Subjekty mezinárodního práva Stát jako subjekt a objekt mezinárodního práva 2. přednáška MPV 2016 Subjektivita v mezinárodním právu •způsobilost k právům a povinnostem •způsobilost k právně relevantnímu chování •normotvorná způsobilost (ne vždy) •Rozsah: •plná subjektivita (stát) (celé MP) •částečná subjektivita (mezinárodní org.) (část MP) •marginální subjektivita (jednotlivec) (výj.) Subjektivita – 2 •trvalost (dočasnost) •zdroj (obecné nebo partikulární MP) •původnost: –původní (primární): státy, povstalci, n-o hnutí –odvozená: mezinárodní organizace, jednotlivci –podle okolností: zvláštní politické útvary, města (hist.) – STÁT – POJMOVÉ ZNAKY •1. ÚZEMÍ –pozemní část, mořský prostor, 3 rozměry –enklávy a poloenklávy, nesouvislost, zámořská území (místo kolonií) –hranice - vedení, delimitace (mapy), demarkace (terén) –stabilní a demarkovaná hranice není podmínkou •2. OBYVATELSTVO –vlastní občané: občanství původní, nabyté - řídí se jen právem příslušného státu –cizinci a bezdomovci •3. ORGANIZACE STÁTNÍ MOCI (VLÁDA) –nezáleží na režimu, záleží na efektivitě, co když neovládá celé území? –SUVERENITA –nezávislá moc, ale respektující totéž u jiných států •4. ZPŮSOBILOST VSTUPOVAT DO M-VZTAHŮ • •Přebírá se z Montevidejské úmluvy o právech a povinnostech států (1933) •Ovlivnění ze strany tehdejší nauky (Georg Jellinek – 1900) • Způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů •neuznaný stát – charakter státu je sporný (Severokyperská turecká republika) •vyhlášení nezávislosti (1983) •viz dále uznání státu Třídění států v MPV •podle rozsahu suverenity –plně suverénní –s programově omezenou suverenitou (EU) –závislé (kolonie apod.) – •podle učlenění (vnitřní struktury) –jednotné (event. autonomní útvary) –federace vnitrostátní a mezinárodní (ústava) –konfederace (mezinárodní smlouva) Územní výsost •kompetence územní a osobní •lze vykonávat suverenitu (jurisdikci státu) mimo své vlastní území (a naopak)? •výlučnost = ÚZEMNÍ VÝSOST •důsledky: zákaz vměšování obousměrně (příklady vměšování: každý akt, který je výkonem státní moci - např. doručení soudní písemnosti) (na vlastním území lze - vymáhání placení pokuty) •- zahrnuje výlučný výkon státní moci vůči osobám, věcem a skutečnostem na vlastním území •- výkon svých pravomocí (EU = výjimka) - legislativní, správní, soudní, donucovací •- OMEZENÍ výkonu: obecné MP (zacházení s cizinci), univerzální (pokojný průjezd teritoriálními vodami), partikulární (služebnosti, zvláštní prostory), specializovaná pravidla MP (dipl. a konzul. právo), povolení ad hoc (kontrola na letištích, hraniční přechody) (Schengen: právo pronásledování), mezinárodní trestní soudy (smlouva) Územní výsost - výjimky •OMEZENÍ územní výsosti (jurisdikce státu): –obecné MP (zacházení s cizinci), –univerzální (pokojný průjezd teritoriálními vodami), –partikulární (služebnosti, zvláštní prostory), –specializovaná pravidla MP (dipl. a konzul. právo), –povolení ad hoc (kontrola na letištích, hraniční přechody) –(Schengen: právo pronásledování), –mezinárodní trestní soudy (smlouva) Personální výsost a imunita státu •- výlučnost osobní (personální výsost): diplomatická a konzulární ochrana •- lodi a letadla nad volným mořem •- FEDERACE •STÁT NEMŮŽE BÝT BEZ SVÉHO SOUHLASU PODROBEN PRAVOMOCI STÁTU JINÉHO (IMUNITA STÁTU) • absolutní x funkční Vznik státu •obecné MP neupravuje, ale spojuje s ním významné důsledky –spojením dvou nebo více již existujících států (Německo 1871) –rozdělením existujícího státu na