Vnější obchodní vztahy EU Obecná část: EU jako celní unie: • pohled „dovnitř“ (opakování, připomenutí úpravy jednotného vnitřního trhu) • pohled „ven“ Multilaterální regulace světového obchodu • historie • současný stav • EU – účastník světového obchodu Zvláštní část: • Autonomní nástroje SOP • Smluvní nástroje SOP Související politiky: • Zahraniční a bezpečnostní politika • Politika ochrany hospodářské soutěže Literatura ke studiu • Základní zdroj: – SEHNÁLEK, David. Vnější činnost Evropské unie perspektivou práva unijního a mezinárodního práva. Brno: Masarykova univerzita, 2016. • Náhradní literatura: – ROZEHNALOVÁ, Naděžda a Vladimír TÝČ. Vnější obchodní vztahy Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2006. 207 s. (Spisy PrF MU v Brně. Řada teoretická ; 299). ISBN 80-210-4073-4. – SVOBODA, Pavel. Právo vnějších vztahů EU. Praha: C.H.Beck, 2010, 3.vydání, 220 s. ISBN 978-80-7400-352-3 • Studijní materiály v IS • Eurlex – shrnutí právních předpisů Zkouška • Písemná a ústní část Okruhy témat 1. Celní unie. Zákaz cel a dávek s obdobným účinkem uvnitř Evropské unie. Jednotná vnější celní politika navenek. Její limity v právu Světové obchodní organizace. Výkon celní politiky členskými státy. 2. Volný pohyb (fyzických) osob. Povaha této svobody. Pořádková omezení. Zákaz diskriminace v přístupu k zaměstnání a osobnímu podnikání. Uznávání kvalifikace. Daňový režim a sociální zabezpečení migrantů. 3. Volný pohyb služeb, kapitálu a plateb. Volné poskytování a přijímání služeb mezi členskými státy. Svoboda investic kapitálu mezi členskými státy. Volná úhrada plateb za zboží, služby a v souvislosti s migrací pracovníků a investicemi kapitálu. 4. Ochrana hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie. Soutěžní právo Evropské unie. Základní právní instituty. Role Komise. Vztah evropského soutěžního práva a soutěžního práva členských států. Kontrola státních podpor. 5. Společná zahraniční, bezpečnostní a obranná politika Evropské unie. Okruhy - pokračování 1. Společná obchodní politika Evropské unie. Vymezení, zásady společné obchodní politiky, rozdělení pravomocí mezi Evropské unie a členské státy 2. Společná obchodní politika Evropské unie. Autonomní nástroje, problematika cel, dovoz a vývoz zboží do Evropské unie. 3. Společná obchodní politika Evropské unie. Smluvní nástroje, přehled, vztahy Evropské unie k nejvýznamnějším obchodním partnerům, Evropský hospodářský prostor, vztahy k rozvojovým zemím, asociační a evropské dohody 4. Společná obchodní politika Evropské unie. Dovolená omezení mezinárodního obchodu, ochranná opatření (ochrana proti obchodním překážkám, opatření proti dumpingu, opatření proti státním podporám). 5. Právní postavení České republiky před a po vstupu do Evropské unie. Srovnání právní úpravy obchodu s členskými státy Evropské unie (přehled) a regulace mezinárodního obchodu s nečlenskými státy, pravomoci České republiky v oblasti mezinárodního obchodu. EU jako forma hospodářské integrace (opakování) • Vnitřní integrace EU: – Celní unie (S) – Společný trh (S) – Jednotný vnitřní trh (S) – Hospodářská a měnová unie (S) • Vnější integrace EU: – Preferenční režimy (A) – Zóny volného pohybu (S) – Celní unie (S) – Částečné rozšiřování JVT (S) Jednotný vnitřní trh • JVT = prostor, ve kterém platí tzv. čtyři