Veřejnoprávní
ochrana spotřebitele
Jana Dudová
Základní prameny právní úpravy
 zákon č. 634/1992 Sb.,o ochraně spotřebitele,
 Zákon č. 102/2001 Sb., o obecné bezpečnosti výrobku
 zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví
 zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o
změně a doplnění některých souvisejících zákonů,
 zákon. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
 zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci
 zákon č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci
 zákon č. 147/2002 Sb., o Ústředním kontrolním a zkušebním ústavu
zemědělském
 zákon 166/1999 Sb., o veterinární péči
 zákon 78/2004 Sb., o nakládání s GMO a produkty
 zákon. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství
 zákon č. 91/1996 Sb., o krmivech
 zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých
souvisejících zákonů
 zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách,
pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém
zkoušení zemědělských půd – zákon o hnojivech…
 Spotřebitel – fakticky slabší subjekt
v právním vztahu. Musí mít proto oporu ve
veřejnoprávní úpravě
Obecným objektem právní ochrany
spotřebitelů je nerušené a soustavné
uspokojování jejich potřeb. Jedná se
především o
 poctivost prodeje,
 zákaz nekalých obchodních praktik,
 informační povinnosti (stanovení podmínek
vyřizování reklamací, výkup vratných obalů,
regulaci reklamy, technické požadavky na
výrobky a cenovou regulaci…)
Důsledky veřejnoprávní ochrany
spotřebitele
 při porušení povinností všechny
stanovené veřejnoprávní sankce
 soukromoprávní důsledky porušení
veřejnoprávních předpisů:
- informační povinnosti (§ 1811 NOZ),
- výčet zakázaných ujednání, která zakládají
významnou nerovnováhu práv či povinností
stran v neprospěch spotřebitele. Jsou-li
některá z uvedených či jim podobných
ustanovení do smlouvy přesto zahrnuta,
nevyvolávají žádné právní účinky (jsou pouze
zdánlivá), ledaže by se jich spotřebitel sám
dovolal (§ 1815 NOZ).
Veřejnoprávní vs. soukromoprávní
ochrana
 věcná působnosti zákonů (např. § 1 odst. 1
zákona o ochraně spotřebitele)
 ZOS zapracovává příslušné předpisy Evropské unie,
zároveň navazuje na přímo použitelné předpisy
Evropské unie a upravuje některé podmínky podnikání
významné pro ochranu spotřebitele, úkoly veřejné správy
v oblasti ochrany spotřebitele a oprávnění spotřebitelů,
sdružení spotřebitelů nebo jiných právnických osob
založených k ochraně spotřebitele.
 vznik subjektivního práva a z toho vyplývající
možnosti soukromoprávní ochrany
 preventivní charakter
Výrobek
 Věc nebo jiné hodnoty určené k nabídce
spotřebiteli, které mohou být předmětem
právního vztahu – ZOS (§ 2/1 f)
ZOS (§ 2/1 n)
 Výrobek nebo zboží porušující některá práva
duševního vlastnictví
 1. padělek, jímž je výrobek nebo zboží, včetně jeho obalu, na němž
je bez souhlasu majitele ochranné známky umístěno označení stejné
nebo zaměnitelné s ochrannou známkou, porušující práva majitele
ochranné známky
 2. nedovolená napodobenina, jíž je výrobek nebo zboží, které je
rozmnoženinou nebo zahrnuje rozmnoženinu vyrobenou bez
souhlasu majitele autorských nebo příbuzných práv nebo bez
souhlasu majitele práv k průmyslovému vzoru
 3. výrobek nebo zboží, porušující práva majitele patentu nebo
užitného vzoru nebo práva majitele dodatkového ochranného
osvědčení pro léčiva a pro přípravky na ochranu rostlin podle
zvláštního právního předpisu
 4. výrobek nebo zboží, porušující práva toho, jemuž svědčí ochrana
zapsaného označení původu nebo zeměpisného označení
Nejdůležitější zásady ochrany spotřebitele
 Zákaz klamání spotřebitele
 Zajištění přístupu k podstatným informacím –
povinnost informační
 Zákaz ovlivňování spotřebitele nezákonnými
postupy
Poctivost prodeje výrobků a
poskytování služeb
Prodávající je povinen:
a) prodávat výrobky ve správné hmotnosti, míře
nebo množství a umožnit spotřebiteli
překontrolovat si správnost těchto údajů,
b) prodávat výrobky a poskytovat služby v
předepsané nebo schválené jakosti, pokud je
závazně stanovena nebo pokud to vyplývá ze
zvláštních předpisů anebo v jakosti jím uváděné;
není-li jakost předepsána, schválena nebo
uváděna, v jakosti obvyklé,
c) prodávat výrobky a poskytovat služby za ceny
sjednané v souladu s cenovými předpisy a ceny
při prodeji výrobků nebo poskytování služeb
správně účtovat.
