ nejpozději do 12 měsíců od
sk tečnění výroby elektřiny.
(3) Vydané zár ky původ eviduje operátor trhu.
(4) Výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů, který podá
žádost o vydání zár ky původ , je povinen
a) předat elektronickou formou operátorovi trhu úplné a
pravdivé informace n tné k vydání zár ky původ a údaje
slo žící k jejich ověření,
b) zajistit na základě žádosti operátora trhu ověření hodnot a
nezbytných údajů n tných k vydání zár ky původ a
c) uhradit operátorovi trhu cenu za vydání zár ky původ
zveřejněno způsobem možň jícím dálkový příst p.
(5) Zár ka původ , která byla vydána v jiném členském státě
Evropské unie, platí jako zár ka původ podle tohoto
zákona. V případě pochybností o správnosti nebo pravosti
zár k původ vydaných v jiném členském státě Evropské
unie je operátor trhu oprávněn tyto zár ky prověřit a
případně neuznat jako zár ky původ podle tohoto zákona a
o těchto sk tečnostech informovat ministerstvo.
Ministerstvo oznámí Komisi Evropské unie ne znání zár ky
původ včetně odůvodnění.
(6) Vzor žádosti o vydání zár ky původ a podmínky pro její
vydání a znání stanoví prováděcí právní předpis.
K provedení § 45 odst. 6 viz vyhlášk č. 440/2012 Sb., o
zár kách původ elektřiny z obnovitelných zdrojů energie.
§ 46
Osvědčení o původ elektřiny z vysokoúčinné kombinované
výroby elektřiny a tepla nebo z dr hotných zdrojů
Osvědčení o původ elektřiny z vysokoúčinné kombinované
výroby elektřiny a tepla nebo z dr hotných zdrojů (dále jen
"osvědčení o původ ") slo ží k prokazování schopnosti
zařízení vyrábět elektřin z vysokoúčinné kombinované
výroby elektřiny a tepla nebo z dr hotných zdrojů.
§ 47
Vydávání a evidence osvědčení o původ
(1) Osvědčení o původ vydává ministerstvo na základě
žádosti výrobce elektřiny z dr hotných zdrojů nebo výrobce
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[142]
elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a
tepla.
(2) Vydaná osvědčení o původ eviduje ministerstvo.
(3) Výrobce elektřiny z dr hotných zdrojů nebo výrobce
elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a
tepla, který podá žádost o vydání osvědčení o původ , je
povinen předat ministerstvu úplné a pravdivé informace
n tné k jeho vydání.
(4) Vzor žádosti o vydání osvědčení o původ stanoví
prováděcí právní předpis.
K provedení § 47 odst. 4 viz vyhlášk č. 453/2012 Sb., o
elektřině z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a
tepla a elektřině z dr hotných zdrojů.
HLAVA X
Společná stanovení
§ 48
Kontrola
Kontrolu dodržování tohoto zákona, s výjimko správy
odvodu, provádí Státní energetická inspekce.
§ 49
Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se
dop stí správního deliktu tím, že
a) jako provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy nesplní povinnost podle § 7 odst. 1 nebo
2,
b) jako výrobce nesplní povinnosti podle § 7 odst. 4,
c) jako výrobce nebo dovozce paliva z biomasy, biokapaliny
nebo bioplynu nesplní povinnosti podle § 7 odst. 5,
d) jako provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy nesplní povinnost podle § 7 odst. 6,
e) jako vyk p jící nesplní povinnost podle § 9 odst. 2,
f) jako povinně vyk p jící nesplní některo z povinností
podle § 10 odst. 2,
g) jako výrobce nesplní některo z povinností podle § 11
odst. 3 nebo 4,
h) jako provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy nesplní povinnost podle § 11 odst. 5,
i) jako výrobce nesplní některo z povinností podle § 11
odst. 6,
j) jako výrobce nesplní některo z povinností podle § 11
odst. 7,
k) jako výrobce nesplní povinnost podle § 11 odst. 8,
l) jako výrobce nesplní povinnost podle § 11 odst. 9,
m) jako povinně vyk p jící nesplní povinnosti podle § 11
odst. 9, 10, 11 nebo 12,
n) jako vyk p jící nesplní povinnost podle § 11 odst. 10,
o) jako provozovatel regionální distrib ční soustavy nebo
provozovatel přenosové soustavy nesplní povinnost podle §
13 odst. 1,
p) jako plátce odvodu nesplní povinnost podle § 20 odst. 1
nebo 2,
q) jako výrobce tepla nesplní povinnost podle § 23 odst. 7,
r) jako výrobce tepla nesplní povinnost podle § 25 odst. 4,
s) jako držitel licence na rozvod tepelné energie nesplní
povinnost podle § 27 odst. 1,
t) jako výrobce tepla nesplní povinnost podle § 27 odst. 3, 4,
6 nebo 7,
u) jako výrobce tepla nebo dovozce paliva z biomasy nesplní
povinnost podle § 27 odst. 5,
v) jako provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distrib ční soustavy nebo provozovatel podzemního
zásobník plynu nesplní některo povinnost podle § 31 odst.
1, 3 nebo 6,
w) jako výrobce biometanu nesplní povinnost podle § 31
odst. 5,
x) jako výrobce biometanu nesplní povinnost podle § 32
odst. 2,
y) jako vyk p jící biometan nesplní povinnost podle § 33
odst. 2,
z) jako výrobce biometanu nesplní některo povinnost podle
§ 34 odst. 2 a 3,
aa) jako provozovatel distrib ční soustavy nesplní povinnost
podle § 38 odst. 2,
bb) jako výrobce elektřiny připojený k distrib ční so stavě
nesplní povinnost podle § 39 odst. 2,
cc) jako provozovatel distrib ční soustavy nesplní povinnost
podle § 41 odst. 2,
dd) jako výrobce elektřiny z obnovitelných zdrojů žádající o
vydání zár ky původ nesplní povinnost podle § 45 odst. 4,
ee) jako výrobce elektřiny z dr hotných zdrojů nebo výrobce
elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a
tepla žádající o vydání osvědčení o původ nesplní povinnost
podle § 47 odst. 3.
(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se loží pokuta do 5
000 000 Kč. Sazba pokuty za správní delikt vedený v
odstavci 1 písm. b), c), g), i), j), k), l), q), t), u), v), w), x), y), z),
bb) a dd) se zvyš je na dvojnásobek, jestliže je týž správní
delikt spáchán opakovaně. Správní delikt je spáchán
opakovaně, pokud před plyn tím 5 let ode dne, kdy
rozhodn tí o ložení pokuty za správní delikt nabylo právní
moci, byl znovu spáchán týž správní delikt. So časně s
pokutou může Státní energetická inspekce rozhodnout o
ložení opatření k nápravě, jehož účelem je odstranění
protiprávního stavu, a stanovit přiměřeno lhůt k jeho
odstranění.
§ 50
Společná stanovení ke správním deliktům
(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže
prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno
požadovat, aby por šení právní povinnosti zabránila.
(2) Při stanovení výše pokuty právnické osobě se přihlédne k
závažnosti správního deliktu, zejména ke způsob jeho
spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl
spáchán.
(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká,
jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne,
kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy
byl spáchán.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[143]
(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni
projednává územní inspektorát Státní energetické inspekce.
O odvolání proti ložení pokuty rozhoduje ústřední
inspektorát Státní energetické inspekce.
(5) Na odpovědnost za jednání, k něm ž došlo při podnikání
fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztah jí
stanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické
osoby.
§ 51
Neoprávněné čerpání podpory
Dojde-li v souvislosti se spácháním správního deliktu podle
tohoto zákona k neoprávněném čerpání podpory elektřiny,
podpory decentrální výroby elektřiny, provozní podpory
tepla nebo podpory biometanu, je výrobce, výrobce elektřiny
připojený k distrib ční so stavě, výrobce tepla nebo výrobce
biometanu povinen neoprávněně čerpano podporu
elektřiny, podporu decentrální výroby elektřiny, provozní
podporu tepla nebo podporu biometanu vrátit. Státní
energetická inspekce tuto sk tečnost bez zbytečného
odkladu oznámí operátorovi trhu. Výrobce, výrobce elektřiny
připojený k distrib ční so stavě, výrobce tepla nebo výrobce
biometanu je zároveň povinen uhradit penále ve výši 0,1 %
denně z neoprávněně čerpané podpory elektřiny, podpory
decentrální výroby elektřiny, provozní podpory tepla nebo
podpory biometanu za dobu, kdy výrobce, výrobce elektřiny
připojený k distrib ční so stavě, výrobce tepla nebo výrobce
biometanu podporu elektřiny, podporu decentrální výroby
elektřiny, provozní podporu tepla nebo podporu biometanu
neoprávněně čerpal do doby, kdy ji operátorovi trhu uhradil.
Penále je příjmem operátora trhu. Výrobce, výrobce
elektřiny připojený k distrib ční so stavě, výrobce tepla
nebo výrobce biometanu je povinen neoprávněně čerpano
podporu elektřiny, podporu decentrální výroby elektřiny,
provozní podporu tepla nebo podporu biometanu včetně
penále uhradit operátorovi trhu do 30 dnů od nabytí právní
moci rozhodn tí o spáchání správního deliktu.
§ 52
Rozhodování sporů
(1) Úřad rozhoduje spory týkající se podpory elektřiny z
obnovitelných zdrojů, elektřiny z dr hotných zdrojů nebo
elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a
tepla, podpory decentrální výroby elektřiny, podpory tepla a
podpory biometanu.
(2) Úřad rozhoduje další spory, jejichž předmětem je splnění
peněžité povinnosti ložené tímto zákonem nebo sjednané
na základě tohoto zákona, nebo povinnosti vrácení
neoprávněně čerpané podpory podle § 51.
§ 53
Zmocnění k vydání prováděcích právních předpisů
(1) Ministerstvo stanoví vyhláško
a) druhy a parametry podporovaných obnovitelných zdrojů a
způsoby jejich vy žití pro výrob elektřiny z obnovitelných
zdrojů, tepla z obnovitelných zdrojů nebo výrob biometanu,
včetně způsob a vykazování množství cíleně pěstované
biomasy na orné půdě a na travním porostu při výrobě
bioplynu,
b) minimální účinnosti žití energie ve výrobnách elektřiny,
na které se vztahuje podpora elektřiny z obnovitelných
zdrojů nebo dr hotných zdrojů a minimální účinnosti žití
energie ve výrobnách tepla, na které se vztahuje podpora
tepla z obnovitelných zdrojů,
c) způsob měření a výpočt vyrobeného množství elektřiny z
obnovitelných zdrojů nebo dr hotných zdrojů při výrobě
elektřiny z obnovitelného zdroje nebo dr hotného zdroje
společně s neobnovitelným zdrojem,
d) způsob vykazování množství elektřiny z obnovitelného
zdroje a neobnovitelného zdroje, množství tepla z
obnovitelného zdroje a dr hotného zdroje, sk tečného
nabytí množství obnovitelného zdroje a jeho kvality,
sk tečného vy žití veškerého nabytého množství
obnovitelného zdroje,
e) způsob chovávání dok mentů a záznamů o po žitém
palivu při výrobě elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů a
výroby biometanu a o způsob výroby tohoto paliva,
f) vzor žádosti o vydání zár ky původ elektřiny z
obnovitelných zdrojů a podmínky pro její vydání a znání,
g) vzor žádosti o vydání osvědčení o původ elektřiny z
vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla nebo z
dr hotných zdrojů a podmínky pro jeho vydávání,
h) způsob rčení množství elektřiny z vysokoúčinné
kombinované výroby elektřiny a tepla a elektřiny z
dr hotných zdrojů a termíny a rozsah předávaných údajů
pro rčení elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla a elektřiny z dr hotných zdrojů,
i) podíl biologicky rozložitelné a nerozložitelné části
nevytříděného kom nálního odpadu na energetickém
obsahu kom nálního odpadu,
j) požadavky na kvalitu, odorizaci a tlak vyrobeného
biometanu,
k) způsob měření biometanu a kvality biometanu v
předávacím místě výrobny biometanu a distrib ční nebo
přepravní soustavy nebo podzemního zásobník plynu,
l) způsob chovávání dok mentů a záznamů o po žitých
dr zích biomasy, bioplynu a biokapalin a o způsob jejich
vy žití pro výrob paliv,
m) kritéria držitelnosti pro biokapaliny,
n) způsob předávání a evidence naměřených nebo
vypočtených hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů a
ověření vypočtených hodnot u podpory formou zeleného
bonusu na elektřin ,
o) způsob předání a evidence naměřených hodnot elektřiny z
podporovaných zdrojů u podpory formou výk pních cen,
p) způsob a postup měření, předávání a evidence
naměřených hodnot vyrobeného a dodaného tepla z
obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení
soustavy zásobování tepelnou energií z výrobny tepla,
q) způsob registrace místa předání vyrobeného tepla z
výrobny tepla do rozvodného tepelného zařízení a její změny
u podpory formou zeleného bonusu na teplo,
r) způsob a postup předávání a evidence naměřených hodnot
biometanu,
s) způsob a postup předání a evidence naměřených hodnot
elektřiny výrobny elektřiny, ke které vzniká nárok na
podporu decentrální výroby elektřiny,
t) způsob a postup vedení výrobny elektřiny do provozu.
(2) Úřad stanoví vyhláško
a) technicko-ekonomické parametry pro stanovení
výk pních cen jednotlivých dr hů obnovitelných zdrojů pro
výrob elektřiny,
b) dobu životnosti výroben elektřiny z podporovaných
zdrojů,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[144]
c) termíny a postupy výběr formy podpory elektřiny u
operátora trhu,
d) postup registrace formy podpory elektřiny u operátora
trhu,
e) termíny a postupy výběr a změn režimů zeleného bonusu
na elektřin ,
f) postup registrace provozní podpory tepla a podpory
biometanu u operátora trhu,
g) postup registrace podpory formou bonusu na decentrální
výrob elektřiny u operátora trhu,
h) způsob a postup stanovení rozdíl mezi hodinovou cenou
a výk pní cenou a jeho úhrady operátorovi trhu,
i) způsob a termíny účtování a hrazení ceny na úhrad
nákladů spojených s podporou elektřiny,
j) způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny za
přeprav plynu a ceny za distribuci plynu na krytí nákladů
spojených s podporou biometanu,
k) způsob a termíny účtování a hrazení složky ceny za
distribuci elektřiny spojenou s podporou decentrální výroby
elektřiny,
l) způsob stanovení hodinového zeleného bonusu na
elektřin , hodinové ceny, ceny na úhrad nákladů spojených
s podporou elektřiny a ceny za činnost povinně vyk p jícího,
m) termín nabídn tí elektřiny výrobcem elektřiny z
obnovitelných zdrojů povinně vyk p jícím ,
n) termíny a způsob informování výrobce povinně
vyk p jícím nebo vyk p jícím o dosažení záporné ceny na
denním trhu s elektřino a o situaci, kdy nedojde k
seso hlasení nabídky a poptávky elektřiny na denním trhu,
o) termíny a podmínky úhrady finančních prostředků
provozovatelem přenosové soustavy a provozovatelem
distrib ční soustavy.
§ 54
Přechodná stanovení
(1) Pro elektřin z výroben elektřiny vedených do provozu
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kterou
vznikl nárok na podporu elektřiny výk pními cenami podle
dosavadních právních předpisů, vzniká nárok na podporu
elektřiny formou výk pních cen podle tohoto zákona. Na
výk p elektřiny z těchto výroben se platní povinnost
povinně vyk p jícího podle § 10 odst. 2. Pro elektřin z
těchto výroben elektřiny stanoví Úřad výši podpory elektřiny
tak, aby její celková výše odpovídala post pům pro stanovení
výše výk pní ceny podle dosavadních právních předpisů a
zohledňovala případy dosažení záporné hodinové ceny podle
§ 11 odst. 9 a případy, kdy na denním trhu s elektřino
organizovaným operátorem trhu nedojde k seso hlasení
nabídky a poptávky podle § 11 odst. 10. Na výrobny elektřiny
podle věty první, dr hé a třetí se nevztahuje stanovení § 4
odst. 4, 5 a 8 a § 12 odst. 7 tohoto zákona. Výrobce elektřiny
podle věty první má i v případě, že si po účinnosti tohoto
zákona zvolí podporu elektřiny formou zelených bon sů na
elektřin , právo si zvolit znovu podporu elektřiny formou
výk pních cen v termínech a postupem podle tohoto zákona.
(2) Pro elektřin z výroben elektřiny vedených do provozu
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro kterou
vznikl nárok na podporu elektřiny zelenými bonusy podle
dosavadních právních předpisů, vzniká nárok na podporu
elektřiny formou ročních zelených bon sů na elektřin podle
tohoto zákona. Na výk p elektřiny z těchto výroben se
platní povinnost povinně vyk p jícího podle § 10 odst. 2.
Pro elektřin z těchto výroben elektřiny postupuje Úřad při
stanovení zelených bon sů na elektřin nebo způsob jejich
stanovení tak, aby jejich výše odpovídala post pům pro
stanovení výše zelených bon sů podle dosavadních právních
předpisů. Na výrobny elektřiny podle věty první, dr hé a
třetí se nevztahuje stanovení § 4 odst. 4, 5 a 8 a § 12 odst. 7
tohoto zákona. Výrobce elektřiny podle věty první má nárok
po účinnosti tohoto zákona zvolit si podporu formou
výk pních cen, s výjimko případů výroby elektřiny
vyráběné společně z obnovitelného zdroje a neobnovitelného
zdroje energie, v termínech a postupem podle tohoto zákona.
(3) Připojí-li výrobce výrobn elektřiny dosud nepřipojeno
k přenosové nebo distrib ční so stavě a uvedenou do
provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k
přenosové nebo distrib ční so stavě, má nárok na podporu
elektřiny podle tohoto zákona. Pro účely stanovení podpory
elektřiny se taková výrobna elektřiny považ je za výrobn
elektřiny uvedenou do provozu v roce 2011. Právo na
podporu vzniká pouze výrobnám elektřiny, které
platňovaly nárok na podporu podle zákona č. 180/2005 Sb.,
o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a
o změně některých zákonů (zákon o podpoře vy žívání
obnovitelných zdrojů), ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti zákona č. 330/2010 Sb.
(4) Pro elektřin z výroben elektřiny vedených do provozu
přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které vznikl
podle dosavadních právních předpisů nárok na příspěvek k
ceně elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby
elektřiny a tepla nebo elektřiny z dr hotných zdrojů, vzniká
nárok na podporu elektřiny formou ročních zelených bon sů
na elektřin podle tohoto zákona. Na výrobny elektřiny
podle věty první se nevztahuje stanovení § 5 odst. 3 tohoto
zákona.
(5) Pro výrobny elektřiny vedené do provozu přede dnem
nabytí účinnosti tohoto zákona, pro které vznikl nárok na
podporu elektřiny podle dosavadních právních předpisů,
trvá nárok na podporu elektřiny podle tohoto zákona po
dobu životnosti výrobny elektřiny podle dosavadních
právních předpisů. Ustanovení odstavce 3 tím není dotčeno.
(6) V případě elektřiny vyrobené společně z obnovitelného
zdroje a neobnovitelného zdroje, pokud se nejedná o
vysokoúčinno kombinovanou výrob elektřiny a tepla,
podpora elektřiny podle dosavadních právních předpisů trvá
do 31. prosince 2015.
(7) Zár ky původ a osvědčení o původ vydané přede
dnem vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů se považ jí
za zár ky původ a osvědčení o původ podle tohoto zákona.
(8) Za odvodové období prosinec 2012 je plátce odvodu
rčený podle dosavadního právního předpis povinen
odvést odvody a podat vyúčtování odvodu do 25 dnů po dni
nabytí účinnosti tohoto zákona.
(9) Smlouvy o dodávce elektřiny zavřené podle
dosavadních právních předpisů mezi provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální
distrib ční soustavy a výrobcem, jejichž předmětem je
dodávka elektřiny vyk povaná provozovatelem přenosové
soustavy nebo provozovatelem distrib ční soustavy při
podpoře výk pními cenami, zanikají plyn tím dne 31.
prosince 2012. Výk pní cenu za elektřin vyrobenou v
časovém úsek pro vyhodnocování a zúčtování výk p
elektřiny dohodn tém v této smlo vě, který uplynul do dne
účinnosti tohoto zákona, zaplatí výrobci provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel regionální
distrib ční soustavy. Časový úsek, který měl skončit až po
nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí plyn tím dne 31.
prosince 2012. Podklady, na jejichž základě zaplatí výrobci
provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
regionální distrib ční soustavy výk pní cenu za elektřin
vyrobenou v časovém úsek pro vyhodnocování a zúčtování
výk p elektřiny dohodn tém v této smlo vě, který uplynul
do dne účinnosti tohoto zákona, předá výrobce provozovateli
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[145]
přenosové soustavy nebo provozovateli regionální
distrib ční soustavy do 5. ledna 2013.
(10) Ujednání mezi provozovatelem přenosové soustavy
nebo provozovatelem regionální distrib ční soustavy a
výrobcem týkající se úhrady zeleného bonusu zanikají
plyn tím dne 31. prosince 2012. Zelený bonus za elektřin
vyrobenou v časovém úsek pro vyhodnocování a zúčtování
zeleného bonusu dohodn tém mezi provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální
distrib ční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne
účinnosti tohoto zákona, hradí výrobci provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel regionální
distrib ční soustavy. Časový úsek, který měl skončit až po
nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí plyn tím dne 31.
prosince 2012. Naměřené nebo vypočtené údaje o množství
jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž základě
zaplatí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel regionální distrib ční soustavy zelený bonus za
elektřin vyrobenou v časovém úsek pro vyhodnocování a
zúčtování zeleného bonusu sjednaném mezi provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální
distrib ční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne
účinnosti tohoto zákona, předá výrobce provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli regionální
distrib ční soustavy do 5. ledna 2013.
(11) Ujednání mezi provozovatelem přenosové soustavy
nebo provozovatelem regionální distrib ční soustavy a
výrobcem, týkající se úhrady příspěvk k ceně elektřiny z
kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z
dr hotných zdrojů, zanikají plyn tím dne 31. prosince
2012. Příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby
elektřiny a tepla a nebo vyrobené z dr hotných zdrojů v
časovém úsek pro vyhodnocování a zúčtování příspěvk k
ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a
nebo vyrobené z dr hotných zdrojů dohodn tém mezi
provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem
regionální distrib ční soustavy a výrobcem, který uplynul do
dne účinnosti tohoto zákona, hradí výrobci provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel regionální
distrib ční soustavy. Časový úsek, který měl skončit až po
nabytí účinnosti tohoto zákona, skončí plyn tím dne 31.
prosince 2012. Naměřené nebo vypočtené údaje o množství
jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž základě
zaplatí výrobci provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel regionální distrib ční soustavy příspěvek k
ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a
nebo vyrobené z dr hotných zdrojů v časovém úsek pro
vyhodnocování a zúčtování příspěvk k ceně elektřiny z
kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo vyrobené z
dr hotných zdrojů sjednaném mezi provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem regionální
distrib ční soustavy a výrobcem, který uplynul do dne
účinnosti tohoto zákona, předá výrobce provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli regionální
distrib ční soustavy do 5. ledna 2013.
(12) Práva a závazky provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele regionální distrib ční soustavy vzniklé
ze zaplacení výk pní ceny podle odstavce 9, úhrady zeleného
bonusu podle odstavce 10 a úhrady příspěvk k ceně
elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla a nebo
vyrobené z dr hotných zdrojů podle odstavce 11 v
případech, kdy výrobce nepředá podklady, na jejichž základě
zaplatí provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
regionální distrib ční soustavy výrobci výk pní cenu, kdy
výrobce nepředá naměřené nebo vypočtené údaje o
množství jím vyrobené elektřiny a další podklady, na jejichž
základě hradí provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel regionální distrib ční soustavy výrobci zelený
bonus, a kdy výrobce nepředá naměřené nebo vypočtené
údaje o množství jím vyrobené elektřiny a další podklady, na
jejichž základě hradí provozovatel přenosové soustavy
nebo provozovatel regionální distrib ční soustavy výrobci
příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a
tepla a nebo vyrobené z dr hotných zdrojů do 28. února
2013, přecházejí dnem 1. března 2013 na operátora trhu.
(13) Práva a závazky provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele regionální distrib ční soustavy vzniklé
do účinnosti tohoto zákona z důvod , že provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel regionální
distrib ční soustavy odmítl přiznat výrobci zcela nebo zčásti
nárok na výk pní cenu nebo na zelený bonus nebo na
příspěvek k ceně elektřiny z kombinované výroby elektřiny a
tepla a nebo vyrobené z dr hotných zdrojů, přecházejí dnem
účinnosti tohoto zákona na operátora trhu.
(14) Výrobce z výrobny elektřiny vedené do provozu přede
dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, který ke dni účinnosti
tohoto zákona platňoval podporu elektřiny formou
zelených bon sů podle dosavadních právních předpisů, do
doby změny formy podpory provedené na základě podání
žádosti o změn formy podpory výrobcem podle § 8 odst. 5
tohoto zákona, je registrován do 30 dnů od účinnosti tohoto
zákona provozovatelem přenosové nebo distrib ční
soustavy u operátora trhu jako výrobce s podporou formou
ročních zelených bon sů na elektřin . Výrobce z výrobny
elektřiny vedené do provozu přede dnem nabytí účinnosti
tohoto zákona, který ke dni účinnosti tohoto zákona
platňoval podporu elektřiny formou výk pních cen podle
dosavadních právních předpisů, do doby změny formy
podpory provedené na základě podání žádosti o změn
formy podpory výrobcem podle § 8 odst. 5 tohoto zákona, je
registrován do 30 dnů od účinnosti tohoto zákona
provozovatelem přenosové nebo distrib ční soustavy u
operátora trhu jako výrobce s podporou formou výk pních
cen.
(15) Ustanovení § 4 odst. 4 a odst. 5 písm. b) a c) a § 5 odst. 3
tohoto zákona se nevztah jí na výrobny elektřiny z
obnovitelných a dr hotných zdrojů vedených do provozu
do 24 měsíců od vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů.
(16) Na elektřin vyrobenou ve výrobnách elektřiny
vy žívajících sl nečního záření na území České republiky,
které jsou připojené k elektrizační so stavě České republiky
prostřednictvím elektrizační soustavy v so sedním stát a
byly uvedeny do provozu přede dnem nabytí účinnosti
zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů
(zákon o podpoře vy žívání obnovitelných zdrojů), ve znění
zákona č. 330/2010 Sb., se stanovení § 4 odst. 2 tohoto
zákona nevztahuje. Pro účely stanovení podpory elektřiny se
taková výrobna elektřiny považ je za výrobn elektřiny
uvedenou do provozu dnem, kdy byla v souladu se smlouvou
o připojení připojena k elektrizační so stavě so sedního
stát .
(17) Na elektřin vyrobenou z obnovitelných zdrojů ve
výrobnách elektřiny na území České republiky, které nejsou
připojeny k elektrizační so stavě České republiky přímo
nebo prostřednictvím odběrného místa nebo
prostřednictvím jiné výrobny elektřiny připojené k
elektrizační so stavě České republiky a byly uvedeny do
provozu přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se
stanovení § 4 odst. 2 tohoto zákona nevztahuje. Pro účely
stanovení podpory elektřiny se taková výrobna elektřiny
považ je za výrobn elektřiny uvedenou do provozu dnem,
kdy začala vyrábět elektřin , na kterou čerpala podporu
podle zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů
(zákon o podpoře vy žívání obnovitelných zdrojů), ve znění
účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 330/2010
Sb. Právo na podporu vzniká pouze výrobcům elektřiny, kteří
platňovali nárok na podporu podle zákona č. 180/2005 Sb.,
o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a
o změně některých zákonů (zákon o podpoře vy žívání
obnovitelných zdrojů), ve znění účinném přede dnem nabytí
účinnosti zákona č. 330/2010 Sb.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[146]
(18) Korekční faktory so visející s podporou elektřiny z
obnovitelných zdrojů, kombinované výroby elektřiny a tepla
a druhotných energetických zdrojů, které náleží
provozovateli přenosové soustavy a provozovateli regionální
distrib ční soustavy za poslední dva kalendářní roky
bezprostředně předcházející roku, ve kterém nabyl účinnosti
tento zákon, stanoví Úřad v souladu s jiným právním
předpisem, který upravuje způsob regulace cen v
energetických odvětvích a postupy pro regulace cen ve znění
účinném k 31. prosinci 2012. O takto stanovené korekční
faktory praví Úřad složk ceny za přenos elektřiny a ceny
za distribuci elektřiny na krytí nákladů spojených s
podporou elektřiny účtované operátorem trhu provozovateli
regionální distrib ční soustavy a provozovateli přenosové
soustavy podle § 13 odst. 1 nejpozději do konce dr hého
kalendářního roku násled jícího po kalendářním roce, ve
kterém tento zákon nabyl účinnosti.
(19) Pokud žadatel o připojení získal v době před 1. dubnem
2010 rezervaci výkon pro účely připojení výrobny
elektřiny, která vy žívá sl neční energii k výrobě elektřiny, k
přenosové so stavě nebo distrib ční so stavě a tato výrobna
elektřiny nesplň je podmínky podle § 3 odst. 5 zákona č.
180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných
zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o
podpoře vy žívání obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č.
330/2010 Sb., a ke dni vyhlášení tohoto zákona žadatel o
připojení nemá licenci na výrob elektřiny v takové výrobně,
rezervace výkon v den vyhlášení tohoto zákona zaniká.
Dnem zánik rezervace výkon zaniká právo na připojení
této výrobny elektřiny k elektrizační so stavě České
republiky. Povinnost provozovatele přenosové soustavy
nebo distrib ční soustavy vrátit žadateli o připojení
zaplacený podíl na oprávněných nákladech na připojení,
jakož i povinnost žadatele o připojení nahradit provozovateli
přenosové soustavy nebo distrib ční soustavy náklady
vynaložené na připojení, zůstávají tímto nedotčeny.
(20) Úřad stanoví poprvé výši zeleného bonusu na teplo
podle § 26 a bonusu na decentrální výrob elektřiny podle §
42 tohoto zákona pro rok 2013.
§ 55
Zr šovací stanovení
Zr š je se:
1. Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů
(zákon o podpoře vy žívání obnovitelných zdrojů).
2. Zákon č. 137/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005
Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře
vy žívání obnovitelných zdrojů).
3. Zákon č. 330/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005
Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře
vy žívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších
předpisů.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[147]
Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2012
ze dne 26. listopadu 2012, kterým se stanovuje podpora pro podporované
zdroje energie
Energetický reg lační úřad podle § 2c zákona č. 265/1991
Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve
znění pozdějších předpisů, § 17 odst. 6 písm. d) zákona č.
458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkon státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů, a
podle § 4, § 5, § 6, § 12, § 24, § 30 zákona č. 165/2012 Sb., o
podporovaných zdrojích energie a o změně některých
zákonů, vydává cenové rozhodn tí, kterým se stanoví
výk pní ceny a zelené bonusy pro podporované zdroje
energie.
Všeobecná stanovení:
Výk pní ceny nezahrn jí daň z přidané hodnoty. K vedeným
výk pním cenám je připočítávána daň z přidané hodnoty
podle jiného právního předpis . Zelené bonusy jsou stanoveny
jako pevné hodnoty podle zákona č. 165/2012 Sb., o
podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů.
Podle Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna
2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES
prohlaš jí rčité kategorie podpory za sl čitelné se
společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) a
Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu životního
prostředí (2008/C 82/01) a stanovení § 1 odst. 3 zákona č.
165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně
některých zákonů, bude v provozní podpoře podle tohoto
cenového rozhodn tí zohledněna jakákoliv nevratná
investiční podpora z veřejných prostředků s datem právní
moci rozhodn tí o poskytn tí, případně s datem jiného
individ álního právního aktu o poskytn tí, nebo s datem
účinnosti právního aktu po 1. lednu 2013 včetně, a to u
výroben nebo zdrojů z podporovaných zdrojů energie
vedených do provozu od 1. ledna 2013 včetně, u nichž bude
výše provozní podpory snížena násled jícím způsobem:
Kategorie výrobny
Výše nevratné investiční podpory [%]
od
do
(včetně) od
do
(včetně) od
do
(včetně) od
do
(včetně) od
do
(včetně)
- 20 20 30 30 40 40 50 50 Výrobna
elektřiny vy žívající vodní
energii
0,0 % 14,0 % 21,0 % 28,0 % 35,0 %
Výrobna elektřiny vy žívající větrno
energii
Výrobna elektřiny vy žívající
geotermální energii
Výrobna elektřiny vy žívající energii
sl nečního záření
Výrobna elektřiny vy žívající energii ze
spalování biomasy
0,0 % 4,5 % 6,5 % 9,0 % 11,5 %
Výrobna elektřiny vy žívající energii ze
spalování bioplynu včetně spalování
skládkového a kalového plynu z ČOV
Výrobna elektřiny vy žívající energii ze
spalování biokapalin
Výrobna elektřiny vy žívající energii
dr hotných zdrojů
Výrobna KVET s výjimko výrobny
KVET vy žívající obnovitelné zdroje
energie
Výrobna biometanu
A) Výk pní ceny a zelené bonusy na elektřin
Výrobce elektřiny je povinen registrovat formu provozní
podpory elektřiny podle jiného právního předpis u
operátora trhu.
Způsob předávání a evidence naměřených hodnot elektřiny z
podporovaných zdrojů u podpory formou výk pních cen a
způsob předávání a evidence naměřených nebo vypočtených
hodnot elektřiny z podporovaných zdrojů a ověření
vypočtených hodnot u podpory formou zelených bon sů
stanoví jiný právní předpis.
(1) Pro elektřin vyrobenou z obnovitelných zdrojů energie
platí násled jící podmínky:
(1.1.) Výk pní ceny jsou stanoveny jako minimální ceny
podle jiného právního předpis . Roční a hodinové zelené
bonusy na elektřin jsou stanoveny pro dané časové období
jako pevné hodnoty podle jiného právního předpis . V rámci
jedné výrobny elektřiny nelze kombinovat režim výk pních
cen a režim zelených bon sů na elektřin .
(1.2.) Roční a hodinové zelené bonusy na elektřin se
platň jí za elektřin naměřeno podle jiného právního
předpis a dodanou v předávacím místě výrobny elektřiny a
sítě provozovatele distrib ční soustavy nebo přenosové
soustavy a dodanou výrobcem obchodníkovi s elektřino
nebo zákazníkovi a dále za elektřin , která je účelně vy žitá
v rámci lokální spotřeby výrobce podle jiného právního
předpis . Zelené bonusy a výk pní ceny stanovené v bodech
(1.6.) až (1.12.) se ne platň jí za technologickou vlastní
spotřeb elektřiny podle jiného právního předpis .
(1.3.) Výše hodinového zeleného bonusu na elektřin pro
jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů, stanovená
Energetickým reg lačním úřadem podle jiného právního
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[148]
předpis , je zveřejněna operátorem trhu způsobem
možň jícím dálkový příst p.
(1.4.) Je-li v rámci výrobny elektřiny uveden do provozu další
výrobní zdroj elektřiny nebo více výrobních zdrojů, nebo
splň je-li jeden či více výrobních zdrojů elektřiny v rámci
jedné výrobny elektřiny podmínky pro platnění odlišných
podpor, může výrobce platňovat odlišno podporu pro
jednotlivé výrobní zdroje elektřiny za předpoklad , že zajistí
samostatné měření výroby elektřiny vyrobené z každého
výrobního zdroje elektřiny v souladu s jiným právním
předpisem. V případě neosazení samostatného měření může
výrobce elektřiny platňovat za celou výrobn elektřiny
pouze nejnižší výši podpory při výběr z více možných
podpor.
(1.5.) V případě platnění podpory formou výk pních cen u
výroben elektřiny podle bodu (1.4.) rozdělí výrobce při
fakturaci elektřin naměřeno měřicím zařízením
místěným na předávacím místě mezi výrobno elektřiny a
přenosovo soustavou nebo distrib ční soustavou v poměr
samostatně naměřených hodnot výroby elektřiny na
jednotlivých výrobních zdrojích elektřiny podle bodu (1.4.).
V případě platnění podpory formou zelených bon sů na
elektřin se zelené bonusy na elektřin platň jí samostatně
na každý výrobní zdroj elektřiny podle naměřených hodnot
na každém výrobním zdroji elektřiny podle bodu (1.4.).
(1.6.) Výk pní ceny a roční zelené bonusy na elektřin pro
malé vodní elektrárny:
Druh podporovaného zdroje
(výrobny)
Datum vedení výrobny do
provozu
Jednotarifní pásmo provozování Dvo tarifní pásmo provozování
Výk pní ceny
[Kč/MW]
Zelené bonusy
[Kč/MW]
Výk pní ceny
[Kč/MWh]
Zelené bonusy
[Kč/MW h]
od (včetně) do (včetně) VT NT VT NT
ř
./sl. a b c j k l m n o
1
00
Malá vodní elektrárna
- 31.12.2004 1 949 949 2 700 1 574 1 290 779
1
01
1.1.2005 31.12.2013 2 499 1 499 3 470 2 014 2 060 1 219
1
10
Rekonstr ovaná malá vodní
elektrárna
- 31.12.2013 2 499 1 499 3 470 2 014 2 060 1 219
1
20
Malá vodní elektrárna v
nových lokalitách
1.1.2006 31.12.2007 2 775 1 775 3 800 2 263 2 390 1 468
1
21
1.1.2008 31.12.2009 2 938 1 938 3 800 2 507 2 390 1 712
1
22
1.1.2010 31.12.2010 3 193 2 193 3 800 2 890 2 390 2 095
1
23
1.1.2011 31.12.2011 3 122 2 122 3 800 2 783 2 390 1 988
1
24
1.1.2012 31.12.2012 3 254 2 254 3 800 2 981 2 390 2 186
1
25
1.1.2013 31.12.2013 3 230 2 230 3 800 2 945 2 390 2 150
kde:
VT - pásmo platnosti vysokého tarifu stanovené provozovatelem distribuční soustavy v délce 8 hodin denně;
NT - pásmo platnosti nízkého tarifu platné v době mimo pásmo platnosti VT.
(1.6.1.) Pro měření a účtování dodávky elektřiny ze špičkové
nebo pološpičkové ak m lační malé vodní elektrárny, jejíž
špičkový nebo pološpičkový provoz je stanoven v povolení k
nakládání s vodami nebo v jiném povolení nebo rozhodn tí,
může výrobce elektřiny platňovat výk pní ceny nebo roční
zelené bonusy ve dvo tarifních pásmech vedených v bodě
(1.6.). Změn pásma provozování je možné provést pouze v
termínech a postupech platň jících se při změně formy
podpory podle jiného právního předpis .
(1.6.2.) Malou vodní elektrárno se roz mí vodní elektrárna
s instalovaným výkonem do 10 MW včetně.
(1.6.3.) Novou lokalitou se roz mí lokalita, kde nebyla v
období od 1. ledna 1995 včetně připojena výrobna elektřiny
k přenosové nebo distrib ční so stavě.
(1.6.4.) Rekonstruovanou malou vodní elektrárno podle
bodu (1.6.) se roz mí stávající výrobna elektřiny, na které
byla po 13. srpnu 2002 provedena a dokončena
rekonstrukce nebo modernizace zařízení výrobny elektřiny
zvyš jící technickou, provozní, bezpečnostní a ekologickou
úroveň zařízení na úroveň srovnatelnou s nově zřizovanými
výrobnami elektřiny. Za takovou rekonstrukci nebo
modernizaci zařízení se považ je:
a) výměna nebo generální oprava t rbíny;
b) výměna nebo převin tí generátor ;
c) oprava elektročásti spočívající v zabránění působení
zpětných vlivů na síť a vyhov jící ČSN EN 50160;
d) výměna reg lačních zařízení;
e) výměna nebo instalace nového a tomatizovaného
systém řízení.
Rekonstrukce nebo modernizace zařízení výrobny elektřiny je
dokončena provedením všech prací vedených pod písmeny a)
až e), přičemž jednotlivé výrobní technologické celky, kterými
je nahrazeno stávající zařízení, nesmí být ke dni končení
rekonstrukce nebo modernizace starší než 5 let.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[149]
(1.6.5.) Malou vodní elektrárno uvedenou do provozu od 1.
ledna 2005 se roz mí taková malá vodní elektrárna, která
byla poprvé uvedena do provozu po 1. lednu 2005 včetně,
přičemž v okamžik vedení do provozu nebyly žádné
technologické výrobní celky malé vodní elektrárny starší 5
let. Malou vodní elektrárno uvedenou do provozu v nové
lokalitě se roz mí taková malá vodní elektrárna, jejíž
jednotlivé technologické výrobní celky nebyly v okamžik
vedení malé vodní elektrárny do provozu v nové lokalitě
starší 5 let. V případě, že u malých vodních elektráren
vedených do provozu od 1. ledna 2005 budou vy žity
technologické výrobní celky starší 5 let, spadají tyto zdroje
do kategorie malých vodních elektráren vedených do
provozu do 31. prosince 2004.
(1.7.) Výk pní ceny a roční zelené bonusy na elektřin pro
výrob elektřiny z biomasy:
* Výkupní cena je pouze informativní a není možné ji nárokovat, viz § 12 odst. 2 zákona č. 165/2012 Sb.
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Datum vedení výrobny do
provozu Kategorie
biomasy a
proces
vy žití
Jednotarifní pásmo
provozování
Výk pní
ceny
[Kč/MWh]
Zelené
bonusy
[Kč/MWh]
od (včetně) do (včetně)
ř./sl. a b c i j k
200
Výroba elektřiny společným spalováním biomasy
a různých zdrojů energie s výjimko
kom nálního odpadu
- - S1 2410* 1 350
201 - - S2 1740* 680
202 - - S3 1080* 20
203 - - P1 2680* 1 620
204 - - P2 2010* 950
205 - - P3 1350* 290
206 - - DS1 2410* 1 350
207 - - DS2 1740* 680
208 - - DS3 1080* 20
209 - - DP1 2680* 1 620
210 - - DP2 2010* 950
211 - - DP3 1350* 290
230
Výroba elektřiny spalováním kom nálního
odpadu nebo společným spalováním
kom nálního odpadu s různými zdroji energie
- 31.12.2012 - 1740* 680
231
1.1.2013 31.12.2013 - 2890* 1 830
240
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy
- 31.12.2007 O1 3 900 2 840
241 - 31.12.2007 O2 3 200 2 140
242 - 31.12.2007 O3 2 530 1 470
243
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy ve
stávajících výrobnách
- 31.12.2012 O1 2 830 1 770
244 - 31.12.2012 O2 2 130 1 070
245 - 31.12.2012 O3 1 460 400
260
Výroba elektřiny spalováním čisté biomasy v
nových výrobnách elektřiny nebo zdrojích
1.1.2008 31.12.2012 O1 4 580 3 520
261 1.1.2008 31.12.2012 O2 3 530 2 470
262 1.1.2008 31.12.2012 O3 2 630 1 570
263 1.1.2013 31.12.2013 O1 3 730 2 670
264 1.1.2013 31.12.2013 O2 2 890 1 830
265 1.1.2013 31.12.2013 O3 2 060 1 000
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[150]
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Datum uvedení výrobny do
provozu
Instalovaný výkon
výrobny [kW]
Kategorie
biomasy a
proces
využití
Jednotarifní pásmo
provozování
Výkupní
ceny
[Kč/MWh
]
Zelené
bonusy
[Kč/MWh
]
od (včetně) do (včetně) od
do
(včetně)
ř./sl. a b c d e i j k
300 Spalování důlního plynu z uzavřených dolů - 31.12.2012 - - - 2 632 1 632
301
Spalování skládkového plynu a kalového
plynu z ČOV
- 31.12.2003 - - - 3 081 2 081
302 1.1.2004 31.12.2005 - - - 2 969 1 969
303 1.1.2006 31.12.2012 - - - 2 632 1 632
304 1.1.2013 31.12.2013 - - - 1 900 900
320
Spalování bioplynu v bioplynových
stanicích pro zdroje nesplň jící podmínku
výroby a efektivního využití vyrobené
tepelné energie podle bodu 1.8.3.
1.1.2012 31.12.2012 - - AF1 3 550 2 490
321
Spalování bioplynu v bioplynových
stanicích pro zdroje splň jící podmínku
výroby a efektivního využití vyrobené
tepelné energie podle bodu 1.8.3.
1.1.2012 31.12.2012 - - AF1 4 120 3 060
322
Spalování bioplynu v bioplynových
stanicích
- 31.12.2011 - - AF1 4 120 3 060
323 - 31.12.2012 - - AF2 3 550 2 550
324 1.1.2013 31.12.2013 0 550 AF 3 550 2 490
325 1.1.2013 31.12.2013 550 - AF 3040* 1980*
* Výkupnícenaa ročnízelenýbonus je pouzeinformativnía nenímožnéje nárokovat,viz §12odst.2 zákonač. 165/2012Sb.
(1.7.1.) Zařazení jednotlivých dr hů biomasy do přísl šných
kategorií stanoví jiný právní předpis.
(1.7.2.) V případě společného spalování biomasy s různými
zdroji energie (neobnovitelnými a/nebo dr hotnými) se
podpora elektřiny z biomasy platň je pouze na poměrno
část podporované elektřiny připadající na podíl vy žité
biomasy podle jiného právního předpis .
(1.7.3.) V případě společného spalování kom nálního
odpadu s různými zdroji energie se podpora elektřiny z
biomasy platň je pouze pro poměrno část podporované
elektřiny podle jiného právního předpis připadající na podíl
vy žité biologicky rozložitelné části kom nálního odpadu
podle jiného právního předpis .
(1.7.4.) Stávající výrobno elektřiny se pro účely bodu (1.7.)
roz mí výrobna elektřiny, vedená do provozu do 31.
prosince 2012, u které byla do 31. prosince 2012 včetně
provedena změna vy žívání primárního energetického
zdroje ze spalování neobnovitelného zdroje nebo
spol spalování biomasy a neobnovitelného zdroje na
spalování čisté biomasy, a to bez investice do pořízení všech
hlavních částí elektrárenského bloku, kterými se roz mí
zejména kotel, parní rozvody, t rbína a generátor.
(1.8.) Výk pní ceny a roční zelené bonusy na elektřin pro
spalování bioplynu, skládkového plynu, kalového plynu a
důlního plynu z zavřených dolů:
(1.8.1.) V případě bioplynových stanic dodávajících vyrobený
bioplyn ke vzdálené kogenerační jednotce, která se
nenachází v areál (místě výroby bioplynu) bioplynové
stanice, je možné nárokovat podporu podle bodu (1.8.) při
splnění těchto podmínek:
a) dodávka bioplynu je sk tečňována pouze potr bním
systémem, který slo ží pouze pro rozvod vyrobeného
bioplynu;
b) do potr bního systém je připojena pouze bioplynová
stanice a kogenerační jednotky, jejichž jediným palivem je
vyrobený bioplyn;
c) subjekt s nárokem na podporu podle bodu (1.8.) provozuje
všechny so části výrobny elektřiny z bioplynu, tj.
bioplynovou stanici, potr bní rozvod bioplynu i kogenerační
jednotky;
d) veškerý bioplyn vyrobený v bioplynové stanici je
spotřebován v areál bioplynové stanice nebo v
kogeneračních jednotkách připojených k potr bním
rozvodu bioplynu;
(1.8.2.) Zařazení jednotlivých dr hů biomasy do přísl šných
kategorií pro proces vy žití AF stanoví jiný právní předpis.
(1.8.3.) U bioplynových stanic vy žívajících biomasu
kategorie 1 a proces vy žití AF vedených do provozu od 1.
ledna 2012 do 31. prosince 2012 (dle bodu 1.8. a řádk 321)
je podmínko pro poskytn tí podpory platnění žitečného
tepla z obnovitelných zdrojů podle jiného právního předpis
minimálně v úrovni 10 % vůči vyrobené elektřině z
obnovitelných zdrojů v daném kalendářním roce.
(1.9.) Výk pní ceny a roční zelené bonusy na elektřin pro
větrné elektrárny:
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[151]
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Datum vedení výrobny do
provozu
Jednotarifní pásmo
provozování
Výk pní ceny
[Kč/MWh]
Zelené
bonusy
[Kč/MWh]
od (včetně) do (včetně)
ř./sl. a b c j k
00
Větrná elektrárna
- 31.12.2003 3 703 3 153
01 1.1.2004 31.12.2004 3 346 2 796
02 1.1.2005 31.12.2005 3 183 2 633
03 1.1.2006 31.12.2006 2 907 2 357
04 1.1.2007 31.12.2007 2 856 2 306
05 1.1.2008 31.12.2008 2 785 2 235
06 1.1.2009 31.12.2009 2 540 1 990
07 1.1.2010 31.12.2010 2 377 1 827
08 1.1.2011 31.12.2011 2 326 1 776
09 1.1.2012 31.12.2012 2 275 1 725
10 1.1.2013 31.12.2013 2 120 1 570
(1.9.1.) U větrných elektráren vedených do provozu od 1.
ledna 2005 včetně se výk pní ceny a roční zelené bonusy na
elektřin podle bodu (1.9.) platň jí pouze pro nově
zřizované výrobny elektřiny, jejichž výrobní technologické
celky (zejména rotor a generátor) nejsou starší více než dva
roky.
(1.10.) Výk pní ceny a roční zelené bonusy na elektřin pro
výrob elektřiny vy žitím sl nečního záření:
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Datum vedení výrobny do
provozu
Instalovaný výkon
výrobny [kW]
Jednotarifní pásmo
provozování
Výk pní
ceny
[Kč/MWh]
Zelené bonusy
[Kč/MWh]od (včetně) do (včetně) od
do
(včetně)
ř./sl. a b c d e j k
00
Výroba elektřiny vy žitím sl nečního záření
- 31.12.2005 - - 7 273 6 343
501 1.1.2006 31.12.2007 - - 15 260 14 330
502 1.1.2008 31.12.2008 - - 14 882 13 952
503 1.1.2009 31.12.2009 0 30 13 964 13 414
504 1.1.2009 31.12.2009 30 - 13 862 12 932
505 1.1.2010 31.12.2010 0 30 13 005 12 455
506 1.1.2010 31.12.2010 30 - 12 903 11 973
507 1.1.2011 31.12.2011 0 30 7 803 7 253
508 1.1.2011 31.12.2011 30 100 6 141 5 211
509 1.1.2011 31.12.2011 100 - 5 723 4 793
510 1.1.2012 31.12.2012 0 30 6 284 5 734
511 1.1.2013 30.6.2013 0 5 3 410 2 860
512 1.1.2013 30.6.2013 5 30 2 830 2 280
513 1.7.2013 31.12.2013 0 5 2 990 2 440
514 1.7.2013 31.12.2013 5 30 2 430 1 880
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[152]
(1.11.) Výk pní ceny a roční zelené bonusy na elektřin pro
výrob elektřiny vy žitím geotermální energie:
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Datum vedení výrobny do
provozu
Jednotarifní pásmo
provozování
Výk pní ceny
[Kč/MWh]
Zelené
bonusy
[Kč/MWh]od (včetně) do (včetně)
ř./sl. a b c j k
6
00
Výroba elektřiny vy žitím geotermální energie - 31.12.2012 4 500 3 500
6
01
Výroba elektřiny vy žitím geotermální energie 1.1.2013 31.12.2013 3 290 2 290
(1.12.) Výk pní ceny a roční zelené bonusy na elektřin pro
výrob elektřiny spalováním biokapalin:
(1.12.1.) V souladu s § 4 odst. 8 zákona č. 165/2012 Sb., o
podporovaných zdrojích energie a o změně některých
zákonů, není pro rok 2013 provozní podpora pro biokapaliny
stanovena.
(2) Pro elektřin vyrobenou vy žíváním dr hotných zdrojů
platí násled jící roční zelené bonusy na elektřin a
podmínky:
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Datum vedení výrobny do
provozu Zelené bonusy
[Kč/MWh]
od (včetně) do (včetně)
ř
./sl.
a b c k
50
Výroba elektřiny spalováním důlního plynu z
zavřených dolů
1.1.2013 31.12.2013 600
51
Výroba elektřiny spalováním degazačního plynu
- 31.12.2012 920
52 1.1.2013 31.12.2013 600
53
Výroba elektřiny spalováním kom nálního odpadu
- 31.12.2012 45
54 1.1.2013 31.12.2013 45
55
Výroba elektřiny spalováním ostatních dr hotných
zdrojů
- 31.12.2013 45
(2.1.) Roční zelené bonusy jsou stanoveny jako pevné
hodnoty podle jiného právního předpis .
(2.2.) V případě společného spalování dr hotného zdroje s
různými zdroji energie se podpora na elektřin z dr hotných
zdrojů platň je pouze pro poměrno část podporované
elektřiny připadající na podíl vy žitého dr hotného zdroje
podle jiného právního předpis .
(2.3.) V případě spalování kom nálního odpadu se podpora
na elektřin z dr hotných zdrojů platň je pouze pro
poměrno část podporované elektřiny podle jiného právního
předpis připadající na podíl biologicky nerozložitelné části
kom nálního odpadu podle jiného právního předpis .
(2.4.) Ostatními dr hotnými zdroji se roz mí veškeré
dr hotné zdroje s výjimko důlního a degazačního plynu a
biologicky nerozložitelné části kom nálního odpadu.
(2.5.) Roční zelené bonusy stanovené v bodě (2) se
ne platň jí za technologickou vlastní spotřeb elektřiny
podle jiného právního předpis .
(3) Pro elektřin vyrobenou z kombinované výroby elektřiny
a tepla (dále „KVET“) platí násled jící roční zelené bonusy na
elektřin a podmínky:
(3.1.) Roční zelený bonus na elektřin z KVET se skládá ze
dvou sazeb – základní a doplňkové. Doplňková sazba se
vztahuje pouze na výrobny podle bodu (3.5.) a (3.6.). Výše
celkové podpory KVET pro tyto výrobny se vypočte podle
bodu (3.5.1.), popř. (3.6.2.).
(3.2.) Výrobna elektřiny vy žívající důlní plyn z zavřených
dolů vedená do provozu do 31. prosince 2012 se považ je
za výrobn elektřiny vy žívající obnovitelné zdroje energie.
(3.3.) Základní sazba ročního zeleného bonusu na elektřin
pro výrobn KVET s instalovaným výkonem do 5 MW
(včetně):
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[153]
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Instalovaný výkon
výrobny [kW]
Provozní
hodiny
[h/rok]
Zelené bonusy
[Kč/MWh]
od Do (včetně)
ř./sl. a d e h k
00
Kombinovaná výrobna elektřiny a tepla s výjimko
výrobny vy žívající obnovitelné zdroje nebo
degazační a důlní plyn
0 200 3 000 2 010
01 0 200 4 400 1 540
02 0 200 8 400 670
03 200 1 000 3 000 1 590
04 200 1 000 4 400 1 190
05 200 1 000 8 400 590
06 1 000 5 000 3 000 1 220
07 1 000 5 000 4 400 890
08 1 000 5 000 8 400 500
09
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla vy žívající
obnovitelné zdroje energie nebo degazační a důlní
plyn
0 5 000 8 400 45
10
Kombinovaná výroba elektřiny a tepla společně
spal jící obnovitelné zdroje s neobnovitelnými zdroji
a/nebo s dr hotnými zdroji nebo neobnovitelné
zdroje s dr hotnými zdroji v procesu společného
spalování
0 5 000 8 400 45
(3.4.) Základní sazba ročního zeleného bonusu na elektřin pro výrobn KVET s instalovaným výkonem nad 5
MW:
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Instalovaný výkon
výrobny [kW]
ÚPE [%]
Zelené bonusy
[Kč/MWh]
od do (včetně) od do (včetně)
ř
./sl.
a d e f g k
50 Kombinovaná výroba elektřiny a tepla s
výjim kou výrobny vy žívající obnovitelné nebo
dr hotné zdroje energie
5 000 - 10 15 45
51 5 000 - 15 - 200
52 Kombinovaná výroba elektřiny a tepla
vy žívající obnovitelné zdroje energie nebo
dr hotné zdroje
5 000 - 10 15 45
53 5 000 - 15 - 170
54 Kombinovaná výroba elektřiny a tepla vy žívající
obnovitelné zdroje s neobnovitelnými zdroji a/nebo
s dr hotnými zdroji nebo neobnovitelné zdroje s
dr hotnými zdroji v proces u společného spalování
5 000 - 10 15 45
55 5 000 - 15 - 170
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[154]
(3.5.) Doplňková sazba I k základní sazbě ročního zeleného bonusu za veškero elektřin z KVET:
(3.5.1.) Výsledná podpora za KVET podle bodu (3.5.) se
vypočte dle vztahu: Czb = Ekvet * (ZBzakl.sazba + ZBdopl_I)
Czb celková výše podpory KVET
Ekvet množství elektřiny vyrobené v KVET
ZBzakl.sazba základní sazba zeleného bonusu
ZBdopl_I doplňková sazba I k základní sazbě zeleného bonusu
(3.6.) Doplňková sazba II k základní sazbě ročního zeleného
bonusu za elektřin z KVET připadající na podíl biomasy:
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Kategorie
biomasy a
proces
vy žití
Zelené
bonusy
[Kč/MWh]
ř
./sl.
a i k
80
Společné spalování biomasy a neobnovitelného
zdroje energie
S1 670
81 S2 450
82 P1 670
83 P2 450
(3.6.1.) Doplňková sazba II k základní sazbě ročního
zeleného bonusu na elektřin (ZBdopl_II) se v případě, že v
procesu KVET se vy žívá společné spalování biomasy v
procesu S a P, platň je pouze pro poměrno část
podporované elektřiny z kombinované výroby elektřiny a
tepla připadající na podíl vy žité biomasy podle jiného
právního předpis .
(3.6.2.) Výsledná podpora za KVET při společném spalování
biomasy se vypočte dle vztahu:
Czbsp = Ekvet * ZBzakl.sazba + EBkvet * ZBdopl_II
Czbsp celková výše podpory KVET při společném spalování
Ekvet množství elektřiny vyrobené v KVET
ZBzakl.sazba základní sazba zeleného bonusu
EBkvet množství elektřiny vyrobené v KVET připadající na
biomasu
ZBdopl_II doplňková sazba II k základní sazbě zeleného
bonusu
(3.7.) Výrobce elektřiny z KVET má nárok na roční zelený
bonus na elektřin při splnění podmínek podle jiného
právního předpis .
(3.8.) Roční zelené bonusy jsou stanoveny jako pevné
hodnoty podle jiného právního předpis .
(3.9.) Provozními hodinami vedenými v bodě (3.3.) se
roz mí prvních 3000/4400/8400 hodin provozu
kogenerační jednotky v daném kalendářním roce a so časně
maximální počet provozních hodin v daném kalendářním
roce, pro které je možné uplatnit nárok na podporu elektřiny
vyrobené z KVET.
(3.10.) Změn režim provozních hodin je možné provést
pouze v termínech a postupech platň jících se při změně
formy podpory.
(3.11.) Pokud je v rámci jedné výrobny KVET platňováno
více režimů s různým počtem provozních hodin pro
jednotlivé výrobní zdroje elektřiny, postupuje se obdobně
jako v bodě (1.4.) a (1.5.).
(3.12.) Způsob rčení poměrné úspory primární energie
(ÚPE) je stanoven podle jiného právního předpis .
(4) Průměrné předpokládané ceny odchylek pro jednotlivé
obnovitelné zdroje energie:
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Datum vedení výrobny do
provozu
Kategorie
biomasy a
proces
vy žití
Zelené
bonusy
[Kč/MWh]od (včetně) do (včetně)
ř./sl. a b c i k
770
Výrobna elektřiny spal jící čisto
biomasu 1.1.2013 31.12.2013 O 100
771
Výrobna elektřiny spal jící (samostatně)
plyn ze zplyňování pevné biomasy
1.1.2013 31.12.2013
O 455
772
Výrobna elektřiny spal jící bioplyn v
bioplynové stanici 1.1.2013 31.12.2013 AF 455
773
Výrobna spal jící degazační nebo důlní
plyn 1.1.2013 31.12.2013 - 455
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[155]
Pozn.: Průměrná předpokládaná cena odchylek je stanovena podle jiného právního předpisu.
B) Zelený bonus na teplo
(5) Pro podporu tepla platí násled jící ceny a podmínky:
(5.1.) Výrobce tepla je povinen registrovat provozní podporu
tepla zeleným bonusem na teplo podle jiného právního
předpis u operátora trhu.
(5.2.) Zelený bonus na teplo je stanoven jako pevná hodnota
podle jiného právního předpis .
(5.3.) Způsob a postup měření, předávání a evidence
naměřených hodnot vyrobeného a dodaného tepla z
obnovitelných zdrojů do rozvodného tepelného zařízení
soustavy zásobování tepelnou energií z výrobny tepla
stanoví jiný právní předpis.
C) Zelený bonus na biometan
(6) Pro podporu biometanu platí násled jící ceny a
podmínky:
(6.1.) V souladu s § 30 odst. 6 zákona č. 165/2012 Sb., o
podporovaných zdrojích energie a o změně některých
zákonů, není pro rok 2013 provozní podpora pro biometan
stanovena.
Závěrečná stanovení
(7) Zr šovací stanovení
Cenové rozhodn tí Energetického reg lačního úřad č.
7/2011 ze dne 23. listopadu 2011, kterým se stanovuje
podpora pro výrob elektřiny z obnovitelných zdrojů
energie, kombinované výroby elektřiny a tepla a dr hotných
energetických zdrojů, se zr š je.
(8) Účinnost
Cenové rozhodn tí nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2013.
Předsedkyně Energetického reg lačního úřad
Ing. Alena Vitásková, v. r.
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Cena odchylky
[Kč/MWh]
Výrobna elektřiny vy žívající vodní energii 35
Výrobna elektřiny vy žívající energii ze spalování biomasy 35
Výrobna elektřiny vy žívající geotermální energii 35
Výrobna elektřiny vy žívající energii ze spalování bioplynu
včetně spalování skládkového a kalového plynu z ČOV
35
Výrobna elektřiny vy žívající větrno energii 130
Výrobna elektřiny vy žívající energii sl nečního záření 312
Druh podporovaného zdroje (výrobny)
Datum vedení výrobny do
provozu
Zelené
bonusy
[Kč/GJ]
od (včetně) do (včetně)
ř./sl. a b c k
00 Výrobna tepla - 31.12.2013 50
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[156]
Nález Ústavního soudu ze dne 15. května 2012, sp. zn. Pl. ÚS 17/11
(výběr z rozhodnutí)
Návrh se zamítá.
Odůvodnění
I.
Rekapitulace návrh
1. Ústavním soudu byl dne 11. 3. 2011 dor čen návrh
skupiny senátorů Parlamentu České republiky na zr šení
stanovení § 7a až 7i, § 8 v části „s výjimko kontroly odvodu
a jeho správy“ zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně
některých zákonů (zákon o podpoře vy žívání obnovitelných
zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, stanovení čl. II bodu
2 přechodných stanovení zákona č. 402/2010 Sb., kterým
se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů
(zákon o podpoře vy žívání obnovitelných zdrojů), ve znění
pozdějších předpisů, a některé další zákony, stanovení § 6
odst. 8, § 7a, § 14a, § 20 odst. 1 písm. a) v části „s výjimko
bezúplatně nabytých povolenek“, § 20 odst. 15, § 21 odst. 9
zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani
z převod nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, a
článk II bodu 2 zákona č. 346/2010 Sb., kterým se mění
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších
předpisů, a další so visející zákony.
2. Navrhovatelé tvrdí, že shora označená zákonná stanovení
jsou v rozporu s Ústavo České republiky (dále jen „Ústava“)
zar čeným právem vlastnit majetek dle čl. 11 Listiny
základních práv a svobod (dále též jen „Listina“), s čl. 17 odst.
1 Listiny základních práv Evropské unie, resp. právem na
ochranu proti zásah do pokojného žívání majetku dle čl. 1
Dodatkového protokolu k Úml vě o ochraně lidských práv a
základních svobod (dále též jen „Dodatkový protokol“), se
svobodou podnikání dle čl. 26 Listiny základních práv a
svobod a čl. 16 Listiny základních práv Evropské unie; se
základními náležitostmi demokratického a právního stát
dle čl. 9 odst. 1 Ústavy, neboť všechna napadená stanovení
zákona trpí zpětno účinností; a s ústavní zásado rovnosti
před zákonem dle čl. 1 a 3 Listiny základních práv a svobod.
[...]
6. V kapitole VI se navrhovatelé vyjadř jí konkrétně k
novelizovaném zákon č. 180/2005 Sb. a vádějí, že tento
zákon je po provedené novelizaci v rozporu s principem
rovnosti dle čl. 1 a 3 Listiny, s právem vlastnit majetek a
pokojně jej žívat, se svobodou podnikání dle čl. 26 Listiny,
jakož i odporuje podstatným náležitostem demokratického a
právního stát dle čl. 9 Ústavy. Nerovnost před zákonem ve
smyslu čl. 1 i 26 Listiny je shledávána zejména v tom, že
zákon č. 402/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005
Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů
energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře
vy žívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších
předpisů, a některé další zákony, (dále jen „zákon č.
402/2010 Sb.“) zatížil povinností platit odvod za elektřin
vyrobenou ze sl nečního záření v období od 1. 1. 2011 do 31.
12. 2013 ty výrobce solární energie, jejichž výrobny byly
uvedeny do provozu od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2010. Ti
výrobci, již uvedli výrobn do provozu ode dne účinnosti
zákona č. 180/2005 Sb. či dříve, tedy od roku 2005 do 31. 12.
2008, však odvodem zatížení nejsou. Nerovnost spočívá i v
tom, že odvodové zátěži jsou podrobeni pouze někteří,
svévolně vybraní, producenti solární energie, ale nikoli
výrobci energie z jiných obnovitelných zdrojů; ti poplatníky
odvodu nejsou. Selekce při zatížení poplatníků odvodu je
bezdůvodná, svévolná a nepodložená veřejným zájmem. Celé
průmyslové odvětví v oboru produkce energie z
obnovitelných zdrojů, stojící na téže startovní čáře [viz nález
sp. zn. Pl. ÚS 2/02 ze dne 9. 3. 2004 (N 35/32 SbNU 331;
278/2004 Sb.)], je bez jakéhokoli vztahu k veřejném zájm
(jímž není jen zájem fiskální) libovolně rozděleno na skupiny
podnikatelů, jimž je zákonná podpora poskytována, a
skupiny, jimž je odepřena. Uvedené exponuje nerovný
příst p zákonodárce i k práv podnikat ve smyslu čl. 26
Listiny. Svévolné zatížení některých skupin odvodem je tedy
třeba chápat jako nekaloso těžní zásah zákonodárce do
svobod dotčených ve smyslu čl. 26 Listiny. Pokud jde o právo
pokojného žívání majetku, platí, že předmětem ústavní
ochrany ve smyslu čl. 1 Dodatkového protokolu k Úml vě o
ochraně lidských práv a základních svobod je jednak stávající
majetek, jednak legitimní očekávání jeho nabytí. Adresátům
zákona č. 180/2005 Sb. se dostalo ze strany státní moci
nanejvýš významného jištění, že mohou očekávat nabytí
majetku v podobě výnosů z produkce energie v intencích
režim tohoto zákona, jenž neznal zatížení některých z nich
odvodem ve smyslu napadené novely. Toto očekávání bylo
legitimním očekáváním.
7. Kapitola VII návrh napadá podobu zákona č. 357/1992
Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převod
nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, (dále též jen
„zákon č. 357/1992 Sb.“) po novelizaci provedené článkem
III zákona č. 402/2010 Sb., kterou se zavádí zdanění
bezúplatně nabytých povolenek. Takové zdanění emisních
povolenek je dle navrhovatelů v rozporu s kom nitárním
právem, které obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů upravuje ve směrnici Evropského
parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o
vytvoření systém pro obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady
96/61/ES (dále jen „směrnice 2003/87/ES“). Z článk 10
této směrnice vyplývá pro členské státy povinnost zajistit
pro období počínající dnem 1. 1. 2008 alokaci minimálně 90
% z celkového množství emisních povolenek zdarma, a to v
souladu se schváleným národním alokačním plánem.
Národní alokační plán pro Česko republiku byl schválen
Evropskou komisí rozhodn tím ze dne 26. 3. 2007 a byl
následně přijat ve formě nařízení vlády č. 80/2008 Sb., o
Národním alokačním plán pro obchodovací období roků
2008–2012. Národní alokační plán nelze bez předchozího
souhlasu Evropské komise měnit, nelze tedy snížit
bezplatnou alokaci povolenek na emise skleníkových plynů
pod hranici 90 % z celkového množství emisních povolenek.
Provozovatelé zařízení zařazených do systém obchodování
s povolenkami na emise skleníkových plynů proto legitimně
očekávají ochranu svých majetkových práv, která bude
konzistentní s přijatým národním alokačním plánem pro
období 2008–2012, a to zejména s přihlédn tím k
plánovaným dlo hodobým investicím do ekologizace jimi
provozovaných zařízení. Jakýkoli neočekávatelný a v
neracionálně krátké době aplikovaný významný zásah do
podmínek, na jejichž základě tito provozovatelé činí
investiční rozhodn tí, vyvolává proto rdo sící efekt, na který
Ústavní soud v min lé rozhodovací praxi po kázal.
Svévolným zavedením zdanění povolenek na emise
skleníkových plynů činěným v rozporu s legitimními
očekáváními provozovatelů zařízení zařazených do systém
obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů se
t díž protiústavně zasahuje do chráněného práva vlastnit
majetek. Z veřejnoprávního hlediska je napadená právní
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[157]
úprava v rozporu se zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách, ve
znění pozdějších předpisů, i se zákonem č. 265/1991 Sb., o
působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění
pozdějších předpisů, jenž stanoví působnosti správních
úřadů v oblasti cen, event álně se zákonem č. 151/1997 Sb.,
o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o
oceňování majetku), ve znění pozdějších předpisů. Není totiž
zřejmé, co představ je nová působnost ministerstva
„zveřejnit“ tržní hodnotu povolenky. Povolenky nejsou
extrakomerciálním statkem, neboť jsou předmětem
obchodu, v takovém případě cenová regulace představ je
vždy zásah do vlastnického práva, a proto lze ceny regulovat
pouze na základě zákona. Působnost Ministerstvu životního
prostředí v cenové oblasti však nedává ani zákon č.
526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů, ani
zákon č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky
v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů, a to vzhledem ke
sk tečnosti, že zmíněné ministerstvo, bez ohledu na
nedostatek působnosti v oblasti cen, nemá tržní cenu
povolenek stanovit rozhodn tím, ale pouze zveřejnit.
Navrhovatelé dále pozorň jí, že právní podstata povolenek
je výhradně veřejnoprávní; neboť jde o a toritativní svolení
v daném roce emitovat rčité množství skleníkových plynů.
Napadená stanovení jsou však založena na principu ve
veřejnoprávní sféře zcela vylo čeném; a to na
so kromoprávním jednání osob so kromého práva, neboť
dar je předmětem smlouvy darovací. Předpoklad, že stát při
výkon státní moci, tedy při a toritativním rozhodování o
právech a povinnostech třetích osob, jedná so kromoprávně
a bezúplatně převede majetek stát (kterým povolenky
nejsou), koliduje i se zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku
České republiky a jejím vyst pování v právních vztazích, ve
znění pozdějších předpisů, a postrádá i elementární logiku
ústavního podkladu. Krom shora vedeného napadená
stanovení novely zákona č. 357/1992 Sb. představ jí
případ pravé retroaktivity, neboť nová norma zdaň je již
vydané emisní povolenky, sice na léta 2011 a 2012, avšak
pro výrob elektřiny v zařízení, které vyrábělo k 1. 1. 2005
nebo později.
8. V kapitole VIII navrhovatelé vádějí, že osvobození od
daně z příjmů podle § 4 odst. 1 písm. e) nebo § 19 odst. 1
písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. zr šené článkem II bodem 2
zákona č. 346/2010 Sb. nesouviselo s rozhodn tím
zákonodárce podpořit energetiku na bázi obnovitelných
zdrojů z roku 2005, ale bylo poskytováno poplatníkům od
daňové reformy v roce 1992 a zjevně sledovalo veřejný
zájem vyjádřený v článk 7 Ústavy, a to zájem stát na
šetrném žívání přírodních zdrojů a ochraně přírodního
bohatství. Daňové osvobození v tomto směr tedy
představ je stabilní zákonno úprav , opřeno o Ústav , což
implikuje, že jde i o stabilní so část právního vědomí
adresátů tohoto právního režim . Taková právní úprava byla
tedy so částí oprávněného očekávání adresátů zákona, kteří
na ní založili své podnikatelské plány v oboru energetiky z
obnovitelných zdrojů. Následkem napadené novely a
způsob jejího legislativního provedení je tedy zásah do
oprávněného očekávání poplatníků, ale stejně tak založení
nerovnosti mezi jejími adresáty; kritériem je zde opět doba
vedení výrobního zařízení do provozu. Všichni adresáti
založili podnikání na témž předpoklad a za účinnosti
dosavadní úpravy; někteří vy žili osvobození plně, jiní zčásti,
dalším je odepřeno. Jde opět o libovůli zákonodárce, jenž
mohl volit legisvakanci tak, aby poplatníci, zakládající
podnikání kdykoli za účinnosti předchozí úpravy, mohli
rovně a po stejnou dobu požívat daňového osvobození.
9. Závěrem navrhovatelé shrn jí, že napadená stanovení v
souvislosti s ostatními so visejícími novelami mají
jednoznačně prohibitivní a diskriminační charakter, ačkoli
Česká republika dosud nesplnila svůj závazek dosáhno t
podíl energie z obnovitelných zdrojů k roku 2020 ve výši 13
%; k roku 2010 pak indikativně 8% podíl , přičemž dle zpráv
Energetického reg lačního úřad (§ 7 zákona č. 180/2005
Sb.) tohoto indikativního cíle nebylo dosaženo. Navrhovatelé
mají za to, že z vedeného plyne podstata záměr
zákonodárce provedeného napadenými novelami. Nejde o
sroz mitelně form lovaný veřejný zájem, ale o sledování
ryze fiskálního a prohibitivního záměr ve vztahu k jinak
formálně podporovaném oboru, který je prováděn
svévolnými legislativními zásahy zákonodárce. Zasahuje se
jimi rovněž do mezinárodních závazků z příst pových dohod
k Evropské unii, jimiž je Česká republika vázána. Způsob,
jímž se napadenými stanoveními zákonů zasahuje do již
nabytých práv adresátů zákonné podpory, kterou formálně
zachovává, ale so časně ji přímočaře eliminuje (podrobuje ji
odvodu, zdanění a odnímá osvobození od daně z příjmů), je
ústavně nepřijatelný, a to nejen pro zásahy do principu
rovnosti a nabytých majetkových práv, resp. oprávněného
očekávání, retroaktivně účinnými novelami, ale i pro jejich
vnitřní rozpornost. V případě nového zdanění povolenek
daní darovací se navíc jedná o exces z ústavního pravidla, že
daně lze ložit jen zákonem, a svěř je se stanovení daňového
základ moci výkonné, aniž se pro ně so časně stanoví
kritéria. Je zjevné, že zákonodárce vyhověl krátkodobým
praktickým (fiskálním) cílům exekutivy odůvodňovaným
veřejným zájmem na úkor vyšších hodnot, kterými jsou
nedotknutelnost základních individ álních práv a důvěra v
mocenské akty stát . Navrhovatelé jsou přesvědčeni, že
žádný hospodářský, resp. fiskální, cíl takový zásah do
náležitostí demokratického a právního stát neopodstatň je.
S ohledem na všechny shora vedené právní a ekonomické
argumenty mají navrhovatelé za to, že napadané části zákona
č. 402/2010 Sb. a zákona č. 346/2010 Sb. jsou způsobilé
přivodit závažné následky pro Česko republiku, a to
zejména v podobě poklesu pos zování její obecné
důvěryhodnosti (rating), vypovídající o stupni rizikovosti
podnikání a o vyčíslení pravděpodobnosti, že země dostojí
svým závazkům. Navrhovatelé jsou také přesvědčeni o
reálnosti hrozby mezinárodních arbitráží s bjektů, jež budou
napadanými zákony dotčeny, přičemž následky takových
arbitráží mohou hluboce zasáhno t ekonomiku České
republiky. Navrhovatelé so dí, že krom poso zení ústavní
konformity napadených stanovení, jak se navrhuje shora, je
namístě zko mání jejich kontextu s původním režimem
podpory energetiky z obnovitelných zdrojů, s ostatními
nenapadenými novelizacemi, se správní praxí České
republiky a kontextem s mezinárodními závazky České
republiky.
[...]
17. Ústavní soud se obrátil s výzvo k vyjádření k návrh ve
smyslu stanovení § 48 odst. 2 zákona o Ústavním soudu na
vlád České republiky. Vláda České republiky se ústy svého
předsedy k návrh vyjádřila v tom smyslu, že rychlý rozvoj
výroby energie z OZE způsobil růst výše nákladů na její
financování a z toho plyno cí negativní sociálně-ekonomické
dopady. Ty se začaly naplno projevovat již na konci roku
2008 v souvislosti s počáteční fází celosvětové hospodářské
krize, v průběh roku 2009 pak došlo v oblasti výroby
elektřiny z obnovitelných zdrojů k takové změně sk tkových
okolností, že bylo nezbytné ve veřejném zájm přehodnotit
dosavadní postoj stát k veřejné podpoře výroby energie z
OZE. Jednalo se zejména o výrazné zlevnění technologie
fotovoltaických panelů v letech 2008 a 2009, které ve spojení
s příznivým kursem české koruny a příznivým
podnikatelským prostředím vedlo k tzv. solárním boomu. S
ohledem na výše vedené, jakož i na sk tečnost, že právní
úprava veřejné podpory výroby energie z OZE je v České
republice nastavena na principu přenesení velké části
financování podpory na koncového zákazníka a státní
rozpočet, existovala reálná hrozba, že náklady na financování
této podpory v dosavadní míře by byly ve vztahu k zákonem
č. 180/2005 Sb. deklarovaným cílům natolik nepřiměřené, že
bylo nutno dosavadní politiku veřejné podpory přehodnotit
tak, aby nenastaly předpokládané negativní dopady a aby se
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[158]
do systém podpory promítla sk tečnost, že v důsledk
poklesu vst pních investičních nákladů došlo k zásadní
změně podmínek podnikání. Proto bylo nutno ve veřejném
zájm vy žít všech legitimních prostředků k přehodnocení
dosavadní míry finanční podpory výroby elektrické energie z
OZE (a zejména ze sl nečního záření) při so časném
zachování všech výše vyjmenovaných základních práv a
garancí plyno cích investorům do zařízení na výrob energií
z OZE na základě zákona č. 180/2005 Sb. Jedním z kroků k
omezení rozsahu veřejné podpory výrobců elektřiny z OZE
bylo i vy žití práva kládat daně, poplatky a jiná obdobná
plnění. Toto právo zákonodárce bylo vy žito k přijetí
navrhovateli napadených částí zákona č. 346/2010 Sb., jakož
i zákona č. 402/2010 Sb. Navrhovateli napadená opatření
daňové povahy přitom vedla toliko k faktickém dočasném
snížení veřejné podpory (její finanční složky), což je plně v
intencích směrnice Evropského parlamentu a Rady
2001/77/ES ze dne 27. září 2001 o podpoře elektřiny
vyrobené z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu s
elektřino , (dále jen „směrnice 2001/77/ES“) jakož i
dokumentu Evropské komise 2008/C82/01 „Pokyny
Společenství ke státní podpoře na ochranu životního
prostředí“. Ohledně navrhovateli napadených stanovení
obsažených v zákoně č. 402/2010 Sb. je předseda vlády
přesvědčen, že argumenty vedené v přiložených
vyjádřeních Ministerstva průmysl a obchodu a Ministerstva
financí jsou dostatečným podkladem pro konstatování, že
navrhovateli napadené předpisy byly přijaty ve veřejném
zájm , nejsou výsledkem iracionálního chování zákonodárce,
náhodných změn (omylů) v průběh legislativního procesu a
že jsou v racionálním vztahu k účel jimi novelizovaných
zákonů voleny k dosažení těchto cílů. Lze tedy konstatovat,
že navrhovateli napadené části zákona č. 402/2010 Sb.
nezasah jí do výše specifikovaných zákonem zakotvených
základních práv výrobců elektřiny z OZE (investorů) ani do
principů podpory výroby elektrické energie z OZE vtělených
do směrnice 2001/77 ES, informace Evropské komise
2008/C82/01 „Pokyny Společenství ke státní podpoře na
ochranu životního prostředí“ a zákona č. 180/2005 Sb. ani do
jejich ústavně garantovaných práv. Legitimní očekávání v
souvislosti s ochranou jejich majetku – tedy legitimní
očekávání vyplývající ze zár ky dlo hodobé návratnosti
vložených investic nebylo navrhovateli napadenými částmi
zákona č. 402/2010 Sb. dotčeno, nedošlo tedy ani k
tvrzeném por šení článk 1 Dodatkového protokolu k
Úml vě o ochraně lidských práv a svobod. Navrhovateli
napadenými částmi zákona č. 402/2010 Sb. nebylo dotčeno
ani případné legitimní očekávání týkající se úrovně výnosů,
neboť výnos je účetní kategorie, kterou je nutno vždy
posuzovat individ álně ve smyslu vyhlášky č. 500/2002 Sb.,
kterou se provádějí některá stanovení zákona č. 563/1991
Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní
jednotky, které jsou podnikateli účt jícími v so stavě
podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.
Zároveň je n tné zdůraznit, že případné očekávání investorů
vztah jící se k zisku nebylo zákonem č. 180/2005 Sb. nikdy
garantováno a nemá v něm oporu. Sk tečnost, že
navrhovateli napadenými částmi zákona č. 402/2010 Sb.
dojde k faktickém ovlivnění míry zisku investorů (ten bude
ovlivněn na straně nákladů, které se zvýší o nově zavedenou
povinnost daňového odvodu), tak není z hlediska pos zování
ústavní konformity relevantní. Předpoklad, že každý investor
do výroby energie z OZE měl a mohl počítat (legitimně
očekávat) s možným snížením výše veřejné podpory přitom
vyplývá již ze samotné dikce preambule směrnice
2001/77/ES (bod 16), která vádí: „Po dostatečném
přechodném období je však n tné přizpůsobit programy
podpory rozvíjejícím se vnitřním trhu s elektřino . …
Tento rámec by měl možnit, aby elektřina z obnovitelných
zdrojů energie mohla so těžit s elektřino vyrobenou z
neobnovitelných zdrojů energie a omezit náklady pro
spotřebitele a so časně střednědobě snížit potřeb veřejné
podpory.“. Důsledkem přijetí navrhovateli napadených částí
zákona č. 402/2010 Sb. je (z pohledu tzv. nových investorů –
tedy těch, kteří uvedli zařízení do provozu v období od 1. 1.
2009 do 31. 12. 2010) toliko dočasné ovlivnění míry zisku
(zvýšení nákladů o nově zavedenou povinnost daňového
odvodu) a z toho plyno cí prodlo žení doby návratnosti
jejich investice. Systém podpory a principy stanovování
reg lovaných cen, pravené zákonem č. 180/2005 Sb., však
investorům i nadále zar č jí takové podmínky, aby dosáhli
prosté doby návratnosti investice 15 let. Navrhovateli
napadenými částmi zákona č. 402/2010 Sb. nebylo dotčeno
ani právo vlastnit majetek podle článk 11 odst. 4 Listiny
základních práv a svobod, neboť vedený článek chrání
věcná práva, mezi něž nepatří příjem z výdělečné činnosti
[srovnej např. nálezy sp. zn. Pl. ÚS 12/94 ze dne 12. 4. 1995
(N 20/3 SbNU 123; 92/1995 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 7/03 ze dne
18. 8. 2004 (N 113/34 SbNU 165; 512/2004 Sb.)].
Navrhovateli napadenými částmi zákona č. 402/2010 Sb.
nedošlo ani k por šení principu rovnosti. V této souvislosti
předseda vlády poukazuje na judikaturu Ústavního soudu k
této otázce [např. nález Ústavního soudu České a Slovenské
Federativní Republiky sp. zn. Pl. ÚS 22/92 ze dne 8. 10. 1992
(nález č. 11 Sbírky snesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR,
Praha: Linde Praha, a. s., 2011, str. 49) a nálezy sp. zn. Pl. ÚS
33/96 ze dne 4. 6. 1997 (N 67/8 SbNU 163; 185/1997 Sb.),
sp. zn. Pl. ÚS 16/93 ze dne 24. 5. 1994 (N 25/1 SbNU 189;
131/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 36/93 ze dne 17. 5. 1994 (N
24/1 SbNU 175; 132/1994 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 7/03(viz výše)
a další] a v kontextu s tím pak toliko na výše mnohokrát
dovozovaný veřejný zájem na přijetí navrhovateli
napadených částí zákonů. V kontextu výše vedeného a
přiloženého důkazního materiál pak lze shrnout, že dopady
veškerých navrhovateli napadených opatření nemohou
působit na výrobce elektrické energie z OZE tzv. „rdo sícím
efektem“. Nejde ani o zásahy, které by vedly k takové zásadní
změně majetkových poměrů dotčených s bjektů, že by došlo
ke zmaření samé podstaty majetku dotčených s bjektů, ani
nejde o zásahy, které by vedly ke znemožnění dosažení
garantovaných benefitů, k něm ž rčitým s bjektům
svědčilo legitimní očekávání. Navrhovateli napadená
zákonná opatření jsou zároveň bezpochyby výsledkem
politického rozhodn tí, které však je ústavně konformní,
bylo přijato v souladu s ekonomickými principy a vzalo v
úvah výchozí stav právní úpravy podpory výroby elektřiny
z OZE. V neposlední řadě pak předseda vlády pozorň je na
nezbytnou provázanost problematiky veřejné podpory
výroby energie z OZE s právem Evropské unie, které bylo též
nutno zohlednit v souvislosti se „solárním boomem“, resp. v
souvislosti se vznikem skokového rozdíl v počátečních
investičních nákladech mezi „starými“ a „novými“ investory
do solárních elektráren. Vláda (resp. zákonodárce) musela
totiž v souvislosti s výše popsaným sk tkovým stavem
přihlédno t k dokumentu Evropské komise 2008/C82/01
„Pokyny Společenství ke státní podpoře na ochranu
životního prostředí“. Z vedeného dokumentu vyplývá, že
provozní podporu na výrob energie z OZE (výk pní ceny,
zelené bonusy) lze považovat za sl čitelno se společným
trhem toliko v případě, že pokrývá rozdíl mezi náklady na
výrob energie z OZE a tržní cenou daného druhu energie,
její výše je omezena na minimum a je nediskriminační a
přiměřená. Případná absence reakce vlády (zákonodárce) na
„solární boom“ – tedy ponechání výše veřejné podpory pro
všechny její příjemce vyrábějící elektřin ze sl nečního
záření na stejné úrovni – by však s vysokou
pravděpodobností znamenala, že Evropská komise označí
takovou veřejno podporu ve vztahu k „novým“ investorům
za nesl čitelno se společným trhem podle čl. 87 odst. 3
písm. c) Smlouvy o založení Evropského společenství.
Uvedené by pak pro překompenzované „nové investory“
znamenalo povinnost zpětně vrátit poskytnutou veřejno
podporu a následné negativní konsekvence na jejich
majetkové poměry.
[...]
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[159]
19. Ministerstvo průmysl a obchodu ve svém vyjádření k
návrh uvedlo, že navrhovatelé nepředložili důkazy o
tvrzené „libovůli či extrémnosti zákonodárce“ ani nebyly
doloženy důkazy o „rozpor s principem rovnosti“.
Ministerstvo průmysl a obchodu má naopak za to, že byly
vždy citlivě váženy nástroje, jež je třeba pro ochranu
ekonomiky a občanů země po žít, a to při plnění zásady
racionality, přiměřenosti a vždy na základě veřejného zájm .
Zmiňovaný odvod se týká elektřiny vyrobené ze sl nečního
záření v období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v
zařízení vedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do
31. prosince 2010, tj. v období, kdy došlo k výrazném
propadu nákladů na pořízení sl nečních kolektorů, a došlo
tak k větším zvýhodnění ze strany stát vůči podnikatelům
invest jícím v tomto období, oproti podnikatelům, kteří
investovali v předchozím období. Nynější odvod z elektřiny
ze sl nečního záření (26 % u podpory formou výk pní ceny)
byl přitom vypočítán tak, aby nadále zar čoval patnáctileto
návratnost vložených investic, která je garantována
zákonem. Není tedy zvolen náhodně a zcela jistě není
extrémním. Vlivem výše popsaných sk tečností a pr dkého
snížení investičních nákladů na výstavb sl nečních
elektráren post pně docházelo ke zkracování lhůty
návratnosti, což neodpovídalo původním záměr
zákonodárce. Návratnost investic se z původních 15 let
zkrátila na 8–9 let. Z výše vedeného je zjevné, že legislativní
změny byly a musely být očekávatelné, odůvodněné, a
nikoliv projevem libovůle. Adresáti zákona č. 180/2005 Sb.
mohou tedy i nadále očekávat nabytí výnosů z produkce
energie ve sl nečních elektrárnách díky dotacím ze strany
stát , a to v intencích režim tohoto zákona a za dodržení
základního principu návratnosti vložených investic do 15 let.
Pokud navrhovatelé v bodě 10 vádějí, že napadená zákonná
stanovení jsou v rozporu se „svobodo podnikání“ (čl. 26
Listiny, čl. 16 Listiny základních práv Evropské unie), je
třeba po kázat na sk tečnost, že svoboda podnikání, a tedy
možnost investovat do daného sektoru je i nadále zar čena a
není omezena, jen otázka výhodnosti investovat do tohoto
sektoru kolísá, což je běžné i v jiných oblastech podnikání.
Přijatá opatření žádným způsobem nenar š jí ani ústavní
zásad rovnosti před zákonem, naopak tuto rovnost
akcent jí v tom, že je předmětné odvětví ze státního
rozpočt dotováno a v cenách energie podporováno více než
jiná odvětví našeho hospodářství, a to pro větší důraz na
zájmy výroby elektřiny ze sl nečních elektráren. Závěrem
Ministerstvo průmysl a obchodu pozorň je, že
navrhovatelé nijak nedokládají tvrzené významné
ekonomické následky dopadající na majetkovou sfér
adresátů napadených částí zákonů, jakož i zakládající
majetkovou odpovědnost České republiky. Též tvrzení o
poklesu pos zované obecné důvěryhodnosti (tzv. rating)
České republiky v souvislosti s přijatými opatřeními se jeví
jako spek lativní. Ministerstvo průmysl a obchodu se
domnívá, že pokud by „rating“ České republiky poklesl, bylo
by tomu tak v případě nepřijetí žádných opatření, neboť
negativní dopady spojené např. s vícenáklady na elektrickou
energii by plošně zasáhly všechny odběratele elektřiny –
včetně největších odběratelů, kteří jsou páteří českého
průmysl .
20. Ministerstvo financí ve svém vyjádření uvedlo, že
legislativní úprava v oblasti obnovitelných zdrojů byla
předložena s cílem zastavit neúčelné zvyšování nákladů na
podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů, zejména z
důvod vysoké podpory fotovoltaických elektráren, a omezit
dopady plyno cí z této podpory na český průmysl,
hospodářství a domácnosti. Pokud navrhovatelé dovoz jí, že
aplikace normy, která snížila mír přerozdělování v odvětví
pro adresáty, kteří započali vyvíjet činnost v oboru přede
dnem nabytí účinnosti zákona, je v rozporu s jejich
legitimním očekáváním, a to z důvod , že se v průběh jejich
podnikání mění právní stav, nelze s tímto jejich závěrem
souhlasit. Právo se mění prakticky ne stále a z hlediska jeho
aplikace není v žádném případě možné aplikovat starou
právní úprav do doby, než adresát normy končí podnikání
v oblasti či reálně zlikviduje rčitý hmotný majetek, na
kterém podnikání bylo založeno. Ministerstvo financí
zdůrazň je, že ke stanovení výk pních cen a zelených
bon sů byl a stále je na základě stanovení § 6 odst. 1
zákona o podpoře vy žívání obnovitelných zdrojů, ve znění
účinném do 31. prosince 2010, pravomocný Energetický
reg lační úřad (dále také jen „ERU“). Ten je při stanovování
cen omezen podmínko uvedenou v § 6 odst. 4 zákona č.
180/2005 Sb., ve znění zákona č. 137/2010 Sb., a to sice, že
výk pní ceny nesmí být nižší než o 5 % hodnoty výk pních
cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje.
Význam této podmínky je však omezením výkonné moci, v
tomto případě reprezentované ERU, směř jící k tomu, že
ERU není oprávněn snížit ročně výk pní ceny o více než 5 %,
v žádném případě zde není nijak omezena moc zákonodárná,
která tak může svým zásahem výk pní cenu snížit či dokonce
povinovat ERU k možnosti vyššího snižování výk pních cen.
Jestliže tedy zákonodárce může a v čase přijetí napadených
právních předpisů mohl snížit z hlediska své pravomoci
výk pní ceny, pak bezpochyby mohl realizovat akt, který má
totožné ekonomické následky jako snížení těchto výk pních
cen (tj. mohl přijmo t právní úprav odvodu spolu s právní
úpravo dotace na úhrad vícenákladů). Zákonodárci tedy
není v zásah do regulace bráněno žádným stanovením
zákona. Ministerstvo financí konstatuje, že extrémnost
poklesu investičních nákladů způsobila, že reg lační
prostředky, které svěřil zákonodárce ERU, nestačily k tomu,
aby zastaralou regulaci nahradil reg lací, která by
odpovídala novým objektivním sk tečnostem. Proto musel k
regulaci v tomto odvětví přisto pit sám zákonodárce. Z výše
vedeného je zjevné, že legislativní změny byly a musely být
pro jejich adresáty očekávatelné, odůvodněné, a nikoliv
projevem libovůle, neboť navazovaly na změn objektivních
sk tečností, díky kterým se původní regulace stala zjevně
nesprávno . Toto pojetí legitimního očekávání koresponduje
s pojetím, které zastává stálená evropská judikatura, podle
které „pok d opatrný a obezřetný hospodářský subjekt je s
to předvídat přijetí opatření Společenství, které se může
nepříznivě dotknout jeho zájmů, nemůže se dovolávat zásady
legitimního očekávání, pokud je toto opatření přijato. To
platí zvlášť v takové oblasti, jako je oblast společných
organizací trhu, jejíž předmět zahrnuje stálé přizpůsobování
v závislosti na změnách hospodářské sit ace“ (m. j. rozsudky
So dního dvora Evropské unie C-104/97 P, C-265/85, C-
22/94, C-104/97, C-37/02 a C-38/02, C-17/03 a C-63/93).
Legitimita očekávání s bjektů tedy nebyla por šena, naopak,
pokud by stát neprovedl odpovídající zásah, byla by
zřetelným způsobem dotčena práva a legitimní očekávání
jiných s bjektů. Rozpor s právem podnikat dovoz jí
navrhovatelé z valení extrémního zatížení poplatníků, a to
ve výši 26 %, resp. 28 %. Dovoz jí, že toto opatření má tzv.
„rdo sící efekt“ a že další podnikání v této oblasti již není
možné. Daná úprava však dle vyjádření Ministerstva financí
„neničí“ majetkovou základn poplatníka [viz nález sp. zn. Pl.
ÚS 29/08 ze dne 21. 4. 2009 (N 89/53 SbNU 125; 181/2009
Sb.)], neboť provozovateli je pouze krácena původní
podpora, která je nastavena tak, aby návratnost investic byla
blíže 15 letům, což je limit, který je obsažen v so časné
právní úpravě a byl rovněž obsažen v právní úpravě min lé.
Nelze hovořit ani o „svévolném rčení výrobců solární
energie vůči výrobcům energie jiných obnovitelných zdrojů“
(ti nejsou poplatníky odvodu), protože došlo k omezení
přeplácení solárních elektráren ze strany distrib torů
(konečných spotřebitelů), a tak byla naopak odstraněna
diskriminace ostatních obnovitelných zdrojů. Výběr
poplatníků odvodu tedy není bezdůvodný a svévolný a
veřejný zájem, který je zákonem sledován (ochrana
národního hospodářství a minimalizace negativních
sociálních dopadů), je jasně patrný. Z výše vedených
důvodů je třeba činit závěr, že daná úprava není svévolná
ani diskriminační, jak vádí navrhovatelé. Rovněž je v
souladu s principem rovnosti, neboť z tohoto principu
nepochybně nevyplývá požadavek rovnosti každého s
každým, ale pouze požadavek, aby právo jedny od dr hých
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[160]
nerozlišovalo bezdůvodně. V daném případě je toto
rozliš jící kritéri m jasně deklarované a ospravedlnitelné. K
návrh na zr šení zdanění bezúplatně nabytých povolenek
Ministerstvo financí konstatuje, že nařízení vlády č. 80/2008
Sb., o Národním alokačním plán pro obchodovací období
roků 2008–2012, je po hým příslibem nabytí povolenek
provozovateli zařízení vypo štějících skleníkové plyny, a to
za předpoklad splnění zákonem stanovených podmínek.
Samotné nabytí emisních povolenek do majetku
provozovatelů nastává každoročně okamžikem připsání
konkrétního počt povolenek na účty provozovatelů. Výše
vedené znamená, že od účinnosti novely provedené
zákonem č. 402/2010 Sb., tj. od 1. ledna 2011, budou
zdaňovány teprve v budoucnu nabývané povolenky. Na
základě těchto poznatků je třeba konstatovat, že daná úprava
nemůže být pravě ani nepravě retroaktivní, neboť se
zaměř je pouze na sk tečnosti, které nastaly po 1. lednu
2011. Ministerstvo financí neso hlasí ani s námitko
navrhovatelů, kteří vádí, že úprava je v rozporu s čl. 11 odst.
5 Listiny, neboť nikoli pouze daně, ale též podmínky, z nichž
je seznatelná výše daně, m sí být stanoveny zákonem.
Ministerstvo financí pozorň je, že zákon o dani dědické,
dani darovací a dani z převod nemovitostí stanoví pouze, že
průměrno tržní hodnotu povolenky zveřejní Ministerstvo
životního prostředí, nikoliv však, že Ministerstvo životního
prostředí rč je (stanoví) tržní hodnotu povolenky pro
daňové účely. Je tomu tak proto, že Ministerstvo životního
prostředí pouze zveřejní již samotným trhem vytvořeno
průměrno tržní hodnotu povolenky. Základ daně stanovuje
v tomto případě pouze zákon, námitka navrhovatelů není
tedy v tomto směr relevantní. Zdaněním bezúplatně
nabytých povolenek nedochází k por šení bezúplatnosti
jejich nabytí zar čené právním řádem a nedochází tím ani k
por šování stanovení směrnic Evropské unie. Rovněž
nedochází ani ke snížení nebo jiné změně alokace povolenek
schválených národním alokačním plánem. Mezi státy, které
taktéž bezplatně nabyté povolenky zdaň jí, patří Velká
Británie, Řecko a Španělsko. Zdanění bezplatně nabytých
povolenek není tedy v rozporu s právem Evropské unie.
[...]
22. Energetický reg lační úřad zaslal Ústavním soudu
vyjádření včetně doprovodných grafů a tabulek, z nichž
dovodil, že i po započtení vlivu odvodu na výnosnost
investice jsou dosahované IRR (vnitřní výnosové procento)
nad úrovní WACC (vážené průměrné náklady na kapitál) a
doby návratnosti pod úrovní stanovené hranice 15 let, a to
bez ohledu na způsob financování u jednotlivých projektů.
Pokud jde o vývoj výk pních cen pro všechny vyhlášené
kategorie FVE v letech 2006–2012, ten vykazuje sto pající
trend křivek odpovídající stanovení § 6 odst. 1 písm. b)
bodu 2 zákona č. 180/2005 Sb., tj. zohlednění indexu cen
průmyslových výrobců. Vývoj měrných investičních nákladů
ve smyslu přílohy č. 3 vyhlášky č. 475/2005 Sb., kterou se
provádějí některá stanovení zákona o podpoře vy žívání
obnovitelných zdrojů, ve znění pozdějších předpisů, vykazuje
naopak sestupnou tendenci. Výk pní cena je pak dle
vyjádření Energetického reg lačního úřad vypočtena tak, že
zar č je nezáporno čisto so časno hodnotu projektu
(NPV > 0) a IRR (Internal Rate of Return – vnitřní výnosové
procento) rovno a vyšší než předpokládaný modelový WACC
(Weighted Average Costs of Capital – vážené průměrné
náklady na kapitál), a to tak, aby doba patnáctileté
návratnosti byla dodržena. Pro úplnost Energetický
reg lační úřad vádí, že většina projektů v oblasti OZE
(včetně FVE) dosahuje významně kratší doby návratnosti,
pouze malé vodní elektrárny se přibliž jí hranici 15 let.
Energetický reg lační úřad v této souvislosti zdůrazň je, že
zavedení srážkové daně nemá dopad na stanovení § 6 odst.
1 zákona č. 180/2005 Sb., které upravuje principy, které je
třeba dodržovat při stanovení výše výk pních cen. Výk pní
ceny pro roky 2009 a 2010 byly podle těchto principů
stanoveny v době, kdy o zavedení odvodu nebylo ještě ani
važováno – tedy na podzim let 2008 a 2009. Rozhodn tí o
zavedení odvodů bylo přijato až na podzim 2010 a týká se
pouze FVE vedených do provozu v období 1. ledna 2009 až
31. prosince 2010. Stanovení výk pních cen pro roky 2011 a
násled jící tímto odvodem také nebylo nijak ovlivněno.
Zároveň platí, že Energetický reg lační úřad nemá zákonný
prostor zohledňovat opatření fiskální povahy do výk pních
cen zpětně, a navíc by neexistovala zákonná možnost, jak
výk pní ceny upravit znovu v okamžik , kdy skončí účinnost
stanovení o odvodu za elektřin ze sl nečního záření (a i
kdyby to bylo možné, pak úprava výk pních cen proti
fiskálním opatřením by pak zcela eliminovala tato opatření).
Energetický reg lační úřad vádí, že výnosy jako takové
nebyly zavedením odvodu za elektřin ze sl nečního záření
dotčeny, neboť oprávněné subjekty stále získávají stejný
hr bý výnos, na který mají nárok v souladu s předmětnými
stanoveními zákona č. 180/2005 Sb. (fiskální opatření z
logiky věci zasah jí do dispozice s tímto hr bým výnosem). Z
výše vedených hledisek Energetický reg lační úřad nebyl
nijak nucen přijímat specifická opatření v důsledk účinnosti
stanovení o zavedení odvodu za elektřin ze sl nečního
záření. Energetický reg lační úřad zavírá, že na základě
výše vedené právní úpravy nemohl reagovat na situaci, kdy
došlo k výrazném meziročním poklesu měrných
investičních nákladů na zřizování těchto zdrojů v důsledk
snížení cen fotovoltaických panelů o více než 40 % v roce
2009 odpovídajícím snížením výk pní ceny elektřiny z
těchto zdrojů, neboť na základě zákona č. 180/2005 Sb. byl
oprávněn meziročně snížit výk pní cenu elektřiny pro nové
zdroje pouze o 5 %. Díky tomu došlo k velmi významném
zvýhodnění nově b dovaných fotovoltaických elektráren
oproti ostatním dr hům obnovitelných zdrojů, u kterých
byla podpora stanovena optimálně.
[...]
24. Navrhovatelé v replice prohlásili, že pokud náhlé
legislativní změny z konce roku 2010 zasah jící do ústavně
zar čených práv investorů do fotovoltaických elektráren stát
ospravedlň je veřejným zájmem, je evidentní, že po dlouhou
dobu ochranu tohoto údajného veřejného zájm zanedbával
a k úpravě „zastaralé legislativy“ nepřikročil v době, kdy ještě
nebylo n tné zasahovat do práv vlastníků již zprovozněných
FVE. Navrhovatelé jsou přesvědčení, že nastalý stav nemůže
být přičítán k tíži provozovatelům FVE, neboť se jedná
výl čně o důsledek konání, resp. opomen tí stát .
Navrhovatelé nezpochybň jí oprávnění stát činit opatření
na ochranu veřejného zájm ; taková opatření však m sí být
přiměřená a nesmí vybočovat z ústavněprávních mezí. V
důsledk zavedení odvodu však dle navrhovatelů jeho
poplatníci hradí ze svého náklady státní energetické politiky
(resp. státních opatření proti růst ceny elektřiny pro
konečné spotřebitele). Ústavní soud přitom opakovaně
konstatoval, že není přijatelné, aby rčitá selektivně
stanovená skupina so kromých s bjektů nesla dopady
realizace státem zvolené sociální politiky. Navrhovatelé
so hlasí s tvrzením předsedy vlády, který ve svém vyjádření
uvedl, že investorům do OZE nebyla nikdy garantována výše
zisku. Investorům však byla výslovně garantována výše
podpory za jednotku vyrobené elektřiny, přičemž tato
garance a očekávání investorů byly zavedením odvodu
por šeny. Tyto garance, které stát vůči investorovi zavaz jí
skrze ústavní princip ochrany legitimního očekávání, jsou od
roku 2005 až dodnes obsaženy v zákoně. Za takové situace
nelze očekávání investorů, že stát bude vedené garance
dodržovat, označit za nepřiměřená či nelegitimní. Pokud
Ministerstvo financí a předseda vlády legitimní očekávání
investorů do FVE v zachování výše podpor zpochybň jí,
nedokládají to žádnými důkazy ani argumentace
Ministerstva financí o předvídatelnosti změn podmínek pro
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[161]
stávající instalace a širokém povědomí o jejich nutnosti
nepůsobí přesvědčivě. Navrhovatelé v replice dále po kaz jí
na sk tečnost, že i v minulosti docházelo k systematickém
nárůst cen elektřiny, aniž by to vyvolalo jakoukoliv reakci
stát . Je tak zřejmé, že pokud stát v minulosti neshledal
naléhavý veřejný zájem a zásadním nárůst cen elektrické
energie nezabránil, nebyla hrozba nárůst těchto cen ani
sk tečným důvodem zavedení odvodu a dotace na sklonku
roku 2010. I kdyby existoval legitimní veřejný zájem stát na
omezení růst cen elektrické energie, zásadní nepoměr mezi
relativně nepatrným důsledkem tohoto opatření (snížení
ceny elektrické energie o cca 5 %) na celkovou cenu
elektřiny oproti zásadním zásah do majetkových práv
investorů (odvod ve výši 26–28 %) do FVE dokládá, že
veřejný zájem v tomto případě intenzitu legitimního
očekávání investorů přesáhno t nemohl, tím spíše, že
meziroční cenové nárůsty převyš jící 10 % nejsou výjimečné
ani u dalších energetických komodit se zásadním finančním
vlivem na jejich odběratele. V této souvislosti navrhovatelé
zdůrazň jí, že podpora vyplácená výrobcům elektřiny z OZE
nemusela být v přímém vztahu k ceně elektřiny pro její
konečné spotřebitele, jak je ve vyjádřeních předsedy vlády a
obou ministerstev na více místech opakováno. Bylo
rozhodn tím zákonodárce, že břímě financování podpory
rozvoje OZE uvalil pouze na konečné spotřebitele elektřiny,
když přitom nebyl nijak omezen v tom, aby OZE financoval ze
zcela jiných zdrojů. Navrhovatelé ve své replice zpochybň jí
statistiky, o které je opřen závěr Ministerstva financí (např.
bod 299) o radikálním zkrácení doby návratnosti investice
na 8–9 let. V modelové situaci FVE o instalovaném výkon 1
MW a investičních nákladech i ostatních ekonomických
parametrech rčených podle vyhlášek ERU návratnost
investice do FVE ani před zavedením odvodu neklesla pod 13
let. Byla tedy pouze o 2 roky kratší než návratnost
garantovaná. Této sk tečnosti odpovídá i obvyklá doba
splatnosti bankovních úvěrů čerpaných na výstavb FVE,
která se pohybovala v rozmezí 13—15 let. Dvo letá
odchylka od zákonem sledované maximální patnáctileté
doby návratnosti tak v žádném případě nemůže ospravedlnit
dodatečno zátěž, kterou odvod pro investory do FVE
představ je. Na rozdíl od Ministerstva financí jsou
navrhovatelé také přesvědčeni, že zavedení odvodu je
opatřením přinejmenším nepravě retroaktivním. Jedná se
zde o nepravou retroaktivitu v její nepříp stné podobě, tedy
v rozporu s čl. 1 a 9 Ústavy. Navrhovatelé dodávají, že
nepravá retroaktivita je podle citovaného nález ve věci sp.
zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 (119/2011 Sb.) v souladu
se zásado ochrany důvěry v právo tehdy, pokud je vhodná a
potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle a při
celkovém poměřování „zklamané“ důvěry a význam a
naléhavosti důvodů právní změny je zachována hranice
únosnosti. Jak bylo popsáno výše, tyto požadavky v případě
zavedení odvodu splněny nebyly. Po žití retroaktivního
opatření zejména nebylo ve vztahu k státem sledovaném
cíli potřebné, respektive k naplnění sledovaného cíle mohlo
být po žito jiných opatření, která by v souladu s čl. 4 odst. 4
Listiny základních práv a svobod více šetřila podstatu a
smysl postižených základních práv. Navrhovatelé podotýkají,
že z materiálního pohledu odvod vykazuje také rčité znaky
retroaktivity pravé. Zavedením odvodu totiž byla por šena
garance minimální výše podpory pro FVE. Obsahem této
garance byla stabilní výše podpory po dobu 15 let od vedení
zařízení do provozu. Jestliže pro část tohoto garantovaného
období má dojít ke změně výše podpory v závislosti na datu
vedení FVE do provozu, jde o změn sk tečnosti v
minulosti již nastalé, a tedy o pravou retroaktivitu zákona,
neboť ekonomicky jde o situaci ekvivalentní zkrácení
garance. Podle navrhovatelů nelze na odvod z hlediska
ústavněprávního pohlížet jako na daňové opatření ve smyslu
čl. 11 odst. 5 Listiny základních práv a svobod, nýbrž jako na
snížení stanovené výše podpor. S ohledem na shora vedené
tedy nelze při přezk m ústavnosti odvodu aplikovat závěry
a judikaturu Ústavního soudu týkající se omezeného
přezk m daňových opatření a zdůrazň jící, že zákonodárce
má v oblasti daní široký prostor pro vlastní úvah . Není
namístě ani aplikovat méně přísný test proporcionality
žívaný Ústavním soudem v oblasti daní, resp. jiných
povinných plateb ve prospěch stát . Ústavní konformitu
odvodu je nutno poměřovat obecným tříst pňovým testem
proporcionality, který Ústavní soud definoval například ve
svém nález ze dne 13. 8. 2002 ve věci sp. zn. Pl. ÚS 3/02 (N
105/27 SbNU 177; 405/2002 Sb.). Navrhovatelé dodávají, že
s ohledem na povahu hodnot dotčených odvodem, mezi něž
patří právo vlastnické a základní náležitosti demokratického
právního stát , není namístě aplikovat na pos zovaný případ
ani méně přísný „test roz mnosti“ žívaný Ústavním soudem
v rámci přezk m por šení hospodářských a sociálních práv.
Pokud Ministerstvo průmysl a obchodu na stranách 8 a 9
svého vyjádření vádí, že nedošlo k por šení principu
rovnosti mezi jednotlivými provozovateli FVE, neboť
racionálním základem rozlišování jsou snížené investiční
náklady FVE v letech 2009 a 2010, pomíjí dle navrhovatelů
sk tečnost, že mezi konkrétními projekty jednotlivých
provozovatelů FVE exist jí zásadní rozdíly zejména v
investičních nákladech, individ álních sml vních
podmínkách, metodě financování, zvolených technologiích
apod., přesto je však vybraná skupina z těchto investorů nyní
zavedením odvodu diskriminována. Samotné kritéri m doby
vedení FVE do provozu tak jako důvod diskriminačního
příst p zákonodárce neobstojí. To platí i pro zvýhodnění
výrobců elektřiny z jiných dr hů OZE, kterým je vyplácena
celá podpora podle zákona. Její výše nebyla nijak
přehodnocována, a to přesto, že i tato podpora se podstatně
promítá do konečné ceny elektřiny. Ve vyjádření k
stanovisku Energetického reg lačního úřad navrhovatelé
zejména vádějí, že ačkoliv se Energetický reg lační úřad
zmiň je i o způsob výpočt diskontované návratnosti, ve
výpočtech návratnosti investic do FVE ve svém vyjádření
zcela účelově vádí pouze dobu návratnosti prosté, která je
logicky významně kratší než doba návratnosti diskontované,
navíc je v tabulce na straně 4 vyjádření nesprávně
kalk lováno s již zr šeným pětiletým osvobozením od daně z
příjmů, čímž rovněž zkracuje délk vypočtené doby
návratnosti. Navrhovatelé proto zdůrazň jí, že kritéri m
zachování garance patnáctileté návratnosti investic je nutno
jednoznačně posuzovat za po žití diskontované návratnosti,
a kalkulace předložené Energetickým reg lačním úřadem tak
postrádají relevanci. Navrhovatelé v této souvislosti odkaz jí
na příloh č. 4 svého vyjádření ze dne 12. 12. 2011, která
obsahuje vzorový výpočet diskontované doby návratnosti
investic do FVE, a to zcela v souladu s výše uvedenou
metodikou Energetického reg lačního úřad . Z tohoto
výpočt je zřejmé, že i pokud by zavedením odvodu nedošlo
k jednoznačném por šení garance patnáctileté návratnosti
investic, byla tato doba v důsledk zavedení odvodu
prodlo žena na samotnou mez zákonem garantované míry. V
takovém případě nelze vylo čit, že u řady investorů byla
zavedením odvodu i garance patnáctileté návratnosti
investic por šena, neboť u totožných projektů se může doba
návratnosti investic lišit. Podáním ze dne 14. 5. 2012
zást pce navrhovatelů sdělil, že netrvá na ústním jednání ve
věci.
[...]
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[162]
IV.
Dikce napadených stanovení
26. Napadená stanovení zákona č. 180/2005 Sb.:
„HLAVA III
ODVOD Z ELEKTŘINY ZE SLUNEČNÍHO ZÁŘENÍ
§ 7a
Předmět odvodu z elektřiny ze sl nečního záření
Předmětem odvodu za elektřin ze sl nečního záření (dále
jen ,odvod‘) je elektřina vyrobená ze sl nečního záření v
období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v zařízení
vedeném do provozu v období od 1. ledna 2009 do 31.
prosince 2010.
§ 7b
Subjekty odvodu
(1) Poplatníkem odvodu je výrobce, pokud vyrábí elektřin
ze sl nečního záření.
(2) Plátcem odvodu je provozovatel přenosové soustavy
nebo provozovatel regionální distrib ční soustavy.
§ 7c
Základ odvodu
Základem odvodu je částka bez daně z přidané hodnoty
hrazená plátcem odvodu formou výk pní ceny nebo
zeleného bonusu poplatníkovi odvodu za elektřin ze
sl nečního záření vyrobenou v odvodovém období.
§ 7d
Osvobození od odvodu
Od odvodu je osvobozena elektřina vyrobená ze sl nečního
záření ve výrobně elektřiny s instalovaným výkonem
výrobny do 30 kW, která je místěna na střešní konstrukci
nebo obvodové zdi jedné budovy spojené se zemí pevným
základem evidované v katastru nemovitostí.
§ 7e
Sazba odvodu
Sazba odvodu ze základ odvodu činí v případě hrazení
formou
a) výk pní ceny 26 %,
b) zeleného bonusu 28 %.
§ 7f
Odvodové období
Odvodovým obdobím je kalendářní měsíc.
§ 7g
Způsob výběr odvodu
(1) Plátce odvodu je povinen srazit nebo vybrat odvod ze
základ odvodu.
(2) Plátce odvodu je povinen odvést odvod ze základ
odvodu do 25 dnů po skončení odvodového období; ve stejné
lhůtě je povinen podat vyúčtování odvodu.
§ 7h
Správa odvodu
(1) Správ odvodu vykonávají územní finanční orgány.
(2) Při správě odvodu se postupuje podle daňového řád .
§ 7i
Rozpočtové rčení odvodu
Odvod je příjmem státního rozpočt .“
Ustanovení § 8 – slova „s výjimko kontroly odvodu a jeho
správy“.
27. Napadená stanovení zákona č. 402/2010 Sb.
Ustanovení článk II bodu 2:
„2. Za odvodová období měsíců leden a únor 2011 je plátce
odvodu povinen odvést odvody a podat vyúčtování odvodu
podle § 7g zákona č. 180/2005 Sb., ve znění účinném ode dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, ve lhůtě pro odvedení
odvodu a podání vyúčtování za odvodové období březen
2011.“
28. Napadená stanovení zákona č. 357/1992 Sb.
Ustanovení § 6 odst. 8:
„(8) Předmětem daně darovací je bezúplatné nabytí
povolenek na emise skleníkových plynů v letech 2011 a 2012
pro výrob elektřiny v zařízení, které k 1. lednu 2005 nebo
později vyrábělo elektřin na prodej třetím osobám a ve
kterém probíhá z činností, na které se vztahuje obchodování
s povolenkami na emise skleníkových plynů, pouze spalování
paliv (dále jen ,bezúplatně nabytá povolenka‘) výrobcem
elektřiny.“
㤠7a
Základ daně u bezúplatně nabytých povolenek
(1) Základem daně darovací u bezúplatně nabytých
povolenek je průměrná tržní hodnota povolenky na emise
skleníkových plynů k 28. únor přísl šného kalendářního
roku vynásobená počtem bezúplatně nabytých povolenek k
výrobě elektřiny pro přísl šný kalendářní rok.
(2) Průměrno tržní hodnotu povolenky na emise
skleníkových plynů k 28. únor přísl šného kalendářního
roku zveřejní Ministerstvo životního prostředí způsobem
možň jícím dálkový příst p.“
㤠14a
Sazba daně darovací u bezúplatně nabytých povolenek
Sazba daně darovací u bezúplatně nabytých povolenek činí
32 %.“
Ustanovení § 20 odst. 1 písm. a):
Slova „s výjimko bezúplatně nabytých povolenek“.
Ustanovení § 20 odst. 15:
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[163]
„(15) Od daně darovací je osvobozeno nabytí takového počt
bezúplatně nabytých povolenek, které odpovídá poměr
průměrného množství vyrobené elektřiny z kombinované
výroby elektřiny a tepla k celkovém množství vyrobené
elektřiny v letech 2005 a 2006.“
Ustanovení § 21 odst. 9:
„(9) V případě bezúplatně nabytých povolenek je poplatník
povinen podat místně přísl šném správci daně daňové
přiznání k dani darovací do 31. března přísl šného
kalendářního roku. So částí tohoto daňového přiznání je
informace poplatníka o podíl výroby elektřiny a podíl
výroby tepla na celkových emisích skleníkových plynů za
kalendářní rok 2005 a násled jící roky.“
29. Napadená stanovení zákona č. 346/2010 Sb.
Ustanovení článk II bodu 2:
„2. Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. e) nebo § 19 odst. 1
písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném do dne
nabytí účinnosti tohoto zákona, se naposledy po žije za
zdaňovací období, které započalo v roce 2010.“
[...]
35. Navrhovatelé vádějí, že zákon č. 346/2010 Sb. byl
projednán v režim legislativní nouze, což legislativní proces
diskvalifikuje. Sněmovní většina odůvodnila přiléhavost
stavu legislativní nouze poukazem na § 99 zákona č.
90/1995 Sb., o jednacím řád Poslanecké sněmovny, ve
znění zákona č. 359/2004 Sb., tím, že „stát hrozí značné
hospodářské škody“. Předpoklad, že by existence platného
zákona mohla být příčino bezprostřední rozsáhlé škody,
však dle navrhovatelů zjevně pojmově vyboč je z režim
legislativní nouze, pro jejíž vyhlášení nebyly dány podmínky.
Navrhovatelé dále pozorň jí na extrémní zkrácení
zákonných lhůt k projednání mezi čteními v Poslanecké
sněmovně, legislativní proces poskytl tedy poslancům
podmínky na samé hranici možnosti předloh věcně
projednat. Stejně tak, přestože jde nesporně o vládní
iniciativu, byla ignorována pravidla vládní legislativy a věc
byla předložena bez projednání Legislativní radou vlády.
36. Ve vztahu k námitce protiústavních vad legislativního
procesu na půdě Poslanecké sněmovny je nutno po kázat na
závěry nálezů sp. zn. Pl. ÚS 55/10 ze dne 1. 3. 2011 (80/2011
Sb.) a sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (viz výše), které nekonstr jí
schvalovací proceduru v režim legislativní nouze jako per
se postup protiústavní, nýbrž zdůrazň jí celkový kontext
projednávání napadené předlohy. Derogační pravomoc
Ústavního soudu nenastupuje automaticky (objektivně) při
jakýchkoliv pochybnostech o důvodnosti stavu legislativní
nouze, nýbrž toliko za situace, kdy je materiálně dotčeno
jádro demokratické parlamentní diskuse, což lze posuzovat
toliko v relaci k postojům samotných aktérů parlamentní
(sněmovní) rozpravy. Zatímco v návrzích sp. zn. Pl. ÚS 55/10
a sp. zn. Pl. ÚS 53/10 menšina poslanců (politická opozice)
namítala absenci dostatečného prostoru pro právní a
politickou rozpravu, tedy nemožnost ovlivnit rozhodn tí
většiny event álními přesvědčivými menšinovými
argumenty, ve vztahu k předloze posléze vyhlášené jako
zákon č. 346/2010 Sb. politická opozice (skupina poslanců)
tuto námitk nevznesla a návrh Ústavním soudu nepodala,
ačkoliv ve vztahu k jiným zákonům tak činila. Z vedeného
lze činit jediný závěr, a to, že v případě materie
projednávané v přísl šném tisku nepovaž je proběhlo
parlamentní rozpravu v režim legislativní nouze ve
výsledk za deficitní s poukazem na event ální nepříp stné
omezení parlamentních práv politické menšiny. Smyslem
ústavní funkce parlamentní opozice totiž není vždy a za
každých okolností zastávat postoj odlišný od vládní většiny a
ani od ní nelze požadovat, aby svůj názor na projednávano
materii v průběh čas , tváří v tvář realitě, neměnila. Úkolem
Ústavního soudu pak není – na základě podnět členů jiné
parlamentní komory – poskytovat ochranu právům
parlamentní menšiny, která sama – ve vztahu ke konkrétní
materii – nepovaž je výsledek projednávání vedené
předlohy na půdě Poslanecké sněmovny za protiústavní.
37. Ze stenozáznam z prvního dne 25. schůze Senát dne
12. listopadu 2010 plyne, že předseda vlády dopisem ze dne
27. října 2010 požádal jménem vlády Senát, aby projednal
návrh zákona dle senátního tisku č. 366 (návrh zákona,
kterým se mění zákon č. 586/1992 Sb.) v tzv. zkráceném
jednání, a to podle § 118 zákona č. 107/1999 Sb., o jednacím
řád Senát , ve znění zákona č. 172/2004 Sb. Podle tohoto
stanovení ve zkráceném jednání může Senát projednat
návrh zákona posto pený Poslaneckou sněmovno , jestliže
byl tento návrh projednán v Poslanecké sněmovně ve
zkráceném jednání podle zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím
řád Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, a
jestliže vláda o to požádala. Návrh podle § 118 odst. 1
jednacího řád Senát byl schválen: registrováno 78, kvorum
40, pro 43, proti 34. Výše citovaný nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10
ze dne 1. 3. 2011 (80/2011 Sb.) v bodu 104 odůvodnění
zdůraznil, že Ústavní soud v předmětné věci sp. zn. Pl. ÚS
55/10 rozhodoval o návrh , kterým se skupina opozičních
poslanců domáhala zr šení napadeného zákona
bezprostředně po jeho přijetí z důvod , že byla zkrácena na
svých ústavně garantovaných právech v rámci legislativního
procesu. „Jiná situace by však nastala, pokud by skupina
poslanců podala obdobný návrh s delším časovým odstupem,
tj. až po několika měsících nebo i dokonce letech po přijetí
zákona. Takovýto časový odstup by bylo možné posuzovat
jako (dodatečný, mlčky daný) souhlas dotčených poslanců s
postupem parlamentní většiny. So časně by takový postup
již ne možňoval reálno ochranu por šených práv
dotčených poslanců, neboť Parlament by o návrh zákona
rozhodoval za změněných okolností, případně v jiném
poměr sil v jeho komorách.“ Nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10 pak
dále k otázce pochybností o složení Senát v době mezi
volbami a první schůzí Senát jasně konstatoval, že Senát
zasedá v obměněném složení od své první schůze (§ 24 odst.
2 a § 26 jednacího řád Senát ), kterou se zároveň začíná
jeho f nkční období [srov. snesení ze dne 1. března 2011 sp.
zn. Pl. ÚS 47/10 (dost pné na http://nalus.usoud.cz)]. Až do
tohoto dne trvá jeho dosavadní f nkční období, a tedy zasedá
ve svém dosavadním složení, což ale nemá vliv na trvání
mandát dosl h jících senátorů. Těm totiž bez ohledu na
datum násled jící první schůze zaniká mandát již plyn tím
jejich volebního období ve smyslu čl. 25 písm. b) Ústavy (viz
bod 138 citovaného nález ). V tomto ohledu má Ústavní
soud za zřejmé, že návrh v nyní projednávané věci nemůže
spět v té části, v níž zpochybň je legislativní proceduru ve
vztahu k senátním tisku č. 366. Ke schválení předlohy
Senátem podle zjištění Ústavního soudu došlo dne 12. 11.
2010, k vyhlášení zákona č. 346/2010 Sb. dne 8. 12. 2010. K
podání návrh sp. zn. Pl. ÚS 17/11 došlo až dne 11. 3. 2011,
kdy byl návrh dor čen Ústavním soudu. Tuto situaci
Ústavní soud hodnotí jako „odst p několika měsíců“ ve
smyslu nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10 (viz výše), kdy již nelze
poskytnout ochranu právům menšiny zákonodárců
(senátorů) prostřednictvím derogace zákona. Ve věci nebyla
zjištěna objektivní překážka na straně navrhovatele, která by
mu znemožňovala podat návrh bez zbytečného odkladu po
projednání a vyhlášení napadeného zákona podobně, jak
činila skupina poslanců ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 53/10 a sp.
zn. Pl. ÚS 55/10 (viz výše). V nich byly podány návrhy s
arg mentací vztah jící se ke zne žití institutu legislativní
nouze již 9. 12. 2010, ačkoliv napadené zákony byly
vyhlášeny ve Sbírce zákonů teprve dne 8. 12. 2010. Ke
stejném datu byl vyhlášen v částce 127 Sbírky zákonů i
zákon č. 346/2010 Sb.
38. Nad rámec vedeného je zřejmé, že je významně dotčena
i další mez stanovená v nález sp. zn. Pl. ÚS 55/10, a to
otázka politického poměr sil v komorách Parlamentu a jeho
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[164]
změna. Pokud Ústavní soud neshledal ani v minulosti
protiústavnost v otázce složení Senát v mezidobí po volbách
a první schůzí Senát (viz nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10), je nutno
konstatovat, že by do svých dalších případných úvah musel
Ústavní soud event álně zahrnout i právě odlišné složení
(včetně politického poměr sil) Senát v době podání
návrh . Konečně by musel vážit i odlišno roli Senát (a
institutu zkráceného jednání) v legislativním procesu v
poměr k Poslanecké sněmovně (a institutu legislativní
nouze), v níž se odehrává základní politický střet mezi vládní
většino a opozicí a která má de constitutione lata v
legislativním procesu poslední slovo (čl. 47 Ústavy, rovněž čl.
50 odst. 2 Ústavy). Odlišnost nyní předložené věci plyne i ze
sk tečnosti, že navrhovatelé ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 53/10 a
sp. zn. Pl. ÚS 55/10, tedy institutem legislativní nouze
primárně dotčená skupina opozičních poslanců, sami na
základě své ústavně-politické úvahy návrh na zr šení zákona
č. 346/2010 Sb. nepodali, ač k tomu měli příležitost, kterou v
obdobných případech (shora citovaných) vy žili. Pokud
zákonodárná procedura v obou komorách Parlamentu má
především možnit osobám na ní zúčastněným „reálné
poso zení a projednání předlohy parlamentem“ [nález ze
dne 31. ledna 2008 sp. zn. Pl. ÚS 24/07, část X/a (N 26/48
SbNU 303; 88/2008 Sb.), nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19.
4. 2011, bod 106], nebylo v řízení zjištěno, že by aplikace §
118 odst. 1 jednacího řád Senát naplnění tohoto
požadavk vylo čila.
39. Ústavní soud konstatuje, že k přijetí a vydání právních
předpisů, které jsou předmětem přezk m , došlo v mezích
Ústavo stanovené kompetence a ústavně předepsaným
způsobem.
[...]
VIII.
Přezk m napadených stanovení zákona č. 180/2005 Sb. a
zákona č. 402/2010 Sb. (odvod za elektřin ze sl nečního
záření)
44. Výše ceny za elektřin z obnovitelných zdrojů a zelených
bon sů je stanovena v § 6 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře
výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně
některých zákonů (zákon o podpoře vy žívání obnovitelných
zdrojů), ve znění zákona č. 137/2010 Sb., podle kterého ERÚ
stanoví vždy na kalendářní rok dopřed výk pní ceny za
elektřin z obnovitelných zdrojů (dále jen „výk pní ceny“)
samostatně pro jednotlivé druhy obnovitelných zdrojů a
zelené bonusy tak, aby pro zařízení vedená do provozu po
dni nabytí účinnosti tohoto zákona bylo při podpoře
výk pními cenami dosaženo patnáctileté doby návratnosti
investic za podmínky splnění technických a ekonomických
parametrů, kterými jsou zejména náklady na instalovanou
jednotku výkon , účinnost vy žití primárního obsahu
energie v obnovitelném zdroji a doba vy žití zařízení a které
jsou stanoveny prováděcím právním předpisem, a so časně
zůstala zachována výše výnosů za jednotku elektřiny z
obnovitelných zdrojů při podpoře výk pními cenami po
dobu 15 let od roku vedení zařízení do provozu jako
minimální se zohledněním indexu cen průmyslových
výrobců. Pro zařízení vedená do provozu před dnem nabytí
účinnosti tohoto zákona má být po dobu 15 let zachována
minimální výše výk pních cen stanovených pro rok 2005
podle dosavadních právních předpisů se zohledněním indexu
cen průmyslových výrobců. Při stanovení výk pních cen a
zelených bon sů ERÚ vychází z odlišných nákladů na
pořízení, připojení a provoz jednotlivých dr hů zařízení
včetně jejich časového vývoje. Výk pní ceny stanovené ERÚ
pro násled jící kalendářní rok přitom nesmí být nižší než 95
% hodnoty výk pních cen platných v roce, v němž se o
novém stanovení rozhoduje, to neplatí pro stanovení
výk pních cen pro násled jící kalendářní rok pro ty druhy
obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém
stanovení výk pních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti
investic kratší než 11 let; ERÚ při stanovení výk pních cen
postupuje podle odstavců 1 až 3.
45. Ústavní soud konstatuje, že jakkoli nebylo stanovení § 6
zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů
(zákon o podpoře vy žívání obnovitelných zdrojů), ve znění
zákona č. 137/2010 Sb., stanovící výši ceny za elektřin z
obnovitelných zdrojů a zelených bon sů novelou zákona č.
402/2010 Sb. dotčeno, je nepochybné, že v důsledk vložení
nových stanovení § 7a a násled jících, kterými se zavádí
odvod za elektřin ze sl nečního záření, došlo ve své
podstatě ke změně výše podpory, která je provozovatelům
FVE poskytována.
VIII./a
K námitkám retroaktivity
46. K námitce retroaktivity napadeného stanovení nutno
konstatovat násled jící. Zákon č. 402/2010 Sb. nabyl
účinnosti dne 1. ledna 2011. Novelizované stanovení § 7a
odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb. explicitně stanovuje předmět
odvodu, kterým je „elektřina vyrobená ze sl nečního záření v
období od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013“. Z hlediska
dosavadních ústavních mezí daňové legislativy vyložené
Ústavním soudem se přísně vzato nejedná o retroaktivitu v
žádném slova smyslu. Např. v nález sp. zn. Pl. ÚS 9/08 ze
dne 12. 7. 2011 (236/2011 Sb.) – bod 15 – byla vyložena
vazba účinnosti právního předpis na zdaňovací období. O
retroaktivitu, a to retroaktivitu nepravou, šlo ve věci sp. zn.
Pl. ÚS 9/08 s ohledem na sk tečnost, že zákon nabyl
účinnosti v průběh zdaňovacího období, k něm ž se
zakotvená daňová povinnost vázala. V nyní předložené věci
je však zřejmé, že zdaňovací období, resp. období, v němž je
vyrobená elektřina předmětem odvodu, s účinností právního
předpis teprve počíná, tedy že předmětem odvodu vůbec
není elektřina vyrobená před účinností zákona.
47. Ústavní soud však zároveň musel vzít v úvah specifickou
problematiku reg lovaného trhu s elektřino z
obnovitelných zdrojů, a zvláště garance, které obsahuje § 6
odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb. Protože je zřejmá zvláštní
vazba odvodu dle § 7a a násl. zákona č. 180/2005 Sb. na
celkový systém podpory výroby elektřiny z obnovitelných
zdrojů energie, bylo nutno posoudit otázk event ální
retroaktivity právní úpravy z hlediska patnáctileté doby
trvání garancí ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) bodu 1 zákona č.
180/2005 Sb.
48. V tomto ohledu Ústavní soud konstatuje, že stanovení §
7a až 7i napadeného zákona působí v zásadě účinky nepravé
retroaktivity, neboť v jejich důsledk do budoucna dochází
právě o částk představovano výší odvodu ke snížení
podpory výrobcům, jimž patnáctiletá doba garancí dle § 6
odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb. počala plynout před účinností
zákona č. 402/2010 Sb.
[...]
50. Ústavní soud ve své dosavadní j dikat ře opakovaně
vymezil obsahy pojmů pravé a nepravé retroaktivity (zpětné
účinnosti) právních norem [srov. zejména nález sp. zn. Pl. ÚS
21/96 ze dne 4. 2. 1997 (N 13/7 SbNU 87; 63/1997 Sb.), na
jehož podrobné odůvodnění lze v této souvislosti odkázat a
jehož části obsáhle cit jí i navrhovatelé, dále též nález ze dne
12. března 2002 sp. zn. Pl. ÚS 33/01 (N 28/25 SbNU 215,
145/2002 Sb.)]. O pravou retroaktivitu se jedná v případě, že
právní norma působí vznik právních vztahů před její
účinností za podmínek, které teprve dodatečně stanovila,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[165]
nebo pokud dochází ke změně právních vztahů vzniklých
podle staré právní úpravy, a to ještě před účinností nového
zákona (srov. Tichý, L. K časové působnosti novely
občanského zákoník . Právník, č. 12, 1984, s. 1104,
Procházka, A. Základy práva intertemporálního se zřetelem k
§ 5 obč. zák., Brno, 1928, s. 70, Tilsch, E. Občanské právo.
Obecná část. Praha, 1925, s. 75). V případě nepravé
retroaktivity sice nový zákon nezakládá právní následky pro
minulost, v minulosti nastalé sk tečnosti však právně
kvalifikuje jako podmínk b do cího právního následk
nebo pro budoucnost modifikuje právní následky založené
podle dřívějších předpisů (srov. Procházka, A. Retroaktivita
zákonů. in Slovník veřejného práva. Sv. III, Brno, 1934, s. 800,
Tilsch, E. Občanské právo. Obecná část. Praha, 1925, s. 78).
51. Jak již Ústavní soud uvedl ve svém nález sp. zn. Pl. ÚS
53/10 ze dne 19. 4. 2011 (119/2011 Sb. – disent jící soudci
Balík, Janů, Kůrka a Lastovecká), Ústava neobsahuje
explicitní zákaz retroaktivity právních norem pro všechny
oblasti práva, ten však vyplývá ze zásady právního stát
podle čl. 1 odst. 1 Ústavy, k jehož znakům patří i princip
právní jistoty a ochrany důvěry občana v právo [srov. nález
ze dne 8. června 1995 sp. zn. IV. ÚS 215/94 (N 30/3 SbNU
227), nález Ústavního soudu České a Slovenské Federativní
Republiky ze dne 10. prosince 1992 sp. zn. Pl. ÚS 78/92
(nález č. 15 Sbírky snesení a nálezů Ústavního soudu ČSFR,
Praha: Linde Praha, a. s., 2011, str. 92)]. Tento zákaz se
zásadně vztahuje pouze na případy pravé retroaktivity,
nikoliv retroaktivity nepravé. Posléze vedený typ
retroaktivity je naopak obecně příp stný. Obsahem tohoto
zákaz jako ústavního principu zároveň není vylo čení
jakéhokoliv zpětného působení právní normy, nýbrž pouze
takového, jež so časně představ je zásah do principů
ochrany důvěry v právo, právní jistoty, resp. nabytých práv
[srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (viz výše), nález ze dne 13.
března 2001 sp. zn. Pl. ÚS 51/2000 (N 42/21 SbNU 369,
128/2001 Sb.), nález ze dne 6. února 2007 sp. zn. Pl. ÚS
38/06 (N 23/44 SbNU 279, 84/2007 Sb.)]. Jen v takovémto
případě je právní norma v rozporu s čl. 1 odst. 1 Ústavy. Na
úrovni ústavního pořádk lze toto východisko zároveň
znázornit i na znění čl. 40 odst. 6 Listiny, jenž pravou
retroaktivitu ve prospěch jednotlivce dokonce výslovně
připo ští. Podle tohoto stanovení se za předpoklad
rozdílných trestněprávních úprav v době spáchání skutku a v
době rozhodování o něm posuzuje tento skutek podle právní
úpravy, jež je pro pachatele výhodnější.
52. Uvedené zásady představ jí rovněž kritéri m pro
případné přip štění výjimek ze zákaz pravé retroaktivity, z
nichž některé ve své dosavadní j dikat ře konkretizoval i
Ústavní soud. Např. ve svém nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (viz
výše) uvedl, že o oprávněné důvěře v právo (ve stálost
právního řád ) nelze važovat v případě, kdy právní subjekt
m sí, resp. musel s retroaktivní reg lací počítat. Za takovou
situaci označil působení právní normy stojící v příkrém
rozporu se zásadními, obecně znanými principy humanity a
morálky. Odkázal ale i na právní názor, že „zpětno
působnost zákona na občanskoprávní poměry by bylo možno
odůvodnit též veřejným pořádkem (ordre public), především
jestliže by byly dotčeny předpisy absol tně kogentní, jež byly
vydány v důsledk rčité mezní situace přerod hodnot ve
společnosti (L. Tichý, op. cit., s. 1102)“. Za jiný příklad
příp stnosti pravé retroaktivity označil neaplikování
právního předpis na sk tečnosti, jež nastaly v době jeho
účinnosti, pokud Ústavní soud konstatoval rozpor
takovéhoto právního předpis s ústavním pořádkem a
aplikace tohoto právního předpis ve vertikálním právním
vztahu, tedy právním vztahu mezi státem a jednotlivcem,
příp. výjimečně ve vztazích horizontálních, by vedla k
por šení základního práva jednotlivce [srov. nález ze dne 18.
prosince 2007 sp. zn. IV. ÚS 1777/07 (N 228/47 SbNU 983,
bod 19), nález sp. zn. Pl. ÚS 15/09 ze dne 8. 7. 2010 (N
139/58 SbNU 141; 244/2010 Sb., body 53 a 54)].
53. Zatímco pravá retroaktivita právní normy je příp stná
pouze výjimečně, v případě retroaktivity nepravé lze
konstatovat její obecnou příp stnost. V tomto případě
připo ští právní teorie naopak výjimky, kdy nepravá
retroaktivita právě s ohledem na princip ochrany důvěry v
právo příp stná není. O takovouto situaci se jedná v případě,
že „je tím zasaženo do důvěry ve skutkovou podstatu a
význam zákonodárných přání pro veřejnost nepřevyš je,
resp. nedosahuje zájem jednotlivce na další existenci
dosavadního práva“ (Pieroth, B. Rückwirk ng und
Übergangsrecht. Verfassungsrechtliche Maßstäbe für
intertemporale Gesetzgebung, Berlin, 1981, s. 380–381, srov.
dále rozhodn tí Spolkového ústavního soudu ze dne 19.
prosince 1961 sp. zn. 2 BvR 1/60; BVerfGE 13, 274, 278).
Tento názor se promítá i do stálené judikatury Spolkového
ústavního soudu, podle kterého je nepravá retroaktivita v
souladu se zásado ochrany důvěry v právo tehdy, pokud je
vhodná a potřebná k dosažení zákonem sledovaného cíle a
při celkovém poměřování „zklamané“ důvěry a význam a
naléhavosti důvodů právní změny bude zachována hranice
únosnosti (srov. rozhodn tí Spolkového ústavního soudu ze
dne 7. července 2010 sp. zn. 2 BvL 14/02, bod 58).
[...]
55. Ústavní soud nakonec připomíná své závěry obsažené v
nález sp. zn. Pl. ÚS 21/96 (viz výše), podle něhož je zr šení
staré a přijetí nové právní úpravy n tně spjato se zásahem
do principů rovnosti a ochrany důvěry občana v právo, k
něm ž však dochází v důsledk ochrany jiného veřejného
zájm či základního práva nebo svobody. Rozhodn tí
zákonodárce o způsob řešení časového střet staré a nové
právní úpravy ale není z ústavního hlediska věcí nahodilou
nebo věcí libovůle, nýbrž věcí zvažování v kolizi stojících
hodnot. K závěr o druhu legislativního řešení časového
střet právních úprav by tak mělo vést pos zování
vedeného konfliktu hodnot hlediskem proporcionality s
ohledem na intertemporalitu. Proprocionalitu lze
charakterizovat tak, že vyšší st peň intenzity veřejného
zájm , resp. ochrany základních lidských práv a svobod,
odůvodň je vyšší mír zásah do principů rovnosti a
ochrany důvěry občana v právo novou právní reg lací.
Omezení základního práva přitom m sí ve smyslu čl. 4 odst.
4 Listiny šetřit jeho podstatu a smysl. Při poso zení způsob
legislativního řešení vedeného časového střet tak sehrává
svou roli nejen míra odlišnosti staré a nové právní úpravy,
nýbrž i další sk tečnosti, jako společenská naléhavost
zavedení posléze vedené právní úpravy.
56. Vzhledem ke sk tečnosti, že Ústavní soud v zásadě
dospěl k závěr o nepravé retroaktivitě stanovení § 7a až
7i, § 8 v části „s výjimko kontroly odvodu a jeho správy“
zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů
(zákon o podpoře vy žívání obnovitelných zdrojů), ve znění
zákona č. 402/2010 Sb., a stanovení čl. II bodu 2
přechodných stanovení zákona 402/2010 Sb., musel se
rovněž vypořádat s otázko její příp stnosti. Ačkoliv je totiž
nepravá retroaktivita zásadně příp stná, nelze apriorně
vylo čit, že s ohledem na princip právní jistoty a ochrany
důvěry v právo převáží zájem jednotlivce na dalším trvání
exist jící právní úpravy nad zákonodárcem vyjádřeným
veřejným zájmem na její změně. Ústavní soud musel tedy
posoudit, zda na straně dotčených provozovatelů FVE není
dán takový ústavně relevantní zájem na zachování dosavadní
zákonem stanovené ceny za elektřin z obnovitelných zdrojů
a zelených bon sů bez jejího dalšího krácení odvodem, jenž
by při vzájemném poměřování převážil nad veřejným
zájmem na jejím snížení. Takovýto zájem provozovatelů FVE
v dané věci Ústavní soud z níže vedených důvodů neshledal.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[166]
VIII./b
Mezinárodní komparace j dikatorních závěrů
57. Ústavní soud předesílá, že se pro celkové pochopení
problematiky vy žívání energie z fotovoltaických zařízení v
ostatních zemích Evropské unie, USA i Číně seznámil se
zprávo Renewables Global Status Report (GSR) vydanou na
žádost OSN organizací REN21 (Renewable Energy Policy
Network for 21st century, www.ren21.net). Tato organizace
vydává od roku 2005 hodnotící zprávy jako výsledek úsilí
komplexně zachytit celkovou světovo situaci týkající se
energie z obnovitelných zdrojů. Poslední zpráva je z roku
2011 a byla p blikována v srpnu 2011 (viz
http://www.ren21.net/REN21Activities/Publications/Globa
lStatusReport/tabid/5434//Default.aspx). Jedná se o
celosvětově nejkomplexnější zpráv , která shrnuje výsledky
dost pných statistických údajů, zpráv a odborných sdělení
vládních, nevládních a mezinárodních instit cí a
průmyslových asociací. Dle této poslední výroční zprávy zažil
fotovoltaický průmysl mimořádný rok, kdy se celosvětová
výroba a trhy více než zdvojnásobily oproti roku 2010.
Odhaduje se, že celkově se celosvětově jednalo o zvýšení
výkon o 17 GW (ve srovnání s méně než 7,3 GW v roce
2009), čímž celková výše dosáhla asi 40 GW, což je sedmkrát
více oproti výkon před pěti roky. Zpráva rovněž pozorň je
na to, že některé z exist jících zvýhodněných tarifních politik
(FIT, feed-in-tariffs) ve světě jsou v so časné době
předmětem přehodnocení. Zejména mnoho zemí
přepracovává solární fotovoltaické tarifní politiky, aby
zmírnily pr dký růst počt zařízení, který v mnoha
případech daleko překročil očekávání v důsledk
bezprecedentního snížení cen v solární fotovoltaice (ceně
panelů) v letech 2009–2010. Jak Ústavní soud zjistil, ze
sledované skupiny zemí (Slovensko, Spolková republika
Německo, Itálie, Rakousko, Polsko, Bulharsko a Španělsko)
žádná nepřisto pila zpětně ke změně podmínek podpory
výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, nicméně
judikatura ústavních a nejvyšších so dů výše jmenovaných
států, jak bude dále uvedeno, se již vyjádřila k podmínkám,
za kterých nelze trvat na požadavk neměnnosti právní
úpravy ohledně právních vztahů již trvajících.
58. Například Spolkový ústavní soud ve věci ústavnosti
zákona o obnovitelných zdrojích energie v snesení sp. zn. 1
BvQ 28/10 ze dne 23. 9. 2010 uvedl, že nepravá retroaktivita
znamená, že platnost právních sk tečností, vznik právních
vztahů a jejich právní následky, k nimž došlo před účinností
nového zákona, se poso dí podle práva dřívějšího. Pokud
však trvá dříve vzniklý právní vztah i nadále, poso dí se ode
dne účinnosti nového zákona podle tohoto nového zákona i
právní následky dotčeného právního vztahu, vzniklé po
účinnosti nového zákona. Limity ústavněprávní příp stnosti
nepravé retroaktivity jsou překročeny až tehdy, pokud by
zákonodárcem zvolená nepravá retroaktivita byla nevhodná
nebo nepotřebná k dosažení účel zákona nebo pokud by
trvalé zájmy dotčených osob převážily nad zákonodárcovými
důvody pro legislativní změny. Všeobecné očekávání občanů,
že platné právo zůstane nezměněno, totiž není
ústavněprávně chráněno. V snesení sp. zn. 1 BvR 3076/08
ze dne 18. 2. 2008 (BVerfGE 122, 374 ff) pak Spolkový
ústavní soud konstatoval, že stanovení § 19 EEG 2009 sice
má retroaktivní účinky, neboť se vztahuje i na bioenergetická
zařízení vedená do provozu před nabytím účinnosti zákona
(tj. před 1. 1. 2009), nicméně stěžovatelka nemohla
důvěřovat trvalé neměnné existenci § 3 odst. 2 EEG 2004.
Ostatně § 19 odst. 1 EEG 2009 sleduje legitimní cíl v
zabránění zbytečně vysoké finanční zátěži pro provozovatele
distrib čních sítí a v konečném důsledk také odběratelů (tj.
zákazníků) elektrické energie, kteří v důsledk
vyrovnávacího mechanismu zakomponovaného v zákoně
EEG 2009 m sí platit tzv. diferenční náklady, a to právě díky
rozdělení jednoho nebo vícero velkých bioenergetických
zařízení na několik malých zařízení.
[...]
61. Polský ústavní soud v rozsudku sp. zn. P 24/05 z 25. 7.
2006, v němž přezko mával stanovení § 9 odst. 3
energetického zákona, který zmocňoval ministra
hospodářství vydat nařízení kládající povinnost
energetickým podnikům nakupovat elektřin a teplo z
nekonvenčních a obnovitelných zdrojů, uvedl: „Energetický
průmysl podléhá zákonům reg lovaného trhu. Příst p ke
zdrojům energie má zásadní význam pro existenci
společnosti a jednotlivců, stejně jako pro suverenitu a
nezávislost stát , tedy pro zajištění svobod a práv osob a
občanů. Vlastnictví zdrojů energie vytváří předpoklad
naplnění obecného prospěch Republiky Polsko, který je
vyjádřen v čl. 1 Ústavy. Oblast managementu energie tak
spojuje rozdílné ústavní hodnoty a principy, které zahrn jí:
svobodu ekonomické činnosti (čl. 22 Ústavy), bezpečnost
občanů a princip držitelného rozvoje stát (čl. 5 Ústavy) a
ochranu prostředí (čl. 74 odst. 1 a 2 Ústavy). Napadené
právní stanovení je jedním z prvků, kterými veřejná moc
vykonává vliv na energetický průmysl za účelem požadavk
ekonomické efektivnosti, který m sí být uveden do souladu s
ústavně vyjádřenými potřebami vztah jícími se k dosažení
obecného prospěch . Jak konkrétní povaha energetického
trhu jako trhu reg lovaného, tak výše vedené ústavně
vyjádřené potřeby ospravedlň jí omezení svobody
ekonomické činnosti v tomto odvětví hospodářství.“.
62. Otázko retroaktivity se zabýval i Nejvyšší soud
Španělska, přičemž v souvislosti s právní úpravo elektrické
energie z obnovitelných zdrojů, konkrétně s vládním
nařízením č. 661/2007, rozhodoval hned v několika
případech (147/2007 – Eolic Cat Associacio Eolica de
Catalunya; 149/2007 – Nueva Generadora del Sur; 151/2007
– Consultora de Financiación Integral y Asociados y
Alferglass a 152/2007 – Tarragona Power), vyhlášených
shodně dne 9. prosince 2009. Obecně Nejvyšší soud
Španělska v souladu s judikaturou Ústavního soudu vádí, že
princip právní jistoty nelze ztotožňovat s absol tní
neměnností právní úpravy. I co se týče aplikace změn v
provádění energetické politiky, je zákonodárce (stejně jako
např. v případě daňové legislativy) nadán rčito míro
volného vážení. Ve výše zmíněných rozhodn tích Nejvyšší
soud s odkazem na zákon č. 54/1997, o elektroenergetice,
(del Sector Eléctrico) připomněl, že tento opravň je vlád k
zavedení metody, kalkulace a aktualizace náhrad za
obnovitelnou energii, a to na základě objektivních,
transparentních a nediskriminačních kritérií. Předmětná
právní úprava přitom dle Nejvyššího soudu zavazuje vlád k
tomu, aby zajistila přiměřený zisk po dobu životnosti těchto
instalací, přičemž zákon přiměřený zisk („reasonable profit“)
definuje jako návratnost investice s ohledem na hodnotu
peněz na kapitálovém trhu. Jinými slovy, vláda může v této
oblasti pozměnit legislativu, jak zná za vhodné, a to za
podmínek, že instalace podrobené zvláštním režim
nebudou ve vztahu k návratnosti jejich investic materiálně
ovlivněny (v daném případě byla doba životnosti zařízení
stanovena na 25 let a přiměřený zisk na základě expertní
zprávy na 7 % po odečtení daní). Nejvyšší soud přitom
akceptuje argument ochrany veřejného ekonomického
zájm . V souvislosti s důsledky retroaktivní legislativy pak
Nejvyšší soud judikuje, že retroaktivita jako taková za
žádných okolností nevede k neplatnosti nové právní úpravy.
Nicméně pokud např. zařízení podléhající pozměněné
legislativě v důsledk těchto opatření trpí ztrát , může tato
zakládat odpovědnost stát za škod .
[...]
64. Z relevantní judikatury Nejvyššího soudu USA k
předmětné problematice lze upozornit na nejdůležitější
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[167]
rozhodn tí, za něž jsou považovány věci United States v.
