2013 1 ÚŘAD VLÁDY ČR Hodnocení dopadů regulace - RIA Výroční zpráva Komise RIA za rok 2013 2 3 Úvodní slovo předsedy Komise RIA prof. Michala Mejstříka Předkládáme druhou výroční zprávu Komise pro hodnocení dopadů regulace (RIA) s vědomím toho, že se stále nedaří změnit chápání tvorby legislativy veřejností. Občané tuto vysoce specializovanou aktivitu ústředních správních úřadů a zákonodárných sborů, která má nastavit relativně stabilní pravidla pro život a podnikání, vnímají jako tok nepřehledných legislativních změn, které plodí přemíru byrokracie a mnohdy nechávají otevřeny příležitosti korupčního chování. Není pak překvapující, že v žebříčcích konkurenceschopnosti respondenti vnímají fungování institucí – veřejné správy a soudnictví - jako vůbec nejslabší faktor podnikatelského prostředí. Např. podle názoru respondentů World Economic Forum jsme se v posledních pěti letech propadli o 24 míst až na 84. pořadí ze 144 sledovaných zemí. Reformy veřejné správy a soudnictví se v desítkách zemí odrazily ve vědomí občanů a posunuly je v relativním srovnání výše. Jakkoliv jsou vnímané preference zatíženy kulturními odlišnostmi a celkovou náladou ve společnosti a tudíž nemusejí plně vypovídat o srovnatelné kvalitě institucí, jde o vážné a trvalé negativní signály, které v listopadu 2011 přispěly ke vzniku Komise pro hodnocení dopadů (RIA) při Legislativní radě vlády. Tím se Česká republika zařadila ke čtyřem zemím OECD, kde obdobné komise úspěšně fungují (Velká Británie, Německo, Nizozemí a Švédsko). Představitelé těchto národních komisí i OECD nám cestou pražského workshopu v červnu 2012, osobními konzultacemi nebo naší aktivní účastí ve Stoiberově komisi1 zřízené Evropskou komisí (členem byl Dr. Telička, dřívější místopředseda Komise RIA) potvrdili správné směřování Komise RIA. Posláním expertně vytvořené Komise RIA je prověrka kvality předkládaných dopadových studií k návrhům právních předpisů předkládaných vládou. Stanoviska komise připravená zpravodaji byla v roce 2013 stejně jako v roce předchozím projednávána za účasti předkladatelů a vedla v obou letech k přepracování tří čtvrtin předkládaných zpráv o dopadech. Zvýšený tlak na kvalitu ze strany Komise RIA se však projevil ze strany resortních legislativců v rostoucím počtu pokusů o obcházení Komise RIA zejména formou předkládání legislativních návrhů prostřednictvím poslaneckých iniciativ Parlamentu ČR, na něž se povinnost zpracování RIA nevztahuje. Požadavek na doprovodnou dopadovou studii RIA by měl logicky vzejít z úpravy jednacího řádu Parlamentu ČR, jinak se uvedený rozpor bude 1 Pozn.: Plným názvem Skupina nezávislých zúčastněných stran na vysoké úrovni pro snižování administrativní zátěže, předsedou Edmund Stoiber. 4 prohlubovat. Dle mého názoru hrozí tvorba dalších legislativních aktů s nepředvídanými zásadními dopady (podobně jako v případě podpory solárních panelů). Dlouhodobějším cílem Komise RIA je úsilí o prohloubení kvalifikace předkladatelů právních předpisů, kteří by měli do procesu jejich tvorby organicky začlenit zejména empiricky podloženou analýzu řešeného problému a vybrat z variant řešení nejefektivnější s explicitně popsanými administrativními náklady. Sama komise by pak mohla do prověrky dopadů věcných záměrů zasáhnout včas a účinněji. Jen ex ante domyšleným řešením lze zásadněji přispět ke snížení byrokracie při uplatňování přijaté legislativy. Členům expertní Komise RIA stejně jako pracovníkům malého útvaru v rámci Sekce LRV, kteří komisi poskytují administrativní a odbornou podporu, patří za jejich obětavou aktivitu poděkování. Na následujících stránkách se lze seznámit nejenom s výsledky činnosti komise, ale i s problémy a náměty na zlepšení legislativního procesu. 5 Obsah ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY KOMISE RIA PROF. MICHALA MEJSTŘÍKA.......................................3 SHRNUTÍ.................................................................................................................................................7 1 ROLE KOMISE RIA.........................................................................................................................9 2 PŘEHLED POSUZOVANÝCH NÁVRHŮ..................................................................................... 12 3 OBECNÉ ZÁVĚRY Z VYHODNOCENÍ ZÁVĚREČNÝCH ZPRÁV RIA......................................... 20 4 DOPORUČENÍ KOMISE RIA....................................................................................................... 21 5 PŘÍLOHA - SEZNAM PROJEDNÁVANÝCH NÁVRHŮ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ DLE PŘEDKLADATELE A VÝSLEDKU ........................................................................................................ 29 Seznam grafů Graf č. 1: Podíl jednotlivých resortů na celkovém počtu předložených vládních návrhů právních předpisů v r. 2013 (celkově návrhy s RIA i bez RIA) Graf č. 2: Počet zákonů za jednotlivé předkladatele celkově a v poměru s návrhy se zpracovanou RIA a z toho následně posuzovaných Komisí RIA v r. 2013 Graf č. 3: Podíl jednotlivých stanovisek Komise RIA za rok 2013 dle závěrečných doporučení Graf č. 4: Podíl jednotlivých stanovisek Komise RIA za rok 2012 dle závěrečných doporučení Seznam tabulek Tabulka č. 1: Důvody pro nezpracování RIA u vládních návrhů právních předpisů předložených v r. 2013 Tabulka č. 2: Celkový přehled projednávaných návrhů právních předpisů v ČR v r. 2013 Tabulka č. 3: Stanoviska Komise RIA v r. 2013 podle výsledku Tabulka č. 4: Klasifikace stanovisek Komise RIA Tabulka č. 5: Počty návrhů právních předpisů s RIA, žádostí o výjimky a stanoviska Komise RIA dle výsledku, včetně procentuálního vyjádření Tabulka č. 6: Počty návrhů právních předpisů s RIA a projednaných Komisí RIA dle výsledku – srovnání za rok 2012 a 2013 6 7 Shrnutí Komise pro hodnocení dopadů regulace (dále jen „Komise RIA“) byla ustavena v listopadu 2011. Jejím posláním je institucionální zajištění procesu přezkumu kvality předkládaných RIA k návrhům právních předpisů na úrovni Vlády ČR, tj. návrhů zákonů a nařízení vlády (dále jen „právní předpisy“). Komise RIA je jednou z nejnovějších institucí tohoto typu v zemích OECD. OECD ve svých doporučeních členským státům pravidelně podporuje ustavení mechanismů a institucí pro aktivní provádění nezávislé kontroly předkládaných právních předpisů z hlediska kvality hodnocení jejich dopadů a identifikaci případných nedostatků. Komise RIA měla v uplynulých 2 letech svého působení ambici přispět především ke změně kultury legislativního procesu založeného na transparentnosti směrem k „příjemcům“ regulace a kvalitní analýze řešeného problému, nikoliv k přesné evidenci a kvantifikaci dopadů. V průběhu roku 2012 bylo znatelné zlepšení přístupu k procesu RIA – v 1. polovině roku vracela Komise RIA více než 90% Závěrečných zpráv RIA k dopracování, na konci roku to bylo průměrně již necelých 70%, v průběhu roku 2013 se však nepodařilo dosáhnout dalšího zlepšení - Komise RIA doporučila k dopracování 74% z projednaných závěrečných zpráv RIA, a to s různou mírou závažnosti připomínek. S ohledem na negativní stanoviska Komise RIA byl v roce 2013 z legislativního procesu stažen 1 návrh zákona, 3 návrhy zákonů nebyly vládě předloženy k výslednému schválení, nicméně ve 2 případech byl návrh vládou schválen navzdory nedoporučujícímu stanovisku Komise RIA. Ministerstva a ústřední správní úřady (dále jen „ministerstva“) mají nadále tendenci v některých případech zpracovávat RIA formálně jako dodatečné zdůvodnění navrhované varianty právního předpisu, respektive obcházet Komisi RIA v její kontrolní funkci. Děje se tak zejména prostřednictvím udělování výjimek z provedení RIA formou usnesení vlády v rámci projednávání souvisejících strategických dokumentů, na základě jejichž schválení jsou následně zpracovávány návrhy právních předpisů. K tomuto nešvaru dále přispívá i absence mechanismu hodnocení dopadů regulace u mimovládních zákonodárných iniciativ. Vláda předložila v roce 2013 stanovisko k 91 návrhům, které jí byly zaslány z Parlamentu ČR, na něž se povinnost zpracování RIA nevztahuje. V těchto případech se setkáváme s nevyvážeností legislativního procesu, kdy jsou na úrovni vlády na návrhy právních předpisů kladeny vyšší nároky na kvalitu, než je tomu u dalších zákonodárných iniciativ. Neexistence mechanismu hodnocení dopadů u mimovládních zákonodárných iniciativ může v některých případech dokonce motivovat ministerstva, aby obcházela standardní legislativní proces, a předkládala návrhy jako poslanecké iniciativy. Takový přístup vede kromě absence hodnocení dopadů i k věcným chybám takových návrhů, respektive absenci vyhodnocení na první pohled ne zcela zřejmých dopadů s možnými