Informační povinnost
 ZOS ukládá prodávajícímu, jakým
způsobem má řádně informovat spotřebitele
o vlastnostech prodávaných výrobků nebo
charakteru poskytovaných služeb.
Spotřebitel má být informován i o způsobu
použití a údržby výrobku, o nebezpečí,
které vyplývá z jeho nesprávného použití
nebo údržby i o riziku souvisejícím
s poskytovanou službou (§9 a násl. ZOS).
Informační povinnost
 Prodávající musí zajistit, aby jím prodávané výrobky byly přímo
viditelně a srozumitelně označeny
a) označením výrobce nebo dovozce, popřípadě dodavatele, a pokud
to povaha výrobku nebo forma prodeje vyžaduje, názvem výrobku,
údaji o hmotnosti nebo množství nebo velikosti, popřípadě rozměru,
dalšími údaji potřebnými dle povahy výrobku k jeho identifikaci,
popřípadě užití,
b) též údaji o materiálech použitých v jejích hlavních částech, jde-li o
obuv, s výjimkou těch výrobků, které podle prováděcího právního
předpisu označování nepodléhají.
Je-li třeba, aby při užívání věci byla zachována zvláštní pravidla,
zejména řídí-li se užívání návodem, je prodávající povinen
spotřebitele s nimi seznámit, ledaže jde o pravidla obecně známá.
Nelze-li prodávané výrobky označit přímo, musí je prodávající viditelně
a srozumitelně označit údaji uvedenými v odstavci 1 jiným vhodným
způsobem.
.
Další povinnosti při prodeji výrobků a
poskytování služeb
 Umožňuje-li to povaha výrobku a forma prodeje, je prodávající
povinen na žádost spotřebitele výrobek překontrolovat nebo
předvést.
 Prodávající je povinen vydat spotřebiteli na jeho žádost písemné
potvrzení o povinnostech z vadného plnění v rozsahu stanoveném
zákonem.
Není-li služba poskytnuta na počkání, je prodávající povinen vydat
spotřebiteli písemné potvrzení o převzetí objednávky. Potvrzení
musí obsahovat označení předmětu služby, její rozsah, jakost, cenu
za provedení služby a termín jejího plnění.
Další povinnosti při prodeji
výrobků a poskytování služeb
 Při prodeji výrobků s následnou dodávkou musí doklad
obsahovat také místo určení a datum dodávky.
 Při prodeji použitých nebo upravovaných výrobků, výrobků s
vadou nebo výrobků, jejichž užitné vlastnosti jsou jinak
omezeny, musí být tyto skutečnosti v dokladu zřetelně vyznačeny.
 Na žádost spotřebitele je prodávající povinen vydat doklad o
zakoupení výrobku nebo o poskytnutí služby s uvedením data
prodeje výrobku nebo poskytnutí služby, o jaký výrobek nebo o
jakou službu se jedná a za jakou cenu byl výrobek prodán nebo
služba poskytnuta, spolu s identifikačními údaji prodávajícího
obsahujícími jméno a příjmení nebo název nebo obchodní firmu,
případně název prodávajícího, jeho identifikační číslo osoby, pokud
zvláštní právní předpis nestanoví jinak.
Obaly výrobků
 Vyžaduje-li to povaha výrobků, zejména s ohledem na
hygienické podmínky prodeje a charakter použití, je
prodávající povinen výrobky prodávat v hygienicky
nezávadných obalech nebo je do takových obalů při
prodeji zabalit, při samoobslužném prodeji je povinen
spotřebiteli poskytnout vhodný obalový materiál.