Darusmont a United States v. Carlton. V rozhodn tí United
States v Darusmont 449 U.S. 292 (1981), kdy přezko mával
změny zákona o dani z příjmů přijatého v říjn 1976, které
se vztahovaly na transakce činěné po 1. lednu 1976,
Nejvyšší soud USA formuloval základní princip možň jící
retroaktivitu: „Zdanění není ani trest ložený daňovém
poplatníkovi ani odpovědnost, kterou přijímá na sml vním
základě. Je to pouze způsob rozdělení nákladů vlády mezi ty,
kteří jsou v rčité míře oprávněni požívat dávky, a ty, kteří
m sí nést zátěž. Protože žádný občan není vyjmut z tohoto
závazk , jeho zpětné ložení nezbytně nepor š je pravidlo
due process of law, a k napadení akt ální daně není
dostatečné upozornit na to, že dálost podléhající dani, tj.
dosažení příjm , předcházela zákon .“. V oblasti retroaktivní
aplikace daňové legislativy USA je nejvíce odkazováno na
rozsudek United States v. Carlton z roku 1994, 512 U.S. 26
(1994). Většinové stanovisko formulovalo standard, který
má být v těchto případech po žíván: požadavek řádného
so dního procesu aplikovatelný na daňové zákony s
retroaktivním účinkem je proto stejný jako ten, který se
platň je u retroaktivní ekonomické legislativy: „Za
předpoklad , že je retroaktivní platnění zákona
podporováno legitimním zákonným účelem prosazovaným
racionálními prostředky, rozhodn tí o rozumnosti takového
zákonodárství zůstává ve výl čné působnosti zákonodárné a
výkonné moci …“.
VIII./c
Navaz jící právní závěry
[…]
66. Ústavní soud v této souvislosti zdůrazň je, že
ekonomická situace stát , respektive důvody, které zcela
nepopiratelně spočívají ve snaze stát odvrátit nepříznivé
ekonomické důsledky rozhodn tí, které zákonodárce činil
za předpoklad , který již neodpovídá ekonomické realitě,
nemohou samy o sobě z ústavního pohledu obhájit přijetí
takové právní úpravy, která by způsobila retroaktivně zásah
do práva vlastnit majetek rčité skupiny s bjektů. Za
přisto pení dalších níže definovaných podmínek však takový
postup zákonodárce za ústavně so ladný považovat lze.
67. K problematice snížení míry státní podpory a legitimního
očekávání se vyjádřil Ústavní soud v bodě 159 výše
citovaného nález sp. zn. Pl. ÚS 53/10 ze dne 19. 4. 2011 tak,
že „stanovení příspěvk ze státního rozpočt za rčitým
účelem a pro rčito skupinu osob závisí vždy na tom, do
jaké míry je ze strany zákonodárce shledána jeho účelnost,
resp. veřejný zájem na jeho poskytování. To platí obzvlášť v
případě, kdy se jedná o příspěvek, jehož poskytování je
pouze beneficiem ze strany zákonodárce, aniž by s ním
so časně bylo spojeno naplňování rčitého základního práva
nebo svobody. Dotčené subjekty přitom nemohly spoléhat na
to, že postupem čas zákonodárce tuto výši nepřehodnotí.
Nelze přitom opomenout ani so visející odpovědnost vlády a
Parlamentu za stav veřejných financí, s čímž so visí i
oprávnění zákonodárce přizpůsobit výdaje státního rozpočt
jeho reálným možnostem a akt álním potřebám formou
změn právní úpravy mandatorních výdajů …“.
68. Ústavní soud v nyní projednávané věci považ je za
prioritní sk tečnost, že dle vyjádření Energetického
reg lačního úřad a Ministerstva průmysl a obchodu i po
přijetí navrhovateli napadených stanovení zůstává
zachována podpora vy žití obnovitelných zdrojů energie, a
to v míře, která zajistí výrobci elektřiny z OZE zákonem
zakotvenou garanci výše výnosů za jednotku elektřiny při
podpoře výk pními cenami po dobu 15 let a so časně je
garantována prostá doba návratnosti investice 15 let od
vedení zařízení do provozu. Ústavním soudu byly spolu s
vyjádřením vlády předloženy přílohy, ze kterých vyplývá, že
tyto zákonem stanovené garance výrobcům elektřiny z OZE
zachovány budou. Z tohoto pohledu není relevantní
argumentace navrhovatelů, která zpochybň je tvrzení vlády
ohledně návratnosti investic v době před zavedením odvodu
v délce 8–9 let. Ostatně i z vyjádření navrhovatelů a jimi
předloženého výpočt odpovídajícího vyhláškám
Energetického reg lačního úřad vyplývá, že pro typický
projekt FVE o velikosti 1 MW byla návratnost na úrovni 13
let a zavedením odvodu se přiblížila hranici 15 let. Této
sk tečnosti dle navrhovatelů odpovídá i obvyklá doba
splatnosti bankovních úvěrů čerpaných na výstavb FVE,
která se pohybovala v rozmezí 13–15 let. Je tedy zřejmé, že
Ústavním soudem sledovaná zákonná garance patnáctileté
doby návratnosti investic, ať již prosté nebo (v modelovém
příklad předloženém navrhovateli) reálné, byla dodržena.
Pokud navrhovatelé hovoří o výrazně negativních
ekonomických dopadech napadených opatření, je možno
konstatovat, že tato jejich tvrzení nejsou z jejich strany
dostatečně důkazně podložena.
69. Co však navrhovatelé kategoricky odmítají, je tvrzení
vlády o zachování výše výnosů za jednotku elektřiny.
Podmínka zachování výše výnosů za jednotku elektřiny z
obnovitelných zdrojů při podpoře výk pními cenami po
dobu 15 let od roku vedení zařízení do provozu jako
minimální se zohledněním indexu cen průmyslových
výrobců je stanovena v § 6 zákona č. 180/2005 Sb., o
podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o
změně některých zákonů (zákon o podpoře vy žívání
obnovitelných zdrojů), ve znění zákona č. 137/2010 Sb.
Navrhovatelé se domnívají, že tuto garanci přitom v
podmínkách FVE nelze vnímat jako garanci výnos ve smyslu
účetní položky, jak vádí ve svém vyjádření předseda vlády,
nýbrž jako garanci výše příjmů.
70. Energetický reg lační úřad předložil Ústavním soudu
tabulku zobraz jící výnosy (v podobě vnitřního výnosového
procenta IRR) a prostou dobu návratnosti pro nové zdroje
FVE. Z předložené tabulky Energetický reg lační úřad
dovodil, že i po započtení vlivu odvodu na výnosnost
investice jsou dosahované IRR (vnitřní výnosové procento)
nad úrovní WACC (vážené průměrné náklady na kapitál) a
doby návratnosti neklesnou pod úroveň stanovené hranice
patnácti let, a to bez ohledu na způsob financování u
jednotlivých projektů. Výnosové procento platné pro roky
2009 až 2010 po započtení odvodu se pohybuje v závislosti
na instalovaném výkon FVE mezi 6,94 % až 10,22 %, prostá
doba návratnosti pak mezi 10–12 roky. Energetický
reg lační úřad so časně konstatuje, že sk tečnost, že
provedená investice není schopna vyprodukovat dostatečný
cash flow v některých letech své existence pro pokrytí
splátek úroků a jistiny úvěr , který je poskytnut na kratší
dobu, než je doba předpokládané návratnosti, neznamená, že
taková investice předpokládano návratnost nemá – jedná se
pouze o problém s cash flow, který je vyvolán různými
požadavky na jeho tok v průběh života investice, nikoliv
tím, že by investice jako celek návratnost neměla.
71. Ústavní soud tedy přisvědčil závěr , že důsledkem přijetí
navrhovateli napadených částí zákona č. 402/2010 Sb. je z
pohledu investorů, kteří uvedli zařízení do provozu v období
od 1. ledna 2009 do 31. prosince 2010, toliko dočasné
ovlivnění míry zisku způsobené zvýšením nákladů o nově
zavedenou povinnost odvodu a z toho plyno cí prodlo žení
doby návratnosti jejich investice. Systém podpory a principy
stanovování reg lovaných cen, pravené zákonem č.
180/2005 Sb., však investorům i nadále zar č jí takové
podmínky, aby dosáhli prosté doby návratnosti investice 15
let. Změna se tak ve vztahu k době návratnosti promítá
pouze do toho, že její dosažení bude sk tečněno v delším
(avšak zákonem zachovaném) časovém horizontu, než
výrobci elektřiny z OZE očekávali. Tento faktický důsledek je
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[168]
ale z hlediska principu právní jistoty a ochrany důvěry v
právo nezbytné postavit naroveň situaci po hého spoléhání
se na to, že státní podpora vy žití obnovitelných zdrojů
energie nebude do budoucna změněna. Takovéto důvěře ale
z ústavního hlediska ochranu přiznat nelze (srovnej nález
Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 53/10, bod 160). S ohledem na
tytéž výpočty předložené Energetickým reg lačním úřadem
je zřejmé, že otázk nejen prosté návratnosti investice (ve
smyslu zákonných garancí), ale i další otázk přiměřeného
zisku z podnikání na reg lovaném trhu je nutno vztahovat k
celkovém období předpokládané dvacetileté životnosti
fotovoltaických panelů. V tomto srovnej již zmíněné závěry
Nejvyššího soudu Španělska, který při poso zení vycházel z
předpokládané životnosti panelů v délce 25 let.
72. Ve světle výše vedeného Ústavní soud nemohl
přisvědčit námitce navrhovatelů, že v případě zavedení
odvodu nebyly splněny podmínky pro aplikaci nepravé
retroaktivity. Ústavní soud má totiž v nyní projednávané věci
za to, že volba zákonných opatření směř jících k omezení
státní podpory vycházela z opodstatněných důvodů, kterými
byly jednak rychlý rozvoj výroby energie z OZE působící růst
výše nákladů na její financování a jednak pokles nákladů
fotovoltaických instalací. Jak uvedla ve svém vyjádření k
návrh vláda, vzhledem ke sk tečnosti, že právní úprava
veřejné podpory výroby energie z OZE je v České republice
nastavena na principu přenesení velké části financování
podpory na koncového zákazníka a státní rozpočet,
existovala reálná hrozba, že náklady na financování této
podpory v dosavadní míře by byly ve vztahu k zákonem č.
180/2005 Sb. deklarovaným cílům zjevně nepřiměřené.
Napadenými stanoveními sledované cíle, tedy jednak
odvrácení negativních sociálně-ekonomických dopadů
spočívajících především v podstatném zvýšení ceny
elektrické energie pro koncového spotřebitele a jednak
regulace státní podpory reag jící na extrémnost poklesu
investičních nákladů, považ je Ústavní soud z toho pohledu
za zcela legitimní. Prostředky, které byly zvoleny k dosažení
tohoto cíle, se jeví jako roz mné a přiměřené, neboť jak
vyplynulo z předložených podkladů, odvod z elektřiny ze
sl nečního záření byl stanoven tak, aby byla nadále zar čena
patnáctiletá návratnost vložených investic, která je
garantována zákonem. Nejedná se tedy o opatření extrémní a
i nadále je výroba energie z OZE ze státního rozpočt
výrazně dotována a podporována výk pními cenami.
[...]
74. Ústavní soud v řadě svých rozhodn tí [např. nálezy ve
věcech vedených pod sp. zn. Pl. ÚS 16/93 (viz výše), sp. zn.
Pl. ÚS 36/93 (viz výše), sp. zn. Pl. ÚS 5/95 ze dne 8. 11. 1995
(N 74/4 SbNU 205; 6/1996 Sb.), sp. zn. Pl. ÚS 33/96 (viz
výše), sp. zn. Pl. ÚS 15/02 ze dne 21. 1. 2003 (N 11/29 SbNU
79; 40/2003 Sb.)] vyložil obsah ústavního principu rovnosti.
Ztotožnil se v nich s chápáním rovnosti, jak ji vyjádřil Ústavní
soud České a Slovenské Federativní Republiky ve svém
nález z 8. 10. 1992 sp. zn. Pl. ÚS 22/92 (viz výše). Ústavní
soud České a Slovenské Federativní Republiky v něm pojal
rovnost jako kategorii relativní, jež vyžad je odstranění
neodůvodněných rozdílů. Zásadě rovnosti v právech je proto
třeba roz mět tak, že právní rozlišování v příst p k rčitým
právům nesmí být projevem libovůle, neplyne z ní však
závěr, že by každém muselo být přiznáno jakékoli právo.
Tento závěr vyplývá i z úpravy článků 1 až 4 zařazených pod
obecná stanovení Listiny. Ustanovení článk 1 Listiny, jehož
por šení je výslovně namítáno, nelze vykládat izolovaně od
dalších obecných článků 2 až 4 Listiny, ale naopak je nutno
pojmout je jako jediný celek. Z úpravy těchto obecných
stanovení je zřejmé, že základní chráněné hodnoty
vyjmenované v článk 3 Listiny nekoncipoval ústavodárce
jako absol tní. Totéž odráží i stanovení článk 4 Listiny,
který přímo předpokládá existenci zákonem stanovených
povinností a omezení, ale i článek 2 odst. 3 Listiny, v němž se
předvídá možnost ložit rčité povinnosti či omezení.
Rovněž mezinárodní instrumenty o lidských právech a
mnohá rozhodn tí mezinárodních kontrolních orgánů
vycházejí z toho, že ne každé nerovné zacházení s různými
subjekty lze kvalifikovat jako por šení principu rovnosti,
tedy jako protiprávní diskriminaci jedněch s bjektů ve
srovnání se subjekty jinými. Aby k por šení došlo, m sí být
splněno několik podmínek: s různými subjekty, které se
nacházejí ve stejné nebo srovnatelné situaci, se zachází
rozdílným způsobem, aniž by existovaly objektivní a
roz mné důvody pro platněný rozdílný příst p. Ústavní
soud tímto odmítl absol tní chápání principu rovnosti,
přičemž dále konstatoval: „rovnost občanů nelze chápat jako
kategorii abstraktní, nýbrž jako rovnost relativní, jak ji mají
na mysli všechny moderní ústavy“ [sp. zn. Pl. ÚS 36/93 (viz
výše)]. Obsah principu rovnosti tím posunul do oblasti
ústavněprávní akceptovatelnosti hledisek odlišování
s bjektů a práv. Hledisko první spatř je přitom ve vylo čení
libovůle. Hledisko dr hé vyplývá z právního názor
vyjádřeného v nález ve věci vedené pod sp. zn. Pl. ÚS 4/95
ze dne 7. 6. 1995 (N 29/3 SbNU 209; 168/1995 Sb.):
„nerovnost v sociálních vztazích, má-li se dotknout
základních lidských práv, m sí dosáhno t intenzity
zpochybň jící, alespoň v rčitém směr , již samu podstatu
rovnosti. Tak se zpravidla děje tehdy, je-li s por šením
rovnosti spojeno i por šení jiného základního práva, např.
práva vlastnit majetek podle čl. 11 Listiny základních práv a
svobod, některého z politických práv podle čl. 17 a násl.
Listiny …“ [shodně nález sp. zn. Pl. ÚS 5/95 (viz výše)].
Hlediskem dr hým při pos zování protiústavnosti právního
předpis zakládajícího nerovnost je tedy tímto založené
dotčení některého ze základních práv a svobod.
75. Určitá zákonná úprava, jež zvýhodň je jednu skupinu či
kategorii osob oproti jiným, nemůže tedy být sama o sobě
bez dalšího označena za por šení principu rovnosti.
Zákonodárce má rčitý prostor k úvaze, zda takové
preferenční zacházení zakotví. M sí přitom dbát o to, aby
zvýhodň jící příst p byl založen na objektivních a
roz mných důvodech (legitimní cíl zákonodárce) a aby mezi
tímto cílem a prostředky k jeho dosažení (právní výhody)
existoval vztah přiměřenosti (viz např. rozsudky Evropského
soudu pro lidská práva ve věcech Abdulaziz, Cabales a
Balkandali z r. 1985, § 72; Lithgow z r. 1986, § 177 a Inze z r.
1987, § 41). V oblasti občanských a politických práv a
svobod, již imanentně charakterizuje povinnost stát zdržet
se zásahů do nich, existuje pro preferenční (tedy svou
podstatou aktivní) zacházení s některými subjekty obecně
jen minimální prostor. Naproti tomu v oblasti práv
hospodářských, sociálních, k lt rních a menšinových, v
nichž je stát začasté povinován k aktivním zásahům, jež mají
odstranit křiklavé aspekty nerovnosti mezi různými
skupinami složitě sociálně, k lt rně, profesně či jinak
rozvrstvené společnosti, disponuje zákonodárce logicky
mnohem větším prostorem k platnění své představy o
příp stných mezích faktické nerovnosti vnitř ní. Volí proto
preferenční zacházení mnohem častěji.
76. V této souvislosti odkazuje Ústavní soud na vyjádření
Energetického reg lačního úřad , který konstatoval, že na
základě v rozhodné době platné právní úpravy nemohl
reagovat na situaci, kdy došlo k výrazném meziročním
poklesu měrných investičních nákladů na zřizování těchto
zdrojů v důsledk snížení cen fotovoltaických panelů o více
než 40 % v roce 2009 odpovídajícím snížením výk pní ceny
elektřiny z těchto zdrojů, neboť na základě zákona č.
180/2005 Sb. byl oprávněn meziročně snížit výk pní cenu
elektřiny pro nové zdroje pouze o 5 %. Díky tomu došlo k
velmi významném zvýhodnění nově b dovaných
fotovoltaických elektráren oproti ostatním dr hům
obnovitelných zdrojů, u kterých byla podpora stanovena
optimálně. Ústavní soud ve světle výše vedeného dospěl k
závěr , že pokud zákonodárce na základě kalk lací, z nichž
vyplývají snížené investiční náklady FVE v letech 2009 a
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[169]
2010, přisto pil k zavedení nového právního institutu –
odvodu – pouze ve vztahu k okruhu výrobců solární energie,
a to pouze těch, jejichž výrobny byly uvedeny do provozu od
1. 1. 2009 do 31. 12. 2010, nelze než mít takové kritéri m za
racionální a ústavně so ladné. Ústavní soud nepřisvědčil
navrhovatelům ani v tom, že takový zásah je zásahem
nepřiměřeným (poměřováno procent álně rozdílem mezi
úsporo ceny elektrické energie pro koncového zákazníka a
výší odvodu). Takto navrhovateli předložené matematické
pojetí vztahu přiměřenosti mezi tvrzeným zásahem do jejich
majetkových práv a zákonodárcem přijatých opatření nelze
pro jejich zkreslené zjednod šení akceptovat. Ústavní soud,
pokud jde o výši odvodu, respektive o stanovení hranice, nad
kterou by již nebyl odvod ústavně konformní, m sí opětovně
konstatovat, že je nutno v obdobných fiskálních otázkách
respektovat vůli zákonodárce k přijetí jím zvolených
opatření, je přitom nutno trvat na splnění požadavk
legitimního zákonného účel prosazovaného racionálními
prostředky a so časného vylo čení evidentní svévole. K
legitimitě napadenými stanoveními sledovaného cíle a
racionalitě zvolených prostředků se vyjádřil Ústavní soud již
výše v bodě 72. Pokud jde o vylo čení svévole, zde posuzuje
Ústavní soud mír finančního zatížení ze strany dotčených
s bjektů, respektive jde o poso zení, zda se nejedná o zásah
do práv, který by překročil hranici, nad níž by již podrobení
provozovatelů FVE dodatečném odvodu a dalším finančním
nástrojům vykročilo z mezí ústavnosti. Ústavní soud poté, co
vzal v úvah sk tečnost, že i po zavedení odvodu zůstane
provozovatelům FVE zachována patnáctiletá doba
návratnosti investic, k závěr o svévolnosti dodatečného
zatížení provozovatelů FVE odvodem z elektřiny ze
sl nečního záření nedospěl.
[...]
IX.
Přezk m napadených stanovení zákona č. 357/1992 Sb.
(daň darovací z bezúplatně nabytých povolenek)
79. Zdanění emisních povolenek je dle navrhovatelů v
rozporu s kom nitárním právem, které obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů upravuje ve
směrnici 2003/87/ES. Z článk 10 této směrnice vyplývá pro
členské státy povinnost zajistit pro období počínající dnem 1.
1. 2008 alokaci minimálně 90 % z celkového množství
emisních povolenek zdarma, a to v souladu se schváleným
národním alokačním plánem. Svévolným zavedením zdanění
povolenek na emise skleníkových plynů činěným v rozporu
s legitimními očekáváními provozovatelů zařízení
zařazených do systém obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů se t díž protiústavně zasahuje do
chráněného práva vlastnit majetek.
80. Národní alokační plán pro Česko republiku byl schválen
Evropskou komisí rozhodn tím ze dne 26. 3. 2007 a byl
následně přijat ve formě nařízení vlády č. 80/2008 Sb., o
Národním alokačním plán pro obchodovací období roků
2008–2012.
Nařízení vlády č. 80/2008 Sb., o Národním alokačním plán
pro obchodovací období roků 2008–2012:
Vláda nařiz je podle § 8 odst. 5 zákona č. 695/2004 Sb., o
podmínkách obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů a o změně některých zákonů:
§ 1
(1) Vyhlaš je se Národní alokační plán stanovící celkové
množství povolenek, které bude vydáno v každém
kalendářním roce obchodovacího období kalendářních roků
2008–2012 (dále jen „obchodovací období“), a množství
povolenek, které bude jednotlivým provozovatelům zařízení
přiděleno v každém kalendářním roce obchodovacího
období.
(2) Příloha č. 1 k tomuto nařízení stanoví celkové množství
povolenek, které bude vydáno v každém kalendářním roce
obchodovacího období. Příloha č. 2 k tomuto nařízení stanoví
množství povolenek, které bude jednotlivým
provozovatelům zařízení přiděleno v každém kalendářním
roce obchodovacího období.
§ 2
(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení.
(2) Toto nařízení pozbývá platnosti dnem 1. ledna 2013.
Předseda vlády:
Ing. Topolánek v. r.
Místopředseda vlády a ministr životního prostředí:
RNDr. B rsík v. r.
Příloha 1: Celkové množství povolenek, které bude vydáno v
každém kalendářním roce obchodovacího období
Příloha 2: Množství povolenek, které bude jednotlivým
provozovatelům zařízení přiděleno v každém kalendářním
roce obchodovacího období
81. K námitkám navrhovatelů po kaz jícím na absenci
kompetence Ministerstva životního prostředí v cenové
oblasti a s tím so visející veřejnoprávní podstatu povolenek,
která je v rozporu se so kromoprávním charakterem
předmětných stanovení (daň darovací), odkazuje Ústavní
soud na podrobné vyjádření Ministerstva financí, se kterým
se ztotožň je. Podle § 7a odst. 2 zákona č. 357/1992 Sb., o
dani dědické, dani darovací a dani z převod nemovitostí, ve
znění zákona č. 402/2010 Sb., průměrno tržní hodnotu
povolenky k 28. únor přísl šného kalendářního roku
zveřejní Ministerstvo životního prostředí způsobem
možň jícím dálkový příst p. Podle § 16 odst. 1 písm. j)
zákona č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně
některých zákonů, ve znění zákona č. 164/2010 Sb.,
Ministerstvo životního prostředí zveřejň je předpokládano
tržní hodnotu povolenky. Zákon č. 357/1992 Sb. tedy pouze
stanoví, že průměrno tržní hodnotu povolenky zveřejní
Ministerstvo životního prostředí, nikoliv však, že
Ministerstvo životního prostředí rč je tržní hodnotu
povolenky pro daňové účely. Pokud navrhovatelé namítají, že
nová norma zdaň je již vydané emisní povolenky, také zde
Ústavní soud přisvědčil závěr předloženém Ministerstvem
financí, že nařízení vlády č. 80/2008 Sb., o Národním
alokačním plán pro obchodovací období roků 2008–2012,
je po hým příslibem nabytí povolenek provozovateli
zařízení vypo štějících skleníkové plyny, a to za předpoklad
splnění zákonem stanovených podmínek. Samotné nabytí
emisních povolenek do majetku provozovatelů nastává
každoročně okamžikem připsání konkrétního počt
povolenek na účty provozovatelů. Výše vedené znamená, že
od účinnosti novely č. 402/2010 Sb., tj. od 1. ledna 2011,
budou zdaňovány teprve v budoucnu nabývané povolenky,
nejedná se tedy o právní úprav ani nepravě retroaktivní. K
otázce legitimního očekávání dotčených s bjektů pak nelze
než odkázat na závěry, které Ústavní soud vyslovil k
problematice odvodu za elektřin ze sl nečního záření.
X.
Přezk m napadených stanovení zákona č. 346/2010 Sb.
(zr šení osvobození od daně z příjmů)
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[170]
82. Navrhovatelé vádějí, že předmětná právní úprava platná
již od roku 2002 je výrazem zájm stát na šetrném žívání
přírodních zdrojů a ochraně přírodního bohatství (čl. 7
Ústavy) a je jako taková so částí oprávněného očekávání
adresátů zákona, kteří i na ní založili své podnikatelské plány
v oboru energetiky z obnovitelných zdrojů. Následkem
napadené novely a způsob jejího legislativního provedení je
tedy zásah do oprávněného očekávání poplatníků, ale stejně
tak založení nerovnosti mezi jejími adresáty; kritériem je zde
opět doba vedení výrobního zařízení do provozu.
83. Podle důvodové zprávy k zákon č. 346/2010 Sb.
napadená stanovení reag jí na nutnost eliminovat všemi
zákonnými prostředky v so časné době již neodůvodněno
nepřímo podporu výroby elektřiny z ekologických zdrojů,
zejména ze solárních zařízení, a proto zpřísň jí daňový režim
u ekologických zdrojů a zařízení tak, že dojde k končení
osvobození příjmů z provozu ekologických zařízení.
Předmětná úprava so časně směř je k naplnění
významného veřejného zájm (zachování stability cen
energií, nezvyšování veřejného dluhu apod.), kterým by bylo
možné v duchu judikatury Ústavního soudu odůvodnit i
potenciální zásah do legitimního očekávání poplatníků.
84. Je tedy zřejmé, že důvody a cíle napadené právní úpravy,
kterou bylo přisto peno k zr šení osvobození od daně z
příjmů z provozu solárních zařízení – § 4 odst. 1 písm. e) a §
19 odst. 1 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb. – jsou totožné s
důvody a cíli přijetí právní úpravy zakotv jící odvod za
elektřin ze sl nečního záření, proto Ústavní soud odkazuje
v této části na body 65–77 odůvodnění tohoto nález , které
na danou problematiku plně dopadají. Pro úplnost v této
souvislosti Ústavní soud dodává, že bylo přisto peno ke
zr šení osvobození od daně z příjmů i u ostatních
ekologických zařízení. Toto osvobození mohli poplatníci
vy žít naposledy za zdaňovací období, které započalo v roce
2010, což znamená, že se změna vztahuje i na poplatníky,
kteří uvedli ekologické zdroje a zařízení do provozu před
nabytím účinnosti této novely.
XI.
Závěr
85. Ústavní soud má v nyní projednávané věci za to, že volba
zákonných opatření směř jících k omezení státní podpory
výroby energie ze sl nečního záření je za podmínek
zachování garancí v rukou zákonodárce. Princip právní
jistoty totiž nelze ztotožnit s požadavkem na absol tní
neměnnost právní úpravy, ta podléhá mimo jiné sociálněekonomickým
změnám a nárokům kladeným na stabilitu
státního rozpočt .
86. V této souvislosti Ústavní soud neodhlíží od sk tečnosti,
že to byl stát, který zákonem zar čil garance patnáctileté
doby návratnosti investic a výše výnosů za jednotku
elektřiny z obnovitelných zdrojů, a tím motivoval dotčené
subjekty k podnikatelské činnosti v oblasti výroby energie z
obnovitelných zdrojů. Jak však bylo shora uvedeno, považ je
Ústavní soud so časně za legitimní, pokud zákonodárce
přisto pí po objektivně zjištěné změně poměrů na straně
investic do FVE k regulaci podpory výroby energie z OZE tak,
aby byla zachována rovnováha mezi vstupy a výnosy
nastavená původním zněním zákona č. 180/2005 Sb., která
byla vyjádřena patnáctileto návratností investice a pevně
danou výší výnosů. Ústavní soud přesto, že si vyžádal řad
podkladů a technických údajů týkajících se dané
problematiky, však není a nemůže být schopen v abstraktním
přezk m jednoznačně dospět k závěr , že v každém
jednotlivém případě jsou po zavedení odvodu a dalších
navrhovateli napadených opatření tyto zákonné zár ky
naplněny.
87. V rovině abstraktního přezk m normy je tedy zřejmé, že
zákonodárce uplatnil při přijetí napadených stanovení
racionální základ rozlišování výrobců, na které napadená
úprava dopadá, a na které nikoliv. Jsou jím objektivně
zjistitelné výrazně snížené investiční náklady na zřízení FVE
v letech 2009 a 2010. V této rovině nejsou rozhodné další
podnikatelské a ekonomické parametry jednotlivých FVE
zahrn jící individ ální sml vní podmínky, metodu
financování či volbu technologií. Odvětví výroby elektrické
energie ze sl nečního záření zůstává nadále z veřejných
prostředků dotováno více než jiná odvětví. Lze pouze
připomeno t, že dotační politika stát v oblasti podpory FVE
spočívala (a spočívá) ve snaze kompenzovat právě vysoké
náklady na pořízení přísl šných technologií s ohledem na
jejich post pný technický vývoj. V tomto ohledu regulace
trhu v podobě odvodu obstojí, neboť je podložena konkrétní
změno tržních podmínek, a to jak ve vztahu k dlo hodobé
návratnosti vložených investic, což je otázka, kterou nelze v
předstih zavřít, tak ve vztahu k dlo hodobém zachování
výnosů. Z řízení před Ústavním soudem nevzešlo zjištění, že
výnosem ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb. je
rčitá konkrétní výše „čistého“ zisku. Ostatně tato otázka je
otázko výklad jednod chého práva, resp. z hlediska
ochrany vlastnického práva sama nedosahuje ústavněprávní
intenzity.
88. Ústavní soud na tomto místě zdůrazň je, že při
abstraktním přezk m ústavnosti není schopen objektivně
prokázat nebo hypoteticky vymodelovat všechny myslitelné
situace, které napadená stanovení v individ álním případě
mohou vyvolat. Předmětem poso zení tedy nyní nemohou
být ani specifické případy jednotlivých výrobců, u nichž s
přihlédn tím ke konkrétním okolnostem, s přihlédn tím k
míře podnikatelského a ekonomického rizika může Ústavní
soud své poso zení přesnit v budoucnu [srov. např. nález
sp. zn. Pl. ÚS 9/07, bod 54 (viz výše)]. Ústavní soud považ je
za samozřejmé a rč jící pro nalézání práva, že vždy je
nezbytné vycházet z individ álních rozměrů každého
jednotlivého případ , které jsou založeny na zjištěných
sk tkových okolnostech. Mnohé případy a jejich specifické
okolnosti mohou být značně komplikované a netypické; to
však nevyvazuje obecné soudy z povinnosti dělat vše pro
spravedlivé řešení, jakkoliv se to může jevit složité. Zjevně
nelze vylo čit, že v individ álních případech dolehne některé
z napadených stanovení na výrobce jako likvidační
(„rdo sící efekt“) či zasah jící samotnou majetkovou
podstatu výrobce v rozporu s čl. 11 Listiny – tedy
protiústavně. Zde bude nutno hodnotit jak dodržení garancí
ve smyslu § 6 odst. 1 zákona č. 180/2005 Sb. v jejich
dlo hodobém (patnáctiletém) trvání, tak okamžité
(průběžné) účinky napadených stanovení, aby byl v
takovém výjimečném případě vzniklý nárok ochráněn.
89. V tomto směr Ústavní soud zdůrazň je, že vzhledem k
faktickým účinkům, které na reg lovaném trhu se sl neční
elektřino odvod podle § 7a a násl. zákona č. 180/2005 Sb.
vyvolává, a to zejména s ohledem na nárazový charakter
odvodu, který teoreticky může (aniž by to v tomto řízení bylo
předmětem dokazování) mít likvidační účinky projev jící se
neschopností výrobců dostát svým jinak průběžně plněným
závazkům (výše form lováno též jako nedostatečný cash
flow), které byly nastaveny ještě před účinností zákona, lze
zároveň vyžadovat po zákonodárci zajištění mechanismu,
jenž možní individ ální příst p k výrobcům, kteří, i kdyby
při zvážení podnikatelského rizika předvídali přijetí rčitých
restrikcí v budoucnu, nemohli předvídat jejich konkrétní
podobu a okamžité účinky. Jestliže zákon č. 180/2005 Sb.
sám takový zvláštní mechanismus neobsahuje, považ je
Ústavní soud za nezbytné vykládat právní řád takovým
způsobem, který by event álním likvidačním účinkům
odvodu podle § 7a a násl. zákona č. 180/2005 Sb. mohl
předejít. Možnost takové interpretace skýtá například
institut posečkání podle § 156 a násl. zákona č. 280/2009 Sb.,
daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, který by při
interpretaci zvažované Ústavním soudem možnil ve
výjimečných a odůvodněných případech na žádost daňového
subjektu povolit posečkání úhrady odvodu plátcem,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[171]
popřípadě rozložení jeho úhrady na splátky. Ze stanoviska
Ministerstva financí vyžádaného Ústavním soudem k
akt álním výklad a aplikaci § 156 a 157 daňového řád na
odvod podle § 7a a násl. zákona č. 180/2005 Sb. vyplývá, že
institut mohou vy žít i plátci odvodu z elektřiny ze
sl nečního záření. V tomto stanovisku Ministerstva financí se
podává mimo jiné násled jící: „Daňový řád […] správci daně
(odvodu) možň je vy žít institut posečkání i z moci úřední,
tj. bez předchozí žádosti. Daňový subjekt by však s ohledem
na možnost přičinit se vlastní aktivitou (podáním žádosti) o
to, že se správce daně bude naplněním podmínek posečkání
zabývat, jakož i s ohledem na princip vigilantibus iura scripta
sunt, neměl bezmezně spoléhat na to, že správce daně bude
konat ex officio. […] V případě odvodu z elektřiny ze
sl nečního záření je to jen a pouze plátce odvodu, který má
povinnost odvést sražený odvod. Vedle toho má též
povinnost odvod srazit nebo vybrat. […] Na sražení odvodu
institut posečkání z povahy věci uplatnit nelze. […] O něco
jiná situace nastane v případě, kdy plátce odvodu namísto
srážky platní možnost odvod od poplatníka vybrat. Metoda
vybrání se od srážky odliš je tím, že k vybrání dochází
nezávisle na výplatě výk pní ceny nebo zeleného bonusu
(zpravidla tedy ex post). Tato konstrukce možň je plátci
odvodu, aby poplatníkovi vyplatil výk pní cenu nebo zelený
bonus bez toho, aby z něj srazil odvod. […] Pokud by plátce
odvodu docílil posečkání úhrady, mohl by ,posečkat‘ s
výběrem odvodu od poplatníka. […] Z výše vedeného
vyplývá, že v případě, kdy plátce odvodu zvolí metodu
výběr odvodu (v tomto není zákonem nikterak omezen),
mohlo by v případě posečkání dojít k zohlednění důvodů
vedených v § 156 odst. 1 písm. a) a c) daňového řád na
straně poplatníka. Plátce odvodu by mohl v žádosti
argumentovat tím, že posečkání odvodu žádá za účelem toho,
aby mohl oddálit dobu, ve které bude realizovat výběr
odvodu od poplatníka, u něhož by jinak nastala vážná újma,
resp. zánik podnikání. Předpokladem pro to ovšem bude
so činnost samotného poplatníka, u něhož se pak bude
zkoumat objektivní naplnění těchto podmínek.“ Není
vylo čena ani možnost plátce dát podnět správci odvodu k
tomu, aby upustil od předepsání úrok z posečkání v souladu
s § 157 odst. 7 daňového řád . Jako další event ální příklad
zmírnění akt álních dopadů odvodu je ve stanovisku
Ministerstva financí zmíněna „aplikace institutu prodlo žení
lhůty (§ 36 daňového řád ), kde je diskreční pravomoc
správce daně (odvodu) uvozena obecným kritériem naplnění
‚závažných důvodů‘. Plátce odvodu díky tomuto institutu
může žádat prodlo žení lhůty pro podání vyúčtování, na
kterou je navázána lhůta splatnosti odvodu. Argumentovat
může obdobně jako u posečkání tím, že odkladem úhrady
odvodu bude moci oddálit okamžik, kdy zrealizuje výběr
odvodu od poplatníka, který by se jinak dostal do tíživé
sit ace.“. S ohledem na stanovisko Ministerstva financí tedy
Ústavní soud dospěl k takovém výklad výše citovaných
stanovení daňového řád , podle něhož je povinností
správce daně vytvořit koordinované praktické postupy
směř jící v odůvodněných případech k výběr odvodu
výběrem, nikoliv srážko , ze strany plátce odvodu, a to s
cílem možnit daňovém poplatníkovi příst p k instit tům
posečkání, rozložení úhrady daně na splátky či prodlo žení
lhůty. V konkrétní rovině má tento postup za cíl možnit
provozovateli FVE překleno t období, kdy by se z důvod
nedostatku volných prostředků (cash flow) způsobeného
placením odvodu nebyl schopen držet v podnikatelském
prostředí a byl by nucen své podnikání končit.
90. Ústavní soud shrnuje, že jakkoli došlo přijetím
napadených stanovení ke snížení podpory poskytované
provozovatelům FVE, nejednalo se ze shora vedených
důvodů o zásah, který by ve svém důsledk znamenal
por šení ústavně zar čených práv dotčených s bjektů, ať již
se jedná o právo vlastnické či svobodu podnikání, případně
nerespektování základních náležitostí demokratického a
právního stát , jak se domnívají navrhovatelé. S ohledem na
orientační výpočty předložené v řízení před Ústavním
soudem lze především zavřít, že předpokládaná
patnáctiletá doba návratnosti investice nebyla přijetím
napadených stanovení zásadním způsobem zpochybněna,
což je výchozím stanoviskem vlády, které nebylo ze strany
navrhovatelů přesvědčivě zpochybněno.
[…]
Další dokumenty doporučené ke studiu
Prameny práva EU
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne
13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o
změně směrnice Rady 96/61/ES
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU o
energetické náročnosti budov
Sdělení Komise – Pokyny k některým opatřením státní podpory
v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise
skleníkových plynů po roce 2012 (SWD(2012) 130 final)
(SWD(2012) 131 final)
Prameny vnitrostátního práva
Zákon č. 695/2004 Sb., o podmínkách obchodování s
povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně některých
zákonů
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[172]
III. PRÁVNÍ ASPEKTY ELEKTROENERGETIKY
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/72/ES ze dne 13.
července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou a
o zrušení směrnice 2003/54/ES
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a
zejména na čl. 47 odst. 2 a články 55 a 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a
sociálního výbor ,
s ohledem na stanovisko Výbor regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článk 251 Smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Účelem vnitřního trhu s elektřino , který je ve
Společenství post pně zaváděn od roku 1999, je poskytnout
sk tečno možnost výběr všem spotřebitelům v Evropské
unii, ať již občanům nebo podnikům, dále nové obchodní
příležitosti a intenzivnější přeshraniční obchod, aby se
dosáhlo větší efektivity, konk renceschopných cen a vyšších
standardů sl žeb a aby se přispělo k bezpečnosti dodávek a k
držitelnosti.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/54/ES ze
dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh
s elektřino významně přispěla k vytvoření tohoto vnitřního
trhu s elektřino .
(3) Svobody, které občanům Unie zar č je Smlouva – mimo
jiné volný pohyb zboží, svobodu sazování a volný pohyb
sl žeb – lze žívat jedině na zcela otevřeném trhu, který
možň je spotřebitelům vybírat si své dodavatele a všem
dodavatelům svobodně zásobovat své zákazníky.
(4) V so časnosti však ve Společenství exist jí překážky
bránící prodeji elektřiny za rovných podmínek a bez
diskriminace či znevýhodnění. V žádném členském státě
doposud neexistuje zejména nediskriminační příst p k síti
ani stejně účinná úroveň reg lačního dohledu.
(5) Bezpečné dodávky elektřiny jsou zásadní pro rozvoj
evropské společnosti, pro provádění držitelné politiky v
oblasti změny klimatu a pro posílení konkurenceschopnosti
na vnitřním trhu. Za tímto účelem by se měla dále rozvíjet
přeshraniční propojení s cílem zabezpečit dodávky
veškerých zdrojů energie za co nejkonk renceschopnější
ceny spotřebitelům i průmyslovým odvětvím ve
Společenství.
(6) Dobře f ng jící vnitřní trh s elektřino by měl zajišťovat
výrobcům vhodné pobídky k investování do nové výroby
elektřiny včetně elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a
so časně věnovat zvláštní pozornost nejizolovanějším
zemím a regionům v rámci energetického trhu Společenství.
Dobře f ng jící trh by měl rovněž zajišťovat spotřebitelům
přiměřená opatření na podporu účinnějšího vy žití energie,
pro něž je bezpečnost dodávek energie nezbytným
předpokladem.
(7) Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem
"Energetická politika pro Evropu" zdůraznilo význam
dotvoření vnitřního trhu s elektřino a vytvoření rovných
podmínek pro všechny elektroenergetické podniky se sídlem
ve Společenství. Ze sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s
názvem "Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a
elektřino " a s názvem "Šetření podle článk 17 nařízení
(ES) č. 1/2003 v odvětvích zemního plynu a elektřiny v
Evropě (závěrečná zpráva)" vyplynulo, že stávající předpisy
a opatření neposkyt jí rámec potřebný k dosažení cíle dobře
f ng jícího vnitřního trhu.
(8) Členské státy a národní reg lační orgány by měly
usnadnit přeshraniční příst p novým dodavatelům elektřiny
z různých energetických zdrojů a novým výrobcům elektřiny,
čímž zajistí hospodářsko so těž a dodávky elektřiny za co
nejkonk renčnější ceny.
(9) Bez účinného oddělení sítí od výroby a dodávek (dále jen
"účinné oddělení") bude nevyhn telně existovat riziko
diskriminace, a to nejen v souvislosti s provozováním sítě,
ale rovněž i s pobídkami pro vertikálně integrované podniky,
aby dostatečně investovaly do svých sítí.
(10) Pravidla pro právní a f nkční oddělení, jak jsou
stanovena ve směrnici 2003/54/ES, nicméně k účinném
oddělení provozovatelů přenosové soustavy nevedla.
Evropská rada na svém zasedání ve dnech 8. a 9. března
2007 proto vyzvala Komisi, aby vypracovala legislativní
návrhy pro "účinné oddělení činností v oblasti dodávek a
výroby od provozování sítí".
(11) Účinné oddělení je možné zajistit odstraněním podnět
pro vertikálně integrované podniky, na jehož základě by tyto
společnosti mohli diskriminovat konkurenci, pokud jde o
příst p k sítím a investice. Oddělení vlastnictví, které
vyžad je, aby byl vlastník sítě rčen jako provozovatel
soustavy a aby byl nezávislý na veškerých zájmech v oblasti
dodávek a výroby, je jednoznačně účinným a stabilním
způsobem, jak vyřešit nevyhn telný střet zájmů a zajistit
bezpečnost dodávek. Z tohoto důvod Evropský parlament
ve svém snesení ze dne 10. července 2007 o perspektivách
vnitřního trhu se zemním plynem a elektřino přijatém
označil oddělení vlastnictví na úrovni přenosových soustav
za nejúčinnější nástroj nediskriminační podpory investic do
infrastruktury, spravedlivého příst p k síti pro nové
účastníky a transparentnosti trhu. V rámci oddělení
vlastnictví by členské státy tedy měly mít povinnost zajistit,
aby tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny
vykonávat kontrolu nad výrobním nebo dodavatelským
podnikem a zároveň vykonávat kontrolu nad
provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovo
soustavou nebo platňovat ve vztahu k nim jakékoli právo.
Kontrola nad přenosovo soustavou nebo provozovatelem
přenosové soustavy by naopak měla vyl čovat možnost
vykonávat kontrolu nad výrobním nebo dodavatelským
podnikem platňovat ve vztahu k něm jakékoli právo. V
rámci těchto omezení by měly mít výrobní nebo
dodavatelské podniky možnost vlastnit menšinový podíl v
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[173]
provozovateli přenosové soustavy nebo v přenosové
so stavě.
(12) Jakýkoli systém oddělení by měl účinně odstranit
veškeré střety zájmů mezi výrobci, dodavateli a
provozovateli přenosové soustavy, a vytvořit tak pobídky
pro nezbytné investice a zar čit příst p na trh novým
s bjektům v rámci transparentního a účinného reg lačního
režim , přičemž by neměl vytvořit příliš zatěž jící reg lační
režim pro národní reg lační orgány.
(13) Definice výraz "kontrola" je převzata z nařízení Rady
(ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování
podniků (nařízení ES o spojování).
(14) Vzhledem k tomu, že si oddělení vlastnictví v některých
případech vyžádá restrukturalizaci podniků, měla by být
členským státům, které se rozhodnou provést oddělení
vlastnictví, poskytnuta pro platnění přísl šných stanovení
dodatečná lhůta. S ohledem na vertikální vztahy mezi
elektroenergetickým odvětvím a plynárenstvím by navíc
stanovení o oddělení měla být platňována provázaně u
obou odvětví.
(15) Aby se zajistilo, že je síť provozována zcela nezávisle na
zájmech v oblasti dodávek a výroby, a aby se zamezilo
jakékoli výměně důvěrných informací, neměla by podle
oddělení vlastnictví být tatáž osoba členem řídících orgánů
jak provozovatele přenosové soustavy či přenosové
soustavy, tak podniku vykonávajícího funkce výroby či
dodávek. Ze stejného důvod by tatáž osoba neměla být
oprávněna jmenovat členy řídících orgánů provozovatele
přenosové soustavy či přenosové soustavy a vykonávat
kontrolu nad výrobním nebo dodavatelským podnikem nebo
platňovat ve vztahu k něm jakékoli právo.
(16) Zřízení provozovatele soustavy nebo provozovatele
přenosové soustavy, kteří by byli nezávislí na zájmech v
oblasti dodávek a výroby, by mělo možnit, aby vertikálně
integrované podniky nadále vlastnily majetek tvořící síť, a
so časně zajistit účinné oddělení zájmů, a to za předpoklad ,
že by nezávislý provozovatel soustavy nebo nezávislý
provozovatel přenosové soustavy plnil všechny funkce
provozovatele soustavy a že by byla zavedena podrobná
regulace spolu s rozsáhlým mechanismem reg lační
kontroly.
(17) Pokud je ke dni 3. září 2009 podnik vlastnící
přenosovo soustavu so částí vertikálně integrovaného
podniku, měla by být proto členským státům poskytnuta
možnost volby mezi oddělením vlastnictví a zřízením
provozovatele soustavy nebo provozovatele přenosové
soustavy, kteří jsou nezávislí na zájmech v oblasti dodávek a
výroby.
(18) Aby byly plně zachovány zájmy podílníků vertikálně
integrovaných podniků, měly by mít členské státy možnost
volby, zda oddělení vlastnictví provedou přímým
odprodejem nebo rozdělením podílů integrovaného podniku
na podíly podniku provoz jícího síť a na podíly zbývajícího
podniku zajišť jícího dodávky a výrob , pokud budou
splněny požadavky vyplývající z oddělení vlastnictví.
(19) Plnou účinnost řešení spočívajících ve zřízení
nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého
provozovatele přenosové soustavy je třeba zajistit
prostřednictvím zvláštních doplň jících pravidel. Pravidla
týkající se nezávislého provozovatele přenosové soustavy
poskyt jí vhodný předpisový rámec k zajištění spravedlivé
hospodářské so těže, dostatečných investic, příst p nových
účastníků a integrace trhů s elektřinou. Účinné oddělení, jež
možň jí stanovení o nezávislém provozovateli přenosové
soustavy, se zakládá na pilíři organizačních opatření a
opatření týkajících se správy provozovatelů přenosové
soustavy a na pilíři opatření, která se týkají investic,
připojení nových výrobních kapacit k síti a integrace trhů
prostřednictvím regionální spol práce. Nezávislost
provozovatele přenosové soustavy by měla být rovněž mimo
jiné zajištěna prostřednictvím rčitých "čekacích" lhůt,
během nichž vertikálně integrovaný podnik nevykonává
řízení nebo jinou významno činnost možň jící příst p k
týmž informacím, které lze získat v řídícím postavení. Model
účinného oddělení založený na zřízení nezávislého
provozovatele přenosové soustavy je v souladu s požadavky
stanovenými Evropskou radou na jejím zasedání ve dnech 8.
až 9. března 2007.
(20) Má-li se na vnitřním trhu s elektřino rozvíjet
hospodářská so těž, měli by mít významní zákazníci mimo
domácnosti možnost vybírat si své dodavatele a zavírat
smlouvy k zajištění svých požadavků na dodávky elektřiny s
několika dodavateli. Tito zákazníci by měli být chráněni proti
výhradním doložkám ve smlo vách, jejichž důsledkem je
vylo čení konk renčních nebo doplňkových nabídek.
(21) Členský stát má právo rozhodnout se pro plné oddělení
vlastnictví na svém území. Pokud některý členský stát vy žil
toto své právo, podnik nemá právo zvolit si alternativu
nezávislého provozovatele soustavy nebo nezávislého
provozovatele přenosové soustavy. Výrobní nebo
dodavatelské podniky zajišť jící funkci výroby nebo dodávek
dále nemohou přímo ani nepřímo vykonávat kontrolu nad
provozovatelem přenosové soustavy z členského stát , který
se rozhodl pro plné oddělení vlastnictví, ani ve vztahu k
tomuto provozovateli platňovat jakékoli právo.
(22) Podle této směrnice budou existovat různé druhy
organizace trhu na vnitřním trhu s elektřino . Opatření,
která mohou členské státy přijmo t podle této směrnice za
účelem zajištění rovných podmínek, by se měla zakládat na
naléhavých důvodech obecného zájm . Komise by měla být
konz ltována ohledně souladu opatření se Smlouvou a
právem Společenství.
(23) Při provedení účinného oddělení by měla být dodržena
zásada nediskriminace mezi veřejným a so kromým
sektorem. Za tím účelem by tatáž osoba neměla mít možnost
vykonávat kontrolu, v rozporu s pravidly o oddělení
vlastnictví nebo o nezávislém provozovateli soustavy, sama
nebo společně s jinými, nad složením, hlasováním či
rozhodováním orgánů jak provozovatelů přenosové soustavy
či přenosových soustav, tak výrobních nebo dodavatelských
podniků nebo platňovat ve vztahu k nim jakékoli právo.
Pokud jde o oddělení vlastnictví a řešení s nezávislým
provozovatelem soustavy, za předpoklad , že přísl šný
členský stát může dodržování tohoto požadavk prokázat,
měly by dva samostatné veřejné orgány mít možnost
vykonávat kontrolu nad činnostmi v oblasti výroby a
dodávek na jedné straně a činnostmi v oblasti přenos na
straně dr hé.
(24) Plně účinné oddělení činností v oblasti sítí a činností v
oblasti dodávek a výroby by se mělo vztahovat v rámci
celého Společenství na podniky ze Společenství i na podniky
ze zemí mimo Společenství. Aby se zajistila nezávislost
činností v oblasti sítě a činností v oblasti dodávek a výroby v
celém Společenství, měly by reg lační orgány mít pravomoc
odmítno t certifikaci provozovatelů přenosové soustavy,
kteří nesplň jí pravidla pro oddělení. Aby se zajistilo
jednotné platňování těchto pravidel v celém Společenství,
měly by reg lační orgány při přijímání rozhodn tí o
certifikaci co nejvíce přihlédno t ke stanovisku Komise. S
cílem zajistit rovněž dodržování mezinárodních závazků
Společenství, solidaritu a energetickou bezpečnost v rámci
Společenství by Komise měla mít právo vydat stanovisko k
certifikaci týkající se vlastníka nebo provozovatele
přenosové soustavy kontrolovaného osobou nebo osobami
ze třetí země nebo ze třetích zemí.
(25) Bezpečnost dodávek energie je zásadním prvkem
veřejné bezpečnosti, a n tně tedy so visí s účinným
f ngováním vnitřního trhu s elektřino a s integrací
izolovaných trhů členských států s elektřino . Elektřina
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[174]
může k občanům EU proudit pouze prostřednictvím sítě.
F ng jící trhy s elektřino , a zejména sítě a další majetek
so visející s dodávkami elektřiny, jsou nezbytné pro
veřejno bezpečnost, konkurenceschopnost hospodářství a
pro blahobyt občanů Unie. Osobám ze třetích zemí by proto
mělo být dovoleno kontrolovat přenosovo soustavu nebo
provozovatele přenosové soustavy pouze tehdy, pokud splní
požadavky na účinné oddělení, které se platň jí vnitř
Společenství. Aniž jsou dotčeny mezinárodní závazky
Společenství, má Společenství za to, že odvětví přenosové
soustavy má pro Společenství velký význam, a že jsou proto
nezbytné další zár ky ohledně zachování bezpečnosti
dodávek energie do Společenství s cílem zamezit jakém koli
ohrožení veřejného pořádk a veřejné bezpečnosti ve
Společenství a ohrožení blahobytu občanů Společenství.
Bezpečnost dodávek by proto měla být pos zována na
základě faktických okolností každého případ , jakož i práv a
povinností vyplývajících z mezinárodního práva, zejména
mezinárodních dohod mezi Společenstvím a dotčeno třetí
zemí. Komise je případně vybízena k předkládání dopor čení
ohledně sjednávání přísl šných dohod se třetími zeměmi,
které se zabývají bezpečností dodávek energie do
Společenství, nebo ohledně zařazení potřebných témat do
rámce jiných jednání s těmito třetími zeměmi.
(26) Nediskriminační příst p k distrib ční síti je rč jící pro
navaz jící příst p k zákazníkům na maloobchodní úrovni.
Rozsah diskriminace, pokud jde o příst p třetích osob a
investice, je však na distrib ční úrovni méně významný než
na úrovni přenos , kde jsou přetížení a vliv zájmů v oblasti
výroby či dodávek obecně větší než na distrib ční úrovni.
Kromě toho je právní a f nkční oddělení provozovatelů
distrib ční soustavy podle směrnice 2003/54/ES
požadováno až od 1. července 2007 a jeho vliv na vnitřní trh
s elektřino je třeba ještě vyhodnotit. V so časnosti platná
pravidla pro právní a f nkční oddělení mohou vést k
účinném oddělení, pokud budou jasněji definována, řádně
prováděna a důkladně sledována. V zájm vytvoření rovných
podmínek na maloobchodní úrovni by proto činnosti
provozovatelů distrib ční soustavy měly být sledovány, aby
tito provozovatelé nemohli vy žívat své vertikální integrace,
pokud jde o jejich konk renční postavení na trhu, zejména ve
vztahu k zákazníkům v domácnostech a k drobným
zákazníků mimo domácnosti.
(27) Členské státy by měly podněcovat k modernizaci
distrib čních sítí, například zaváděním inteligentních sítí,
které by měly být b dovány tak, aby motivovaly k
decentralizované výrobě elektřiny a energetické účinnosti.
(28) V případě malých soustav může být nezbytné, aby bylo
poskytování pomocných sl žeb zajištěno provozovateli
přenosové soustavy propojenými s těmito malými
soustavami.
(29) Aby se předešlo nepřiměřeném finančním nebo
správním zatížení malých provozovatelů distrib ční
soustav, měly by mít členské státy možnost osvobodit tyto
podniky v případě potřeby od zákonných požadavků na
oddělení distrib čních činností.
(30) Pokud se zavřená distrib ční soustava po žívá k
zajištění optimální účinnosti dodávek energie z integrované
sítě, jež vyžad jí specifické provozní normy, nebo pokud
zavřená distrib ční soustava slo ží hlavně pro potřeby
vlastníka tohoto systém , mělo by být možné osvobodit
provozovatele distrib ční soustavy od povinností, jež by
představovaly zbytečno administrativní zátěž vzhledem ke
zvláštním vztahu mezi provozovatelem distrib ční soustavy
a jejími živateli. Průmyslové či obchodní zóny nebo zóny
sdílených sl žeb, jako jsou budovy vlakových nádraží, letišť,
nemocnic, velké kempy s integrovanými zařízeními nebo
chemické závody, mohou zavřené distrib ční soustavy
po žívat vzhledem ke specifičnosti jejich provozu.
(31) Povolovací postupy by neměly vyvolávat správní
zatížení neúměrné velikosti a potenciálním vlivu výrobců
elektřiny. Nepřiměřeně zdlo havé povolovací postupy
mohou bránit novým s bjektům v příst p na trh.
(32) Je třeba přijmo t další opatření pro zajištění
průhledných a nediskriminačních sazeb pro příst p k sítím.
Tyto sazby by měly být po žitelné na veškeré živatele sítí
na základě nediskriminace.
(33) Směrnice 2003/54/ES zavedla požadavek, aby členské
státy vytvořily reg lační orgány se zvláštními pravomocemi.
Zk šenosti však kaz jí, že účinnosti regulace často brání
nedostatečná nezávislost reg lačních orgánů na vládě,
nedostatečné pravomoci a nedostatečná volnost
rozhodování. Z tohoto důvod Evropská rada na svém
zasedání ve dnech 8. a 9. března 2007 vyzvala Komisi, aby
vypracovala legislativní návrhy na další harmonizaci
pravomocí a posílení nezávislosti národních energetických
reg lačních orgánů. Tyto národní reg lační orgány by mohly
odpovídat za elektroenergetické i plynárenské odvětví.
(34) Energetické reg lační orgány by měly být schopny
přijímat rozhodn tí o všech relevantních reg lačních
otázkách, má-li vnitřní trh s elektřino řádně fungovat, a
měly by být plně nezávislé na jakýchkoli veřejných či
so kromých zájmech. To nebrání so dním přezk m ani
parlamentním dohledu v souladu s ústavním právem
členských států. Taktéž schválení rozpočt reg lačního
orgán národním zákonodárcem nepředstav je překážk
rozpočtové autonomii. Ustanovení týkající se autonomie
reg lačního orgán při plnění přiděleného rozpočt by měla
být prováděna v rámci definovaném vnitrostátními
rozpočtovými právními předpisy. Prostřednictvím vhodného
rotačního systém přispívají členské státy k nezávislosti
národního reg lačního orgán na jakýchkoli politických či
hospodářských zájmech, a mohou tak také zohlednit
dostupnost lidských zdrojů a velikost rady reg lačních
orgánů.
(35) Aby se zajistil účinný příst p na trh pro všechny
hospodářské subjekty, včetně nových účastníků, jsou
nezbytné nediskriminační vyrovnávací mechanismy
odrážející náklady. Jakmile bude trh s elektřino dostatečně
likvidní, mělo by se účinného příst p na trh dosáhno t
prostřednictvím vytvoření průhledného tržního mechanismu
pro dodávky a nák p elektřiny k pokrytí potřeby vyrovnání.
Pokud takový likvidní trh neexistuje, měly by národní
reg lační orgány aktivně působit k tomu, aby byly
vyrovnávací sazby nediskriminační a odrážely náklady.
So časně by se měly poskytnout vhodné pobídky, aby se
vyrovnávala úroveň dodávané a odebírané elektřiny a aby se
předešlo ohrožení celého systém . Provozovatelé přenosové
soustavy by měli podporovat účast velkých konečných
spotřebitelů a sk pení konečných spotřebitelů na
rezervních a vyrovnávacích trzích.
(36) Národní reg lační orgány by měly mít možnost
stanovovat nebo schvalovat sazby nebo metodiky pro jejich
výpočet na základě návrh provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele či provozovatelů distrib ční
soustavy, nebo na základě návrh dohodn tého mezi tímto
provozovatelem nebo provozovateli a živateli sítě. Při
plnění těchto úkolů by národní reg lační orgány měly
zabezpečit, aby přenosové a distrib ční sazby nebyly
diskriminační, odrážely náklady a braly v úvah dlo hodobé
marginální náklady, které byly odstraněny v důsledk
decentralizace výroby energie a řízení poptávky.
(37) Energetické reg lační orgány by měly mít pravomoc
vydávat závazná rozhodn tí týkající se elektroenergetických
podniků, kládat účinné, přiměřené a odraz jící sankce těm
elektroenergetickým podnikům, které nedodrží své
povinnosti, nebo navrhovat přísl šným so dům, aby takové
sankce ložily. Rovněž by těmto energetickým reg lačním
orgánům měla být svěřena pravomoc rozhodovat, bez ohledu
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[175]
na platňování pravidel hospodářské so těže, o vhodných
opatřeních, jež zajistí výhody pro zákazníka podporou
účinné hospodářské so těže a jež jsou n tná pro řádné
f ngování vnitřního trhu s elektřino . Jedním z možných
opatření na podporu účinné hospodářské so těže a k
zajištění řádného f ngování trhu jsou virt ální elektrárny, tj.
programy volňování elektřiny, v jejichž rámci jsou
elektroenergetické podniky povinny po rčité časové období
prodávat nebo dávat k dispozici rčité množství elektřiny
nebo možnit příst p k části svých výrobních kapacit
dodavatelům, kteří o to mají zájem. Energetickým
reg lačním orgánům by rovněž měla být svěřena pravomoc
přispívat k zajištění vysokých standardů niverzální a
veřejné sl žby v souladu s otevřením trhu a ochranou
zranitelných zákazníků a zajistit plnou účinnost opatření na
ochranu spotřebitele. Těmito stanoveními by neměly být
dotčeny pravomoci Komise týkající se platňování pravidel
hospodářské so těže, včetně přezk m fúzí s významem pro
celé Společenství, ani pravidla pro vnitřní trh, jako například
volný pohyb kapitál .
(38) Jakákoli harmonizace pravomocí národních reg lačních
orgánů by měla zahrnovat pravomoc poskytovat pobídky
elektroenergetickým podnikům, kládat jim účinné,
přiměřené a odraz jící sankce nebo navrhovat soudu, aby
takové sankce ložil. Reg lační orgány by dále měly mít
pravomoc požadovat od elektroenergetických podniků
důležité informace a mít vhodné a dostatečné vyšetřovací
pravomoci a pravomoci k rovnávání sporů.
(39) Vnitřní trh s elektřino se vyznač je nedostatkem
likvidity a transparentnosti, který brání účinném
přidělování zdrojů, zajištění rizik a vstupu nových účastníků
na trh. Je n tné posílit hospodářsko so těž a bezpečnost
dodávek snadněním integrace nových elektráren do
elektrické rozvodné sítě ve všech členských státech, zejména
podporou nových s bjektů vst p jících na trh. M sí vzrůst
důvěra v trh, jeho likvidita a počet účastníků, a proto je třeba
zvýšit reg lační dohled nad podniky působícími v oblasti
dodávek elektřiny. Tyto požadavky by se neměly dotýkat
stávajících právních předpisů Společenství týkajících se
finančních trhů a měly by s nimi být v souladu. Energetické
reg lační orgány a reg lační orgány pro finanční trh by měly
spolupracovat, aby si vzájemně možnily orientovat se na
přísl šných trzích.
(40) Dříve než Komise přijme rámcové pokyny, které
podrobněji vymezí požadavky na vedení záznamů, měla by
Agentura pro spol práci energetických reg lačních orgánů
zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřiz je
Agentura pro spol práci energetických reg lačních orgánů
(dále jen "agentura"), a Evropský výbor reg látorů trhů s
cennými papíry (dále jen "CESR") zřízený rozhodn tím
Komise 2009/77/ES spolupracovat s cílem posoudit obsah
těchto rámcových pokynů a poskytnout v této záležitosti
Komisi poradenství. Agentura a CESR by měly rovněž
spolupracovat s cílem posoudit důkladněji otázk , zda by se
na transakce se smlouvami na dodávky elektřiny a deriváty
na elektřin měly vztahovat požadavky na transparentnost
před sk tečněním obchodu nebo po něm a jaký by případně
měl být obsah těchto požadavků, a s cílem poskytnout v této
záležitosti poradenství.
(41) Členské státy nebo, pokud tak stanoví daný členský stát,
reg lační orgány by měly podněcovat rozvoj smluv o
přer šitelných dodávkách.
(42) Veškerý průmysl a obchod Společenství, včetně malých
a středních podniků, a všichni občané Unie, kteří požívají
hospodářských výhod vnitřního trhu, by měli mít též
možnost požívat vysoké úrovně ochrany spotřebitele a
zejména zákazníci v domácnostech a, tam, kde to členské
státy považ jí za vhodné, malé podniky by měly mít možnost
požívat zár k veřejných sl žeb, zejména pokud jde o
bezpečnost dodávek a přiměřené sazby, díky poctivém
příst p a konkurenceschopnosti, a nepřímo tak přispívat k
tvorbě pracovních míst. Těmto zákazníkům by měla být
možněna volba, spravedlivý příst p, zasto pení a příst p k
mechanismům pro rovnávání sporů.
(43) Téměř všechny členské státy se rozhodly, že zabezpečí
hospodářsko so těž na trhu s výrobo elektřiny
prostřednictvím průhledného povolovacího řízení. Členské
státy by však měly zajistit možnost přispívat k bezpečnosti
dodávek prostřednictvím vy žívání výběrového řízení nebo
rovnocenného postupu, pokud se nevybuduje dostatečná
kapacita pro výrob elektřiny na základě povolovacího
řízení. Členské státy by měly mít možnost, v zájm ochrany
životního prostředí a podpory zcela nových technologií,
vyhlašovat výběrová řízení na nové kapacity na základě
zveřejněných kritérií. Tato nová kapacita zahrnuje mimo jiné
elektřin z obnovitelných zdrojů energie a kombinovanou
výrob tepla a elektřiny.
(44) V zájm bezpečnosti dodávek by se měla v jednotlivých
členských státech sledovat rovnováha mezi nabídko a
poptávko , a poté by měla následovat zpráva o situaci na
úrovni Společenství bero cí v úvah propojovací kapacitu
mezi oblastmi. Toto sledování by se mělo provádět s
dostatečným předstihem, aby možnilo přijmo t
odpovídající opatření, je-li ohrožena bezpečnost dodávek. K
zajištění stabilních dodávek elektřiny by měly přispět
výstavba a údržba nezbytné síťové infrastruktury, včetně
propojovací kapacity. Údržba a výstavba nezbytné síťové
infrastruktury, včetně propojovací kapacity a
decentralizované výroby elektřiny, jsou významnými prvky v
rámci zajištění stabilních dodávek elektřiny.
(45) Členské státy by měly zabezpečit, aby zákazníci v
domácnostech, a, pokud to členský stát pokládá za vhodné,
malé podniky, měli právo být zásobováni elektřino ve
stanovené kvalitě a s jasně porovnatelnými, průhlednými a
přiměřenými cenami. Aby se zajistilo držení vysoké úrovně
veřejných sl žeb ve Společenství, měla by se veškerá
opatření přijatá členskými státy za účelem dosažení cílů této
směrnice pravidelně oznamovat Komisi. Komise by měla
pravidelně zveřejňovat zpráv analyz jící opatření přijatá na
vnitrostátní úrovni za účelem dosažení cílů veřejných sl žeb
a porovnávající jejich účinnost s cílem dopor čovat opatření,
která mají být přijata na vnitrostátní úrovni za účelem
dosažení vysoké úrovně veřejných sl žeb. Členské státy by
měly přijmo t nezbytná opatření k ochraně zranitelných
zákazníků v prostředí vnitřního trhu s elektřino . Taková
opatření se mohou lišit podle konkrétní situace v dotyčných
členských státech a mohou zahrnovat zvláštní opatření
vztah jící se k úhradě faktur za elektřin nebo obecnější
opatření přijatá v rámci systém sociálního zabezpečení. Je-li
rovněž poskytována niverzální sl žba malým podnikům,
mohou se opatření zajišť jící poskytování této niverzální
sl žby lišit podle toho, zda se jedná o zákazníky v
domácnostech či malé podniky.
(46) Plnění požadavků kladených na veřejné sl žby je
základním požadavkem této směrnice a je důležité, aby tato
směrnice, která bere v úvah cíle ochrany spotřebitele,
bezpečnosti dodávek, ochrany životního prostředí a stejné
úrovně hospodářské so těže ve všech členských státech,
stanovila společné minimální normy dodržované všemi
členskými státy. Je důležité, aby požadavky na veřejné sl žby
mohly být vykládány na vnitrostátním základě, s
přihlédn tím k vnitrostátním podmínkám a s výhrado
dodržování práva Společenství.
(47) Členským státům by mělo být možněno rčit
dodavatele poslední instance. Tímto dodavatelem může být
obchodní jednotka vertikálně integrovaného podniku, který
též plní distrib ční funkci, pokud splň je požadavky této
směrnice ohledně oddělení.
(48) Mělo by být možněno, aby opatření prováděná
členskými státy za účelem dosažení cílů sociální a
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[176]
hospodářské so držnosti zahrnovala zejména poskytn tí
přiměřených hospodářských pobídek s vy žitím, tam kde je
to vhodné, všech stávajících nástrojů členských států i
Společenství. Tyto nástroje mohou zahrnovat odpovědnostní
mechanismy zar č jící nezbytné investice.
(49) Pokud předpisy přijaté členskými státy k plnění
povinností veřejné sl žby představ jí státní podporu podle
čl. 87 odst. 1 Smlouvy, jsou podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy
povinny informovat o podporách Komisi.
(50) Požadavky na veřejno sl žb , a to i pokud jde o sl žb
niverzální, a společné minimální standardy, které z nich
vyplývají, je třeba dále zpřísnit, aby se zajistilo, že
hospodářská so těž bude přinášet prospěch a spravedlivé
ceny všem spotřebitelům, obzvláště zranitelným
zákazníkům. Požadavky na veřejno sl žb by měly být
definovány na vnitrostátní úrovni s přihlédn tím k
vnitrostátní situaci; členské státy by však měly dodržovat
právní předpisy Společenství. Občané Unie a, pokud to
členské státy budou pokládat za vhodné, malé podniky by
měli mít možnost vy žívat povinností so visejících s
veřejno sl žbo , a to především pokud jde o bezpečnost
dodávek a přiměřené ceny. Klíčovým aspektem při
poskytování dodávek zákazníkům je příst p k objektivním a
transparentním údajům o spotřebě. Proto by spotřebitelé
měli mít příst p ke svým údajům o spotřebě, so visejícím
cenám a nákladům na sl žby, aby si mohli vyžádat od
konkurence předložení nabídky na základě těchto údajů.
Spotřebitelé by rovněž měli mít právo být řádně informováni
o své spotřebě energie. Zálohy by měly vycházet z
pravděpodobné spotřeby elektřiny a různé platební systémy
by neměly být diskriminační. Informace o nákladech na
energii, jež budou spotřebitelům poskytovány v
dostatečných časových intervalech, budou vytvářet pobídky
k energetickým úsporám, protože možní zákazníkům
přímo zpětno vazbu ohledně účinků investic do
energetické účinnosti a vlivu změny chování. V tomto ohledu
plné platňování směrnice Evropského parlamentu a Rady
2006/32/ES ze dne 5. dubna 2006 o energetické účinnosti u
konečného živatele a o energetických sl žbách pomůže
spotřebitelům snížit jejich náklady na energii.
(51) Tato směrnice by měla zohledňovat především zájmy
spotřebitelů a nejdůležitějším úkolem elektroenergetických
podniků by mělo být zajištění kvality sl žeb. Stávající práva
spotřebitelů je nezbytné posílit a zar čit a zajistit, aby
zahrnovala větší transparentnost. Ochrana spotřebitele by
měla zar čovat, aby z konk renceschopného trhu měli
prospěch všichni spotřebitelé ve Společenství. Práva
spotřebitelů by měly vymáhat členské státy nebo, pokud tak
daný členský stát stanoví, reg lační orgány.
(52) Je třeba, aby spotřebitelé měli k dispozici jasné a
sroz mitelné informace o svých právech týkajících se
energetického odvětví. Komise by po konzultaci s
přísl šnými zúčastněnými stranami včetně členských států,
národními reg lačními orgány, spotřebitelskými
organizacemi a elektroenergetickými podniky měla
vypracovat příst pný a pro živatele sroz mitelný kontrolní
seznam evropského spotřebitele energie, který by
spotřebitelům poskytoval praktické informace týkající se
jejich práv. Tento kontrolní seznam by měli obdržet všichni
spotřebitelé a měl by být zveřejněn.
(53) Energetická chudoba představ je ve Společenství stále
větší problém. Postižené členské státy by proto měly, pokud
tak dosud ne činily, vypracovat vnitrostátní energetické
akční plány či jiné vhodné rámce pro boj proti energetické
ch době, jejichž cílem by bylo snížit počet osob, které se s
problémem energetické chudoby potýkají. Členské státy by v
každém případě měly zajistit nezbytné dodávky energie
zranitelným zákazníkům. Při tom lze uplatnit integrovaný
příst p, například v rámci sociální politiky, a mezi opatření
zahrnout i sociální politiky či zlepšení energetické účinnosti
v domácnostech. Tato směrnice by měla přinejmenším
možnit přijímání vnitrostátních politik ve prospěch
zranitelných zákazníků.
(54) Větší ochrana spotřebitelů je zar čena dost pností
efektivních prostředků pro rovnávání sporů všem
zákazníkům. Členské státy by měly zavést rychlé a účinné
postupy pro vyřizování stížností.
(55) Mělo by být možné zavést inteligentní měřící systémy
na základě ekonomického poso zení. Pokud se v tomto
poso zení dojde k závěr , že zavedení daných měřících
systémů je z ekonomického hlediska přijatelné a nákladově
efektivní pouze pro spotřebitele s rčitým množstvím
spotřebované elektřiny, měly by mít členské státy možnost
tuto sk tečnost zohlednit při zavádění inteligentních
měřících systémů.
(56) Tržní ceny by měly zajišťovat vhodné pobídky pro
rozvoj sítě a pro investice do nové výroby elektřiny.
(57) Podpora spravedlivé hospodářské so těže a snadného
příst p pro různé dodavatele a také zvyšování kapacity pro
novou výrob elektřiny by měly být pro členské státy
nejvyšší prioritou, která spotřebitelům možní plně vy žít
možností, které nabízí liberalizovaný vnitřní trh s elektřino .
(58) S ohledem na vytvoření sk tečného vnitřního trhu s
elektřino by členské státy měly podporovat integraci svých
vnitrostátních trhů a spol práci provozovatelů soustav na
úrovni Společenství a na regionální úrovni a so časně do ní
začlenit i izolované trhy s elektřino , jež se ve Společenství
dosud vyskyt jí.
(59) Jedním z hlavních cílů této směrnice by mělo být
vytvořit prostřednictvím sítě propojené napříč
Společenstvím sk tečně trh s elektřino a jedním z hlavních
úkolů reg lačních orgánů, za případné úzké spol práce s
agenturou, by proto měly být reg lační otázky týkající se
přeshraničních propojení a regionálních trhů.
(60) Aby byla zajištěna společná pravidla pro sk tečně
evropský vnitřní trh, měly by být jedním z hlavních cílů této
směrnice rovněž dostatečné dodávky energie, která bude
dost pná každém . Za tímto účelem by nedeformované tržní
ceny stimulovaly přeshraniční propojení a investice do nové
výroby elektřiny a zároveň by z dlo hodobého hlediska
vedly ke sbližování cen.
(61) Reg lační orgány by měly o trhu poskytovat informace
rovněž proto, aby Komise mohla vykonávat svou úloh , jež
spočívá v monitorování a sledování vnitřního trhu s
elektřino a jeho krátkodobého, střednědobého a
dlo hodobého vývoje, včetně aspektů, jako například
výrobní kapacita, různé zdroje výroby elektřiny, přenosové a
distrib ční infrastruktury, kvalita sl žeb, přeshraniční
obchod, řízení překročení kapacity, investice, velkoobchodní
a spotřebitelské ceny, likvidita trhu, zlepšení z hlediska
životního prostředí a účinnosti. Národní reg lační orgány by
měly informovat orgány pro hospodářsko so těž a Komisi o
členských státech, jejichž ceny nar š jí hospodářsko so těž
a řádné f ngování trhu.
(62) Jelikož cíle této směrnice, totiž vytvoření plně f nkčního
vnitřního trhu s elektřino , nemůže být spokojivě dosaženo
na úrovni členských států, a proto jich může být lépe
dosaženo na úrovni Společenství, může Společenství
přijmo t opatření v souladu se zásado subsidiarity
stanovenou v článk 5 Smlouvy. V souladu se zásado
proporcionality stanovenou v vedeném článk
nepřekrač je tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro
dosažení tohoto cíle.
(63) Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES)
714/2009 ze dne 13. července 2009 o podmínkách příst p
do sítě pro přeshraniční obchod s elektřino může Komise
přijímat rámcové pokyny k dosažení nezbytného st pně
harmonizace. Tyto rámcové pokyny, které jsou tedy
závaznými prováděcími opatřeními, jsou rovněž s ohledem
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[177]
na některá stanovení této směrnice žitečným nástrojem,
který lze v případě potřeby rychle upravit.
(64) Opatření nezbytná k provedení této směrnice by měla
být přijata v souladu s rozhodn tím Rady 1999/468/ES ze
dne 28. června 1999 o postupech pro výkon prováděcích
pravomocí svěřených Komisi.
(65) Zejména je třeba zmocnit Komisi k přijetí rámcových
pokynů pro zajištění minimálního st pně harmonizace, jenž
je nezbytný pro dosažení cíle této směrnice. Jelikož tato
opatření mají obecný význam a jejich účelem je změnit jiné
než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním o nové
jiné než podstatné prvky, m sejí být přijata reg lativním
postupem s kontrolou stanoveným v článk 5a rozhodn tí
1999/468/ES.
(66) Podle bodu 34 interinstit cionální dohody o
zdokonalení tvorby právních předpisů jsou členské státy
vybízeny k tomu, aby jak pro sebe, tak i v zájm Společenství
sestavily vlastní tabulky, z nichž bude co nejvíce patrné
srovnání mezi touto směrnicí a prováděcími opatřeními, a
aby tyto tabulky zveřejnily.
(67) Vzhledem k rozsahu změn, které se provádějí ve
směrnici 2003/54/ES, je z důvod jasnosti a přehlednosti
žádo cí, aby byla dotyčná stanovení přepracována v jedné
nové směrnici.
(68) Tato směrnice dodrž je základní práva a ctí zásady
znávané zejména Listinou základních práv Evropské unie,
PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Tato směrnice stanoví společná pravidla pro výrob , přenos,
distribuci a dodávky elektřiny a také opatření na ochranu
spotřebitele s cílem zlepšit a integrovat konk renceschopné
trhy s elektřino ve Společenství. Stanoví pravidla týkající se
organizace a f ngování elektroenergetiky, otevřeného
příst p na trh, kritérií a post pů pro výběrová řízení a
dělování povolení, jakož i pravidla pro provozování soustav.
Zároveň stanoví povinnosti niverzální sl žby a práva
spotřebitelů elektřiny a přesň je požadavky so visející s
hospodářsko so těží.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se roz mí:
1. "výrobo " výroba elektřiny;
2. "výrobcem" fyzická nebo právnická osoba vyrábějící
elektřin ;
3. "přenosem" přeprava elektřiny propojenou přenosovou
soustavou velmi vysokého napětí a vysokého napětí za
účelem dodávek elektřiny konečným spotřebitelům nebo
distrib čním podnikům, avšak s vylo čením dodávek
samotných;
4. "provozovatelem přenosové soustavy" fyzická nebo
právnická osoba, která odpovídá za provoz, údržb a v
případě potřeby za rozvoj přenosové soustavy v dané oblasti
a případně její propojení s jinými soustavami a dále za
zabezpečení dlo hodobé schopnosti soustavy uspokojovat
přiměřeno poptávk po přenos elektřiny;
5. "distrib cí" přenos elektřiny distrib ční soustavou
vysokého, středního a nízkého napětí za účelem jejích
dodávek zákazníkům, avšak s vylo čením dodávek
samotných;
6. "provozovatelem distrib ční soustavy" fyzická nebo
právnická osoba, která odpovídá za provoz, údržb a v
případě potřeby za rozvoj distrib ční soustavy v dané oblasti
a případně její propojení s jinými soustavami a dále za
zabezpečení dlo hodobé schopnosti soustavy uspokojovat
přiměřeno poptávk po distribuci elektřiny;
7. "zákazníkem" velkoodběratel nebo konečný spotřebitel
elektřiny;
8. "velkoodběratelem" fyzická nebo právnická osoba, která
nakupuje elektřin za účelem jejího dalšího prodeje v rámci
nebo mimo rámec soustavy, na jejímž území je usazena;
9. "konečným spotřebitelem" zákazník nak p jící elektřin
pro vlastní potřeb ;
10. "zákazníkem v domácnosti" zákazník nak p jící
elektřin pro vlastní spotřeb v domácnosti, kromě
obchodních nebo profesionálních činností;
11. "zákazníkem mimo domácnost" jakákoli fyzická nebo
právnická osoba nak p jící elektřin , která není rčena pro
její vlastní potřeb v domácnosti, včetně výrobců a
velkoodběratelů;
12. "oprávněným zákazníkem" zákazník, který může volně
nakupovat elektřin od dodavatele dle vlastního výběr ve
smyslu článk 33;
13. "propojovacím vedením" zařízení, které slo ží k
propojení elektroenergetických soustav;
14. "propojenou soustavou" několik přenosových a
distrib čních soustav, které jsou navzájem propojeny
prostřednictvím jednoho nebo několika propojovacích
vedení;
15. "přímým vedením" elektrické vedení spoj jící izolované
výrobní místo s izolovaným zákazníkem, nebo elektrické
vedení spoj jící výrobce elektřiny s podnikem dodávajícím
elektřin , který přímo zásob je svá vlastní zařízení, dceřiné
společnosti nebo oprávněné zákazníky;
16. "ekonomickou prioritou" pořadí zdrojů dodávek
elektřiny podle ekonomických kritérií;
17. "pomocnou sl žbo " sl žba potřebná pro provoz
přenosové nebo distrib ční soustavy;
18. " živatelem soustavy" fyzická nebo právnická osoba
dodávající do přenosové nebo distrib ční soustavy nebo z
přenosové či distrib ční soustavy zásobovaná;
19. "dodávko " prodej, včetně dalšího prodeje, elektřiny
zákazníkům;
20. "integrovaným elektroenergetickým podnikem"
vertikálně nebo horizontálně integrovaný podnik;
21. "vertikálně integrovaným podnikem": elektroenergetický
podnik nebo skupina elektroenergetických podniků, v nichž
jsou tatáž osoba nebo tytéž osoby oprávněny přímo nebo
nepřímo, vykonávat kontrolu, a v nichž podnik nebo skupina
podniků vykonává alespoň jednu z f nkcí přenos nebo
distribuce a alespoň jednu z f nkcí výroby nebo dodávek
elektřiny;
22. "podnikem ve sk pině" podnik ve sk pině ve smyslu
článk 41 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13.
června 1983, na základě čl. 44 odst. 2 písm. g) Smlouvy, o
konsolidovaných účetních závěrkách, nebo přidr žený
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[178]
podnik ve smyslu čl. 33 odst. 1 vedené směrnice nebo
podnik patřící stejným podílníkům;
23. "horizontálně integrovaným podnikem" podnik
vykonávající alespoň jednu z f nkcí výroby za účelem
prodeje, dále přenos , distribuce nebo dodávek elektřiny a
další činnost, která neso visí s elektřino ;
24. "výběrovým řízením" postup, jehož prostřednictvím se
pokrývají nové plánované požadavky a náhradní kapacity
formou dodávek z nových nebo stávajících výrobních
kapacit;
25. "dlo hodobým plánováním" plánování potřebných
investic pro výrobní, přenosové a distrib ční kapacity na
dlo hodobém základě s cílem pokrýt poptávk po elektřině v
dané so stavě a zabezpečit dodávky zákazníkům;
26. "malou izolovanou soustavou" každá soustava se
spotřebo nižší než 3000 GWh v roce 1996, která získává
méně než 5 % své roční spotřeby elektřiny propojením s
jinými soustavami;
27. "izolovanou mikrosoustavou" každá soustava se
spotřebo nižší než 500 GWh v roce 1996, která nemá žádné
propojení s jinými soustavami;
28. "bezpečností" jak zabezpečení dodávek elektřiny, tak
technická bezpečnost;
29. "energetickou účinností/řízením poptávky" komplexní
nebo integrovaný příst p zaměřený na ovlivňování množství
a časového plán spotřeby elektřiny za účelem snížení
primární spotřeby energie a zatížení v době špičky tím, že se
přednostní investice do opatření zabezpeč jících
energetickou účinnost nebo jiných opatření, jakými jsou
smlouvy o přer šitelných dodávkách, spíše než na dodatečné
investice do zvýšení výrobní kapacity, pokud představ jí
účinnější a hospodárnější řešení s ohledem na pozitivní
dopad snížení energetické spotřeby na životní prostředí a
so visející hlediska bezpečnosti dodávek a nákladů na
distribuci;
30. "obnovitelnými zdroji energie" obnovitelné nefosilní
zdroje energie (energie větrná, sl neční, geotermální,
energie vln, energie přílivová, vodní, energie z biomasy, ze
skládkového plynu, z plynů z čistíren odpadních vod a z
bioplynů);
31. "distribuovanou výrobo " podniky vyrábějící elektřin
připojené na distrib ční soustavu;
32. "smlouvou na dodávky elektřiny" smlouva o dodávkách
elektřiny, která však nezahrnuje derivát na elektřin ;
33. "derivátem na elektřin " finanční nástroj vedený v
bodech 5, 6 nebo 7 oddíl C přílohy I směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o
trzích finančních nástrojů, pokud se daný nástroj týká
elektřiny;
34. "kontrolou" práva, smlouvy nebo jiné prostředky, které
jednotlivě nebo společně a s ohledem na dané sk tečnosti
nebo právní předpisy poskyt jí možnost platnění
rozhod jícího vlivu v rčitém podniku, zejména na základě:
a) vlastnického práva nebo práva žívání všech aktiv
podniku nebo jejich části;
b) práv nebo smluv, které poskyt jí rozhod jící vliv na
složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku;
35. "elektroenergetickým podnikem" fyzická nebo právnická
osoba, která vykonává alespoň jednu z těchto f nkcí: výroba,
přenos, distribuce, dodávky nebo nák p elektřiny a která
zajišť je obchodní, technické nebo údržbářské úkoly
so visející s těmito funkcemi, s výjimko konečných
spotřebitelů.
KAPITOLA II
OBECNÁ PRAVIDLA ORGANIZACE ODVĚTVÍ
Článek 3
Povinnosti veřejné sl žby a ochrana zákazníka
1. Členské státy zabezpečí na základě svého instit cionálního
spořádání, při zohlednění zásady subsidiarity a aniž je
dotčen odstavec 2, aby elektroenergetické podniky byly
provozovány v souladu se zásadami této směrnice a s cílem
dosažení konk renčního a bezpečného trhu s elektřino
držitelného z hlediska životního prostředí a aby nebyly
diskriminovány z hlediska svých práv nebo povinností.
2. S plným ohledem na so visející stanovení Smlouvy,
zejména na její článek 86, mohou členské státy ložit z
důvodů obecného hospodářského zájm podnikům
působícím v elektroenergetice povinnosti veřejné sl žby,
které se mohou týkat bezpečnosti, včetně zabezpečení
dodávek, pravidelnosti, kvality a cen dodávek, jakož i
ochrany životního prostředí, včetně energetické účinnosti,
energie z obnovitelných zdrojů a ochrany klimatu. Tyto
povinnosti m sí být jasně vymezené, transparentní,
nediskriminační a ověřitelné a m sí zar čovat rovnost
příst p pro elektroenergetické podniky Společenství k
spotřebitelům v jednotlivých členských státech. Ve vztahu k
bezpečnosti dodávek, řízení energetické účinnosti/řízení
poptávky a v zájm plnění cílů v oblasti životního prostředí a
energie z obnovitelných zdrojů vedených v tomto odstavci
mohou členské státy zavést dlo hodobé plánování, přičemž
berou v úvah možnost, že o příst p do systém by mohly
mít zájem třetí osoby.
3. Členské státy zajistí, aby alespoň všichni zákazníci v
domácnostech, a pokud to členské státy znají za vhodné, i
malé podniky (především podniky s méně než 50
zaměstnanci a s ročním obratem nebo bilanční sumou
nejvýše 10 milionů EUR) mohli vy žívat niverzální sl žby,
což znamená mít na jejich území právo na dodávky elektřiny
ve stanovené kvalitě za přiměřené, jednod še a jasně
srovnatelné, transparentní a nediskriminační ceny. Aby
zabezpečily poskytování niverzální sl žby, mohou členské
státy rčit dodavatele poslední instance. Členské státy loží
distrib čním podnikům povinnost připojit zákazníky do sítě
za podmínek a při dodržení sazeb stanovených postupem
podle čl. 37 odst. 6. Nic v této směrnici nebrání členským
státům, aby posilovaly tržní postavení zákazníků v
domácnostech a malých a středních zákazníků
podporováním možnosti dobrovolného sdr žování se pro
zast pování této kategorie spotřebitelů.
První pododstavec tohoto odstavce m sí být prováděn
transparentním a nediskriminačním způsobem a nesmí
bránit otevírání trhu stanoveném v článk 33.
4. Členské státy zajistí, aby měli všichni zákazníci právo na
dodávky elektřiny od dodavatele, pokud s tím dodavatel
so hlasí, bez ohledu na to, v jakém členském státě je
dodavatel registrován, a pokud tento dodavatel dodrží
přísl šná pravidla pro obchodování a vyrovnávání. V tomto
ohledu přijmo členské státy veškerá opatření nezbytná k
tomu, aby zajistily, že správní postupy nediskrimin jí
dodavatelské podniky, které jsou již zaregistrovány v jiném
členském stát .
5. Členské státy zajistí, aby:
a) v případě, že si zákazník přeje změnit dodavatele a
dodrž je přitom podmínky smlouvy, byla tato změna
provedena dotčeným dodavatelem, případně dotčenými
dodavateli, ve lhůtě tří týdnů, a
b) zákazníci byli oprávněni obdržet veškeré přísl šné údaje
o spotřebě.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[179]
Členské státy zajistí, aby práva vedená v písmenech a) a b)
byla přiznána všem zákazníkům, a to bez diskriminace z
hlediska nákladů, úsilí či čas .
6. Případné finanční náhrady, jiné formy náhrady a výhradní
práva, jež členské státy děl jí za plnění povinností
stanovených v odstavcích 2 a 3, jsou poskytovány
nediskriminačním a transparentním způsobem.
7. Členské státy přijmo vhodná opatření na ochranu
konečných spotřebitelů, a zejména zabezpečí, aby existovaly
dostatečné zár ky na ochranu zranitelných zákazníků. V této
souvislosti každý členský stát stanoví definici zranitelných
zákazníků, která může být odvozena z energetické chudoby,
a může, mimo jiné, stanovit, že odpojení těchto zákazníků je
zakázáno v kritických obdobích. Členské státy zajistí
platňování práv a povinnosti spojených se zranitelnými
zákazníky. Zejména přijmo opatření na ochranu konečných
spotřebitelů z odlehlých oblastí. Členské státy zabezpečí
vysokou úroveň ochrany spotřebitele, zejména s ohledem na
transparentnost týkající se sml vních podmínek, obecných
informací a mechanismů řešení sporů. Členské státy zajistí,
aby oprávněný zákazník byl sk tečně schopen přejít snadno
k jiném dodavateli. Tato opatření m sí zahrnovat opatření
vedená v příloze I, alespoň pokud jde o zákazníky v
domácnostech.
8. Členské státy přijmo vhodná opatření, mezi něž patří
například vytvoření vnitrostátních energetických akčních
plánů, poskytování dávek v systémech sociálního
zabezpečení k zajištění nezbytných dodávek elektřiny pro
zranitelné zákazníky nebo podpora zlepšování energetické
účinnosti, s cílem řešit zjištěné případy energetické chudoby,
a to i v širším kontextu chudoby. Tato opatření nesmí bránit
účinném otevření trhu stanoveném v článk 33 ani
f ngování trhu a jsou případně oznámena Komisi v souladu s
odstavcem 15 tohoto článk . V oznámení mohou být
uvedena i opatření přijatá v rámci obecného systém
sociálního zabezpečení.
9. Členské státy zajistí, aby dodavatelé elektřiny váděli na
fakt rách a v so časně zasílaných materiálech, jakož i v
propagačních materiálech poskytovaných konečným
spotřebitelům:
a) podíl každého energetického zdroje na celkové skladbě
zdrojů energie žitých dodavatelem za předchozí rok
sroz mitelným způsobem, jenž na vnitrostátní úrovni
možní jednoznačné srovnání;
b) alespoň odkaz na exist jící referenční zdroje, jako jsou
internetové stránky, na nichž jsou veřejně dost pné
informace o dopadech na životní prostředí, minimálně s
údaji o emisích CO2 a o radioaktivním odpadu pocházejícím z
vyrobené elektřiny, které se týkají celkové skladby zdrojů
energie žitých dodavatelem za předchozí rok;
c) informace týkající se jejich práv a prostředků rovnávání
sporů, které mají v případě sporu k dispozici.
Pokud jde o první pododstavec písm. a) a b) ve vztahu k
elektřině získané prostřednictvím výměny elektřiny nebo
dovozu od podniku sazeného mimo Společenství, lze po žít
so hrnné číselné údaje poskytn té při této výměně nebo
hodnoty, které daný podnik poskytl za předchozí rok;
Reg lační orgán či jiný přísl šný vnitrostátní orgán podnikne
nezbytné kroky k tomu, aby zajistil, že informace váděné
dodavateli jejich zákazníkům podle tohoto článk jsou
spolehlivé a jsou poskytovány způsobem možň jícím
jednoznačné srovnání na vnitrostátní úrovni.
10. Členské státy přijmo opatření na dosažení cílů sociální a
hospodářské so držnosti a ochrany životního prostředí,
která, je.li to vhodné, zahrn jí opatření na řízení energetické
účinnosti/řízení poptávky a prostředky pro boj proti
klimatickým změnám a bezpečnosti dodávek. K takovým
opatřením může patřit zejména poskytování přiměřených
hospodářských pobídek, s vy žitím, tam kde je to vhodné,
všech stávajících vnitrostátních nástrojů a nástrojů
Společenství, na údržb a výstavb potřebné infrastruktury
sítí, včetně kapacit propojení.
11. Členské státy nebo, stanoví-li tak daný členský stát,
reg lační orgány, ve snaze podpořit energetickou účinnost,
vydává důrazné dopor čení, aby elektroenergetické podniky
optimalizovaly vy žívání elektřiny například poskytováním
sl žeb v oblasti hospodaření s energií, vypracováním
inovačních vzorců pro výpočet ceny nebo případně
zavedením inteligentních měřících systémů či inteligentních
sítí.
12. Členské státy zajistí, aby byla zřízena jednotná kontaktní
místa, v nichž jsou spotřebitelům k dispozici veškeré
potřebné informace o jejich právech, platných právních
předpisech a prostředcích rovnávání sporů, které mají v
případě sporu k dispozici. Tato kontaktní místa mohou být
so částí kontaktních míst poskyt jících spotřebitelům
obecné informace.
13. Členské státy zajistí zavedení nezávislých mechanismů,
jako je například veřejný ochránce práv pro energetiku nebo
orgán sdr ž jící spotřebitele, jež možní účinné projednání
stížností a mimoso dní rovnávání sporů.
14. Členské státy se mohou rozhodnout ne platňovat články
7, 8, 32 nebo 34, pokud by jejich po žití právně nebo fakticky
bránilo plnění povinností ložených elektroenergetickým
podnikům z důvodů obecného hospodářského zájm a
pokud tím rozvoj obchodu nebude ovlivněn do té míry, že by
to bylo v rozporu se zájmy Společenství. Zájmy Společenství
mimo jiné zahrn jí hospodářsko so těž s ohledem na
oprávněné zákazníky v souladu s touto směrnicí a s článkem
86 Smlouvy.
15. Členské státy při provádění této směrnice inform jí
Komisi o všech opatřeních přijatých pro plnění povinnosti
niverzální sl žby a veřejné sl žby včetně ochrany
spotřebitele a životního prostředí a o jejich možném vlivu na
vnitrostátní nebo mezinárodní hospodářsko so těž bez
ohledu na to, zda tato opatření vyžad jí odchylku od této
směrnice nebo nikoliv. Členské státy následně oznámí Komisi
každé dva roky všechny změny těchto opatření bez ohledu
na to, zda vyžad jí odchylku od této směrnice nebo nikoliv.
16. Komise po konzultaci s přísl šnými zúčastněnými
stranami včetně členských států, národních reg lačních
orgánů, spotřebitelských organizací, elektroenergetických
podniků a sociálních partnerů vypracuje sroz mitelný a
str čný kontrolní seznam evropského spotřebitele energie
obsah jící praktické informace o právech spotřebitelů
energie, přičemž bude vycházet z již dosažených výsledků.
Členské státy zajistí, aby dodavatelé elektřiny nebo
provozovatelé distrib ční soustavy ve spol práci s národním
reg lačním orgánem podnikli nezbytné kroky, aby předali
všem svým spotřebitelům kopii kontrolního seznamu
spotřebitele energie a zajistili jeho zveřejnění.
Článek 4
Sledování bezpečnosti dodávek
Členské státy zabezpečí sledování bezpečnosti dodávek.
Pokud to členské státy považ jí za vhodné, mohou tímto
úkolem pověřit reg lační orgány vedené v článk 35. Toto
sledování zahrnuje zejména rovnováh mezi nabídko a
poptávkou na vnitrostátním trhu, úroveň očekávané b do cí
poptávky, předpokládané dodatečné kapacity, které se
plán jí nebo jsou ve výstavbě, úroveň údržby sítí a opatření
na pokrytí poptávky v době špičky a na řešení výpadků
jednoho nebo více dodavatelů. Přísl šné orgány veřejní
každé dva roky do 31. července zpráv podávající přehled
zjištění vyplývajících ze sledování těchto záležitosti a
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[180]
vádějící všechna přijatá nebo plánovaná opatření na jejich
řešení, a tuto zpráv neprodleně sdělí Komisi.
Článek 5
Technické předpisy
Reg lační orgány, stanoví-li tak daný členský stát, nebo
členské státy zajistí, aby byla definována technická
bezpečnostní kritéria a aby byly vypracovány a zveřejněny
technické předpisy stanovící minimální technické
konstr kční a provozní požadavky na připojení k síti
výrobních zařízení, distrib čních soustav, přímo připojených
zákazníků, propojovacích vedení a přímých vedení. Tyto
technické předpisy zabezpečí interoperabilitu systémů a
m sí být objektivní a nediskriminační. Agentura může
případně vydat vhodná dopor čení týkající se dosažení
souladu s těmito předpisy. Uvedené předpisy se oznam jí
Komisi postupem podle článk 8 směrnice Evropského
parlamentu a Rady 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o
postupu při poskytování informací v oblasti norem a
technických předpisů a předpisů pro sl žby informační
společnosti.
Článek 6
Podpora regionální spol práce
1. Členské státy a reg lační orgány mezi sebou vzájemně
spol prac jí za účelem integrace svých vnitrostátních trhů
na jedné nebo více regionálních úrovních, což je prvním
krokem k vytvoření plně liberalizovaného vnitřního trhu.
Reg lační orgány, stanoví-li tak daný členský stát, nebo
členské státy podpor jí a snadň jí zejména spol práci
provozovatelů přenosové soustavy na regionální úrovni, a to
i pokud jde o přeshraniční záležitosti, s cílem vytvořit
konk renceschopný vnitřní trh s elektřino , zasazuje se o
soulad svého právního a reg lačního a také technického
rámce a snadň je integraci izolovaných systémů, v jejichž
důsledk se ve Společenství stále ještě vyskyt jí izolované
trhy s elektřino . Zeměpisné oblasti, na něž se tato regionální
spol práce vztahuje, zahrn jí spol práci v zeměpisných
oblastech vymezených v souladu s čl. 12 odst. 3 nařízení (ES)
č. 714/2009. Tato spol práce může zahrnovat jiné
zeměpisné oblasti.
2. Agentura spolupracuje s národními reg lačními orgány a
provozovateli přenosové soustavy, aby zajistila soulad
reg lačních rámců mezi regiony za účelem vytvoření
konk renceschopného vnitřního trhu s elektřino . Pokud se
Agentura domnívá, že jsou potřebná závazná pravidla pro
tuto spol práci, vydá vhodná dopor čení.
3. Členské státy zajistí prováděním této směrnice, aby
provozovatelé přenosové soustavy měli jeden nebo více
integrovaných systémů na regionální úrovni zahrn jících
několik členských států za účelem přidělování kapacit a
kontroly bezpečnosti sítě.
4. Pokud se společného podniku zřízeného za účelem
sk tečňování spol práce účastní vertikálně integrovaní
provozovatelé přenosové soustavy, společný podnik
vypracuje a provede program shody, který stanoví opatření
přijatá s cílem zajistit, aby bylo vylo čeno diskriminační
chování a chování v rozporu se zásadami hospodářské
so těže. Program shody stanoví konkrétní povinnosti
zaměstnanců potřebné pro splnění cíle vylo čení
diskriminačního a protiso těžního jednání. Program podléhá
schválení agenturou. Soulad s programem nezávisle sled jí
kontroloři shody vertikálně integrovaných provozovatelů
přenosové soustavy.
KAPITOLA III
VÝROBA
Článek 7
Povolovací řízení pro nové kapacity
1. Pro výstavb nových výrobních kapacit zavedou členské
státy povolovací řízení, které m sí probíhat podle
objektivních, transparentních a nediskriminačních kritérií.
2. Členské státy stanoví kritéria pro dělení povolení k
výstavbě výrobních kapacit na svém území. Při stanovování
přísl šných kritérií členské státy pos z jí otázky:
a) bezpečnosti a zabezpečení elektroenergetických soustav,
zařízení a so visejícího vybavení;
b) ochrany veřejného zdraví a bezpečnosti;
c) ochrany životního prostředí;
d) vy žití pozemku a volby místění;
e) vy žití veřejného prostranství;
f) energetické účinnosti;
g) povahy primárních zdrojů;
h) údajů o žadateli, jako např. jeho technické, hospodářské a
finanční schopnosti;
i) plnění opatření přijatých podle článk 3;
j) příspěvk výrobní kapacity k dosažení celkového cíle
Společenství, jímž je nejméně 20 % podíl energie z
obnovitelných zdrojů na hr bé konečné spotřebě energie ve
Společenství v roce 2020 vedeného v čl. 3 odst. 1 směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES ze dne 23.
dubna 2009 o podpoře vy žívání energie z obnovitelných
zdrojů; a
k) příspěvk výrobní kapacity ke snížení emisí.
3. Členské státy zajistí, aby existovala zvláštní povolovací
řízení pro malé decentralizované výrobce nebo
distribuovanou výrob , která by brala v úvah jejich
omezenou velikost a jejich možný vliv.
Členské státy mohou vypracovat pokyny týkající se tohoto
zvláštního povolovacího řízení. Národní reg lační orgány
nebo jiné přísl šné vnitrostátní orgány včetně orgánů
odpovědných za plánování podrobí tyto pokyny přezk m a
mohou dopor čit jejich změn .
Pokud členské státy stanovily rčité postupy, jimiž se řídí
schvalování vy žití půdy a které se týkají velkých projektů
nové infrastruktury pro výrobní kapacitu, zahrnou případně
do těchto post pů i výstavb nové výrobní kapacity a
platň jí je nediskriminačním způsobem a v přísl šném
časovém rámci.
4. Povolovací řízení a kritéria m sí být zveřejněna. Žadatelé
m sí být vyroz měni o důvodech, které vedly k zamítn tí
dělení povolení. Tyto důvody m sí být objektivní,
nediskriminační, řádně podložené a opodstatněné. Žadatel
m sí mít k dispozici opravné prostředky.
Článek 8
Výběrové řízení na nové kapacity
1. Členské státy zajistí v zájm bezpečnosti dodávek možnost
zabezpečit nové kapacity nebo opatření pro řízení
energetické účinnosti/řízení poptávky prostřednictvím
výběrového řízení nebo postupu rovnocenného z hlediska
transparentnosti a nediskriminace na základě zveřejněných
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[181]
kritérií. Tato řízení je však možné zahájit jen tehdy, když
výrobní zařízení nebo opatření pro řízení energetické
účinnosti/řízení poptávky zaváděná v rámci povolovacího
řízení nejsou dostatečná pro zajištění bezpečnosti dodávek.
2. Členské státy mohou v zájm ochrany životného prostředí
a podpory nejnovějších technologií zabezpečit možnost
výběrového řízení na nové kapacity na základě veřejněných
kritérií. Toto výběrové řízení se může vztahovat na nové
kapacity nebo opatření energetické účinnosti/řízení
poptávky. Výběrové řízení je však možné zahájit jen tehdy,
když výrobní zařízení nebo opatření pro řízení energetické
účinnosti/řízení poptávky zaváděná v rámci povolovacího
řízení nejsou dostatečná pro dosažení těchto cílů.
3. Podrobnosti výběrového řízení na výrobní kapacity a
opatření v oblasti energetické účinnosti/řízení poptávky se
zveřejň jí v Úředním věstník Evropské unie nejméně šest
měsíců před závěrko nabídek.
Konkrétní specifikace výběrového řízení se dají k dispozici
jakém koli zainteresovaném podniku sazeném na území
některého členského stát tak, aby měl dostatečný čas na
podání nabídky k výběrovém řízení.
Aby se zajistila transparentnost a nediskriminace, zahrn jí
specifikace výběrového řízení podrobný popis sml vních
specifikací a postupu, který dodrží všichni účastníci
výběrového řízení, vyčerpávající seznam kritérií, jimiž se řídí
výběr chazečů, a rozhodn tí o zavření smlouvy, včetně
pobídek, které jsou zahrnuty do nabídky. Tyto specifikace se
mohou rovněž týkat oblastí vedených v čl. 7 odst. 2.
4. Při vyhlášení výběrového řízení na požadovano výrobní
kapacitu se m sí rovněž přihlédno t k nabídkám dodávek
elektřiny s dlo hodobými zár kami ze stávajících výrobních
s bjektů, jestliže lze tímto způsobem pokrýt dodatečné
potřeby.
5. Členské státy rčí orgán nebo veřejnoprávní nebo
so kromoprávní subjekt, který není závislý na oblasti
výroby, přenos a distribuce elektřiny, jímž může být
reg lační orgán vedený v čl. 35 odst. 1, který bude přísl šný
pro organizaci, sledování a kontrolu výběrového řízení
vedeného v odstavcích 1 až 4 tohoto článk . Je-li
provozovatel přenosové soustavy zcela nezávislý na
ostatních činnostech neso visejících s přenosovo
soustavou, pokud jde o vlastnictví, může být rčen
subjektem přísl šným pro organizaci, sledování a kontrolu
výběrového řízení. Tento orgán nebo subjekt přijme veškerá
nezbytná opatření, aby zabezpečil důvěrnost informací
obsažených v nabídkách.
KAPITOLA IV
PROVOZOVÁNÍ PŘENOSOVÉ SOUSTAVY
Článek 9
Oddělení vlastnictví přenosových soustav a provozovatelů
přenosové soustavy
1. Členské státy zajistí, aby ode dne 3. března 2012:
a) každý podnik, který vlastní přenosovo soustavu, působil
jako provozovatel přenosové soustavy;
b) tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny:
i) přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad podnikem
vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek a přímo nebo
nepřímo vykonávat kontrolu nad provozovatelem přenosové
soustavy nebo nad přenosovo soustavou nebo platňovat
ve vztahu k nim jakékoli právo;
ii) přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad
provozovatelem přenosové soustavy nebo nad přenosovo
soustavou a přímo nebo nepřímo vykonávat kontrolu nad
podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo dodávek nebo
platňovat ve vztahu k něm jakékoli právo;
c) tatáž osoba nebo tytéž osoby nebyly oprávněny jmenovat
členy dozorčí rady provozovatele přenosové soustavy nebo
přenosové soustavy, jejich správní rady nebo orgánů, které
podnik právně zast p jí, a přímo nebo nepřímo vykonávat
kontrolu nad podnikem vykonávajícím funkci výroby nebo
dodávek nebo platňovat ve vztahu k něm jakékoli právo; a
d) tatáž osoba nebyla oprávněna být členem dozorčí rady,
správní rady nebo orgánů, které podnik právně zast p jí, a
to jak podniku vykonávajícího funkci výroby nebo dodávek,
tak provozovatele přenosové soustavy nebo přenosové
soustavy.
2. Práva podle odst. 1 písm. b) a c) zahrn jí zejména:
a) pravomoc vykonávat hlasovací práva;
b) pravomoc jmenovat členy dozorčí rady, správní rady nebo
orgánů právně zast p jících podnik; nebo
c) právo držet většinový podíl.
3. Pro účely odst. 1 písm. b) pojem "podnik vykonávající
funkci výroby nebo dodávek" zahrnuje "podnik vykonávající
funkci výroby a dodávek" ve smyslu směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2009/73/ES ze dne 13. července 2009 o
společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem a
pojmy "provozovatel přenosové soustavy" a "přenosová
soustava" zahrn jí pojmy "provozovatel přepravní soustavy"
a "přepravní soustava" ve smyslu vedené směrnice.
4. Členské státy mohou povolit odchylky od odst. 1 písm. b) a
c) do 3. března 2013 za podmínky, že provozovatelé
přenosové soustavy nejsou so částí vertikálně
integrovaného podniku.
5. Povinnost stanovená v odst. 1 písm. a) se považ je za
splněno , pokud dva nebo více podniků vlastnících
přenosové soustavy vytvořilo společný podnik, který působí
jako provozovatel přenosové soustavy ve dvou nebo více
členských státech pro dotčené přenosové soustavy. So částí
společného podniku nesmí být žádný jiný podnik, pokud
nebyl schválen podle článk 13 jako nezávislý provozovatel
soustavy nebo jako nezávislý provozovatel přenosové
soustavy pro účely kapitoly V.
6. Pro účely provádění tohoto článk , pokud osobou
uvedenou v odst. 1 písm. b), c) a d) je členský stát nebo jiný
veřejnoprávní subjekt, se za t též osobu nebo tytéž osoby
nepovaž jí dva samostatné veřejnoprávní subjekty
vykonávající kontrolu na jedné straně nad provozovatelem
přenosové soustavy nebo nad přenosovo soustavou a na
straně dr hé nad podnikem vykonávajícím funkci výroby
nebo dodávek.
7. Členské státy zajistí, aby informace, které mají z
obchodního hlediska citlivou povahu, vedené v článk 16 a
chovávané provozovatelem přenosové soustavy, který byl
so částí vertikálně integrovaného podniku, nebyly
přeneseny a pracovníci tohoto provozovatele přenosové
soustavy nebyli převedeni do podniků vykonávajících funkci
výroby a dodávek.
8. Pokud ke dni 3. září 2009 přísl šná přenosová soustava
patří vertikálně integrovaném podniku, mohou se členské
státy rozhodnout odstavec 1 nepo žít.
V takovém případě tyto členské státy b ď:
a) rčí nezávislého provozovatele soustavy v souladu s
článkem 13, nebo
b) splní stanovení kapitoly V.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[182]
9. Pokud ke dni 3. září 2009 přísl šná přenosová soustava
patří vertikálně integrovaném podniku a jsou zavedena
opatření, která zar č jí účinnější nezávislost provozovatele
přenosové soustavy než stanovení kapitoly V, mohou se
členské státy rozhodnout odstavec 1 nepo žít.
10. Před schválením a rčením podniku jako provozovatele
přenosové soustavy podle odstavce 9 tohoto článk je tento
podnik certifikován postupy podle čl. 10 odst. 4, 5 a 6 a
článk 3 nařízení (ES) č. 714/2009, kterým Komise ověří, že
zavedená opatření jasně zar č jí účinnější nezávislost
provozovatele přenosové soustavy než stanovení kapitoly V.
11. Vertikálně integrovaným podnikům, které vlastní
přenosovo soustavu, nesmí být v žádném případě bráněno
podniknout kroky k dosažení souladu s odstavcem 1.
12. Podniky vykonávající funkci výroby nebo dodávek nesmí
být v žádném případě schopny přímo nebo nepřímo převzít
kontrolu nad oddělenými provozovateli přenosové soustavy
v členských státech, které platň jí odstavec 1, nebo ve
vztahu k těmto provozovatelům platňovat jakékoli právo.
Článek 10
Určení a certifikace provozovatelů přenosové soustavy
1. Před schválením a rčením podniku jako provozovatele
přenosové soustavy je tento podnik certifikován postupy
podle odstavců 4, 5 a 6 tohoto článk a článk 3 nařízení (ES)
č. 714/2009.
2. Členské státy schválí a rčí jako provozovatele přenosové
soustavy podniky, které vlastní přenosovo soustavu a které
byly podle níže vedeného certifikačního postupu
certifikovány národním reg lačním orgánem jako podniky
splň jící požadavky článk 9. Určení provozovatelů
přenosové soustavy se oznámí Komisi a zveřejní v Úředním
věstník Evropské unie.
3. Provozovatelé přenosové soustavy oznámí reg lačním
orgán každo plánovano transakci, která by si mohla
vyžádat nové poso zení jejich souladu s požadavky článk 9.
4. Reg lační orgány sled jí, zda provozovatelé přenosové
soustavy trvale splň jí požadavky článk 9. K zajištění
souladu s těmito požadavky zahájí certifikační postup:
a) na základě oznámení podaného provozovatelem
přenosové soustavy podle odstavce 3;
b) z vlastního podnět , pokud je jim známo, že plánovaná
změna práv nebo vlivu ve vztahu k vlastníkům přenosové
soustavy nebo provozovatelům přenosové soustavy může
vést k por šení článk 9, nebo pokud mají důvod se
domnívat, že k tomuto por šení mohlo dojít; nebo
c) na odůvodněno žádost Komise.
5. Reg lační orgány přijmo rozhodn tí o certifikaci
provozovatele přenosové soustavy do čtyř měsíců ode dne
oznámení podaného provozovatelem přenosové soustavy
nebo ode dne žádosti Komise. Po plyn tí této lhůty se má za
to, že certifikace byla dělena. Výslovné nebo implicitní
rozhodn tí reg lačního orgán může nabýt účinnosti až po
dokončení postupu stanoveného v odstavci 6.
6. Výslovné nebo implicitní rozhodn tí o certifikaci
provozovatele přenosové soustavy oznámí reg lační orgán
neprodleně Komise spolu s veškerými významnými
informacemi, které se rozhodn tí týkají. Komise rozhoduje
postupem podle článk 3 nařízení (ES) č. 714/2009.
7. Reg lační orgány a Komise mohou od provozovatelů
přenosové soustavy a podniků vykonávajících funkci výroby
nebo dodávek požadovat jakékoli informace významné pro
plnění úkolů podle tohoto článk .
8. Reg lační orgány a Komise zachovávají důvěrnost
informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.
Článek 11
Certifikace ve vztahu ke třetím zemím
1. Žádá-li o certifikaci vlastník přenosové soustavy nebo
provozovatel přenosové soustavy kontrolovaný osobou nebo
osobami ze třetí země nebo třetích zemí, vědomí o tom
reg lační orgán Komisi.
Reg lační orgán rovněž Komisi neprodleně vědomí o
veškerých okolnostech, které by vedly k tomu, že osoba nebo
osoby ze třetí země nebo třetích zemí získají nad přenosovo
soustavou nebo provozovatelem přenosové soustavy
kontrolu.
2. Provozovatel přenosové soustavy vědomí reg lační
orgán o veškerých okolnostech, které by vedly k tomu, že
osoba nebo osoby ze třetí země nebo třetích zemí získají nad
přenosovo soustavou nebo provozovatelem přenosové
soustavy kontrolu.
3. Reg lační orgán přijme návrh rozhodn tí o certifikaci
provozovatele přenosové soustavy nejpozději čtyři měsíce
ode dne, kdy obdržel od provozovatele přenosové soustavy
přísl šné informace. Reg lační orgán odmítne certifikaci
provozovatele přenosové soustavy, pokud nebylo prokázáno:
a) že dotčený subjekt splň je požadavky podle článk 9; a
b) u reg lačního orgán nebo jiného přísl šného orgán
rčeného členským státem, že dělení certifikace neohrozí
bezpečnost dodávek energie v členském státě a Společenství.
Při pos zování této otázky reg lační orgán nebo jiný rčený
přísl šný orgán zohlední:
i) práva a závazky Společenství ve vztahu k těmto třetím
zemím, které vyplývají z mezinárodního práva, včetně
dohody zavřené s jednou nebo několika třetími zeměmi, jíž
je Společenství sml vní stranou a jež se zabývá otázkami
bezpečnosti dodávek energie;
ii) práva a závazky členského stát ve vztahu k těmto třetím
zemím, které vyplývají z dohod zavřených s těmito třetími
zeměmi, pokud jsou tyto dohody v souladu s právem
Společenství; a
iii) jiné konkrétní sk tečnosti a okolnosti daného případ a
dotčené třetí země.
4. Reg lační orgán o rozhodn tí, jakož i o všech přísl šných
informacích s ním so visejících, neprodleně vědomí Komisi.
5. Členské státy stanoví, že dříve než reg lační orgán přijme
rozhodn tí o certifikaci, reg lační orgán nebo rčený
přísl šný orgán vedený v odst. 3 písm. b) požádá o
stanovisko Komise ohledně toho, zda:
a) dotčený subjekt splň je požadavky podle článk 9; a
b) dělení certifikace neohrozí bezpečnost dodávek energie
do Společenství.
6. Komise poso dí žádost podle odstavce 5 co nejdříve po
obdržení. Do dvou měsíců po obdržení žádosti Komise
poskytne stanovisko národního reg lačním orgán nebo, v
případě, že byla žádost předložena rčeným přísl šným
orgánem, tomuto orgán .
Při vypracovávání stanoviska může Komise požádat o
vyjádření agenturu, dotčené členské státy nebo
zainteresované strany. V takovém případě se dvo měsíční
lhůta prodlo ží na žádost Komise o další dva měsíce.
Pokud Komise ve lhůtách vedených v prvním a dr hém
pododstavci stanovisko nevydá, má se za to, že nemá vůči
rozhodn tí reg lačního orgán žádné námitky.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[183]
7. Při pos zování toho, zda kontrola ze strany osoby nebo
osob ze třetí země nebo třetích zemí ohrozí bezpečnost
dodávek energie do Společenství, Komise zohlední:
a) konkrétní sk tečnosti daného případ a dotčené třetí
země nebo třetích zemí; a
b) práva a povinnosti Společenství ve vztahu k této třetí zemi
nebo třetím zemím, které vyplývají z mezinárodního práva,
včetně dohody zavřené s jednou nebo několika třetími
zeměmi, jíž je Společenství sml vní stranou a jež se zabývá
otázkami bezpečnosti dodávek.
8. Národní reg lační orgán přijme do dvou měsíců od
plyn tí lhůty vedené v odstavci 6 konečné rozhodn tí o
certifikaci. Při přijímání konečného rozhodn tí národní
reg lační orgán co nejvíce zohlední stanovisko Komise.
Členské státy mají v každém případě právo odmítno
certifikaci, pokud dělení certifikace ohrozí bezpečnost
dodávek energie členského stát nebo bezpečnost dodávek
jiného členského stát . Pokud členské státy rčily, že
poso zení provede jiný přísl šný orgán podle odst. 3 písm.
b), mohou požadovat, aby národní reg lační orgán přijal
konečné rozhodn tí v souladu s poso zením provedeným
tímto přísl šným orgánem. Konečné rozhodn tí národního
reg lačního orgán a stanovisko Komise se zveřejní
společně. Pokud se konečné rozhodn tí liší od stanoviska
Komise, dotčený členský stát poskytne a zveřejní kromě
tohoto rozhodn tí i jeho odůvodnění.
9. Tímto článkem není nijak dotčeno právo členských států
vykonávat v souladu s právem Společenství vnitrostátní
právní kontrolu za účelem ochrany legitimních zájmů
týkajících se veřejné bezpečnosti.
10. Komise může přijmo t rámcové pokyny, které podrobně
stanoví postup pro platňování tohoto článk . Tato opatření,
jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této
směrnice jejím doplněním, se přijímají reg lativním
postupem s kontrolou podle čl. 46 odst. 2.
11. Tento článek se kromě odst. 3 písm. a) platň je rovněž u
členských států, které jsou předmětem výjimek podle článk 44.
Článek 12
Úkoly provozovatelů přenosové soustavy
Každý provozovatel přenosové soustavy:
a) zajišť je dlouhodobou schopnost soustavy uspokojovat
přiměřeno poptávk po přenos elektřiny a úsporným
způsobem provozuje, drž je a rozvíjí bezpečné, spolehlivé a
účinné přenosové soustavy s řádným ohledem na životní
prostředí;
b) zajišť je vhodné prostředky, díky nimž lze plnit
povinnosti so visející se sl žbo ;
c) přispívá k bezpečnosti dodávek prostřednictvím
přiměřené přenosové kapacity a spolehlivosti soustavy;
d) řídí toky elektřiny v so stavě s přihlédn tím k výměnám s
jinými propojenými soustavami. Za tímto účelem
provozovatel přenosové soustavy odpovídá za bezpečnost,
spolehlivost a účinnost elektrizační soustavy a v této
souvislosti i za zajištění dostupnosti všech nezbytných
pomocných sl žeb, včetně těch, které jsou poskytovány v
reakci na poptávk , pokud je tato dostupnost nezávislá na
jakékoli jiné přenosové so stavě, s níž je jeho soustava
propojena;
e) poskytuje dostatečné informace provozovateli jakékoli
jiné soustavy, s níž je jeho soustava propojena, aby zajistil
bezpečný a efektivní provoz, koordinovaný rozvoj a
interoperabilitu propojené soustavy;
f) zajišť je nediskriminaci mezi živateli soustavy a
kategoriemi živatelů soustavy, zejména pokud jde o
zvýhodňování svých podniků ve sk pině;
g) poskytuje živatelům soustavy informace, které potřeb jí
pro účinný příst p k so stavě; a
h) vybírá poplatky za přetížení a platby podle vyrovnávacího
mechanismu mezi provozovateli přenosové soustavy v
souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 714/2009, poskytuje
příst p třetím stranám a řídí jej a poskytuje vysvětlení s
vedením přísl šných důvodů, pokud příst p zamítne, což
sled jí národní reg lační orgány; při plnění úkolů podle
tohoto článk provozovatelé přenosové soustavy především
snadň jí integraci trhu.
Článek 13
Nezávislí provozovatelé soustavy
1. Pokud ke dni 3. září 2009 patří přísl šná přenosová
soustava vertikálně integrovaném podniku, mohou se
členské státy rozhodnout nepo žít čl. 9 odst. 1 a rčit
nezávislého provozovatele soustavy na návrh vlastníka
přenosové soustavy. Takové rčení podléhá souhlasu
Komise.
2. Členský stát může nezávislého provozovatele soustavy
schválit a rčit, pouze pokud:
a) chazeč prokázal, že splň je požadavky čl. 9 odst. 1 písm.
b), c) a d);
b) chazeč prokázal, že má pro provádění úkolů podle článk
12 k dispozici potřebné finanční, technické, fyzické a lidské
zdroje;
c) chazeč se zavázal dodržovat desetiletý plán rozvoje sítě
monitorovaný reg lačním orgánem;
d) vlastník přenosové soustavy prokázal schopnost dostát
svým povinnostem podle odstavce 5. Za tímto účelem m sí
poskytnout všechny návrhy sml vních jednání s
cházejícím se podnikem i s jakýmkoli dalším relevantním
subjektem; a
e) chazeč prokázal schopnost dostát svým povinnostem
vyplývajícím podle nařízení (ES) č. 714/2009, včetně
spol práce provozovatelů přenosové soustavy na evropské i
regionální úrovni.
3. Členské státy schválí a rčí jako nezávislé provozovatele
soustavy podniky, které byly certifikovány reg lačním
orgánem jako podniky splň jící požadavky článk 11 a
odstavce 2 tohoto článk . Po žije se certifikační postup b ď
podle článk 10 této směrnice a článk 3 nařízení (ES) č.
714/2009, nebo podle článk 11 této směrnice.
4. Každý nezávislý provozovatel soustavy odpovídá za
dělování a správ příst p třetích osob, včetně výběr
příst pových poplatků, poplatků za přetížení a plateb podle
vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosové
soustavy v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 714/2009,
jakož i za provoz, údržb a rozvoj přenosové soustavy a za
zabezpečení dlo hodobé schopnosti soustavy uspokojovat
přiměřeno poptávk prostřednictvím plánování investic.
Při rozvoji přenosové soustavy odpovídá nezávislý
provozovatel soustavy za plánování (včetně povolovacího
řízení) a výstavb nové infrastruktury a její vedení do
provozu. Pro tento účel působí nezávislý provozovatel
soustavy jako provozovatel přenosové soustavy v souladu s
touto kapitolou. Vlastník přenosové soustavy nesmí mít
odpovědnost za dělování a správ příst p třetích osob ani
za plánování investic.
5. Byl-li rčen nezávislý provozovatel soustavy, pak vlastník
přenosové soustavy:
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[184]
a) poskytne nezávislém provozovateli soustavy veškero
náležito so činnost a podporu pro účely plnění jeho úkolů,
zejména včetně všech náležitých informací;
b) financuje investice, o nichž rozhodne nezávislý
provozovatel soustavy a které schválí reg lační orgán, nebo
poskytne souhlas s jejich financováním kteroukoli
zúčastněno osobou včetně nezávislého provozovatele
soustavy. Přísl šná finanční jednání podléhají souhlasu
reg lačního orgán . Před dělením tohoto souhlasu provede
reg lační orgán konzultace s vlastníkem přenosové soustavy
a s ostatními zainteresovanými stranami;
c) zajistí krytí odpovědnosti ve vztahu k aktivům tvořícím
síť, s výjimko odpovědnosti vztah jící se k úkolům
nezávislého provozovatele soustavy; a
d) poskytne zár ky k snadnění financování jakéhokoli
rozšiřování sítě, s výjimko investic, u nichž podle písmene
b) poskytl souhlas s financováním kteroukoli zúčastněno
osobou včetně nezávislého provozovatele soustavy.
6. V úzké spol práci s reg lačním orgánem se přísl šném
vnitrostátním orgán pro hospodářsko so těž dělí
veškeré náležité pravomoci pro účinné sledování plnění
povinností, které pro vlastníka přenosové soustavy vyplývají
z odstavce 5.
Článek 14
Oddělení vlastníků přenosové soustavy
1. Byl-li rčen nezávislý provozovatel soustavy, m sí být
vlastník přenosové soustavy, který je so částí vertikálně
integrovaného podniku, nezávislý, přinejmenším pokud jde o
jeho právní formu, organizaci a rozhodování, na ostatních
činnostech, které neso visejí s přenosem.
2. Pro zajištění nezávislosti vlastníka přenosové soustavy
podle odstavce 1 platí tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení vlastníka přenosové soustavy
nesmějí být zapojeny do podnikových struktur
integrovaného elektroenergetického podniku, které jsou
přímo nebo nepřímo pověřeny běžným provozem spojeným
s výrobo , distrib cí a dodávkami elektřiny;
b) m sí být přijata vhodná opatření zajišť jící, aby
profesionální zájmy osob odpovědných za řízení vlastníka
přenosové soustavy byly brány v úvah takovým způsobem,
který zajišť je, že jsou schopny jednat nezávisle; a
c) vlastník přenosové soustavy vypracuje program shody,
který stanoví opatření přijímaná za účelem vylo čení
diskriminačního chování, a zajistí dostatečné sledování
plnění programu. Program shody stanoví konkrétní
povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle.
Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody
předkládá reg lačním orgán výroční zpráv s popisem
přijatých opatření. Tato zpráva se zveřejň je.
3. Komise může přijmo t rámcové pokyny k zajištění
úplného a účinného dodržování odstavce 2 tohoto článk ze
strany vlastníka přenosové soustavy. Tato opatření, jež mají
za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím
doplněním, se přijímají reg lativním postupem s kontrolou
podle čl. 46 odst. 2.
Článek 15
Dispečink a vyrovnávání
1. Aniž jsou dotčeny dodávky elektřiny na základě sml vních
závazků, včetně těch, které vyplývají ze specifikací
výběrového řízení, odpovídá provozovatel přenosové
soustavy, pokud plní tuto funkci, za dispečink výrobních
zařízení ve své oblasti a za rozhodování o vy žití
propojovacích vedení připojených k jiným so stavám.
2. Dispečink výrobních zařízení a rozhodování o vy žití
propojovacích vedení se provádí na základě kritérií, která
schval jí národní reg lační orgány, pokud jsou k tomu
přísl šné, a která m sí být objektivní a veřejně příst pná a
m sí být platňována nediskriminačním způsobem, aby bylo
zajištěno řádné f ngování vnitřního trhu s elektřino .
Přihlíží se k ekonomické prioritě elektřiny z dost pných
výrobních zařízení nebo přenosů z propojovacích vedení,
jakož i k technickým omezením soustavy.
3. Členský stát od provozovatelů soustavy požad je, aby při
dispečink výrobních zařízení vy žívajících obnovitelné
zdroje energie jednali v souladu s článkem 16 směrnice
2009/28/ES. Dále mohou od provozovatele soustavy
požadovat, aby při dispečink výrobních zařízení dával
přednost výrobním zařízením s kombinovanou výrobo
tepla a elektřiny.
4. Členský stát může z důvod bezpečnosti dodávek nařídit,
aby byla dána přednost výrobním zařízením po žívajícím
domácí primární zdroje energetického paliva v rozsahu
nepřekrač jícím v kalendářním roce 15 % celkové primární
energie potřebné na výrob elektřiny spotřebované v daném
členském státě.
5. Reg lační orgány, stanoví-li tak daný členský stát, nebo
členské státy požad jí, aby provozovatelé přenosové
soustavy dodržovali minimální normy pro údržb a rozvoj
přenosové soustavy, včetně propojovací kapacity.
6. Pokud plní tuto funkci, získávají provozovatelé přenosové
soustavy energii, kterou po žívají ke krytí energetických
ztrát a k vytváření rezervní kapacity ve své so stavě,
transparentními, nediskriminačními a tržními postupy.
7. Pravidla přijatá provozovateli přenosové soustavy pro
vyrovnávání elektrizační soustavy m sí být objektivní,
transparentní a nediskriminační, včetně pravidel pro
účtování poplatků živatelům, kteří vy žívají jejich soustavu,
za energetickou nerovnováh . Podmínky poskytování těchto
sl žeb provozovateli přenosové soustavy, včetně pravidel a
sazeb, se stanoví pomocí metodik sl čitelných s čl. 37 odst. 6,
nediskriminačním a náklady odrážejícím způsobem, a
zveřejň jí se.
Článek 16
Zachování důvěrnosti provozovateli přenosové soustavy a
vlastníky přenosové soustavy
1. Aniž je dotčen článek 30 nebo kterákoli jiná zákonná
povinnost poskytovat informace, m sí každý provozovatel
přenosové soustavy a každý vlastník přenosové soustavy
zachovávat důvěrnost informací, které mají z obchodního
hlediska citlivou povahu a o kterých se dozví při výkon své
činnosti, a m sí zabránit tomu, aby byly informace o
vlastních činnostech, které mohou být výhodné z obchodního
hlediska, poskytovány diskriminačním způsobem. Zejména
nesmí poskytovat informace, které mají z obchodního
hlediska citlivou povahu, ostatním částem podniku, s
výjimko případů, kdy je to nezbytné k provedení obchodní
transakce. K zajištění úplného souladu s pravidly o oddělení
informací m sí členské státy zajistit, aby vlastník přenosové
soustavy a zbývající část podniku nevy žívali společné
sl žby, například společné právní sl žby, s výjimko sl žeb
čistě administrativní nebo informačně-technologické povahy.
2. Provozovatelé přenosové soustavy nesmějí v souvislosti s
prodeji nebo nák py elektřiny realizovanými podniky ve
sk pině zne žívat informace, které mají z obchodního
hlediska citlivou povahu a které získali od třetích osob v
souvislosti s poskytováním nebo sjednáváním příst p k
so stavě.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[185]
3. Informace, jež jsou nezbytné pro účinno hospodářsko
so těž a účinné f ngování trhu, se zveřejň jí. Touto
povinností není dotčeno zachovávání důvěrnosti informací,
které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.
KAPITOLA V
NEZÁVISLÝ PROVOZOVATEL PŘENOSOVÉ SOUSTAVY
Článek 17
Aktiva, zařízení, zaměstnanci a identita
1. Provozovatelé přenosové soustavy m sí být vybaveni
veškerými lidskými, technickými, fyzickými a finančními
zdroji potřebnými pro plnění svých povinností podle této
směrnice a v rámci výkon činnosti přenos elektřiny,
zejména:
a) aktiva nezbytná pro výkon činnosti přenos elektřiny,
včetně přenosové soustavy, vlastní provozovatel přenosové
soustavy;
b) zaměstnanci nezbytní pro výkon činnosti přenos
elektřiny, včetně výkon všech podnikových úkolů, jsou
zaměstnáni provozovatelem přenosové soustavy;
c) zapůjčování zaměstnanců a poskytování sl žeb ze strany a
ve prospěch jakýchkoli jiných částí vertikálně integrovaného
podniku se zakaz jí. Provozovatel přenosové soustavy může
poskytovat sl žby vertikálně integrovaném podniku,
pokud:
i) poskytování těchto sl žeb nesmí diskriminovat některé
živatele soustavy, je dost pné všem živatelům soustavy za
stejných podmínek a neomezuje či nenar š je hospodářsko
so těž ve výrobě nebo dodávkách ani této hospodářské
so těži nebrání; a
ii) podmínky poskytování těchto sl žeb byly schváleny
reg lačním orgánem;
d) aniž jsou dotčena rozhodn tí dozorčího orgán podle
článk 20, m sí mít provozovatel přenosové soustavy k
dispozici v řádné době odpovídající finanční zdroje na
b do cí investiční projekty nebo na nahrazení exist jících
aktiv poskytn té vertikálně integrovaným podnikem po
podání přísl šné žádosti ze strany provozovatele přenosové
soustavy.
2. Kromě činností vedených v článk 12 zahrnuje výkon
činnosti přenos elektřiny alespoň tyto činnosti:
a) zast pování provozovatele přenosové soustavy a kontakty
s třetími osobami a reg lačními orgány;
b) zast pování provozovatele přenosové soustavy v rámci
Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav pro
elektřin (dále jen "síť ENTSO pro elektřin ");
c) dělování a správa příst p pro třetí osoby, přičemž
nesmí docházet k diskriminaci rčitých živatelů soustavy
nebo rčitých skupin živatelů soustavy;
d) vybírání veškerých poplatků so visejících s přenosovo
soustavou, včetně poplatků za příst p, vyrovnávacích
poplatků za pomocné sl žby, jako například pořizování
sl žeb (náklady na vyrovnávání, energie na ztráty);
e) provoz, údržba a rozvoj bezpečné, efektivní a hospodárné
přenosové soustavy;
f) investiční plánování zajišť jící dlouhodobou schopnost
soustavy poskytnout rozumnou úroveň poptávky a zar č jící
bezpečnost dodávek;
g) zřizování vhodných společných podniků, včetně
společných podniků za účasti jednoho nebo více
provozovatelů přenosové soustavy, burz pro obchodování s
elektřino a dalších důležitých s bjektů, a plnění cíle
vytváření regionálních trhů nebo podpory liberalizačních
procesů; a
h) všechny podnikové sl žby, včetně právních sl žeb,
účetnictví a sl žeb informačních technologií.
3. Provozovatelé přenosové soustavy mají právní formu
akciových společností nebo společností s r čením omezením
ve smyslu článk 1 směrnice Rady 68/151/EHS.
4. Provozovatel přenosové soustavy nesmí svou podnikovou
identitou, kom nikací, logem a infrastrukturou vádět v
omyl, pokud jde o samostatnou identitu vertikálně
integrovaného podniku nebo některé jeho části.
5. Provozovatel přenosové soustavy nesmí mít s žádno částí
vertikálně integrovaného podniku společné systémy
informačních technologií nebo vybavení, prostory ani
bezpečnostní příst pové systémy a ani pro systémy
informačních technologií nebo vybavení a bezpečnostní
příst pové systémy nevy žívá stejných poradců či externích
dodavatelů.
6. Audity účetnictví provozovatelů přenosové soustavy
provádějí a ditoři jiní než ti, kteří provádějí audity
vertikálně integrovaného podniku nebo jakékoli jeho části.
Článek 18
Nezávislost provozovatele přenosové soustavy
1. Aniž jsou dotčena rozhodn tí dozorčího orgán podle
článk 20, m sí mít provozovatel přenosové soustavy:
a) účinná rozhodovací oprávnění, nezávislá na vertikálně
integrovaném podniku, pokud jde o aktiva n tná k provozu,
držování nebo rozvoji přenosové soustavy; a
b) oprávnění získávat peníze na kapitálovém trhu, zejména
půjčováním a navyšováním kapitál .
2. Provozovatel přenosové soustavy jedná vždy tak, aby
zajistil, že má zdroje potřebné k řádném a účinném
výkon činnosti přenos , a rozvíjí a drž je efektivní,
bezpečno a hospodárno přenosovo soustavu.
3. Dceřiné společnosti vertikálně integrovaného podniku
vykonávající funkce výroby nebo dodávek nemají žádný
přímý nebo nepřímý podíl v provozovateli přenosové
soustavy. Provozovatel přenosové soustavy nemá žádný
přímý nebo nepřímý podíl v žádné dceřiné společnosti
vertikálně integrovaného podniku vykonávajícího funkce
výroby nebo dodávek, ani nepřijímá dividendy nebo nemá z
této dceřiné společnosti žádný jiný finanční prospěch.
4. Celková řídící struktura a podnikové stanovy
provozovatele přenosové soustavy zajistí sk tečno
nezávislost provozovatele přenosové soustavy v souladu s
stanoveními této kapitoly. Vertikálně integrovaný podnik
nesmí přímo nebo nepřímo rčovat konk renční chování
provozovatele přenosové soustavy, pokud jde o každodenní
aktivity provozovatele přenosové soustavy a řízení přísl šné
sítě nebo pokud jde o činnosti nezbytné pro příprav
desetiletého plán rozvoje sítě podle článk 22.
5. Při plnění svých úkolů podle článk 12 a čl. 17 odst. 2 této
směrnice a v souladu s články 14, 15 a 16 nařízení (ES) č.
714/2009 provozovatelé přenosové soustavy nesmí
diskriminovat žádné osoby či subjekty a neomezí ani
nenar ší hospodářsko so těž ve výrobě či dodávkách ani
této hospodářské so těži nebrání.
6. Jakékoli obchodní nebo finanční vztahy mezi vertikálně
integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové
soustavy, včetně půjček poskytovaných provozovatelem
přenosové soustavy vertikálně integrovaném podniku, jsou
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[186]
v souladu s tržními podmínkami. Provozovatel přenosové
soustavy vede podrobné záznamy o takových obchodních a
finančních vztazích a na žádost je zpříst pní reg lačním
orgán .
7. Provozovatel přenosové soustavy předkládá ke schválení
reg lačním orgánem veškeré obchodní a finanční dohody s
vertikálně integrovaným podnikem.
8. Provozovatel přenosové soustavy informuje reg lační
orgán o finančních zdrojích vedených v čl. 17 odst. 1 písm.
d), které jsou k dispozici pro b do cí investiční projekty
nebo pro nahrazování exist jících aktiv.
9. Vertikálně integrovaný podnik se zdrží veškerých činností,
jimiž brání provozovateli přenosové soustavy v plnění jeho
povinností podle této kapitoly nebo ho při plnění těchto
povinností poškoz je, a nepožad je, aby jej provozovatel
přenosové soustavy při plnění těchto povinností žádal o
povolení.
10. Podnik, který byl certifikován reg lačním orgánem jako
podnik splň jící požadavky této kapitoly je přísl šným
členským státem schválen a rčen jako provozovatel
přenosové soustavy. Po žije se certifikační postup b ď podle
článk 10 této směrnice a článk 3 nařízení (ES) č.
714/2009, nebo podle článk 11 této směrnice.
Článek 19
Nezávislost zaměstnanců a vedení provozovatele přenosové
soustavy
1. Rozhodn tí týkající se jmenování a opětovného jmenování,
pracovních podmínek včetně odměn a končení f nkčního
období osob odpovědných za řízení nebo členů správních
orgánů provozovatele přenosové soustavy přijímá dozorčí
orgán provozovatele přenosové soustavy jmenovaný podle
článk 20.
2. Reg lačním orgán se oznámí identita a podmínky
f nkčního období, doba trvání a končení f nkčního období
osob jmenovaných dozorčím orgánem pro jmenování nebo
obnovení jmenování jako osob odpovědných za výkonné
řízení nebo jako členů správních orgánů provozovatele
přenosové soustavy, jakož i důvody pro jakékoli navrhované
rozhodn tí o končení takových f nkčních období. Tyto
podmínky a rozhodn tí, na které odkazuje odstavec 1, se
stávají závaznými pouze v případě, že do tří týdnů od
oznámení nevznesl reg lační orgán proti nim námitk .
Reg lační orgán může vznést námitk proti rozhodn tí
podle odstavce 1:
a) vyvstanou-li pochybnosti ohledně odborné nezávislosti
jmenované osoby odpovědné za řízení nebo člena správních
orgánů, nebo
b) v případě předčasného končení f nkčního období,
exist jí-li pochybnosti o jeho důvodnosti.
3. Po období tří let před jmenováním osob odpovědných za
řízení nebo do správních orgánů provozovatele přenosové
soustavy, na které se vztahuje tento odstavec, nesmí tyto
osoby zastávat odborné postavení nebo mít odpovědnost,
zájem nebo podnikatelský vztah, přímo nebo nepřímo se
týkající vertikálně integrovaného podniku nebo jakékoli jeho
části a nebo jeho podílníků držících kontrolní podíly jiné než
provozovatele přenosové soustavy.
4. Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů
provozovatele přenosové soustavy a zaměstnanci
provozovatele přenosové soustavy nesmí mít žádné jiné
odborné postavení nebo odpovědnost, zájem nebo
podnikatelský vztah, přímo nebo nepřímo, týkající se
jakékoli jiné části vertikálně integrovaného podniku nebo
jeho podílníků držících kontrolní podíly.
5. Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů
provozovatele přenosové soustavy a zaměstnanci
provozovatele přenosové soustavy nesmí mít přímo nebo
nepřímo žádný zájem v jakékoli části vertikálně
integrovaného podniku jiné než provozovatel přenosové
soustavy a nemají v tomto směr žádný finanční prospěch.
Jejich odměňování nezávisí na činnostech nebo výsledcích
vertikálně integrovaného podniku jiných než činnostech
nebo výsledcích provozovatele přenosové soustavy.
6. M sí být zar čena účinná práva na odvolání se k
reg lačním orgán ohledně jakýchkoli stížností ze strany
osob odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů
provozovatele přenosové soustavy vůči předčasným
končením jejich f nkčního období.
7. Po skončení jejich f nkčního období u provozovatele
přenosové soustavy nesmí mít osoby odpovědné za jeho
řízení nebo členové jeho správních orgánů po dobu nejméně
čtyř let jakékoli odborné postavení nebo odpovědnost, zájem
nebo podnikatelský vztah týkající se jakékoli části vertikálně
integrovaného podniku jiného než provozovatel přenosové
soustavy nebo jeho podílníků držících kontrolní podíl.
8. Ustanovení odstavce 3 se vztah jí na většin osob
odpovědných za řízení nebo členů správních orgánů
provozovatele přenosové soustavy.
Osoby odpovědné za řízení nebo členové správních orgánů
provozovatele přenosové soustavy, na které se nevztah jí
stanovení odstavce 3, nesmí ve vertikálně integrovaném
podniku vykonávat žádno řídící nebo jinou významno
funkci po dobu alespoň šesti měsíců před svým jmenováním.
Ustanovení prvního pododstavce tohoto odstavce a odstavců
4 až 7 se vztah jí na všechny osoby, jež patří k výkonném
řízení, a na osoby jim přímo podřízené v záležitostech
týkajících se provozování, údržby a rozvoje sítě.
Článek 20
Dozorčí orgán
1. Provozovatel přenosové soustavy má dozorčí orgán, který
je odpovědný za přijímání rozhodn tí, která mají značný
dopad na hodnotu aktiv podílníků provozovatele přenosové
soustavy, a to zejména za přijímání rozhodn tí týkajících se
schválení ročních a dlo hodobých finančních plánů, úrovně
zadl ženosti provozovatele přenosové soustavy a výše
dividend rozdělených mezi podílníky. Dozorčí orgán
nepřijímá rozhodn tí o záležitostech, které se týkají
každodenní činnosti provozovatele přenosové soustavy a
správy sítě nebo činností nezbytných pro vypracování
desetiletého plán rozvoje sítě podle článk 22.
2. Dozorčí orgán se skládá z členů zast p jících vertikálně
integrovaný podnik, členů zast p jících podílníky třetích
osob a, pokud to přísl šné právo některého členského stát
stanoví, členy zast p jící jiné zainteresované strany, jako
například zaměstnance provozovatele přenosové soustavy.
3. Ustanovení čl. 19 odst. 2 prvního pododstavce a čl. 19 odst.
3 až 7 se po žijí alespoň na takový počet členů dozorčího
orgán , který je o jeden nižší než polovina všech jeho členů.
Ustanovení čl. 19 odst. 2 dr hého pododstavce písm. b) se
po žije na všechny členy dozorčího orgán .
Článek 21
Program shody a kontrolor shody
1. Členské státy zajistí, aby provozovatelé přenosové
soustavy vypracovali a provedli programy shody, které
stanoví opatření přijímaná s cílem zajistit, že nedojde k
diskriminačním chování, a aby bylo přiměřeně sledováno
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[187]
plnění tohoto programu. Program shody stanoví konkrétní
povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle.
Program shody podléhá schválení reg lačním orgánem. Aniž
jsou dotčeny pravomoci národního reg lačního orgán ,
soulad s programem je nezávisle sledován kontrolorem
shody.
2. Kontrolor shody je jmenován dozorčím orgánem, přičemž
jeho jmenování podléhá schválení reg lačním orgánem.
Reg lační orgán může odmítno t jmenování kontrolora
shody pouze z důvodů nedostatku nezávislosti nebo odborné
způsobilosti. Kontrolor shody může být fyzickou nebo
právnicko osobou. Na kontrolora shody se vztahuje čl. 19
odst. 2 až 8.
3. Kontrolor shody má na starosti:
a) sledování provádění programu shody;
b) vypracování výroční zprávy vádějící opatření přijatá k
provedení programu shody a její předložení reg lačním
orgán ;
c) podávání zpráv dozorčím orgán a podávání dopor čení
k programu shody a jeho provádění;
d) oznamování veškerých podstatných por šení předpisů v
souvislosti s prováděním programu shody reg lačním
orgán ; a
e) podávání zpráv reg lačním orgán o jakýchkoli
obchodních a finančních vztazích mezi vertikálně
integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové
soustavy.
4. Kontrolor shody předkládá reg lačním orgán
navrhovaná rozhodn tí o investičním plán nebo o
individ álních investicích v síti. To nastává nejpozději v
okamžik , kdy vedení nebo přísl šný správní orgán
provozovatele přenosové soustavy předkládá tato
rozhodn tí dozorčím orgán .
5. Pokud vertikálně integrovaný podnik v rámci valného
shromáždění nebo volbou provedenou jím jmenovanými
členy dozorčí rady zabránil přijetí rozhodn tí za účelem
odmítn tí nebo odkladu investic v síti, jež mělo být podle
desetiletého plán rozvoje sítě provedeno v násled jících
třech letech, kontrolor shody to oznámí reg lačním orgán ,
který poté jedná v souladu s článkem 22.
6. Podmínky prav jící mandát nebo podmínky zaměstnání
kontrolora shody, včetně délky jeho mandát , jsou
předmětem schválení reg lačním orgánem. Tyto podmínky
zajišť jí nezávislost kontrolora shody, a to i tím, že mu
zajišť jí veškeré zdroje nezbytné pro plnění jeho povinností.
Během svého mandát nesmí kontrolor shody přímo ani
nepřímo zastávat odbornou funkci ani nést odpovědnost či
mít zájem v žádném vertikálně integrovaném podniku či jeho
části a ani ve vztahu k jeho ovládajícím podílníkům.
7. Kontrolor shody pravidelně podává ústní nebo písemné
zprávy reg lačním orgán a má právo pravidelně podávat
ústní nebo písemné zprávy dozorčím orgán provozovatele
přenosové soustavy.
8. Kontrolor shody se může účastnit všech zasedání řídících
nebo správních orgánů provozovatele přenosové soustavy a
dozorčího orgán a valného shromáždění. Kontrolor shody
se účastní všech zasedání, která se zabývají těmito otázkami:
a) podmínkami příst p do sítě definovanými v nařízení (ES)
č. 714/2009, zejména pokud jde o sazby, příst pové sl žby
pro třetí osoby, přidělování kapacit a řízení přetížení,
transparentnost, vyvažování a dr hotné trhy;
b) projekty prováděnými s cílem provozovat, držovat a
rozvíjet přenosovo soustavu, včetně investic do vzájemného
propojení a připojení;
c) pořizováním energie nebo jejím prodejem n tnými pro
provoz přenosové soustavy.
9. Kontrolor shody sleduje, jak provozovatel přenosové
soustavy plní stanovení článk 16.
10. Kontrolor shody má příst p ke všem důležitým údajům a
do všech kanceláří provozovatele přenosové soustavy a ke
všech informacím nezbytným pro plnění svých úkolů.
11. Dozorčí orgán může propustit kontrolora shody po
předchozím souhlasu reg lačního orgán . Na žádost
reg lačního orgán odvolá kontrolora shody z důvodů
nedostatečné nezávislosti nebo odborné způsobilosti.
12. Kontrolor shody má příst p do kanceláří provozovatele
přenosové soustavy bez předchozího ohlášení.
Článek 22
Rozvoj sítě a pravomoci k přijímání investičních rozhodn tí
1. Provozovatelé přenosové soustavy předkládají každoročně
reg lačním orgán desetiletý plán rozvoje sítě založený na
dosavadní a prognózované nabídce a poptávce po konzultaci
všech přísl šných zúčastněných stran. Tento plán rozvoje
sítě obsahuje účinná opatření s cílem zajistit přiměřenost
soustavy a bezpečnosti dodávek.
2. Desetiletý plán rozvoje sítě zejména:
a) rč je pro potřeby účastníků trhu, kterou hlavní
přenosovo infrastrukturu je třeba vybudovat nebo
modernizovat v průběh příštích deseti let;
b) zahrnuje veškeré investice, o nichž již bylo rozhodnuto, a
rč je nové investice, které m sí být provedeny v příštích
třech letech; a
c) stanovuje časový rámec pro všechny investiční projekty.
3. Při vypracovávání desetiletého plán rozvoje sítě provede
provozovatel přenosové soustavy přiměřené odhady o vývoji
výroby, dodávek, spotřeby a výměn s jinými zeměmi,
přičemž zohledň je investiční plány regionálních sítí a sítí
pro celé Společenství.
4. Reg lační orgán konzultuje desetiletý plán rozvoje sítě se
všemi sk tečnými nebo potenciálními živateli soustavy
otevřeně a transparentně. Osoby nebo podniky, které se
prohlaš jí za potencionální živatele soustavy, mohou být
požádány o předložení odůvodnění takových prohlášení.
Reg lační orgán zveřejní výsledky konz ltačního procesu,
zejména možno potřeb investic.
5. Reg lační orgán přezko má, zda desetiletý plán rozvoje
sítě zahrnuje veškeré investiční potřeby, na které bylo
po kázáno během konz ltačního procesu, a zda je v souladu
s nezávazným desetiletým plánem rozvoje sítě pro celé
Společenství (dále jen "plán rozvoje sítě pro celé
Společenství"), na který odkazuje čl. 8 odst. 3 písm. b)
nařízení (ES) č. 714/2009. Vyvstanou-li jakékoli pochybnosti
o souladu s plánem rozvoje sítě na úrovni Společenství,
reg lační orgán konzultuje agenturu. Reg lační orgán může
na provozovateli přenosové soustavy požadovat, aby svůj
desetiletý plán rozvoje sítě změnil.
6. Reg lační orgán sleduje a vyhodnocuje provádění
desetiletého plán rozvoje sítě.
7. V případech, kdy provozovatel přenosové soustavy, s
výjimko prvořadých důvodů mimo jeho kontrolu,
neprovede investici, která měla být podle desetiletého plán
rozvoje sítě provedena v příštích třech letech, členské státy
zajistí, aby se reg lační orgán zavázal přijmo t alespoň jedno
z níže vedených opatření, s cílem zajistit provedení dotyčné
investice, pokud je tato investice na základě nejnovějšího
desetiletého plán rozvoje sítě stále relevantní:
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[188]
a) požádat provozovatele přenosové soustavy o provedení
daných investic, nebo
b) zorganizovat nabídkové řízení otevřené libovolným
investorům týkající se dané investice, nebo
c) zavázat provozovatele přenosové soustavy, aby přijal
navýšení kapitál k financování n tných investic a možnil
nezávislým investorům účastnit se daného kapitál .
Pokud reg lační orgán vy žije svého oprávnění podle
prvního pododstavce písm. b), může zavázat provozovatele
přenosové soustavy, aby souhlasil s jedním nebo více z
násled jících opatření:
a) financování jakoukoli třetí osobou,
b) výstavb jakoukoli třetí osobou,
c) b dování nových vlastních aktiv, nebo
d) provoz nových vlastních aktiv.
Provozovatel přenosové soustavy poskytne investorům
veškeré informace n tné pro sk tečnění investice, připojí
nová aktiva k přenosové síti a obecně se vynasnaží co nejvíce
podpořit provádění investičního projektu.