fatálními důsledky. Vláda má v procesu přijímání regulace klíčovou roli garanta dodržování pravidel a stanovování závazných politických cílů a ukazatelů jejich naplnění. Velice důležité je proto 8 lépe zdůraznit význam a roli legislativy jako jednoho z nástrojů naplňování politických cílů a politik vlády, k nimž ale musí být zpracováno průkazné, srozumitelné a objektivně prezentované vyhodnocení dopadů. Je tedy potřeba, aby ministři, kteří každoročně schvalují Plán legislativních prací vlády s vyznačením návrhů s povinným zpracováním RIA, dohlíželi následně i v průběhu roku nad kvalitou hodnocení dopadů u návrhů právních předpisů ve své kompetenci. Pro zlepšení kvality procesu RIA Komise RIA již v minulém roce formulovala několik doporučení uvedených dále v textu (viz část 4), která se však z velké části zatím nepodařilo naplnit. V mezinárodním měřítku se Komise RIA záhy po svém ustavení zapojila do skupiny dohledových orgánů partnerských členských zemí EU tzv. watchdogs (Nizozemska, SRN, Švédska a Velké Británie) vystupujících nově pod společným označením „RegWatchEurope“. V rámci spolupráce předkládají společné návrhy na zlepšení procesu přípravy a schvalování návrhů na úrovni EU a k podobě návrhů politik formulovaných Evropskou komisí, zejména z hlediska hodnocení dopadů. I tímto způsobem se Komise RIA snaží vzhledem k velkému množství transponovaných předpisů EU do národního právního řádu přispívat ke zlepšení legislativního procesu v ČR. 9 1 Role Komise RIA Komise RIA je jednou z pracovních komisí Legislativní rady vlády ve složení: Prof. Ing. Michal Mejstřík, CSc. - předseda Prof. Ing. Jiřina Jílková, CSc. - místopředsedkyně Mgr. Libor Dušek, Ph.D. PhDr. Zdeněk Kudrna, Ph.D. Mgr. Jan Matoušek Prof. Ing. Petr Moos, CSc. Doc. Ing. Daniel Münich, Ph.D. Ing. Jiří Nekovář RNDr. Luděk Niedermayer JUDr. Tomáš Richter LL.M., Ph.D. JUDr. Petr Solský Radek Špicar, M.Phil. Ing. Daniel Trnka RNDr. Jan Vozáb, Ph.D. Ing. Petr Zahradník Tato pracovní komise v souladu se Statutem Legislativní rady vlády:  je oprávněna posuzovat kvalitu provedených vyhodnocení dopadů navrhované regulace (RIA) zpracovávaných do podoby závěrečných zpráv RIA v souladu s Obecnými zásadami pro hodnocení dopadů regulace (RIA) (dále jen „Obecné zásady“) schválenými usnesením vlády ze dne 14. prosince 2011 č. 922, novelizovanými usnesením vlády ze dne 8. ledna 2014 č. 262 , ke kterým zpracovává stanovisko;  v rámci posuzování návrhu Plánu legislativních prací vlády a u Plánu vyhlášek na základě zpracovaného přehledu dopadů doporučuje zpracování, nebo nezpracování RIA u návrhů právních předpisů;  je oprávněna provádět konzultace k RIA s předkladateli v průběhu jejího zpracování. Zapojení Komise RIA do legislativního procesu je znázorněno v níže uvedeném schématu. 2 Novela Obecných zásad nabyla účinnosti k 1. 2. 2014. 10 Schéma: Zapojení Komise RIA do legislativního procesu v ČR Současně je potřeba podotknout, že Komise RIA se nezabývá všemi návrhy právních předpisů předkládaných vládě, ale posuzuje pouze ty návrhy, u kterých bylo zpracováno hodnocení dopadů regulace v souladu s Plánem legislativních prací vlády na rok 2013 (dále jen „Plán“), popřípadě byla zpracována RIA u návrhů předkládaných mimo tento plán. Některé návrhy právních předpisů obsahujících závěrečnou zprávu RIA nebyly v r. 2013 projednány z důvodu časové tísně, kdy Komise RIA neměla odpovídající časový prostor se k návrhům kompetentně vyjádřit, případně z důvodu zanedbatelných dopadů. Jednalo se jednak o návrhy právních předpisů implementujících právo EU (zejména nařízení vlády), ale také o návrhy právních předpisů, jejichž cílem bylo rychle realizovat „politická rozhodnutí“. Role Komise RIA v širším pohledu směřuje k omezení a prevenci nárůstů byrokracie a nákladů regulace pro regulované subjekty a celkovému zlepšení kvality zdůvodnění návrhů právních předpisů podložených robustní a zdokumentovanou analýzou problémů a dopadů navrhovaných řešení. V případech, kdy předložená závěrečná zpráva RIA není z pohledu vyhodnocení dopadů pro Komisi RIA akceptovatelná, je vyžadováno její dopracování Stanovisko Komise RIA k povinnosti zpracování RIA Schválení plánu legislativních prací vlády Ex-ante RIA / konzultace Možnost konzultace Komise RIA / odd. RIA k metodickým otázkám Zpracování Závěrečné zprávy RIA Vnější připomínkové řízení Předložení návrhu LRV – přezkum kvality RIA Komisí RIA Projednání a schválení návrhu Vládou ČR Projednání a schválení návrhu v Parlamentu ČR Vyhlášení ve Sbírce zákonů - implementace Ex-post RIA: vyhodnocení potřeby novelizace či zrušení nepotřebného právního předpisu Zpracování přehledu dopadů plánovaného právního předpisu Komise navrhuje, u kterých legislativních návrhů má být provedeno hodnocení dopadů regulace (viz bod č. 2) Komise poskytuje konzultace zpracovatelům RIA k metodickým otázkám ve spolupráci s oddělením koordinace procesu RIA (viz bod č. 3) Komise přezkoumává kvalitu RIA po věcné stránce; pokud předložená Závěrečná zpráva RIA není akceptovatelná, je vyžadováno její dopracování (viz bod č. 1) 11 předkladatelem ještě před předložením vládě, aby vláda měla komplexní podklad pro své rozhodnutí. 12 2 Přehled posuzovaných návrhů V roce 2013 bylo vládě předloženo ke schválení celkem 176 návrhů právních předpisů, přičemž nelze opominout skutečnost, že z toho počtu 98 návrhů právních předpisů bylo předloženo mimo schválený Plán, tj. více jak v polovině případů (cca 56%). Z tohoto celkového počtu byla u 102 vládních návrhů právních předpisů zpracována RIA. Na půdě Parlamentu pak bylo předloženo za rok 2013 celkově 91 návrhů právních předpisů. S přihlédnutím k celkovému počtu všech předložených návrhů právních předpisů (dohromady 267) tak byla pouze u cca 1/3 (37%) všech návrhů právních předpisů předložených v r. 2013 zpracována RIA. Komise RIA z tohoto počtu vládních návrhů právních předpisů projednala celkem 69 závěrečných zpráv RIA3 . Výsledek tohoto přezkumu je uveden dále. Z výše uvedeného dále vyplývá, že u 74 vládních návrhů právních předpisů nebyla zpracována RIA. U 24 návrhů právních předpisů předložených bez zpracované RIA byla výjimka udělena na základě usnesení vlády v rámci schvalování Plánu. Vedle toho 50 návrhů právních předpisů předložených bez zpracované RIA bylo předloženo mimo Plán, což tvoří plné 2/3 (téměř 68%) návrhů právních předpisů bez zpracované RIA. Z tohoto počtu:  byl Úřad vlády v r. 2013 požádán o udělení výjimky z povinnosti vypracovat hodnocení dopadů regulace celkem ve 41 případech. Z toho 37 žádostí bylo vyřízeno kladně, ve 4 případech byla výjimka udělena pouze z variantního řešení, nikoliv z celkového provedení RIA, tzn., že zpracovatel měl provést minimálně alespoň konzultace s dotčenými subjekty a vyhodnotit náklady a přínosy u realizované varianty. V 18 případech byly důvodem pro udělení výjimky změny technického charakteru, ve 2 případech se jednalo o předpisy představující legislativně technické úpravy navazující na zákony obsahující hlavní věcnou úpravu, ke které již byla provedena RIA, a ve 3 případech se jednalo o čistou implementaci práva EU, kde není dána možnost diskrece a současně návrh implementačního předpisu nejde nad rámec požadavků práva EU. Ve 4 případech byla výjimka zcela zamítnuta jako neodůvodněná.  u zbývajících 13 návrhů právních předpisů nebyla zpracována RIA v rozporu s Obecnými zásadami, jelikož předkladateli nebyla udělena žádná výjimka. 3 Pozn.: Do celkového počtu zpracovaných stanovisek nebyly započteny opakovaně předložené návrhy v průběhu roku 2013, ke kterým bylo již zpracováno stanovisko Komise RIA a u kterých došlo v průběhu roku pouze k výměně a opětovnému předložení návrhu materiálu z důvodu změny na pozici předkládajícího člena vlády bez obsahové změny. Tato situace nastala v r. 2013 u 11 návrhů. 