 Prodávající je povinen informovat spotřebitele o peněžní
částce za výkup vratných zálohovaných obalů a tuto
informaci na viditelném místě zpřístupnit.
 O změně peněžní částky za vykupované vratné
zálohované obaly nebo o ukončení výkupu vratných
zálohovaných obalů je prodávající povinen informovat
spotřebitele po dobu nejméně 30 kalendářních dnů před
dnem provedení změny nebo ukončení výkupu. Po tuto
dobu nesmí být výkup těchto obalů zastaven.
Zákaz nekalých praktik
 Obchodní praktika je nekalá, je-li jednání podnikatele
vůči spotřebiteli v rozporu s požadavky odborné
péče a je způsobilé podstatně ovlivnit jeho
rozhodování tak, že může učinit obchodní
rozhodnutí, které by jinak neučinil.
 Je-li obchodní praktika zaměřena na spotřebitele, kteří
jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti nebo věku
zvlášť zranitelní, hodnotí se její nekalost z hlediska
průměrného člena této skupiny; tím není dotčeno obvyklé
reklamní přehánění.
 Užívání nekalých obchodních praktik při nabízení nebo
prodeji výrobků, při nabízení nebo poskytování služeb či
práv se zakazuje. Nekalé jsou zejména klamavé a
agresivní obchodní praktiky.
Zákaz nekalých praktik
 Klamavé obchodní praktiky - § 5 + příloha č. 1 ZOS
 Agresivní obchodní praktiky - § 5a + příloha č. 2
ZOS stanoví zákaz klamání spotřebitele, zejména
uváděním nepravdivých, nedoložených, neúplných,
nepřesných, nejasných, dvojsmyslných nebo
přehnaných údajů nebo zamlžením údajů o
skutečných vlastnostech výrobků nebo služeb či
úrovni nákupních podmínek.
 Zákaz diskriminace spotřebitele - § 6 ZOS
Klamavé obchodní praktiky – příloha
č. 1 ZOS
Podnikatel
 prohlašuje, že se zavázal dodržovat určitá pravidla chování,
ačkoliv tomu tak není
 uvádí jako přednost nabídky práva, která vyplývají přímo ze
zákona
 propaguje výrobky či služby způsobem, ze kterého není patrné,
že se jedná o placenou reklamu
 uvádí slova „gratis“, „zdarma“, „bezplatně“ apod. a spotřebitel
musí vynaložit náklady…
 přiloží k propagačnímu materiálu výzvu k provedení platby a
vytváří tak pro spotřebitele dojem, že si výrobek nebo službu
objednal…
 vyvolává dojem nebo nepravdivě uvádí, že nejedná v rámci své
podnikatelské činnosti nebo se prezentuje jako spotřebitel
Agresivní obchodní praktiky – příloha č. 2
ZOS
Podnikatel
 vytváří dojem, že spotřebitel nemůže opustit provozovnu nebo
místo, kde jsou nabízeny výrobky či služby,bez uzavření smlouvy
 osobně navštíví spotřebitele v jeho bydlišti, ačkoliv ho spotřebitel
vyzval, aby jeho bydliště opustil a nevracel se
 opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky
 požaduje na spotřebiteli, aby při uplatňování práva z pojistné
smlouvy předložil doklady, které nelze pokládat za důvodné…
 prostřednictvím reklamy nabádá děti, aby si výrobky či služby
koupily, resp. přesvědčily dospělou osobu…
 požaduje po spotřebiteli okamžitou nebo odloženou platbu za
výrobky či služby, které si spotřebitel neobjednal…
 prohlašuje, že pokud si spotřebitel výrobek nebo službu nekoupí,
ohrozí tím jeho podnikání, pracovní místo nebo existenci
 vytváří dojem, že spotřebitel vyhrál nebo vyhraje, pokud bude
jednat určitým způsobem, ačkoli taková výhoda bez vynaložení
finančních prostředků ze strany spotřebitele neexistuje…
Vazba nekalé obchodní
praktiky na NOZ
 Ochranu spotřebitele sledují i ustanovení
§ 1838 a 1851NOZ obsahující pravidla
o neobjednaném plnění. Dle jejich
výslovného znění spotřebitel není povinen
na své náklady podnikateli vnucené zboží
vracet, nic platit, ani jej nějakým způsobem
vyrozumívat. Na spotřebitele se hledí jako
na poctivého držitele, má tudíž právo
s dodaným zbožím nakládat jako vlastník,
zejména si je ponechat, nebo zcizit jiné
osobě.