Přísl šná finanční jednání podléhají souhlasu reg lačního
orgán .
8. Pokud reg lační orgán vy žije svého oprávnění podle odst.
7 prvního pododstavce, jsou náklady daných investic pokryty
odpovídajícími nařízeními v oblasti sazeb.
Článek 23
Pravomoci přijímat rozhodn tí ohledně připojení nových
elektráren k přenosové so stavě
1. Provozovatel přenosové soustavy zavede a zveřejní
transparentní a účinné postupy pro nediskriminační
připojení nových elektráren k přenosové so stavě. Tyto
postupy podléhají schválení národními reg lačními orgány.
2. Provozovatel přenosové soustavy nesmí odmítno t
připojení nové elektrárny na základě možných b do cích
omezení týkajících se dost pných síťových kapacit, např.
zatížení v odlehlých částech přenosové soustavy.
Provozovatel přenosové soustavy poskytne nezbytné
informace.
3. Provozovatel přenosové soustavy nesmí odmítno t nové
místo připojení s odůvodněním, že to povede k dodatečným
nákladům so visejícím s n tným zvyšováním kapacity prvků
soustavy v těsné blízkosti místa připojení.
KAPITOLA VI
PROVOZOVÁNÍ DISTRIBUČNÍ SOUSTAVY
Článek 24
Určení provozovatelů distrib ční soustavy
Členské státy rčí nebo požádají podniky, které vlastní
distrib ční soustavu nebo za ni odpovídají, aby na dobu
stanovenou členskými státy a s přihlédn tím k účinnosti a
hospodářské rovnováze rčily jednoho nebo více
provozovatelů distrib ční soustavy. Členské státy zajistí, aby
provozovatelé distrib ční soustavy jednali v souladu s články
25, 26 a 27.
Článek 25
Úkoly provozovatelů distrib ční soustavy
1. Provozovatel distrib ční soustavy odpovídá za
dlo hodobé zajištění schopnosti soustavy uspokojovat
přiměřeno poptávk po distribuci elektřiny a za
hospodárný způsob provozu, údržby a rozvoje bezpečné,
spolehlivé a účinné distrib ční soustavy elektřiny ve své
oblasti s náležitým ohledem na životní prostředí a
energetickou účinnost.
2. V žádném případě nesmí diskriminovat živatele soustavy
nebo kategorie živatelů soustavy, zejména pokud jde o
zvýhodňování podniků ve sk pině.
3. Provozovatel distrib ční soustavy poskytuje živatelům
soustavy informace, které potřeb jí pro účinný příst p k
so stavě, včetně jejího účinného vy žití.
4. Členský stát může ložit provozovateli distrib ční
soustavy, aby při spo štění výrobních zařízení dával
přednost zařízením vy žívajícím obnovitelné zdroje energie
nebo odpad nebo zařízením vyrábějícím so časně elektřin i
teplo.
5. Pokud plní tuto funkci, získává provozovatel distrib ční
soustavy energii, kterou po žívá ke krytí energetických ztrát
a k vytváření rezervní kapacity ve své so stavě,
transparentními, nediskriminačními a tržními postupy.
Tímto požadavkem není dotčeno po žívání elektřiny získané
podle smluv zavřených před 1. lednem 2002.
6. Odpovídá-li provozovatel distrib ční soustavy za
vyrovnávání elektrizační distrib ční soustavy, m sí být
pravidla, která přijímá za tímto účelem, objektivní,
transparentní a nediskriminační, včetně pravidel pro
účtování poplatků živatelům, kteří vy žívají jeho soustavu,
za energetickou nerovnováh . Podmínky poskytování těchto
sl žeb provozovateli distrib ční soustavy, včetně pravidel a
sazeb, se stanoví v souladu s čl. 37 odst. 6 nediskriminačním
a náklady odrážejícím způsobem, a zveřejň jí se.
7. Při plánování rozvoje distrib ční soustavy zvaž je
provozovatel distrib ční soustavy opatření v oblasti
energetické účinnosti/řízení poptávky nebo distrib ované
výroby, která by mohla nahradit potřeb modernizace nebo
nahrazování energetických kapacit.
Článek 26
Oddělení vlastnictví provozovatelů distrib ční soustavy
1. Je-li provozovatel distrib ční soustavy so částí vertikálně
integrovaného podniku, m sí být nezávislý, přinejmenším
pokud jde o právní formu, organizaci a rozhodování, na
ostatních činnostech, které neso visejí s distrib cí. Tento
požadavek nepředstav je povinnost oddělit vlastnění aktiv
provozovatele distrib ční soustavy od vertikálně
integrovaného podniku.
2. Kromě požadavků odstavce 1, pokud je provozovatel
distrib ční soustavy so částí vertikálně integrovaného
podniku, m sí být nezávislý, pokud jde o organizaci a
rozhodování, na ostatních činnostech, které neso visejí s
distrib cí. Aby se tohoto dosáhlo, po žijí se tato minimální
kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distrib ční
soustavy nesmějí být zapojeny do podnikových struktur
integrovaného elektroenergetického podniku přímo nebo
nepřímo pověřeného běžným provozem spojeným s
výrobo , přenosem a dodávkami elektřiny;
b) m sí být přijata vhodná opatření, aby profesionální zájmy
osob odpovědných za řízení provozovatele distrib ční
soustavy byly brány v úvah takovým způsobem, který
zajišť je, že jsou schopny jednat nezávisle;
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[189]
c) provozovatel distrib ční soustavy má účinná rozhodovací
práva nezávislá na integrovaném elektroenergetickém
podniku, pokud jde o aktiva n tná pro provoz, údržb nebo
rozvoj soustavy. K plnění těchto úkolů m sí mít provozovatel
distrib ční soustavy k dispozici potřebné zdroje, včetně
lidských, technických, fyzických a finančních zdrojů. Nemělo
by to bránit existenci náležitých koordinačních mechanismů
zajišť jících ochranu práv mateřské společnosti na dohled
nad řízením a hospodařením, pokud jde o návratnost aktiv v
dceřiné společnosti, nepřímo reg lovaných v souladu s čl. 37
odst. 6. Umožň je to mateřské společnosti zejména
schvalovat roční finanční plán nebo jakýkoli rovnocenný
nástroj provozovatele distrib ční soustavy a stanovovat
pa šální limity pro úroveň zadl ženosti své dceřiné
společnosti. Ne možň je to mateřské společnosti vydávat
příkazy týkající se běžného provozu, ani pokud jde o
jednotlivá rozhodn tí týkající se výstavby nebo modernizace
distrib čního vedení nepřekrač jící podmínky schváleného
finančního plán nebo jakéhokoli rovnocenného nástroje;
d) provozovatel distrib ční soustavy stanoví program shody,
který stanoví opatření přijímaná za účelem vylo čení
diskriminačního chování a zajistí dostatečné sledování
plnění programu. Program shody stanoví konkrétní
povinnosti zaměstnanců potřebné pro splnění tohoto cíle.
Osoba nebo subjekt pověřený sledováním programu shody,
kontrolor shody provozovatele distrib ční soustavy,
předkládá reg lačním orgán vedeném v čl. 35 odst. 1
výroční zpráv s popisem přijatých opatření. Tato zpráva se
zveřejň je. Kontrolor shody provozovatele distrib ční
soustavy m sí být plně nezávislý a k plnění svých úkolů m sí
mít příst p ke všem nezbytným informacím provozovatele
distrib ční soustavy i případných podniků ve sk pině.
3. Je-li provozovatel distrib ční soustavy so částí vertikálně
integrovaného podniku, zajistí členské státy, aby činnosti
provozovatele distrib ční soustavy byly sledovány
reg lačními orgány či jinými přísl šným orgány, aby nemohl
vertikální integraci vy žívat k nar šování hospodářské
so těže. Vertikálně integrovaní provozovatelé distrib ční
soustavy zejména nesmějí ve svém vyst pování a v rámci
prosazování své obchodní značky vádět v omyl, pokud jde o
samostatnost dodavatelské divize vertikálně integrovaného
podniku.
4. Členské státy se mohou rozhodnout ne platňovat odstavce
1, 2 a 3 na integrované elektroenergetické podniky slo žící
méně než 100000 připojeným zákazníkům nebo obsl h jící
malé izolované soustavy.
Článek 27
Povinnost provozovatelů distrib ční soustavy zachovávat
důvěrnost
Aniž je dotčen článek 30 nebo kterákoli jiná zákonná
povinnost poskytovat informace, m sí provozovatel
distrib ční soustavy zachovávat důvěrnost informací, které
mají z obchodního hlediska citlivou povahu a o kterých se
dozví při výkon své činnosti, a m sí zabránit tomu, aby byly
zveřejněné informace o vlastních činnostech, které mohou
být výhodné z obchodního hlediska, poskytovány
diskriminačním způsobem.
Článek 28
Uzavřené distrib ční soustavy
1. Členské státy mohou národním reg lačním orgánům nebo
jiným přísl šným orgánům ložit, aby soustavu, která
distribuuje elektřin v rámci geograficky vymezené
průmyslové či obchodní zóny nebo zóny sdílených sl žeb a
která nezajišť je, aniž je dotčen odstavec 4, dodávky pro
zákazníky v domácnostech, klasifikovaly jako zavřeno
distrib ční soustavu, pokud:
a) jsou provoz či výrobní proces živatelů této soustavy ze
zvláštních technických či bezpečnostních důvodů
integrovány; nebo
b) tato soustava distribuuje elektřin zejména vlastníkovi či
provozovateli této soustavy nebo podnikům s nimi
spojenými.
2. Členské státy mohou národním reg lačním orgánům
ložit, aby provozovatele zavřené distrib ční soustavy
osvobodily od:
a) povinnosti podle čl. 25 odst. 5 získávat energii, kterou
po žívá ke krytí energetických ztrát a k vytváření rezervní
kapacity ve své so stavě, transparentními,
nediskriminačními a tržními postupy;
b) povinnosti podle čl. 32 odst. 1, aby sazby nebo metodiky
pro jejich výpočet byly před vstupem v platnost schváleny v
souladu s článkem 37.
3. Pokud je dělena výjimka podle odstavce 2, jsou
platňované sazby nebo metodiky pro jejich výpočet
hodnoceny a schvalovány v souladu s článkem 37 na žádost
živatele zavřené distrib ční soustavy.
4. Nahodilé po žívání malým počtem domácností se
zaměstnáním nebo podobným spojením s majitelem
distrib ční soustavy, které se nacházejí v oblasti
obsl hované zavřeno distrib ční soustavou, nevyl č je
dělení výjimek podle odstavce 2.
Článek 29
Provozovatel kombinované soustavy
Ustanovení čl. 26 odst. 1 nebrání činnosti provozovatele
kombinované přenosové a distrib ční soustavy, pokud tento
provozovatel dodrž je stanovení čl. 9 odst. 1, článk 13 a
14 nebo kapitoly V nebo pokud se na něj vztahuje čl. 44 odst.
2.
KAPITOLA VII
ODDĚLENÍ ÚČETNICTVÍ A JEHO TRANSPARENTNOST
Článek 30
Právo na příst p k účetnictví
1. Členské státy nebo jimi rčené přísl šné orgány, včetně
reg lačních orgánů vedených v článk 35, mají právo na
příst p k účetnictví elektroenergetických podniků
vedených v článk 31, pokud je to nezbytné k plnění jejich
úkolů.
2. Členské státy nebo jimi rčené přísl šné orgány, včetně
reg lačních orgánů vedených v článk 34, m sí zachovávat
důvěrnost informací, které mají z obchodního hlediska
citlivou povahu. Členské státy mohou upravit sdělování
těchto informací, pokud je to nezbytné k plnění úkolů
přísl šných orgánů.
Článek 31
Oddělení účetnictví
1. Členské státy přijmo nezbytná opatření, aby účetnictví
elektroenergetických podniků bylo vedeno v souladu s
odstavci 2 a 3.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[190]
2. Elektroenergetické podniky bez ohledu na režim
vlastnictví nebo právní formu vyprac jí, předloží k auditu a
zveřejní své roční účetní závěrky v souladu s stanoveními
vnitrostátních právních předpisů o ročních účetních
závěrkách kapitálových společností, přijatých podle čtvrté
směrnice Rady 78/660/EHS ze dne 25. července 1978,
založené na čl. 44 odst. 2 písm. g) Smlouvy, o ročních
účetních závěrkách některých forem společností.
Podniky, které nemají zákonno povinnost zveřejňovat své
roční účetní závěrky, chovávají jedno vyhotovení k dispozici
pro veřejnost ve svém sídle.
3. Elektroenergetické podniky vedou ve svém vnitřním
účetnictví odděleně své přenosové a distrib ční činnosti tak,
jak by to bylo požadováno, kdyby dotyčné činnosti prováděly
samostatné podniky, s cílem zamezit diskriminaci,
vzájemném s bvencování a nar šování hospodářské
so těže. Vedou rovněž účetnictví, které může být
konsolidované, o ostatních elektrizačních činnostech, které
se netýkají přenos ani distribuce. Do 1. července 2007 m sí
vést oddělené účetnictví pro činnosti v oblasti dodávek pro
oprávněné zákazníky a pro neoprávněné zákazníky. Výnosy z
vlastnictví přenosové nebo distrib ční soustavy se v
účetnictví vykaz jí odděleně. Případně vedou konsolidované
účetnictví pro ostatní jiné než elektrizační činnosti. Vnitřní
účetnictví zahrne rozvahu a výsledovk pro každo činnost.
4. Audit vedený v odstavci 2 ověří zejména dodržování
povinností zamezení diskriminace a vzájemného
s bvencování, vedených v odstavci 3.
KAPITOLA VIII
ORGANIZACE PŘÍSTUPU DO SOUSTAVY
Článek 32
Příst p třetích osob
1. Členské státy zajistí zavedení systém pro příst p třetích
osob k přenosovým a distrib čním so stavám na základě
zveřejněných sazeb po žitelných na oprávněné zákazníky a
po žívaných objektivně a bez diskriminace mezi živateli
soustavy. Členské státy zajistí, aby tyto sazby nebo metodiky
pro jejich výpočet byly před vstupem v platnost schváleny v
souladu s článkem 37 a aby tyto sazby a metodiky, jsou-li
schváleny jen metodiky, byly před vstupem v platnost
zveřejněny.
2. Provozovatel přenosové nebo distrib ční soustavy může
odmítno t příst p, pokud postrádá nezbytnou kapacitu. Pro
toto odmítn tí m sí být řádně podložené důvody, zejména s
ohledem na článek 3, založené na objektivních, technicky a
ekonomicky ospravedlnitelných kritériích. Reg lační orgány,
stanoví-li tak daný členský stát, nebo členské státy zajistí,
aby byla tato kritéria důsledně platňována a aby živatel,
kterém byl odmítn t příst p, mohl vy žít postupu pro
řešení sporů. Pokud je to žádo cí a pokud došlo k odmítn tí
příst p , reg lační orgány dále zajistí, aby provozovatel
přenosové nebo distrib ční soustavy poskytl náležité
informace o opatřeních, která budou nezbytná k posílení
soustavy. Osobě požad jící takové informace může být
účtován přiměřený poplatek odrážející náklady na jejich
poskytn tí.
Článek 33
Otevírání trhu a vzájemnost
1. Členské státy zajistí, aby za oprávněné zákazníky byli
považováni:
a) do 1. července 2004 oprávnění zákazníci stanovení v čl. 19
odst. 1 až 3 směrnice 96/92/ES. Členské státy zveřejní do 31.
ledna každého roku kritéria pro definování těchto
oprávněných zákazníků;
b) od 1. července 2004 všichni zákazníci mimo domácnosti;
c) od 1. července 2007 všichni zákazníci.
2. Aby se předešlo nerovnováze při otevírání trhů s
elektřino :
a) smlouvy na dodávky elektřiny s oprávněným zákazníkem
v so stavě jiného členského stát se nezakaz jí, je-li
zákazník považován za oprávněného v obou daných
so stavách; a
b) pokud jsou transakce popsané v písmen a) odmítn ty
kvůli tomu, že je zákazník oprávněný jen v jedné z obou
soustav, může Komise s přihlédn tím k situaci na trhu a k
obecném zájm nařídit odmítající straně provést
požadované dodávky na žádost členského stát , v němž je
oprávněný zákazník usazen.
Článek 34
Přímá vedení
1. Členské státy přijmo nezbytná opatření, která možní:
a) výrobcům elektřiny a podnikům dodávajícím elektřin
sazeným na jejich území zásobovat své vlastní provozy,
dceřiné společnosti a oprávněné zákazníky prostřednictvím
přímých vedení; a
b) všem oprávněným zákazníkům sazeným na jejich území,
aby byli výrobci a dodavatelskými podniky zásobováni
prostřednictvím přímých vedení.
2. Členské státy stanoví kritéria pro povolení výstavby
přímých vedení na svém území. Tato kritéria m sí být
objektivní a nediskriminační.
3. Možnost dodávek elektřiny prostřednictvím přímých
vedení podle odstavce 1 tohoto článk nemá vliv na možnost
zavírat smlouvy o dodávkách elektřiny podle článk 32.
4. Členské státy mohou podmínit vydání povolení k výstavbě
přímého vedení b ď odmítn tím příst p do soustavy
případně na základě článk 32, anebo zahájením smírčího
řízení podle článk 37.
5. Členské státy mohou odmítno t povolit výstavb přímého
vedení, pokud by dělení tohoto povolení bránilo
platňování článk 3. Toto odmítn tí m sí být řádně
odůvodněno.
KAPITOLA IX
NÁRODNÍ REGULAČNÍ ORGÁNY
Článek 35
Určení a nezávislost reg lačních orgánů
1. Každý členský stát rčí jediný národní reg lační orgán na
vnitrostátní úrovni.
2. Odstavec 1 tohoto článk se nedotýká rčení jiných
reg lačních orgánů na regionální úrovni v některých
členských státech, pokud je jmenován jediný zást pce pro
reprezentační a kontaktní účely na úrovni Společenství v
radě reg lačních orgánů Agentury pro spol práci
energetických reg lačních orgánů v souladu s čl. 14 odst. 1
nařízení (ES) č. 713/2009.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[191]
3. Odchylně od odstavce 1 tohoto článk může členský stát
rčit reg lační orgány pro malé soustavy na geograficky
samostatném území, které má v roce 2008 spotřeb menší
než 3 % celkové spotřeby členského stát , jehož je so částí.
To se nedotýká jmenování jediného zást pce pro
reprezentační a kontaktní účely na úrovni Společenství v
radě reg lačních orgánů Agentury pro spol práci
energetických reg lačních orgánů v souladu s čl. 14 odst. 1
nařízení (ES) č. 713/2009.
4. Členské státy zar čí nezávislost reg lačního orgán a
zajistí, aby své pravomoci vykonával nestranně a
transparentně. Za tímto účelem členské státy zajistí, aby při
plnění reg lačních úkolů stanovených touto směrnicí a
so visejícími právními předpisy reg lační orgán:
a) byl právně odlišný od jakéhokoli jiného veřejnoprávního
nebo so kromoprávního subjektu a na něm f nkčně
nezávislý,
b) zajistil, aby jeho zaměstnanci a osoby odpovědné za jeho
řízení
i) jednali nezávisle na jakémkoli tržním zájm a
ii) při plnění svých reg lačních úkolů nevyhledávali ani
nepřijímali přímé pokyny od vlády nebo jiného
veřejnoprávního nebo so kromoprávního subjektu. Tímto
požadavkem není dotčeno případná úzká spol práce s jinými
přísl šnými vnitrostátními orgány nebo všeobecné politické
pokyny vydané přísl šno vládo a které se netýkají
reg lačních pravomocí a povinností podle článk 37.
5. Za účelem ochrany nezávislosti reg lačních orgánů
členské státy zejména zajistí, aby:
a) reg lační orgán mohl přijímat samostatná rozhodn tí
nezávisle na jakémkoli politickém subjektu a měl samostatné
roční rozpočtové prostředky, autonomii při plnění
přiděleného rozpočt a odpovídající lidské i finanční zdroje
pro výkon svých povinností; a
b) členové rady reg lačního orgán nebo – pokud reg lační
orgán radu nemá – nejvyššího vedení reg lačního orgán
byli jmenováni na pevně stanovenou dobu v délce pěti až
sedmi let, kterou lze jednou obnovit.
Pokud jde o první pododstavec písm. b), členské státy zajistí
vhodný rotační systém pro radu nebo nejvyšší vedení. Členy
představenstva nebo nejvyššího vedení, pokud reg lační
orgán představenstvo nemá, je během jejich f nkčního
období možné z funkce odvolat jen v případě, že již neplní
podmínky stanovené v tomto článk nebo se dopustili
pochybení podle vnitrostátního práva.
Článek 36
Obecné cíle reg lačního orgán
Při plnění reg lačních úkolů stanovených v této směrnici
přijme reg lační orgán v rámci svých povinností a pravomocí
stanovených v článk 37, a to případně v úzké konzultaci s
dalšími přísl šnými vnitrostátními orgány, včetně orgánů
pro hospodářsko so těž, a aniž jsou dotčeny jejich
pravomoci, veškerá přiměřená opatření k dosažení těchto
cílů:
a) podpora – v úzké spol práci s agenturou, reg lačními
orgány ostatních členských států a s Komisí –
konk renceschopného, bezpečného a ekologicky
držitelného vnitřního trhu s elektřino v rámci Společenství
a otevření účinného trhu pro všechny zákazníky a dodavatele
ve Společenství a zajištění náležitých podmínek pro to, aby
elektroenergetické sítě fungovaly efektivně, spolehlivě a
zohledňovaly dlo hodobé cíle;
b) rozvoj konk renceschopných a řádně f ng jících
regionálních trhů v rámci Společenství za účelem dosažení
cíle vedeného v písmen a);
c) odstranění překážek bránících obchodování s elektřino
mezi členskými státy, mimo jiné rozvoj vhodných
přeshraničních přenosových kapacit k spokojení poptávky a
posilování integrace vnitrostátních trhů, což může usnadnit
toky elektřiny po celém Společenství;
d) pomoc v úsilí o rozvoj bezpečných, spolehlivých a
efektivních nediskriminačních soustav orientovaných na
spotřebitele při nejnižších možných nákladech, podpora
přiměřenosti soustav a v souladu s cíli všeobecné
energetické politiky i podpora energetické účinnosti a
integrace výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie s
malou i velkou kapacitou a distrib ované výroby jak v
přenosových, tak v distrib čních sítích;
e) snadnění příst p nové výrobní kapacity k síti, zejména
odstranění překážek, které by mohly bránit příst p nových
s bjektů vst p jících na trh a elektřině z obnovitelných
zdrojů energie;
f) zajištění toho, aby byly provozovatelům a živatelům
soustav poskytovány vhodné pobídky, jak krátkodobě, tak
dlo hodobě, ke zvyšování výkonnosti soustav a k podpoře
integrace trhu;
g) zajištění toho, aby pro zákazníky bylo přínosem účinné
f ngování přísl šného vnitrostátního trhu, podpora účinné
hospodářské so těže a zabezpečení ochrany spotřebitele;
h) pomoc při dosahování vysokých standardů niverzální a
veřejné sl žby ve vztahu k dodávkám elektřiny, přispívání k
ochraně zranitelných zákazníků a ke sl čitelnosti post pů
při výměně údajů potřebných pro přechod zákazníka k
novém dodavateli.
Článek 37
Povinnosti a pravomoci reg lačního orgán
1. Reg lační orgán má tyto povinnosti:
a) stanovovat nebo schvalovat sazby za přenos nebo
distribuci nebo přísl šné metodiky jejich výpočt , a to při
dodržování transparentních kritérií;
b) zajistit, aby provozovatelé přenosové a distrib ční
soustavy a případně přísl šní vlastníci soustavy, jakož i
všechny elektroenergetické podniky plnili své povinnosti
vyplývající z této směrnice a z dalších přísl šných právních
předpisů Společenství, včetně těch, které se týkají
přeshraničních otázek;
c) spolupracovat na přeshraničních otázkách s reg lačním
orgánem nebo orgány přísl šných členských států a s
agenturou;
d) dodržovat a provádět jakákoli relevantní právně závazná
rozhodn tí agentury a Komise;
e) každoročně podávat přísl šným orgánům členských států,
agent ře a Komisi zpráv o činnosti a plnění svých
povinností. Tato zpráva obsahuje přijatá opatření a dosažené
výsledky ve vztahu k jednotlivým úkolům vedeným v tomto
článk ;
f) zabezpečit, aby nedocházelo k žádným vzájemným
s bvencím mezi přenosovými, distrib čními a
dodavatelskými činnostmi;
g) sledovat investiční plány provozovatelů přenosové
soustavy a posuzovat ve své výroční zprávě investiční plány
provozovatelů přenosové soustavy, pokud jde o jejich soulad
s plánem rozvoje sítí pro celé Společenství vedeným v čl. 8
odst. 3 písm. b) nařízení (ES) č. 714/2009; toto poso zení
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[192]
může obsahovat dopor čení na změn těchto investičních
plánů;
h) sledovat dodržování pravidel pro bezpečnost a
spolehlivost sítě a přezko mávat dosažené výsledky v této
oblasti a dále stanovovat nebo schvalovat standardy a
požadavky na kvalitu sl žeb a dodávek nebo přispívat k
jejím dosažení spolu s ostatními přísl šnými orgány;
i) sledovat úroveň transparentnosti, včetně velkoobchodních
cen, a zajistit, aby elektroenergetické podniky dodržovaly
povinnost transparentnosti;
j) sledovat st peň a účinnost otevřenosti trhu a st peň
hospodářské so těže na velkoobchodní a maloobchodní
úrovni, včetně burz pro obchodování s elektřino , cen pro
zákazníky v domácnostech včetně systémů placení záloh,
počt případů přechod k jiném dodavateli, počt případů
odpojení, poplatků za údržb a její provádění a stížností
zákazníků v domácnostech, jakož i jakákoli nar šení nebo
omezení hospodářské so těže, včetně poskytování veškerých
relevantních informací a a pozorňování přísl šných orgánů
pro hospodářsko so těž na veškeré relevantní případy;
k) sledovat výskyt omez jících sml vních podmínek, včetně
výhradních doložek, které mohou bránit velkým zákazníkům
mimo domácnosti so běžně zavírat smlouvy s více
dodavateli nebo mohou omezit tuto jejich možnost a
případně informovat o této praxi vnitrostátní orgány pro
hospodářsko so těž;
l) respektovat sml vní svobodu, pokud jde o smlouvy na
přer šitelné dodávky a o dlo hodobé smlouvy, jestliže jsou
sl čitelné s právními předpisy Společenství a vnitrostátními
právními předpisy a jsou v souladu s politikami Společenství;
m) sledovat čas, který provozovatelé přenosové a distrib ční
soustavy potřeb jí na provedení připojení a oprav;
n) napomáhat spolu s ostatními přísl šnými orgány při
zajišťování účinnosti a prosazování opatření na ochranu
spotřebitele, včetně opatření stanovených v příloze I;
o) zveřejňovat alespoň jednou ročně dopor čení o souladu
dodavatelských cen s článkem 3 a předávat je případně
orgánům pro hospodářsko so těž;
p) zajišťovat příst p k údajům o spotřebě zákazníků,
možnění dobrovolného po žívání snadno sroz mitelného
harmonizovaného formát na vnitrostátní úrovni pro údaje o
spotřebě a rychlý příst p všech zákazníků k těmto údajům
podle přílohy A písm. h);
q) sledovat provádění pravidel, která se týkají úlohy a
povinností provozovatelů přenosové soustavy,
provozovatelů distrib ční soustavy, dodavatelů a zákazníků
a dalších účastníků trhu podle nařízení (ES) č. 714/2009;
r) sledovat investice do výrobních kapacit ve vztahu k
bezpečnosti dodávek;
s) sledovat technickou spol práci mezi provozovateli
přenosové soustavy Společenství a třetích zemí;
t) sledovat provádění ochranných opatření vedených v
článk 42; a
u) přispívat ke sl čitelnosti post pů pro výměn údajů
týkajících se nejvýznamnějších procesů na trhu na regionální
úrovni.
2. Pokud je to v některém členském státě stanoveno, mohou
být povinnosti sledování vedené v odstavci 1 prováděny
jinými orgány než reg lačními orgány. V takovém případě se
informace, které jsou výsledkem takového sledování,
zpříst pní co nejdříve reg lačním orgán .
Aniž jsou dotčeny konkrétní pravomoci reg lačního orgán a
v souladu se zásado lepší právní úpravy, si reg lační orgán
při výkon povinností vedených v odstavci 1 zachovává
svou nezávislost, a je-li to vhodné, konzultuje s provozovateli
přenosové soustavy a případně úzce spolupracuje s jinými
relevantními vnitrostátními orgány.
Žádné schválení ze strany reg lačního orgán nebo agentury
podle této směrnice nebrání tomu, aby v budoucnu reg lační
orgán v řádně odůvodněných případech po žil své
pravomoci podle tohoto článk nebo aby jakýkoli jiný
přísl šný orgán nebo Komise ložily sankce.
3. Je-li podle článk 13 rčen nezávislý provozovatel
soustavy, m sí reg lační orgán vedle povinností, které má
plnit podle odstavce 1 tohoto článk , rovněž:
a) sledovat dodržování povinností, které pro vlastníka
přenosové soustavy a nezávislého provozovatele soustavy
vyplývají z tohoto článk , a v souladu s odst. 4 písm. d)
kládat sankce za jejich nedodržení;
b) sledovat vztahy a komunikaci mezi nezávislým
provozovatelem soustavy a vlastníkem přenosové soustavy s
cílem zajistit, aby nezávislý provozovatel soustavy plnil své
povinnosti, a zejména schvalovat smlouvy a jednat jako
orgán pro řešení sporů mezi nezávislým provozovatelem
soustavy a vlastníkem přenosové soustavy, pokud jde o
případné stížnosti podané kteroukoli ze stran podle odstavce
11;
c) aniž je dotčen postup podle čl. 13 odst. 2 písm. c), ve
vztahu k prvním desetiletém plán rozvoje sítě schvalovat
investiční plány a víceletý plán rozvoje sítě předkládaný
každoročně nezávislým provozovatelem soustavy;
d) zajistit, aby sazby za příst p do sítě vybírané nezávislými
provozovateli soustavy zahrnovaly odměn pro vlastníka
nebo vlastníky sítě, která je přiměřená žívání aktiv dané sítě
a jakýmkoli novým investicím do těchto aktiv, pokud jsou
vynaloženy hospodárně a efektivně;
e) mít pravomoc provádět inspekce, včetně neohlášených
inspekcí, v prostorách vlastníka přenosové soustavy a
nezávislého provozovatele soustavy;
f) sledovat vy žívání poplatků za přetížení vybraných
nezávislými provozovateli soustav podle čl. 16 odst. 6
nařízení (ES) č. 714/2009.
4. Členské státy zajistí, aby reg lačním orgánům byly
děleny pravomoci, které jim možní účinně a rychle plnit
povinnosti vedené v odstavcích 1, 3 a 6. Za tímto účelem má
reg lační orgán alespoň tyto pravomoci:
a) vydávat závazná rozhodn tí týkající se
elektroenergetických podniků;
b) provádět šetření týkající se f ngování trhů s elektřino a
rozhodovat o jakýchkoli n tných a přiměřených opatřeních
na podporu účinné hospodářské so těže a zajištění řádného
f ngování trhu a kládat tato opatření. Pokud je to vhodné,
má reg lační orgán rovněž pravomoc spolupracovat při
provádění šetření so visejících s právními předpisy o
hospodářské so těži s vnitrostátním orgánem pro
hospodářsko so těž a reg lačními orgány pro finanční trhy
nebo Komisí;
c) vyžadovat od elektroenergetických podniků jakékoli
informace, jež jsou důležité pro plnění jeho úkolů, včetně
odůvodnění odmítn tí povolit příst p třetím stranám, a
jakékoli informace o opatřeních nezbytných pro posílení sítě;
d) kládat účinné, přiměřené a odraz jící sankce
elektroenergetickým podnikům, které neplní své povinnosti
vyplývající z této směrnice nebo z jakýchkoli relevantních
právně závazných rozhodn tí reg lačního orgán nebo
agentury, nebo ložení takových sankcí navrhnout
přísl šném soudu. To zahrnuje pravomoci kládat nebo
navrhovat ložení sankcí až do výše 10 % ročního obratu
provozovatele přenosové soustavy vůči provozovateli
přenosové soustavy nebo až do výše 10 % ročního obratu
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[193]
vertikálně integrovaného podniku vůči vertikálně
integrovaném podniku za případné neplnění přísl šných
povinností podle této směrnice; a
e) mít odpovídající pravomoci k provádění šetření a řešení
sporů podle odstavců 11 a 12.
5. Pokud byl rčen provozovatel přenosové soustavy v
souladu s kapitolou V, m sí mít reg lační orgán kromě
povinností a pravomocí podle odstavců 1 a 4 tohoto článk
alespoň tyto povinnosti a pravomoci:
a) kládat sankce v souladu s odst. 4 písm. d) za
diskriminační chování ve prospěch vertikálně integrovaného
podniku;
b) sledovat komunikaci mezi provozovatelem přenosové
soustavy a vertikálně integrovaným podnikem s cílem
zajistit, aby provozovatel přenosové soustavy plnil své
povinnosti;
c) vystupovat jako orgán pro řešení sporů mezi vertikálně
integrovaným podnikem a provozovatelem přenosové
soustavy, pokud jde o jakoukoli stížnost podle odstavce 11;
d) sledovat obchodní a finanční vztahy, včetně půjček mezi
vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem
přenosové soustavy;
e) schvalovat veškeré obchodní a finanční dohody mezi
vertikálně integrovaným podnikem a provozovatelem
přenosové soustavy za předpoklad , že tyto dohody jsou v
souladu s tržními podmínkami;
f) požadovat odůvodnění ze strany vertikálně integrovaného
podniku, pokud obdrží oznámení od kontrolora shody v
souladu s čl. 21 odst. 4.Toto odůvodnění m sí obsahovat
zejména důkazní materiály o tom, že nenastalo žádné
diskriminační chování zvýhodň jící vertikálně integrovaný
podnik;
g) provádět inspekce, včetně neohlášených inspekcí, v
kancelářích a zařízeních vertikálně integrovaného podniku a
provozovatele přenosové soustavy;
h) zadat všechny nebo konkrétní úkoly provozovatele
přenosové soustavy nezávislém provozovateli soustavy
jmenovaném v souladu s článkem 13 v případě trvalého
neplnění povinností podle této směrnice ze strany
provozovatele přenosové soustavy, zejména v případě
opakovaného diskriminačního chování ve prospěch
vertikálně integrovaného podniku.
6. Reg lační orgány jsou přísl šné pro stanovování nebo
schvalování alespoň metodik po žívaných pro výpočet nebo
stanovení podmínek s dostatečným předstihem předtím, než
vsto pí v platnost, pro
a) připojení a příst p k vnitrostátním sítím, včetně sazeb za
přenos a distribuci nebo jejich metodiky výpočt , přičemž
tyto sazby nebo metodiky m sí možňovat provádění
nezbytných investic do sítí tak, aby díky těmto investicím
bylo možné zabezpečit rentabilitu sítí;
b) poskytování vyrovnávacích sl žeb, které jsou realizovány
co nejhospodárněji a poskyt jí vhodné podněty pro živatele
sítě, aby vyrovnali svůj vstup a odběr. Vyrovnávací sl žby
m sí být poskytovány spravedlivým a nediskriminačním
způsobem a vycházet z objektivních kritériích; a
c) příst p k přeshraničním infrastr kt rám, včetně post pů
pro přidělování kapacity a řízení přetížení.
7. Metodiky či podmínky vedené v odstavci 6 jsou
zveřejňovány.
8. Při stanovování nebo schvalování sazeb nebo metodik
výpočt a vyrovnávacích sl žeb m sí reg lační orgány
zajistit, aby byly provozovatelům přenosové a distrib ční
soustavy poskytnuty přiměřené pobídky, jak krátkodobě, tak
dlo hodobě, pro zvyšování účinnosti, podporu integrace trhu
a bezpečnosti dodávek a so visejících výzk mných činností.
9. Reg lační orgány sled jí řízení přetížení ve vnitrostátních
přenosových elektroenergetických sítích, včetně
propojovacího vedení, a provádění pravidel pro řízení
přetížení. Za tímto účelem předkládají provozovatelé
přenosové soustavy nebo subjekty působící na trhu svá
pravidla pro řízení přetížení, včetně přidělování kapacity,
národním reg lačním orgánům. Národní reg lační orgány
mohou požadovat změny těchto pravidel.
10. Reg lační orgány mají právo požádat v případě potřeby
provozovatele přenosové a distrib ční soustavy, aby změnili
podmínky, včetně sazeb nebo metodik výpočt vedených v
tomto článk , tak, aby byly přiměřené a po žívaly se
nediskriminačním způsobem. Pokud dojde při stanovování
sazeb za přenos a distribuci ke zpoždění, jsou reg lační
orgány oprávněny stanovit nebo schválit prozatímní sazby za
přenos a distribuci nebo metodiky a rozhodnout o
přiměřených kompenzačních opatřeních, pokud se konečné
sazby za přenos a distribuci nebo metodiky od těchto
prozatímních sazeb liší.
11. Každá osoba, která je nespokojena s provozovatelem
přenosové nebo distrib ční soustavy v souvislosti s
povinnostmi daného provozovatele podle této směrnice,
může podat stížnost reg lačním orgán , který jako orgán
pro řešení sporů vydá rozhodn tí do dvou měsíců po
obdržení stížnosti. Tuto lhůt je možné prodlo žit o dva
měsíce, pokud reg lační orgán požad je další informace.
Tuto prodlo ženo lhůt je možné dále prodlo žit po
dohodě se stěžovatelem. Rozhodn tí reg lačního orgán má
závazný účinek, pokud není zr šeno v rámci odvolání.
12. Každá osoba, které se to týká a která má právo si stěžovat
na rozhodn tí o metodikách přijaté podle tohoto článk ,
nebo má-li reg lační orgán konz ltační povinnost ohledně
navrhovaných sazeb nebo metodik, může podat stížnost s
ohledem na přezko mání rozhodn tí ve lhůtě nejvýše dvou
měsíců od zveřejnění rozhodn tí nebo návrh rozhodn tí
nebo v kratší lhůtě stanovené členskými státy. Tato stížnost
nemá odkladný účinek.
13. Členské státy vytvoří vhodné a účinné mechanismy pro
regulaci, kontrolu a transparentnost tak, aby zabránily
veškerém zne žívání dominantního postavení a
bezohledném chování, zejména ke škodě spotřebitelů. Tyto
mechanismy berou v úvah stanovení Smlouvy, a zejména
její článek 82.
14. Členské státy zajistí, aby v souladu s vnitrostátním
právem byla přijata vhodná opatření, včetně správních
opatření nebo trestních řízení proti odpovědným fyzickým
nebo právnickým osobám, pokud nejsou dodržena pravidla o
důvěrnosti stanovená touto směrnicí.
15. Stížnosti vedené v odstavcích 11 a 12 se podávají, aniž
je dotčen výkon práva na opravný prostředek podle práva
Společenství nebo práva členských států.
16. Rozhodn tí přijímaná reg lačními orgány m sí být řádně
odůvodněná a oprávněná, aby byl možný jejich so dní
přezk m. Tato rozhodn tí se zpříst pní veřejnosti při
zachování důvěrnosti informací, které mají z obchodního
hlediska citlivou povahu.
17. Členské státy zajistí, aby na vnitrostátní úrovni existovaly
vhodné mechanismy, v jejichž rámci má strana, které se
rozhodnutí reg lačního orgán týká, právo podat opravný
prostředek k subjektu, který je na zúčastněných stranách a
jakékoli vládě nezávislý.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[194]
Článek 38
Reg lační režim pro přeshraniční otázky
1. Reg lační orgány úzce spol prac jí a vzájemně se
konz lt jí a poskyt jí si navzájem i agent ře jakékoli
informace nezbytné pro plnění svých úkolů podle této
směrnice. U předávaných informací zajistí přijímající orgán
stejnou úroveň důvěrnosti, jaká je vyžadována od orgán ,
který informaci poskytl.
2. Reg lační orgány spol prac jí přinejmenším na regionální
úrovni s cílem:
a) podporovat tvorbu provozních jednání vedo cích k
možnění optimálního řízení sítě, podpoře společných burz
pro obchodování elektřino a k přidělování přeshraničních
kapacit a s cílem možnit odpovídající úroveň propojovací
kapacity, mimo jiné prostřednictvím nových propojení, v
rámci regionu a mezi regiony, s cílem možnit rozvoj účinné
hospodářské so těže a zlepšení bezpečnosti dodávek, aniž by
docházelo k diskriminaci mezi dodavatelskými podniky z
různých členských států;
b) koordinovat vypracování všech kodexů sítě pro přísl šné
provozovatele přenosové soustavy a další účastníky na trhu;
a
c) koordinovat vypracování pravidel pro řízení přetížení.
3. Národní reg lační orgány jsou oprávněny zavírat dohody
o vzájemné spol práci za účelem rozvoje spol práce v
oblasti regulace.
4. Opatření vedená v odstavci 2 se provádějí podle potřeby
v úzké konzultaci s dalšími přísl šnými vnitrostátními
orgány a aniž jsou dotčeny konkrétní pravomoci těchto
vnitrostátních orgánů.
5. Komise může přijmo t rámcové pokyny ohledně rozsahu
povinností reg lačních orgánů týkající se vzájemné
spol práce a spol práce s agenturou. Tato opatření, jež mají
za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím
doplněním, se přijímají reg lativním postupem s kontrolou
podle čl. 46 odst. 2.
Článek 39
Dodržování rámcových pokynů
1. Kterýkoli reg lační orgán a Komise si mohou vyžádat
stanovisko agentury k tomu, zda je rozhodn tí reg lačního
orgán v souladu s rámcovými pokyny vedenými v této
směrnici nebo v nařízení (ES) č. 714/2009.
2. Agentura poskytne do tří měsíců ode dne přijetí žádosti
své stanovisko reg lačním orgán , který si jej vyžádal, nebo
případně Komisi a rovněž reg lačním orgán , který
dotyčné rozhodn tí vydal.
3. Pokud se reg lační orgán, který rozhodn tí vydal, neřídí
stanoviskem agentury do čtyř měsíců ode dne, kdy jej
obdržel, vědomí o tom agentura Komisi.
4. Kterýkoli reg lační orgán může Komisi vědomit, má-li za
to, že rozhodn tí důležité pro přeshraniční obchod přijaté
reg lačním orgánem není v souladu s rámcovými pokyny
vedenými v této směrnici nebo v nařízení (ES) č. 714/2009,
a to do dvou měsíců ode dne tohoto rozhodn tí.
5. Pokud Komise do dvou měsíců poté, co ji vědomila
agentura v souladu s odstavcem 3 nebo reg lační orgán v
souladu s odstavcem 4, nebo z vlastního podnět do tří
měsíců ode dne rozhodn tí shledá, že dané rozhodn tí
rčitého reg lačního orgán vyvolává vážné pochybnosti z
hlediska jeho souladu s rámcovými pokyny vedenými v této
směrnici nebo v nařízení (ES) č. 714/2009, může Komise
rozhodnout o dalším projednání dané věci. V takovém
případě vyzve reg lační orgán a účastníky řízení před
reg lačním orgánem, aby předložili připomínky.
6. Pokud se Komise rozhodla danou věc dále projednat,
nejpozději do čtyř měsíců ode dne přijetí tohoto rozhodn tí
vydá konečné rozhodn tí:
a) nevznášet námitky proti rozhodn tí reg lačního orgán ;
nebo
b) vyžad jící, aby dotčený reg lační orgán zr šil své
rozhodn tí, má-li za to, že nebyly dodrženy rámcové pokyny.
7. Pokud Komise nepřijala rozhodn tí o dalším projednání
dané věci nebo konečné rozhodn tí ve lhůtách stanovených v
odstavcích 5 a 6, má se za to, že proti rozhodn tí reg lačního
orgán nevznesla námitky.
8. Reg lační orgán naplní rozhodn tí Komise vyžad jící
zr šení jeho rozhodn tí do dvou měsíců a vědomí o tom
Komisi.
9. Komise může přijmo t rámcové pokyny, které podrobně
stanoví postup pro platňování tohoto článk . Tato opatření,
jež mají za účel změnit jiné než podstatné prvky této
směrnice jejím doplněním, se přijímají reg lativním
postupem s kontrolou podle čl. 46 odst. 2.
Článek 40
Vedení záznamů
1. Členské státy vyžad jí, aby dodavatelské podniky
chovávaly pro potřeby vnitrostátních orgánů, včetně
národního reg lačního orgán , vnitrostátních orgánů pro
hospodářsko so těž a Komise, pro plnění jejich úkolů
alespoň po dobu pěti let náležité údaje týkající se všech
transakcí podle smluv na dodávky elektřiny a deriváty na
elektřin s velkoodběrateli a provozovateli přenosové
soustavy.
2. Údaje m sí obsahovat podrobnosti o vlastnostech
přísl šných transakcí, jako například pravidla prav jící
trvání, dodání a vypořádání, množství, data a časy
sk tečnění a ceny transakcí a informace k identifikaci
dotčeného velkoodběratele, jakož i stanovené podrobnosti o
všech nevypořádaných smlo vách na dodávky elektřiny a
derivátech na elektřin .
3. Reg lační orgán může rozhodnout, že části těchto
informací poskytne účastníkům trhu, ovšem za podmínky, že
se nezveřejní informace, které mají z obchodního hlediska
citlivou povahu a které se týkají jednotlivých účastníků trhu
nebo jednotlivých transakcí. Tento odstavec se nevztahuje na
informace o finančních nástrojích, které spadají do oblasti
působnosti směrnice 2004/39/ES.
4. K zajištění jednotného platňování tohoto článk může
Komise přijmo t rámcové pokyny vymez jící metody a
opatření pro vedení záznamů, jakož i formu a obsah údajů,
které mají být chovávány. Tato opatření, jež mají za účel
změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím
doplněním, se přijímají reg lativním postupem s kontrolou
podle čl. 46 odst. 2.
5. Pokud jde o transakce s deriváty na elektřin mezi
dodavatelskými podniky na jedné straně a velkoodběrateli a
provozovateli přenosové soustavy na straně dr hé, po žije
se tento článek pouze poté, co Komise přijme rámcové
pokyny vedené v odstavci 4.
6. Ustanovení tohoto článk nezakládají vůči orgánům
vedeným v odstavci 1 další povinnosti pro subjekty
spadající do oblasti působnosti směrnice 2004/39/ES.
7. Potřeb jí-li orgány vedené v odstavci 1 příst p k údajům,
které chovávají subjekty spadající do oblasti působnosti
směrnice 2004/39/ES, poskytnou požadované údaje
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[195]
orgánům vedeným v odstavci 1 orgány přísl šné podle
uvedené směrnice.
KAPITOLA X
MALOOBCHODNÍ TRHY
Článek 41
Maloobchodní trhy
V zájm snazšího vzniku dobře f ng jících a transparentních
maloobchodních trhů ve Společenství zajistí členské státy,
aby byly úloha a povinnosti provozovatelů přenosové
soustavy, provozovatelů distrib ční soustavy,
dodavatelských podniků, zákazníků a případně dalších
účastníků trhu vymezeny, pokud jde o sml vní jednání,
závazky vůči zákazníkům, pravidla pro předávání údajů a
zúčtování, vlastnictví údajů a odpovědnost za měření.
Tato pravidla se zveřejní a vytvoří s cílem usnadnit příst p
zákazníků a dodavatelů k sítím, přičemž podléhají přezk m
ze strany reg lačních orgánů nebo jiných přísl šných
vnitrostátních orgánů.
Významní zákazníci mimo domácnosti mají právo zavírat
smlouvy so běžně s několika dodavateli.
KAPITOLA XI
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 42
Ochranná opatření
V případě náhlé krize na trhu s energií nebo ohrožení fyzické
bezpečnosti osob, přístrojů, zařízení nebo celistvosti
soustavy může členský stát dočasně přijmo t nezbytná
ochranná opatření.
Taková opatření smějí f ngování společného trhu nar šit
pouze v co nejmenší míře a nesmějí překročit rozsah
nezbytně n tný pro odstranění náhle vzniklých obtíží.
Dotyčný členský stát tato opatření neprodleně oznámí
ostatním členským státům a Komisi, která může rozhodnout,
že je daný členský stát m sí změnit nebo zr šit, pokud
nar š jí hospodářsko so těž a nepříznivě ovlivň jí obchod
způsobem, který je v rozporu s obecným zájmem.
Článek 43
Rovné podmínky
1. Opatření, která mohou členské státy přijmo t podle této
směrnice za účelem zajištění rovných podmínek m sejí být v
souladu se Smlouvou, zejména pak s článkem 30 Smlouvy, a
právními předpisy Společenství.
2. Opatření vedená v odstavci 1 m sí být přiměřená,
nediskriminační a transparentní. Tato opatření mohou být
uvedena v účinnost pouze po oznámení Komisi a vyžad jí její
schválení.
3. Komise se k oznámení podle odstavce 2 vyjádří do dvou
měsíců od jeho obdržení. Tato lhůta začíná běžet dnem
násled jícím po obdržení úplných informací. Pokud se
Komise v této dvo měsíční lhůtě nevyjádří, má se za to, že
vůči oznámeným opatřením nevznesla námitky.
Článek 44
Výjimky
1. Členské státy, které prokáží, že provoz jejich izolovaných
mikrosoustav má po vstupu této směrnice v platnost vážné
obtíže, pokud jde o rekonstrukci, modernizaci a rozšíření
stávající kapacity, mohou požádat o výjimky z odpovídajících
stanovení kapitol IV, VI, VII a VIII a kapitoly III, které jim
Komise může povolit. Komise vědomí členské státy o těchto
žádostech před svým rozhodn tím při so časném zachování
důvěrnosti. Toto rozhodn tí bude vyhlášeno v Úředním
věstník Evropské unie.
2. Článek 9 se nepo žije v případě Kypru, Lucemburska a
Malty. Články 26, 32 a 33 se kromě toho nepo žijí v případě
Malty.
Pro účely čl. 9 odst. 1 písm. b) nezahrnuje pojem "podnik
vykonávající funkci výroby nebo dodávek" konečné
spotřebitele vykonávající funkci výroby nebo dodávek
elektřiny přímo nebo prostřednictvím podniku, nad nímž
vykonávají kontrolu, a to individ álně nebo společně, za
předpoklad , že koneční spotřebitelé, včetně jejich podílů na
elektřině vyrobené v kontrolovaném podniku, jsou v ročním
průměr čistí spotřebitelé elektřiny a že ekonomická
hodnota elektřiny, kterou prodávají třetím osobám, je
nepodstatná v poměr k jejich ostatním podnikatelským
činnostem.
Článek 45
Přezk m
Pokud Komise ve zprávě vedené v čl. 47 odst. 6 dospěje k
závěr , že vzhledem k účinném způsob , jakým byl
sk tečňován příst p k so stavě v členském státě, který
dává prostor pro zcela účinný, nediskriminační a neztížený
příst p k so stavě, nejsou rčité povinnosti ložené touto
směrnicí podnikům (včetně povinností týkajících se právního
oddělení provozovatelů distrib ční soustavy) úměrné
sledovaném cíli, může dotyčný členský stát podat Komisi
žádost o osvobození od daného požadavk .
Členský stát oznámí tuto žádost neprodleně Komisi spolu s
veškerými významnými informacemi nezbytnými k
prokázání, že závěr obsažený ve zprávě o zabezpečení
účinného příst p k so stavě bude dodržen.
Do tří měsíců po obdržení oznámení vydá Komise stanovisko
k žádosti dotyčného členského stát a případně předloží
Evropském parlamentu a Radě návrhy na změn
odpovídajících stanovení této směrnice. V návrzích na
změn této směrnice může Komise navrhnout osvobození
dotyčného členského stát od daných požadavků za
podmínky, že členský stát případně provádí stejně účinná
opatření.
Článek 46
Výbor
1. Komisi je nápomocen výbor.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, po žijí se čl. 5a odst. 1 až
4 a článek 7 rozhodn tí 1999/468/ES s ohledem na článek 8
vedeného rozhodn tí.
Článek 47
Podávání zpráv
1. Komise sleduje a posuzuje platňování této směrnice a
předkládá zpráv o celkovém pokroku Evropském
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[196]
parlamentu a Radě poprvé do dne 4. srpna 2004 a poté vždy
jednou za rok. Zpráva o pokroku obsahuje přinejmenším:
a) získané zk šenosti a dosažený pokrok při vytváření
úplného a plně f ng jícího vnitřního trhu s elektřino a
překážek, které v této souvislosti přetrvávají, včetně prvků
dominantního postavení na trhu, koncentrace na trhu,
bezohledného chování a chování nar š jícího hospodářsko
so těž a jejich vlivu na deformace trhu;
b) rozsah, v němž byly požadavky na oddělení vlastnictví a
stanovení sazeb vedené v této směrnici úspěšné při
zajišťování korektního a nediskriminačního příst p do
elektrizační soustavy Společenství a odpovídající úrovně
hospodářské so těže, jakož i hospodářské, ekologické a
sociální dopady otvírání trhu s elektřino pro zákazníky;
c) přezko mání záležitostí týkajících se úrovně kapacity
soustavy a bezpečnosti dodávek elektřiny ve Společenství, a
zejména exist jící a předpokládano rovnováh mezi
nabídko a poptávko , berouc v úvah fyzické kapacity pro
výměn mezi oblastmi;
d) zvláštní pozornost věn je opatřením přijatým v členských
státech na pokrytí poptávky v době špičky a na řešení
výpadků jednoho nebo více dodavatelů;
e) zavádění odchylky stanovené podle čl. 26 odst. 2 za
účelem možné změny prahových hodnot;
f) celkové zhodnocení pokroku dosaženého vzhledem na
dvo stranné vztahy se třetími zeměmi, které vyrábějí a
vyvážejí nebo přeprav jí elektřin , včetně pokroku při
integraci trhu, sociálních a ekologických dopadů
obchodování s elektřino a příst p do sítí takových třetích
zemí;
g) potřeb možných harmonizačních požadavků, které
nejsou spojeny s stanoveními této směrnice; a
h) způsob, jakým členské státy zaváděly do praxe požadavky
týkající se označování zdroje energie obsažené v čl. 3 odst. 9,
a způsob, jakým se vzalo v úvah dopor čení Komise k této
otázce.
Zpráva o pokroku může případně obsahovat dopor čení,
která se týkají zejména rozsahu a způsobů stanovení pro
označování spotřeby energie, včetně způsob , jakým se
provádějí odkazy na stávající referenční zdroje a obsah
těchto zdrojů, a zejména způsob, jakým se mohou dát ve
Společenství k dispozici transparentní, snadno příst pné a
srovnatelné informace o vlivu na životním prostředí,
přinejmenším údaje o emisích CO2 a radioaktivním odpadu
vznikajících při výrobě elektřiny z různých energetických
zdrojů, jakož i informace o způsob , jímž by mohla být
zefektivněna opatření přijatá členskými státy ke kontrole
přesnosti informací poskytovaných dodavateli, včetně
opatření k boji proti nepříznivým dopadům dominantního
postavení na trhu a koncentrace trhu.
2. Každé dva roky zpráva o pokroku vedená v odstavci 1
rovněž zahrne analýz různých opatření přijatých členskými
státy ke splnění povinností veřejné sl žby so časně s
poso zením účinnosti těchto opatření, a zejména jejich
dopadu na hospodářsko so těž na trhu s elektřino . Tato
zpráva může případně zahrnovat dopor čení týkající se
opatření, která mají být přijata na vnitrostátní úrovni k
dosažení vysoké úrovně veřejných sl žeb, nebo opatření
zaměřených na zabránění rozkladu trhu.
3. Do dne 3. března 2013 předloží Komise Evropském
parlamentu a Radě jako so část obecného přezk m
podrobnou zvláštní zpráv , ve které uvede, v jakém rozsahu
byly požadavky na oddělení podle kapitoly V úspěšné a
zajistily plnou a sk tečno nezávislost provozovatelů
přenosové soustavy, přičemž jako srovnávací kritéri m
po žije sk tečné a účinné oddělení.
4. Pro účely poso zení podle odstavce 3 Komise zohlední
zejména tato kritéria: spravedlivý a nediskriminační příst p
k síti, účinné reg lování, rozvoj sítě pro spokojení potřeb
trhu, ničím nenar šené podněty k investování, rozvoj
infrastruktury pro vzájemné propojování, účinno
hospodářsko so těž na trzích Společenství s energií a
bezpečnost stavu dodávek ve Společenství.
5. Pokud to bude vhodné a zejména v případě, že zvláštní
podrobná zpráva vedená v odstavci 3 stanoví, že podmínky
podle odstavce 4 nebyly v praxi zar čeny, Komise předloží
Evropském parlamentu a Radě návrhy s cílem zajistit plnou
a sk tečno nezávislost provozovatelů přenosové soustavy
do dne 3. března 2014.
6. Do 1. ledna 2006 předloží Komise Evropském
parlamentu a Radě podrobnou zpráv o pokroku při
vytváření vnitřního trhu s elektřino . Tato zpráva poso dí
zejména:
- existenci nediskriminačního příst p do soustavy;
- účinnost regulace;
- rozvoj infrastruktury připojení a situaci v bezpečnosti
dodávek ve Společenství;
- rozsah, v jakém pro malé podniky a zákazníky v
domácnostech přibývají úplné výhody otvírání trhů, zejména
v souvislosti s úrovní veřejné a niverzální sl žby;
- rozsah, v jakém jsou v praxi trhy otevřené také pro
sk tečno hospodářsko so těž, včetně hledisek
dominantního postavení na trhu, koncentrace trhu,
bezohledného chování a chování nar š jícího hospodářsko
so těž;
- rozsah, v jakém zákazníci sk tečně mění dodavatele a
znovu dojednávají sazby;
- vývoj cen, včetně cen za dodávky, ve vztahu ke stupni
otevřenosti trhů;
- zk šenosti získané při platňování této směrnice, pokud jde
o účinno nezávislost provozovatelů soustav ve vertikálně
integrovaných podnicích, a zda byla vypracována další
opatření vedle f nkční nezávislosti a oddělení účetnictví,
která mají účinky odpovídající právním oddělení.
Komise předloží případně návrhy Evropském parlamentu a
Radě, zejména aby byla zabezpečena vysoká úroveň
veřejných sl žeb.
Komise předloží případně do 1. července 2007 návrhy
Evropském parlamentu a Radě, zejména za účelem
zabezpečení úplné a sk tečné nezávislosti provozovatelů
distrib ční soustavy. V případě potřeby se tyto návrhy v
souladu s právními předpisy o ochraně hospodářské so těže
mají rovněž zabývat opatřeními, kterými se čelí
dominantním postavení na trhu, koncentraci na trhu a
bezohledném chování nebo chování, které je v rozporu s
hospodářsko so těží.
Článek 48
Zr šovací stanovení
Směrnice 2003/54/ES se zr š je s účinkem ode dne 3.
března 2011, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států
týkající se lhůt pro provedení a platňování vedené
směrnice. Odkazy na zr šeno směrnici se považ jí za
odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou
obsaženo v příloze II.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[197]
Článek 49
Provedení
1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy
nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dne 3.
března 2011. Neprodleně o nich vědomí Komisi.
Budou tyto předpisy po žívat ode dne dne 3. března 2011, s
výjimko článk 11, který budou po žívat ode dne dne 3.
března 2013.
Tyto předpisy přijaté členskými státy m sí obsahovat odkaz
na tuto směrnici nebo m sí být takový odkaz činěn při
jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské
státy.
2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních stanovení
vnitrostátních právních předpisů, které přijmo v oblasti
působnosti této směrnice.
Článek 50
Vstup v platnost
Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po
vyhlášení v Úředním věstník Evropské unie.
Článek 51
Určení
Tato směrnice je rčena členským státům.
V Bruselu dne 13. března 2009.
Za Evropský parlament
předseda
H.-G. Pöttering
Za Radu
předseda
E. Erlandsson
Nařízení Komise (EU) č. 774/2010 ze dne 2. září 2010 o stanovení
pokynů týkajících se vyrovnávacích plateb mezi provozovateli
přenosových soustav a společného regulačního přístupu k poplatkům
za přenos
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o f ngování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
1228/2003 ze dne 26. června 2003 o podmínkách příst p
do sítě pro přeshraniční obchod s elektřino , a zejména na čl.
8 odst. 1 vedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Nařízení (ES) č. 1228/2003 stanoví vytvoření
vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli přenosových
soustav. V souladu s tímto nařízením má Komise stanovit
pokyny vymez jící podrobnosti postupu a metodiku, která se
má po žívat ve vyrovnávacím mechanismu mezi
provozovateli přenosových soustav, a přísl šná pravidla,
která povedou k post pné harmonizaci ve stanovení
poplatků podle vnitrostátních tarifních systémů.
(2) Od doby, kdy byla poprvé znána potřeba vyrovnávacího
mechanismu mezi provozovateli přenosových soustav,
zejména prostřednictvím dobrovolných mechanismů
provozovatelů přenosových soustav, byly získány cenné
zk šenosti. Provozovatelé přenosových soustav však
považovali za mimořádně obtížné se na těchto dobrovolných
mechanismech dohodnout.
(3) Závazné pokyny, kterými se stanoví vyrovnávací
mechanismus mezi provozovateli přenosových soustav, by
měly poskytnout pevnou základn pro vyrovnávací
mechanismus mezi provozovateli přenosových soustav a
zajistit přiměřené vyrovnání nákladů provozovatelů
přenosových soustav na přenos přeshraničních toků
elektřiny.
(4) Provozovatelé přenosových soustav ze třetích zemí nebo
území, kteří zavřeli dohody s Unií, čímž přijali a po žívají
právní předpisy Unie v oblasti elektřiny, by měli mít právo
účastnit se ve vyrovnávacím mechanismu mezi přenosovými
soustavami za stejných podmínek jako provozovatelé
přenosových soustav z členských států.
(5) Je vhodné dovolit provozovatelům přenosových soustav
ze třetích zemí, kteří ne zavřeli dohody s Unií, na jejichž
základě by přijali a platňovali právní předpisy Unie v oblasti
elektřiny, zavřít mnohostranné dohody s provozovateli
přenosových soustav v členských státech, které možní, aby
všechny strany dostaly za přiměřených a stejných podmínek
vyrovnání za náklady na přenos přeshraničních toků
elektřiny.
(6) Provozovatelé přenosových soustav by měli dostat
vyrovnání za energetické ztráty vyplývající z přenos
přeshraničních toků elektřiny. Toto vyrovnání by mělo
vycházet z odhadu, jaké ztráty by jim vznikly, pokud by
přenos elektřiny neexistoval.
(7) Měl by být vytvořen fond pro vyrovnávací platby za
náklady provozovatelů přenosových soustav, kteří
zpříst pň jí infrastrukturu pro přenos přeshraničních toků
elektřiny. Výše tohoto fondu by měla vycházet z podrobného
poso zení dlo hodobých průměrných přírůstkových
nákladů na zpříst pnění infrastruktury pro přenos
přeshraničních toků elektřiny pro celou Unii.
(8) Provozovatelé přenosových soustav ve třetích zemích by
měli hradit stejné náklady za po žívání přenosové soustavy
Unie jako provozovatelé přenosových soustav v členských
státech.
(9) Změny v poplatcích účtovaných výrobcům elektřiny za
příst p k přenosové so stavě by neměly oslabit vnitřní trh. Z
tohoto důvod by se průměrné poplatky za příst p k síti v
členských státech měly držovat v rozmezí, které pomůže
zajistit, že výhody z harmonizace budou vy žity.
(10) Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se
stanoviskem výbor zřízeného článkem 13 nařízení (ES) č.
1228/2003,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[198]
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Provozovatelé přenosových soustav obdrží vyrovnávací
platby za náklady vzniklé přenosem přeshraničních toků
elektřiny po jejich sítích na základě pokynů stanovených v
části A přílohy.
Článek 2
Poplatky účtované provozovateli sítí za příst p k přenosové
so stavě jsou v souladu s pokyny stanovenými v části B
přílohy.
Článek 3
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po
vyhlášení v Úředním věstník Evropské unie.
Toto nařízení pozbývá platnosti dne 2. března 2011.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo po žitelné
ve všech členských státech.
V Bruselu dne 2. září 2010.
Za Komisi
José Manuel Barroso
předseda
PŘÍLOHA
ČÁST A
POKYNY PRO VYTVOŘENÍ VYROVNÁVACÍHO MECHANISMU
MEZI PROVOZOVATELI PŘENOSOVÝCH SOUSTAV
1. Všeobecná stanovení
1.1 Vyrovnávací mechanismus mezi provozovateli
přenosových soustav ("Inter Transmission System Operator
Compensation", ITC) možní provádění vyrovnávacích
plateb za náklady na přenos přeshraničních toků elektřiny,
včetně zajištění přeshraničního příst p k propojené
so stavě.
1.2 Provozovatelé přenosových soustav vytvoří fond ITC za
účelem provádění vyrovnávacích plateb za náklady
provozovatelů přenosových soustav na přenos
přeshraničních toků elektřiny.
Fond ITC poskytne vyrovnání za:
1) náklady na ztráty vzniklé na vnitrostátních přenosových
so stavách v důsledk přenos přeshraničních toků
elektřiny a
2) náklady na zpříst pnění infrastruktury pro přenos
přeshraničních toků elektřiny.
1.3 Příspěvky do fondu ITC se vypočítají v souladu s bodem
6.
Platby z fondu ITC se vypočítají v souladu s body 4 a 5.
Provozovatelé přenosových soustav odpovídají za stanovení
opatření pro vybírání a úhrad všech plateb týkajících se
fondu ITC a také za rčení termínů plateb. Veškeré příspěvky
a platby budou provedeny co nejdříve, nejpozději však do
šesti měsíců od konce období, na které se vztah jí.
1.4 Skupina evropských reg lačních orgánů pro
elektroenergetiku a plynárenství (ERGEG), zřízená
rozhodn tím Komise 2003/796/ES, předloží Komisi každý
rok zpráv o provádění mechanismu ITC a řízení fondu ITC.
Provozovatelé přenosových soustav budou na tomto úkol
spolupracovat se skupinou ERGEG a za tímto účelem
poskytnou sk pině ERGEG a Komisi veškeré potřebné
informace.
1.5 Přenos elektřiny se vypočítá obvykle každo hodinu na
základě nižší z hodnot absol tní hodnoty dovozů elektřiny a
absol tní hodnoty vývozů elektřiny na propojeních mezi
vnitrostátními přenosovými soustavami.
Za účelem výpočt přenosů elektřiny se hodnota dovozů a
hodnota vývozů na každém propojení mezi vnitrostátními
přenosovými soustavami sníží úměrně k podíl kapacity
přidělené způsobem, který není sl čitelný s bodem 2 pokynů
pro řízení přetížení stanovenými v příloze nařízení (ES) č.
1228/2003.
Aniž jsou dotčena stanovení dr hého odstavce tohoto bodu,
vývozy a dovozy elektřiny na propojeních s třetími zeměmi,
na které se vztah jí stanovení bodu 7.1, se zahrnou do
výpočt přenos elektřiny.
1.6 Pro účely této části přílohy se čistým tokem elektřiny
roz mí absol tní hodnota rozdíl mezi celkovými vývozy
elektřiny z dotyčné vnitrostátní přenosové soustavy do zemí,
ve kterých jsou provozovatelé přenosových soustav
zúčastněni v mechanismu ITC, a celkovými dovozy elektřiny
ze zemí, ve kterých jsou provozovatelé přenosových soustav
zúčastněni v mechanismu ITC, do stejné přenosové soustavy.
V případě stran mechanismu ITC se společno hranicí s
alespoň jednou třetí zemí, na kterou se vztah jí stanovení
bodu 7.1, se provedou tyto úpravy výpočt čistého toku:
1) jsou-li celkové vývozy elektřiny do zemí, ve kterých jsou
provozovatelé přenosových soustav zúčastněni v
mechanismu ITC, vyšší než celkové dovozy elektřiny ze zemí,
ve kterých jsou provozovatelé přenosových soustav
zúčastněni v mechanismu ITC, čisté toky se sníží o nižší z
těchto hodnot:
a) čisté dovozní toky z těchto třetích zemí nebo
b) čisté vývozní toky do zemí, ve kterých je provozovatel
přenosové soustavy zúčastněn v mechanismu ITC;
2) jsou-li celkové dovozy elektřiny ze zemí, ve kterých jsou
provozovatelé přenosových soustav zúčastněni v
mechanismu ITC, vyšší než celkové vývozy elektřiny do zemí,
ve kterých jsou provozovatelé přenosových soustav
zúčastněni v mechanismu ITC, čisté toky se sníží o nižší z
těchto hodnot:
a) čisté vývozní toky do těchto třetích zemí nebo
b) čisté dovozní toky ze zemí, ve kterých je provozovatel
přenosové soustavy zúčastněn v mechanismu ITC.
1.7 Pro účely této přílohy se zatížením roz mí celkové
množství elektřiny, které je přenášeno z vnitrostátní
přenosové soustavy do napojených distrib čních soustav, ke
konečným živatelům napojeným na přenosovo soustavu a
k výrobcům elektřiny za účelem spotřeby při výrobě
elektřiny.
2. Účast v mechanismu ITC
2.1 Každý reg lační orgán zajistí, aby se provozovatelé
přenosových soustav v této oblasti působnosti zúčastnili v
mechanismu ITC a aby do poplatků účtovaných
provozovateli přenosových soustav za příst p k sítím nebyly
zahrnuty žádné dodatečné poplatky za přenos
přeshraničních toků elektřiny.
2.2 Provozovatelé přenosových soustav ze třetích zemí, kteří
zavřeli s Unií dohody, čímž přijali a po žívají právní
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[199]
předpisy Unie v oblasti elektřiny, mají právo zúčastnit se v
mechanismu ITC.
V mechanismu ITC mají právo zúčastnit se zejména
provozovatelé přenosových soustav, kteří působí na územích
vedených v článk 9 Smlouvy o Energetickém společenství.
S každým provozovatelem přenosové soustavy ze třetí země
zúčastněným v mechanismu ITC bude zacházeno stejně jako
s provozovatelem přenosové soustavy z členského stát .
3. Mnohostranné dohody
3.1 Provozovatelé přenosových soustav mohou zavřít
mnohostranné dohody týkající se vyrovnávacích plateb za
náklady na přenos přeshraničních toků elektřiny mezi
provozovateli přenosových soustav zúčastněných v
mechanismu ITC a provozovateli přenosových soustav ze
třetích zemí, kteří ne zavřeli dohody s Unií, na jejichž
základě by přijali a platňovali právní předpisy Unie v oblasti
elektřiny, a kteří dne 16. prosince 2009 podepsali
dobrovolnou dohodu mezi provozovateli přenosových
soustav o vyrovnávacích platbách mezi provozovateli
přenosových soustav.
3.2 Tyto mnohostranné dohody se zaměří na zajištění toho,
aby se s každým provozovatelem přenosové soustavy ze třetí
země zacházelo stejně jako s provozovatelem přenosové
soustavy v zemi zúčastněné v mechanismu ITC.
3.3 V těchto mnohostranných dohodách se v případě potřeby
může dopor čit, aby vyrovnávací platby za zpříst pnění
infrastruktury pro přenos přeshraničních toků elektřiny
stanovené podle bodu 5 byly přísl šným způsobem
upraveny podle celkových vyrovnávacích plateb. Každá
taková úprava podléhá schválení Komise.
3.4 Zacházení s provozovatelem přenosové soustavy ze třetí
země nebude zvýhodněné ve srovnání se zacházením
platňovaným vůči provozovateli přenosové soustavy
zúčastněném v mechanismu ITC.
3.5 Všechny tyto mnohostranné dohody se předloží Komisi k
vyjádření stanoviska, zda pokračování mnohostranných
dohod podporuje dotvoření a f ngování vnitřního trhu s
elektřino a přeshraniční obchod. Stanovisko Komise se týká
zejména:
1) toho, zda se dohoda týká pouze vyrovnávacích plateb mezi
provozovateli přenosových soustav za náklady na přenos
přeshraničních toků elektřiny;
2) toho, zda jsou splněny požadavky bodů 3.2 a 3.4.
3.6 Při přípravě stanoviska vedeného v bodě 3.5 Komise
konzultuje všechny členské státy a zohledň je zejména
stanoviska těch členských států, které mají hranici s
přísl šno třetí zemí.
4. Vyrovnávací platby za ztráty
4.1 Vyrovnávací platby za ztráty vzniklé na vnitrostátních
přenosových so stavách v důsledk přenos přeshraničních
toků elektřiny se vypočítají odděleně od vyrovnávacích
plateb za náklady vzniklé v souvislosti se zpříst pněním
infrastruktury pro přenos přeshraničních toků elektřiny.
4.2 Výše ztrát vzniklých na vnitrostátní přenosové so stavě
se stanoví výpočtem rozdíl mezi:
1) výší ztrát sk tečně vzniklých na přenosové so stavě
během přísl šného období a
2) odhadovanou výší ztrát na přenosové so stavě, které by v
so stavě vznikly během přísl šného období, pokud by
neexistoval žádný přenos elektřiny.
4.3 Provozovatelé přenosových soustav odpovídají za
provedení výpočt vedeného v bodě 4.2 a tento výpočet a
jeho metodu zveřejní ve vhodném formát . Výpočet lze
odvodit z odhadů mnoha časových bodů během přísl šného
období.
4.4 Výše ztrát vzniklých na vnitrostátní přenosové so stavě v
důsledk přeshraničního toku elektřiny se vypočte na
stejném základě, jako je ten, který reg lační orgán schválil
pro výpočet všech ztrát na vnitrostátních přenosových
so stavách. Skupina ERGEG ověří kritéria pro stanovení výše
ztrát na vnitrostátní úrovni a zejména zohlední to, aby výše
ztrát byla stanovena spravedlivým a nediskriminačním
způsobem.
Pokud přísl šný reg lační orgán neschválil základ pro
výpočet ztrát za období, na které se vztahuje mechanismus
ITC, vychází výše ztrát pro účely mechanismu ITC z odhadů
přezko maných všemi provozovateli přenosových soustav.
5. Vyrovnávací platby za poskytování infrastruktury pro
přeshraniční toky elektřiny
5.1 Roční částka vyrovnávacích plateb za přeshraniční
infrastrukturu se rozdělí mezi provozovatele přenosových
soustav odpovědné za vnitrostátní přenosové soustavy jako
vyrovnávací platba za náklady vzniklé v souvislosti se
zpříst pněním infrastruktury pro přenos přeshraničních
toků elektřiny.
5.2 Roční částka vyrovnávacích plateb za přeshraniční
infrastrukturu se mezi provozovatele přenosových soustav
odpovědné za vnitrostátní přenosové soustavy rozdělí
úměrně k:
1) faktoru přenos , tj. přenosům ve vnitrostátní přenosové
so stavě jako podíl celkových přenosů na všech
vnitrostátních přenosových so stavách;
2) faktoru zatížení, tj. přenosům elektřiny na druhou úměrně
k zatížení plus přenosům ve vnitrostátní přenosové so stavě
ve vztahu k přenosům elektřiny na druhou úměrně k zatížení
plus přenos na všech vnitrostátních přenosových
so stavách.
Faktor přenos má váh 75 % a faktor zatížení má váh 25 %.
5.3 Roční částka vyrovnávacích plateb za přeshraniční
infrastrukturu se stanoví ve výši 100000000 EUR.
6. Příspěvky do fondu ITC
6.1 Provozovatelé přenosových soustav přispívají do fondu
ITC úměrně k absol tní hodnotě čistých toků do a z jejich
vnitrostátní přenosové soustavy jako podíl celkové
absol tní hodnoty čistých toků do a ze všech vnitrostátních
přenosových soustav.
7. Poplatek za po žívání přenosové soustavy u dovozů a
vývozů elektřiny z třetích zemí
7.1 Poplatek za po žívání přenosové soustavy se platí u
všech plánovaných dovozů a vývozů elektřiny ze všech
třetích zemí, pokud:
1) tato země ne zavřela dohodu s Unií, na jejímž základě by
přijala a platňovala právní předpisy Unie v oblasti elektřiny,
nebo
2) provozovatel přenosové soustavy odpovědný za soustavu,
ze které se elektřina dováží, nebo do které se elektřina
vyváží, ne zavřel mnohostrannou dohodu uvedenou v bodě 3.
Tento poplatek je vyjádřen v eurech za megawatthodinu.
7.2 Každý účastník v mechanismu ITC vybírá poplatek za
po žívání přenosové soustavy pro plánované dovozy a
vývozy elektřiny mezi vnitrostátní přenosovo soustavou a
přenosovo soustavou třetí země.
7.3 Poplatek za po žívání přenosové soustavy vypočítají na
každý rok předem provozovatelé přenosových soustav.
Stanoví se ve výši odhadovaného příspěvk za
megawatthodinu, který by provozovatelé přenosových
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[200]
soustav ze zúčastněných zemí odváděli do fondu ITC na
základě plánovaných přeshraničních toků elektřiny za
přísl šný rok.
ČÁST B
POKYNY PRO SPOLEČNÝ REGULAČNÍ PŘÍSTUP K
POPLATKŮM ZA PŘENOS
1. Roční průměrné poplatky za přenos, které platí výrobci v
každém členském státě, se stanoví v rozmezí vedeném v
bodě 3.
2. Roční průměrné poplatky za přenos, které platí výrobci,
jsou roční celkové tarifní poplatky za přenos, které platí
výrobci, vydělené celkovou měřeno energií, kterou výrobci
ročně dodávají do přenosové soustavy členského stát .
Pro účely výpočt stanoveného v bodě 3 poplatky za přenos
nezahrn jí:
1) poplatky, které výrobci platí za hmotný majetek potřebný
pro napojení na soustavu nebo pro modernizaci napojení;
2) poplatky, které výrobci platí za pomocné sl žby;
3) specifické poplatky za ztráty v so stavě, které platí
výrobci.
3. Výše ročních průměrných poplatků za přenos, které platí
výrobci, se stanoví v rozmezí od 0 do 0,5 EUR/MWh kromě
těch, které se účt jí v Dánsk , Švédsk , Finsku, Rumunsku,
Irsku, ve Velké Británii a v Severním Irsku.
Výše ročních průměrných poplatků za přenos, které platí
výrobci v Dánsk , Švédsk a Finsku, se stanoví v rozmezí od
0 do 1,2 EUR/MWh.
Roční průměrné poplatky za přenos, které platí výrobci v
Irsku, ve Velké Británii a v Severním Irsku, se stanoví v
rozmezí od 0 do 2,5 EUR/MWh a v Rumunsku v rozmezí od 0
do 2,0 EUR/MWh.
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon) (vybraná ustanovení: Definice v
elektroenergetice)
§ 2
Vymezení pojmů
[…]
(2) Dále se pro účely tohoto zákona roz mí
a) v elektroenergetice
1. distrib ční soustavou vzájemně propojený soubor vedení
a zařízení o napětí 110 kV, s výjimko vybraných vedení a
zařízení o napětí 110 kV, která jsou so částí přenosové
soustavy, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3
kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV slo žící k zajištění
distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky,
včetně systémů měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací,
informační a telekom nikační techniky včetně elektrických
přípojek ve vlastnictví provozovatele distrib ční soustavy;
distrib ční soustava je zřizována a provozována ve veřejném
zájm ,
2. elektrickou přípojko zařízení, které začíná odbočením od
spínacích prvků nebo přípojnic v elektrické stanici a mimo ní
odbočením od vedení přenosové nebo distrib ční soustavy, a
je rčeno k připojení odběrného elektrického zařízení,
3. elektrickou stanicí soubor staveb a zařízení elektrizační
soustavy, který možň je transformaci, kompenzaci,
přeměn nebo přenos a distribuci elektřiny, včetně
prostředků nezbytných pro zajištění jejich provozu,
4. elektrizační soustavou vzájemně propojený soubor
zařízení pro výrob , přenos, transformaci a distribuci
elektřiny, včetně elektrických přípojek, přímých vedení, a
systémy měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a
telekom nikační techniky, a to na území České republiky,
5. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a
zpracování naměřených hodnot,
6. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné
elektrické zařízení jednoho zákazníka, včetně měřicích
transformátorů, do něhož se sk tečň je dodávka elektřiny,
7. odchylkou so čet rozdílů sk tečných a sjednaných
dodávek nebo odběrů elektřiny v daném časovém úsek ,
8. podpůrnými sl žbami činnosti fyzických či právnických
osob, jejichž zařízení jsou připojena k elektrizační so stavě,
které jsou rčeny k zajištění systémových sl žeb, a po jejichž
aktivaci zpravidla dochází k dodávce reg lační energie,
9. přímým vedením vedení elektřiny spoj jící výrobn
elektřiny, která není připojena k přenosové so stavě nebo k
distrib ční so stavě, a odběrné místo, které není elektricky
propojeno s přenosovo soustavou nebo s distrib ční
soustavou, nebo elektrické vedení zabezpeč jící přímé
zásobování vlastních provozoven výrobce elektřiny, jeho
ovládaných společností nebo zákazníků, a není vlastněno
provozovatelem přenosové soustavy ani provozovatelem
distrib ční soustavy,
10. přenosovo soustavou vzájemně propojený soubor
vedení a zařízení 400 kV, 220 kV a vybraných vedení a
zařízení 110 kV, vedených v příloze Pravidel provozování
přenosové soustavy, slo žící pro zajištění přenos elektřiny
pro celé území České republiky a propojení s elektrizačními
soustavami so sedních států, včetně systémů měřicí,
ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a
telekom nikační techniky; přenosová soustava je zřizována a
provozována ve veřejném zájm ,
11. reg lační energií elektřina zajišťovaná aktivací
podpůrných sl žeb nebo na vyrovnávacím trhu s reg lační
energií nebo elektřina obstaraná provozovatelem přenosové
soustavy v zahraničí,
12. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro
kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování
odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání
odchylek,
13. systémovými sl žbami činnosti provozovatele přenosové
soustavy pro zajištění spolehlivého provozu elektrizační
soustavy s ohledem na provoz v rámci propojených
elektrizačních soustav,
14. typovým diagramem diagram charakteriz jící roční
průběh spotřeby elektřiny u zákazníka, který se po žívá pro
vyhodnocování odchylek,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[201]
15. vertikálně integrovaným podnikatelem držitel licencí
nebo skupina držitelů licencí na přenos elektřiny, distribuci
elektřiny, obchod s elektřino nebo výrob elektřiny, nad
kterými je tatáž osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby
oprávněny, a to přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a z
nichž alespoň 1 držitel licence vykonává činnost přenos
elektřiny nebo distribuce elektřiny a alespoň 1 držitel licence
vykonává činnost výroby elektřiny nebo obchodu s
elektřino ,
16. vyrovnávacím trhem s reg lační energií trh s reg lační
energií vypořádaný a organizovaný operátorem trhu v
so činnosti s provozovatelem přenosové soustavy,
17. zákazníkem fyzická či právnická osoba odebírající
elektřin odběrným elektrickým zařízením, které je
připojeno k přenosové nebo distrib ční so stavě, která
nakoupenou elektřin pouze spotřebovává nebo
přeúčtovává,
18. výrobno elektřiny energetické zařízení pro přeměn
různých forem energie na elektřin , zahrn jící všechna
nezbytná zařízení; výrobna elektřiny o celkovém
instalovaném elektrickém výkon 100 MW a více, s možností
poskytovat podpůrné sl žby k zajištění provozu elektrizační
soustavy, je zřizována a provozována ve veřejném zájm ,
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon) (vybraná ustanovení: Elektroenergetika)
DÍL 1
Elektroenergetika
§ 21
zr šen
§ 22
Účastníci trhu s elektřino
(1) Účastníky trhu s elektřino jsou
a) výrobci elektřiny,
b) provozovatel přenosové soustavy,
c) provozovatelé distrib čních soustav,
d) operátor trhu,
e) obchodníci s elektřino ,
f) zákazníci.
(2) Účastníci trhu s elektřino s právem reg lovaného
příst p k přenosové so stavě a distrib ční so stavě
a) nesou odpovědnost za odchylku a jsou subjekty zúčtování
odchylek, nebo
b) mohou přenášet na základě smlouvy odpovědnost za
odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.
§ 23
Výrobce elektřiny
(1) Výrobce elektřiny má právo
a) připojit své zařízení k elektrizační so stavě, pokud splň je
podmínky připojení k přenosové so stavě nebo k
distrib čním so stavám a obchodní podmínky stanovené
Pravidly provozování přenosové soustavy nebo Pravidly
provozování distrib ční soustavy,
b) dodávat elektřin vyrobenou v jím provozované výrobně
elektřiny ostatním účastníkům trhu s elektřino nebo do
jiných států prostřednictvím přenosové soustavy nebo
distrib ční soustavy,
c) dodávat elektřin vyrobenou ve vlastní výrobně elektřiny
pro vlastní potřeb a pro potřeb ovládaných společností,
pokud mu to podmínky provozování přenosové soustavy a
distrib čních soustav možň jí,
d) nabízet a poskytovat podpůrné sl žby k zajištění provozu
elektrizační soustavy za podmínek stanovených Pravidly
provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování
distrib ční soustavy,
e) omezit, přer šit nebo končit dodávk elektřiny svým
zákazníkům při neoprávněném odběr elektřiny.
(2) Výrobce elektřiny je povinen
a) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k
přenosové so stavě nebo k distrib ční so stavě,
b) možnit a uhradit instalaci měřicího zařízení
provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distrib ční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
c) zpříst pnit měřicí zařízení provozovateli přenosové
soustavy nebo provozovateli distrib ční soustavy, ke které je
výrobna elektřiny připojena,
d) instalovat u nově b dovaných výroben o celkovém
instalovaném elektrickém výkon 30 MW a více a
provozovat zařízení pro poskytování podpůrných sl žeb,
e) řídit se pokyny technického dispečink provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele distrib ční
soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena,
f) předávat operátorovi trhu technické údaje vyplývající ze
smluv o dodávce elektřiny prostřednictvím subjektu
zúčtování, který převzal odpovědnost za jeho odchylku, nebo
přímo, pokud je subjektem zúčtování, a další nezbytné
informace pro plnění povinností operátora trhu,
g) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli distrib ční soustavy, ke které je výrobna
elektřiny připojena, potřebné údaje pro provoz a rozvoj
přenosové soustavy nebo distrib ční soustavy, a operátorovi
trhu údaje potřebné pro plnění jeho povinností,
h) předávat provozovateli soustavy, ke které je výrobna
elektřiny připojena, informace nezbytné pro dispečerské
řízení,
i) dodržovat parametry kvality dodávané elektřiny
stanovené Pravidly provozování přenosové soustavy nebo
Pravidly provozování distrib ční soustavy,
j) podílet se na úhradě oprávněných nákladů provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele distrib ční soustavy
spojených s připojením výrobny elektřiny,
k) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli distrib ční soustavy podle Pravidel trhu s
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[202]
elektřino systémové sl žby odpovídající objemu elektřiny
vyrobené ve vlastní výrobně a spotřebované zákazníkem bez
po žití energetického zařízení jiného držitele licence,
l) informovat účastníky trhu s elektřino způsobem
možň jícím dálkový příst p
1. o podíl zdrojů elektřiny po žitých pro výrob elektřiny v
plyn lém roce,
2. o množství emisí CO2 a o množství radioaktivního odpadu
vyprod kovaného při výrobě elektřiny v plyn lém roce,
m) za účelem zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu
elektrizační soustavy, při předcházení stavu nouze a při
stavech nouze a za podmínek stanovených Pravidly
provozování přenosové soustavy nebo Pravidly provozování
distrib ční soustavy, na pokyn provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distrib ční soustavy, nabízet
provozně a obchodně nevy žité výrobní kapacity,
n) zaregistrovat se do 30 dnů od dělení licence na výrob
elektřiny u operátora trhu; zaregistrováním se výrobce
elektřiny stává registrovaným účastníkem trhu s elektřino
(dále jen "registrovaný účastník trhu"),
o) dodržovat stanovení § 30 odst. 2 v případech, kdy
dodává elektřin zákazníkům,
p) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli distrib ční soustavy informace nezbytné pro
zajištění bezpečného a spolehlivého provozu a rozvoje
elektrizační soustavy,
q) vybavit výrobn elektřiny s instalovaným výkonem 100
kW a více zařízením možň jícím dispečerské řízení výrobny
elektřiny a držovat toto zařízení v provoz schopném stavu;
tato povinnost se nevztahuje na výrobny elektřiny
vy žívající obnovitelné zdroje elektřiny poprvé vedené do
provozu do roku 2000 o instalovaném výkon do 10 MW
včetně a na průtočné malé vodní elektrárny s instalovaným
výkonem do 10 MW včetně,
r) vypracovat havarijní plán do 6 měsíců od dělení licence a
dále jej každoročně přesňovat; při jeho tvorbě a
přesňování spolupracovat s provozovatelem přenosové
soustavy nebo s provozovatelem distrib ční soustavy, k níž
je výrobna elektřiny připojena; tato povinnost se nevztahuje
na výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny má instalovaný
výkon nižší než 10 MW.
(3) Výrobce neodpovídá za odchylku vzniklou v souvislosti s
dispečerským řízením výrobny elektřiny podle § 26 odst. 5.
§ 24
Provozovatel přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy
a) zajišť je bezpečný, spolehlivý a efektivní provoz, obnovu a
rozvoj přenosové soustavy a propojení přenosové soustavy s
jinými soustavami, a za tím účelem zabezpeč je podpůrné
sl žby a dlouhodobou schopnost přenosové soustavy
uspokojovat přiměřeno poptávk po přenos elektřiny,
spolupracuje s provozovateli propojených přenosových
soustav a spolupracuje na integraci vnitřního evropského
trhu s elektřino ,
b) poskytuje přenos elektřiny na základě zavřených smluv,
c) řídí toky elektřiny v přenosové so stavě při respektování
přenosů elektřiny mezi propojenými soustavami ostatních
států a ve spol práci s provozovateli distrib čních soustav v
elektrizační so stavě,
d) odpovídá za zajištění systémových sl žeb pro elektrizační
soustavu na úrovni přenosové soustavy,
e) účastní se vyrovnávacího mechanismu a sk tečň je
platby podle vyrovnávacího mechanismu mezi provozovateli
přenosových soustav v souladu s Nařízením o podmínkách
příst p do sítě pro přeshraniční obchod s elektřino a při
zachování bezpečnosti a spolehlivosti přenosové soustavy
poskytuje přeshraniční přenos elektřiny účastníkům trhu s
elektřino ,
f) v případě exist jícího či hrozícího nedostatku kapacity
přenosové soustavy informuje dotčené účastníky trhu s
elektřino na základě jejich žádosti o důvodech, pro které
ne sk tečnil přenos elektřiny.
(2) Provozovatel přenosové soustavy nesmí být držitelem
jiné licence dělované podle tohoto zákona než licence na
přenos elektřiny.
(3) Provozovatel přenosové soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekom nikační síť k řízení,
měření, zabezpečování a automatizaci provozu přenosové
soustavy a k přenos informací pro činnost výpočetní
techniky a informačních systémů,
b) obstarávat za nejnižší náklady podpůrné sl žby a
elektřin pro krytí ztrát elektřiny v přenosové so stavě a pro
vlastní potřeb ; pro řízení rovnováhy mezi výrobo a
spotřebo a pro řízení toků elektřiny podle odstavce 1 písm.
c) obstarávat reg lační energii,
c) omezit nebo přer šit v nezbytném rozsahu dodávk
elektřiny účastníkům trhu s elektřino
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3. při neoprávněném přenos elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu zákazník ne možní příst p k měřicím
zařízení,
5. jestliže se jedná o neoprávněný odběr podle § 51,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové
soustavy nebo v jeho ochranném pásm , zejména oprav,
rekonstr kcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové
soustavy nebo distrib ční soustavy,
8. při odběr elektřiny zařízeními, která ohrož jí život,
zdraví nebo majetek osob,
9. při odběr elektřiny zařízeními, která ovlivň jí kvalitu
elektřiny v neprospěch účastníků trhu s elektřino a
zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dost pnými
technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
10. v důsledk omezení nebo přer šení přenos elektřiny
provozovateli propojených přenosových soustav,
d) změnit nebo přer šit v nezbytném rozsahu dodávk
elektřiny z výroben, přeshraniční výměn elektřiny a dovoz
elektřiny ze zahraničí nebo vývoz elektřiny do zahraničí k
zajištění spolehlivého provozu přenosové soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při předcházení stavu nouze nebo při stavech nouze,
3. při neoprávněném přenos elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněné dodávce elektřiny do přenosové soustavy
podle § 52,
5. jestliže mu výrobce ne možní příst p k měřicím zařízení,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[203]
6. při provádění plánovaných prací na zařízení přenosové
soustavy nebo v jeho ochranném pásm , zejména oprav,
rekonstr kcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přenosové
soustavy nebo distrib ční soustavy,
8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrož jí život,
zdraví nebo majetek osob,
9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivň jí kvalitu
elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřino
a výrobce nevybavil tato zařízení dost pnými technickými
prostředky k omezení těchto vlivů,
10. v důsledk omezení nebo přer šení přenos elektřiny
provozovateli propojených přenosových soustav, nebo
11. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a
provozovat na cizích nemovitostech zařízení přenosové
soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a mísťovat v nich
vedení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se
zřizováním, obnovou a provozováním přenosové soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,
provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a
jiných porostů ohrož jících bezpečné a spolehlivé
provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy
tak po předchozím pozornění a stanovení rozsahu ne činil
sám vlastník či živatel,
h) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do
zavřených prostor a zařízení slo žících k výkon činností a
sl žeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra,
Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační sl žby
a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat na nemovitosti, kde
jsou místěna zvláštní zařízení telekom nikací, v rozsahu a
způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i) uplatnit na trhu s elektřino povinně vykoupenou
elektřin z obnovitelných zdrojů.
(4) Provozovatel přenosové soustavy je povinen zřídit věcné
břemeno možň jící vy žití cizí nemovitosti nebo její části
pro účely vedené v odstavci 3 písm. e), a to sml vně s
vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám
nebo rčen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný
nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány
podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo
ke stavbě podle zvláštního právního předpis , vydá přísl šný
vyvlastňovací úřad na návrh provozovatele přenosové
soustavy rozhodn tí o zřízení věcného břemene
možň jícího vy žití této nemovitosti nebo její části.
(5) V případech vedených v odstavci 3 písm. c) bodu 6 a
písmen d) bodu 6 je provozovatel přenosové soustavy
povinen oznámit započetí a skončení omezení nebo
přer šení dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým,
nejméně však 50 dnů předem.
(6) V případech vedených v odstavci 3 písm. c) a d) je
provozovatel přenosové soustavy povinen obnovit dodávk
elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k
jejím omezení nebo přer šení.
(7) V případech vedených v odstavci 3 písm. c) a d) není
právo na náhrad škody a šlého zisku. Toto neplatí, nesplníli
provozovatel přenosové soustavy oznamovací povinnost
loženo podle odstavce 5 nebo není-li podle odstavce 3
písm. c) bodu 7 a písmene d) bodu 7 dodržena kvalita
dodávek elektřiny nebo při dispečerském řízení výroben
elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 5
prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu
nouze.
(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkon
oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit
práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich
nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen vést
nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s
ohledem na povahu provedených prací, do stavu
odpovídajícím předchozím účel nebo žívání dotčené
nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto sk tečnost
vlastník nemovitosti. Po provedení odstranění nebo
okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést
likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9) Vznikla-li vlastník nebo nájemci nemovitosti v důsledk
výkon práv provozovatele přenosové soustavy podle
odstavce 3 písm. e) a f) majetková újma nebo je-li omezen v
žívání nemovitosti, má právo na přiměřeno jednorázovo
náhrad . Právo na tuto náhrad je nutno uplatnit u
provozovatele přenosové soustavy, který způsobil
majetkovou újm nebo omezení žívání nemovitosti, do 6
měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce
dozvěděl.
(10) Provozovatel přenosové soustavy je dále povinen
a) každém , kdo požádá o připojení k přenosové so stavě,
stanovit podmínky a termín připojení a poskytnout přenos
každém , kdo o to požádá, je připojen a splň je podmínky
připojení a obchodní podmínky stanovené Pravidly
provozování přenosové soustavy, s výjimko případ
prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro přenos
nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu
přenosové soustavy,
b) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřino
neznevýhodň jící podmínky pro připojení jejich zařízení k
přenosové so stavě,
c) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřino
neznevýhodň jící podmínky pro přenos elektřiny
přenosovo soustavou,
d) zajistit zřízení technického dispečink pro výkon činností
podle odstavce 1 písm. c) a d) a zajistit jeho řádno činnost,
e) zajišťovat měření v přenosové so stavě včetně jejich
vyhodnocování a předávat operátorovi trhu s elektřino
naměřené a vyhodnocené údaje a další nezbytné informace
pro plnění jeho povinností,
f) zpracovávat a po schválení Energetickým reg lačním
úřadem zveřejňovat Pravidla provozování přenosové
soustavy a vykonávat licencovanou činnost v souladu s
těmito pravidly,
g) poskytovat provozovatelům jiných přenosových soustav a
provozovatelům distrib čních soustav, se kterými je jeho
soustava propojena, informace nezbytné k zajištění vzájemné
spol práce, při provozu a rozvoji sítí,
h) informovat ministerstvo a Energetický reg lační úřad o
omezení dovozu nebo vývoz elektřiny,
i) zpracovávat ve spol práci s provozovateli distrib čních
soustav roční příprav provozu přenosové soustavy, a to
zejména rozsah a termíny odstávek zařízení pro přenos a
předpokládané omezení přenos , a zveřejňovat ji,
j) každoročně zpracovávat plán rozvoje přenosové soustavy
včetně plán investičního v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po
jeho schválení jej zveřejňovat; stanovení § 58l odst. 5 se
po žije obdobně,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech přenos
elektřiny přenosovo soustavou způsobem stanoveným v
Pravidlech provozování přenosové soustavy,
l) provádět ve spol práci s provozovateli distrib čních
soustav hodnocení provozu přenosové soustavy z
technického hlediska,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[204]
m) účtovat odděleně za přenos a za systémové sl žby,
n) zpracovávat údaje potřebné pro rozhodn tí
Energetického reg lačního úřad o cenách za přenos a o
cenách za systémové sl žby,
o) zajišťovat ochranu sk tečností majících povahu
obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací,
které získává při výkon své činnosti, včetně zajištění
ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
p) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od dělení licence
a dále je každoročně přesňovat; při jejich tvorbě a
přesňování spolupracovat s provozovateli distrib čních
soustav, jejichž zařízení je připojeno k přenosové so stavě,
r) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality
dodávek elektřiny a sl žeb,
s) informovat ministerstvo nejpozději do konce dr hého
týdne měsíce násled jícího po plyn tí čtvrtletí o fyzikálních
tocích dovozu elektřiny ze států, které nejsou členy Evropské
unie,
t) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickém
reg lačním úřad jednou ročně nejpozději do 1. března
zpráv o kvalitě a úrovni údržby zařízení přenosové
soustavy a o opatřeních na pokrytí špičkové spotřeby
elektřiny a řešení výpadk výroben elektřiny,
u) poskytovat so činnost operátorovi trhu s elektřino při
organizování vnitrodenního trhu s elektřino a
vyrovnávacího trhu s reg lační energií,
v) zaregistrovat se do 30 dnů od dělení licence na přenos
elektřiny u operátora trhu s elektřino ; zaregistrováním se
provozovatel přenosové soustavy stává registrovaným
účastníkem trhu,
w) poskytovat všem účastníkům trhu s elektřino informace
týkající se provozování přenosové soustavy nezbytné pro
řádné f ngování trhu s elektřino ; touto povinností není
dotčena povinnost provozovatele přenosové soustavy
dodržovat mlčenlivost podle písmene o).
x) zr šeno
§ 24a
Vlastnické oddělení provozovatele přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy m sí být z hlediska své
společnické struktury nezávislý na výrobě elektřiny nebo
výrobě plynu nebo na obchodu s elektřino nebo s plynem.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přenosové
soustavy m sejí být splněny tyto podmínky nezávislosti:
a) provozovatel přenosové soustavy je vlastníkem přenosové
soustavy,
b) nad provozovatelem přenosové soustavy nebo nad jeho
podnikem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba
nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem
elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřino nebo
obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim platň jí jiné
právo,
2. vyrábí elektřin nebo plyn nebo obchod jí s elektřino
nebo s plynem,
c) ve vztahu k provozovateli přenosové soustavy ne platň je
jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve
shodě, která nebo které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem
elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřino nebo
obchodníkem s plynem,
2. vyrábí elektřin nebo plyn nebo obchod jí s elektřino
nebo s plynem,
d) provozovatel přenosové soustavy
1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává
přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo
výrobcem plynu nebo nad obchodníkem s elektřino nebo
obchodníkem s plynem ani ve vztahu k nim ne platň je jiné
právo,
2. nevyrábí elektřin nebo plyn nebo neobchoduje s
elektřino nebo s plynem,
e) členy stat tárního orgán , členy dozorčí rady, prokuristu
nebo členy jiného orgán provozovatele přenosové soustavy
rčeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo
jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve
shodě, která nebo které
1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem
plynu, obchodníkem s elektřino nebo obchodníkem s
plynem nebo ve vztahu k nim platň jí jiné právo,
2. vyrábí elektřin nebo plyn nebo obchod jí s elektřino
nebo s plynem,
f) stat tárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčí
rady, prokuristou nebo členem jiného orgán provozovatele
přenosové soustavy rčeného stanovami nesmí být osoba,
která je členem dozorčí rady, stat tárním orgánem nebo
členem stat tárního orgán , prokuristou nebo členem jiného
orgán společnosti rčeného stanovami výrobce elektřiny,
výrobce plynu, obchodníka s elektřino nebo obchodníka s
plynem.
(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm.
b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek
nebo jiná osoba veřejného práva, nepovaž jí se za t též
osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního
samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z
nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad
provozovatelem přenosové soustavy a dr há vykonává
kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny nebo
výrobcem plynu nebo obchodníkem s elektřino nebo
obchodníkem s plynem. Státní orgán, orgán územního
samosprávného celku nebo jiná osoba veřejného práva, která
vykonává kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny,
výrobcem plynu, obchodníkem s elektřino nebo
obchodníkem s plynem, m sí být nezávislá na státním
orgán , orgán územního samosprávného celku nebo jiné
osobě veřejného práva, která vykonává kontrolu nebo jiné
právo nad provozovatelem přenosové soustavy.
(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považ jí za
splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přenosové soustavy
účastní na založení právnické osoby za účelem provozování
přenosových soustav v jednom nebo více státech nebo v
takové osobě získá účast, a přenechá takové osobě
přenosovo soustavu k jejím provozování společně s
dalšími přenosovými soustavami. To neplatí, pokud by se na
podnikání právnické osoby založené za účelem provozování
přenosových soustav podle předchozí věty účastnily jiné
osoby, které nebyly přísl šnými orgány členských států
rčeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přenosových
soustav nebo nezávislí provozovatelé přenosových soustav.
(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřino , výrobce
plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve
shodě s jinými osobami nabýt ani vykonávat přímo nebo
nepřímo kontrolu nad provozovatelem přenosové soustavy,
ani ve vztahu k něm vykonávat hlasovací právo spojené s
vlastnictvím podíl v provozovateli přenosové soustavy,
ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, stat tární
orgán nebo jeho členy nebo vlastnit většinový podíl.
(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se roz mí zejména
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[205]
a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž so hrnná
jmenovitá hodnota přesah je 50 % základního kapitál
společnosti,
c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat
členy dozorčí rady, členy stat tárního orgán , členy jiného
orgán společnosti rčeného stanovami nebo prokuristu.
§ 25
Provozovatel distrib ční soustavy
(1) Provozovatel distrib ční soustavy
a) zajišť je spolehlivé provozování, obnovu, a rozvoj
distrib ční soustavy na území vymezeném licencí,
b) možň je distribuci elektřiny na základě zavřených
smluv,
c) řídí toky elektřiny v distrib ční so stavě při respektování
přenosů elektřiny mezi ostatními distrib čními soustavami a
přenosovo soustavou ve spol práci s provozovateli
ostatních distrib čních soustav a provozovatelem přenosové
soustavy.
(2) Provozovatel distrib ční soustavy, k jehož so stavě je
připojeno více než 90 000 odběrných míst zákazníků, nesmí
být so běžným držitelem licence na výrob elektřiny, přenos
elektřiny, obchod s elektřino nebo obchod s plynem.
(3) Provozovatel distrib ční soustavy má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekom nikační síť k řízení,
měření, zabezpečování a automatizaci provozu distrib ční
soustavy a k přenos informací pro činnost výpočetní
techniky a informačních systémů,
b) nakupovat s nejnižšími náklady podpůrné sl žby a
elektřin pro krytí ztrát elektřiny v distrib ční so stavě a
pro vlastní potřeb ,
c) omezit nebo přer šit v nezbytném rozsahu dodávk
elektřiny účastníkům trhu s elektřino
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. při neoprávněném odběr elektřiny podle § 51,
5. při provádění plánovaných prací na zařízení distrib ční
soustavy nebo v jeho ochranném pásm , zejména oprav,
rekonstr kcí, údržby a revizí,
6. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distrib ční
soustavy nebo přenosové soustavy,
7. při odběr elektřiny zařízeními, která ohrož jí život,
zdraví nebo majetek osob,
8. při odběr elektřiny zařízeními, která ovlivň jí kvalitu
elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřino
a zákazník nevybavil tato odběrná zařízení dost pnými
technickými prostředky k omezení těchto vlivů, nebo
9. při odběr elektřiny, kdy zákazník opakovaně bez vážného
důvod ne možnil příst p k měřicím zařízení nebo
neměřeným částem odběrného elektrického zařízení,
přestože byl k možnění příst p za účelem provedení
kontroly, odečt , údržby, výměny či odebrání měřicího
zařízení alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným
prokazatelným způsobem vyzván,
d) změnit nebo přer šit v nezbytném rozsahu dodávk
elektřiny z výroben a dovoz elektřiny ze zahraničí nebo
vývoz elektřiny do zahraničí s ohledem na spolehlivý provoz
distrib ční soustavy
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při předcházení stavu nouze,
3. při neoprávněné distribuci elektřiny podle § 53,
4. jestliže mu výrobce ne možní příst p k měřicím zařízení,
5. při neoprávněné dodávce do distrib ční soustavy podle § 52,
6. při provádění plánovaných prací na zařízení distrib ční
soustavy nebo v jeho ochranném pásm , zejména oprav,
rekonstr kcí, údržby a revizí,
7. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distrib ční
soustavy nebo přenosové soustavy,
8. při dodávce elektřiny zařízeními, která ohrož jí život,
zdraví nebo majetek osob,
9. při dodávce elektřiny zařízeními, která ovlivň jí kvalitu
elektřiny v neprospěch ostatních účastníků trhu s elektřino
a výrobce nevybavil tato zařízení dost pnými technickými
prostředky k omezení těchto vlivů,
10. při provádění dispečerského řízení podle § 26 odst. 5,
nebo
11. ne možnil-li výrobce elektřiny opakovaně bez vážného
důvod příst p k měřicím zařízení, přestože byl k
možnění příst p za účelem provedení kontroly, odečt ,
údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení alespoň 15
dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným způsobem
vyzván,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a
provozovat na cizích nemovitostech zařízení distrib ční
soustavy, přetínat tyto nemovitosti vodiči a mísťovat v nich
vedení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se
zřizováním, obnovou a provozováním distrib ční soustavy,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,
provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a
jiných porostů ohrož jících bezpečné a spolehlivé
provozování zařízení distrib ční soustavy v případech, kdy
tak po předchozím pozornění a stanovení rozsahu ne činil
sám vlastník či živatel,
h) vstupovat nebo vjíždět v souladu se zvláštními právními
předpisy do zavřených prostor a zařízení slo žících k
výkon činností a sl žeb orgánů Ministerstva obrany,
Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti,
Bezpečnostní informační sl žby a do obvodu dráhy, jakož i
vstupovat nebo vjíždět na nemovitosti, kde jsou místěna
zvláštní zařízení telekom nikací, v rozsahu a způsobem
nezbytným pro výkon licencované činnosti.
(4) Provozovatel distrib ční soustavy je povinen zřídit věcné
břemeno možň jící vy žití cizí nemovitosti nebo její části
pro účely vedené v odstavci 3 písm. e), a to sml vně s
vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám
nebo rčen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný
nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány
podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo
ke stavbě podle zvláštního právního předpis , vydá přísl šný
vyvlastňovací úřad na návrh přísl šného provozovatele
distrib ční soustavy rozhodn tí o zřízení věcného břemene
možň jícího vy žití této nemovitosti nebo její části.
(5) V případech vedených v odstavci 3 písm. c) bodu 5 a
písm. d) bodu 6 je provozovatel distrib ční soustavy povinen
oznámit započetí a skončení omezení nebo přer šení
dodávek elektřiny způsobem v místě obvyklým, nejméně
však 15 dnů předem. Ohlašovací povinnost nevzniká při
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[206]
provádění n tných provozních manip lací, při nichž omezení
nebo přer šení dodávky elektřiny nepřekročí 20 minut.
(6) V případech vedených v odstavci 3 písm. c) a d) je
provozovatel distrib ční soustavy povinen obnovit dodávk
elektřiny bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k
jejím omezení nebo přer šení; v případech vedených v
odstavci 3 písm. c) bodu 4 a písm. d) bodu 5 je povinen
obnovit dodávk po úhradě náhrady škody.
(7) V případech vedených v odstavci 3 písm. c) a d) není
právo na náhrad škody a šlého zisku. To neplatí, nesplní-li
provozovatel distrib ční soustavy oznamovací povinnost
loženo podle odstavce 5 nebo není-li podle odstavce 3
písm. c) bodu 6 nebo písm. d) bodu 7 dodržena kvalita
dodávek elektřiny nebo při dispečerském řízení výroben
elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle § 26 odst. 5
prováděném mimo stavy nouze nebo předcházení stavu
nouze.
(8) Provozovatel distrib ční soustavy je povinen při výkon
oprávnění podle odstavce 4 písm. e) až g) co nejvíce šetřit
práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich
nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je
povinen vést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to
možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu
odpovídajícího předchozím účel nebo žívání dotčené
nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto sk tečnost
vlastník nemovitosti. Po provedení odstranění nebo
okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést
likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(9) Vznikla-li vlastník nebo nájemci nemovitosti v důsledk
výkon práv provozovatele distrib ční soustavy podle
odstavce 4 písm. e) a f) majetková újma nebo je-li omezen v
obvyklém žívání nemovitosti, má právo na přiměřeno
jednorázovo náhrad . Právo na tuto náhrad je nutno
uplatnit u provozovatele distrib ční soustavy, který způsobil
majetkovou újm nebo omezení žívání nemovitosti, do 6
měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce
dozvěděl.
(10) Provozovatel distrib ční soustavy je dále povinen
a) každém , kdo požádá o připojení k distrib ční so stavě,
stanovit podmínky a termín připojení a možnit distribuci
elektřiny každém , kdo o to požádá, je připojen a splň je
podmínky připojení a obchodní podmínky stanovené
Pravidly provozování distrib ční soustavy, s výjimko
případ prokazatelného nedostatku kapacity zařízení pro
distribuci nebo při ohrožení spolehlivého a bezpečného
provozu distrib ční soustavy nebo přenosové soustavy,
b) na základě žádosti obchodníka s elektřino nebo výrobce
elektřiny přer šit v případě neoprávněného odběr dodávk
elektřiny zákazníkům,
c) zajišťovat neznevýhodň jící podmínky pro připojení
zařízení k distrib ční so stavě, u zákazníků odebírajících
elektřin ze sítí nízkého napětí, kteří nejsou vybaveni
průběhovým měřením, přiřadit odpovídající typový diagram
dodávek,
d) zajišťovat všem účastníkům trhu s elektřino
neznevýhodň jící podmínky pro distribuci elektřiny
distrib ční soustavou,
e) zajistit zřízení technického dispečink pro výkon činností
podle odstavce 1 písm. c) v případě, že provozuje zařízení s
napětím 110 kV a odpovídat za jeho činnost,
f) zajišťovat měření v distrib ční so stavě včetně jejich
vyhodnocování a předávat operátorovi trhu naměřené a
vyhodnocené údaje a další nezbytné informace pro plnění
jeho povinností,
g) zpracovávat a po schválení Energetickým reg lačním
úřadem zveřejňovat způsobem možň jícím dálkový příst p
Pravidla provozování distrib ční soustavy a vykonávat
licencovanou činnost v souladu s těmito pravidly,
h) poskytovat provozovateli přenosové soustavy a
provozovatelům jiných distrib čních soustav, se kterými je
jeho soustava propojena, informace nezbytné k zajištění
bezpečného a spolehlivého provozu a vzájemné spol práce,
i) zpracovávat v souladu s dispečerským řádem ve
spol práci s provozovateli ostatních distrib čních soustav a
provozovatelem přenosové soustavy roční příprav provozu
distrib ční soustavy, a to zejména rozsah a termíny odstávek
zařízení pro distribuci a předpokládané omezení distribuce,
a zveřejňovat ji,
j) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný
rozvoj distrib ční soustavy, a to nejméně na 5 let,
k) průběžně zveřejňovat informace o možnostech distribuce
elektřiny v distrib ční so stavě způsobem stanoveným v
Pravidlech provozování distrib ční soustavy,
l) provádět hodnocení provozu distrib ční soustavy z
technického hlediska,
m) zpracovávat údaje nezbytné pro rozhodn tí
Energetického reg lačního úřad o cenách za distribuci
elektřiny,
n) zajišťovat ochranu sk tečností majících povahu
obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací,
které získává při výkon své činnosti, včetně zajištění
ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
o) vypracovat havarijní plány do 6 měsíců od dělení licence
a dále je každoročně přesňovat; při jejich tvorbě a
přesňování spolupracovat s provozovateli soustav, s jejichž
zařízením je jeho zařízení propojeno,
p) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality
dodávek elektřiny a sl žeb,
r) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné
distrib ční so stavě, možnit instalaci měřicího zařízení k
měření elektřiny mezi distrib čními soustavami, zajistit
příst p k tomuto zařízení a podílet se na úhradě
oprávněných nákladů provozovatele distrib ční soustavy
spojených s připojením svého zařízení k této distrib ční
so stavě,
s) uhradit provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli distrib ční soustavy platbu za reg lovaný
příst p do přenosové soustavy nebo distrib ční soustavy,
t) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance údaje
o zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu nezbytném
pro zajištění dodávky poslední instance,
u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k
přenosové so stavě, možnit instalaci měřicího zařízení k
měření elektřiny mezi přenosovo a distrib ční soustavou,
zajistit příst p k tomuto zařízení a podílet se na úhradě
oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy
spojených s připojením svého zařízení k přenosové so stavě.
(11) Provozovatel distrib ční soustavy je rovněž povinen
a) informovat ministerstvo nejpozději do konce dr hého
týdne měsíce násled jícího po plyn tí kalendářního
čtvrtletí o fyzikálních tocích dovozu elektřiny ze států, které
nejsou členy Evropské unie,
b) zpracovávat a předávat operátorovi trhu s elektřino
údaje z měření pro potřeby tvorby typových diagramů
dodávek,
c) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickém
reg lačním úřad jednou ročně nejpozději do 1. března
násled jícího kalendářního roku zpráv o kvalitě a úrovni
údržby zařízení distrib ční soustavy,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[207]
d) zaregistrovat se do 30 dnů od dělení licence na distribuci
elektřiny u operátora trhu s elektřino ; zaregistrováním se
provozovatel distrib ční soustavy stává registrovaným
účastníkem trhu,
e) řídit se pokyny technického dispečink provozovatele
přenosové soustavy nebo pokyny technického dispečink
provozovatele distrib ční soustavy, ke které je jeho soustava
připojena, při stavech nouze vyhlášeném tímto
provozovatelem nebo při předcházení stavům nouze
oznámeném tímto provozovatelem,
f) zajistit přenos elektřiny a v případě provozovatele
distrib ční soustavy nepřipojené přímo k přenosové
so stavě distribuci elektřiny v rozsahu zavřených smluv na
distribuci elektřiny s účastníky trhu s elektřino ,
g) provést technická opatření k ochraně ptactva na nově
instalovaných stožárech venkovního vedení vysokého napětí,
h) zajišťovat propagaci energetických sl žeb a jejich nabídky
zákazníkům za konk renceschopné ceny energetických
sl žeb.
(12) zr šen
K provedení §§ 24 a 25 viz vyhlášk č. 80/2010 Sb., o stavu
nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech
havarijního plán .
§ 25a
Oddělení provozovatelů distrib ční soustavy
(1) Provozovatel distrib ční soustavy, je-li so částí
vertikálně integrovaného podnikatele, m sí být od 1. ledna
2007 z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování
nezávislý na jiných činnostech netýkajících se distribuce
elektřiny. Tento požadavek neznamená požadavek na
oddělení vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distrib ční
soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 platní tato
minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distrib ční
soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na
organizačních str kt rách vertikálně integrovaného
podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za
běžný provoz výroby elektřiny, přenos elektřiny a obchod s
elektřino nebo plynem; stat tárním orgánem nebo jeho
členem, prokuristou nebo vedo cím zaměstnancem
provozovatele distrib ční soustavy nemůže být fyzická
osoba, která je so časně stat tárním orgánem nebo jeho
členem, prokuristou nebo vedo cím zaměstnancem držitele
licence na výrob elektřiny, přenos elektřiny, obchod s
elektřino nebo plynem, který je so částí téhož vertikálně
integrovaného podnikatele,
b) m sí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k
profesionálním zájmům stat tárního orgán nebo jeho člena,
prokuristy nebo vedo cích zaměstnanců odpovědných za
řízení provozovatele distrib ční soustavy bylo přihlíženo
způsobem, který zajišť je jejich nezávislé jednání; stat tární
orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedo cí zaměstnanec
provozovatele distrib ční soustavy nesmí přijímat žádné
odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na
výrob elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřino nebo
plynem v rámci téhož vertikálně integrovaného podnikatele;
odměňování stat tárního orgán nebo jeho člena, prokuristy
nebo vedo cího zaměstnance provozovatele distrib ční
soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích
dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož
vertikálně integrovaného podnikatele,
c) provozovatel distrib ční soustavy m sí disponovat
sk tečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku
nezbytném k provozování, údržbě a rozvoji distrib ční
soustavy, jež jsou nezávislá na vertikálně integrovaném
podnikateli; mateřská společnost nesmí dělovat
provozovateli distrib ční soustavy jakékoliv pokyny ohledně
běžného provozu nebo údržby distrib ční soustavy, a rovněž
nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do
rozhodování o výstavbě či modernizaci částí distrib ční
soustavy, pokud takové rozhodn tí nejde nad rámec
schváleného finančního plán , či jiného obdobného nástroje;
tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat
roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele
distrib ční soustavy a schvalovat jeho maximální limity
zadl žení.
(3) Provozovatel distrib ční soustavy m sí přijmo t
vnitřním předpisem program rovného zacházení k vylo čení
diskriminačního chování (dále jen "program rovného
zacházení"), kterým stanoví
a) opatření k vylo čení diskriminačního jednání
provozovatele distrib ční soustavy ve vztahu k účastníkům
trhu s elektřino , kteří nejsou so částí téhož vertikálně
integrovaného podnikatele s provozovatelem distrib ční
soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele
distrib ční soustavy ke splnění účelů programu rovného
zacházení.
(4) Provozovatel distrib ční soustavy jmenuje nebo jinak
obsazuje auditora programu. Provozovatel distrib ční
soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl
vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce,
zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a
dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob
odměňování auditora programu nesmí být na újm
nezávislého výkon jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění
programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává
a předkládá do 30. dubna násled jícího kalendářního roku
Energetickém reg lačním úřad a ministerstvu výroční
zpráv o opatřeních přijatých k provádění programu
rovného zacházení za plyn lý rok a zároveň ji zveřejň je
způsobem možň jícím dálkový příst p. Provozovatel
distrib ční soustavy je povinen poskytnout auditorovi
programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný
výkon jeho činnosti a poskytnout jinou nezbytnou
so činnost. Provozovatel distrib ční soustavy je povinen
seznámit s programem rovného zacházení stat tární orgán
nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
(6) Stat tární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedo cí
zaměstnanec provozovatele distrib ční soustavy nesmí od 1.
ledna 2007 držet podíly převyš jící 1 % základního kapitál
v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně
integrovaného podnikatele, která je držitelem licence na
výrob elektřiny, přenos elektřiny, obchod s elektřino nebo
plynem.
(7) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distrib ční
soustavy zavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotném
řízení jiného držitele licence na výrob elektřiny, přenos
elektřiny, obchod s elektřino nebo plynem ani v takovém
řízení podle již zavřených ovládacích smluv pokračovat.
(8) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto
zákona provedena nájmem podniku nebo jeho části, je
nájemce povinen převzít pronajatý podnik nebo jeho část do
svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto
zákona provedena nájmem jednotlivého majetku, je
pronajímatel povinen sdělit nájemci informace o hodnotě
pronajatého majetku v rozsahu požadovaném Energetickým
reg lačním úřadem pro účely cenové regulace.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[208]
(9) Oddělení podle tohoto zákona není povinen provést
vertikálně integrovaný podnikatel, který poskytuje sl žby
pro méně než 90 000 připojených odběrných míst zákazníků.
(10) Provozovatel distrib ční soustavy, je-li so částí
vertikálně integrovaného podnikatele, m sí jednat tak, aby
neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s elektřino , pokud se
jedná o možnost záměny s obchodníkem s elektřino nebo s
výrobcem elektřiny, který je so částí téhož vertikálně
integrovaného podnikatele.
§ 26
Technické dispečinky
(1) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy
a) provádí dispečerské řízení přenos elektřiny v přenosové
so stavě a dispečerské řízení zdrojů poskyt jících podpůrné
sl žby k zajištění systémových sl žeb v přenosové so stavě
a v distrib čních so stavách v so činnosti s provozovatelem
distrib ční soustavy,
b) zajišť je dodržování pravidel propojení s elektrizačními
soustavami ostatních států včetně rozhodování o vy žití
přeshraničních vedení propoj jících přenosovo soustavu s
jinými soustavami v zahraničí; při rozhodování o vy žití
přeshraničních vedení propoj jících přenosovo soustavu s
jinými soustavami v zahraničí m sí technický dispečink
provozovatele přenosové soustavy přihlížet k technickým
omezením přenosové soustavy a propojených soustav v
zahraničí,
c) spolupracuje při provádění dispečerského řízení přenos
elektřiny v přenosové so stavě s provozovateli propojených
soustav v zahraničí.
(2) Technický dispečink provozovatele distrib ční soustavy
provádí dispečerské řízení výroben elektřiny a distribuce
elektřiny v distrib ční so stavě v souladu s § 25 odst. 1 písm. c).
(3) Technické dispečinky provozovatelů distrib čních
soustav a technický dispečink provozovatele přenosové
soustavy jsou povinny spolupracovat a poskytovat si
nezbytné údaje pro dispečerské řízení.
(4) Při dispečerském řízení předávaných výkonů
a) mezi přenosovo soustavou a distrib čními soustavami v
reálném čase je technický dispečink provozovatele
distrib ční soustavy povinen uposlechnout pokynů
technického dispečink provozovatele přenosové soustavy,
b) mezi distrib čními soustavami v reálném čase je
technický dispečink provozovatele distrib ční soustavy,
která není přímo připojena k přenosové so stavě, povinen
uposlechnout pokynů technického dispečink provozovatele
distrib ční soustavy přímo připojené k přenosové so stavě,
c) mezi distrib čními soustavami v reálném čase, pokud
nejsou ve vztahu podle písmene b), jsou technické dispečinky
provozovatelů distrib čních soustav povinny vzájemně
spolupracovat.
(5) Technický dispečink provozovatele přenosové soustavy a
technické dispečinky provozovatelů distrib čních soustav
jsou v případě ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu
elektrizační soustavy a po vy žití dost pných tržních
mechanismů zajišťovaných operátorem trhu a
provozovatelem přenosové soustavy oprávněny při
dispečerském řízení v nezbytné míře dočasně omezovat
výrob elektřiny ve výrobnách elektřiny. Omezení výroby
elektřiny ve výrobnách s kombinovanou výrobo elektřiny a
tepla může být prováděno nejvýše v rozsahu neohrož jícím
dodávky tepla. Omezení výroby elektřiny ve výrobnách
elektřiny z obnovitelných zdrojů energie podle zákona o
podporovaných zdrojích energie prováděné mimo stavy
nouze nebo předcházení stavu nouze může být prováděno
pouze za náhrad dle odstavce 6.
(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy, jehož technický dispečink omezil při
dispečerském řízení prováděném mimo stavy nouze nebo
předcházení stavu nouze výrob elektřiny ve výrobně
elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, je povinen
poskytnout přísl šném výrobci elektřiny náhrad za
neodebranou elektřin ve výši odpovídající celkovém
příjm výrobce po odečt nákladů za nevyrobenou elektřin ,
kterého by dosáhl v případě neomezení výroby. V případě
sporu o výši náhrady rozhoduje Energetický reg lační úřad.
(7) Účastník trhu s elektřino , jehož zařízení je připojeno k
přenosové so stavě nebo distrib ční so stavě, je povinen
předávat technickém dispečink nezbytné údaje potřebné k
dispečerském řízení.
K provedení §§ 24 až 26 viz vyhlášk č. 79/2010 Sb., o
dispečerském řízení elektrizační soustavy a o předávání
údajů pro dispečerské řízení.
§ 27
zr šen
§ 28
Zákazník
(1) Zákazník má právo
a) na zavření smlouvy o připojení a na připojení svého
odběrného elektrického zařízení k přenosové so stavě nebo
k distrib ční so stavě, pokud splň je podmínky připojení a
obchodní podmínky stanovené Pravidly provozování
přenosové soustavy nebo Pravidly provozování distrib ční
soustavy a má k připojení souhlas vlastníka dotčené
nemovitosti,
b) nakupovat elektřin od držitelů licence na výrob
elektřiny a od držitelů licence na obchod s elektřino ,
nakupovat elektřin z jiných států nebo na krátkodobém
trhu s elektřino organizovaném operátorem trhu,
c) na dopravu dohodn tého množství elektřiny do
odběrného místa za cenu platněno v souladu s cenovou
reg lací, pokud má pro dodávk elektřiny zavřen smlouvu
o přenos nebo o distribuci elektřiny,
d) na informace o celkové směsi paliv dodavatele a
informace o dopadu na životní prostředí,
e) na bezplatnou volbu a změn dodavatele elektřiny.
(2) Zákazník je povinen
a) řídit se pokyny technického dispečink provozovatele
přenosové soustavy nebo technického dispečink
provozovatele distrib ční soustavy, ke které je jeho zařízení
připojeno, a Pravidly provozování přenosové soustavy nebo
Pravidly provozování distrib ční soustavy,
b) možnit instalaci měřicího zařízení provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli distrib ční soustavy,
c) možnit příst p k měřicím zařízením provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli distrib ční soustavy,
d) držovat svá odběrná elektrická zařízení ve stavu, který
odpovídá právním předpisům a technickým normám,
e) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o
dodávce elektřiny, pokud je subjektem zúčtování,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[209]
f) provádět dost pná technická opatření zamez jící
ovlivňování kvality elektřiny v neprospěch ostatních
účastníků trhu s elektřino ,
g) podílet se podle výše odebíraného příkon na úhradě
oprávněných nákladů provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele distrib ční soustavy spojených s
připojením svého zařízení a se zajištěním požadovaného
příkon ,
h) při změně parametrů elektřiny upravit na svůj náklad svá
odběrná elektrická zařízení tak, aby vyhovovala těmto
změnám,
i) zaregistrovat se u operátora trhu před sk tečněním
dodávky elektřiny od jiného výrobce elektřiny nebo
obchodníka s elektřino ,
j) uhradit dodavateli poslední instance dodávk elektřiny
podle § 12a, a to od okamžik zahájení této dodávky,
k) při stavebních úpravách distrib ční soustavy anebo její
části, včetně přípojek, možnit změn místa připojení, včetně
změny místění měřicího zařízení na veřejně příst pná
místa; dojde-li v důsledk stavebních úprav ke změně
místění měřicího zařízení, považ je se elektrické zařízení za
ním za odběrné elektrické zařízení v majetku vlastníka
nemovitosti; veškeré náklady na provedené změny hradí
provozovatel distrib ční soustavy,
l) při platnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1
písm. e) dodržovat sjednanou délk výpovědní doby, jedná-li
se o smlouvu na dobu ne rčito .
(3) Na odběrných elektrických zařízeních, kterými prochází
neměřená elektřina, nesmí být prováděny žádné zásahy bez
předchozího souhlasu provozovatele přenosové soustavy
nebo provozovatele distrib ční soustavy.
(4) Zákazník může provozovat vlastní náhradní zdroj, pokud
je propojen s přenosovo soustavou nebo s distrib ční
soustavou, pouze po dohodě s provozovatelem přenosové
soustavy nebo provozovatelem distrib ční soustavy.
(5) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům dodávána
elektřina na základě smlouvy, je povinen
a) tuto dodávk zákazníkům možnit,
b) držovat společno domovní elektrickou instalaci slo žící
pro tuto dodávk ve stavu, který odpovídá právním
předpisům a technickým normám,
c) poskytovat technické údaje o společné domovní elektrické
instalaci držiteli licence na distribuci elektřiny,
d) možnit držiteli licence na distribuci elektřiny příst p k
této společné domovní instalaci.
§ 29
zr šen
§ 30
Obchodník s elektřino
(1) Obchodník s elektřino má právo
a) na poskytn tí přenos nebo distribuce elektřiny,
b) nakupovat elektřin od držitelů licence na výrob a od
držitelů licence na obchod nebo z jiných států a prodávat ji
ostatním účastníkům trhu s elektřino nebo do jiných států,
c) na poskytn tí informací od operátora trhu nezbytných k
vyúčtování dodávek elektřiny zákazníkům, jejichž odběrné
místo je registrováno u operátora trhu,
d) končit nebo přer šit dodávk elektřiny zákazníkům při
neoprávněném odběr elektřiny.
(2) Obchodník s elektřino je povinen
a) řídit se Pravidly provozování přenosové soustavy nebo
Pravidly provozování distrib čních soustav,
b) předávat operátorovi trhu technické údaje ze smluv o
dodávce elektřiny a další nezbytné informace pro plnění
povinností operátora trhu v případě, že je subjektem
zúčtování,
c) účtovat odděleně o dodávce elektřiny poslední instance,
d) dodržovat parametry kvality dodávek elektřiny a sl žeb,
e) zaregistrovat se do 30 dnů od dělení licence na obchod s
elektřino u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s
elektřino stává registrovaným účastníkem trhu,
f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,
g) zajišťovat propagaci energetických sl žeb a jejich nabídky
zákazníkům za konk renceschopné ceny energetických
sl žeb,
h) informovat neprodleně operátora trhu a zákazníka o tom,
že pozbyl oprávnění nebo možnost sk tečňovat dodávk
elektřiny,
i) poskytnout provozovateli distrib ční soustavy
identifikační údaje o zákazníkovi, jem ž dodává elektřin na
základě smlouvy o sdr žených sl žbách dodávky elektřiny,
j) poskytovat provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli distrib ční soustavy informace nezbytné pro
zajištění bezpečného a spolehlivého provozu,
k) strpět opatření prováděná provozovatelem přenosové
soustavy nebo provozovatelem distrib ční soustavy při
předcházení stavu nouze nebo při stavu nouze,
l) zveřejnit způsobem možň jícím dálkový příst p
Kontrolní seznam evropského spotřebitele energie o právech
spotřebitele vypracovaný Komisí a zveřejněný Energetickým
reg lačním úřadem a informovat své zákazníky o možnosti
se s Kontrolním seznamem evropského spotřebitele energie
seznámit,
m) v případě platnění práva zákazníka na změn
dodavatele elektřiny sdělit zákazníkovi, který podal výpověď
ze smlouvy, jejímž předmětem je dodávka elektřiny, datum
končení této smlouvy, pokud informace o začátk a délce
výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních
podmínkách.
§ 30a
Výstavba výrobny elektřiny
(1) Výstavba výrobny elektřiny o celkovém instalovaném
elektrickém výkon 100 kW a více je možná pouze na
základě dělené státní autorizace na výstavb výrobny
elektřiny (dále jen "autorizace"). Za celkový instalovaný
elektrický výkon výrobny elektřiny se považ je so čet
hodnot instalovaných výkonů výrobních jednotek v místě
připojení do elektrizační soustavy.
(2) O dělení autorizace rozhoduje ministerstvo na základě
písemné žádosti.
(3) Autorizace se děl je na základě poso zení
předpokládané výrobny elektřiny
a) souladu se státní energetickou koncepcí,
b) souladu s Národním akčním plánem pro energii z
obnovitelných zdrojů,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[210]
c) souladu s plánem rozvoje sítí,
d) místění výrobny elektřiny,
e) po žitých primárních zdrojů energie,
f) energetické účinnosti výrobny elektřiny,
g) dopadu na bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační
soustavy,
h) finančních předpokladů žadatele k výstavbě výrobny
elektřiny,
i) bezpečnosti osob a majetku,
j) bezpečnosti dodávek elektřiny,
k) úrovně očekávané b do cí poptávky po elektřině,
l) vlivu výrobny elektřiny na zajištění rovnováhy mezi
nabídko a poptávko elektřiny.
(4) Autorizaci lze převést na jinou osobu pouze se souhlasem
ministerstva za předpoklad splnění stanovení odstavce 3.
(5) Ministerstvo je v případech, v nichž děl je autorizaci,
dotčeným orgánem státní správy v územním řízení.
§ 30b
Žádost o dělení autorizace
(1) Písemná žádost o dělení autorizace obsahuje
a) harmonogram přípravy výstavby výrobny elektřiny
obsah jící předpokládané termíny vydání rozhodn tí o
místění stavby, stavebního povolení, připojení k přenosové
so stavě nebo přepravní so stavě nebo distrib ční so stavě
elektřiny nebo distrib ční so stavě plynu, případně zahájení
zk šebního provozu a kola dačního souhlasu,
b) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného
výkon , druhu výrobny a energetické účinnosti,
c) předpokládané místění výrobny elektřiny,
d) údaje o palivu nebo o jiných po žitých zdrojích energie,
e) vyjádření provozovatele přenosové soustavy nebo
provozovatele distrib ční soustavy o zajištění systémových
sl žeb a o vlivu na bezpečnost a spolehlivost provozu
elektrizační soustavy včetně termín a podmínek připojení,
f) doklady prokaz jící finanční předpoklady k výstavbě
výrobny elektřiny,
g) údaje o charakteru provozu výrobny elektřiny a o
předpokládaném ročním vy žití instalovaného výkon ,
h) vyjádření operátora trhu o vlivu výrobny elektřiny na
zajištění rovnováhy mezi nabídko a poptávko elektřiny a
plynu a na naplňování cílů Národního akčního plán pro
energii z obnovitelných zdrojů.
(2) Finančními předpoklady se roz mí schopnost žadatele o
dělení autorizace finančně zabezpečit výstavb výrobny
elektřiny.
(3) Finanční předpoklady se prokaz jí obchodním majetkem
a objemem dost pných finančních prostředků, účetní
závěrko ověřeno auditorem včetně její přílohy v úplném
rozsahu v případě, že žadatel v předchozím účetním období
vykonával podnikatelskou činnost.
§ 30c
Rozhodn tí o dělení autorizace
(1) Rozhodn tí o dělení autorizace obsahuje
a) základní údaje o výrobně elektřiny včetně instalovaného
výkon , druhu výrobny a energetické účinnosti,
b) údaj o místění výrobny elektřiny,
c) údaje o palivu nebo jiných po žitých zdrojích energie,
d) podmínky platnosti autorizace, zejména k zajištění
podpůrných sl žeb včetně vlivu výrobny elektřiny na
bezpečný a spolehlivý provoz elektrizační soustavy.
(2) Držitel autorizace je povinen bezodkladně oznámit
ministerstvu veškeré změny údajů vedených v žádosti o
dělení autorizace či jiné závažné sk tečnosti vztah jící se k
dělené autorizaci.
(3) Ministerstvo vede evidenci vydaných a torizací.
§ 30d
Zánik autorizace
(1) Autorizace zaniká
a) v případě, že držitel autorizace nepožádá o vydání
územního rozhodn tí podle zvláštního zákona nejpozději
1. do 3 let od nabytí právní moci rozhodn tí o dělení
autorizace u výroben elektřiny s instalovaným výkonem do
100 MW, nebo
2. do 5 let od nabytí právní moci rozhodn tí o dělení
autorizace u výroben elektřiny s instalovaným výkonem 100
MW a více,
b) v případě zastavení územního řízení nebo zamítn tí
žádosti o vydání územního rozhodn tí dnem nabytí právní
moci takového rozhodn tí,
c) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého,
pokud držitel autorizace dosud nepožádal o vydání
územního rozhodn tí podle zvláštního zákona,
d) vydáním rozhodn tí o úpadk ohledně majetku držitele
autorizace nebo jestliže byl insolvenční návrh zamítn t
proto, že majetek držitele autorizace nepostač je k úhradě
nákladů insolvenčního řízení včetně vstupu držitele
autorizace do likvidace, dnem nabytí právní moci takového
rozhodn tí, nebo
e) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace.
(2) Ministerstvo autorizaci zr ší
a) pro závažné neplnění podmínek autorizace, nebo
b) na základě žádosti držitele autorizace.
K §§ 30a až 30d viz vyhlášk č. 387/2012 Sb., o státní
autorizaci na výstavb výrobny elektřiny.
§ 31
zr šen
§ 32
zr šen
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[211]
§ 33
zr šen
§ 34
zr šen
§ 35
zr šen
§ 36
zr šen
§ 37
zr šen
§ 38
zr šen
§ 39
zr šen
§ 40
zr šen
§ 41
zr šen
§ 42
zr šen
§ 43
Povinnosti vlastníka přímého vedení
Vlastník přímého vedení je v případě, že přímé vedení je
elektricky propojeno s přenosovo soustavou nebo s
distrib ční soustavou, povinen
a) provádět dost pná technická opatření zamez jící
ovlivnění kvality elektřiny v neprospěch ostatních účastníků
trhu s elektřino ,
b) možnit při stavech nouze nebo při předcházení stavu
nouze vy žití přímého vedení pro potřeby provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele distrib ční soustavy
a řídit se pokyny technického dispečink .
§ 44
zr šen
§ 45
Elektrická přípojka
(1) Elektrická přípojka m sí být zřízena a provozována v
souladu se smlouvou o připojení a s Pravidly provozování
přenosové soustavy nebo Pravidly provozování přísl šné
distrib ční soustavy.
(2) Elektrickou přípojk nízkého napětí zřiz je na své
náklady
a) v zastavěném území podle zvláštního právního předpis
provozovatel distrib ční soustavy,
b) mimo zastavěné území podle zvláštního právního
předpis , je-li její délka do 50 m včetně, provozovatel
distrib ční soustavy,
c) mimo zastavěné území podle zvláštního právního
předpis , je-li její délka nad 50 m, žadatel o připojení.
(3) Ostatní elektrické přípojky zřiz je na své náklady žadatel
o připojení.
(4) Vlastníkem přípojky je ten, kdo uhradil náklady na její
zřízení.
(5) Vlastník elektrické přípojky je povinen zajistit její provoz,
údržb a opravy tak, aby se nestala příčino ohrožení života
a zdraví osob či poškození majetku.
(6) Provozovatel distrib ční soustavy je povinen za úplat
elektrickou přípojk provozovat, držovat a opravovat,
pokud o to její vlastník písemně požádá.
(7) Při připojení odběrného zařízení pomocí smyčky se
nejedná o přípojk .
(8) Elektrická přípojka nízkého napětí slo ží k připojení
jedné nemovitosti; na základě souhlasu vlastníka přípojky a
provozovatele distrib ční soustavy lze připojit i více
nemovitostí. Elektrická přípojka nízkého napětí končí u
venkovního vedení hlavní domovní pojistkovou skříní, u
kabelového vedení hlavní domovní kabelovou skříní. Tyto
skříně jsou so částí přípojky. Hlavní domovní pojistková
skříň, popřípadě hlavní domovní kabelová skříň se mísť je
na objektu zákazníka nebo na hranici či v blízkosti hranice
jeho nemovitosti.
(9) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní domovní
pojistková skříň, končí venkovní přípojka nízkého napětí
posledním kotevním bodem místěným na této nemovitosti
nebo na svorkách hlavního jističe objektu. Tento kotevní bod
je so částí přípojky.
(10) Není-li na nemovitosti zákazníka zřízena hlavní
domovní kabelová skříň, končí elektrická přípojka nízkého
napětí na svorkách hlavního jističe objektu nebo v kabelové
skříni vnitř objektu.
(11) Elektrická přípojka jiného než nízkého napětí končí při
venkovním vedení kotevními izolátory na stanici zákazníka,
při kabelovém vedení kabelovou koncovkou v odběratelově
stanici. Kotevní izolátory a kabelové koncovky jsou so částí
přípojky.
(12) Společné domovní elektrické instalace v domech
slo žící pro připojení více zákazníků z jedné elektrické
přípojky nejsou so částí elektrické přípojky. Společná
domovní elektrická instalace je so částí nemovitosti.
§ 46
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je
prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení rčený k
zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně života,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[212]
zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí
právní moci územního rozhodn tí o místění stavby nebo
územního souhlasu s místěním stavby, pokud není podle
stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto dokladů,
potom dnem vedení zařízení elektrizační soustavy do
provozu.
(2) Ochrannými pásmy jsou chráněna nadzemní vedení,
podzemní vedení, elektrické stanice, výrobny elektřiny a
vedení měřicí, ochranné, řídicí, zabezpečovací, informační a
telekom nikační techniky.
(3) Ochranné pásmo nadzemního vedení je so vislý prostor
vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách
vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení,
která činí od krajního vodiče vedení na obě jeho strany
a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace ................................................................. 7 m,
2. pro vodiče s izolací základní ..................................................... 2 m,
3. pro závěsná kabelová vedení ................................................... 1 m,
b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně
1. pro vodiče bez izolace ............................................................... 12 m,
2. pro vodiče s izolací základní ..................................................... 5 m,
c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně .............................. 15 m,
d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně ............................. 20 m,
e) u napětí nad 400 kV .................................................................. 30 m,
f) u závěsného kabelového vedení 110 kV .............................. 2 m,
g) u zařízení vlastní telekom nikační sítě držitele licence .......1 m.
(4) V lesních průsecích drž je provozovatel přenosové
soustavy nebo provozovatel přísl šné distrib ční soustavy
na vlastní náklad volný pruh pozemků o šířce 4 m po jedné
straně základů podpěrných bodů nadzemního vedení podle
odstavce 3 písm. a) bodu 1 a písm. b), c), d) a e), pokud je
takový volný pruh třeba; vlastníci či živatelé dotčených
nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost možnit.
(5) Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační
soustavy do napětí 110 kV včetně a vedení řídicí a
zabezpečovací techniky činí 1 m po obou stranách krajního
kabelu; u podzemního vedení o napětí nad 110 kV činí 3 m
po obou stranách krajního kabelu.
(6) Ochranné pásmo elektrické stanice je vymezeno svislými
rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti
a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím
větším než 52 kV v b dovách 20 m od oplocení nebo od
vnějšího líce obvodového zdiva,
b) u stožárových elektrických stanic a věžových stanic s
venkovním přívodem s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a
menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m od vnější
hrany půdorys stanice ve všech směrech,
c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem
napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň
nízkého napětí 2 m od vnějšího pláště stanice ve všech
směrech,
d) u vestavěných elektrických stanic 1 m od obestavění.
(7) Ochranné pásmo výrobny elektřiny je vymezeno svislými
rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti 20 m od
vnějšího líce obvodového pláště výrobny elektřiny.
(8) V ochranném pásm nadzemního a podzemního vedení,
výrobny elektřiny a elektrické stanice je zakázáno
a) zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či
misťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i
skladňovat hořlavé a výb šné látky,
b) provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,
c) provádět činnosti, které by mohly ohrozit spolehlivost a
bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit život,
zdraví či majetek osob,
d) provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně
znesnadňovaly příst p k těmto zařízením.
(9) V ochranném pásm nadzemního vedení je zakázáno
vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšk 3 m.
(10) V ochranném pásm podzemního vedení je zakázáno
vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o
celkové hmotnosti nad 6 t.
(11) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky možň jí
a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo
majetku osob, vlastník přísl šné části elektrizační soustavy
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně
prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost
jejího místění v ochranném pásm ,
b) dělí písemný souhlas se stavbou neuvedenou v písmen
a) nebo s činností v ochranném pásm , který m sí obsahovat
podmínky, za kterých byl dělen.
(12) V ochranném pásm i mimo ně m sí být prováděny
činnosti tak, aby nedošlo k poškození energetických zařízení.
(13) Fyzické či právnické osoby zřiz jící zařízení napájená
stejnosměrným proudem v bezprostřední blízkosti
ochranného pásma s možností vzniku bl dných pro dů
poškoz jících podzemní vedení jsou povinny tyto
sk tečnosti oznámit provozovateli přenosové soustavy nebo
přísl šném provozovateli distrib ční soustavy a provést
opatření k jejich omezení.
(14) Vzdálenost mezi nejbližším vodičem nadzemního
vedení o napětí vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru
větrné elektrárny v nejbližší vzdálenosti od vedení m sí být
v případě, že
a) na vedení není realizováno opatření proti kmitání vodičů
nejméně trojnásobkem průměr rotoru,
b) na vedení je realizováno opatření proti kmitání vodičů
nejméně rovnající se průměr rotoru nebo výšce větrné
elektrárny.
(15) Vzdálenost mezi oplocením elektrické stanice o napětí
vyšším než 52 kV a koncem listu rotoru větrné elektrárny v
nejbližší vzdálenosti od vedení za bezvětří m sí být
minimálně rovna výšce větrné elektrárny.
§ 47
Přeložky zařízení
(1) Přeložko zařízení přenosové soustavy a zařízení
distrib ční soustavy se roz mí dílčí změna trasy vedení nebo
přemístění některých prvků tohoto zařízení.
(2) Přeložk zařízení přenosové soustavy a zařízení
distrib ční soustavy zajišť je jeho vlastník na náklady toho,
kdo potřeb přeložky vyvolal. Provozovatel přenosové nebo
distrib ční soustavy je povinen seznámit toho, kdo potřeb
přeložky vyvolal, se způsobem provedení přeložky a
předpokládanými náklady na její provedení. Náklady na
provedení přeložky mohou zahrnovat pouze nezbytně n tné
náklady.
(3) Vlastnictví zařízení přenosové soustavy a zařízení
distrib ční soustavy po provedení přeložky se nemění.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[213]
§ 48
Styk zařízení
(1) Zařízení přenosové soustavy, distrib čních soustav a
elektrických přípojek může za předpoklad , že neohrozí
život, zdraví či majetek osob, křížit pozemní komunikace,
dráhy, vodní toky, telekom nikační vedení, veškeré potr bní
systémy a ostatní zařízení, při dodržení podmínek
stanovených zvláštními právními předpisy nebo být s nimi v
so běh , a to způsobem přiměřeným ochraně životního
prostředí tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy
zúčastněných vlastníků. So během se roz mí stav, kdy jedno
zařízení zasahuje svým ochranným pásmem do ochranného,
případně bezpečnostního pásma dr hého zařízení.
(2) Při opravách poruch a při stavebních úpravách zařízení je
provozovatel těchto zařízení povinen plně respektovat
vyjádření ostatních živatelů trasy, zejména předepsaný
technologický postup při zemních pracích, aby byly co
nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků zařízení a
nemovitostí.
§ 49
Měření
(1) Měření v přenosové so stavě zajišť je provozovatel
přenosové soustavy a v distrib ční so stavě přísl šný
provozovatel distrib ční soustavy. Měřením se zjišť je
množství dodané nebo odebrané činné nebo jalové elektřiny
a jeho časový průběh. U zákazníků odebírajících elektřin ze
sítí nízkého napětí může být časový průběh nahrazen
typovým diagramem dodávek.
(2) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distrib čních
soustav a zákazníci jsou povinni na svůj náklad upravit
předávací místo nebo odběrné místo pro instalaci měřicího
zařízení v souladu se smlouvou o připojení a s podmínkami
obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy
nebo Pravidlech provozování přísl šné distrib ční soustavy.
(3) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distrib čních
soustav, zákazníci a obchodníci s elektřino mohou se
souhlasem provozovatele přenosové soustavy nebo
přísl šného provozovatele distrib ční soustavy pro vlastní
potřeb a na svůj náklad osadit vlastní kontrolní měřicí
zařízení. Toto měřicí zařízení m sí být zřetelně označeno.
(4) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distrib čních
soustav a zákazníci jsou povinni závady na měřicích
zařízeních, včetně por šení zajištění proti neoprávněné
manipulaci, které zjistí, neprodleně oznámit provozovateli
přenosové soustavy nebo přísl šném provozovateli
distrib ční soustavy. Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení
bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy nebo
přísl šného provozovatele distrib ční soustavy se zakazuje.
(5) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
přísl šné distrib ční soustavy zajistí jednotlivé části
měřicího zařízení proti neoprávněné manipulaci.
(6) Výrobci elektřiny, provozovatele jiných distrib čních
soustav či zákazníci jsou povinni možnit provozovateli
přenosové soustavy a provozovateli distrib ční soustavy
příst p k měřicím zařízení a neměřeným částem odběrného
elektrického zařízení za účelem provedení kontroly, odečt ,
údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(7) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy na svůj náklad zajišť je instalaci
vlastního měřicího zařízení, jeho držování a pravidelné
ověřování správnosti měření a pro účely provedení odečt ,
pokud je měřicí zařízení bez napětí, má právo vést měřicí
zařízení pod napětí na nezbytně nutnou dobu.
(8) Vznikla-li pochybnost o správnosti údajů měření nebo
byla-li zjištěna závada na měřicím zařízení, je provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy
povinen na základě písemné žádosti dotčeného účastníka
trhu s elektřino do 15 dnů od jejího dor čení vyměnit
měřicí zařízení a do 60 dnů zajistit ověření správnosti
měření.
(9) Je-li na měřicím zařízení, které je ve vlastnictví
provozovatele přenosové soustavy nebo provozovatele
distrib ční soustavy, zjištěna závada, hradí náklady spojené s
jeho přezko šením a ověřením správnosti měření
provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto
náklady ten, kdo písemně požádal o přezko šení měřicího
zařízení a o ověření správnosti měření.
K § 49 viz vyhlášk č. 82/2011 Sb., o měření elektřiny a o
způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném
odběr , neoprávněné dodávce, neoprávněném přenos
nebo neoprávněné distribuci elektřiny.
§ 50
Smlouvy mezi účastníky trhu s elektřino
(1) Smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje dodavatel
elektřiny dodávat elektřin vymezenou množstvím a
časovým průběhem jiném účastníkovi trhu s elektřino a
účastník trhu s elektřino se zavazuje zaplatit za ni cenu.
So částí smlouvy o dodávce elektřiny m sí být jednání o
odpovědnosti za odchylku. Smlouva o dodávce elektřiny se
zákazníkem m sí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsoby úhrady plateb za dodávk elektřiny,
c) délk výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná
prvním dnem kalendářního měsíce násled jícího po
dor čení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu ne rčito ,
d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě
neplnění sml vních povinností ze strany dodavatele nebo v
případě nesouhlasu s navrhovanou změno sml vních
podmínek,
e) způsoby vyroz mění zákazníka o navrhované změně
sml vních podmínek a po čení o práv zákazníka na
odsto pení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou
změno sml vních podmínek,
f) dobu trvání smlouvy.
g) zr šeno
(2) Smlouvou o sdr žených sl žbách dodávky elektřiny se
zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřino dodávat
zákazníkovi elektřin vymezenou množstvím a časovým
průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet
dopravu elektřiny a so visející sl žby a zákazník se zavazuje
zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřino za dodanou
elektřin cenu a za dopravu elektřiny a so visející sl žby
cenu regulovanou. Uzavřením smlouvy o sdr žených
sl žbách dodávky elektřiny dochází k přenesení
odpovědnosti za odchylku na výrobce elektřiny nebo
obchodníka s elektřino . Smlouva o sdr žených sl žbách
dodávek elektřiny m sí dále obsahovat obdobné podstatné
náležitosti jako smlouva o dodávce elektřiny se zákazníkem a
opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu
nouze a odstraňování následků stavu nouze.
(3) Smlouvou o připojení se zavazuje provozovatel
přenosové nebo distrib ční soustavy připojit k přenosové
nebo distrib ční so stavě zařízení žadatele pro výrob ,
distribuci nebo odběr elektřiny a zajistit dohodn tý
rezervovaný příkon nebo výkon a žadatel se zavazuje uhradit
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[214]
podíl na oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o
připojení m sí obsahovat technické podmínky připojení
zařízení, typ měření a jeho místění, termíny a místo
připojení zařízení a podmínky zánik sml vního vztahu a
závazků z tohoto vztahu vyplývajících.