13 Tabulka č. 1: Důvody pro nezpracování RIA u vládních návrhů právních předpisů předložených v r. 2013 Vládní předpisy zpracované bez RIA Počet Na základě řádné výjimky 37 Na základě usnesení vlády v rámci schvalování Plánu 24 Bez řádné výjimky 13 Celkem 74 Tabulka č. 2: Celkový přehled projednávaných návrhů právních předpisů v ČR v r. 2013 Popis Počet Vládní návrhy právních předpisů se zpracovanou RIA 102 Z toho vládní návrhy se zpracovanou RIA posuzované Komisí RIA v r. 2013 69 Z toho vládní návrhy právních předpisů bez zpracované RIA 74 Vládní návrhy právních předpisů za rok 2013 celkem 176 Počet návrhů předložených na půdě Parlamentu ČR (bez RIA) 91 Počet návrhů právních předpisů předložených v ČR v 2013 celkem 267 14 Graf č. 1: Podíl jednotlivých resortů na celkovém počtu předložených vládních návrhů právních předpisů v r. 2013 (celkově návrhy s RIA i bez RIA) Graf č. 2: Počet zákonů za jednotlivé předkladatele celkově a v poměru s návrhy se zpracovanou RIA a z toho následně posuzovaných Komisí RIA v r. 2013 MD 6 MF 25 MK 2 MMR 12 MO 17 MPO 21 MPSV 13 MSp 13 MŠMT 2 MV 23 MZd 14 MZe 14 MŽP 9 NBÚ 1 SÚJB 1 PV (RVVI) 2 MLR 1 Počet vládních návrhů právních předpisů celkem v r. 2013 : 176 MD MF MK MMR MO MPO MPSV MSp MŠMT MV MZd MZe 6 25 2 12 17 21 13 13 2 23 14 14 9 1 1 2 1 4 13 2 9 10 11 8 7 2 12 7 8 5 1 0 2 1 3 10 2 6 7 5 4 6 1 9 4 4 5 1 0 1 1 0 5 10 15 20 25 30 Počet návrhů právních předpisů celkem Z toho návrhy předložené s RIA Počet návrhů předpisů s RIA projednaných v Komisi 15 Z celkového počtu 69 projednaných návrhů právních předpisů Komise RIA doporučila ke schválení 63 závěrečných zpráv RIA. Z tohoto počtu 18 návrhů doporučila při prvním projednání bez dalších připomínek, 36 návrhů doporučila po částečném doplnění závěrečných zpráv RIA a v 9 případech vydala Komise RIA své doporučující stanovisko na základě opětovného posouzení zásadně dopracovaných závěrečných zpráv RIA. Pouze v 6 případech Komise RIA vyslovila negativní stanovisko k předloženému hodnocení dopadů regulace a v těchto případech nedoporučila návrh s předloženou závěrečnou zprávou RIA k dalšímu projednávání Vládou ČR. Z tohoto počtu byl v 1 případě následně návrh stažen předkladatelem z legislativního procesu, 3 návrhy nebyly zařazeny na jednání vlády a 2 zbývající návrhy byly schváleny Vládou ČR v předložené podobě navzdory negativnímu stanovisku. Tabulka č. 3: Stanoviska Komise RIA v r. 2013 podle výsledku Negativní stanovisko Kladné stanovisko bez připomínek Kladné stanovisko po dopracování Kladné stanovisko po přepracování 6 18 36 9 Tabulka č. 4: Klasifikace stanovisek Komise RIA Kladné stanovisko bez připomínek znamená, že Komise RIA neshledala v předložené RIA žádná metodická pochybení a nedostatky, zpráva obsahuje všechny požadované části dle Obecných zásad RIA a předkládá srozumitelné, kvalitně zpracované a průkazné hodnocení dopadů k navrhovanému legislativnímu řešení. Kladné stanovisko po dopracování znamená, že komise identifikovala v Závěrečné zprávě RIA dílčí nedostatky, týkající se některých částí předloženého hodnocení dopadů, které neovlivňují celkovou kvalitu a průkaznost předloženého hodnocení dopadů k navrhovanému legislativnímu řešení. Pro účely úplnosti doprovodného hodnocení dopadů, které má sloužit k informovanému rozhodování vlády o předloženém návrhu, však shledala Komise RIA dopracování závěrečné zprávy RIA za potřebné. Obvykle to znamenalo, že Komise RIA požadovala předložení doplněné závěrečné zprávy RIA pro vydání kladného stanoviska. Kladné stanovisko po přepracování znamená, že Komise RIA v předložené RIA shledala metodické nedostatky a nekonzistentnosti v odůvodnění a prezentaci hodnocení dopadů k předloženému návrhu legislativního řešení. Obecně znamenalo, že pro jednotlivá tvrzení chyběly konkrétní argumenty, ve zprávě absentovaly celé mandatorní části RIA, např. způsob provedení a vypořádání konzultací s dotčenými subjekty, prezentace metodiky a zdrojů dat, o které se opíralo provedené hodnocení dopadů, absence popisu a vyhodnocení jiných proveditelných variant řešení a jejich srovnání pro doporučení preferované varianty, tj. legislativního řešení apod. Zpravidla v takových případech došlo k dopracování závěrečné zprávy RIA předkladatelem a jejímu opětovnému předložení, resp. projednání v Komisi RIA před vydáním revidovaného doporučujícího stanoviska. Negativní stanovisko znamená, že Komise RIA identifikovala závažné nedostatky v hodnocení 16 dopadů a metodice jejího zpracování a předkladatel nepředložil revidovanou závěrečnou zprávu RIA nebo způsob dopracování neodpovídal povaze připomínek uplatněných Komisí RIA, respektive předkladatel nevypořádal všechny zásadní připomínky uplatněné k obsahovým a metodickým požadavkům zpracované RIA. V členění návrhů stanovisek podle jednotlivých předkladatelů lze podíl jednotlivých stanovisek prezentovat následovně. Tabulka č. 5: Počty návrhů právních předpisů s RIA, žádostí o výjimky a stanoviska Komise RIA dle výsledku, včetně procentuálního vyjádření Předkladatel Počty návrhů právních předpisů celkem Počty udělených /příp. neudělených výjimek v r. 2013 z povinnosti vypracovat RIA4 Počty návrhů předložených s RIA (počet a vyjádření v % 5 ) z toho projednaných v Komisi RIA s negativním stanoviskem (celkově a v %6 ) s kladným stanoviskem (celkově a v %6 ) bez připomínek po dopracování po přepracování MD 6 1/0 4 (67%) 3 0 1 (33%) 2 (67%) 0 MF 25 5/1 13 (48%) 10 1 (10%) 2 (20%) 6 (60%) 1 (10%) MK 2 1/0 2 (100%) 2 0 0 2 (100%) 0 MMR 12 2/1 9 75%) 6 1 (17%) 1 (17%) 2 (33%) 2 (33%) MO 17 4/0 10 (59%) 7 0 0 6 (86%) 1 (14%) MPO 21 4/0 11 (52%) 5 1 (20%) 3 (60%) 0 1 (20%) MPSV 13 4/0 8 (62%) 4 0 2 (50%) 1 (25%) 1 (25%) MSp 13 2/0 7 (54%) 6 1 (17%) 1 (17%) 3 (50%) 1 (17%) MŠMT 2 0 2 (100%) 1 1 (100%) 0 0 0 MV 23 5/1 12 (52%) 9 1 (11%) 3 (33%) 4 (44%) 1 (11%) MZd 14 4/1 7 (50%) 4 0 3 (75%) 1 (25%) 0 MZe 14 0 8 (57%) 4 0 1 (25%) 2 (50%) 1 (25%) MZV 0 1/0 0 0 0 0 0 0 MŽP 9 3/0 5 (56%) 5 0 1 (20%) 4 (80%) 0 ČTÚ 0 1/0 0 0 0 0 0 0 MLR 1 0 1 (100%) 1 0 0 1 (100%) 0 NBÚ 1 0 1 (100%) 1 0 0 1 (100%) 0 PV - RVVI 2 0 2 (100%) 1 0 0 1 (100%) 0 SÚJB 1 0 0 0 0 0 0 0 Celkem 176 41 (37/4) 102 (58%) 69 6 (8,7%) 18 (26,1%) 36 (52,2%) 9 (13%) 4 Ve 4 případech nebylo žádosti o udělení výjimky v r. 2013 vyhověno, za rok 2013 bylo podáno celkově 41 žádostí o výjimku. 5 Procentuální vyjádření vztaženo k celkovému počtu návrhů právních předpisů předložených resortem v kalendářním roce. 6 Při nízkém celkovém počtu návrhů přidělených k projednání v Komisi RIA může být procentuální podíl výsledných stanovisek pro jednotlivé resorty zavádějící, větší vypovídací hodnotu má procentní vyjádření tedy především u těch resortů, u kterých bylo projednáno alespoň 3 a více návrhů právních předpisů v Komisi RIA (viz 5. sloupec tabulky výše). 17 Graf č. 3: Podíl jednotlivých stanovisek Komise RIA za rok 2013 dle závěrečných doporučení Z celkového počtu posuzovaných závěrečných zpráv RIA Komisí RIA byla pouze zhruba čtvrtina (tj. 26,1 %) předložena v akceptovatelné podobě, tj. bez dalších připomínek. Zbývající návrhy právních předpisů, tj. téměř 74 % závěrečných zpráv RIA, byly vráceny Komisí RIA k dopracování nebo přepracování. Z tohoto počtu necelých 9 % návrhů právních předpisů (konkrétně 6 z 69) nebylo na základě výchozího stanoviska nebo po případném dopracování či přepracování závěrečné zprávy RIA doporučeno vládě ke schválení. Konkrétní výčet a charakteristiku hlavních výhrad obsahuje rámeček níže: 1. Návrh zákona o řídicím a kontrolním systému veřejné správy: Komise RIA ani po přepracování závěrečné zprávy nenašla jasný popis stávajícího stavu z hlediska nikoliv legislativního, ale zejména funkčního, a to především s ohledem na to, jaké změny předložený návrh přinese. 2. Návrh zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje: Závěrečná zpráva RIA sice dle stanoviska Komise RIA odpovídala struktuře stanovené Obecnými zásadami, nicméně v nejdůležitější části byla pojata velmi formálně a zabývala se pouze legislativně technickým řešením problému. 3. Návrh věcného záměru zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony: Komise RIA doporučila vrátit dokument s požadavkem na zpracování hodnocení dopadů regulace v plném rozsahu a důsledně podle požadavků metodiky hodnocení uvedené v Obecných zásadách, včetně kvalitního zpracování analýzy nákladů a přínosů. Přepracovaná závěrečná zpráva RIA nebyla předložena. 4. Návrh věcného záměru zákona o zajištění právní pomoci: Komise RIA konstatovala, že závěrečná zpráva RIA je velice nekonkrétní a nijak nevysvětluje, proč se navrhovaná úprava nemá týkat trestního řízení, kde je poskytování právní pomoci podstatně významnější, než v civilních věcech, 8,7% (6 z 69) 26,1% (18 z 69) 52,2% (36 z 69) 13,0% (9 z 69) Počet negativních v % Počet kladných v % Počet kladných po dopracování v % Počet kladných po přepracování v % 18 kterých se nová úprava týkat má. Poskytovala pouze velice útržkovitý obraz o fungování poskytování právní pomoci v dotčené oblasti. 5. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů: Komise RIA konstatovala, že předkladatel použil standardní postup při hodnocení dopadů regulace podle Obecných zásad, ale že pominul zásadně nesouhlasné stanovisko hlavních dotčených subjektů regulovaného procesu a Komise RIA v tomto smyslu postrádala konzultace s dotčenými subjekty, které poukazovaly na nutnost komplexního řešení v rámci novely zákona o vysokých školách, neboť dopady navrhované úpravy se týkaly širších vztahů v akademickém prostředí, což nebylo do provedeného hodnocení zahrnuto. Přes nesouhlasné stanovisko Komise RIA, vláda návrh schválila. 