Dozor nad ochranou
spotřebitele
 Česká obchodní inspekce provádí komplexně
dozor nad ochranou spotřebitele s výjimkou dozoru
na úseku nezávadnosti krmiv, veterinárních léčiv a
prodeje živých zvířat.
 Státní zemědělská a potravinářská inspekce
provádí dozor nad dodržováním povinností,
stanovených zákonem na úseku zemědělských,
potravinářských, kosmetických, mydlářských,
saponátových a tabákových výrobků
 KHS - orgány ochrany veřejného zdraví (dříve orgány
hygienické služby) provádějí též ve smyslu zákona č. 258/2000
Sb., dozor nad dodržování povinností, stanovených zákonem na
úseku ochrany zdraví lidí, zejména z hlediska zdravotní
nezávadnosti výrobků a poskytovaných služeb,
 Státní veterinární správa, krajské veterinární správy a
Městská veterinární správa v Praze - orgány veterinární
správy provádějí dozor na úseku veterinární péče nad
dodržování zákonem stanovených povinností dle zákona č.
166/1999 Sb., o veterinární péči, ve znění platné právní úpravy,
a to z následujících hledisek:
 zdravotní nezávadnost a biologická hodnota potravinářských
výrobků živočišného původu,
 zdravotní a dietetická nezávadnost krmiv,
 uvádění do oběhu pouze veterinárních léčiv a přípravků
schválených podle z. 258/2000 Sb.,
 zabezpečení prodeje živých zvířat v souladu s podmínkami,
stanovenými zvláštními předpisy (viz výše)
 Obecní živnostenské úřady provádějí dozor nad
dodržováním povinností, stanovených zákonem v
oblasti obchodu a služeb podle umístění (dříve
sídla) podnikání (viz zejména §§ 33 a 43 z. o
živnostenském podnikání)
 Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva
provádí dozor nad dodržováním povinností
na úseku střelných zbraní, střeliva a
pyrotechnických výrobků…..
Oprávnění kontrolních orgánů
 vydávat závazné pokyny k odstranění zjištěných nedostatků,
 pozastavit prodej výrobků nebo poskytování služeb, popř.
uzavřít provozovnu v případě bezprostředního ohrožení života,
zdraví nebo majetku).
 Vyžaduje-li to naléhavost situace, lze toto rozhodnutí rovněž
učinit ústně a neprodleně doručit písemné vyhotovení
rozhodnutí.Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do tří
dnů od doručení písemného vyhotovení rozhodnutí. Odvolání
nemá odkladný účinek a odvolací orgán o něm rozhodne
neodkladně.V návaznosti na ustanovení § 28 zákona se na toto
řízení vztahují obecné předpisy o správním řízení dle zákona č.
500/2004 Sb., správního řádu - srov. § 23a.
 Sankce: Prodávajícímu, výrobci, dovozci,
dodavateli nebo osobám provozujícím
podnikatelské činnosti bez příslušného
oprávnění- pokuta až do výše 50 milionů Kč.
 Povinnosti prodávajících, výrobců, dovozců
nebo dodavatelů mají i osoby, které provozují
tyto činnosti bez příslušného oprávnění.
Spolky spotřebitelů
 § 214 NOZ : spolek - alespoň tři osoby
vedené společným zájmem mohou založit k
jeho naplňování spolek jako samosprávný a
dobrovolný svazek členů a spolčovat se v
něm. V současné době již vniklá a fungující
občanská sdružení budou transformována do
spolků. A to na základě ustanovení § 3045
odst. 1 NOZ: sdružení podle zákona o
sdružování občanů se považují za spolky
podle tohoto zákona.