(4) Smlouvou o přenos elektřiny se zavazuje provozovatel
přenosové soustavy rezervovat přenosovo kapacitu a
dopravit pro účastníka trhu s elektřino sjednané množství
elektřiny a účastník trhu s elektřino se zavazuje zaplatit
cenu platněno v souladu s cenovou reg lací za přenos a
so visející sl žby. Smlouva o přenos elektřiny m sí
obsahovat jednání o závaznosti Pravidel provozování
přenosové soustavy, termín zahájení přenos elektřiny,
způsob měření elektřiny a výčet předávacích míst. Smlouva o
přenos elektřiny se zákazníkem m sí dále obsahovat
a) velikost rezervovaného příkon ,
b) výčet odběrných míst,
c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě
neplnění sml vních povinností ze strany provozovatele
přenosové soustavy nebo v případě nesouhlasu s
navrhovanou změno sml vních podmínek,
d) způsob úhrady plateb za přenos elektřiny,
e) způsoby vyroz mění zákazníka o navrhované změně
sml vních podmínek a po čení o práv zákazníka na
odsto pení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou
změno sml vních podmínek,
f) dobu trvání smlouvy.
(5) Smlouvou o přeshraničním přenos elektřiny se
provozovatel přenosové soustavy zavazuje za podmínek
stanovených pro přeshraniční přenosy elektřiny a pravidel
spol práce provozovatelů přenosových soustav přenést pro
druhou sml vní stranu do zahraničí nebo ze zahraničí
sjednané množství elektřiny a dr há sml vní strana se
zavazuje dodržovat podmínky stanovené pro přeshraniční
přenosy elektřiny; druhou sml vní stranou může být subjekt
zúčtování nebo operátor trhu, nebo zahraniční fyzická nebo
právnická osoba, která nenakupuje ani nedodává elektřin
na území České republiky a zavře s operátorem trhu
smlouvu, jejímž předmětem je zúčtování odchylek.
(6) Smlouvou o distribuci elektřiny se zavazuje provozovatel
distrib ční soustavy zajistit pro účastníka trhu s elektřino
na vlastní jméno a na vlastní účet přenos elektřiny nebo v
případě provozovatele distrib ční soustavy nepřipojené
přímo na přenosovo soustavu distribuci elektřiny,
rezervovat požadovano distrib ční kapacitu a dopravit pro
účastníka trhu s elektřino sjednané množství elektřiny a
účastník trhu s elektřino se zavazuje zaplatit regulovanou
cenu za distribuci a so visející sl žby. Smlouva o distribuci
elektřiny m sí obsahovat jednání o závaznosti Pravidel
provozování distrib ční soustavy, termín zahájení distribuce
elektřiny, způsob měření distrib ované elektřiny a jejího
průběh a výčet předávacích míst. Smlouva o distribuci
elektřiny se zákazníkem m sí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě
neplnění sml vních povinností ze strany provozovatele
distrib ční soustavy nebo v případě nesouhlasu s
navrhovanou změno sml vních podmínek,
c) způsob úhrady plateb za distribuci elektřiny,
d) způsoby vyroz mění zákazníka o navrhované změně
sml vních podmínek a po čení o práv zákazníka na
odsto pení od smlouvy v případě nesouhlasu s navrhovanou
změno sml vních podmínek,
e) dobu trvání smlouvy,
f) opatření přijímaná při předcházení stavu nouze, ve stavu
nouze a odstraňování následků stavu nouze.
(7) Smlouvou o zúčtování reg lační energie se zavazuje
operátor trhu finančně vypořádat dodávk reg lační energie
sk tečněno v rozsahu rčeném provozovatelem
přenosové soustavy poskytovateli reg lační energie.
Nedílno so částí smlouvy jsou obchodní podmínky
operátora trhu.
(8) Smlouvou o příst p na organizovaný krátkodobý trh s
elektřino se zavazuje operátor trhu možnit účastníkovi
trhu s elektřino účast na organizovaném krátkodobém trhu
s elektřino a vypořádávat sk tečněné obchody a účastník
trhu s elektřino se zavazuje zaplatit dohodnutou cenu.
(9) Smlouvou o příst p na vyrovnávací trh s reg lační
energií se zavazuje operátor trhu možnit účastníkovi trhu s
elektřino bezplatný příst p na vyrovnávací trh s reg lační
energií a finančně vypořádávat sk tečněné obchody.
(10) Smlouvou o poskytování podpůrných sl žeb se zavazuje
poskytovatel podpůrných sl žeb dodat sjednané množství
podpůrných sl žeb ve stanovené kvalitě a provozovatel
přenosové soustavy se zavazuje zaplatit cenu.
(11) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu
zavazuje vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky
subjektu zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje zaplatit
regulovanou cenu. Uzavřením smlouvy o zúčtování odchylek
se fyzická nebo právnická osoba stává subjektem zúčtování.
Smlouva o zúčtování odchylek m sí obsahovat jednání o
závaznosti obchodních podmínek operátora trhu a dobu
trvání smlouvy.
(12) Pokud smlouva zavřená podle odstavců 1, 2, 4 a 6
neobsahuje některo ze stanovených náležitostí, považ je se
za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.
§ 51
Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy
(1) Neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační
soustavy je
a) odběr bez zavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla
dodávka elektřiny,
b) odběr při opakovaném neplnění sml vených platebních
povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z
náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem
elektřiny, které nejsou splněny ani po pozornění,
c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího
zařízení nebyl sml vně sjednán,
d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází
neměřená elektřina,
e) odběr měřený měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo
zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny,
obchodníka s elektřino , provozovatele distrib ční soustavy
nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledk
neoprávněného zásah do tohoto měřicího zařízení nebo do
jeho so části či přísl šenství, nebo byly v měřicím zařízení
provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě
změnily,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové
soustavy nebo provozovatelem distrib ční soustavy,
3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch
zákazníka a na kterém bylo b ď por šeno zajištění proti
neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do
měřicího zařízení,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[215]
f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na
přímém vedení či na zařízení distrib ční soustavy nebo na
zařízení přenosové soustavy,
g) odběr elektřiny bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo
smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za
odchylku na subjekt zúčtování.
(2) Neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se
zakazuje.
§ 52
Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy
(1) Neoprávněno dodávko elektřiny do elektrizační
soustavy je
a) dodávka bez zavřené smlouvy o dodávce elektřiny nebo
v rozporu s zavřeno smlouvou o dodávce elektřiny,
b) dodávka bez měřicího zařízení, pokud dodávka bez
měřicího zařízení nebyla sml vně sjednána,
c) dodávka do té části zařízení, kterou prochází neměřená
elektřina,
d) dodávka měřená měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo dodávk nebo
zaznamenalo dodávk nesprávně v důsledk neoprávněného
zásah do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho so části či
přísl šenství nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové
zásahy, které údaje o sk tečné dodávce změnily,
2. které nebylo připojeno provozovatelem přenosové
soustavy nebo přísl šným provozovatelem distrib ční
soustavy nebo nesplň je podmínky obsažené v Pravidlech
provozování přenosové soustavy nebo Pravidlech
provozování přísl šné distrib ční soustavy,
3. na kterém bylo por šeno zajištění proti neoprávněné
manipulaci,
e) dodávka v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na
přímém vedení či na zařízení distrib ční soustavy nebo
zařízení přenosové soustavy.
(2) Při neoprávněné dodávce je výrobce povinen uhradit
vzniklou škod .
(3) Neoprávněná dodávka elektřiny do elektrizační soustavy
se zakazuje.
§ 53
Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny
(1) Neoprávněným přenosem a neoprávněno distrib cí
elektřiny je:
a) doprava elektřiny sk tečňovaná v rozporu s podmínkami
obsaženými v Pravidlech provozování přenosové soustavy
nebo Pravidlech provozování distrib ční soustavy,
b) doprava elektřiny sk tečňovaná v rozporu s
dispečerským řádem,
c) doprava elektřiny vznikající v souvislosti s neoprávněno
dodávko nebo neoprávněným odběrem elektřiny,
d) doprava elektřiny bez zavřené smlouvy o přenos nebo
distribuci elektřiny, nebo v rozporu s touto smlouvou,
e) doprava elektřiny v případě ne hrazení podíl na
oprávněných nákladech na připojení.
(2) Neoprávněný přenos a neoprávněná distribuce elektřiny
se zakaz jí.
K §§ 51 – 53 viz vyhlášk č. 82/2011 Sb., o měření
elektřiny a o způsob stanovení náhrady škody při
neoprávněném odběr , neoprávněné dodávce,
neoprávněném přenos nebo neoprávněné distribuci
elektřiny.
§ 54
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v elektrizační so stavě
v důsledk
a) živelních dálostí,
b) opatření státních orgánů za no zového stavu, stavu
ohrožení stát nebo válečného stavu,
c) havárií nebo kumulace poruch na zařízeních pro výrob ,
přenos a distribuci elektřiny,
d) smogové situace podle zvláštních předpisů,
e) teroristického čin ,
f) nevyrovnané bilance elektrizační soustavy nebo její části,
g) přenos poruchy ze zahraniční elektrizační soustavy, nebo
h) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob
a způsob je významný a náhlý nedostatek elektřiny nebo
ohrožení celistvosti elektrizační soustavy, její bezpečnosti a
spolehlivosti provozu na celém území stát , vymezeném
území nebo jeho části.
(2) Předcházení stavu nouze je soubor opatření a činností
prováděných v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku
stavu nouze.
(3) Pro celé území stát provozovatel přenosové soustavy
a) vyhlaš je přesný čas vzniku či končení stavu nouze v
hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím
prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje
ministerstvu, Energetickém reg lačním úřad ,
Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrát hlavního
města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze nejpozději do 1 hodiny
po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje
ministerstvu, Energetickém reg lačním úřad ,
Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrát hlavního
města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu
nouze.
(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel
distrib ční soustavy
a) vyhlaš je přesný čas vzniku či končení stavu nouze v
hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím
prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje
ministerstvu, Energetickém reg lačním úřad ,
Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrát hlavního
města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného
odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností
podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu,
Energetickém reg lačním úřad , Ministerstvu vnitra,
krajským úřadům a Magistrát hlavního města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu
nouze.
(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou
všichni účastníci trhu s elektřino povinni podřídit se
omezení spotřeby elektřiny nebo změně dodávky elektřiny.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[216]
(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na
náhrad škody a šlého zisku vylo čeno.
(7) Při stavu nouze a předcházení stavu nouze s výjimko
stavu nouze podle odstavce 1 písm. d) mohou být
provozovatelem soustavy vy žity pro výrob elektřiny i
výrobny elektřiny, které nesplň jí limity podle zákona
prav jícího oblast ochrany ovzd ší.
K provedení § 54 viz vyhlášk č. 80/2010 Sb., o stavu
nouze v elektroenergetice a o obsahových náležitostech
havarijního plán .
K provedení ustanovení energetického zákona v elektroenergetice viz dále:
c) vyhlášk č. 540/2005 Sb., o kvalitě dodávek elektřiny a so visejících sl žeb v elektroenergetice
d) vyhlášk č. 541/2005 Sb., o Pravidlech trhu s elektřino , zásadách tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřino a
provedení některých dalších stanovení energetického zákona
e) vyhlášk č. 51/2006 Sb., o podmínkách připojení k elektrizační so stavě
V y h l á š k a E n e r g e t i c k é h o r e g u l a č n í h o ú ř a d u č . 5 4 1 / 2 0 0 5 S b .
o Pravidlech trhu s elektřinou, zásadách tvorby cen za činnosti
operátora trhu s elektřinou a provedení některých dalších ustanovení
energetického zákona
Energetický reg lační úřad (dále jen "Úřad") stanoví podle §
98 odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a
o výkon státní správy v energetických odvětvích a o změně
některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č.
670/2004 Sb., a podle čl. II bodu 18 zákona č. 670/2004 Sb.,
kterým se mění zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkon státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění pozdějších předpisů, k provedení § 17 odst. 7 písm.
e), h) a k) a § 27 odst. 7 energetického zákona:
§ 1
Předmět úpravy
Tato vyhláška stanoví Pravidla trhu s elektřino , která
stanoví
a) podmínky příst p k přenosové so stavě a k distrib čním
so stavám, rozsah zveřejňovaných informací pro možnění
příst p k přenosové a k distrib ční so stavě a způsoby
řešení nedostatku kapacit v elektrizační so stavě,
b) termíny pro předkládání žádostí o zavření smluv na trhu
s elektřino a termíny zavírání smluv a jejich registrace u
operátora trhu,
c) postupy a podmínky pro přenesení a převzetí
odpovědnosti za odchylku,
d) rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování
odchylek a vyúčtování dodávek elektřiny a ostatních sl žeb,
postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vypořádání
odchylek, včetně zúčtování a vypořádání reg lační energie ve
stavu nouze a při předcházení stavu nouze,
e) postupy pro obstarávání reg lační energie a způsoby
zúčtování reg lační energie,
f) organizaci krátkodobého trhu s elektřino a
vyrovnávacího trhu a způsoby jejich vypořádání,
g) pravidla tvorby, přiřazení a žití typových diagramů
dodávek elektřiny,
h) termíny a postup při výběr dodavatele elektřiny,
i) postup při přer šení, omezení a obnovení dodávky
elektřiny při neoprávněném odběr , neoprávněné distribuci
a neoprávněném přenos ,
j) postup při zajištění dodávky elektřiny dodavatelem
poslední instance.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Pro účely této vyhlášky se roz mí
a) explicitní a kcí - tržně založený způsob přidělení
přeshraničních přenosových kapacit, ve kterém je na základě
cenových nabídek účastníků aukce přidělena zveřejněná
obchodovatelná přenosová kapacita,
b) decentrální výrobo - výroba elektřiny z výroben
elektřiny připojených do jiné než přenosové soustavy,
c) diagramem - sjednané množství elektřiny subjektu
zúčtování pro každo obchodní hodinu v MWh s rozlišením
na 1 desetinné místo,
d) dodavatelem - výrobce nebo obchodník s elektřino , který
na základě smlouvy dodává elektřin dalším účastníkům
trhu s elektřino prostřednictvím elektrizační soustavy,
e) dvo strannými obchody - obchody s fyzickou dodávko
elektřiny registrované u operátora trhu kromě obchodů
zavřených na organizovaném krátkodobém trhu s
elektřino nebo vyrovnávacím trhu s reg lační energií,
f) lokální distrib ční soustavou - distrib ční soustava, která
není přímo připojena k přenosové so stavě,
g) lokální spotřebo výrobců - elektřina vyrobená ve
výrobně elektřiny a spotřebovaná tímto výrobcem nebo
jiným účastníkem trhu s elektřino bez po žití přenosové
nebo regionální distrib ční soustavy; lokální spotřeba
výrobců nezahrnuje technologickou vlastní spotřeb
elektřiny,
h) normálními klimatickými podmínkami - třicetiletý
celostátní průměr denních teplot vzduchu pro jednotlivé
obchodní dny pro území celého stát a třicetiletý regionální
průměr denních teplot vzduchu pro jednotlivé obchodní dny
pro území regionu typových diagramů,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[217]
i) obchodní hodinou - základní časový úsek, ve kterém je
sml vně vymezena dodávka nebo odběr elektřiny; obchodní
hodina je základním časovým úsekem pro vyhodnocování
odchylek s bjektů zúčtování,
j) obchodním dnem - 24 obchodních hodin dne, ve kterém se
obchoduje, s výjimko přechod ze zimního na letní čas a
zpět; v den, kdy dochází k přechod na letní čas, se jedná o
posloupnost 23 obchodních hodin a pro den, ve kterém
dochází k přechod na středoevropský čas, o 25 obchodních
hodin; první obchodní hodina obchodního dne začíná v
00.00.00 hodin a končí v 01.00.00 hodin,
k) organizovaným krátkodobým trhem s elektřino - trh s
elektřino organizovaný operátorem trhu; jeho so částí jsou
organizovaný blokový trh s elektřino , organizovaný denní
trh s elektřino a organizovaný vnitrodenní trh s elektřino ,
l) podporou elektřiny - podpora výroby elektřiny z
obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny
a tepla a výroby elektřiny z dr hotných zdrojů,
m) předávacím místem - místo předání a převzetí elektřiny
mezi provozovatelem přenosové nebo distrib ční soustavy a
jiným účastníkem trhu s elektřino , jehož zařízení je k této
so stavě připojeno, s výjimko odběrného místa,
n) přeshraničním obchodem - obchod realizovaný
prostřednictvím přenos elektřiny do zahraničí anebo
přenos elektřiny ze zahraničí,
o) regionální distrib ční soustavou - distrib ční soustava
přímo připojená k přenosové so stavě,
p) registračním číslem - třináctimístný identifikační číselný
kód přidělený operátorem trhu účastníkovi trhu s elektřino ,
q) rezervovanou kapacitou - sml vní 1/4 hodinový výkon v
odběrném místě zákazníka nebo výrobce dr hé kategorie
nebo sml vní 1/4hodinový výkon v předávacím místě
provozovatele lokální distrib ční soustavy nebo sml vní 1/4
hodinový výkon v souhrnu za předávací místa mezi
provozovateli regionálních distrib čních soustav vedený ve
smlo vě o distribuci elektřiny,
r) sjednaným množstvím elektřiny subjektem zúčtování v
obchodní hodině - množství elektřiny sml vené tímto
subjektem zúčtování s ostatními subjekty zúčtování v dané
obchodní hodině a oznámené operátorovi trhu,
s) sk tečným množstvím elektřiny subjektu zúčtování v
obchodní hodině - souhrn množství elektřiny vyhodnocený
podle zvláštního právního předpis na základě údajů
získaných z měření a s vy žitím typových diagramů v
odběrných nebo předávacích místech subjektu zúčtování a v
odběrných a předávacích místech účastníků trhu s
elektřino , za které převzal subjekt zúčtování závazek dodat
elektřin do elektrizační soustavy nebo odebrat elektřin z
elektrizační soustavy, a předaný operátorovi trhu,
t) sk tečnými klimatickými podmínkami - celostátní průměr
sk tečných denních teplot vzduchu pro jednotlivé obchodní
dny pro území celého stát a regionální průměr denních
teplot vzduchu pro jednotlivé obchodní dny pro území
regionu typových diagramů,
u) přenosem elektřiny ze zahraničí - elektřina sjednaná a
dopravená na základě smlouvy o přeshraničním přenos
elektřiny do elektrizační soustavy přes přenosovo soustavu
ze so sedních přenosových soustav v daném období,
v) přenosem elektřiny do zahraničí - elektřina sjednaná a
dopravená na základě smlouvy o přeshraničním přenos
elektřiny z elektrizační soustavy přes přenosovo soustavu
do so sedních přenosových soustav v daném období,
w) regionem typových diagramů - region definovaný pro
účely vyhodnocení zbytkového diagramu v obchodních
podmínkách operátora trhu,
x) systémovo odchylkou - so čet kladných a záporných
odchylek všech s bjektů zúčtování v obchodní hodině.
(2) Dále se pro účely této vyhlášky roz mí
a) technologickou vlastní spotřebo elektřiny - spotřeba
elektrické energie na výrob elektřiny při výrobě elektřiny
nebo elektřiny a tepla v hlavním výrobním zařízení i
pomocných provozech, které s výrobo přímo so visejí,
včetně výroby, přeměny nebo úpravy paliva, ztrát v rozvodu
vlastní spotřeby i ztrát na zvyšovacích transformátorech
výrobny elektřiny pro dodávk do distrib ční soustavy nebo
přenosové soustavy,
b) třído typového diagramu - typový diagram dodávek
elektřiny pro danou skupinu zákazníků s měřením typu C s
definovaným charakterem odběr ,
c) typovým diagramem - relativní hodnoty, charakteriz jící
průběh spotřeby elektřiny zákazníků s měřením typu C,
po žívané pro vyhodnocování odchylek,
d) účastníkem organizovaného krátkodobého trhu - subjekt
zúčtování odchylek, který se na základě smlouvy o příst p
na organizovaný krátkodobý trh s elektřino zúčastň je
tohoto trhu, nebo organizátor trhu v případě organizování
denního trhu s elektřino společně pro tržní oblast České
republiky a okolní tržní oblasti,
e) vyhodnocením odchylek - zjištění velikosti odchylky
s bjektů zúčtování operátorem trhu v dané obchodní hodině
v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo,
f) vypořádáním odchylek - provedení plateb a úhrad mezi
subjektem zúčtování a operátorem trhu za vyhodnocené a
zúčtované odchylky subjektu zúčtování prováděné denně,
g) výrobcem dr hé kategorie - výrobce, který není výrobcem
první kategorie,
h) výrobcem první kategorie - výrobce, jehož pos zovaná
výrobna elektřiny je připojena do přenosové nebo
distrib ční soustavy a který alespoň 80 % ročního množství
elektřiny vyrobené v jím provozované výrobně elektřiny,
sníženého o technologickou vlastní spotřeb elektřiny,
dodává do přenosové nebo distrib ční soustavy, nebo
výrobce, který poskytuje podpůrno sl žb na základě
smlouvy s provozovatelem přenosové soustavy,
i) závazkem dodat elektřin do elektrizační soustavy závazek
dodat elektřin do elektrizační soustavy z vlastní
výrobny elektřiny anebo smlouvou převzatý závazek na
dodávk elektřiny do přenosové soustavy nebo distrib čních
soustav nebo závazek tuto elektřin dovézt do elektrizační
soustavy,
j) závazkem odebrat elektřin z elektrizační soustavy závazek
vlastního odběr elektřiny z elektrizační soustavy
anebo smlouvou převzatý závazek na odběr elektřiny v
odběrném zařízení zákazníka nebo závazek tuto elektřin
vyvézt z elektrizační soustavy,
k) redispečinkem - řešení přetížení přenosové soustavy
podle přímo po žitelného předpis Evropských společenství
snížením nebo zvýšením výkon jednoho nebo více bloků
výrobny elektřiny, které může být doprovázeno so časným
zvýšením nebo snížením výkon jiného bloku nebo více
bloků výroben elektřiny anebo změno salda zahraničních
výměn,
l) implicitní a kcí - tržně založený způsob přidělení
přeshraničních přenosových kapacit, ve kterém je na základě
cenových nabídek obchodované elektřiny účastníků aukce
přidělena zveřejněná obchodovatelná přenosová kapacita a
kde jejím přidělením vzniká účastníkovi aukce závazek
dodávky a odběr elektřiny,
m) organizátorem trhu - operátor trhu a organizátoři
krátkodobých trhů s elektřino v so sedních zemích,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[218]
n) protiodchylkou - kladná odchylka subjektu zúčtování v
případě záporné systémové odchylky nebo záporná odchylka
subjektu zúčtování v případě kladné systémové odchylky,
o) tržní oblastí - území, v rámci kterého je organizátorem
trhu organizován krátkodobý trh s elektřino zpravidla v
rámci jedné elektrizační soustavy vymezené vůči ostatním
oblastem místy s nedostatkem kapacity v přenosové
so stavě nebo v propojených přenosových so stavách,
zpravidla přeshraničními přenosovými profily,
p) identifikačním číselným kódem - osmnáctimístný
identifikační číselný kód přiřazený provozovatelem
přenosové nebo distrib ční soustavy odběrném nebo
předávacím míst .
§ 3
Trh s elektřino
(1) Předmětem trhu s elektřino je dodávka činné elektrické
energie. Trh s elektřino se sk tečň je na základě
a) účasti na organizovaném krátkodobém trhu s elektřino ,
b) dvo stranných obchodů mezi účastníky trhu s elektřino ,
c) účasti na vyrovnávacím trhu s reg lační energií, nebo
d) účasti na trhu s podpůrnými sl žbami.
(2) V rámci trhu s elektřino jsou všechny časové údaje
váděny v čase platném na území České republiky.
§ 4
Registrace účastníků trhu s elektřino a přiřazování
odpovědnosti za odchylku
(1) Operátor trhu vytváří a spravuje číselníky registrovaných
účastníků trhu s elektřino , číselníky předávacích a
odběrných míst v přenosové so stavě a distrib čních
so stavách a další číselníky nezbytné k identifikaci účastníků
trhu s elektřino a jednotlivých míst připojení. Registrační
číslo zákazníka může být shodné s identifikačním číselným
kódem jeho odběrného místa.
(2) Na základě pokynů operátora trhu přiděl je provozovatel
přenosové soustavy nebo distrib ční soustavy odběrným a
předávacím místům účastníků trhu s elektřino identifikační
číselné kódy z číselníků. Na základě žádosti účastníka trhu s
elektřino sdělí provozovatel přenosové nebo distrib ční
soustavy tomuto účastníkovi identifikační číselné kódy jeho
odběrných a předávacích míst.
(3) Pokud některá odběrná a předávací místa ne-jsou
přiřazena s bjektům zúčtování, vyzve operátor trhu
provozovatele přenosové nebo přísl šné distrib ční
soustavy ke zjednání nápravy.
(4) V případě, že provozovatel distrib ční soustavy
provozuje část distrib ční soustavy nepřipojeno k
elektrizační so stavě České republiky, zaregistruje u
operátora trhu jedno so hrnné předávací místo za všechna
předávací místa s měřením typu A nebo B spoj jící tuto část
jeho distrib ční soustavy se zahraničím. Za toto so hrnné
předávací místo předává operátorovi trhu údaje v rozsahu a
termínech vedených pro přísl šný typ měření v § 18.
(5) V případě, že k distrib ční so stavě je připojena
zahraniční distrib ční soustava, která není připojena k
zahraniční elektrizační so stavě, provozovatel distrib ční
soustavy zaregistruje u operátora trhu jedno so hrnné
předávací místo za všechna předávací místa s měřením typu
A nebo B spoj jící tuto část jeho distrib ční soustavy se
zahraničím. Za toto so hrnné předávací místo předává
operátorovi trhu údaje v rozsahu a termínech vedených pro
přísl šný typ měření v § 18.
(6) Provozovatel lokální distrib ční soustavy žádá operátora
trhu o registraci všech jím provozovaných lokálních
distrib čních soustav v systém operátora trhu.
Provozovatel nadřazené distrib ční soustavy registruje u
operátora trhu předávací místa pro vstup elektřiny do
lokální distrib ční soustavy.
(7) Provozovatel lokální distrib ční soustavy registruje u
operátora trhu jednotlivá odběrná nebo předávací místa
všech účastníků trhu s elektřino připojených k lokální
distrib ční so stavě s výjimko odběrných nebo předávacích
míst, v nichž převzal odpovědnost za odchylku dodavatel
elektřiny, který je so částí vertikálně integrovaného
podnikatele, jehož so částí je rovněž provozovatel dané
lokální distrib ční soustavy.
(8) Odběrná nebo předávací místa účastníků trhu s
elektřino , která se neregistr jí postupem podle odstavce 7,
registruje provozovatel lokální distrib ční soustavy u
operátora trhu jako so hrnná odběrná místa zákazníků nebo
so hrnná předávací místa výrobců elektřiny jednotlivě podle
typu měření. Za tato odběrná nebo předávací místa předává
provozovatel lokální distrib ční soustavy operátorovi trhu
údaje v rozsahu a termínech podle § 18 jednotlivě podle typu
měření.
(9) Provozovatel regionální distrib ční soustavy registruje u
operátora trhu jednotlivá odběrná místa všech účastníků
trhu s elektřino , kde je dodavatelem podle § 31 odst. 1 nebo
2 dodavatel poslední instance.
(10) Není-li přiřazeno odběrné nebo předávací místo
účastníka trhu s elektřino k subjektu zúčtování podle
odstavce 3, operátor trhu nezahrne odběrné nebo předávací
místo do vyhodnocení odchylek podle § 21 odst. 2 a zr ší
registraci odběrného nebo předávacího místa v systém
operátora trhu. Operátor trhu o této sk tečnosti informuje
provozovatele přenosové nebo přísl šné distrib ční
soustavy a daného účastníka trhu s elektřino . V takovém
případě je odběr elektřiny z odběrného místa nebo dodávka
elektřiny do předávacího místa pos zována podle § 8 odst. 2.
§ 5
Zajišťování reg lovaného příst p k přenosové so stavě a
distrib čním so stavám
(1) Reg lovaný příst p k přenosové so stavě a distrib čním
so stavám se sk tečň je na základě smlouvy
a) o přenos elektřiny,
b) o distribuci elektřiny,
c) o přeshraničním přenos elektřiny.
(2) Smlouva o přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny se
zavírá na základě žádosti o poskytn tí přenos elektřiny
nebo distribuce elektřiny. Žádost o poskytn tí přenos
elektřiny nebo distribuce elektřiny předkládá žadatel
provozovateli přenosové nebo distrib ční soustavy v případě
nově zřízeného odběrného místa nebo v případě změny
rezervovaného příkon v daném odběrném místě nejméně
30 kalendářních dní před požadovaným termínem zahájení
přenos elektřiny nebo distribuce elektřiny, a to pro každé
předávací nebo odběrné místo zvlášť. Náležitosti žádosti o
poskytn tí přenos elektřiny a žádosti o poskytn tí
distribuce elektřiny jsou uvedeny v přílohách č. 1 a 2 k této
vyhlášce.
(3) Smlouva o přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny je
v případě zákazníka sjednávána pro odběrné místo
zákazníka nebo jejich souhrn a v případě provozovatele
distrib ční soustavy pro souhrn předávacích míst
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[219]
dohodn tých ve smlo vě o připojení. Pro každé odběrné
nebo předávací místo se zavírá pouze jedna smlouva o
přenos elektřiny nebo s jedním provozovatelem distrib ční
soustavy pouze jedna smlouva o distribuci elektřiny. V
případě, že se jedná o zákazníka s měřením typu C v regionu
typových diagramů, je so částí smlouvy o distribuci
elektřiny i vedení třídy typového diagramu pro jednotlivá
odběrná místa. Podmínko pro možnost sjednání smlouvy o
přenos elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny do
odběrného místa zákazníka dodavatelem je souhlas daného
zákazníka.
(4) V případě, že dodavatel zajišť je dodávk elektřiny
zákazníkovi prostřednictvím smlouvy podle § 7 odst. 1 písm.
d), zavře provozovatel distrib ční soustavy s tímto
dodavatelem rámcovo smlouvu o distribuci elektřiny.
Rámcovo smlouvou o distribuci elektřiny se roz mí
smlouva o distribuci elektřiny pro více odběrných nebo
předávacích míst účastníků trhu s elektřino .
(5) Dodavatel předává provozovateli distrib ční soustavy
návrhy na změn rámcové smlouvy o distribuci elektřiny
zpravidla k posledním dni kalendářního měsíce
předcházejícího kalendářním měsíci, ve kterém má změna
rámcové smlouvy nabýt účinnosti, nejpozději však v termín
podle stanovení této vyhlášky prav jících postup při změně
dodavatele v režim přenesené odpovědnosti za odchylku.
Provozovatel distrib ční soustavy předává dodavateli do 5
pracovních dnů po skončení kalendářního měsíce sestavu
obsah jící údaje o odběrných nebo předávacích místech, které
jsou akt ální k prvním dni měsíce, ve kterém je sestava
zasílána provozovatelem distrib ční soustavy, a to v rozsahu a
str kt ře podle přílohy č. 6a.
(6) V případě, že je mezi provozovatelem distrib ční
soustavy a dodavatelem zavřena smlouva podle odstavce 4,
provozovatel distrib ční soustavy možní dodavateli
elektronickou fakturaci prostřednictvím informačního
systém operátora trhu.
(7) Na základě smlouvy o přenos elektřiny se hradí
reg lovaná cena, kterou je cena za přenos elektřiny, cena za
systémové sl žby na úrovni přenosové soustavy, a v případě
zákazníka, jehož zařízení je připojeno k přenosové so stavě, i
cena na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny a
cena za zúčtování operátora trhu.
(8) Na základě smlouvy o distribuci elektřiny se hradí
reg lovaná cena, kterou je cena za distribuci, cena za
systémové sl žby na úrovni přenosové soustavy, cena na
krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny a cena za
zúčtování operátora trhu.
(9) Provozovatel přenosové nebo přísl šné distrib ční
soustavy vyhodnocuje a fakturuje platby vyplývající ze
smlouvy o přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny ve
vztahu k jednotlivým odběrným místům, a to pro každo
napěťovo hladinu zvlášť, s výjimko případů podle
odstavce 12.
(10) Platba za přenos elektřiny a platba za distribuci
elektřiny se skládá z platby za po žití sítí, platby za
rezervovanou kapacitu a v případě distribuce elektřiny také
z platby za překročení rezervované kapacity. Účastník trhu s
elektřino hradí platby za přenos elektřiny nebo za
distribuci elektřiny provozovateli přenosové soustavy nebo
provozovateli přísl šné distrib ční soustavy, ke které je
zařízení účastníka trhu s elektřino připojeno. Platba za
přenos elektřiny se sjednává pouze pro odběr z přenosové
soustavy. Platba za distribuci elektřiny se sjednává zvlášť
pro každý odběr z distrib ční soustavy s napětím mezi
fázemi
a) vyšším než 52 kV,
b) od 1 kV do 52 kV včetně a
c) do 1 kV včetně.
(11) Rezervovaná kapacita sjednaná ve smlo vě o distribuci
elektřiny nemůže být vyšší, než je hodnota rezervovaného
příkon sjednaného ve smlo vě o připojení. Pokud dojde ke
změně smlouvy o připojení v části týkající se hodnoty
hlavního jistícího prvku před elektroměrem, provozovatel
distrib ční soustavy neprodleně informuje o této sk tečnosti
dodavatele elektřiny.
(12) Rezervovanou kapacitu pro odběr z distrib ční
soustavy vztah jící se k dodávce účastníkům trhu s
elektřino , jejichž zařízení jsou připojena k lokální
distrib ční so stavě, sjednává provozovatel lokální
distrib ční soustavy.
(13) Odběrateli, který má na jedné z napěťových hladin
velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí jednoho
provozovatele distrib ční soustavy připojeno více odběrných
míst s průběhovým měřením typu A nebo B, jejichž odběr je
propojen vlastní elektrickou sítí a kterými jsou napájeny
dopravní prostředky elektrické trakce, stanoví provozovatel
distrib ční soustavy rezervovanou kapacitu pro účely
vyhodnocení a stanovení plateb za rezervovanou kapacitu
pro každo hladinu napětí zvlášť ze so čt maximálních
výkonů naměřených v odběrných místech v čase, kdy je tento
so čet v daném měsíci nejvyšší.
(14) Výrobce první kategorie nesjednává rezervovanou
kapacitu a nehradí platbu za rezervovanou kapacitu pro
místa připojení výroben elektřiny ani pro místa připojení
zařízení rčená k odběr elektřiny pro technologickou
vlastní spotřeb elektřiny s výjimko odběr elektřiny z
přenosové soustavy nebo distrib ční soustavy při
dlo hodobé odstávce výrobny v trvání více než 30 dnů.
Výrobce dr hé kategorie
a) sjednává a hradí platbu za rezervovanou kapacitu zvlášť
za každo výrobn elektřiny,
b) nesjednává rezervovanou kapacitu a nehradí platbu za
rezervovanou kapacitu pro místa připojení rčená k odběr
elektřiny pouze pro technologickou vlastní spotřeb
elektřiny,
c) nesjednává rezervovanou kapacitu a hradí platbu za
maximální naměřeno hodnotu čtvrthodinového
elektrického výkon v případě, kdy odebírá elektřin z
přenosové nebo distrib ční soustavy v so vislém období
maximálně 4 týdny za kalendářní rok a tuto sk tečnost
oznámí provozovateli přenosové soustavy nebo distrib ční
soustavy nejméně 5 týdnů před zahájením odběr elektřiny.
(15) Odebírá-li výrobce elektřin z přenosové nebo
distrib ční soustavy, včetně odběr elektřiny pro
technologickou vlastní spotřeb elektřiny a odběr elektřiny
pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren, hradí za
přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny platbu za po žití
sítí a nesjednává rezervovanou kapacitu a nehradí platbu za
rezervovanou kapacitu pro místa připojení zařízení rčených
pouze k odběr elektřiny pro technologickou vlastní
spotřeb elektřiny nebo spotřebovano výrobcem pro
čerpání přečerpávacích vodních elektráren.
(16) Platba za po žití sítí se vztahuje ke sk tečně odebrané
elektřině z přenosové soustavy nebo z distrib ční soustavy.
(17) Platby za rezervovanou kapacitu a za po žití sítí včetně
úhrad za překročení rezervované kapacity jsou na fakt ře
váděny samostatně. Způsob úhrady plateb za přenos
elektřiny nebo distribuci elektřiny, lhůty splatnosti a výše
záloh jsou uvedeny v Pravidlech provozování přenosové
soustavy a v Pravidlech provozování distrib ční soustavy.
(18) Provozovatel distrib ční soustavy účt je za nedodržení
rozmezí hodnot účiník cenu stanovenou cenovým
rozhodn tím Úřad .
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[220]
§ 5a
Zk šební provoz
(1) Přenos elektřiny nebo distribuce elektřiny ve zk šebním
provozu je přenos elektřiny nebo distribuce elektřiny pro
ověření technických parametrů, provozních hodnot a
prokázání provozuschopnosti nově instalovaného nebo
rekonstr ovaného odběrného elektrického zařízení
odběratele, jehož odběrné zařízení je připojeno na
napěťovo hladinu 1 kV nebo vyšší.
(2) V případě stávajícího odběrného zařízení jsou přenos
elektřiny nebo distribuce elektřiny ve zk šebním provozu
možněny v případě, že instalovaný příkon nově
instalovaného nebo rekonstr ovaného elektrického zařízení
v odběrném místě dosahuje minimálně 10% hodnoty
rezervovaného příkon sjednaného ve smlo vě o připojení
nebo dojde k instalaci nového elektrického zařízení o
instalovaném příkon minimálně 1 MW.
(3) Žádost o poskytn tí přenos elektřiny nebo distribuce
elektřiny ve zk šebním provozu předkládá žadatel
provozovateli přenosové nebo přísl šné distrib ční soustavy
nejméně 30 kalendářních dní před požadovaným termínem
zahájení přenos nebo distribuce elektřiny ve zk šebním
provozu, a to pro každé předávací nebo odběrné místo zvlášť
. Náležitosti žádosti o poskytn tí přenos nebo distribuce
elektřiny ve zk šebním provozu jsou uvedeny v přílohách č.
1a a 2a k této vyhlášce.
(4) Provozovatel přenosové nebo distrib ční soustavy zahájí
přenos nebo distribuci elektřiny ve zk šebním provozu u
odběratele nejdříve dnem vedeným v žádosti a končí
dnem vedeným v žádosti, nejpozději však posledním dnem
třetího kalendářního měsíce násled jícího po měsíci, ve
kterém byl přenos nebo distribuce elektřiny zahájen.
(5) Při vyhodnocování a fakturaci plateb ve zk šebním
provozu postupuje provozovatel přenosové nebo distrib ční
soustavy podle § 5 odst. 8 obdobně.
(6) Platba za přenos elektřiny a platba za distribuci elektřiny
ve zk šebním provozu se skládá z platby za po žití sítí a
platby za rezervaci kapacity a maximální naměřené hodnoty
čtvrthodinového elektrického výkon v odběrném nebo
předávacím místě odběratele v průběh každého
kalendářního měsíce, v kterém byl poskytován přenos nebo
distribuce elektřiny ve zk šebním provozu. Maximální
hodnota odebraného čtvrthodinového elektrického výkon
nemůže být vyšší, než je hodnota rezervovaného příkon
sjednaného ve smlo vě o připojení.
(7) V případě, že má přenos nebo distribuce elektřiny ve
zk šebním provozu pokračovat přenosem nebo distrib cí
elektřiny, může v průběh zk šebního provozu žadatel
požádat o přidělení rezervované kapacity, a to nejpozději 1
pracovní den před končením přenos nebo distribuce
elektřiny ve zk šebním provozu.
(8) Žádá-li zákazník o zk šební provoz ve vymezeném území
provozovatele lokální distrib ční soustavy a předpokládaný
příkon odběrného elektrického zařízení ve zk šebním
provozu je vyšší než 20 % sjednaného příkon lokální
distrib ční soustavy, provozovatel distrib ční soustavy, k níž
je tato lokální distrib ční soustava připojena, na žádost
poskytne provozovateli lokální distrib ční soustavy
distribuci elektřiny ve zk šebním provozu v rozsahu
požadovaném zákazníkem.
§ 6
Podmínky příst p k sítím pro přeshraniční obchod s
elektřino
(1) Přeshraniční obchod s elektřino se sk tečň je na
základě smlouvy o přeshraničním přenos elektřiny za
podmínek stanovených přímo po žitelným předpisem
Evropských společenství a Pravidly provozování přenosové
soustavy.
(2) Přeshraniční obchod s elektřino se sk tečň je nejvýše
v rozsahu přenosové kapacity rezervované na základě
výsledků explicitních a kcí, kapacity získané převedením
rezervované přeshraniční přenosové kapacity od jiné fyzické
nebo právnické osoby, na základě implicitní aukce nebo s
vy žitím sjednání přenos elektřiny uvnitř obchodního dne.
(3) Subjekt zúčtování finančně zajišť je přeshraniční
obchody podle § 23 odst. 1. Oznámí-li operátor trhu
provozovateli přenosové soustavy nedostatečné finanční
zajištění plateb subjektu zúčtování, provozovatel přenosové
soustavy přenos elektřiny do zahraničí nebo přenos
elektřiny ze zahraničí subjektu zúčtování v souladu se
smlouvou o přeshraničním přenos elektřiny odmítne.
§ 7
Smlouvy na trhu s elektřino
(1) Dvo stranné obchody na trhu s elektřino se sk tečň jí
na základě zejména těchto smluv:
a) smlouvy o dodávce elektřiny, která je zavírána jako
1. smlouva o dodávce elektřiny mezi subjekty zúčtování , kdy
obě sml vní strany mají zavřen smlouvu o zúčtování
odchylek; so částí předmět smlouvy není zajištění přenos ,
distribuce, systémových sl žeb ani přenesení odpovědnosti
za odchylku,
2. smlouva o dodávce elektřiny dodavatelem poslední
instance, kdy jednou sml vní stranou takové smlouvy je
zákazník, který u dodavatele poslední instance uplatnil právo
na zajištění dodávky poslední instance podle energetického
zákona; so částí předmět smlouvy je přenesení
odpovědnosti za odchylku na dodavatele poslední instance, a
je-li tak dohodnuto, též zajištění přenos , distribuce a
systémových sl žeb,
3. smlouva o dodávce elektřiny s převzetím závazk dodat
elektřin do elektrizační soustavy, kdy sml vními stranami
takové smlouvy jsou na straně jedné výrobce nebo
obchodník s elektřino , který převzal závazek dodat
elektřin do elektrizační soustavy, a na straně dr hé
obchodník s elektřino přebírající závazek dodat elektřin
do elektrizační soustavy,
4. smlouva o dodávce elektřiny s převzetím závazk odebrat
elektřin z elektrizační soustavy, kdy sml vními stranami
takové smlouvy jsou na straně jedné zákazník nebo
obchodník s elektřino , který převzal závazek odebrat
elektřin z elektrizační soustavy, nebo provozovatel
přenosové nebo distrib ční soustavy pro krytí ztrát a vlastní
spotřeby, a na straně dr hé obchodník s elektřino
přebírající závazek odebrat elektřin z elektrizační soustavy,
5. smlouva o dodávce elektřiny podle pevného diagramu
účastníkovi trhu s elektřino , jehož předávací nebo odběrné
místo je vybaveno měřením typu A nebo B; so částí
předmět smlouvy není závazek k převzetí odpovědnosti za
odchylku,
b) smlouvy o zúčtování reg lační energie,
c) smlouvy o operativní dodávce elektřiny ze zahraničí a do
zahraničí, která je zavírána jako
1. smlouva o operativní dodávce elektřiny ze zahraničí a do
zahraničí pro vyrovnání systémové odchylky, kdy sml vními
stranami takové smlouvy jsou provozovatel přenosové
soustavy na straně jedné a dodavatel dodávající elektřin po
předchozí dohodě s přísl šným zahraničním provozovatelem
přenosové soustavy nebo sám zahraniční provozovatel
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[221]
přenosové soustavy na straně dr hé; tato smlouva může být
zavřena i v době po zavírce dvo stranných obchodů,
2. smlouva o operativní dodávce elektřiny do zahraničí, kdy
sml vními stranami takové smlouvy jsou subjekt zúčtování
dodávající po předchozí dohodě s provozovatelem přenosové
soustavy elektřin do zahraničí na straně jedné a
provozovatel zahraniční přenosové soustavy nebo
obchodník po předchozí dohodě s provozovatelem
zahraniční přenosové soustavy na straně dr hé; tato
smlouva může být zavřena i v době po zavírce
dvo stranných obchodů,
d) smlouvy o sdr žených sl žbách dodávky elektřiny.
(2) Při sjednávání smluv podle odstavce 1 písm. a) bodů 2 až
4 a písm. d) uvedou účastníci trhu s elektřino výčet
předávacích a odběrných míst, pro která danou smlouvu
zavírají.
(3) Účast na organizovaném krátkodobém trhu s elektřino
se sk tečň je na základě smlouvy o příst p na
organizovaný krátkodobý trh s elektřino . Sml vní stranou
této smlouvy může být jen subjekt zúčtování.
(4) Účast na vyrovnávacím trhu s reg lační energií se
sk tečň je na základě smlouvy o příst p na vyrovnávací
trh s reg lační energií. Sml vní stranou této smlouvy může
být jen subjekt zúčtování nebo registrovaný účastník trhu s
elektřino se souhlasem subjektu zúčtování, který za něj
převzal odpovědnost za odchylku.
(5) zr šen
(6) zr šen
(7) zr šen
§ 8
Odpovědnost za odchylku
(1) Odpovědnost za odchylku vztah jící se ke každém
jednotlivém odběrném míst zákazníka nebo souhrnu
předávacích míst každé jednotlivé výrobny elektřiny nebo
souhrnu předávacích míst za každé jednotlivé vymezené
území provozovatele distrib ční soustavy lze přenést vždy
pouze na 1 subjekt zúčtování. U nově vznikajících
předávacích míst výroben elektřiny nebo na žádost účastníka
trhu s elektřino u již registrovaných odběrných a
předávacích míst výroben elektřiny zaregistruje
provozovatel přenosové nebo distrib ční soustavy místo
připojení jeho zařízení k přenosové nebo distrib ční
so stavě, ve kterém je sk tečňována dodávka i odběr, jako
dvě výrobní předávací místa, zvlášť za dodávk elektřiny a
zvlášť za odběr elektřiny. Odpovědnost za takto
zaregistrovaná předávací místa lze přenést na 2 různé
subjekty zúčtování s tím, že za jedno předávací místo jsou
předávány sk tečné hodnoty dodávek elektřiny a za dr hé
předávací místo jsou předávány sk tečné hodnoty odběrů
elektřiny. Při registraci nového předávacího místa výrobny
elektřiny pro dodávk elektřiny do elektrizační soustavy a
odběr elektřiny z elektrizační soustavy je v systém
operátora trhu odpovědnost za odchylku primárně přiřazena
provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distrib ční soustavy, ke které je výrobna elektřiny připojena.
Při přenesení odpovědnosti za odchylku pro předávací místo
dodávky do soustavy na jiný subjekt zúčtování podle věty
čtvrté se postupuje podle § 31b. Při změně dodavatele u
předávacího místa pro odběr elektřiny z elektrizační
soustavy se postupuje přiměřeně podle § 31a.
(2) V případě, že účastník trhu s elektřino nezvolí žádný z
režimů odpovědnosti za odchylku, je jeho odchylka
pos zována jako neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační
soustavy nebo neoprávněná dodávka elektřiny do
elektrizační soustavy.
(3) Účastník trhu s elektřino , který zvolil režim přenesené
odpovědnosti za odchylku a zavřel smlouvu podle § 7 odst.
1 písm. a) bodu 4, může mít jednoho nebo více sml vních
dodavatelů nebo odběratelů elektřiny. Požadavek na více
dodavatelů nebo odběratelů podávají operátorovi trhu
společně účastník trhu s elektřino , sjednávající více
dodavatelů nebo odběratelů elektřiny, a účastník trhu s
elektřino , který za odběrná nebo předávací místa
dotčeného účastníka trhu převzal odpovědnost za odchylku.
(4) Žádost o přenesení odpovědnosti za odchylku podává
účastník trhu s elektřino prostřednictvím informačního
systém operátora trhu a subjekt zúčtování odso hlasí
prostřednictvím informačního systém operátora trhu
přiřazení odpovědnosti za odchylku v odběrném nebo
předávacím místě nebo v souhrnu předávacích míst za
vymezené území provozovatele distrib ční soustavy.
(5) Operátor trhu přenesení odpovědnosti za odchylku podle
odstavce 4 po odso hlasení přiřazení odpovědnosti za
odchylku subjektem zúčtování nezaregistruje, pokud by
převzetí odpovědnosti za odchylku způsobilo nedostatečné
finanční zajištění plateb subjektu zúčtování přebírajícího
odpovědnost za odchylku. Do 120 minut po podání žádosti a
odso hlasení přebírajícím subjektem zúčtování informuje
operátor trhu převádějícího účastníka trhu s elektřino ,
přebírající subjekt zúčtování a přísl šného provozovatele
přenosové nebo distrib ční soustavy o výsledk poso zení
přiřazení odpovědnosti za odchylku. Účinnost přiřazení
odpovědnosti za odchylku nastává nejdříve násled jící
kalendářní den po přijetí registrace operátorem trhu. K datu
účinnosti změny subjektu zúčtování odečte nebo stanoví
provozovatel přenosové nebo distrib ční soustavy stav
měřicího zařízení podle § 30a odst. 8 a 9.
(6) Subjekt zúčtování může přenést odpovědnost za
odchylku na jiný subjekt zúčtování. Přenesením
odpovědnosti za odchylku na jiný subjekt zúčtování lze
přenést také odpovědnost za rozdíl hodnot spotřeby
elektřiny rčený podle § 19 odst. 15 přenášejícího subjektu
zúčtování. Žádost o přenesení odpovědnosti za odchylku
podává přenášející subjekt zúčtování prostřednictvím
informačního systém operátora trhu. Přebírající subjekt
zúčtování odso hlasí přenesení odpovědnosti za odchylku
prostřednictvím informačního systém operátora trhu.
(7) Operátor trhu přenesení odpovědnosti za odchylku podle
odstavce 6 subjektu zúčtování po odso hlasení přiřazení
odpovědnosti za odchylku přebírajícím subjektem zúčtování
nezaregistruje, pokud by převzetí odpovědnosti za odchylku
způsobilo nedostatečné finanční zajištění plateb subjektu
zúčtování přebírajícího odpovědnost za odchylku. Do 120
minut po podání žádosti a odso hlasení přebírajícím
subjektem zúčtování informuje operátor trhu
prostřednictvím svého informačního systém o výsledk
poso zení přiřazení odpovědnosti za odchylku přenášející a
přebírající subjekt zúčtování. Účinnost přenesení
odpovědnosti za odchylku na jiný subjekt zúčtování nastává
nejdříve násled jící den po jeho registraci operátorem trhu.
Odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování, který převzal
odpovědnost za odchylku od jiného subjektu zúčtování, nelze
již dále přenést na jiný subjekt zúčtování.
§ 9
Registrování údajů z dvo stranných obchodů
(1) Účastníci trhu s elektřino předkládají operátorovi trhu k
registraci údaje o dvo stranných obchodech na dodávk
elektřiny v rámci obchodů sk tečněných na území České
republiky nejpozději do 13.30 hodin 1 den před začátkem
obchodního dne, kdy má být dodávka elektřiny sk tečněna,
přičemž tento čas je zavírko dvo stranného obchodování.
Předávanými údaji jsou technické údaje ze smluv
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[222]
a) účastníků trhu s elektřino s vlastní odpovědností za
odchylku; údaje předává subjekt zúčtování za závazek dodat
elektřin do elektrizační soustavy a za závazek odebrat
elektřin z elektrizační soustavy,
b) účastníků trhu s elektřino s vlastní odpovědností za
odchylku zavřených na burze; údaje předává burza, a to za
závazek dodat elektřin do elektrizační soustavy a za
závazek odebrat elektřin z elektrizační soustavy; za
správnost předaných hodnot odpovídá burza; burzou
předané technické údaje ze smluv se považ jí za potvrzené
přísl šnými subjekty zúčtování,
c) zavřených podle § 7 odst. 1 písm. a) bodu 4,
d) účastníků trhu s elektřino s vlastní odpovědností z a
odchylku na dodávk elektřiny do zahraničí a ze zahraničí;
údaje předává provozovatel přenosové soustavy, a to zvlášť
za závazek dodat elektřin do elektrizační soustavy a zvlášť
za závazek odebrat elektřin z elektrizační soustavy;
provozovatelem přenosové soustavy předané údaje ze smluv
se považ jí za potvrzené přísl šnými subjekty zúčtování.
(2) Operátor trhu prověř je, zda všechny subjekty zúčtování,
které předložily nebo za které burza předložila k registraci
technické údaje ze smluv, mají zavřen smlouvu o
zúčtování odchylek. V případě, že takový účastník trhu s
elektřino nemá smlouvu o zúčtování odchylek zavřen ,
operátor trhu předložené technické údaje nezaregistruje a
pro účely vyhodnocení odchylek nejsou važovány. Po
provedené kontrole zaregistruje operátor trhu technické
údaje ze smluv splň jící všechny náležitosti a zašle
účastníkům trhu s elektřino potvrzení o jejich registraci. V
každé obchodní hodině je každém subjektu zúčtování
stanoveno sjednané množství elektřiny pro závazek dodat
elektřin do elektrizační soustavy a sjednané množství
elektřiny pro závazek odebrat elektřin z elektrizační
soustavy v MWh s rozlišením na 3 desetinná místa.
Informace o celkovém sjednaném množství elektřiny pro
závazek dodat elektřin do elektrizační soustavy a celkovém
sjednaném množství elektřiny pro závazek odebrat elektřin
z elektrizační soustavy poskytne operátor trhu každém
subjektu zúčtování způsobem možň jícím dálkový příst p
do 30 minut po zavírce dvo stranného obchodování.
§ 10
Organizovaný krátkodobý trh s elektřino
(1) Organizovaný krátkodobý trh s elektřino se skládá z
a) organizovaného blokového trhu s elektřino , na který lze
podávat nabídky a poptávky na jednotlivé obchodní bloky
(dále jen "blokový trh"),
b) organizovaného denního trhu s elektřino , na který lze
podávat nabídky a poptávky na násled jící obchodní den
(dále jen "denní trh"), a
c) organizovaného vnitrodenního trhu s elektřino , na který
lze podávat nabídky a poptávky na násled jící časový úsek
vnitř obchodního dne (dále jen "vnitrodenní trh").
(2) Organizovaný krátkodobý trh s elektřino může být
realizován společně pro tržní oblast České republiky a okolní
tržní oblasti, pokud se tak provozovatelé přenosových
soustav a organizátoři trhů dohodnou.
(3) Poptávka předložená účastníkem krátkodobého trhu
znamená závazek, že poptávané množství elektřiny pro
danou obchodní hodinu účastník krátkodobého trhu odebere
z elektrizační soustavy v daném čase, pokud dojde k
spokojení této předkládané poptávky.
(4) Nabídka předložená účastníkem krátkodobého trhu
znamená závazek, že nabízené množství elektřiny pro danou
obchodní hodinu účastník krátkodobého trhu dodá do
elektrizační soustavy v daném čase, pokud dojde k
spokojení této předkládané nabídky.
(5) Nabídka nebo poptávka může obsahovat časové
podmínky, pokud jsou sjednány ve smlo vě o příst p na
organizovaný krátkodobý trh s elektřino . Minimální
množství poptávané nebo nabízené elektřiny na
organizovaném krátkodobém trhu s elektřino je 1 MWh s
rozlišením na 1 desetinné místo.
(6) Výsledkem obchodů je stanovení sjednaných dodávek,
odběrů a cen.
(7) Veškeré obchody probíhající na organizovaném
krátkodobém trhu s elektřino jsou vůči sobě anonymní.
(8) Místem dodání a místem odběr elektřiny obchodované
subjektem zúčtování na organizovaném krátkodobém trhu s
elektřino je elektrizační soustava České republiky.
§ 10a
Blokový trh
(1) Předmětem blokového trhu jsou poptávky a nabídky
bloků elektřiny, kde nejmenší jednotkou bloku je konstantní
hodnota hodinového výkon 1 MW v hodinách časového
období bloku.
(2) Poptávky a nabídky na blokový trh je možno podávat
nejdříve 30 dní před obchodním dnem v závislosti na
obchodním bloku.
(3) Ukončení obchodování bloku je ve 13.30 hodin dne
předcházejícího dni, ve kterém má být dodávka elektřiny z
tohoto bloku sk tečněna.
(4) Sjednání dodávky a odběr elektřiny probíhá spojením
nabídky s poptávko .
(5) Do 13.30 hodin každého obchodního dne, kdy je blok
obchodován, oznámí operátor trhu každém účastník
krátkodobého trhu způsobem vedeným ve smlo vě o
příst p na organizovaný krátkodobý trh s elektřino
informace o výsledcích obchodování předložených nabídek a
poptávek na blokovém trhu. Těmito informacemi jsou:
a) velikost sjednané dodávky elektřiny a velikost sjednaného
odběr elektřiny v MWh,
b) dosažená cena.
(6) Po vyhodnocení obchodů podle odstavce 5 zahrne
operátor trhu sjednané dodávky a odběry elektřiny pro dané
obchodní hodiny do systém vyhodnocování a zúčtování
odchylek.
(7) V průběh denního obchodování na blokovém trhu
operátor trhu zveřejní způsobem možň jícím dálkový
příst p informace o průběžném stavu obchodování podle
jednotlivých zobchodovaných obchodních bloků.
Bezprostředně po zavírce blokového trhu pro daný
obchodní blok operátor trhu zveřejní způsobem
možň jícím dálkový příst p množství elektřiny z
sk tečněných obchodů na blokovém trhu a vážené průměry
cen elektřiny zobchodované v jednotlivých obchodních
blocích.
§ 11
Denní trh
(1) Denní trh organizuje operátor trhu ve spol práci s
organizátorem denního trhu s elektřino v okolní tržní
oblasti.
(2) Účastník organizovaného krátkodobého trhu může
podávat nabídky a poptávky na denní trh každý den do dne
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[223]
předcházejícího obchodním dni. Na základě obdržených
nabídek a poptávek jsou pro jednotlivé obchodní hodiny
stanoveny výsledky denního trhu v členění:
a) výsledný přenos elektřiny do zahraničí nebo ze zahraničí v
případě propojení tržní oblasti České republiky a okolní tržní
oblasti,
b) výsledná dosažená cena elektřiny na denním trhu,
c) zobchodovaná množství elektřiny.
(3) Operátor trhu zadá do informačního systém údaje o
sjednaných množstvích elektřiny jednotlivých s bjektů
zúčtování v tržní oblasti České republiky po jednotlivých
obchodních hodinách . Sjednané dodávky a odběry pro dané
obchodní hodiny pro tržní oblast v České republice zahrnuje
operátor trhu do systém vyhodnocování a zúčtování
odchylek.
(4) Po stanovení výsledků denního trhu oznámí operátor
trhu každém účastník krátkodobého trhu způsobem
vedeným ve smlo vě o příst p na organizovaný
krátkodobý trh s elektřino informace o výsledcích
vyhodnocení předložených nabídek a poptávek na denním
trhu pro každo obchodní hodinu. Tyto informace zahrn jí
a) velikost sjednané dodávky elektřiny a velikost sjednaného
odběr elektřiny v MWh na denním trhu,
b) dosaženo cenu z denního trhu.
(5) Po oznámení výsledků denního trhu jednotlivým
účastníkům zveřejní operátor trhu způsobem možň jícím
dálkový příst p nabídkové a poptávkové křivky, množství
elektřiny z sk tečněných obchodů, dosažené ceny elektřiny
pro každo obchodní hodinu, výsledné hodinové zelené
bonusy pro jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů pro
každo obchodní hodinu, množství elektřiny z
ne sk tečněných nabídek a poptávek, počet přijatých
úspěšných a neúspěšných nabídek a počet přijatých
úspěšných a neúspěšných poptávek. Zveřejňované údaje
neobsah jí informace o jednotlivých účastnících denního
trhu.
(6) Po vyhodnocení předložených nabídek a poptávek na
denním trhu zahrne operátor trhu sjednané dodávky a
odběry elektřiny pro dané obchodní hodiny do systém
vyhodnocování a zúčtování odchylek.
§ 12
Vnitrodenní trh
(1) Vnitrodenní trh je organizován pro hodiny vnitř
obchodního dne. Pro daný obchodní den je v 15.00 hodin
předcházejícího obchodního dne otevřen pro všechny hodiny
daného obchodního dne vnitrodenní trh a lze na něm
zadávat a akceptovat nabídky na dodávk nebo odběr
elektřiny. Vnitrodenní trh může být organizován s
organizátorem vnitrodenního trhu s elektřino v okolní tržní
oblasti.
(2) Vnitrodenní trh je zavírán post pně po jednotlivých
hodinách, doba zavírky nabídek na dodávk nebo odběr
elektřiny pro jednotlivé obchodní hodiny je 1 hodina před
danou obchodní hodinou.
(3) Údaje o obchodech zavřených na vnitrodenním trhu
zahrne operátor trhu do systém vyhodnocování a zúčtování
odchylek.
(4) Do 30 minut po zavření každé obchodované hodiny na
vnitrodenním trhu praví operátor trhu celková sjednaná
množství elektřiny pro závazek dodat elektřin do
elektrizační soustavy a celková sjednaná množství elektřiny
pro závazek odebrat elektřin z elektrizační soustavy
každého subjektu zúčtování o údaje z obchodů zavřených
na vnitrodenním trhu a takto pravené hodnoty poskytne
subjektu zúčtování prostřednictvím informačního systém
operátora trhu.
(5) Do 13.30 hodin dne násled jícího po obchodním dni
operátor trhu zveřejní způsobem možň jícím dálkový
příst p množství elektřiny z sk tečněných obchodů a
vážený průměr ceny v daných obchodních hodinách na
vnitrodenním trhu.
§ 13
Finanční vypořádání obchodů na organizovaném
krátkodobém trhu s elektřino
(1) Finanční vypořádání obchodů na organizovaném
krátkodobém trhu s elektřino je nezávislé na sk tečných
hodnotách dodávek elektřiny do elektrizační soustavy a
sk tečných hodnotách odběrů elektřiny z elektrizační
soustavy.
(2) Každý obchodní den do 14.00 hodin oznámí operátor
trhu každém účastník krátkodobého trhu násled jící
informace za předcházející obchodní období v členění na
jednotlivé trhy
a) velikost sjednané dodávky elektřiny a velikost sjednaného
odběr elektřiny v MWh s rozlišením na 1 desetinné místo,
b) dosažené ceny,
c) platby za sjednaný odběr elektřiny a úhrady za sjednanou
dodávk elektřiny.
(3) Dosažené ceny a platby jsou váděny v měně dohodn té
organizátory trhů.
§ 14
Vyrovnávací trh s reg lační energií
(1) Vyrovnávací trh s reg lační energií je sk tečňován po
zavírce dvo stranného obchodování a po zavírce
organizovaného krátkodobého trhu s elektřino .
Registrovaní účastníci trhu se účastní vyrovnávacího trhu s
reg lační energií se souhlasem subjektu zúčtování, který
převzal odpovědnost za jejich odchylku. Při zavření
smlouvy o příst p na vyrovnávací trh s reg lační energií
doloží registrovaný účastník trhu s elektřino operátorovi
trhu souhlas subjektu zúčtování s účastí na tomto trhu.
(2) Na vyrovnávacím trhu s reg lační energií se obchoduje
kladná a záporná reg lační energie v minimálním množství
jedné MWh. Nabídky na vyrovnávací trh s reg lační energií
podávají registrovaní účastníci trhu nejpozději 30 minut
před začátkem obchodní hodiny, kdy má být dodávka kladné
nebo záporné reg lační energie provozovatelem přenosové
soustavy, jako jediným poptávajícím, vy žita ke krytí
systémové odchylky. Provozovatel přenosové soustavy
vyhodnotí přijato nabídk reg lační energie jako
sk tečněno dodávk reg lační energie a předá ji
operátorovi trhu k vypořádání.
(3) Přijaté nabídky dodávek kladné a záporné reg lační
energie na vyrovnávacím trhu s reg lační energií pro dané
obchodní hodiny zahrne operátor trhu do systém
vyhodnocení a zúčtování odchylek.
§ 15
Podpůrné sl žby zajišťované provozovatelem přenosové
soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy nakupuje pro
elektrizační soustavu podpůrné sl žby na úrovni přenosové
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[224]
soustavy. Nabízet poskytování podpůrných sl žeb může
fyzická či právnická osoba, která splň je podmínky pro
poskytování podpůrných sl žeb stanovené provozovatelem
přenosové soustavy.
(2) Rozsah poptávaných podpůrných sl žeb pro násled jící
kalendářní rok zveřejň je provozovatel přenosové soustavy
nejpozději do 30. listopadu předcházejícího roku.
(3) Provozovatel přenosové soustavy provádí vyhodnocení
podaných nabídek pro každo nabízeno sl žb zvlášť. Při
nedostatku nabídek může být poptávka opakována. Všichni
nabízející m sí být informováni o výsledk vyhodnocení ve
vztahu ke své nabídce neprodleně po vyhodnocení nabídek.
Následně zavírá provozovatel přenosové soustavy s
nabízejícím smlouvu o poskytování podpůrných sl žeb.
Není-li ani po opakované poptávce zajištěn dostatek
podpůrných sl žeb, poptává provozovatel přenosové
soustavy přímo konkrétní účastníky trhu s elektřino .
§ 16
zr šen
§ 17
Vyhodnocování podpůrných sl žeb provozovatelem
přenosové soustavy
(1) Provozovatel přenosové soustavy průběžně vyhodnocuje
na základě údajů z přípravy provozu a z měření množství a
kvalitu dodávaných podpůrných sl žeb.
(2) Provozovatel přenosové soustavy zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p
a) u podpůrných sl žeb nako pených na základě smluv
průměrno cenu v každé obchodní hodině pro každo
podpůrno sl žb jako vážený průměr cen z zavřených
smluv,
b) u podpůrných sl žeb nako pených na denním trhu cenu
nejvyšší přijaté nabídky v každé obchodní hodině pro každo
podpůrno sl žb .
§ 18
Předávání sk tečných hodnot pro finanční vypořádání
odchylek
(1) Každý den nejpozději do 11.00 hodin předává
provozovatel přenosové soustavy operátorovi trhu za
každo obchodní hodinu předcházejícího dne sk tečné
hodnoty
a) dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech
jednotlivých výroben elektřiny vybavených měřením typu A,
b) odběrů elektřiny jednotlivých zákazníků vybavených
měřením typu A,
c) dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech mezi
přenosovo soustavou a distrib čními soustavami
vybavených měřením typu A,
d) množství jím opatřené reg lační energie a elektřiny
obstarané ze zahraničí,
e) přenosů elektřiny do zahraničí a ze zahraničí jednotlivých
s bjektů zúčtování, organizátora trhu a zahraničních
fyzických nebo právnických osob; za sk tečné hodnoty jsou
považovány sjednané hodnoty; hodnoty přenos elektřiny
operátora trhu nevst p jí do zvláštního režim zúčtování a
finančního vypořádání odchylek podle § 26,
f) množství jím opatřené elektřiny pro potřeby redispečink ,
g) množství neodebrané elektřiny ve výrobnách elektřiny při
dispečerském řízení podle § 26 odst. 5 energetického zákona.
(2) Každý den nejpozději do 11.00 hodin předává
provozovatel distrib ční soustavy operátorovi trhu za
každo obchodní hodinu předcházejícího dne
a) sk tečné hodnoty
1. dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech
jednotlivých výroben elektřiny vybavených měřením typu A,
2. odběrů elektřiny v jednotlivých odběrných místech
zákazníků vybavených měřením typu A, ve kterých byla
sk tečněna změna dodavatele nebo změna dodavatele za
dodavatele poslední instance,
3. dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech mezi
jednotlivými regiony typových diagramů nebo lokálními
distrib čními soustavami vybavených měřením typu A,
4. odběr elektřiny za všechna ostatní odběrná místa
zákazníků vybavená měřením typu A v so čt za jednotlivé
regiony typových diagramů nebo za lokální distrib ční
soustavu,
b) předběžné hodnoty
1. odběrů elektřiny v jednotlivých odběrných místech
zákazníků vybavených měřením typu B, ve kterých byla
sk tečněna změna dodavatele nebo změna dodavatele za
dodavatele poslední instance,
2. dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech mezi
jednotlivými regiony typových diagramů nebo lokálními
distrib čními soustavami vybavených měřením typu B,
3. odběr elektřiny za všechna ostatní odběrná místa
zákazníků vybavená měřením typu B v so čt za jednotlivé
regiony typových diagramů nebo za lokální distrib ční
soustavu.
(3) Nejpozději poslední pracovní den v kalendářním měsíci
do 18.00 hodin předává provozovatel distrib ční soustavy
operátorovi trhu předběžné hodnoty měsíčních dodávek a
odběrů elektřiny pro násled jící měsíc v předávacích
místech mezi jednotlivými regiony typových diagramů nebo
lokálními distrib čními soustavami s měřením typu C.
(4) V případě, že operátor trhu neobdrží hodnoty podle
odstavce 2 písm. b), po žije pro vypořádání odchylek
hodnoty vypočítané jako průměr sk tečných hodnot ve
stejných obchodních hodinách stejných dnů v období 4
posledních týdnů ložených v systém operátora trhu.
Pokud v systém operátora trhu nejsou loženy žádné
sk tečné hodnoty a provozovatel distrib ční soustavy
nezašle předběžné hodnoty podle odstavce 2 písm. b),
po žije operátor trhu pro vypořádání odchylek hodnoty
rovny nule. V případě, že operátor trhu neobdrží hodnoty
podle odstavce 3, po žije pro vypořádání odchylek poslední
známé sk tečné hodnoty měsíčního odběr a měsíční
dodávky elektřiny v předávacích místech mezi jednotlivými
regiony typových diagramů nebo lokálními distrib čními
soustavami vybavených měřením typu C. Pokud v systém
operátora trhu nejsou loženy žádné sk tečné hodnoty nebo
sk tečné hodnoty se nevztah jí k úplném měsíci, po žije
operátor trhu pro vypořádání odchylek hodnoty rovny nule.
(5) Každý den nejpozději do 11.00 hodin předává subjekt
zúčtování operátorovi trhu za každo obchodní hodinu
předcházejícího dne předběžné hodnoty dodávek a odběrů
elektřiny v předávacích místech jednotlivých výroben
elektřiny vybavených měřením typu B, za které subjekt
zúčtování převzal odpovědnost za odchylku.
(6) Nejpozději poslední pracovní den v kalendářním měsíci
do 18.00 hodin předává subjekt zúčtování operátorovi trhu
předběžné hodnoty měsíčního odběr a dodávky elektřiny
pro násled jící měsíc v předávacích místech jednotlivých
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[225]
výroben elektřiny vybavených měřením typu C, za něž
subjekt zúčtování převzal odpovědnost za odchylku.
(7) V případě, že operátor trhu neobdrží hodnoty podle
odstavce 5, po žije pro vypořádání odchylek hodnoty
vypočítané jako průměr sk tečných hodnot ve stejných
obchodních hodinách stejných dnů v období 4 posledních
týdnů ložených v systém operátora trhu. Pokud v systém
operátora trhu nejsou loženy žádné sk tečné hodnoty,
po žije operátor trhu pro vypořádání odchylek hodnoty
rovny nule. V případě, že operátor trhu neobdrží hodnoty
podle odstavce 6, po žije pro vypořádání odchylek poslední
známé sk tečné hodnoty měsíčního odběr a měsíční
dodávky elektřiny v předávacích místech jednotlivých
výroben elektřiny vybavených měřením typu C. Pokud v
systém operátora trhu nejsou loženy žádné sk tečné
hodnoty nebo sk tečné hodnoty se nevztah jí k úplném
měsíci, po žije operátor trhu pro vypořádání odchylek
hodnoty rovny nule.
(8) Do 18.00 hodin pátého pracovního dne po skončení
měsíce předává provozovatel distrib ční soustavy
operátorovi trhu
a) za každo obchodní hodinu předcházejícího měsíce
sk tečné hodnoty
1. dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech mezi
distrib čními soustavami vybavených měřením typu B,
2. odběrů elektřiny v jednotlivých odběrných místech
zákazníků vybavených měřením typu B, ve kterých byla
sk tečněna změna dodavatele nebo změna dodavatele za
dodavatele poslední instance,
3. dodávek a odběrů elektřiny v předávacích místech
jednotlivých výroben elektřiny vybavených měřením typu B,
4. odběr elektřiny za všechna ostatní odběrná místa
zákazníků vybavená měřením typu B v so čt za distrib ční
soustavu,
b) sk tečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny ve formě
so čt dodané a so čt odebrané elektřiny za předcházející
měsíc
1. z předávacích míst výroben elektřiny vybavených
měřením typu C,
2. z předávacích míst mezi distrib čními soustavami
vybavených měřením typu C,
c) sk tečné hodnoty odběrů elektřiny odběrných míst s
měřením typu C zákazníků připojených do lokální distrib ční
soustavy za předcházející měsíc
1. jednotlivě za zákazníky, kteří změnili dodavatele, nebo
změnili dodavatele za dodavatele poslední instance,
2. v so čt za ostatní zákazníky.
(9) Na základě předaných údajů podle odstavce 8 písm. a) a
b) provede operátor trhu úprav hodnot předaných podle
odstavce 2 písm. b), případně stanovených podle odstavců 4
a 5 nebo podle odstavce 7, a hodnot hodinových diagramů
vzniklých lineárním rozdělením předběžných hodnot
předaných podle odstavců 3 a 6.
(10) Předávání sk tečných hodnot dodávek a odběrů
elektřiny se vztahuje v případě zákazníka k jeho odběrném
míst , v případě výrobce k předávacím míst každé
jednotlivé výrobny elektřiny, případně k souhrnu
předávacích míst, a v případě provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distrib ční soustavy k souhrnu
předávacích míst, dohodn tých ve smlo vě o předávání
údajů.
(11) Operátor trhu nepřijímá údaje zasílané podle odstavců 1
až 3, 5, 6 a 8 mezi
a) 18.00 hodinou třetího pracovního dne měsíce a 6.00
hodinou čtvrtého pracovního dne měsíce,
b) 18.00 hodinou pátého pracovního dne měsíce a 6.00
hodinou šestého pracovního dne měsíce,
c) 18.00 hodinou sedmého pracovního dne měsíce a 6.00
hodinou osmého pracovního dne měsíce,
d) 18.00 hodinou posledního kalendářního dne měsíce a 6.00
hodinou prvního pracovního dne násled jícího měsíce.
(12) Provozovatel distrib ční soustavy, ke které jsou
připojena pouze odběrná místa zákazníků nebo předávací
místa výroben elektřiny, vybavená měřením typu C, může
registrovat údaje zjednod šeným způsobem. Podrobnosti
zjednod šeného způsob registrace jsou uvedeny v
obchodních podmínkách operátora trhu.
(13) Při předávání sk tečných hodnot z měření typu A nebo
B označ je operátor trhu na základě údajů od provozovatele
přenosové nebo distrib ční soustavy předávané hodnoty
násled jícím způsobem:
a) platná hodnota - jde o sk tečno hodnotu, kterou přijal
operátor trhu na základě údajů od provozovatele přenosové
nebo distrib ční soustavy podle odstavce 1 písm. a),
odstavce 2 písm. a) a odstavce 8 a přísl šné měřicí zařízení
nevykazovalo znaky poruchy,
b) náhradní platná hodnota - jde o náhradní hodnotu, kterou
přijal operátor trhu na základě údajů od provozovatele
přenosové nebo distrib ční soustavy podle odstavce 1 písm.
a), odstavce 2 písm. a) a odstavce 8 za dobu trvání poruchy
měřicího zařízení; provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel distrib ční soustavy, k jehož so stavě je dané
odběrné nebo předávací místo připojeno, předávané
náhradní platné hodnoty označí způsobem definovaným v
obchodních podmínkách operátora trhu,
c) náhradní předběžná hodnota - jde o předběžno hodnotu,
kterou operátor trhu na základě údajů od provozovatele
přenosové nebo distrib ční soustavy přijal nebo stanovil
podle odstavce 2 písm. b) a odstavců 3 až 7,
d) n lová hodnota - jde o nulovou hodnotu odběr elektřiny
z odběrného místa, ze kterého provozovatel přenosové
soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy, k jehož
so stavě je dané odběrné místo připojeno, dočasně nezasílá
sk tečné hodnoty; o této sk tečnosti informuje daný
provozovatel operátora trhu způsobem definovaným v
obchodních podmínkách operátora trhu.
(14) Dodavatel předává provozovateli distrib ční soustavy
údaje podle odstavce 2 písm. b) bodu 1 v požadovaném
formát každý den nejpozději do 9.00 hodin. Provozovatel
distrib ční soustavy předává tyto údaje operátorovi trhu v
termín podle odstavce 2. Pokud provozovatel distrib ční
soustavy údaje od dodavatele neobdrží, předává operátorovi
trhu údaje za předcházející srovnatelné časové období za
předpoklad , že operátor trhu nemá tyto údaje k dispozici.
(15) Rozhodne-li soud o úpadk zákazníka podle
insolvenčního zákona, provozovatel přenosové nebo
distrib ční soustavy provede odečet způsobem stanoveným
právním předpisem, který stanoví podrobnosti měření
elektřiny a předávání technických údajů, nebo stanoví stav
měřicího zařízení, jedná-li se o odběrné nebo předávací
místo s měřením typu C, a to do 3 pracovních dnů ode dne
obdržení žádosti dodavatele elektřiny o provedení odečt .
Pro stanovení stavu měřicího zařízení se po žijí přiměřeně
stanovení této vyhlášky prav jící postup pro odečty
měřicího zařízení nebo stanovení stavu měřicího zařízení při
změně dodavatele v režim přenesené odpovědnosti za
odchylku. Žádost dodavatele elektřiny m sí obsahovat
seznam odběrných a předávacích míst a informaci z
insolvenčního rejstřík o rozhodn tí soudu o úpadk
zákazníka.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[226]
§ 19
Vyhodnocování odchylek s vy žitím typových diagramů v
regionech typových diagramů
(1) Typové diagramy slo ží pro vyhodnocování odchylek
odběr elektřiny zákazníků s měřením typu C ze sítí nízkého
napětí i ze sítí jiných napěťových úrovní regionálních
distrib čních soustav, pokud pro tyto odběry elektřiny není
zvláštním právním předpisem stanovena povinnost
instalovat průběhové měření.
(2) Normalizovaným typovým diagramem je posloupnost
relativních hodnot průměrných hodinových odběrů
elektřiny, vztažených k hodnotě ročního maxima
průměrných hodinových odběrů přísl šné skupiny
zákazníků definované třído typového diagramu a
přepočtených na normální klimatické podmínky.
(3) Normalizované typové diagramy vytváří operátor trhu
pro jednotlivé třídy pro každý kalendářní rok na základě dat
poskytn tých provozovateli regionálních distrib čních
soustav. Normalizované typové diagramy jsou platné
jednotně pro všechny regiony typových diagramů, s
výjimko typového diagramu třídy 5 podle přílohy č. 4 k této
vyhlášce, jehož platnost je vymezena přísl šným regionem
typového diagramu.
(4) Přepočtené typové diagramy jsou normalizované typové
diagramy přepočtené na sk tečné klimatické podmínky v
obchodním dni.
(5) Pro každý obchodní den stanovuje operátor trhu
zbytkový diagram zatížení v jednotlivých obchodních
hodinách za jednotlivé regiony typových diagramů. Zbytkový
diagram zatížení se stanoví jako rozdíl so čt sk tečných
hodnot dodávek elektřiny do odběrných a předávacích míst
regionu typových diagramů s měřeními typu A, B a C a
so čt sk tečných hodnot odběrů elektřiny s měřeními typu
A a B v přísl šných regionech typových diagramů a hodnoty
ztrát stanovené Úřadem v souladu se zvláštním právním
předpisem. V případě dodávek elektřiny s měřením typu B
nebo C a odběrů elektřiny s měřením typu B v přísl šných
regionech typových diagramů se po žijí hodnoty a postupy
podle § 18. Energie neměřených odběrů je považována za
nulovou.
(6) Plánovano roční spotřeb elektřiny zákazníků s
měřením typu C stanovuje provozovatel distrib ční soustavy
na základě postupu vedeného v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(7) Provozovatel distrib ční soustavy stanovuje a zasílá
operátorovi trhu hodnoty plánované roční spotřeby
elektřiny
a) jednotlivě pro odběrná místa zákazníků s měřením typu C,
kteří změnili dodavatele,
b) so hrnně za ostatní zákazníky s měřením typu C po
jednotlivých třídách typových diagramů.
(8) Provozovatel distrib ční soustavy provádí aktualizaci
hodnot plánované roční spotřeby elektřiny podle odstavce 7
písm. a) a takto akt alizované hodnoty zasílá operátorovi
trhu v případě, že byl pro odběrné místo vystaven účetní
doklad na základě provedeného odečt a od předcházející
aktualizace hodnot plánované roční spotřeby elektřiny
uplynulo nejméně 50 dnů. Aktualizaci hodnot plánované
roční spotřeby elektřiny podle odstavce 7 písm. b) provádí
provozovatel distrib ční soustavy minimálně jednou za
kalendářní měsíc, a to pro všechny obchodní dny
předcházejícího kalendářního měsíce, a akt alizované
hodnoty zasílá operátorovi trhu do 18.00 hodin pátého
pracovního dne násled jícího kalendářního měsíce.
Aktualizace hodnot plánované roční spotřeby elektřiny podle
odstavce 7 zahrnuje případy připojených nových odběrných
míst, případy zr šení odběrných míst a případy, kdy
provozovatel distrib ční soustavy akceptoval reklamaci
zákazníka týkající se odečt a na základě této reklamace
došlo k opravě odečtených hodnot z měření typu C. Operátor
trhu nepřijímá údaje zasílané podle odstavce 7 v termínech
podle § 18 odst. 11.
(9) Hodnoty odběrů elektřiny v odběrných místech
zákazníků s měřením typu C v regionech typových diagramů,
kteří změnili dodavatele, v jednotlivých obchodních
hodinách obchodního dne stanovuje operátor trhu na
základě jejich plánované roční spotřeby elektřiny a jim
přiřazených přepočtených typových diagramů. So čty
hodnot odběrů elektřiny zákazníků v odběrných místech s
měřením typu C, kteří nezměnili dodavatele, v jednotlivých
obchodních hodinách obchodního dne po jednotlivých
třídách typových diagramů a regionech typových diagramů
stanovuje operátor trhu na základě jejich plánované roční
spotřeby elektřiny a jim přiřazených přepočtených typových
diagramů.
(10) Zbytkový diagram zatížení v každé obchodní hodině se
rozpočítává na odběrná místa zákazníků s měřením typu C,
kteří změnili dodavatele, a v souhrnu na ostatní odběrná
místa zákazníků s měřením typu C po jednotlivých třídách
typových diagramů, úměrně velikostem jejich odběrů
elektřiny v dané hodině, stanovených podle odstavce 9.
Takto stanovené hodnoty jsou považovány za hodnoty
odběrů elektřiny zákazníků s měřením typu C pro zúčtování
odchylek.
(11) Operátor trhu přiřaz je s bjektům zúčtování hodnoty
odběrů elektřiny podle odstavce 10, a to po jednotlivých
třídách typových diagramů a regionech typových diagramů.
Takto stanovené hodnoty odběrů elektřiny po žije operátor
trhu pro výpočet odchylek. Hodnoty podle odstavce 10 sdělí
operátor trhu přísl šným s bjektům zúčtování nejpozději do
14.00 hodin násled jícího dne.
(12) Přiřazení jednotlivých tříd typových diagramů k
odběrným místům zákazníků s měřením typu C provádí
provozovatel regionální distrib ční soustavy při připojení
zákazníků nebo při změně charakteru odběrného místa.
Přiřazení odběrných míst v regionech typových diagramů k
jednotlivým třídám typových diagramů je založeno na
kategorizaci zákazníků podle přílohy č. 4a a charakteru
odběr elektřiny podle přílohy č. 4 k této vyhlášce. Přiřazení
třídy typových diagramů k odběrným místům je účinné
okamžikem zaregistrování přiřazení u operátora trhu.
Operátor trhu vede evidenci přiřazování tříd typových
diagramů nejméně za období posledních 3 let.
(13) Požadavek na změn přiřazení třídy typových diagramů
v důsledk změny charakteru odběrného místa zasílá
provozovatel regionální distrib ční soustavy operátorovi
trhu nejpozději 5 pracovních dnů od data, od kterého
požad je změn přiřazení třídy typových diagramů.
Provozovatel regionální distrib ční soustavy provede k datu
sk tečnění změny přiřazení třídy typových diagramů
odečet spotřeby elektřiny a odečtené hodnoty spotřeby
elektřiny zašle operátorovi trhu nejdéle do 10 pracovních
dnů od data změny přiřazení třídy typových diagramů.
(14) Operátor trhu zpříst pní účastníkům trhu s elektřino
způsobem možň jícím dálkový příst p a prostřednictvím
informačního systém operátora trhu
a) normální klimatické podmínky, které platí po celý
kalendářní rok, a to nejpozději 3 kalendářní měsíce před
prvním obchodním dnem daného kalendářního roku,
b) normalizované typové diagramy, které platí po celý
kalendářní rok, a to nejpozději 3 kalendářní měsíce před
prvním obchodním dnem daného kalendářního roku,
c) sk tečné klimatické podmínky, a to nejpozději násled jící
den po dni, jehož se týkají,
d) koeficienty zbytkových diagramů jednotlivých regionů
typových diagramů a teplotní koeficient, a to nejpozději
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[227]
násled jící den po dni, jehož se týkají; podrobnosti způsob
stanovení koeficientu zbytkového diagramu a teplotního
koeficientu jsou uvedeny v obchodních podmínkách
operátora trhu.
(15) Po obdržení odečtených hodnot odběrů elektřiny v
odběrných místech zákazníků v regionálních distrib čních
so stavách, kteří změnili dodavatele, provede operátor trhu
vyhodnocení rozdíl mezi hodnotami sk tečné spotřeby
elektřiny získanými na základě odečtů a hodnotami
stanovenými podle odstavce 11 za stejné období.
(16) Operátor trhu zúčtovává jednotlivým s bjektům
zúčtování rozdíly rčené podle odstavce 15 za vyrovnávací
cenu podle cenového rozhodn tí Úřad . V případě, že v
období, kterého se týká vyhodnocení rozdíl , dojde ke změně
vyrovnávací ceny, vyhodnoc jí se rozdíly před změno a po
změně vyrovnávací ceny zvlášť. Pokud provozovatel
distrib ční soustavy nepředá operátorovi trhu rozdělení
energie v kWh na množství před změno a po změně ceny,
rčí operátor trhu rozdělení energie s vy žitím typových
diagramů.
(17) Operátor trhu sečte rozdíly podle odstavce 15 za
jednotlivé regiony typových diagramů a tento so čet s
opačným znaménkem zúčt je vyrovnávací cenou subjektu
zúčtování, který převzal odpovědnost za odchylku v
přísl šném regionu typových diagramů.
(18) U odběrných míst zákazníků s měřením typu C v
regionech typových diagramů, kteří změnili dodavatele,
provádí operátor trhu zúčtování rozdílů podle odstavců 16 a
17 ve dvou etapách:
a) měsíční vyhodnocení rozdílů se provádí dvanáctý
pracovní den měsíce násled jícího po měsíci, ke kterém se
vztah jí odečty spotřeb elektřiny u těchto odběrných míst;
hodnoty těchto odečtů jsou operátorovi trhu zaslány v
termín podle § 32 odst. 2 a jejich opravy nejpozději
jedenáctý pracovní den měsíce násled jícího po měsíci, ke
kterém se odečty vztah jí,
b) závěrečné měsíční vyhodnocení rozdílů se provádí desátý
pracovní den čtvrtého měsíce násled jícího po měsíci, ke
kterém se vztah jí odečty spotřeb elektřiny u těchto
odběrných míst; hodnoty těchto odečtů jsou operátorovi
trhu zaslány v termín podle § 32 odst. 2 a jejich opravy
nejpozději devátý pracovní den čtvrtého měsíce
násled jícího po měsíci, ke kterém se odečty vztah jí.
(19) Zúčtování rozdílů podle odstavců 16 a 17 není so částí
zúčtování odchylek podle § 25.
(20) Na zúčtování rozdílů podle odstavců 16 a 17 jsou
vystavovány samostatné daňové doklady. Operátor trhu
zpříst pní na vyžádání subjektu zúčtování, který převzal
odpovědnost za odchylku v přísl šném regionu typového
diagramu, údaje, na základě kterých provedl zúčtování
rozdílů podle odstavců 16 a 17. Podrobnosti jsou uvedeny v
obchodních podmínkách operátora trhu.
(21) Finanční vypořádání rozdílů podle odstavců 16 a 17
provádí operátor trhu.
§ 20
Vyhodnocování odchylek v lokálních distrib čních
so stavách
(1) Operátor trhu stanovuje diagramy zatížení odběrných
míst lokální distrib ční soustavy s měřením typu C a
hodnotu ztrát v této so stavě v případě
a) denního zúčtování odchylek jako rozdíl so čt sk tečných
hodnot dodávek elektřiny do předávacích míst s měřením
typu A lokální distrib ční soustavy a předběžných hodnot
dodávek elektřiny do předávacích míst s měřením typu B a C
lokální distrib ční soustavy a so čt sk tečných hodnot
odběrů elektřiny z odběrných míst s měřením typu A v
lokální distrib ční so stavě a předběžných hodnot odběrů
elektřiny z odběrných míst s měřením typu B v lokální
distrib ční so stavě,
b) měsíčního a závěrečného měsíčního zúčtování odchylek
jako rozdíl so čt sk tečných hodnot dodávek elektřiny do
lokální distrib ční soustavy a so čt sk tečných hodnot
odběrů elektřiny z odběrných míst s měřením typu A a B v
lokální distrib ční so stavě.
(2) Operátor trhu rč je hodnoty ztrát v lokální distrib ční
so stavě a hodnoty odběrů elektřiny v odběrných místech
zákazníků s měřením typu C při
a) denním zúčtování odchylek rozdělením hodnoty,
stanovené podle odstavce 1 písm. a), v poměr poslední
sk tečné měsíční hodnoty ztrát v dané lokální distrib ční
so stavě a jedné dvanáctiny plánované roční spotřeby podle
odstavce 6 v odběrných místech zákazníků s měřením typu C,
b) měsíčním a závěrečném měsíčním zúčtování odchylek
rozdělením hodnoty, stanovené podle odstavce 1 písm. b), v
poměr velikosti sk tečných ztrát dané lokální distrib ční
soustavy v přísl šném měsíci, stanovené podle odstavce 5, a
velikostí sk tečných hodnot odběrů elektřiny v odběrných
místech zákazníků s měřením typu C v přísl šném měsíci
podle § 18 odst. 8 písm. c).
(3) Hodnoty odběrů elektřiny podle odstavce 2 písm. a)
operátor trhu přiřaz je a sděl je přísl šným s bjektům
zúčtování nejpozději do 14.00 hodin násled jícího dne za
předcházející den.
(4) Podrobnosti způsob stanovení ztrát, zbytkového
diagramu zatížení a stanovení hodnot odběrů elektřiny
zákazníků s měřením typu C v lokálních distrib čních
so stavách jsou uvedeny v obchodních podmínkách
operátora trhu.
(5) Sk tečné hodnoty ztrát jednotlivých lokálních
distrib čních soustav za předcházející měsíc se rčí jako
rozdíl hodnoty stanovené podle odstavce 1 písm. b) pro
přísl šný měsíc a so čt všech sk tečných hodnot odběrů
elektřiny v odběrných místech s měřením typu C v dané
lokální distrib ční so stavě.
(6) Hodnoty plánované roční spotřeby elektřiny zákazníků s
měřením typu C stanoví provozovatel lokální distrib ční
soustavy z hodnoty posledních 12 měsíčních odečtů spotřeby
těchto zákazníků a takto stanovené hodnoty zasílá
operátorovi trhu
a) jednotlivě pro odběrná místa zákazníků s měřením typu C,
kteří změnili dodavatele,
b) so hrnně za ostatní zákazníky s měřením typu C.
(7) Provozovatel lokální distrib ční soustavy provádí
aktualizaci hodnot plánované roční spotřeby elektřiny podle
odstavce 6 a takto akt alizované hodnoty zasílá operátorovi
trhu jednou měsíčně za předcházející měsíc po odečtech.
Aktualizace hodnot plánované roční spotřeby elektřiny
zahrnuje případy připojených nových odběrných míst,
případy zr šení odběrných míst a případy, kdy provozovatel
lokální distrib ční soustavy akceptoval reklamaci zákazníka
týkající se odečt a na základě této reklamace došlo k opravě
odečtených hodnot z měření typu C.
§ 21
Výpočet odchylek
(1) Operátor trhu prověř je úplnost údajů pře-daných podle
§ 18 až 20 a v případě nedostatků vyzve provozovatele
přenosové nebo distrib ční soustavy k jejich doplnění.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[228]
(2) Operátor trhu stanovuje subjektu zúčtování hodnotu
sk tečné dodávky elektřiny a sk tečného odběr elektřiny v
každé obchodní hodině v MWh s rozlišením na 1 desetinné
místo, a to jako souhrn dodávek elektřiny subjektu zúčtování
do elektrizační soustavy a souhrn odběrů elektřiny subjektu
zúčtování z elektrizační soustavy, zjištěný na základě údajů o
sk tečných dodávkách elektřiny a sk tečných odběrech
elektřiny podle § 18, typových diagramů podle § 19 a hodnot
podle § 20. Sml vená dodávka elektřiny do elektrizační
soustavy je značena kladným znaménkem a sml vený odběr
elektřiny z elektrizační soustavy je značen záporným
znaménkem. Sk tečná dodávka elektřiny do elektrizační
soustavy je značena kladným znaménkem a sk tečný odběr
elektřiny z elektrizační soustavy je značen záporným
znaménkem.
(3) Za odběr elektřiny subjektu zúčtování je považován
vlastní odběr subjektu zúčtování a odběr účastníků trhu s
elektřino , od nichž subjekt zúčtování převzal závazek
odebrat elektřin z elektrizační soustavy. Za dodávk
elektřiny subjektu zúčtování je považována vlastní dodávka
subjektu zúčtování a dodávka elektřiny účastníků trhu s
elektřino , od nichž subjekt zúčtování převzal závazek dodat
elektřin do elektrizační soustavy.
(4) Odchylkou subjektu zúčtování pro každo obchodní
hodinu je so čet odchylky subjektu zúčtování za závazek
dodat elektřin do elektrizační soustavy a odchylky za
závazek odebrat elektřin z elektrizační soustavy.
(5) U sml vních přenosů elektřiny ze zahraničí a sml vních
přenosů elektřiny do zahraničí je subjektem, který potvrzuje
správnost údajů z těchto smluv pro účely vyhodnocování
odchylek a který má odpovědnost za odchylku od
sml veného salda zahraničních výměn, provozovatel
přenosové soustavy. Sml veným saldem zahraničních výměn
je rozdíl mezi přenosem elektřiny ze zahraničí a přenosem
elektřiny do zahraničí; saldo je záporné, pokud je sml vní
doprava elektřiny do zahraničí větší než sml vní doprava
elektřiny ze zahraničí; v opačném případě je saldo kladné.
(6) S množstvím neodebrané elektřiny ve výrobnách
elektřiny při dispečerském řízení podle § 26 odst. 5
energetického zákona předané provozovatelem přenosové
soustavy se pro účely vyhodnocení odchylek zachází jako s
reg lační energií s nulovou cenou.
§ 22
Zaokro hlování sk tečných hodnot při výpočt odchylky
(1) Odchylky s bjektů zúčtování se vyhodnoc jí v MWh s
rozlišením na 1 desetinné místo.
(2) Sk tečné hodnoty týkající se závazk subjektu zúčtování
odebrat elektřin z elektrizační soustavy a závazk dodat
elektřin do elektrizační soustavy se pro vyhodnocení
odchylek zaokro hl jí na desetiny MWh násled jícím
způsobem:
a) pokud je na dr hém místě za desetinnou čárko (setiny
MWh) číslice větší nebo rovna 5, pak se k číslici na prvním
místě za desetinnou čárko přičte 1 a číslice na dr hém a
dalším místě za desetinnou čárko se odstraní,
b) v ostatních případech se všechny číslice na dr hém a
dalším místě za desetinnou čárko odstraní.
(3) Rozdíl so čtů sk tečných denních hodnot dodávky
elektřiny pro potřeby vyhodnocování a zúčtování odchylek v
daném měsíci a sk tečné měsíční hodnoty dodávky elektřiny
pro vyúčtování platby za přenos nebo distribuci elektřiny se
může lišit u odběrných nebo předávacích míst vybavených
měřením typu A maximálně o 15 kWh za kalendářní měsíc, u
odběrných nebo předávacích míst vybavených měřením typu
B maximálně o 1 kWh za kalendářní měsíc.
(4) Jsou-li dodávka nebo odběr elektřiny měřeny na
sek ndární straně transformátor , má se za to, že
sk tečnými hodnotami jsou naměřené hodnoty zvýšené v
případě odběr nebo snížené v případě dodávky elektřiny o
hodnoty stanovené cenovým rozhodn tím Úřad . Takto
pravené hodnoty předává provozovatel distrib ční
soustavy operátorovi trhu pro vyhodnocování a zúčtování
odchylek a vyúčtování dodávky nebo odběr elektřiny.
§ 23
Finanční zajištění plateb s bjektů zúčtování
(1) Subjekt zúčtování poskytne operátorovi trhu finanční
zajištění plateb tak, aby byla pokryta předvídatelná rizika
so visející s činností subjektu zúčtování. Finanční zajištění
plateb slo ží k pokrytí rizik spojených s dodávko a
odběrem elektřiny, dvo strannými obchody, obchody
zavřenými na organizovaném krátkodobém trhu s
elektřino a přeshraničními obchody. Do výše finančního
zajištění plateb jsou zahrnuty také závazky operátora trhu k
subjektu zúčtování. Obchody na vyrovnávacím trhu s
reg lační energií nejsou finančně jištěny.
(2) Nemá-li subjekt zúčtování dostatečné finanční zajištění
plateb pro zaregistrování obchodu, operátor trhu takový
obchod nezaregistruje. Odmítn tí zaregistrování takového
obchodu oznámí operátor trhu bez zbytečného odkladu
daném subjektu zúčtování, a v případě přeshraničního
obchodu také provozovateli přenosové soustavy, a zároveň
vyzve daný subjekt zúčtování ke zvýšení finančního zajištění
plateb.
(3) Nemá-li subjekt zúčtování dostatečné finanční zajištění
plateb, provede operátor trhu krácení již zaregistrovaných
obchodů. Pokud nemá subjekt zúčtování dostatečné finanční
zajištění plateb ani po zkrácení obchodů, postupuje se v
souladu s § 31.
§ 24
Elektřina obstaraná provozovatelem přenosové soustavy
(1) Za účelem řešení stavů nerovnováhy mezi sml vně
zajištěnými a sk tečně realizovanými dodávkami a odběry
elektřiny v elektrizační so stavě obstarává provozovatel
přenosové soustavy elektřin , a to pro každo obchodní
hodinu.
(2) Provozovatel přenosové soustavy obstarává elektřin
a) jako reg lační energii prostřednictvím aktivací
podpůrných sl žeb,
b) na vyrovnávacím trhu s reg lační energií, nebo
c) ze zahraničí na základě smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. c)
bodu 1.
(3) Ceny elektřiny podle odstavce 2 slo ží k rčení zúčtovací
ceny podle § 25 odst. 2 a jsou zahrnuty do systém
vyhodnocování a zúčtování odchylek.
(4) Provozovatel přenosové soustavy stanoví celkové
náklady spojené s řešením stavu nerovnováhy mezi sml vně
zajištěnými a sk tečně realizovanými dodávkami a odběry
elektřiny pro každo obchodní hodinu ve formě množství
elektřiny podle odstavce 2 v MWh a jejich cen v Kč/MWh a
tyto údaje předá operátorovi trhu do 11.00 hodin dne
násled jícího po vyhodnocovaném obchodním dni. Údaje
jsou předávány ve formě množství a ceny kladné a záporné
reg lační energie členěné podle jednotlivých bloků výroben
elektřiny v případě, že jde o reg lační energii vzniklou
aktivací podpůrných sl žeb, nebo podle jednotlivých
registrovaných účastníků trhu v případě, že jde o elektřin
opatřeno ze zahraničí. V případě reg lační energie zajištěné
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[229]
na vyrovnávacím trhu jsou údaje předávány za jednotlivé
hodiny formou so čt akceptované energie na vyrovnávacím
trhu a celkové platby za jednotlivé registrované účastníky
trhu.
(5) Elektřin podle odstavce 2 zúčt je operátor trhu, a to
a) poskytovatelům podpůrných sl žeb na základě smlouvy o
dodávce reg lační energie nebo smlouvy o příst p na
vyrovnávací trh s reg lační energií,
b) registrovaným účastníkům trhu na základě smlouvy o
příst p na vyrovnávací trh s reg lační energií,
c) provozovateli přenosové soustavy u elektřiny obstarané
ze zahraničí na základě smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. c)
bodu 1.
(6) Provozovatel přenosové soustavy zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p množství elektřiny a ceny v
členění podle odstavce 2 za každo obchodní hodinu.
(7) Provozovatel přenosové soustavy obstarává pro potřeby
redispečink elektřin od účastníků trhu s elektřino nebo
od provozovatele zahraniční přenosové soustavy. Náklady na
obstarání anebo platnění této elektřiny jsou so částí
celkových nákladů na zajištění podpůrných sl žeb.
§ 25
Zúčtování a finanční vypořádání odchylek
(1) Zúčtování a finanční vypořádání odchylek prováděné
operátorem trhu zajišť je mezi účastníky trhu s elektřino
úhrad elektřiny, která byla dodána do elektrizační soustavy
nebo odebrána z elektrizační soustavy nad rámec
sjednaného množství, nebo nebyla dodána do elektrizační
soustavy nebo nebyla odebrána z elektrizační soustavy,
přestože byla ve smlo vách sjednána.
(2) Zúčtovací ceny pro jednotlivé obchodní hodiny stanoví
operátor trhu na základě cen elektřiny podle § 24 odst. 2.
Způsob tvorby zúčtovací ceny je uveden v příloze č. 5.
(3) Operátor trhu zjišť je pro každo obchodní hodinu rozdíl
mezi celkovými příjmy ze systém zúčtování odchylek a
náklady na elektřin podle § 24 odst. 2. Souhrn těchto
rozdílů za daný kalendářní měsíc operátor trhu přeúčt je
provozovateli přenosové soustavy na základě smlouvy,
jejímž předmětem je vypořádání rozdílů plyno cích ze
zúčtování nákladů na odchylky a nákladů na elektřin podle
§ 24 odst. 2. Předmětem této smlouvy je také úhrada
elektřiny podle § 24 odst. 2 písm. c). Celkové příjmy ze
systém zúčtování odchylek se stanoví jako absol tní
hodnota so čt so čin sumy odchylek s bjektů zúčtování a
zúčtovací ceny odchylky.
(4) Rozdíly podle odstavce 3 Úřad zohlední při stanovení
ceny za systémové sl žby.
(5) Na základě zúčtování odchylek prováděného pro každý
subjekt zúčtování v každé obchodní hodině rčí operátor
trhu výši platby subjektu zúčtování za odchylku a výši platby
za zúčtování. Výše platby za zúčtování je rčena z ceny za
činnost zúčtování operátora trhu. Platba subjektu zúčtování
za odchylku se stanoví jako so čin velikosti odchylky a
zúčtovací ceny.
(6) Každý den do 14.00 hodin oznámí operátor trhu subjektu
zúčtování způsobem stanoveným ve smlo vě o zúčtování
odchylek vyhodnocení odchylek za předcházející den. Toto
vyhodnocení obsahuje pro každo obchodní hodinu
a) velikost a směr odchylky v MWh,
b) zúčtovací cenu odchylky v Kč/MWh,
c) platbu subjektu zúčtování v Kč.
(7) Po skončení zúčtovacího období, kterým je 1 kalendářní
měsíc, operátor trhu na základě so čt plateb subjektu
zúčtování vystaví daňový doklad za celé zúčtovací období,
platň je-li daň z přidané hodnoty na výst p operátor trhu,
popřípadě podklad pro daňový doklad, platň je-li daň z
přidané hodnoty na výst p subjekt zúčtování. Vypořádání
plateb zajišť je operátor trhu minimálně jednou za
kalendářní měsíc.
(8) V případě, že subjekt zúčtování ne hradí operátorovi
trhu splatné závazky ve lhůtě jejich splatnosti, po žije
operátor trhu na jejich hrazení část prostředků z finančního
jištění plateb, a to způsobem vedeným ve smlo vě o
zúčtování odchylek. Pokud subjekt zúčtování jedná v rozporu
se smlouvou o zúčtování odchylek, může operátor trhu
registraci zr šit.
(9) Zr šení registrace podle odstavce 8 zveřejň je operátor
trhu způsobem možň jícím dálkový příst p a so časně o
této sk tečnosti informuje všechny subjekty zúčtování, které
nahlásily v předcházejícím obchodním dni množství
elektřiny sjednané se subjektem zúčtování, kterém byla
registrace zr šena. So částí oznámení o zr šení registrace je
datum, od kdy je registrace zr šena. Diagramy sjednaných
množství elektřiny, ve kterých je na straně dodávky nebo
odběr identifikován subjekt zúčtování se zr šeno
registrací, operátor trhu nepřijme a nezahrne do sjednaných
množství s bjektů zúčtování.
(10) Finanční vypořádání odchylek provádí operátor trhu ve
3 etapách:
a) denní vypořádání ve formě zálohové platby,
b) měsíční vypořádání, které se provádí po skončení
kalendářního měsíce a na které se vystavuje daňový doklad a
zúčtovávají zálohy z denního vypořádání,
c) závěrečné měsíční vypořádání, které se provádí pro
všechny dotčené subjekty zúčtování po plyn tí lhůty pro
podávání reklamací podle obchodních podmínek operátora
trhu.
(11) Postup a přesné termíny jednotlivých etap jsou uvedeny
v obchodních podmínkách operátora trhu.
(12) Pro finanční vypořádání odchylek s vy žitím typových
diagramů v regionech typových diagramů podle odstavce 10
písm. a) po žívá operátor trhu poslední akt ální hodnotu
plánované roční spotřeby elektřiny, kterou provozovatel
distrib ční soustavy zaslal operátorovi trhu podle § 19 odst.
7 a 8. Pro finanční vypořádání odchylek s vy žitím typových
diagramů v regionech typových diagramů podle odstavce 10
písm. b) a c) po žívá operátor trhu poslední akt ální
hodnoty plánované roční spotřeby elektřiny pro jednotlivé
vypořádávané obchodní dny, které provozovatel distrib ční
soustavy zaslal operátorovi trhu podle § 19 odst. 7 a 8.
(13) Pro finanční vypořádání odchylek v lokálních
distrib čních so stavách podle odstavce 10 písm. a) po žívá
operátor trhu poslední akt ální hodnotu plánované roční
spotřeby elektřiny, kterou provozovatel lokální distrib ční
soustavy zaslal operátorovi trhu podle § 20 odst. 6 a 7. Pro
finanční vypořádání odchylek v lokálních distrib čních
so stavách podle odstavce 10 písm. b) a c) po žívá operátor
trhu poslední akt ální hodnoty plánované roční spotřeby
elektřiny pro jednotlivé vypořádávané obchodní dny, které
provozovatel lokální distrib ční soustavy zaslal operátorovi
trhu podle § 20 odst. 6 a 7.
§ 26
Zvláštní režim zúčtování a finančního vypořádání odchylek
(1) Zúčtování odchylek ve zvláštním režim zúčtování se
provádí pro hodiny
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[230]
a) pro které byl vyhlášen stav nouze v elektrizační so stavě
pro celé území stát podle zvláštního právního předpis ,
nebo
b) stanovených provozovatelem přenosové soustavy, pro
které byla vyhlášena situace bezprostředně zamez jící
stavům nouze v elektrizační so stavě pro celé území stát
podle zvláštního právního předpis .
(2) Ve zvláštním režim zúčtování neprovádí operátor trhu
zúčtování odchylek podle § 25.
(3) Zvláštní režim zúčtování se platní pro celou elektrizační
soustavu a pro všechny subjekty zúčtování.
(4) Ve zvláštním režim zúčtování pro vyhodnocení a
zúčtování odchylek jsou sjednaná množství elektřiny pro
závazek dodat elektřin do elektrizační soustavy a sjednaná
množství elektřiny pro závazek odebrat elektřin z
elektrizační soustavy s bjektů zúčtování, včetně elektřiny
opatřené provozovatelem přenosové soustavy podle § 24
odst. 2 a odst. 7, rovna nule, mimo výsledný tok mezi
jednotlivými tržními oblastmi na organizovaném denním
trhu s elektřino .
(5) Ve zvláštním režim zúčtování neorganizuje operátor
trhu organizovaný krátkodobý trh s elektřino .
(6) Zúčtování elektřiny ve zvláštním režim zúčtování
provádí operátor trhu na základě přijatých sk tečných
hodnot dodávek a odběrů elektřiny.
(7) Průměrno cenu dodávky elektřiny pro každo hodinu
stanovuje operátor trhu jako vážený průměr na základě cen
podle cenového rozhodn tí Úřad .
(8) Agregaci sk tečných hodnot dodávek a odběrů elektřiny
provádí operátor trhu pro jednotlivé subjekty zúčtování
podle platného předání odpovědnosti za odchylku.
(9) Zaokro hlení sk tečných hodnot dodávek a odběrů
elektřiny provádí operátor trhu podle pravidel, která jsou
platňována při agregaci sk tečných hodnot dodávek a
odběrů elektřiny pro zúčtování odchylek mimo zvláštní
režim zúčtování.
(10) Operátor trhu zúčtovává sk tečno dodávk elektřiny
subjektu zúčtování, včetně sk tečného množství elektřiny
opatřeného v zahraničí, za průměrno cenu dodávky
elektřiny stanovenou podle odstavce 7. Při úhradě ceny za
sk tečno dodávk elektřiny se postupuje podle odstavce
12. Subjektu zúčtování vzniká pohledávka vůči operátorovi
trhu.
(11) Operátor trhu zúčtovává sk tečný odběr elektřiny
subjektu zúčtování, včetně sk tečného množství elektřiny
dodané do zahraničí, za průměrno cenu dodávky elektřiny
stanovenou podle odstavce 7. Při úhradě ceny za sk tečný
odběr elektřiny se postupuje podle odstavce 12. Subjektu
zúčtování vzniká závazek vůči operátorovi trhu.
(12) Vypořádání plateb ve zvláštním režim zúčtování
provádí operátor trhu. Operátor trhu nejdříve přijímá platby
od s bjektů zúčtování, kterým vznikl závazek vůči
operátorovi trhu. Operátor trhu hradí svoje závazky ze
zvláštního režim zúčtování vůči s bjektům zúčtování až do
výše plateb přijatých od s bjektů zúčtování na základě jejich
závazků vůči operátorovi trhu a přijatého finančního
zajištění s bjektů zúčtování. Pohledávky s bjektů zúčtování
hradí operátor trhu poměrným způsobem podle velikosti
jednotlivých pohledávek s bjektů zúčtování. Podrobnosti
vypořádání plateb jsou uvedeny v obchodních podmínkách
operátora trhu.
(13) Pro vypořádání zvláštního režim zúčtování vystavuje
operátor trhu samostatné daňové doklady.
(14) Provozovatel přenosové soustavy bez zbytečného
odkladu, nejpozději však do termín podle § 18 odst. 1,
oznamuje operátorovi trhu provádění zvláštního režim
zúčtování odchylek podle odstavce 1 písm. b).
(15) Operátor trhu rozúčt je pohledávky a závazky plyno cí
z rozdíl v příjmech a výdajích zúčtování výsledného toku
mezi jednotlivými tržními oblastmi dosaženém na
organizovaném krátkodobém trhu s elektřino na jednotlivé
subjekty zúčtování v poměr jejich sk tečných hodnot
dodávek a odběrů.
§ 27
Předávání údajů pro vyúčtování plateb a úhrada plateb za
poskytování systémových sl žeb
(1) Výrobce elektřiny po předchozí registraci výrobny
elektřiny v informačním systém operátora trhu předává
operátorovi trhu prostřednictvím informačního systém
operátora trhu údaje za plyn lý kalendářní měsíc podle
přílohy č. 5a k této vyhlášce, a to nejpozději do desátého
kalendářního dne násled jícího kalendářního měsíce. To
platí i v případě, je-li výrobna elektřiny připojena do
odběrného elektrického zařízení zákazníka, který je jinou
právnicko nebo fyzickou osobou než provozovatel výrobny.
Výrobce elektřiny, jehož výrobna elektřiny je připojena do
odběrného elektrického zařízení zákazníka, hradí
provozovateli distrib ční soustavy, k jehož so stavě je
odběrné místo zákazníka připojeno, cenu za systémové
sl žby. Zároveň výrobce, jehož výrobna elektřiny o
instalovaném výkon nad 30 kW s výjimko výrobny
vyrábějící elektřin s vy žitím energie sl nečního záření
nebo energie větr je připojena do odběrného elektrického
zařízení zákazníka, účt je provozovateli distrib ční
soustavy, k jehož so stavě je odběrné místo zákazníka
připojeno, cenu za sníženo potřeb systémových sl žeb za
lokální spotřeb výrobce elektřiny.
(2) Předávání údajů podle odstavce 1 se nevztahuje na
výrobce, který předává údaje potřebné pro účely stanovení
platby za systémové sl žby v rámci vykazování údajů pro
úhrad podpory podle zákona o podporovaných zdrojích
energie a prováděcích právních předpisů k tomuto zákon .
(3) Provozovatel lokální distrib ční soustavy předává
operátorovi trhu prostřednictvím jeho informačního
systém údaje za plyn lý kalendářní měsíc podle přílohy č.
5b k této vyhlášce, a to nejpozději do patnáctého
kalendářního dne po skončení kalendářního měsíce.
Nejpozději do patnáctého kalendářního dne po skončení
kalendářního měsíce sdělí provozovatel lokální distrib ční
soustavy každém výrobci s výjimko výrobny o
instalovaném výkon do 30 kW včetně nebo výrobce
vyrábějícího elektřin s vy žitím energie sl nečního záření
nebo energie větr , jehož zařízení je připojeno k lokální
distrib ční so stavě, velikost lokální spotřeby výrobců ve
vymezeném území provozovatele lokální distrib ční
soustavy za plyn lý kalendářní měsíc, která se vztahuje k
tomuto výrobci. Tato lokální spotřeba se stanoví jako so čin
sumy lokálních spotřeb všech výrobců ve vymezeném území
provozovatele lokální distrib ční soustavy a podíl množství
elektřiny vyrobené přísl šným výrobcem sníženého o
technologickou vlastní spotřeb elektřiny, k celkovém
množství elektřiny vyrobené všemi výrobci ve vymezeném
území provozovatele lokální distrib ční soustavy sníženém
o technologickou vlastní spotřeb elektřiny.
(4) Provozovatel regionální distrib ční soustavy předává
operátorovi trhu prostřednictvím jeho informačního
systém nejpozději do dvanáctého dne násled jícího
kalendářního měsíce za předcházející měsíc v MWh
a) odhad celkového množství elektřiny dopraveného
provozovatelem distrib ční soustavy
1. zákazníkům, jejichž zařízení je připojeno k jeho distrib ční
so stavě, s výjimko elektřiny nako pené mimo elektrizační
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[231]
soustavu České republiky, která je spotřebovaná v ostrovním
provozu prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy
České republiky,
2. provozovatelům lokálních distrib čních soustav, jejichž
zařízení je připojeno k jeho distrib ční so stavě,
3. výrobcům, jejichž zařízení je připojeno k distrib ční
so stavě, kromě technologické vlastní spotřeby elektřiny,
4. pro ostatní spotřeb provozovatele distrib ční soustavy,
b) odhad celkového množství lokální spotřeby výrobců v
areálech výroben připojených k distrib ční so stavě,
c) celkové množství elektřiny odebrané z elektrizační
soustavy České republiky v důsledk plného nebo
částečného napojení původně vyděleného ostrovního
provozu nad rámec diagramu schváleného v denní přípravě
provozu.
(5) Provozovatel přenosové soustavy stanoví pro účely
úhrady plateb za poskytování systémových sl žeb množství
elektřiny odebrané zákazníky přímo z přenosové soustavy a
odebrané výrobci, jejichž zařízení je připojeno k přenosové
so stavě, z měřených hodnot odběrů.
(6) Na základě údajů podle odstavců 1 a 3 a údajů podle
zákona o podporovaných zdrojích energie účt je
provozovatel lokální distrib ční soustavy ceny za systémové
sl žby výrobci či zákazníkovi, jehož odběrné nebo předávací
místo je připojeno do jím provozované lokální distrib ční
soustavy. Provozovatel nadřazené lokální distrib ční
soustavy účt je ceny za systémové sl žby rovněž
provozovateli distrib ční soustavy, jehož distrib ční
soustava je připojena k jeho distrib ční so stavě.
(7) Na základě údajů podle odstavců 1, 3 a 4 a údajů podle
zákona o podporovaných zdrojích energie účt je
provozovatel regionální distrib ční soustavy ceny za
systémové sl žby provozovateli přísl šné lokální distrib ční
soustavy nebo zákazníkovi nebo výrobci, jehož zařízení je
připojeno k regionální distrib ční so stavě.
(8) Na základě údajů podle odstavce 4 účt je provozovatel
přenosové soustavy ceny za systémové sl žby provozovateli
přísl šné regionální distrib ční soustavy.
(9) Na základě údajů podle odstavce 5 účt je provozovatel
přenosové soustavy ceny za systémové sl žby zákazníkovi,
jehož zařízení je připojeno k přenosové so stavě, nebo
výrobci, jehož zařízení je připojeno k přenosové so stavě.
(10) Výrobce s instalovaným výkonem výrobny elektřiny nad
30 kW účt je provozovateli přenosové nebo distrib ční
soustavy, k jehož so stavě je výrobna elektřiny připojena,
cenu za sníženo potřeb systémových sl žeb za lokální
spotřeb výrobců na základě údajů podle odstavců 1 a 3;
tuto cenu neúčt je výrobce elektřiny vyrábějící elektřin s
vy žitím sl nečního záření nebo ve větrné elektrárně.
(11) Výše úhrady plateb za poskytování systémových sl žeb
je rčena so činem odběr elektřiny účastníka trhu s
elektřino a ceny za systémové sl žby v Kč/MWh v souladu s
cenovým rozhodn tím Úřad .
(12) Platba za systémové sl žby se nehradí za elektřin
spotřebovano pro čerpání v přečerpávacích vodních
elektrárnách a za elektřin dodávano do zahraničí s
výjimko dodávky elektřiny z elektrizační soustavy České
republiky do části území jiného stát nepropojené se
zahraniční elektrizační soustavou.
(13) Provozovatel distrib ční soustavy hradí cenu za
sníženo potřeb systémových sl žeb za lokální spotřeb
výrobce provozovateli přenosové nebo distrib ční soustavy,
ke které je zařízení plátce systémových sl žeb připojeno.
Výše platby je rčena so činem velikosti lokální spotřeby
výrobců a ceny za systémové sl žby v Kč/MWh v souladu s
cenovým rozhodn tím Úřad .
(14) Nejpozději do dvacátého osmého dne kalendářního
měsíce násled jícího po období, za které bylo vyúčtování
systémových sl žeb provedeno, předává provozovatel
regionální distrib ční soustavy operátorovi trhu
prostřednictvím jeho informačního systém konečné údaje o
celkovém množství elektřiny dopravené a spotřebované v
daném kalendářním měsíci. Případné odchylky v množství
oproti vyúčtování vyúčt je provozovatel přenosové soustavy
neprodleně přísl šném provozovateli distrib ční soustavy.
(15) Údaje podle odstavců 1, 3, 4 a 14 zpříst pní operátor
trhu ve svém informačním systém všem účastníkům trhu s
elektřino , kteří je vy žívají pro účtování ceny za systémové
sl žby.
(16) Výrobce sdělí každý rok nejpozději do 31. ledna
provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distrib ční soustavy, ke které je připojena výrobna elektřiny,
zařazení výrobny elektřiny jako výrobce první kategorie
nebo dr hé kategorie na základě údajů z měření zjištěných v
předcházejícím kalendářním roce. Pokud výrobce nesdělí
zařazení výrobny elektřiny do kategorie výrobců ve lhůtě
podle věty první, má se za to, že výrobna je zařazena do
dr hé kategorie.
(17) V případě výrobny elektřiny vedené do provozu v
průběh kalendářního roku provozovatel přenosové
soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy rozhodne o
zařazení výrobce do první nebo dr hé kategorie na základě
poměr mezi instalovaným výkonem výrobny a
rezervovaným příkonem v daném odběrném nebo
předávacím místě. Za výrobce první kategorie je v takovém
případě považován výrobce s poměrem mezi instalovaným
výkonem výrobny a rezervovaným příkonem v daném
odběrném nebo předávacím místě rovným nebo větším než
5. Po skončení kalendářního roku provozovatel přenosové
soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy přehodnotí
zařazení výrobce do první nebo dr hé kategorie na základě
údajů z měření zjištěných v předcházejícím kalendářním
roce.
(18) Zařazení do kategorie výrobců podle odstavců 16 a 17
po žije provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy pro rčení plateb za přenos elektřiny
nebo za distribuci elektřiny a za so visející sl žby od začátk
dr hého čtvrtletí daného roku do konce prvního čtvrtletí
násled jícího roku.
§ 28
Rozsah a termíny vyúčtování plateb za sl žby operátora trhu
(1) Za sl žby operátora trhu se účastníkům trhu s elektřino
účt jí ceny za činnosti operátora trhu podle odstavce 2 v
rozsahu a termínech podle odstavců 3 až 11.
(2) Cenami za činnosti operátora trhu jsou
a) cena za činnost operátora trhu v elektroenergetice v
Kč/MWh vztažená na
1. elektřin spotřebovano zákazníkem, výrobcem nebo
provozovatelem přenosové nebo distrib ční soustavy, kromě
elektřiny pro čerpání přečerpávacích vodních elektráren a
technologické vlastní spotřeby elektřiny a ztrát v přenosové
a distrib ční so stavě,
2. elektřin spotřebovano zákazníkem v ostrovním provozu
na území České republiky prokazatelně odděleném od
elektrizační soustavy České republiky a ve vymezeném
ostrovním provozu v zahraničí napojeném na elektrizační
soustavu České republiky,
b) cena za zúčtování operátora trhu, která se skládá z
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[232]
1. ceny za registraci subjektu zúčtování v Kč,
2. roční ceny za činnost zúčtování v Kč/rok,
c) pevná cena za poskytování sk tečných hodnot účastníkům
trhu s elektřino v Kč/rok; cenu hradí registrovaný účastník
trhu s elektřino , který není subjektem zúčtování,
d) cena za množství elektřiny zobchodované na
organizovaném blokovém trhu, denním trhu a vnitrodenním
trhu v Kč/MWh; cenu hradí subjekt zúčtování, který zavřel
smlouvu o příst p na organizovaný krátkodobý trh s
elektřino .
(3) Ceny za činnosti operátora trhu hradí účastník trhu s
elektřino přímo operátorovi trhu, s výjimko cen podle
odstavce 2 písm. a), kterou hradí účastník trhu s elektřino
provozovateli přenosové nebo distrib ční soustavy, ke které
je zařízení účastníka trhu s elektřino připojeno, a to
nejméně jednou měsíčně.
(4) Ceny podle odstavce 2 písm. a) nejsou hrazeny za
elektřin spotřebovano výrobcem pro čerpání
přečerpávajících vodních elektráren, pro technologickou
vlastní spotřeb elektřiny a pro ztráty v přenosové nebo
distrib ční so stavě.
(5) Provozovatel regionální distrib ční soustavy předává
operátorovi trhu prostřednictvím jeho informačního
systém nejpozději do dvanáctého dne násled jícího
kalendářního měsíce za předcházející měsíc v MWh
a) odhad celkového množství elektřiny dopraveného
provozovatelem distrib ční soustavy všem zákazníkům,
provozovatelům lokálních distrib čních soustav, jejichž
zařízení je připojeno k jeho distrib ční so stavě, a ostatní
spotřeb provozovatele distrib ční soustavy,
b) odhad celkového množství elektřiny podle § 27 odst. 1 a 3,
c) celkové množství elektřiny odebrané zákazníky ve
vymezeném ostrovním provozu v zahraničí napojeném na
elektrizační soustavu a v ostrovním provozu na území České
republiky prokazatelně odděleném od elektrizační soustavy.
(6) Provozovatel přenosové soustavy předává operátorovi
trhu prostřednictvím jeho informačního systém nejpozději
do dvanáctého dne po skončení daného kalendářního měsíce
odhad množství elektřiny odebrané zákazníky přímo z
přenosové soustavy, lokální spotřeb výrobců, jejichž
zařízení je připojeno k přenosové so stavě, a ostatní
spotřeb provozovatele přenosové soustavy. Pro rčení
lokální spotřeby předává výrobce operátorovi trhu
prostřednictvím jeho informačního systém postupem podle
§ 27 odst. 1 velikost ostatní spotřeby v areál výrobny
elektřiny a velikost cizí spotřeby v areál výrobny elektřiny,
a to nejpozději do desátého dne kalendářního měsíce
násled jícího po období, za které je vyúčtování pevné ceny za
činnost operátora trhu provedeno. Předávání údajů podle
tohoto odstavce se nevztahuje na výrobce, který předává
údaje potřebné pro účely stanovení platby za systémové
sl žby v rámci vykazování údajů pro úhrad podpory podle
zákona o podporovaných zdrojích a jeho prováděcích
předpisů.
(7) Údaje podle odstavce 6 zpříst pní operátor trhu ve svém
informačním systém všem účastníkům trhu s elektřino ,
kteří je vy žívají pro účtování ceny za systémové sl žby.
(8) Na základě údajů podle § 27 odst. 1, 2 a 4 a údajů podle
vyhlášky o způsob regulace cen v energetických odvětvích a
postupech pro regulaci cen účt je provozovatel regionální
distrib ční soustavy provozovateli přísl šné lokální
distrib ční soustavy nebo zákazníkovi nebo výrobci, jehož
zařízení je připojeno k regionální distrib ční so stavě, cenu
za činnost operátora trhu podle odstavce 2 písm. a) za
elektřin podle odstavce 2 písm. a) bodů 1 a 2 a dále za
elektřin na ostatní spotřeb provozovatele lokální
distrib ční soustavy.
(9) Na základě údajů podle odstavce 5 a údajů podle
vyhlášky o způsob regulace cen v energetických odvětvích a
postupech pro regulaci cen účt je operátor trhu
provozovateli přísl šné regionální distrib ční soustavy cenu
za činnost operátora trhu podle odstavce 2 písm. a) za
elektřin podle odstavce 2 písm. a) bodů 1 a 2 a dále za
elektřin na ostatní spotřeb provozovatelů distrib čních
soustav.
(10) Na základě údajů podle odstavce 6 a údajů podle
vyhlášky o způsob regulace cen v energetických odvětvích a
postupech pro regulaci cen účt je operátor trhu
provozovateli přenosové soustavy cenu za činnost operátora
trhu podle odstavce 2 písm. a) za elektřin podle odstavce 2
písm. a) bodů 1 a 2 a dále za elektřin na ostatní spotřeb
provozovatele přenosové soustavy.
(11) Nejpozději do dvacátého osmého dne kalendářního
měsíce násled jícího po období, za které bylo vyúčtování
ceny podle odstavce 2 písm. a) za elektřin podle odstavce 2
písm. a) bodů 1 a 2 a dále za elektřin na ostatní spotřeb
provozovatelů distrib čních soustav provedeno, předává
provozovatel regionální distrib ční soustavy a provozovatel
přenosové soustavy operátorovi trhu prostřednictvím jeho
informačního systém konečné údaje o celkovém množství
elektřiny dopravené a spotřebované v daném kalendářním
měsíci v členění podle odstavců 5 a 6. Případné odchylky v
množství oproti vyúčtování vyúčt je operátor trhu
neprodleně přísl šném provozovateli distrib ční soustavy.
§ 29
Zveřejňování informací operátorem trhu
(1) Operátor trhu zpracovává a zveřejň je měsíční a roční
zpráv o trhu s elektřino v České republice. Zpráva
obsahuje zejména
a) statistiku hodinových cen elektřiny a plateb za
zobchodovaná množství elektřiny na denním trhu a
vnitrodenním trhu a statistiku cen elektřiny a plateb za
zobchodovaná množství elektřiny na blokovém trhu pro dny
pondělí až neděle,
b) vývoj průměrné denní ceny elektřiny z denního trhu,
c) množství zobchodované elektřiny z blokového trhu,
denního trhu a vnitrodenního trhu,
d) informace o reklamacích platněných účastníky trhu s
elektřino vůči operátorovi trhu,
e) počet změn dodavatele v odběrných místech zákazníků a
odběratele v předávacích místech výroben elektřiny,
f) časový průběh velikosti systémové odchylky,
g) časový průběh nákladů vzniklých krytím systémové
odchylky,
h) statistiku hodinových zelených bon sů pro jednotlivé
kategorie obnovitelných zdrojů.
(2) Při zvláštním režim zúčtování a finančního vypořádání
podle § 26 je operátorem trhu vypracován rozbor situace v
obchodování s elektřino . Tento rozbor je operátorem trhu
zveřejněn způsobem možň jícím dálkový příst p. Na
žádost s bjektů zúčtování jsou zveřejněny i jejich
připomínky k daném rozboru. Provozovatel přenosové
nebo distrib ční soustavy poskytuje na vyžádání operátorovi
trhu doplň jící informace.
(3) Operátor trhu dále zveřejň je a při každé změně
aktualizuje způsobem možň jícím dálkový příst p seznam
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[233]
všech registrovaných účastníků trhu s elektřino s výjimko
zákazníků kategorie D. Tento seznam obsahuje
a) obchodní firmu účastníka trhu s elektřino ; pokud
podnikající fyzická osoba nemá obchodní firmu, potom její
jméno, příjmení a případný dodatek, v případě právnické
osoby nezapsané v obchodním rejstřík její název,
b) identifikační číslo účastníka trhu s elektřino , pokud bylo
přiděleno,
c) přidělené registrační číslo,
d) označení, zda se jedná o subjekt zúčtování,
e) dobu platnosti smlouvy o zúčtování odchylek zavřené se
subjektem zúčtování.
(4) Zveřejněné údaje prokaz jí, že účastník trhu s elektřino
je v dané době subjektem zúčtování.
(5) Operátor trhu poskytne účastníkům trhu s elektřino s
právem příst p do informačního systém operátora trhu
údaje vedené v přílohách č. 7 a 8 prostřednictvím
informačního systém operátora trhu.
(6) Operátor trhu poskytne provozovateli přenosové
soustavy
a) v den předcházející obchodním dni pro účely přípravy
provozu údaje o závazk dodat elektřin do soustavy a o
závazk odebrat elektřin ze soustavy jednotlivých s bjektů
zúčtování,
b) v den násled jící po obchodním dni pro účely
vyhodnocení údaje o individ ální odchylce s bjektů
zúčtování, pokud tato odchylka přesáhne u daného subjektu
zúčtování 50 MWh v jednom obchodním intervalu.
(7) Operátor trhu poskytne povinně vyk p jícím vypočtené
rozdíly mezi výk pními cenami a zelenými bonusy pro
jednotlivé kategorie obnovitelných zdrojů.
(8) Operátor trhu bez zbytečného odkladu zveřejň je
způsobem možň jícím dálkový příst p informaci o
provádění zúčtování a finančního vypořádání odchylek ve
zvláštním režim zúčtování podle § 26. Informace vymezuje
obchodní hodiny, pro které má být zvláštní způsob zúčtování
proveden.
Změna dodavatele v režim přenesené odpovědnosti za
odchylku
§ 30
(1) Před podáním žádosti o první změn dodavatele podává
účastník trhu s elektřino , jehož odběrné nebo předávací
místo je připojeno k přenosové nebo k distrib ční so stavě s
napětím mezi fázemi vyšším než 1 kV, u provozovatele
přenosové soustavy nebo přísl šného provozovatele
distrib ční soustavy žádost o zavření nové smlouvy o
připojení, pokud smlouva o připojení podle stávajících
právních předpisů již nebyla zavřena, a to nejpozději v
termínech podle odstavce 5.
(2) Postup podle odstavce 1 se nevztahuje na předávací
místa výroben elektřiny připojených do elektrizační soustavy
a na odběrná místa zákazníků, která byla připojena k
přenosové nebo distrib ční so stavě od 1. ledna 2002.
(3) Předpokladem pro podání žádosti nového dodavatele o
změn dodavatele je smlouva o dodávce elektřiny nebo
smlouva o sdr žených sl žbách dodávky elektřiny zavřená
mezi účastníkem trhu s elektřino a novým dodavatelem.
(4) Nejdříve 4 měsíce před a nejpozději do 10:00 hodin
desátého pracovního dne před datem, od kterého se má
dodávka sk tečnit (dále jen "datum účinnosti změny
dodavatele"), podává nový dodavatel u operátora trhu žádost
o sk tečnění změny dodavatele, která obsahuje násled jící
údaje:
a) registrační číslo nového dodavatele,
b) typ smlouvy, jejímž předmětem má být dodávka elektřiny,
c) datum účinnosti změny dodavatele,
d) doba trvání právního vztahu založeného smlouvou,
e) obchodní firmu, jméno nebo název, sídlo nebo místo
podnikání a registrační číslo subjektu zúčtování, který
odpovídá za odchylku za odběrná místa, pro která bude
dodávka sk tečněna,
f) identifikační číselné kódy odběrných nebo předávacích
míst,
g) informaci, zda byla smlouva o dodávce elektřiny nebo
sdr žených sl žbách dodávky elektřiny zavřena
spotřebitelem nebo podnikající fyzickou osobou v prostorách
obvyklých k podnikání nebo mimo prostory obvyklé k
podnikání.
(5) Je-li žádost o sk tečnění změny dodavatele podle
odstavce 4 podána u operátora trhu později než v 10:00
hodin, platí, že žádost o sk tečnění změny dodavatele byla
podána násled jící pracovní den.
(6) Operátor trhu možní zasílání požadavk na změn
dodavatele pro odběrné nebo předávací místo informačním
systémem operátora trhu i v případech, kdy v informačním
systém operátora trhu není odběrné nebo předávací místo
registrováno. Identifikačním údajem takového odběrného
nebo předávacího místa je identifikační číselný kód
přidělený podle § 4 odst. 2. Pokud identifikační číselný kód
nebyl pro odběrné nebo předávací místo přidělen, zajistí
provozovatel přenosové nebo distrib ční soustavy
neprodleně jeho přidělení.
(7) Nejpozději do termín podle odstavce 4 nebo 5 podává
účastník trhu s elektřino u provozovatele přenosové
soustavy nebo přísl šného provozovatele distrib ční
soustavy žádost o zavření smlouvy o přenos elektřiny
nebo smlouvy o distribuci elektřiny s náležitostmi podle
přílohy č. 1 nebo 2, nebo žádost o sjednání změny právních
vztahů založených stávající smlouvou o přenos elektřiny
nebo smlouvy o distribuci elektřiny pro odběrná nebo
předávací místa podle odstavce 4 nebo 5, pokud je taková
smlouva mezi účastníky trhu s elektřino již zavřena.
Žádost o zavření smlouvy o přenos elektřiny nebo
smlouvy o distribuci elektřiny se nepodává, pokud je taková
smlouva mezi účastníky trhu s elektřino zavřena. Žádost
podává
a) nový dodavatel, pokud má být dodávka elektřiny
sk tečňována na základě smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. d),
nebo
b) jiný účastník trhu s elektřino , pokud má být dodávka
elektřiny sk tečňována na základě jiné smlouvy.
(8) Operátor trhu informuje nejpozději do 12:00 hodin dne,
ve kterém byla podána žádost podle odstavce 4 nebo 5, o
obdržení žádosti o sk tečnění změny dodavatele a
plánovaném sk tečnění změny dodavatele stávajícího
dodavatele, stávající subjekt zúčtování, nového dodavatele,
nový subjekt zúčtování, případně další dotčené subjekty
zúčtování a provozovatele přenosové soustavy nebo
přísl šného provozovatele distrib ční soustavy, ke které
jsou odběrná nebo předávací místa účastníka trhu s
elektřino připojena. Operátor trhu so časně předá novém
dodavateli a novém subjektu zúčtování údaje v rozsahu
podle odstavce 4 písm. a) až g). Operátor trhu dále předá
stávajícím dodavateli a stávajícím subjektu zúčtování
údaje v rozsahu podle odstavce 4 písm. c), f) a g) a dále
provozovateli přenosové soustavy nebo přísl šném
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[234]
provozovateli distrib ční soustavy údaje v rozsahu podle
odstavce 4 písm. a) až d), f) a g).
(9) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy zasílá operátorovi trhu za odběrná nebo
předávací místa, u nichž má dojít ke změně dodavatele a
která nejsou registrována v informačním systém operátora
trhu, údaje potřebné pro jejich registraci do 12:00 hodin
pátého pracovního dne po lhůtě vedené v odstavci 8.
(10) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy informuje operátora trhu o výsledk
poso zení žádosti o zavření smlouvy o přenos elektřiny
nebo smlouvy o distribuci elektřiny nebo žádosti o sjednání
změny právních vztahů založených stávající smlouvou o
přenos elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny do
18:00 hodin pátého pracovního dne po lhůtě vedené v
odstavci 8, pokud se jedná o změn dodavatele, kdy nový
dodavatel zavřel smlouvu o sdr žených sl žbách dodávky
elektřiny. Provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel distrib ční soustavy odmítne žádost podle věty
první a uvede konkrétní důvody tohoto odmítn tí ve zprávě
zaslané operátorovi trhu pouze tehdy, jestliže
a) z žádosti není možné jednoznačně identifikovat účastníka
trhu, a to přiřazením identifikačního číselného kód
odběrného místa se jménem, příjmením a datem narození
účastníka trhu nebo obchodní firmou, popřípadě názvem
účastníka trhu a identifikačním číslem osoby, pokud bylo
přiděleno,
b) odběrné místo, ve kterém má dojít ke změně dodavatele,
není zahrnuto do žádosti o zavření nebo o sjednání změny
rámcové smlouvy o distribuci elektřiny,
c) v žádosti není uvedena fakt rační adresa účastníka trhu, v
jehož odběrném místě má dojít ke změně dodavatele,
d) není dor čena žádost o zavření smlouvy o připojení nebo
žádost o sjednání změny právních vztahů založených
stávající smlouvou o připojení, pokud je požadována,
e) v žádosti je požadována rezervovaná kapacita, která je
vyšší než hodnota rezervovaného příkon vedená ve
smlo vě o připojení,
f) žádost o zavření smlouvy o přenos elektřiny nebo
smlouvy o distribuci elektřiny nebo žádost o sjednání změny
právních vztahů založených stávající smlouvou o přenos
elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny obsahuje
dřívější datum zahájení přenos nebo distribuce elektřiny,
než je datum účinnosti změny dodavatele v požadavk na
změn dodavatele,
g) žádost o zavření smlouvy o přenos elektřiny nebo
smlouvy o distribuci elektřiny nebo žádost o sjednání změny
právních vztahů založených stávající smlouvou o přenos
elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny obsahuje
pozdější datum zahájení přenos nebo distribuce elektřiny,
než je datum účinnosti změny dodavatele v požadavk na
změn dodavatele.
(11) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy informuje o konkrétních důvodech
odmítn tí žádosti podle odstavce 10 nového dodavatele
prostřednictvím informačního systém operátora trhu
nejpozději do 18:00 hodin čtvrtého pracovního dne po
předání informací podle odstavce 8. Provozovatel přenosové
soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy přijme
žádost podle odstavce 10, pokud nový dodavatel nedostatky
žádosti podle odstavce 10 písm. a), c), e) nebo f), které jsou
důvodem pro její odmítn tí, odstraní do 14:00 hodin pátého
pracovního dne po předání informací podle odstavce 8.
(12) Pokud žádost nového dodavatele o zavření nebo o
sjednání změny rámcové smlouvy o distribuci elektřiny
obsahuje další údaje odlišné od údajů vedených v odstavci
10 písm. a) až c), které jsou v rozporu s údaji provozovatele
distrib ční soustavy podle § 5 odst. 5, po žije se údaj o
fakt rační adrese účastníka trhu vedený novým
dodavatelem a údaj o zařazení účastníka trhu do reg lačních
st pňů, pro dové hodnotě hlavního jističe před
elektroměrem a distrib ční sazbě vedený provozovatelem
distrib ční soustavy; pokud zákazník splň je podmínky
stanovené pro přiznání distrib ční sazby vedené v žádosti
nového dodavatele, po žije se údaj o distrib ční sazbě
vedený novým dodavatelem.
(13) Operátor trhu neprodleně informuje stávajícího
dodavatele, nového dodavatele a všechny dotčené subjekty
zúčtování o výsledk poso zení žádosti o zavření smlouvy
o přenos elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny nebo
žádosti o rozšíření stávající smlouvy o přenos elektřiny
nebo smlouvy o distribuci elektřiny podle odstavce 10 a v
případě odmítn tí žádosti o zavření smlouvy o přenos
elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny nebo žádosti o
rozšíření stávající smlouvy o přenos elektřiny nebo
smlouvy o distribuci elektřiny podle odstavce 10 rovněž
informuje stávajícího dodavatele a stávající subjekt
zúčtování o pokračování dodávek elektřiny.
(14) Nový dodavatel může podat žádost o končení procesu
změny dodavatele do 14:00 hodin osmého pracovního dne
po předání informací podle odstavce 8.
(15) Stávající dodavatel může podat žádost o pozastavení
procesu změny dodavatele do 18:00 hodin pátého
pracovního dne po předání informací podle odstavce 8,
pokud k datu účinnosti změny dodavatele nedošlo k
končení smlouvy se stávajícím dodavatelem, jejímž
předmětem je dodávka elektřiny, nebo pokud účastník trhu
písemně projeví vůli proces změny dodavatele zastavit.
(16) V případě, že v žádosti o změn dodavatele byla
uvedena informace o jejím zavření mimo prostory obvyklé
k podnikání a zákazník odstoupil od smlouvy podle § 11a
odst. 2 energetického zákona a so časně požad je
pokračování dodávek od stávajícího dodavatele, může
stávající dodavatel zastavit prostřednictvím informačního
systém operátora trhu změn dodavatele v termín podle
odstavce 15.
§ 30a
(1) Pokud v 18.00 hodin pátého pracovního dne po předání
informací podle § 30 odst. 8 není v systém operátora trhu
zaregistrován souhlas nového subjektu zúčtování s
přiřazením odpovědnosti za odchylku v odběrném nebo
předávacím místě, informuje operátor trhu stávajícího
dodavatele, stávající subjekt zúčtování, další dotčené
subjekty zúčtování, nového dodavatele a provozovatele
přenosové soustavy nebo přísl šného provozovatele
distrib ční soustavy, ke které jsou odběrná nebo předávací
místa účastníka trhu s elektřino připojena, o končení
procesu změny dodavatele.
(2) Operátor trhu informuje stávajícího dodavatele, nového
dodavatele, stávající subjekt zúčtování, další dotčené
subjekty zúčtování a provozovatele přenosové soustavy nebo
přísl šného provozovatele distrib ční soustavy, ke které
jsou odběrná nebo předávací místa účastníka trhu s
elektřino připojena, o podání žádosti podle § 30 odst. 14
nebo 15 do 20.00 hodin pracovního dne, ve kterém byla
žádost přijata. Pokud nový dodavatel podá žádost podle § 30
odst. 14, operátor trhu končí proces změny dodavatele.
(3) Pokud stávající dodavatel podá žádost podle § 30 odst.
15, avšak nový dodavatel na základě písemného vyjádření
zákazníka, ze kterého je zřejmé, že zákazník hodlá změnit
dodavatele, potvrdí v informačním systém operátora trhu
žádost o změn dodavatele, a to nejpozději do 14.00 hodin
osmého pracovního dne ode dne informování o plánovaném
sk tečnění změny dodavatele podle § 30 odst. 8, operátor
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[235]
trhu pokrač je v procesu změny dodavatele. Nový dodavatel
poskytne písemné vyjádření zákazníka na vyžádání
operátorovi trhu. V opačném případě operátor trhu proces
změny dodavatele končí a neprodleně informuje stávajícího
dodavatele, nového dodavatele, všechny dotčené subjekty
zúčtování a provozovatele přenosové soustavy nebo
přísl šného provozovatele distrib ční soustavy, ke které
jsou odběrná nebo předávací místa účastníka trhu s
elektřino připojena, o pokračování dodávek stávajícím
dodavatelem.
(4) Operátor trhu oznámí stávajícím dodavateli, novém
dodavateli, všem dotčeným s bjektům zúčtování a
provozovateli přenosové soustavy nebo přísl šném
provozovateli distrib ční soustavy, ke které jsou odběrná
nebo předávací místa účastníka trhu s elektřino připojena,
registraci změny dodavatele do 8.00 hodin devátého
pracovního dne ode dne informování o plánovaném
sk tečnění změny dodavatele podle § 30 odst. 8.
(5) Po oznámení registrace změny dodavatele zavírá nový
dodavatel smlouvu o přenos elektřiny nebo smlouvu o
distribuci elektřiny nebo sjednává změn smlouvy o přenos
elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny zahrn jící
odběrná nebo předávací místa podle § 30 odst. 4.
Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy zajistí k datu účinnosti změny
dodavatele přenos elektřiny nebo distribuci elektřiny do
odběrného nebo předávacího místa účastníka trhu s
elektřino podle věty první a končí přenos elektřiny nebo
distribuci elektřiny pro stávajícího dodavatele.
(6) Změna dodavatele se považ je za sk tečněno k první
obchodní hodině data účinnosti změny dodavatele.
(7) Operátor trhu k datu účinnosti změny dodavatele zr ší
každá jednotlivá přiřazení odběrného nebo předávacího
místa těm dodavatelům, jejichž období dodávky jsou
přiřazením odběrného nebo předávacího místa novém
dodavateli dotčena, a informuje o tom neprodleně dotčeného
dodavatele, dotčený subjekt zúčtování a provozovatele
přenosové soustavy nebo provozovatele distrib ční
soustavy, ke které je odběrné nebo předávací místo
připojeno.
(8) K datu účinnosti změny dodavatele nebo subjektu
zúčtování provede provozovatel přenosové soustavy nebo
přísl šný provozovatel distrib ční soustavy odečet
způsobem praveným právním předpisem, který stanoví
podrobnosti měření elektřiny a předávání technických údajů,
v případě odběrných nebo předávacích míst s měřením typu
C stanoví stav měřicího zařízení postupem podle odstavce 9
a zjištěné údaje následně zašle operátorovi trhu. Operátor
trhu tyto údaje bez zbytečného odkladu předá předchozím
subjektu zúčtování a dodavateli k doúčtování a vyrovnání
závazků. Operátor trhu předá údaj o konečném stavu
měřicího zařízení na žádost také novém dodavateli a
novém subjektu zúčtování. Údaje se nezasílají v případě, že
je předchozí dodavatel so částí vertikálně integrovaného
podnikatele, jehož so částí je provozovatel distrib ční
soustavy, a toto odběrné místo je v systém operátora trhu
zaregistrováno nově. K datu účinnosti změny dodavatele
zpříst pní operátor trhu novém subjektu zúčtování a
novém dodavateli v informačním systém údaje o
plánované roční spotřebě elektřiny v jednotlivých odběrných
místech zákazníků s měřením typu C, kterým bude nový
dodavatel dodávat elektřin . Po nabytí účinnosti změny
dodavatele předává operátor trhu novém subjektu
zúčtování a novém dodavateli údaje o sk tečných
množstvích elektřiny v rozsahu podle právního předpis ,
který stanoví podrobnosti měření elektřiny a předávání
technických údajů.
(9) Stanovení stavu měřicího zařízení u odběrných nebo
předávacích míst s měřením typu C provádí provozovatel
distrib ční soustavy odečtem k datu účinnosti změny
dodavatele nebo subjektu zúčtování nebo odhadem stavu
měřicího zařízení k datu účinnosti změny dodavatele nebo
subjektu zúčtování s vy žitím přiřazeného přepočteného
typového diagramu a poslední akt ální předpokládané roční
spotřeby elektřiny nebo na základě samoodečt účastníka
trhu k datu účinnosti změny dodavatele nebo subjektu
zúčtování a dodaným provozovateli distrib ční soustavy
přímo nebo prostřednictvím stávajícího nebo nového
dodavatele do 5 pracovních dnů od data účinnosti změny
dodavatele. Takto stanovené hodnoty předává provozovatel
distrib ční soustavy operátorovi trhu do 10 pracovních dnů
od data účinnosti změny dodavatele nebo subjektu
zúčtování.
(10) Komunikace mezi operátorem trhu a účastníky trhu s
elektřino v rámci procesu změny dodavatele probíhá
formou elektronických zpráv v kom nikačním prostředí
definovaném operátorem trhu. Zprávy jsou účastníkovi trhu
s elektřino zasílány ve formát definovaném operátorem
trhu.
(11) Operátor trhu vyřiz je žádosti o sk tečnění změny
dodavatele v pořadí, v jakém byly operátorem trhu obdrženy.
Podá-li žádost o sk tečnění změny dodavatele pro totéž
odběrné nebo předávací místo se shodným požadovaným
datem účinnosti změny dodavatele více dodavatelů, operátor
trhu zaregistruje změn dodavatele podle žádosti o
sk tečnění změny dodavatele, kterou obdržel jako poslední.
V takovém případě operátor trhu informuje o plánovaném
sk tečnění změny dodavatele podle § 30 odst. 8 a oznámí
registraci změny dodavatele podle § 30a odst. 4 všem
dodavatelům a s bjektům zúčtování, kteří jsou změno
dodavatele podle věty dr hé dotčeni.
(12) Pro změn dodavatele z důvod změny zákazníka v
odběrném místě se stanovení této vyhlášky o změně
dodavatele v režim přenesené odpovědnosti za odchylku
po žijí přiměřeně, s výjimko § 30 odst. 15 a § 30a odst. 3.
Před podáním žádosti o změn dodavatele podle věty první
podává účastník trhu s elektřino u provozovatele
přenosové soustavy nebo u provozovatele distrib ční
soustavy žádost o zavření nové smlouvy o připojení, a to
nejpozději v termínech podle § 30 odst. 4, v opačném případě
provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy odmítne žádost o zavření smlouvy o
přenos elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny nebo
žádosti o sjednání změny stávající smlouvy o přenos
elektřiny nebo smlouvy o distribuci elektřiny. Nový
dodavatel podává u operátora trhu žádost o sk tečnění
změny dodavatele s vyznačením změny zákazníka v
odběrném místě. Pokud při změně zákazníka v odběrném
místě nedochází ke změně dodavatele, jsou činnosti v rámci
procesu vykonávány dotčenými účastníky trhu s elektřino
tak, aby byla zar čena nepřetržitá dodávka elektřiny do
odběrného místa zákazníka.
(13) Má-li dojít ke změně dodavatele poslední instance za
jiného dodavatele, změně počt dodavatelů, změně
dodavatele v předávacím místě výrobny, změně dodavatele v
předávacím místě provozovatele lokální distrib ční soustavy
v případě nák p elektřiny na krytí ztrát a v případě úpravy
platnosti smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. a) a d) stávajícím
dodavatelem, po žijí se přiměřeně stanovení této vyhlášky
prav jící postup při změně dodavatele v režim přenesené
odpovědnosti za odchylku.
(14) Má-li dojít k zahájení dodávky elektřiny po
neoprávněném odběr nebo po neoprávněné distribuci
elektřiny, kdy dodavatelem není subjekt, který je
dodavatelem poslední instance v přísl šné distrib ční
oblasti, po žijí se přiměřeně stanovení této vyhlášky
prav jící postup při změně dodavatele v režim přenesené
odpovědnosti za odchylku s tím, že
a) žádost o změn dodavatele podle § 30 odst. 4 podává
dodavatel u operátora trhu nejpozději do 10.00 hodin pátého
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[236]
pracovního dne před požadovaným termínem zahájení
dodávek elektřiny,
b) úkony k provedení změny dodavatele podle § 30 odst. 9 až
15 a podle § 30a odst. 1 a 2 se sk tečň jí do třetího
pracovního dne po podání žádosti podle § 30 odst. 4; lhůty
rčené podle hodin zůstávají zachovány a
c) operátor oznámí výsledek poso zení žádosti o změn
dodavatele podle § 30a odst. 4 nejpozději do 12.00 hodin
čtvrtého pracovního dne po podání žádosti podle § 30 odst.
