Historický vývoj evidence nemovitostí 2 základní vývojové linie – A. linie veřejných knih – zemské desky - pozemkové knihy - obecné - železniční - horní - B. linie pozemkových katastrů A. Veřejné knihy – funkce evidence majetkových, resp. majetkoprávních vztahů a jejich ochrana 1.Zemské desky - počátek – obnovení činnosti zemského soudu v Praze v r. 1278 (s přerušením v roce 1542) (vedle nich tzv. „dvorské desky“ – evidence lenních statků) Na Moravě - od roku 1348 u brněnského a olomouckého zemských soudů. Ve Slezsku - až začátkem 15. století – u krajského soudu opavského. Zápisy původně následovaly v časovém sledu – nepřehledné - souvislosti jednotlivých zápisů ´ Evidence nemovitostí - historie •Změna až v r. 1794 (cís. patent č. 171) – nařízeno vytvoření v rámci zemských desek tzv. hlavních knih a v nich vyhradit sledování vlast. práv a břemen na jednotlivých nemovitostech tzv. „rubriky“, a to pro každý panský statek zvlášť. • •Vedeny až do účinnosti OZ z r. 1950. Při jejich vedení se formovaly zásady, které později převzaly i pozemkové knihy. • 2. Gruntovní knihy – od 16. století. •Předmětem evidence byl majetek poddaných – vedly jednotlivé vrchnosti. •Souvislost – s existencí středověkého (feudálního) tzv. „dvojího vlastnictví“ – • vlastnictví vrchního (dominikál) a • vlastnictví, spíš držba, náležející poddaným (rustikál). • •3. Pozemkové knihy – zavedeny zákonem č. 95/1871 ř.z. obecný zákon o • pozemkových knihách, na něj v r. 1874 navázaly zemské zákon pro Č,M a Sl. • Předmětem evidence nemovitostí s výjimkou panských. Vedly je okr. soudy. •Vedle obecných pozemkových knih – v souvislosti s rozvojem dobývání nerostů a výstavbou železnic – zavedeny speciální poz. knihy – horní knihy (z.č. 146/1854 ř.z.) • - železniční knihy (z.č. 70/1874 • ř.z. •Pozemkové knihy vedeny až do 1.4.1964, kdy nabyl účinnosti z.č. 22/1964 Sb., o evidence nemovitostí. •Avšak již od 1.1.1951 (účinnost OZ č. 141/1950 Sb.) přestaly být zápisy do pozemkových knih obligatorní. Souviselo to s opuštěním konstitutivní povahy zápisu. – •B. Pozemkové katastry - funkce – podklad pro vybírání daní •1. Počátek - spojován s tzv. „berní rullou“ (catastrum rollare) - pořizovanou v letech • - v Čechách v letech 1654 až 1655; pro četné nepřesnosti – několik • revizitací, • - na Moravě – 1665 – 1667 (tzv. lánová vizitace; lán namísto • usedlosti ), • - nová vizitace na Moravě v letech – 1669 – 1679. • •V podstatě ještě nešlo o pozemkový katastr, ale o soupis poddanských usedlostí provádění po skončení „třicetileté války“. Soupis prováděly samy vrchnosti. • • Evidence nemovitostí - historie Evidence nemovitostí - vývoj •2. Podle uvedených podkladů probíhaly výběry daní (kontribuce) v Čechách a na Moravě až do r. 1748, kdy byl vyhlášen tzv. první tereziánský katastr. • •Práce na něm zahájeny již v r. 1713. Podkladem opět hlášení jednotlivých vrchností, tentokrát však prověřovaná speciálními komisemi. Zčásti docházelo i k přeměřování orné půdy a lesů. • •Zahrnoval veškerou selskou půdu a případně i údaje o usedlosti. • •3. Na základě četných stížností byl již po osmi letech platnosti nahrazen novým, tzv. druhým tereziánským katastrem. Šlo o přepracovanou verzi prvého, v podstatě jen o přesnější zařazení pozemků a usedlostí podle jejich výnosnosti. Spolu s ním však vstoupil v platnost i tzv. „panský katastr“, který byl určitým prolomením dosavadní nezdanitelnosti panského majetku. • •Ani tyto katastry se ještě ani zdaleka nepodobaly pozdějším katastrům. • •4. V letech 1785 až 1789 byl pořízen tzv. „nový josefský katastr“. V něm se císař pokusil o vytvoření evidence, která by zahrnovala jak selské, tak vrchnostenské pozemky. Šlo o první skutečný katastr - byla změřena a v něm popsána každá parcela, • ´ Evidence nemovitostí – vývoj • - označena byla tzv. topografickým číslem, • Kvalita vyměřování odrážela nejen možnosti tehdejší vyměřovací techniky, ale i skutečnost, že bylo svěřeno jednotlivým vrchnostem. Zemští geometři zaměřovali jen rozsáhlé lesní komplexy, bažinatý a horský terén. U ostatních pozemků prováděli jen namátkové revize. Zahrnuty nebyly cesty, potoky, stavební parcely a tzv. neproduktivní půda. Mapy dosud kresleny nebyly. Nepřihlíželo se však již k hranicím panství, ale jednotkou evidence se stala „katastrální