6. Návrh zákona o úřednících: Komise RIA si byla vědoma, že se v daném případě jednalo o návrh zákona, který byl podroben opakované politické debatě a průběžným změnám v koncepčním zadání. Přesto nebo právě proto by bývalo žádoucí, aby závěrečná zpráva RIA tyto změny dostatečně srozumitelně popsala, zdůvodnila, respektive reflektovala v textu závěreční zprávy RIA. Předložená závěrečná zpráva RIA nereflektovala ani samotný text návrhu právního předpisu a podle definice problému v úvodu textu bylo dokonce možné dovodit, že zákon není vůbec potřeba. V textu byla uvedena řada neodůvodněných tvrzení a výroků, které nebyly v závěrečné zprávě RIA ani v dalších částech důvodové zprávy doloženy ani vysvětleny. Ve skutečnosti se nevztahovaly k popisu problému ani k dotčeným subjektům. Přes celou řadu dalších výhrad a nesouhlasné stanovisko komise RIA, vláda návrh schválila. Pozn.: Výsledky projednání všech návrhů jsou obsaženy v Příloze. Pro srovnání uvádíme poměr výsledných stanovisek Komise RIA rok 2012, tj. v prvním roce působení komise: Graf č. 4: Podíl jednotlivých stanovisek Komise RIA za rok 2012 dle závěrečných doporučení 10,9% 32,8% 45,3% 10,9% Počet negativních v % Počet kladných v % Počet kladných po dopracování v % Počet kladných po přepracování v % 19 Tabulka č. 6: Počty návrhů právních předpisů předložených s RIA a projednaných Komisí RIA dle výsledku – srovnání za rok 2012 a 2013 Předkla datel Počty návrhů předložených s RIA z toho projednaných v Komisi RIA s negativním stanoviskem s kladným stanoviskem bez připo mínek po doprac ování po přeprac ování bez připo mínek po doprac ování po přepra cování 2012 2013 2012 2013 2012 2013 2012 2012 2012 2013 2013 2013 MD 5 4 5 3 0 0 3 2 0 1 2 0 MF 13 13 13 10 0 1 2 10 1 2 6 1 MK 0 2 0 2 0 0 0 0 0 0 2 0 MMR 2 9 2 6 0 1 0 2 0 1 2 2 MO 2 10 2 7 0 0 1 1 0 0 6 1 MPO 9 11 5 5 0 1 2 1 2 3 0 1 MPSV 6 8 3 4 1 0 0 1 1 2 1 1 MSp 5 7 4 6 1 1 2 1 0 1 3 1 MŠMT 2 2 2 1 2 1 0 0 0 0 0 0 MV 8 12 6 9 1 1 2 3 0 3 4 1 MZd 12 7 10 4 1 0 4 4 1 3 1 0 MZe 9 8 5 4 0 0 2 2 1 1 2 1 MZV 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 MŽP 4 5 4 5 0 0 2 1 1 1 4 0 ČTÚ 0 0 0 0 0 0 0 0 MLR 1 1 1 1 1 0 0 0 0 0 1 0 NBÚ 1 1 1 1 0 0 1 0 0 0 1 0 PV - RVVI 0 2 0 1 0 0 1 0 PV- BIS 1 0 1 0 0 1 0 Celkem 80 102 64 69 7 6 21 29 7 18 36 9 Ve srovnání s rokem 2012 ze srovnatelného vzorku celkového počtu závěrečných zpráv RIA posuzovaných Komisí RIA (z 64 zpráv posuzovaných v r. 2012 na 69 v r. 2013) došlo v r. 2013 k poklesu celkového počtu závěrečných zpráv RIA doporučených Komisí RIA bez dalších připomínek (z cca 33% v r. 2012, tj 21 z 64, na 26% v r. 2013, tj. 18 z 69). Analogicky poměr závěrečných zpráv RIA vrácených Komisí RIA k dopracování či přepracování se zvýšil z 67 % v r. 2012 na 74 % v r. 2013. Z celkového počtu vrácených zpráv RIA v r. 2013 pak nepatrně klesl celkový počet ve finálním výsledku nedoporučených zpráv RIA (z cca 11 % v r. 2012, tj. 7 z 64, na cca 9 % v r. 2013, tj. 6 z 69). V celkovém počtu zpráv, které byly vráceny s připomínkami, se pak zvýšil jak počet závěrečných zpráv RIA vrácených k dopracování7 (z 45% na cca 52% v r. 2013, tj. z 29 zpráv v r. 2012 na 36 RIA v r. 2013), tak počet zásadnějších přepracování závěrečných zpráv RIA předkladateli (z cca 11% v r. 2012 na 13% v r. 2013, tj. ze 7 zpráv v r. 2012 na 9 zpráv v r. 2013). 7 Vysvětlení rozdílu viz Tabulka č. 4. 20 S ohledem na výše uvedené je nutné podotknout, že Komise RIA posuzovala jednotlivé předložené závěrečné zprávy RIA velmi vstřícně a její členové aktivně spolupracovali s předkladateli, v opačném případě by celkové skóre doporučených RIA bylo podstatně nižší. Nicméně některé připomínky se vyskytovaly ve stanoviscích Komise RIA opakovaně a jejich souhrn je uveden níže. 3 Obecné závěry z vyhodnocení závěrečných zpráv RIA Nejzásadnějším nedostatkem, který se následně promítá do celé struktury a obsahu závěrečné zprávy RIA, je často nedostatečná definice problému a zdůvodnění potřebnosti a účelnosti přijímat novou regulaci. Předkladatelé často argumentují zadáním úkolu vyplývajícího z Plánu nebo programového prohlášení vlády, popřípadě jiných strategických dokumentů. Nicméně i v těchto případech je potřeba poznamenat, že z těchto dokumentů většinou vyplývá pouze cíl, kterého má být dosaženo, a je tedy na předkladateli, jaké k tomu zvolí nástroje – regulace nemusí být vždy jediným možným řešením. Mezi často se opakující nedostatky předkladatelů patří dále nedostatečné rozpracování variant řešení problémů – hodnocena je tak pouze formálně varianta stávajícího stavu s předkládaným řešením. Komise RIA rovněž narážela na opakované případy nedostatečného vyhodnocování dopadů typu administrativní zátěže, a to i u předkladatelů ekonomických ministerstev, které mají mimo jiné v kompetenci otázky konkurenceschopnosti. V této oblasti navíc již v r. 2005 byla v ČR vytvořena první metodika pro měření administrativní zátěže, která plyne podnikatelům z plnění informačních povinností obsažených v právních předpisech. Problému administrativní zátěže, tj. prevence jejího vzniku a snižování stávající, je věnována značná pozornost a úsilí i na úrovni EU. Co se týče zpracování hodnocení dopadů na dotčené subjekty, předkladatelé se soustřeďují zpravidla především na kvalitativní vyhodnocování dopadů. Kvantitativní vyhodnocování nákladů spojených se zavedením navrhované regulace je spíše ojedinělé. Vyhodnocení přínosů se pak nedaří předkladatelům většinou vůbec. V některých případech nebyly řádně prováděny konzultace s představiteli dotčených subjektů nebo v případě, kdy byly provedeny, nebyly zcela vyhodnoceny a zdokumentovány jejich výsledky. Velmi často jsou závěrečné zprávy RIA poznamenány úzce rezortním přístupem s jednostranným zaměřením na cíl úpravy bez dostatečného zohlednění dopadů mimo rezort, zejména na konkurenceschopnost, podnikatelské subjekty a skupiny obyvatel (např.: cílem regulátora je zajištění bezpečnosti bez ohledu na širší dopady řešení např. na konkurenceschopnost). V roce 2013, na rozdíl od r. 2012, také žádný resort nevyužil možnosti neformální včasné konzultace rozpracované RIA s Komisí RIA před jejím oficiálním předložením za účelem vyjasnění metodických otázek a možných postupů a využitelnosti dostupných dat při provádění vyhodnocení dopadů věcných variant řešení. V průběhu roku 2013 s odkazem na časovou tíseň byla také předložena řada návrhů právních předpisů, často s velmi výraznými očekávanými dopady, u nichž s odkazem na ne zcela přesvědčivou potřebu co nejrychlejšího projednání vládou nebylo možné ani zpracovat odborné stanovisko Komise 21 RIA, natož fakticky v případě potencionálních připomínek Komise RIA tyto připomínky řádně před jednáním vlády vypořádat a závěrečnou zprávu RIA dopracovat. V těchto případech nebyl návrh do Komise RIA z výše uvedených důvodů rovněž zpravidla přikazován. Ještě závažnější se však ukázala praxe úplného obcházení Komise RIA udělováním výjimek ad hoc z procesu RIA formou usnesení vlády v rámci projednávání souvisejících strategických dokumentů, na základě jejichž schválení jsou následně rozpracovávány příslušné návrhy právních předpisů. Na druhou stranu, účinnou podporou zvyšování kvality prováděných RIA byl mj. vstřícný přístup zaměstnanců oddělení RIA, kteří průběžně konzultovali dle zájmu předkladatelů pracovní verze závěrečných zpráv RIA. 4 Doporučení Komise RIA Na základě výsledků projednaných závěrečných zpráv RIA Komise RIA předkládá níže uvedená doporučení pro zlepšení procesu hodnocení dopadů regulace. Komise RIA představila již v r. 2012 celkově deset doporučení na zlepšení obsahové kvality i procesu tvorby závěrečných zpráv RIA, z nichž se pouze jedno podařilo skutečně naplnit (viz opatření č. 4.9 dále), u ostatních je tedy Komisí RIA pouze zhodnocen dosavadní pokrok či popis změn v naplňování daných doporučení. 