4.
§ 30b
(1) Žádost o zkrácení dodávky elektřiny do odběrného místa
posílá dodavatel operátorovi trhu prostřednictvím
informačního systém operátora trhu nejpozději do 23:00
hodin posledního kalendářního dne před plánovaným
končením dodávky elektřiny do odběrného místa. Operátor
trhu ve svém systém zr ší k požadovaném datu končení
dodávky elektřiny přiřazení odběrného místa k dodavateli a
dotčeném subjektu zúčtování a neprodleně o této
sk tečnosti informuje dodavatele, dotčené subjekty
zúčtování a provozovatele přenosové soustavy nebo
přísl šného provozovatele distrib ční soustavy, ke které je
odběrné místo připojeno. Zkrácení dodávky elektřiny
znamená v případě smlouvy o sdr žených sl žbách dodávky
elektřiny vyjm tí odběrného místa z rámcové smlouvy o
distribuci elektřiny.
(2) Žádost o prodlo žení dodávky elektřiny do odběrného
místa posílá dodavatel operátorovi trhu prostřednictvím
informačního systém operátora trhu nejpozději do 10:00
hodin čtvrtého pracovního dne před posledním dnem
dodávky elektřiny. Operátor trhu neprodleně o této
sk tečnosti informuje dotčený subjekt zúčtování a
provozovatele přenosové soustavy nebo přísl šného
provozovatele distrib ční soustavy, ke které je odběrné
místo připojeno. Pokud provozovatel přenosové soustavy
nebo přísl šný provozovatel distrib ční soustavy a subjekt
zúčtování postupem, pro který se přiměřeně po žije § 30
odst. 10 až 14, žádost o prodlo žení dodávky elektřiny
odso hlasí nejpozději do 18:00 hodin posledního dne
dodávky elektřiny, prodlo žení dodávky elektřiny nabývá
účinnosti dnem, který násled je po posledním dnu dodávky
elektřiny. Operátor trhu neprodleně o této sk tečnosti
informuje dodavatele, dotčený subjekt zúčtování a
provozovatele přenosové soustavy nebo přísl šného
provozovatele distrib ční soustavy, ke které je odběrné
místo připojeno. Prodlo žení dodávky podle tohoto odstavce
nabývá účinnosti pouze, pokud v termín požadovaného
prodlo žení není v odběrném místě evidován jiný dodavatel
elektřiny.
(3) V případě, že zákazník odstoupil od smlouvy nebo
odstoupil od více smluv podle § 11a odst. 2 energetického
zákona a tuto sk tečnost doložil dodavateli, který je v rámci
nejbližší změny dodavatele nahrazován za jiného dodavatele
(dále jen "původní dodavatel"), a so časně požad je od
tohoto původního dodavatele pokračování dodávek od
stávajícího dodavatele, posílá původní dodavatel žádost o
prodlo žení dodávky operátorovi trhu prostřednictvím
informačního systém operátora trhu nejpozději do 12:00
hodin dr hého pracovního dne před dnem končení
dodávky. Nejpozději ke stejném termín podává původní
dodavatel u přísl šného provozovatele distrib ční soustavy
žádost o zavření smlouvy o distribuci elektřiny s
náležitostmi podle přílohy č. 2 k této vyhlášce, nebo žádost o
sjednání změny právních vztahů založených stávající
smlouvou o distribuci elektřiny pro odběrná nebo předávací
místa, pokud je taková smlouva mezi účastníky trhu s
elektřino již zavřena.
(4) O podání žádosti o prodlo žení dodávky podle odstavce 3
informuje neprodleně operátor trhu přísl šného
provozovatele distrib ční soustavy a dotčené subjekty
zúčtování. Pokud subjekt zúčtování a provozovatel
distrib ční soustavy žádost o prodlo žení odsouhlasí
nejpozději do 23:00 hodin kalendářního dne předcházejícího
dni, ve kterém měla nabýt účinnosti změna dodavatele v
systém operátora trhu, dojde k prodlo žení dodávky a
operátor trhu neprodleně o této sk tečnosti informuje
dodavatele, přísl šný subjekt zúčtování a provozovatele
přenosové soustavy nebo přísl šného provozovatele
distrib ční soustavy, ke které je odběrné místo připojeno.
(5) Operátor trhu k datu účinnosti prodlo žení dodávek
podle odstavce 4 zr ší každá jednotlivá přiřazení odběrného
místa těm dodavatelům, u kterých zákazník prokazatelně
odstoupil podle § 11a odst. 2 energetického zákona, a
informuje o tom neprodleně dotčené dodavatele, dotčené
subjekty zúčtování a provozovatele přenosové nebo
distrib ční soustavy, ke které je odběrné místo připojeno.
§ 31
Dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance
(1) Rozhodne-li Úřad o zr šení licence účastníka trhu s
elektřino na obchod s elektřino nebo výrob elektřiny,
vědomí o této sk tečnosti bezodkladně operátora trhu.
Operátor trhu na základě informace Úřad zajistí, aby
dotčeném účastníkovi trhu s elektřino , je-li subjektem
zúčtování, byla od dne nabytí právní moci rozhodn tí o
zr šení licence znemožněna registrace údajů o
dvo stranných obchodech na dodávk elektřiny a
znemožněna účast na jím organizovaných trzích s elektřino .
Obdobně postupuje operátor trhu v případě, kdy dodavatel
elektřiny pozbude možnost dodávat elektřin nebo končí-li
dodávk elektřiny podle § 12a odst. 2 energetického zákona.
(2) Pokud je dodavateli nebo subjektu zúčtování, který za
dodavatele převzal odpovědnost za odchylku, znemožněna
registrace údajů o dvo stranných obchodech na dodávk
elektřiny nebo účast na trzích s elektřino organizovaných
operátorem trhu, informuje operátor trhu neodkladně o této
sk tečnosti provozovatele distrib čních soustav, přísl šné
dodavatele a výrobce elektřiny a dodavatele poslední
instance a zároveň tuto informaci zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p. Operátor trhu so časně
poskytne dodavateli poslední instance seznamy zákazníků,
jimž má být podle energetického zákona zahájena dodávka
elektřiny dodavatelem poslední instance, s vedením jejich
identifikačních údajů, výčt jejich odběrných nebo
předávacích míst s vedením identifikačních číselných kódů.
(3) Na základě informace podle odstavce 2 mohou
dodavatelé a výrobci, kteří přenesli odpovědnost za
odchylku na subjekt zúčtování, jem ž nebyly zaregistrovány
údaje o dvo stranných obchodech na dodávk elektřiny
nebo mu byla znemožněna účast na trzích s elektřino
organizovaných operátorem trhu, do 24.00 hodin dne, v
kterém byla zveřejněna informace podle odstavce 2, podat
prostřednictvím informačního systém operátora trhu
žádost o přenesení odpovědnosti za odchylku na jiný subjekt
zúčtování.
(4) Na základě informace podle odstavce 2 mohou účastníci
trhu s elektřino , kteří mají vlastní nebo přeneseno
odpovědnost za odchylku, podat v so činnosti se
zákazníkem, kterém má být zahájena dodávka elektřiny
podle odstavce 2, do 24.00 hodin dne, ve kterém byla
zveřejněna informace podle odstavce 2, prostřednictvím
informačního systém operátora trhu žádost o zrychlenou
změn dodavatele. Pro zrychlenou změn dodavatele se
po žijí přiměřeně stanovení této vyhlášky prav jící
postup pro změn dodavatele v režim přenesené
odpovědnosti za odchylku.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[237]
(5) Je-li podána žádost o přenesení odpovědnosti za
odchylku podle odstavce 3 nebo žádost o zrychlenou změn
dodavatele podle odstavce 4 a provozovatel distrib ční
soustavy žádost o zrychlenou změn dodavatele odso hlasí
do 10.00 hodin dr hého dne násled jícího po dni, ve kterém
byla zveřejněna informace podle odstavce 2, pak tato změna
nabývá účinnosti od první obchodní hodiny dne, který
násled je po dni, v kterém byla zveřejněna informace podle
odstavce 2.
(6) Nedojde-li k přenesení zodpovědnosti na jiný subjekt
zúčtování podle odstavce 3 nebo nedojde-li ke zrychlené
změně dodavatele podle odstavce 4, je od první obchodní
hodiny dne, který násled je po dni, v kterém byla zveřejněna
informace podle odstavce 2, do odběrného místa zákazníka
zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední instance.
(7) Dodavatel poslední instance zašle dotčeným zákazníkům
podle odstavce 6 do 2 pracovních dnů po zahájení dodávky
elektřiny dodavatelem poslední instance zpráv , která
obsahuje:
a) oznámení o zahájení dodávky elektřiny dodavatelem
poslední instance a jejím důvod ,
b) oznámení o výši reg lované ceny za dodávk elektřiny
dodavatelem poslední instance nebo o způsob jejího
stanovení,
c) oznámení o podmínkách dodávek elektřiny dodavatelem
poslední instance, mezi něž patří zejména podmínky týkající
se změny dodavatele poslední instance za jiného dodavatele
a podmínky úhrad záloh a plateb za dodávky elektřiny
dodavatelem poslední instance,
d) pozornění na sk tečnost, že dodávka elektřiny
dodavatelem poslední instance může trvat nejdéle 6 měsíců.
(8) Postup pro sk tečnění změny dodavatele za dodavatele
poslední instance je násled jící:
a) v případě původně zavřené smlouvy podle § 7 odst. 1
písm. d) zavírá dodavatel poslední instance s
provozovatelem distrib ční soustavy novou smlouvu o
distribuci elektřiny,
b) k datu účinnosti změny dodavatele za dodavatele poslední
instance provede provozovatel distrib ční soustavy odečet
odběrných míst s měřením typu A nebo B, v případě
odběrných míst s měřením typu C stanoví stav měřicího
zařízení postupem podle písmene c) a zjištěné údaje, nebyl-li
předchozí dodavatel so částí vertikálně integrovaného
podnikatele, jehož so částí je provozovatel distrib ční
soustavy, k jehož so stavě jsou odběrná místa připojena,
zašle operátorovi trhu; operátor trhu tyto údaje bez
zbytečného odkladu zašle předchozím dodavateli k
doúčtování a vyrovnání a zároveň zpříst pní dodavateli
poslední instance údaje o sk tečných množstvích elektřiny
odebraných v dotčených odběrných místech v plyn lém
kalendářním roce před zahájením dodávky poslední
instance; po nabytí účinnosti změny dodavatele za
dodavatele poslední instance předává operátor trhu údaje o
sk tečných množstvích elektřiny dodavateli poslední
instance,
c) stanovení stavu měřicího zařízení u odběrných míst s
měřením typu C provádí provozovatel distrib ční soustavy
odečtem k datu účinnosti změny dodavatele za dodavatele
poslední instance nebo odhadem stavu měřicího zařízení k
datu účinnosti změny dodavatele za dodavatele poslední
instance na základě přiřazeného přepočteného typového
diagramu a poslední akt ální předpokládané roční spotřeby
elektřiny nebo na základě vzájemně odso hlasených odečtů
provedených dodavatelem poslední instance nebo
účastníkem trhu s elektřino k datu účinnosti změny
dodavatele za dodavatele poslední instance a dodaným
provozovateli distrib ční soustavy do 5 pracovních dnů od
data zahájení dodávek dodavatelem poslední instance; takto
stanovené hodnoty předává operátorovi trhu do 15
pracovních dnů od data účinnosti změny dodavatele za
dodavatele poslední instance.
§ 31a
První dodávka elektřiny do nově vzniklého odběrného místa
(1) Nejpozději v termín podle § 5 odst. 2 podá účastník trhu
s elektřino , který má zavřeno smlouvu o připojení a který
splnil její sml vní podmínky, u přísl šného provozovatele
přenosové nebo distrib ční soustavy žádost o poskytn tí
přenos elektřiny nebo distribuce elektřiny, a to
a) dodavatel, pokud bude dodávka elektřiny realizována na
základě smlouvy podle § 7 odst. 1 písm. d),
b) jiný účastník trhu s elektřino , pokud se dodávka
elektřiny sk teční na základě jiné smlouvy; so časně tento
účastník trhu s elektřino sdělí provozovateli přenosové
nebo distrib ční soustavy, který dodavatel bude dodávat do
nově vzniklého odběrného místa.
(2) Nejpozději 5 pracovních dnů před zahájením dodávky
elektřiny zavře dodavatel s účastníkem trhu s elektřino
smlouvu o dodávce elektřiny.
(3) V případě, že do nového odběrného místa bude dodávat
dodavatel, který není so částí vertikálně integrovaného
podnikatele, jehož so částí je provozovatel distrib ční
soustavy, do které je nové odběrné místo připojeno, podává
dodavatel nejpozději do 10.00 hodin pátého pracovního dne
před zahájením přenos nebo distribuce elektřiny u
operátora trhu žádost o zahájení dodávky do daného
odběrného místa (dále jen "žádost o zahájení dodávky"),
která obsahuje násled jící údaje:
a) registrační číslo dodavatele,
b) typ smlouvy, jejímž předmětem má být dodávka elektřiny,
c) datum, od kterého se má dodávka sk tečnit (dále jen
"datum účinnosti zahájení dodávky"),
d) doba trvání právního vztahu založeného smlouvou,
e) registrační číslo subjektu zúčtování, který odpovídá za
odchylku za odběrná místa, pro která bude dodávka
sk tečněna,
f) výčet identifikačních číselných kódů odběrných nebo
předávacích míst.
Je-li žádost o zahájení dodávky do nového odběrného a
předávacího místa podána u operátora trhu později než v
10.00 hodin, platí, že žádost o zahájení dodávky do nového
odběrného a předávacího místa byla podána násled jící
pracovní den.
(4) Operátor trhu možní zasílání požadavk na zahájení
dodávky do daného odběrného místa informačním systémem
operátora trhu i v případech, kdy v informačním systém
operátora trhu není odběrné místo registrováno.
Identifikačním údajem takového odběrného místa je
identifikační číselný kód přidělený podle § 4 odst. 2. Pokud
identifikační číselný kód nebyl pro odběrné nebo předávací
místo přidělen, zajistí provozovatel přenosové nebo
distrib ční soustavy neprodleně jeho přidělení.
(5) Nejpozději do 12.00 hodin dne, ve kterém byla podána
žádost o zahájení dodávky, předá operátor trhu žádost o
zahájení dodávky dodavateli, subjektu zúčtování, který
přebírá za odběrné a předávací místo odpovědnost za
odchylku, a provozovateli přenosové nebo distrib ční
soustavy, ke které je odběrné nebo předávací místo
účastníka trhu s elektřino připojeno. Operátor trhu
so časně předá údaje v rozsahu podle odstavce 3.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[238]
(6) Provozovatel přenosové nebo přísl šné distrib ční
soustavy zavře s účastníkem trhu smlouvu o přenos
elektřiny nebo distribuci elektřiny nejpozději 3 pracovní dny
před datem účinnosti zahájení dodávky.
(7) Nejpozději v termín podle odstavce 6 provozovatel
přenosové nebo distrib ční soustavy přijme nebo odmítne
žádost o zahájení dodávky a informuje o této sk tečnosti
operátora trhu a operátor trhu pak subjekt zúčtování a
dodavatele, který zahájení dodávky požadoval. Odmítno t
žádost o zahájení dodávky může provozovatel přenosové
nebo distrib ční soustavy pouze v případě, že předávané
údaje podle odstavce 5 nejsou úplné.
(8) Pokud provozovatel přenosové nebo distrib ční
soustavy, ke které bude odběrné místo účastníka trhu s
elektřino připojeno, přijal žádost o zahájení dodávky, a
pokud k termín podle odstavce 6 je v informačním systém
operátora trhu registrován souhlas subjektu zúčtování s
přiřazením odpovědnosti za odchylku, zaregistruje operátor
trhu zahájení dodávky v termín podle odstavce 7, a to
přiřazením odběrného místa účastníka trhu s elektřino k
dodavateli s datem účinnosti zahájení dodávky podle
odstavce 10. Registraci zahájení dodávky s datem účinnosti
zahájení dodávky podle odstavce 10 nahlásí operátor trhu
bezodkladně přísl šném dodavateli a rovněž subjektu
zúčtování, který převzal za dané odběrné místo odpovědnost
za odchylku.
(9) Před přijetím žádosti o zahájení dodávky podle odstavce
7 zasílá provozovatel přenosové nebo distrib ční soustavy
operátorovi trhu za toto odběrné místo, které není
registrováno v informačním systém operátora trhu, údaje
potřebné pro jeho registraci.
(10) Registrace zahájení dodávky nabývá účinnosti k první
obchodní hodině dne účinnosti zahájení dodávky.
(11) Operátor trhu možní zasílání žádosti o zahájení
dodávky i po termín vedeném v odstavci 3 a přijetí nebo
odmítn tí žádosti na zahájení dodávky po termín
vedeném v odstavci 7, nejpozději však do 10.00 hodin
posledního dne před datem účinnosti zahájení dodávky,
pokud se na zahájení dodávky dohodnou všichni
zainteresovaní účastníci trhu.
(12) Zasílání žádosti o zahájení dodávky podle odstavce 3 a
údajů potřebných pro registraci odběrných míst probíhá
formou elektronických zpráv v kom nikačním prostředí
definovaném operátorem trhu. Zprávy jsou přísl šném
účastníkovi trhu s elektřino zasílány ve formát
definovaném operátorem trhu.
§ 31b
Postup přenesení odpovědnosti za odchylku nově vzniklého
předávacího místa výrobny elektřiny
(1) Obchodník s elektřino na základě zavřené smlouvy o
dodávce elektřiny požádá prostřednictvím informačního
systém operátora trhu nejpozději do 10:00 hodin třetího
pracovního dne před datem nabytí účinnosti smlouvy o
dodávce elektřiny o přiřazení odpovědnosti za odchylku za
předávací místo přísl šné výrobny elektřiny spojené se
zahájením dodávky elektřiny z této výrobny elektřiny.
(2) V případě, že se jedná o smlouvu zavřeno s povinně
vyk p jícím, uvede tento obchodník s elektřino jako
so část žádosti informaci, zda se jedná o výk p elektřiny
formou výk pních cen nebo o výk p elektřiny podle § 11
odst. 12 zákona o podporovaných zdrojích energie.
(3) Žádost o přiřazení odpovědnosti za odchylku za dodávk
elektřiny z výrobny elektřiny obsahuje násled jící údaje:
a) identifikační číslo předávacího místa výrobny elektřiny,
b) registrační číslo obchodníka s elektřino , který má
zavřen smlouvu o dodávce elektřiny,
c) datum, od kterého se dodávka elektřiny sk teční,
d) doba trvání právního vztahu založeného smlouvou o
dodávce elektřiny,
e) registrační číslo subjektu zúčtování, který odpovídá za
odchylku za předávací místa výroben.
(4) Operátor trhu možní zasílání požadavk podle odstavce
1 pro předávací místo výrobny elektřiny informačním
systémem operátora trhu i v případech, kdy v informačním
systém operátora trhu toto předávací místo není
registrováno.
(5) Nejpozději do 12:00 hodin dne, ve kterém byla podána
úplná žádost o zahájení dodávky podle odstavce 1, předá
operátor trhu žádost o zahájení dodávky subjektu zúčtování,
který přebírá za předávací místo výrobny elektřiny
odpovědnost za odchylku, a provozovateli přenosové nebo
distrib ční soustavy, ke které je předávací místo výrobny
elektřiny připojeno. Operátor trhu so časně předá údaje v
rozsahu podle odstavce 2.
(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy zasílá operátorovi trhu za předávací
místo výrobny elektřiny, u kterého byl podán požadavek
podle odstavce 1 a které není registrováno v informačním
systém operátora trhu, údaje potřebné pro jeho registraci
do 12:00 hodin posledního pracovního dne před datem
nabytí účinnosti smlouvy o dodávce elektřiny.
(7) Pokud subjekt zúčtování nezamítl žádost o přiřazení
odpovědnosti za odchylku za předávací místo přísl šné
výrobny elektřiny do jednoho pracovního dne od jejího
obdržení, zaregistruje operátor trhu zahájení dodávky v
termín podle odstavce 2, a to přiřazením předávacího místa
výrobny elektřiny obchodníkovi a subjektu zúčtování.
Registraci zahájení dodávky elektřiny s datem účinnosti
zahájení dodávky podle odstavce 2 sdělí operátor trhu
bezodkladně přísl šném obchodníkovi a rovněž subjektu
zúčtování, který převzal za dané předávací místo
odpovědnost za odchylku.
(8) Při změně dodavatele nebo změně subjektu zúčtování u
již exist jících předávacích míst výroben elektřiny se
postupuje přiměřeně podle stanovení této vyhlášky
prav jících proces změny dodavatele.
(9) Operátor trhu možní změn subjektu zúčtování pro již
exist jící předávací místa výroben elektřiny i po termín
vedeném v odstavci 1, nejpozději však do 10:00 hodin
posledního pracovního dne před datem účinnosti zahájení
dodávky elektřiny, pokud se na změně subjektu zúčtování
dohodnou všichni dotčení účastníci trhu.
§ 32
Vyúčtování dodávky elektřiny a so visejících sl žeb
(1) Provozovatel distrib ční soustavy zasílá prostřednictvím
operátora trhu po skončení kalendářního měsíce do 18.00
hodin pátého pracovního dne násled jícího měsíce
účastníkům trhu s elektřino za jejich zákazníky, kteří vy žili
práva na změn dodavatele a jejichž odběrná místa jsou
vybavena měřením typu A nebo měřením typu B, s výjimko
odběrných míst vybavených měřením typu B připojených na
hladinu nízkého napětí, údaje potřebné k vyúčtování
dodávky elektřiny a so visejících sl žeb podle právního
předpis , který upravuje rozsah, náležitosti a termíny
vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a
so visejících sl žeb. Od 1. dubna 2007 zasílá provozovatel
distrib ční soustavy takové údaje i za zákazníky, kteří vy žili
práva na změn dodavatele a jejichž odběrné místo je
vybaveno měřením typu B a připojeno na hladinu nízkého
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[239]
napětí, a to do 18.00 hodin desátého pracovního dne
násled jícího měsíce.
(2) Provozovatel distrib ční soustavy zasílá prostřednictvím
operátora trhu do 10 pracovních dnů po provedení odečt
spotřeby elektřiny v odběrných místech zákazníků s
měřením typu C, kteří vy žili práva na změn dodavatele,
účastníkům trhu s elektřino za jejich zákazníky údaje
potřebné k vyúčtování dodávky elektřiny a so visejících
sl žeb podle právního předpis , který upravuje rozsah,
náležitosti a termíny vyúčtování dodávek elektřiny, plynu
nebo tepelné energie a so visejících sl žeb.
(3) Lhůty pro předávání údajů podle odstavce 1 nebo 2 se
prodl ž jí o 60 kalendářních dnů v případech reklamace
měření dodávky elektřiny nebo výměny měřicího zařízení a
zajištění jeho přezko šení. Lhůty se dále prodl ž jí o dobu
šetření v případech, kdy na odběrném místě probíhá šetření
neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného odběr
elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny.
(4) Údaje vedené v odstavcích 1 a 2 po žívá rovněž
účastník trhu s elektřino pro stanovení množství silové
elektřiny dodané jeho zákazníkům.
(5) Pokud provozovatel lokální distrib ční soustavy
převezme ceny provozovatele regionální distrib ční
soustavy, ke které je jeho zařízení připojeno, účt je
násled jící ceny:
a) cenu provozovatele regionální distrib ční soustavy za
rezervovanou kapacitu pro odběr z distrib ční soustavy s
napětím mezi fázemi nad 1 kV, nebo cenu za příkon podle
jmenovité pro dové hodnoty hlavního jističe před
elektroměrem pro odběr z distrib ční soustavy s napětím
mezi fázemi do 1 kV včetně,
b) cenu přísl šného provozovatele regionální distrib ční
soustavy za po žití sítí provozovatelů distrib čních soustav,
c) jednosložkovo cenu přísl šného provozovatele
regionální distrib ční soustavy za po žití sítí provozovatelů
regionálních distrib čních soustav nad 1 kV na hladině
vysokého napětí,
d) cenu za systémové sl žby,
e) cenu na krytí vícenákladů spojených s podporou elektřiny,
f) cenu za činnost operátora trhu podle § 28 odst. 1 písm. a)
bodu 3.
(6) Provozovatel distrib ční soustavy zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p informace o plánovaném
omezení nebo přer šení distribuce elektřiny, a to po dobu 15
dnů před plánovaným omezením či přer šením distribuce
elektřiny. Zveřejněné informace zahrn jí zejména
a) adresně vymezenou lokalitu, která má být plánovaným
omezením nebo přer šením distribuce elektřiny dotčena,
b) den a čas zahájení a končení plánovaného omezení nebo
přer šení distribuce elektřiny v dotčených odběrných nebo
předávacích místech.
(7) Provozovatel distrib ční soustavy zasílá elektronickou
formou na základě žádosti účastníkovi trhu informace o
plánovaném omezení nebo přer šení distribuce elektřiny na
napěťové úrovni velmi vysokého a vysokého napětí.
Informace zahrn jí zejména
a) identifikační číselné kódy odběrných nebo předávacích
míst, která mají být plánovaným omezením nebo přer šením
distribuce elektřiny dotčena,
b) den a čas zahájení a končení plánovaného omezení nebo
přer šení distribuce elektřiny v dotčených odběrných nebo
předávacích místech.
(8) Účastník trhu s elektřino může v kalendářním roce
provozovateli distrib ční soustavy zaslat maximálně 10
samoodečtů s výjimko samoodečt provedeného k
posledním dni kalendářního roku. Zašle-li účastník trhu s
elektřino provozovateli distrib ční soustavy samoodečty k
libovolném dni v roce, avšak nejpozději do 30 kalendářních
dnů po jejich provedení, provozovatel distrib ční soustavy
zaslané samoodečty přijme nebo sdělí účastníkovi trhu s
elektřino důvody jejich odmítn tí, a to do 15 kalendářních
dnů po jejich zaslání. Samoodečty, které provozovatel
distrib ční soustavy přijme, zahrne do údajů potřebných k
vyúčtování podle odstavců 1 a 2.
(9) Zašle-li účastník trhu s elektřino před obdržením
vyúčtování dodávky elektřiny zahrn jící poslední den
kalendářního roku provozovateli distrib ční soustavy
samoodečty provedené k posledním dni kalendářního roku,
nejpozději však do 30 kalendářních dnů po jejich provedení,
provozovatel distrib ční soustavy zaslané samoodečty
přijme nebo sdělí účastníkovi trhu s elektřino důvody jejich
odmítn tí, a to do 15 kalendářních dnů po jejich zaslání.
Samoodečty, které provozovatel distrib ční soustavy přijme,
se po žijí při vyúčtování distribuce elektřiny s výjimko
případ , kdy provozovatel distrib ční soustavy provede do
jednoho měsíce po končení kalendářního roku řádný nebo
mimořádný odečet.
(10) V případě odečt spotřeby elektřiny podle § 18 odst. 15
zašle provozovatel distrib ční soustavy údaje o spotřebě
elektřiny operátorovi trhu, který tyto údaje neprodleně
předá dodavateli.
(11) Zákazníkovi, který odebírá elektřin z přenosové
soustavy nebo z distrib ční soustavy s napětím mezi fázemi
vyšším než 1 kV a který v průběh kalendářního měsíce
změní dodavatele, nebo kterém je v průběh kalendářního
měsíce zahájena dodávka elektřiny dodavatelem poslední
instance, účt je původní dodavatel cenu za rezervovanou
kapacitu v poměr počt dní od začátk kalendářního
měsíce do okamžik změny dodavatele nebo zahájení
dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance k
celkovém počt dní kalendářního měsíce.
(12) Provozovatel distrib ční soustavy účt je výrobci
elektřiny, jehož výrobna je připojena k síti nízkého napětí,
ceny za systémové sl žby, ceny za činnosti operátora trhu a
ceny na krytí vícenákladů spojených s podporou výroby
elektřiny alespoň jednou za rok.
§ 33
zr šen
§ 34
Postup při končení přenesení odpovědnosti za odchylku a
přer šení dodávek elektřiny z důvod neoprávněného
odběr nebo distribuce elektřiny
(1) Končí-li v daném odběrném nebo předávacím místě
dodávka elektřiny s přenesením odpovědnosti za odchylku a
nenavazuje-li na tuto dodávk elektřiny další dodávka
elektřiny s přenesením odpovědnosti za odchylku nebo
končí-li přenesení odpovědnosti za odchylku na subjekt
zúčtování, operátor trhu informuje o této sk tečnosti
přísl šného provozovatele přenosové nebo distrib ční
soustavy a účastníky trhu s elektřino , kteří mají u operátora
trhu zaregistrovanou přeneseno nebo vlastní odpovědnost
za odchylku u tohoto odběrného nebo předávacího místa, a
účastníky trhu s elektřino dodávající elektřin do tohoto
odběrného místa nebo odebírající elektřin z daného
předávacího místa na základě smlouvy podle § 7 odst. 1
písm. a) bodu 4, a to nejpozději 30 kalendářních dnů před
dnem končení.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[240]
(2) Účastník trhu s elektřino , který má u operátora trhu
zaregistrovanou přeneseno odpovědnost za odchylku v
odběrném nebo předávacím místě podle odstavce 1,
informuje odběratele v tomto odběrném nebo předávacím
místě o končení dodávky s přenesením odpovědnosti za
odchylku nebo o končení přenesení odpovědnosti za
odchylku na subjekt zúčtování, a to nejpozději 25
kalendářních dnů před dnem končení.
(3) V případě neoprávněného odběr elektřiny předává
dodavatel provozovateli přenosové nebo distrib ční
soustavy, ke které jsou připojena odběrná místa a u kterých
je požadováno přer šení dodávek elektřiny, žádost o
přer šení dodávek elektřiny, a to nejpozději 5 pracovních
dní před dnem přer šení dodávek elektřiny. So částí žádosti
je seznam odběrných míst, u kterých má dojít k přer šení
dodávek elektřiny. Provozovatel přenosové nebo distrib ční
soustavy provede přer šení dodávek elektřiny v termín
vedeném v žádosti o přer šení dodávek elektřiny. Není-li v
případě odběrných míst zákazníků z důvodů hodných
zvláštního zřetele možné provést přer šení dodávek
elektřiny v požadovaném termín , informuje provozovatel
distrib ční soustavy o této sk tečnosti dodavatele, který
žádal o přer šení dodávek elektřiny, a provede přer šení
dodávek elektřiny nejpozději do 3 pracovních dnů od
termín vedeného v žádosti.
(4) Po předání žádosti podle odstavce 3 nebo v případě
neoprávněné distribuce elektřiny informuje provozovatel
distrib ční soustavy prostřednictvím operátora trhu
účastníky trhu s elektřino , kteří mají u operátora trhu
zaregistrovanou přeneseno nebo vlastní odpovědnost za
odchylku u odběrných míst, u kterých z nich dojde k
přer šení dodávek elektřiny, a to nejpozději 4 pracovní dny
před dnem přer šení dodávek elektřiny.
(5) V případě přer šení dodávek elektřiny na základě žádosti
podle odstavce 3 nebo z důvod neoprávněného odběr
elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny informuje
provozovatel přenosové nebo distrib ční soustavy, ke které
je dané odběrné místo připojeno, o této sk tečnosti
nejpozději násled jící pracovní den po přer šení dodávek
elektřiny prostřednictvím operátora trhu účastníky trhu s
elektřino , kteří mají u operátora trhu zaregistrovanou
přeneseno nebo vlastní odpovědnost za odchylku v tomto
odběrném místě, a v případě, že při přer šení dodávek
elektřiny dochází k demontáži měřicího zařízení, a zasílá
operátorovi trhu odečet spotřeby ke dni přer šení dodávek
elektřiny za dané odběrné místo. Odečet je v případě
odběrných míst vybavených měřením typu A nebo B zasílán
v termínech vedených v § 18 a v případě odběrných míst
vybavených měřením typu C v termínech vedených v § 32
odst. 2.
(6) O obnovení dodávek elektřiny z důvod odstranění příčin
neoprávněného odběr žádá účastník trhu s elektřino
provozovatele distrib ční soustavy, ke které je dané odběrné
místo připojeno, popřípadě dodavatele, na jehož žádost byla
dodávka elektřiny přer šena.
(7) O obnovení dodávek elektřiny z důvod odstranění příčin
neoprávněného odběr elektřiny nebo neoprávněné
distribuce informuje provozovatel přenosové nebo
distrib ční soustavy, ke které je dané odběrné místo
připojeno, prostřednictvím operátora trhu účastníky trhu s
elektřino , kteří mají u operátora trhu zaregistrovanou
přeneseno nebo vlastní odpovědnost za odchylku u
odběrných míst, u kterých došlo k obnovení dodávek
elektřiny, nejpozději násled jící pracovní den po obnovení
dodávek elektřiny.
(8) Je-li smlouva o dodávce elektřiny nebo smlouva o
distribuci elektřiny zavřena pro více odběrných nebo
předávacích míst, lze provést přer šení dodávek elektřiny u
jakéhokoli odběrného nebo předávacího místa pouze tehdy,
nelze-li rčit, u kterého z odběrných nebo předávacích míst
dochází nebo docházelo k neoprávněném odběr nebo
neoprávněné distribuci.
Přechodná a zr šovací stanovení
§ 35
(1) Provozovatel lokální distrib ční soustavy provede ke dni
28. února 2006 mimořádný odečet spotřeby elektřiny ve
všech odběrných místech konečných zákazníků s měřením
typu C, jejichž zařízení je připojeno k jeho lokální distrib ční
so stavě, a zašle tyto údaje operátorovi trhu nejpozději do 5.
března 2006 do 18.00 hodin.
(2) Obchody sk tečněné na základě smluv účastníků trhu s
elektřino zavřených před 1. lednem 2002, kteří neuplatnili
právo změnit dodavatele, se považ jí za obchody
sk tečněné v režim přenesené odpovědnosti za odchylku.
§ 36
Zr š jí se:
1. Vyhláška č. 373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro
organizování trhu s elektřino a zásady tvorby cen za
činnosti operátora trhu.
2. Vyhláška č. 12/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č.
373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování
trhu s elektřino a zásady tvorby cen za činnosti operátora
trhu.
3. Vyhláška č. 459/2003 Sb., kterou se mění vyhláška č.
373/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro organizování
trhu s elektřino a zásady tvorby cen za činnosti operátora
trhu s elektřino , ve znění vyhlášky č. 12/2003 Sb.
4. Vyhláška č. 614/2004 Sb., kterou se mění vyhláška
Energetického reg lačního úřad č. 373/2001 Sb., kterou se
stanoví pravidla pro organizování trhu s elektřino a zásady
tvorby cen za činnosti operátora trhu s elektřino , ve znění
pozdějších předpisů.
5. Vyhláška č. 19/2002 Sb., kterou se stanoví způsob
organizace krátkodobého trhu s elektřino .
6. Vyhláška č. 431/2004 Sb., kterou se mění vyhláška č.
19/2002 Sb., kterou se stanoví způsob organizace
krátkodobého trhu s elektřino .
§ 37
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2006, s
výjimko § 18 odst. 8 písm. c) a § 20, které nabývají účinnosti
dnem 1. března 2006.
Předseda:
Ing. Fiřt v. r.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[241]
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 82/2011 Sb., o měření
elektřiny a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném
odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo
neoprávněné distribuci elektřiny (vybraná ustanovení)
Údaje z měření elektřiny
§ 4
(1) Údaje z měření elektřiny účastníci trhu s elektřino
předávají v kWh, kW, kVArh, kVAr nebo v MWh, MW, MVArh,
MVAr s rozdělením podle tarifů.
(2) Údaji z měření elektřiny jsou
a) údaje zaznamenané měřicím zařízením, popřípadě
vypočtené na základě údajů z měřicího zařízení,
b) údaje předané zákazníkem nebo výrobcem elektřiny
provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli
distrib ční soustavy, pokud výše spotřeby nebo dodávky
elektřiny v daném odběrném místě nebo předávacím místě
odpovídá charakteru spotřeby nebo dodávky elektřiny a
průběh spotřeby předcházejících období (dále jen
"samoodečty"),
c) náhradní údaje získané výpočtem, odhadem nebo
vzájemným odso hlasením provozovatelem přenosové
soustavy nebo provozovatelem distrib ční soustavy se
zákazníkem, výrobcem elektřiny nebo provozovatelem jiné
distrib ční soustavy.
(3) Výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce
elektřiny a o jejím průběh při prokazatelné závadě měřicího
zařízení, při opravě chybných nebo doplnění chybějících
hodnot provede provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel distrib ční soustavy na základě protokolu
a torizované zk šebny nebo zprávy o závadě měřicího
zařízení podle výše spotřeby elektřiny v předcházejícím
srovnatelném období při srovnatelném charakteru odběr
elektřiny, v němž byl odběr elektřiny řádně měřen, nebo
dodatečně podle výše spotřeby nebo dodávky elektřiny
zjištěné na základě kontrolního odečt v násled jícím
období.
(4) Náhradní údaje o spotřebě nebo dodávce elektřiny při
nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím zařízením
stanoví provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy odhadem na základě údajů získaných z
měření v předcházejícím srovnatelném období nebo ze
samoodečt nebo dodatečně podle výše spotřeby nebo
dodávky elektřiny zjištěné v násled jícím srovnatelném
období na základě kontrolního odečt .
(5) Pro odhad spotřeby elektřiny u měření typu C se vy žívá
přiřazeného přepočteného typového diagramu dodávky,
počt vyhodnocovaných kalendářních dní a výše poslední
roční spotřeby elektřiny. Maximální počet odhadů pro
vyúčtování odběr nebo dodávky elektřiny jsou 2 po sobě
jdo cí odhady.
(6) Samoodečty a odhady spotřeby elektřiny pro vyúčtování
lze provést nejvýše třikrát po sobě.
(7) Stanovení údajů o spotřebě elektřiny u měření typu C k
datu změny reg lovaných cen elektřiny provádí
a) provozovatel distrib ční soustavy
1. na základě předcházejících známých stavů odečt
měřicího zařízení a průběh spotřeby elektřiny podle
přiřazeného typového diagramu dodávky, nebo
2. rovnoměrně na části úměrné délce období od data
předchozího fakt račního odečt do 31. prosince a od 1.
ledna do data dalšího fakt račního odečt , nebo
b) účastník trhu s elektřino samoodečtem.
(8) Při změně dodavatele elektřiny, provozovatele
distrib ční soustavy, subjektu zúčtování, výrobce elektřiny
nebo zákazníka, při změně tarifu a při změně provedené na
měřicím zařízení m sí být vždy provedeno zpracování údajů
z měření elektřiny.
§ 5
(1) Směr toku elektřiny do přísl šného odběrného nebo
předávacího místa hodnoceného účastníka trhu s elektřino
je považován za kladný. Směr toku elektřiny z přísl šného
odběrného nebo předávacího místa hodnoceného účastníka
trhu s elektřino je považován za záporný.
(2) Při asymetrickém toku elektrické energie v třífázové
so stavě se vyhodnoc jí směry toku energie v jednotlivých
fázích u nově zřizovaných nebo rekonstr ovaných
odběrných míst.
(3) Jalová energie je označena jako kladná, když pro fázový
úhel mezi proudem a napětím platí 0° < j < 180°. Jalová
energie je označena jako záporná, když pro fázový úhel mezi
proudem a napětím platí 180° < j < 360°.
(4) Měření a předávání sk tečných a náhradních hodnot se
provádí v zimním nebo v letním čase. Posledním dnem při
změně zimního čas na letní je 23hodinový den, prvním
dnem při změně letního čas na zimní je 25hodinový den.
(5) Povolená odchylka mezi odečtovo centrálo a reálným
časem je maximálně +/- 5 sekund.
(6) Pro měření typu A je mezi měřicím zařízením a
odečtovo centrálo povolena odchylka maximálně +/- 5
sekund.
(7) Pro měření typu B je mezi měřicím zařízením a
odečtovo centrálo povolena odchylka maximálně +/- 1
minuta.
(8) Pro měření typu S je mezi měřicím zařízením a odečtovo
centrálo povolena odchylka maximálně +/- 3 minuty.
(9) Pro měření typu C se odchylka nestanovuje.
§ 6
Podmínky měření elektřiny
(1) Část měřicího zařízení, která je instalována v měřicím
místě, je místěna v odběrném místě zákazníka nebo ve
výrobně elektřiny nebo u provozovatele distrib ční soustavy
co nejblíže k předávacím míst provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distrib ční soustavy. U nových
nebo rekonstr ovaných odběrných míst nebo předávacích
míst místění měřicího zařízení stanoví přísl šný
provozovatel soustavy. Za rekonstrukci se pro tyto účely
považ je výměna elektroměrového rozvaděče nebo výměna
přívodního vedení.
(2) V případě rozdílného místění předávacího místa a
měřicího místa se za údaje z měření považ jí naměřené
údaje snížené nebo zvýšené o hodnoty vedené ve smlo vě o
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[242]
připojení nebo ve smlo vě o distribuci elektřiny. Jestliže jsou
odběr nebo dodávka elektřiny měřeny na sek ndární straně
výkonového transformátor a není smlouvou o připojení
nebo smlouvou o distribuci elektřiny stanoveno jinak, jsou za
údaje z měření považovány naměřené údaje zvýšené v
případě odběr nebo snížené v případě dodávky elektřiny o
hodnoty podle přísl šného cenového rozhodn tí
Energetického reg lačního úřad .
(3) U průběhového měření se měří odebíraná i dodávaná
jalová elektřina. U průběhového měření v předávacích
místech mezi distrib ční soustavou a výrobcem elektřiny se
měří odebíraná i dodávaná jalová elektřina v závislosti na
směr toku činné elektřiny.
(4) V případě po žití elektroměr s více tarify se pro jejich
přepínání po žívá spínacího prvku nebo vnitřní časové
základny elektroměr .
(5) Na základě žádosti výrobce elektřiny nebo zákazníka, a
pokud to měření možň je, poskytne provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy
výrobci elektřiny nebo zákazníkovi imp lsní výst py z
měření nepřetržitě přímo v předávacím místě nebo v
odběrném místě. Poskytování naměřených hodnot
provozovatelem distrib ční soustavy pomocí jiných
kom nikačních rozhraní elektroměr není výrobci elektřiny
ani zákazníkovi bez souhlasu provozovatele přenosové
soustavy nebo provozovatele distrib ční soustavy
možněno.
(6) V předávacím místě výrobny elektřiny s napětím do 1 kV
připojené k distrib ční so stavě se u nově instalovaných
nebo měněných měřicích zařízeních vyhodnocuje směr toku
elektřiny v jednotlivých fázích.
§ 7
Instalace měřicího zařízení
(1) Montáž, demontáž nebo výměna části měřicího zařízení v
předávacím místě nebo v odběrném místě, kterou nevlastní
provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy, m sí být předem odsouhlasena
provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem
distrib ční soustavy.
(2) Demontáž nebo výměna měřicího zařízení se provádí při
končení odběr elektřiny, přer šení dodávky elektřiny z
důvod neoprávněného odběr nebo neoprávněné
distribuce elektřiny, zjištění závady na měřicím zařízení,
pravidelném ověřování měřicího zařízení, při změně tarifu
nebo při ověření správnosti měření na žádost dotčeného
účastníka trhu s elektřino .
(3) O demontáži nebo výměně měřicího zařízení m sí být
dotčený účastník trhu s elektřino informován. O výměně
měřicího zařízení pro měření typu C nebo měření typu S za
účelem úředního ověření m sí být dotčený účastník trhu s
elektřino informován předem.
(4) U měřicího zařízení pro měření typu C nebo měření typu
S demontovaného k ověření správnosti měření nebo při
závadě měřicího zařízení m sí být proveden prokazatelný
záznam konečných stavů tarifů a provedena jednoznačná a
prokazatelná identifikace měřicího zařízení, a to do 60 dnů
od výměny nebo demontáže měřicího zařízení.
(5) Závada měřicího zařízení se prokazuje protokolem
a torizované zk šebny nebo protokolem o závadě měřicího
zařízení vyhotoveným provozovatelem přenosové soustavy
nebo provozovatelem distrib ční soustavy.
(6) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy provede na základě písemné žádosti
zákazníka nebo výrobce elektřiny a za jejich účasti kontrolu
měřicího zařízení a jeho nastavení v odběrném nebo
předávacím místě.
§ 8
Předávání výsledků měření elektřiny a jejich chovávání
(1) Naměřené údaje dodávek a odběrů elektřiny u měření
typu A a měření typu B jsou v měřicím zařízení v odběrném a
předávacím místě chovávány nejméně 40 dnů od data
naměření.
(2) Údaje z měření nezbytné pro zúčtování dodávek a odběrů
elektřiny a sk tečné hodnoty dodávek a odběrů elektřiny
předávané operátorovi trhu pro vyhodnocení odchylek
chovává provozovatel přenosové soustavy nebo
provozovatel distrib ční soustavy, který zajišť je měření,
nejméně 36 měsíců od data naměření. Způsoby a termíny
předávání údajů z měření nezbytných pro zúčtování dodávek
a odběrů elektřiny a sk tečné hodnoty dodávek a odběrů
elektřiny předávané operátorovi trhu pro vyhodnocení
odchylek stanoví jiný právní předpis.
(3) Provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy bezplatně poskytuje na vyžádání
oprávněném žadateli jeho údaje podle odstavce 4, a to do 6
pracovních dnů násled jícího měsíce, způsobem
možň jícím dálkový příst p. Provozovatel přenosové
soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy takto
poskytuje údaje za posledních 12 měsíců.
(4) Poskytované údaje z měření elektřiny
a) provozovatelem distrib ční soustavy jsou
1. pro měření typu A, měření typu B hodnoty činného výkon
v kW, jalového ind ktivního výkon v kVAr a jalového
kapacitního výkon v kVAr za měřicí interval,
2. pro měření typu S hodnoty činné energie v kWh,
b) provozovatelem přenosové soustavy jsou pro měření typu
A hodnoty činného výkon v MW za vyhodnocovací interval,
rozlišení hodnot je na 3 desetinná místa.
§ 9
Způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném odběr ,
dodávce, přenos a nebo distribuci elektřiny
(1) Při neoprávněném odběr elektřiny rčí množství
sk tečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy
na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných
údajů o neoprávněném odběr elektřiny.
(2) V případech, kdy nelze zjistit množství sk tečně
neoprávněně odebrané elektřiny podle odstavce 1, stanoví
provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy množství neoprávněně odebrané
elektřiny pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle
odstavců 3 až 8.
(3) U neoprávněného odběr elektřiny ze sítě zvlášť
vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého
napětí se pro stanovení elektrického příkon po žije
hodnota rezervovaného příkon sjednaná ve smlo vě o
připojení; pokud nelze po žít tuto hodnotu rezervovaného
příkon , hodnotou elektrického příkon je so čet
jmenovitých výkonů všech vy žívaných transformátorů v
dotčeném odběrném místě.
(4) U neoprávněného odběr elektřiny ze sítě nízkého napětí
se pro stanovení technicky dosažitelného elektrického
příkon hodnota jmenovitého napětí 230 V vynásobí počtem
fází, z nichž se neoprávněný odběr elektřiny sk tečnil, a
takto vypočítaná hodnota se vynásobí
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[243]
a) jmenovitým proudem hlavního jističe před elektroměrem,
nebo
b) jmenovitým proudem jištění místěného v hlavní
domovní pojistkové skříni nebo v hlavní domovní kabelové
skříni sníženým o jednu úroveň typové řady jmenovitých
pro dových hodnot v případě neoprávněného připojení před
hlavním jističem, nebo
c) jmenovitým proudem odpovídajícím průřez nejslabšího
vodiče možň jícího neoprávněný odběr elektřiny, a to
pouze v případě, že není možné stanovit hodnotu
elektrického příkon podle písmene a) nebo b).
(5) Výše technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den při
neoprávněném odběr elektřiny se vypočítá tak, že se výše
elektrického příkon vypočítaná podle odstavce 3 nebo 4
vynásobí dobou vy žití 24 hodin a po žije se hodnota
účiník rovna jedné.
(6) Hodnota technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za
dobu trvání neoprávněného odběr se stanoví tak, že výše
technicky dosažitelné spotřeby elektřiny za den, vypočítaná
podle odstavce 5, se vynásobí počtem dnů, po které
neoprávněný odběr elektřiny trval. Pokud provozovatel
přenosové soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy
nezjistí dobu trvání neoprávněného odběr elektřiny, má se
za to, že neoprávněný odběr elektřiny trval
a) od předposledního pravidelného odečt provedeného za
účelem zúčtování spotřeby elektřiny, maximálně však 24
měsíců, u odběr elektřiny ze sítě nízkého napětí;
samoodečet spotřeby elektřiny není v takovém případě
považován za pravidelný odečet,
b) 24 měsíců u odběr elektřiny ze sítí zvlášť vysokého
napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého napětí.
(7) V případě, že došlo k neoprávněném zásah do
elektroměr , se od spotřeby elektřiny vypočítané podle
odstavce 6 odečte spotřeba elektřiny naměřená
provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem
distrib ční soustavy.
(8) Množství neoprávněně odebrané elektřiny pro účely
výpočt náhrady škody za neoprávněný odběr se vypočte
jako rozdíl mezi hodnotou technicky dosažitelné spotřeby
elektřiny za dobu trvání neoprávněného odběr elektřiny
stanovenou podle odstavce 6 a hodnotou zjištěno podle
odstavce 7 v případě neoprávněného zásah do elektroměr
vynásobený
a) so činitelem 0,2 pro odběry elektřiny ze sítí nízkého
napětí,
b) so činitelem 0,5 pro odběry elektřiny ze sítí zvlášť
vysokého napětí, velmi vysokého napětí nebo vysokého
napětí.
(9) Výše náhrady škody se stanoví oceněním množství
neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1
nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového
rozhodn tí Energetického reg lačního úřad platného v
době zjištění neoprávněného odběr elektřiny, přičemž cena
neoprávněně odebrané elektřiny je složena z
a) ceny za silovou elektřin , která se ocení pevnou cenou
stanovenou pro zúčtování odchylky za dodávk kladné
reg lační energie,
b) ceny za distribuci elektřiny; v síti nízkého napětí v sazbě C
02d nebo D 02d podle kategorie odběr elektřiny,
c) ceny za systémové sl žby,
d) ceny na podporu elektřiny z obnovitelných zdrojů,
kombinované výroby elektřiny a tepla a dr hotných zdrojů,
e) ceny za činnost zúčtování operátora trhu,
f) daně z přidané hodnoty a daně z elektřiny.
(10) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny lze
rovněž stanovit písemno dohodou mezi provozovatelem
přenosové soustavy nebo provozovatelem distrib ční
soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z
neoprávněného odběr elektřiny prospěch, nebo se na
takovém prospěch podílela. Náhrada škody stanovená tímto
způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle
předchozích odstavců.
(11) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné
dodávce elektřiny do elektrizační soustavy, při
neoprávněném přenos elektřiny nebo při neoprávněné
distribuci elektřiny se po žije stanovení odstavců 1 až 9
obdobně. V případě neoprávněné dodávky elektřiny se pro
ocenění ceny za silovou elektřin po žije pevná cena za
dodávk záporné reg lační energie.
(12) So částí náhrady škody vzniklé provozovateli
přenosové soustavy nebo provozovateli distrib ční soustavy
je i právo na úhrad prokazatelných nezbytně n tných
nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběr
elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného
přenos elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny,
jejich přer šení a přezko šení měřicího zařízení a případné
znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do reg lovaných
cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.
Z á k o n č . 1 8 / 1 9 9 7 S b . , o m í r o v é m v y u ž í v á n í j a d e r n é e n e r g i e
a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění
některých zákonů (vybraná ustanovení)
§ 2
Základní pojmy
Pro účely tohoto zákona se roz mí
a) činností so visející s vy žíváním jaderné energie
1. mísťování, výstavba, vádění do provozu, provoz,
rekonstrukce a vyřazování z provozu jaderných zařízení,
2. projektování jaderných zařízení,
3. navrhování, výroba, opravy a ověřování systémů
jaderných zařízení nebo jejich so částí, včetně materiálů k
jejich výrobě,
4. navrhování, výroba, opravy a ověřování obalových
so borů pro přepravy, skladování nebo kládání jaderných
materiálů,
5. nakládání s jadernými materiály a vybranými položkami a
v případě po žití v jaderné oblasti i s položkami dvojího
po žití,
6. výzk m a vývoj činností vedených v bodech 1 až 5,
7. odborná příprava fyzických osob specializovaná z hlediska
jaderné bezpečnosti k činnostem vedeným v bodě 1,
8. přeprava jaderných materiálů,
b) činností vedo cí k ozáření
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[244]
1. radiační činnost, kterou je
aa) činnost s mělými zdroji ioniz jícího záření, při nichž se
může zvýšit ozáření fyzických osob, kromě činnosti v případě
radiační mimořádné situace, nebo
bb) činnost, při které jsou přírodní radionuklidy vy žívány
pro své radioaktivní, štěpné nebo množivé charakteristiky,
2. činnost v souvislosti s výkonem práce, která je spojena se
zvýšeno přítomností přírodních radion klidů nebo se
zvýšeným vlivem kosmického záření a vede nebo by mohla
vést k významném zvýšení ozáření fyzických osob,
c) zdrojem ioniz jícího záření látka, přístroj nebo zařízení,
které může vysílat ioniz jící záření nebo volňovat
radioaktivní látky,
d) jadernou bezpečností stav a schopnost jaderného zařízení
a osob obsl h jících jaderné zařízení zabránit
nekontrolovatelném rozvoji štěpné řetězové reakce nebo
nedovoleném únik radioaktivních látek nebo ioniz jícího
záření do životního prostředí a omezovat následky nehod,
e) radiační ochranou systém technických a organizačních
opatření k omezení ozáření fyzických osob a k ochraně
životního prostředí,
f) fyzickou ochranou systém technických a organizačních
opatření zabraň jících neoprávněným činnostem s
jadernými zařízeními, jadernými materiály a vybranými
položkami,
g) havarijní připraveností schopnost rozpoznat vznik
radiační mimořádné situace a při jejím vzniku plnit opatření
stanovená havarijními plány,
h) jaderným zařízením
1. stavby a provozní celky, jejichž so částí je jaderný reaktor
vy žívající štěpno řetězovo reakci,
2. zařízení pro výrob , zpracování, skladování a kládání
jaderných materiálů, kromě úpraven ranové rudy a skladů
ranového koncentrát ,
3. úložiště radioaktivních odpadů, s výjimko úložišť
obsah jících výl čně přírodní radionuklidy,
4. zařízení pro skladování radioaktivních odpadů, jejichž
aktivita přesah je hodnoty stanovené prováděcím právním
předpisem,
i) vybraným zařízením so části nebo systémy jaderných
zařízení důležité z hlediska jaderné a technické bezpečnosti,
zařazené do bezpečnostních tříd podle svého význam pro
bezpečnost provozu jaderných zařízení, podle bezpečnostní
funkce systém , jehož jsou so částí, a podle závažnosti jejich
případné poruchy. Kritéria pro zařazení a rozdělení
vybraných zařízení do bezpečnostních tříd stanoví prováděcí
právní předpis,
j) jadernou položko
1. jaderné materiály, kterými jsou
aa) výchozí materiály, které představ je uran zahrn jící
směs izotopů vyskyt jící se v přírodě, uran och zený o
izotop 235U nebo thorium, a každá z vedených položek ve
formě kovu, slitiny, chemické slo čeniny nebo koncentrát ,
jakož i materiály obsah jící jednu nebo více z vedených
položek v koncentraci nebo množství převyš jících hodnoty
stanovené prováděcím právním předpisem,
bb) zvláštní štěpné materiály, které představ je 239Pu,
233U, uran obohacený izotopy 235U nebo 233U a materiály
obsah jící jeden nebo více z vedených radion klidů, kromě
výchozích materiálů, v koncentraci nebo množství
převyš jících hodnoty stanovené prováděcím právním
předpisem,
cc) další materiály, stanoví-li tak prováděcí právní předpis,
2. vybrané položky, kterými jsou materiály, zařízení a
technologie navrhované a vyráběné k vy žití v jaderné
oblasti, jejichž seznam je uveden v prováděcím právním
předpise,
3. položky dvojího po žití, kterými jsou materiály, zařízení a
technologie, které nejsou navrhované a vyráběné k vy žití v
jaderné oblasti, ale jsou v této oblasti vy žitelné, jejichž
seznam je uveden v prováděcím právním předpise,
k) radiační nehodou dálost, která má za následek
nepříp stné volnění radioaktivních látek nebo ioniz jícího
záření nebo nepříp stné ozáření fyzických osob,
l) radiační havárií radiační nehoda, jejíž následky vyžad jí
naléhavá opatření na ochranu obyvatelstva a životního
prostředí,
m) radiační mimořádno sit ací situace, která násled je po
radiační havárii nebo po takové radiační nehodě nebo po
takovém zjištění zvýšené úrovně radioaktivity nebo ozáření,
které vyžad jí naléhavá opatření na ochranu fyzických osob,
n) havarijním plánem soubor plánovaných opatření k
likvidaci radiační nehody nebo radiační havárie a k omezení
jejich následků, který se zpracovává pro
1. prostory jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se
vykonávají radiační činnosti (vnitřní havarijní plán),
2. přeprav jaderných materiálů nebo zdrojů ioniz jícího
záření (havarijní řád),
3. oblast v okolí jaderného zařízení nebo pracoviště, kde se
nachází zdroj ioniz jícího záření, v níž se na základě
výsledků rozborů možných následků radiační havárie
platň jí požadavky z hlediska havarijního plánování, která
se nazývá zóna havarijního plánování (vnější havarijní plán),
o) vyřazováním z provozu činnosti, jejichž cílem je volnění
jaderných zařízení nebo pracovišť, na kterých se vykonávaly
radiační činnosti, k vy žití pro jiné účely,
p) radioaktivní látko jakákoliv látka, která obsahuje jeden
nebo více radion klidů a jejíž aktivita nebo hmotnostní
aktivita je z hledisek radiační ochrany nezanedbatelná,
r) radioaktivním odpadem látky, předměty nebo zařízení
obsah jící radionuklidy nebo jimi kontaminované, pro něž se
nepředpokládá další vy žití,
s) skladováním radioaktivních odpadů a vyhořelého
jaderného paliva předem časově omezené místění
radioaktivních odpadů nebo vyhořelého, případně ozářeného
jaderného paliva do rčených prostorů, objektů nebo
zařízení,
t) kládáním radioaktivních odpadů trvalé místění
radioaktivních odpadů do prostorů, objektů nebo zařízení
bez úmysl jejich dalšího přemístění,
u) úložištěm radioaktivních odpadů prostor, objekt nebo
zařízení na povrchu nebo v podzemí slo žící k kládání
radioaktivních odpadů,
v) limity a podmínkami bezpečného provozu jaderného
zařízení soubor jednoznačně definovaných podmínek
prokaz jící, že provoz jaderného zařízení je bezpečný, a
který je tvořen údaji o příp stných parametrech,
požadavcích na provozuschopnost zařízení, nastavení
ochranných systémů, požadavcích na činnost pracovníků a
na organizační opatření ke splnění všech definovaných
podmínek pro projektované provozní stavy,
w) ioniz jícím zářením přenos energie v podobě částic nebo
elektromagnetických vln vlnové délky nižší nebo rovnající se
100 nanometrů, anebo s frekvencí vyšší nebo rovnající se 3 x
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[245]
1015 hertzů, který je schopen přímo nebo i nepřímo vytvářet
ionty,
x) ozářením vystavení fyzických osob a životního prostředí
ioniz jícím záření, jímž je zejména
1. profesní ozáření fyzických osob v souvislosti s výkonem
práce při radiačních činnostech,
2. lékařské ozáření v rámci
aa) lékařského vyšetření nebo léčby,
bb) pracovnělékařských sl žeb a preventivních zdravotních
sl žeb,
cc) dobrovolné účasti zdravých osob nebo pacientů na
lékařském nebo biolékařském, diagnostickém nebo
terape tickém výzk mném programu při ověřování
nezavedených metod,
dd) lékařsko-právních post pů,
3. havarijní ozáření fyzických osob v důsledk radiační
nehody nebo radiační havárie, s výjimko havarijního
ozáření zasah jících osob,
4. havarijní ozáření zasah jících fyzických osob dobrovolně
se účastnících zásah , během kterého by mohl být překročen
některý z limitů ozáření stanovených pro radiační
pracovníky,
5. přetrvávající ozáření vyplývající z dlo hodobých následků
po radiační mimořádné situaci nebo vyplývající z činnosti
vedo cí k ozáření, jejíž výkon byl již končen,
6. potenciální ozáření, které nelze s jistotou předvídat, avšak
pravděpodobnost jeho vzniku lze předem odhadnout,
y) radiačním pracovníkem každá fyzická osoba vystavená
profesním ozáření; není přitom podstatné, zda se jedná o
zaměstnance či o fyzické osoby vykonávající činnost v jiném
právním vztahu,
z) jednotlivcem z obyvatelstva každá fyzická osoba, s
výjimko radiačních pracovníků při výkon jejich práce,
fyzických osob během jejich praktické přípravy na povolání,
fyzických osob vystavených ozáření za účelem jejich
lékařského vyšetření nebo léčby, fyzických osob, které mimo
své pracovní povinnosti doprovázejí nebo dobrovolně
poskyt jí pomoc osobám vystavovaným ozáření při
lékařském vyšetření nebo léčbě, a fyzických osob účastnících
se dobrovolně po žití metod, které dosud nebyly v klinické
praxi zavedeny,
aa) kritickou skupinou obyvatel modelová skupina fyzických
osob, která představ je ty jednotlivce z obyvatelstva, kteří
jsou z daného zdroje a danou cestou ozáření nejvíce
ozařováni,
bb) sledovaným pásmem prostory, které podléhají
so stavném dohledu pro účely radiační ochrany,
cc) kontrolovaným pásmem prostory s reg lovaným
příst pem, ve kterých jsou zavedena zvláštní pravidla pro
zajištění radiační ochrany nebo k zabránění rozšíření
radioaktivní kontaminace,
dd) optimalizací radiační ochrany postupy k dosažení a
držení takové úrovně radiační ochrany, aby riziko ohrožení
života, zdraví osob a životního prostředí bylo tak nízké, jak
lze roz mně dosáhno t při vážení hospodářských a
společenských hledisek,
ee) optimalizační mezí horní mez očekávaných dávek,
kterými daný zdroj může působit na fyzické osoby, a která se
stanovuje pro účely přípravy optimalizace radiační ochrany,
ff) směrno hodnotou ukazatel nebo kritéri m pro
poso zení úrovně radiační ochrany, které se po žije v
případě, kdy nejsou dost pné podrobné údaje o vykonávané
činnosti vedo cí k ozáření nebo o prováděném zásah , které
by možňovaly zhodnotit optimalizaci radiační ochrany pro
jednotlivý případ,
gg) referenční úrovní ukazatel nebo kritéri m, při jehož
překročení nebo nesplnění se provádí opatření v radiační
ochraně; prováděcí právní předpis stanoví podrobnosti k
rčování referenčních úrovní a opatření v důsledk jejich
překročení,
hh) diagnostickou referenční úrovní směrná hodnota pro
ozáření v lékařské radiodiagnostice,
ii) volňovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo
celková aktivita, při jejichž nepřekročení mohou být
radioaktivní odpady, radioaktivní látky a předměty nebo
zařízení obsah jící radionuklidy nebo jimi kontaminované
váděny do životního prostředí bez povolení Státního úřad
pro jadernou bezpečnost,
jj) zprošťovací úrovní hodnota hmotnostní aktivity nebo
celkové aktivity, při jejichž nepřekročení se kontaminace
radionuklidy zpravidla považ je za zanedbatelnou,
kk) mezní hodnotou ukazatel nebo kritéri m pro regulaci
nepříp stného ozáření z přírodních radion klidů,
ll) zásahem činnosti směř jící k odvrácení nebo snížení
ozáření ze zdrojů ioniz jícího záření, které nejsou
předmětem radiačních činností vedo cích k ozáření nebo u
kterých selhala kontrola, a to působením na zdroje, cesty
nebo ozařované osoby,
mm) zdravotní újmo pravděpodobnost poškození zdraví
způsobená somatickými účinky ioniz jícího záření, včetně
rakoviny, a vážnými genetickými poruchami, která se mohou
projevit u fyzických osob po ozáření ioniz jícím zářením,
která se stanoví odhadem rizika snížení délky a kvality
života,
nn) technickou bezpečností schopnost vybraného zařízení
při činnostech so visejících s vy žíváním jaderné energie
neohrožovat za stanovených podmínek jeho provozu lidské
zdraví a majetek po celou dobu jeho životnosti a zajistit
trvalou shodu s technickými požadavky, které jsou obsaženy
v prováděcím právním předpis nebo jiné závazné technické
specifikaci pro vybrané zařízení.
§ 2a
Citlivé činnosti
Za citlivé činnosti se podle zvláštního právního předpis
považ jí
a) v oblasti organizace a řízení na jaderném zařízení
1. organizace a řízení provozu jaderného zařízení,
2. organizace nebo řízení činností podle vnitřního
havarijního plán nebo havarijního řád ,
3. organizace nebo řízení činnosti úložišť radioaktivních
odpadů,
4. směnové řízení jaderné elektrárny včetně jednotlivých
energetických bloků,
5. směnové řízení výzk mného jaderného reaktoru,
b) v oblasti nakládání s jadernými materiály zařazenými do I.
nebo II. kategorie z hlediska fyzické ochrany
1. evidence a kontrola jaderných materiálů,
2. řízení nebo kontrola manipulace s jadernými materiály,
3. řízení nebo kontrola skladování jaderných materiálů,
4. organizování přeprav jaderných materiálů,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[246]
5. organizování přeprav zdrojů ioniz jícího záření
vyžad jících povolení Úřad ,
c) v oblasti zajišťování fyzické ochrany jaderných materiálů
nebo jaderných zařízení
1. řízení nebo kontrola fyzické ostrahy jaderných materiálů
nebo jaderných zařízení,
2. řízení nebo kontrola obsluhy a zajištění provozu řídícího
centra a obsluha řídícího centra technického systém fyzické
ochrany,
3. řízení nebo kontrola údržby a opravy technického systém
fyzické ochrany a jeho komponent.
§ 3
Působnost Státního úřad pro jadernou bezpečnost
(1) Státní správ a dozor při vy žívání jaderné energie a
ioniz jícího záření a v oblasti radiační ochrany vykonává
Státní úřad pro jadernou bezpečnost (dále jen "Úřad").
(2) Úřad
a) vykonává státní dozor nad jadernou bezpečností,
jadernými položkami, fyzickou ochranou, radiační ochranou,
havarijní připraveností a technickou bezpečností vybraných
zařízení a kontroluje dodržování povinností podle tohoto
zákona,
b) vykonává kontrolu nešíření jaderných zbraní a státní
dozor nad jadernými položkami a fyzickou ochranou
jaderných materiálů a jaderných zařízení,
c) vydává povolení k výkon činností podle tohoto zákona a
typově schvaluje obalové soubory pro přeprav a skladování
jaderných materiálů a radioaktivních látek stanovených
prováděcím právním předpisem, zdroje ioniz jícího záření a
další výrobky,
d) vydává oprávnění k činnostem vybraných pracovníků,
e) schvaluje dokumentaci, programy, seznamy, limity,
podmínky, způsob zajištění fyzické ochrany, havarijní řády, a
po projednání vazeb na vnější havarijní plán s přísl šným
krajským úřadem a dotčenými obecními úřady obcí s
rozšířeno působností, vnitřní havarijní plány a jejich změny,
f) stanovuje podmínky, požadavky, limity, mezní hodnoty,
nejvyšší příp stné úrovně radioaktivní kontaminace
potravin, směrné hodnoty, optimalizační meze, referenční
úrovně, diagnostické referenční úrovně, zprošťovací úrovně
a volňovací úrovně,
g) stanovuje zón havarijního plánování, případně její další
členění a schvaluje vymezení kontrolovaného pásma,
h) v souladu s prováděcím právním předpisem stanovuje
požadavky na zajišťování havarijní připravenosti držitelů
povolení a kontroluje jejich dodržování,
i) sleduje a posuzuje stav ozáření a směrň je ozáření osob,
j) vydává, eviduje a ověř je osobní radiační průkazy;
podrobnosti stanoví prováděcí právní předpis,
k) poskytuje obcím a krajům údaje o hospodaření s
radioaktivními odpady na jimi spravovaném území,
l) řídí činnost celostátní radiační monitorovací sítě, jejíž
funkci a organizaci stanoví prováděcí právní předpis, a
zajišť je funkci jejího ústředí, zajišť je činnost krizového
koordinačního centra a zabezpeč je mezinárodní výměn
dat o radiační situaci,
m) ustavuje státní a odborné zk šební komise pro ověřování
zvláštní odborné způsobilosti vybraných pracovníků nebo
jiných fyzických osob a vydává statut těchto komisí a
stanovuje činnosti mající bezprostřední vliv na jadernou
bezpečnost a činnosti zvlášť důležité z hlediska radiační
ochrany,
n) vede státní systém evidence a kontroly jaderných
materiálů a údajů a informací v souladu s mezinárodními
smlouvami, kterými je Česká republika vázána, a stanovuje
prováděcím právním předpisem požadavky na vedení jejich
evidence a způsob její kontroly,
o) vede státní systém evidence držitelů povolení,
ohlašovatelů, dovážených a vyvážených vybraných položek,
zdrojů ioniz jícího záření a evidenci ozáření osob,
p) zajišť je pomocí celostátní radiační monitorovací sítě a na
základě hodnocení radiační situace podklady pro
rozhodování o opatřeních vedo cích ke snížení nebo
odvrácení ozáření v případě radiační havárie,
r) schvaluje zařazení jaderného zařízení nebo jeho částí a
jaderných materiálů do přísl šné kategorie z hlediska fyzické
ochrany,
s) vykonává funkci úřad pro mezinárodní ověřování
všeobecného zákaz jaderných zko šek a jeho verifikaci,
t) zajišť je mezinárodní spol práci v oboru své působnosti,
zejména je nositelem odborné spol práce s Mezinárodní
agenturou pro atomovou energii, a v oboru své působnosti
poskytuje informace Evropské komisi, případně dalším
orgánům Evropské unie a zajišť je plnění dalších povinností
vyplývajících z předpisů Evropské unie týkajících se zejména
vnitrostátního a mezinárodního hodnocení státního dozoru
nad jadernou bezpečností jaderných zařízení,
u) rozhoduje o zajištění nakládání s jadernými položkami,
zdroji ioniz jícího záření nebo s radioaktivními odpady, s
nimiž je nakládáno v rozporu s právními předpisy, nebo kde
není odstraňován vzniklý stav,
v) je povinen poskytovat informace podle zvláštních
právních předpisů a jednou za rok vypracovat zpráv o své
činnosti a předložit ji vládě a veřejnosti,
w) stanovuje technické požadavky k zajištění technické
bezpečnosti vybraných zařízení,
x) po dohodě se správním úřadem kontroluje činnost osob
a torizovaných podle zvláštního právního předpis ,
y) platň je stanovisko k politice územního rozvoje a
územně plánovací dokumentaci z hlediska bezpečnosti a
radiační ochrany při činnostech so visejících s vy žíváním
jaderné energie a činnostech vedo cích k ozáření.
[…]
§ 9
Povolení k jednotlivým činnostem
(1) Povolení Úřad je třeba k
a) místění jaderného zařízení nebo úložiště radioaktivních
odpadů,
b) výstavbě jaderného zařízení nebo pracoviště IV. kategorie,
c) jednotlivým etapám vádění jaderného zařízení do
provozu stanoveným prováděcím právním předpisem,
d) provozu jaderného zařízení nebo pracoviště III. nebo IV.
kategorie,
e) opětovném vedení jaderného reaktoru do kritického
stavu po výměně jaderného paliva,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[247]
f) provedení rekonstrukce nebo jiných změn ovlivň jících
jadernou bezpečnost, radiační ochranu, fyzickou ochranu a
havarijní připravenost jaderného zařízení nebo pracoviště
III. nebo IV. kategorie,
g) jednotlivým etapám vyřazování z provozu jaderného
zařízení nebo pracoviště III. nebo IV. kategorie v rozsahu a
způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
h) vádění radion klidů do životního prostředí v rozsahu a
způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
i) nakládání se zdroji ioniz jícího záření v rozsahu a způsoby
stanovenými prováděcím právním předpisem,
j) nakládání s radioaktivními odpady v rozsahu a způsoby
stanovenými prováděcím právním předpisem,
k) dovozu nebo vývoz jaderných položek nebo k průvoz
jaderných materiálů a vybraných položek,
l) nakládání s jadernými materiály,
m) přepravě jaderných materiálů a radioaktivních látek
stanovených prováděcím právním předpisem; toto povolení
se nevztahuje na osobu, která dopravu provádí, případně
dopravce, pokud není so časně přepravcem, případně
odesílatelem nebo příjemcem,
n) odborné přípravě vybraných pracovníků (§ 18 odst. 5),
o) zpětném dovozu radioaktivních odpadů vzniklých při
zpracování materiálů vyvezených z České republiky,
p) mezinárodní přepravě radioaktivních odpadů v rozsahu a
způsoby stanovenými prováděcím právním předpisem,
r) provádění osobní dozimetrie a dalších sl žeb významných
z hlediska radiační ochrany v rozsahu a způsoby
stanovenými prováděcím právním předpisem,
s) přidávání radioaktivních látek do spotřebních výrobků při
jejich výrobě nebo přípravě nebo k dovozu či vývoz
takových výrobků.
(2) Povolení Úřad vydaná podle odstavce 1 nenahraz jí
povolení nebo oprávnění k činnostem vydávaná jinými
správními úřady podle zvláštních předpisů.
(3) Činnosti vedené v odstavci 1, s výjimko činností podle
odstavce 1 písm. i), n) a r), nejsou sl žbami podle zákona o
volném pohybu sl žeb. Povolení podle odstavce 1 je třeba i k
činnostem prováděným osobami, které mají sídlo nebo trvalé
bydliště na území jiného členského stát Evropské unie a
jsou držiteli oprávnění k výkon těchto činností v tomto
státě.
[…]
HLAVA ČTVRTÁ
Nakládání s radioaktivními odpady
§ 24
(1) Každý, kdo nakládá s radioaktivními odpady, je povinen
brát v úvah všechny jejich fyzikální, chemické a biologické
vlastnosti, které by mohly bezpečnost nakládání s nimi
ovlivnit.
(2) Vlastník radioaktivních odpadů, případně jiná fyzická
nebo právnická osoba, která nakládá s věcí vlastníka tak, že
při její činnosti vznikají radioaktivní odpady, (dále jen
"původce") nese veškeré náklady spojené s jejich nakládáním
od jejich vzniku až po jejich ložení, včetně monitorování
úložišť radioaktivních odpadů po jejich zavření a
potřebných výzk mných a vývojových prací. Sml vní převod
práva k nakládání s radioaktivními odpady nebo jejich
vlastnictví m sí mít písemno formu.
(3) Do doby, než vyhořelé nebo ozářené jaderné palivo jeho
původce nebo Úřad prohlásí za radioaktivní odpad, se na
nakládání s ním, kromě požadavků vyplývajících z jiných
stanovení tohoto zákona, vztah jí také požadavky jako na
radioaktivní odpady. Vlastník vyhořelého nebo ozářeného
jaderného paliva je povinen nakládat s ním tak, aby nebyla
ztížena možnost jeho další úpravy.
(4) Na nakládání s radioaktivními odpady se nevztahuje
zákon o odpadech. Podrobnosti pro nakládání s
radioaktivními odpady stanoví prováděcí předpis.
(5) Osoba, která žádá Úřad o povolení činnosti podle § 9 odst.
1, při níž mají vznikat radioaktivní odpady, se zaeviduje u
Správy jako b do cí původce radioaktivních odpadů; uvede
údaje n tné k její jednoznačné identifikaci, jde-li o
právnicko osobu, též údaje k identifikaci členů stat tárního
orgán , a dále údaje o činnosti, která má být povolena, a o
předpokládaném druhu a množství radioaktivních odpadů,
které mají vznikat. Údaje z evidence jsou chovávány po
dobu 5 let po končení placení odvodů podle § 27.
§ 25
Stát r čí za podmínek stanovených tímto zákonem za
bezpečné kládání všech radioaktivních odpadů, včetně
monitorování a kontroly úložišť i po jejich zavření.
§ 26
(1) Pro zajišťování činností spojených s kládáním
radioaktivních odpadů Ministerstvo průmysl a obchodu
zřiz je Správ jako organizační složk stát . Správa
vykonává přísl šné činnosti na základě povolení podle § 9
odst. 1. V případě jejího zr šení přecházejí práva a závazky
Správy na zřizovatele.
(2) Činnosti Správy jsou financovány z prostředků
zúročitelného účt vedeného u České národní banky (dále
jen "jaderný účet"). Ministerstvo financí spravuje jaderný
účet, který je so částí účtů státních finančních aktiv a pasiv, o
jejichž po žití rozhoduje vláda. Prostředky jaderného účt
lze po žít pouze pro účely podle tohoto zákona.
(3) Předmětem činnosti Správy je
a) příprava, výstavba, vádění do provozu, provoz a zavření
úložišť radioaktivních odpadů a monitorování jejich vlivu na
okolí,
b) nakládání s radioaktivními odpady,
c) úprava vyhořelého nebo ozářeného jaderného paliva do
formy vhodné pro ložení nebo následné vy žití,
d) vedení evidence převzatých radioaktivních odpadů a jejich
původců,
e) správa odvodů podle § 27,
f) vypracování návrhů na stanovení odvodů plátců na
jaderný účet,
g) zajištění a koordinace výzk m a vývoje v oblasti
nakládání s radioaktivními odpady,
h) kontrola rezervy držitelů povolení na vyřazování jejich
zařízení z provozu a schvalování čerpání peněžních
prostředků této rezervy,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[248]
i) poskytování sl žeb v oblasti nakládání s radioaktivními
odpady,
j) nakládání s radioaktivními odpady, které byly dopraveny
na území České republiky ze zahraničí a nelze je vrátit,
k) zajišťování prozatímní správy u radioaktivních odpadů v
případech, kdy podle zvláštního zákona připadly do
vlastnictví stát ; jde-li o věci nalezené, op štěné nebo skryté,
je Správa přísl šná i k jejich přijetí namísto státního orgán
rčeného zvláštním zákonem,
l) správa radioaktivních látek zajištěných podle zvláštního
zákona,
m) poskytování příspěvků obcím podle § 27.
(4) Svou činnost vykonává Správa na základě vládo
schváleného statutu, rozpočt a ročního, tříletého a
dlo hodobého plán činnosti. Činnost podle odstavce 3 písm.
a), b) a c) Správa zajišť je především výběrem dodavatelů na
základě hodnocení zajištění jaderné bezpečnosti, radiační
ochrany a ekonomické výhodnosti, činnost podle odstavce 3
písm. i) Správa vykonává pouze v souvislosti s jinými svými
činnostmi.
(5) Ministerstvo financí převádí prostředky z jaderného účt
na samostatný účet Správy podle vládo schváleného plán
činnosti a rozpočt Správy.
(6) Správa vykonává právo hospodaření s majetkem stát a
účt je o něm ve svém účetnictví. Svůj majetek Správa nemá.
Správa neodpisuje investiční majetek, netvoří rezervy a
opravné položky.
(7) Při zadávání zakázek se Správa řídí zvláštním zákonem.
(8) Prostředky Správy jsou předmětem ročního zúčtování k
jaderném účt . Příjem z vlastní činnosti Správa převádí na
jaderný účet a je oprávněna zprostředkovat platby v jeho
prospěch.
(9) Statut Správy v souladu s § 27 stanoví způsob finančního
zúčtování k jaderném účt , další podrobnosti o
hospodaření a vymezí majetek, k něm ž má Správa právo
hospodaření při svém zřízení.
(10) Správa vytváří fond k lt rních a sociálních potřeb podle
zvláštního předpis .
§ 27
(1) Příjmy jaderného účt jsou zejména
a) prostředky získané od původců radioaktivních odpadů,
b) úroky z jaderného účt ,
c) výnosy z operací s prostředky jaderného účt na
finančním trhu,
d) příjmy Správy a platby zprostředkované Správo ,
e) dotace, dary, granty a jiné příjmy.
(2) Původci jsou povinni odvádět na vrub svých nákladů
prostředky ke krytí nákladů na ložení radioaktivních
odpadů, které jim vznikly nebo vzniknou, a s tím spojených
činností Správy. Tyto prostředky se shromažď jí na
jaderném účt formou odvodů. Nestanoví-li tento zákon
jinak, postupuje se při správě odvodů podle daňového řád .
(3) Výše odvodů se stanoví na základě předpokládaných
nákladů na činnosti zajišťované Správo a podíl
jednotlivých původců na celkovém vzniku radioaktivních
odpadů ve vztahu k jednotlivým činnostem Správy s
předstihem tří let ve vazbě na roční, tříletý a dlo hodobý
plán činnosti Správy.
(4) Odvody podle odstavců 2 a 3 se platí
a) zálohově měsíčně ze základ odvodu, kterým je u původců
provoz jících jaderné elektrárny roční výroba elektrické
energie měřená na svorkách generátor a u původců
provoz jících výzk mné jaderné reaktory s odvodem tepla
vyšším než 0,1 megawatthodiny roční výroba tepelné
energie; výše zálohy se odvozuje z výroby v daném měsíci a
sazby odvodu stanovené nařízením vlády,
b) jednorázově původci ne vedenými v písmeni a) (dále jen
"původci malého množství radioaktivních odpadů"), a to ve
výši stanovené nařízením vlády podle podmínek pro přijetí
radioaktivních odpadů k ložení nebo skladování (§ 31);
výše odvodu se každoročně zvyš je, nejvýše však o 7 %
oproti roku bezprostředně předcházejícím ; původci malého
množství radioaktivních odpadů platí odvod při převzetí
radioaktivních odpadů Správo s tím, že odvod za
radioaktivní odpad nesplň jící podmínky k ložení nebo
skladování stanoví Správa přiměřeně.
(5) Přiznání k odvodu podle odstavce 4 písm. a) se podává
Správě na jejím tiskopisu do 31. ledna násled jícího roku.
(6) Zůstatky jaderného účt vedeného ve státních finančních
aktivech mohou být investovány na finančním trhu výhradně
do likvidních dl hopisů stát , České národní banky,
dl hopisů se státními zár kami, případně do cenných papírů
emitentů, kteří mají st peň ohodnocení některo společností
podle výběr Ministerstva financí minimálně na úrovni
České republiky. Finanční investování může Ministerstvo
financí zajišťovat prostřednictvím jiných osob. Na způsob
investování a jeho výnosnost dohlíží Ministerstvo financí.
(7) Výši a způsob odvádění prostředků na jaderný účet,
zejména základ odvodu, sazbu odvodu, odvodové období,
splatnost odvodu, podání přiznání odvodu a zálohy na odvod
a způsob jejich správy, včetně způsob evidence dle plátců,
pravidla, podle kterých bude možněno původcům malého
množství radioaktivních odpadů splatit odvod úhrado
nákladů na jejich ložení ve prospěch jaderného účt
prostřednictvím Správy, stanoví vláda nařízením.
(8) V případě, kdy dojde k bezpečném zneškodnění
radioaktivních odpadů tak, že náklady Správy na činnosti
so visející s odpady daného původce nedosáhno
předpokládané výše a původce končil činnosti, při kterých
mu radioaktivní odpady vznikaly, vláda při schvalování
rozpočt Správy rozhodne o refundaci nespotřebovaných
prostředků tomuto původci.
(9) Příspěvek z jaderného účt náleží obci, na jejímž
katastrálním území je
a) stanoveno průzk mné území pro zvláštní zásah do zemské
kůry k kládání radioaktivních odpadů v podzemních
prostorech,
b) stanoveno chráněné území pro zvláštní zásah do zemské
kůry k kládání radioaktivních odpadů v podzemních
prostorech, nebo
c) povoleno provozování úložiště radioaktivních odpadů.
(10) Obci, které náleží v kalendářním roce příspěvek podle
odstavce 9 písm. a) nebo c), příspěvek podle odstavce 9 písm.
b) nenáleží. Příspěvek se poskytuje z moci úřední po
marném plyn tí lhůty pro podání žaloby proti rozhodn tí
správního orgán ve smyslu odstavce 9.
(11) Příspěvek z jaderného účt činí nejvýše 4 000 000 Kč
ročně. Vláda stanoví nařízením pravidla pro poskytování
příspěvk a výši příspěvk podle odstavce 9 písm. b) a c),
jakož i způsob výpočt příspěvk podle odstavce 9 písm. a),
a to s přihlédn tím k velikosti průzk mného území pro
zvláštní zásah do zemské kůry k kládání radioaktivních
odpadů v podzemních prostorech.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[249]
§ 28
(1) Stát poskytne Správě peněžní prostředky na činnost,
kterou vykonává podle § 26 odst. 3 písm. j) a k), a na
nakládání s radioaktivními odpady, které byly loženy podle
předpisů platných do nabytí účinnosti tohoto zákona.
(2) Stát může poskytnout dotaci na likvidaci starých
radiačních zátěží, a to
a) na zneškodnění radioaktivních odpadů, které vznikly do
doby privatizace jejich původců,
b) na likvidaci radioaktivního znečištění životního prostředí,
ke kterému došlo do doby privatizace jeho původců,
c) v rozsahu poměrné části nákladů na likvidaci
radioaktivních odpadů vzniklých z látek nebo předmětů,
které byly znečištěny radionuklidy do doby privatizace jejich
původců,
d) v rozsahu poměrné části nákladů na vyřazování z provozu
zařízení vedených do provozu před jejich privatizací včetně
nezbytných výzk mných a vývojových prací,
e) na zjištění rizika vyplývajícího z přítomnosti radonu a jeho
prod ktů přeměny ve vnitřním ovzd ší staveb, na přijetí
opatření prokazatelně zdůvodněných podle § 6 odst. 5 a
opatření ke snížení obsahu přírodních radion klidů v pitné
vodě rčené pro veřejné zásobování.
Dotace může být poskytnuta na základě žádosti dokládající
sk tečnosti vedené pod písmeny a) až e).
§ 29
(1) Orgány Správy jsou Rada a ředitel. Stat tárním orgánem
Správy je ředitel. Ředitel m sí být bezúhonný podle § 11,
m sí splňovat požadavky ověřené způsobem podle
zvláštního zákona, m sí být způsobilý k právním úkonům a
m sí mít vysokoškolské vzdělání a nejméně šest let odborné
praxe.
(2) Členy Rady a ředitele Správy jmenuje a odvolává ministr
průmysl a obchodu (dále jen "ministr").
(3) Rada má 11 členů. Radu tvoří zást pci orgánů státní
správy, původců radioaktivních odpadů a veřejnosti. Počet
zást pců původců radioaktivních odpadů činí čtyři osoby,
počet zást pců veřejnosti též čtyři osoby. Členství v Radě je
veřejno f nkcí.
(4) Členem Rady může být pouze osoba bezúhonná podle §
11 a způsobilá k právním úkonům. Člen Rady nesmí být se
Správo v pracovněprávním vztahu nebo ve vztahu
obdobném. F nkční období členů Rady je pět let.
(5) Rada
a) dohlíží na hospodárnost a účelnost vynakládání
prostředků na činnosti zajišťované a prováděné Správo ,
pozorň je ředitele Správy a ministra na zjištěné nedostatky
a navrhuje opatření k nápravě,
b) dopor č je ministrovi k předložení vládě roční, tříletý a
dlo hodobý plán činnosti a rozpočet Správy,
c) hodnotí plnění ročního plán činnosti a rozpočt Správy a
zajišť je ověření roční účetní závěrky Správy auditorem,
d) dopor č je ministrovi odvolání nebo jmenování ředitele
Správy, případně organizační změny Správy nebo změny
statutu Správy,
e) dopor č je ministrovi návrh na stanovení odvodů na
jaderný účet.
(6) Ředitel má právo účastnit se jednání Rady s hlasem
poradním.
§ 30
(1) Ministr na návrh Správy předkládá ke schválení vládě
a) roční plán činnosti Správy, včetně ročního rozpočt ,
b) tříletý plán činnosti Správy, včetně plánovaných příjmů a
výdajů, spojený s dlo hodobým plánem činnosti Správy a
odhadem předpokládaných příjmů a výdajů,
c) výroční zpráv o činnosti Správy, včetně auditorem
ověřené roční účetní závěrky a vyhodnocení účelnosti
vynaložených prostředků,
d) statut Správy,
e) návrh nařízení vlády pro stanovení odvodů na jaderný
účet na základě návrh podle § 26 odst. 3 písm. f).
(2) V případech nebezpečí z prodlení schválení ročního
plán činnosti a rozpočt Správy má ministr právo schválit
provizorní roční plán a rozpočet Správy, na jejichž základě
vykonává Správa svou činnost až do schválení plán činnosti
a rozpočt vládo .
§ 31
(1) Správa je povinna převzít radioaktivní odpady od
původce v případě, že tyto odpady splň jí podmínky
přijatelnosti odpadů k ložení (dále jen "podmínky
přijatelnosti").
(2) Podmínky přebírání odpadů k kládání a odvádění
prostředků, včetně sankcí, budou upraveny smlouvou, která
bude zavřena mezi původcem a Správo .
(3) Podmínky přijatelnosti stanoví Úřad v povolení provozu
pro jednotlivá úložiště na základě poso zení Správo
předložených bezpečnostních rozborů z hlediska jaderné
bezpečnosti, radiační ochrany, fyzické ochrany a havarijní
připravenosti.
(4) Správa je povinna převzít radioaktivní odpady nebo
nakládat s radioaktivními odpady na základě rozhodn tí
Úřad podle § 3 odst. 2 písm. u), a to i v případě, že
nevyhov jí podmínkám přijatelnosti. V tomto případě Správa
na náklady původce zajistí úprav takových odpadů do
formy splň jící podmínky přijatelnosti na úložiště nebo
bezpečné skladování takových odpadů do vytvoření
podmínek pro konečné řešení.
(5) Nárok na platnění náhrady nákladů za nakládání s
radioaktivními odpady se promlč je ve lhůtě tří let ode dne
zjištění původce radioaktivních odpadů, nejpozději však ve
lhůtě 20 let ode dne, kdy Správa převzala tyto radioaktivní
odpady k ložení.
(6) Radioaktivní odpady okamžikem převzetí Správo od
jejich původce přecházejí do vlastnictví stát . Předání a
převzetí radioaktivních odpadů si původce a Správa
navzájem písemně potvrdí.
K nakládaní s jadernými odpady viz také Směrnici Rady
2011/70/Euratom ze dne 19. července 2011 , kterou se
stanoví rámec Společenství pro odpovědné a bezpečné
nakládání s vyhořelým palivem a radioaktivním odpadem.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[250]
HLAVA PÁTÁ
Občanskoprávní odpovědnost za jaderné škody
§ 32
(1) Pro účely občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody
se po žijí ustanovení mezinárodní smlouvy, kterou je Česká
republika vázána.
Blíže viz Vídeňsko úml v o občanskoprávní
odpovědnosti za jaderné škody a Společný protokol
týkající se aplikace Vídeňské úml vy a Pařížské úml vy
(Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 133/1994 Sb., o
příst p České republiky k Vídeňské úml vě o
občanskoprávní odpovědnosti za jaderné škody a
Společném protokolu týkajícím se aplikace Vídeňské
úml vy a Pařížské úml vy).
(2) Ustanovení obecných právních předpisů o odpovědnosti
za škod se po žijí jen tehdy, nestanoví-li mezinárodní
smlouva nebo tento zákon jinak.
§ 33
(1) Držitel povolení k provozu jaderného zařízení nebo k
jakékoliv činnosti spojené s žíváním jaderného zařízení
nebo držitel povolení k přepravě jaderných materiálů je
provozovatelem odpovědným za jadernou škod podle
mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
(2) Pokud jedna osoba je držitelem povolení k více jaderným
zařízením nacházejícím se na území, pro něž byl schválen
společný vnitřní havarijní plán, jsou tato zařízení
považována pro účely odpovědnosti za jaderné škody za
jedno jaderné zařízení. Za jedno jaderné zařízení ve vztahu k
odpovědnosti za jaderné škody však nelze považovat více
jaderných zařízení, ke kterým mají povolení různé osoby, i
když tato zařízení na sebe přímo navaz jí.
§ 34
(1) Při stanovení rozsahu a způsob náhrady jaderné škody
se po žijí stanovení obecných právních předpisů o
odpovědnosti za škod . Pro stanovení výše škody se po žijí
předpisy platné v době vzniku jaderné dálosti, která
jadernou škod způsobila.
(2) Jadernou škodo je také škoda vzniklá vynaložením
nákladů na nezbytná opatření k odvrácení nebo snížení
ozáření nebo k obnovení původního nebo obdobného stavu
životního prostředí, pokud byla tato opatření vyvolána v
důsledk jaderné dálosti a povaha škody to možň je.
(3) Prováděcí předpis stanoví limity koncentrace a množství
jaderného materiál , na které se stanovení o jaderných
škodách v souladu s mezinárodní smlouvou nevztah jí.
§ 35
Odpovědnost držitele povolení za jadernou škod
způsobeno každo jednotlivou jadernou dálostí je
omezena v případě
a) jaderných zařízení pro energetické účely, skladů a úložišť
vyhořelého jaderného paliva, rčeného pro tato zařízení,
nebo jaderných materiálů, vzniklých zpracováním tohoto
paliva, na částk 8 mld. Kč,
b) ostatních jaderných zařízení a přeprav na částk 2 mld. Kč.
§ 36
(1) Držitel povolení podle § 33 je povinen sjednat pojištění
své odpovědnosti za jadernou škod s pojistitelem
oprávněným podle zvláštního zákona, pokud není stanoveno
jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za jadernou
škod .
(2) Ministerstvo financí v dohodě s Úřadem a Ministerstvem
průmysl a obchodu stanoví formou rozhodn tí o výjimce z
odstavce 1 v zájm hospodárného vynakládání státních
prostředků, u kterého držitele povolení se namísto pojištění
vyžad je jiné finanční zajištění pro případ odpovědnosti za
jadernou škod .
(3) Pojistná částka v případech podle § 35 písm. a) nesmí být
nižší než 2 mld. Kč, v případech podle § 35 písm. b) nižší než
300 mil. Kč.
(4) Pojištění se zavírá nebo jiné finanční zajištění se stanoví
zvlášť pro každé jaderné zařízení nebo přeprav jaderných
materiálů ve smyslu § 33 odst. 2.
(5) Bližší podmínky pojištění stanoví všeobecné pojistné
podmínky pojistitele schválené orgánem státního dozoru nad
pojišťovnictvím. Bližší podmínky jiného finančního zajištění
stanoví Ministerstvo financí.
§ 37
(1) Stát poskytuje zár k za spokojení přiznaných nároků
na náhrad jaderné škody, pokud nejsou uhrazeny z
povinného pojištění nebo jiného stanoveného finančního
zajištění, a to do částky
a) 8 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 2 mld.
Kč v případech zařízení podle § 35 písm. a),
b) 2 mld. Kč po vyčerpání plnění pojistitele v rozsahu 300
mil. Kč v případech zařízení podle § 35 písm. b).
(2) Právo stát jako r čitele na postih za spokojení
přiznaných nároků na náhrad jaderné škody vůči držiteli
povolení není dotčeno.
§ 38
(1) Právo na náhrad jaderné škody se promlčí, jestliže
nárok na její náhrad nebyl platněn ve lhůtě tří let ode dne,
kdy se poškozený o dálosti, která vedla k jaderné škodě, a o
tom, kdo za ni odpovídá, dozvěděl nebo mohl dozvědět,
nejpozději však ve lhůtě deseti let ode dne vzniku takové
dálosti, popřípadě po plyn tí platnosti pojištění, pokud
byla platnost pojištění delší.
(2) Držitel povolení je v případě, kdy u něj dojde ke vzniku
jaderné dálosti, povinen písemně oznámit v oblasti
ovlivněné touto dálostí podle zjištění Úřad na základě
činnosti celostátní radiační monitorovací sítě podle § 3 odst.
2 písm. j), že za jadernou škod způsobeno touto dálostí
odpovídá. Toto písemné oznámení m sí být veřejně
příst pné u držitele povolení a na přísl šném krajském
úřad a na všech obecních úřadech v této oblasti.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[251]
Další dokumenty doporučené ke studiu
Prameny mezinárodního práva
Úmluva o transitním přenosu elektrické energie (viz 45/1927 Sb.)
Prameny práva EU
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/89/ES ze dne
18. ledna 2006 o opatřeních pro zabezpečení dodávek
elektřiny a investic do infrastruktury
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 714/2009 ze
dne 13. července 2009 o podmínkách přístupu do sítě pro
přeshraniční obchod s elektřinou a o zrušení nařízení (ES) č.
1228/2003
K cenovým rozhodnutím v elektroenergetice viz
http://www.eru.cz/.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[252]
IV. PRÁVNÍ ASPEKTY TEPLÁRENSTVÍ
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon) (vybraná ustanovení: Definice v teplárenství)
§ 2
Vymezení pojmů
[…]
(2) Dále se pro účely tohoto zákona roz mí
[…]
c) v teplárenství
1. distributorem tepelné energie vlastník nebo nájemce
rozvodného tepelného zařízení, kterým se tepelná energie
dopravuje nebo transformuje a dodává k dalším vy žití jiné
fyzické či právnické osobě,
2. dodavatelem tepelné energie fyzická či právnická osoba
dodávající tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě;
dodavatelem může být výrobce, distributor a rovněž vlastník
nebo společenství vlastníků zajišť jící tepelnou energii jako
plnění poskytované s žíváním bytů či nebytových prostorů
nebo k technologickým účelům,
3. dodávko tepelné energie dodávka energie tepla nebo
chladu k dalším vy žití jinou fyzickou či právnicko
osobou; dodávka energie tepla k dalším vy žití se
sk tečň je ve veřejném zájm ,
4. konečným spotřebitelem fyzická či právnická osoba, která
dodanou tepelnou energii pouze spotřebovává,
5. odběratelem tepelné energie distributor, vlastník či
společenství vlastníků odběrného tepelného zařízení;
odběratelem může být také konečný spotřebitel; dodávka
tepelné energie přímo konečném spotřebiteli je podmíněna
přímým odběrem pro všechny konečné spotřebitele v
centrálně vytápěném objektu,
6. odběrem tepelné energie převzetí dodávky tepelné energie
od výrobce nebo distributora ke konečné spotřebě nebo
dalším vy žití,
7. odběrným místem místo plnění stanovené ve smlo vě o
dodávce tepelné energie, v němž přechází tepelná energie z
vlastnictví dodavatele do vlastnictví odběratele,
8. odběrným tepelným zařízením zařízení připojené na zdroj
či rozvod tepelné energie rčené pro vnitřní rozvod a
spotřeb tepelné energie v objektu nebo jeho části, případně
v souboru objektů odběratele,
9. rozvodem tepelné energie doprava, akumulace, přeměna
parametrů a dodávka tepelné energie rozvodným tepelným
zařízením,
10. předávací stanicí zařízení pro přeměn parametrů
tepelné energie pro potřeby jednoho nebo více objektů;
předávací stanice je samostatnou věcí a není so částí
budovy, ve které je místěna,
11. rozvodným tepelným zařízením zařízení pro dopravu
tepelné energie tvořené tepelnými sítěmi a předávacími
stanicemi; odběrné tepelné zařízení není so částí
rozvodného tepelného zařízení,
12. objektem celené stavební dílo technicky propojené
jedním společným odběrným tepelným zařízením,
13. zdrojem tepelné energie zařízení včetně nezbytných
pomocných zařízení a stavebních částí, v němž se vy žíváním
paliv nebo jiné formy energie získává tepelná energie, která
se předává teplonosné látce,
14. soustavou zásobování tepelnou energií soustava tvořená
vzájemně propojeným zdrojem nebo zdroji tepelné energie a
rozvodným tepelným zařízením slo žící pro dodávky tepelné
energie pro vytápění, chlazení, ohřev teplé vody a
technologické procesy, je-li provozována na základě licence
na výrob tepelné energie a licence na rozvod tepelné
energie; soustava zásobování tepelnou energií je zřizována a
provozována ve veřejném zájm .
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[253]
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon) (vybraná ustanovení: Teplárenství)
DÍL 3
Teplárenství
§ 76
Výroba tepelné energie a rozvod tepelné energie
(1) Držitel licence na výrob nebo rozvod tepelné energie je
povinen, pokud mu odběratel poskytne nezbytné technické
údaje, zavřít smlouvu o dodávce tepelné energie, na základě
které zajistí dodávk tepelné energie, každém , kdo
a) o to požádá a dodávka tepelné energie je v souladu s
územní energetickou koncepcí,
b) má rozvodné tepelné zařízení nebo tepelnou přípojk a
odběrné tepelné zařízení, které zajišť jí hospodárnost,
bezpečnost a spolehlivou dodávk nebo spotřeb v souladu s
technickými a bezpečnostními předpisy,
c) splň je podmínky týkající se místa, způsob a termín
připojení stanovené držitelem licence.
(2) Dodávat tepelnou energii jiné fyzické či právnické osobě
lze pouze na základě smlouvy o dodávce tepelné energie
nebo jako plnění poskytované v rámci smlouvy jiné.
(3) Smlouva o dodávce tepelné energie m sí obsahovat pro
každé odběrné místo
a) výkon, množství, časový průběh odběr tepelné energie a
místo předání,
b) základní parametry dodávané a vracené teplonosné látky,
kterými jsou teplota a tlak,
c) místo a způsob měření a náhradní způsob vyhodnocení
dodávky tepelné energie, dojde-li k por še měřicího zařízení,
a dohodu o příst p k měřicím a ovládacím zařízením,
d) cenu tepelné energie stanovenou v místě měření, termíny
a způsob platby za odebranou tepelnou energii včetně záloh,
e) při společném měření množství odebrané tepelné energie
na příprav teplé vody pro více odběrných míst způsob
rozdělení nákladů za dodávk tepelné energie na jednotlivá
odběrná místa včetně získávání a ověřování vst pních údajů
pro toto rozdělování,
f) v případě, že z odběrného místa jsou zásobovány tepelnou
energií nebo teplou vodou objekty nebo části objektů
různých vlastníků, kteří zavírají smlouvu o dodávce tepelné
energie, způsob rozdělení nákladů mezi ně.
(4) Dodavatel má právo přer šit nebo omezit dodávk
tepelné energie v nezbytném rozsahu a na nezbytně nutnou
dobu v těchto případech:
a) při bezprostředním ohrožení zdraví nebo majetku osob a
při likvidaci těchto stavů,
b) při stavech nouze nebo činnostech bezprostředně
zamez jících jejich vzniku,
c) při provádění plánovaných stavebních úprav, oprav,
údržbových a revizních prací a při připojování nového
odběrného místa, pokud jsou oznámeny nejméně 15 dní
předem,
d) při provádění nezbytných provozních manip lací na dobu
4 hodin,
e) při havarijním přer šení či omezení nezbytných
provozních dodávek teplonosné látky nebo paliv a energií
poskytovaných jinými dodavateli,
f) při nedodržení povinností odběratele podle § 77 odst. 4,
g) při vzniku a odstraňování havárií a poruch na zařízeních
pro rozvod a výrob tepelné energie na dobu nezbytně
nutnou,
h) jestliže odběratel po žívá zařízení, která ohrož jí život,
zdraví nebo majetek osob nebo ovlivň jí kvalitu dodávek v
neprospěch dalších odběratelů,
i) při neoprávněném odběr .
(5) Držitel licence na rozvod má právo
a) v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a
provozovat na cizích nemovitostech rozvodná tepelná
zařízení, stavět podpěrné body a přetínat tyto nemovitosti
potr bními trasami,
b) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se
zřizováním a provozem rozvodných zařízení,
c) odstraňovat porosty ohrož jící provoz rozvodných
zařízení, pokud tak ne činil po předchozím pozornění a
stanovení rozsahu vlastník dotčené nemovitosti,
d) vstupovat a vjíždět v souladu se zvláštními právními
předpisy do zavřených prostor a zařízení slo žících k
výkon činností a sl žeb orgánů Ministerstva obrany,
Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti,
Bezpečnostní informační sl žby a do obvodu dráhy, jakož i
vstupovat na nemovitosti, kde jsou místěna zařízení
telekom nikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon
licencované činnosti,
e) vyžadovat zabezpečení ochrany rozvodných tepelných
zařízení při provádění prací ohrož jících jejich bezpečný
provoz; v případě poškození žádat náhrad veškerých
nákladů spojených s neprodleným provedením oprav a
vedení do provozu,
f) na náhrad škody při nedodržení základních parametrů
dodávky tepelné energie podle odstavce 3 písm. b),
g) zřizovat a provozovat vlastní telekom nikační síť k řízení,
měření, zabezpečování a automatizaci provozu tepelných sítí
a k přenos informací pro činnost výpočetní techniky a
informačních systémů.
(6) Škoda podle odstavce 5 písm. f) m sí být prokázána.
Právo na náhrad škody nevzniká v zákonem
vyjmenovaných případech přer šení výroby či distribuce
tepelné energie podle odstavce 4 nebo škod prokazatelně
zavinil dodavatel tepelné energie.
(7) Provozovatel rozvodného tepelného zařízení je povinen
zřídit věcné břemeno možň jící vy žití cizí nemovitosti
nebo její části pro účely vedené v odstavci 5 písm. a), a to
sml vně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník
není znám nebo není rčen nebo proto, že je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a
jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpis ,
přísl šný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh
provozovatele rozvodného tepelného zařízení o zřízení
věcného břemene možň jícího vy žití této nemovitosti
nebo její části.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[254]
(8) Držitel licence na rozvod tepelné energie je povinen při
výkon předcházejících oprávnění co nejvíce šetřit práva
vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich pozemky a
nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen vést
dotčené pozemky a nemovitosti nebo jejich části do
původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu
provedených prací, do stavu odpovídajícím předchozím
účel nebo žívání dotčené nemovitosti.
(9) Držitel licence na výrob tepelné energie a držitel licence
na rozvod tepelné energie je povinen
a) provádět činnosti spojené s děleno licencí a vyžad jící
odbornou způsobilost podle zvláštních právních předpisů
pouze kvalifikovanými pracovníky,
b) zřizovat, provozovat a držovat zařízení pro dodávky
tepelné energie tak, aby splňovala požadavky stanovené pro
zajištění bezpečného, hospodárného a spolehlivého provozu
a ochrany životního prostředí,
c) poskytovat na vyžádání pověřeným pracovníkům
ministerstva, Energetického reg lačního úřad a inspekce
pravdivé informace nezbytné pro výkon jejich práv a
povinností a možnit jim příst p k zařízením, která k výkon
licencované činnosti slo ží,
d) bilancovat pro každo teplonosnou látk výrob , náklady,
ztráty, vlastní spotřeb a dodávky odděleně pro výrob
tepelné energie a rozvod tepelné energie a poskytovat údaje
pro účely regulace podle tohoto zákona a statistiky,
e) stanovit podmínky připojení k rozvodném tepelném
zařízení nebo zdroji tepelné energie,
f) v případech podle odstavce 4 obnovit dodávk tepelné
energie bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k
jejím přer šení či omezení,
g) vypracovat havarijní plán pro předcházení a řešení stavů
nouze s výjimko soustav zásobování tepelnou energií do
výkon 10 MW do 6 měsíců po obdržení licence.
(10) Vznikla-li vlastník nebo nájemci nemovitosti nebo
zařízení majetková újma v důsledk výkon práv dodavatele
nebo je-li omezen ve výkon vlastnických práv, vzniká mu
právo na jednorázovo náhrad . Právo na tuto náhrad je
nutno uplatnit u dodavatele, který způsobil majetkovou
újm , do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo
nájemce dozvěděl.
(11) Rozvodné tepelné zařízení nebo jeho část může za
předpoklad , že neohrozí jejich spolehlivost nebo
bezpečnost provozu nebo že neohrozí život, zdraví či
majetek osob, křížit pozemní komunikace, dráhy, vodní toky,
telekom nikační vedení, veškeré potr bní systémy a ostatní
zařízení nebo s nimi být v so běh , a to způsobem
přiměřeným ochraně životního prostředí tak, aby byly co
nejméně dotčeny zájmy zúčastněných vlastníků. So během
je, když jedno zařízení zasahuje svým ochranným pásmem
do ochranného, případně bezpečnostního pásma dr hého
zařízení. Při opravách poruch a při stavebních úpravách
zařízení je provozovatel rozvodného tepelného zařízení
povinen respektovat vyjádření ostatních živatelů trasy,
zejména předepsaný technologický postup při zemních
pracích tak, aby byly co nejméně dotčeny zájmy
zúčastněných vlastníků.
§ 77
Odběratel tepelné energie
(1) Odběratel má právo na připojení ke zdroji tepla nebo
rozvodném tepelném zařízení v případě, že
a) se nachází v místě výkon licencované činnosti,
b) má zřízeno tepelnou přípojk a odběrné tepelné zařízení
v souladu s technickými předpisy,
c) splň je podmínky týkající se výkon , místa, způsob ,
základních parametrů teplonosné látky a termín připojení
stanovené dodavatelem, a
d) dodávka tepelné energie je v souladu se schváleno
územní energetickou koncepcí.
(2) Odběratel má právo na náhrad škody při nedodržení
základních parametrů dodávky tepelné energie podle § 76
odst. 3 písm. b). Škoda m sí být prokázána. Právo na
náhrad škody a šlého zisku nevzniká v zákonem
vyjmenovaných případech přer šení nebo omezení dodávky
tepelné energie podle § 76 odst. 4.
(3) Odběratel je povinen při změně teplonosné látky nebo
jejich parametrů a v zájm snižování spotřeby energie
upravit na svůj náklad své odběrné tepelné zařízení tak, aby
odpovídalo vedeným změnám, nebo včas vypovědět
smlouvu o dodávce tepelné energie. Dále je odběratel
povinen na svůj náklad upravit odběrné tepelné zařízení pro
instalaci měřicího zařízení v souladu s technickými
podmínkami výrobce měřicího zařízení po předchozím
projednání s dodavatelem tepelné energie. Jiné úpravy
odběrných tepelných zařízení zajišť je jejich vlastník na
náklady toho, kdo potřeb změn vyvolal, a to po předchozím
projednání s držitelem licence. Změn parametrů vyžad jící
úprav odběrného tepelného zařízení je povinen držitel
licence oznámit písemně nejméně 12 měsíců předem.
(4) Odběratel může provozovat vlastní náhradní či jiný zdroj,
který je propojen s rozvodným zařízením, jakož i dodávat do
tohoto zařízení tepelnou energii, pouze po písemné dohodě s
držitelem licence na rozvod tepelné energie.
(5) Změna způsob dodávky nebo změna způsob vytápění
může být provedena pouze na základě stavebního řízení se
souhlasem orgánů ochrany životního prostředí a v souladu s
územní energetickou koncepcí. Veškeré vyvolané
jednorázové náklady na provedení těchto změn a rovněž
takové náklady spojené s odpojením od rozvodného
tepelného zařízení hradí ten, kdo změn nebo odpojení od
rozvodného tepelného zařízení požad je.
(6) Vlastníci nemovitostí, v nichž je místěno rozvodné
tepelné zařízení nebo jeho část nezbytná pro dodávk třetím
osobám, jsou povinni místění a provozování tohoto zařízení
nadále strpět.
(7) Na odběrném tepelném zařízení nebo jeho částech,
kterými prochází neměřená dodávka tepelné energie, je
zakázáno provádět jakékoliv úpravy bez souhlasu držitele
licence na výrob tepelné energie nebo rozvod tepelné
energie.
§ 78
Měření
(1) Povinností držitele licence na výrob a držitele licence na
rozvod je dodávk tepelné energie měřit, vyhodnocovat a
účtovat podle sk tečných parametrů teplonosné látky a
údajů vlastního měřicího zařízení, které na svůj náklad osadí,
zapojí, drž je a pravidelně ověř je správnost měření v
souladu se zvláštním právním předpisem. Odběratel má
právo na ověření správnosti odečt naměřených hodnot. V
případě, že předávací stanice slo ží pro dodávk tepelné
energie pouze pro jeden objekt popřípadě pro soubor
objektů jednoho odběratele, lze instalovat měření tepelné
energie na vstupu nebo na výst p z této předávací stanice.
(2) Má-li odběratel pochybnosti o správnosti údajů měření
nebo zjistí-li závad na měřicím zařízení, má právo
požadovat jejich přezko šení. Držitel licence je povinen na
základě odběratelovy písemné žádosti měřicí zařízení do 30
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[255]
dnů přezko šet, a je-li vadné, vyměnit. Odběratel je povinen
poskytnout k výměně měřicího zařízení nezbytnou
so činnost. Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí
náklady spojené s jeho přezko šením a výměno držitel
licence. Není-li závada zjištěna, hradí tyto náklady odběratel.
(3) Jakýkoli zásah do měřicího zařízení bez souhlasu jeho
vlastníka se zakazuje.
(4) Dodavatel má právo měřicí zařízení osadit a zajistit proti
neoprávněné manipulaci a provádět pravidelné odečty
naměřených hodnot, odběratel je povinen to možnit. Zjistí-li
odběratel por šení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je
povinen to neprodleně oznámit dodavateli.
(5) Hodnoty naměřené a zjištěné dodavatelem a ceny v místě
měření tvoří náklady na tepelnou energii, které se rozúčt jí
mezi konečné spotřebitele, jimiž jsou živatelé bytů a
nebytových prostorů.
K provedení § 78 odst. 5 viz vyhlášk č. 372/2001 Sb.,
kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na
tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování
teplé žitkové vody mezi konečné spotřebitele.
(6) Při společné přípravě teplé vody pro více odběratelů
nelze měření instalované odběrateli po žít pro stanovení
množství dodávané tepelné energie.
(7) Společné odběrné tepelné zařízení pro dodávk tepelné
energie v jednom objektu je so částí tohoto objektu.
K měření dodávky tepelné energie viz také vyhlášk č.
366/2010 Sb., o způsob rozdělení nákladů za dodávk
tepelné energie při společném měření množství odebrané
tepelné energie na příprav teplé vody pro více odběrných
míst.
§ 79
Tepelná přípojka
(1) Tepelná přípojka je zařízení, které vede teplonosnou
látk ze zdroje nebo rozvodného tepelného zařízení k
odběrném tepelném zařízení pouze pro jednoho
odběratele.
(2) Tepelná přípojka začíná na zdroji tepelné energie nebo
odbočením od rozvodného tepelného zařízení a končí
vstupem do odběrného tepelného zařízení.
(3) Opravy a údržb tepelné přípojky zajišť je její vlastník.
(4) Dodavatel je povinen za úhrad tepelnou přípojk
provozovat, držovat a opravovat, pokud o to její vlastník
požádá.
(5) Náklady na zřízení přípojky hradí ten, v jehož prospěch
byla zřízena, pokud se s dodavatelem nedohodne jinak.
§ 80
zr šen
§ 81
zr šen
§ 82
zr šen
§ 83
zr šen
§ 84
zr šen
§ 85
zr šen
§ 86
Přeložky rozvodných tepelných zařízení
(1) Přeložko rozvodného tepelného zařízení se roz mí dílčí
změna trasy vedení či přemístění některého souboru nebo
prvku tohoto zařízení.
(2) Přeložky rozvodných tepelných zařízení zajišť je jejich
vlastník na náklady toho, kdo potřeb přeložky vyvolal,
pokud nedojde k jiné dohodě. Vlastník rozvodného tepelného
zařízení je povinen seznámit toho, kdo potřeb přeložky
vyvolal, se způsobem provedení přeložky a náklady na její
provedení. Náklady na provedení přeložky mohou zahrnovat
pouze nezbytně n tné náklady.
(3) Vlastnictví rozvodného tepelného zařízení se po
provedení přeložky nemění.
§ 87
Ochranná pásma
(1) Ochranným pásmem se roz mí so vislý prostor v
bezprostřední blízkosti zařízení pro výrob či rozvod tepelné
energie, rčený k zajištění jeho spolehlivého provozu a
ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob.
Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního
rozhodn tí o místění stavby nebo územního souhlasu s
místěním stavby, pokud není podle stavebního zákona
vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem vedení
zařízení pro výrob či rozvod tepelné energie do provozu.
(2) Ochranné pásmo je vymezeno svislými rovinami
vedenými po obou stranách zařízení na výrob či rozvod
tepelné energie ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo k
tomuto zařízení a vodorovnou rovinou, vedenou pod
zařízením pro výrob nebo rozvod tepelné energie ve svislé
vzdálenosti, měřené kolmo k tomuto zařízení a činí 2,5 m.
(3) U předávacích stanic, které jsou místěny v samostatných
b dovách, je ochranné pásmo vymezeno svislými rovinami
vedenými ve vodorovné vzdálenosti 2,5 m kolmo na půdorys
těchto stanic a vodorovnou rovinou, vedenou pod těmito
stanicemi ve svislé vzdálenosti 2,5 m.
(4) V ochranném pásm zařízení, která slo ží pro výrob či
rozvod tepelné energie, i mimo ně je zakázáno provádět
činnosti, které by mohly ohrozit tato zařízení, jejich
spolehlivost a bezpečnost provozu. Pro realizaci veřejně
prospěšné stavby, pokud se prokáže nezbytnost jejího
místění v ochranném pásm , stanoví provozovatel tohoto
zařízení podmínky. Ostatní stavební činnosti, misťování
staveb, zemní práce, skladňování materiál , zřizování
skládek a vysazování trvalých porostů v ochranných
pásmech je možno provádět pouze po předchozím písemném
souhlasu provozovatele tohoto zařízení. Podmínky pro
realizaci veřejně prospěšné stavby nebo souhlas, který m sí
obsahovat podmínky, za kterých byl dělen, se připoj jí k
návrh reg lačního plán nebo návrh na vydání územního
rozhodn tí nebo oznámení záměr v území o vydání
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[256]
územního souhlasu; orgán, který je přísl šný k vydání
reg lačního plán nebo územního rozhodn tí nebo
územního souhlasu, podmínky nepřezko mává.
(5) Prochází-li zařízení pro rozvod tepelné energie
budovami, ochranné pásmo se nevymezuje. Při provádění
stavebních činností m sí vlastník dotčené stavby dbát na
zajištění bezpečnosti tohoto zařízení.
(6) Vlastníci nemovitostí jsou povinni možnit provozovateli
zařízení příst p k pravidelné kontrole a provádění
nezbytných prací na zařízení pro rozvod tepelné energie
místěném v jejich nemovitostech. Pokud to technické a
bezpečnostní podmínky možň jí a nedojde k ohrožení
života, zdraví nebo bezpečnosti osob, je provozovatel
zařízení před zahájením prací povinen vlastníka nebo
správce nemovitosti o rozsahu a době trvání prací
informovat a po končení prací vést dotčené prostory do
původního stavu, a není-li to s ohledem na povahu
provedených prací možné, do stavu odpovídajícím
předchozím účel nebo žívání nemovitosti.
§ 88
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v so stavě zásobování
tepelnou energií v důsledk
a) živelní dálosti,
b) opatření státního orgán za no zového stavu, stavu
ohrožení stát nebo válečného stavu,
c) havárie na zařízení soustavy zásobování tepelnou energií,
d) smogové situace podle zvláštních předpisů,
e) teroristického čin ,
f) nevyrovnané bilance v so stavě zásobování tepelnou
energií, nebo
g) ohrožení fyzické bezpečnosti nebo ochrany osob,
h) a způsob je významný a náhlý nedostatek tepelné energie
nebo ohrožení celistvosti soustavy zásobování tepelnou
energií, její bezpečnosti a spolehlivosti provozu.
(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných
v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.
(3) Při předcházení stavu nouze a při stavu nouze jsou
všichni držitelé licence, odběratelé i koneční spotřebitelé
povinni se podřídit omezení spotřeby tepelné energie bez
ohledu na zavřené smlouvy. Držitelé licencí mohou v
nezbytném rozsahu vy žívat zařízení odběratelů a
konečných spotřebitelů.
(4) Stav nouze a jeho končení pro celé území stát
vyhlaš je ministerstvo, pro jeho část krajský úřad nebo
Magistrát hlavního města Prahy prostřednictvím sdělovacích
prostředků nebo jiným vhodným způsobem. Orgán, který
stav nouze vyhlásil, je povinen neprodleně informovat
Ministerstvo vnitra a přísl šné hasičské záchranné sbory
krajů o předpokládaném trvání omezení dodávek tepelné
energie.
(5) U tepelných sítí zásobovaných z více než 50 % z jednoho
zdroje je držitel licence na rozvod tepelné energie povinen
přezko mat účinky výpadk tohoto zdroje a podle výsledk
zřídit vstupy do tepelné sítě pro připojení náhradních zdrojů.
(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na
náhrad škody a šlého zisku vylo čeno.
K provedení § 88 viz vyhlášk č. 225/2001 Sb., kterou se
stanoví postup při vzniku a odstraňování stavu nouze v
teplárenství.
§ 89
Neoprávněný odběr tepelné energie
(1) Neoprávněným odběrem tepelné energie je
a) odběr bez souhlasu dodavatele nebo v rozporu s tímto
zákonem a zákonem prav jícím oblast hospodaření energií ,
b) odběr při opakovaném neplacení sml vených plateb
včetně vyúčtování za odebranou tepelnou energii,
c) odběr bez měřicího zařízení nebo odběr přes měřicí
zařízení, které v důsledk zásah odběratele odběr
nezaznamenalo nebo zaznamenalo odběr menší než
sk tečný nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové
zásahy, které údaje o sk tečném odběr změnily,
d) odběr měřicím zařízením přemístěným bez souhlasu
dodavatele,
e) odběr měřicím zařízením, na němž bylo por šeno zajištění
proti neoprávněné manipulaci a nebyla splněna povinnost
podle § 78 odst. 4,
f) odběr bez možnění příst p k měřicím zařízení a
neměřeným částem odběrného tepelného zařízení za účelem
provedení kontroly, odečt , údržby, výměny či odpojení
měřicího zařízení, přestože byl odběratel k možnění
příst p alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným
prokazatelným způsobem vyzván.
(2) Neoprávněný odběr tepelné energie se zakazuje.
K provedení § 89 viz vyhlášk č. 478/2006 Sb., o způsob
výpočt škody vzniklé držiteli licence neoprávněným
odběrem tepla.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[257]
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 478/2006 Sb., o způsobu
výpočtu škody vzniklé držiteli licence neoprávněným odběrem tepla
Ministerstvo průmysl a obchodu stanoví podle § 98 odst. 6
zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkon
státní správy v energetických odvětvích a o změně některých
zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 670/2004
Sb., (dále jen "zákon") k provedení § 89 odst. 2 zákona:
§ 1
(1) Škoda vzniklá držiteli licence na výrob nebo rozvod
tepelné energie se stanovuje podle výše nákladů na dodávk
neoprávněně odebraného tepla pro vytápění, příprav teplé
žitkové vody, či pro jiné vy žití. Náklady na neoprávněně
odebrané teplo dodané v teplé žitkové vodě se stanoví
podle prováděcího právního předpis .
K § 1 odst. 1 věta dr há viz vyhlášk č. 366/2010 Sb., o
způsob rozdělení nákladů za dodávk tepelné energie při
společném měření množství odebrané tepelné energie na
příprav teplé vody pro více odběrných míst.
(2) Množství neoprávněně odebraného tepla pro vytápění
nebo pro jiné vy žití se stanoví podle údajů stanovených
měřidel za dobu trvání neoprávněného odběr tepla. Není-li
možné zjistit dobu trvání neoprávněného odběr tepla, má
se za to, že trval nepřetržitě ode dne posledního odečt
měřicího zařízení do dne zjištění, s výjimko dnů mimo
topné období a dnů, kdy dodávka tepla byla přer šena.
(3) Není-li dodávka tepla pro vytápění či jiné účely měřena,
stanoví se množství neoprávněně odebrané tepelné energie
jako so čin plného příkon všech spotřebičů tepla, doby
jejich denního sk tečného vy žití a počt dnů, po které
neoprávněný odběr tepla trval, vyjma dnů mimo topné
období a dnů, kdy byla dodávka tepla přer šena. Pokud nelze
zjistit dobu sk tečného denního vy žití, má se za to, že trvalo
16 hodin. Pokud nelze zjistit plný příkon všech spotřebičů,
rčí se podle maximálního možného průtok a průměrné
teploty teplonosné látky v odběrném místě. Není-li možné
zjistit dobu trvání neoprávněného odběr tepla, má se za to,
že trval 100 dnů.
(4) Dojde-li k odběr tepla pro vytápění či jiné účely z
rozvodného zařízení dodavatele bez měřicího zařízení nebo
přes měřicí zařízení, které v důsledk zásah odběratele
odběr nezaznamenává, či zaznamenává odběr menší než
sk tečný, nebo bylo-li měřicí zařízení přemístěno bez
souhlasu dodavatele nebo bylo por šeno zajištění proti
neoprávněné manipulaci a nebyla splněna oznamovací
povinnost podle § 78 odst. 4 věty dr hé zákona, stanoví se
denní náklady na neoprávněně odebrané teplo podle
maximální možné hodnoty průtok a průměrné teploty
teplonosné látky neoprávněně připojeným zařízením po
dobu 16 hodin denně. Celkové náklady se stanoví jako so čin
denních nákladů a počt dnů, po které neoprávněný odběr
tepla trval, s výjimko dnů mimo topné období a dnů, kdy
byla dodávka přer šena. Není-li možné zjistit dobu trvání
neoprávněného odběr tepla, má se za to, že trval 100 dnů.
(5) Pro výpočet škody způsobené neoprávněným odběrem
tepla se po žijí ceny platňované v souladu s cenovými
předpisy k datu zjištění neoprávněného odběr tepla.
§ 2
Vyhláška č . 223/2001 Sb., kterou se stanoví způsob výpočt
podíl odběratele na účelně vynaložených nákladech
dodavatele, spojených s připojením a zajištěním dodávek
tepelné energie a způsob výpočt škody vzniklé držiteli
licence neoprávněným odběrem tepelné energie, se zr š je.
§ 3
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2007.
Ministr:
Ing. Říman v. r.
Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší (vybraná ustanovení:
Povinnost využití CZT)
§ 16
Povinnosti osob
[…]
(7) Právnická a fyzická osoba je povinna, je-li to pro ni
technicky možné a ekonomicky přijatelné, u nových staveb
nebo při změnách stávajících staveb vy žít pro vytápění
teplo ze soustavy zásobování tepelnou energií nebo zdroje,
který není stacionárním zdrojem.
Další dokumenty doporučené ke studiu
K cenovým rozhodnutím v teplárenství viz
http://www.eru.cz/.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[258]
V. PRÁVNÍ ASPEKTY PLYNÁRENSTVÍ
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 715/2009 ze dne 13.
července 2009 o podmínkách přístupu k plynárenským přepravním
soustavám a o zrušení nařízení (ES) č. 1775/2005
Ve znění:
Úřední věstník
č. Strana Datum
►M1 Rozhodn tí Komise 2010/685/EU ze dne 10. listopadu 2010 L 293 67 11.11.2010
►M2 Rozhodn tí Komise 2012/490/EU ze dne 24. srpna 2012 L 231 16 28.8.2012
►M3 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna
2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a
kterým se zr š je rozhodn tí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č.
713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009
L 115 39 25.4.2013
Opraveno:
►C1 Oprava, Úř. věst. L 229, 1.9.2009, s. 29 (715/2009)
►C2 Oprava, Úř. věst. L 309, 24.11.2009, s. 87 (715/2009)
▼B
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a
zejména na článek 95 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a
sociálního výbor ,
s ohledem na stanovisko Výbor regionů,
v souladu s postupem stanoveným v článk 251 Smlouvy,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) Účelem vnitřního trhu se zemním plynem, který je
post pně zaváděn od roku 1999, je poskytnout sk tečno
možnost výběr všem spotřebitelům ve Společenství, ať již
občanům nebo podnikům, dále nové obchodní příležitosti a
intenzivnější přeshraniční obchod, aby se dosáhlo větší
efektivity, konk renceschopných cen a vyšších standardů
sl žeb a aby se přispělo k větší bezpečnosti dodávek a
držitelnosti.
(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/55/ES ze
dne 26. června 2003 o společných pravidlech pro vnitřní trh
se zemním plynem a nařízení Evropského parlamentu a Rady
(ES) č. 1775/2005 ze dne 28. září 2005 o podmínkách
příst p k plynárenským přepravním so stavám významně
přispěly k vytvoření tohoto vnitřního trhu se zemním
plynem.
(3) Zk šenosti získané při provádění a sledování prvního
souboru „Pokynů pro správno praxi“, přijatých v roce 2002
Evropským fórem pro regulaci plynárenství („madridské
fór m“), kaz jí, že pro zajištění úplného provedení pravidel
stanovených v vedených pokynech ve všech členských
státech a pro poskytn tí minimální zár ky rovných
podmínek příst p na trh v praxi je nezbytné stanovit jejich
právní vymahatelnost.
(4) Na zasedání madridského fóra ve dnech 24. a 25. září
2003 byl přijat dr hý soubor společných pravidel s názvem
„Dr hé pokyny pro správno praxi“, a účelem tohoto
nařízení je stanovit na základě těchto pokynů základní
zásady a pravidla pro příst p k síti, sl žby pro příst p třetích
osob k so stavě, řízení překročení kapacity, transparentnost,
vyrovnávání a obchodování s právy na kapacitu.
(5) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/73/ES ze
dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní
trh se zemním plynem možň je existenci provozovatele
kombinované přepravní a distrib ční soustavy. Proto
pravidla stanovená v tomto nařízení nevyžad jí změn v
organizaci vnitrostátních přepravních a distrib čních
soustav, jež jsou v souladu s přísl šnými stanoveními této
směrnice.
(6) Do oblasti působnosti tohoto nařízení spadají
vysokotlaká potr bí, kterými jsou místní distrib ční
společnosti připojeny k plynárenské so stavě a která nejsou
především po žívána pro místní distribuci.
(7) Je nezbytné stanovit kritéria pro rčování sazeb za
příst p k so stavě, aby se zajistilo, že jsou plně v souladu se
zásado nediskriminace, že plně vyhov jí potřebám řádně
f ng jícího vnitřního trhu a že plně zohledň jí potřeb
integrity soustavy a odrážejí sk tečně vzniklé náklady,
pokud tyto náklady odpovídají nákladům účinného
provozovatele soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou
transparentní, včetně odpovídající návratnosti investic, a
případně s přihlédn tím ke srovnávacím rozborům sazeb
prováděným reg lačními orgány.
(8) Při výpočt sazeb za příst p k so stavám je důležité vzít
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[259]
v úvah sk tečně vzniklé náklady, pokud tyto náklady
odpovídají nákladům účinného provozovatele soustavy se
srovnatelnou strukturou a jsou transparentní, jakož i
potřeb zajistit přiměřeno návratnost investic a motivaci k
výstavbě nové infrastruktury, včetně zvláštního reg lačního
příst p k novým investicím podle směrnice 2009/73/ES. V
tomto ohledu, a zejména pokud bude mezi plynovody
existovat účinná hospodářská so těž, budou srovnávací
rozbory sazeb představovat důležito so část této úvahy.
(9) Po žívání tržních způsobů při stanovování sazeb,
například a kcí, m sí být sl čitelné s stanoveními směrnice
2009/73/ES.
(10) Společný minimální soubor sl žeb pro příst p třetích
osob je nezbytný pro stanovení společných minimálních
norem příst p v praxi v celém Společenství, pro zajištění
dostatečné sl čitelnosti sl žeb pro příst p třetích osob a pro
možnost vy žívání výhod řádně f ng jícího vnitřního trhu se
zemním plynem.
(11) V so časnosti ve Společenství exist jí překážky bránící
prodeji zemního plynu za rovných podmínek a bez
diskriminace či znevýhodnění. Ne ve všech členských státech
již existuje nediskriminační příst p k síti a stejně účinná
úroveň reg lačního dohledu a stále přetrvávají izolované
trhy.
(12) V zájm dokončení vnitřního trhu se zemním plynem by
mělo být dosaženo dostatečné úrovně přeshraniční
propojovací kapacity zemního plynu a měla by být
podporována integrace trhů.
(13) Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem
„Energetická politika pro Evrop “ zdůraznilo význam
dotvoření vnitřního trhu se zemním plynem a vytvoření
rovných podmínek pro všechny plynárenské podniky ve
Společenství. Sdělení Komise ze dne 10. ledna 2007 s názvem
„Perspektivy vnitřního trhu se zemním plynem a elektřino “
a s názvem „Šetření podle článk 17 nařízení (ES) č. 1/2003
v odvětvích zemního plynu a elektřiny v Evropě (závěrečná
zpráva)“ kázaly, že stávající pravidla a opatření neposkyt jí
potřebný rámec ani ne možň jí vytvářet propojovací
kapacity k dosažení cíle dobře f ng jícího, účinného a
otevřeného vnitřního trhu.
(14) Spolu s důsledným platňováním stávajícího
reg lačního rámce by měl být reg lační rámec pro vnitřní trh
se zemním plynem, který je stanoven v nařízení (ES) č.
1775/2005, upraven v souladu s těmito sděleními.
(15) Zejména je potřeba dosáhno t intenzivnější spol práce
a lepší koordinace mezi provozovateli přepravních soustav,
aby se vytvořily kodexy sítě v zájm poskytování a řízení
účinného a transparentního přeshraničního příst p k
přepravním so stavám a aby se zajistilo koordinované
plánování s dostatečným časovým předstihem a dobrý
technický rozvoj přepravní soustavy ve Společenství včetně
vytvoření propojovacích kapacit, a to s náležitým ohledem na
životní prostředí. Kodexy sítě by měly být v souladu s
rámcovými pokyny, které jsou ze své podstaty nezávazné
(dále jen „nezávazné rámcové pokyny“) a vypracované
Agenturou pro spol práci energetických reg lačních orgánů
zřízeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
713/2009 ze dne 13. července 2009, kterým se zřiz je
Agentura pro spol práci energetických reg lačních orgánů
(dále jen „agent ra“). Agentura by se měla na sk tkovém
základě zapojit do přezk m návrh kodexů sítě, včetně
jejich souladu s nezávaznými rámcovými pokyny, přičemž
může tyto kodexy dopor čit Komisi k přijetí. Dále by měla
agentura provádět pos zování změn kodexů sítě, přičemž by
měla mít možnost dopor čit je Komisi k přijetí.
Provozovatelé přepravních soustav by měli provozovat své
sítě podle těchto kodexů sítě.
(16) Aby se ve Společenství zajistilo optimální řízení
přepravních soustav zemního plynu, měla by být zřízena
Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních
soustav (dále jen „síť ENTSO pro zemní plyn“). Síť ENTSO
pro zemní plyn by měla plnit své úkoly v souladu s pravidly
Společenství v oblasti hospodářské so těže, která se na
rozhodn tí sítě ENTSO pro zemní plyn nadále vztah jí. Úkoly
sítě ENTSO pro zemní plyn by měly být přesně vymezeny, a
její pracovní metody by měly zajistit, že funguje efektivně,
reprezentativně, a transparentně. Účelem kodexů sítě
vypracovaných sítí ENTSO pro zemní plyn není nahradit
nezbytné vnitrostátní kodexy sítě v otázkách jiných než
přeshraničních. Vzhledem k tomu, že účinnějšího pokroku
lze dosáhno t příst pem na regionální úrovni, měli by
provozovatelé přepravních soustav zřídit v rámci celkové
struktury spol práce regionální struktury a zároveň zajistit,
aby byly výsledky na regionální úrovni sl čitelné s kodexy
sítě a nezávaznými desetiletými plány rozvoje sítě na úrovni
Společenství. Předpokladem spol práce v rámci těchto
regionálních struktur je účinné oddělení činností v oblasti
sítě od činností v oblasti výroby a dodávek, bez něhož by
regionální spol práce mezi provozovateli přepravních
soustav mohla vyvolat chování nar š jící hospodářsko
so těž. Členské státy by měly podporovat spol práci a
sledovat účinnost provozu sítě na regionální úrovni.
Spol práce na regionální úrovni by měla být sl čitelná s
pokrokem při vytváření konk renceschopného a účinného
vnitřního trhu se zemním plynem.
(17) Na činnosti, která se očekává od sítě ENTSO pro zemní
plyn, mají zájem všichni účastníci trhu. Nesmírně důležité
jsou tedy účinné konz ltační postupy, přičemž stávající
struktury vytvořené za účelem jeho snadnění a
zefektivnění, jako například Evropské sdr žení pro
směrňování výměny energie, národní reg lační orgány či
agentura, by měly hrát důležito roli.
(18) Síť ENTSO pro zemní plyn by měla vypracovat, zveřejnit
a pravidelně aktualizovat nezávazný desetiletý plán rozvoje
sítě pro celé Společenství (dále jen „plán rozvoje sítě pro celé
Společenství“), kterým bude zajištěna větší transparentnost
při rozvoji plynárenské přepravní soustavy ve Společenství.
Do tohoto plán rozvoje sítě by měly být zahrnuty f nkční
plynárenské přepravní soustavy a nezbytná regionální
propojení, pokud mají tyto soustavy a tato propojení význam
z obchodního hlediska nebo z hlediska bezpečnosti dodávek.
(19) V zájm posílení hospodářské so těže prostřednictvím
likvidních velkoobchodních trhů se zemním plynem je
nezbytné, aby se mohlo se zemním plynem obchodovat
nezávisle na poloze v rámci soustavy. Jediným způsobem, jak
toho dosáhno t, je poskytnout živatelům sítě volnost pro
rezervaci vst pní a výst pní kapacity, a zajistit tak, aby
přeprava zemního plynu probíhala prostřednictvím zón
namísto sml vních cest. Ve prospěch režimů vst pů a
výst pů za účelem snadnění rozvoje hospodářské so těže
se již vyjádřila většina zúčastněných osob v průběh 6.
madridského fóra ve dnech 30. a 31. října 2002. Sazby by
neměly záviset na trase přepravy. Sazba stanovená pro jeden
či více bodů vstupu by proto neměla souviset se sazbou
stanovenou pro jeden či více bodů výst p a naopak.
(20) Odkazy na harmonizované přepravní smlouvy v
souvislosti s nediskriminačním příst pem k síti
provozovatelů přepravních soustav neznamenají, že
podmínky přepravních smluv konkrétního provozovatele
soustavy v členském státě m sí být stejné jako u jiného
provozovatele přepravní soustavy v daném nebo v jiném
členském státě, pokud nejsou stanoveny minimální
požadavky, které m sí splňovat všechny přepravní smlouvy.
(21) V plynárenských so stavách existuje značná míra
sml vního překročení kapacity. Řízení překročení kapacity a
zásady přidělování kapacity pro nové či nově sjednané
smlouvy spočívají tedy v volnění nevy žité kapacity tím, že
se živatelům sítě možní pronajmout nebo odprodat své
sml vní kapacity, a v povinnosti provozovatelů přepravní
soustavy nabídno t trhu nevy žito kapacitu, a to alespoň v
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[260]
režim na násled jící den a jako přer šitelno kapacitu.
Vzhledem k velkém podíl stávajících smluv a nutnosti
vytvořit sk tečně rovné podmínky pro živatele nové i
stávající kapacity je třeba, aby byly tyto zásady platňovány
u veškeré sml vní kapacity, včetně stávajících smluv.
(22) Ačkoliv v so časné době nepředstav je fyzické
překročení kapacity sítí ve Společenství problém, může se
jím stát v budoucnu. Proto je důležité stanovit pro takové
situace základní zásad pro přidělování překročené kapacity.
(23) Sledování trhu prováděné v posledních letech
národními reg lačními orgány a Komisí kázalo, že so časné
požadavky na transparentnost a pravidla pro příst p k
infrastr kt ře jsou nedostatečné pro vytvoření sk tečného,
dobře f ng jícího, otevřeného a účinného vnitřního trhu se
zemním plynem.
(24) Je n tný rovný příst p k informacím o fyzickém stavu a
účinnosti soustavy, aby všichni účastníci trhu mohli
vyhodnotit celkovou situaci v oblasti poptávky a nabídky a
zjistit, jaké důvody má pohyb velkoobchodní ceny. To
zahrnuje přesnější informace o nabídce a poptávce, kapacitě
sítě, tocích a údržbě, vyrovnávání a o dostupnosti a vy žívání
skladovacích zařízení. Jelikož tyto informace mají pro
f ngování trhu zásadní význam, je třeba zmírnit stávající
omezení týkající se zveřejnění z důvod zachování
důvěrnosti.
(25) Požadavky na důvěrnost u informací citlivých z hlediska
obchodu jsou zvláště důležité, pokud se jedná o údaje
obchodní strategické povahy pro danou společnost, jestliže
skladovací zařízení vy žívá pouze jeden živatel nebo pokud
se jedná o údaje týkající se bodů výst p v rámci soustavy
nebo podsoustavy, které nejsou připojeny k jiné přepravní
nebo distrib ční so stavě, ale k jediném průmyslovém
konečném zákazníkovi, kde by zveřejnění těchto údajů
znamenalo odkrytí důvěrných informací týkajících se
výrobního procesu tohoto zákazníka.
(26) K posílení důvěry v trh je nezbytné, aby jeho účastníci
měli jistotu, že pokud se dop stí zne žívání, budou na ně
moci být uvaleny účinné, přiměřené a odraz jící sankce.
Přísl šné orgány by měly mít pravomoci účinně prošetřit
obvinění ze zne žívání trhu. Za tímto účelem je nezbytné,
aby přísl šné orgány měly příst p k informacím o
rozhodn tích, která v souvislosti s provozními činnostmi
činily dodavatelské podniky. Na trhu se zemním plynem
jsou provozovatelé soustav o všech těchto rozhodn tích
informováni v podobě rezervací kapacity, nominací a
realizovaných toků. Provozovatelé soustav by měli zajistit,
aby tyto informace byly přísl šným orgánům po rčito
stanovenou dobu snadno dost pné. Přísl šné orgány by
měly navíc pravidelně sledovat, zda provozovatelé
přenosových soustav dodrž jí přísl šná pravidla.
(27) Příst p k zařízením pro skladování zemního plynu a k
zařízením se zkapalněným zemním plynem (dále jen „LNG“)
je v některých členských státech nedostatečný, a proto je
třeba zdokonalit platňování platných předpisů. Ze
sledování, které provedla Skupina evropských reg lačních
orgánů pro elektroenergetiku a plynárenství, vyplynulo, že
dobrovolné pokyny provozovatelům skladovacích zařízení
týkající se osvědčených post pů při zajišťování příst p
třetích osob, které byly všemi zúčastněnými osobami
schváleny na madridském fór , jsou platňovány
nedostatečně, a je tedy n tné činit je závaznými.
(28) V případě zemního plynu představ jí nediskriminační a
transparentní systémy vyrovnávání po žívané provozovateli
přepravních soustav důležité mechanismy zejména ve vztahu
k novým účastníkům vst p jícím na trh, kteří mohou mít s
vyrovnáváním svého celkového portfolia prodejů větší potíže
než společnosti, které jsou na daném trhu již zavedené. Proto
je nezbytné stanovit pravidla pro zajištění toho, aby
provozovatelé přepravních soustav po žívali tyto
mechanismy způsobem sl čitelným s podmínkami
nediskriminačního, transparentního a účinného přístupu k
so stavě.
(29) Obchodování s primárními právy na kapacitu
představ je důležito so část rozvoje konk renčního trhu a
vytváření likvidity. Toto nařízení by proto mělo stanovit
základní pravidla vztah jící se na tuto oblast obchodování.
(30) Národní reg lační orgány by měly zajistit dodržování
pravidel obsažených v tomto nařízení a v rámcových
pokynech, které jsou podle něj přijaty.
(31) V rámcových pokynech připojených k tomuto nařízení
jsou na základě „Dr hých pokynů pro správno praxi“
vymezena podrobná prováděcí pravidla. Tato pravidla se
případně budou v průběh doby vyvíjet s přihlédn tím k
rozdílům mezi národními plynárenskými soustavami.
(32) Při navrhování změn rámcových pokynů vedených v
příloze tohoto nařízení by měla Komise nejprve vést
konzultace se všemi přísl šnými osobami, jichž se rámcové
pokyny týkají a které jsou zastoupeny profesními
organizacemi, a s členskými státy v rámci madridského fóra.
(33) Členské státy a přísl šné vnitrostátní orgány by měly
Komisi poskytovat přísl šné informace. Komise by měla s
těmito informacemi nakládat jako s důvěrnými.
(34) Tímto nařízením a rámcovými pokyny přijatými v
souladu s ním není dotčeno po žití pravidel Společenství,
které se týkají hospodářské so těže.
(35) Opatření nezbytná k provedení tohoto nařízení by měla
být přijata v souladu s rozhodn tím Rady 1999/468/ES ze
dne 28. Června 1999 o postupech pro výkon prováděcích
pravomocí svěřených Komisi.
(36) Zejména je třeba zmocnit Komisi ke stanovení či přijetí
rámcových pokynů pro zajištění minimálního st pně
harmonizace, jenž je nezbytný pro dosažení cílů tohoto
nařízení. Jelikož mají tato opatření obecný význam a jejich
účelem je změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení
jeho doplněním o nové jiné než podstatné prvky, m sejí být
přijata reg lativním postupem s kontrolou stanoveným v
článk 5a rozhodn tí 1999/468/ES.
(37) Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž stanovení
spravedlivých pravidel pro podmínky příst p k
plynárenským přepravním so stavám, skladovacím
zařízením a zařízením LNG, nemůže být spokojivě dosaženo
na úrovni členských států, a proto jej může být lépe dosaženo
na úrovni Společenství, může Společenství přijmo t opatření
v souladu se zásado subsidiarity stanovenou v článk 5
Smlouvy. V souladu se zásado proporcionality stanovenou v
vedeném článk nepřekrač je toto nařízení rámec toho, co
je nezbytné pro dosažení vedeného cíle.
(38) Vzhledem k rozsahu změn, které se provádějí v nařízení
(ES) č. 1775/2005, je z důvod jasnosti a přehlednosti
žádo cí, aby byla přísl šná stanovení přepracována v
jednom novém nařízení,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
To nařízení:
a) stanoví nediskriminační pravidla pro podmínky příst p k
plynárenským přepravním so stavám s přihlédn tím ke
zvláštnostem národních a regionálních trhů, aby bylo
zajištěno řádné f ngování vnitřního trhu se zemním plynem;
b) stanoví nediskriminační pravidla pro podmínky příst p
k zařízením LNG a skladovacím zařízením s přihlédn tím ke
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[261]
zvláštnostem národních a regionálních trhů; a
c) snadň je vytvoření dobře f ng jícího a transparentního
velkoobchodního trhu s vysokou úrovní bezpečnosti
dodávek zemního plynu a stanoví mechanismy pro
harmonizaci pravidel pro příst p k síti v rámci
přeshraničního obchodu se zemním plynem.
Cíle vedené v prvním pododstavci zahrn jí stanovení
harmonizovaných zásad pro sazby či metody jejich výpočt ,
pro příst p k so stavě, nikoliv však ke skladovacím
zařízením, zavedení sl žeb pro příst p třetích osob a
harmonizované zásady pro přidělování kapacity a řízení
překročení kapacity, stanovení požadavků na
transparentnost, pravidla pro vyrovnávání, vyrovnávací
poplatky a snadnění obchodování s kapacitou.
Toto nařízení se s výjimko čl. 19 odst. 4 vztahuje pouze na
skladovací zařízení spadající podle čl. 33 odst. 3 nebo 4
směrnice 2009/73/ES.
Členské státy mohou rčit subjekt nebo orgán zřízený v
souladu se směrnicí 2009/73/ES, jenž splň je požadavky
tohoto nařízení, za účelem výkon jedné nebo více f nkcí,
které obvykle náležejí provozovateli přepravní soustavy.
Tento subjekt nebo orgán podléhá certifikaci podle článk 3
tohoto nařízení a m sí být rčen podle článk 10 směrnice
2009/73/ES.
Článek 2
Definice
1. Pro účely tohoto nařízení se roz mí:
1) „přepravo “ přeprava zemního plynu sítí, tvořeno
zejména vysokotlakými plynovody, nikoli těžební plynovodní
sítí, ani částmi vysokotlakých plynovodů po žívaných
především v rámci místní distribuce zemního plynu, pro jeho
dopravu k zákazníkům, ale nikoli pro dodávk ;
2) „přepravní smlo vo “ smlouva, kterou provozovatel
přepravní soustavy zavírá s živatelem sítě za účelem
přepravy;
3) „kapacito “ maximální průtok vyjádřený v běžných
metrech krychlových za jednotku čas nebo v jednotkách
energie za jednotku čas , na který má živatel sítě na
základě přepravní smlouvy právo;
4) „nevy žito kapacito “ pevná kapacita, kterou živatel
sítě získal podle přepravní smlouvy, ale kterou nenominoval
ve lhůtě stanovené ve smlo vě;
5) „řízením překročení kapacity“ řízení portfolia kapacity
provozovatele přepravní soustavy za účelem optimálního a
maximálního vy žití technické kapacity a včasného
zjišťování b do cího překročení kapacity a bodů nasycení;
6) „sek ndárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou
mimo primární trh;
7) „nominací“ oznámení, kterým živatel sítě provozovateli
přepravní soustavy předem ohlaš je sk tečný průtok, který
chce do soustavy dodat nebo z ní odebrat;
8) „renominací“ následné oznámení opravené nominace;
9) „integrito so stavy“ takový stav přepravní soustavy
včetně nezbytných přepravních zařízení, ve kterém tlak a
jakost zemního plynu zůstává v rozmezí minimálních a
maximálních limitů stanovených provozovatelem přepravní
soustavy, takže přeprava zemního plynu je po technické
stránce zar čena;
10) „vyrovnávacím obdobím“ období, ve kterém m sí
jednotliví živatelé sítě vyrovnat odběr rčitého množství
zemního plynu vyjádřeného v jednotkách energie dodávko
stejného množství zemního plynu do přepravní soustavy v
souladu s přepravní smlouvou nebo kodexem sítě;
11) „ živatelem sítě“ zákazník nebo potenciální zákazník
provozovatele přepravní soustavy a samotní provozovatelé
přepravních soustav, pokud je to potřebné pro výkon jejich
funkce ve vztahu k přepravě;
12) „přer šitelnými sl žbami“ sl žby nabízené
provozovatelem přepravní soustavy v souvislosti s
přer šitelno kapacitou;
13) „přer šitelno kapacito “ kapacita přepravy zemního
plynu, kterou může provozovatel přepravní soustavy v
souladu s podmínkami přepravní smlouvy přer šit;
14) „dlo hodobými sl žbami“ sl žby nabízené
provozovatelem přepravní soustavy na dobu jednoho roku a
delší;
15) „krátkodobými sl žbami“ sl žby nabízené
provozovatelem přepravní soustavy na dobu kratší než jeden
rok;
16) „pevno kapacito “ kapacita přepravy zemního plynu,
která je provozovatelem přepravní soustavy sml vně
zar čená jako nepřer šitelná;
17) „pevnými sl žbami“ sl žby nabízené provozovatelem
přepravní soustavy v souvislosti s pevnou kapacitou;
18) „technicko kapacito “ maximální pevná kapacita,
kterou může provozovatel přepravní soustavy nabídno t
živatelům sítě s přihlédn tím k integritě soustavy a
provozním požadavkům na přepravní soustavu;
19) „sml vní kapacito “ kapacita, kterou provozovatel
přepravní soustavy přidělil živateli sítě na základě
přepravní smlouvy;
20) „dost pno kapacito “ část technické kapacity, která
není přidělena a je v danou chvíli v so stavě ještě k dispozici;
21) „sml vním překročením kapacity“ situace, kdy výše
poptávky po pevné kapacitě překrač je technickou kapacitu;
22) „primárním trhem“ trh s kapacitou obchodovanou přímo
provozovatelem přepravní soustavy;
23) „fyzickým překročením kapacity“ situace, kdy v rčitém
okamžik výše poptávky po sk tečných dodáních překrač je
technickou kapacitu;
24) „kapacito zařízení LNG“ kapacita terminál LNG pro
zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení, pomocné
sl žby, prozatímní skladování a zpětné zplynování LNG;
25) „pracovním objemem“ objem, který živatel
skladovacího zařízení může po žít ke skladování zemního
plynu;
26) „těžebním výkonem“ objem, který živatel skladovacího
zařízení může vytěžit ze skladovacího zařízení, za časovo
jednotku;
27) „vtláčecím výkonem“ objem, který živatel skladovacího
zařízení může vtlačit do skladovací zařízení, za časovo
jednotku;
28) „skladovací kapacito “ jakákoli kombinace pracovního
objemu, těžebního a vtláčecího výkon .
2. Aniž jsou dotčeny definice vedené v odstavci 1 tohoto
článk , po žijí se s výjimko definice přepravy v bodě 3
článk 2 směrnice 2009/73/ES Úř. věst. L: vložte prosím
číslo směrnice obsažené v dokumentu 3649/09.pro toto
nařízení rovněž přísl šné definice obsažené v vedeném
článk .
