České a československé právní dějiny Ústavní základy ČSR v letech 1918 – 1938 Ladislav Vojáček • 111recepční zákon-1 111recepční zákon-2 Muži01 Muži02 Muži03 Muži04 Muži05 •Muži 28. října Muži 28. října 1-1 1-2 1-3 1-4 1-5 Zákon č. 11/1918 Sb. o zřízení samostatného československého státu nprvní ústavní provizorium nvyhlášení samostatného státu nNárodní výbor československý n = nejvyšší státní orgán nrecepce •státního aparátu •práva Zákony NVČs nSbírka zákonů a nařízení státu československého (zákon č. 1/1918 Sb.) n12 nejvyšších úřadů státní správy nNejvyšší správní soud (č. 3/1918 Sb.) nNejvyšší soud (č. 5/1918 Sb.) nudržení chodu hospodářství, zajištění zásobování obyvatelstva a udržení klidu a pořádku nProzatímní ústava Těšínsko-mapa.gif Situace po vzniku republiky nnárodní výbory (okresní, místní, zemské) nněmecké správní provincie (Deutschböhmen, Sudetenland, Zneimer Kreis, Böhmerwaldgau) nSlovensko (prozatímní „skalická“ vláda, ministr s plnou mocí pro správu Slovenska, demarkační čára, Slovenská republika rad) nPodkarpatská Rus n Těšínsko-mapa.gif Situace po vzniku republiky nnárodní výbory (okresní, místní, zemské) nněmecké správní provincie (Deutschböhmen, Sudetenland, Zneimer Kreis, Böhmerwaldgau) nSlovensko (prozatímní „skalická“ vláda, ministr s plnou mocí pro správu Slovenska, demarkační čára, Slovenská republika rad) nPodkarpatská Rus n Zákon č. 37/1918 Sb. o prozatímní ústavě (druhé ústavní provizorium) nsystém ústředních orgánů nzpůsob vyhlašování rozsudků a nálezů soudů nstanovení státní formy n = republika Systém ústředních orgánů njednokomorové (revoluční) Národní shromáždění npresident republiky (T. G. Masaryk) •velmi slabé postavení nvláda TGM TGM-ofic n kramar01 •JUDr. Karel Kramář (1860 – 1937) Novelizace prozatímní ústavy n núprava počtu členů (z. č. 138/1919 Sb.) nposílení pozice prezidenta republiky (zák. č. 271/1919 Sb.) •podle francouzské ústavy n+ § 14 zákona č. 64/1918 Sb. Postup prací nkoncept ústavy a další s ústavou souvisící osnovy připraveny na MV (prof. J. Hoetzel a ministr vnitra A. Švehla) nprojednání s představiteli politických stran a s prezidentem republiky nzačátkem prosince 1919 návrhy předloženy Ústavnímu výboru PNS nv plénu PNS začala diskuse 27. 02. 1920 Jiří Hoetzel PD-Hoetzel a Muži02 •Antonín Švehla Vzory a východiska nústavy USA, Švýcarska, Francie, prosincová ústava ndomácí materiály: •Pantůčkův návrh politického zákona •Washingtonská deklarace •návrh dr. Belly a spol. na vypracování ústavy •návrh dr. Boučka a spol. na vydání ústavního zákona nzákon č. 271/1919 Sb. o změně prozatímní ústavy nSaint-germainská smlouva, „malá“ (též minoritní) Saint-germainská smlouva Ústavní listina (č. 121/1920 Sb.) ndemokratická nunitární n (+ autonomie Podkarpatské Rusi) nvychází z principu jednotného československého národa nrigidní n (+ výslovně „ústavní zákon“) Členění a obsah ústavy nA) Preambule nB) Uvozovací zákon nC) Vlastní text = 6 hlav, 134 §§ n 1. Všeobecná ustanovení n 2. Moc zákonodárná n 3. Moc výkonná a vládní n 4. Moc soudcovská n 5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské n 6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových n menšin n Úvod ústavy (preambule) n n= slavnostní politické prohlášení ndemokratický charakter nčechoslovakismus Uvozovací zákon k ústavě npříslušnost Ústavního soudu nprováděcí zákony nejsou součástí ústavy, pokud ... núčinnost ústavy + pozbytí účinnosti: n a) všech ustanovení, která jsou s ústavou v rozporu n b) všech dřívějších