4.1 Doporučení: Definice problému je základním východiskem v metodice RIA Tato část obvykle zpracovatelům činí nejmenší problémy a je většinou nejlépe zpracovanou částí závěrečné zprávy RIA. Navzdory tomu u problematických návrhů typicky špatně definovaný problém znamená, že zpracovatel pouze formálně uvedl, že hlavním problémem je, že je zákon již zařazen do Plánu apod. Je nutné věnovat pozornost srozumitelnému a věcnému, nikoliv formálnímu popisu problému, který je základním východiskem metodiky RIA. Opakovaně se však objevuje problém, který spočívá v tom, že předkladatelé nedostatečně využívají kvantifikovaná data při vymezení rozsahu a povahy problému (např. uvedení počtu nebo procentuálního vyjádření případů, ve kterých se problém vyskytuje). Analýza budoucích dopadů bez správného uchopení a analýzy problému není možná. Proto je nezbytné věnovat pozornost i množstevní stránce definice problému, která poskytne konkrétnější představu o jeho rozsahu. Řádné provedení kvantifikované analýzy a následné zobecnění zjištěných dat poskytne zákonodárci větší představu o vymezení rozsahu problému, četnosti jednotlivých dopadů a pravděpodobnosti výskytu případných důsledků řešení. Dostupnými materiály mohou být statistické údaje ČSÚ či jiných zdrojů, informace získané od zainteresovaných stran (konzultace, kulaté stoly, konference apod.), zprávy odborníků a vědeckých týmů, odborné vědecké a vysokoškolské práce, na úrovni EU pak Zelené knihy, monitorovací či hodnotící zprávy z předcházejících či obdobných programů, studie evropských agentur atd. Ze závěrečné zprávy RIA musí být jasný účel připravované legislativy a popis očekávané změny chování subjektů, na které legislativa bude dopadat. Regulace vždy mění chování definovaných skupin subjektů a tato změna chování musí být popsána. Pokud budoucí legislativa má měnit chování a to ve smyslu, že něco umožňuje či zakazuje, očekávaná změna musí být kvantifikována jak z hlediska přínosů, tak i z hlediska předpokládaných nákladů. Tímto způsobem vyhodnocená plánovaná změna musí být vždy součástí závěrečné zprávy RIA. Při zpracování přehledu dopadů, stejně jako následně při zpracování závěrečné zprávy RIA, je nutné se vyvarovat pouhé formální definici problému (viz odůvodnění typu 22 „je potřeba ujednotit právní úpravu“), či uvedení pouhého výčtu oblastí, kde údajně problém existuje, aniž by byl problém jakkoliv popsán na základě kvalitativních či statistických údajů. V případě přehledu dopadů nelze bez věcného popisu problému kvalifikovaně stanovit, zda má, respektive nemá být RIA provedena, současně je nutné se vyvarovat záměně popisu problému s popisem cíle předpokládané budoucí regulace. Mechanismus fungování budoucí legislativy by měl být z popisu žádoucího stavu jasně pochopitelný. Na tomto základě lze přistoupit i k lepšímu vyhodnocení fungování regulace v praxi. Věcný popis problému a predikce dopadů neřešení existující situace je základem pro stanovení dopadů „nulté varianty“ a následně východiskem pro stanovení věcných variant řešení na základě stanovení cílových hodnot očekávané změny či výsledného stavu po implementaci opatření. Kvalitně zpracovaný popis problému lze následně v rámci závěrečné zprávy akceptovat i jako popis „nulté varianty“. V uplynulém roce byly definice problému vypracovány v dobré kvalitě zejména u návrhů předpisů v oblasti vojenství, zemědělství, spravedlnosti, zdravotnictví, poměrně dobré definice problému byly předloženy v oblasti financí, průmyslu, kultury, práce a sociálních věcí a vnitra. Návrhy s dobrou úrovní definice problému byly předloženy např. v případě návrhu zákona o válečných veteránech, návrhu zákona o služebním platu vojáků z povolání, návrhu insolvenčního zákona, návrhu zákona o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském, návrhu zákona o veřejném zdravotním pojištění nebo návrhu zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině. Naopak jako příklady, kde předkladatel nepředložil definici problému v dostatečné kvalitě, lze uvést návrh věcného záměru zákona o podpoře cestovního ruchu, dále věcný záměr horního zákona, návrh nařízení vlády o podmínkách pro věcné nebo finanční ocenění mimořádných výsledků výzkumu, novela zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací a návrh tzv. služebního zákona. 4.2 Doporučení: Věnovat pozornost pečlivému vyplnění přehledu dopadů k navrhovanému právnímu předpisu Přehled dopadů je zpracováván jako základní zdůvodnění pro rozhodnutí o nutnosti zpracování RIA, který je předkládán k nezávislému posouzení členům Komise RIA. Vypracování přehledu dopadů se stalo již standardní součástí legislativního procesu v rámci přípravy Plánu, nikoli však v případech předkládání žádostí o výjimku z provedení RIA u návrhů právních předpisů předkládaných mimo Plán. Objevují se případy, kdy jsou žádosti o výjimku z vypracování RIA předkládány bez přiloženého přehledu dopadů, což komisi nedává možnost řádného posouzení, zda v uvedeném případě má být RIA vypracována, či nikoliv, a žádosti nemůže být vyhověno. . Je proto vždy nutné přistoupit k věcné analýze problému, bez něhož ani správné rozpracování popisu problému v přehledu dopadů není možné. Pokud zpracování RIA není z pohledu předkladatele odůvodněné, je nutné tuto skutečnost dostatečně srozumitelně popsat a zdůvodnit v přehledu dopadů i z pohledu nezainteresovaného čtenáře, a to jak při přípravě podkladů pro Plán, tak i v případě zasílání žádosti o výjimku z provedení RIA u návrhů právních předpisů předkládaných mimo Plán. Přehledy dopadů by měly být za tímto účelem vždy připravovány ve spolupráci legislativních a věcně příslušných útvarů. 23 4.3 Doporučení: Hodnocení dopadů regulace představuje celý proces přípravy, vzniku a následného procesu schvalování návrhu právního předpisu, nikoli pouze zpracování závěrečné zprávy RIA Proces hodnocení dopadů regulace představuje komplexní proces. OECD definuje RIA jako soustavu metod směřujících k systematickému hodnocení negativních a pozitivních dopadů variant navrhované regulace (tzv. RIA ex-ante) či existující regulace (RIA ex-post). V České republice je vyžadováno provedení RIA před rozhodnutím o legislativním způsobu řešení problému. RIA zdaleka tedy nepředstavuje jen výsledný dokument (věcný záměr zákona, respektive závěrečnou zprávu RIA apod.), většina zpracovatelů RIA však takto omezeně RIA pojímá - snaží se pouze formálně naplnit požadavky dané Legislativními pravidly vlády a často zpracovávají závěrečnou zprávu RIA až před rozesláním materiálu do připomínkového řízení, tedy až po sepsání návrhu právního předpisu. RIA ve skutečnosti představuje celý proces vzniku regulace od identifikace problému, přes specifikaci možných variant řešení, posouzení jejich dopadů i při využití zpětné vazby z konzultací s dotčenými subjekty. Z tohoto pohledu lze do procesu RIA zahrnout i zpracování nelegislativních materiálů v podobě koncepcí a strategií předkládaných vládě, které ale v návrhu řešení předurčují podobu následných věcných legislativních řešení. Závěrečná zpráva RIA je z tohoto pohledu jen výsledným analytickým dokumentem shrnujícím výsledky celého předchozího procesu ve fázi, kdy je návrh právního předpisu předkládán vládě k posouzení a schválení. 4.4 Doporučení: Zpracování hodnocení dopadů regulace vyžaduje dostupnost relevantních dat a podkladových analýz, jejichž příprava může vyžadovat dodatečný čas, který je potřeba zohlednit při plánování harmonogramu zpracování návrhu Zpracování plnohodnotné RIA zpravidla vyžaduje kvalitní podkladové analýzy a data. V řadě případů takové analýzy není schopen realizovat resort vlastními odbornými silami. Analýza dat a současného stavu jsou nezbytné nejen pro samotné zpracování RIA, ale mají dopad na samotnou kvalitu související právní úpravy. Na druhou stranu resorty velmi často disponují různými daty a analýzami zpracovávanými vlastními odbory či resortními výzkumnými ústavy, ale neumí či nemají zájem na tom, aby tato data byla při zpracování RIA plně využita. Častým problémem je také absence odpovídajícího mezinárodního srovnání (v rámci EU, OECD, či alespoň geograficky nejbližších sousedních zemí apod.). Pro tyto účely je možno alespoň v některých případech využít zpracovaných hodnocení dopadů (impact assessments) Evropskou komisí, která zpracovává dopadovou studii ke každému návrhu právního aktu. Doporučuje se proto, aby si resorty včas, v případech, kdy je příprava nového právního předpisu dlouhodobě plánována a resort si je vědom absence disponibilních dat pro věcný a detailní popis problému a vyhodnocení dopadů variantního posouzení, externě zadávaly zpracování těchto podkladů. 