Definice v bodech 3 až 23 v odstavci 1 tohoto článk ve
vztahu k přepravě se po žijí obdobně na skladovací zařízení
a zařízení LNG.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[262]
Článek 3
Certifikace provozovatelů přepravních soustav
1. Komise přezko má oznámení o certifikaci provozovatele
přepravní soustavy, jak je stanoveno v čl. 10 odst. 6 směrnice
2009/73/ES, ihned po jejím obdržení. Do dvou měsíců od
obdržení oznámení Komise sdělí stanovisko přísl šném
národním reg lačním orgán , pokud jde o sl čitelnost s čl.
10 odst. 2 nebo článkem 11 a s článkem 9 směrnice
2009/73/ES.
Během přípravy stanoviska vedeného v prvním
pododstavci může Komise požádat agenturu o stanovisko k
rozhodn tí národního reg lačního orgán . V takovém
případě se dvo měsíční lhůta vedená v prvním pododstavci
prodl ž je o další dva měsíce.
Pokud Komise nevydá stanovisko ve lhůtách vedených v
prvním a dr hém pododstavci, má se za to, že proti
rozhodn tí reg lačního orgán nevznesla námitky.
2. Po obdržení stanoviska Komise národní reg lační orgán
přijme ve lhůtě dvou měsíců konečné rozhodn tí týkající se
certifikace provozovatele přepravní soustavy, přičemž v
nejvyšší možné míře zohlední toto stanovisko. Rozhodn tí
reg lačního orgán a stanovisko Komise se zveřejní
společně.
3. Kdykoliv během tohoto postupu mohou reg lační orgány
nebo Komise požádat provozovatele přepravních soustav
nebo podniky vykonávající funkci výroby či dodávek o
jakékoli informace významné pro plnění jejich úkolů podle
tohoto článk .
4. Reg lační orgány a Komise zachovávají důvěrnost
informací, které mají z obchodního hlediska citlivou povahu.
5. Komise může přijmo t rámcové pokyny, které podrobně
stanoví postup pro platňování odstavců 1 a 2 tohoto článk .
Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné
prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají
reg lativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.
6. Pokud Komise obdrží oznámení o certifikaci provozovatele
přepravní soustavy, jak je stanoveno v čl. 9 odst. 10 směrnice
2009/73/ES, přijme rozhodn tí týkající se certifikace.
Reg lační orgán splní rozhodn tí Komise.
Článek 4
Evropská síť provozovatelů plynárenských přepravních
soustav
Všichni provozovatelé přepravních soustav spol prac jí na
úrovni Společenství prostřednictvím sítě ENTSO pro zemní
plyn s cílem podpořit dotvoření a f ngování vnitřního trhu se
zemním plynem a přeshraničního obchodu a zajistit, aby byla
přepravní soustava zemního plynu optimálně řízena, její
provoz byl koordinován a dobře se technicky rozvíjela.
Článek 5
Zřízení sítě ENTSO pro zemní plyn
1. Do 3. března 2011 předloží provozovatelé plynárenských
přepravních soustav Komisi a agent ře návrh stanov sítě
ENTSO pro zemní plyn, která se má zřídit, seznam jejích
členů a návrh jejího jednacího řád , včetně post pů pro
konzultace s jinými zúčastněnými subjekty.
2. Do dvou měsíců od obdržení návrh stanov, seznamu
členů a návrh jednacího řád poskytne agentura po
formální konzultaci organizací zast p jících všechny
zúčastněné subjekty, zejména živatele systém včetně jeho
zákazníků, Komisi stanovisko.
3. Komise vydá stanovisko k návrh stanov, seznamu členů a
návrh jednacího řád do tří měsíců ode dne obdržení
stanoviska agentury. Ve svém stanovisku Komise zohlední
stanovisko agentury poskytn té podle odstavce 2.
4. Do tří měsíců ode dne obdržení stanoviska Komise zřídí
provozovatelé přepravní soustavy síť ENTSO pro zemní plyn,
přijmo její stanovy a jednací řád a zveřejní je.
Článek 6
Zavedení kodexů sítě
1. Komise po konzultaci agentury, sítě ENTSO pro zemní plyn
a přísl šných zúčastněných s bjektů každoročně vypracuje
seznam priorit stanov jící oblasti vedené v čl. 8 odst. 6 s
cílem zahrnout je do kodexů sítě při jejich vypracování.
2. Komise požádá agenturu, aby jí v přiměřené lhůtě ne delší
šesti měsíců předložila nezávazný rámcový pokyn (dále jen
„nezávazný rámcový pokyn“), v němž stanoví v souladu s čl.
8 odst. 7 jasné a objektivní zásady pro vypracování kodexů
sítě vztah jících se k oblastem rčeným na seznamu priorit.
Každý nezávazný rámcový pokyn přispívá k nediskriminaci,
účinné hospodářské so těži a účelném f ngování trhu. V
návaznosti na odůvodněno žádost agentury může Komise
tuto lhůt prodlo žit.
3. Agentura otevřeným a transparentním způsobem
formálně konzultuje nezávazný rámcový pokyn se sítí ENTSO
pro zemní plyn a dalšími zúčastněnými subjekty po dobu
alespoň dvou měsíců.
4. Domnívá-li se Komise, že nezávazný rámcový pokyn
nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské so těži a
účelném f ngování trhu, může požádat agenturu, aby
nezávazný rámcový pokyn v přiměřené lhůtě přezko mala a
opětovně jej Komisi předložila.
5. Pokud agentura nepředloží nebo opětovně nepředloží
nezávazný rámcový pokyn ve lhůtě stanovené Komisí podle
odstavců 2 nebo 4, vypracuje vedený nezávazný rámcový
pokyn Komise.
6. Komise požádá síť ENTSO pro zemní plyn, aby v
přiměřené lhůtě ne delší dvanácti měsíců předložila agent ře
kodex sítě, který je v souladu s přísl šným nezávazným
rámcovým pokynem.
7. Do tří měsíců ode dne obdržení kodexu sítě, během nichž
může agentura vést formální konzultace s přísl šnými
zúčastněnými subjekty, poskytne agentura síti ENTSO pro
zemní plyn odůvodněné stanovisko ke kodexu sítě.
8. Síť ENTSO pro zemní plyn může s ohledem na stanovisko
agentury kodex sítě změnit a opětovně jej agent ře předložit.
9. Jakmile se agentura přesvědčí, že je kodex sítě v souladu s
přísl šným nezávazným rámcovým pokynem, předloží jej
Komisi, přičemž může dopor čit jeho přijetí v přiměřené
lhůtě. Pokud Komise kodex nepřijme, m sí vést důvody
nepřijetí.
10. Pokud síť ENTSO pro zemní plyn nevypracuje kodex sítě
ve lhůtě stanovené Komisí podle odstavce 6, může Komise
požádat agenturu, aby připravila návrh kodexu sítě na
základě přísl šného nezávazného rámcového pokynu.
Agentura může podle tohoto odstavce v průběh přípravy
kodexu sítě zahájit další konzultace. Agentura předloží návrh
kodexu sítě připravený podle tohoto odstavce Komisi,
přičemž může dopor čit jeho přijetí.
11. Komise může z vlastního podnět , pokud síť ENTSO pro
zemní plyn nevypracovala kodex sítě nebo agentura
nevypracovala návrh kodexu sítě, jak je uvedeno v odstavci
10 tohoto článk , nebo na dopor čení agentury podle
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[263]
odstavce 9 tohoto článk , přijmo t jeden nebo více kodexů
sítě pro oblasti vedené na seznamu v čl. 8 odst. 6.
Navrhne-li Komise přijetí kodexu z vlastního podnět ,
konzultuje návrh kodexu s agenturu, se sítí ENTSO pro zemní
plyn a se všemi přísl šnými zúčastněnými subjekty po dobu
nejméně dvou měsíců. Tato opatření, jež mají za účel změnit
jiné než podstatné prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se
přijímají reg lativním postupem s kontrolou podle čl. 28
odst. 2.
12. Tímto článkem není dotčeno právo Komise přijímat a
měnit rámcové pokyny podle článk 23.
Článek 7
Změna kodexů sítě
1. Návrh změn kteréhokoliv kodexu sítě přijatého podle
článk 6 může agent ře předložit subjekt, který může mít
zájem na tomto kodexu sítě, včetně sítě ENTSO pro zemní
plyn, provozovatelů přepravních soustav, živatelů sítě a
spotřebitelů. Agentura může navrhnout změny rovněž z
vlastní iniciativy.
2. V souladu s článkem 10 nařízení (ES) č. 713/2009
agentura konzultuje všechny zúčastněné strany. V návaznosti
na tento postup může agentura Komisi předložit
odůvodněné návrhy změn, v nichž uvede, v jakém smyslu
jsou návrhy v souladu s cíli kodexů sítě podle čl. 6 odst. 2
tohoto nařízení.
3. S ohledem na návrhy agentury může Komise přijmo t
změny kteréhokoliv kodexu sítě přijatého podle článk 6.
Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než podstatné
prvky tohoto nařízení jeho doplněním, se přijímají
reg lativním postupem s kontrolou podle čl. 28 odst. 2.
4. Poso zení navržených změn postupem podle v čl. 28 odst.
2 se omezí na poso zení aspektů so visejících s
navrhovanou změno . Těmito navrhovanými změnami
nejsou dotčeny další změny, které může navrhnout Komise.
Článek 8
Úkoly sítě ENTSO pro zemní plyn
1. Síť ENTSO pro zemní plyn vypracuje na žádost Komise v
souladu s čl. 6 odst. 6 kodexy sítě pro oblasti vedené v
odstavci 6 tohoto článk .
2. Za účelem dosažení cílů vedených v článk 4 může síť
ENTSO pro zemní plyn vypracovat kodexy sítě pro oblasti
vedené v odstavci 6, pokud se tyto kodexy netýkají oblastí,
na něž se vztahuje žádost Komise. Tyto kodexy sítě jsou
předkládány agent ře, která k nim vydá stanovisko. Síť
ENTSO pro zemní plyn k tomuto stanovisku náležitě
přihlédne.
3. Síť ENTSO pro zemní plyn přijímá:
a) společné nástroje provozování sítě v zájm koordinace
provozu sítě za běžných a no zových podmínek, včetně
společné stupnice pro klasifikaci mimořádných dálostí, a
výzk mné plány;
b) každé dva roky nezávazný desetiletý plán rozvoje sítě pro
celé Společenství (dále jen „plán rozvoje sítě“ pro celé
Společenství) včetně výhled přiměřenosti dodávek v
Evropě;
c) dopor čení týkající se koordinace technické spol práce
mezi provozovateli přepravních soustav Společenství a
přepravních soustav třetích zemí,
d) roční pracovní program;
e) výroční zpráv ;
f) každoroční letní a zimní výhledy dodávek.
4. Výhled přiměřenosti dodávek v Evropě vedený v odst. 3
písm. b) zahrnuje celkovou přiměřenost plynárenské
soustavy z hlediska stávajících dodávek zemního plynu a
předpokládané poptávky po něm, a to na období
násled jících pěti let i na období od pěti do deseti let od data
vypracování tohoto výhled . Tento výhled přiměřenosti
dodávek v Evropě vychází z vnitrostátních výhledů dodávek
vypracovaných jednotlivými provozovateli přepravních
soustav.
5. Roční pracovní program vedený v odst. 3 písm. d)
obsahuje seznam a popis kodexů sítě, jež mají být
vypracovány, plán koordinace provozu sítě a činností v
oblasti výzk m a vývoje, které mají být v daném roce
realizovány, a orientační časový harmonogram.
6. Kodexy sítě vedené v odstavcích 1 a 2 zahrn jí
násled jící oblasti, přičemž případně zohledň jí regionální
zvláštnosti:
a) pravidla pro bezpečnost a spolehlivost soustavy;
b) pravidla pro připojení k so stavě;
c) pravidla pro příst p třetí osoby;
d) pravidla pro předávání údajů a zúčtování;
e) pravidla pro interoperabilitu;
f) provozní postupy v případě stavu nouze;
g) pravidla pro přidělování kapacit a řízení překročení
kapacity;
h) pravidla pro obchod týkající se technického a provozního
zabezpečení sl žeb příst p k so stavě a vyrovnávání
soustavy;
i) pravidla transparentnosti;
j) pravidla vyrovnávání, včetně se soustavou so visejících
pravidel post pů nominace, pravidel pro vyrovnávací
poplatky a pravidel provozního vyrovnávání mezi
provozovateli přepravních soustav;
k) pravidla týkající se harmonizovaných struktur
přepravních sazeb; a l) energetickou účinnost, pokud jde o
plynárenské soustavy.
7. Aniž je dotčeno právo členských států zavést vnitrostátní
kodexy pro otázky, jež se nedotýkají přeshraničního
obchodu, vyprac jí se kodexy sítě pro otázky přeshraničních
sítí a integrace trhů.
8. Síť ENTSO pro zemní plyn sleduje a analyzuje provádění
kodexů a rámcových pokynů přijatých Komisí v souladu s čl.
6 odst. 11 a jejich dopad na harmonizaci platných pravidel,
jejichž cílem je usnadnit integraci trhu. Síť ENTSO pro zemní
plyn oznámí svá zjištění agent ře a výsledky analýzy zahrne
do výroční zprávy vedené v odst. 3 písm. e) tohoto článk .
9. Síť ENTSO pro zemní plyn poskytuje agent ře veškeré
informace, které si vyžádá za účelem plnění svých úkolů
podle čl. 9 odst. 1.
10. Každé dva roky síť ENTSO pro zemní plyn přijme a
zveřejní plán rozvoje sítě pro celé Společenství vedený v
odst. 3 písm. b). Plán rozvoje sítě pro celé Společenství
zahrnuje vytváření modelů integrované sítě, vypracovávání
scénářů, výhled přiměřenosti výrobních kapacit v Evropě a
poso zení odolnosti soustavy.
Plán rozvoje sítě pro celé Společenství zejména:
▼M3
a) vychází z investičních plánů jednotlivých členských států,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[264]
přičemž přihlíží k regionálním investičním plánům
vedeným v čl. 12 odst. 1 a případně k aspektům plánování
sítě týkajícím se celé Unie, jak stanoví nařízení Evropského
parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013
o hlavních směrech transevropské energetické
infrastruktury; podléhá analýze nákladů a přínosů za po žití
metodiky stanovené dle článk 11 tohoto nařízení.
▼B
b) v souvislosti s přeshraničním propojením vychází rovněž z
opodstatněných potřeb jednotlivých živatelů sítě a zahrnuje
dlo hodobé závazky investorů podle článků 14 a 22
směrnice2009/73/ES a
c) poukazuje na nedostatečno mír investic, především
pokud jde o přeshraniční kapacitu.
Pokud jde o dr hý pododstavec písm. c), může být p k plán
rozvoje sítě pro celé Společenství přiložena analýza
překážek, které brání zvýšení přeshraniční kapacity sítě a
které jsou způsobeny například rozdílnými schvalovacími
postupy či praxí.
11. Agentura posuzuje národní desetileté plány rozvoje sítě s
cílem posoudit jejich soulad s plánem rozvoje sítě pro celé
Společenství. Zjistí-li agentura mezi desetiletým plánem
rozvoje sítě některého členského stát a plánem rozvoje sítě
pro celé Společenství nesrovnalosti, dopor čí náležitým
způsobem upravit tento národní plán rozvoje sítě nebo plán
rozvoje sítě pro celé Společenství. Pokud je tento národní
desetiletý plán rozvoje sítě vypracován podle článk 22
směrnice 2009/73/ES, agentura přísl šném národním
reg lačním orgán dopor čí, aby národní desetiletý plán
rozvoje sítě upravil v souladu s čl. 22 odst. 7 vedené
směrnice a aby o této změně informoval Komisi.
12. Síť ENTSO pro zemní plyn poskytne Komisi na její žádost
stanovisko k přijetí rámcových pokynů vedených v článk
23.
Článek 9
Sledování prováděné agenturou
1. Agentura sleduje plnění úkolů sítě ENTSO pro zemní plyn
podle čl. 8 odst. 1, 2 a 3 a informuje o něm Komisi.
Agentura sleduje, jak síť ENTSO pro zemní plyn provádí
kodexy sítě vypracované podle čl. 8 odst. 2 a kodexy sítě,
které byly vypracovány v souladu s čl. 6 odst. 1 až 10, které
však nebyly přijaty Komisí podle čl. 6 odst. 11. Pokud síť
ENTSO pro zemní plyn neprovede některý z těchto kodexů
sítě, agentura požádá síť ENTSO pro zemní plyn o řádně
odůvodněné vysvětlení, proč kodex neprovedla. Agentura
sdělí toto vysvětlení Komisi a vydá k něm své stanovisko.
Agentura sleduje a analyzuje provádění kodexů a rámcových
pokynů přijatých Komisí v souladu s čl. 6 odst. 11 a jejich
dopad na harmonizaci platných pravidel, jejichž cílem je
snadnění integrace trhu, jakož i nediskriminace, účinná
hospodářská so těž a účelné f ngování trhu, a informuje o
nich Komisi.
2. Síť ENTSO pro zemní plyn předkládá agent ře návrh
desetiletého plán rozvoje sítě pro celé Společenství, návrh
ročního pracovního programu, včetně informací o
konz ltačních postupech a dalších dok mentů vedených v
čl. 8 odst. 3, aby k nim agentura vydala stanovisko.
Do dvou měsíců ode dne jejich obdržení poskytne agentura
síti ENTSO pro zemní plyn a Komisi řádně odůvodněné
stanovisko a dopor čení, pokud má za to, že návrh ročního
pracovního programu nebo návrh plán rozvoje sítě pro celé
Společenství předloženého sítí ENTSO pro zemní plyn
nepřispívá k nediskriminaci, účinné hospodářské so těži a
účelném f ngování trhu nebo nezajišť je dostatečno
úroveň přeshraničního propojení možň jícího příst p
třetím osobám.
Článek 10
Konzultace
1. Při vypracovávání kodexů sítě, návrh plán rozvoje sítě
pro celé Společenství a ročního pracovního programu podle
čl. 8 odst. 1, 2 a 3 vede síť ENTSO pro zemní plyn otevřeným
a transparentním způsobem rozsáhlé a včasné konzultace v
souladu s jednacím řádem vedeným v čl. 5 odst. 1 se všemi
přísl šnými účastníky trhu a zejména s organizacemi
zast p jícími jednotlivé zúčastněné subjekty. Konzultace
zahrn jí národní reg lační orgány a další vnitrostátní
orgány, dodavatelské a výrobní podniky, živatele sítě,
včetně zákazníků, provozovatele distrib ční soustavy,
provozovatele, včetně přísl šných (odvětvových) sdr žení,
odborných s bjektů a platforem zúčastněných s bjektů.
Zaměří se na zjištění názorů a návrhů všech přísl šných
stran v rozhodovacím procesu.
2. Všechny dokumenty a zápisy z jednání týkající se
konz ltací vedených v odstavci 1 se zveřejň jí.
3. Před přijetím ročního pracovního programu a kodexů sítě
vedených v čl. 8 odst. 1, 2 a 3 uvede síť ENTSO pro zemní
plyn, jakým způsobem byly připomínky získané během
konz ltací zohledněny. Pokud připomínky nebyly
zohledněny, uvede důvody.
▼M3
Článek 11
Náklady
Náklady, které so visejí s činnostmi evropské sítě
provozovatelů plynárenských přepravních soustav a jsou
uvedeny v článcích 4 až 12 tohoto nařízení a v článk 11
nařízení (EU) č. 347/2013, se zohlední při výpočt sazeb a
nesou je provozovatelé přepravních soustav. Reg lační
orgány tyto náklady schválí, pouze pokud jsou přijatelné a
přiměřené.
▼B
Článek 12
Regionální spol práce provozovatelů přepravních soustav
1. S cílem přispět k činnostem vedeným v čl. 8 odst. 1, 2 a 3
navaz jí provozovatelé přepravních soustav regionální
spol práci v rámci sítě ENTSO pro zemní plyn. Každé dva
roky zejména zveřejň jí regionální investiční plán, přičemž
mohou na jeho základě přijímat investiční rozhodn tí.
2. Provozovatelé přepravních soustav podpor jí provozní
jednání s cílem zajistit optimální řízení sítě a podpořit
rozvoj energetických burz, koordinované přidělování
přeshraniční kapacity prostřednictvím nediskriminačních
tržních řešení, s náležito pozorností věnovano specifickým
výhodám implicitních a kcí pro krátkodobé přidělování a
integraci mechanismů vyrovnávání.
3. V zájm dosažení cílů vedených v odstavcích 1 a 2 může
Komise s ohledem na stávající struktury regionální
spol práce vymezit zeměpisné oblasti, na něž se vztah jí
jednotlivé struktury regionální spol práce. Každý členský
stát může podporovat spol práci ve více než jedné
zeměpisné oblasti. Toto opatření, jehož předmětem je změna
jiných než podstatných prvků tohoto nařízení jeho
doplněním, se přijímá reg lativním postupem s kontrolou
podle čl. 28 odst. 2.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[265]
Komise vede za tímto účelem konzultace s agenturou a se sítí
ENTSO pro zemní plyn.
Článek 13
Sazby za příst p k sítím
1. Sazby nebo metodiky jejich výpočt po žívané
provozovateli přepravních soustav a schválené reg lačními
orgány podle čl. 41 odst. 6 směrnice 2009/73/ES, a rovněž
sazby zveřejňované podle čl. 32 odst. 1 vedené směrnice
jsou transparentní, berou v úvah potřeb integrity soustavy
a jejího zlepšování a odrážejí sk tečné náklady, pokud tyto
náklady odpovídají nákladům účinného provozovatele
soustavy se srovnatelnou strukturou a jsou transparentní,
včetně odpovídající návratnosti investic, a případně s
přihlédn tím ke srovnávacím rozborům sazeb prováděným
reg lačními orgány. Sazby nebo metodiky jejich výpočt se
po žívají nediskriminačním způsobem.
Členské státy mohou rozhodnout, že sazby lze rovněž
rčovat tržními prostředky, jako jsou aukce, pokud jsou
takové prostředky a výnosy z nich plyno cí schváleny
reg lačním orgánem.
Sazby nebo metodiky jejich výpočt snadň jí účinné
obchodování se zemním plynem a hospodářsko so těž a
so časně zabraň jí křížovým dotacím mezi živateli sítě a
poskyt jí pobídky k investicím a k zachování nebo vytváření
interoperability přepravních soustav.
Sazby pro živatele sítě nesmí být diskriminační a stanoví se
odděleně pro jednotlivé body vstupu do přepravní soustavy
nebo jednotlivé body výst p z ní. Mechanismy pro
přidělování nákladů a metodika pro stanovení sazeb, pokud
jde o body vstupu a body výst p , schval jí národní
reg lační orgány. Členské státy zajistí, aby po plyn tí
přechodného období dne 3. září 2011 nebyly síťové poplatky
vypočítávány na základě sml vních tras.2. Sazby za příst p k
síti nesmí omezit likviditu trhu ani nar šit přeshraniční
obchod mezi různými přepravními soustavami. Pokud by
rozdíly ve str kt ře sazeb nebo mechanismů vyrovnávání
nar šovaly obchod mezi přepravními soustavami, sil jí
provozovatelé přepravních soustav, aniž je dotčen čl. 41 odst.
6 směrnice 2009/73/ES, v úzké spol práci s přísl šnými
vnitrostátními orgány aktivně o sblížení struktur sazeb a
zásad kládání poplatků, a to i ve vztahu k vyrovnávání.
Článek 14
Sl žby pro příst p třetích osob, pokud jde o provozovatele
přepravní soustavy
1. Provozovatelé přepravních soustav:
a) zajistí nediskriminační nabídk sl žeb všem živatelům
sítě;
b) poskyt jí pevné i přer šitelné sl žby pro příst p třetích
osob. Cena za přer šitelno kapacitu odráží
pravděpodobnost přer šení;
c) nabízejí živatelům sítě dlo hodobé i krátkodobé sl žby.
Pokud jde o první pododstavec písm. a), nabízí-li
provozovatel přepravní soustavy stejnou sl žb různým
zákazníkům, činí tak za rovnocenných sml vních podmínek
b ď za po žití harmonizovaných přepravních smluv, nebo
podle společného kodexu sítě schváleného přísl šným
orgánem postupem podle článk 41 směrnice 2009/73/ES.
2. Přepravní smlouvy zavřené s nestandardními termíny
zahájení nebo na dobu kratší, než je standardní roční
přepravní smlouva, nesmějí vést k bezdůvodně vyšším nebo
nižším sazbám, jež neodrážejí tržní hodnotu sl žby v souladu
se zásadami stanovenými v čl. 13 odst. 1.
3. Sl žby pro příst p třetích osob mohou být případně
poskytovány s výhrado vhodných zár k solventnosti
živatelů sítě. Tyto zár ky nesmějí představovat
bezdůvodno překážk vstupu na trh a m sí být
nediskriminační, transparentní a přiměřené.
Článek 15
Sl žby pro příst p třetích osob, pokud jde o skladovací
zařízení a zařízení LNG
1. Každý provozovatel zařízení LNG a skladovacího zařízení:
a) zajistí všem živatelům sítě nediskriminační nabídk
sl žeb spokoj jících poptávk na trhu; zejména pokud
provozovatel zařízení LNG nebo skladovacího zařízení nabízí
t též sl žb různým zákazníkům, činí tak za rovnocenných
sml vních podmínek;
b) nabízí sl žby, které jsou sl čitelné s po žíváním
propojených plynárenských přepravních soustav, a
snadň je příst p prostřednictvím spol práce s
provozovatelem přepravní soustavy; a
c) zveřejň je potřebné informace, zejména údaje o po žívání
a dostupnosti sl žeb, a to ve lhůtě odpovídající
odůvodněným obchodním potřebám živatelů zařízení LNG
a skladovacích zařízení. Na zveřejnění dohlíží národní
reg lační orgán.
2. Každý provozovatel skladovacího zařízení:
a) poskytuje jak pevné, tak přer šitelné sl žby pro příst p
třetích osob, přičemž cena přer šitelné kapacity m sí
odrážet pravděpodobnost přer šení;
b) nabízí živatelům skladovacích zařízení jak dlo hodobé,
tak krátkodobé sl žby; nebo
c) nabízí živatelům skladovacích zařízení sdr žené i
oddělené sl žby pracovního objemu, vtláčecího a těžebního
výkon .
3. Smlouvy o po žívání zařízení LNG a skladovacích zařízení
nesmějí vést k bezdůvodně vyšší sazbám v případech, kdy
jsou zavřeny
a) mimo plynárenský rok s nestandardními termíny zahájení
nebo
b) na dobu kratší, než je standardní roční smlouva o
po žívání zařízení LNG a skladovacích zařízení.
4. Sl žby pro příst p třetích osob mohou být případně
poskytovány s výhrado vhodných zár k solventnosti
živatelů sítě. Tyto zár ky nesmějí představovat
bezdůvodno překážk vstupu na trh a m sí být
nediskriminační, transparentní a přiměřené.
5. Sml vní limity pro požadovano minimální velikost
kapacity zařízení LNG a skladovacího zařízení jsou
odůvodněny technickými omezeními a možň jí menším
živatelům skladovacích zařízení příst p k těmto
skladovacím zařízením.
Článek 16
Zásady mechanismů přidělování kapacity a post pů pro
řízení překročení kapacity, pokud jde o provozovatele
přepravních soustav
1. Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita ve
všech významných bodech vedených v čl. 18 odst. 3, s
přihlédn tím k integritě soustavy a účinnosti provozu sítě.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[266]
2. Provozovatelé přepravních soustav zavedou a zveřejní
nediskriminační a transparentní mechanismy přidělování
kapacity, které:
a) poskyt jí vhodné ekonomické signály pro účinné a
maximální vy žití technické kapacity, snadň jí investice do
nové infrastruktury a napomáhají přeshraničním obchodu
se zemním plynem;
b) jsou sl čitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých
trhů a obchodovacích středisek a zároveň jsou pr žné a
schopné se přizpůsobit podmínkám vyvíjejícího se trhu; a
c) jsou sl čitelné se systémy členských států pro příst p k
síti.
3. Provozovatelé přepravní soustavy provedou a zveřejní
nediskriminační a transparentní postupy pro řízení
překročení kapacity, které napomáhají nediskriminačním
přeshraničním obchodu se zemním plynem a vycházejí z
těchto zásad:
a) v případě sml vního překročení kapacity nabídne
provozovatel přepravní soustavy nevy žito kapacitu na
primárním trhu alespoň v režim na násled jící den a jako
přer šitelno ; a
b) živatelé sítě, kteří chtějí na sek ndárním trhu odprodat
nebo pronajmout jimi nevy žito sml vní kapacitu, mají
právo tak činit.
Pokud jde o první pododstavec písm. b), mohou členské státy
od živatelů sítě požadovat, aby tuto sk tečnost oznámili
nebo sdělili provozovateli přepravní soustavy.
4. Dojde-li k fyzickém překročení kapacity, po žije
provozovatel přepravní soustavy nebo případně reg lační
orgán nediskriminační a transparentní mechanismy
přidělování kapacity.
5. Provozovatelé přepravních soustav pravidelně
vyhodnoc jí tržní poptávk po nových investicích. Při
plánování nových investic vyhodnotí provozovatelé
přepravních soustav tržní poptávk a vezmou v úvah
bezpečnost dodávek.
Článek 17
Zásady mechanismů přidělování kapacity a post pů pro
řízení překročení kapacity, pokud jde o skladovací zařízení a
zařízení LNG
1. Účastníkům trhu je dána k dispozici maximální kapacita
skladovacího zařízení a zařízení LNG, s přihlédn tím k
integritě a provozu soustavy.
2. Každý provozovatel zařízení LNG a skladovacího zařízení
provede a zveřejní nediskriminační a transparentní
mechanismy přidělování kapacity, které:
a) poskyt jí vhodné ekonomické signály pro účinné a
maximální vy žití kapacity a snadň jí investice do nové
infrastruktury;
b) jsou sl čitelné s tržními mechanismy včetně krátkodobých
trhů a obchodovacích středisek a zároveň jsou pr žné a
schopné se přizpůsobit podmínkám vyvíjejícího se trhu; a
c) jsou sl čitelné se systémy příst p k připojeným sítím.
3. Smlouvy o po žívání zařízení LNG a skladovacích zařízení
obsah jí opatření s cílem předcházet nadměrné rezervaci
kapacity s ohledem na tyto zásady, které se platň jí v
případech sml vního překročení kapacity:
a) provozovatel soustavy m sí neprodleně nabídno t
nevy žito kapacitu zařízení LNG a skladovacího zařízení na
primárním trhu; v případě skladovacích zařízení ji nabízí
alespoň v režim na násled jící den a jako přer šitelno ,
b) živatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení, kteří chtějí
na sek ndárním trhu odprodat svou sml vní kapacitu, m sí
mít právo tak činit.
Článek 18
Požadavky na transparentnost, pokud jde o provozovatele
přepravních soustav
1. Provozovatelé přepravních soustav zveřejní podrobné
údaje o nabízených sl žbách a přísl šných platňovaných
podmínkách společně s technickými údaji, které živatelé
sítě potřeb jí k získání účinného příst p k síti.
2. Provozovatelé přepravních soustav nebo přísl šné
vnitrostátní orgány zveřejň jí přiměřené a dostatečně
podrobné informace o stanovování sazeb, metodice a
str kt ře, aby zajistili transparentní, objektivní a
nediskriminační sazby a usnadnili účinné vy žívání
plynárenské soustavy.
3. U poskytovaných sl žeb každý provozovatel přepravní
soustavy pravidelně, průběžně, živatelsky sroz mitelným a
standardizovaným způsobem zveřejň je pro všechny
významné body, včetně vst pů a výst pů, číselné údaje o
technické, sml vní a dost pné kapacitě.
4. Významné body v přepravní so stavě, pro které se m sí
údaje zveřejňovat, schválí přísl šné orgány po konzultaci s
živateli sítě.
5. Provozovatelé přepravních soustav vždy zveřejň jí
informace vyžadované tímto nařízením smysl plným,
kvantifikovatelně jasným, snadno příst pným a
nediskriminačním způsobem.
6. Provozovatelé přepravních soustav zveřejň jí předběžné a
následné informace o nabídce a poptávce vycházející z
nominací, výhledů a realizovaných toků do soustavy a z ní.
Národní reg lační orgán zajišť je, aby všechny tyto
informace byly zveřejněny. Zveřejňované informace jsou
stejně podrobné jako informace dost pné provozovateli
přepravní soustavy.
Provozovatelé přepravních soustav zveřejň jí přijatá
opatření, jakož i náklady a příjmy vzniklé při vyrovnávání
soustavy.
Dotčení účastníci trhu poskyt jí provozovatelům
přepravních soustav údaje podle tohoto článk .
Článek 19
Požadavky na transparentnost, pokud jde o skladovací
zařízení a zařízení LNG
1. Provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení
zveřejní podrobné údaje o nabízených sl žbách a
platňovaných podmínkách společně s technickými údaji,
které živatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení
potřeb jí k získání účinného příst p k zařízením LNG a
skladovacím zařízením.
2. U poskytovaných sl žeb provozovatelé zařízení LNG a
skladovacího zařízení pravidelně, průběžně, živatelsky
sroz mitelným a standardizovaným způsobem zveřejň je
číselné údaje o sml vní a dost pné kapacitě skladovacích
zařízení a zařízení LNG.
3. Provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení vždy
zveřejní informace vyžadované tímto nařízením
smysl plným, kvantifikovatelně jasným, snadno příst pným
a nediskriminačním způsobem.
4. Provozovatelé zařízení LNG a skladovacího zařízení
zveřejní množství zemního plynu v každém skladovacím
zařízení nebo zařízení LNG, nebo ve sk pině skladovacích
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[267]
zařízení, pokud to odpovídá způsob , jakým je zajišťován
příst p pro živatele sítě, vtláčení a těžby a dostupnou
kapacitu skladovacího zařízení a zařízení LNG, včetně
zařízení, k nimž třetí osoby nemají příst p. Tyto informace se
rovněž sděl jí provozovatelům přepravních soustav, kteří je
zveřejň jí v so hrnné podobě pro soustavu nebo
podsoustavu, jež jsou vymezeny podle přísl šných bodů.
Tyto informace se akt aliz jí alespoň jednou denně.
V případech, ve kterých je živatel skladovacího zařízení jeho
jediným živatelem, může předložit národním reg lačním
orgán odůvodněno žádost o důvěrné zpracování údajů
vedených v prvním pododstavci. Pokud národní reg lační
orgán dospěje k závěr , že tato žádost je odůvodněná,
zejména s ohledem na nutnost zajistit rovnováh mezi zájmy
legitimní ochrany obchodního tajemství, jehož zpříst pnění
by mohlo nepříznivě ovlivnit celkovou obchodní strategii
živatele skladovacího zařízení, s cílem vytvořit konk renční
vnitřní trh se zemním plynem, může provozovateli
skladovacího zařízení možnit po dobu maximálně jednoho
roku nezveřejňovat údaje vedené v prvním pododstavci.
Dr hým pododstavcem není dotčena povinnost sdělit
informace provozovatelům přepravních soustav a povinnost
těchto provozovatelů tyto informace zveřejnit podle prvního
pododstavce s výjimko případů, kdy jsou údaje v so hrnné
podobě totožné s údaji o jednotlivých skladovacích zařízení,
jejichž nezveřejnění schválil národní reg lační orgán.
5. Aby byly zajištěny průhledné, objektivní a nediskriminační
sazby a snadněno účinné vy žívání infrastruktury, zveřejní
provozovatelé zařízení LNG a skladovacích zařízení nebo
přísl šné reg lační orgány dostatečně podrobné informace o
stanovování, metodách výpočt a str kt ře sazeb za
infrastrukturu s reg lovaným příst pem třetích stran.
Článek 20
Záznamy vedené provozovateli soustav
Provozovatelé přepravní soustavy, provozovatelé
skladovacích zařízení a provozovatelé zařízení LNG
chovávají po dobu pěti let pro potřeby vnitrostátních
orgánů, včetně národních reg lačních orgánů, vnitrostátních
orgánů pro hospodářsko so těž a Komise záznamy s
veškerými informacemi vedenými v článcích 18 a 19 a v
části 3 přílohy I.
Článek 21
Pravidla vyrovnávání a vyrovnávací poplatky
1. Pravidla vyrovnávání se stanoví spravedlivým,
nediskriminačním a transparentním způsobem a vycházejí z
objektivních kritérií. Pravidla vyrovnávání odrážejí sk tečné
potřeby soustavy s přihlédn tím ke zdrojům, které má
provozovatel přepravní soustavy k dispozici. Pravidla
vyrovnávání mají tržní základ.
2. Aby živatelé sítě měli možnost přijmo t včasná nápravná
opatření, poskyt jí provozovatelé přepravních soustav
dostatečné, včasné a spolehlivé on-line informace o stavu
vyrovnávání u jednotlivých živatelů sítě.
Úroveň poskytovaných informací odráží úroveň informací,
které má provozovatel přepravní soustavy k dispozici, a
zúčtovací období, za něž jsou vyrovnávací poplatky
vypočteny.
Poskytování informací podle tohoto odstavce se
nezpoplatň je.
3. Vyrovnávací poplatky v nejvyšší možné míře odrážejí
náklady, přičemž zároveň živatelům sítě poskyt jí vhodné
pobídky k vyrovnání jejich dodávek a odběrů zemního plynu.
Zabraň jí křížovým dotacím mezi živateli sítě a nebrání
vstupu nových účastníků na trh.
Přísl šné orgány nebo případně provozovatel přepravní
soustavy zveřejň jí metodiky výpočt vyrovnávacích
poplatků a konečných sazeb.
4. Členské státy zajistí, aby provozovatelé přepravních
soustav usilovali o harmonizaci režimů vyrovnávání a
zefektivnění struktur a úrovní poplatků za vyrovnávání za
účelem snadnění obchodování se zemním plynem.
Článek 22
Obchodování s právy na kapacitu
Každý provozovatel přepravní soustavy, skladovacího
zařízení a zařízení LNG činí přiměřené kroky, aby možnil
volné obchodování s právy na kapacitu a aby transparentním
a nediskriminačním způsobem tomuto obchodování
napomáhal. Každý takový provozovatel vypracuje
harmonizované přepravní smlouvy a smlouvy o po žívání
zařízení LNG a skladovacího zařízení a postupy k nim pro
primární trh, aby usnadnil sek ndární obchodování s
kapacitou, a zná převod primárních práv na kapacitu, je-li
mu to živatelem sítě oznámeno.
Harmonizované přepravní smlouvy, smlouvy o po žívání
zařízení LNG a skladovacího zařízení a postupy k nim se
oznam jí reg lačním orgánům.
Článek 23
Rámcové pokyny
1. V rámcových pokynech, kterými se stanoví minimální
st peň harmonizace požadované pro dosažení cílů tohoto
nařízení, jsou případně rovněž rčeny:
a) podrobné údaje o sl žbách pro příst p třetích osob včetně
druhu, trvání a ostatních náležitostí těchto sl žeb podle
článk 14 a 15;
b) podrobné údaje o zásadách pro mechanismy přidělování
kapacity a platňování post pů pro řízení překročení
kapacity v případě sml vního překročení kapacity podle
článk 16 a 17;
c) podrobné údaje o poskytování informací a vymezení
technických údajů, které živatel sítě potřeb je k získání
účinného příst p k síti, a rčení všech významných bodů z
důvod požadavků na transparentnost, včetně informací, které
se o všech významných bodech zveřejň jí, a časového plán
zveřejňování těchto informací v souladu s článkem 18 a 19;
d) podrobné údaje o metodice stanovování sazeb v
souvislosti s přeshraničním obchodem se zemním plynem v
souladu s článkem 13; a
e) podrobné údaje týkající se oblastí vedených v čl. 8 odst. 6.
Za tím účelem vede Komise konzultace s agenturou a se sítí
ENTSO pro zemní plyn.
2. Rámcové pokyny týkající se záležitostí vedených v odst. 1
písm. a), b) a c) jsou stanoveny v příloze, pokud jde o
provozovatele přepravní soustavy.
Komise může přijmo t rámcové pokyny vedené v odstavci
1 tohoto článk a změnit rámcové pokyny vedené v
písmenech a), b) a c) zmíněného odstavce. Tato opatření, jež
mají za účel změnit jiné než podstatné prvky tohoto nařízení,
včetně jeho doplněním, se přijímají reg lativním postupem s
kontrolou podle čl. 28 odst. 2.
3. Po žití a změna rámcových pokynů přijatých na základě
tohoto nařízení odráží rozdíly mezi jednotlivými
vnitrostátními plynárenskými soustavami, a proto nejsou
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[268]
vyžadovány na úrovni Společenství jednotné podmínky pro
příst p třetích osob. Přesto mohou rámcové pokyny stanovit
minimální požadavky, jež je třeba splnit pro dosažení
nediskriminačních a transparentních podmínek příst p k
so stavě nezbytných pro vnitřní trh se zemním plynem,
které lze poté platňovat s ohledem na rozdíly mezi
vnitrostátními plynárenskými soustavami.
Článek 24
Reg lační orgány
Při výkon svých povinností podle tohoto nařízení zajišť jí
reg lační orgány soulad s tímto nařízením a s rámcovými
pokyny přijatými podle článk 23.
Tyto orgány spol prac jí vhodným způsobem navzájem
mezi sebou a s
Komisí a agenturou v souladu s kapitolou VIII směrnice
2009/73/ES.
Článek 25
Poskytování informací
Členské státy a reg lační orgány poskytnou na žádost Komisi
veškeré potřebné informace pro účely článk 23.
Pro poskytn tí informací stanoví Komise přiměřeno lhůt ,
přičemž přihlédne ke složitosti požadovaných informací a k
jejich naléhavosti.
Článek 26
Právo členských států na stanovení podrobnějších opatření
Tímto nařízením nejsou dotčena práva členských států
zachovat nebo zavést opatření obsah jící podrobnější
stanovení, než ta, která jsou uvedena v tomto nařízení nebo
v rámcových pokynech podle článk 23.
Článek 27
Sankce
1. Členské státy stanoví sankce za por šení stanovení
tohoto nařízení a přijmo veškerá nezbytná opatření pro
zajištění jejich provádění. Stanovené sankce m sí být účinné,
přiměřené a odraz jící. Členské státy oznámí tato stanovení
odpovídající stanovením podle nařízení (ES) č. 1775/2005
Komisi do 1. července 2006 a neprodleně jí oznámí veškeré
následné změny, které se jich týkají. ►C2 Členské státy
oznámí tato stanovení, která neodpovídají stanovením
podle nařízení (ES) č. 1775/2005, Komisi do 3. března 2011
a neprodleně jí oznámí veškeré následné změny, které se jich
týkají.◄
2. Sankce stanovené podle odstavce 1 nejsou trestněprávní
povahy.
Článek 28
Projednávání ve výbor
1. Komisi je nápomocen výbor zřízený článkem 51 směrnice
2009/73/ES.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, po žije se čl. 5a odst. 1 až
4 a článek 7 rozhodn tí 1999/468/ES s ohledem na článek 8
zmíněného rozhodn tí.
Článek 29
Zpráva Komise
Komise sleduje provádění tohoto nařízení. Ve své zprávě
podle čl. 52 odst. 6 směrnice 2009/73/ES Komise rovněž
uvede zk šenosti získané při po žívání tohoto nařízení.
Zpráva zejména přezko má, do jaké míry bylo nařízení
úspěšné při zajišťování nediskriminačních a náklady
odrážejících podmínek příst p k so stavě u plynárenských
přepravních soustav, a přispělo tak zákazníkům k možnosti
volby na dobře f ng jícím vnitřním trhu a k dlo hodobé
bezpečnosti dodávek. V případě potřeby se zpráva doplní
vhodnými návrhy nebo dopor čeními.
Článek 30
Výjimky
Toto nařízení se nepo žije na:
a) plynárenské přepravní soustavy v členských státech po
dobu trvání výjimek dělených podle článk 49 směrnice
2009/73/ES;
b) novou infrastrukturu, tedy propojovací vedení, zařízení
LNG a skladovací zařízení a významná zvýšení kapacity
stávající infrastruktur a změny infrastruktur, které možň jí
rozvoj nových zdrojů dodávek plynu, jak je uvedeno v čl. 36
odst. 1 a 2 směrnice 2009/73/ES, které jsou vyňaty z
působnosti článků 9, 14, 32, 33, 34 nebo čl. 41 odst. 6, 8 a 10
vedené směrnice, pokud jsou vyňaty z stanovení
vedených v tomto písmeni, s výjimko čl. 19 odst. 4 tohoto
nařízení; nebo
c) plynárenské přepravní soustavy, kterým byly děleny
výjimky podle článk 48 směrnice 2009/73/ES.
Pokud jde o první pododstavec písm. a) členské státy, kterým
byly děleny výjimky podle článk 49 směrnice 2009/73/ES,
mohou požádat Komisi o přechodno výjimk od po žití
tohoto nařízení až na dobu dvou let ode dne, k něm ž
výjimka vedená v tomto písmen pozbude platnosti.
Článek 31
Zr šení
Nařízení ES č. 1775/2005 se zr š je ode dne 3. března 2011.
Odkazy na zr šené nařízení se považ jí za odkazy na toto
nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženo v
příloze II.
Článek 32
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení
v Úředním věstníku Evropské unie.
▼C1
Той се прилага от 3 март 2011 г.
▼B
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo po žitelné
ve všech členských státech.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[269]
S m ě r n i c e E v r o p s k é h o p a r l a m e n t u a R a d y 2 0 0 9 / 7 3 / E S
ze dne 13. července 2009 o společných pravidlech pro vnitřní trh se
zemním plynem a o zrušení směrnice 2003/55/ES (vybraná ustanovení)
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
1. Tato směrnice stanoví společná pravidla pro přeprav ,
distribuci, dodávk a skladování zemního plynu. Stanoví
pravidla týkající se organizace a f ngování odvětví zemního
plynu, příst p na trh, kritérií a post pů pro dělování
povolení pro přeprav , distribuci, dodávky a skladování
zemního plynu, jakož i pravidla pro provozování soustav.
2. Pravidla, která tato směrnice stanoví pro zemní plyn,
včetně zkapalněného zemního plynu (LNG), se
nediskriminačním způsobem po žijí rovněž na bioplyn a jiné
druhy plynu z biomasy nebo další druhy plynu, pokud je
technicky možné bezpečně tyto druhy plynu vtlačovat a
přepravovat soustavou zemního plynu.
Článek 2
Definice
Pro účely této směrnice se roz mí:
1. "plynárenským podnikem" fyzická nebo právnická osoba,
která vykonává alespoň jednu z těchto f nkcí: výroba,
přeprava, distribuce, dodávky, nák p nebo skladování
zemního plynu, včetně LNG, a která zajišť je obchodní,
technické nebo údržbářské úkoly so visející s těmito
funkcemi, s výjimko konečných spotřebitelů;
2. "těžební plynovodní sítí" potr bí nebo potr bní síť
provozovaná nebo zkonstr ovaná jako so část projektu na
výrob (těžb ) ropy nebo plynu nebo po žívaná k přepravě
zemního plynu z jednoho nebo více těžebních míst tohoto
typu do zpracovatelského závod nebo terminál anebo
konečného přístavního terminál ;
3. "přepravo " přeprava zemního plynu sítí tvořeno
zejména vysokotlakými plynovody, nikoli těžebními
plynovody ani částmi vysokotlakých plynovodů po žívaných
především v rámci místní distribuce zemního plynu pro jeho
dopravu k zákazníkům, ale nikoli pro dodávk .
4. "provozovatelem přepravní soustavy" fyzická nebo
právnická osoba, která provádí přeprav a odpovídá za
provoz, údržb a v případě potřeby za rozvoj přepravní
soustavy v dané oblasti a případně za její propojení s jinými
soustavami a za zabezpečení dlo hodobé schopnosti
soustavy uspokojovat přiměřeno poptávk po přepravě
plynu;
5. "distrib cí" přeprava zemního plynu místními nebo
oblastními potr bními sítěmi s cílem jeho dodávek
zákazníkům, avšak s vylo čením dodávek samotných;
6. "provozovatelem distrib ční soustavy" fyzická nebo
právnická osoba, která provádí distribuci a odpovídá za
provoz, údržb a v případě potřeby za rozvoj distrib ční
soustavy v dané oblasti, a případně za její propojení s jinými
soustavami a za zabezpečení dlo hodobé schopnosti
soustavy uspokojovat přiměřeno poptávk po distribuci
plynu;
7. "dodávkami" prodej, včetně dalšího prodeje, zemního
plynu, včetně LNG, zákazníkům;
8. "dodavatelským podnikem" fyzická nebo právnická osoba,
která provádí dodávky;
9. "skladovacím zařízením" zařízení po žívané pro
skladování zemního plynu, které patří plynárenském
podniku nebo jím je provozováno, včetně zařízení LNG
po žívaného pro skladování, avšak s výjimko části
po žívané pro výrobní činnosti a s výjimko zařízení
vyhrazeného výhradně pro provozovatele přepravní
soustavy při plnění jejich úkolů;
10. "provozovatelem skladovacího zařízení" fyzická nebo
právnická osoba, která provádí skladování a odpovídá za
provoz skladovacího zařízení;
11. "zařízením LNG" terminál, který se po žívá pro
zkapalnění zemního plynu nebo dovoz, vyložení a
znov zplynování LNG a které zahrnuje pomocné sl žby a
prozatímní skladování nezbytné k znov zplynování a k
následném dodání do přepravní soustavy, avšak nezahrnuje
žádno část terminálů LNG po žívano ke skladování;
12. "provozovatelem zařízení LNG" jakákoli fyzická nebo
právnická osoba, která provádí zkapalnění zemního plynu,
nebo dovoz, vykládání a znov zplynování LNG a odpovídá za
provoz zařízení LNG;
13. "soustavou" jakákoli přepravní nebo distrib ční síť,
zařízení LNG nebo skladovací zařízení, která patří
plynárenském podniku nebo je plynárenským podnikem
provozována, včetně skladování v potr bí, a její zařízení
poskyt jící pomocné sl žby, jakož i zařízení podniků ve
sk pině nezbytná pro zajištění příst p k přepravě,
distribuci a LNG;
14. "pomocnými sl žbami" všechny sl žby potřebné k
příst p k přepravní nebo distrib ční síti nebo zařízení LNG,
skladovacím zařízením nebo k jejich provozování, včetně
zařízení pro vyrovnávání zatížení soustavy, smíchávání a
vstřikování inertních plynů, s výjimko zařízení vyhrazených
výhradně pro provozovatele přepravní soustavy při plnění
jejich úkolů;
15. "skladováním v potr bí" skladování plynu stlačením v
plynárenských přepravních a distrib čních so stavách, s
výjimko zařízení vyhrazených výhradně pro provozovatele
přepravní soustavy při plnění jejich úkolů;
16. "propojenou soustavou" několik soustav, které jsou
navzájem propojeny;
17. "propojovacím vedením" dálkový přepravní plynovod,
který překrač je nebo přesah je hranice mezi členskými
státy výhradně za účelem propojení vnitrostátních
přepravních soustav daných členských států;
18. "přímým vedením" potr bí pro přeprav zemního plynu
doplň jící propojenou soustavu;
19. "integrovaným plynárenským podnikem" vertikálně nebo
horizontálně integrovaný podnik;
20. "vertikálně integrovaným podnikem" plynárenský
podnik nebo skupina plynárenských podniků, v nichž je tatáž
osoba oprávněna nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to
přímo nebo nepřímo, vykonávat kontrolu, a v nichž podnik
nebo skupina podniků vykonává alespoň jednu z f nkcí
přepravy, distribuce, LNG nebo skladování a alespoň jednu z
f nkcí výroby (těžby) nebo dodávek zemního plynu;
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[270]
21. "horizontálně integrovaným podnikem" podnik
vykonávající alespoň jednu z f nkcí výroby, přepravy,
distribuce, dodávek nebo skladování zemního plynu a další
funkci, která neso visí se zemním plynem;
22. "podnikem ve sk pině" podnik ve sk pině ve smyslu
článk 41 sedmé směrnice Rady 83/349/EHS ze dne 13.
června 1983, založené na čl. 44 odst. 2 písm. g) Smlouvy, o
konsolidovaných účetních závěrkách, nebo přidr žený
podnik ve smyslu čl. 33 odst. 1 vedené směrnice nebo
podnik patřící stejným podílníkům;
23. " živatelem soustavy" fyzická nebo právnická osoba
dodávající do soustavy nebo odebírající ze soustavy;
24. "zákazníkem" velkoodběratel a konečný spotřebitel
zemního plynu a plynárenský podnik, který nakupuje zemní
plyn;
25. "zákazníkem v domácnosti" zákazník nak p jící zemní
plyn pro vlastní potřeb v domácnosti;
26. "zákazníkem mimo domácnost" zákazník nak p jící
zemní plyn, který není rčen pro vlastní potřeb v
domácnosti;
27. "konečným spotřebitelem" zákazník nak p jící zemní
plyn pro vlastní potřeb ;
28. "oprávněným zákazníkem" zákazník, který může volně
nakupovat zemní plyn od dodavatele, jehož si zvolí, ve
smyslu článk 37;
29. "velkoodběratelem" fyzická nebo právnická osoba, jiná
než provozovatel přepravní nebo distrib ční soustavy, která
nakupuje zemní plyn pro účely jeho dalšího prodeje v rámci
nebo mimo rámec soustavy, na jejímž území je usazena;
30. "dlo hodobým plánováním" plánování zásobovací a
přepravní kapacity plynárenských podniků na dlo hodobém
základě s cílem pokrýt poptávk po zemním plynu v
so stavě, zajistit různorodost zdrojů a zabezpečit dodávky
zákazníkům;
31. "vznikajícím trhem" členský stát, ve kterém první
obchodní dodávky na základě jeho první dlo hodobé
smlouvy na dodávky zemního plynu byly provedeny nejdříve
před deseti lety;
32. "bezpečností" bezpečnost dodávek zemního plynu a
technická bezpečnost.
33. "novou infrastrukturou" infrastruktura, která není
dokončena ke dni 4. srpna 2003;
34. "smlouvou na dodávky zemního plynu" smlouva o
dodávkách zemního plynu, která však nezahrnuje derivát na
zemní plyn;
35. "derivátem na zemní plyn" finanční nástroj vedený v
bodech 5, 6 nebo 7 oddíl C přílohy I směrnice Evropského
parlamentu a Rady 2004/39/ES ze dne 21. dubna 2004 o
trzích finančních nástrojů, pokud se daný nástroj týká
zemního plynu;
36. "kontrolou" jakákoli práva, smlouvy nebo jiné
prostředky, které jednotlivě nebo společně a s ohledem na
dané sk tečnosti nebo právní předpisy poskyt jí možnost
platnění rozhod jícího vlivu v rčitém podniku, zejména na
základě:
a) vlastnických práv nebo práv žívání všech aktiv podniku
nebo jejich části;
b) práv nebo smluv, které poskyt jí rozhod jící vliv na
složení, hlasování nebo rozhodování orgánů podniku.
[…]
Článek 4
Udělování povolení
1. Je-li pro výstavb nebo provozování plynárenského
zařízení n tné povolení (například licence, povolení,
koncese, souhlas nebo schválení), dělí členské státy nebo
jimi rčené přísl šné orgány povolení pro výstavb nebo
provozování takových zařízení, potr bí a so visejícího
vybavení na svém území v souladu s odstavci 2 až 4. Členské
státy nebo jimi rčené přísl šné orgány mohou rovněž
dělovat na stejném základě povolení pro dodávky zemního
plynu a povolení pro velkoodběratele.
2. Pokud mají členské státy systém dělování povolení,
stanoví cíl a nediskriminační kritéria, které má splnit podnik
žádající o povolení pro výstavb nebo provozování
plynárenských zařízení nebo podnik žádající o povolení
dodávat zemní plyn. Nediskriminační kritéria a postupy pro
dělování povolení se zveřejň jí. Členské státy zajistí, aby
řízení, v němž se děl je povolení pro zařízení, plynovody a
so visející vybavení, v případě potřeby zohledňovalo
význam projektu pro vnitřní trh se zemním plynem.
3. Členské státy zajistí, aby důvody pro odmítn tí dělení
povolení byly objektivní a nediskriminační a aby byly
sděleny žadateli. Důvody odmítn tí jsou pro informaci
oznamovány Komisi. Členské státy zavedou postup, který
možní žadateli podat proti takovým odmítn tím opravný
prostředek.
4. Při rozvoji nově zásobovaných oblastí a v zájm
efektivního provozu obecně a aniž je dotčen článek 38,
mohou členské státy odepřít dělení dalšího povolení k
výstavbě nebo provozování distrib čních potr bních soustav
v rčité oblasti, pokud jsou v této oblasti tyto potr bní
soustavy vyb dovány nebo jsou navrženy k výstavbě a
pokud stávající nebo navrhovaná kapacita není vy žita.
[…]
Článek 6
Regionální solidarita
1. K zajištění bezpečných dodávek zemního plynu na vnitřní
trh budou členské státy spolupracovat, aby podpořily
regionální a dvoustrannou solidaritu.
2. Tato spol práce se vztahuje na situace, které v
krátkodobém horizontu vedou nebo mohou vést k vážném
nar šení dodávek do členského stát . Tato spol práce
zahrnuje:
a) koordinaci vnitrostátních no zových opatření vedených
v článk 8 směrnice Rady 2004/67/ES ze dne 26. dubna
2004 o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního
plynu;
b) stanovení a v případě potřeby rozvoj a modernizaci
propojení elektroenergetických a plynárenských sítí; a
c) podmínky a praktické postupy vzájemné pomoci.
3. Komise a ostatní členské státy jsou o této spol práci
průběžně informovány.
4. Komise může pro regionální spol práci založeno na
solidaritě přijmo t rámcové pokyny. Tato opatření, jež mají
za účel změnit jiné než podstatné prvky této směrnice jejím
doplněním, se přijímají reg lativním postupem s kontrolou
podle čl. 51odst. 3.
[…]
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[271]
Článek 13
Úkoly provozovatelů přepravních soustav, skladovacích
zařízení nebo zařízení LNG
1. Každý provozovatel přepravní soustavy, skladovacího
zařízení nebo zařízení LNG:
a) provozuje, drž je a rozvíjí za přijatelných hospodářských
podmínek bezpečnost, spolehlivost a účinnost přepravních
soustav, skladovacích zařízení nebo zařízení LNG s cílem
zajistit otevřenost trhu, s řádným ohledem na životní
prostředí a při zajištění přiměřených prostředků ke splnění
povinností týkajících se poskytování sl žeb;
b) zajišť je nediskriminaci mezi živateli soustavy nebo
rčitými kategoriemi živatelů soustavy, zejména pokud jde
o zvýhodňování podniků ve své sk pině;
c) poskytuje všem jiným provozovatelům přepravní
soustavy, skladovacího zařízení, zařízení LNG nebo
distrib ční soustavy dostatečné informace s cílem zajistit,
aby přeprava a skladování zemního plynu probíhaly
způsobem, který je sl čitelný s bezpečným a účinným
provozem propojené soustavy; a
d) poskytuje živatelům soustavy informace, které potřeb jí
pro účinný příst p k so stavě.
2. Každý provozovatel přepravní soustavy vybuduje
dostatečno přeshraniční kapacitu za účelem integrace
evropské přepravní infrastruktury, která bude splňovat
veškeré z hospodářského hlediska přijatelné a technicky
proveditelné požadavky na kapacity a zároveň zohledňovat
bezpečnost dodávek zemního plynu.
3. Pravidla přijatá provozovateli přepravních soustav pro
vyrovnávání přepravní soustavy zemního plynu m sí být
objektivní, transparentní a nediskriminační, včetně pravidel
pro poplatky za energetickou nerovnováh účtované
živatelům jejich soustavy. Podmínky poskytování těchto
sl žeb provozovateli přepravní soustavy, včetně pravidel a
sazeb, se stanoví podle metodiky, která m sí být v souladu s
čl. 41 odst. 6, nediskriminačním a náklady odrážejícím
způsobem, a zveřejní se.
4. Reg lační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské
státy, mohou požadovat, aby provozovatelé přenosových
soustav dodržovali minimální normy pro údržb a rozvoj
přenosové soustavy, včetně propojovací kapacity.
5. Provozovatelé přepravní soustavy m sí získávat energii,
kterou po žívají k vykonávání svých f nkcí, v souladu s
transparentními, nediskriminačními a tržními postupy.
[…]
Článek 15
Oddělení vlastníka přepravní soustavy a provozovatele
skladovacího zařízení
1. Byl-li rčen nezávislý provozovatel soustavy, m sí být
vlastník přepravní soustavy a provozovatel skladovacího
zařízení, kteří jsou so částí vertikálně integrovaných
podniků, nezávislí, přinejmenším pokud jde o jejich právní
formu, organizaci a rozhodování, na ostatních činnostech,
které neso visejí s přepravo , distrib cí a skladováním.
Tento článek se po žije pouze na skladovací zařízení, která
jsou technicky nebo hospodářsky nezbytná k poskytování
účinného příst p k so stavě pro účely dodávek zákazníkům
podle článk 33.
2. Pro zajištění nezávislosti vlastníka přepravní soustavy a
provozovatele skladovacího zařízení podle odstavce 1 platí
tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení vlastníka přepravní soustavy a
provozovatele skladovacího zařízení nesmějí mít účast na
těch podnikových str kt rách integrovaného plynárenského
podniku, které přímo či nepřímo odpovídají za každodenní
provoz výroby (těžby) a dodávek zemního plynu;
b) je třeba přijmo t vhodná opatření zajišť jící, aby byly
brány v úvah odborné zájmy osob odpovědných za řízení
vlastníka přepravní soustavy a provozovatele skladovacího
zařízení, a to způsobem, jímž je zajištěno, že jsou schopny
jednat nezávisle;
c) provozovatel skladovacího zařízení má účinná
rozhodovací práva nezávislá na integrovaném plynárenském
podniku, pokud jde o aktiva potřebná pro provoz, údržb
nebo rozvoj skladovacího zařízení. Tím není vylo čena
existence vhodných koordinačních mechanismů zajišť jících
ochranu práv mateřské společnosti na dohled nad řízením a
hospodařením, pokud jde o návratnost aktiv v dceřiné
společnosti, která jsou nepřímo reg lována v souladu s čl. 41
odst. 6. To možň je mateřské společnosti zejména
schvalovat roční finanční plán nebo jakýkoli rovnocenný
nástroj provozovatele skladovacího zařízení a stanovovat
pa šální limity pro úroveň zadl ženosti své dceřiné
společnosti. Ne možň je to mateřské společnosti vydávat
pokyny týkající se běžného provozu, ani pokud jde o
jednotlivá rozhodn tí týkající se výstavby nebo modernizace
skladovacích zařízení, která nepřekrač jí podmínky
schváleného finančního plán nebo jakéhokoli rovnocenného
nástroje; a
d) vlastník přepravní soustavy a provozovatel skladovacího
zařízení vyprac jí program shody, který stanoví opatření
přijímaná za účelem vylo čení diskriminačního chování, a
zajistí dostatečné sledování plnění tohoto programu.
Program shody stanoví konkrétní povinnosti zaměstnanců
potřebné pro splnění těchto cílů. Osoba nebo subjekt
pověřený sledováním programu shody předkládá
reg lačním orgán výroční zpráv , která obsahuje popis
přijatých opatření a která se zveřejň je.
3. Komise může přijmo t rámcové pokyny k zajištění
úplného a účinného dodržování odstavce 2 tohoto článk ze
strany vlastníka přepravní soustavy a provozovatele
skladovacího zařízení. Tato opatření, jež mají za účel změnit
jiné než podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se
přijímají reg lativním postupem s kontrolou podle čl. 51
odst. 3.
[…]
Článek 33
Příst p ke skladování
1. Pro organizaci příst p ke skladovacím zařízením a
skladování v potr bí, je-li to technicky nebo hospodářsky
nezbytné k poskytování účinného příst p k so stavě pro
účely dodávek zákazníkům, jakož i pro organizaci příst p k
pomocným sl žbám mohou členské státy zvolit b ď jeden z
post pů vedených v odstavcích 3 a 4, nebo oba. Tyto
postupy se platň jí v souladu s objektivními,
transparentními a nediskriminačními kritérii.
Reg lační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské
státy vymezí a zveřejní kritéria, která možní stanovit, jaký
režim příst p se po žije pro skladovací zařízení a skladování
v potr bí. Členské státy zveřejní nebo provozovatelům
skladovacího zařízení a přepravní soustavy loží povinnost,
aby zveřejnili, která skladovací zařízení nebo které jejich části
a které skladování v potr bí jsou nabízeny podle různých
post pů vedených v odstavcích 3 a 4.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[272]
Povinností uvedenou v dr hé větě dr hého pododstavce
není dotčeno právo volby, jež členským státům přiznává
první pododstavec.
2. Odstavec 1 se nevztahuje na pomocné sl žby a prozatímní
skladování, které se týkají zařízení LNG a které jsou nezbytné
k procesu znov zplynování a následného dodání do
přepravní soustavy.
3. V případě sjednaného příst p přijmo členské státy nebo
pokud tak členský stát stanovil jeho reg lační orgány,
nezbytná opatření, aby plynárenským podnikům a
oprávněným zákazníkům z oblasti pokryté propojenou
soustavou nebo mimo ni možnily sjednat příst p ke
skladovacím zařízením a skladování v potr bí, je-li to
technicky nebo hospodářsky nezbytné k poskytování
účinného příst p k so stavě, jakož i pro organizaci příst p
k jiným pomocným sl žbám. Strany jsou povinny sjednat
svůj příst p ke skladování, skladování v potr bí a jiným
pomocným sl žbám v dobré víře.
Smlouvy o příst p ke skladování, skladování v potr bí a
jiným pomocným sl žbám se sjednávají s odpovídajícím
provozovatelem skladovacího zařízení nebo plynárenským
podnikem. Reg lační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo
členské státy požad jí, aby provozovatelé skladovacího
zařízení a plynárenské podniky zveřejnili své hlavní
obchodní podmínky pro vy žívání skladování, skladování v
potr bí a jiných pomocných sl žeb do 1. ledna 2005 a poté
každý rok.
Vypracovávání podmínek vedených ve dr hém pododstavci
konz lt jí provozovatelé skladovacích zařízení a
plynárenské podniky s živateli soustavy.
4. Reg lační orgány, stanoví-li tak členský stát, nebo členské
státy, které zvolí reg lovaný příst p, přijmo nezbytná
opatření, aby poskytly plynárenským podnikům a
oprávněným zákazníkům z oblasti pokryté propojenou
soustavou nebo mimo ni právo příst p ke skladování,
skladování v potr bí a jiným pomocným službám na základě
zveřejněných sazeb nebo jiných podmínek a povinností pro
po žívání daného skladování nebo skladování v potr bí, je-li
to technicky nebo hospodářsky nezbytné k poskytování
účinného příst p k so stavě, jakož i pro organizaci příst p
k jiným pomocným sl žbám Reg lační orgány, stanoví-li tak
členský stát, nebo členské státy, konz lt jí vypracovávání
těchto sazeb nebo metod pro jejich stanovení s živateli
soustavy. Toto právo příst p může být oprávněným
zákazníkům poskytnuto tím, že se jim možní zavřít
smlouvy na dodávky s konk renčními plynárenskými
podniky jinými než vlastníkem nebo provozovatelem
soustavy nebo podnikem ve sk pině.
Článek 34
Příst p k těžebním plynovodním sítím
1. Členské státy přijmo nezbytná opatření, aby zajistily, že
plynárenské podniky a oprávnění zákazníci bez ohledu na to,
kde se nacházejí, byli schopni získat příst p k těžebním
plynovodním sítím, včetně zařízení poskyt jících technické
sl žby spojené s tímto příst pem, v souladu s tímto článkem,
s výjimko částí těch sítí a zařízení, které jsou po žívány pro
místní těžební činnosti na nalezišti, kde je plyn těžen. Tato
opatření se oznam jí Komisi v souladu s článkem 54.
2. Příst p vedený v odstavci 1 je poskytován způsobem
rčeným členským státem v souladu s odpovídajícími
právními nástroji. Členské státy platň jí cíle spravedlivého
a otevřeného příst p , dosažení konk renčního trhu se
zemním plynem a ochrany před zne žíváním dominantního
postavení, s přihlédn tím k bezpečnosti a pravidelnosti
dodávek, objemu, který je nebo může být celkově dost pný, a
k ochraně životního prostředí. V úvah je možné vzít:
a) nezbytnost odmítno t příst p, pokud existuje
nesl čitelnost technických specifikací, kterou nelze
přiměřeným způsobem překonat;
b) nezbytnost zabránit obtížím, které nelze přiměřeným
způsobem překonat a které by mohly nepříznivě ovlivnit
efektivitu so časné a plánované b do cí výroby (těžby)
hlovodíků, včetně nalezišť s nízko ekonomickou
návratností;
c) nezbytnost respektovat řádně odůvodněné přiměřené
potřeby vlastníka nebo provozovatele těžební plynovodní
sítě ohledně dopravy a zpracování plynu a zájmy všech
ostatních živatelů těžební plynovodní sítě nebo
so visejících zpracovatelských nebo manip lačních zařízení,
které by mohly být dotčeny; a
d) nezbytnost platňovat vnitrostátní právní a správní
předpisy týkající se dělování povolení k výrobě (těžbě)
nebo rozvoji těžební plynovodní sítě v souladu s právem
Společenství.
3. Členské státy zajistí, aby byl zaveden postup pro řešení
sporů, včetně orgán nezávislého na stranách s příst pem ke
všem důležitým informacím, který možní rychlé vyřešení
sporů týkajících se příst p k těžebním plynovodním sítím, s
přihlédn tím ke kritériím vedeným v odstavci 2 a k počt
stran, které mohou být zapojeny do sjednávání příst p k
těmto sítím.
4. V případě přeshraničních sporů se po žije postup pro
řešení sporů toho členského stát , do jehož pravomoci spadá
těžební plynovodní síť, která odmítá příst p. Pokud v
přeshraničních sporech daná síť spadá do působnosti více
členských států, konz lt jí se tyto státy s cílem zajistit
jednotné platňování této směrnice.
Článek 35
Odmítn tí příst p
1. Plynárenské podniky mohou odmítno t příst p k so stavě
pro nedostatek kapacity nebo tehdy, jestliže by jim příst p k
so stavě bránil plnit povinnosti veřejné sl žby vedené v čl.
3 odst. 2, které jsou jim loženy, anebo z důvod vážných
hospodářských a finančních obtíží vyplývajících ze smluv
"ber nebo plať", s přihlédn tím ke kritériím a post pům
vedeným v článk 48 a k řešení zvoleném členským
státem podle odstavce 1 zmíněného článk . Odmítn tí m sí
být řádně odůvodněno.
2. Členské státy mohou přijmo t nezbytná opatření k
zajištění toho, aby plynárenský podnik, který odmítl příst p
k so stavě pro nedostatek kapacity nebo neexistenci
přípojky, činil potřebná zlepšení, pokud je to hospodárné
nebo pokud je potenciální zákazník ochoten za ně zaplatit.
Pokud členské státy platň jí čl. 4 odst. 4, přijmo taková
opatření.
Článek 36
Nová infrastruktura
1. Větším novým plynárenským infrastr kt rám, například
propojovacím vedení, zařízením LNG a skladovacím
zařízením mohou být na základě žádosti děleny na
vymezenou dobu výjimky z článků 9, 32, 33 a 34 a čl. 41 odst.
6, 8 a 10 za těchto podmínek:
a) investice m sí zlepšit hospodářsko so těž v dodávkách
plynu a bezpečnost dodávek;
b) úroveň rizika spojeného s investicí m sí být taková, že k
investici by bez dělení výjimky nedošlo;
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[273]
c) infrastruktura m sí být vlastněna fyzickou nebo
právnicko osobou, která je alespoň ve své právní formě
oddělena od provozovatelů soustav, v jejichž so stavách
bude infrastruktura vyb dována;
d) od živatelů dané infrastruktury budou vybírány
poplatky; a
e) výjimka nesmí být na újm hospodářské so těži nebo
efektivním f ngování vnitřního trhu se zemním plynem
nebo účinném f ngování reg lované soustavy, ke které je
infrastruktura připojena.
2. Odstavec 1 se týká rovněž významných zvýšení kapacity
stávající infrastruktury a změn infrastruktury, které
možň jí rozvoj nových zdrojů dodávek plynu.
3. Reg lační orgán vedený v kapitole VIII může v
jednotlivých případech rozhodnout o výjimkách vedených v
odstavcích 1 a 2.
4. Nachází-li se přísl šná infrastruktura na území více než
jednoho členského stát , může agentura, vydat poradní
stanovisko pro reg lační orgány dotčených členských států,
které by mohlo být základem jejich rozhodn tí, a to do dvou
měsíců od data, kdy byla u posledního reg lačního orgán
podána žádost o dělení výjimky.
Pokud všechny dotčené reg lační orgány dosáhno shody
ohledně žádosti o výjimce v průběh šesti měsíců ode dne,
kdy ji obdržel poslední reg lační orgány, inform jí o svém
rozhodn tí agenturu.
Agentura vykonává úkoly svěřené tímto článkem reg lačním
orgánům dotčeného členského stát podle tohoto článk :
a) pokud všechny přísl šné reg lační orgány nedokázaly
dosáhno t dohody do šesti měsíců ode dne, kdy žádost o
výjimk obdržel poslední z těchto reg lačních orgánů, nebo
b) pokud o to společně požádají dotčené reg lační orgány.
Všechny přísl šné reg lační orgány mohou společně
požádat, aby byla lhůta vedená v třetím pododstavci písm.
a) prodlo žena nejvýše o tři měsíce.
5. Agentura před přijetím rozhodn tí konzultuje přísl šné
reg lační orgány a žadatele.
6. Výjimka se může vztahovat k celé kapacitě nebo části
kapacity nové infrastruktury nebo stávající infrastruktury s
významně zvýšeno kapacitou.
Při rozhodování o dělení výjimky m sí být v každém
jednotlivém případě posouzena potřeba stanovit podmínky
ohledně délky trvání výjimky a nediskriminačního příst p k
infrastr kt ře. Při rozhodování o těchto podmínkách se
zejména zohlední dodatečná kapacita, která má být
vyb dována, nebo změny stávající kapacity, časový horizont
projektu a vnitrostátní podmínky.
Před poskytn tím výjimky stanoví reg lační orgán pravidla a
mechanismy pro správ a přidělování kapacity. Tato pravidla
m sí vyžadovat, aby všichni potenciální živatelé
infrastruktury byli vyzváni k tomu, aby projevili zájem na
nasmlo vání kapacity před tím, než je kapacita v nové
infrastr kt ře přidělena, a to rovněž pro vlastní potřeb .
Reg lační orgán m sí vyžadovat, aby pravidla pro řízení
překročení kapacity zahrnovala povinnost nabídno t
nevy žito kapacitu na trhu, a aby živatelé infrastruktury
byli oprávněni k obchodování se svými sml vními
kapacitami na sek ndárním trhu. Při hodnocení kritérií
vedených v odst. 1 písm. a), b) a e) tohoto článk zohlední
reg lační orgán výsledky postupu přidělování kapacity.
Rozhodn tí o výjimce, včetně podmínek vedených v
dr hém pododstavci tohoto odstavce, se řádně odůvodní a
zveřejní.
7. Bez ohledu na odstavec 3, mohou členské státy stanovit, že
jejich reg lační orgán nebo případně agentura předloží
přísl šném orgán členského stát své stanovisko k žádosti
o dělení výjimky k formálním schválení. Toto stanovisko
se zveřejní spolu s rozhodn tím.
8. Reg lační orgán předá Komisi kopii každé žádosti o
výjimk neprodleně po jejím obdržení. Přísl šný orgán
Komisi neprodleně oznámí rozhodn tí společně se všemi
důležitými informacemi, které se k něm vztah jí. Tyto
informace mohou být Komisi předloženy v so hrnné podobě,
aby mohla Komise přijmo t podložené rozhodn tí. Tyto
informace obsah jí zejména
a) přesné důvody, na jejichž základě reg lační orgán nebo
členský stát dělil nebo zamítl výjimk , spolu s odkazem na
přesný právní základ, na němž se toto rozhodn tí zakládá,
včetně finančních údajů odůvodň jících potřeb výjimky;
b) vypracovanou analýz dopadu dělení výjimky na
hospodářsko so těž a efektivní f ngování vnitřního trhu se
zemním plynem;
c) důvody pro délk trvání výjimky a podíl na celkové
kapacitě dotyčné plynárenské infrastruktury, pro kterou je
výjimka dělena;
d) výsledek konz ltací s dotčenými reg lačními orgány,
pokud se výjimka vztahuje na propojovací vedení; a
e) přínos infrastruktury k diverzifikaci dodávek plynu.
9. Ve lhůtě dvou měsíců, ode dne obdržení oznámení, může
Komise přijmo t rozhodn tí kládající reg lačním orgán ,
aby rozhodn tí o dělení výjimky změnil nebo zr šil. Pokud
si Komise vyžádá doplň jící informace, může být tato
dvo měsíční lhůta prodlo žena o další dva měsíce. Tato
dodatečná lhůta začíná běžet prvním dnem po obdržení
úplných informací. Původní dvo měsíční lhůta může být
rovněž prodlo žena se společným souhlasem Komise a
reg lačního orgán .
Nejsou-li požadované informace poskytnuty ve lhůtě
stanovené v žádosti, považ je se oznámení za vzaté zpět,
ledaže před plyn tím vedené lhůty je lhůta b ď
prodlo žena se společným souhlasem Komise a reg lačního
orgán , nebo reg lační orgán v řádně odůvodněném
prohlášení informuje Komisi, že považ je oznámení za úplné.
Reg lační orgán do jednoho měsíce splní rozhodn tí Komise
o změně nebo zr šení rozhodn tí o výjimce a vědomí o tom
Komisi.
Komise zachová důvěrnost citlivých obchodních informací.
Souhlas Komise s rozhodn tím o výjimce pozbývá účink
dva roky od jeho přijetí, pokud do té doby nezačala výstavba
infrastruktury, a pět let po jeho přijetí, pokud v té době ještě
infrastruktura nebyla uvedena do provozu, pokud Komise
nerozhodne, že veškeré zpoždění je způsobeno závažnými
překážkami mimo kontrolu osoby, jíž byla výjimka dělena.
10. Komise může přijmo t rámcové pokyny k platňování
podmínek vedených v odstavci 1 tohoto článk a ke
stanovení postupu pro platňování odstavců 3, 6, 8 a 9tohoto
článk . Tato opatření, jež mají za účel změnit jiné než
podstatné prvky této směrnice jejím doplněním, se přijímají
reg lativním postupem s kontrolou podle čl. 51 odst. 3.
[…]
Článek 48
Výjimky z platebních závazků "ber nebo plať"
1. Pokud se plynárenský podnik dostal nebo se domnívá, že
by se mohl dostat, do vážných hospodářských a finančních
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[274]
obtíží v důsledk platebních závazků "ber nebo plať",
převzatých na základě jedné nebo více smluv o nák p
plynu, může zaslat přísl šném členském stát nebo
rčeném přísl šném orgán žádost o dělení dočasné
výjimky z článk 32. Podle volby členského stát jsou žádosti
podávány podle jednotlivých případů b ď před zamítn tím
příst p k so stavě, nebo po něm. Členské státy mohou
nechat na plynárenském podniku, zda podá žádost před
zamítn tím příst p k so stavě nebo po něm. Pokud
plynárenský podnik odmítne příst p, m sí být žádost
podána neprodleně. K žádosti m sí být přiloženy veškeré
potřebné informace o povaze a rozsahu obtíží a o snahách
podnikn tých plynárenským podnikem k jejich vyřešení.
Pokud se nenabízí žádné jiné přiměřené řešení, může členský
stát nebo rčený přísl šný orgán s přihlédn tím k odstavci 3
rozhodnout o dělení výjimky.
2. Členský stát nebo rčený přísl šný orgán neprodleně
oznámí Komisi své rozhodn tí o dělení výjimky spolu se
všemi potřebnými informacemi. Tyto informace mohou být
Komisi předloženy v so hrnné podobě, aby mohla Komise
přijmo t odůvodněné rozhodn tí. Do osmi týdnů po
obdržení oznámení může Komise požádat členské státy nebo
rčené přísl šné orgány, aby změnily nebo zr šily
rozhodn tí o dělení výjimky.
Pokud dotyčný rčený reg lační orgán nebo členský stát
vedené žádosti ve lhůtě čtyř týdnů nevyhoví, přijme Komise
konečné rozhodn tí neprodleně poradním postupem podle
čl. 51 odst. 2.
Komise zachová důvěrnost citlivých obchodních informací.
3. Při rozhodování o výjimkách vedených v odstavci 1
vezme členský stát nebo rčený přísl šný orgán a Komise v
úvah zejména tato kritéria:
a) cíl, spočívající v dosažení konk renčního trhu s plynem;
b) potřeb plnit povinnosti veřejné sl žby a zajistit
bezpečnost dodávek;
c) postavení plynárenského podniku na trhu s plynem a
sk tečný stav hospodářské so těže na tomto trhu;
d) závažnost hospodářských a finančních obtíží, na které
narážejí plynárenské podniky a podniky zabývající se
přepravo nebo oprávnění zákazníci;
e) data podpisu a podmínky dané smlouvy nebo smluv,
včetně toho, do jaké míry možň jí přihlížet k vývoji trhu;
f) úsilí vynaložené při řešení problém ;
g) mír , v jaké podnik při převzetí dotyčných platebních
závazků "ber nebo plať" mohl, s ohledem na tuto směrnici,
přiměřeným způsobem předvídat, že mohou vzniknout
vážné obtíže;
h) úroveň propojení soustavy s ostatními soustavami a
st peň so činnosti těchto soustav; a
i) důsledky, jaké by mělo dělení výjimky na řádné
platňování této směrnice, pokud jde o bezproblémové
f ngování vnitřního trhu se zemním plynem.
Rozhodn tí o žádosti o výjimk týkající se platebních smluv
"ber nebo plať" zavřených před 4. srpnem 2003 by neměla
vést k situaci, v níž je nemožné nalézt jiná rentabilní
odbytiště. V každém případě se obtíže nepovaž jí za závažné,
pokud prodej zemního plynu neklesne pod úroveň zár k
minimálního odběr obsažených ve smlo vách o nák p
plynu "ber nebo plať" anebo pokud daná smlouva o nák p
plynu "ber nebo plať" může být změněna nebo plynárenský
podnik je schopen nalézt jiná odbytiště.
4. Plynárenské podniky, kterým nebyla dělena výjimka
vedená v odstavci 1 tohoto článk , nesmějí odmítno t nebo
nesmějí nadále odmítat příst p k so stavě v důsledk
závazků "ber nebo plať" přijatých ve smlo vě o nák p
plynu. Členské státy dbají na dodržování odpovídajících
stanovení článků 32 až 44.
5. Každá výjimka dělená na základě výše vedených
stanovení m sí být řádně odůvodněna. Komise zveřejní
rozhodn tí v Úředním věstník Evropské unie.
6. Do 4. srpna 2008 předloží Komise hodnotící zpráv o
zk šenostech získaných s platňováním tohoto článk , aby
Evropský parlament a Rada mohly včas posoudit nezbytnost
jeho úpravy.
Článek 49
Vznikající a izolované trhy
1. Členské státy, které nejsou přímo napojeny na propojenou
soustavu jiného členského stát a které mají pouze jednoho
hlavního vnějšího dodavatele, se mohou odchýlit od článků 4,
9, 37 nebo 38. Dodavatelský podnik, jehož podíl na trhu je
vyšší než 75 %, se považ je za hlavního dodavatele. Každá
taková výjimka pozbývá platnosti v okamžik , kdy alespoň
jedna z podmínek vedených v tomto pododstavci není
splněna. Každá taková výjimka se m sí oznámit Komisi.
Kypr se může odchýlit od článků 4, 9, 37 nebo 38. Tato
výjimka pozbývá platnosti v okamžik , kdy Kypr přestane
splňovat podmínky izolovaného trhu.
Články 4, 9, 37 nebo 38 se nevztah jí na Estonsko, Lotyšsko a
Finsko, dokud se kterýkoli z těchto států přímo nenapojí na
propojenou soustavu jiného členského stát , než je Estonsko,
Lotyšsko, Litva nebo Finsko. Tímto pododstavcem nejsou
dotčeny výjimky podle prvního pododstavce.
2. Členský stát, který má právo na přiznání statutu
vznikajícího trhu a který by se v důsledk provádění této
směrnice dostal do vážných obtíží, se může odchýlit od
článků 4 a 9, čl. 13 odst. 1 a 3, článků 14 a 24, čl. 25 odst. 5,
článků 26, 31 a 32, čl. 37 odst. 1 nebo článk 38. Tato
výjimka pozbývá platnosti v okamžik , kdy členský stát již
nemá právo na přiznání statutu vznikajícího trhu. Každá
taková výjimka se m sí oznámit Komisi.
Kypr se může odchýlit od článků 4 a 9, čl. 13 odst. 1 a 3,
článků 14 a 24, čl. 25 odst. 5, článků 26, 31 a 32, čl. 37 odst. 1
nebo článk 38. Tato výjimka pozbývá platnosti v okamžik ,
kdy Kypr přestane splňovat podmínky izolovaného trhu.
3. Ke dni, ke kterém výjimka vedená v odstavci 2 pozbývá
platnosti, povede definice oprávněných zákazníků k otevření
trhu odpovídajícím přinejmenším 33 % celkové roční
spotřeby plynu na vnitrostátním trhu s plynem. Dva roky
poté se po žije čl. 37 odst. 1 písm. b) a tři roky poté se
po žije čl. 37 odst. 1 písm. c). Dokud není po žitelný čl. 37
odst. 1 písm. b), mohou se členské státy vedené v odstavci 2
tohoto článk rozhodnout nepo žívat článek 32, pokud jde o
pomocné sl žby a dočasné skladování k procesu
znov zplynování zemního plynu a jeho následné dodávání
do přepravní soustavy.
4. Pokud by provádění této směrnice způsobilo vážné obtíže
v zeměpisně vymezeném území členského stát , zejména
pokud jde o rozvoj přepravní infrastruktury a hlavní
distrib ční infrastruktury, jakož i s ohledem na povzb zení
investic, mohou členské státy požádat Komisi o dočasno
výjimk u článků 4 a 9, čl. 13 odst. 1 a 3, článků 14 a 24, čl. 25
odst. 5, článků 26, 31 a 32, čl. 37 odst. 1 nebo článk 38.
5. Komise může dělit výjimk uvedenou v odstavci 4
zejména s přihlédn tím k těmto kritériím:
- potřebě investic do infrastruktury, jejíž provoz by nebyl v
konk renčním tržním prostředí rentabilní,
- úrovni a vyhlídkám návratnosti vyžadovaných investic,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[275]
- velikosti a vyspělosti plynárenské soustavy v dané oblasti,
- vyhlídkám daného trhu s plynem,
- zeměpisné velikosti a vlastnostem dané části území nebo
oblasti, jakož i k socioekonomickým a demografickým
faktorům.
Pokud jde o plynárensko infrastrukturu jinou než
distrib ční, lze výjimk dělit, pouze pokud v této oblasti
není vytvořena žádná plynárenská infrastruktura nebo byla
vytvořena před méně než deseti lety. Dočasná výjimka nesmí
překročit deset let od prvních dodávek plynu do této oblasti.
Pokud jde o distrib ční infrastrukturu, lze výjimk dělit na
období, které nesmí přesáhno t 20 let od prvních dodávek
plynu prostřednictvím vedené infrastruktury do této
oblasti.
6. Článek 9 se nepo žije na Kypr, Lucembursko nebo Maltu.
7. Než Komise přijme rozhodn tí podle odstavce 5, informuje
členské státy o žádostech podaných na základě odstavce 4
při zachování důvěrnosti. Toto rozhodn tí a výjimky
vedené v odstavcích 1 a 2 se zveřejní v Úředním věstník
Evropské unie.
8. Řecko se může odchýlit od článků 4, 24, 25, 26, 32, 37 nebo
38 této směrnice pro zeměpisné oblasti a období vymezená v
licencích, které vydalo před 15. březnem 2002 v souladu se
směrnicí 98/30/ES, pro rozvoj a výhradní vy žívání
distrib čních sítí v některých zeměpisných oblastech.
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon) (vybraná ustanovení: Definice v plynárenství)
§ 2
Vymezení pojmů
[...]
(2) Dále se pro účely tohoto zákona roz mí
[...]
b) v plynárenství
1. distrib ční soustavou vzájemně propojený soubor
vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů,
plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele
distrib ční soustavy a so visejících technologických objektů,
včetně systém řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k
převod informací pro činnosti výpočetní techniky a
informačních systémů, který není přímo propojen s
kompresními stanicemi a na kterém zajišť je distribuci
plynu držitel licence na distribuci plynu; distrib ční soustava
je zřizována a provozována ve veřejném zájm ,
2. hlavním závěrem plynu zavírací armatura odběrného
plynového zařízení, která odděl je odběrné plynové zařízení
od plynovodní přípojky,
3. měřicím zařízením veškerá zařízení pro měření, přenos a
zpracování naměřených hodnot,
4. odběrným místem místo, kde je instalováno odběrné
plynové zařízení jednoho zákazníka, do něhož se sk tečň je
dodávka plynu měřená měřicím zařízením,
5. odběrným plynovým zařízením veškerá zařízení počínaje
hlavním závěrem plynu včetně zařízení pro konečné vy žití
plynu; není jím měřicí zařízení,
6. odchylkou rozdíl sk tečných a sjednaných dodávek nebo
odběrů plynu za daný celý obchodní den,
7. plynárensko soustavou vzájemně propojený soubor
zařízení pro výrob , přeprav , distribuci a skladnění plynu,
včetně systém řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k
převod informací pro činnosti výpočetní techniky a
informačních systémů, které slo ží k provozování těchto
zařízení,
8. plynárenským zařízením veškerá plynová zařízení s
výjimko odběrných plynových zařízení,
9. plynem zemní plyn, svítiplyn, koksárenský plyn čistý,
degazační a generátorový plyn, bioplyn, propan, butan a
jejich směsi, pokud nejsou po žívány pro pohon motorových
vozidel,
10. plynovodem zařízení k potr bní dopravě plynu přepravní
nebo distrib ční soustavou a přímé a těžební plynovody,
11. plynovodní přípojko zařízení začínající odbočením z
plynovodu přepravní nebo distrib ční soustavy a končené
před hlavním závěrem plynu; toto zařízení slo ží k
připojení odběrného plynového zařízení,
12. plynovým zařízením zařízení pro výrob a úprav plynu,
zásobníky plynu, zásobníky zkapalněných plynů, plynojemy,
plnírny, zkapalňovací, odpařovací, kompresní a reg lační
stanice, nízkotlaké, středotlaké, vysokotlaké a přímé
plynovody, plynovodní přípojky, těžební plynovody, odběrná
plynová zařízení, so visející technologická zařízení,
13. zásobníkem plynu podzemní nebo nadzemní plynové
zařízení, včetně so visejících technologických objektů a
systém řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převod
informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních
systémů, slo žící k skladňování zemního plynu v plynné
nebo kapalné formě přímo propojené s plynárensko
soustavou České republiky nebo se zahraniční plynárensko
soustavou; zásobník plynu je zřizován a provozován ve
veřejném zájm ,
14. právem příst p třetích stran právo účastníka trhu s
plynem na zavření smlouvy s provozovatelem přepravní
soustavy, provozovatelem distrib ční soustavy nebo
provozovatelem zásobník plynu o zajištění přísl šné
licencované činnosti podle tohoto zákona,
15. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor
vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a
so visejících technologických objektů, včetně systém řídicí
a zabezpečovací techniky a zařízení k přenos informací pro
činnosti výpočetní techniky a informačních systémů,
propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na
kterém zajišť je přeprav plynu držitel licence na přeprav
plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve
veřejném zájm ,
16. přímým plynovodem plynovod, který není so částí
přepravní soustavy nebo distrib ční soustavy a který je
dodatečně zřízený pro dodávk plynu zákazníkovi, a slo ží
pouze pro vlastní potřeb zákazníka,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[276]
17. rozhod jícím zdrojem plynu stát, na jehož území se
vytěžilo více jak 50 % celkové roční spotřeby plynu v České
republice,
18. společným odběrným plynovým zařízením odběrné
plynové zařízení v nemovitosti vlastníka, jehož
prostřednictvím je plyn dodáván zákazníkům v této
nemovitosti,
19. subjektem zúčtování fyzická nebo právnická osoba, pro
kterou operátor trhu na základě smlouvy o zúčtování
odchylek provádí vyhodnocení, zúčtování a vypořádání
odchylek,
20. technickým pravidlem pravidlo vyjadř jící stav
technického poznání a techniky v odvětví plynárenství,
21. těžebním plynovodem plynovod připoj jící výrobn
plynu k přepravní so stavě nebo distrib ční so stavě nebo
jiném těžebním plynovodu,
22. tlakovou úrovní maximální provozní tlak pro plynová
zařízení vedený v technických normách nebo technických
pravidlech,
23. typovým diagramem dodávek diagram charakteriz jící
roční průběh spotřeby plynu u zákazníků, jejichž odběrná
místa nejsou vybavena průběhovým měřením, po žívaný pro
vyhodnocování spotřeby,
24. vertikálně integrovaným plynárenským podnikatelem
držitel licencí nebo skupina držitelů licencí na přeprav
plynu, distribuci plynu, skladňování plynu, obchod s plynem
nebo výrob plynu, nad kterými je tatáž osoba oprávněna
nebo jsou tytéž osoby oprávněny, a to přímo nebo nepřímo,
vykonávat kontrolu, a z nichž alespoň 1 držitel licence
vykonává činnost přepravy plynu, distribuce plynu nebo
skladnění plynu a alespoň 1 držitel licence vykonává
činnost výroby plynu nebo obchodu s plynem,
25. volnou kapacitou rozdíl mezi technickou kapacitou
přepravní soustavy nebo distrib ční soustavy nebo
zásobník plynu nebo těžebního plynovodu a souhrnem
všech sml vně zajišťovaných kapacit v daném časovém
období při dodržení sml vních tlaků a kapacit nezbytných
pro přísl šného držitele licence k zajištění bezpečnosti a
spolehlivosti provozu přísl šného plynárenského zařízení,
26. zákazníkem fyzická či právnická osoba odebírající plyn
odběrným plynovým zařízením, které je připojeno k
přepravní nebo distrib ční so stavě nebo k těžebním
plynovodu, která odebraný plyn pouze spotřebovává nebo
přeúčtovává.
27. výrobno plynu zařízení na výrob nebo těžb plynu
nebo terminál zkapalněného zemního plynu včetně stavební
části a nezbytných pomocných zařízení, kde sk tečň je
svoji činnost držitel licence na výrob plynu,
Zákon č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní
správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů
(energetický zákon) (vybraná ustanovení: Plynárenství)
DÍL 2
Plynárenství
§ 55
zr šen
§ 56
Účastníci trhu s plynem
(1) Účastníky trhu s plynem jsou
a) výrobci plynu,
b) provozovatel přepravní soustavy,
c) provozovatelé distrib čních soustav,
d) provozovatelé zásobníků plynu,
e) obchodníci s plynem,
f) zákazníci,
g) operátor trhu.
(2) Účastník trhu s plynem s právem reg lovaného příst p
k přepravní so stavě nebo distrib ční so stavě
a) odpovídá za odchylku a je subjektem zúčtování odchylek,
nebo
b) může přenášet na základě smlouvy odpovědnost za
odchylku na jiný subjekt zúčtování odchylek.
(3) Ve stavu nouze vyhlášeném provozovatelem přepravní
soustavy se zúčtování odchylek provádí ve zvláštním režim
zúčtování, a to pouze v časovém období, pro které byl stav
nouze vyhlášen. Zvláštní režim zúčtování se platní pro celou
plynárensko soustavu a pro všechny subjekty zúčtování.
§ 57
Výrobce plynu
(1) Výrobce plynu má právo
a) na zřízení a provozování těžebních plynovodů, na
připojení a příst p výrobny plynu nebo těžebního plynovodu
k přepravní nebo distrib ční so stavě nebo těžebním
plynovodu jiného výrobce plynu nebo k zásobník plynu,
b) prodávat plyn vyrobený v jím provozované výrobně plynu
ostatním účastníkům trhu s plynem a do jiných států,
c) omezit nebo přer šit provoz výrobny plynu a těžebních
plynovodů v nezbytném rozsahu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně
zamez jících jejich vzniku,
3. při vzniku a odstraňování poruch na těžebních
plynovodech nebo na zařízeních slo žících pro výrob nebo
těžb plynu,
4. při provádění plánovaných stavebních úprav a oprav
těžebních plynovodů nebo zařízení, slo žících pro výrob
nebo těžb plynu,
d) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem,
nezbytné pro plnění svých povinností,
e) omezit, přer šit nebo končit dodávk plynu svým
zákazníkům při neoprávněném odběr plynu,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[277]
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se
zřizováním a provozováním těžebních plynovodů nebo
výrobny plynu a to i v případě stavebních úprav a oprav,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,
provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a
jiných porostů ohrož jících bezpečný a spolehlivý provoz
těžebních plynovodů nebo výrobny plynu v případech, kdy
tak po předchozím pozornění a stanovení rozsahu ne činil
sám vlastník či živatel,
h) v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a
provozovat na cizích nemovitostech těžební plynovody nebo
výrobny plynu.
(2) Výrobce plynu je povinen zřídit věcné břemeno
možň jící vy žití cizí nemovitosti nebo její části pro účely
vedené v odstavci 1 písm. h), a to sml vně s vlastníkem
nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není
rčen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo
nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním, přísl šný
vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh výrobce plynu o
zřízení věcného břemene možň jícího vy žití této
nemovitosti nebo její části.
(3) Vznikla-li vlastník nebo nájemci nemovitosti v důsledk
výkon práv výrobce plynu podle odstavce 1 písm. f) a g)
majetková újma nebo je-li omezen v obvyklém žívání
nemovitosti, má právo na jednorázovo náhrad včetně
úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku. Právo
na tuto náhrad je nutno uplatnit u výrobce plynu, který
způsobil majetkovou újm nebo omezení žívání
nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo
nájemce dozvěděl, jinak toto právo zanikne.
(4) V případech vedených v odstavci 1 písm. f) a g) je
výrobce plynu povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků
dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim
oznámit. Po skončení prací je povinen vést nemovitost do
předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na
povahu provedených prací, do stavu odpovídajícím
předchozím účel či žívání dotčené nemovitosti a oznámit
tuto sk tečnost vlastník nemovitosti. Po provedení
odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj
náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech vedených v odstavci 1 písm. c) bodu 4 je
výrobce plynu povinen písemně oznámit svým zákazníkům
započetí a skončení omezení nebo přer šení dodávky plynu,
nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech vedených v odstavci 1 písm. c) je výrobce
plynu povinen obnovit dodávk plynu bezprostředně po
odstranění příčin, které vedly k jejím omezení nebo
přer šení.
(7) V případech vedených v odstavci 1 písm. c) je právo na
náhrad škody a šlého zisku vylo čeno. To neplatí, nesplníli
výrobce plynu oznamovací povinnost podle odstavce 5
nebo poruchu prokazatelně zavinil výrobce plynu.
(8) Výrobce plynu je dále povinen
a) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo
provozovateli distrib ční soustavy nebo provozovateli
zásobník plynu nebo jiném výrobci plynu stanovený podíl
na oprávněných nákladech na připojení k přepravní so stavě
nebo distrib ční so stavě nebo těžebním plynovodu jiného
výrobce plynu nebo k zásobník plynu,
b) zajistit bezpečný a spolehlivý provoz výrobny plynu a
těžebního plynovodu a neznevýhodň jící podmínky pro
příst p do těžebního plynovodu,
c) poskytovat jiném výrobci plynu nebo provozovateli
zásobník plynu, provozovateli přepravní nebo distrib ční
soustavy, na kterou jsou jeho těžební plynovody napojeny,
informace n tné k zajištění vzájemné provozuschopnosti,
d) zajistit měření plynu dopravovaného jím provozovaným
těžebním plynovodem, včetně jeho vyhodnocování a takto
vyhodnocené údaje předávat operátorovi trhu a účastníkům
trhu s plynem, pro které zajišť je dopravu plynu těžebním
plynovodem,
e) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci
výroby plynu, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi trhu a
provozovateli přepravní soustavy,
f) vypracovat do 6 měsíců po dělení licence na výrob plynu
havarijní plány výroben plynu, zaslat je ministerstvu a
každoročně je přesňovat,
g) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za
dispečerské řízení výroby plynu,
h) vyhlašovat stav nouze v rámci výrobny plynu a těžebních
plynovodů,
i) vést samostatné účty za výrob plynu,
j) připojit k těžebním plynovodu každého, kdo o to požádá a
splň je podmínky připojení, s výjimko prokazatelného
nedostatku volné kapacity; odmítn tí připojení k těžebním
plynovodu m sí mít písemno formu a m sí být
odůvodněno,
k) předávat operátorovi trhu údaje o výši a průběh dodávky
plynu vyplývající ze smluv o dodávce plynu a další nezbytné
informace pro plnění povinnosti operátora trhu,
l) dodržovat stanovení § 61 odst. 2 v případech, kdy dodává
plyn zákazníkům.
§ 58
Provozovatel přepravní soustavy
(1) Provozovatel přepravní soustavy má právo
a) na příst p do zásobníků plynu za podmínek stanovených
tímto zákonem pro zajištění rovnováhy mezi množstvím
plynu vst p jícím do plynárenské soustavy a množstvím
plynu vyst p jícím z plynárenské soustavy,
b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem,
nezbytné pro plnění svých povinností,
c) zřizovat a provozovat vlastní telekom nikační síť k řízení,
měření, zabezpečování a automatizaci provozu plynárenské
soustavy a k přenos informací pro činnost výpočetní
techniky a informačních systémů,
d) v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a
provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
e) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se
zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním
přepravní soustavy,
f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět
likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných
porostů ohrož jících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní
soustavy v případech, kdy tak po předchozím pozornění a
stanovení rozsahu ne činil sám vlastník či živatel,
g) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do zavřených
prostor a zařízení slo žících k výkon činnosti a sl žeb
orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra,
Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační sl žby
a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde
jsou místěna zvláštní zařízení telekom nikací, v rozsahu i
způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
h) při stavech nouze vy žívat v nezbytném rozsahu
plynárenská zařízení zákazníků, pro něž přeprav je plyn,
i) omezit nebo přer šit přeprav plynu v těchto případech:
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[278]
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně
zamez jících jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných stavebních úprav a
plánovaných oprav na zařízení přepravní soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních přepravní
soustavy,
5. při odběr plynu zařízeními, která ohrož jí životy, zdraví
nebo majetek osob,
6. při neoprávněném odběr plynu nebo neoprávněné
přepravě plynu,
7. při odběr plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného
důvod ne možnil příst p k měřicím zařízení nebo
neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože
byl k možnění příst p za účelem provedení kontroly,
odečt , údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení
alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným
způsobem vyzván, nebo
8. v důsledk omezení nebo přer šení přepravy plynu
provozovateli propojených přepravních soustav,
j) nakupovat a prodávat plyn pro krytí ztrát v přepravní
so stavě nebo pro vlastní spotřeb nebo pro účely zajištění
rovnováhy mezi množstvím plynu vst p jícím a
vyst p jícím z plynárenské soustavy; toto není považováno
za obchod s plynem.
(2) Provozovatel přepravní soustavy je povinen zřídit věcné
břemeno možň jící vy žití cizí nemovitosti nebo její části
pro účely vedené v odstavci 1 písm. d), a to sml vně s
vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám
nebo není rčen nebo proto, že je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a
jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpis ,
přísl šný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh
provozovatele přepravní soustavy o zřízení věcného
břemene možň jícího vy žití této nemovitosti nebo její
části.
(3) Vznikla-li vlastník nebo nájemci nemovitosti v důsledk
výkon práv provozovatele přepravní soustavy podle
odstavce 1 písm. d) až i) majetková újma nebo je-li omezen v
obvyklém žívání nemovitosti má právo na jednorázovo
náhrad včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého
posudku. Právo na tuto náhrad je nutno uplatnit u
provozovatele přepravní soustavy, který způsobil
majetkovou újm , nebo omezení žívání nemovitosti, do 6
měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce
dozvěděl, jinak toto právo zanikne.
(4) V případech vedených v odstavci 1 písm. d) až i) je
provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit
práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich
nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen vést
nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s
ohledem na povahu provedených prací, do stavu
odpovídajícího předchozím účel či žívání dotčené
nemovitosti a oznámit tuto sk tečnost vlastník nemovitosti.
Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen
na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po
těžbě.
(5) V případech vedených v odstavci 1 písm. i) bodu 3 je
provozovatel přepravní soustavy povinen oznámit
zákazníkům, pro něž přeprav je plyn, započetí a skončení
omezení nebo přer šení přepravy plynu, nejméně však 30
dnů předem.
(6) V případech vedených v odstavci 1 písm. i) je
provozovatel přepravní soustavy povinen obnovit přeprav
plynu bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k
jejím omezení nebo přer šení.
(7) V případech vedených v odstavci 1 písm. i) je právo na
náhrad škody a šlého zisku vylo čeno. To neplatí, nesplníli
provozovatel přepravní soustavy oznamovací povinnost
loženo podle odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně
zavinil provozovatel přepravní soustavy.
(8) Provozovatel přepravní soustavy je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržb ,
obnovu a rozvoj přepravní soustavy,
b) zajistit přeprav plynu na základě zavřených smluv,
c) připojit k přepravní so stavě každého, kdo o to požádá a
splň je podmínky připojení,
d) poskytnout přeprav plynu každém , kdo o to požádá a
splň je podmínky příst p k přepravní so stavě s výjimko
prokazatelného nedostatku volné kapacity pro přeprav
plynu nebo při ohrožení bezpečného a spolehlivého provozu
přepravní soustavy; odmítn tí příst p k přepravní so stavě
m sí mít písemno formu a m sí být odůvodněno,
e) zajišťovat neznevýhodň jící podmínky pro připojení a
příst p třetích stran k přepravní so stavě za podmínek
stanovených tímto zákonem,
f) zajišťovat měření plynu v přepravní so stavě včetně
vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům
trhu s plynem, kterým zajišť je přeprav plynu, naměřené a
vyhodnocené údaje,
g) poskytovat provozovatelům distrib čních soustav, se
kterými je jeho soustava propojena, informace nezbytné k
zajištění vzájemné provozuschopnosti soustav,
h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality
plynu a so visejících sl žeb,
i) zpracovávat a předávat Energetickém reg lačním úřad
údaje potřebné pro rozhodn tí o cenách za přeprav plynu,
j) vést samostatné účty za přeprav plynu, a to pro účely
regulace,
k) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci
přepravní soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi
trhu,
l) vypracovat do 6 měsíců po dělení licence na přeprav
plynu havarijní plán přepravní soustavy, zaslat jej
ministerstvu a každoročně jej přesňovat,
m) oznamovat v dostatečném předstih účastníkům trhu,
jejichž plynárenská zařízení jsou přímo připojena k
přepravní so stavě, rozsah a termíny odstávek zařízení pro
přeprav plynu a pozorňovat na předpokládané snížení
přepravní kapacity,
n) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišť je
dispečerské řízení přepravní soustavy,
o) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,
p) vytvořit technické podmínky pro zajištění dovozu plynu z
různých zdrojů,
q) řídit plynárensko soustavu České republiky za stavu
nouze,
r) zajišťovat ochranu sk tečností majících povahu
obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací,
které získává při výkon své činnosti,
s) každoročně zpracovávat plán rozvoje přepravní soustavy
včetně plán investičního v rozsahu podle § 58k odst. 3 a po
jeho schválení jej zveřejňovat; stanovení § 58l odst. 5 se
po žije obdobně,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[279]
t) zpracovávat a předkládat Energetickém reg lačním
úřad ke schválení Řád provozovatele přepravní soustavy,
zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v
souladu s Řádem provozovatele přepravní soustavy,
u) vypracovat v so činnosti s provozovateli distrib čních
soustav a zásobníků plynu havarijní plán plynárenské
soustavy, každoročně jej aktualizovat a předkládat
ministerstvu,
v) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickém
reg lačním úřad jednou ročně, nejpozději do 1. března
násled jícího kalendářního roku, zpráv o kvalitě a úrovni
údržby zařízení přepravní soustavy,
w) budovat dostatečno přeshraniční kapacitu v souladu s
plánem rozvoje přepravní soustavy a zajišťovat standard
infrastruktury podle přímo po žitelného předpis Evropské
unie,
x) spolupracovat s jinými provozovateli přepravních soustav
na regionální úrovni zahrn jící dva nebo více členských států
za účelem přidělování přepravních kapacit a výměny
informací týkajících se bezpečnosti provozování přepravní
soustavy,
y) nabízet odděleně vst pní a výst pní kapacitu na
jednotlivých vst pních bodech do přepravní soustavy a
výst pních bodech z přepravní soustavy,
z) účtovat odděleně platby za vst pní a výst pní kapacitu na
jednotlivých vst pních bodech do přepravní soustavy a
výst pních bodech z přepravní soustavy.
(9) Právnická osoba založená za účelem spol práce podle
odstavce 8 písm. x) je povinna přijmo t a provádět vnitřním
předpisem program rovného zacházení, pokud se na založení
nebo činnosti této právnické osoby účastní provozovatel
přepravní soustavy, který je so částí vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele. Ustanovení § 58i
a 58j se po žijí obdobně.
§ 58a
Oddělení provozovatele přepravní soustavy
(1) Na provozovatele přepravní soustavy, který je so částí
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, se dále
po žijí stanovení § 58b až 58m o nezávislém provozovateli
přepravní soustavy. Tím není dotčeno právo provozovatele
přepravní soustavy postupovat podle stanovení § 58n
prav jící vlastnické oddělení provozovatele přepravní
soustavy.
(2) Vedle stanovení § 58 se na provozovatele přepravní
soustavy, na něhož se nevztahuje odstavec 1, po žije
stanovení § 58n.
§ 58b
Nezávislý provozovatel přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy m sí mít
právní formu akciové společnosti, společnosti s r čením
omezeným nebo evropské společnosti.
(2) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní
formu akciové společnosti,
a) vydává listinné akcie na jméno nebo akcie v zaknihované
podobě,
b) jeho stat tární orgán má nejméně tři členy, přičemž
jednání jménem společnosti se sk tečň je nejméně dvěma
členy společně; to neplatí, má-li akciová společnost právní
formu evropské společnosti monistické struktury,
c) stanovy vedle obecných náležitostí stanovených
obchodním zákoníkem m sí obsahovat rovněž úprav
základní organizační struktury, organizačního zajištění
vnitřního řídicího a kontrolního systém .
(3) Má-li nezávislý provozovatel přepravní soustavy právní
formu společnosti s r čením omezeným,
a) je povinen zřídit dozorčí radu,
b) má nejméně 2 jednatele, přičemž k rozhodn tí o
obchodním vedení společnosti se vyžad je souhlas většiny
jmenovaných jednatelů a jednání jménem společnosti se
sk tečň je alespoň dvěma jednateli společně,
c) vydává stanovy, které m sí obsahovat rovněž úprav
základní organizační struktury, organizačního zajištění
vnitřního řídicího a kontrolního systém .
(4) Stat tární orgán nezávislého provozovatele přepravní
soustavy m sí být složen ze všech vedo cích zaměstnanců ve
výkonné řídicí funkci v nejvyšší linii řízení nezávislého
provozovatele přepravní soustavy.
§ 58c
Ustanovení stat tárního orgán nebo členů stat tárního
orgán nezávislého provozovatele přepravní soustavy a
jejich odvolání
(1) Členy stat tárního orgán nebo stat tární orgán jmenuje
nebo volí a odvolává dozorčí rada nezávislého provozovatele
přepravní soustavy. Dozorčí rada dále schvaluje zavření
smluv o výkon funkce člena stat tárního orgán nebo
stat tárního orgán a zavření jiných smluv, kterými se
prav jí podmínky při výkon funkce stat tárního orgán
nebo člena stat tárního orgán .
(2) F nkční období stat tárního orgán nebo člena
stat tárního orgán nezávislého provozovatele přepravní
soustavy je 5 let. Stanovy nezávislého provozovatele
přepravní soustavy mohou zkrátit délk f nkčního období
stat tárního orgán nebo člena stat tárního orgán , nejvýše
však o dva roky. Odvolat stat tární orgán nebo člena
stat tárního orgán před plyn tím f nkčního období je
možné pouze z důvod hr bého por šení povinností
spojených s výkonem jeho funkce.
(3) Ke jmenování nebo volbě a odvolání stat tárního orgán
nebo člena stat tárního orgán nezávislého provozovatele
přepravní soustavy podle odstavce 1 je třeba schválení
Energetického reg lačního úřad . Pokud Energetický
reg lační úřad jmenování nebo volbu stat tárního orgán
nebo člena stat tárního orgán neschválí, taková osoba se
stat tárním orgánem nebo členem stat tárního orgán
nezávislého provozovatele přepravní soustavy nestane, i
když tak rozhodla dozorčí rada. Pokud Energetický reg lační
úřad neschválí odvolání stat tárního orgán nebo člena
stat tárního orgán , jeho funkce rozhodn tím dozorčí rady
nezaniká.
(4) Energetický reg lační úřad rozhoduje o schválení
zavření smlouvy o výkon funkce člena stat tárního orgán
nebo stat tárního orgán a zavření jiné smlouvy, kterou se
prav jí podmínky při výkon funkce stat tárního orgán
nebo člena stat tárního orgán podle odstavce 1, a o
schválení jejich změn.
(5) Ve smlo vě o výkon funkce stat tárního orgán nebo
člena stat tárního orgán nebo v jiné smlo vě, která
upravuje podmínky při výkon funkce stat tárního orgán
nebo člena stat tárního orgán , m sí být sjednány podmínky
výkon funkce stat tárního orgán nebo člena stat tárního
orgán , a to včetně odměňování nebo poskytování jiného
plnění ve prospěch stat tárního orgán nebo člena
stat tárního orgán nebo podmínek výkon funkce.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[280]
(6) Poskytování jiného plnění ve prospěch stat tárního
orgán nebo členů stat tárních orgánů než sjednaného ve
smlo vách podle odstavce 5 se zakazuje. Ustanovení § 187
odst. 1 písm. g) obchodního zákoník se ve vztahu ke členům
stat tárního orgán nepo žije.
K § 58c viz vyhlášk č. 30/2012 Sb., o náležitostech žádostí
o schválení jmenování, volby, jiného stanovení do funkce
a odvolání orgánů nezávislého provozovatele přepravní
soustavy.
§ 58d
Nezávislost stat tárních orgánů, členů stat tárních orgánů a
zaměstnanců nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Stat tárním orgánem nebo členem stat tárního orgán
nezávislého provozovatele přepravní soustavy nemůže být
osoba, která v posledních 3 letech přede dnem jejího
jmenování
a) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných f nkcí v jiné
osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní
soustavy, která je so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu nad
osobou, která je so částí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
nebo pro takovou jinou osobu vykonávala jinou práci v
pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu,
b) vykonávala kteroukoli ze srovnatelných f nkcí v jiné
osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní
soustavy nebo se účastnila na podnikání osoby, která
vstupovala do obchodních vztahů s jinými osobami, které
jsou so částí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy
nebo s osobou, která vykonává kontrolu nad osobou, která je
so částí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako
nezávislý provozovatel přepravní soustavy; obchodním
vztahem není nák p plynu pro vlastní spotřeb ,
c) vykonávala podnikatelskou činnost, při které přímo či
zprostředkovaně vstupovala do obchodních vztahů s jinými
osobami odlišnými od nezávislého provozovatele přepravní
soustavy, které jsou so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy, nebo s osobou vykonávající kontrolu
nad osobou, která je so částí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy;
obchodním vztahem není nák p plynu pro vlastní spotřeb ,
d) zprostředkovávala nebo obstarávala obchody pro jiné
osoby odlišné od nezávislého provozovatele přepravní
soustavy, které jsou so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy, nebo pro osobu vykonávající kontrolu
nad osobou, která je so částí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy.
(2) Omezení podle odstavce 1 se vztah jí na nadpoloviční
většin všech stat tárních orgánů nebo členů stat tárního
orgán a nadpoloviční většin všech osob přímo
podřízených vedo cím zaměstnancům podle stanovení §
58b odst. 4 v záležitostech týkajících se provozu, údržby a
rozvoje přepravní soustavy. Ostatními stat tárními orgány,
členy stat tárního orgán nebo osobami přímo podřízenými
vedo cím zaměstnancům podle stanovení § 58b odst. 4 v
záležitostech týkajících se provozu, údržby a rozvoje
přepravní soustavy nemohou být osoby, které v posledních 6
měsících přede dnem jmenování nebo jiného stavení do
funkce vykonávaly kteroukoli ze srovnatelných f nkcí v jiné
osobě odlišné od nezávislého provozovatele přepravní
soustavy, která je so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy, nebo pro takovou osobu vykonávaly
jinou práci v pracovněprávním nebo jiném obdobném
vztahu.
(3) Ustanovení odstavce 1 se obdobně po žije pro stat tární
orgán, člena stat tárního orgán nebo zaměstnance přímo
podřízeného vedo cím zaměstnancům podle stanovení §
58b odst. 4 v záležitostech týkajících se provozu, údržby a
rozvoje přepravní soustavy po dobu výkon jejich f nkčního
období nebo trvání pracovněprávního vztahu k nezávislém
provozovateli přepravní soustavy.
(4) Stat tární orgány, členové stat tárního orgán , osoby
přímo podřízené vedo cím zaměstnancům podle stanovení
§ 58b odst. 4 v záležitostech týkajících se provozu, údržby a
rozvoje přepravní soustavy se dále nesmí účastnit na
podnikání jiné osoby, která je so částí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy, nebo nabýt vůči takové
osobě právo na podíl na zisku či jiné obdobné plnění. Plnění
ve prospěch stat tárního orgán , člena stat tárního orgán
ani odměna za práci zaměstnanců nezávislého provozovatele
přepravní soustavy přímo podřízených vedo cím
zaměstnancům podle stanovení § 58b odst. 4 v
záležitostech týkajících se provozu, údržby nebo rozvoje
přepravní soustavy nesmí jakýmkoli způsobem záviset na
hospodářských výsledcích jiných osob než nezávislého
provozovatele přepravní soustavy.
(5) Stat tární orgány, členové stat tárního orgán nebo
zaměstnanci přímo podřízení vedo cím zaměstnancům
podle stanovení § 58b odst. 4 v záležitostech týkajících se
provozu, údržby a rozvoje přepravní soustavy, jsou povinni
se po dobu 4 let ode dne odvolání z funkce nebo pracovního
místa nebo jiného končení výkon funkce zdržet
a) výkon kterékoli ze srovnatelných f nkcí v jiné osobě,
která je so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy nebo která vykonává kontrolu nad
osobou, která je so částí téhož vertikálně integrovaného
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
nebo výkon jiné práce pro takovou osobu v
pracovněprávním nebo jiném obdobném vztahu,
b) výkon kterékoli ze srovnatelných f nkcí v osobě, která
vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou
so částí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je
so částí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako
nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
c) účasti jako společník nebo akcionář na podnikání osoby,
která vstupuje do obchodních vztahů s jinými osobami, které
jsou so částí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
nebo s osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je
so částí téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako
nezávislý provozovatel přepravní soustavy,
d) výkon podnikatelské činnosti, při které by jako
podnikatel vstupoval přímo či zprostředkovaně do
obchodních vztahů s jinými osobami, které jsou so částí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele
jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, nebo s
osobou vykonávající kontrolu nad osobou, která je so částí
téhož vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy,
e) zprostředkování nebo obstarávání jakýchkoliv obchodů
pro jiné osoby, které jsou so částí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy, nebo pro osobu
vykonávající kontrolu nad osobou, která je so částí téhož
vertikálně integrovaného podnikatele jako nezávislý
provozovatel přepravní soustavy.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[281]
(6) Za obchodní vztah podle odstavců 1 a 5 se nepovaž je
sml vní vztah zavřený podle § 72.
§ 58e
Dozorčí rada nezávislého provozovatele přepravní soustavy
(1) Do působnosti dozorčí rady nezávislého provozovatele
přepravní soustavy vedle působnosti stanovené obchodním
zákoníkem náleží rozhodování o všech záležitostech
společnosti, které mají podstatný dopad na hodnotu podílů
společníků nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
Dozorčí rada zejména
a) schvaluje roční a dlo hodobé finanční plány,
b) stanoví možno úroveň zadl ženosti,
c) schvaluje návrh na rozdělení zisku rčeného k výplatě
společníkům předkládaný valné hromadě.
(2) Rozhodn tí přijatá dozorčí radou v rozsahu její
působnosti podle odstavce 1 jsou pro stat tární orgán
nezávislého provozovatele přepravní soustavy závazná.
Dozorčí rada však nesmí dělovat stat tárním orgán
pokyny ohledně obchodního vedení společnosti, provozu
nebo údržby přepravní soustavy a v záležitostech týkajících
se přípravy desetiletého plán rozvoje soustavy podle § 58k.
Ustanovení stanov, kterými se vyhrazuje rozhodování o
těchto záležitostech společnosti do působnosti dozorčí rady,
jsou neplatná. Ustanovení § 133 odst. 2 a § 191 odst. 2
obchodního zákoník se nepo žije.
(3) K volbě takového počt členů dozorčí rady, který je o
jeden nižší než polovina všech členů dozorčí rady, a k
zavření smluv o výkon funkce těchto členů dozorčí rady
nebo zavření jiných smluv, které prav jí podmínky při
výkon funkce těchto členů dozorčí rady, a k jejich změně je
třeba schválení Energetického reg lačního úřad . Schválení
Energetickým reg lačním úřadem podléhá volba těch členů
dozorčí rady nebo v případě evropské společnosti členů
správní rady, kteří jsou voleni valnou hromadou.
(4) Pokud Energetický reg lační úřad volbu člena dozorčí
rady podle odstavce 3 za podmínek stanovených tímto
zákonem neschválí, taková osoba se členem dozorčí rady
nezávislého provozovatele přepravní soustavy nestane, i
když tak rozhodla valná hromada nezávislého provozovatele
přepravní soustavy.
(5) Je-li složení členů dozorčí rady v rozporu s odstavcem 3,
má se za to, že dozorčí rada není schopna plnit funkce
dozorčí rady.
(6) Pro délk f nkčního období člena dozorčí rady, možnost
jejího zkrácení prostřednictvím stanov a odvolání člena
dozorčí rady před plyn tím f nkčního období platí
stanovení § 58c odst. 2 obdobně.
(7) Pro členy dozorčí rady, k jejichž volbě je třeba schválení
Energetického reg lačního úřad , platí stanovení § 58d
odst. 1, 4 až 6 obdobně.
(8) K odvolání člena dozorčí rady je třeba schválení
Energetického reg lačního úřad . Pokud Energetický
reg lační úřad odvolání člena dozorčí rady neschválí, jeho
funkce rozhodn tím valné hromady nezaniká.
§ 58f
Řízení o schválení stanovení stat tárního orgán , členů
stat tárního orgán a členů dozorčí rady nezávislého
provozovatele přepravní soustavy a jejich odvolání
(1) V řízení o schválení jmenování, volby nebo odvolání
stat tárního orgán , člena stat tárního orgán nebo člena
dozorčí rady nebo schválení zavření smlouvy o výkon
funkce stat tárního orgán , člena stat tárního orgán nebo
člena dozorčí rady nebo zavření jiné smlouvy, která
upravuje podmínky při výkon funkce stat tárního orgán ,
člena stat tárního orgán nebo člena dozorčí rady, nebo
jejich změny vydá Energetický reg lační úřad rozhodn tí do
3 týdnů od dor čení úplné žádosti.
(2) Pokud Energetický reg lační úřad nevydá rozhodn tí ve
lhůtě podle odstavce 1, platí, že plyn tím této lhůty
Energetický reg lační úřad jmenování, volbu nebo odvolání
stat tárního orgán , člena stat tárního orgán nebo člena
dozorčí rady anebo smlouvu podle odstavce 1 schválil.
(3) Energetický reg lační úřad neschválí jmenování nebo
volbu stat tárního orgán , člena stat tárního orgán nebo
člena dozorčí rady, u kterého vzhledem k jeho dosavadní
odborné činnosti a navrhovaným podmínkám výkon funkce
exist jí důvodné pochybnosti, zda by vykonával funkci řádně
a nezávisle, zejména na jiných zájmech netýkajících se plnění
povinností nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(4) Energetický reg lační úřad neschválí zavření smlouvy o
výkon funkce stat tárního orgán , člena stat tárního
orgán nebo člena dozorčí rady nebo zavření jiné smlouvy,
která upravuje podmínky při výkon funkce stat tárního
orgán , člena stat tárního orgán nebo člena dozorčí rady,
nebo jejich změn tehdy, jestliže s přihlédn tím ke všem
okolnostem lze mít za to, že navrhované podmínky výkon
funkce nebo jejich změny ne možní stat tárním orgán ,
členovi stat tárního orgán nebo členovi dozorčí rady, aby
vykonával funkci řádně a nezávisle.
(5) Energetický reg lační úřad odvolání stat tárního orgán ,
člena stat tárního orgán nebo člena dozorčí rady před
plyn tím jejich f nkčního období neschválí, exist jí-li
důvodné pochybnosti o splnění podmínek pro odvolání z
funkce podle tohoto zákona.
§ 58g
Nezávislost provozovatele přepravní soustavy
(1) Osoba, která je so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, je oprávněna sama nebo
prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v nezávislém
provozovateli přepravní soustavy, jen pokud sama nevyrábí
plyn ani neobchoduje s plynem.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn
sám nebo prostřednictvím ovládané osoby držet podíl v
dceřiné společnosti nebo vůči ní nabýt právo na podíl na
zisku či jiné obdobné plnění, jen pokud tato dceřiná
společnost nevyrábí plyn, neobchoduje s plynem a nevlastní
zařízení na výrob plynu.
(3) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy rozhoduje
nezávisle na jiných osobách, které jsou so částí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, o
majetku nezbytném k provozu, držování a rozvoji přepravní
soustavy, včetně financování. Provozovatel přepravní
soustavy je povinen zajistit dostatečné finanční zdroje pro
řádno a efektivní přeprav plynu. Oprávnění dozorčí rady
podle § 58e tím není dotčeno.
(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen
nastavit svoji strukturu a organizaci, pravomoci a povinnosti
vedo cích stat tárních orgánů nebo členů stat tárních
orgánů, práva a povinnosti vedo cích zaměstnanců, systém
řízení a vnitřní kontroly tak, aby byla zajištěna nezávislost
výkon práv a povinností nezávislého provozovatele
přepravní soustavy na ostatních osobách, které jsou so částí
téhož koncernu. Vnitřní předpisy podle věty první je
nezávislý provozovatel přepravní soustavy povinen předložit
Energetickém reg lačním úřad bez zbytečného odkladu
po jejich přijetí.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[282]
(5) Osoba nebo osoby, které jsou so částí téhož koncernu,
jsou povinny ve vztahu k nezávislém provozovateli
přepravní soustavy zdržet se jednání nebo dělování pokynů
ohledně činností nezávislého provozovatele přepravní
soustavy a provozu přepravní soustavy, kterým by
a) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly chování nezávislého
provozovatele přepravní soustavy, které má dopad na so těž
na trhu s plynem,
b) přímo nebo nepřímo ovlivňovaly příprav a zpracování
desetiletého plán rozvoje přepravní soustavy podle § 58k,
nebo
c) jiným způsobem ohrozily nezávislost provozovatele
přepravní soustavy anebo plnění jeho povinností.
(6) Uzavření jakékoli obchodní smlouvy mezi nezávislým
provozovatelem přepravní soustavy a jinou osobou, která je
so částí téhož koncernu, podléhá schválení Energetickým
reg lačním úřadem. Energetický reg lační úřad zavření
smlouvy schválí, pokud provozovatel přepravní soustavy
prokáže, že smlouva byla sjednána za podmínek obvyklých v
obchodním styku a sjednání smlouvy nemůže vést k por šení
povinnosti podle § 58h odst. 9. Pokud nezávislý provozovatel
přepravní soustavy zavře smlouvu s jinou osobou, která je
so částí téhož koncernu, v zadávacím řízení podle zákona o
veřejných zakázkách, má se za to, že je smlouva sjednána za
podmínek obvyklých v obchodním styku.
(7) Ustanovení odstavce 6 se nepo žije pro smlouvy, jejichž
předmětem jsou sl žby podle § 58h odst. 6 a činnosti podle §
58 odst. 1 písm. j).
(8) Provozovatel přepravní soustavy je povinen vést
záznamy o obchodních smlo vách zavřených s jinými
osobami, které jsou so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, a průběh jejich plnění, a na
vyžádání je zpříst pnit nebo poskytnout Energetickém
reg lačním úřad .
§ 58h
Požadavky na zdroje nezávislého provozovatele přepravní
soustavy a jeho samostatnost
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy m sí mít
dostatečné lidské, technické, materiální a finanční zdroje
potřebné pro provádění přepravy plynu a plnění všech
so visejících povinností. Za tímto účelem je nezávislý
provozovatel přepravní soustavy povinen zejména:
a) vlastnit přepravní soustavu a další majetek nezbytný pro
provádění přepravy plynu, s výjimko zařízení, pro která
byla dělena výjimka podle § 67a,
b) zaměstnávat takový počet zaměstnanců, který možň je
řádné provádění přepravy plynu,
c) mít v rozsahu schváleném dozorčí radou příst p k
finančním zdrojům osob, které jsou so částí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, z nichž plán je
financovat rozvoj nebo obnovu přepravní soustavy, a to v
přiměřené lhůtě po podání přísl šné žádosti.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy informuje
Energetický reg lační úřad o finančních zdrojích, které má k
dispozici pro plánovaný rozvoj nebo obnovu přepravní
soustavy, a podmínkách jejich vy žití, a to vždy k 30. červn
kalendářního roku.
(3) Provádění přepravy plynu podle odstavce 1 dále
zahrnuje:
a) zast pování nezávislého provozovatele přepravní
soustavy navenek včetně jednání vůči Energetickém
reg lačním úřad ,
b) jednání nezávislého provozovatele přepravní soustavy ve
všech věcech so visejících s jeho účastí v Evropské síti
provozovatelů přepravních soustav podle Nařízení o
podmínkách příst p k plynárenským přepravním
so stavám,
c) výkon činností spojených s možněním příst p do
přepravní soustavy,
d) vybírání plateb so visejících s provozováním přepravní
soustavy, včetně plateb za příst p do přepravní soustavy a za
pomocné sl žby, zejména za vyrovnávání odchylek,
e) provoz, údržb a rozvoj přepravní soustavy,
f) investiční plánování, zajišť jící dlouhodobou bezpečnost a
dlouhodobou schopnost přepravní soustavy uspokojovat
přiměřeno poptávk ,
g) výkon činností spojených s případno účastí
provozovatele přepravní soustavy v právnické osobě
založené společně s jinými provozovateli přepravních
soustav, subjekty organiz jícími burzy pro obchodování s
plynem nebo jinými subjekty za účelem vytváření a rozvoje
regionálních trhů nebo jiných činností podpor jících
liberalizaci trhu s plynem a
h) výkon vnitropodnikových činností včetně právních sl žeb,
vedení účetnictví nebo provozu informačních systémů.
(4) Nezávislém provozovateli přepravní soustavy se
zakazuje vykonávat přeprav plynu s vy žitím sl žeb jiné
osoby, která je so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele jako nezávislý provozovatel
přepravní soustavy, nebo jejích zaměstnanců, s výjimko
sl žeb slo žících k zajištění provozuschopnosti přepravní
soustavy zadaných jako veřejná zakázka.
(5) Nezávislém provozovateli přepravní soustavy se
zakazuje přidělovat své zaměstnance k výkon práce k jiné
osobě, která je so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele.
(6) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je oprávněn
poskytovat sl žby jiné osobě, která je so částí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele pouze s
předchozím souhlasem Energetického reg lačního úřad .
Energetický reg lační úřad souhlas dělí, pokud nezávislý
provozovatel přepravní soustavy doloží, že
a) poskytování takových sl žeb nevede k diskriminaci
ostatních účastníků trhu s plynem nebo jiných osob, které
nejsou so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele,
b) vy žití sl žeb je za stejných podmínek dost pné i jiným
účastníkům trhu s plynem nebo jiným osobám, které nejsou
so částí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele,
c) poskytování takových sl žeb nenar ší nebo neomezí
hospodářsko so těž na trhu s plynem ani takové so těži
nebrání.
(7) K poso zení splnění předpoklad podle odstavce 6 písm.
c) si Energetický reg lační úřad vyžádá vyjádření Úřad pro
ochranu hospodářské so těže.
(8) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí svou
firmou, ve svých sděleních nebo v rámci platňování své
ochranné známky jednat tak, aby docházelo k jeho záměně s
jinou osobou, která je so částí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele. Nezávislý
provozovatel přepravní soustavy nesmí vykonávat činnost v
obchodních prostorách, ve kterých vykonává činnost jiná
osoba, která je so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[283]
(9) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy m sí být
informačně oddělen od jiných osob, které jsou so částí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
(10) Nezávislém provozovateli přepravní soustavy se
zakazuje sdílet s jinou osobou, která je so částí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
bezpečnostní systémy, systémy pro kontrolu příst p a jiné
informační systémy. Tento zákaz se nevztahuje na systémy,
jejichž provozovatelem je nezávislý provozovatel přepravní
soustavy nebo osoba, která není so částí téhož koncernu
jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u nichž
nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při
provozu těchto systémů byla dodržována povinnost podle
odstavce 9.
(11) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy nesmí
vy žívat sl žb poskytovatele sl žeb so visejících s
provozem nebo správo bezpečnostních systémů, systémů
pro kontrolu příst p nebo jiných informačních systémů,
jestliže tuto sl žb stejného poskytovatele užívá jiná osoba,
která je so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele. Tento zákaz se nevztahuje na
sl žby, jejichž poskytovatel není so částí téhož koncernu
jako nezávislý provozovatel přepravní soustavy, a u nichž
nezávislý provozovatel přepravní soustavy zajistí, aby při
poskytování těchto sl žeb byla dodržována povinnost podle
odstavce 9.
(12) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen
zajistit provedení povinného auditu pouze auditorem, který
ve stejném účetním období neprovádí povinné audity jiných
osob, které jsou so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele.
§ 58i
Program rovného zacházení nezávislého provozovatele
přepravní soustavy a dohled nad jeho prováděním
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen
přijmo t vnitřním předpisem program rovného zacházení a
zveřejnit jej způsobem možň jícím dálkový příst p.
Program rovného zacházení stanoví
a) opatření k vylo čení diskriminačního jednání nezávislého
provozovatele přepravní soustavy ve vztahu k účastníkům
trhu s plynem, kteří nejsou so částí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem
přepravní soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců nezávislého
provozovatele přepravní soustavy ke splnění účelů
programu rovného zacházení.
(2) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen
zajistit řádné provádění programu rovného zacházení.
(3) Program rovného zacházení schvaluje Energetický
reg lační úřad. Energetický reg lační úřad program rovného
zacházení schválí, pokud na základě poso zení jeho obsahu
má za to, že povede k vylo čení diskriminačního jednání
nezávislého provozovatele přepravní soustavy.
(4) Na provádění programu rovného zacházení a na
dodržování právních povinností so visejících s jeho
prováděním dohlíží auditor programu.
§ 58j
Auditor programu nezávislého provozovatele přepravní
soustavy
(1) Auditora programu jmenuje nebo jinak stanoví a
odvolává dozorčí rada. O zavření smlouvy, která upravuje
podmínky výkon funkce auditora programu včetně délky
f nkčního období a podmínky odvolání z funkce, rozhoduje
dozorčí rada. Jmenování nebo jiné stanovení auditora
programu do funkce a jeho odvolání z funkce a zavření
smlouvy podle předchozí věty podléhá schválení
Energetickým reg lačním úřadem.
(2) Energetický reg lační úřad jmenování nebo jiné
stanovení auditora programu neschválí v případě, že
auditor programu není odborně způsobilý k výkon funkce
nebo nezávislý na provozovateli přepravní soustavy a jiných
zájmech netýkajících se plnění povinností nezávislého
provozovatele přepravní soustavy; v případě jmenování
nebo jiného stanovení právnické osoby se má za to, že
právnická osoba je odborně způsobilá, pokud podmínk
odborné způsobilosti splň je stanovený odpovědný
zást pce. Energetický reg lační úřad neschválí zavření
smlouvy, která upravuje podmínky výkon funkce auditora
programu, pokud navrhované podmínky výkon funkce
ne možní nezávislý výkon jeho funkce na provozovateli
přepravní soustavy nebo na jiných zájmech netýkajících se
plnění povinností nezávislého provozovatele přepravní
soustavy.
(3) Energetický reg lační úřad odvolání auditora programu
neschválí, exist jí-li důvodné pochybnosti ohledně splnění
podmínek pro odvolání z funkce podle schválené smlouvy,
která upravuje podmínky výkon funkce auditora programu.
(4) Pokud Energetický reg lační úřad jmenování nebo jiné
stanovení auditora programu neschválí, platí, že auditor
programu nebyl ustaven. Pokud Energetický reg lační úřad
odvolání auditora programu neschválí, jeho funkce
rozhodn tím dozorčí rady nezaniká.
(5) Pro auditora programu nebo odpovědného zást pce
auditora programu, je-li auditor programu právnická osoba,
platí stanovení § 58d odst. 1, 4 až 6 obdobně. Auditor
programu, jedná-li se o právnicko osobu, nesmí být so částí
téhož koncernu jako provozovatel přepravní soustavy.
(6) Auditor programu je povinen
a) dohlížet nad prováděním programu rovného zacházení,
b) dohlížet nad plněním povinnosti nezávislého
provozovatele přepravní soustavy podle § 58 odst. 8 písm. r)
a podle § 58h odst. 9,
c) vyhotovit a zveřejnit způsobem možň jícím dálkový
příst p výroční zpráv o opatřeních přijatých k provádění
programu rovného zacházení a předložit ji Energetickém
reg lačním úřad a ministerstvu,
d) podávat Energetickém reg lačním úřad , nejméně
jednou za půl roku, zprávy o provádění programu rovného
zacházení a o plnění povinností auditora programu,
e) podávat dozorčí radě zprávy a dopor čení týkající se
programu rovného zacházení a jeho provádění,
f) oznámit Energetickém reg lačním úřad závažná
por šení právních předpisů a vnitřních předpisů
prav jících program rovného zacházení a jeho provádění,
g) podávat Energetickém reg lačním úřad zprávy o
obchodních a finančních vztazích mezi nezávislým
provozovatelem přepravní soustavy a ostatními osobami,
které jsou so částí téhož vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele,
h) předkládat Energetickém reg lačním úřad návrhy
předkládané k rozhodn tí dozorčí radě nezávislého
provozovatele přepravní soustavy týkající se desetiletého
investičního plán a konkrétních investic do soustavy a
rozhodn tí dozorčí rady o těchto návrzích,
i) sledovat dodržování programu rovného zacházení
právnické osoby podle § 58 odst. 9.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[284]
(7) Pokud ovládající osoba nebo osoby, které jsou so částí
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
hlasováním na valné hromadě nebo prostřednictvím
hlasování členů dozorčí rady prosadí odmítn tí nebo
odložení realizace investice do soustavy, která měla být
podle desetiletého plán rozvoje soustavy podle § 58k
realizována v období násled jících 3 let, je auditor programu
povinen takovou sk tečnost oznámit Energetickém
reg lačním úřad .
(8) Auditor programu má právo účastnit se jednání valné
hromady, zasedání stat tárního orgán nebo schůze
jednatelů, na nichž se rozhoduje o záležitostech náležejících
do obchodního vedení, a zasedání dozorčí rady, popřípadě
jiných orgánů zřízených stanovami. Auditor programu je
povinen účastnit se jednání a zasedání orgánů společnosti
podle věty první, je-li předmětem jednání nebo zasedání
orgánů společnosti projednávání a rozhodování o
a) podmínkách příst p do soustavy podle Nařízení o
podmínkách příst p k plynárenským přepravním
so stavám, zejména pokud jde o tarify, sl žby příst p
třetích stran, přidělování kapacit a řešení nedostatku
kapacity, transparentnost, vyrovnávání a sek ndární trhy,
b) opatřeních ohledně provozu, údržby a rozvoje přepravní
soustavy, včetně investic do nových připojení k přepravní
so stavě, rozšíření přepravní kapacity a efektivnějšího
vy žití stávající přepravní kapacity přepravní soustavy,
c) pořízení nebo prodeji plynu k zajištění rovnováhy mezi
množstvím plynu vst p jícím a vyst p jícím z plynárenské
soustavy.
(9) Auditor programu má právo nahlížet do všech dokladů a
zápisů týkajících se činnosti nezávislého provozovatele
přepravní soustavy nezbytných k výkon jeho funkce.
Auditor programu má právo bez předchozího ohlášení
vstupovat do všech obchodních prostor nezávislého
provozovatele přepravní soustavy. Nezávislý provozovatel
přepravní soustavy je povinen poskytnout auditorovi
programu veškeré informace a podklady nezbytné pro řádný
výkon jeho funkce a jinou nezbytnou so činnost. Nezávislý
provozovatel přepravní soustavy je povinen seznámit s
programem rovného zacházení stat tární orgán nebo jeho
členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
§ 58k
Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy nezávislého
provozovatele přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen
každoročně do 31. října zpracovávat a předkládat
ministerstvu a Energetickém reg lačním úřad desetiletý
plán rozvoje soustavy.
(2) Při zpracování návrh desetiletého plán rozvoje
soustavy vychází nezávislý provozovatel přepravní soustavy
z dosavadní a předvídatelné b do cí nabídky plynu a
poptávky po něm. Za tímto účelem nezávislý provozovatel
přepravní soustavy provede analýz vývoje výroby, dodávek,
dovozu a vývoz plynu, přičemž zohlední investiční plány
provozovatelů distrib čních soustav připojených k přepravní
so stavě, provozovatelů zásobníků plynu a plán rozvoje
soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o
podmínkách příst p k plynárenským přepravním
so stavám.
(3) Předmětem desetiletého plán rozvoje přepravní
soustavy jsou opatření přijímaná s cílem zajistit přiměřeno
kapacitu přepravní soustavy, aby odpovídala požadavkům
nezbytným pro zajištění bezpečnosti dodávek plynu.
Desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy
a) vádí, které části přepravní soustavy je třeba v
násled jících deseti letech vybudovat nebo rozšířit,
b) vymezuje veškeré investice do přepravní soustavy, o
jejichž realizaci nezávislý provozovatel přepravní soustavy
rozhodl, a nové investice, které je nutno realizovat v
násled jících třech letech,
c) stanoví termíny realizace investic podle písmene b).
(4) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen
konzultovat návrh desetiletého plán rozvoje přepravní
soustavy se stávajícími a případnými b do cími živateli
přepravní soustavy, jejichž oprávněné zájmy mohou být
desetiletým plánem rozvoje soustavy přímo dotčeny, a
možnit jim předkládat k návrh připomínky. O konzultaci
vede nezávislý provozovatel přepravní soustavy záznam.
(5) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy předkládá
desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy zpracovaný podle
odstavců 2 a 3 spolu se záznamem konzultace podle odstavce
4 Energetickém reg lačním úřad .
(6) Energetický reg lační úřad konzultuje desetiletý plán
rozvoje přepravní soustavy. Za tímto účelem jej bez
zbytečného odkladu po jeho obdržení zveřejní způsobem
možň jícím dálkový příst p, a to nejméně na 10 pracovních
dnů. Oznámení o zveřejnění vyvěsí Energetický reg lační
úřad na úřední desce spolu s vedením, kde je možné se s
desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy seznámit a
do kdy je možné uplatnit připomínky.
(7) Stávající nebo případný b do cí živatel přepravní
soustavy, jehož oprávněné zájmy mohou být desetiletým
plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny, může u
Energetického reg lačního úřad uplatnit k desetiletém
plán rozvoje přepravní soustavy připomínky s jejich
odůvodněním. Připomínkami, které se desetiletého plán
rozvoje přepravní soustavy netýkají nebo které platní
osoba, jejíž oprávněné zájmy nemohou být desetiletým
plánem rozvoje přepravní soustavy přímo dotčeny, nebo
připomínkami bez odůvodnění nebo platněnými po lhůtě se
Energetický reg lační úřad nezabývá. Výsledky vypořádání
připomínek zveřejní Energetický reg lační úřad způsobem
možň jícím dálkový příst p.
(8) Energetický reg lační úřad posuzuje soulad desetiletého
plán rozvoje přepravní soustavy s požadavky na realizaci
investic do přepravní soustavy platněnými v konz ltačním
procesu podle odstavců 6 a 7 a soulad s plánem rozvoje
soustavy pro celou Evropskou unii podle Nařízení o
podmínkách příst p k plynárenským přepravním
so stavám. Při pos zování souladu desetiletého plán
rozvoje přepravní soustavy s plánem rozvoje soustavy pro
celou Evropskou unii může Energetický reg lační úřad
konzultovat desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy s
Agenturou.
(9) Nezahrnuje-li desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy
opodstatněné požadavky na realizaci investic do přepravní
soustavy, je-li v rozporu s plánem rozvoje soustavy pro celou
Evropskou unii nebo trpí-li jinými vadami, může Energetický
reg lační úřad provozovateli přepravní soustavy nařídit, aby
desetiletý plán rozvoje přepravní soustavy změnil nebo
odstranil vady, a stanoví k tomu přiměřeno lhůt .
Rozhodn tí o nařízení změny desetiletého plán rozvoje
přepravní soustavy nebo odstranění jiných vad obsahuje
odůvodnění a je prvním úkonem v řízení.
(10) Nerozhodne-li Energetický reg lační úřad o nařízení
změny desetiletého plán rozvoje přepravní soustavy nebo
odstranění jiných vad do 2 měsíců ode dne jeho předložení
Energetickém reg lační úřad , platí, že desetiletý plán
rozvoje přepravní soustavy je úplný a bez vad. Po dobu
vedení konzultace s Agenturou podle odstavce 8 lhůta
neběží.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[285]
§ 58l
Opatření k sk tečnění investic podle desetiletého plán
rozvoje přepravní soustavy nezávislého provozovatele
přepravní soustavy
(1) Energetický reg lační úřad sleduje a vyhodnocuje
provádění desetiletého plán rozvoje přepravní soustavy.
(2) Pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy
ne sk teční investici do přepravní soustavy, která měla být
podle desetiletého plán rozvoje přepravní soustavy
sk tečněna ve stanoveném termín podle § 58k odst. 3
písm. c) a je stále relevantní podle akt álního plán rozvoje
přepravní soustavy, může Energetický reg lační úřad
rozhodnout o
a) nařízení sk tečnění této investice ve lhůtě stanovené
Energetickým reg lačním úřadem,
b) provedení výběrového řízení na poskytn tí úvěr pro
financování investice do přepravní soustavy a stanovení
podmínek tohoto řízení nebo o provedení emise dl hopisů
nezávislého provozovatele přepravní soustavy a stanovení
podmínek takové emise,
c) nařízení navýšení základního kapitál nezávislého
provozovatele přepravní soustavy a stanovení podmínek
navýšení základního kapitál ; stanovení obchodního
zákoník o přednostním práv akcionáře na psání nových
akcií se nepo žijí.
(3) Energetický reg lační úřad loží taková opatření podle
odstavce 2, která s přihlédn tím k okolnostem jsou
přiměřená a nejlépe povedou k sk tečnění investice do
přepravní soustavy. Podle povahy věci může Energetický
reg lační úřad rozhodnout o ložení jednoho opatření nebo
ložení více opatření so časně.
(4) Energetický reg lační úřad opatření podle odstavce 2
ne loží, pokud nezávislý provozovatel přepravní soustavy
prokáže, že sk tečnění investice brání překážka, jež nastala
nezávisle na vůli nezávislého provozovatele přepravní
soustavy a nezávislý provozovatel přepravní soustavy
vyvinul veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě
požadovat, aby k sk tečnění investice došlo.
(5) Náklady vzniklé nezávislém provozovateli přepravní
soustavy v souvislosti s sk tečněním investice v souladu s
desetiletým plánem rozvoje přepravní soustavy se považ jí
za náklady na zajištění efektivního výkon licencované
činnosti podle tohoto zákona.
§ 58m
Připojení k přepravní so stavě nezávislého provozovatele
přepravní soustavy
(1) Nezávislý provozovatel přepravní soustavy je povinen
připojit k přepravní so stavě zařízení jiné přepravní
soustavy, distrib ční soustavy, zásobník plynu nebo odběrné
plynové zařízení, jestliže žadatel uplatnil požadavek na
realizaci investice do přepravní soustavy při přípravě
desetiletého plán rozvoje přepravní soustavy nebo
konzultaci vedené Energetickým reg lačním úřadem a
investice vyvolaná připojením do přepravní soustavy je v
desetiletém plán rozvoje přepravní soustavy zahrnuta.
Ustanovení tohoto zákona o práv nezávislého
provozovatele přepravní soustavy odmítno t připojení do
přepravní soustavy se nepo žijí.
(2) Povinnost připojení podle odstavce 1 zaniká, pokud
sk tečnění investice do přepravní soustavy brání překážka,
pro kterou není Energetický reg lační úřad oprávněn ložit
nezávislém provozovateli přepravní soustavy opatření k
sk tečnění investic podle desetiletého plán rozvoje
přepravní soustavy.
(3) Ustanovení odstavce 1 platí obdobně pro zvyšování
přepravní kapacity z důvod zvýšení výkon připojeného
zařízení.
§ 58n
Vlastnické oddělení provozovatele přepravní soustavy
(1) Provozovatel přepravní soustavy, který není so částí
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, m sí
být z hlediska své společnické struktury nezávislý na výrobě
elektřiny nebo výrobě plynu nebo na obchodu s elektřino
nebo s plynem.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele přepravní soustavy
m sí být splněny tyto podmínky nezávislosti:
a) provozovatel přepravní soustavy je vlastníkem přepravní
soustavy,
b) nad provozovatelem přepravní soustavy nebo nad jeho
podnikem nevykonává přímo ani nepřímo kontrolu osoba
nebo skupina osob jednajících ve shodě, která nebo které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem
elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřino nebo
obchodníkem s plynem nebo ve vztahu k nim platň jí
jakékoliv jiné právo,
2. vyrábí elektřin nebo plyn nebo obchod jí s elektřino
nebo s plynem,
c) ve vztahu k provozovateli přepravní soustavy ne platň je
jakékoliv jiné právo osoba nebo skupina osob jednajících ve
shodě, která nebo které
1. vykonávají přímo nebo nepřímo kontrolu nad výrobcem
elektřiny, výrobcem plynu, obchodníkem s elektřino nebo
obchodníkem s plynem,
2. vyrábí elektřin nebo plyn nebo obchod jí s elektřino
nebo s plynem,
d) provozovatel přepravní soustavy
1. sám nebo jednáním ve shodě s jinými osobami nevykonává
přímo ani nepřímo kontrolu nad výrobcem elektřiny nebo
plynu nebo nad obchodníkem s elektřino nebo plynem ani
ve vztahu k nim ne platň je jakékoli jiné právo,
2. nevyrábí elektřin nebo plyn nebo neobchoduje s
elektřino nebo s plynem, ani není vlastníkem výrobny
elektřiny nebo plynu,
e) členy stat tárního orgán , členy dozorčí rady, prokuristu
nebo členy jiného orgán provozovatele přepravní soustavy
rčeného stanovami není oprávněna jmenovat, volit nebo
jinak ustanovit osoba nebo skupina osob jednajících ve
shodě, která nebo které
1. vykonávají kontrolu nad výrobcem elektřiny, výrobcem
plynu, obchodníkem s elektřino nebo obchodníkem s
plynem nebo ve vztahu k nim platň jí jakékoli jiné právo,
2. vyrábí elektřin nebo plyn nebo obchod jí s elektřino
nebo s plynem,
f) stat tárním orgánem nebo jeho členem, členem dozorčí
rady, prokuristou nebo členem jiného orgán provozovatele
přepravní soustavy rčeného stanovami není osoba, která je
členem dozorčí rady, stat tárním orgánem nebo členem
stat tárního orgán , prokuristou nebo členem jiného orgán
společnosti rčeného stanovami výrobce elektřiny, výrobce
plynu, obchodníka s elektřino nebo obchodníka s plynem.
(3) Je-li osobou nebo jednou z osob podle odstavce 2 písm.
b), c) nebo e) Česká republika, územní samosprávný celek
nebo jiná osoba veřejného práva, nepovaž jí se za t též
osobu dva odlišné státní orgány, orgány územního
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[286]
samosprávného celku nebo jiné osoby veřejného práva, z
nichž jedna vykonává kontrolu nebo jiné právo nad
provozovatelem přepravní soustavy a dr há vykonává
kontrolu nebo jiné právo nad výrobcem elektřiny či plynu
nebo obchodníkem s elektřino či s plynem, a které jsou
vzájemně nezávislé.
