Veřejné finance, veřejný rozpočet Veřejné finance a fiskální právo • Eva Tomášková eva.tomaskova@law.muni.cz Pojem veřejné finance l„Pojem sloužící k označení specifických vztahů a operací probíhajících v rámci ekonomického systému mezi autoritami tzv. veřejné správy na straně jedné a ostatními subjekty na straně druhé.“ l (Hamerníková, 2002) l l„Veřejné finance zkoumají působení finančních nástrojů (např. daní) a veřejných výdajů na individuální chování a rozhodování o alokaci zdrojů. Současně je zkoumána efektivnost využívání finančních nástrojů státních zásahů.“ l (Peková, 2005) l Současný pohled na veřejné finance lMá stát přebírat část suverenity racionálně uvažujících a chovajících se subjektů? lBude stát schopen poskytnout těmto subjektům určité užitky? l lRozsah veřejného sektoru – kolektivismus x individualismus. lPodle toho se rozhoduje: ljak velká část statků se bude rozdělovat ljak velká bude redistribuce důchodů a bohatství ljak velký objem prostředků bude z výše uvedených důvodů odčerpán ze soukromého sektoru do veřejného l l J Tržní selhání lMikroekonomické příčiny lMakroekonomické příčiny lMimoekonomické příčiny Mikroekonomické příčiny lNedokonalá konkurence lPřirozený monopol lAdministrativní monopol lNedostatek informací lExistence veřejných statků lExistence externalit lPozitivní lNegativní lReciproční l Makroekonomické příčiny lNedostatečné využívaní zdrojů l l Hlavní cíle hospodářské politiky: lekonomický růst lnízká nezaměstnanost lstabilní cenová hladina lstabilní zahraniční politika l l Magický čtyřúhelník l Mimoekonomické příčiny lZmírnění nerovností mezi subjekty lZvýšení kvality lidského potenciálu lUchování, příp. zvýšení kvality životního prostředí Netržní činnost státu lLegislativní lAlokační ldůsledek mikroekonomických příčin tržního selhání lefektivně alokovat finanční prostředky lRedistribuční ldůsledek mikroekonomických příčin tržního selhání lspravedlivě rozdělit finanční prostředky lnepřímo prostřednictvím progresivních daní lvyšším zdaněním některého zboží lpřímo prostřednictvím adresných peněžních transferů lRegulační lStabilizační ldůsledek makroekonomických příčin selhání trhu l l Příčiny selhání státu lobtížnost předvídání důsledků státních zásahů na soukromý sektor l lomezené informace potřebné pro rozhodování o určitém typu státního zásahu l lrealizační zpoždění státního zásahu l lobtížnost kontroly činnosti státní správy l lbyrokratický aparát, jež má snahu se rozpínat l lproblematický výběr nejvhodnějšího řešení z alternativních návrhů l lvliv zájmových skupin na veřejné rozhodování l lpolitický vliv atd. l J Rozpočtová soustava lTři pojetí: lSoustava orgánů a institucí, které se starají o tvorbu, rozdělování, použití a kontrolu hospodaření veřejných peněžních fondů. l lStruktura peněžních fondů a vztahů mezi těmito peněžními fondy. l lOznačuje soubor institucí a orgánů, peněžních fondů, jejich vzájemných vztahů a pravidel fungování. l Rozpočtová politika lProcesy odehrávající se v rámci rozpočtové soustavy. l lJe realizovaná státem na různých úrovních veřejné správy. l lCílem je zabezpečit veřejné příjmy potřebné k realizaci veřejných výdajů. l Struktura rozpočtové soustavy lZávisí na členitosti veřejné správy lMusí být vydefinováno daňové určení l Struktura veřejných rozpočtů lSoustava