obec“. • •5. Tereziánsko-josefský katastr – určitý kompromis po smrti císaře Josefa II. • •6. Rozdíl mezi zdaněním dominikálních a rustikálních pozemků odstraněn až v r. 1819 zavedením tzv. provizoria daně pozemkové; stalo se tak v souvislosti se zahájením prací na tzv. stabilním katastru. • •Stabilní katastr – práce na něm skončily – na Moravě v r. 1851, • - v Čechách v r. 1853. • •Sledovanou jednotkou – pozemek a katastrální obec (jako v josefském kat.) • •- Všechny pozemky byly vyměřovány kvalifikovanými geometry, •- jednotlivým pozemkům přidělena parcelní čísla, •- pro každou obec vyhotovena katastrální mapa •- pozemky zařazeny podle druhů, bonitních tříd a obdělávané pozemky podle výnosu (čistého výtěžku) • • Brzy zpochybněno označení „stabilní“ ve smyslu neměnný. Potřeba evidování změny – nutná pravidelná údržba a doplňování údajů – soulad se skutečným stavem. Včetně se stavem evidovaným ve veřejných knihách. - zákon. č. 83/1883 ř.z. o evidenci dané pozemkové. ´ • • • • • • • Evidence nemovitostí - vývoj •7. Zákon č. 177/1927 Sb., o pozemkovém katastru a jeho vedení – nahradil v našich • zemích tzv. stabilní katastr. • Vymezen zákonem jako „…geometrické zobrazení, soupis a popis veškerých • pozemků v Československé republice“ • Kromě pozemků v něm byly evidovány i budovy a jiné stavby a trvalá zařízení • nemovité povahy, umístěné na povrchu i pod povrchem pozemků. • V zápisech navázal na stabilní katastr. Průběžně byly aktualizovány zastaralé • části a materiály. Byl veden podle katastrálních území – nahradily dosavadní • katastrální obce. V něm i základ dnešního vymezení pozemku (§ 4 odst. 1). • Každý pozemek musel být v katastru geometricky zobrazen a označen parcelním • číslem. • • Významné změny v pozemkové držbě po skončení 2. svět. války vyvolaly i nové potřeby v evidenci - konfiskace, pozemková reforma, zcelovací řízení). Tyto změny pak pokračovaly v důsledku kolektivizace zemědělství a preferování státního pozemkového vlastnictví před soukromým. • • Na počátku 50. let změna daňové soustavy – daně nahrazeny soustavou odvodů. Základem pro stanovení jejich výše již nebyly výnosy z jednotlivých pozemků, ale jiné informace. Pozemkový katastr se pro tento dosud hlavní účel přestává užívat, neaktualizuje se a pro neaktuálnost údajů v něm se stává nepoužitelný. Zákon zrušen až zákonem č. 46/71 Sb., o geodézii a kartografii. • •Upadl i zájem o evidenci soukromých práv k nemovitostem. Pro stát se stává významnější • Evidence nemovitostí - vývoj •informace o tom, kdo nemovitosti užívá fakticky, než kdo a jaký k nim má vztah právní. •V evidenci nemovitostí se to projevuje •- opuštěním principu konstitutivnosti zápisů (principu intabulace), •- upuštěním od aktualizace údajů v evidenčních nástrojích, •- nahrazením obou linií dosavadní evidence pozemků tzv. Jednotnou evidencí půdy •8. (JEP) – usnesení vlády 192/1956 - Směrnice č. 63/1957 Sb., instr. NV .. - v ní však byly evidovány výlučně faktické užívací vztahy bez ohledu na • vztahy právní včetně vlastnických. • Sloužila především plánování a řízení národního hospodářství, zejména • zemědělské výroby, výkaznictví a statistice a k ochraně zemědělského a lesního • půdního fondu. • •9. Evidence nemovitostí – • Velmi brzy se začalo ukazovat, že i evidence právních vztahů k nemolvitostem je nezbytná: •- ochrana státního vlastnictví, •- ochrana osobního vlastnictví – Ústava z r. 1960 • • • • • • • Evidence nemovitostí - vývoj •- nový občanský zákoník – č. 40/1964 Sb., a související notář. řád – z.č. 95/1963 Sb. • z.č. 22/1964 Sb. o evidenci + prováděcí vyhláška č. 23/1964 Sb. Později doplněné • již zmíněným z.č. 46/1971 S., o geodézii a kartografii a z.č. 36/1973 Sb., o • orgánech geodézie a kartografie. • • Tento zákon a jím do systému práva i právní praxe uvedený z.č. 22/1964 Sb. o • evidenci + prováděcí vyhláška č. 23/1964 Sb. Později doplněné již zmíněným z.č. • 46/1971 S., o geodézii a kartografii a z.