Veřejné finance Fiskální politika •Eva Tomášková •eva.tomaskova@law.muni.cz •Katedra finančního práva a národního hospodářství Typy fiskální politiky lExpanzivní lpřímé nástroje: zvýšení vládních výdajů lnepřímé nástroje: snížení daní lvýsledek: rozpočtový schodek l lRestriktivní lpřímé nástroje: snížení vládních výdajů lnepřímé nástroje: zvýšení daní lvýsledek: rozpočtový přebytek Fiskální opatření lAutomatické stabilizátory lpůsobí automaticky, dlouhodobě a proticyklicky, např. progresivní důchodové zdanění lnemají žádné nulové vnitřní zpoždění l lDiskrétní opatření lopatření vlády, která mají jednorázový charakter, např. změny v daňových sazbách, zavedení nových daní lmají časová zpoždění Veřejný rozpočet lvyrovnaný lpřebytkový lschodkový l lProhlubování deficitu: lPříjmy Výdaje lstagnují rostou lrostou pomaleji než výdaje rostou rychleji než příjmy lklesají rostou lklesají rychleji než výdaje klesají pomaleji než příjmy Členění deficitu dle veřejných financí lStrukturální lstrukturální rozpočet propočítává, jaké by byly státní příjmy, výdaje či deficity, kdyby ekonomika fungovala na hladině potenciálního produktu l lCyklický lcyklický rozpočet je rozdíl mezi skutečným a strukturálním rozpočtem l lCelkový deficit l= - (hotovostní příjmy – hotovostní výdaje – úroky z veřejného dluhu) Členění deficitu lU st. rozpočtu je důležité, zda deficit je: lplánovaný (aktivní) lneplánovaný (pasivní) lkrátkodobý lvýsledný deficit ročního hospodaření lstřednědobý a dlouhodobý deficit J Příčiny rozpočtového deficitu lEndogenní faktory lexpanzivní charakter fiskální politiky lčasové rozložení výdajového šoku lčasové rozložení daňového zatížení na více generací lvládní populismus l lExogenní faktory ltempo ekonomického růstu ldeprese ve světě lrůst cen základních surovin lvývoj úrokové míry lúrok z veřejného dluhu lmimořádné události Důsledky deficitu státního rozpočtu lkrátké období - pozitivní leliminace vlivu exogenních faktorů lfinancování efektivních veřejných výdajových programů lv krátkém období je obtížné zvýšit daně, stejně jako je obtížné provést škrty ve výdajích l ldlouhodobé období - negativní lrůst veřejného dluhu lvyvolává inflační tlaky l l Deficity státního rozpočtu v ČR (mld. Kč) •Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz Výsledky ankety: Deficit státního rozpočtu •Pramen: http://denik.obce.cz/go/ankety/anketa.asp?id=1 Plánované a skutečné saldo SR •Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz Saldo státních rozpočtů vybraných zemí jako % HDP •http://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=teina200&plugin=1 Přebytek v roce 2016 l1. ekonomický růst l2. čerpání dotací z EU http://www.ceskatelevize.cz/ct24/sites/default/files/styles/scale_1180/public/1781863-cistapozice.p ng?itok=RssxMiQA •Zdroj: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/1860610-cesko-v-pololeti-ziskalo-z-eu-o-666-miliardy-kor un-vice-nez-zaplatilo Financování deficitu státního rozpočtu lDluhové financování lemisí st. dluhopisů lvnitřní dluh lvnější dluh lPeněžní financování lpůjčkou od centrální banky, půjčkou ze zahraničí lmonetizace dluhu – tzn. transformace deficitu do přírůstku peněžní zásoby lZe státních aktiv J Krytí deficitu lKrátkodobé řešení deficitu: lmimorozpočtovými nenávratnými zdroji lz rezerv lpoužitím návratných finančních prostředků l lDlouhodobé řešení deficitu: lze státních finančních aktiv lzvýšením daní l J Veřejný dluh lVeřejný dluh je souhrn závazků: lstátu ljednotlivých článků územní samosprávy lveřejných fondů lveřejně právních institucí zřizovaných státem a územní samosprávou lveřejných podniků Veřejný dluh v ČR lV roce 1993 stát převzal dluh ve výši 164 mld. Kč, z toho: lVnitřní státní dluh cca 92 mld. Kč (věřitelem se stala ČNB a obchodní banky) lVnější dluh ve výši zhruba 72 mld. Kč. l l90. léta - nízký podíl tzv. sekuritizace dluhu (tzn. krytý státními cennými papíry). Dnes je plně sekuritizován vnitřní dluh. l lEmitování střednědobých státních dluhopisů s dobou splatnosti 15, 10 a 11 let a úrokem cca 7 %. l lVětšinu státních dluhopisů skupuje bankovní sektor a pojišťovací společnosti. l lPodíl veřejného dluhu na HDP se v posledních letech výrazně zvyšuje, podle prognózy vývoje deficitu st. rozpočtu se tento veřejný dluh v nejbližších letech ještě zhorší. Vývoj státního dluhu •Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz Úroky státního dluhu •Zdroj: Ministerstvo financí ČR [citováno 29. 10. 2016]. Dostupný z: http://www.mfcr.cz Důsledky veřejného dluhu lRozpočtové lplacení úroků z veřejného dluhu zatěžuje veřejné výdaje lvysoké úrokové náklady vedou v mnoha případech ke vzniku deficitu v dalším období l lRedistribuční lu vnitřního dluhu je zpravidla nominální hodnota emitovaných státních cenných papírů na krytí dluhu příliš vysoká, nemohou ji nakupovat domácnosti. Prostřednictvím úroků z veřejného dluhu je přerozdělována část finančních prostředků z veřejných rozpočtů ve prospěch bohatých subjektů. l lFiskální ldochází k fiskální nerovnováze – zvyšováním podílu dluhu na HDP – zužuje se prostor pro působení stabilizační politiky l lZměna struktury portfolia lz portfolia soukromého sektoru se vytlačují ostatní aktiva l lInflace l lPřestoupení konvergenčního kritéria lpodíl veřejného dluhu na HDP nižší než 60 %. Řešení dluhového problému lvyužít vlivu pozitivních exogenních faktorů lvyšší tempo eko. růstu než reálná úroková sazba z veřejného dluhu linflace lzahraniční pomoci l lvyužít vlivu aktivních vládních opatření lpřebytek státního rozpočtu lmimořádné jednorázové paušální dávky z kapitálu k umoření dluhu lmonetárním řešením lodmítnutí existujícího dluhu, případně úroku l l Řízení státního dluhu lhttp://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/struktura-a-vyvoj-st atniho-dluhu Emise střednědobých a dlouhodobých SD l § 3 Organizace primárního prodeje l l (1) SD se prodávají na primárním trhu zejména formou aukce pro přímé účastníky aukcí (dále jen "PÚ") nebo formou přímého prodeje vybraným PÚ nebo administrátorovi emise. l l (2) Ostatní zájemci z řad právnických i fyzických osob, tuzemců i cizozemců (dále jen "klienti") se mohou primárního trhu SD zúčastnit nepřímo prostřednictvím PÚ tak, že PÚ zahrnou jejich požadavek do své objednávky. l l (3) ČNB se souhlasem emitenta stanoví aukční limit (§ 13 Pravidel - Aukční limit), který je pro PÚ závazný. ČNB je se souhlasem emitenta oprávněna tento limit v případě jednotlivé aukce změnit nebo i zrušit. l l (4) Aukce pro PÚ organizuje