základní svobody, a to volný pohyb: 1. Zboží; 2. Osob; 3. Služeb; 4. Kapitálu. • Tzv. konvergence svobod! • zajištěna ochrana hospodářské soutěže • regulována státní pomoc • Základní zásada JVT: zákaz diskriminace na základě původu nebo státní příslušnosti, adresátem – státy i jednotlivci • Zajištění volného obchodu: – Odstraněním překážek – Harmonizací standardů – Povinností uznávat cizí neharmonizované standardy • POZOR! shora uvedené vystihuje pouze vnitřní obchod v rámci EU! Vnější činnost Evropské unie 1.společná zahraniční a bezpečnostní politika, včetně politiky obranné; 2.politika rozvojové spolupráce a humanitární politika; 3.otázky týkající se ochrany a prosazování lidských práv na mezinárodní úrovni; 4.společná obchodní politika; - A další politiky (doktrína AETR) Právní zakotvení obchodu EU (srovnání „dovnitř“ a „vně“) vnitřní obchod • čl. 28 (23) SFEU : EU = CU  zákaz cel a poplatků mezi čl. st. • čl. 30 (25) SFEU : zákaz cel • čl. 34 (28) SFEU : zákaz kvót • čl. 45 (39) SFEU : pracovníci • čl. 49 (43) SFEU : usazování • čl. 56 (49) SFEU : služby • čl. 63 (56) SFEU : kapitál • čl. 110 (90) SFEU : daňová nediskriminace • atd. vnější obchod – čl. 28 (23) SFEU: EU = CU  přijetí spol. cel. sazebníku ve vztahu ke 3. zemím – čl. 206 (131) SFEU : cíle SOP – čl. 207 (133) SFEU : • zásady SOP • pravomoci EU v oblasti SOP • postup sjednávání smluv v oblasti SOP – atd. – zásady: • Asimilace (čl. 28/2 SFEU ) • Jednoty (čl. 207/1 SFEU ) – Význam má i SEU o vnější činnosti EU - (čl. 21 SEU) • čl. 28 SFEU (23 SES): • 1. Unie zahrnuje celní unii, která pokrývá veškerý obchod zbožím a která zahrnuje jak zákaz vývozních a dovozních cel a všech poplatků s rovnocenným účinkem mezi členskými státy, tak i přijetí společného celního sazebníku ve vztahu ke třetím zemím. • 2. Článek 30 a kapitola 3 této hlavy se týkají výrobků, které pocházejí z členských států, jakož i těch výrobků pocházejících ze třetích zemí, které jsou v členských státech ve volném oběhu. • čl. 206 SFEU (131 SES) • Vytvořením celní unie v souladu s články 28 až 32 přispívá Unie ve společném zájmu k harmonickému rozvoji světového obchodu, k postupnému odstranění omezení mezinárodního obchodu a přímých zahraničních investic a ke snižování celních a jiných překážek. • čl. 207 SFEU (133 SES) • 1. Společná obchodní politika se zakládá na jednotných zásadách, zejména pokud jde o úpravy celních sazeb, uzavírání celních a obchodních dohod týkajících se obchodu zbožím a službami, obchodní aspekty duševního vlastnictví, přímé zahraniční investice, sjednocování liberalizačních opatření, vývozní politiku a opatření na ochranu obchodu, jako jsou opatření pro případ dumpingu a subvencování. Společná obchodní politika je prováděna v rámci zásad a cílů vnější činnosti Unie. • … čl. 21 SEU - zásady • požadavek demokracie, právního státu, univerzálnosti a nedělitelnosti lidských práv a základních svobod, úcty k lidské důstojnosti, zásady rovnosti a solidarity a dodržování zásad Charty Organizace spojených národů a mezinárodního práva Článek 21 SEU - cíle Činnost EU by měla směřovat k: • ochraně svých hodnot, základních zájmů, bezpečnosti, nezávislosti a celistvosti; • upevnění a podpoře demokracie, právního státu, lidských práv a zásad mezinárodního práva; • zachování míru, předcházení