4.5 Doporučení: Je nutné se vyvarovat formální definice variant Přezkum závěrečných zpráv RIA zpracovávaných v uplynulém období ukazuje, že zatímco tzv. nulová varianta je zpravidla zpracována na základní úrovni relativně adekvátně, je přesto poznamenána 24 formalismem, kdy je zpravidla postavena jako volba „nepřijmout“ navržený právní předpis a tím zároveň hned v úvodu negována, což naznačuje, že řešení není nestranné. Dalším problémem je často jen velmi povrchní zpracování, kdy v zásadě není jasné, co nulová varianta obnáší. Pro vhodný popis nulové varianty je přitom možné využít věcně zpracovaný a detailními daty podložený popis problému a v příslušné části na něj pouze odkázat. Při stanovování variant je nutné se vyvarovat formální definici variant (např. navržení varianty typu „novelizace stávajícího zákona“ oproti variantě „zcela nový zákon“) namísto uvedení zvažovaných věcných variant řešení problému (popis řešení způsobem „A = 1. varianta“, či způsobem „B = 2. varianta“) bez ohledu na to, jakou formou toto řešení bude následně navrženo, tj. zda částečnou novelizací, či zcela novým návrhem právního předpisu. Formální tvorba nepřijatelných či neracionálních variant („přijmout/ nepřijmout“) bez toho, aby nějakým srozumitelným způsobem popsaly věcnou podstatu řešení, nebo způsobem postrádajícím určitý konkrétní věcný popis problému a pouze pro účely, aby byly vzápětí zamítnuty, není podstatou RIA. Smyslem návrhu variant v rámci RIA je představení zvažovaných věcných variant řešení, nikoliv schematické zdůvodnění potřeby implementace doporučené varianty řešení variantou navrhovaného právního předpisu oproti nulové variantě („nedělat nic“). Je vždy nutno zvážit a vyhodnotit varianty neregulatorních řešení (např. formou samoregulace, informační kampaně apod.) a jejich proveditelnosti. K jednomu návrhu právního předpisu tak může být zpracováno několik „dílčích RIA“ s variantami, a to v závislosti na rozsahu řešených věcných problémů rozpracovaných v závěrečné zprávě RIA. Je nutné mít na paměti, že varianty řešení se odvíjí vždy od předem stanovených cílů, které mají objektivně nastavená měřítka jejich plnění (nejlépe kvantitativně, nebo alespoň kvalitativně), jichž lze později využít při přezkumu účinnosti dané právní normy v praxi (viz také bod 4.6 níže). 4.6 Doporučení: Věnovat pozornost přezkumu účinnosti regulace Posuzované RIA obsahují pouze formální informaci o plánovaném přezkumu navrhované regulace s odkazem na kompetenční zákon. Tato část RIA musí být zpracovávána v závěrečných zprávách RIA tak, aby bylo zřejmé, na základě jakých ukazatelů bude v budoucnosti posuzována účinnost navrhované regulace a v neposlední řadě musí být stanoven termín tohoto přezkumu. Tudíž závěrečná zpráva RIA by vždy měla obsahovat alespoň stručný návrh ukazatelů, které by se měly k přezkumu účinnosti použít. Kritéria přezkumu by se měla odvíjet od nastavení kvantifikovatelných indikátorů propojených s cíli (plánovaných cílových hodnot), kterými je charakterizován cílový stav připravovaného návrhu právního předpisu). V této souvislosti je potřeba upozornit i na další předpoklad pro efektivní přezkum účinnosti právních předpisů, a to provedení nezbytné aktualizace popisu a kvantifikace očekávaných dopadů, pokud byly pozměňovacími návrhy k vládním návrhům zákonů v rámci legislativního procesu v Parlamentu ČR změněny, a to resortem či resorty zastupujícími vládu jako předkladatele, které budou odpovědny za následnou implementaci budoucího schváleného právního předpisu. Jedná se o případné úpravy cílových hodnot a dále změn v očekávaném rozsahu a velikosti dopadů i ve vztahu k (případně) novým dotčeným subjektům. Tyto parametry by po úpravě měly sloužit jako výchozí vstupní hodnoty pro přezkum dosažených změn a měřitelných hodnot v rámci resortem zvoleného procesu přezkumu 25 účinnosti. Obecně by resorty měly většinu již dříve zavedených regulací systematicky podrobovat přezkumu účinnosti, přičemž bez pečlivě nastavených ukazatelů je smysluplný přezkum účinnosti v podstatě vyloučen. 4.7 Doporučení: Věnovat pozornost pečlivému vyhodnocení konzultací v závěrečné zprávě RIA Správná analýza problému a identifikace dotčených subjektů podle zvažovaných variant řešení je předpokladem pro včasné a cílené konzultace. Konzultace s dotčenými subjekty (i potenciálně) jsou vždy nedílnou součástí procesu RIA. Proces těchto konzultací musí být dostatečně zdokumentován, aby bylo zřejmé, které dotčené subjekty byly konzultovány, jaké byly jejich výhrady k navrženým variantám. Přinejmenším jedno kolo konzultací musí proběhnout k navrženým variantám, u nichž by subjekty oslovené v procesu konzultací měly mít možnost se vyjádřit k navrženým variantám a z vyhodnocení těchto konzultací musí být zřejmé, zda byly jejich připomínky akceptovány, případně uvést věcné důvody, proč nebyly. Cílem konzultací, respektive připomínkového řízení není odstranit všechny možné rozpory, ale vypořádat a odlišit ty připomínky, které jsou motivovány úzkým skupinovým zájmem a nepřispívají k výsledné kvalitě regulace. Např. při konzultaci profesních sdružení je třeba vždy rozlišit, kdy připomínka směřuje ke zvýšení celkové kvality předkládané regulace a kdy je jde jen o partikulárně formulovaný zájem sdružení, který má kupř. přinést konkurenční výhodu. U meziresortních připomínkových řízení lze očekávat, že zástupci orgánů státní správy stěží budou vyjadřovat otevřenou podporu krokům směřujícím k omezení jejich diskrece či zvýšení efektivity na úkor jejich pracovního postavení a s tímto vědomím je nutné přistupovat k vypořádání takovýchto připomínek. V rámci posuzování kvality zpracovaných závěrečných zpráv RIA se nadále ukazuje, že z hlediska přehledu oslovených subjektů jsou prováděné konzultace zpravidla nedostačující. Jedním z důvodů je fakt, že přehled subjektů je buď neúplný, tzn. v porovnání s očekávaným počtem a povahou skupin dotčených subjektů bylo k faktické konzultaci osloveno subjektů podstatně méně, případně je zpracovatel uvedl v tak agregované podobě, že vlastně není jasné, koho jednotlivě oslovil a s jakým výsledkem. Nejzávaznější typickou chybou je pak skutečnost, pokud zpracovatel v závěrečné zprávě RIA vůbec neuvedl, jak s připomínkami naložil, popř. pouze uvedl, že se jimi zabýval a zapracoval bez dalšího rozvedení. Je proto nutné se vždy zaměřit na pečlivou identifikaci dotčených subjektů a výběr jejich reprezentativních zástupců, na popis způsobu konzultace dotčených subjektů včetně vyjádření jejich postoje k navrhovaným variantám řešení a na skutečnost, jak konzultace ovlivnily navrhovaná řešení. Okruh dotčených subjektů se může lišit i podle navržených variant řešení (!). Pokud určité řešení, které bylo ze strany zájmových stran v konzultacích navrhováno, nemohlo být do věcného řešení zapracováno, je vždy potřeba vysvětlit důvody. Jedná se mj. o vysvětlení a upozornění na věcné problémy a negativní dopady za účelem informování zákonodárců, pokud by daná témata a návrhy řešení byla opětovně vracena jako pozměňovací návrhy v rámci legislativního procesu v Parlamentu ČR. Dopady na dotčené subjekty musí být vždy vyhodnoceny v kontextu všech navržených variant vzájemně srovnatelným způsobem a shodnými kritérii, a to ve smyslu jak očekávaných přínosů, tak i negativních dopadů. Rozsah i přínos těchto dopadů se pak může měnit u dotčených subjektů i podle jednotlivých variant. 26 4.8 Doporučení: Zpracování RIA je nutné provádět i u transpozičních norem, vždy pak v případě transpozice směrnic s možností diskrece jako prevence proti přidávání nadbytečných ustanovení nad rámec požadavků legislativy EU (viz gold-plating) Na hodnocení dopadů je třeba se zaměřit již v průběhu legislativního procesu na úrovni pracovních orgánů Rady EU. Cílem by mělo být průběžně vyhodnocovat možné ekonomické, sociální, společenské a environmentální dopady návrhů legislativních aktů EU na ČR tak, aby uvedené hodnocení bylo s postupem konkretizace projednávaných návrhů promítnuto do přijímání národních pozic a díky tomu usilovat o ovlivňování návrhu již ve fázi přípravy na úrovni EU. Resorty by se měly zaměřit již ve fázi přípravy a projednávání rámcových pozic v rámci ČR na přípravu a průběžnou aktualizaci hodnocení dopadů připravovaného návrhu v souladu s vývojem negociačního procesu. Hodnocení může být také využito pro stanovení negociační strategie a následně ke zdůvodnění výběru varianty implementace do právního řádu ČR. U transpozičních norem opakovaně dochází ke špatné aplikaci metodiky RIA. I když je v některých případech diskrece na národní úrovni minimální, není ve skutečnosti možné obecně tento argument používat ve prospěch toho, proč RIA nemá být nezpracována. Návrh transpozice směrnic by měl být připravován a posuzován v souladu s metodikou RIA s ohledem na skutečnost, že směrnice zpravidla určuje jen cíl, který má členský stát sledovat, jinak ponechává prostor pro hledání řešení na národní úrovni. RIA v případě transpozičních norem není nástrojem pro zdůvodnění nutnosti transpozice (nulová varianta vs. navrhovaný předpis), ale nástrojem pro:  vyjasnění skutečné minimální úrovně požadované harmonizace,  hledání vhodného konkrétního způsobu implementace harmonizačních opatření do tuzemského práva a  vyčíslení dopadů jednotlivých harmonizačních alternativ na dotčené subjekty. Jedná se rovněž o vhodnou příležitost k vyčíslení nákladů, které transpozicí nastanou, oproti stávajícímu stavu obecně. RIA se v takovém případě má zaměřit na charakteristiku a popis dopadů změn, pokud transpoziční předpis přináší nová pravidla a povinnosti, nebo mění dosud platná pravidla na národní úrovni. Smyslem je podat vysvětlení, zda transponovaná norma zavádí přísnější pravidla, než