ČNB. Aukčním místem je ČNB. l l l Zdroj: ČNB - Pravidla pro primární prodej střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů organizovaný Českou národní bankou Státní dluhopisy dle typu instrumentu lhttp://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/podle-typu-instrumen tu/2017/statni-dluhopisy-podle-typu-instrumentu-27809 Státní dluhopisy dle typu držitele lhttp://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/podle-typu-drzitele/ 2017/statni-dluhopisy-podle-typu-drzitele-za-29972 Úvěry EIB v ČR lOd roku 1992 do 31. 12. 2010 uzavřela EIB v ČR úvěrové smlouvy v celkové hodnotě cca 12 284 mil. EUR, tj. cca 307 mld. CZK (při kurzu 25 CZK/EUR), z toho přibližně: l l lÚvěry na plnění funkcí státu ve výši cca 4 450 mil. EUR, a to v členění: lpřímé úvěry státu ve výši cca 3 329 mil. EUR (1 185 mil. EUR + 61 mld. CZK) lúvěry ČMZRB (dříve KoB) se státní zárukou ve výši 950 mil. EUR lúvěry SŽDC se státní zárukou ve výši 560 mil. EUR l l lPřímé úvěry státu l1 185 mil. EUR + 61 mld. CZK l l l l Zdroj: Ministerstvo financí Úvěry EIB krajům a municipalitám l lÚvěry krajům a municipalitám ve výši cca 1 719 mil. EUR, z toho: lPardubický kraj 73,6 mil. EUR (30 mil. EUR a 1 200 mil. CZK), lMoravskoslezský kraj 1 100 mil. CZK (37 mil. EUR), lJihomoravský kraj 116 mil. EUR, lZlínský kraj 132 mil. EUR, lOlomoucký kraj 137 mil. EUR, lJihočeský kraj 35,5 mil. EUR lkraj Vysočina 17,5 mil. EUR lhl. m. Praha 650 mil. EUR, lPlzeň 92 mil. EUR, lBrno 84,5 mil. EUR, lÚstí nad Labem 34 mil. EUR lOstrava 119 mil. EUR lOlomouc 38,5 mil. EUR l J Úroky ze státního dluhu •http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/rizeni-statniho-dluhu/dluhova-statistika/naklady-statniho-dlu hu Účinné řešení dluhového problému zamezují lnepopulárnost většiny opatření lomezený časový horizont vlády lpolitické tlaky l l lFiskální iluze obyvatelstva Vládní dluh zemí EU v % HDP lhttp://ec.europa.eu/eurostat/tgm/table.do?tab=table&init=1&language=en&pcode=teina225&plugin=1 Tempo růstu veřejného dluhu lKaždý občan včetně novorozenců a důchodců dluží přibližně 180 000 Kč! l lhttp://www.verejnydluh.cz/ l l l J Koncepce reformy veřejných financí lHlavní cíl: lsnižovat podíl schodku veřejných rozpočtů na HDP při dosahování sociální soudržnosti a kvality veřejných služeb l lsnížení deficitu státního rozpočtu lReforma neusiluje o únosný cílový deficit 1 – 2 % HDP. lNeexistuje definice konečného cíle. l l Dílčí cíle reformy veřejných financí lReforma zdravotního a sociálního zabezpečení lReforma veřejného sektoru lSnížení pracovníků ve veřejném sektoru lReforma daní lStabilizovat daňové kvóty, zjednodušit daně, zefektivnit opatření proti daňovým únikům lMístní poplatky (daně) – především rozšíření okruhu obecních daní, např. daň z reklamy, posílit pravomoce obcí u daně z nemovitostí l Dosažení cílů lz 1/3 růstem rozpočtových příjmů lDPH, lspotřební daně, lpojistné l lze 2/3 poklesem rozpočtových výdajů lplaty ve veřejném sektoru, lsnížení nemocenských dávek, lvýdajové škrty l Současný stav lPouze změny v právní úpravě, které neposkytují systémové řešení lNedostatečné růstové impulsy lnedostatečná revize daní a daňových formulářů lMandatorní výdaje – sporadické škrty lPřetrvává nárůst veřejného dluhu l l