konfliktů a posilování mezinárodní bezpečnosti v souladu s cíli a zásadami Charty Organizace spojených národů, jakož i v souladu se zásadami Helsinského závěrečného aktu a s cíli Pařížské charty, včetně těch, které se týkají vnějších hranic; • podpoře udržitelného rozvoje v hospodářské a sociální oblasti a v oblasti životního prostředí v rozvojových zemích s hlavním cílem vymýcení chudoby; • povzbuzování zapojení všech zemí do světové ekonomiky, včetně postupného odstraňování překážek mezinárodnímu obchodu; • k vypracování mezinárodních opatření pro ochranu a zlepšení kvality životního prostředí a udržitelné hospodaření se světovými přírodními zdroji, aby se zajistil udržitelný rozvoj; • pomoci lidem, zemím a regionům čelícím přírodním nebo člověkem způsobeným pohromám; a • podpoře mezinárodního systému založeného na posílené mnohostranné spolupráci a na řádné správě věcí veřejných v celosvětovém měřítku. členské státy a vnější obchod (z jejich pohledu) • obchod v rámci EU – pravidla JVT  nadstátnost – Intraunijní (intrakomunitární) pohyb - fakticky se nejedná o mezinárodní obchod • obchod s 3. státy – pravidla společné obchodní politiky  nadstátnost – výlučnost pravomocí EU – aktérem SOP nikoliv čl. st., ale EU! Vztahy EU vs. čl. státy v oblasti MO • Výlučná pravomoc v oblasti SOP • z povahy věci nezbytná – projev např. v členství EU (má právní subjektivitu!) v MO a hlasování • Limity: – v oblasti administrace – EU hlava bez těla a údů • kde konkrétně tedy EU má výlučnou pravomoc? Např: – Stanovení celních sazeb; – Uzavírání dohod týkajících se obchodu • zbožím a službami; • obchodních aspektů duševního vlastnictví; • přímých zahraničních investic; – Určování vývozní politiky – Realizace opatření na ochranu obchodu (antidumpingu a antisubvence) • Závěr: EU do značné míry nahrazuje stát v oblasti mezinárodního obchodu EU - sjednávání dohod • Měnová politika, Společná obchodní politika a celní unie, Účasti na výzkumných a rozvojových programech, Životní prostředí, Rozvojová spolupráce, Dohody o přidružení, tzv. asociační dohody, Limitované pravomoci má i v jiných oblastech (oblasti školství či odborného vzdělávání • Členství v MO (MS) • úprava v čl. 218 SFEU (300 SES) • Komise (doporučení)  Rada (zmocnění + „výbor čl. 207“ (dříve 133))  Komise (jednání + konzultace s výborem)  Rada (rozhodnutí o podpisu) • KV – pravidlo, 1myslně - investice, obchod kulturními a audiovizuálními službami, obchod sociálními, vzdělávacími a zdravotnickými službami • EP se přijímání MS z oblasti SOP účastní omezeně – formou konzultace (vyjma dohod o přidružení, kde je nutný jeho souhlas) • Posudky SD EU Ochrana práv jednotlivce • Právo EU reguluje také situace, kdy se s ním obchodník dostane do rozporu 1.Žaloba na neplatnost 2.Řízení o předběžné otázce (SKOMA-Lux) 3.Náhrada škody EU a „okolí“ • EU – neexistuje ve vakuu  interakce s jinými státy a jinými MO • EU – v globálním pohledu jsou jen „jedním z mnoha“ • EU – nadstátnost jen vůči čl. státům – vůči 3. státům – právně rovné postavení* •  nutnost reflexe existence jiných států a mezinárodních organizací * = při zohlednění skutečnosti, že jsou mezinárodní organizací a ne státem Příklady mezinárodních hospodářských organizací • regionální: – EU (není tedy v tomto výlučné!) – ESVO – MERCOSUR – ASEAN – NAFTA – CEFTA • zájmové: – OPEC – OECD – Mezinárodní organizace práce – Rada Evropy – WTO a další… Globální rámec mezinárodního obchodu - historie • Nutné si uvědomit charakter MPV – státy rovné postavení – řešení možné jen dohodami  prostředek regulace - mez. smlouva • různá východiska: – bilaterální vs. multilaterální metoda regulace? – protekcionistický vs. liberální přístup? • vybrané milníky vývoje - akcentován pohled EU a ČR – do 2WW - konflikt protekcionistických vs. liberálních přístupů – po 2WW – převaha liberálních tendencí a multilaterální metody, bilat. stále významné (např. viz ESVO a další) – 1947 – GATT – ES - 1952/1958 – 1994/1995 – WTO (GATT 1994, GATS, TRIPS) – ES člen – ČR – do 1990 – monopol MO – ČR – do 30.4.2004 – samostatná VOP – ČR – od 1.5.2004: • obchod s ES/EHP (JVT) • obchod s 3. zeměmi – součást SOP • Viz aspi 13/1993 Sb. Připomenutí WTO – úkoly, zásady, hlavní pilíře • Cíle zvyšování životní úrovně, zaměstnanosti a příjmů atd. • úkoly WTO: – liberalizace mezinárodního obchodu – sledování dodržování pravidel MO – organizace obchodních jednání – urovnávání sporů mezi státy – spolupráce s ostatními mezinárodními organizacemi • principy WTO: – odstranění diskriminace – volnější obchodování bez bariér – předvídatelnost systému bariér – příznivější režim pro rozvojové státy • pilíře: – GATT – GATS – TRIPS – a další … GATT - připomenutí • Úkol - liberalizace mezinárodního obchodu zbožím • Základní výstavbové principy viz. předchozí slide – uskutečňovány prostřednictvím doložek – nejvyšších výhod – národního zacházení • regulace: – výjimky z principu (zóny volného obchodu a celní unie, antidumping, rozv. státy, bezp.) *** – tarifikace a omezování tarifních sazeb, – zákaz kvantitativních restrikcí *** EU je takovou výjimkou GATS + TRIPS - připomenutí • GATS – cíl - liberalizace mezinárodního obchodu službami – pokrývá všechny služby – 4 mody poskytování služeb: Obchod službami tak je definován jako dodávka služeb: 1. z území jednoho smluvního státu GATS (dále jen „člen“) na území kteréhokoli jiného člena = přeshraniční dodávka 2. na území jednoho člena spotřebiteli služby kteréhokoli jiného člena = spotřeba v zahraničí 3. dodavatelem služby jednoho člena prostřednictvím komerční přítomnosti na území kteréhokoli jiného člena = komerční přítomnost 4. dodavatelem služby jednoho člena prostřednictvím přítomnosti fyzických osob člena na území kteréhokoli jiného člena = přítomnost fyzické osoby • TRIPS – cíl - zajištění ochrany duševního vlastnictví v mezinárodním obchodu EU a WTO? • ano, ale…! • členem WTO: – EU (důsledek výlučnosti SOP) – členské státy EU také! – Stanovisko ESD č. 1/94 • rozhodování na půdě WTO – oblast výlučných pravomocí – EU namísto čl. států EU - Regulace SOP WTO Primární právo Mez. smlouvy s 3. státy a MO Sekundární právo non WTO Primární právo Mez. smlouvy s 3. státy a MO Sekundární právo Legenda: červeně  „autonomní nástroje“ SOP; modře  „smluvní nástroje“ SOP Přímo ovlivněno závazky přijatými ve WTO! účinek mezinárodních smluv v unijním právu 1. dovolatelnost mezinárodních smluv: 1. možnost uplatnění nároku jednotlivce (PÚ) 2. prohlášení neplatnosti aktu SP • PÚ? – obecně ano (Bresciani v. Amministrazione Italiana delle Finanze, Kupferberg), ale… • WTO (komplex mez. smluv): – závazné pro čl. stát