České a československé právní dějiny Právo v letech 1848-1918 II. Živnostenské, … a uherské právo ŽIVNOSTENSKÉ PRÁVO n nŽivnostenský řád č. 227/1859 ř. z. •organizační formy, … (= živnosti) •pracovněprávní ustanovení > Novelizace živnostenského řádu nřemeslnická novela (1883) = zúžení volnosti živnostenského podnikání ndělnická novela 1885 norganizační novela 1907 > Živnost nnedefinována, ale •jakákoliv právně a morálně dovolená výdělečná činnost •provozovaná pravidelně, resp. trvale, na odbyt a za účelem dosažení zisku ns výjimkou těch, na něž se vztahovaly jiné předpisy (například tovární výroby, svobodných povolání, literární činnosti nebo zemědělského podnikání) n > Druhy živností nosobní živnosti (vázaly k osobě svého nositele a jeho smrtí zanikaly) •svobodné živnosti •koncesované živnosti, později i •řemeslné živnosti •obchodní živnosti vázané na průkaz způsobilosti nreálné živnosti (bylo s nimi možné obchodovat a smrtí svého nositele přecházely na dědice) > Úprava pracovněprávních vztahů npečeť dřívější úpravy cechovních poměrů nneupraveny jednotně nposuny (zaměstnávání dětí, stávky, dělnická novela živnostenského zákona, nedělní a sváteční klid,všeobecné nemocenské pojištění, úrazové pojištění a d.) nspory řešily živnostenské soudy (1869) > ŘÍZENÍ V CIVILNĚPRÁVNÍCH VĚCECH nobčanské soudní řízení z josefínské doby nnesporné řízení 1854 nmandátní (příkazní) řízení 1855 nrozhodování o nepatrných (bagatelních) záležitostech 1873 nnový občanský soudní řád 1895 •jurisdikční norma + exekuční řád + uvozovací zákony > Občanský soudní řád 1895 nrovnost před zákonem noddělení soudnictví od správy nsamostatnost a nezávislost soudců nodborné právnické vzdělání nkombinace zásady ústnosti s písemností řízení nsoudní řízení veřejné ndispoziční a projednací zásada nzásada volného hodnocení důkazů nmožnost odvolání nformálnost > Trestní zákon z roku 1852 n= modernizující revize hmotněprávních ustanovení zákoníku z roku 1803 ndva díly: - o zločinech • - o přečinech a přestupcích nliberální zásady (zákonnost, zákaz retroaktivity) npregnantní formulace skutkových podstat n (X přežívání dobou překonaných institutů) > Mírov Mírov > Trestní zákoník Josefa II. (1787) nzásada zákonnosti núplnost, vytříbenost a stručnost nvýčet polehčujících a přitěžujících okolností nstanoveny podmínky zániku trestnosti pachatele ntrestný i pokus trestného činu nvýchovná funkce trestání (C. Beccaria) nzrušení trestu smrti nnedostatky: kruté tělesné tresty, dlouhé tresty odnětí svobody > Doplnění trestního zákona nzákon o policejním dohledu 1873 •= postih tuláctví a žebroty nzákon proti obecně nebezpečnému užívání třaskavin 1885 •= postih anarchistické činnosti > Vojenský trestní zákon 1855 (č. 19/1855 ř.z.) npro osoby podléhající vojenským soudům nobsahoval i skutkové podstaty běžných (nevojenských) deliktů > TRESTNÍ PROCES Trestní řády nprozatímní trestní řád z roku 1850 •v duchu revolučních postulátů ntrestní řád z roku 1853 •v duchu bachovského absolutismu n trestní řád z roku 1873 •návrat k principům z roku 1850 > Trestní řízení správní n= řízení o trestních věcech vedeném správními (politickými) a policejními orgány n nnejednotné nzejména Prügelpatent (výpraskový patent, č. 96/1954 ř. z.) •= široké zmocnění postihovat nerespektování úředních nařízení (tzv. zprotivení se) • > Druhy trestných činů nzločiny npřečiny npřestupky > Odpovědnost nenesli n nnedospělí (do 14 let věku) nosoby duševně nemocné nzcela nepříčetní nopilí nti, kdo jednali •v omylu (muselo jít o skutkový omyl a o delikty, které bylo možné spáchat jen úmyslně) •v nutné obraně •v krajní nouzi > Odpovědni i ti, kdo pachatele nnavedli nnadržovali mu nnapomáhali mu při spáchání trestného činu nmu předem slíbili pomoc po spáchání skutku ns ním smlouvali o podílu na zisku nebo užitku nse o trestný čin pokusili (nedokonání = polehčující okolnost) > Polehčující okolnosti nzákon je vymezoval u zločinů a u přečinů a přestupků dosti odlišně nnapříklad u zločinů: •nedokonání zločinu •věk do 20 let •bezúhonnost •svedení k činu jinou osobou •„prudké hnutí mysli“ •dobrovolné zdržení se způsobení větší škody •způsobení nepatrné škody > Přitěžující okolnosti nzákon je vymezoval u zločinů a u přečinů a přestupků dosti odlišně nnapříklad u zločinů: •spáchání více různých zločinů nebo určitého zločinu opětovně •dřívější potrestání za stejný zločin •svedení jiného k zločinu •původcovství, návodcovství nebo náčelnictví skupiny pachatelů > Systém trestů nZa zločiny: ntrest smrti •vykonáván zásadně oběšením nžalář •dva stupně podle podmínek výkonu •podle délky doživotní a časově omezený > Systém trestů nZa přečiny a přestupky: n - pokuta n - propadnutí věci n - ztráta práv a povolení n - vězení n - tělesné tresty (bití holí nebo metlou, do roku 1867) n - vyhoštěním z určitého místa nebo korunní země n - vyhoštění ze všech zemí soustátí (cizinci) > Zločiny nproti státu a jeho představitelům nproti náboženství nproti svévoli státních úředníků nproti životu a zdraví, osobní svobodě a cti občanů nproti vlastnictví > Přečiny a přestupky ntři skupiny: •proti veřejné bezpečnosti •proti bezpečnosti jednotlivců •proti veřejné mravopočestnosti > UHERSKÉ PRÁVO nA. Do rakousko-uherského vyrovnání: npřežívalo staré uherské obyčejové právo n1861 tzv. Judexkuriální konference •Prozatímní právní pravidla • 1. zásadně platí feudální uherské právo • 2. při převodu nemovitostí platí ustanovení rakouského ABGB • 3. nadále platí i rakouské pozemkově knižní právo a horní právo > B. Po rakousko-uherském vyrovnání: na) úsilí o kodifikaci práva n - obchodní zákon 1875 n - trestní zákon 1878 n - přestupkový zákon 1879 n - trestní řád 1896 n - občanský soudní řád z roku 1911 n - exekuční řízení 1881 n - manželský zákon 1894 (obligatorní civilní sňatek) nb) decizie >