veřejných rozpočtů lnadnárodní rozpočet l lústřední rozpočet l lrozpočty jednotlivých celků územní samosprávy l lrozpočty neziskových organizací působících ve veřejném sektoru l lMimorozpočtové fondy (státní fondy a tzv. mimorozpočtové parafiskální fondy) l Soustava veřejných rozpočtů ČR schéma%202 •Zdroj: Strecková, Y., Malý, I. (1998) • •Zdroj: Urbánek, 2008 J Veřejný rozpočet lKaždý veřejný rozpočet je: lupraven předpisem, lsamostatně sestavován a schvalován, lmá vlastní, zákonem stanovenou, příjmovou základnu, která mu zajišťuje částečnou nezávislost. l Ekonomické hledisko VR lVeřejný rozpočet: lsdružuje a rozděluje převážně veřejné prostředky k zajištění veřejných statků. l lVeřejné prostředky: lbyly získány především na základě principů nenávratnosti, neekvivalentnosti a nedobrovolnosti, lrozhoduje se o nich veřejnou volbou, lpodléhají veřejné kontrole. l lNeefektivnost provázející veřejné rozpočty: lalokační neefektivnost, lneefektivnost z důvodu vracení finančních prostředků. l Legislativní hledisko VR l„Pojmem "veřejné rozpočty centrální úrovně" se rozumí státní rozpočet, státní fondy, Fond národního majetku, Pozemkový fond, fondy zdravotních pojišťoven, fondy organizačních složek státu a státní finanční aktiva.“ l l„Pojmem "veřejné rozpočty územní úrovně" … rozpočty a fondy obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí.“ l l § 1 odst. 2, 3 opatření Ministerstva financí č.j. 111/74 200/1997 o rozpočtové skladbě l l„Veřejné rozpočty ČR jsou soustavou státního rozpočtu, rozpočtů krajů a municipalit (místní rozpočty), státní mimorozpočtové fondy, privatizační fondy (FNM a Pozemkový fond) a systém veřejného zdravotního pojištění.“ l l Rozpočtový výhled 2003 – 2006: Koncepce reformy veřejných rozpočtů, Ministerstvo financí 2003 l Pohledy na veřejný rozpočet lVeřejný rozpočet představuje současně: lpeněžní fond, lbilanci, lfinanční plán, lnástroj řízení veřejné politiky. l J •Zdroj: Kemel- iDNES.cz. Web: iDNES.cz. [citováno 7. října 2009]. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/kemel.asp Veřejný rozpočet = peněžní fond ltok finančních prostředků lje vytvářen, rozdělován a používán na principu: lnenávratnosti, lneekvivalence, lnedobrovolnosti. l lVeřejné příjmy ldaně a poplatky lúvěrový příjem l lVeřejné výdaje lvládní výdaje a transfery l l Veřejný rozpočet = bilance lzahrnuje veškeré běžné a kapitálové příjmy a výdaje, jež jsou postupně přijímány a vydávány l lběžná bilance l lkapitálová bilance l lPo skončení období, na které byl veřejný rozpočet vytvořen, může dojít k: lvyrovnanému rozpočtu, lpřebytkovému rozpočtu (převedením do rezerv), lschodkovému rozpočtu (kryje se z položky účetních rezerv). l Běžná bilance lje rozhodující částí veřejného rozpočtu, l lbilancuje běžné (každoročně se opakující příjmy) a běžné (každoročně se opakující) výdaje, l lnejvětší podíl představují tzv. obligatorní (zákonné či mandatorní) výdaje, ve vyspělých zemích tvoří 2/3 rozpočtu, l lv dlouhodobém horizontu by měla být běžná bilance vyrovnaná, l lpokud je běžná bilance pravidelně schodková je nutné zvážit: lvýši veřejných výdajů ke krytí potřeb veřejného sektoru, lv rámci veřejných výdajů se zaměřit především na výši mandatorních výdajů, lúčinnost fiskální funkce daní, tzn. přezkoumat únosnost daňového zatížení, způsob výběru a