i pro jednotlivce – součást práva EU, přednost před sek. pr. – ale - lze se jich dovolat, mají přímý účinek? • ESD: – International Fruit: • GATT do značné míry flexibilní, příliš výjimek, příliš obecná struktura, absence reciprocity = nezakládá práva jednotlivcům – Avšak…! Fediol vs. Komise • Fediol – žaloba na nepl. rozhodnutí Komise o výkladu pojmu nekalé obchodní praktiky obsaženému v nařízení ES – rozpor s GATT • v nařízení odkaz na GATT! Nástroje SOP Cíl SOP = kontrola kvantity dovozu a maximalizace kvantity vývozu za dodržení shodných podmínek pro všechny osoby podnikající na území ES a v rámci závazků přijatých ve WTO. Nástroje SOP: 1. tarifní vs. administrativní 2. smluvní vs. autonomní 3. zjevné vs. skryté Autonomní nástroje I Tarifní Oblast dovozu Autonomní nástroje • Cílem Smluv = vytvoření celní unie, tj. prostoru, v jehož rámci se obchoduje bez překážek (čl. 28 SFEU) a zároveň existuje jednotná celní politika vůči třetím státům (společný celní sazebník – čl. 31 SFEU) Provedeno předpisy : • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie – resp. (nařízení 2913/92, celní kodex) – sjednocení evropského a národního práva, jednotně definuje pojmy • nařízení 2658/87, celní sazebník – jeden ze zákl.prvků systému, možné odchylky nahoru (ochrana) i dolů (preference) • nařízení 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 978/2012 ze dne 25. října 2012 o uplatňování systému všeobecných celních preferencí a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 732/2008 Celní kodex • dopad: obchod mezi EU a 3. zeměmi • aplikace na celním území EU (≠ území členských států!) • důležité pojmy: – zboží Unie – dovozní clo – celní dluh – celní režim • a) propuštění do volného oběhu; • b) zvláštní režimy; • c) vývoz; Celní projednání a celní sazebník Na jeho základě probíhá celní projednání 1. začlenění zboží pod položku celního sazebníku 2. výpočet celní hodnoty 3. stanovení původu zboží 4. vyměření cla – valorická (hodnotová) – specifická – smíšená – pohyblivá – clo je závislé na ceně • cla: smluvní vs. autonomní • výše cla – celní sazebník Všeobecný systém preferencí • vůči rozvojovým státům (176!), v rámci WTO, na 10 let dopředu, implementace nařízeními Rady • vyloučeny některé zemědělské výrobky, textil, obuv, ocel (pro rozvojové země nejzajímavější komodity). • Produkty jsou rozděleny na: – citlivé (zem.produkty) a – necitlivé (prům. výrobky). Tyto jsou osvobozeny od cel, nebo je clo omezeno. • Režimy výhod: 1. Obecný režim 2. Zvláštní pobídkový režim pro udržitelný rozvoj a řádnou správu věcí veřejných (GSP+) 3. Zvláštní režim pro nejméně rozvinuté země (EBA) Suspenze a kvóty • Nařízení Rady (EU) č. 1387/2013 ze dne 17. prosince 2013 o pozastavení všeobecných cel společného celního sazebníku pro určité zemědělské produkty a průmyslové výrobky a o zrušení nařízení (EU) č. 1344/2011 • suspenze/kvóta = výjimka z povinnosti platit cla • částečná vs. úplná • uplatňující se na určité množství zboží (kvóta) nebo na nelimitované množství (suspenze) • snaha o podporu zájmů výrobců z EU. Cíl = podpora ekon.aktivity, podpora soutěže • předmětem = suroviny, polotovary, součástky, které nejsou v ES dostupné • žádají členské státy jménem výrobců. Autonomní nástroje II Netarifní (administrativní) Oblast dovozu Dovozy zboží • obecné pravidlo - neomezený dovoz ze 3. států, • limity – závazky v rámci WTO (GATT a Dohoda o ochranných opatřeních, případně i jiné mez. smlouvy) • možná omezení: – EU: ochranná opatření 1. ochrana zájmů domácích podniků a hospodářství – čl. st.: zákazy, množstevní omezení nebo kontrolní opatření, 1. ochrana veřejné mravnosti, 2. veřejného pořádku 3. veřejné bezpečnosti, 4. zdraví a života lidí a zvířat, ochrana rostlin, 5. národního kulturního pokladu, jenž má uměleckou, historickou nebo archeologickou hodnotu, nebo 6. průmyslového a obchodního vlastnictví Režimy dovozu a ochrany • Aplikace jednotných dovozních pravidel! • Režimy dovozu a ochrany: 1. Obecný Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu 2. Specifický 1. obecný - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí 2. sektorový - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/936 ze dne 9. června 2015 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravi-dla dovozu Unie 3. Přechodný (Nařízení Rady (ES) č. 427/2003 o přechodném ochranném mechanismu pro určité dovážené produkty pocházející z Čínské lidové republiky a o změně nařízení (ES) č. 519/94 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí) - Datum konce platnosti: 11/12/2013 Obecný režim zásada volného dovozu bez kvót 1.informační a konzultační postup Unie – sdělení Komisi – konzultace (fakultativní) 2.šetření Unie 3.kontrolní opatření – zpětná vs. předchozí kontrola 4.ochranná opatření (viz. násl. slide) Ochranné opatření Člen WTO neč len WTO podmí nky dovoz ve zvýšeném množství a hrozí vážná újma dovoz ve zvýšeném množství nebo hrozí vážná újma ná sledek 1. omezení platnosti dovozních dokladů 2. zavedení regulovaného dovozu délka 1. po dobu, která je nezbytná pro zabránění vážné újmě nebo její nápravě a pro usnadnění přizpůsobení výrobců Společenství 2. zpravidla nejdéle 4 roky, max. 8 let území celé EU region/y EU 3. stá t podmí nky dovoz ve zvýšeném množství nebo hrozí vážná újma ná sledek zavedení regulovaného dovozu délka není stanovena Dovoz z Číny – N 427/2003/ES • Přístup Číny k WTO – vyjednání přechodného období  Protokol o přistoupení Čínské lidové republiky ke Světové obchodní organizaci • platnost do 2013 • kvóty na dovoz zrušeny v roce 2005 • ochrana: – prozatímní opatření (cla/kvóty) - max. 200 dnů – konečné opatření - max. 4 roky Textil a oděvy • velice citlivá oblast, zejména u dovozu z Asie. • Dohoda o textilu a ošaceni – 1.1.2005 skončila platnost  obecný režim GATT 1994 • Nařízení Rady (ES) č. 517/94 ze dne 7. března 1994 o společných pravidlech dovozu textilních výrobků pocházejících z některých třetích zemí, na které se nevztahují dvoustranné dohody, protokoly nebo jiná ujednání ani jiná zvláštní pravidla dovozu Společenství • režimy dovozu 1. obecný volný 2. zvláštní režim pro Severní Koreu s možností kvót Autonomní nástroje III Oblast vývozu Regulace vývozu • základní zásada – volný vývoz • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech vývozu • maximalizace exportu • omezení pouze tam, kde se projevují specifické zájmy. zvláštní regulace pro : – Kulturní předměty – Zboží dvojího použití (civilní i vojenské) – Předměty použitelné k mučení lidí spadá zde i problematika podpory vývozu Podpora vývozu • podpora vývozu pouze v případě SZP • úprava: – v