jsou zakotvena v národním právním řádu, a pokud jsou pravidla a povinnosti vyplývající z implementovaného předpisu pod úrovní současných požadavků v právním řádu, zvláště pečlivě zdůvodnit, proč je na národní úrovni navrhováno zachování pravidel nad rámec požadavků legislativy EU. Vodítkem by vždy měla být předem stanovená minimální úroveň implementace. Tento přístup by měl být zohledněn již při přípravě přehledu dopadů ve fázi přípravy Plánu. . Tyto shodné principy a jejich respektování při transpozici jsou již současně zakotveny v Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, schválených usnesením vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304 a změněných usnesením vlády ze dne 26. října 2009 č. 1344, a to především v čl. 20 a 20a. 27 4.9 Doporučení: Předkladatelé by k navrhovanému řešení, které je zdůvodněno v závěrečné zprávě RIA, měli předkládat 1-2 stránkové shrnutí s přehlednou prezentací klíčových údajů, dat a zdůvodnění. – SPLNĚNO K tomu, aby prezentace hlavních principů a ukazatelů dopadů navrhované regulace sloužila objektivnímu a informovanému rozhodování na úrovni Vlády ČR i Parlamentu ČR, bylo jedním z dlouhodobých doporučení členů Komise RIA, potvrzené i jako doporučení ve Zprávě o účinnosti Obecných zásad RIA vzatých vládou na vědomí dne 16. října 2013 usnesením vlády č. 774, opatřovat závěrečné zprávy RIA shrnutími prezentací klíčových údajů z provedené RIA. Cílem těchto shrnutí ve formě stručného, ale strukturovaného formuláře na úvod závěrečné zprávy RIA, je umožnit rychlou orientaci a prezentaci klíčových ukazatelů a závěrů, které závěrečná zpráva RIA přináší. Toto doporučení odráží praxi prezentace klíčových ukazatelů z hodnocení dopadů prezentovaných ve výsledných zprávách např. ve Velké Británii. Vláda ČR výše uvedené doporučení schválila v rámci novely Obecných zásad přijaté usnesením vlády ze dne 8. ledna 2014 č. 26. Z novely Obecných zásad vyplývá pro předkladatele návrhů zákonů před předložením vládě povinnost připojit k závěrečné zprávě RIA krycí list, který obsahuje stručné shrnutí navrhované varianty řešení. Jedná se o 1-2 stránkové shrnutí klíčových ukazatelů a charakteristiky agregovaných dopadů navrhovaného zákona (včetně předpokládaného termínu nabytí účinnosti), přičemž účinnost tohoto opatření je stanovena od 1. února 2014. Toto shrnutí má sloužit ke snadnější orientaci v textu zpracované RIA k předkládanému návrhu zákona. 4.10 Doporučení: Gestoři mohou využívat možnost dobrovolných konzultací Komise RIA k metodickým otázkám zpracování hodnocení dopadů k připravovaným právním předpisům ve fázi jejich zpracování, nejlépe ve fázi před rozesláním do meziresortního připomínkového řízení. Komisi RIA byly opakovaně předkládány předlohy, z nichž je na první pohled zjevné, že závěrečná zpráva RIA byla vytvořena ex post až poté, co byl zpracován celý návrh právního předpisu. Pokud Komise RIA v závěrečné zprávě RIA odhalí závažné nedostatky, mající dopad na obsah návrhu právního předpisu, předkladatel již zpravidla není schopen na výhrady Komise RIA adekvátně v této fázi legislativního procesu reagovat, jelikož by musel přinejmenším opakovat meziresortní připomínkové řízení. Komise upozorňuje na to, že "provádění" RIA toliko formálně a ex post popírá smysl celého opatření a představuje „mrhání“ zdroji a zbytečnou administrativní zátěž pro úřady, od níž však nelze očekávat reálné přínosy v podobě přijímání kvalitnějších, či alespoň méně „škodlivých“ právních předpisů. Statut Legislativní rady vlády stanovuje, že Komise RIA je oprávněna provádět konzultace RIA v průběhu jejího zpracování ministerstvy. Tato praxe se v průběhu roku 2012 osvědčila jako vhodný nástroj pro vyjasnění metodických a procesních nejasností zpracování RIA. Současně je předpoklad, že u průběžně „konzultovaných“ závěrečných zpráv RIA nebude závěrečná zpráva RIA následně vykazovat závažné nedostatky v rámci řádného projednávání návrhu právního předpisu Komisí RIA před předložením vládě. Velmi úspěšným příkladem z r. 2012 byla konzultace závěrečné zprávy RIA k věcnému návrhu zákona o kybernetické bezpečnosti, která byla následně využita i při přípravě návrhu zákona o kybernetické 28 bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti) v r. 2013. Resorty této možnosti ale v průběhu roku 2013 nevyužívaly. Přitom včasná konzultace a vyjasnění hlavních principiálních i metodických otázek směřujících k definici problémů, nastavení cílů, posouzení variant řešení a jejich vyhodnocení by pomohla včas vyjasnit nejzákladnější otázky a možné chyby mající dopad nejen na kvalitu zpracované RIA, ale především na samotnou věcnou a obsahovou kvalitu návrhů právních předpisů. Tímto postupem by se mohlo eliminovat formální provádění RIA, kdy provedení RIA nemá vliv na výslednou podobu návrhu právního předpisu, jelikož se zpravidla zpracovává až po sepsání návrhu právního předpisu. Komise proto vyzývá resorty, aby ještě před tím, než předkladatel plánuje rozeslat svůj legislativní návrh do meziresortního připomínkového řízení, využívala ve větší míře možnosti konzultací s Komisí RIA. Takový postup by velmi pravděpodobně zvýšil účinnost metody RIA, a byl by konsistentní s praxí, která je uplatňována Evropskou komisí při tvorbě právních předpisů EU. 4.11 Doporučení: Vytvořit systém vzdělávání k problematice RIA Na základě zkušeností Komise RIA, s ohledem na kvalitu předkládaných RIA a množství často se opakujících chyb je potřeba podpořit vytvoření uceleného systému vzdělávání v této oblasti, a to diferencovaně pro jednotlivé skupiny státních zaměstnanců podílejících se na zpracovávání RIA (legislativci, věcně příslušní odborníci, analytici apod.). V úvahu dále připadá podpora vzniku předmětů či oborů na VŠ, studijní pobyty resortních expertů v zahraničí, financování návštěv zkušených expertů na RIA ze zahraničí, zveřejnění a propagace ukázkových profesionálně zpracovaných RIA. V rámci projektu spolufinancovaného ze Strukturálních fondů z Operačního programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ): „Vytvoření podmínek pro systematické zkvalitňování procesu hodnocení dopadů regulace (RIA)“ se v průběhu roku 2013 začala připravovat realizace e-learningového vzdělávacího programu v metodách RIA, který bude odpovídat potřebám a požadavkům různých cílových skupin. Jedná se nejen o zpracovatele RIA na ústředních správních úřadech, ale také o „čtenáře“ RIA z řad vrcholového managementu ústředních správních úřadů. Cílem kurzu je vytvoření systému vzdělávání e-learningovou formou, dále vytvoření portálu pro RIA poskytujícího komplexní informace o RIA a obsahujícího prvky elektronické podpory procesu RIA. Součástí zavedení této podpory je také předpoklad dalšího rozvíjení know-how pro zpracování RIA (mj. s cílem vytvoření vzorových RIA). Ukončení pilotní fáze a spuštění e-learningového programu a webového portálu k problematice RIA se očekává v ne přelomu roku 2014/2015. 29 5 PŘÍLOHA - SEZNAM PROJEDNÁVANÝCH NÁVRHŮ PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ DLE PŘEDKLADATELE A VÝSLEDKU Předkl. Č. j. ÚV Název Schváleno Vráceno k dopracování Vráceno k přepracování Nedoporuče no ke schválení Výstup Ministerstvo dopravy 1 MD 107/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 262/2013. Odesláno do PČR. 2 MD 207/13 Návrh věcného záměru zákona o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel x Schváleno usnesením vlády č. 197/2013. Odesláno do PČR. 3 MD 1040/12 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony x Schváleno usnesením vlády č. 840/2013. Odesláno do PČR. Ministerstvo financí 1 MF 1340/12 Návrh zákona o povinném značení lihu a návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o povinném značení lihu x Schváleno usnesením vlády č. 152/2013. Odesláno do PČR. 2 MF 1339/12 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky, ve znění pozdějších předpisů x Vláda materiál neprojednala. 3 MF 1321/12 Návrh zákona o pravidlech pro výběr odborníků do funkcí ředitelů a členů dozorčích rad státních podniků a členů orgánů obchodních společností s majetkovou účastí státu a územních samosprávných celků x Předkladatelem staženo. 4 MF 1348/12 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 217/2013. Odesláno do PČR. 5 MF 151/13 Návrh zákona o dani z nabytí nemovitých věcí x Schváleno usnesením vlády č. 260/2013. Odesláno do PČR. 30 6 MF 162/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 254/2004 Sb., o omezení plateb v hotovosti a o změně zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, ve znění p x Schváleno usnesením vlády č. 307/2013. Odesláno do PČR. 7 MF 1006/12 Návrh nařízení vlády o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování x Schváleno usnesením vlády č. 559/2013. 