správy daní, ztížení daňových úniků atd.). l Kapitálová bilance lbilancuje běžně se neopakující (nejčastěji jednorázové) příjmy a běžně se neopakující (nejčastěji jednorázové) výdaje, l ldíky budoucímu užitku nemusí být příjmy a výdaje kapitálového rozpočtu vyrovnány, l lje teoreticky možné je financovat z návratných zdrojů. l (Tento přístup je ovšem v posledních letech kritizován.) l Veřejný rozpočet = finanční plán lVR jsou sestavovány vždy na jedno rozpočtové období, jenž se shoduje se všemi rozpočty rozpočtové soustavy. l lPři sestavování VR je možné použít metody: lshora-dolů, lzdola-nahoru, lkombinace přístupů (v ČR) lVychází se z empirických hodnot lDoplní se o expertní odhady vývoje l Veřejný rozpočet = nástroj veřejné politiky lStabilizační nástroj fiskální politiky: lV případě poklesu výkonnosti ekonomiky může vláda podpořit ekonomický růst zvýšením veřejných výdajů, l lv době recese se daňoví poplatníci posouvají do pásem s nižším zdaněním, l lv době expanze získávají více zdanitelných prostředků a posouvají se tak do pásem s vyšším zdaněním. l J •Zdroj: Kemel- iDNES.cz. Web: iDNES.cz. [citováno 7. října 2009]. Dostupný z: http://zpravy.idnes.cz/kemel.asp Kvalita veřejného rozpočtu lZávisí na kvalitě jeho odhadu: lpříjmů (daň. výnosů, uživatelských poplatků, správních poplatků, dotací, nedaňových příjmů, nových příjmů), lvýdajů (kapitálových a běžných souvisejících se zajišťováním veřejných statků a peněžních transferů), lvýdajů na financování nových potřeb, lpředpokládané inflace, lnejistot. l Řízený výdajový rozpočet lPoslání příslušného stupně veřejné vlády – je založeno na stanovení cílové kvantity a kvality potřeby a hledání finančních zdrojů, které umožní tuto cílenou potřebu zajistit v určitém časovém horizontu dle charakteru potřeby, l lz akcentování – ze sestavování rozpočtové prognózy, ze které roční rozpočet vychází, l lnepropadávání finančních prostředků. l lMezi přednosti se uvádí zejména: lmotivace k úsporám ve výdajích, lmožnost využít ušetřené finanční prostředky na realizaci nových aktivit, lzjednodušení procesu rozpočtového plánování, lmožnost soustředit se na řešení důležitých úkolů. l Rozpočtové zásady lZásada každoročního sestavování a schvalování rozpočtu, lzásada reálnosti a pravdivosti rozpočtu, lzásada úplnosti a jednotnosti rozpočtu, lzásada dlouhodobé vyrovnanosti, lzásada efektivnosti a hospodárnosti, lzásada publicity. l lRozpočtové zásady upravuje: lZákon č. 576/1990 Sb. Rozpočtová pravidla republiky a rozpočtová pravidla územních rozpočtů, lZákon č. 218/2000 Sb. Rozpočtová pravidla republiky, lVyhláška MF ČR 323/2002 Sb. o rozpočtové skladbě. l Rozpočtová skladba ljedná se o systematické, jednotné a přehledné třídění, které umožňuje: lzabezpečit jednotnost a přehlednost lanalyzovat příjmy a výdaje lzajistit potřebné informace l lTřídění příjmů a výdajů respektuje: lzásadu jednotnosti a závaznosti třídění lzásadu dlouhodobé stability třídění lzásadu srozumitelnosti lzásadu kompatibility l Rozpočtový proces lSestavení návrhu (výkonné orgány státní správy), lprojednání a schválení (volené orgány státní správy), lplnění, lpřípadné schvalování úprav během rozpočtového období, lkontrola plnění. lprůběžná – během rozpočtového období lnásledná – po skončení rozpočtového období l Děkuji za Vaši pozornost. J