rámci SOP: Ø s výjimkou směrnice Rady 98/29/ES ze dne 7. května 1998 o harmonizaci hlavních ustanovení týkajících se pojištění vývozních úvěrů pro operace se střednědobým a dlouhodobým krytím – čl. státy – vlastní úprava; pozor – limity v čl. 107 – 109 SFEU (dříve 87 až 89 SES)!!! • formy: – Přímá/nepřímá podpora ve formě subvencí – Pojištění se státní zárukou – Poskytování úvěrů s výhodnějšími podmínkami Autonomní nástroje IV Oblast dovozu Ochranná opatření Ochranná opatření při dovozech • obecná ochrana proti překážkám obchodu (při porušení pravidel) • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1843 ze dne 6. října 2015, kterým se stanoví postupy Unie v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Unie podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (kodifikované znění) • překážka obchodu = jakékoli obchodní praktiky 3. země, proti nimž přiznávají mezinárodní obchodní pravidla právo jednat (buď jejich zákazem nebo přiznáním práva dotčené strany bránit se) • ochrana proti: 1. nedovoleným překážkám obchodu 2. dumpingu 3. subvencím Ochrana před dumpingem • produkt je prodáván za nižší ceny, než je běžná cena výrobce na domácím trhu • antidumping = státem zajišťovaná ochrana domácích výrobců, kterým dumping způsobuje újmu. • nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie. dopad na všechny státy – členy i nečleny WTO • řešení dumpingu: 1. pro zatí mní : prozatímní clo ukládané Komisí (ma x. 6+3 resp. 9 měsíců) 2. koneč né: antidumpingové clo ukládané Radou na návrh Komise (po nezbytnou dobu, obecně max. 5 let) • Otázka k zamyšlení: Je dumping skutečně pro spotřebitele negativním jevem? Podpory/subvence • státní podpora pro výrobu či prodej výrobku • nutno odlišovat od státní podpor regulovaných čl. 107 – 109 SFEU (dříve 87 až 89 SES)! • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1037 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie • možnost přijetí vyrovnávacího cla, kdyby propuštění takového výrobku do volného oběhu působilo újmu. když se dva dohodnou, vše může být jinak… Smluvní nástroje SOP Připomenutí a zdůraznění poměru MS a sekundárního práva WTO Primární právo Mez. smlouvy s 3. státy a MO Sekundární právo non WTO Primární právo Mez. smlouvy s 3. státy a MO Sekundární právo Legenda: červeně  „autonomní nástroje“ SOP; modře  „smluvní nástroje“ SOP Přímo ovlivněno závazky přijatými ve WTO! Smluvní nástroje společné obch. politiky Specifické vztahy EU udržuje s: a. EHP a Švýcarskem (rozšiřování JVT) b. V rámci východoevropských států a států Balkánu c. Se státy severní afriky d. Se zaostalými státy Zbývající státy nepředstavují homogenní kategorii. Vztahy k nim jsou upraveny specificky dvoustrannými smlouvami, nebo jen obecně v rámci pravidel WTO. ESVO vs. EU • ESVO má nyní tyto členy: Island, Lichtenštejnsko, Švýcarsko, Norsko • ESVO je zóna volného obchodu • 3 fáze spolupráce s EU (dříve ES): 1) Léta 1960-1973 - první bilaterální dohody o volném obchodu s průmyslovými výrobky 2) Léta 1973-1989 - bilaterální se mění na multilaterální spolupráci 3) Od 1992: Dohoda o Evropském hospodářském prostoru mezi ES a ESVO (platnost od 1994) viz. dále EHP vs. EU • mezi EU a ESVO (mimo Švýcarska) – tzv. čtyři svobody JVT uplatňovány v omezené míře i na Norsko, Island a Lichtenštejnsko – úprava