8 MF 645/13 Návrh zákona o řídicím a kontrolním systému ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o řídicím a kontrolním systému) x Vláda neprojednala. 9 MF 1338/13 návrhu zákona o vymáhání práv duševního vlastnictví orgány Celní správy České republiky x Vláda neprojednala. 10 MF 1339/13 Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 243/2013 Sb., o investování investičních fondů a o technikách k jejich obhospodařování x Schváleno usnesením vlády č. 43/2014. Ministerstvo kultury 1 MK 1332/12 Návrh věcného záměru zákona o památkovém fondu x Schváleno usnesením vlády č. 156/2013. 2 MK 264/13 (opětovně předloženo jako 1308/13) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých z x Schváleno usnesením vlády č. 284/2013. Místopředsedkyně vlády a předsedkyně LRV 1 MLR 480/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů (antidiskriminační zákon), ve znění zákona č. 89/2012 Sb., a další související zákony x Předkladatelem staženo. Ministerstvo pro místní rozvoj 1 MMR 27/13 Návrh věcného záměru zákona o podpoře rozvoje cestovního ruchu x Předkladatelem staženo. 2 MMR 216/13 Návrh zákona o převodu vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, záležitostech s tím spojených a o změně zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. x Schváleno usnesením vlády č. 257/2013. 3 MMR 587/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony x Vláda neprojednala. 31 4 MMR 577/13 Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 468/2012 Sb., o použití prostředků Státního fondu rozvoje bydlení formou úvěrů poskytnutých právnickým a fyzickým osobám na opravy a modernizace domů x Schváleno usnesením vlády č. 587/2013. 5 MMR 633/13 Návrh věcného záměru zákona o stavebních úřadech x Předkladatelem staženo. 6 MMR 1129/13 Návrh nařízení vlády, kterým se upravují některé záležitosti související s bytovým spoluvlastnictvím x Schváleno usnesením vlády č. 813/2013. Ministerstvo obrany 1 MO 266/13 (opětovně předloženo jako 1095/13) Návrh věcného záměru zákona o službě vojáků v záloze a právních poměrech vojáků v záloze x Předkladatelem staženo. 2 MO 349/13 (opětovně předloženo jako 1096/13) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 170/2002 Sb., o válečných veteránech, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 330/2013. 3 MO 348/13 Návrh zákona o služebním platu vojáků z povolání x Materiál spojen s materiálem 1165/13 a schválen usnesením vlády č. 835/2013. 4 MO 350/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 386/2013. Odesláno do PČR. 5 MO 1008/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování, ve znění pozdějších předpisů, a související zákony x Schváleno usnesením vlády č. 863/2013. 6 MO 1009/13 Zákon o vojenském letectví x Vláda neprojednala. 7 MO 1010/13 Návrh zákona o zrušení vojenského újezdu a změně hranic vojenských újezdů a o změně některých zákonů (zákon o změně hranic vojenských újezdů) x Schváleno usnesením vlády č. 865/2013. Ministerstvo průmyslu a obchodu 1 MPO 70/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 154/2013. 2 MPO 412/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 47 2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání a o změně zákona č. 21969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů x Vláda neprojednala. 32 3 MPO 449/13 Návrh věcného záměru zákona, kterým se mění zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony x Předkladatelem staženo. 4 MPO 1362/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 42/2013. 5 MPO a ÚOHS 565/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 395/2009 Sb., o významné tržní síle při prodeji zemědělských a potravinářských produktů a jejím zneužití x Vláda neprojednala. Ministerstvo práce a sociálních věcí 1 MPSV 306/13 (opětovně předloženo jako 1381/13) Návrh zákona o poskytování služby péče o dítě v dětské skupině a o změně souvisejících zákonů x Schváleno usnesením vlády č. 372/2013. 2 MPSV 483/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 393/2013. 3 MPSV 678/13 Návrh nařízení vlády, kterým se mění nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 541/2013. 4 MPSV 888/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění po x Schváleno usnesením vlády č. 953/2013. Ministerstvo spravedlnosti 1 MSp 1349/12 Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob x Schváleno usnesením vlády č. 225/2013. Odesláno do PČR. 2 MSp 43/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 125/2013. 33 3 MSp 166/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob x Schváleno usnesením vlády č. 263/2013. Odesláno do PČR. 4 MSp 592/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 557/2013. 5 MSp 705/13 Návrh věcného záměru zákona o zajištění právní pomoci *) x Vláda neprojednala. 6 MSp 754/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 868/2013. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy 1 MŠMT 1266/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších předpisů x Vláda návrh schválila. Ministerstvo vnitra 1 MV 36/13 Návrh zákona o soukromé bezpečnostní činnosti a soukromé bezpečnostní službě a o změně souvisejících zákonů x Vláda neprojednala. 2 MV 51/13 Návrh věcného záměru zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (zákon o přestupcích) x Schváleno usnesením vlády č. 229/2013. 3 MV 241/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 226/2013.Odeslá no do PČR 4 MV 375/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony x Schváleno usnesením vlády č. 471/2013.Odeslá no do PČR. 5 MV 381/13 Návrh zákona o státních úřednících x Vláda návrh schválila. Odesláno do PČR. 34 6 MV 384/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů x Vláda neprojednala. 7 MV 459/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 435/2013.Odeslá no do PČR. 8 MV 1133/13 navazuje na 2/12 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony x Schváleno usnesením vlády č. 866/2013. 9 MV 1255/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 198/2002 sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě) x Schváleno usnesením vlády č. 932/2013. Ministerstvo zdravotnictví 1 MZd 366/13 opětovně předloženo jako 1138/13) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony x Schváleno usnesením vlády č. 371/2013. Odesláno do PČR. 2 MZd 442/13 Návrh zákona o zdravotnických prostředcích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o zdravotnických prostředcích) x Schváleno usnesením vlády č. 515/2013. 3 MZd 591/13 (opětovně předloženo jako 895/13) Návrh nařízení vlády, kterým se stanoví vyměřovací základ u osoby, za kterou je plátcem pojistného na všeobecné zdravotní pojištění stát x Vláda projednala bez usnesení. 4 MZd 910/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony x Vláda neprojednala. Ministerstvo zemědělství 1 MZe 44/13 (opětovně předloženo jako 1297/13) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 172/2013. Odesláno do PČR. 35 2 MZe 101/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu zemědělském), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/20 x Schváleno usnesením vlády č. 153/2013. 3 MZe 209/13 (opětovně předloženo jako 1293/13) Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony x Schváleno usnesením vlády č. 306/2013. Odesláno PČR. 4 MZe 707/13 Návrh zákona, kterým se mění nařízení vlády č. 197/2005 Sb., o stanovení podmínek poskytnutí dotace na provádění opatření ke zlepšení obecných podmínek pro produkci včelařských produktů a jejich uvádění na trh, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 560/2013. Ministerstvo životního prostředí 1 MŽP 273/13 Návrh zákona o vyhlášení Národního parku Šumava a o změně zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 285/2013. Odesláno do PČR. 2 MŽP 518/13 Návrh, kterým se mění zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 914/2013. 3 MŽP 626/13 (opětovně předloženo jako 1282/13) Zákon, kterým se mění zákon č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů (chemický zákon), zákon č. 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými x Schváleno usnesením vlády č. 516/2013. Odesláno do PČR. (Opětovné usnesení č. 915/2013). 4 MŽP 663/13 Návrh nařízení vlády o stanovení národního seznamu evropsky významných lokalit x Schváleno usnesením vlády č. 642/2013. 5 MŽP 1260/13 Návrh nařízení vlády o vyhlášení CHKO Kokořínsko - Máchův kraj a stanovení jejich bližších ochranných podmínek x Vláda neprojednala. Předseda vlády 1 NBÚ 753/13 Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti) x Schváleno usnesením vlády č. 2/2014. 36 2 RVVI 316/13 Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací), ve znění pozdějších předpisů x Schváleno usnesením vlády č. 335/2013 Celkem 18 36 9 6