ústavních zákonů Hlavy ústavy z roku 1920 n1. Všeobecná ustanovení n2. Moc zákonodárná n3. Moc výkonná a vládní n4. Moc soudcovská n5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské n6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin 1. Všeobecná ustanovení nveškerá moc vychází z lidu ndemokratická republiky, jejíž hlavou je volený prezident núzemí ČSR (změna, nedílnost, Podkarpatská Rus) njednotné státní občanství nhlavní město Praha nstátní symboly Těšínsko-mapa.gif Podkarpatská Rus nGenerální statut (1919, gen. Hennocque) •vojenská diktatura (do ledna 1922) •od srpna 1919 doplněna civilní správou („administrátor“), 1923 volby do obcí npodle ústavy autonomie •sněm, zastoupení v NS, guvernér, funkcionáři pokud možno z místního obyvatelstva nvl. nař. č. 356/1920 Sb. •guvernér + nekonstituovaná „guberniální rada“ nžupy (1920 – 4, 1921 – 3, 1926 – 1) 1. Všeobecná ustanovení (pokr.) nveškerá moc vychází z lidu ndemokratická republiky, jejíž hlavou je volený prezident núzemí ČSR (změna, nedílnost, Podkarpatská Rus) njednotné státní občanství nhlavní město Praha nstátní symboly 1919 VlajkaČSR Státní znak02 Státní znak 01 Velký státní znak 2. Moc zákonodárná (1) nNárodní shromáždění = Poslanecká sněmovna a Senát nPoslanecká sněmovna •300 členů •volební právo 21 (30) let •šestileté funkční období nSenát •150 členů •volební právo 26 (45) let •osmileté funkční období n(Stálý výbor) n Moc zákonodárná (2) nvolební právo + poměrné zastoupení nimunita členů NS nusnesení PS platné i přes odpor Senátu nzákon platný i přes prezidentovo veto nvýslovně uvedeno, že zanikla zákonodárná činnost zemských sněmů n(„Pětka) n Rudolfinum 3. Moc výkonná a vládní n nPrezident n + náměstek prezidenta (6 měsíců ...) nVláda •ministerstva •rakouský vzor n(Nejvyšší účetní a kontrolní úřad - už od roku 1919) Hodža •Milan Hodža 4. Moc soudcovská nobecná úprava •výkon státními soudy •jeden Nejvyšší soud •příslušnost porotních soudů stanoví zákon •oddělení od správy •nezávislost a nepřeložitelnost soudců •obžalovací zásada v trestních věcech •právo soudce zkoumat platnost nařízení ncivilní a trestní soudy • Soudní organizace nsoudy civilní a trestní (1928) •řádné (okresní, krajské, vrchní, Nejvyšší soud) •mimořádné a rozhodčí ntrestní (kmetské, vojenské, státní, mládeže) ncivilní (pracovní, labské plavební, pojišťovací) nveřejnoprávní soudy •Ústavní soud •Nejvyšší správní soud •Volební soud 5. Práva a svobody, jakož i povinnosti občanské nklasický výčet n /neuznávání výsad pohlaví, rodu a povolání; osobní a majetková svoboda; domovní svoboda; svoboda tisku, shromažďovací a spolčovací právo; petiční právo; listovní tajemství; svoboda učení a svědomí (včetně náboženské); svoboda projevu; ochrana manželství, rodiny a mateřství/ n(ú. z. 293/1920 Sb. o ochraně domovní a osobní svobody a listovního tajemství) nbranná povinnost 6. Ochrana národnostních, náboženských a rasových menšin npodle „malé“ Saint-germainské smlouvy: •rovnost a stejná práva •rovný přístup k úřadům, hodnostem, povoláním a živnostem •volnost používání jazyka •„značný zlomek“ státních občanů náležejících k menšinám •právo na vyučování ve vlastní řeči •násilné odnárodňování není dovoleno Zákony navazující na ústavu n122/1920 Sb. jazykový zákon n123/1920 Sb. volby do poslanecké sněmovny n124/1920 Sb. složení a pravomoc senátu n125/1920 Sb. o Volebním soudě n161/1920 Sb. o volbě prezidenta n162/1920 Sb. o Ústavním soudě P - 6 30 26 150 P - PS 6 30 S 26 150 P 7 - 35 1 PS 6 21 30 300 S 8 26 45 150