Spolky spotřebitelů
 Spolky spotřebitelů mohou podat návrh na zahájení
řízení u soudu o zdržení se protiprávního jednání ve věci
ochrany práv spotřebitelů a mohou být účastníkem
takového řízení (viz § 25 – 26 ZOS)
 Spolky spotřebitelů nebo profesní organizace, jež mají
oprávněný zájem na ochraně spotřebitele, jsou
oprávněna činit podněty orgánům veřejné správy v
souvislosti s jejich dozorem nad ochranou zájmů
spotřebitelů. Orgány veřejné správy, které tyto podněty
obdrží, jsou povinny informovat spolky nebo profesní
organizace, jež mají oprávněný zájem na ochraně
spotřebitele, o jejich vyřízení bez zbytečného odkladu,
nejpozději však do dvou měsíců od obdržení podnětu.
Problematika „šmejdů“
 § 20 a násl. ZOS
 Předváděcí akce
 Ohlašovací povinnost ČOI
Mimosoudní řešení
spotřebitelských sporů
 § 20d a násl. ZOS
 Seznam subjektů mimosoudního řešení – vede EK, oznamovací povinnos
MPO
 Odbornost
 Nezávislost, nestrannost
 Max. na dobu 3 let
 Elektronicky
 Vnitrostátní i přeshraniční spory (Evropské spotřebitelské centrum ČR)
 Součinnost prodávajícího s ČOI (ČOI upravuje postup…)
 Registr – informační databáze o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele (ved
PO , která není prodávajícím, není třeba souhlasu spotřebitele
 Nařízení EP a Rady EU č. 524/2013 o řešení spotřebitelských sporů a
změna nařízení ES č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES o řešení
spotřebitelských sporů on line
 Mimosoudní řešení se nezpoplatňuje, náklady si nesou strany samy
Zákon č.102/2001 Sb., o obecné
bezpečnosti výrobku
 bezpečnost a ochrana zdraví spotřebitele
 obecná úprava bezpečnosti výrobku a omezení rizik ve vztahu k
zvl. předpisům (z. 378/2007 Sb., z. o léčivech, z. 110/97 Sb., ….)
obecná definice bezpečného výrobku (§3) + kritéria:
 vlastnosti výrobku, obal, informace v českém jazyce..
 vliv na další výrobek
 omezení rizik pro spotřebitele
 právní předpisy EU, popř. české technické normy (recepce
evropských norem)
 označování výrobku v souladu se zvl. předpisem (z. 22/97 Sb.)
 extenzivní výklad pojmu „výrobce“ a související povinnosti
 zpětná informace výrobce o bezpečnosti výrobku a režim stažení
nebezpečného výrobku z trhu vč. jeho zpětného převzetí (§ 5)
 opatření orgánů veřejné správy při stahování nebezpečných výrobků
a informační povinnost
Orgány dozoru
 stanoví zvl. předpisy,
 spec. režim pro celní orgány (oprávnění zajistit
výrobky při podezření z jejich nebezpečnosti),
 nelze-li stanovit, pak ČOI,
 oznamovací povinnost vůči Ministerstvu průmyslu a
obchodu (MPO), které je odpovědné za systém pro
rychlou výměnu informací ES – RAPEX (vážné a
bezprostřední riziko pro bezpečnost a ochranu
zdraví spotřebitelů nepotravinářskými výrobky).
Zákon o ochraně veřejného
zdraví
 hygienické požadavky na předměty běžného užívání
 předměty běžného užívání se pro účely ZOVZ (§ 25) rozumí:
 výrobky, které jsou ve svém konečném stavu ve styku
s potravinami nebo pokrmy
 hračky
 kosmetické prostředky
 výrobky pro děti do 3 let věku s výjimkou hraček a potravin.
 Upravují se povinnosti výrobce nebo dovozce, resp. osoby,
která předměty uvádí do oběhu, pokud dovozce či výrobce
nejsou známi. Tito jsou povinni zajistit, aby předměty běžného
užívání:
Povinnosti vztahující se k
předmětům běžného užívání
 za obvyklých nebo běžně předvídatelných podmínek nezpůsobily
poškození zdraví FO, nepříznivě neovlivnily potraviny nebo
pokrmy
 vyhovovaly hygienickým požadavkům na jejich složení, vlastnosti
a mikrobiologickou čistotu
 byly baleny do zdravotně nezávadných obalů
 byly s ohledem na svou povahu a způsob použití značeny a
vybaveny písemným prohlášením a návodem k použití, popř.
k obsluze a čištění.