(4) Podmínky nezávislosti podle odstavce 2 se považ jí za
splněné i tehdy, jestliže se provozovatel přepravní soustavy
účastní na založení právnické osoby za účelem provozování
přepravních soustav v jednom nebo více státech nebo v
takové osobě získá účast a přenechá takové osobě přepravní
soustavu k jejím provozování společně s dalšími
přepravními soustavami. To neplatí, pokud by se na
podnikání právnické osoby založené za účelem provozování
přepravních soustav podle předchozí věty účastnily jiné
osoby, které nebyly přísl šnými orgány členských států
rčeny jako vlastnicky oddělení provozovatelé přepravních
soustav, nezávislí provozovatelé soustav nebo nezávislí
provozovatelé přepravních soustav.
(5) Výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřino , výrobce
plynu, obchodník s plynem nesmí sám nebo jednáním ve
shodě s jinými osobami vykonávat přímo nebo nepřímo
kontrolu nad provozovatelem přepravní soustavy, ani ve
vztahu k něm vykonávat hlasovací právo spojené s
vlastnictvím podíl provozovatele přepravní soustavy,
ustanovovat nebo odvolávat členy dozorčí rady, stat tární
orgán nebo jeho členy nebo vlastnit většinový podíl.
(6) Jiným právem podle odstavců 2 a 3 se roz mí zejména
a) právo vykonávat hlasovací práva ve společnosti,
b) vlastnictví účastnických cenných papírů, jejichž so hrnná
jmenovitá hodnota přesah je 50 % základního kapitál
společnosti,
c) právo jmenovat, volit nebo jinak ustanovit a odvolávat
členy dozorčí rady, členy stat tárního orgán , členy jiného
orgán společnosti rčeného stanovami nebo prokuristu.
§ 59
Provozovatel distrib ční soustavy
(1) Provozovatel distrib ční soustavy má právo
a) na připojení k přepravní so stavě nebo k jiné distrib ční
so stavě, pokud jsou splněny podmínky připojení,
b) na informace od ostatních účastníků trhu s plynem
nezbytné pro plnění svých povinností,
c) na příst p do přepravní soustavy, jiné distrib ční soustavy
a zásobníků plynu za podmínek stanovených tímto zákonem
a pro zajištění rovnováhy mezi množstvím plynu
vst p jícího do distrib ční soustavy a množstvím plynu
vyst p jícího z distrib ční soustavy,
d) zřizovat a provozovat vlastní telekom nikační síť k řízení,
měření, zabezpečování a automatizaci provozu distrib ční
soustavy a k přenos informací pro činnosti výpočetní
techniky a informačních systémů,
e) v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a
provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
f) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se
zřizováním, stavebními úpravami, opravami a provozováním
distrib ční soustavy a plynovodních přípojek,
g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,
provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a
jiných porostů, ohrož jících bezpečný a spolehlivý provoz
distrib ční soustavy v případech, kdy tak po předchozím
pozornění a stanovení rozsahu ne činil sám vlastník či
živatel,
h) vstupovat v souladu se zvláštními předpisy do zavřených
prostor a zařízení slo žících k výkon činnosti a sl žeb
orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra,
Ministerstva spravedlnosti, Bezpečnostní informační sl žby
a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do nemovitostí, kde
jsou místěna zvláštní zařízení telekom nikací, v rozsahu i
způsobem nezbytným pro výkon licencované činnosti,
i) při stavech nouze vy žívat v nezbytném rozsahu plynová
zařízení zákazníků, pro něž provádí distribuci plynu,
j) omezit nebo přer šit v nezbytném rozsahu distribuci
plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně
zamez jících jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných stavebních úprav, přeložek a
plánovaných oprav na zařízení distrib ční soustavy,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních distrib ční
soustavy,
5. při odběr plynu zařízeními, která ohrož jí životy, zdraví
nebo majetek osob,
6. při neoprávněném odběr nebo neoprávněné distribuci
plynu nebo při neoprávněné přepravě plynu,
7. při odběr plynu, kdy zákazník opakovaně bez vážného
důvod ne možnil příst p k měřicím zařízení nebo
neměřeným částem odběrného plynového zařízení, přestože
byl k možnění příst p za účelem provedení kontroly,
odečt , údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení
alespoň 15 dnů předem písemně nebo jiným prokazatelným
způsobem vyzván,
8. v důsledk omezení nebo přer šení přepravy plynu
provozovatelem přepravní soustavy,
9. v případě dodávky plynu z výroben plynu, která by
ohrožovala bezpečný a spolehlivý provoz plynových zařízení,
k) nakupovat plyn pro krytí ztrát v distrib ční so stavě nebo
pro vlastní spotřeb ; toto není považováno za obchod s
plynem,
l) zavřít hlavní závěr plynu při odvracení nebezpečí
bezprostředního ohrožení života.
(2) Provozovatel distrib ční soustavy je povinen zřídit věcné
břemeno možň jící vy žití cizí nemovitosti nebo její části
pro účely vedené v odstavci 1 písm. e), a to sml vně s
vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám
nebo není rčen nebo proto, že je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a
jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpis ,
přísl šný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh
provozovatele distrib ční soustavy o zřízení věcného
břemene možň jícího vy žití této nemovitosti nebo její
části.
(3) Vznikla-li vlastník nebo nájemci nemovitosti v důsledk
výkon práv provozovatele distrib ční soustavy podle
odstavce 1 písm. d) až i) majetková újma nebo je-li omezen v
žívání nemovitosti, má právo na přiměřeno jednorázovo
náhrad včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého
posudku. Právo na tuto náhrad je nutno uplatnit u
provozovatele distrib ční soustavy, který způsobil
majetkovou újm nebo omezení žívání nemovitosti, do 6
měsíců ode dne, kdy se o tom vlastník nebo nájemce
dozvěděl.
(4) V případech vedených v odstavci 1 písm. d) až i) je
provozovatel distrib ční soustavy povinen co nejvíce šetřit
práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[287]
nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen vést
nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s
ohledem na povahu provedených prací, do stavu
odpovídajícím předchozím účel či žívání dotčené
nemovitosti a oznámit tuto sk tečnost vlastník nemovitosti.
Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen
na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po
těžbě.
(5) V případech vedených v odstavci 1 písm. j) bod 3 je
provozovatel distrib ční soustavy povinen oznámit
účastníkům trhu, pro něž provádí distribuci plynu, započetí a
skončení omezení nebo přer šení distribuce plynu, nejméně
však 15 dnů předem, pokud se s dotčenými účastníky trhu
nedohodne na lhůtě kratší. Plánované stavební úpravy,
přeložky a opravy v období od 1. září do 31. května
násled jícího kalendářního roku lze provádět výhradně po
písemném oznámení dotčeným zákazníkům.
(6) V případech vedených v odstavci 1 písm. j) bodě 6 je
provozovatel distrib ční soustavy povinen obnovit distribuci
plynu nejpozději po úhradě náhrady škody způsobené
neoprávněným odběrem nebo neoprávněno distrib cí
bezprostředně po odstranění příčin, které vedly k jejím
omezení nebo přer šení.
(7) V případech vedených v odstavci 1 písm. j) je právo na
náhrad škody a šlého zisku vylo čeno. To neplatí, nesplníli
provozovatel distrib ční soustavy oznamovací povinnost
podle odstavce 5 nebo v případech, kdy poruchu podle
písmene b) bodu 4 prokazatelně zaviní provozovatel
distrib ční soustavy.
(8) Provozovatel distrib ční soustavy je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržb ,
obnovu a rozvoj distrib ční soustavy na území vymezeném
licencí,
b) zajistit distribuci plynu na základě zavřených smluv a ve
stanovené kvalitě,
c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo
provozovateli jiné distrib ční soustavy stanovený podíl na
oprávněných nákladech na připojení k přepravní nebo
distrib ční so stavě,
d) připojit k distrib ční so stavě každého, kdo o to požádá a
splň je podmínky připojení,
e) poskytnout distribuci plynu každém , kdo o to požádá a
splň je podmínky příst p k distrib ční so stavě, s
výjimko prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení
pro distribuci plynu nebo při ohrožení spolehlivého a
bezpečného provozu distrib ční soustavy nebo přepravní
soustavy; odmítn tí distribuce plynu m sí mít písemno
formu a m sí být odůvodněno,
f) zajistit neznevýhodň jící podmínky pro připojení a příst p
třetích stran k distrib ční so stavě za podmínek
stanovených tímto zákonem,
g) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality
dodávek plynu a so visejících sl žeb,
h) poskytovat provozovateli přepravní soustavy a
provozovatelům distrib čních soustav, provozovatelům
zásobníků plynu a výrobcům plynu informace nezbytné k
zajištění vzájemné provozuschopnosti,
i) zajišťovat měření plynu v distrib ční so stavě, včetně
vyhodnocování a předávat operátorovi trhu a účastníkům
trhu s plynem, který zajišť je distribuci plynu, naměřené a
vyhodnocené údaje,
j) zpracovávat a předávat Energetickém reg lačním úřad
údaje potřebné pro rozhodn tí o cenách za distribuci plynu,
k) vést samostatné účty za distribuci plynu pro účely
regulace,
l) zajistit přeprav plynu a distribuci plynu pro
provozovatele distrib ční soustavy nepřipojené přímo k
přepravní so stavě v rozsahu spotřeby plynu účastníků trhu
s plynem, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno k
jeho distrib ční so stavě,
m) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci
distrib ční soustavy, vyhodnocovat ji a předávat operátorovi
trhu a provozovateli přepravní soustavy,
n) vypracovat do 6 měsíců po dělení licence na distribuci
plynu havarijní plány distrib ční soustavy, zaslat
ministerstvu a každoročně je přesňovat,
o) oznamovat rozsah a termíny odstávek zařízení distrib ční
soustavy a pozorňovat na snížení distrib ční kapacity,
p) zřídit a provozovat technický dispečink, který zajišť je
dispečerské řízení distrib ční soustavy,
q) zřídit a provozovat místa pro sledování kvality plynu,
pokud nebudou pro sledování kvality plynu dostačovat místa
zřízená a provozovaná provozovatelem přepravní soustavy,
r) poskytnout na vyžádání dodavateli poslední instance
údaje o zákazníkovi a jeho odběrném místě v rozsahu
nezbytném pro zajištění dodávky poslední instance,
s) vyhlašovat stav nouze v rámci své distrib ční soustavy,
t) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný
rozvoj distrib ční soustavy, a to na období nejméně 5 let,
u) na své náklady zajistit připojení svého zařízení k jiné
distrib ční so stavě,
v) zajišťovat ochranu sk tečností majících povahu
obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací,
které získává při výkon své činnosti včetně zajištění
ochrany údajů předávaných operátorovi trhu,
w) zpracovávat a předkládat Energetickém reg lačním
úřad ke schválení Řád provozovatele distrib ční soustavy,
zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou činnost v
souladu s Řádem provozovatele distrib ční soustavy,
x) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickém
reg lačním úřad jednou ročně, nejpozději do 1. března
násled jícího kalendářního roku, zpráv o kvalitě a úrovni
údržby zařízení distrib ční soustavy,
y) zajišťovat propagaci energetických sl žeb a jejich nabídky
zákazníkům za konk renceschopné ceny energetických
sl žeb,
z) na základě žádosti obchodníka s plynem nebo výrobce
plynu přer šit v případě neoprávněného odběr dodávk
plynu.
§ 59a
Oddělení provozovatelů distrib ční soustavy
(1) Provozovatel distrib ční soustavy, je-li so částí
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, m sí
být od 1. ledna 2007 z hlediska své právní formy, organizace
a rozhodování nezávislý na jiných činnostech netýkajících se
distribuce plynu, přepravy plynu a skladňování plynu.
Tento požadavek neznamená požadavek na oddělení
vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele distrib ční
soustavy podle odstavce 1 se od 1. ledna 2007 platní tato
minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele distrib ční
soustavy se nesmí přímo ani nepřímo podílet na
organizačních str kt rách vertikálně integrovaného
plynárenského podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[288]
nepřímo, za běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem
nebo elektřino ; stat tárním orgánem nebo jeho členem,
prokuristou nebo vedo cím zaměstnancem provozovatele
distrib ční soustavy nemůže být fyzická osoba, která je
so časně stat tárním orgánem nebo jeho členem,
prokuristou nebo vedo cím zaměstnancem držitele licence
na výrob plynu, obchod s plynem nebo s elektřino , který je
so částí téhož vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele,
b) m sí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k
profesionálním zájmům stat tárního orgán nebo jeho člena,
prokuristy nebo vedo cích zaměstnanců odpovědných za
řízení provozovatele distrib ční soustavy bylo přihlíženo
způsobem, který zajišť je jejich nezávislé jednání; stat tární
orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedo cí zaměstnanec
provozovatele distrib ční soustavy nesmí přijímat žádné
odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na
výrob plynu, obchod s plynem nebo elektřino v rámci
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele;
odměňování stat tárního orgán nebo jeho člena, prokuristy
nebo vedo cího zaměstnance provozovatele distrib ční
soustavy nesmí být závislé na hospodářských výsledcích
dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
c) provozovatel distrib ční soustavy m sí disponovat
sk tečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku
nezbytném k provozování, údržbě a rozvoji distrib ční
soustavy, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně
integrovaném plynárenském podnikateli; mateřská
společnost nesmí dělovat provozovateli distrib ční
soustavy jakékoliv pokyny ohledně běžného provozu nebo
údržby distrib ční soustavy, a rovněž nesmí jakýmkoliv
jiným způsobem zasahovat do rozhodování o výstavbě či
modernizaci částí distrib ční soustavy, pokud takové
rozhodn tí nejde nad rámec schváleného finančního plán , či
jiného obdobného nástroje; tím není dotčeno oprávnění
mateřské společnosti schvalovat roční finanční plán či jiný
obdobný nástroj provozovatele distrib ční soustavy a
schvalovat jeho maximální limity zadl žení.
(3) Provozovatel distrib ční soustavy m sí přijmo t
vnitřním předpisem program rovného zacházení, kterým
stanoví
a) opatření k vylo čení diskriminačního jednání
provozovatele distrib ční soustavy ve vztahu k účastníkům
trhu s plynem, kteří nejsou so částí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem
distrib ční soustavy,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele
distrib ční soustavy ke splnění účelů programu rovného
zacházení.
(4) Provozovatel distrib ční soustavy jmenuje nebo jinak
stanoví auditora programu. Provozovatel distrib ční
soustavy je povinen zajistit, aby auditor programu měl
vytvořeny podmínky pro nezávislý výkon své funkce,
zejména dostatečné pravomoci k plnění své funkce a
dostatečné materiální a organizační podmínky. Způsob
odměňování auditora programu nesmí být na újm
nezávislého výkon jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet na provádění
programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává
a předkládá do 30. dubna násled jícího kalendářního roku
Energetickém reg lačním úřad a ministerstvu výroční
zpráv o opatřeních přijatých k provádění programu
rovného zacházení za plyn lý rok. Výroční zpráv zároveň
zveřejní způsobem možň jícím dálkový příst p.
Provozovatel distrib ční soustavy je povinen poskytnout
auditorovi programu veškeré informace a podklady
nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou
so činnost. Provozovatel distrib ční soustavy je povinen
seznámit s programem rovného zacházení stat tární orgán
nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
(6) Provozovatel distrib ční soustavy nesmí od 1. ledna
2007 držet podíly v jiné právnické osobě, která je držitelem
licence na výrob plynu, obchod s plynem nebo elektřino .
(7) Stat tární orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedo cí
zaměstnanec provozovatele distrib ční soustavy nesmí od 1.
ledna 2007 držet podíly převyš jící 1 % základního kapitál
v jiné právnické osobě v rámci téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele, která je držitelem
licence na výrob plynu, obchod s plynem nebo s elektřino .
(8) Od 1. ledna 2007 nesmí provozovatel distrib ční
soustavy zavírat ovládací smlouvy k podrobení jednotném
řízení jiného držitele licence na výrob plynu, obchod s
plynem nebo elektřino ani v takovém řízení podle již
zavřených ovládacích smluv pokračovat.
(9) Pokud je povinnost oddělení činností podle tohoto
zákona provedena nájmem podniku nebo jeho části, je
nájemce povinen převzít pronajatý podnik nebo jeho část do
svého účetnictví. Pokud je povinnost oddělení podle tohoto
zákona provedena nájmem jednotlivého majetku, je
pronajímatel povinen sdělit nájemci informace o hodnotě
pronajatého majetku v rozsahu požadovaném Energetickým
reg lačním úřadem pro účely cenové regulace.
(10) Oddělení činností podle tohoto zákona není vyžadováno
u vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
který poskytuje sl žby pro méně než 90 000 připojených
zákazníků.
(11) O možnosti zahrn tí prokazatelných minimálních
oprávněných nákladů vzniklých držiteli licence na distribuci
plynu v souvislosti s plněním povinnosti oddělení
provozovatele distrib ční soustavy do reg lovaných cen
může rozhodnout Energetický reg lační úřad.
(12) Provozovatel distrib ční soustavy, je-li so částí
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, m sí
jednat tak, aby neuvedl v omyl jiného účastníka trhu s
plynem, pokud se jedná o možnost záměny s obchodníkem s
plynem nebo s výrobcem plynu, který je so částí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele.
§ 60
Provozovatel zásobník plynu
(1) Provozovatel zásobník plynu má právo
a) zřizovat a provozovat vlastní telekom nikační síť k řízení,
měření, zabezpečování a automatizaci provozu zásobník
plynu a k přenos informací pro činnost výpočetní techniky a
informačních systémů,
b) v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a
provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení,
c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se
zřizováním a provozováním zásobník plynu,
d) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty,
provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a
jiných porostů ohrož jících bezpečný a spolehlivý provoz
zásobník plynu v případech, kdy tak po předchozím
pozornění a stanovení rozsahu ne činil sám vlastník či
živatel,
e) vstupovat v souladu se zvláštními právními předpisy do
zavřených prostor a zařízení slo žících k výkon činností a
sl žeb orgánů Ministerstva obrany, Ministerstva
spravedlnosti a do obvodu dráhy, jakož i vstupovat do
nemovitostí, kde jsou místěna zvláštní zařízení
telekom nikací, v rozsahu a způsobem nezbytným pro výkon
licencované činnosti,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[289]
f) omezit nebo přer šit v nezbytném rozsahu činnosti
spojené s skladňováním plynu v těchto případech:
1. při bezprostředním ohrožení života, zdraví nebo majetku
osob a při likvidaci těchto stavů,
2. při stavech nouze nebo při činnostech bezprostředně
zamez jících jejich vzniku,
3. při provádění plánovaných rekonstr kcí a plánovaných
oprav na zařízení pro skladňování plynu,
4. při vzniku a odstraňování poruch na zařízeních pro
skladňování plynu,
5. při neoprávněném odběr nebo neoprávněném
skladnění plynu,
g) připojit své zařízení k přepravní so stavě nebo k
distrib ční so stavě za stanovených podmínek připojení,
h) nakupovat plyn pro krytí vlastních ztrát v zásobník plynu
nebo pro vlastní spotřeb nebo za účelem vytváření a
držování základní náplně zásobník plynu a prodávat plyn
v rozsahu povinností ložených tímto zákonem; toto není
považováno za obchod s plynem,
i) na informace nezbytné pro plnění svých povinností od
ostatních účastníků trhu s plynem.
(2) Provozovatel zásobník plynu je povinen zřídit věcné
břemeno možň jící vy žití cizí nemovitosti nebo její části
pro účely vedené v odstavci 1 písm. b), a to sml vně s
vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám
nebo není rčen nebo proto, že je prokazatelně
nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a
jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k
pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpis ,
přísl šný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh
provozovatele zásobník plynu o zřízení věcného břemene
možň jícího vy žití této nemovitosti nebo její části.
(3) Vznikla-li vlastník nebo nájemci nemovitosti v důsledk
výkon práv provozovatele zásobník plynu podle odstavce
1 písm. a) až e) majetková újma nebo je-li omezen v žívání
nemovitosti, má právo na přiměřeno jednorázovo náhrad
včetně úhrady nákladů na vypracování znaleckého posudku.
Právo na tuto náhrad je nutno uplatnit u provozovatele
zásobník plynu, který způsobil majetkovou újm nebo
omezení žívání nemovitosti, do 6 měsíců ode dne, kdy se o
tom vlastník nebo nájemce dozvěděl.
(4) V případech vedených v odstavci 1 písm. a) až e) je
provozovatel zásobník plynu povinen co nejvíce šetřit práv
vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich
nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen vést
nemovitosti do předchozího stavu, nebo není-li to možné s
ohledem na povahu provedených prací, do stavu
odpovídajícím předchozím účel či žívání dotčené
nemovitosti a oznámit tuto sk tečnost bezprostředně
vlastník nemovitosti. Po provedení odstranění nebo
okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést
likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.
(5) V případech vedených v odstavci 1 písm. f) bodu 3 je
provozovatel zásobník plynu povinen písemně oznámit
zákazníkům, pro něž skladň je plyn, započetí a skončení
omezení nebo přer šení činností spojených s skladňováním
plynu, nejméně však 30 dnů předem.
(6) V případech vedených v odstavci 1 písm. f) je
provozovatel zásobník plynu povinen obnovit činnosti
spojené s skladňováním plynu bezprostředně po odstranění
příčin, které vedly k jejím omezení nebo přer šení.
(7) V případech vedených v odstavci 1 písm. f) je právo na
náhrad škody a šlého zisku vylo čeno. To neplatí, nesplníli
provozovatel zásobník plynu oznamovací povinnost podle
odstavce 5 nebo poruchu prokazatelně zavinil provozovatel
zásobník plynu.
(8) Provozovatel zásobník plynu je dále povinen
a) zajistit bezpečný, spolehlivý a hospodárný provoz, údržb ,
obnovu a rozvoj zásobník plynu,
b) zajistit skladňování plynu na základě zavřených smluv,
c) uhradit provozovateli přepravní soustavy nebo
provozovateli distrib ční soustavy stanovený podíl na
oprávněných nákladech na připojení svého zařízení k této
so stavě,
d) poskytovat provozovateli přepravní nebo provozovateli
distrib ční soustavy, na kterou jsou jeho zařízení pro
skladňování plynu napojena, informace n tné k zajištění
vzájemné provozuschopnosti,
e) zajistit měření množství předávaného a přebíraného plynu
a předávat data nezbytná pro zúčtovaní odchylek
operátorovi trhu a účastníkovi trhu s plynem, pro kterého
zajišť je skladnění plynu,
f) vést samostatné účty za skladňování plynu,
g) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou bilanci
kapacit a výkonů zásobník plynu, vyhodnocovat ji a
předávat operátorovi trhu a provozovateli přepravní
soustavy,
h) vypracovat do 6 měsíců po dělení licence na
skladňování plynu havarijní plán zásobník plynu podle
tohoto zákona, zaslat jej ministerstvu a každoročně
přesňovat,
i) zveřejňovat rozsah a termíny odstávek zařízení pro
skladňování plynu a pozorňovat na předpokládané snížení
skladňovací kapacity,
j) zřídit a provozovat technický dispečink, který odpovídá za
dispečerské řízení zásobník plynu,
k) zajistit neznevýhodň jící podmínky pro příst p do
zásobník plynu za podmínek stanovených tímto zákonem a
možnit příst p k zásobník plynu každém , kdo o to
požádá a splň je podmínky příst p , s výjimko případ
prokazatelného nedostatku volné kapacity zařízení pro
skladňování plynu nebo při ohrožení spolehlivého a
bezpečného provozu zásobníků plynu; případné odmítn tí
příst p k zásobník plynu m sí mít písemno formu a m sí
být odůvodněno,
l) prodat plyn účastníka trhu s plynem, nebyl-li takto
skladněný plyn z důvodů na straně tohoto účastníka trhu s
plynem vytěžen z zásobník plynu do skončení účinnosti
smlouvy,
m) vyhlašovat stav nouze v rámci zásobník plynu,
n) každoročně zpracovávat a zveřejňovat předpokládaný
rozvoj zásobník plynu, a to na období nejméně 5 let,
o) zajišťovat ochranu sk tečností majících povahu
obchodního tajemství a dalších obchodně citlivých informací,
které získává při výkon své činnosti,
p) zpracovávat a předkládat Energetickém reg lačním
úřad ke schválení Řád provozovatele zásobník plynu, po
schválení zajistit jeho zveřejnění a vykonávat licencovanou
činnost v souladu s Řádem provozovatele zásobník plynu,
q) zpracovávat a předávat ministerstvu a Energetickém
reg lačním úřad jednou ročně, nejpozději do 1. března
násled jícího kalendářního roku, zpráv o kvalitě a úrovni
údržby zařízení zásobník plynu,
r) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality
dodávek plynu a so visejících sl žeb,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[290]
s) zveřejňovat informace týkající se provozování zásobník
plynu, jež jsou nezbytné pro účinno hospodářsko so těž a
účinné f ngování trhu s plynem a které nejsou předmětem
obchodního tajemství; tím není dotčena povinnost podle
písmene o).
§ 60a
Oddělení provozovatele zásobník plynu
(1) Provozovatel zásobník plynu, pokud je so částí
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, m sí
být z hlediska své právní formy, organizace a rozhodování
nezávislý na jiných činnostech netýkajících se přepravy,
skladňování a distribuce plynu. Tento požadavek
neznamená požadavek na oddělení vlastnictví majetku.
(2) K zajištění nezávislosti provozovatele zásobník plynu
podle odstavce 1 se platní tato minimální kritéria:
a) osoby odpovědné za řízení provozovatele zásobník plynu
se nesmí přímo ani nepřímo podílet na organizačních
str kt rách vertikálně integrovaného plynárenského
podnikatele, jenž je odpovědný, přímo nebo nepřímo, za
běžný provoz výroby plynu a obchod s plynem nebo
elektřino ; stat tárním orgánem nebo jeho členem,
prokuristou nebo vedo cím zaměstnancem provozovatele
zásobník plynu nemůže být fyzická osoba, která je so časně
stat tárním orgánem nebo jeho členem, prokuristou nebo
vedo cím zaměstnancem držitele licence na výrob plynu,
obchod s plynem nebo s elektřino , který je so částí téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
b) m sí být přijata veškerá vhodná opatření, aby k
profesionálním zájmům stat tárního orgán nebo jeho člena,
prokuristy nebo vedo cích zaměstnanců odpovědných za
řízení provozovatele zásobník plynu bylo přihlíženo
způsobem, který zajišť je jejich nezávislé jednání; stat tární
orgán nebo jeho člen, prokurista nebo vedo cí zaměstnanec
provozovatele zásobník plynu nesmí přijímat žádné
odměny a jiná majetková plnění od držitelů licence na
výrob plynu, obchod s plynem nebo elektřino v rámci
téhož vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele;
odměňování stat tárního orgán nebo jeho člena, prokuristy
nebo vedo cího zaměstnance provozovatele zásobník plynu
nesmí být závislé na hospodářských výsledcích
dosahovaných těmito ostatními držiteli licencí v rámci téhož
vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele,
c) provozovatel zásobník plynu m sí disponovat
sk tečnými rozhodovacími právy ve vztahu k majetku
nezbytném k provozování, údržbě a rozvoji zásobník
plynu, jejichž výkon je nezávislý na vertikálně integrovaném
plynárenském podnikateli; mateřská společnost nesmí
dělovat provozovateli zásobník plynu jakékoliv pokyny
ohledně běžného provozu nebo údržby zásobník plynu, a
rovněž nesmí jakýmkoliv jiným způsobem zasahovat do
rozhodování o výstavbě či modernizaci částí zásobník
plynu, pokud takové rozhodn tí nejde nad rámec
schváleného finančního plán , či jiného obdobného nástroje;
tím není dotčeno oprávnění mateřské společnosti schvalovat
roční finanční plán či jiný obdobný nástroj provozovatele
zásobník plynu a schvalovat jeho maximální limity
zadl žení.
(3) Provozovatel zásobník plynu m sí přijmo t vnitřním
předpisem program rovného zacházení, kterým stanoví
a) opatření k vylo čení diskriminačního jednání
provozovatele zásobník plynu ve vztahu k účastníkům trhu
s plynem, kteří nejsou so částí téhož vertikálně
integrovaného plynárenského podnikatele s provozovatelem
zásobník plynu,
b) povinnosti a práva zaměstnanců provozovatele zásobník
plynu za splnění programu rovného zacházení.
(4) Provozovatel zásobník plynu jmenuje nebo jinak
stanoví auditora programu. Provozovatel zásobník plynu
je povinen zajistit, aby auditor programu měl vytvořeny
podmínky pro nezávislý výkon své funkce, zejména
dostatečné pravomoci k plnění své funkce a dostatečné
materiální a organizační podmínky. Způsob odměňování
auditora programu nesmí být na újm nezávislého výkon
jeho funkce.
(5) Auditor programu je povinen dohlížet nad prováděním
programu rovného zacházení. Auditor programu zpracovává
a předkládá do 30. dubna násled jícího kalendářního roku
Energetickém reg lačním úřad a ministerstvu výroční
zpráv o opatřeních přijatých k provádění programu
rovného zacházení za plyn lý rok. Výroční zpráv zároveň
zveřejní způsobem možň jícím dálkový příst p.
Provozovatel zásobník plynu je povinen poskytnout
auditorovi programu veškeré informace a podklady
nezbytné pro řádný výkon jeho činnosti a jinou nezbytnou
so činnost. Provozovatel zásobník plynu je povinen
seznámit s programem rovného zacházení stat tární orgán
nebo jeho členy, členy dozorčí rady a všechny zaměstnance.
§ 61
Obchodník s plynem
(1) Obchodník s plynem má právo
a) nakupovat plyn a prodávat jej ostatním účastníkům trhu s
plynem,
b) nakupovat plyn z jiných států a prodávat plyn do jiných
států,
c) na příst p do těžebního plynovodu, přepravní soustavy,
distrib čních soustav, zásobníků plynu za podmínek
stanovených tímto zákonem,
d) končit nebo přer šit dodávk plynu zákazníkovi při
neoprávněném odběr plynu,
e) na poskytn tí informací od operátora trhu, provozovatele
přepravní soustavy a provozovatelů distrib čních soustav
nezbytných k vyúčtování dodávek plynu zákazníkům, jejichž
odběrné plynové zařízení je připojeno k přepravní nebo
distrib ční so stavě,
f) na poskytn tí nezbytných informací pro plnění svých
povinností od ostatních účastníků trhu s plynem.
(2) Obchodník s plynem je povinen
a) vypracovávat denní, měsíční, roční a desetiletou obchodní
bilanci, a to včetně údajů o vývozech plynu z České republiky
a dovozech plynu do České republiky s vedením zdrojů
plynu, vyhodnocovat je a předávat společně s měsíčními
údaji o počtech svých zákazníků s roční spotřebo nižší než
400 tis. m3, kteří změnili dodavatele plynu operátorovi trhu a
provozovateli přepravní soustavy,
b) řídit se v případě vyhlášení stavu nouze pokyny
dispečinků přísl šných provozovatelů,
c) dodržovat rovnováh mezi množstvím plynu, který je mu
do plynárenské soustavy dodáván, a množstvím plynu, který
z plynárenské soustavy odebírá,
d) zajistit zákazníkům, kterým dodává plyn, jeho bezpečno
a spolehlivou dodávk při dodržení bezpečnostního
standardu,
e) poskytovat provozovateli přepravní soustavy,
provozovateli distrib ční soustavy nebo provozovateli
zásobník plynu informace nezbytné pro zajištění provozu a
rozvoje plynárenské soustavy,
f) vykonávat činnost dodavatele poslední instance podle § 12a,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[291]
g) účtovat odděleně za dodávk plynu poslední instance,
h) dodržovat parametry a zveřejňovat ukazatele kvality
dodávek plynu a so visejících sl žeb,
i) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění
povinností operátora trhu podle § 20a,
j) zaregistrovat se do 30 dnů od dělení licence na obchod s
plynem u operátora trhu; zaregistrováním se obchodník s
plynem stává registrovaným účastníkem trhu,
k) zajišťovat propagaci energetických sl žeb a jejich nabídky
zákazníkům za konk renceschopné ceny energetických
sl žeb,
l) zajistit svým zákazníkům informaci, způsobem
možň jícím dálkový příst p, o Kontrolním seznamu
evropského spotřebitele energie vypracovaném Komisí a
zveřejněném Energetickým reg lačním úřadem,
m) v případě platnění práva zákazníka na změn
dodavatele plynu sdělit zákazníkovi, který podal výpověď ze
smlouvy, jejímž předmětem je dodávka plynu, datum
končení této smlouvy, pokud informace o začátk a délce
výpovědní doby není uvedena v jeho obchodních
podmínkách.
§ 61a
Dočasné pozastavení povinnosti možnit příst p třetích
stran
(1) Mohou-li obchodníkovi s plynem v důsledk po žití
stanovení tohoto zákona, které se týkají povinnosti držitele
licence na výrob plynu, přeprav plynu, distribuci plynu,
skladňování plynu, možnit příst p třetích stran k
zařízením, na kterých vykonává licencovanou činnost,
vzniknout závažné ekonomické problémy, jež mají původ v
jím zavřené smlo vě, ve které se obchodník s plynem
zavazuje uhradit nasmlo vané množství plynu bez ohledu na
to, jestli je sk tečně odebral (dále jen "smlouva odeber nebo
plať"), má právo podat Energetickém reg lačním úřad
žádost o vydání rozhodn tí o dočasném pozastavení
povinnosti provozovatele přepravní soustavy, provozovatele
distrib ční soustavy, provozovatele zásobník plynu nebo
výrobce možnit příst p třetích stran do přepravní soustavy,
distrib ční soustavy, zásobník plynu nebo do těžebního
plynovodu (dále jen "dočasné pozastavení").
(2) Písemná žádost o dočasné pozastavení m sí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím
stat tárním orgán , u fyzické osoby jméno a příjmení, nebo
obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla
přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) označení zařízení nebo rčení vymezeného území, pro něž
je vydání rozhodn tí o dočasném pozastavení požadováno,
rozsah, v jakém je pro označené zařízení nebo vymezené
území vydání rozhodn tí o dočasném pozastavení
požadováno a požadovano dobu platnosti rozhodn tí o
dočasném pozastavení,
c) úředně ověřeno kopii přísl šné smlouvy odeber nebo
plať,
d) specifikaci ekonomických a finančních problémů, které
pro žadatele o dočasné pozastavení vyplývají nebo by mohly
vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať,
e) popis kroků, které žadatel o dočasné pozastavení činil
před podáním žádosti, aby snížil nebo odvrátil nebezpečí
ekonomických a finančních problémů, které pro něj vyplývají
nebo by mohly vyplynout ze smlouvy odeber nebo plať.
(3) Žadatel o dočasné pozastavení je povinen předložit
Energetickém reg lačním úřad písemno žádost podle
odstavce 2 nejpozději 4 měsíce před požadovaným termínem
platnění dočasného pozastavení. U každé smlouvy odeber
nebo plať může Energetický reg lační úřad po poso zení
žádosti rozhodnout o dočasném pozastavení pouze jednou.
Vzniknou-li však nebo mohou-li vzniknout závažné
ekonomické nebo finanční problémy jiného charakteru, jež
mají původ v téže smlo vě odeber nebo plať, pro kterou bylo
dočasné pozastavení již děleno, může Energetický reg lační
úřad rozhodnout o dočasném pozastavení pro jednu smlouvu
odeber nebo plať i vícekrát.
(4) Na dělení dočasného pozastavení není právní nárok.
Energetický reg lační úřad při pos zování žádosti přihlíží
vždy k těmto kritériím:
a) souladu se státní energetickou koncepcí,
b) závažnosti hospodářských a finančních obtíží, kterým
žadatel o dočasné pozastavení čelí,
c) cíli dosáhno t konk renčního prostředí na trhu s plynem
v České republice, sk tečném stavu hospodářské so těže na
tomto trhu a vlivu, který by případné rozhodn tí o dočasném
pozastavení mělo na otevírání trhu s plynem v České
republice,
d) postavení žadatele o dočasné pozastavení na
plynárenském trhu,
e) datu podpisu a podmínkám dotčené smlouvy odeber nebo
plať, včetně rozsahu, v němž tato smlouva pamatuje na
možné změny na trhu s plynem v České republice,
f) krokům žadatele o dočasné pozastavení vedo cím k
odvrácení nebezpečí ekonomických a finančních problémů,
vyplývajících ze smlouvy odeber nebo plať,
g) rozsahu, v němž v době zavírání smlouvy odeber nebo
plať mohl žadatel o dočasné pozastavení předpokládat vznik
závažných ekonomických nebo finančních problémů z ní
vyplývajících,
h) stupni technického a f nkčního propojení dotčené
soustavy nebo zásobník plynu nebo těžebního plynovodu s
ostatními částmi plynárenské soustavy České republiky,
i) stanoviskům ministerstva, Úřad pro ochranu
hospodářské so těže a provozovatelů dotčených soustav,
zásobníků plynu a těžebních plynovodů, kteří jsou
neopomen telnými účastníky správního řízení ve věci
dočasného pozastavení.
(5) Rozhodn tí o dělení dočasného pozastavení m sí mít
formu správního rozhodn tí a m sí obsahovat zejména:
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím
stat tárním orgán , u fyzické osoby jméno a příjmení nebo
obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla
přidělena, nebo datum narození a bydliště,
b) dobu platnosti dočasného pozastavení,
c) rozsah platnění dočasného pozastavení,
d) odůvodnění dočasného pozastavení.
(6) Rozhodn tí o dělení dočasného pozastavení oznamuje
Energetický reg lační úřad účastníkům řízení a Komisi.
(7) Požádá-li Komise do 8 týdnů ode dne dor čení
rozhodn tí o dělení dočasného pozastavení o jeho změn
nebo zr šení, Energetický reg lační úřad takové rozhodn tí
o dělení dočasného pozastavení zr ší nebo změní. Při
zr šení nebo změně rozhodn tí dbá Energetický reg lační
úřad na to, aby práva nabytá v dobré víře byla co nejméně
dotčena.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[292]
§ 62
Zákazník
(1) Zákazník má právo na
a) připojení svého odběrného plynového zařízení k
přepravní nebo distrib ční so stavě při dodržení podmínek
připojení, pokud má k připojení souhlas vlastníka dotčené
nemovitosti,
b) volbu a bezplatnou změn dodavatele plynu,
c) dopravu dohodn tého množství plynu, pokud jej má
sml vně zajištěn a pokud má na tuto činnost zavřen
smlouvu s provozovatelem přepravní soustavy nebo
distrib ční soustavy a pokud to technické podmínky
přepravní nebo distrib ční soustavy možň jí,
d) zřízení přímého plynovodu za podmínek stanovených
tímto zákonem,
e) příst p do přepravní soustavy, distrib ční soustavy, k
zásobník plynu za podmínek stanovených tímto zákonem.
(2) Zákazník je povinen
a) uhradit výrobci plynu nebo provozovateli přepravní
soustavy nebo provozovateli distrib ční soustavy stanovený
podíl na oprávněných nákladech na připojení,
b) možnit instalaci měřicího zařízení provozovateli
přepravní nebo distrib ční soustavy, ke které je připojen,
c) zajistit příst p k měřicím zařízením provozovateli
přísl šné soustavy, ke které je připojen,
d) řídit se pokyny technických dispečinků provozovatele
přepravní soustavy nebo provozovatele distrib ční soustavy,
e) předávat operátorovi trhu měsíční údaje o dodávce plynu,
kterou si zajišť je v zahraničí nebo u výrobce plynu,
f) držovat odběrné plynové zařízení v takovém stavu, aby se
nestalo příčino ohrožení života, zdraví či majetku osob, a v
případě zjištění závady tuto bez zbytečného odkladu
odstranit,
g) při stavebních úpravách distrib ční soustavy nebo její
části včetně přípojek možnit změn místa připojení, včetně
změny místění hlavního závěr plynu a měřicího zařízení
na veřejně příst pná místa; náklady na provedené změny
hradí provozovatel distrib ční soustavy,
h) v případě, že si zajišť je dodávk plynu sám a nejedná se
o domácnost, poskytovat provozovateli přepravní soustavy,
provozovateli distrib ční soustavy nebo provozovateli
zásobník plynu informace nezbytné pro zajištění
bezpečného a spolehlivého provozu plynárenské soustavy,
i) uhradit dodavateli poslední instance dodávk plynu podle
§ 12a, a to od okamžik zahájení této dodávky,
j) při platnění práva na volbu dodavatele podle odstavce 1
písm. d) dodržovat sjednanou délk výpovědní doby, jedná-li
se o smlouvu na dobu ne rčito .
(3) Zákazník, který si obstarává plyn sám, je povinen
a) dodržovat rovnováh mezi množstvím plynu, které si do
plynárenské soustavy dodává, a množstvím plynu, které z
plynárenské soustavy odebírá,
b) předávat operátorovi trhu nezbytné informace pro plnění
povinnosti operátora trhu podle § 20a.
(4) Vlastník nemovitosti, do které je zákazníkům v této
nemovitosti dodáván plyn na základě smlouvy, je povinen
a) tuto dodávk zákazníkům možnit,
b) držovat společné odběrné plynové zařízení slo žící pro
tuto dodávk ve stavu, který odpovídá právním předpisům,
technickým normám a technickým pravidlům a možň je
bezpečno a spolehlivou dodávk plynu tak, aby se nestalo
příčino ohrožení života, zdraví či majetku osob a v případě
zjištění závady tuto neprodleně odstranit,
c) možnit provozovateli distrib ční soustavy příst p k
tomuto odběrném zařízení a zajistit údržb tohoto zařízení.
(5) Společné odběrné plynové zařízení pro dodávk plynu v
jedné nemovitosti je so částí této nemovitosti.
§ 63
zr šen
§ 64
Technické plynárenské dispečinky
(1) Bezpečný a spolehlivý provoz plynárenské soustavy
zajišť jí dispečinky plynárenských podnikatelů.
(2) Dispečinky plynárenských podnikatelů jsou povinny
vzájemně spolupracovat a poskytovat nezbytné údaje pro
dispečerské řízení.
(3) Při stavech nouze na celém území stát a činnostech
bezprostředně zamez jících jejich vzniku jsou pokyny
dispečink provozovatele přepravní soustavy nadřazeny
pokynům dispečinků provozovatelů distrib čních soustav a
provozovatelů zásobníků a dispečinků výrobců plynu.
Pokyny dispečink provozovatele místně přísl šné
distrib ční soustavy, ke které je připojeno více než 90 000
zákazníků, jsou nadřazeny pokynům dispečink
provozovatelů distrib čních soustav, pokynům dispečink
provozovatelů zásobníků plynu a pokynům dispečink
výrobců plynu na tuto soustavu připojených.
K § 64 viz vyhlášk č. 345/2012 Sb., o dispečerském řízení
plynárenské soustavy a o předávání údajů pro dispečerské
řízení.
§ 65
Přímý plynovod
(1) Zákazníkovi je možné dodávat plyn přímo z přepravní
soustavy nebo výrobny plynu nebo z plynárenského zařízení
mimo plynárensko soustavu České republiky, a to přímým
plynovodem.
(2) Zákazník je oprávněn zřizovat přímé plynovody pouze
tehdy, pokud mu byl odmítn t příst p k distrib ční so stavě
nebo přepravní so stavě.
(3) Provozovatel přímého plynovodu je povinen
a) možnit provozovateli přepravní soustavy nebo
provozovateli distrib ční soustavy instalovat měřicí zařízení
a uhradit náklady na tuto instalaci,
b) řídit se pokyny přísl šných technických plynárenských
dispečinků,
c) zajistit provoz, údržb a opravy přímého plynovodu tak,
aby se nestal příčino ohrožení života, zdraví či majetku
osob.
§ 66
Plynovodní přípojka
(1) Plynovodní přípojka m sí být zřízena a provozována v
souladu se smlouvou o připojení.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[293]
(2) Náklady na zřízení plynovodní přípojky hradí ten, v jehož
prospěch byla zřízena. Vlastníkem přípojky je ten, kdo
uhradil náklady na její zřízení.
(3) Vlastník plynovodní přípojky je povinen zajistit její
provoz, údržb a opravy tak, aby se nestala příčino
ohrožení života, zdraví či majetku osob.
(4) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel
přísl šné distrib ční soustavy je povinen za úplat
plynovodní přípojk provozovat, držovat a opravovat,
pokud jej o to její vlastník písemně požádá.
§ 67
Výstavba vybraných plynových zařízení
(1) Výstavba vybraných plynových zařízení je možná pouze
na základě státní autorizace (dále jen "autorizace"), o jejímž
dělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložk vybraného
plynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které
nedochází ke změně technických parametrů, se autorizace
nevyžad je.
(2) Vybranými plynovými zařízeními jsou
a) přímé plynovody,
b) zásobníky plynu,
c) plynovody spoj jící plynárensko soustavu se
zahraničními plynárenskými soustavami,
d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa,
e) výrobny plynu.
(3) Autorizace je nepřenosná na jinou právnicko či fyzickou
osobu a děl je se na dobu uvedenou v žádosti, maximálně
však na 5 let ode dne dělení s možností jejího prodlo žení
na základě žádosti držitele. Žádost o prodlo žení platnosti
autorizace je n tné podat nejméně 6 měsíců před skončením
její platnosti.
(4) Na dělení autorizace na výstavb vybraných plynových
zařízení není právní nárok. Při dělování autorizace se
posuzuje zejména efektivnost a hospodárnost dost pných
energetických zdrojů a význam projektu pro vnitřní trh s
plynem.
(5) Ministerstvo je v případech, v nichž děl je autorizaci,
dotčeným orgánem přísl šným k vydání závazného
stanoviska při misťování a povolování staveb podle
zvláštního právního předpis .
(6) Písemná žádost o dělení autorizace, kterou předkládá
ministerstvu žadatel o dělení autorizace, m sí obsahovat
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím
stat tárním orgán , u fyzické osoby jméno a příjmení nebo
obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla
přidělena, nebo datum narození a bydliště,
b) požadovano dobu platnosti autorizace,
c) požadovano charakteristiku vybraného plynového
zařízení,
d) předpokládané místění vybraného plynového zařízení,
e) stanovisko Ministerstva životního prostředí, že vybrané
plynové zařízení odpovídá, pokud tak stanoví zvláštní právní
předpis, zákon o pos zování vlivů na ochranu životního
prostředí,
f) stanovisko přísl šného provozovatele přepravní soustavy
nebo distrib ční soustavy, že jsou dohodnuty podmínky
připojení k této so stavě,
g) prokázání odmítn tí příst p do přepravní soustavy nebo
distrib ční soustavy v případě výstavby přímého plynovodu,
h) doklady prokaz jící finanční předpoklady k výstavbě
vybraného plynového zařízení,
i) u plynovodů spoj jících plynárensko soustavu se
zahraničními plynárenskými soustavami doklady prokaz jící
zajištění obo směrné kapacity nebo odůvodněno žádost o
dělení výjimky z tohoto požadavk .
(7) Finančními předpoklady je schopnost fyzické či
právnické osoby žádající o dělení autorizace zabezpečit
řádné zahájení a dokončení výstavby vybraného plynového
zařízení a schopnost zabezpečit plnění z toho plyno cích
závazků.
(8) Finanční předpoklady se prokaz jí zejména obchodním
majetkem a objemem dost pných finančních prostředků,
účetní závěrko ověřeno auditorem včetně její přílohy v
plném rozsahu v případě, že fyzická nebo právnická osoba v
předchozím účetním období vykonávala podnikatelskou
činnost.
(9) Držitel autorizace je povinen bezodkladně písemně
oznámit ministerstvu veškeré změny údajů vedených v
rozhodn tí o dělení autorizace či jiné závažné údaje
vztah jící se k autorizaci.
(10) Rozhodn tí o dělení autorizace m sí mít formu
správního rozhodn tí a m sí obsahovat zejména
a) obchodní firmu nebo název právnické osoby, její sídlo,
identifikační číslo, bylo-li přiděleno, a údaje o jejím
stat tárním orgán , u fyzické osoby jméno a příjmení nebo
obchodní firmu, rodné číslo a identifikační číslo, pokud byla
přidělena, nebo datum narození, a bydliště,
b) dobu platnosti autorizace,
c) dobu výstavby a předpokládaný termín zahájení provozu,
d) základní údaje o vybraném plynovém zařízení,
e) místění vybraného plynového zařízení.
(11) Ministerstvo vede evidenci dělených a torizací.
(12) Autorizace zaniká
a) plyn tím doby, na kterou byla dělena, pokud nedošlo na
základě žádosti držitele autorizace k jejím prodlo žení,
b) u fyzických osob smrtí nebo prohlášením za mrtvého
držitele autorizace,
c) vydáním rozhodn tí o úpadk ohledně majetku držitele
autorizace nebo byl insolvenční návrh zamítn t proto, že
majetek držitele autorizace nepostač je k úhradě nákladů
insolvenčního řízení,
d) zánikem právnické osoby, která je držitelem autorizace,
e) na základě žádosti držitele autorizace o zr šení dělené
autorizace,
f) rozhodn tím ministerstva o odnětí autorizace pro závažné
neplnění podmínek pro dělení této autorizace včetně
vstupu držitele autorizace do likvidace.
K provedení § 67 viz vyhlášk č. 452/2012 Sb., o
náležitostech žádosti o dělení, změn , prodlo žení a
zr šení autorizace na výstavb vybraných plynových
zařízení včetně vzorů žádostí a podmínkách pro
pos zování těchto žádostí.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[294]
§ 67a
Výjimky z povinností příst p pro nová plynová zařízení
(1) V případě výstavby části přepravní soustavy, která má
slo žit výhradně k propojení přepravní soustavy se
zahraniční přepravní soustavou nebo propojení zahraničních
přepravních soustav mezi sebou (dále jen "propojovací
plynovod"), výstavby zásobník plynu nebo v případě
podstatného zvýšení přepravní nebo skladovací kapacity již
provozovaného propojovacího plynovodu nebo zásobník
plynu může Energetický reg lační úřad rozhodnout o
dočasném omezení povinnosti možnění připojení k
takovém zařízení, možnění příst p k so stavě za
reg lované ceny, plnění povinností provozovatele přepravní
soustavy podle § 58a až 58n tohoto zákona nebo omezení
povinnosti možnění příst p do zásobník plynu za
podmínek stanovených tímto zákonem (dále jen "dočasné
omezení"). Dočasné omezení se může vztahovat k celé
kapacitě nebo pouze části kapacity plynového zařízení, které
je předmětem pos zování. Energetický reg lační úřad
informuje Komisi o podání žádosti o výjimk a předá kopii
žádosti o výjimk pořízeno neprodleně poté, co žádost o
výjimk Energetickém reg lačním úřad došla.
(2) So částí žádosti o dočasné omezení je návrh pravidel pro
přidělování a správ kapacity a řízení překročení kapacity
plynového zařízení.
(3) Návrh pravidel pro přidělování a správ kapacity a řízení
překročení kapacity plynového zařízení lze podat
Energetickém reg lačním úřad též samostatně před
podáním žádosti o dočasné omezení. Pokud Energetický
reg lační úřad schválí návrh pravidel pro přidělování a
správ kapacity a řízení překročení kapacity plynového
zařízení před podáním návrh na dočasné omezení a žadatel
sk teční nabídk plynového zařízení v souladu s
rozhodn tím Energetického reg lačního úřad nejpozději 3
měsíce před podáním návrhu na dočasné omezení,
stanovení odstavce 2 se nepo žije. V takovém případě je
so částí žádosti o dočasné omezení vyhodnocení výsledků
nabídky kapacity plynového zařízení. Při rozhodování o
schválení pravidel pro přidělování a správ kapacity a řízení
překročení kapacity plynového zařízení před podáním
návrh na dočasné omezení se stanovení odstavce 4 po žije
přiměřeně.
(4) Žadatel o dočasné omezení m sí prokázat, že
a) výstavba propojovacího plynovodu nebo zásobník plynu
nebo podstatné zvýšení jejich kapacit povede ke zlepšení
hospodářské so těže v oblasti plynárenství a ke zvýšení
bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu,
b) riziko spojené s investicí je takové, že k investici by bez
dělení výjimky nedošlo, zejména existuje-li důvodná obava,
že by bez dočasného omezení nemohlo být v přiměřeném
časovém období dosaženo návratnosti investice,
c) vlastníkem propojovacího plynovodu nebo zásobník
plynu bude fyzická nebo právnická osoba, která není zároveň
provozovatelem některé z propojovaných soustav nebo
provozovatelem soustavy, do které má být zásobník plynu
připojen,
d) žívání propojovacího plynovodu nebo zásobník plynu
bude za úhrad ,
e) dočasným omezením nedojde k ohrožení nebo omezení
hospodářské so těže v oblasti plynárenství nebo řádného
f ngování a rozvoje vnitřního trhu s plynem a rovněž
nedojde k ohrožení bezpečnosti a spolehlivosti provozování
soustavy nebo soustav, ke kterým má být propojovací
plynovod nebo zásobník plynu připojen.
(5) Energetický reg lační úřad návrh podle odstavce 2
rozhodn tím v části věci schválí, jestliže navržená pravidla
pro přidělování a správ kapacity a pro řízení překročení
kapacity plynového zařízení neznevýhodň jícím způsobem
možní
a) zájemcům o kapacitu plynového zařízení o tuto kapacitu
žádat a rezervovat ji, a to včetně kapacity plynového zařízení
pro vlastní potřeb ,
b) nabízet nevy žito kapacitu plynového zařízení na trhu s
kapacitou a
c) živatelům plynového zařízení obchodovat s kapacitami
na sek ndárním trhu s kapacitou.
(6) Na žádost žadatele Energetický reg lační úřad řízení o
dočasném omezení přer ší na dobu nezbytně nutnou k
sk tečnění nabídky kapacity plynového zařízení zájemcům
a vyhodnocení jejího výsledk podle pravidel schválených
podle odstavce 5.
(7) Energetický reg lační úřad rozhodne o dočasném
omezení na základě poso zení splnění předpokladů podle
odstavce 4, poso zení potřeby výstavby propojovacího
plynovodu nebo zásobník plynu pro rozvoj plynárenské
soustavy, výsledků nabídky kapacity plynového zařízení
podle odstavce 6, a v případě propojovacích plynovodů
rovněž na základě výsledků projednání žádosti o dočasné
omezení s věcně přísl šnými orgány členských států, k
jejichž přepravní so stavě má být propojovací plynovod
připojen nebo jejichž přepravní soustavy má propojovací
plynovod propojit. Přitom může zohlednit stanovisko
Agentury. Podmínko pro vydání rozhodn tí, kterým
Energetický reg lační úřad žádosti o dočasné omezení
vyhoví, je so hlasné stanovisko ministerstva ohledně
bezpečnosti a spolehlivosti dodávek plynu v České republice.
Ministerstvo vydá stanovisko do 20 dnů ode dne obdržení
žádosti.
(8) Nachází-li se přísl šný propojovací plynovod, který je
předmětem jednoho stavebního projektu, na území více než
jednoho členského stát , Energetický reg lační úřad
konzultuje žádost o dočasné omezení se všemi dotčenými
reg lačními orgány, a
a) pokud reg lační orgány dosáhly shody ohledně poso zení
žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců ode dne, kdy ji
obdržel poslední z nich, Energetický reg lační úřad
rozhodne o žádosti a o rozhodn tí informuje Agenturu,
b) pokud reg lační orgány dotčených států dosáhly dohody
ohledně poso zení žádosti o dočasné omezení do 6 měsíců
ode dne, kdy ji obdržel poslední z nich, nebo pokud reg lační
orgány dotčených států požádají Agenturu o rozhodn tí ve
věci, Energetický reg lační úřad žádost o dočasné omezení
posto pí Agent ře.
(9) Po dobu konz ltací s dotčenými reg lačními orgány lhůty
pro vydání rozhodn tí neběží. Energetický reg lační úřad
může společně s ostatními reg lačními orgány dotčených
států požádat Agenturu o prodlo žení lhůty podle odstavce 8
písm. a), nejvýše však o 3 měsíce.
(10) Energetický reg lační úřad v rozhodn tí o dočasném
omezení stanoví dobu trvání dočasného omezení a výši
kapacity, na niž se dočasné omezení nevztahuje. Je-li to
důvodné s ohledem na velikost dodatečné kapacity, která má
být vyb dována, nebo změn velikosti stávající kapacity,
časový horizont projektu a podmínky na trhu s plynem v
České republice, stanoví Energetický reg lační úřad rovněž
podmínky příst p k propojovacím plynovodu.
(11) Pokud Energetický reg lační úřad rozhodne o
dočasném omezení, je povinen neprodleně předat Komisi
stejnopis písemného vyhotovení rozhodn tí včetně shrn tí
případ . Vyžádá-li si Komise doplň jící informace nebo
podklady a Energetický reg lační úřad takové informace
nebo podklady ve lhůtě stanovené Komisí neposkytne, má se
za to, že Energetický reg lační úřad stejnopis písemného
vyhotovení rozhodn tí o žádosti o dočasné omezení Komisi
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[295]
nepředal, ledaže před plyn tím takové lhůty došlo k jejím
prodlo žení na základě dohody Komise a Energetického
reg lačního úřad nebo Energetický reg lační úřad před
plyn tím lhůty Komisi sdělí, že se stejnopisem písemného
vyhotovení rozhodn tí předal všechny informace a podklady
nezbytné pro rozhodn tí Komise, a tuto sk tečnost doloží.
(12) Rozhodne-li Komise ve lhůtě 2 měsíců od obdržení
stejnopisu písemného vyhotovení rozhodn tí nebo ve lhůtě
prodlo žené podle odstavce 11, že má být rozhodn tí o
dočasném omezení změněno, Energetický reg lační úřad
provede nové řízení a vydá nové rozhodn tí ve věci.
Rozhodne-li Komise ve lhůtě podle věty první o tom, že má
být rozhodn tí o dočasném omezení zr šeno, Energetický
reg lační úřad rozhodn tí o dočasném omezení zr ší. Lhůta
pro vydání nového rozhodn tí ve věci nebo zr šení
rozhodn tí o dočasném omezení je 1 měsíc od dor čení
rozhodn tí Komise.
(13) Rozhodn tí o dočasném omezení pozbývá platnosti,
jestliže stavba propojovacího plynovodu nebo zásobník
plynu nebo zvýšení jejich kapacity nebyla zahájena do 2 let
ode dne, kdy Komise dělila souhlas s rozhodn tím
Energetického reg lačního úřad o dočasném omezení. Bylali
stavba zahájena v době podle věty první, pozbývá
rozhodn tí o dočasném omezení platnosti, jestliže do 5 let
ode dne, kdy Komise dělila souhlas s rozhodn tím
Energetického reg lačního úřad o dočasném omezení,
nebyl propojovací plynovod nebo zásobník plynu nebo jejich
změna uvedeny do provozu. To neplatí, pokud Komise
rozhodne o prodlo žení doby platnosti souhlasu s
rozhodn tím Energetického reg lačního úřad s dočasným
omezením.
(14) Energetický reg lační úřad může zr šit rozhodn tí o
dočasném omezení, pokud žadatel o dočasné omezení neplní
podmínky, které Energetický reg lační úřad v rozhodn tí o
dočasném omezení stanovil. Řízení o zr šení rozhodn tí o
dočasném omezení může Energetický reg lační úřad zahájit
do 1 roku od zjištění sk tečností podle věty první, nejpozději
však do 5 let, kdy k těmto sk tečnostem došlo.
§ 68
Ochranná pásma
(1) Plynárenská zařízení jsou chráněna ochrannými pásmy k
zajištění jejich bezpečného a spolehlivého provozu.
Ochranné pásmo vzniká dnem nabytí právní moci územního
rozhodn tí o místění stavby nebo územního souhlasu s
místěním stavby, pokud není podle stavebního zákona
vyžadován ani jeden z těchto dokladů, potom dnem vedení
plynárenského zařízení do provozu.
(2) Ochranným pásmem se pro účely tohoto zákona roz mí
so vislý prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského
zařízení, který činí:
a) u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovodních
přípojek, jimiž se rozvádí plyn v zastavěném území obce 1 m
na obě strany od půdorys ,
b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m na
obě strany od půdorys ,
c) u technologických objektů 4 m od půdorys .
(3) V ochranném pásm je zakázáno provádět činnosti, které
by mohly ohrozit plynárenská zařízení, jejich spolehlivost a
bezpečnost provozu. Při provádění veškerých činností v
ochranném pásm i mimo ně nesmí dojít k poškození
plynárenského zařízení.
(4) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky možň jí a
nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo
majetku osob, fyzická či právnická osoba provoz jící
přísl šno plynárensko soustavu nebo přímý plynovod,
těžební plynovod či plynovodní přípojk
a) stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně
prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost
jejího místění v ochranném pásm ,
b) dělí písemný souhlas se stavební činností, mísťováním
staveb, ne vedených v písmen a), zemními pracemi,
zřizováním skládek a skladňováním materiál v ochranném
pásm ; souhlas m sí obsahovat podmínky, za kterých byl
dělen.
(5) V lesních průsecích drž je provozovatel přepravní
soustavy, provozovatel distrib ční soustavy, provozovatel
zásobník plynu na vlastní náklad volný pruh pozemků o
šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu; vlastníci či
živatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto
činnost možnit.
(6) Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky
než 20 cm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemků
o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu nebo přípojky lze
pouze na základě souhlasu provozovatele přepravní
soustavy, provozovatele distrib ční soustavy, provozovatele
zásobník plynu nebo provozovatele přípojky.
§ 69
Bezpečnostní pásma
(1) Bezpečnostní pásma jsou rčena k zamezení nebo
zmírnění účinků případných havárií plynových zařízení a k
ochraně života, zdraví, bezpečnosti a majetku osob.
Bezpečnostní pásmo vzniká dnem nabytí právní moci
územního rozhodn tí o místění stavby, nebo dnem nabytí
právní moci územního souhlasu s místěním stavby, pokud
není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z těchto
dokladů, potom dnem vedení plynového zařízení do
provozu.
(2) Bezpečnostním pásmem se pro účely tohoto zákona
roz mí so vislý prostor vymezený svislými rovinami
vedenými ve vodorovné vzdálenosti od půdorys plynového
zařízení měřeno kolmo na jeho obrys.
(3) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky možň jí a
nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo zdraví
osob, lze v bezpečnostním pásm
a) realizovat veřejně prospěšno stavbu, pokud stavebník
prokáže nezbytnost jejího místění v bezpečnostním pásm ,
jen na základě podmínek stanovených fyzickou nebo
právnicko osobou, která odpovídá za provoz přísl šného
plynového zařízení,
b) místit stavbu, neuvedenou v písmen a), pouze po
předchozím písemném souhlasu fyzické nebo právnické
osoby, která odpovídá za provoz přísl šného plynového
zařízení.
(4) Rozsah bezpečnostních pásem je uveden v příloze tohoto
zákona.
§ 70
Přeložky plynárenských zařízení
(1) Přeložko plynárenských zařízení se pro účely tohoto
zákona roz mí dílčí změna trasy plynovodu nebo přípojky či
přemístění plynárenského zařízení nebo některých jeho
prvků.
(2) Přeložky zajišť je vlastník plynárenského zařízení na
náklady toho, kdo potřeb přeložky vyvolal, pokud se
sml vně nedohodnou jinak. Vlastník plynárenského zařízení
je povinen seznámit toho, kdo potřeb přeložky vyvolal, se
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[296]
způsobem provedení přeložky a předpokládanými náklady
na její provedení. Náklady na provedení přeložky mohou
zahrnovat pouze nezbytně n tné náklady.
(3) Vlastnictví plynárenského zařízení se po provedení
přeložky nemění.
§ 71
Měření
(1) Odběr plynu je měřen měřicím zařízením.
(2) Provozovatel přepravní soustavy a provozovatelé
distrib čních soustav jsou povinni vybavit všechny
zákazníky, jejichž odběrné plynové zařízení je připojeno na
jimi provozovanou soustavu, měřicím zařízením.
(3) Způsob měření a typ měřicího zařízení rč je
provozovatel přepravní nebo distrib ční soustavy.
(4) Výrobci plynu, zákazníci, provozovatelé zásobníků plynu
a provozovatelé distrib čních soustav jsou povinni na svůj
náklad upravit odběrné nebo předávací místo pro instalaci
měřicího zařízení po předchozím projednání s
provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem
distrib ční soustavy, ke které jsou připojeni.
(5) Jakýkoliv zásah do měřicího zařízení bez souhlasu
provozovatele přepravní soustavy nebo provozovatele
distrib ční soustavy, ke které je měřicí zařízení připojeno, se
zakazuje.
(6) Výrobci plynu, zákazníci a provozovatelé zásobníků
plynu jsou povinni možnit provozovateli přepravní
soustavy a provozovateli distrib ční soustavy kdykoliv
příst p k měřicím zařízení za účelem provedení kontroly,
odečt , údržby, výměny či odebrání měřicího zařízení.
(7) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy má právo jednotlivé části měřicího
zařízení zajistit proti neoprávněné manipulaci. Zjistí-li
zákazník por šení měřicího zařízení nebo jeho zajištění, je
povinen neprodleně to oznámit provozovateli přepravní
soustavy nebo provozovateli distrib ční soustavy.
(8) Provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy na náklad výrobce plynu, zákazníka
nebo provozovatele zásobník plynu zajišť je instalaci
vlastního měřicího zařízení, na svůj náklad jej drž je a
pravidelně ověř je správnost měření.
(9) Má-li výrobce plynu, zákazník či provozovatel
podzemního zásobník plynu pochybnosti o správnosti
údajů měření nebo zjistí závad na měřicím zařízení, má
právo nechat jej přezko šet. Provozovatel přepravní
soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy je povinen
na základě písemné žádosti výrobce plynu, zákazníka či
provozovatele podzemního zásobník plynu do 15 dnů od
jejího dor čení vyměnit měřicí zařízení nebo zajistit ověření
správnosti měření.
(10) Je-li na měřicím zařízení zjištěna závada, hradí náklady
spojené s jeho přezko šením a ověřením správnosti měření
provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy. Není-li závada zjištěna, hradí tyto
náklady výrobce plynu, zákazník či provozovatel
podzemního zásobník plynu.
(11) Na odběrném plynovém zařízení před měřicím
zařízením nesmí být prováděny žádné zásahy bez
předchozího písemného souhlasu provozovatele přepravní
nebo distrib ční soustavy.
(12) U zákazníků, jejichž roční odběr plynu na jednom
odběrném místě nepřesáhne 400 tis. m3, je časový průběh
měření, pokud nemají instalováno průběhové měření,
nahrazen typovým diagramem dodávek.
K § 71 viz vyhlášk č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o
způsob stanovení náhrady škody při neoprávněném
odběr , neoprávněné dodávce, neoprávněném
skladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné
distribuci plynu.
§ 72
Smlouvy mezi účastníky trhu s plynem
(1) Smlouvou o dodávce plynu se zavazuje výrobce plynu
nebo obchodník s plynem dodávat účastníkovi trhu s plynem
plyn vymezený množstvím a časovým průběhem a účastník
trhu s plynem se zavazuje zaplatit za něj cenu. So částí
smlouvy o dodávce plynu m sí být jednání o odpovědnosti
za odchylku. Smlouva o dodávce plynu se zákazníkem m sí
dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsob úhrady plateb za dodávk plynu,
c) délk výpovědní doby, ne delší než 3 měsíce, která začíná
prvním dnem kalendářního měsíce násled jícího po
dor čení výpovědi, jedná-li se o smlouvu na dobu ne rčito ,
se zákazníkem, jehož roční odběr plynu v jednom odběrném
místě nepřesah je 400 tis. m3,
d) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě
neplnění sml vních povinností ze strany dodavatele nebo v
případě nesouhlasu s navrhovanou změno sml vních
podmínek,
e) způsoby vyroz mění zákazníka o navrhované změně
sml vních podmínek,
f) dobu trvání smlouvy.
(2) Smlouvou o sdr žených sl žbách dodávky plynu se
zavazuje výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat
zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet
alespoň jednu ze sl žeb přepravy plynu, distribuce plynu
nebo skladnění plynu a zákazník se zavazuje zaplatit za
dodávk plynu cenu a za přeprav plynu nebo distribuci
plynu cenu platněno v souladu s cenovou reg lací.
Uzavřením smlouvy o sdr žených sl žbách dodávky plynu
dochází k přenesení odpovědnosti za odchylku na výrobce
plynu nebo obchodníka s plynem. Smlouva o sdr žených
sl žbách dodávek plynu m sí dále obsahovat obdobné
podstatné náležitosti jako smlouva o dodávce plynu se
zákazníkem.
(3) Smlouvou o připojení se zavazuje výrobce plynu,
provozovatel přepravní soustavy nebo distrib ční soustavy
nebo zásobník plynu připojit k jím provozovaném
těžebním plynovodu, přepravní nebo distrib ční so stavě
nebo zásobník plynu zařízení žadatele pro výrob ,
distribuci plynu, skladnění plynu nebo odběr plynu a zajistit
požadovano kapacitu a žadatel se zavazuje uhradit podíl na
oprávněných nákladech na připojení. Smlouva o připojení
m sí dále obsahovat technické podmínky připojení zařízení,
typ měření a jeho místění a termín a místo připojení
zařízení.
(4) Smlouvou o dopravě plynu těžebním plynovodem se
zavazuje výrobce plynu dopravit pro jiného výrobce plynu,
obchodníka s plynem nebo zákazníka sjednané množství
plynu a výrobce plynu, obchodník s plynem nebo zákazník se
zavazuje zaplatit dohodnutou cenu. Smlouva o dopravě
plynu těžebním plynovodem m sí dále obsahovat dobu
trvání smlouvy, velikost kapacity, výčet předávacích míst,
způsob měření dopravovaného plynu a způsob úhrady
plateb za dopravu plynu.
(5) Smlouvou o přepravě plynu se zavazuje provozovatel
přepravní soustavy dopravit pro účastníka trhu s plynem
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[297]
nebo zahraniční fyzickou nebo právnicko osobu sjednané
množství plynu a tento účastník trhu s plynem nebo
zahraniční fyzická nebo právnická osoba se zavazuje zaplatit
za přeprav plynu regulovanou cenu za přeprav a
so visející sl žby nebo cenu stanovenou na základě
schváleného tržního způsob stanovení ceny za mezinárodní
přeprav plynu. Smlouva o přepravě plynu m sí dále
obsahovat jednání o závaznosti Řád provozovatele
přepravní soustavy, dobu trvání smlouvy, rčení vst pních a
výst pních bodů přepravní soustavy, velikost přepravní
kapacity, termín zahájení přepravy plynu a způsob měření
plynu. Smlouva o přepravě plynu se zákazníkem m sí dále
obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsob úhrady plateb za přeprav plynu,
c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě
neplnění sml vních povinností ze strany provozovatele
přepravní soustavy nebo v případě nesouhlasu s
navrhovanou změno sml vních podmínek,
d) způsob vyroz mění zákazníka o změně sml vních
podmínek.
(6) Smlouvou o distribuci plynu se zavazuje provozovatel
distrib ční soustavy zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet
přeprav plynu nebo v případě provozovatele distrib ční
soustavy nepřipojené přímo na přepravní soustavu distribuci
plynu z distrib ční soustavy připojené k přepravní so stavě,
rezervovat distrib ční kapacitu a dopravit pro účastníka trhu
s plynem sjednané množství plynu a účastník trhu s plynem
se zavazuje zaplatit cenu platněno v souladu s cenovou
reg lací za distribuci plynu, přeprav plynu a so visející
sl žby. Smlouva o distribuci plynu m sí obsahovat jednání
o závaznosti Řád provozovatele distrib ční soustavy, dobu
trvání smlouvy, termín zahájení distribuce plynu, velikost
rezervované kapacity, výčet předávacích míst, způsob
měření distribuce plynu a jejího průběh . Smlouva o
distribuci plynu se zákazníkem m sí dále obsahovat
a) výčet odběrných míst,
b) způsob úhrady plateb za distribuci plynu,
c) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě
neplnění sml vních povinností ze strany provozovatele
distrib ční soustavy nebo v případě nesouhlasu s
navrhovanou změno sml vních podmínek,
d) způsob vyroz mění zákazníka o změně sml vních
podmínek.
(7) Smlouvou o skladňování plynu se zavazuje provozovatel
zásobník plynu uskladnit pro účastníka trhu s plynem nebo
zahraniční fyzickou či právnicko osobu dohodn té
množství plynu a účastník trhu s plynem nebo zahraniční
fyzická či právnická osoba se zavazuje zaplatit za skladnění
dohodnutou cenu. Smlouva o skladňování plynu m sí
obsahovat jednání o závaznosti Řád provozovatele
zásobník plynu, době trvání smlouvy, velikosti skladovací
kapacity, provozní objem, denní vtláčecí výkon a těžební
výkon. Smlouva o skladňování plynu se zákazníkem m sí
dále obsahovat
a) způsob úhrady plateb za skladnění plynu,
b) oprávnění zákazníka odstoupit od smlouvy v případě
neplnění sml vních povinností ze strany provozovatele
zásobník plynu nebo v případě nesouhlasu s navrhovanou
změno sml vních podmínek,
c) způsob vyroz mění zákazníka o změně sml vních
podmínek.
(8) Smlouvou o zúčtování odchylek se operátor trhu zavazuje
vyhodnocovat, zúčtovávat a vypořádávat odchylky subjektu
zúčtování a subjekt zúčtování se zavazuje platit cenu
platněno v souladu s cenovou reg lací. Uzavřením
smlouvy o zúčtování odchylek se fyzická nebo právnická
osoba stává subjektem zúčtování. Smlouva o zúčtování
odchylek m sí obsahovat jednání o závaznosti obchodních
podmínek operátora trhu a dobu trvání smlouvy.
(9) Pokud smlouva zavřená podle odstavců 1, 2 a 4 až 7
neobsahuje některo ze stanovených náležitostí, považ je se
za platnou, pokud se zákazník nedovolá její neplatnosti.
§ 73
Stav nouze
(1) Stavem nouze je stav, který vznikl v plynárenské
so stavě v důsledk
a) živelních dálostí,
b) opatření státních orgánů za no zového stavu, stavu
ohrožení stát nebo válečného stavu,
c) havárií na zařízeních pro výrob , přeprav , distribuci a
skladňování plynu,
d) nevyrovnané bilance plynárenské soustavy nebo její části,
e) teroristického čin ,
f) je-li ohrožena fyzická bezpečnost nebo ochrana osob,
a způsob je významný a náhlý nedostatek plynu nebo
ohrožení celistvosti plynárenské soustavy, její bezpečnosti a
spolehlivosti provozu na celém území stát , vymezeném
území nebo jeho části.
(2) Předcházení stavu nouze je soubor činností prováděných
v situaci, kdy existuje reálné riziko vzniku stavu nouze.
Skládá se ze dvou fází, a to z včasného varování, kdy exist jí
takové informace, že může nastat stav nouze, a z výstrahy,
kdy sk tečně ke zhoršení zásobování zákazníků dochází,
avšak není ještě n tné přisto pit k plošném omezení
spotřeby.
(3) Pro celé území stát provozovatel přepravní soustavy
a) vyhlaš je přesný čas vzniku či končení stavu nouze v
hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím
prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje
ministerstvu, Energetickém reg lačním úřad ,
Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrát hlavního
města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, a to bez zbytečného
odkladu, nejpozději však do 1 hodiny po zahájení činností
podle odstavce 2 a neprodleně oznamuje ministerstvu,
Energetickém reg lačním úřad , Ministerstvu vnitra,
krajským úřadům a Magistrát hlavního města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu
nouze.
(4) Pro vymezené území nebo jeho část provozovatel
distrib ční soustavy
a) vyhlaš je přesný čas vzniku či končení stavu nouze v
hromadných sdělovacích prostředcích a prostřednictvím
prostředků dispečerského řízení a neprodleně oznamuje
ministerstvu, Energetickém reg lačním úřad ,
Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrát hlavního
města Prahy,
b) oznamuje předcházení stavu nouze, nejpozději do 1
hodiny po zahájení činností podle odstavce 2 a neprodleně
oznamuje ministerstvu, Energetickém reg lačním úřad ,
Ministerstvu vnitra, krajským úřadům a Magistrát hlavního
města Prahy,
c) řídí činnosti při předcházení stavu nouze a při stavu
nouze.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[298]
(5) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze jsou
všichni účastníci trhu s plynem povinni podřídit se omezení
spotřeby plynu nebo změně dodávky plynu.
(6) Při stavu nouze a při předcházení stavu nouze je právo na
náhrad škody a šlého zisku vylo čeno.
(7) Dojde-li v důsledk stavu nouze k nevyrovnané bilanci,
zejména při rozsáhlých haváriích zařízení pro jeho výrob ,
přeprav , distribuci a skladnění, jsou plynárenští
podnikatelé, jejichž technické podmínky to možň jí,
povinni podílet se na odstranění havárií a obnovení dodávek,
a to bez ohledu na smlouvy zavřené mezi účastníky trhu s
plynem.
(8) Plynárenští podnikatelé jsou povinni bezprostředně po
vzniku havárie či vyhlášení stavu nouze zahájit likvidaci
následků v souladu s havarijními plány.
(9) Odstranění havárií a obnovení dodávek plynu v případě
stavu nouze vyhlášeném pro celé území stát koordinuje
provozovatel přepravní soustavy a v případě vyhlášení stavu
nouze pro část území stát provozovatel distrib ční
soustavy.
§ 73a
Bezpečnostní standard
(1) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu dodávající plyn
zákazníkům je povinen zajistit bezpečnostní standard
požadované dodávky plynu při dodávce zákazníkům podle
přímo po žitelného předpis Evropské unie.
(2) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se
vztahuje povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky
plynu podle odstavce 1, předkládá údaje o rozsahu
bezpečnostního standardu a o způsob jeho zajištění vždy k
prvém dni každého měsíce operátorovi trhu a
Energetickém reg lačním úřad .
(3) Bezpečnostní standard dodávky plynu se zajišť je
zejména:
a) vy žitím zásobníků plynu,
b) diverzifikací zdrojů dodávek plynu,
c) prostřednictvím dlo hodobých smluv na dodávky plynu,
d) prostřednictvím smluv, podle kterých lze přer šit
dodávk plynu,
e) vy žíváním alternativních paliv.
(4) Obchodník s plynem nebo výrobce plynu, na kterého se
vztahuje povinnost zajistit bezpečnostní standard dodávky
plynu podle odstavce 1, předkládá údaje o rozsahu
bezpečnostního standardu a o způsob jeho zajištění vždy k
prvém dni každého měsíce operátorovi trhu.
K provedení §§ 73 a 73a viz vyhlášk č. 344/2012 Sb., o
stavu nouze v plynárenství a o způsob zajištění
bezpečnostního standardu dodávky plynu.
§ 74
Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava, neoprávněná
distribuce a neoprávněné skladnění plynu
(1) Neoprávněným odběrem plynu je
a) odběr bez zavřené smlouvy, jejímž předmětem je
dodávka plynu,
b) odběr při opakovaném neplnění sml vených platebních
povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z
náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu,
které nejsou splněny ani po předchozím pozornění,
c) odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího
zařízení nebyl sml vně sjednán,
d) připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází
neměřený plyn,
e) odběr měřený měřicím zařízením,
1. které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo
zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě plynárenského
podnikatele nebo obchodníka s plynem, v důsledk
neoprávněného zásah do tohoto měřicího zařízení nebo do
jeho so části či přísl šenství nebo byly v měřicím zařízení
provedeny takové zásahy, které údaje o sk tečné spotřebě
změnily,
2. které nebylo připojeno plynárenským podnikatelem nebo
jehož připojení jím nebylo schváleno,
3. které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch
zákazníka a na kterém bylo b ď por šeno zajištění proti
neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do
měřicího zařízení,
f) odběr v přímé souvislosti s neoprávněným zásahem na
přímém plynovodu či na zařízení distrib ční soustavy,
zařízení přepravní soustavy, zařízení pro výrob nebo těžb
plynu či zařízení pro skladňování plynu,
g) odběr plynu bez smlouvy o zúčtování odchylek nebo
smlouvy, jejímž předmětem je přenesení odpovědnosti za
odchylku na subjekt zúčtování.
(2) Neoprávněno přepravo plynu je
a) přeprava bez zavřené smlouvy na přeprav plynu nebo v
rozporu s zavřeno smlouvou na přeprav plynu,
b) přeprava při opakovaném neplnění sml vených
platebních povinností,
c) přeprava plynu sk tečňovaná v rozporu s podmínkami
obsaženými v Řád provozovatele přepravní soustavy.
(3) Neoprávněno distrib cí plynu je
a) distribuce bez zavřené smlouvy na distribuci plynu nebo
v rozporu s zavřeno smlouvou na distribuci plynu,
b) distribuce při opakovaném neplnění sml vených
platebních povinností,
c) distribuce plynu sk tečňovaná v rozporu s podmínkami
obsaženými v Řád provozovatele distrib ční soustavy,
d) distribuce plynu bez možnění příst p k měřicím
zařízení a neměřeným částem odběrného plynového zařízení
za účelem provedení kontroly, odečt , údržby, výměny či
odebrání měřicího zařízení.
(4) Neoprávněným skladněním plynu je
a) skladnění bez zavřené smlouvy na skladnění plynu
nebo v rozporu s zavřeno smlouvou na skladnění plynu,
b) skladnění při opakovaném neplnění sml vených
platebních povinností.
(5) Neoprávněný odběr, neoprávněná přeprava,
neoprávněná distribuce a neoprávněné skladnění plynu se
zakaz jí.
§ 75
zr šen
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[299]
K provedení ustanovení energetického zákona v plynárenství viz dále:
a) vyhlášk č. 545/2006 Sb., o kvalitě dodávek plynu a so visejících sl žeb v plynárenství
b) vyhlášk č. 365/2009 Sb., o Pravidlech trhu s plynem
c) vyhláška č. 19/2010 Sb., o způsobech tvorby bilancí a rozsahu předávaných údajů v plynárenství operátorovi trhu
d) vyhlášk č. 62/2011 Sb., o podmínkách připojení k plynárenské so stavě a o změně vyhlášky Ministerstva průmysl a
obchodu č. 251/2001 Sb., kterou se stanoví Pravidla provozu přepravní soustavy a distrib čních soustav v plynárenství
Vyhláška Energetického regulačního úřadu č. 365/2009 Sb., o pravidlech
trhu s plynem
Energetický reg lační úřad (dále jen "Úřad") stanoví podle §
98a odst. 2 písm. i) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách
podnikání a o výkon státní správy v energetických
odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon),
ve znění zákona č. 158/2009 Sb.:
§ 1
Předmět úpravy
(1) Tato vyhláška v návaznosti na přímo po žitelný předpis
Evropských společenství upravuje
a) pravidla příst p k přepravní so stavě, k distrib ční
so stavě a k zásobník plynu, rozsah zveřejňovaných
informací pro možnění příst p k přepravní so stavě,
distrib ční so stavě a zásobník plynu a způsoby řešení
nedostatku kapacit v plynárenské so stavě,
b) postupy a termíny pro předkládání nominací a
renominací.
(2) Tato vyhláška dále stanoví
a) termíny pro předkládání žádostí o zavření smluv na trhu
s plynem a termíny zavírání smluv,
b) postupy a podmínky pro přenesení a převzetí
odpovědnosti za odchylku,
c) rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování
odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních sl žeb,
postupy pro vyhodnocování, zúčtování a vyrovnávání
odchylek a zúčtování a vypořádání vyrovnávacího plynu ve
stavu nouze a při předcházení stavu nouze,
d) postup provozovatele zásobník plynu při prodeji
nevytěženého plynu ze zásobník plynu po zánik smlouvy o
skladňování plynu,
e) druhy krátkodobých trhů, jejich organizaci a způsoby
jejich vypořádání,
f) pravidla tvorby, přiřazení a žití typových diagramů
dodávek plynu,
g) termíny a postup při změně dodavatele plynu,
h) postup při přer šení, omezení a obnovení dodávky plynu
při neoprávněném odběr plynu, neoprávněné distribuci a
neoprávněné přepravě,
i) postup při zajištění dodávky plynu dodavatelem poslední
instance.
(3) zr šen
§ 2
Základní pojmy
(1) Pro účely této vyhlášky se roz mí
a) domácí zóno - vymezené území provozovatele
distrib ční soustavy připojené k přepravní so stavě a k níž
je připojeno alespoň 90 000 odběrných míst zákazníků,
b) finančním zajištěním - zajištění závazků finančního
charakteru fyzické nebo právnické osoby vznikajících z
obchodních vztahů s operátorem trhu, provozovatelem
přepravní soustavy, provozovatelem zásobník plynu nebo
provozovatelem distrib ční soustavy,
c) hraničním bodem - souhrn předávacích míst mezi
přepravní soustavou na území České republiky a
zahraničními přepravními nebo distrib čními soustavami,
d) organizovaným krátkodobým trhem s plynem - denní trh s
plynem a vnitrodenní trh s plynem organizovaný operátorem
trhu, kterého se zúčastň jí subjekty zúčtování,
e) nevy žito tolerancí - rozdíl mezi tolerancí subjektu
zúčtování se znaménkem systémové odchylky v daném
plynárenském dni a celkovou sk tečno odchylkou subjektu
zúčtování v daném plynárenském dni,
f) nominací závazk dodat a závazk odebrat - oznámení,
kterým subjekt zúčtování operátorovi trhu ohlaš je
množství plynu, které hodlá do plynárenské soustavy dodat
nebo z ní odebrat,
g) nominací přepravy - oznámení, kterým subjekt zúčtování
oznamuje provozovateli přepravní soustavy množství plynu,
které hodlá přepravit přes přísl šný bod přepravní soustavy,
h) nominací skladňování - oznámení, kterým subjekt
zúčtování oznamuje provozovateli zásobník plynu množství
plynu, které hodlá vtlačit nebo vytěžit,
i) nominací distribuce - oznámení, kterým subjekt zúčtování
oznamuje provozovateli distrib ční soustavy množství
plynu, které hodlá distribuovat bodem přeshraničního
plynovodu nebo předávacím místem nebo souhrnem
předávacích míst výrobny plynu,
j) normalizovaným typovým diagramem dodávky posloupnost
relativních podílů jednotlivých denních odběrů
plynu skupiny zákazníků definované třído typového
diagramu dodávky na plánované roční spotřebě v
kalendářním roce za předpoklad normálních klimatických
podmínek,
k) odpovědností za odchylku - povinnost subjektu zúčtování
vyrovnat nat rálním plněním nebo vypořádat finančně
odchylku vzniklou v souvislosti s jeho závazkem dodat či
odebrat plyn z plynárenské soustavy,
l) pevným diagramem dodávky - dodávka plynu
charakterizovaná předem stanovenou pevnou výší dodávky
plynu v odběrném místě pro plynárenský den,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[300]
m) plynárenským dnem - časový úsek trvající od 06:00:00
hodin kalendářního dne do 06:00:00 hodin násled jícího
kalendářního dne,
n) plynárenským měsícem - časový úsek začínající prvním
plynárenským dnem kalendářního měsíce a končící
plyn tím posledního plynárenského dne kalendářního
měsíce,
o) přepočteným typovým diagramem dodávky normalizovaný
typový diagram dodávky přepočtený na
sk tečné klimatické podmínky za plynárenský den,
p) přeshraničním plynovodem - plynovod spoj jící
distrib ční soustavu a zahraniční přepravní nebo distrib ční
soustavu,
q) registrovaným účastníkem trhu s plynem - účastník trhu s
plynem, kterém operátor trhu na základě registrace
možň je příst p do svého informačního systém ,
r) skladovací kapacitou - provozní objem části nebo celého
virt álního zásobník plynu v m3, těžební nebo vtláčecí
výkon v kWh/den nebo těžební nebo vtláčecí křivka v
kWh/den,
s) mimotoleranční odchylkou - odchylka subjektu zúčtování
nad povolenou toleranci,
t) normálními klimatickými podmínkami - průměr denních
teplot z let 1971 - 2000 vytvořený pro plynárenství Českým
hydrometeorologickým ústavem, vypočítaný z údajů všech
měřicích stanic Českého hydrometeorologického ústav
položených v nadmořské výšce do 700 m n. m.,
u) renominací závazk dodat a závazk odebrat - hodnota
množství plynu zadaná po termín pro podání nominace
závazk dodat a odebrat,
v) renominací přepravy - hodnota množství plynu zadaná po
termín pro podání nominace přepravy,
w) renominací skladňování - hodnota množství plynu
zadaná po termín pro podání nominace skladňování,
x) renominací distribuce - hodnota množství plynu zadaná
po termín pro podání nominace distribuce,
y) skladovacím rokem - časový úsek, který začíná prvním
plynárenským dnem měsíce dubna a končí plyn tím
posledního plynárenského dne měsíce března násled jícího
kalendářního roku,
z) sk tečným množstvím plynu - množství plynu stanovené
na základě hodnot obchodního měření; pro účely
vyhodnocení, zúčtování a vypořádání odchylek se za
sk tečné množství plynu dále považ jí hodnoty stanovené
na základě alokačních pravidel a na základě typových
diagramů dodávek.
(2) Pro účely této vyhlášky se dále roz mí
a) alokačním pravidlem - způsob přidělení množství plynu
subjektu zúčtování na hraničním bodu, bodu zásobník
plynu nebo bodu přeshraničního plynovodu,
b) systémovo odchylkou - so čet kladných a záporných
odchylek všech s bjektů zúčtování v plynárenském dni
pravený o vy žití sl žby flexibility a odchylku fyzických
nebo právnických osob, které nejsou subjekty zúčtování,
c) třído typového diagramu dodávky - souhrn charakterů
odběrných míst, kterým je přiřazen stejný typový diagram
dodávky,
d) sl žbo flexibility - způsob fyzického vyrovnávání
přepravní soustavy založený na předání plynu na virt álním
prodejním bodu na základě smlouvy mezi provozovatelem
přepravní soustavy a subjektem zúčtování; sl žba flexibility
je definována termínem podání požadavk provozovatele
přepravní soustavy na dodávk nebo odběr plynu a
povinností subjektu zúčtování tento požadavek přijmo t a je
charakterizována celkovým objemem plynu v MWh a
maximálním denním dodaným a odebraným množstvím
plynu v MWh na plynárenský den,
e) virt álním prodejním bodem - místo, kde se provádí
nominace závazk dodat plyn do plynárenské soustavy a
závazk odebrat plyn z plynárenské soustavy,
f) virt álním zásobníkem plynu - souhrn všech zásobníků
plynu jednoho provozovatele zásobník plynu,
g) vyhodnocením odchylek - stanovení odchylky jednotlivých
s bjektů zúčtování v tisícinách MWh v daném plynárenském
dni,
h) vypořádáním odchylek - finanční nebo nat rální
vypořádání mezi subjektem zúčtování a operátorem trhu za
vyhodnocené a zúčtované odchylky,
i) závazkem dodat - závazek subjektu zúčtování dodat do
plynárenské soustavy množství plynu nominované
subjektem zúčtování pro plynárenský den na virt álním
prodejním bodě,
j) závazkem odebrat - závazek subjektu zúčtování odebrat z
plynárenské soustavy množství plynu nominované
subjektem zúčtování pro plynárenský den na virt álním
prodejním bodě,
k) novou skladovací kapacitou - první rezervace skladovací
kapacity vedené do žívání po 1. lednu 2010,
l) měřením typu A - průběhové měření s dálkovým přenosem
dat,
m) měřením typu B - ostatní průběhové měření,
n) měřením typu C - neprůběhové měření,
o) korigovaným typovým diagramem dodávek - přepočtený
typový diagram dodávek korigovaný na hodnotu účasti na
zbytkovém diagramu,
p) plánovano roční spotřebo plynu - hodnota spotřeby
plynu získaná z historických sk tečných odběrů plynu,
pravená o vliv teploty, stanovená podle přílohy č. 10 k této
vyhlášce,
q) sk tečnými klimatickými podmínkami - průměr
sk tečných denních teplot vzduchu na území České
republiky pro jednotlivé obchodní dny, který je počítán z
údajů všech měřicích stanic Českého hydrometeorologického
ústav položených v nadmořské výšce do 700 m n. m.,
r) přepočteno roční spotřebo plynu - hodnota spotřeby
plynu získaná ze sk tečných odběrů plynu přepočtená na
období jednoho roku podle přílohy č. 10 k této vyhlášce,
s) plánovano měsíční spotřebo plynu - měsíční hodnota
spotřeby plynu sjednaná ve smlo vě o distribuci plynu,
t) zavřeno částí distrib ční soustavy - část distrib ční
soustavy, jejíž technické spořádání ne možň je předání
plynu z této části distrib ční soustavy do jiné části této
distrib ční soustavy nebo do jiné distrib ční soustavy,
u) EIC kód - identifikační číselný kód jednoznačně
identifik jící účastníka trhu s plynem a jednotlivé odběrné a
předávací místo.
§ 3
Trh s plynem
(1) V rámci trhu s plynem jsou všechny časové údaje
váděny v čase platném na území České republiky.
(2) Trh s plynem se sk tečň je s vy žitím číselných kódů a
číselníků spravovaných operátorem trhu. Číselné kódy jsou
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[301]
po žívány pro označení odběrných míst zákazníků,
předávacích míst přeshraničních plynovodů, předávacích
míst nebo souhrnu předávacích míst výroben plynu,
předávacích míst nebo souhrnu předávacích míst mezi
přepravní a distrib ční soustavou, předávacích míst mezi
distrib čními soustavami, předávacích míst mezi
zásobníkem plynu a přepravní soustavou a účastníků trhu s
plynem s výjimko zákazníků.
(3) Odběrné místo zákazníka, předávací místo výrobny plynu
a distrib ční soustava jsou přiřazeny pouze do jedné domácí
zóny podle místa připojení.
(4) Množství plynu na výst p z distrib ční soustavy je pro
plynárenský den rovno množství plynu na vstupu do
distrib ční soustavy a změně akumulace v distrib ční
so stavě.
(5) Vst pní body plynárenské soustavy jsou hraniční body,
body virt álních zásobníků plynu, předávací místo nebo
souhrn předávacích míst výroben plynu, předávací místa
přeshraničních plynovodů a virt ální bod provozovatele
přepravní soustavy. Výst pní body plynárenské soustavy
jsou hraniční body, body virt álních zásobníků plynu,
odběrná místa zákazníků, předávací místa přeshraničních
plynovodů, virt alizovaná odběrná místa představ jící ztráty
provozovatele distrib ční soustavy v jednotlivých
distrib čních so stavách a virt ální bod provozovatele
přepravní soustavy. Mezi všemi vst pními a výst pními body
plynárenské soustavy se nachází virt ální prodejní bod.
(6) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distrib ční soustavy a provozovatel zásobník plynu se
považ jí za zákazníky v rozsahu ztrát a vlastní spotřeby.
Přeprava plynu
§ 4
(1) Přeprav plynu sjednává subjekt zúčtování nebo
zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která není
subjektem zúčtování, pro hraniční bod nebo bod virt álního
zásobník plynu.
(2) Přeprav plynu sjednává zákazník nebo dodavatel plynu
pro odběrné místo zákazníka přímo připojeného k přepravní
so stavě.
(3) Přeprav plynu sjednává provozovatel distrib ční
soustavy pro souhrn předávacích míst mezi přepravní a
distrib ční soustavou. Přepravní kapacita se rezervuje ve
výši podle právního předpis prav jícího způsob regulace v
energetických odvětvích a postupy pro regulaci cen.
(4) Přeprava plynu pro virt ální bod provozovatele
přepravní soustavy se nesjednává. Virt ální bod
provozovatele přepravní soustavy slo ží výhradně pro
potřeby provozovatele přepravní soustavy a pro fyzické
vyrovnávání odchylek.
(5) Přeprav plynu sjednává výrobce plynu nebo obchodník
s plynem pro předávací místo nebo souhrn předávacích míst
výroben plynu připojených k přepravní so stavě.
(6) Přeprava plynu se sk tečň je přes vst pní bod
přepravní soustavy, kterým je hraniční bod, předávací místo
nebo souhrn předávacích míst výroben plynu připojených k
přepravní so stavě, bod virt álního zásobník plynu a
virt ální bod provozovatele přepravní soustavy.
(7) Přeprava plynu se sk tečň je přes výst pní bod
přepravní soustavy, kterým je hraniční bod, bod virt álního
zásobník plynu, odběrné místo zákazníka přímo
připojeného k přepravní so stavě, předávací místo nebo
souhrn předávacích míst mezi přepravní a distrib ční
soustavou a virt ální bod provozovatele přepravní soustavy.
(8) Vst pní bod virt álního zásobník plynu je vstupem do
přepravní soustavy. Výst pní bod virt álního zásobník
plynu je výst pem z přepravní soustavy.
(9) Provozovatel přepravní soustavy charakterizuje body
přepravní soustavy zejména žívaným názvem a výší
kapacity.
§ 5
(1) Na základě smlouvy o přepravě plynu možň je
provozovatel přepravní soustavy subjektu zúčtování
rezervaci standardní pevné přepravní kapacity, denní pevné
přepravní kapacity, standardní přer šitelné přepravní
kapacity, denní přer šitelné přepravní kapacity, pevné
koordinované přepravní kapacity v režim na násled jící
den, přer šitelné koordinované přepravní kapacity v režim
na násled jící den, pevné nekoordinované přepravní
kapacity v režim na násled jící den a přer šitelné
nekoordinované přepravní kapacity v režim na násled jící
den. Žádost o zavření smlouvy o přepravě plynu se podává
nejpozději 10 pracovních dnů do 10:00 hodin před
sk tečněním přepravy. Provozovatel přepravní soustavy
vyhodnotí žádost o zavření smlouvy o přepravě plynu a v
případě kladného vyhodnocení zašle návrh smlouvy o
přepravě plynu žadateli o zavření smlouvy do 5 pracovních
dnů do 16:00 hodin od podání žádosti. Žadatel o zavření
smlouvy přijme návrh na zavření smlouvy o přepravě plynu
tak, aby smlouva o přepravě plynu byla zavřena nejpozději
dva pracovní dny do 12:00 hodin před sk tečněním
přepravy.
(2) Žádost o rezervaci standardní přepravní kapacity, denní
přepravní kapacity a přepravní kapacity v režim na
násled jící den se podává elektronicky. Žádost o rezervaci
přepravní kapacity obsahuje náležitosti vedené v příloze č.
1 k této vyhlášce.
(3) Standardní přepravní kapacita a denní přepravní
kapacita se rezervuje pro hraniční body, předávací místo
nebo souhrn předávacích míst výroben plynu a body
virt álních zásobníků plynu. Přepravní kapacita v režim na
násled jící den se rezervuje pro hraniční body, předávací
místo nebo souhrn předávacích míst výroben plynu.
(4) Přeprava plynu při rezervaci standardní přepravní
kapacity se zahajuje prvním plynárenským dnem
kalendářního měsíce, na který je přepravní kapacita
rezervována. Subjekt zúčtování může rezervovat přepravní
kapacitu i od jiného plynárenského měsíce, než je
plynárenský měsíc bezprostředně násled jící po měsíci, ve
kterém o rezervaci přepravní kapacity žádá, nejdříve však 24
kalendářních měsíců před začátkem přepravy podle
rezervace standardní přepravní kapacity. Standardní
přepravní kapacitu pro hraniční body a body virt álního
zásobník plynu lze rezervovat nejdéle na dobu 60
plynárenských měsíců násled jících po měsíci, ve kterém
byla podána žádost o rezervaci standardní pevné nebo
přer šitelné přepravní kapacity podle § 6 odst. 1.
(5) Přeprava plynu s vy žitím rezervované denní přepravní
kapacity se zahajuje prvním plynárenským dnem období, na
které je přepravní kapacita rezervována, a končí posledním
plynárenským dnem období, na které je přepravní kapacita
rezervována. Subjekt zúčtování může rezervovat přepravní
kapacitu i od jiného plynárenského dne, než je plynárenský
den bezprostředně násled jící po dni, ve kterém o rezervaci
přepravní kapacity žádá. Přepravní kapacitu je možné
rezervovat na dobu nejdéle 31 dnů ode dne podání žádosti o
rezervaci denní pevné nebo přer šitelné přepravní kapacity.
(6) Koordinovanou přepravní kapacitu v režim na
násled jící den lze rezervovat pouze pro hraniční body, pro
které navaz jící provozovatel přepravní soustavy provede
rezervaci přepravní kapacity na stejné období, stejnou výši a
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[302]
ve stejný okamžik na základě vzájemné dohody mezi dvěma
navaz jícími provozovateli přepravní soustavy. Rezervace
koordinované přepravní kapacity v režim na násled jící
den se považ je za nominaci přepravy podle § 29 odst. 1
písm. a) nebo § 29 odst. 2 písm. a) s tím, že ve výši této
rezervované koordinované přepravní kapacity v režim na
násled jící den není možné provést renominaci přepravy
podle § 33 odst. 4.
(7) Přepravní kapacitu v režim na násled jící den rezervuje
subjekt zúčtování poslední obchodní den burzy ve Spolkové
republice Německo, na které se obchoduje s plynem,
předcházející dni zahájení přepravy plynu s vy žitím
přepravní kapacity v režim na násled jící den. Přeprava
plynu při vy žití přepravní kapacity v režim na násled jící
den se sk tečň je po dobu jednoho plynárenského dne.
Provozovatel přepravní soustavy zveřejní způsobem
možň jícím dálkový příst p hraniční body, na kterých
možní subjektu zúčtování rezervaci přepravní kapacity v
režim na násled jící den i v průběh plynárenského dne,
pro který je přepravní kapacita v režim na násled jící den
rezervována.
(8) Zákazník nebo dodavatel plynu rezervuje přepravní
kapacitu pro odběrné místo zákazníka přímo připojené k
přepravní so stavě postupem vedeným v § 11 a 12.
(9) Smlouva o přepravě plynu podle § 4 odst. 3 se zavírá na
období jednoho kalendářního roku s účinností od prvního
plynárenského dne kalendářního roku.
(10) Přer šitelno přepravní kapacitu rezervuje
provozovatel přepravní soustavy v případech, kdy o to
subjekt zúčtování požádá nebo nelze-li rezervovat pevnou
přepravní kapacitu z důvod , že již není k dispozici volná
pevná přepravní kapacita.
§ 5a
(1) Dlouhodobou smlouvu o přepravě plynu s pevnou
přepravní kapacitou sjednává provozovatel přepravní
soustavy se subjektem zúčtování nebo zahraniční fyzickou
nebo právnicko osobou, která není subjektem zúčtování,
pro jednotlivý vst pní a výst pní hraniční bod přepravní
soustavy na dobu nejméně 5 let. Minimální velikost
požadované dlo hodobé pevné přepravní kapacity je 10 000
MWh/den.
(2) Rezervace dlo hodobé pevné přepravní kapacity je
možná pouze do té výše, ve které v so čt se všemi ostatními
kapacitami rezervovanými na dobu delší než 5 let
nepřekrač je hodnotu 65 % technické kapacity přísl šného
vst pního nebo výst pního hraničního bodu, a to v každém
okamžik období požadované rezervace kapacity.
(3) Žadatel předkládá žádost o rezervaci dlo hodobé pevné
přepravní kapacity provozovateli přepravní soustavy
nejdříve 24 a nejméně 3 kalendářní měsíce před prvním
plynárenským dnem kalendářního měsíce, ve kterém má být
přeprava plynu zahájena. Provozovatel přepravní soustavy
vyhodnotí všechny žádosti dor čené v předcházejícím
kalendářním měsíci vždy k 15. dni kalendářního měsíce,
přičemž termín dor čení žádosti není rozhod jící.
(4) Provozovatel přepravní soustavy oznámí žadateli
rezervaci požadované dlo hodobé pevné přepravní kapacity
v celém požadovaném rozsahu nebo, má-li kapacity
nedostatek, v nižším než požadovaném rozsahu. Rezervace
dlo hodobé pevné přepravní kapacity zanikne, pokud
dlo hodobá smlouva o přepravě plynu s pevnou kapacitou
nebude zavřena do pátého pracovního dne včetně ode dne
dor čení oznámení.
(5) V případě, že nelze uspokojit všechny žadatele o
rezervaci dlo hodobé pevné přepravní kapacity, rezervuje
provozovatel přepravní soustavy volnou dlouhodobou
pevnou přepravní kapacitu jednotlivým žadatelům v poměr
velikosti jejich požadavků na rezervaci dlo hodobých
pevných přepravních kapacit. Pokud požadavek přesah je
volnou dlouhodobou pevnou přepravní kapacitu, sníží
provozovatel přepravní soustavy před rozdělením volné
dlo hodobé pevné přepravní kapacity tento požadavek na
výši volné dlo hodobé pevné přepravní kapacity.
(6) V případě rezervace dlo hodobé pevné přepravní
kapacity pro nově budovanou přepravní infrastrukturu
uvedenou do žívání po 1. lednu 2011 se hodnota maximální
výše rezervované kapacity podle odstavce 2 zvyš je na 90 %
technické kapacity vst pního nebo výst pního bodu
přepravní soustavy a lhůta 24 měsíců podle odstavce 3 se
prodl ž je na 60 měsíců.
§ 6
Postup při rezervaci přepravní kapacity
(1) Žádost o rezervaci standardní pevné nebo přer šitelné
přepravní kapacity podává subjekt zúčtování nejpozději do
8:00 hodin dne předcházejícího plynárenském dni, od
kterého má být přeprava podle rezervace standardní pevné
nebo přer šitelné přepravní kapacity zahájena.
(2) Žádost o rezervaci denní pevné nebo přer šitelné
přepravní kapacity podává subjekt zúčtování nejpozději do
8:00 hodin dne předcházejícího plynárenském dni, od
kterého má být přeprava podle rezervace denní pevné nebo
přer šitelné přepravní kapacity zahájena.
(3) Provozovatel přepravní soustavy vyhodnotí žádosti o
rezervaci standardní pevné nebo přer šitelné přepravní
kapacity a žádosti o rezervaci denní pevné nebo přer šitelné
přepravní kapacity a rezervuje přepravní kapacitu nejpozději
do 8:30 hodin plynárenského dne, ve kterém byla žádost o
rezervaci standardní pevné nebo přer šitelné přepravní
kapacity nebo žádost o rezervaci denní pevné nebo
přer šitelné přepravní kapacity podána. Elektronickým
potvrzením žádosti je kapacita pro subjekt zúčtování
rezervována. V případě, že je žádost podle odstavce 1 nebo
odstavce 2 podána později, vyhodnotí provozovatel
přepravní soustavy žádosti a rezervuje přepravní kapacitu
násled jící kalendářní den nejpozději do 13:00 hodin.
(4) Pro přeprav plynu do odběrných míst zákazníků přímo
připojených k přepravní so stavě se po žijí stanovení a
termíny vedené v § 10 až 14. Úkony provozovatele
distrib ční soustavy vedené v § 10 až 14 vykonává
provozovatel přepravní soustavy.
(5) Žádost o rezervaci nekoordinované přepravní kapacity v
režim na násled jící den podává subjekt zúčtování od 9:00
do 19:00 hodin v termín podle § 5 odst. 7 nebo později,
pokud provozovatel přepravní soustavy možň je rezervaci
přepravní kapacity v průběh plynárenského dne.
(6) Žádost o rezervaci koordinované přepravní kapacity v
režim na násled jící den podává subjekt zúčtování v
termínech rčených provozovatelem přepravní soustavy.
(7) Provozovatel přepravní soustavy bezprostředně po
přijetí žádosti o rezervaci pevné přepravní kapacity v režim
na násled jící den provede vyhodnocení žádosti a kapacitu v
případě volné přepravní kapacity rezervuje.
§ 7
Řešení nedostatku přepravní kapacity
(1) V případě, že nelze uspokojit při pos zování žádostí v
jednom okamžik všechny žadatele o rezervaci standardní a
denní pevné přepravní kapacity, rozdělí provozovatel
přepravní soustavy volnou přepravní kapacitu v poměr
velikosti jednotlivých požadavků o rezervaci standardní
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[303]
pevné přepravní kapacity. Pokud požadavek na standardní
pevnou přepravní kapacitu přesah je volnou přepravní
kapacitu, sníží provozovatel přepravní soustavy před
rozdělením volné přepravní kapacity požadavek na výši
volné přepravní kapacity.
(2) V případě, že po spokojení žádostí podle odstavce 1
nelze uspokojit při pos zování žádostí v jednom okamžik
všechny žadatele o rezervaci denní pevné přepravní
kapacity, rozdělí provozovatel přepravní soustavy volnou
přepravní kapacitu v poměr velikosti jednotlivých
požadavků o rezervaci denní pevné přepravní kapacity.
Pokud požadavek na denní pevné přepravní kapacity
přesah je volnou přepravní kapacitu, sníží provozovatel
přepravní soustavy před rozdělením volné přepravní
kapacity požadavek na výši zbývající volné přepravní
kapacity.
(3) V rozsahu nedostatku poptávané kapacity podle odstavců
1 a 2 je subjektu zúčtování předběžně rezervována
přer šitelná přepravní kapacita. Standardní pevná nebo
přer šitelná přepravní kapacita nebo denní pevná nebo
přer šitelná přepravní kapacita je rezervována pouze při
elektronickém potvrzení rezervace subjektem zúčtování do
8:45 hodin plynárenského dne, ve kterém byla kapacita
předběžně rezervována.
(4) Provozovatel přepravní soustavy rezervuje standardní
přer šitelno přepravní kapacitu nebo denní přer šitelno
přepravní kapacitu neomezeně.
(5) V případě, že pro daný plynárenský den ve vst pním
nebo výst pním hraničním bodě není k dispozici volná pevná
přepravní kapacita, oznámí provozovatel přepravní soustavy
v informačním systém provozovatele přepravní soustavy a
v systém operátora trhu omezení renominací přepravy pro
přísl šný hraniční bod, a to jak pro vst pní, tak pro výst pní
bod přísl šného hraničního bodu. Subjekty zúčtování
vy žívající tento bod přepravní soustavy mohou po podání
nominace přepravy renominovat v rámci pevné kapacity
maximálně do výše 10 % své rezervované kapacity (dále jen
"povolená mez") oproti přijaté a potvrzené nominaci v
termín podle § 32 odst. 1. Renominace přesah jící
povolenou mez, maximálně však do výše rezervované
kapacity, se považ je za renominaci přer šitelné přepravní
kapacity v rozsahu překrač jící povolenou mez. Renominace
snížená o více, než je povolená mez, není provozovatelem
přepravní soustavy přijata. Informace o omezení renominací
podává provozovatel přepravní soustavy nejpozději v 9:00
hodin dne předcházejícího plynárenském dni, ve kterém k
omezení renominací přepravy dochází.
(6) Pokud při postupu podle odstavce 5 a po podání
nominací ve 14:00 hodin na násled jící plynárenský den i se
zahrn tím případných omezených renominací bude
dost pná nevy žitá pevná přepravní kapacita, spořádá
provozovatel denní aukci přepravní kapacity pro vst pní
nebo výst pní hraniční bod, ve kterém došlo k nedostatku
pevné přepravní kapacity. Provozovatel přepravní soustavy
zveřejní v 15:05 hodin velikost dost pné nevy žité pevné
přepravní kapacity, která může být rezervována v aukci
pevné přepravní kapacity. Aukce pevné přepravní kapacity
pro násled jící plynárenský den trvá od 15:00 hodin do
15:45 hodin.
(7) Subjekt zúčtování, který má zavřen smlouvu o
přepravě plynu, může podávat do denní aukce nejvýše 5
žádostí o přepravní kapacitu v kombinaci cena a požadovaná
výše přepravní kapacity. Minimální cenu za přepravní
kapacitu pro účely rezervace přepravní kapacity v denní
aukci stanoví Úřad v cenovém rozhodn tí.
(8) Výsledná cena v denní aukci přepravní kapacity je dána
marginální cenou rčeno postupem vedeným v Řád
provozovatele přepravní soustavy. Výsledná cena je platná
pro všechny úspěšné účastníky aukce. Výsledky denní aukce
přepravní kapacity oznámí provozovatel přepravní soustavy
účastníkům aukce nejpozději v 16:00 hodin prostřednictvím
informačního systém . Oznámením výsledk aukce
úspěšném účastníkovi aukce je přepravní kapacita v denní
aukci rezervována. Provozovatel přepravní soustavy zveřejní
nejpozději v 17:00 hodin v informačním systém výsledno
cenu v denní aukci.
(9) Pro rezervace přepravní kapacity zahraniční fyzickou
nebo právnicko osobou, která není subjektem zúčtování, na
hraničních bodech a na bodech virt álních zásobníků plynu a
vyhodnocení žádostí zahraniční fyzické nebo právnické
osoby, která není subjektem zúčtování, o rezervaci přepravní
kapacity na hraničních bodech a bodech virt álních
zásobníků plynu se stanovení § 5 až 7 po žijí obdobně.
§ 8
Informace o přepravních kapacitách a so visejících sl žbách
(1) Provozovatel přepravní soustavy zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p tyto informace:
a) měsíčně roční plán odstávek jednotlivých částí přepravní
soustavy a plán údržby, který může mít dopad na velikost
přepravních kapacit a vliv na kvalitu poskytovaných sl žeb,
b) měsíčně dlo hodobý plán rozšiřování přepravní soustavy,
který znamená zvýšení přepravních kapacit nebo zlepšení
kvality poskytovaných sl žeb,
c) denně číselně velikost technické, celkové rezervované
pevné kapacity, celkové rezervované přer šitelné kapacity a
volné přepravní kapacity pro jednotlivé vst pní a výst pní
body přepravní soustavy na násled jících 18 měsíců,
d) měsíčně roční předpovědi volné přepravní kapacity na
násled jící desetileté období pro jednotlivé vst pní a
výst pní body přepravní soustavy,
e) měsíčně historická minima a maxima měsíčního
koeficientu vy žití přepravní kapacity a roční průměrné
průtoky pro jednotlivé vst pní a výst pní body přepravní
soustavy, a to vždy za poslední 3 roky,
f) denně sk tečné vy žití sl žby flexibility po jednotlivých
dnech za posledních 12 měsíců; vy žití sl žby flexibility v
probíhajícím plynárenském dni,
g) denně sk tečno změn akumulace přepravní soustavy po
jednotlivých dnech za posledních 12 měsíců,
h) denně alokovaná množství plynu pro jednotlivé hraniční
body, předávací místo nebo souhrn předávacích míst
výroben plynu připojených k přepravní so stavě a body
virt álních zásobníků plynu za posledních 12 měsíců, pokud
nedošlo k předání dat podle § 44 odst. 6, po žijí se
předběžná alokovaná množství plynu podle § 44 odst. 5,
i) denně sk tečné hodnoty posledních zaregistrovaných
nominací nebo renominací po jednotlivých vst pních a
výst pních bodech přepravní soustavy.
(2) Informace poskytované podle odstavce 1 písm. a) až f) a
h) s denní periodicitou zveřejň je provozovatel přepravní
soustavy nejpozději v 15:00 hodin daného plynárenského
dne s tím, že údaje z probíhajícího plynárenského dne podle
odstavce 1 písm. f) jsou akt alizovány hodinově. Informace
poskytované podle odstavce 1 písm. g) a i) zveřejň je
provozovatel přepravní soustavy nejpozději v 12:00 hodin
násled jícího plynárenského dne. Informace poskytované
podle odstavce 1 s měsíční periodicitou zveřejň je
provozovatel přepravní soustavy nejpozději devátý
kalendářní den daného měsíce.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[304]
Distribuce plynu
§ 9
(1) Distribuci plynu sjednává subjekt zúčtování pro bod
přeshraničního plynovodu.
(2) Distribuci plynu sjednává zákazník nebo dodavatel plynu
pro odběrné místo zákazníka. Sjednáním distribuce plynu
pro odběrné místo zákazníka se provozovatel distrib ční
soustavy zavazuje zároveň zajistit dopravu plynu
bezprostředně z hlediska toku plynu nadřazeno distrib ční
soustavou.
(3) Distribuci plynu sjednává provozovatel distrib ční
soustavy pro předávací místo mezi distrib čními soustavami
na území České republiky.
(4) Distribuci plynu sjednává výrobce plynu nebo obchodník
s plynem pro předávací místo nebo souhrn předávacích míst
výrobny plynu.
(5) Distribuce plynu se sk tečň je přes vst pní bod
distrib ční soustavy, kterým je bod přeshraničního
plynovodu, předávací místo nebo souhrn předávacích míst
výrobny plynu, předávací místo nebo souhrn předávacích
míst mezi přepravní a distrib ční soustavou a předávací
místo mezi distrib ční soustavou a distrib ční soustavou,
která je z hlediska toku plynu nadřazená.
(6) Distribuce plynu se sk tečň je přes výst pní bod
distrib ční soustavy, kterým je odběrné místo zákazníka,
předávací místo mezi distrib ční soustavou a distrib ční
soustavou, která je z hlediska toku plynu podřízená, a bod
přeshraničního plynovodu.
(7) Pro každé odběrné místo zákazníka se zavírá smlouva o
distribuci plynu pouze s jedním účastníkem trhu s plynem.
Pro každé předávací místo, případně souhrn předávacích
míst výrobny plynu se zavírá smlouva o distribuci plynu s
každým účastníkem trhu s plynem žívajícím předávací
místo, případně souhrn předávacích míst výrobny plynu. Pro
předávací místo přeshraničního plynovodu se zavírá
smlouva o distribuci plynu s každým subjektem zúčtování
žívajícím předávací místo přeshraničního plynovodu. Pro
předávací místo mezi distrib čními soustavami zavírají
smlouvu o distribuci plynu provozovatelé distrib čních
soustav.
(8) V případě odběrného místa zákazníka kategorie
velkoodběratel nebo střední odběratel, které je vybaveno
měřením typu A nebo B, nebo odběrného místa zákazníka
kategorie maloodběratel, které je vybaveno měřením typu A
nebo B a u něhož jsou prováděny řádné měsíční odečty, se ve
smlo vě o distribuci plynu vádí rezervovaná distrib ční
kapacita. Kategorizaci zákazníků stanoví příloha č. 2 k této
vyhlášce. U odběrného místa s více měřicími místy je ve
smlo vě o distribuci plynu uvedena rezervovaná distrib ční
kapacita za měřicí místa s měřením typu A a B a vypočtená
distrib ční kapacita za měřicí místa s měřením typu C.
Distrib ční kapacita za měřicí místa s měřením typu C pro
zákazníky s odběrem plynu nad 630 MWh/rok je stanovena
postupem pro výpočet denní přidělené pevné kapacity pro
roční odběr plynu v pásm nad 630 MWh v souladu s
cenovým rozhodn tím Úřad . Distrib ční kapacita za měřicí
místa s měřením typu C pro zákazníky s odběrem plynu do
630 MWh/rok včetně a za měřicí místa s měřením typu A
nebo B pro zákazníky s odběrem plynu do 630 MWh/rok
včetně s roční periodicitou fakturace je stanovena postupem
pro výpočet denní rezervované pevné kapacity pro roční
odběr plynu v pásm nad 63 MWh do 630 MWh v souladu s
cenovým rozhodn tím Úřad . Pro účely vyhodnocení
překročení distrib ční kapacity se po žijí pouze hodnoty
sjednané a naměřené za měřicí místa s měřením typu A a B.
§ 10
(1) Ve smlo vě o distribuci plynu se pro odběrné místo
zákazníka nebo pro předávací místo nebo souhrn
předávacích míst výrobny plynu nebo pro předávací místo
mezi distrib čními soustavami rezerv jí distrib ční kapacity
jako
a) pevná distrib ční kapacita na dobu ne rčito s možností
změny výše rezervované kapacity podle § 12,
b) přer šitelná distrib ční kapacita na dobu ne rčito s
možností změny výše rezervované kapacity podle § 12; ve
smlo vě o distribuci plynu se sjednává způsob, doba a
podmínky omezení nebo přer šení distribuce plynu, způsob
a podmínky oznámení omezení nebo přer šení a četnost
omezení nebo přer šení za 12 po sobě násled jících
plynárenských měsíců,
c) pevná měsíční distrib ční kapacita; rezervuje se
minimálně na 1 měsíc a maximálně na 11 měsíců vždy s
účinností k prvním plynárenském dni kalendářního
měsíce,
d) přer šitelná měsíční distrib ční kapacita; rezervuje se
minimálně na 1 měsíc a maximálně na 11 měsíců vždy s
účinností k prvním plynárenském dni kalendářního
měsíce; ve smlo vě se sjednává způsob, doba a podmínky
omezení nebo přer šení distribuce plynu, způsob a
podmínky oznámení omezení nebo přer šení a četnost
omezení nebo přer šení za dobu trvání smlouvy, nebo
e) pevná klo zavá distrib ční kapacita; rezervuje se na počet
plynárenských dnů rčených počtem kalendářních dnů
měsíce, ve kterém je zahájena distribuce plynu, nebo do
konce posledního plynárenského dne plynárenského měsíce
násled jícího po měsíci, ve kterém byla zahájena distribuce
plynu v rámci sjednání klo zavé distrib ční kapacity.
(2) Pro sjednávání smlouvy o distribuci plynu a podávání
žádosti o rezervaci distrib ční kapacity pro bod
přeshraničního plynovodu se po žije postup pro rezervaci
standardní a denní přepravní kapacity podle § 5 a 6. Úkony
provozovatele přepravní soustavy vedené v § 5 až 7
vykonává provozovatel distrib ční soustavy.
(3) Přer šitelno distrib ční kapacitu lze rezervovat pouze
pro odběrné místo zákazníka s měřením typu A nebo B a pro
předávací místo nebo souhrn předávacích míst výrobny
plynu v případě, kdy nelze rezervovat pevnou distrib ční
kapacitu z důvod , že již není k dispozici volná pevná
kapacita, nebo pro odběrné místo zákazníka s plánovaným
ročním odběrem nad 630 MWh s možností úplného nebo
částečného přechod na náhradní palivo podle právního
předpis prav jícího stavy nouze v plynárenství.
Postup při rezervaci distrib ční kapacity
§ 11
(1) Žádost o rezervaci distrib ční kapacity a zavření
smlouvy o distribuci plynu pro odběrná místa zákazníků
podává elektronicky v případech podle § 52 odst. 1 a § 53
odst. 5, a to v termínech podle § 52 odst. 3 nebo § 53 odst. 5,
zákazník, pokud s ním pro dané odběrné místo již není
smlouva o distribuci plynu zavřena, nebo nový dodavatel
plynu v případě, že zavřel se zákazníkem smlouvu o
sdr žených sl žbách dodávky plynu. Provozovatel
distrib ční soustavy informuje účastníka trhu s plynem o
možnosti rezervace distrib ční kapacity v termín podle §
52 odst. 6. Rezervace distrib ční kapacity je v případě
zaregistrování standardní změny dodavatele plynu
provedena v termín podle § 52 odst. 16. Žádost o rezervaci
distrib ční kapacity do odběrného místa zákazníka obsahuje
náležitosti vedené v příloze č. 3 k této vyhlášce.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[305]
(2) Žádost o rezervaci distrib ční kapacity a zavření
smlouvy o distribuci plynu pro odběrná místa zákazníků
kromě žádosti podle odstavců 1, 3 a 7 předkládá zákazník
nebo dodavatel plynu nejpozději pátý pracovní den do 10:00
hodin a nejdříve 4 kalendářní měsíce před začátkem prvního
plynárenského dne, kdy má nastat účinek rezervace
distrib ční kapacity, nebo v případě zahájení dodávek do
odběrného místa nově se připoj jícího zákazníka a pro
zahájení dodávek do odběrného místa po neoprávněném
odběr plynu nebo neoprávněné distribuci plynu nejpozději
do 10:00 hodin pracovního dne předcházejícího dni
nejbližšího možného zahájení dodávek plynu sjednaným s
provozovatelem distrib ční soustavy. Žádost o rezervaci
distrib ční kapacity pro odběrné místo zákazníka kromě
žádosti podle odstavců 1, 3 a 7 obsahuje náležitosti vedené
v příloze č. 3 k této vyhlášce. Provozovatel distrib ční
soustavy vyhodnotí došlé žádosti o rezervaci distrib ční
kapacity a oznámí výsledky rezervace distrib čních kapacit
všem žadatelům o rezervaci distrib ční kapacity nejpozději
třetí pracovní den do 12:00 hodin ode dne, ve kterém byla
žádost o rezervaci distrib ční kapacity podána. Potvrzením
žádosti je distrib ční kapacita rezervována. Není-li mezi
zákazníkem nebo dodavatelem plynu a provozovatelem
distrib ční soustavy smlouva o distribuci plynu pro odběrná
místa zákazníků sjednána, prodl ž je se lhůta pro
nejpozdější podání žádosti a pro oznámení výsledk
rezervace distrib čních kapacit o 5 pracovních dnů.
(3) Žádost o rezervaci distrib ční kapacity a zavření
smlouvy o distribuci plynu pro odběrná místa zákazníků při
rychlé změně dodavatele plynu podle § 54 předkládá
zákazník nebo dodavatel plynu v termín podle § 54 odst. 5
nebo obchodník s plynem v režim dodavatele poslední
instance nejpozději do 14:00 hodin po předání informací
podle § 54 odst. 11 nebo nejpozději násled jící den do 10:00
hodin po předání informace podle § 52 odst. 14. Žádost může
podávat pouze dodavatel plynu nebo zákazník, který již
sjednal s provozovatelem distrib ční soustavy smlouvu o
distribuci plynu pro odběrná místa zákazníků. Žádost se
podává elektronicky a provozovatel distrib ční soustavy
vyhodnotí došlé žádosti o rezervaci distrib ční kapacity a
oznámí výsledky rezervace distrib ční kapacity žadateli o
rezervaci distrib ční kapacity nejpozději v termín podle §
54 odst. 9. Rezervace distrib ční kapacity je v případě
zaregistrování rychlé změny dodavatele plynu provedena v
termín podle § 54 odst. 12. Pro žádost o rezervaci
distrib ční kapacity podanou obchodníkem s plynem v
režim dodavatele poslední instance je distrib ční kapacita
rezervovaná automaticky. Žádost o rezervaci distrib ční
kapacity do odběrného místa zákazníka obsahuje náležitosti
vedené v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(4) Žádost o rezervaci distrib ční kapacity a zavření
smlouvy o distribuci plynu pro předávací místo mezi
distrib čními soustavami předkládá provozovatel
distrib ční soustavy v termín podle odstavce 1. Pro žádost
o změn rezervované distrib ční kapacity se po žijí termíny
podle odstavce 2.
(5) Žádost o rezervaci distrib ční kapacity a zavření
smlouvy o distribuci plynu pro předávací místo nebo souhrn
předávacích míst výrobny plynu předkládá výrobce plynu
nebo obchodník s plynem v termín podle odstavce 1. Pro
žádost o změn rezervované distrib ční kapacity se po žijí
termíny podle odstavce 2.
(6) Žádost o rezervaci distrib ční kapacity a zavření
smlouvy o distribuci plynu pro bod přeshraničního
plynovodu předkládá subjekt zúčtování provozovateli
distrib ční soustavy postupem podle § 6. Provozovatel
distrib ční soustavy vyhodnocuje žádost postupem podle §
6. Úkony provozovatele přepravní soustavy vedené v § 6
vykonává provozovatel distrib ční soustavy.
(7) Žádost o rezervaci distrib ční kapacity a zavření
smlouvy o distribuci plynu podle § 10 odst. 1 písm. e) pro
odběrné místo zákazníka předkládá zákazník nebo dodavatel
plynu nejdříve 4 kalendářní měsíce před začátkem prvního
plynárenského dne, kdy má nastat účinek rezervace
distrib ční kapacity. Žádost může podávat pouze dodavatel
plynu nebo zákazník, který již sjednal s provozovatelem
distrib ční soustavy smlouvu o distribuci plynu a pro
odběrné místo má rezervovanou distrib ční kapacitu podle §
10 odst. 1 písm. a) nebo b). Maximální velikost požadované
kapacity u klo zavé smlouvy o distribuci plynu nesmí
přesáhno t v so čt s ostatními rezervovanými
distrib čními kapacitami pro přísl šné odběrné místo
zákazníka velikost dvacetičtyřnásobk zajištěné hodinové
kapacity vedené ve smlo vě o připojení pro přísl šné
odběrné místo. Provozovatel distrib ční soustavy vyhodnotí
žádost o rezervaci distrib ční kapacity a elektronicky oznámí
výsledek rezervace distrib ční kapacity žadateli o rezervaci
distrib ční kapacity nejpozději do 72 hodin po obdržení
žádosti. Elektronickým potvrzením žádosti je distrib ční
kapacita rezervována. Žádost o rezervaci distrib ční kapacity
do odběrného místa zákazníka obsahuje náležitosti vedené
v příloze č. 3 k této vyhlášce.
(8) Distrib ční kapacitu do odběrného místa zákazníka není
možné rezervovat při nedostatečném finančním zajištění
žadatele, pokud žádost o rezervaci distrib ční kapacity
nesplň je stanovené náležitosti, nebyla podána ve
stanoveném termín nebo žadatel nedoplnil nebo neprovedl
úprav podané žádosti do 14:00 hodin násled jícího
pracovního dne po pozornění provozovatelem distrib ční
soustavy s vyznačením chybných údajů.
§ 12
(1) Pokud pro odběrné místo zákazníka, které je zařazeno do
kategorie velkoodběratel nebo střední odběratel a je
vybaveno měřením typu A nebo B, pro odběrné místo
zákazníka, které je zařazeno do kategorie maloodběratel, je
vybaveno měřením typu A nebo B a u něhož jsou prováděny
řádné měsíční odečty, nebo pro předávací místo mezi
distrib čními soustavami požádá účastník trhu s plynem o
snížení rezervované distrib ční kapacity na základě
distrib ční kapacity rezervované podle § 10 odst. 1 písm. a)
nebo b), provozovatel distrib ční soustavy provede snížení
rezervované distrib ční kapacity na období násled jících
minimálně 12 měsíců. Provozovatel distrib ční soustavy
neprovede snížení rezervované distrib ční kapacity, pokud
je v období násled jících 4 měsíců ode dne vedeného v
žádosti o její snížení pro odběrné nebo předávací místo
rezervována vyšší distrib ční kapacita podle § 10 odst. 1
písm. a) nebo b) než rezervovaná distrib ční kapacita
vedená v žádosti o její snížení.
(2) Pokud pro odběrné místo zákazníka, které je zařazeno do
kategorie velkoodběratel nebo střední odběratel a je
vybaveno měřením typu A nebo B, pro odběrné místo
zákazníka, které je zařazeno do kategorie maloodběratel, je
vybaveno měřením typu A nebo B a u něhož jsou prováděny
řádné měsíční odečty, nebo pro předávací místo mezi
distrib čními soustavami požádá účastník trhu s plynem o
zvýšení distrib ční kapacity rezervované podle § 10 odst. 1
písm. a) nebo b), provozovatel distrib ční soustavy prověří
možnosti zvýšení a v případě dostatku distrib ční kapacity
navýší rezervovanou distrib ční kapacitu na období
násled jících minimálně 12 měsíců, pokud nedošlo ke
snížení rezervované distrib ční kapacity v rámci distrib ční
kapacity rezervované podle § 10 odst. 1 písm. a) nebo b) v
předchozích 12 měsících.
(3) Při podání žádosti o změn rezervované distrib ční
kapacity se postupuje přiměřeně podle § 11 odst. 2. Změna
rezervované distrib ční kapacity je možná vždy k prvním
plynárenském dni kalendářního měsíce.
(4) Provozovatel distrib ční soustavy provede změn
rezervované distrib ční kapacity pro předávací místo mezi
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[306]
distrib čními soustavami také v případě, že provozovatel
distrib ční soustavy o to požádá a potřeb změny rezervace
distrib ční kapacity prokáže.
(5) Provozovatel distrib ční soustavy provede snížení
rezervované distrib ční kapacity výrobny plynu, připojené
na zavřeno část distrib ční soustavy, rezervované podle §
10 odst. 1 písm. a), c) nebo e) v případě, že výše hodinových
odběrů zákazníků připojených na tuto zavřeno část
distrib ční soustavy poklesne pod hodnotu hodinového
výkon výrobny plynu.
(6) V případě, že je na zavřeno část distrib ční soustavy
připojeno více výroben plynu a provozovatel distrib ční
soustavy provede snížení rezervované distrib ční kapacity
podle odstavce 5, rozdělí provozovatel distrib ční soustavy
volnou distrib ční kapacitu v poměr velikosti jednotlivých
rezervovaných distrib čních kapacit výroben plynu.
(7) Provozovatel distrib ční soustavy provede snížení
rezervované distrib ční kapacity podle odstavce 5 na dobu
nezbytně nutnou k zajištění bezpečného a spolehlivého
provozu zavřené části distrib ční soustavy podle jiného
právního předpis .
§ 13
Distribuce plynu ve zk šebním provozu
(1) Distrib cí plynu ve zk šebním provozu je distribuce
plynu pro ověření technických parametrů, provozních
hodnot a prokázání provozuschopnosti nově instalovaného
nebo rekonstr ovaného odběrného plynového zařízení
zákazníka nebo při změně typu měření v odběrném místě
zákazníka. Distribuci plynu ve zk šebním provozu lze zahájit
pouze
a) pro nově připoj jícího se zákazníka,
b) pro zákazníka s charakterem odběr technolog, který
rekonstruoval celé nebo část odběrného plynového zařízení
a rekonstr ované odběrné plynové zařízení má více než 30%
podíl na denním maximálním odběr plynu v přísl šném
odběrném místě zákazníka, nebo
c) pro odběrné místo zákazníka, ve kterém došlo ke změně
měření z typu C na typ A nebo B.
(2) Za odběrné místo zákazníka s charakterem odběr
technolog se považ je takové odběrné místo zákazníka, kde
méně než 50 % roční spotřeby plynu je vy žíváno pro
vytápění a příprav teplé žitkové vody. Ostatní odběrná
místa se považ jí za odběrná místa zákazníků s charakterem
odběr otop.
(3) Provozovatel distrib ční soustavy zahájí distribuci plynu
ve zk šebním provozu u zákazníka s charakterem odběr
technolog nejdříve dnem vedeným v žádosti a končí dnem
vedeným v žádosti, nejpozději však posledním dnem třetího
kalendářního měsíce násled jícího po měsíci, ve kterém byla
distribuce plynu zahájena. V ostatních případech zahájí
provozovatel distrib ční soustavy distribuci plynu ve
zk šebním provozu dnem vedeným v žádosti a končí
dnem vedeným v žádosti, nejpozději však posledním dnem
měsíce února. Maximální doba trvání distribuce plynu ve
zk šebním provozu u nově se připoj jícího zákazníka s
charakterem odběr otop je 6 kalendářních měsíců.
(4) Maximální denní odběr plynu v odběrném místě
zákazníka nesmí během distribuce plynu ve zk šebním
provozu překročit dvacetičtyřnásobek zajištěné hodinové
kapacity pro přísl šné odběrné místo sjednané ve smlo vě o
připojení.
(5) Žádost o rezervaci distrib ční kapacity ve zk šebním
provozu předkládá zákazník nebo dodavatel plynu v
termínech podle § 11 odst. 2. Provozovatel distrib ční
soustavy po dobu trvání zk šebního provozu podle odstavce
1 písm. c) rezervuje pro odběrné místo zákazníka přiděleno
distrib ční kapacitu stanovenou pro účely rčení platby za
distribuci plynu podle cenového rozhodn tí Úřad .
(6) V případě, že zákazník nebo dodavatel plynu nepodá v
termín podle § 11 odst. 2 před končením distribuce ve
zk šebním provozu žádost o rezervaci distrib ční kapacity
podle § 10 odst. 1, provozovatel distrib ční soustavy
rezervuje pro odběrné místo distrib ční kapacitu podle § 10
odst. 1 písm. a) ve výši nejvyšší dosažené denní spotřeby
plynu v průběh zk šebního provozu.
§ 14
Řešení nedostatku distrib ční kapacity
V případě nedostatku distrib ční kapacity v bodě
přeshraničního plynovodu se po žijí postupy podle § 7 odst.
1 až 4. Úkony provozovatele přepravní soustavy vedené v §
7 vykonává provozovatel distrib ční soustavy.
§ 15
Informace o distrib ční so stavě
(1) Provozovatel distrib ční soustavy zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p a aktualizuje vždy k
patnáctém dni kalendářního měsíce tyto informace:
a) roční plán odstávek jednotlivých částí distrib ční soustavy
a plán údržby, který může mít dopad na velikost
distrib čních kapacit a vliv na kvalitu poskytovaných sl žeb,
b) dlo hodobý plán rozšiřování distrib ční soustavy, který
znamená zvýšení distrib čních kapacit nebo zlepšení kvality
poskytovaných sl žeb,
c) číselně velikost technické, celkové rezervované pevné
kapacity, celkové rezervované přer šitelné kapacity a volné
distrib ční kapacity pro jednotlivá vst pní a výst pní místa
přeshraničních plynovodů,
d) číselně indikativní dostupnost měsíčních distrib čních
kapacit pro jednotlivá vst pní a výst pní místa předávacích
míst přeshraničních plynovodů,
e) roční předpovědi volné vst pní a výst pní kapacity pro
jednotlivá vst pní a výst pní místa předávacích míst
přeshraničních plynovodů na násled jící desetileté období.
(2) Provozovatel distrib ční soustavy zveřejň je denně
způsobem možň jícím dálkový příst p vždy do 12:00 hodin
změn akumulace distrib ční soustavy po jednotlivých
dnech za posledních 12 měsíců, pokud nedošlo k předání dat
podle § 44 odst. 2, po žije se předběžná hodnota změny
akumulace podle § 44 odst. 1 v případě, že tyto hodnoty
nezveřejň je operátor trhu.
(3) Provozovatel distrib ční soustavy zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p předběžno spotřeb plynu ve
své distrib ční so stavě po jednotlivých hodinách
probíhajícího plynárenského dne do dvou hodin po skončení
přísl šné hodiny.
§ 16
Uskladňování plynu
(1) Příst p k zásobníkům plynu, ve kterých provozovatel
zásobník plynu poskytuje skladovací kapacitu a skladovací
sl žby, se pro subjekt zúčtování nebo zahraniční fyzickou
nebo právnicko osobu, která není subjektem zúčtování,
sk tečň je na principu virt álního zásobník plynu.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[307]
(2) Provozovatel zásobník plynu nabízí vždy celou volnou
skladovací kapacitu za všechny své zásobníky plynu na
přísl šném bodě virt álního zásobník plynu. Bod
virt álního zásobník plynu na přepravní so stavě je
místem, kde je skladovací kapacita poskytována a na kterém
dochází z obchodního pohledu k předání a převzetí plynu, k
vtláčení do zásobník plynu a těžbě plynu ze zásobník
plynu, a to bez ohledu na sk tečná předávací místa.
(3) Virt ální zásobník plynu je charakterizován názvem
provozovatele zásobník plynu a skladovacími kapacitami.
(4) Na základě smlouvy o skladňování plynu rezervuje
provozovatel zásobník plynu subjektu zúčtování nebo
zahraniční fyzické nebo právnické osobě, která není
subjektem zúčtování, roční skladovací kapacitu s pevným
výkonem, roční skladovací kapacitu s pevným výkonem na
novou skladovací kapacitu, měsíční skladovací kapacitu s
pevným výkonem, denní skladovací kapacitu s pevným
výkonem, denní skladovací kapacitu s přer šitelným
výkonem. Skladovací kapacita se rezervuje jako
a) roční skladovací kapacita s pevným výkonem; minimální
doba rezervace skladovací kapacity je 1 skladovací rok a
maximální doba rezervace skladovací kapacity je 5
skladovacích let, kapacita se rezervuje vždy s účinností k
prvním dni skladovacího roku a končí plyn tím
posledního dne skladovacího roku,
b) roční skladovací kapacita s pevným výkonem na novou
skladovací kapacitu; minimální doba rezervace skladovací
kapacity je 1 skladovací rok, maximální doba rezervace
skladovací kapacity je 15 skladovacích let; kapacita se
přiděl je vždy s účinností k prvním dni skladovacího roku a
končí plyn tím posledního dne skladovacího roku,
c) měsíční skladovací kapacita s pevným výkonem;
minimální doba rezervace skladovací kapacity je 1
plynárenský měsíc a maximální doba rezervace skladovací
kapacity je 12 plynárenských měsíců,
d) denní skladovací kapacita s pevným výkonem; minimální
doba rezervace skladovací kapacity je 1 plynárenský den a
maximální doba rezervace skladovací kapacity je 30
plynárenských dnů ode dne podání žádosti o denní
skladovací kapacitu s pevným výkonem,
e) denní skladovací kapacita s přer šitelným výkonem; doba
rezervace skladovací kapacity je 1 plynárenský den.
(5) Provozovatel zásobník plynu provoz jící zásobníky
plynu připojené na přepravní soustavu prostřednictvím více
než jednoho předávacího místa konzultuje rozdělení vtláčení
a těžby na jednotlivá předávací místa zásobníků plynu s
provozovatelem přepravní soustavy.
§ 17
Postup při rezervaci roční skladovací kapacity s pevným
výkonem
(1) Provozovatel zásobník plynu rezervuje roční skladovací
kapacitu s pevným výkonem na principu vícekolové
elektronické aukce.
(2) Provozovatel zásobník plynu zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p nejpozději 30 kalendářních dní
před začátkem vícekolové elektronické aukce a nejdříve 18
měsíců před prvním plynárenským dnem bezprostředně
násled jícího skladovacího roku, pro který je roční
skladovací kapacita s pevným výkonem rezervována,
podmínky aukce na volnou skladovací kapacitu. V případě
opakované aukce se lhůta 30 kalendářních dní zkracuje na
10 kalendářních dní. Podmínky aukce m sí být přiměřené,
nediskriminační a transparentní. Podmínky aukce obsah jí
a) minimální cenu za jednotku skladovací kapacity za první
skladovací rok a způsob výpočt ceny pro ostatní skladovací
roky po dobu rezervace skladovací kapacity,
b) termín zahájení aukce,
c) požadovaný způsob zabezpečené elektronické
komunikace včetně alternativního způsob komunikace při
selhání elektronické komunikace na straně žadatele,
d) postup složení finanční jistoty,
e) velikost nabízené volné skladovací kapacity,
f) vzor smlouvy o skladňování plynu nebo úpravy stávající
smlouvy o skladňování plynu, pokud je úprava smlouvy o
skladňování plynu rezervací skladovací kapacity vynucena,
která bude zavřena s účastníky aukce, kterým bude
rezervována skladovací kapacita,
g) vzor žádosti pro první příst p do informačního systém
provozovatele zásobník plynu,
h) velikost navýšení ceny za jednotku skladovací kapacity
mezi a kčními koly,
i) minimální a maximální dobu rezervace skladovací
kapacity.
(3) Subjekt zúčtování nebo zahraniční fyzická nebo
právnická osoba, která není subjektem zúčtování, žádající o
rezervaci skladovací kapacity podává požadavek na
rezervaci skladovací kapacity v přísl šném a kčním kole
formou čísla zaokro hleného na dvě desetinná místa
vyjadř jícího procent ální podíl z velikosti volné skladovací
kapacity. Žadatel o rezervaci skladovací kapacity zadá
so časně s požadavkem na rezervaci skladovací kapacity i
požadovano délk rezervace skladovací kapacity, která
může být rozdělena do více částí s různo délko doby
trvání. Požadavek na rezervaci skladovací kapacity a
požadovano délk rezervace podané v a kčním kole nelze v
průběh a kčního kola měnit.
(4) Dodavatel plynu, který tvoří s provozovatelem zásobník
plynu koncern nebo je so částí téhož koncernu nebo jiného
podnikatelského sesk pení, a sám nebo ve spojení s jinými
dodavateli plynu, kteří tvoří s provozovatelem zásobník
plynu koncern nebo jsou so částí téhož koncernu nebo
jiného podnikatelského sesk pení, má u provozovatele
zásobník plynu rezervován skladovací kapacitu ve výši
alespoň 80 % kapacity jím provozovaného virt álního
zásobník plynu, se může jako žadatel účastnit aukce na
skladovací kapacitu pouze tehdy, je-li minimální cena za
skladovací kapacitu podle odstavce 2 písm. a) nižší nebo
rovna tržní ceně skladovací kapacity se stejnými nebo
srovnatelnými parametry pro rezervace roční skladovací
kapacity v České republice. Velikost rezervované skladovací
kapacity podle předchozí věty se posuzuje k prvním dni
skladovacího roku bezprostředně násled jícího po
sk tečnění aukce. Podá-li více dodavatelů plynu, kteří tvoří
s provozovatelem zásobník plynu koncern nebo jsou s
provozovatelem zásobník plynu so částí téhož koncernu
nebo jiného podnikatelského sesk pení, požadavky na
rezervaci skladovací kapacity v so hrnné výši přesah jící
velikost volné skladovací kapacity, provozovatel zásobník
plynu požadavky na rezervaci skladovací kapacity takových
dodavatelů plynu poměrně sníží tak, aby v so hrnné výši
odpovídaly velikosti volné skladovací kapacity.
(5) Požadavek dodavatele plynu, popřípadě dodavatelů
plynu podle odstavce 4 na rezervaci skladovací kapacity
provozovatel zásobník plynu sníží o požadavky na rezervaci
skladovací kapacity ostatních žadatelů, nejvýše však na
rozdíl mezi volnou skladovací kapacitou a požadavky na
rezervaci skladovací kapacity ostatních žadatelů.
(6) Žadatel složí finanční jistotu nejpozději 3 pracovní dny
před vyhlášeným termínem aukce. Složením finanční jistoty
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[308]
se subjekt zúčtování nebo zahraniční fyzická nebo právnická
osoba, která není subjektem zúčtování, stává žadatelem,
který se může aktivně účastnit elektronické aukce (dále jen
"aktivní žadatel"). Aktivní žadatel smí podat požadavek na
rezervaci skladovací kapacity v aukci maximálně do výše
podíl složené finanční jistoty a so čin koeficientu 0,05 a
minimální ceny za jednotku skladovací kapacity podle
odstavce 2 písm. a). Za složení finanční jistoty se též považ je
předložení neodvolatelné bankovní zár ky.
(7) Aktivní žadatel může podat požadavek na rezervaci
skladovací kapacity v násled jícím a kčním kole pouze do
výše požadavk na rezervaci skladovací kapacity v
předchozím a kčním kole. V případě, že v jednom a kčním
kole nepodá aktivní žadatel požadavek na rezervaci
skladovací kapacity nebo podá požadavek na rezervaci
skladovací kapacity nebo požadovano délk rezervace s
hodnotou 0, nemůže již podávat požadavky na rezervaci
skladovací kapacity v žádném násled jícím a kčním kole.
(8) V případě, že dojde v a kčním kole v so čt všech
požadavků na rezervaci skladovací kapacity aktivních
žadatelů k překročení hodnoty 100, násled je další a kční
kolo. V dalším a kčním kole se a kční cena za jednotku
skladovací kapacity zvyš je způsobem podle podmínek
aukce.
(9) Jednotlivá a kční kola jsou časově omezena na 10 minut.
Pokud s tím všichni aktivní žadatelé so hlasí, může
provozovatel zásobník plynu a kční kolo zkrátit.
(10) V průběh aukce provozovatel zásobník plynu
aktivním žadatelům oznamuje so čet všech požadavků na
rezervaci skladovací kapacity v předcházejícím a kčním kole
a čas zbývající do končení a kčního kola.
(11) Provozovatel zásobník plynu končí aukci, pokud v
a kčním kole so čet požadavků na rezervaci skladovací
kapacity všech aktivních žadatelů je menší nebo roven
hodnotě 100. Provozovatel zásobník plynu rezervuje
skladovací kapacitu zaokrouhlenou na celé m3 nebo
kWh/den podle požadavků na rezervaci skladovací kapacity
aktivních žadatelů v posledním a kčním kole. Zůstane-li část
skladovací kapacity nerezervována, je tato část skladovací
kapacity rezervována aktivním žadatelům z předposledního
kola poměrně podle výše jejich požadavků na rezervaci
skladovací kapacity v předposledním a kčním kole s tím, že
požadavek na rezervaci skladovací kapacity aktivního
žadatele je pro výpočet rezervace snížen o skladovací
kapacitu rezervovanou aktivním žadateli v posledním
a kčním kole.
(12) V případě, že nedošlo v so čt všech požadavků na
rezervaci skladovací kapacity aktivních žadatelů v prvním
a kčním kole k překročení hodnoty 100, je cena za
skladňování plynu stanovena na hodnotu minimální ceny
podle odstavce 2 písm. a). V ostatních případech je cena za
skladňování plynu stanovena na hodnotu a kční ceny v
posledním a kčním kole, kde so čet všech požadavků na
rezervaci skladovací kapacity aktivních žadatelů dosáhl
hodnoty 100 nebo vyšší.
(13) Provozovatel zásobník plynu zasílá oznámení o
rezervaci skladovací kapacity elektronicky ihned po
končení aukce spolu s konečno cenou za jednotku
skladovací kapacity.
(14) Provozovatel zásobník plynu vrací aktivním žadateli,
kterém nebyla rezervována skladovací kapacita, finanční
jistotu do 10 kalendářních dnů po skončení aukce. Aktivním
žadateli, kterém byla rezervována skladovací kapacita, vrací
provozovatel zásobník plynu finanční jistotu do 10
kalendářních dnů po zavření smlouvy o skladňování
plynu.
§ 18
Postup při rezervaci měsíční skladovací kapacity s pevným
výkonem
(1) Provozovatel zásobník plynu rezervuje měsíční
skladovací kapacitu s pevným výkonem na základě výsledk
vícekolové elektronické aukce.
(2) Provozovatel zásobník plynu zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p podmínky aukce na rezervaci
volné měsíční skladovací kapacity s pevným výkonem
nejpozději 14 kalendářních dnů před začátkem aukce. V
případě opakované aukce je lhůta pro zveřejnění 7
kalendářních dnů. Podmínky aukce m sí být přiměřené,
nediskriminační a transparentní. Podmínky aukce m sí
obsahovat stejné náležitosti jako podmínky aukce při
rezervaci roční skladovací kapacity s pevným výkonem s tím,
že cena za jednotku skladovací kapacity je po celou dobu
rezervace skladovací kapacity neměnná. Podmínky aukce
dále obsah jí rčení počt kalendářních měsíců pro vy žití
skladovací kapacity.
(3) Pro konání aukce se stanovení § 17 odst. 3 a 6 až 12
po žijí obdobně. Požadavek na délk rezervace skladovací
kapacity se vádí jako celé číslo vyjadř jící počet měsíců
trvání smlouvy v povoleném rozmezí rčeném podle
odstavce 2 poslední věty.
(4) Provozovatel zásobník plynu zasílá oznámení o
rezervaci skladovací kapacity elektronicky ihned po
končení aukce spolu s konečno cenou za jednotku
skladovací kapacity.
(5) Pro vracení a čerpání finanční jistoty se stanovení § 17
odst. 14 po žije obdobně.
§ 19
Postup při rezervaci denní skladovací kapacity s pevným
výkonem
Žádost o rezervaci denní skladovací kapacity s pevným
výkonem předkládá subjekt zúčtování nebo zahraniční
fyzická nebo právnická osoba, která není subjektem
zúčtování, elektronicky provozovateli zásobník plynu
nejpozději 1 kalendářní den do 8:00 hodin a nejdříve 30
kalendářních dnů před začátkem prvního plynárenského
dne, od kterého rezervaci požad je. Provozovatel zásobník
plynu vyhodnotí obdržené žádosti a oznámí výsledky
rezervace skladovacích kapacit všem žadatelům do 9:00
hodin kalendářního dne, ve kterém byla žádost o rezervaci
skladovací kapacity podána. Elektronickým potvrzením
žádosti je denní skladovací kapacita s pevným výkonem
rezervována.
§ 20
Postup při rezervaci denní skladovací kapacity s
přer šitelným výkonem
(1) Žádost o rezervaci denní skladovací kapacity s
přer šitelným výkonem podává provozovateli zásobník
plynu subjekt zúčtování nebo zahraniční fyzická nebo
právnická osoba, která není subjektem zúčtování, s
rezervovanou skladovací kapacitou u tohoto provozovatele
zásobník plynu.
(2) Žádost o rezervaci denní skladovací kapacity s
přer šitelným výkonem předkládá subjekt zúčtování nebo
zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která není
subjektem zúčtování, elektronicky, nejpozději v 16:00 hodin
předcházejícího plynárenského dne. Cena za skladovací
kapacitu s přer šitelným výkonem je hrazena pouze za
nepřer šeno část přidělené denní skladovací kapacity s
přer šitelným výkonem. Provozovatel zásobník plynu
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[309]
vyhodnotí žádosti a elektronicky oznámí rezervaci
nejpozději do 10 minut po každé celé hodině, ve které byla
žádost o rezervaci denní skladovací kapacity s přer šitelným
výkonem obdržena. Oznámením rezervace se považ je denní
skladovací kapacita s přer šitelným výkonem za
rezervovanou. Provozovatel zásobník plynu může možnit
subjektu zúčtování nebo zahraniční fyzické nebo právnické
osobě, která není subjektem zúčtování, podání žádosti o
rezervaci skladovací kapacity s přer šitelným výkonem
později po termín podle věty první, a to i v průběh
plynárenského dne.