č. 36/1973 Sb., o orgánech geodézie a • kartografie. • • Touto evidencí již nebylo obnoveny dřívější linie evidence nemovitostí. Naopak, • tento zákon je spojil do jedné evidence v podobě dvou jejích základních • obsahových částí – operátu měřičského (mapa pozemková, pracovní a evidenční), • - operátu písemného - list vlastnictví • - list evidenční • - výkaz změn • - soupis parcel • - seznam uživatelů a vlastníků • • • • • Evidence nemovitostí - vývoj • - rejstřík uživatelů a vlastníků, • - seznam domů • - sbírka listin • - sumarizační výkazy. • •Měřičský operát vycházel z předchozích map bývalého pozemkového katastru, později byly zpracovány nové pozemkové mapy na základě technicko-hospodářského mapování (d r. 1981), později na základě výsledků tvorby základní mapy velkého měřítka (1981 – 1992). • •2 etapy zavádění evidence – první – zápisy jak původně nabíhaly • - druhá - postupné převádění do nové evidence zápisy z • jednotlivých vložek pozemkových knih a • následným uzavřením knihovních vložek. •Nebyl však obnoven intabulační princip, tedy ani konstitutivní účinek zápisu do evidence. Zákonem sice byla uložena povinnost ohlašovat změny evidovaných skutečností včetně právních vztahů, s její nesplnění nebyla spojena sankce. neplatnosti změny. Princip formální publicity byl omezen povinnosti prokázat oprávněný zájem. •Počátkem roku 1973 začíná postupný přechod k počítačovému zpracování dat. • • Evidence nemovitostí - vývoj •Změny po listopadu 1989 •Novelizace řady zákonů včetně občanského zákoníku •10. Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí zák. č. 265/1992 Sb. o zápisech do • katastru nemovitostí • Oba zákony doplněny společnou prováděcí vyhláškou č. 126/1993 Sb., později • nahrazenou vyhl. č. 190/1996 Sb., a ještě později vyhl. č. 26/2007 Sb. • Úpravu doplňoval zák. č. 359/1992 Sb., o zeměměřičských a katastrálních • orgánech. Poskytování údajů z katastru upravovala prováděcí vyhl. č. • 162/2001 Sb. • • Zákon - pokračoval v jednoliniovém evidenčním nástroji; • katastr definoval jako „veřejný informační systém „ obsahující údaje o • zapsaných nemovitostech na území ČR – jejich soupis a popis a jejich • geometrické a polohové určení. Současně i jako soubor vlastnických a • jiných věcných práv a některých práv dalších (ne věcných). • - převzal dosavadní operát evidence nemovitostí, • - učinil první krok na cestě k návratu k principu materiální publicity. • • • • • • Evidence nemovitostí - vývoj •Operát katastru nemovitostí podle cit. zákona tvořily tyto části •- soubor geodetických informací – katastrální mapa, případně její číselné vyjádření • (mapový operát), •- soubor popisných informací zahrnující údaje o katastrálním území, o parcelách, • stavbách, o vlastnících a jiných oprávněných a o právních vztazích (písemný • operát), •- souhrnné přehledy o půdním fondu, •- dokumentace výsledků šetření a měření pro vedení a obnovu souboru geodetických • informací, včetně seznamu místního a pomístního názvosloví, •- sbírka listin – rozhodnutí státních orgánů, smlouvy a jiné listiny, na jejichž základě • byly zápisy do katastru provedeny. • •V této podobě existoval katastr nemovitostí a jeho právní úprava až do konce roku 2012. Poslední významné legislativní jeho změny byly provedeny ještě v roce 2011. Tyto změny jej již přibližovaly k očekávanému novému občanskému zákoníku. • • V souvislosti s celkovou rekodifikací soukromého práva došlo k 1.1.204 účinnosti nové právní úpravy i na úseku evidence nemovitostí – zák. č. 256/2013 Sb. o KN Význam rekodifikace soukromého práva pro evidenci práv v katastru nemovitostí a jejich ochranu •Zák. č. 89/2012 Sb., (nový obč. zákoník), účinný od 1.1.2014. •Představuje zásadní a rozsáhlou změnu právní úpravy soukromého práva ČR • - změny – terminologie, • - obsahu řady pojmů, včetně pojmů „věc, nemovitost, věcná • práva, součástí a příslušenství věci “ aj. • - zavedeny nové, resp. staronové principy soukromého práva • např. • - návrat k zásadě „superficies solo cedit“ (s přihlédnutím • k předchozímu vývoji), • - další posílení principu materiální publicity, • - podstatné rozšíření škály tzv. věcných práv k věcem cizím, • - změny v právních účincích jednotlivých druhů zápisů do • KN a další -viz další přednášky. • Kontrolní otázky •1. Vývoj veřejných knih v českých zemích od počátku do konce 40. tých let 20. století •2. Vývoj pozemkových katastrů v českých zemích od počátku do konce 40. tých let • 20. století •3. Vývoj evidence nemovitostí v českých zemích od r. 1950 do r. 2012 •4. Co to byla tzv. jednotná evidence půdy a kdy a jak skončila? •5. Jaké zásadní změny do evidence nemovitostí přinesl zák. č. 22/1964 Sb. ? • •