několik nových (ČR, SR, Ukrajina, Kazachstán, Srbsko) –odštěpením (secese) části území a tamního obyvatelstva a konstituování nového nezávislého státu (Bangladéš) (je-li provedeno cestou agrese, nepřípustné – Severní Kypr) někdy proces rozpadu (dismembratio) zahrnuje jak odštěpení, tak rozdělení (Rakousko-Uhersko) – –v minulosti také prvotním osídlením území, kde není žádný stát a konstituováním v suverénní stát (prvotní okupace - USA) –po 2. sv válce asi 80 nových států na území bývalých kolonií (Alžírsko) Zánik státu •historická skutečnost s níž MP spojuje určité právní následky – mizí i subjekt MP • –rozpadem na několik částí (zánik SSSR, Jugoslávie) – vznik nových států, nebo připojení k již existujícímu státu (zánik NDR 1990) –spojením s jiným státem a vytvoření státu nového (sjednocení Itálie – do 1870 – zánik např. Sicilského království) –v historii debellace (vojenská porážka, zničení organizované státní moci a připojení území k vítěznému státu - anexe) – dnes nepřípustné –teoreticky ztrátou materiálních předpokladů (zničení působením přírodních sil, ztráta obyvatelstva) – U Z N Á N Í S T Á T U jako jednostranný úkon státu • •STÁTY SE mění – vznikají nové (slučování - rozdělování- secese) • •Uznání státu •existující stát bere na vědomí, že nově vzniklý útvar je suverénním státem a rovnoprávným subjektem MP (deklaratorní prvek) •a zároveň projevuje vůli vstoupit s takovým státem do právních vztahů, které jdou dále než základní práva a povinnosti států (konstitutivní prvek) •retroaktivní účinek – vztahuje se k okamžiku vzniku nového státu • •Uznání vlády: jen při neústavní změně, ovládá-li většinu území nebo alespoň je-li taková pravděpodobnost •Libye - stát existoval pořád, vláda se změnila •Exilová vláda Západní Sahary • U Z N Á N Í S T Á T U • •- uznání de iure – plné, konečné a neodvolatelné •- uznání de facto – účelové, omezené a prozatímní – může vést k založení jakéhokoli právního poměru, který jde nad míru základních práv a povinností států, lze ho kdykoli odvolat nebo nahradit uznáním de iure, státy užívají, pokud potřebují rychle upravit svůj poměr k novému státu a přitom nemají důvěru k jeho trvání (případně si jeho existenci nepřejí) • Forma uznání •FORMA: VÝSLOVNÉ, NEVÝSLOVNÉ •uznání podle formy: •- výslovné – každý formální akt, kterým uznávající stát přímo vyhlašuje svou vůli druhý stát uznat (prohlášení, diplomatická nóta) •- mlčky (konkludentní) – oficiální akt uznávajícího státu implikující uznání nového státu (uznání jeho vlády, uzavření dohody, ne ale společná účast na mezin. konferenci, v mezin. organizaci, ani podpis mnohostranné mezinárodní smlouvy) • •nevýslovná forma: –diplomatické vztahy: ano –bilaterální smlouvy obecné povahy: ano –bilaterální smlouvy speciální: ne –strana mnohostranné smlouvy: ne –členství v OSN: ne –uznání vlády zpravidla výslovné (politická podpora) Uznání - pokračování •Kritéria uznání státu: právní - uvedené znaky (Montevidejská úmluva) + okolnosti vzniku + politické • •UZNÁNÍ VLÁDY: efektivnost, stabilita (a taky ta formální vláda) •většinou kritéria politická •DE FACTO A DE IURE: •uznání vlády: –de facto - alespoň určitý vliv, –de-iure - trvalý a pevný vliv •Lze de iure uznat i vládu, která kontroluje jen část území nebo je v exilu! • Uznání – teorie účinků •- konstitutivní teorie = teprve uznání vytváří stát a dodává mu právní subjektivitu (?) (uznání ze strany koho-?) –pozor: neuznaný stát není podroben obecnému MP? –někdo uznal, někdo neuznal - co to