 O přípustnosti obsahu látek, které nejsou v prováděcím předpise
uvedeny, rozhoduje na návrh výrobce nebo dovozce příslušný
orgán ochrany veřejného zdraví (OOVZ).
Zákon č. 110/1997 Sb., o
potravinách
 Potraviny: látky určené ke spotřebě člověkem v nezměněném
nebo upraveném stavu jako jídlo nebo nápoj (nejde-li o léčiva a
omamné nebo psychotropní látky) + přídatné látky, látky
pomocné a látky určené k aromatizaci. Ne pokrm a pitná voda.
 Povinnosti provozovatelů potravinářského podniku:
 Do oběhu je zakázáno uvádět potraviny
 jiné než zdravotně nezávadné,
 klamavě označené,
 s prošlým datem použitelnosti,
 neznámého původu,
 překračující nejvyšší přípustné úrovně kontaminace radionuklidy.
 Potraviny s prošlou dobou minimální trvanlivosti mohou být
uváděny do oběhu jen jsou-li takto označeny a jsou-li zároveň
zdravotně nezávadné.
 Potraviny k jinému než původnímu použití mohou být uváděny do
oběhu, pouze jsou-li zdravotně nezávadné a je-li na nich nebo při
nich zřetelně označen doporučený způsob použití.
 Podnikatel, který uvádí potraviny do oběhu, je zejména povinen
 skladovat potraviny v prostorách a za podmínek, které umožní
uchovat jejich zdravotní nezávadnost a jakost,
 vyloučit přímý styk potravin s látkami nepříznivě ovlivňujícími
zdravotní nezávadnost a jakost potravin,
 neprodleně při zjištění závad vyřadit z dalšího oběhu potraviny
nedostatečně nebo nesprávně označené, balené do
neodpovídajících obalů a obalových materiálů, neodpovídající
požadavkům na jakost apod.
Uvádět do oběhu potraviny, obsahující
- potravní doplňky,
- látky přídatné, určené k aromatizaci, kontaminující a pomocné,
- rezidua pesticidů a zbytky veterinárních léčiv a biologicky
aktivních látek, používaných v živočišné výrobě (chemické
požadavky)
je podnikatel oprávněn pouze se souhlasem a za podmínek
ministerstva zdravotnictví. Ministerstvo zdravotnictví dá souhlas k
uvedení potraviny do oběhu, jestliže potravina neohrozí zdraví
fyzických osob. Podnikatel je následně povinen označit
přítomnost látky použité při výrobě potraviny nebo její zdroj - a to
v rozsahu stanoveném ministerstvem zdravotnictví.
Státní dozor
 orgány ochrany veřejného zdraví
 orgány veterinární správy
 Státní zemědělská a potravinářská
inspekce
 Ústřední kontrolní a zkušební ústav
zemědělský (dozor nad klasifikací těl
jatečných zvířat)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích
na výrobky
 bezpečný výrobek - výrobek, který za běžných nebo rozumně
předvídatelných podmínek užití nepředstavuje po dobu
stanovené nebo obvyklé použitelnosti žádné nebezpečí nebo
jeho užití představuje pouze minimální nebezpečí, které lze
považovat za přijatelné při užívání výrobku vzhledem k
odpovídající vysoké úrovni ochrany oprávněného zájmu (§ 8
odst. 2 z. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a
o změně a doplnění některých zákonů)
Státní dozor
 Ve smyslu zákona č. 2/1969 Sb.,o zřízení
ministerstev a jiných ústředních orgánů ve znění
platné právní úpravy je ústředním orgánem státní
správy pro oblast státního zkušebnictví pověřeno
Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Specializovaným orgánem, který řídí státní
zkušebnictví, je Úřad pro technickou normalizaci,
metrologii a státní zkušebnictví.
 Státní dozor nad tím, zda pro stanovené výrobky
bylo vydáno prohlášení o shodě a zda odpovídají
vlastnosti stanovených výrobků veškerým zákonem
požadovaným podmínkám, provádí Česká
obchodní inspekce.