§ 21
Postup při rezervaci roční skladovací kapacity s pevným
výkonem na novou skladovací kapacitu
(1) Podle odstavců 2 až 8 rezervuje provozovatel zásobník
plynu, plán jící výstavb nové skladovací kapacity,
maximálně 90 % této skladovací kapacity. Zbývající část nové
skladovací kapacity rezervuje provozovatel zásobník plynu
postupem podle § 17 nebo § 18. Podle odstavců 2 až 8
provozovatel zásobník plynu nepostupuje při rezervaci
takové nové skladovací kapacity, kterou provozovatel
zásobník plynu nabídn l podle pravidel pro přidělování a
správ a řízení překročení nové skladovací kapacity
schválených Energetickým reg lačním úřadem.
(2) Provozovatel zásobník plynu rezervuje roční skladovací
kapacitu s pevným výkonem na novou skladovací kapacitu
na principu vícekolové elektronické aukce. Provozovatel
zásobník plynu zahajuje aukci nejdříve 7 let před začátkem
skladovacího roku, od kterého je možné zahájit skladňování
plynu s vy žitím nové skladovací kapacity v celé velikosti.
(3) Maximální délka rezervace skladovací kapacity pro
rezervaci roční skladovací kapacity s pevným výkonem na
novou skladovací kapacitu je 15 skladovacích let. Délk
rezervace skladovací kapacity rč je provozovatel zásobník
plynu při vyhlášení podmínek aukce.
(4) V případě, kdy dochází při výstavbě nové skladovací
kapacity k post pném zvyšování skladovací kapacity nebo
jednotlivých jejích parametrů a provozovatel zásobník
plynu nárůst skladovacích kapacit nebo jednotlivých
parametrů pro jednotlivé roky uvede v podmínkách aukce
podle odstavce 5 písm. h), pak tento nárůst skladovacích
kapacit nebo jednotlivých parametrů provozovatel
zásobník plynu rozdělí poměrným způsobem mezi všechny
subjekty zúčtování a zahraniční fyzické nebo právnické
osoby, které nejsou subjekty zúčtování, kterým byla nová
skladovací kapacita rezervována.
(5) Provozovatel zásobník plynu zveřejň je nejpozději 60
dnů před plánovaným zahájením aukce podmínky aukce na
novou skladovací kapacitu. Jedná-li se o aukci na novou
skladovací kapacitu, která již byla v aukci nabídn ta, avšak
nebyla rezervována, zveřejní provozovatel zásobník plynu
podmínky aukce nejpozději 30 dnů před plánovaným
zahájením aukce. Podmínky aukce m sí být přiměřené,
nediskriminační a transparentní. Podmínky aukce obsah jí
a) minimální cenu za jednotku skladovací kapacity a způsob
výpočt ceny pro ostatní skladovací roky po dobu rezervace
skladovací kapacity,
b) minimální množství v %, které m sí být v aukci
rezervováno, aby nebyla aukce provozovatelem zásobník
plynu zr šena,
c) termín aukce,
d) požadovaný způsob zabezpečené elektronické
komunikace včetně alternativního způsob komunikace při
selhání elektronické komunikace na straně žadatele,
e) postup složení finanční jistoty,
f) vzor smlouvy o skladňování plynu nebo vzor smlouvy o
změně práv a povinností vyplývajících ze smlouvy o
skladňování plynu, pokud je změna smlouvy o skladňování
plynu rezervací skladovací kapacity vynucena, která bude
zavřena s účastníky aukce, kterým bude rezervována
skladovací kapacita,
g) minimální a maximální dobu rezervace skladovací
kapacity,
h) celkovou nabízeno skladovací kapacitu v prvním roce
skladňování plynu a v dalších letech, pokud bude nová
skladovací kapacita nebo jednotlivé parametry navyšovány
post pně,
i) vzor žádosti pro první příst p do informačního systém
provozovatele zásobník plynu,
j) velikost navýšení ceny za jednotku skladovací kapacity
mezi a kčními koly.
(6) Dodavatel plynu, který tvoří s provozovatelem zásobník
plynu koncern nebo je so částí téhož koncernu nebo jiného
podnikatelského sesk pení, a sám nebo ve spojení s jinými
dodavateli plynu, kteří tvoří s provozovatelem zásobník
plynu koncern nebo jsou so částí téhož koncernu nebo
jiného podnikatelského sesk pení, má u provozovatele
zásobník plynu rezervován skladovací kapacitu ve výši
alespoň 80 % kapacity jím provozovaného virt álního
zásobník plynu, se může jako žadatel účastnit aukce na
novou skladovací kapacitu pouze tehdy, je-li minimální cena
za skladovací kapacitu podle odstavce 5 písm. a) nižší nebo
rovna tržní ceně skladovací kapacity se stejnými nebo se
srovnatelnými parametry pro rezervace roční skladovací
kapacity s pevným výkonem v České republice. V takovém
případě může dodavatel plynu podle předchozí věty požádat
o skladovací kapacitu do výše skladovací kapacity, která
m sí být podle podmínek aukce v aukci rezervována, aby
nebyla aukce provozovatelem zásobník zr šena.
Ustanovení § 17 odst. 4 věta dr há se po žije přiměřeně.
(7) Požadavek dodavatele plynu, popřípadě dodavatelů
plynu podle odstavce 6 na rezervaci skladovací kapacity
provozovatel zásobník plynu sníží o požadavky na rezervaci
skladovací kapacity ostatních žadatelů, nejvýše však na
rozdíl mezi minimálním množstvím podle odstavce 5 písm.
b) a požadavky na rezervaci skladovací kapacity ostatních
žadatelů.
(8) Pro konání aukce se stanovení § 17 odst. 3 a 6 až 14
po žijí obdobně. Finanční jistotu žadatel složí nejpozději 5
kalendářních dnů před termínem konání aukce. Minimální
cena za jednotku skladovací kapacity je stanovena podle
odstavce 5 písm. a).
(9) V případě, že bude možné po rezervaci roční skladovací
kapacity s pevným výkonem na novou skladovací kapacitu
zpříst pnit tuto novou skladovací kapacitu před začátkem
účinnosti rezervace roční skladovací kapacity s pevným
výkonem na novou skladovací kapacitu, může ji provozovatel
zásobník plynu nabídno t účastníkům trhu s plynem
formou rezervace měsíční skladovací kapacity s pevným
výkonem, a to i opakovaně. Pro rezervaci této skladovací
kapacity se po žije stanovení § 18 obdobně. Takto
rezervovaná skladovací kapacita je nadále považována za
novou skladovací kapacitu.
§ 22
Postup při prodeji nevytěženého plynu
(1) V případě, že po skončení rezervace skladovací kapacity
na základě smlouvy o skladňování plynu nedošlo k vytěžení
plynu ve vlastnictví subjektu zúčtování nebo zahraniční
fyzické nebo právnické osoby, která není subjektem
zúčtování, a není možné tento plyn převést v rámci
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[310]
virt álního zásobník plynu na základě jiných exist jících
rezervací skladovacích kapacit daného subjektu zúčtování
nebo zahraniční fyzické nebo právnické osoby, která není
subjektem zúčtování, žívajícího virt ální zásobník plynu,
provozovatel zásobník plynu provede řízený odprodej
plynu na denním organizovaném trhu s plynem.
(2) Řízený odprodej plynu provádí provozovatel zásobník
plynu každý plynárenský den podle své disponibilní těžební
kapacity. Provozovatel zásobník plynu pro účel řízeného
odprodeje plynu rezervuje přepravní kapacitu pro vst pní
bod virt álního zásobník plynu.
(3) Provozovatel zásobník plynu podává v rámci denního
organizovaného trhu s plynem nabídk na prodej plynu za
cenu 1 EUR/MWh. Provozovatel zásobník plynu zveřejň je
každý den objem plynu, který bude nabízet v rámci denního
organizovaného trhu s plynem.
(4) Provozovatel zásobník plynu zasílá subjektu zúčtování
nebo zahraniční fyzické nebo právnické osobě, která není
subjektem zúčtování, podle odstavce 1 výnosy z prodeje
nevytěženého plynu snížené o oprávněné náklady
bezprostředně spojené s prodejem plynu do 15 kalendářních
dnů po končení odprodeje nevytěženého plynu.
§ 23
Krácení skladovacích kapacit při omezení nebo přer šení
skladňování plynu
(1) Provozovatel zásobník plynu při omezení nebo
přer šení skladňování plynu krátí nejdříve rezervované
skladovací kapacity s přer šitelným výkonem a následně
rezervované skladovací kapacity s pevným výkonem.
(2) Provozovatel zásobník plynu krátí rezervované
skladovací kapacity s přer šitelným výkonem na základě
ceny za jednotku přer šitelného vtláčecího nebo těžebního
výkon v pořadí od nejnižší ceny po nejvyšší s tím, že
rezervované skladovací kapacity se stejnou cenou za
jednotku přer šitelného výkon krátí na stejnou úroveň vůči
sjednaném přer šitelném výkon . Pokud je nominace
subjektu zúčtování nebo zahraniční fyzické nebo právnické
osobě, která není subjektem zúčtování, pod maximální
úrovní aplikovaného krácení, není jeho nominace
skladňování dotčena. V opačném případě provozovatel
zásobník plynu potvrdí přísl šno nominaci skladňování
ve zkrácené výši.
(3) Provozovatel zásobník plynu krátí při plánovaném
omezení nebo přer šení skladovací kapacity rezervované
skladovací kapacity s pevnou skladovací kapacitou tak, že
proporcionálně stejně sníží skladovací kapacity rezervované
pro dny, na které je plánovano přer šení, všem s bjektům
zúčtování nebo zahraničním fyzickým nebo právnickým
osobám, které nejsou subjekty zúčtování. Pokud je nominace
subjektu zúčtování nebo zahraniční fyzické nebo právnické
osoby, která není subjektem zúčtování, pod maximální
úrovní aplikovaného krácení, není jeho nominace
skladňování dotčena. Provozovatel zásobník plynu
oznámí, o kolik budou rezervované pevné skladovací
kapacity zkráceny, a zároveň oznámí plánované přer šení
skladovací kapacity.
(4) V případě, že zcela nebo částečně pominou důvody pro
omezení nebo přer šení skladňování plynu, provozovatel
zásobník plynu neprodleně informuje dotčené subjekty
zúčtování nebo zahraniční fyzické nebo právnické osoby,
které nejsou subjektem zúčtování, které mohou podat
renominaci skladňování.
(5) V případě náhlého výpadk vtláčení nebo těžby
postupuje provozovatel zásobník plynu při krácení
rezervované skladovací kapacity a potvrzování nominace
skladňování podle odstavců 1 až 4 obdobně.
§ 24
Informace o skladovacích kapacitách
(1) Provozovatel zásobník plynu zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p a aktualizuje vždy k
patnáctém dni kalendářního měsíce tyto informace:
a) roční plán snížení velikosti skladovací kapacity nebo
snížení kvality poskytovaných sl žeb virt álního zásobník
plynu z důvodů odstávek nebo plánované údržby
jednotlivých zásobníků plynu,
b) pětiletý plán úpravy velikosti provozního objemu, denního
maximálního vtláčecího a těžebního výkon přísl šného
virt álního zásobník plynu za každý skladovací rok,
c) číselně velikost technické, celkové rezervované a volné
skladovací kapacity přísl šného virt álního zásobník plynu,
d) úpravy velikosti provozního objemu, denního
maximálního vtláčecího a těžebního výkon přísl šného
virt álního zásobník plynu za poslední tři skladovací roky
za každý skladovací rok.
(2) Provozovatel zásobník plynu zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p a denně v 9:00 hodin
aktualizuje alespoň tyto údaje:
a) velikost dost pného celkového těžebního a vtláčecího
výkon na násled jící plynárenský den,
b) velikost celkového sml vního pevného těžebního a
vtláčecího výkon vypočteného na základě so čt těžební
nebo vtláčecí kapacity s bjektů zúčtování nebo zahraničních
fyzických nebo právnických osob, které nejsou subjektem
zúčtování, na násled jící plynárenský den,
c) akt ální stav zásob ve virt álním zásobník plynu v
energetických jednotkách,
d) velikost přer šeného přer šitelného výkon a nejvyšší
cenu za jednotku přer šitelného výkon , vůči které bylo
přer šení aplikováno za předcházející plynárenský den,
e) velikost přer šené pevné skladovací kapacity v rozdělení
na vtláčecí a těžební výkon za předcházející plynárenský den,
f) sk tečné denní hodnoty vtláčení a těžby za předcházející
plynárenský den.
(3) Provozovatel zásobník plynu zveřejň je údaje podle
odstavce 2 za poslední 3 kalendářní roky.
(4) Provozovatel zásobník plynu zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p výsledno cenu a velikost
rezervované skladovací kapacity v jednotlivých a kcích za
poslední 3 kalendářní roky.
§ 25
Označení účastníků trhu s plynem, předávacích míst a
odběrných míst
(1) Operátor trhu eviduje číselníky registrovaných účastníků
trhu s plynem a spravuje číselníky předávacích a odběrných
míst a další nezbytné údaje k identifikaci účastníků trhu s
plynem a jednotlivých odběrných a předávacích míst. Pro
číselníky se po žívá EIC kód.
(2) Provozovatel distrib ční soustavy zajistí u operátora trhu
označení přidělením číselných kódů
a) předávacím místům přeshraničních plynovodů,
b) předávacím místům nebo souhrnu předávacích míst
výroben plynu připojených do distrib ční soustavy ve shodě
s výrobcem plynu,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[311]
c) předávacím místům mezi so sedními soustavami ve shodě
se so sedním provozovatelem distrib ční soustavy.
(3) Provozovatel přepravní soustavy zajistí u operátora trhu
označení přidělením číselných kódů
a) předávacím místům nebo so hrnům předávacích míst
výroben plynu připojených do přepravní soustavy ve shodě s
výrobcem plynu,
b) předávacím místům nebo so hrnům předávacích míst
mezi přepravní soustavou a distrib ční soustavou ve shodě s
provozovatelem distrib ční soustavy,
c) hraničním bodům přepravní soustavy,
d) předávacím místům mezi zásobníkem plynu a přepravní
soustavou ve shodě s provozovatelem zásobník plynu.
(4) Provozovatel distrib ční nebo přepravní soustavy zajistí
označení odběrných míst zákazníků přidělením číselných
kódů.
§ 26
Přiřazení odpovědnosti za odchylku
(1) Odpovědnost za odchylku se vztahuje ke každém
jednotlivém odběrném míst zákazníka. Odpovědnost za
odchylku v odběrných místech lze přenést vždy pouze na
jeden subjekt zúčtování, a to přímo nebo prostřednictvím
jiného registrovaného účastníka trhu s plynem.
(2) Pokud není k odběrném míst zákazníka přiřazen
subjekt zúčtování odpovědný za odchylku, vyzve operátor
trhu dotčeného účastníka trhu s plynem podle odstavce 1 ke
zjednání nápravy. Nedojde-li k přiřazení subjektu zúčtování
odpovědného za odchylku za odběrné místo zákazníka,
informuje operátor trhu o této sk tečnosti přísl šného
provozovatele a dotčené účastníky trhu s plynem.
(3) Odpovědnost za odchylku na vst pním a výst pním bodě
virt álního zásobník plynu nese přísl šný subjekt
zúčtování žívající tento bod přepravní soustavy nebo
zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která není
subjektem zúčtování, prostřednictvím provozovatele
přepravní soustavy. Platí, že na vst pních a výst pních
bodech virt álního zásobník plynu je poslední
zaregistrovaná nominace nebo renominace přepravy
přísl šného subjektu zúčtování nebo zahraniční fyzické nebo
právnické osoby, která není subjektem zúčtování,
považována za sk tečně dodané nebo odebrané množství
plynu, s výjimko omezení nebo přer šení přepravy nebo
činností spojených s přepravo plynu a s skladňováním
plynu podle energetického zákona.
(4) Odpovědnost za odchylku na vst pním a výst pním
hraničním bodě nese přísl šný subjekt zúčtování žívající
tento bod přepravní soustavy nebo zahraniční fyzická nebo
právnická osoba, která není subjektem zúčtování,
prostřednictvím provozovatele přepravní soustavy. Platí, že
na vst pních a výst pních hraničních bodech je poslední
zaregistrovaná nominace nebo renominace přepravy
přísl šného subjektu zúčtování nebo zahraniční fyzické nebo
právnické osoby, která není subjektem zúčtování,
považována za sk tečně dodané nebo odebrané množství
plynu, s výjimko případů, kdy nastane omezení nebo
přer šení přepravy plynu podle energetického zákona.
(5) Odpovědnost za odchylku na vst pním a výst pním bodě
přeshraničního plynovodu nebo na předávacím místě nebo
souhrnu předávacích míst výroben plynu nese přísl šný
subjekt zúčtování, který žívá tento bod nebo místo
distrib ční nebo přepravní soustavy nebo zásobník plynu.
(6) Přenesení odpovědnosti za odchylku podle odstavce 1
podléhá souhlasu operátora trhu. Žádost o přenesení
odpovědnosti za odchylku podle odstavce 1 podává
převádějící účastník trhu s plynem prostřednictvím
informačního systém operátora trhu a přebírající subjekt
zúčtování schvaluje přiřazení k odpovědnosti za odchylku v
jednotlivém odběrném místě zákazníka nebo předávacím
místě nebo souhrnu předávacích míst výrobny plynu
prostřednictvím informačního systém operátora trhu. Po
schválení přiřazení odpovědnosti za odchylku přebírajícím
subjektem zúčtování operátor trhu v případě dostatečného
finančního zajištění přebírajícího subjektu zúčtování převede
odpovědnost za odchylku subjektu zúčtování na přebírající
subjekt zúčtování. Přiřazení odpovědnosti za odchylku
posuzuje operátor trhu do 60 minut po celé hodině, ve které
byla žádost o přiřazení odpovědnosti za odchylku schválena
přebírajícím subjektem zúčtování prostřednictvím
informačního systém operátora trhu. Operátor trhu
neprodleně informuje převádějícího účastníka trhu s plynem,
přebírající subjekt zúčtování a přísl šného provozovatele
distrib ční nebo přepravní soustavy o výsledk poso zení
přiřazení odpovědnosti za odchylku. Účinnost přiřazení
odpovědnosti za odchylku nastává nejdříve násled jící
plynárenský den po schválení operátorem trhu. K datu
účinnosti změny subjektu zúčtování stanoví provozovatel
distrib ční nebo přepravní soustavy stav měřidla podle § 53
odst. 2.
(7) Provozovatel distrib ční soustavy zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p a sděl je operátorovi trhu
alokační pravidla na jednotlivých bodech přeshraničních
plynovodů. Operátor trhu zveřejň je neprodleně alokační
pravidla na jednotlivých bodech přeshraničních plynovodů
způsobem možň jícím dálkový příst p.
(8) Provozovatel přepravní soustavy zveřejň je způsobem
možň jícím dálkový příst p a sděl je operátorovi trhu
alokační pravidla na jednotlivých hraničních bodech.
Operátor trhu zveřejň je neprodleně alokační pravidla na
jednotlivých hraničních bodech způsobem možň jícím
dálkový příst p.
§ 27
Dodávka dvou a více dodavatelů plynu do jednoho
odběrného místa
(1) Zákazník může mít jednoho nebo více sml vních
dodavatelů plynu. Dodávka více dodavatelů plynu do
jednoho odběrného místa je možná pouze s vy žitím
pevného diagramu dodávky.
(2) Subjekt zúčtování, který není v odběrném místě
přiřazený jako subjekt zúčtování odpovědný za odchylku,
sk tečň je dodávk podle pevného diagramu do
odběrného místa zákazníka předáním plynu subjektu
zúčtování odpovědném za odchylku v odběrném místě na
virt álním prodejním bodě na základě jejich vzájemného
sml vního jednání.
Postupy a termíny pro předkládání nominací přepravy,
distribuce, skladňování a závazk dodat a závazk odebrat
§ 28
(1) Nominace závazk dodat a závazk odebrat podává
subjekt zúčtování jako předběžné nominace a denní
nominace závazk dodat a závazk odebrat elektronicky ve
standardizovaném protokolu definovaném v obchodních
podmínkách operátora trhu takto:
a) nominace obchodu podle dvo stranné smlouvy, kdy
subjekt zúčtování registruje předání plynu s jiným subjektem
zúčtování na virt álním prodejním bodě,
b) nominace vlastního předání plynu, kdy subjekt zúčtování
registruje předání plynu sám se sebou na virt álním
prodejním bodě,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[312]
c) nominace předběžné celkové odchylky subjektu zúčtování,
kdy subjekt zúčtování registruje předání plynu mezi
subjektem zúčtování a operátorem trhu za předběžno
celkovou odchylku,
d) nominace sk tečné celkové odchylky subjektu zúčtování,
kdy subjekt zúčtování registruje předání plynu mezi
subjektem zúčtování a operátorem trhu za sk tečno
celkovou odchylku.
(2) Operátor trhu nastaví v informačním systém nominaci
subjektu zúčtování podle odstavce 1 písm. c) a d) na
maximální hodnotu, kterou může subjekt zúčtování podle §
49 odst. 3 a podle § 50 odst. 2 v přísl šném plynárenském
dni nominovat.
(3) V případě, že v termín končení podávání nominací
podávaných subjekty zúčtování nedojde k seso hlasení
nominací obchodu podle odstavce 1 písm. a) a b),
zaregistruje operátor trhu menší ze zadaných hodnot
nominace.
(4) Nominace závazk dodat a závazk odebrat podává
operátor trhu za subjekty zúčtování jako denní nominace
závazk dodat a závazk odebrat elektronicky ve
standardizovaném protokolu definovaném v obchodních
podmínkách operátora trhu takto:
a) nominace zobchodovaného plynu na denním
organizovaném trhu, kdy operátor trhu registruje
sk tečněné obchody na organizovaném denním trhu mezi
operátorem trhu a jednotlivými subjekty zúčtování,
b) nominace zobchodovaného plynu na vnitrodenním
organizovaném trhu, kdy operátor trhu registruje
sk tečněné obchody na organizovaném vnitrodenním trhu
mezi operátorem trhu a jednotlivými subjekty zúčtování.
(5) Nominace závazk dodat a závazk odebrat subjektu
zúčtování je so čet nominací podaných podle odstavců 1 a 4
pravený postupem podle odstavce 3.
(6) Operátor trhu provede so čet všech přijatých a
zaregistrovaných nominací sk tečné celkové odchylky a
celkové předběžné odchylky v přísl šném plynárenském dni
podaných subjekty zúčtování podle odstavce 1 písm. c) a d)
tak, že závazek dodat s bjektů zúčtování má znaménko plus
a závazek odebrat má znaménko mín s. Operátor trhu
registruje nominace vůči provozovateli přepravní soustavy
jako
a) závazek dodat operátorem trhu a závazek odebrat
provozovatelem přepravní soustavy v případě, že so čet je
kladný,
b) závazek odebrat operátorem trhu a závazek dodat
provozovatelem přepravní soustavy v případě, že so čet je
záporný.
§ 29
(1) Nominaci přepravy podává subjekt zúčtování na
vst pních bodech přepravní soustavy
a) do výše rezervované kapacity u hraničních bodů
přepravní soustavy; nominace přepravy na vst pním bodě se
podává po jednotlivých dovozcích plynu s vedením jejich
označení v takové formě, aby provozovatel přepravní
soustavy a provozovatelé so sedních přepravních soustav
byli schopni provést proceduru seso hlasení,
b) do výše rezervované kapacity u bodů zásobník plynu;
nominace přepravy na vst pním bodě se podává tak, aby
provozovatel přepravní soustavy a provozovatel zásobník
plynu byli schopni provést proceduru seso hlasení,
c) u předávacího místa nebo souhrnu předávacích míst
výrobny plynu jako celkovou plánovano hodnotu přepravy
plynu v tomto vst pním bodě plynárenské soustavy.
(2) Nominaci přepravy podává subjekt zúčtování na
výst pních bodech přepravní soustavy
a) do výše rezervované kapacity u hraničních bodů
přepravní soustavy; nominace přepravy se podává po
jednotlivých odběratelích plynu s vedením jejich označení v
takové formě, aby provozovatel přepravní soustavy a
provozovatelé so sedních přepravních soustav byli schopni
provést proceduru seso hlasení,
b) do výše rezervované kapacity u bodů zásobník plynu;
nominace přepravy se podává tak, aby provozovatel
přepravní soustavy a provozovatel zásobník plynu byli
schopni provést proceduru seso hlasení,
c) do výše rezervované kapacity u odběrného místa
zákazníka přímo připojeného k přepravní so stavě v
rozdělení po jednotlivých hodinách plynárenského dne.
(3) Provozovatel přepravní soustavy podává nominace
přepravy na výst pním virt álním bodě provozovatele
přepravní soustavy za
a) sl žb flexibility,
b) nominace podané podle § 28 odst. 6.
(4) Provozovatel přepravní soustavy podává nominace
přepravy na vst pním virt álním bodě provozovatele
přepravní soustavy za
a) sl žb flexibility,
b) nominace podané podle § 28 odst. 6.
(5) Pro odběrná místa zákazníků přímo připojená k
přepravní so stavě s rezervovanou kapacitou menší než 500
000 m3/den se nominace přepravy nepodává.
(6) Zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která není
subjektem zúčtování, podává nominace a renominace
přepravy v informačním systém provozovatele přepravní
soustavy. Provozovatel přepravní soustavy provede kontrolu
na rovnost nominací nebo renominací přepravy na vst pních
bodech a výst pních bodech přepravní soustavy a v případě
nerovnosti so čt nominací nebo renominací přepravy na
vst pních a výst pních bodech se zohledněním plynu na
pohon tyto nominace nebo renominace nepřijme.
§ 30
(1) Nominaci distribuce podává subjekt zúčtování do výše
rezervované kapacity na vst pních bodech distrib ční
soustavy
a) u bodů přeshraničního plynovodu po jednotlivých
dovozcích plynu v takové formě, aby provozovatel
distrib ční soustavy a provozovatelé so sedních
distrib čních nebo přepravních soustav byli schopni provést
proceduru seso hlasení,
b) u předávacího místa nebo souhrnu předávacích míst
výrobny plynu jako celkovou plánovano hodnotu distribuce
plynu v tomto vst pním bodě plynárenské soustavy.
(2) Nominaci distribuce podává subjekt zúčtování do výše
rezervované kapacity distribuce ve výst pním bodě
přeshraničního plynovodu po jednotlivých odběratelích tak,
aby provozovatel distrib ční soustavy mohl provést
proceduru seso hlasení.
(3) Pro odběrná místa zákazníků a pro předávací místa mezi
distrib čními soustavami se nominace distribuce nepodává.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[313]
§ 31
(1) Nominaci skladňování podává subjekt zúčtování po
jednotlivých kódech rezervovaných skladovacích kapacit do
výše dost pného těžebního a vtláčecího výkon v takové
formě, aby provozovatel zásobník plynu a provozovatel
přepravní soustavy mohli provést proceduru seso hlasení.
(2) Nominaci skladňování podává zahraniční fyzická nebo
právnická osoba, která není subjektem zúčtování, v
informačním systém provozovatele zásobník plynu po
jednotlivých kódech rezervovaných skladovacích kapacit do
výše dost pného těžebního a vtláčecího výkon v takové
formě, aby provozovatel zásobník plynu a provozovatel
přepravní soustavy mohli provést seso hlasení.
§ 32
(1) Subjekt zúčtování podává nominace a předběžné týdenní
nominace přepravy, distribuce a skladňování nejpozději do
14:00 hodin daného plynárenského dne na násled jících 7
plynárenských dnů.
(2) Subjekt zúčtování podává nominace závazků dodat a
odebrat nejpozději do 14:00 hodin daného plynárenského
dne na násled jící plynárenský den.
(3) Operátor trhu prověří finanční zajištění veškerých
nominací s bjektů zúčtování v souladu s obchodními
podmínkami operátora trhu a nejpozději ve 14:10 hodin
zasílá přísl šným provozovatelům nominace, které jsou
finančně zajištěny a upraveny podle odstavce 4. Provozovatel
přepravní soustavy prověř je finanční zajištění nominací
přepravy pro zahraniční fyzické nebo právnické osoby, které
nejsou subjekty zúčtování.
(4) V případě, že subjekt zúčtování nemá na podané
nominace finanční zajištění, provede operátor trhu krácení
nominací podle priorit tak, aby subjekt zúčtování finanční
zajištění splňoval. V rámci jedné priority se v případě více
nominací krácení provádí rovnoměrně. Priority pro krácení
jsou násled jící:
a) nejprve jsou kráceny nominace přepravy ve výst pním
bodě zásobník plynu,
b) následně nominace přepravy ve výst pním hraničním
bodě nominace přepravy pro odběrná místa zákazníků a
nominace distribuce ve výst pním bodě přeshraničního
plynovodu,
c) nakonec nominace závazk dodat obchodu podle
dvo stranné smlouvy.
(5) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatelé
distrib čních soustav a provozovatelé zásobníků plynu
provedou ověření nominovaných hodnot a proceduru
seso hlasení a prostřednictvím svých informačních systémů
a informačního systém operátora trhu oznámí do 15:00
hodin subjektu zúčtování, zda jejich nominaci přijal a
zaregistroval.
(6) Operátor trhu podává nominaci podle § 28 odst. 6 ve
14:10 hodin.
(7) Operátor trhu podává za subjekty zúčtování nominace
závazk dodat a závazk odebrat podle § 28 odst. 4 písm. a)
do deseti minut po vyhodnocení výsledků organizovaného
denního trhu s plynem.
(8) Operátor trhu podává za subjekty zúčtování nominace
závazk dodat a závazk odebrat podle § 28 odst. 4 písm. b)
do deseti minut po seso hlasení nabídky a poptávky podané
na organizovaném vnitrodenním trhu s plynem.
(9) Operátor trhu, provozovatel přepravní soustavy,
provozovatelé distrib čních soustav a provozovatelé
zásobníků plynu propojí své informační systémy tak, aby
veškeré nominace a renominace přepravy podané u
provozovatele přepravní soustavy, nominace a renominace
distribuce podané u provozovatele distrib ční soustavy a
nominace a renominace skladňování podané u
provozovatele zásobník plynu byly bez zbytečného prodlení
postoupeny operátorovi trhu.
(10) Operátor trhu možní v informačním systém podávat
nominace a renominace přepravy, nominace a renominace
distribuce a nominace a renominace skladňování. Nominace
a renominace subjektu zúčtování podané do informačního
systém operátora trhu a řádně předané operátorem trhu
přísl šným provozovatelům se považ jí za nominace a
renominace přepravy, distribuce nebo skladňování daného
subjektu zúčtování podané přímo u jednotlivých
provozovatelů.
(11) Nominaci přepravy na hraničních bodech přijímá
operátor trhu nebo provozovatel přepravní soustavy jako
denní nominaci pro plynárenský den nebo v členění na
jednotlivé hodiny plynárenského dne.
(12) Zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která není
subjektem zúčtování, podává nominace a předběžné týdenní
nominace přepravy a skladňování v termín podle odstavce
1 v systém provozovatele přepravní soustavy a
provozovatele zásobník plynu. Provozovatel přepravní
soustavy předává operátorovi trhu souhrn nominací
přepravy podaných zahraniční fyzickou nebo právnicko
osobou, která není subjektem zúčtování, v členění po
jednotlivých vst pních a výst pních bodech přepravní
soustavy. Provozovatel zásobník plynu předává operátorovi
trhu souhrn nominací skladňování podaných zahraniční
fyzickou nebo právnicko osobou, která není subjektem
zúčtování.
Postupy a termíny pro předkládání renominací přepravy,
distribuce, skladňování a závazk dodat a závazk odebrat
§ 33
(1) Za renominace přepravy, skladňování a distribuce se
považ jí veškeré nominace přepravy, skladňování a
distribuce subjektu zúčtování na plynárenský den podané po
termín podle § 32 odst. 1. Renominace přepravy,
skladňování a distribuce se dělí na opravnou nominaci
přepravy, skladňování a distribuce, první renominaci
přepravy, skladňování a distribuce, opravnou renominaci
přepravy, skladňování a distribuce a kontin ální
renominaci přepravy, skladňování a distribuce.
(2) Subjekt zúčtování může provozovateli přepravní
soustavy, provozovateli distrib ční soustavy nebo
provozovateli zásobník plynu předložit opravnou nominaci
přepravy, skladňování a distribuce, první renominaci
přepravy, skladňování a distribuce, opravnou renominaci
přepravy, skladňování a distribuce a kontin ální
renominaci přepravy, skladňování a distribuce.
(3) Operátor trhu prověří finanční zajištění veškerých
renominací přepravy, skladňování a distribuce s bjektů
zúčtování podaných podle odstavce 2 v souladu s
obchodními podmínkami operátora trhu a zasílá přísl šným
provozovatelům renominace přepravy, skladňování a
distribuce, které jsou finančně zajištěny. V případě, že
subjekt zúčtování nemá na podané renominace přepravy,
skladňování a distribuce finanční zajištění, provede
operátor trhu krácení v pořadí podle § 32 odst. 4, aby subjekt
zúčtování finanční garance splňoval. V rámci jedné priority v
případě více renominací přepravy, skladňování a distribuce
v jedné úrovni priority se krácení provádí rovnoměrně.
(4) Renominace přepravy, skladňování a distribuce podle
odstavce 2 se podává následovně:
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[314]
a) opravná nominace přepravy, skladňování a distribuce do
16:00 hodin plynárenského dne, ve kterém se podávají
nominace podle § 32 odst. 1,
b) první renominace přepravy, skladňování a distribuce do
20:00 hodin plynárenského dne, ve kterém se podávají
nominace podle § 32 odst. 1,
c) opravná renominace přepravy, skladňování a distribuce
do 00:00 hodin dne násled jícího po dni, ve kterém se
podávají nominace podle § 32 odst. 1,
d) kontin ální renominace přepravy, skladňování a
distribuce do každé celé hodiny dne násled jícího po dni, ve
kterém se podávají nominace podle § 32 odst. 1, a nejpozději
do 3:00 hodin dne násled jícího dva dni po dni, ve kterém se
podávají nominace podle § 32 odst. 1.
(5) Operátor trhu prověří finanční zajištění renominací
přepravy, skladňování a distribuce podle odstavce 3
následovně:
a) v případě opravné nominace přepravy, skladňování a
distribuce do 16:10 hodin plynárenského dne, ve kterém se
podávají nominace podle § 32 odst. 1,
b) v případě první renominace přepravy, skladňování a
distribuce do 20:10 hodin plynárenského dne, ve kterém se
podávají nominace podle § 32 odst. 1,
c) v případě opravné renominace přepravy, skladňování a
distribuce do 00:10 hodin dne násled jícího po dni, ve
kterém se podávají nominace podle § 32 odst. 1,
d) v případě kontin ální renominace přepravy, skladňování
a distribuce do deseti minut po každé celé hodině dne
násled jícího po dni, ve kterém se podávají nominace podle §
32 odst. 1, ve které byla kontin ální renominace podána.
(6) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
zásobník plynu a provozovatel distrib ční soustavy
kontin ální renominaci schválí, pokud je technicky
proveditelná a podaná v souladu s příloho č. 4 k této
vyhlášce.
(7) Provozovatel přepravní soustavy, provozovatel
distrib ční soustavy nebo provozovatel zásobník plynu
oznámí subjektu zúčtování, a to rovněž prostřednictvím
informačního systém operátora trhu, přijaté a
zaregistrované
a) opravné nominace přepravy, skladňování a distribuce do
18:00 hodin plynárenského dne, ve kterém se podávají
nominace podle § 32 odst. 1,
b) první renominace přepravy, skladňování a distribuce do
22:00 hodin plynárenského dne, ve kterém se podávají
nominace podle § 32 odst. 1,
c) opravné renominace přepravy, skladňování a distribuce
do 2:00 hodin dne násled jícího po dni, ve kterém se
podávají nominace podle § 32 odst. 1,
d) kontin ální renominace přepravy, skladňování a
distribuce do dvou hodin od celé hodiny, v rámci které byla
renominace podána.
(8) Renominaci přepravy na hraničních bodech přijímá
operátor trhu nebo provozovatel přepravní soustavy jako
denní renominaci pro plynárenský den nebo v členění na
jednotlivé hodiny plynárenského dne zbývající do konce
plynárenského dne.
(9) Zahraniční fyzická nebo právnická osoba, která není
subjektem zúčtování, podává renominace přepravy a
skladňování v termín podle odstavců 4, 5 a 7 v systém
provozovatele přepravní soustavy a provozovatele
zásobník plynu. Provozovatel přepravní soustavy předává
operátorovi trhu souhrn renominací přepravy podaných
zahraniční fyzickou nebo právnicko osobou, která není
subjektem zúčtování, v členění po jednotlivých vst pních a
výst pních bodech přepravní soustavy. Provozovatel
zásobník plynu předává operátorovi trhu souhrn
renominací skladňování podaných zahraniční fyzickou nebo
právnicko osobou, která není subjektem zúčtování.
§ 34
(1) Za renominace závazk dodat a závazk odebrat se
považ jí veškeré nominace závazk dodat a závazk odebrat
subjektu zúčtování na plynárenský den podané po termín
podle § 32 odst. 2, nejpozději do 5:00 hodin dne
násled jícího dva dny po dni, ve kterém se podávají
nominace podle § 32 odst. 2.
(2) V případě, že v termín končení podávání renominací
závazků dodat a odebrat podávaných subjekty zúčtování
nedojde k seso hlasení renominací obchodu podle
dvo stranné smlouvy, operátor trhu podané renominace
nezaregistruje.
(3) Po skončení každé hodiny provede operátor trhu
prověření finančního zajištění veškerých renominací závazků
dodat a odebrat s bjektů zúčtování. V případě, že subjekt
zúčtování nemá na podané renominace finanční zajištění,
renominace se zamítají.
(4) Operátor trhu nejpozději do 10 minut po skončení každé
hodiny informuje přísl šné subjekty zúčtování
prostřednictvím informačního systém o přijetí a registraci
či zamítn tí renominací závazků dodat a odebrat.
§ 35
Postupy pro zúčtování odchylek operátorem trhu
(1) Zpoplatněnými činnostmi operátora trhu jsou
a) zúčtování, jehož cena se skládá z
1. ceny za registraci subjektu zúčtování v Kč,
2. roční ceny za činnost zúčtování v Kč/rok,
3. ceny za zúčtování v Kč/MWh vztažené na plyn
spotřebovaný zákazníkem, výrobcem plynu, provozovatelem
přepravní soustavy a provozovatelem distrib ční soustavy,
b) poskytování sk tečných hodnot účastníkům trhu s plynem
oceněné v Kč/rok; cenu hradí registrovaný účastník trhu s
plynem, který není subjektem zúčtování,
c) organizace krátkodobého trhu s plynem; zpoplatň je se
zobchodované množství plynu na organizovaném
krátkodobém trhu s plynem v Kč/MWh; cenu hradí subjekt
zúčtování, který zavřel smlouvu o zúčtování odchylek, jejíž
so částí je zajištění příst p na organizovaný krátkodobý
trh s plynem.
(2) Ceny za činnosti operátora trhu hradí účastník trhu s
plynem přímo operátorovi trhu, s výjimko ceny podle
odstavce 1 písm. a) bodu 3, kterou hradí účastník trhu s
plynem provozovateli přepravní nebo distrib ční soustavy,
ke které je odběrné místo účastníka trhu s plynem připojeno,
a to nejméně jednou měsíčně.
(3) Operátor trhu účt je provozovateli distrib ční soustavy a
provozovateli přepravní soustavy cenu za zúčtování
účtovano za veškerý plyn spotřebovaný v rámci jeho
distrib ční nebo přepravní soustavy včetně ztrát a vlastní
spotřeby na základě sk tečných hodnot.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[315]
§ 36
Obchodní vyrovnávání odchylek
(1) Operátor trhu provádí obchodní vyrovnávání odchylek
s bjektů zúčtování.
(2) Subjektu zúčtování jsou poskytnuty tolerance za každý
vst pní a výst pní bod plynárenské soustavy násled jícím
způsobem:
a) za odběrné místo zákazníka, kde je subjekt zúčtování
přiřazený k odpovědnosti za odchylku, se tolerance pro
přísl šný plynárenský den poskytuje podle výše rezervované
nebo vypočtené distrib ční kapacity, plánované roční
spotřeby plynu, třídy TDD a sk tečného množství
odebraného plynu postupem podle přílohy č. 5 k této
vyhlášce,
b) za výrobn plynu, kde je subjekt zúčtování přiřazený k
odpovědnosti za odchylku, se tolerance pro přísl šný
plynárenský den poskytuje podle výše rezervované nebo
vypočtené distrib ční kapacity a sk tečné výše těžby plynu
postupem podle přílohy č. 5 k této vyhlášce,
c) za hraniční bod, za bod přeshraničního plynovodu a za bod
zásobník plynu se pro přísl šný plynárenský den tolerance
subjektu zúčtování poskytuje podle výše rezervované
kapacity pro tento subjekt zúčtování a podle výše
přepraveného nebo distrib ovaného množství plynu
postupem podle přílohy č. 5 k této vyhlášce.
(3) Je-li na hraničním bodu, na bodu zásobník plynu nebo
na bodu přeshraničního plynovodu v plynárenském dni
aplikováno alokační pravidlo, kdy hodnota nominace
přepravy nebo nominace distribuce je považována za
hodnotu dodanou, tolerance v daném bodě se v daný
plynárenský den neposkytuje.
(4) Celková tolerance subjektu zúčtování pro přísl šný
plynárenský den je so čtem tolerancí poskytovaných na
všech jednotlivých vst pních a výst pních bodech
plynárenské soustavy, pravená o hodnotu tolerance podle
odstavce 8.
(5) Odchylka subjektu zúčtování na vstupu do plynárenské
soustavy je rozdíl mezi sk tečným množstvím dodávky
plynu do plynárenské soustavy v daném plynárenském dni a
poslední zaregistrovanou nominací či renominací všech
závazků dodat do plynárenské soustavy u operátora trhu.
(6) Odchylka subjektu zúčtování na výst p z plynárenské
soustavy je rozdíl mezi poslední potvrzenou nominací či
renominací všech závazků odebrat plyn z plynárenské
soustavy u operátora trhu a sk tečným množstvím odběr
plynu z plynárenské soustavy v daném plynárenském dni.
(7) Celková odchylka subjektu zúčtování v plynárenském dni
je so čtem odchylky subjektu zúčtování na vstupu do
plynárenské soustavy a odchylky subjektu zúčtování na
výst p z plynárenské soustavy, pravená o hodnotu
odchylky podle odstavce 8.
(8) Celkovou odchylku subjektu zúčtování lze převést na jiný
subjekt zúčtování. Převedením celkové odchylky subjektu
zúčtování na jiný subjekt zúčtování je převedena také
celková tolerance převádějící subjektu zúčtování. Žádost o
převedení celkové odchylky podává převádějící subjekt
zúčtování prostřednictvím informačního systém operátora
trhu a přebírající subjekt zúčtování schvaluje převedení
celkové odchylky prostřednictvím informačního systém
operátora trhu. Po schválení převedení celkové odchylky
přebírajícím subjektem zúčtování operátor trhu posuzuje do
60 minut po celé hodině, ve které byla žádost o převedení
celkové odchylky schválena přebírajícím subjektem
zúčtování prostřednictvím informačního systém operátora
trhu, dostatečnost finančního zajištění přebírajícího subjektu
zúčtování. Operátor trhu neprodleně informuje převádějící a
přebírající subjekt zúčtování o výsledk poso zení převedení
celkové odpovědnosti za odchylku. V případě dostatečného
finančního zajištění přebírajícího subjektu zúčtování
operátor trhu převede celkovou odchylku subjektu
zúčtování. Účinnost převedení celkové odchylky subjektu
zúčtování nastává nejdříve násled jící plynárenský den po
schválení operátorem trhu. Celkovou odchylku subjektu
zúčtování, který převzal celkovou odchylku od jiného
subjektu zúčtování, nelze převést na jiný subjekt zúčtování.
(9) Operátor trhu zveřejň je způsobem možň jícím
dálkový příst p nejpozději třináctý den kalendářního měsíce
sk tečné příjmy za odchylky nad povolenou toleranci za
posledních 12 kalendářních měsíců v rozdělení po
jednotlivých měsících.
§ 37
Obchodní vyrovnávání odchylek při předcházení stavu nouze
na celém území České republiky z důvod nedostatku nebo
přebytk plynu v plynárenské so stavě
(1) Podle tohoto stanovení se postupuje od násled jícího
plynárenského dne po dni, ve kterém provozovatel přepravní
soustavy vyhlásil předcházení stavu nouze z důvod
nedostatku nebo přebytk plynu v plynárenské so stavě
České republiky, zejména při kritickém vy žití volné
akumulace přepravní soustavy, sl žby flexibility a nák pem
plynu nejvýše za cenu chybějícího vyrovnávacího plynu
podle cenového rozhodn tí Úřad nebo prodejem plynu
nejméně za cenu chybějícího vyrovnávacího plynu podle
cenového rozhodn tí Úřad . Pro účely této vyhlášky se za
kritické považ je vy žití sl žby flexibility pod 20 % nebo
nad 80 % pracovního objemu.
(2) Cenu za mimotoleranční odchylku při předcházení stavu
nouze stanoví Úřad v cenovém rozhodn tí.
(3) Provozovatel přepravní soustavy ve spol práci s
operátorem trhu neprodleně oznamuje elektronicky všem
s bjektům zúčtování, registrovaným účastníkům trhu s
plynem, provozovatelům distrib čních soustav a
provozovatelům zásobníků plynu, že násled jící plynárenský
den bude zahájeno obchodní vyrovnávání odchylek při
předcházení stavu nouze.
(4) V případě vyhlášení předcházení stavu nouze z důvod
nedostatku plynu v plynárenské so stavě nakupuje
provozovatel přepravní soustavy od počátk plynárenského
dne, ve kterém platí obchodní vyrovnávání odchylek při
předcházení stavu nouze, na vnitrodenním trhu podle § 41
chybějící plyn za cenu chybějícího vyrovnávacího plynu
podle cenového rozhodn tí Úřad . Pokud není poptávka
provozovatele přepravní soustavy sesouhlasena během 15
minut, provozovatel přepravní soustavy zvyš je cenu v
intervalu 5 minut o 2 EUR/MWh až do seso hlasení,
maximálně však do výše stanovené v cenovém rozhodn tí
Úřad .
(5) V případě vyhlášení předcházení stavu nouze z důvod
nedostatku plynu v plynárenské so stavě je cena za chybějící
vyrovnávací plyn rovna maximální realizované nák pní ceně
provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 4. V
případě neseso hlasení poptávky ani při maximální výši
podle odstavce 4 se za maximální realizovanou cenu
považ je cena podle cenového rozhodn tí Úřad .
(6) V případě vyhlášení předcházení stavu nouze z důvod
přebytk plynu v plynárenské so stavě prodává
provozovatel přepravní soustavy od počátk plynárenského
dne, ve kterém platí obchodní vyrovnávání odchylek při
předcházení stavu nouze, na vnitrodenním trhu podle § 41
přebývající plyn za cenu přebývajícího vyrovnávacího plynu
podle cenového rozhodn tí Úřad . Pokud není poptávka
provozovatele přepravní soustavy sesouhlasena během 15
minut, provozovatel přepravní soustavy sniž je cenu v
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[316]
intervalu 5 minut o 2 EUR/MWh až do seso hlasení,
minimálně však do výše 0,1 EUR/MWh.
(7) V případě vyhlášení předcházení stavu nouze z důvod
přebytk plynu v plynárenské so stavě je cena za přebývající
vyrovnávací plyn rovna minimální realizované prodejní ceně
provozovatele přepravní soustavy podle odstavce 6. V
případě neseso hlasení nabídky ani při minimální ceně
podle odstavce 6 se za minimální realizovanou cenu
považ je cena podle cenového rozhodn tí Úřad .
§ 38
Obchodní vyrovnávání odchylek ve stavech nouze na celém
území České republiky z důvod nedostatku nebo přebytk
plynu v plynárenské so stavě
V případě, že je na celém území České republiky stav nouze z
důvod nedostatku nebo přebytk plynu v plynárenské
so stavě, postupuje se podle § 37 odst. 2 až 7 obdobně, s tím
že
a) s bjektům zúčtování v daném plynárenském dni nejsou
poskytovány tolerance podle § 36 odst. 2,
b) s bjektům zúčtování v daném plynárenském dni není
možněno vyrovnání odchylek nat rálním plněním tím, že
veškeré nominace podané podle § 28 odst. 1 písm. c) a d) na
daný plynárenský den jsou zaregistrovány s hodnotou 0 a
veškeré vzniklé odchylky jsou řešeny finančním vyrovnáním
s operátorem trhu.
§ 39
Druhy krátkodobých trhů, jejich organizace a způsoby jejich
vypořádání
(1) Operátor trhu organizuje denní trh s plynem s závěrko
nabídek v 10:00 hodin na násled jící plynárenský den a
vnitrodenní trh s plynem.
(2) Krátkodobého trhu s plynem se může zúčastnit pouze
subjekt zúčtování.
(3) Poptávko subjektu zúčtování se roz mí závazek odebrat
poptávané množství plynu pro daný plynárenský den, pokud
dojde k spokojení poptávky.
(4) Nabídko subjektu zúčtování se roz mí závazek dodat
nabízené množství plynu pro daný plynárenský den, pokud
dojde k spokojení nabídky.
(5) Minimální množství poptávaného nebo nabízeného plynu
na organizovaném krátkodobém trhu s plynem je 0,1 MWh.
Množství poptávaného nebo nabízeného plynu na
organizovaném krátkodobém trhu s plynem se podává v
MWh s rozlišením na 1 desetinné místo.
(6) Výsledkem obchodů na trzích podle odstavce 1 je
stanovení sjednaných dodávek, odběrů a cen plynu.
(7) Obchody na trzích podle odstavce 1 jsou vůči sobě
anonymní.
(8) Místem dodání a místem odběr plynu je virt ální
prodejní bod.
(9) Operátor trhu poptává a nabízí plyn na krátkodobém
trhu s plynem za nevyrovnané odchylky postupem podle
přílohy č. 6 k této vyhlášce.
§ 40
Denní trh
(1) Účastník organizovaného krátkodobého trhu podává
nabídky a poptávky na denní trh až do dne předcházejícím
plynárenském dni. Podle obdržených nabídek a poptávek
jsou pro denní trh pro plynárenský den stanoveny výsledky
denního trhu v členění
a) výsledná dosažená cena plynu v EUR/MWh na denním
trhu,
b) zobchodovaná množství plynu v MWh.
(2) Operátor trhu zadá do informačního systém údaje o
sjednaných množstvích plynu jednotlivých s bjektů
zúčtování jako nominace zobchodovaného plynu na denním
organizovaném trhu.
(3) Po stanovení výsledků denního trhu oznámí operátor
trhu každém účastník krátkodobého trhu do 10:30 hodin
informace o výsledcích vyhodnocení předložených nabídek a
poptávek na denním trhu pro přísl šný plynárenský den v
členění
a) velikost sjednané dodávky a odběr plynu v MWh na
denním trhu,
b) dosažená cena z denního trhu.
(4) Po oznámení výsledků denního trhu jednotlivým
účastníkům zveřejní operátor trhu způsobem možň jícím
dálkový příst p nabídkové a poptávkové křivky, množství
plynu z sk tečněných obchodů, dosažené ceny plynu pro
denní trh s plynem, množství plynu z ne sk tečněných
nabídek a poptávek, počet přijatých úspěšných a
neúspěšných nabídek a počet přijatých úspěšných a
neúspěšných poptávek. Zveřejňované údaje neobsah jí
informace o jednotlivých účastnících denního trhu.
§ 41
Vnitrodenní trh
(1) Vnitrodenní trh je organizován v rámci plynárenského
dne a lze na něm zadávat a přijímat nabídky na dodávk
nebo odběr plynu.
(2) Vnitrodenní trh pro plynárenský den je organizován od
10:30 hodin předcházejícího kalendářního dne do 5:00 hodin
násled jícího kalendářního dne.
(3) Operátor trhu zadá do svého informačního systém údaje
o sjednaných množstvích plynu jednotlivých s bjektů
zúčtování jako nominace zobchodovaného plynu na
vnitrodenním trhu.
(4) Do 10 minut po zavření obchodu v rámci vnitrodenního
trhu praví operátor trhu celková sjednaná množství plynu
pro závazek dodat a závazek odebrat v rámci nominace
zobchodovaného plynu na vnitrodenním organizovaném
trhu pro přísl šný plynárenský den.
(5) Do 13:00 hodin dne násled jícího po plynárenském dni
operátor trhu zveřejní způsobem možň jícím dálkový
příst p množství plynu z sk tečněných obchodů a vážený
průměr ceny plynu pro přísl šný plynárenský den na
vnitrodenním trhu.
§ 42
Finanční vypořádání obchodů na organizovaném
krátkodobém trhu s plynem
Operátor trhu oznamuje v termínech podle § 32 odst. 7 a 8
každém účastník krátkodobého trhu s plynem násled jící
informace v členění na jednotlivé trhy:
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[317]
a) velikost závazk dodat a závazk odebrat vyplývající ze
zobchodovaného množství plynu na daném trhu v MWh s
rozlišením na 1 desetinné místo,
b) dosažené ceny v EUR/MWh po jednotlivých obchodech,
c) objemy plateb za sjednané odběry plynu a sjednané
dodávky plynu v EUR.
§ 42a
Trh s nevy žito tolerancí
(1) Operátor trhu organizuje trh s nevy žito tolerancí a
možň je registrace dvo stranných obchodů s nevy žito
tolerancí.
(2) Pokud má nevy žitá tolerance opačné znaménko než
systémová odchylka, je nevy žitá tolerance rovna nule.
(3) Trh s nevy žito tolerancí probíhá od jedenáctého dne v
kalendářním měsíci od 18:00 hodin do 16:00 hodin
násled jícího kalendářního dne za všechny plynárenské dny
předcházejícího kalendářního měsíce.
(4) Operátor trhu oznámí výsledky trhu s nevy žito
tolerancí v 17:00 hodin dvanáctého dne v kalendářním
měsíci. Po oznámení výsledků trhu s nevy žito tolerancí
jednotlivým účastníkům zveřejní operátor trhu způsobem
možň jícím dálkový příst p nabídkové a poptávkové
křivky, množství sk tečněných obchodů na trhu s
nevy žito tolerancí a dosažené ceny za nevy žito toleranci
pro každý plynárenský den předcházejícího měsíce.
Zveřejňované údaje neobsah jí informace o jednotlivých
účastnících obchodů trhu s nevy žito tolerancí.
(5) Registrace dvo stranných obchodů s nevy žito
tolerancí probíhají od jedenáctého dne v kalendářním měsíci
od 18:00 hodin do 10:00 hodin třináctého dne v kalendářním
měsíci za všechny plynárenské dny předcházejícího měsíce.
(6) Trh s nevy žito tolerancí a registrace dvo stranných
obchodů s nevy žito tolerancí probíhají odděleně pro každý
plynárenský den.
§ 43
Fyzické vyrovnávání odchylek
(1) Provozovatel přepravní soustavy ve spol práci s
provozovateli distrib čních soustav zajišť je fyzické
vyvažování plynárenské soustavy. K vyvažování po žívá
volnou akumulaci plynárenské soustavy, sl žb flexibility
nebo nák p a prodej plynu od s bjektů zúčtování, který
poptává nebo nabízí na organizovaném krátkodobém trhu s
plynem.
(2) Místem předání plynu mezi provozovatelem přepravní
soustavy a subjektem zúčtování je virt ální prodejní bod. V
informačním systém operátora trhu je předání plynu
registrováno jako nominace závazk dodat a závazk
odebrat podle § 28 odst. 1 písm. a).
(3) Operátor trhu agreguje nominace za všechny subjekty
zúčtování podle § 28 odst. 1 písm. c) a d). V případě, že
nominace s bjektů zúčtování podle § 28 odst. 1 písm. c) a d)
je rozdílná od maximální možné nominace s bjektů
zúčtování podle § 49 odst. 3 a § 50 odst. 2, vypořádá operátor
trhu zbývající část předběžné celkové odchylky vůči
provozovateli přepravní soustavy, který předběžno
celkovou odchylku vyrovnal pomocí nástrojů vedených v
odstavci 1, hrazením ceny nebo obdržením ceny podle
výsledk prodeje nebo nák p plynu na organizovaném
krátkodobém trhu podle přílohy č. 6 k této vyhlášce.
Rozsah a termíny předávání údajů pro vyhodnocování
odchylek a vyúčtování dodávek plynu a ostatních sl žeb
§ 44
(1) Každý kalendářní den nejpozději do 12:00 hodin předá
provozovatel distrib ční soustavy operátorovi trhu za
předcházející plynárenský den
a) předběžno alokaci dodávek plynu na bodech
přeshraničních plynovodů po jednotlivých vst pních bodech,
jednotlivých subjektech zúčtování v rozdělení po
jednotlivých dovozcích a odběratelích s vedením jejich
označení,
b) předběžné hodnoty alokace dodávek plynu z předávacích
míst, případně souhrnu předávacích míst výroben plynu,
c) předběžné hodnoty dodávek a odběrů plynu v předávacích
místech mezi distrib čními soustavami; údaje zasílá
provozovatel distrib ční soustavy, který provozuje měřicí
zařízení,
d) předběžné alokace odběrů plynu na bodech
přeshraničních plynovodů po jednotlivých výst pních
bodech a jednotlivých subjektech zúčtování,
e) předběžné hodnoty odběrů plynu v odběrných místech
zákazníků s měřením typu A, která pro daný plynárenský
měsíc byla prostřednictvím kód označena pro jednotlivé
zasílání dat operátorovi trhu,
f) předběžné hodnoty všech odběrů plynu v odběrných
místech zákazníků s měřením typu A, kteří nezměnili
dodavatele plynu, a která pro daný plynárenský měsíc nebyla
prostřednictvím kód označena pro jednotlivé zasílání dat
operátorovi trhu, v rozdělení podle charakteru rozložení
spotřeby plynu v kalendářním roce,
g) předběžno hodnotu vlastní spotřeby plynu,
h) předběžno hodnotu změny akumulace.
(2) Nejpozději do 12:00 hodin devátého kalendářního dne,
nejpozději však do 12:00 hodin šestého pracovního dne,
plynárenského měsíce předá provozovatel distrib ční
soustavy operátorovi trhu za jednotlivé plynárenské dny
předcházejícího plynárenského měsíce
a) rezervované pevné kapacity, rezervované přer šitelné
kapacity a sk tečné alokace dodávek plynu na bodech
přeshraničních plynovodů po jednotlivých vst pních bodech
a jednotlivých subjektech zúčtování,
b) sk tečné hodnoty alokace dodávek plynu z předávacích
míst, případně souhrnu předávacích míst výroben plynu,
c) sk tečné hodnoty dodávek a odběrů plynu v předávacích
místech mezi distrib čními soustavami; údaje zasílá
provozovatel distrib ční soustavy, který provozuje měřicí
zařízení,
d) rezervované pevné kapacity, rezervované přer šitelné
kapacity a sk tečné alokace odběrů plynu z jednotlivých
bodů přeshraničních plynovodů po jednotlivých výst pních
bodech a jednotlivých subjektech zúčtování,
e) sk tečné hodnoty odběrů plynu v odběrných místech
zákazníků s měřením typu A a B, jejichž odběrná místa byla
pro daný plynárenský měsíc označena pro jednotlivé zasílání
dat operátorovi trhu,
f) sk tečné hodnoty rezervované distrib ční kapacity v
odběrných místech zákazníků s měřením typu A a B, která
pro daný plynárenský měsíc byla prostřednictvím kód
označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu,
g) sk tečné hodnoty odběrů plynu v odběrných místech
zákazníků s měřením typu A za všechny zákazníky v
přísl šné distrib ční so stavě, která pro daný plynárenský
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[318]
měsíc nebyla prostřednictvím kód označena pro jednotlivé
zasílání dat operátorovi trhu, v rozdělení podle charakteru
rozložení spotřeby plynu v kalendářním roce,
h) sk tečné hodnoty odběrů plynu v odběrných místech
zákazníků s měřením typu B za všechny zákazníky v
přísl šné distrib ční so stavě, která pro daný plynárenský
měsíc nebyla prostřednictvím kód označena pro jednotlivé
zasílání dat operátorovi trhu, v rozdělení podle charakteru
rozložení spotřeby plynu v kalendářním roce,
i) sk tečné hodnoty rezervované distrib ční kapacity v
odběrných místech zákazníků s měřením typu A a B, která
pro daný plynárenský měsíc nebyla prostřednictvím kód
označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu, v
rozdělení podle charakteru rozložení spotřeby plynu v
kalendářním roce,
j) průměrno měsíční hodnotu spalného tepla za celou
distrib ční soustavu,
k) sk tečno hodnotu vlastní spotřeby plynu,
l) sk tečno hodnotu změny akumulace.
(3) Nejpozději třetí kalendářní den před začátkem
násled jícího kalendářního měsíce do 12:00 hodin zašle
provozovatel distrib ční soustavy operátorovi trhu
a) předpokládané hodnoty rezervovaných distrib čních
kapacit v odběrných místech zákazníků kategorie
velkoodběratel nebo střední odběratel s měřením typu A a B
a zákazníků kategorie maloodběratel s měřením typu A a B, u
nichž jsou prováděny řádné měsíční odečty, platné od
prvního dne násled jícího měsíce ve všech odběrných
místech zákazníků, která pro daný plynárenský měsíc byla
prostřednictvím kód označena pro jednotlivé zasílání dat
operátorovi trhu,
b) předpokládano hodnotu so čt rezervovaných
distrib čních kapacit v odběrných místech zákazníků
kategorie velkoodběratel nebo střední odběratel s měřením
typu A a B a zákazníků kategorie maloodběratel s měřením
typu A a B, u nichž jsou prováděny řádné měsíční odečty,
platnou od prvního dne násled jícího měsíce ve všech
odběrných místech zákazníků, která pro daný plynárenský
měsíc nebyla prostřednictvím kód označena pro jednotlivé
zasílání dat operátorovi trhu, v rozdělení podle charakteru
rozložení spotřeby plynu v kalendářním roce,
c) hodnoty plánované měsíční spotřeby plynu v odběrných
místech zákazníků kategorie velkoodběratel nebo střední
odběratel s měřením typu B a zákazníků kategorie
maloodběratel s měřením typu B, u nichž jsou prováděny
řádné měsíční odečty, platné od prvního dne násled jícího
měsíce na násled jící 3 měsíce ve všech odběrných místech
zákazníků, která pro daný plynárenský měsíc byla
prostřednictvím kód označena pro jednotlivé zasílání dat
operátorovi trhu,
d) so čet hodnot plánované měsíční spotřeby plynu v
odběrných místech všech zákazníků kategorie
velkoodběratel nebo střední odběratel s měřením typu B a
zákazníků kategorie maloodběratel s měřením typu B, u
nichž jsou prováděny řádné měsíční odečty, platných od
prvního dne násled jícího měsíce na násled jící 3 měsíce ve
všech odběrných místech zákazníků, která pro daný
plynárenský měsíc nebyla prostřednictvím kód označena
pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu, v rozdělení
podle charakteru rozložení spotřeby plynu v kalendářním
roce.
(4) Nejpozději třetí kalendářní den před začátkem
násled jícího kalendářního měsíce do 12:00 hodin zašle
provozovatel přepravní soustavy operátorovi trhu
předpokládané hodnoty rezervované přepravní kapacity ve
všech odběrných místech zákazníků přímo připojených k
přepravní so stavě.
(5) Každý kalendářní den nejpozději do 12:00 hodin předá
provozovatel přepravní soustavy operátorovi trhu za
předcházející plynárenský den
a) předběžné alokace dodávek plynu na hraničních bodech
po jednotlivých vst pních a výst pních bodech, jednotlivých
subjektech zúčtování, v rozdělení podle jednotlivých dovozců
a odběratelů s vedením jejich označení a souhrn
předběžných alokací dodávek plynu zahraničních fyzických
nebo právnických osob, které nejsou subjekty zúčtování, na
hraničních bodech v rozdělení po jednotlivých vst pních a
výst pních bodech,
b) předběžné alokace dodávek plynu jednotlivých s bjektů
zúčtování na bodech zásobníků plynu po jednotlivých
vst pních a výst pních bodech a jednotlivých kódech
rezervovaných skladovacích kapacit a souhrn předběžných
alokací dodávek plynu zahraničních fyzických nebo
právnických osob, které nejsou subjekty zúčtování, na
bodech zásobníků plynu v rozdělení po jednotlivých
vst pních a výst pních bodech,
c) předběžné alokace dodávek plynu ve virt álním bodě
provozovatele přepravní soustavy zvlášť pro sl žb
flexibility a alokace z nominací podaných podle § 28 odst. 6,
d) předběžné hodnoty odběrů plynu v předávacích místech
nebo souhrnu předávacích míst mezi přepravní a distrib ční
soustavou,
e) předběžné hodnoty odběrů plynu v odběrných místech
zákazníků přímo připojených k přepravní so stavě,
f) předběžno průměrno hodnotu spalného tepla na vstupu
do každé domácí zóny,
g) předběžné hodnoty alokace dodávek plynu z předávacích
míst, případně souhrnu předávacích míst výroben plynu
připojených k přepravní so stavě.
(6) Nejpozději do 12:00 hodin devátého kalendářního dne,
nejpozději však do 12:00 hodin šestého pracovního dne,
plynárenského měsíce předá provozovatel přepravní
soustavy operátorovi trhu za jednotlivé plynárenské dny
předcházejícího plynárenského měsíce
a) rezervované pevné kapacity, rezervované přer šitelné
kapacity a sk tečné alokace dodávek plynu na hraničních
bodech po jednotlivých vst pních a výst pních bodech,
jednotlivých subjektech zúčtování v rozdělení podle
jednotlivých dovozců a odběratelů s vedením jejich
označení a souhrn rezervované pevné kapacity, rezervované
přer šitelné kapacity a sk tečné alokace dodávek plynu
zahraničních fyzických nebo právnických osob, které nejsou
subjekty zúčtování, na hraničních bodech po jednotlivých
vst pních a výst pních bodech,
b) rezervované pevné kapacity, rezervované přer šitelné
kapacity a sk tečné alokace dodávek plynu jednotlivých
s bjektů zúčtování na bodech zásobníků plynu po
jednotlivých vst pních a výst pních bodech a jednotlivých
kódech rezervovaných skladovacích kapacit a souhrn
rezervované pevné kapacity, rezervované přer šitelné
kapacity a sk tečné alokace dodávek plynu zahraničních
fyzických nebo právnických osob, které nejsou subjekty
zúčtování, na bodech zásobníků plynu v rozdělení po
jednotlivých vst pních a výst pních bodech,
c) sk tečné alokace dodávek plynu ve virt álním bodě
provozovatele přepravní soustavy zvlášť pro sl žb
flexibility, vlastní spotřeb , ztráty a alokace z nominací
podaných podle § 28 odst. 6,
d) sk tečné hodnoty odběrů plynu v předávacích místech
nebo souhrnu předávacích míst mezi přepravní a distrib ční
soustavou,
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[319]
e) rezervované pevné kapacity, rezervované přer šitelné
kapacity a sk tečné hodnoty odběrů plynu v odběrných
místech zákazníků přímo připojených k přepravní so stavě,
f) průměrno hodnotu spalného tepla za celou přepravní
soustavu,
g) sk tečno hodnotu změny akumulace,
h) sk tečné hodnoty alokace dodávek plynu z předávacích
míst, případně souhrnu předávacích míst výroben plynu
připojených k přepravní so stavě.
(7) Každý kalendářní den nejpozději do 12:00 hodin předá
provozovatel distrib ční soustavy provozovateli přepravní
soustavy za předcházející plynárenský den předběžno
hodnotu změny akumulace.
(8) Nejpozději do 12:00 hodin devátého kalendářního dne,
nejpozději však do 12:00 hodin šestého pracovního dne,
plynárenského měsíce předá provozovatel distrib ční
soustavy provozovateli přepravní soustavy za jednotlivé
plynárenské dny předcházejícího plynárenského měsíce
sk tečno hodnotu změny akumulace.
(9) Údaje podle odstavců 1, 2, 5 a 6 zpříst pní subjektu
zúčtování, kterého se údaje týkají, operátor trhu nejpozději
do 30 minut po jejich obdržení. Subjekt zúčtování může v
informačním systém operátora trhu zpříst pnit tyto údaje i
jiném registrovaném účastníkovi trhu s plynem.
(10) Nejpozději do 12:00 hodin devátého kalendářního dne,
nejpozději však do 12:00 hodin šestého pracovního dne
plynárenského měsíce, zasílá provozovatel distrib ční
soustavy aktualizaci údajů zaslaných podle odstavce 3.
§ 45
(1) Nejpozději do 12:00 hodin devátého kalendářního dne,
nejpozději však do 12:00 hodin šestého pracovního dne,
plynárenského měsíce předá provozovatel distrib ční
soustavy operátorovi trhu za předcházející plynárenský
měsíc
a) tříd typového diagramu dodávky a hodnotu plánované
roční spotřeby plynu, případně hodnotu vypočtené
distrib ční kapacity a sk tečné hodnoty odběrů plynu v
odběrných místech zákazníků s měřením typu C odečítaných
měsíčně, kteří změnili dodavatele plynu a jejichž odběrná
místa byla pro daný plynárenský měsíc označena pro
jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu,
b) tříd typového diagramu dodávky a hodnotu plánované
roční spotřeby plynu, a sk tečné hodnoty odběrů plynu v
odběrných místech zákazníků s měřením typu C, kteří
změnili dodavatele plynu a jejichž odběrná místa byla pro
daný plynárenský měsíc označena pro jednotlivé zasílání dat
operátorovi trhu, a provozovatel distrib ční soustavy
disponuje hodnotou měsíčního odečt ,
c) sk tečné hodnoty odběrů plynu v odběrných místech
zákazníků s měřením typu C, kteří změnili dodavatele plynu
a jejichž odběrná místa byla pro daný plynárenský měsíc
označena pro jednotlivé zasílání dat operátorovi trhu, pokud
byl u nich proveden a ověřen v předchozím plynárenském
měsíci odečet plynu a datum odečt plynu, třída typového
diagramu dodávky a hodnota plánované roční spotřeby
plynu, pokud nebyly předány podle písmene a) nebo b),
d) změn třídy typového diagramu dodávky a plánované
roční spotřeby plynu u těch zákazníků, kteří změnili
dodavatele plynu a jejichž odběrná místa byla pro daný
plynárenský měsíc označena pro jednotlivé zasílání dat
operátorovi trhu, pokud u nich došlo ke změně a nebyl
proveden odečet plynu,
e) hodnotu celkové plánované roční spotřeby pro jednotlivé
třídy typových diagramů dodávky za všechna odběrná místa
zákazníků s měřením typu C v přísl šné distrib ční so stavě,
kteří nezměnili dodavatele plynu, platnou k posledním
plynárenském dni přísl šného kalendářního měsíce,
f) hodnotu sk tečné měsíční spotřeby plynu pro jednotlivé
třídy typových diagramů dodávky za všechna odběrná místa
zákazníků s měřením typu C odečítaná měsíčně, kteří
nezměnili dodavatele plynu, v rozdělení na plánovano roční
spotřeb plynu zákazníků s měřením typu C s vypočteno
distrib ční kapacitou.
(2) Provozovatel distrib ční soustavy zasílá hodnoty podle §
44 odst. 2 písm. g) a h) operátorovi trhu, pokud v přísl šné
distrib ční so stavě změnil dodavatele plynu alespoň jeden
zákazník pro odběrné místo s měřením typu C.
(3) Provozovatel distrib ční soustavy sdělí nejpozději do 15.
prosince operátorovi trhu plánovano hodnotu ztrát v
násled jícím kalendářním roce.
(4) Do 12:00 hodin devátého kalendářního dne, nejpozději
však do 12:00 hodin šestého pracovního dne, plynárenského
měsíce předá provozovatel distrib ční soustavy operátorovi
trhu za předcházející plynárenský měsíc veškeré údaje podle
přílohy č. 7 k této vyhlášce za vyúčtování distribuce plynu za
předcházející plynárenský měsíc pro odběrná místa, kde
došlo ke změně dodavatele plynu, a tato odběrná místa byla
pro daný plynárenský měsíc pro jednotlivé zasílání dat
označena.
(5) Operátor trhu zpříst pní údaje zasílané provozovatelem
distrib ční soustavy podle odstavce 4 za odběrné místo
nejpozději 24 hodin po jejich obdržení dodavateli plynu a
všem dotčeným s bjektům zúčtování.
(6) Každý den nejpozději do 13:00 hodin zpříst pní operátor
trhu v informačním systém předběžné hodnoty odběr
plynu v odběrném místě zákazníka, který změnil dodavatele
plynu, dodavateli plynu a všem dotčeným s bjektům
zúčtování. U odběrných míst s měřením typu A se zpříst pní
hodnoty zaslané podle § 44 odst. 1 písm. e) nebo § 44 odst. 5
písm. f). U odběrných míst s měřením typu B se za
předběžno hodnotu odběr plynu považ je hodnota rčená
operátorem trhu postupem vedeným v § 46 odst. 7. U
odběrných míst s měřením typu C jsou zveřejněny předběžné
s mární hodnoty za skupiny odběrných míst subjektu
zúčtování v členění za přísl šno síť a tříd TDD. Za
předběžno hodnotu odběr plynu se považ je hodnota
rčená operátorem trhu podle § 46 a 47.
(7) Operátor trhu nejpozději každý jedenáctý den
kalendářního měsíce do 12:00 hodin zpříst pní v
informačním systém pro odběrné místo zákazníka, který
změnil dodavatele plynu, dodavateli plynu a všem dotčeným
s bjektům zúčtování sk tečné hodnoty z měření za
předchozí měsíc za každý jednotlivý plynárenský den.
(8) Opravné údaje hodnot zaslaných podle odstavců 1 a 2 a §
44 odst. 2 a 6 zasílá provozovatel distrib ční soustavy a
provozovatel přepravní soustavy operátorovi trhu nejpozději
do tří kalendářních měsíců po termín podle odstavce 1.
Ustanovení odstavců 4 a 5 se pro opravné údaje hodnot
po žijí přiměřeně.
(9) Nejpozději třetí kalendářní den před začátkem
násled jícího kalendářního měsíce do 12:00 hodin zasílá
provozovatel přepravní soustavy operátorovi trhu
předpokládané hodnoty rezervované přepravní kapacity v
odběrném místě zákazníka přímo připojeného k přepravní
so stavě platné od prvního dne násled jícího měsíce ve
všech odběrných místech zákazníků přímo připojených k
přepravní so stavě.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[320]
Vyhodnocování odchylek s vy žitím typových diagramů
dodávky
§ 46
(1) Typové diagramy dodávky se po žívají jako náhradní
metoda stanovení denního odběr plynu v odběrných
místech zákazníků s měřením typu C.
(2) Operátor trhu vytváří na základě dat poskytn tých
provozovateli distrib čních soustav normalizované typové
diagramy dodávky platné pro celou plynárensko soustavu
pro jednotlivé třídy typových diagramů dodávky a pro každý
kalendářní rok.
(3) Provozovatel distrib ční soustavy přiřaz je jednotlivé
třídy typových diagramů dodávky k odběrným místům
zákazníků s měřením typu C při připojení odběrného
plynového zařízení zákazníka, při změně charakteru
odběrného místa a při změně plánované roční spotřeby
plynu. Každém odběrném míst je možno přiřadit pro
dané období pouze jeden typový diagram dodávky. Přiřazení
třídy typového diagramu dodávky k odběrném míst se
provádí podle přílohy č. 11 k této vyhlášce. Charaktery
odběrných míst jsou pro tyto účely uvedeny v příloze č. 8 k
této vyhlášce. Provozovatel distrib ční soustavy vede
evidenci přiřazování tříd typových diagramů dodávky
nejméně za období posledních 3 let.
(4) Operátor trhu vypočítá odběr plynu podle přepočteného
typového diagramu dodávky pro odběrné místo zákazníka s
měřením typu C za plynárenský den z velikosti plánované
roční spotřeby v odběrném místě a denní hodnoty
přísl šného přepočteného typového diagramu dodávky
podle přílohy č. 9 k této vyhlášce. Plánovano roční spotřeb
plynu v odběrných místech zákazníků s měřením typu C
stanovuje provozovatel distrib ční soustavy postupem
vedeným v příloze č. 10 k této vyhlášce. Pro odběrné místo
zákazníka s měřením typu C odečítané měsíčně nebo zasílané
operátorovi trhu podle § 45 odst. 1 písm. b) se sk tečná
denní hodnota odběr plynu rčí ze sk tečné měsíční
spotřeby plynu v daném odběrném místě a poměr
přepočteného typového diagramu dodávky a so čt
přepočtených typových diagramů dodávky za všechny
plynárenské dny přísl šného plynárenského měsíce podle
přílohy č. 9 k této vyhlášce.
(5) Operátor trhu stanoví pro každý plynárenský den
zbytkový diagram odběr v přísl šné distrib ční so stavě,
který se rčí podle přílohy č. 9 k této vyhlášce.
(6) Nejsou-li pro přepočtený typový diagram dodávky k
dispozici hodnoty sk tečných klimatických podmínek,
po žije se hodnota poslední známé předpovědi klimatických
podmínek pro přísl šný plynárenský den.
(7) V případě, že pro předběžné vyhodnocení odchylek v
průběh plynárenského měsíce operátor trhu neobdrží
předběžné hodnoty odběr plynu v odběrných místech
zákazníků s měřením typu B od provozovatele přísl šné
přepravní nebo distrib ční soustavy, ke které je odběrné
místo připojeno, po žije operátor trhu pro vypořádání
odchylek náhradní odhad denní předpokládané spotřeby
plynu stanovený jako podíl plánované měsíční spotřeby
plynu a počt dní v kalendářním měsíci. V případě, že
plánovaná měsíční spotřeba plynu není k dispozici, po žije
operátor trhu odhad vypočítaný jako průměr sk tečných
hodnot za poslední známé 4 plynárenské dny stejné podle
názv ložených v systém operátora trhu. Pokud v systém
operátora trhu nejsou loženy žádné sk tečné hodnoty,
po žije operátor trhu pro vypořádání předběžných odchylek
hodnoty vypočtené jako 66 % rezervované distrib ční
kapacity převedené na energetické jednotky hodnotou
spalného tepla 10,55 kWh/m3.
§ 47
(1) Zbytkový diagram odběr za každý plynárenský den
rozpočítává operátor trhu na odběrná místa zákazníků s
měřením typu C po jednotlivých třídách typových diagramů
dodávky podle přílohy č. 9 k této vyhlášce za všechna měření
typu C v přísl šné distrib ční so stavě pro rčení
předběžných hodnot odběr plynu. Zbytkový diagram
odběr za každý plynárenský den rozpočítává operátor trhu
na odběrná místa zákazníků s měřením typu C po
jednotlivých třídách typových diagramů dodávky podle
přílohy č. 9 k této vyhlášce za všechna měření typu C, která
nejsou odečítána měsíčně v přísl šné distrib ční so stavě
pro rčení sk tečných hodnot odběr plynu. Takto
stanovené hodnoty jsou považovány za hodnoty odběrů
plynu zákazníků s měřením typu C pro potřeb stanovení
denních odchylek jednotlivých s bjektů zúčtování.
(2) U distrib čních soustav, ve kterých jsou všechna měření
typu C odečítána měsíčně, se pro rčení předběžných hodnot
odběr plynu po žívá principu zbytkového diagramu. Pro
rčení sk tečných hodnot odběr plynu se po žije sk tečná
měsíční spotřeba měření typu C rozdělená za daný
plynárenský měsíc podle přísl šného typového diagramu
dodávky na odběry v jednotlivých plynárenských dnech.
Rozdíl mezi celkovou hodnotou dodávky plynu a celkovou
hodnotou odběr plynu jsou ztráty a vlastní spotřeba
provozovatele distrib ční soustavy.
(3) Operátor trhu zveřejň je
a) nejpozději 1 kalendářní měsíc před prvním plynárenským
dnem daného kalendářního roku normalizované typové
diagramy dodávky platné po celý kalendářní rok,
b) nejpozději do 13:00 hodin prvního dne po plynárenském
dni, jehož se týkají, přepočtené typové diagramy dodávky
platné pro daný plynárenský den,
c) nejpozději do 13:00 hodin prvního dne po plynárenském
dni, jehož se týkají, předběžné koeficienty zbytkových
diagramů jednotlivých distrib čních soustav; podrobnosti
způsob stanovení koeficientu zbytkového diagramu jsou
uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce,
d) nejpozději do 12:00 hodin jedenáctého dne násled jícího
plynárenského měsíce sk tečné koeficienty zbytkových
diagramů jednotlivých distrib čních soustav po jednotlivých
plynárenských dnech předcházejícího plynárenského měsíce;
podrobnosti způsob stanovení koeficientu zbytkového
diagramu jsou uvedeny v příloze č. 9 k této vyhlášce,
e) nejpozději 1 kalendářní měsíc před prvním plynárenským
dnem daného kalendářního roku normální klimatické
podmínky platné pro celý kalendářní rok,
f) nejpozději do 13:00 hodin prvního dne po plynárenském
dni sk tečné klimatické podmínky, v případě, že sk tečné
plynárenské klimatické podmínky nebudou známé, po žije
se hodnota poslední známé předpovědi klimatických
podmínek,
g) denně do 13:00 hodin přepočtené typové diagramy
dodávky na násled jících 7 plynárenských dní na základě
předpovědi klimatických podmínek.
(4) Třídy typových diagramů dodávky jsou uvedeny v příloze
č. 11 k této vyhlášce.
§ 48
Vyhodnocování a zúčtování rozdílů mezi hodnotami podle
typových diagramů dodávek a sk tečnými hodnotami
spotřeby
(1) Při žívání typových diagramů dodávek vzniká rozdíl
mezi hodnotou rčeno touto metodou a sk tečno
hodnotou spotřeby v přísl šném odběrném místě.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[321]
Vyhodnocování a zúčtování těchto rozdílů s bjektům
zúčtování provádí operátor trhu v měsíčních cyklech.
(2) Operátor trhu z odečtů plynu v odběrných místech
zákazníků s měřením typu C podle § 45 odst. 1 písm. c)
provádí vyhodnocení rozdílů mezi hodnotami sk tečné
spotřeby plynu a hodnotami stanovenými podle § 47 odst. 1
za stejné období. Operátor trhu sečte rozdíly mezi sk tečno
spotřebo plynu a hodnotou podle typových diagramů
dodávky za všechny dotčené zákazníky přísl šného subjektu
zúčtování a tyto rozdíly vyúčt je subjektu zúčtování za
zúčtovací cenu plynu v souladu s cenovým rozhodn tím
Úřad . V případě, že v období, kterého se týká vyhodnocení
rozdílů, dojde ke změně zúčtovací ceny, vyhodnoc jí se
rozdíly před změno a po změně zúčtovací ceny zvlášť.
(3) Za přísl šný kalendářní měsíc se zúčtované rozdíly podle
odstavce 2 v rozdělení po jednotlivých distrib čních
so stavách vyúčt jí s opačným znaménkem subjektu
zúčtování, na který v přísl šné distrib ční so stavě byla
přenesena odpovědnost za odchylku u zákazníků, kteří
nezměnili dodavatele plynu.
(4) Každý kalendářní měsíc nejpozději dvanáctý kalendářní
den do 12:00 hodin zpříst pní operátor trhu v informačním
systém s bjektům zúčtování, případně dalším účastníkům
trhu s plynem oprávněným k seznámení se s těmito údaji,
vyhodnocení vyúčtování rozdílů mezi sk tečno spotřebo
plynu a hodnotou podle typových diagramů dodávky podle
odstavců 2 a 3 a mezi sk tečno spotřebo plynu a
opravenou hodnotou sk tečné spotřeby plynu.
(5) Pokud byla za odběrná místa zákazníků s měřením typu C
nejpozději v den sk tečného odeslání údajů pro
vyhodnocování odchylek podle § 45 odst. 1 písm. c) čtvrtého
měsíce násled jícího po měsíci, ve kterém byl proveden
odečet podle § 45 odst. 1 písm. c), zaslána provozovatelem
distrib ční soustavy opravná hodnota odečt plynu, provede
operátor trhu nejpozději šestnáctý kalendářní den do 12:00
hodin čtvrtého měsíce násled jícího po měsíci, ve kterém byl
proveden odečet plynu podle § 45 odst. 1 písm. c), zúčtování
rozdílů podle odstavců 2 a 3 a tyto hodnoty zveřejní v
informačním systém .
(6) Pokud dojde k předání opravných hodnot odečtů plynu
podle § 51 odst. 1, operátor trhu provede nejpozději
dvanáctý kalendářní den do 12:00 hodin čtvrtého měsíce
násled jícího po měsíci, ke kterém se opravná hodnota
odečt plynu předaného podle § 51 odst. 1 vztahuje,
vyhodnocení a zúčtování rozdílů podle odstavců 2 a 3 a tyto
hodnoty zveřejní v informačním systém .
(7) Provozovatel distrib ční soustavy zašle jedenkrát ročně
nejpozději ke dni 31. března sk tečno hodnotu ztrát v
přísl šné distrib ční so stavě. Operátor trhu rozdíl vyúčt je
se subjektem zúčtování, který v přísl šné distrib ční
so stavě převzal odpovědnost za odchylku u ztrát za
zúčtovací cenu plynu stanovenou Úřadem. V případě, že v
přísl šném kalendářním roce dojde ke změně zúčtovací ceny,
vyhodnoc jí se rozdíly před změno a po změně zúčtovací
ceny zvlášť.
(8) Po vyhodnocení ztrát se zúčtované rozdíly podle
odstavce 7 vyúčt jí s opačným znaménkem subjektu
zúčtování, který v přísl šné distrib ční so stavě převzal
odpovědnost za odchylku u zákazníků, kteří nezměnili
dodavatele plynu.
(9) Finanční vypořádání rozdílů podle odstavců 2 až 8
provádí operátor trhu.
(10) Operátor trhu nepostupuje podle odstavců 1 až 4, 7 a 8
v případě distrib čních soustav, ve kterých jsou všechna
odběrná místa odečítána měsíčně.
Vyhodnocení odchylek jednotlivých s bjektů zúčtování a
jejich vypořádání
§ 49
(1) Každý den nejpozději do 13:00 hodin oznámí operátor
trhu jednotlivým s bjektům zúčtování výsledky
předběžného vyhodnocení odchylek za předcházející
plynárenský den v členění:
a) velikost předběžné vst pní odchylky,
b) velikost předběžné výst pní odchylky,
c) velikost předběžné celkové odchylky,
d) předběžná velikost a směr systémové odchylky, o níž je
předem informován provozovatel přepravní soustavy,
e) předběžná velikost rozdíl alokací a nominací na
hraničním bodě a bodě přeshraničního plynovodu s
rozlišením po jednotlivých dovozcích plynu,
f) předběžná velikost rozdíl alokací a nominací na bodě
virt álního zásobník plynu s rozlišením po jednotlivých
kódech rezervovaných skladovacích kapacit.
(2) Každý den do 13:30 hodin může subjekt zúčtování zaslat
operátorovi trhu nesouhlas s výsledky předběžného
vyhodnocení odchylek za předcházející plynárenský den
podle odstavce 1 písm. a) až c) a § 44 odst. 9. Operátor trhu
přijme nesouhlas s výsledky předběžného vyhodnocení
odchylek pouze od subjektu zúčtování, který se na základě
oznámení podle odstavce 1 dostal v přísl šném
plynárenském dni do mimotoleranční odchylky nebo je
odchylka subjektu zúčtování větší než 3 000 MWh. V případě,
že operátor trhu vyhodnotí nesouhlas s výsledky
předběžného vyhodnocení odchylek za předcházející
plynárenský den jako oprávněný, oznámí jednotlivým
s bjektům zúčtování nový termín pro podání nominace
předběžné odchylky podle § 32 odst. 2 nejpozději hodinu
před novým termínem pro podání nominace předběžné
odchylky, nejpozději však do 16:00 hodin téhož dne.
(3) Na základě předběžného vyhodnocení odchylek subjekt
zúčtování podává nominaci předběžné celkové odchylky na
násled jící plynárenský den maximálně do výše velikosti
předběžné celkové odchylky za předcházející plynárenský
den. V případě, že je nominace předběžné celkové odchylky
subjektu zúčtování nižší než velikost předběžné celkové
odchylky podle odstavce 1 písm. c) za předcházející
plynárenský den, je zbývající část předběžné celkové
odchylky vypořádána vůči operátorovi trhu hrazením ceny
za chybějící vyrovnávací plyn nebo obdržením ceny za
přebývající vyrovnávací plyn v souladu s cenovým
rozhodn tím Úřad . Nominace předběžné celkové odchylky
subjektu zúčtování je rovna nule v případě, že v
předcházejícím plynárenském dni byl vyhlášen stav nouze na
celém území České republiky z důvod nedostatku nebo
přebytk plynu v plynárenské so stavě.
(4) Operátor trhu zúčt je a vypořádá s provozovatelem
přepravní soustavy rozdíl mezi přijatými a hrazenými
platbami za chybějící a přebývající vyrovnávací plyn a
přijatými platbami za mimotoleranční odchylky od subjektu
zúčtování.
(5) Operátor trhu každý jedenáctý den kalendářního měsíce
do 12:00 hodin vyhodnotí a oznámí jednotlivým s bjektům
zúčtování na základě sk tečných hodnot z měření za
předchozí měsíc za každý jednotlivý plynárenský den v
členění:
a) velikost sk tečné vst pní odchylky,
b) velikost sk tečné výst pní odchylky,
c) velikost sk tečné celkové odchylky,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[322]
d) sk tečno velikost a směr systémové odchylky, o níž je
předem informován provozovatel přepravní soustavy,
e) celkovou odchylku nad povolenou toleranci za každý
plynárenský den, ve kterém k takové odchylce došlo, a tato
odchylka měla stejné znaménko jako systémová odchylka,
f) nevy žito toleranci,
g) sk tečno velikost rozdíl alokací a nominací na
hraničním bodě a bodě přeshraničního plynovodu s
rozlišením po jednotlivých dovozcích plynu,
h) sk tečno velikost rozdíl alokací a nominací na bodě
virt álního zásobník plynu s rozlišením po jednotlivých
kódech rezervovaných skladovacích kapacit.
(6) V den oznámení podle odstavce 5 nejpozději do 15:00
hodin může subjekt zúčtování zaslat operátorovi trhu
nesouhlas s výsledky vyhodnocení odchylek za předcházející
plynárenský měsíc podle odstavce 5. Operátor trhu přijme
nesouhlas s výsledky vyhodnocení odchylek pouze od
subjektu zúčtování, který se na základě oznámení podle
odstavce 5 dostal v přísl šném plynárenském dni do
mimotoleranční odchylky nebo je odchylka subjektu
zúčtování větší než 3 000 MWh. V případě, že operátor trhu
vyhodnotí nesouhlas s výsledky vyhodnocení odchylek za
předcházející plynárenský měsíc jako oprávněný, oznámí
jednotlivým s bjektům zúčtování nové hodnoty podle
odstavce 5 nejpozději do 18:00 hodin téhož dne.
§ 50
(1) Operátor trhu zašle subjektu zúčtování třináctý
kalendářní den pravené hodnoty odchylek podle § 49 odst.
5 písm. e), pokud subjekt zúčtování obchodoval s nevy žito
tolerancí podle § 42a.
(2) Na základě sk tečného vyhodnocení odchylek subjekt
zúčtování podává nominaci sk tečné celkové odchylky na
patnáctý až dvacátý čtvrtý plynárenský den daného měsíce
ve výši maximálně jedné desetiny so čt sk tečných
celkových odchylek za předcházející plynárenský měsíc. V
případě, že je nominace sk tečné celkové odchylky subjektu
zúčtování nižší než jedna desetina velikosti so čt
sk tečných celkových odchylek za předcházející plynárenský
měsíc, je zbývající část jedné desetiny so čt sk tečných
celkových odchylek za předcházející plynárenský měsíc
vypořádána vůči operátorovi trhu hrazením ceny za
chybějící vyrovnávací plyn nebo obdržením ceny za
přebývající vyrovnávací plyn v souladu s cenovým
rozhodn tím Úřad .
(3) Kromě ceny plynu v odchylce podle odstavce 2 a § 49
odst. 3 vyúčt je operátor trhu subjektu zúčtování
samostatně platby za odchylky nad povolenou toleranci v
souladu s cenovým rozhodn tím Úřad , pokud byla
tolerance navýšená o hodnotu nevy žité tolerance
nako pené na trhu s nevy žito tolerancí v přísl šný
plynárenský den překročena a odchylka subjektu zúčtování
měla stejné znaménko jako systémová odchylka.
§ 51
Vyhodnocení a vyúčtování odchylek po zaslání opravných
hodnot odečt
(1) Pokud byla za odběrná místa zákazníků s měřením typu
A, B nebo C odečítaných měsíčně nejpozději v den
sk tečného odeslání údajů pro vyhodnocování odchylek
podle § 44 odst. 2 čtvrtého měsíce násled jícího po měsíci, ve
kterém byl proveden odečet plynu, zaslána provozovatelem
distrib ční nebo přepravní soustavy opravná hodnota tohoto
odečt plynu předaná podle § 44 odst. 2 písm. e) a g) nebo
podle § 45 odst. 1 písm. c), provede operátor trhu nejpozději
dvanáctý kalendářní den do 12:00 hodin čtvrtého měsíce
násled jícího po měsíci, ve kterém byl proveden odečet
plynu, zúčtování rozdílů mezi hodnotou odečt plynu a
opravnou hodnotou odečt plynu zaslané podle tohoto
odstavce za zúčtovací cenu plynu v souladu s cenovým
rozhodn tím Úřad . Finanční vypořádání rozdílů provádí
operátor trhu.
(2) Dojde-li po zaslání opravné hodnoty odečt plynu podle
odstavce 1 ke snížení velikosti odchylky přiřazené subjektu
zúčtování, operátor trhu provede nejpozději dvanáctý
kalendářní den do 12:00 hodin čtvrtého měsíce násled jícího
po měsíci, ve kterém byl proveden odečet plynu, finanční
vypořádání rozdíl mezi hodnotou odchylky stanovenou
podle § 36 odst. 7 a hodnotou vypočteno podle tohoto
odstavce za pevnou cenu za odchylku nad povolenou
toleranci v souladu s cenovým rozhodn tím Úřad
maximálně do výše hrazených plateb za odchylku nad
povolenou toleranci za plynárenský den. Dojde-li po zaslání
opravné hodnoty odečt plynu podle odstavce 1 ke zvýšení
velikosti odchylky přiřazené subjektu zúčtování, operátor
trhu finanční vypořádání nad povolenou toleranci
neprovede.
Standardní změna dodavatele plynu
§ 52
(1) Standardní změno dodavatele plynu účastníka trhu s
plynem je
a) změna dodavatele plynu za jiného dodavatele plynu,
b) změna dodavatele plynu z dodavatele poslední instance.
(2) Před podáním žádosti o standardní změn dodavatele
plynu podle odstavce 3 zavírá zákazník s novým
dodavatelem plynu smlouvu o dodávce plynu nebo smlouvu
o sdr žených sl žbách dodávky plynu.
(3) Nejdříve 4 měsíce před změno dodavatele plynu a
nejpozději desátý pracovní den do 10:00 hodin před
požadovaným termínem změny dodavatele plynu dor čí
nový dodavatel plynu žádost o standardní změn dodavatele
plynu operátorovi trhu. V případě, že nový dodavatel plynu
zajišť je dodávk podle smlouvy o sdr žených sl žbách
dodávky plynu, podává žádost o rezervaci distrib ční
kapacity podle § 11 nejpozději v den podání žádosti o
standardní změn dodavatele plynu a nejdříve 10
pracovních dnů před podáním žádosti o standardní změn
dodavatele plynu. Žádost o standardní změn dodavatele
plynu m sí obsahovat tyto údaje:
a) identifikace nového dodavatele plynu formou kód
přiřazeného podle § 25 odst. 1,
b) typ smlouvy o dodávce plynu a datum, od kterého se má
dodávka plynu sk tečnit, a dobu trvání smlouvy,
c) identifikace subjektu zúčtování, který má být přiřazen k
odpovědnosti za odchylku v odběrném místě, které je
změno dodavatele plynu dotčeno, formou kód přiřazeného
podle § 25 odst. 1,
d) odběrné místo a jeho identifikaci formou kód
přiřazeného podle § 25 odst. 1,
e) informaci, zda byla smlouva o dodávce plynu nebo
sdr žených sl žbách dodávky plynu zavřena spotřebitelem
nebo podnikající fyzickou osobou v prostorách obvyklých k
podnikání nebo mimo prostory obvyklé k podnikání nového
dodavatele plynu.
(4) Každý pracovní den nejpozději do 12:00 hodin, pokud
byla žádost podle odstavce 3 přijata do 10:00 hodin daného
pracovního dne, informuje operátor trhu prostřednictvím
svého informačního systém stávajícího dodavatele plynu,
stávající subjekt zúčtování, nového dodavatele plynu, nový
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[323]
subjekt zúčtování, provozovatele distrib ční nebo přepravní
soustavy, ke které je odběrné místo připojeno, a další
dotčené subjekty, kterých se žádost o standardní změn
dodavatele týká, o plánované standardní změně dodavatele
plynu zasláním identifikace odběrného místa formou kód
přiřazeného podle § 25 odst. 1, termín , od kterého se má
dodávka novým dodavatelem plynu sk tečnit, a údaj podle
odstavce 3 písm. e). Žádost podle odstavce 3, která byla
přijata po 10:00 hodině pracovního dne, se považ je za
žádost přijato násled jící pracovní den.
(5) Do pátého pracovního dne do 18:00 hodin po předání
informací podle odstavce 4 provozovatel distrib ční nebo
přepravní soustavy informuje operátora trhu o možnosti
nebo nemožnosti rezervace distrib ční nebo přepravní
kapacity do odběrného místa zákazníka podle odstavce 3,
pokud se jedná o standardní změn dodavatele, kdy nový
dodavatel zavřel smlouvu o sdr žených sl žbách dodávky
plynu. Distrib ční nebo přepravní kapacitu do odběrného
místa zákazníka není možné rezervovat při nedostatečném
finančním zajištění, pokud žádost nebyla podána ve
stanoveném termín nebo pokud nesplň je náležitosti
žádosti o rezervaci distrib ční nebo přepravní kapacity. Za
nesplnění náležitostí žádosti se považ je, pokud z žádosti
není možné jednoznačně identifikovat účastníka trhu s
plynem, a to přiřazením EIC kód se jménem, příjmením a
datem narození účastníka trhu s plynem nebo obchodní
firmou, popřípadě názvem účastníka trhu a identifikačním
číslem osoby, pokud bylo přiděleno, odběrné místo, ve
kterém má dojít ke změně dodavatele, nebylo zahrnuto do
podané žádosti o rezervaci distrib ční kapacity nebo pokud
nový dodavatel plynu žádost nedoplní nebo ne praví do
14:00 hodin pracovního dne násled jícího po dni, kdy jej
provozovatel distrib ční nebo přepravní soustavy vyzval k
odstranění nedostatků v žádosti s vyznačením chybných
údajů.
(6) V případě, že provozovatel distrib ční nebo přepravní
soustavy neinformuje operátora trhu podle odstavce 5 věty
první do čtvrtého pracovního dne do 18:00 hodin po předání
informací podle odstavce 4, operátor trhu na tuto sk tečnost
provozovatele distrib ční nebo přepravní soustavy pozorní.
Pokud provozovatel distrib ční nebo přepravní soustavy ani
poté nesplní informační povinnost podle odstavce 5 věty
první, ale zaregistruje odběrné místo zákazníka podle
odstavce 15, má se za to, že informoval operátora trhu o
možnosti rezervovat distrib ční nebo přepravní kapacitu.
(7) Operátor trhu neprodleně po termín podle odstavce 5
informuje stávajícího dodavatele plynu, nového dodavatele
plynu, všechny dotčené subjekty zúčtování a provozovatele
distrib ční nebo přepravní soustavy, ke které je odběrné
místo zákazníka připojeno, o možnosti rezervace distrib ční
nebo přepravní kapacity do odběrného místa zákazníka
podle odstavce 3. V případě, že není možné rezervovat
distrib ční nebo přepravní kapacitu do odběrného místa
zákazníka podle odstavce 3, operátor trhu informuje
prostřednictvím informačního systém stávajícího a nového
dodavatele plynu, stávající a nový subjekt zúčtování,
provozovatele přepravní nebo distrib ční soustavy, ke které
je odběrné místo připojeno, a další dotčené subjekty, kterých
se žádost o standardní změn dodavatele týká, o zastavení
standardní změny dodavatele plynu. Stávajícího dodavatele
plynu a stávající subjekt zúčtování operátor trhu
prostřednictvím informačního systém informuje o žádosti o
pokračování dodávek plynu.
(8) Do pátého pracovního dne do 18:00 hodin po předání
informací podle odstavce 4 může stávající dodavatel plynu
prostřednictvím informačního systém operátora trhu
požádat o pozastavení standardní změny dodavatele plynu,
pokud k datu účinnosti změny dodavatele nedošlo k
končení smlouvy se stávajícím dodavatelem plynu, jejímž
předmětem je dodávka plynu, nebo pokud zákazník písemně
projeví vůli změn dodavatele plynu neprovést.
(9) Do 14:00 hodin osmého pracovního dne po předání
informací podle odstavce 4 může nový dodavatel plynu
prostřednictvím informačního systém operátora trhu
žádost o standardní změn dodavatele vzít zpět.
(10) Nejpozději do pátého pracovního dne do 18:00 hodin po
předání informací podle odstavce 4 subjekt zúčtování sdělí,
zda so hlasí s přiřazením odpovědnosti za odchylku.
Neprodleně po vyjádření souhlasu subjektu zúčtování s
přiřazením odpovědnosti za odchylku v daném odběrném
místě informuje operátor trhu prostřednictvím informačního
systém stávajícího dodavatele plynu, stávající subjekt
zúčtování, další dotčené subjekty zúčtování a provozovatele
přepravní nebo distrib ční soustavy, ke které je odběrné
místo připojeno, o přiřazení subjektu zúčtování. Pokud do
pátého pracovního dne do 18:00 hodin po předání informací
podle odstavce 4 není v informačním systém operátora trhu
souhlas subjektu zúčtování s přiřazením odpovědnosti za
odchylku v daném odběrném místě, informuje operátor trhu
prostřednictvím informačního systém stávajícího a nového
dodavatele plynu, stávající a nový subjekt zúčtování a další
dotčené subjekty zúčtování a provozovatele přepravní nebo
distrib ční soustavy, ke které je odběrné místo připojeno, o
končení standardní změny dodavatele plynu.
(11) Nejpozději do 15:00 hodin pracovního dne, ve kterém
byla přijata žádost podle odstavce 9, informuje operátor trhu
prostřednictvím informačního systém stávajícího
dodavatele plynu, stávající subjekt zúčtování, provozovatele
přepravní nebo distrib ční soustavy, ke které je odběrné
místo připojeno, a další dotčené subjekty, kterých se žádost o
standardní změn dodavatele týká, o končení procesu
změny dodavatele. Je-li žádost podle odstavce 9 podána u
operátora trhu později než v 15:00 hodin, platí, že žádost
byla podána násled jící pracovní den.
(12) Nejpozději do 20:00 hodin pracovního dne, ve kterém
byla přijata žádost podle odstavce 8 do 18:00 hodin daného
pracovního dne, informuje operátor trhu prostřednictvím
informačního systém nového dodavatele plynu, všechny
dotčené subjekty zúčtování a provozovatele přepravní nebo
distrib ční soustavy, ke které je odběrné místo připojeno, že
stávající dodavatel plynu požádal o zastavení standardní
změny dodavatele plynu.
(13) Pokud stávající dodavatel plynu požádal o zastavení
standardní změny dodavatele plynu podle odstavce 8, avšak
nový dodavatel plynu na základě písemného vyjádření
zákazníka, ze kterého je zřejmé, že zákazník hodlá změnit
dodavatele, potvrdí v informačním systém operátora trhu
podanou žádost o změn dodavatele, a to nejpozději do
osmého pracovního dne ode dne podání informace
operátorem trhu podle odstavce 4 do 14:00 hodin, operátor
trhu pokrač je v procesu změny dodavatele. Nový dodavatel
plynu poskytne písemné vyjádření zákazníka na vyžádání
operátorovi trhu. V opačném případě operátor trhu proces
změny dodavatele zastaví a neprodleně informuje stávajícího
dodavatele plynu, nového dodavatele plynu, všechny dotčené
subjekty zúčtování a provozovatele distrib ční nebo
přepravní soustavy, ke které je odběrné místo zákazníka
připojeno, o pokračování dodávek stávajícím dodavatelem
plynu.
(14) Po odeslání požadavk na pokračování dodávek podle
odstavce 7, nejpozději do osmého pracovního dne ode dne
podání informace operátorem trhu podle odstavce 4 do
14:00 hodin, stávající dodavatel plynu a stávající subjekt
zúčtování zasílají prostřednictvím informačního systém
operátora trhu souhlas s pokračováním dodávek. Operátor
trhu neprodleně informuje nového i stávajícího dodavatele
plynu, všechny dotčené subjekty zúčtování, provozovatele
distrib ční nebo přepravní soustavy, ke které je odběrné
místo zákazníka připojeno, a další dotčené subjekty, kterých
se žádost o standardní změn dodavatele týká, o souhlasu
stávajícího dodavatele plynu a stávajícího subjektu zúčtování
s pokračováním dodávek. Pokud do osmého pracovního dne
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[324]
do 14:00 hodin po předání informací podle odstavce 4 není v
informačním systém operátora trhu souhlas stávajícího
dodavatele plynu a stávajícího subjektu zúčtování s
pokračováním dodávek v daném odběrném místě, postupuje
se podle § 54 odst. 4 až 13 přiměřeně s tím, že za termín
vedený v § 54 odst. 5 a 9 až 11 se považ je 1 den
předcházející termín , od kdy není zajištěna dodávka od
stávajícího dodavatele plynu.
(15) Do pátého pracovního dne do 12:00 hodin po předání
informací podle odstavce 4 provozovatel distrib ční nebo
přepravní soustavy zaregistruje u operátora trhu odběrné
místo zákazníka, kde dochází ke standardní změně
dodavatele plynu, a předá informace o odběrném míst
podle přílohy č. 12 k této vyhlášce.
(16) Nejpozději devátý pracovní den ode dne podání
informace operátorem trhu podle odstavce 4 do 8:00 hodin
oznámí operátor trhu provozovateli distrib ční nebo
přepravní soustavy, ke které je odběrné místo připojeno,
stávajícím dodavateli plynu, novém dodavateli plynu a
všem dotčeným s bjektům zúčtování výsledek poso zení
žádosti o standardní změn dodavatele plynu.
(17) Distrib ční nebo přepravní kapacita je pro odběrné
místo podle odstavce 3 oznámením o zaregistrování
standardní změny dodavatele plynu podle odstavce 16
rezervována.
§ 53
(1) Zaregistrovaná standardní změna dodavatele plynu
nabývá účinnosti k plynárenském dni vedeném v žádosti
o standardní změn dodavatele plynu podle § 52 odst. 3
písm. b).
(2) K datu účinnosti standardní změny dodavatele plynu
provede provozovatel distrib ční nebo přepravní soustavy
odečet stavu měřidla, v případě odběrných míst s měřením
typu C stanoví stav měřicího zařízení postupem podle
odstavce 3, a zjištěné údaje provozovatel distrib ční
soustavy následně zašle operátorovi trhu. Operátor trhu tyto
údaje bez zbytečného odkladu předá předchozím a novém
dodavateli plynu a předchozím a novém subjektu
zúčtování.
(3) Stanovení stavu měřicího zařízení u odběrných míst s
měřením typu C provádí provozovatel distrib ční soustavy
odečtem k datu účinnosti standardní změny dodavatele
plynu nebo se po žije odečet stavu měřicího zařízení podaný
zákazníkem provozovateli distrib ční soustavy přímo nebo
prostřednictvím stávajícího nebo nového dodavatele plynu,
pokud je podán do konce dr hého pracovního dne ode dne
změny dodavatele plynu, nebo v případě, že odečet stavu
měřicího zařízení není podán do konce dr hého pracovního
dne ode dne změny dodavatele plynu, stanoví se stav
měřicího zařízení odhadem spotřeby plynu k datu účinnosti
změny dodavatele plynu podle přílohy č. 13 k této vyhlášce.
Pokud byl proveden odečet provozovatelem distrib ční
soustavy a so časně byl podán odečet zákazníkem, pro
vyúčtování distribuce plynu se po žije odečet zjištěný
provozovatelem distrib ční soustavy.
(4) Při standardní změně dodavatele plynu v odběrném
místě zákazníka s měřením typu A a B provozovatel
distrib ční nebo přepravní soustavy, ke které je odběrné
místo zákazníka připojeno, zasílá operátorovi trhu
nejpozději v termín podle § 52 odst. 15 sk tečné denní
hodnoty odběr plynu v odběrném místě zákazníka za
posledních 17 známých kalendářních měsíců a sk tečné
denní hodnoty odběr plynu za odběrné místo zákazníka v
termín podle § 44 odst. 2 nebo § 44 odst. 6 za plynárenské
měsíce, ve kterých byla standardní změna dodavatele plynu
schválena podle § 52 odst. 16, ale nebyla účinná.
(5) Dochází-li ke změně zákazníka v odběrném místě a
so časně ke změně dodavatele plynu, po žijí se stanovení o
standardní změně dodavatele plynu obdobně s výjimko
stanovení § 52 odst. 8. Důvodem pro nemožnost rezervace
distrib ční nebo přepravní kapacity do odběrného místa
zákazníka podle § 52 odst. 5 je rovněž nepodání žádosti o
zavření smlouvy o připojení. Pro zahájení dodávek do
odběrného místa nově připojeného zákazníka, kdy
dodavatelem plynu není obchodník s plynem, který je
dodavatelem poslední instance v přísl šné domácí zóně, a
pro zahájení dodávek do odběrného místa po neoprávněném
odběr plynu nebo neoprávněné distribuci novým
dodavatelem plynu, který není dodavatelem poslední
instance v přísl šné domácí zóně, se po žijí stanovení o
standardní změně dodavatele plynu obdobně, s tím, že
a) žádost o standardní změn dodavatele plynu podle § 52
odst. 3 dor č je operátorovi trhu dodavatel plynu nejpozději
do 10:00 hodin pracovního dne předcházejícího pracovním
dni nejbližšího možného zahájení dodávek plynu sjednaným
s provozovatelem distrib ční soustavy,
b) žádost o standardní změn dodavatele plynu podle § 52
odst. 3 písm. b) m sí obsahovat typ smlouvy, jejímž
předmětem je dodávka plynu, datum nejbližšího možného
zahájení dodávky plynu sjednaný s provozovatelem
distrib ční soustavy a dobu trvání smlouvy,
c) úkony k provedení změny dodavatele podle § 52 odst. 5 až
7, 10 a 15 se sk tečň jí do 18:00 hodin pracovního dne
předcházejícího pracovním dni nejbližšího možného
zahájení dodávek plynu sjednaným s provozovatelem
distrib ční soustavy. Úkony podle § 52 odst. 8, 9 a 11 až 14
se nepo žijí,
d) operátor trhu oznámí výsledek poso zení žádosti o
standardní změn dodavatele plynu podle § 52 odst. 16
neprodleně po provedení všech úkonů podle § 53 odst. 5
písm. c). Účinnost změny dodavatele nastává v den
nejbližšího možného zahájení dodávek plynu sjednaným s
provozovatelem distrib ční soustavy.
(6) Operátor trhu vyřiz je žádosti o sk tečnění změny
dodavatele v pořadí, v jakém byly operátorem trhu obdrženy.
Podá-li žádost podle věty první více účastníků trhu s plynem
pro totéž odběrné místo se shodným požadovaným datem
účinnosti změny dodavatele, považ je se za účinno změna
dodavatele, kterou operátor trhu zaregistroval jako poslední.
V takovém případě operátor trhu informuje o plánovaném
sk tečnění změny dodavatele a oznámí registraci změny
dodavatele všem dodavatelům a s bjektům zúčtování, kteří
jsou změno dodavatele dotčeni.
(7) Operátor trhu k datu účinnosti změny dodavatele zr ší
každá jednotlivá přiřazení odběrného nebo předávacího
místa těm dodavatelům, jejichž období dodávky jsou
přiřazením odběrného nebo předávacího místa novém
dodavateli dotčena, a informuje o tom neprodleně dotčeného
dodavatele, dotčený subjekt zúčtování a provozovatele
přepravní nebo distrib ční soustavy, ke které je odběrné
nebo předávací místo připojeno.
§ 53a
Zkrácení dodávky plynu
(1) Žádost o zkrácení dodávky plynu do odběrného místa
posílá dodavatel plynu operátorovi trhu prostřednictvím
informačního systém operátora trhu nejpozději do 10:00
hodin desátého pracovního dne před plánovaným
končením dodávky. Operátor trhu zr ší k požadovaném
datu ve svém systém přiřazení odběrného místa k
dodavateli plynu a dotčeném subjektu zúčtování a
neprodleně o této sk tečnosti informuje dodavatele plynu,
dotčené subjekty zúčtování a provozovatele distrib ční nebo
přepravní soustavy, ke které je odběrné místo připojeno.
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[325]
(2) Žádost o zkrácení dodávky plynu do odběrného místa v
případě odsto pení od smlouvy podle § 11a odst. 2, 3 a 4
energetického zákona posílá dodavatel plynu operátorovi
trhu prostřednictvím informačního systém operátora trhu
nejpozději do 23:00 hodin kalendářního dne předcházejícího
dni, ve kterém měla nabýt účinnosti změna dodavatele v
systém operátora trhu, nebo mělo nabýt účinnosti
odsto pení od smlouvy podle § 11a odst. 3 a 4 energetického
zákona. Operátor trhu zr ší k požadovaném datu ve svém
systém přiřazení odběrného místa k dodavateli plynu a
dotčeném subjektu zúčtování a neprodleně o této
sk tečnosti informuje dodavatele plynu, dotčené subjekty
zúčtování a provozovatele distrib ční nebo přepravní
soustavy, ke které je odběrné místo připojeno. Zkrácení
dodávky plynu znamená v případě smlouvy o sdr žených
sl žbách dodávky plynu končení rezervace distrib ční
kapacity do odběrného místa.
§ 53b
Prodlo žení dodávky plynu
(1) Žádost o prodlo žení dodávky plynu do odběrného místa
posílá dodavatel plynu operátorovi trhu prostřednictvím
informačního systém operátora trhu nejpozději do 23:00
hodin posledního kalendářního dne dodávky plynu. V žádosti
původní dodavatel plynu uvede nový termín končení
dodávky plynu. Subjekt zúčtování sdělí, zda so hlasí s
přiřazením odpovědnosti za odchylku, nejpozději do 23:30
hodin posledního kalendářního dne dodávky plynu. Operátor
trhu neprodleně informuje o prodlo žení dodávky plynu
provozovatele distrib ční nebo přepravní soustavy,
dodavatele plynu a dotčené subjekty zúčtování a
provozovatele přepravní soustavy nebo přísl šného
provozovatele distrib ční soustavy, ke které je odběrné
místo připojeno. Prodlo žení dodávky plynu znamená v
případě smlouvy o sdr žených sl žbách dodávky plynu
pokračování rezervace distrib ční kapacity do odběrného
místa. Prodlo žení dodávky plynu podle tohoto odstavce
nabývá účinnosti pouze tehdy, jestliže v termín
požadovaného prodlo žení není k odběrném míst v
systém operátora trhu přiřazen jiný dodavatel plynu.
(2) V případě, že zákazník odstoupil od smlouvy nebo více
smluv podle § 11a odst. 2 energetického zákona a tuto
sk tečnost doložil dodavateli plynu, který je v rámci nejbližší
změny dodavatele nahrazován za jiného dodavatele plynu
(dále jen "původní dodavatel plynu"), a so časně požad je
pokračování dodávky plynu od původního dodavatele plynu,
posílá původní dodavatel plynu žádost o prodlo žení
dodávky plynu operátorovi trhu prostřednictvím
informačního systém operátora trhu v termín podle
odstavce 1. Operátor trhu neprodleně informuje o žádosti o
prodlo žení dodávky plynu provozovatele distrib ční nebo
přepravní soustavy, dodavatele plynu, dotčené subjekty
zúčtování a přísl šného provozovatele přepravní nebo
distrib ční soustavy, ke které je odběrné místo připojeno.
Původní dodavatel plynu v žádosti uvede nový termín
končení dodávky plynu a jednoznačně označí, že se jedná o
prodlo žení dodávky plynu na základě odsto pení zákazníka
od smlouvy podle § 11a odst. 2 energetického zákona.
Subjekt zúčtování sdělí, zda so hlasí s přiřazením
odpovědnosti za odchylku v termín podle odstavce 1.
Prodlo žení dodávky plynu znamená v případě smlouvy o
sdr žených sl žbách dodávky plynu pokračování rezervace
distrib ční kapacity do odběrného místa.
(3) Operátor trhu oznámí výsledek poso zení žádosti o
prodlo žení dodávky plynu podle odstavce 2 neprodleně po
zaslání souhlasu subjektu zúčtování s převzetím
odpovědnosti za odchylku.
(4) Operátor trhu k datu účinnosti prodlo žení dodávky
plynu podle odstavce 2 zr ší každá jednotlivá přiřazení
odběrného místa dodavatelům plynu, u kterých zákazník
prokazatelně podle § 11a odst. 2 energetického zákona
odstoupil od smlouvy, a neprodleně o této sk tečnosti
informuje původního dodavatele plynu, dotčené subjekty
zúčtování a provozovatele distrib ční nebo přepravní
soustavy, ke které je odběrné místo připojeno.
§ 54
Rychlá změna dodavatele plynu
(1) V případě, že subjekt zúčtování ani po krácení nominací
podle § 32 odst. 4 nemá potřebné finanční zajištění, operátor
trhu zveřejň je v 17:30 hodin prostřednictvím informačního
systém informaci, že subjekt zúčtování nemá potřebné
finanční zajištění pro pokrytí dodávek do odběrných míst
zákazníků. Operátor trhu so časně o této sk tečnosti
informuje dotčené subjekty zúčtování, dotčené dodavatele
plynu a provozovatele distrib ční nebo přepravní soustavy,
ke které je odběrné místo připojeno.
(2) Pokud subjekt zúčtování podle odstavce 1 násled jící
kalendářní den v 7:00 hodin nemá nadále potřebné finanční
zajištění pro pokrytí dodávek do odběrných míst zákazníků,
operátor trhu pozastaví možnost nominovat, přenášet a
přebírat odpovědnost za odchylku a účastnit se denního a
vnitrodenního trhu s plynem. Operátor trhu neprodleně
poskytne tuto informaci všem registrovaným účastníkům
trhu s plynem a zveřejní ji způsobem možň jícím dálkový
příst p.
(3) V odběrných místech zákazníků, kde je přiřazen k
odpovědnosti za odchylku nebo předal odpovědnost za
odchylku subjekt zúčtování, který má pozastavené právo
nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylku a
účastnit se denního a vnitrodenního trhu s plynem podle
odstavce 2, je v termín podle odstavce 2 odpovědnost za
odchylku přiřazena dodavateli plynu. Pokud je subjekt
zúčtování zároveň dodavatelem plynu do odběrného místa
zákazníka, provozovatel distrib ční nebo přepravní
soustavy, ke které je odběrné místo zákazníka připojeno,
zasílá neprodleně elektronicky zákazníkovi, u něhož je mu
známa elektronická adresa, že k daném dni nejsou zajištěny
dodávky do jeho odběrného místa nebo bude zajištěna
dodávka dodavatelem poslední instance.
(4) V případě, že do 14:00 hodin k odběrném míst podle
odstavce 3 první věty není přiřazen subjekt zúčtování s
dostatečným finančním zajištěním, operátor trhu informuje o
této sk tečnosti všechny registrované účastníky trhu s
plynem a zveřejní tuto informaci způsobem možň jícím
dálkový příst p. Provozovatel distrib ční nebo přepravní
soustavy, ke které je odběrné místo zákazníka připojeno,
zasílá neprodleně elektronicky zákazníkovi, u něhož je mu
známa elektronická adresa, že k daném dni nejsou zajištěny
dodávky do jeho odběrného místa nebo bude zajištěna
dodávka dodavatelem poslední instance.
(5) Pro odběrná místa zákazníků, jejichž subjektu zúčtování
operátor trhu pozastavil možnost nominovat, přenášet a
přebírat odpovědnost za odchylku a účastnit se denního a
vnitrodenního trhu s plynem z důvod nedostatečného
finančního zajištění, podává žádost o rychlou změn
dodavatele plynu nový dodavatel plynu prostřednictvím
informačního systém operátora trhu, a to nejpozději do
dvou kalendářních dnů do 8:00 hodin po termín podle
odstavce 3 nebo 4. V případě, že nový dodavatel plynu
zajišť je dodávk podle smlouvy o sdr žených sl žbách
dodávky plynu, podává žádost o rezervaci distrib ční
kapacity podle § 11 nejpozději v termín pro podání žádosti
o rychlou změn dodavatele plynu. Žádost o rychlou změn
dodavatele plynu m sí obsahovat násled jící údaje:
a) identifikace nového dodavatele plynu formou kód
přiřazeného podle § 25 odst. 1,
b) typ smlouvy o dodávce plynu a dobu trvání smlouvy,
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[326]
c) identifikace subjektu zúčtování, který má být přiřazen k
odpovědnosti za odchylku v odběrném místě, které je
změno dodavatele plynu dotčeno, formou kód přiřazeného
podle § 25 odst. 1,
d) odběrné místo a jeho identifikaci formou kód
přiřazeného podle § 25 odst. 1.
(6) Nedojde-li k podání žádosti o rychlou změn dodavatele
plynu podle odstavce 5, není třetí den po termín podle
odstavce 3 nebo 4 zajištěna dodávka plynu do odběrného
místa zákazníka, pokud zákazník nespadá pod režim
dodavatele poslední instance.
(7) Nedojde-li k podání žádosti o rychlou změn dodavatele
plynu podle odstavce 5, je třetí den po termín podle
odstavce 3 nebo 4 zajištěna dodávka plynu do odběrného
místa zákazníka dodavatelem poslední instance, pokud
zákazník spadá pod režim dodavatele poslední instance.
(8) Nejpozději do 60 minut po obdržení žádosti podle
odstavce 5 informuje operátor trhu prostřednictvím svého
informačního systém nového dodavatele plynu, nový
subjekt zúčtování, případně další dotčené subjekty zúčtování
a provozovatele distrib ční nebo přepravní soustavy, ke
které je odběrné místo připojeno, že byla podána žádost
podle odstavce 5. Rychlá změna dodavatele plynu nabývá
účinnosti třetí den po termín podle odstavce 3 nebo 4.
(9) Nejpozději do dvou kalendářních dnů do 12:00 hodin po
termín podle odstavce 3 nebo 4 provozovatel distrib ční
nebo přepravní soustavy informuje operátora trhu o
nemožnosti rezervace distrib ční nebo přepravní kapacity
do odběrného místa zákazníka podle odstavce 8 z důvod
nedostatečného finančního zajištění. Operátor trhu
neprodleně po obdržení informace od provozovatele
distrib ční nebo přepravní soustavy informuje nového
dodavatele plynu, všechny dotčené subjekty zúčtování o
možnosti rezervace distrib ční nebo přepravní kapacity do
odběrného místa zákazníka podle odstavce 5. V případě
nemožnosti rezervace distrib ční kapacity informuje
operátor trhu prostřednictvím informačního systém
nového dodavatele plynu, nový subjekt zúčtování a další
dotčené subjekty zúčtování a provozovatele přepravní nebo
distrib ční soustavy, ke které je odběrné místo připojeno, o
zastavení rychlé změny dodavatele plynu.
(10) Nejpozději do dvou kalendářních dnů do 12:00 hodin po
termín podle odstavce 3 nebo 4 subjekt zúčtování sdělí, zda
so hlasí s přiřazením odpovědnosti za odchylku do
odběrného místa zákazníka podle odstavce 8. Neprodleně po
vyjádření souhlasu subjektu zúčtování s přiřazením
odpovědnosti za odchylku v daném odběrném místě
informuje operátor trhu prostřednictvím informačního
systém nového dodavatele plynu a další dotčené subjekty
zúčtování a provozovatele přepravní nebo distrib ční
soustavy, ke které je odběrné místo připojeno, o přiřazení
subjektu zúčtování. Pokud nejpozději do dvou kalendářních
dnů do 12:00 hodin po termín podle odstavce 3 nebo 4 není
v informačním systém operátora trhu souhlas subjektu
zúčtování s přiřazením odpovědnosti za odchylku v daném
odběrném místě, informuje operátor trhu prostřednictvím
informačního systém nového dodavatele plynu, nový
subjekt zúčtování a další dotčené subjekty zúčtování a
provozovatele přepravní nebo distrib ční soustavy, ke které
je odběrné místo připojeno, o zastavení rychlé změny
dodavatele plynu.
(11) Nejpozději do dvou kalendářních dnů do 12:10 hodin po
termín podle odstavce 3 nebo 4 oznámí operátor trhu
provozovateli distrib ční nebo přepravní soustavy, ke které
je odběrné místo připojeno, novém dodavateli plynu a všem
dotčeným s bjektům zúčtování výsledky poso zení žádosti o
rychlou změn dodavatele plynu a obchodníkovi s plynem v
režim dodavatele poslední instance oznámí, kterým
odběrným místům bude zajištěna dodávka dodavatelem
poslední instance.
(12) Distrib ční nebo přepravní kapacita je oznámením o
zaregistrování rychlé změny dodavatele plynu podle
odstavce 11 rezervována.
(13) K datu účinnosti změny dodavatele plynu provede
provozovatel distrib ční nebo přepravní soustavy stanovení
stavu měřidla podle § 53 odst. 2.
(14) Rychlá změna dodavatele plynu podle odstavců 3 až 9 se
dále po žije pro odběrná místa zákazníků, kde dodavatel
plynu pozbyl oprávnění nebo možnost plyn dodávat. V těchto
případech pozastaví operátor trhu dodavateli plynu, který
pozbyl oprávnění nebo možnost plyn dodávat, možnost
nominovat, přenášet a přebírat odpovědnost za odchylku a
účastnit se denního a vnitrodenního trhu s plynem. Operátor
trhu neprodleně poskytne tuto informaci všem
registrovaným účastníkům trhu s plynem a zveřejní ji
způsobem možň jícím dálkový příst p. Postup podle
odstavce 2 se nepo žije.
§ 55
zr šen
§ 56
Užití typových diagramů dodávek plynu pro účely vyúčtování
dodávek plynu
(1) U zákazníků se ve vyúčtování samostatně uvede platba za
distribuci plynu a platba za činnost operátora trhu v souladu
s cenovým rozhodn tím Úřad . V případě odběrných míst,
která jsou vybavena měřením typu A a B kategorie
velkoodběratel a střední odběratel a odběrného místa
zákazníka kategorie maloodběratel, které je vybaveno
měřením typu A nebo B a u něhož jsou prováděny řádné
měsíční odečty, se ve vyúčtování dále vádí platba za
překročení rezervované distrib ční kapacity a velikost
tohoto překročení.
(2) So částí vyúčtování dodávky plynu zákazníkovi s
měřením typu C je odebrané množství plynu, včetně
počátečního a konečného stavu plynoměr za dané období, a
identifikace odběrného místa formou kód přiřazeného
podle § 25 odst. 1.
(3) Spotřeba plynu a její rozdělení do jednotlivých období se
stanoví postupem podle přílohy č. 13 k této vyhlášce,
přičemž se zohlední odečty provedené provozovatelem
distrib ční soustavy a samoodečty zákazníka nebo
dodavatele plynu.
(4) V případě nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím
zařízením za období stanovené jiným právním předpisem
provozovatel distrib ční soustavy po žije pro stanovení
spotřeby zákazníka s měřením typu C odečty provedené
provozovatelem distrib ční soustavy a řádně přijaté
samoodečty tohoto zákazníka nebo dodavatele plynu od
posledního vyúčtování dodávky plynu. Pro stanovení odhadu
spotřeby plynu za zbývající období provozovatel distrib ční
soustavy postupuje podle přílohy č. 13 bodu 2 k této
vyhlášce.
§ 57
Postup při přer šení, omezení a obnovení dodávky plynu při
neoprávněném odběr , neoprávněné distribuci a
neoprávněné přepravě
(1) Provozovatel distrib ční soustavy provede na žádost
dodavatele plynu končení nebo přer šení dodávky plynu
při neoprávněném odběr plynu
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[327]
a) u odběrného místa zákazníka kategorie střední odběratel
a velkoodběratel do 3 pracovních dnů ode dne dor čení
žádosti o končení nebo přer šení dodávky plynu,
b) u odběrného místa zákazníka kategorie maloodběratel a
domácnost do 5 pracovních dnů ode dne dor čení žádosti o
končení nebo přer šení dodávky plynu. V případě, že není
možno z důvod nepříst pného měřidla končení nebo
přer šení dodávky provést, vyzve provozovatel distrib ční
soustavy zákazníka k so činnosti. Pokud zákazník
neposkytne nezbytnou so činnost při končení dodávky
plynu, nastává účinek končení dodávky uplynutím třicátého
dne od požadovaného pracovního dne vedeného v žádosti o
končení dodávky v případě, že žádost o končení dodávky
byla provozovateli distrib ční soustavy dor čena nejméně 5
pracovních dnů před požadovaným datem končení
dodávky; v ostatních případech nastává účinek končení
dodávky plyn tím třicátého dne ode dne dor čení žádosti.
K tomuto datu provede provozovatel distrib ční soustavy
výpočet předpokládané výše spotřeby plynu podle právního
předpis , který upravuje měření plynu, a tento výpočet
předá dodavateli plynu a operátorovi trhu u odběrných míst,
která byla prostřednictvím kód označena pro jednotlivé
zasílání dat operátorovi trhu.
(2) Dodavatel plynu může vzít žádost podanou podle
odstavce 1 písemně nebo prostřednictvím informačního
systém provozovatele distrib ční soustavy zpět v termín 1
pracovní den před dnem požadovaného končení nebo
přer šení dodávky plynu do 16:00 hodin.
(3) Provozovatel distrib ční soustavy informuje nejpozději
do 4 pracovních dnů dotčené účastníky trhu s plynem o
přer šení nebo končení dodávek plynu do odběrného místa
zákazníka.
(4) V případě, že pominou důvody omezení nebo přer šení
distribuce plynu podle odstavce 1, nebo v případě, že
zákazník nebo dodavatel plynu požádají o zahájení nebo
obnovení dodávek plynu do odběrného místa zákazníka po
předchozím končení nebo přer šení dodávky plynu podle
odstavce 1, provozovatel distrib ční soustavy zahájí nebo
obnoví dodávky nebo distribuce plynu podle právního
předpis prav jícího kvalitu dodávky plynu a so visejících
sl žeb.
(5) Pro žádosti o končení nebo přer šení dodávky plynu a
žádosti o zahájení nebo obnovení dodávky plynu v odběrném
místě zákazníka přímo připojeného k přepravní so stavě
postupuje obdobně provozovatel přepravní soustavy podle
odstavců 1 až 4.
§ 58
Společná stanovení
(1) Hodnoty předávané nebo zveřejňované podle této
vyhlášky se vádějí v tisícinách MWh kromě hodnot
rezervovaných distrib čních kapacit nebo přepravní
kapacity zákazníka přímo připojeného k přepravní so stavě,
které se vádějí v celých m3, a hodnot podle § 44 odst. 1,
které se předávají v m3.
(2) Přepravní kapacita pro hraniční bod a bod virt álního
zásobník plynu je rezervována v tisícinách MWh/den.
(3) Nominace přepravy a alokace na hraničním bodu a bodu
virt álního zásobník plynu se provádí v tisícinách MWh.
(4) Zasílání žádosti o sk tečnění změny dodavatele plynu
nebo potvrzení nebo zamítn tí změny dodavatele plynu a
údajů potřebných pro registraci odběrných nebo
předávacích míst probíhá formou elektronických zpráv v
kom nikačním prostředí definovaném operátorem trhu.
Zprávy jsou účastníkovi trhu s plynem zasílány ve formát
definovaném operátorem trhu.
(5) Žádosti o rezervaci distrib ční kapacity a zavření
smlouvy o distribuci plynu se předkládají v listinné podobě
nebo elektronicky ve formát definovaném provozovatelem
distrib ční soustavy.
§ 59
Přechodná stanovení
(1) Subjekt zúčtování vy žívající přeshraniční plynovod
oznámí nejpozději do 15. prosince 2009 provozovateli
distrib ční soustavy vy žití přidělené distrib ční kapacity v
bodě přeshraničního plynovodu od 1. ledna 2010 v rozdělení
na libovolný počet standardních a denních rezervovaných
distrib čních kapacit. Minimální délka takto rezervovaných
standardních distrib čních kapacit je 1 měsíc a maximální 24
měsíců. Subjekt zúčtování rezervuje tímto způsobem
distrib ční kapacity v bodě přeshraničního plynovodu od 1.
ledna 2010 maximálně ve velikosti přidělené distrib ční
kapacity podle dosavadního právního předpis .
(2) Rezervovaná roční přepravní kapacita v odběrném místě
zákazníka přímo připojeného k přepravní so stavě podle
dosavadního právního předpis se považ je od 1. ledna 2010
za rezervovanou přepravní kapacitu na dobu ne rčito ,
měsíční rezervovaná přepravní kapacita v odběrném místě
zákazníka přímo připojeného k přepravní so stavě podle
dosavadního právního předpis se od 1. ledna 2010 považ je
za rezervovanou měsíční přepravní kapacitu, pokud zákazník
nebo obchodník s plynem nepožádá do 15. prosince 2009 o
převedení této rezervované kapacity na rezervovanou
přepravní kapacitu pro odběrné místo přímo připojené k
přepravní so stavě na dobu ne rčito . Rezervace denní
přepravní kapacity pro odběrné místo zákazníka přímo
připojené k přepravní so stavě podle dosavadního právního
předpis koncem posledního plynárenského dne roku 2009
zaniká.
(3) Rezervace přepravní kapacity v domácím bodě koncem
posledního plynárenského dne roku 2009 zaniká. Uživatel
hradí platby za rezervovanou přepravní kapacitu v
domácím bodě včetně případných plateb za překročení
přepravní kapacity za měsíc prosinec podle dosavadního
právního předpis .
(4) Rezervovaná přepravní kapacita pro hraniční bod a bod
virt álního zásobník plynu na období delší než 24 měsíců
se k prvním plynárenském dni roku 2010 považ je za
rezervovanou standardní přepravní kapacitu na 24 měsíců.
Provozovatel přepravní soustavy možní pro bod virt álního
zásobník plynu rezervovat přepravní kapacitu na období
delší než 24 měsíců v souladu s stanovením § 5 odst. 4,
pokud o to účastník trhu s plynem požádá nejpozději do 15.
prosince 2009.
(5) Provozovatel distrib ční soustavy může v průběh roku
2010 postupovat pro stanovení spotřeby plynu pro účely
vyúčtování distribuce plynu podle § 56 odst. 3 a pro
stanovení plánované roční spotřeby plynu podle přílohy č. 10
k této vyhlášce podle dosavadního právního předpis .
Provozovatel distrib ční soustavy může postupovat podle
dosavadního právního předpis pouze v případě, že tuto
informaci zveřejní nejpozději do 1. prosince 2009.
Obchodník s plynem může v průběh roku 2010 postupovat
při stanovení spotřeby plynu pro účely vyúčtování dodávky
plynu podle dosavadního právního předpis , avšak pouze u
těch zákazníků s měřením typu C, kde je sjednána možnost
změny ceny za dodávk plynu s měsíční nebo delší
periodicitou.
(6) Vyhodnocení odchylek za rok 2009 včetně organizování
trhu s nevy žito tolerancí za měsíc prosinec provádí
provozovatel přepravní soustavy podle dosavadního
právního předpis . Zúčtování a vypořádání sk tečných
odchylek za rok 2009 za měsíc prosinec provádí operátor
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[328]
trhu. Nominace za sk tečno celkovou odchylku za měsíc
prosinec 2009 podává subjekt zúčtování podle § 28 odst. 1
písm. d) této vyhlášky. Nominace předběžné celkové
odchylky za 30. a 31. prosinec 2009 podává subjekt
zúčtování podle § 28 odst. 1 písm. c) této vyhlášky.
(7) Provozovatel distrib ční soustavy a provozovatel
zásobník plynu zasílá údaje pro výpočet předběžných a
sk tečných odchylek za měsíc prosinec roku 2009 také podle
dosavadního právního předpis .
(8) Žádost o změn dodavatele plynu podaná v roce 2009, u
které by výsledek poso zení podle dosavadního právního
předpis nepřipadal na rok 2009, předá provozovatel
přepravní soustavy operátorovi trhu a považ je se za žádost
o standardní změn dodavatele plynu podanou podle této
vyhlášky k 1. lednu 2010.
(9) Způsob, termíny, formáty a rozsah předávaných
informací a dat provozovatelem přepravní soustavy a
provozovatelem distrib ční soustavy operátorovi trhu jsou
stanoveny v příloze č. 13 k této vyhlášce.
(10) Provozovatel distrib ční soustavy může do 31. prosince
2010 přijímat žádosti o rezervaci distrib ční kapacity a o
zavření smlouvy o distribuci plynu a oznamovat výsledky
rezervace kapacit podle této vyhlášky elektronicky nebo v
listinné podobě.
(11) Přidělené distrib ční kapacity pro odběrná místa
zákazníků podle dosavadních právních předpisů se považ jí
pro roční smlouvu o distribuci plynu za rezervovanou
distrib ční kapacitu na dobu ne rčito , pro měsíční smlouvy
o distribuci plynu za měsíční rezervovanou distrib ční
kapacitu a pro klo zavé smlouvy za klouzavou rezervovanou
distrib ční kapacitu. Pro účely § 12 se změny sjednané
distrib ční kapacity na základě roční smlouvy o distribuci
plynu s pevnou kapacitou podle dosavadních právních
předpisů považ jí za změny rezervované distrib ční
kapacity na dobu ne rčito . Přidělená distrib ční kapacita
pro předávací místo nebo souhrn předávacích míst výrobny
plynu podle dosavadních právních předpisů se považ je pro
roční smlouvu o distribuci plynu za rezervovanou distrib ční
kapacitu na dobu ne rčito .
(12) Provozovatel přepravní soustavy poskytuje živateli
soustavy, který sjednal smlouvu o přepravě plynu a
rezervoval přepravní kapacity pro jednotlivé vst pní a
výst pní body přepravní soustavy přede dnem nabytí
platnosti této vyhlášky, kompenzaci pro případ omezení
renominací podle § 7 odst. 5. Způsob stanovení kompenzace
a podmínky pro její platnění stanoví Úřad v cenovém
rozhodn tí.
§ 60
Zr šovací stanovení
Zr š je se
1. Vyhláška č. 524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování
trhu s plynem a tvorbě, přiřazení a žití typových diagramů
dodávek plynu.
2. Vyhláška č. 184/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č.
524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování trhu s plynem a
tvorbě, přiřazení a žití typových diagramů dodávek plynu.
3. Vyhláška č. 321/2007 Sb., kterou se mění vyhláška č.
524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování trhu s plynem a
tvorbě, přiřazení a žití typových diagramů dodávek plynu,
ve znění vyhlášky č. 184/2007 Sb.
4. Vyhláška č. 354/2008 Sb., kterou se mění vyhláška č.
524/2006 Sb., o pravidlech pro organizování trhu s plynem a
tvorbě, přiřazení a žití typových diagramů dodávek plynu,
ve znění pozdějších předpisů.
§ 61
Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2010, s
výjimko stanovení § 17, 21, 59 a přílohy č. 13 k této
vyhlášce, které nabývají účinnosti dnem vyhlášení,
stanovení § 28 až 32 a § 33 odst. 4 písm. a) a b), která
nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2009, stanovení § 41,
které nabývá účinnosti dnem 1. dubna 2010 a stanovení §
29 odst. 2 písm. c), které nabývá účinnosti dnem 1. ledna
2011.
Předseda:
Ing. Fiřt v. r.
Vyhláška Ministerstva průmyslu a obchodu č. 108/2011 Sb., o měření
plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru,
neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné
přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu (vybraná ustanovení)
§ 5
Údaje z měření plynu
(1) Údaje z měření plynu jsou mezi účastníky trhu s plynem
předávány v m3, kWh.m-3, kWh, MWh nebo v m3.h-1, kW a
MW. Přepočet dodávek plynu z objemových jednotek na
energetické jednotky se provádí podle přepočt objemových
jednotek množství plynu na energii vedeného v příloze č. 1
k této vyhlášce.
(2) Údaji z měření plynu jsou
a) údaje zaznamenané měřicím zařízením provozovatele
přepravní soustavy nebo provozovatele distrib ční soustavy
a jím odečtené, popřípadě vypočtené na základě údajů z
tohoto měřicího zařízení,
b) údaje odečtené z měřicího zařízení a předané přímo
účastníkem trhu s plynem provozovateli distrib ční
soustavy, nebo údaje vypočtené na základě předaných údajů,
pokud výše spotřeby v daném odběrném místě odpovídá
charakteru spotřeby a průběh spotřeby v předcházejících
obdobích,
1. u údajů odečtených zákazníkem s měřením typu C pouze v
případě, že odečet bude dor čen do 5 dnů od termín
řádného odečt a u údajů odečtených zákazníkem s typem
měření CM pouze v případě, že odečet bude dor čen do
dr hého pracovního dne do 12:00 hodin od termín řádného
odečt ,
2. u odečt zákazníkem při změně ceny plynu nebo
distribuce zohlední provozovatel distrib ční soustavy tento
odečet k posledním dni měsíce, ve kterém ke změně došlo v
Ústav práva a technologií
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
[329]
případě, že byl dor čen do 14 dnů po provedení změny ceny
plynu nebo distribuce,
3. u odečt zákazníkem při změně dodavatele plynu přijme
provozovatel distrib ční soustavy tento odečet za podmínek
stanovených právním předpisem, kterým se stanoví pravidla
trhu s plynem,
4. u odečt při změně zákazníka přijme provozovatel
distrib ční soustavy tento odečet od nového zákazníka
přímo nebo prostřednictvím jeho obchodníka s plynem k
datu této změny,
c) náhradní údaje zaznamenané kontrolním měřicím
zařízením, které není ve vlastnictví provozovatele přepravní
soustavy nebo provozovatele distrib ční soustavy, pokud je
takovéto zařízení instalováno, a to za podmínky, že odpovídá
jiném právním předpis a že spotřeba stanovená tímto
zařízením je prokazatelná a odpovídá charakteru spotřeby
nebo dodávky plynu a průběh spotřeb v předcházejících
obdobích,
d) náhradní údaje získané výpočtem podle odstavce 3,
odhadem podle odstavce 4 nebo vzájemným odso hlasením
mezi dotčenými účastníky trhu s plynem,
e) údaje na základě sml vního vztahu, pokud je dodávka a
distribuce sk tečněna bez měření množství plynu měřicím
zařízením.
(3) Výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce
plynu a o jejím průběh při prokazatelné závadě nebo
por še měřicího zařízení nebo při opravě chybných nebo
doplnění chybějících hodnot provede provozovatel
přepravní soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy
na základě protokolu a torizované zk šebny nebo zprávy o
závadě nebo por še měřicího zařízení podle výše spotřeby
plynu v předcházejícím srovnatelném období při
srovnatelném charakteru odběr plynu, v němž byl odběr
plynu řádně měřen. Pokud nelze údaje o výši spotřeby nebo
dodávky plynu v předchozím období po žít, provede se
výpočet náhradních údajů o spotřebě nebo dodávce plynu, a
to na základě kontrolního odečt v násled jícím
srovnatelném období.
(4) Při nedostupnosti údajů zaznamenaných měřicím
zařízením stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo
provozovatel distrib ční soustavy odhad náhradních údajů o
spotřebě nebo dodávce plynu v souladu s právním
předpisem, kterým se stanoví pravidla trhu s plynem.
(5) V případě dodatečného zjištění chybného údaje o
naměřeném množství nebo o hodnotě spalného tepla plyn
na měřicích místech podle § 1 odst. 1 s výjimko odběrných
míst lze provést oprav chybného údaje při výpočt údajů o
předaném plyn v násled jícím měsíci po rčení chybného
údaje.
§ 6
Podmínky pro měření plynu
(1) U nových nebo rekonstr ovaných odběrných míst
stanoví místění měřicího zařízení přísl šný provozovatel
přepravní soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy.
Měřicí zařízení je instalováno v měřicím místě co nejblíže k
předávacím míst .
(2) Na základě žádosti účastníka trhu s plynem, a pokud to
měřicí zařízení technicky možň je, lze poskytovat údaje z
měření přímo v měřicím místě.
(3) Měření typu A m sí být vybaveno hlavní a záložní měřicí
řado , pokud je hodinový odběr daným odběrným nebo
předávacím místem větší nebo roven 1 000 MWh.
§ 7
Měřicí zařízení
(1) Montáž, demontáž nebo výměna měřicího zařízení nebo
jeho části v měřicím místě, které nevlastní provozovatel
přepravní soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy,
m sí být předem odsouhlasena přísl šným provozovatelem
přepravní soustavy nebo provozovatelem distrib ční
soustavy.
(2) Demontáž nebo výměn měřicího zařízení lze provést
zejména při končení odběr nebo dodávky plynu, přer šení
odběr nebo dodávky plynu z důvod neoprávněného
odběr nebo dodávky, neoprávněné přepravy, neoprávněné
distribuce, zjištění závady nebo poruchy na měřicím zařízení,
pravidelném ověřování měřicího zařízení nebo při ověření
správnosti měření na žádost dotčeného účastníka trhu s
plynem.
(3) Výměna měřicího zařízení se provede rovněž v
případech, kdy rozsah stávajícího měřicího zařízení
nevyhov je sk tečným odběrům nebo typ měřicího zařízení
neodpovídá přiřazení přísl šného typ měření. Výměna se
provede v projednaném termín se zákazníkem na místě jím
praveném pro instalaci nového měřicího zařízení.
(4) O demontáži nebo výměně měřicího zařízení nebo jeho
části m sí být dotčený účastník trhu s plynem informován. O
výměně měřicího zařízení nebo jeho části za účelem
úředního ověření m sí být dotčený účastník trhu s plynem
informován nejméně pět dnů předem.
(5) U měřicího zařízení demontovaného k ověření správnosti
měření m sí být provozovatelem distrib ční soustavy
bezodkladně proveden záznam konečných stavů a provedena
identifikace měřicího zařízení (výrobní číslo, typ měřicího
zařízení, rok ověření).
(6) Závada nebo porucha měřicího zařízení se prokazuje
protokolem a torizovaného metrologického střediska nebo v
případě zjevné závady nebo poruchy zprávo vyhotovenou
provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem
distrib ční soustavy.
§ 8
Předávání výsledků měření a jejich chovávání
(1) Naměřené údaje dodávek a odběrů plynu u měření typu
A a měření typu B jsou v měřicím zařízení chovávány
nejméně 40 dnů od data naměření.
(2) Údaje z měření nezbytné pro vyúčtování dodávek a
odběrů plynu a sk tečné hodnoty dodávek a odběrů plynu
předávané operátorovi trhu pro vyhodnocení odchylek
chovává provozovatel přepravní soustavy nebo
provozovatel distrib ční soustavy, který zajišť je měření,
nejméně 36 měsíců od data naměření. Rozsah a termíny
předávání údajů z měření nezbytných pro vyúčtování
dodávek a odběrů plynu a sk tečné hodnoty dodávek a
odběrů plynu předávané operátorovi trhu pro vyhodnocení
odchylek stanoví právní předpis, kterým se stanoví pravidla
trhu s plynem.
§ 9
Způsob stanovení výše náhrady škody při neoprávněném
odběr , dodávce, přepravě, skladňování, anebo distribuci
plynu
(1) Při neoprávněném odběr plynu rčí množství
neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní
soustavy nebo provozovatel distrib ční soustavy na základě
změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o
neoprávněném odběr plynu.
Energetické právo 2014
Legislativa, judikatura a texty ke studiu
[330]
(2) V případech, kdy nelze zjistit sk tečné množství
neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví
provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel
distrib ční soustavy množství neoprávněně odebraného
plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle
odstavců 3 až 8.
(3) Množství neoprávněně odebraného plynu se v případě
znalosti štítkových příkonů a počt jednotlivých plynových
spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběr
vypočítá podle vzorce vedeného v příloze č. 2 k této
vyhlášce.
(4) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu
nelze stanovit podle vzorce vedeného v příloze č. 2 k této
vyhlášce a místo neoprávněného odběr je vybaveno
měřicím zařízením, vypočte se množství neoprávněně
odebraného plynu podle výpočt vedeného v příloze č. 3 k
této vyhlášce.
(5) V případě, že množství neoprávněně odebraného plynu
nelze stanovit podle odstavce 3 nebo 4 a místo
neoprávněného odběr je vybaveno reg látorem tlaku plynu,
stanoví se množství neoprávněně odebraného plynu
obdobně jako v odstavci 4, namísto jmenovitého hodinového
průtok měřicího zařízení se dosadí jmenovitý hodinový
průtok reg látorem tlaku plynu.
(6) V případě, že nelze postupovat podle předchozích
odstavců, stanoví se množství neoprávněně odebraného
plynu na základě vnitřního průměr potr bí plynovodu na
začátk odběrného plynového zařízení za hlavním závěrem
plynu a hodnoty tlaku v tomto potr bí. Množství
neoprávněně odebraného plynu se stanoví obdobně jako v
odstavci 4. Místo jmenovitého hodinového průtok měřicího
zařízení se pro výpočet maximálního technicky
dosažitelného ročního odběr plynu dosadí maximální
technicky dosažitelná hodinová dodávka plynu plynovodem,
vypočtená podle vzorce vedeného v příloze č. 4 k této
vyhlášce. V případě, že není možné zjistit vnitřní průměr
potr bí plynovodu na začátk odběrného plynového
zařízení, nahradí se vnitřním průměrem plynovodní
přípojky.
(7) Pokud provozovatel přepravní soustavy nebo
provozovatel distrib ční soustavy nezjistí dobu trvání
neoprávněného odběr plynu, má se za to, že neoprávněný
odběr plynu trval
a) u měření typu C a S po celou dobu od posledního odečt v
případě, že při odečt bylo možné neoprávněný odběr zjistit,
nejdéle však po dobu 24 měsíců,
b) ve všech ostatních případech od poslední fyzické kontroly
místa zjištění neoprávněného odběr provedené
provozovatelem distrib ční soustavy, nejdéle však po dobu
24 měsíců.
(8) V případě, že došlo k zásah do měřicího zařízení nebo je
plyn, byť částečně, odebírán z té části zařízení, kterou
prochází neměřený plyn, se od množství neoprávněně
odebraného plynu vypočteného podle odstavců 3 až 6 odečte
množství plynu naměřené provozovatelem přepravní
soustavy nebo provozovatelem distrib ční soustavy na
měřicím zařízení. V ostatních případech neoprávněného
odběr plynu s výjimko neoprávněného odběr plynu, kde
byl celý objem neoprávněného odběr plynu změřen
měřicím zařízením, se množství plynu naměřené
provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem
distrib ční soustavy nezohledň je.
(9) Množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle
odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je
přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh)
pomocí spalného tepla platňovaného provozovatelem
přepravní soustavy nebo provozovatelem distrib ční
soustavy pro srovnatelný případ sml vně oprávněného
odběr .
(10) Výše náhrady škody při neoprávněném odběr plynu se
stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu
zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle
odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky
podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodn tí
Energetického reg lačního úřad účinného v době zjištění
neoprávněného odběr plynu, přičemž cena neoprávněně
odebraného plynu je složena z
a) dvojnásobk měsíčního aritmetického průměr pevné
denní ceny plynu za chybějící vyrovnávací plyn v měsíci
předcházejícím zjištění neoprávněného odběr ,
b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a
ročního odběr plynu,
c) ceny za přeprav plynu do domácí zóny, pokud je
samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka
přímo připojeného k přepravní so stavě,
d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu,
e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu.
(11) Výši náhrady škody za neoprávněný odběr plynu lze
rovněž stanovit písemno dohodou mezi provozovatelem
přepravní soustavy nebo provozovatelem distrib ční
soustavy a zákazníkem nebo osobou, která měla z
neoprávněného odběr plynu prospěch nebo se na takovém
prospěch podílela. Náhrada škody stanovená tímto
způsobem nesmí být vyšší než náhrada vypočtená podle
předchozích odstavců.
(12) Pro stanovení výše náhrady škody při neoprávněné
dodávce plynu, při neoprávněné přepravě plynu nebo při
neoprávněné distribuci plynu se po žije stanovení odstavců
1 až 10 obdobně.
(13) So částí náhrady škody je úhrada prokazatelných
nezbytně n tných nákladů vynaložených na zjišťování
neoprávněného odběr plynu, neoprávněné dodávky plynu,
neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce
plynu, jejich přer šení a přezko šení měřicího zařízení a
případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do
reg lovaných cen za přeprav plynu nebo distribuci plynu.
Další dokumenty doporučené ke studiu
Prameny práva EU
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 994/2010 ze
dne 20. října 2010 o opatřeních na zajištění bezpečnosti
dodávek zemního plynu a o zrušení směrnice Rady
2004/67/ES