znamená? • •- deklaratorní teorie = praxe států – vznik státu je objektivní skutečnost nezávislá na uznání- retroaktivní efekt - nevadí –Nelogičnost = neuznané skutečné státy –Neuznaný stát existuje, ale ostatní státy se tváří, že neexistuje. – –Žádná z obou teorií není plně vyhovující, proto zavrhujeme toto dělení. –Má tato otázka (volba mezi oběma teoriemi) praktický smysl ? –Uznání státu je spíš politická, ne právní otázka • Uznání – teorie účinků •NELZE UZNAT STÁT, který vznikl cestou porušení mezinárodního práva •(Severní Kypr) •Vzácná shoda celého mezinárodního společenství: kromě Turecka Severní Kypr neuznal žádný stát. • Přehled neuznaných států (2015) • (počty uznávajících: členové OSN + nečlenové OSN – čísla bez záruky!) •Státy částečně uznané • Abcházie od 1992 (6+3 – Rusko, Nauru, Nikaragua, Venezuela, Vanuatu, Tuvalu + Náh-Kar, Podněstří, Již-Osetie, ...) • Jižní Osetie od 1991 (5+4 – Rusko, Nikaragua, Venezuela, Nauru, Tuvalu + Abch, Náh-Kar, Podněstří, SADR) • Severokyperská turecká rep. od 1983 (1+0 - pouze Turecko) • Kosovo od 2008 (108+1) • Tchajwan od 1949 (22+1 - Svazijsko, Burkina Faso, Gambie a Svatý Tomáš a Princův ostrov. Dále: většinou malé a chudé země v Latinské Americe a v jižním Tichomoří; v Evropě je to jen Vatikán). Žádný politicky či ekonomicky významný stát již Tchajwan neuznává. • •„Státy” neuznané vůbec nebo uznané jen státy uznanými minimálním počtem států-nečlenů OSN • Náhorní Karabach od 1991; považován za část Ázerbájdžanu (0+3 - Abch, Již-Osetie, Podněstří) • Podněstří od 1990; považován za část Moldavska (0+3 - Abch, Již-Ose, Náh-Kar) • Somaliland od 1991; považován za část Somálska (0) • •Státy částečně uznané, avšak neovládající podstatnou část svého území • Palestina (hromadné uznání v OSN za nečlenský stát – pro uznání hlasovalo 138, různé styky se 143 státy, neovládá celé své území) • Saharská arabská demokratická republika (Západní Sahara) od 1976 (84+1, okupována Marokem, vláda v exilu) • • Izrael a Palestina Plán OSN 1947 Současný Izrael Palestina dnes Sukcese státu • Vídeňská úmluva o sukcesi států ve vztahu k mezinárodním smlouvám – 1978 (platnost 1996) • Vídeňská úmluva o sukcesi ve vztahu k majetku, aktivům, dluhům – 1983 (neplatí) – ČR-SR dohodou • • Mezinárodní smlouvy: obecně přechod na sukcesora, kromě: – lokalizovaných – polouzavřených a uzavřených – dočasných Sukcese státu do smluv - pokračování • mnohostranné: otevřené – notifikace, ostatní – souhlas protistran • dvoustranné: sukcese singulární, nikoli univerzální – musí být akceptace prohlášení druhou stranou (dohoda o nástupnictví) • plná volnost nového státu naložit se smlouvami (tabula rasa) Mezinárodní organizace • členové: státy nebo mezinárodní organizace (= vládní) • pojmové znaky: – zřízeny mezinárodní smlouvou (partikulární právo) – odvozená subjektivita – relativně trvalé (jinak konference) – vlastní orgány – usilují o dosažení cílů podle zřizovací smlouvy Organizační struktura mezinárodních organizací •„Shromáždění“ – zastoupeni všichni členové, rozhodovací pravomoc •„Výbor“, „Rada“ – výkonný orgán, vyjadřuje společný zájem mezinárodní organizace •sekretariát – výkonně technický orgán •(orgán pro řešení sporů) Jednotlivec jako subjekt MP JEN NA ZÁKLADĚ PARTIKULÁRNÍHO MP Způsobilost mít práva a povinnosti PŘÍMO Z MEZINÁRODNÍHO PRÁVA (účastník mezinárodně právního vztahu) Získání subjektivity: - vlastním úkonem podle MP (lidská práva) - úkonem státu nebo mezinárodního orgánu (mezinárodní trestní právo)