hospodářské soutěže, ochrany spotřebitele, životního prostředí, výzkumu a vývoje apod. • právo EU – částečně uplatňováno i v EHP • EHP ≠ celní unie (autonomní celní tarify vůči 3. zemím) • Švýcarsko odmítlo účast  regulace na bilaterální úrovni • orgány EHP: – Společný výbor (stanovení závaznosti aktů sek. práva pro EHP) – Rada EHP (politický orgán) – Soud ESVO (přezkum rozhodnutí v hosp. soutěži a řeší spory mezi čl. státy) NÁVRH KOMISE EP ACQUIS PŘIJATÉ EVROPSKOU KOMISÍ, RADOU EU A EVROPSKÝM PARLAMENTEM ROZHODNUTÍ SPOLEČNÉHO VÝBORU EHP VÝBORY KOMITOLOGIE ČLENSKÉ STÁTY KOMENTÁŘE EFTA NGOs GREEN PAPER WHITE PAPER PRACOVNÍ SKUPINA EFTA PODVÝBOR STÁLÝ VÝBOR EFTA IMPLEMENTACE ISLANDU IMPLEMENTACE NORSKA IMPLEMENTACE LIECHTENŠTEJNSKA DECISION- SHAPING DECISION-TAKING EHP NÁRODNÍ IMPLEMENTACE EXPERTNÍ VÝBORY SOCIÁLNÍ PARTNEŘI Evropské dohody • Označení od poč.90 let pro smlouvy uzavírané mezi EU a středo- a východoevropskými zeměmi. • Nyní je aktuální Balkán • Zaručují oblast volného obchodu a další spolupráci s perspektivou přijetí za člena EU Proces rozšiřování • Proces jednání: 1. Stanovení mandátu a rámce jednání 2. Screening a sledování 3. Uzavření jednání a smlouva o přistoupení 1. Volný pohyb zboží 2. Volný pohyb pracovníků 3. Právo usazování a volný pohyb služeb 4. Volný pohyb kapitálu 5. Zadávání veřejných zakázek 6. Právo obchodních společností 7. Právo duševního vlastnictví 8. Politika hospodářské soutěže 9. Finanční služby 10. Informační společnost a média 11. Zemědělství 12. Bezpečnost potravin, veterinární a fytosanitární politika 13. Rybolov 14. Dopravní politika 15. Energetika 16. Daně 17. Hospodářská a měnová politika 18. Statistika 19. Sociální politika a zaměstnanost 20. Podniky a průmyslová politika 21. Transevropské sítě 22. Regionální politika a koordinace strukturálních nástrojů 23. Soudnictví a základní práva 24. Spravedlnost, svoboda a bezpečnost 25. Věda a výzkum 26. Vzdělávání a kultura 27. Životní prostředí 28. Ochrana spotřebitele a zdraví 29. Celní unie 30. Vnější vztahy 31. Zahraniční, bezpečnostní a obranná politika 32. Finanční kontrola 33. Finanční a rozpočtová ustanovení 34. Orgány a instituce EU 35. Různé EU a Turecko • 1959 - žádost o přidružené členství v EHS • 1963 – asociační dohoda • 1970 - v Bruselu jsou podepsány dodatkový protokol a druhý finanční protokol, které připravují podmínky pro vytvoření celní unie • 1987 - Turecko podává žádost o plné členství v EHS • 1995 – vytvoření celní unie (nepokrývá zemědělské produkty, služby a veřejné zakázky) • 1999 – status kandidátské země • 2005 – zahájeny přístupové rozhovory • 1.7.2013 - vstup • 30.č ervna 2011 – uzavření přístupových jednání – ratifikace v členských státech a v Chorvatsku • 12. února 2008 – Rada přijímá nové přístupové partnerství • 18. ří jna 2006 – ukončení tzv. screeningu; • 12.č ervna 2006 – na přístupové konferenci na úrovni ministrů je formálně otevřena a prozatímně uzavřena první kapitola přístupových jednání • 20. ří jna 2005 – začíná tzv. screening • 3. ří jna 2005 – Chorvatsko spolupracuje s MTT při býv. Jugoslávii • 1. února 2005 – v platnost vstupuje dohoda o stabilizaci a přidružení • červen 2004 – Evropská rada Chorvatsku přiznává status kandidátské země • duben 2004 – Evropská komise vydává kladné stanovisko k chorvatské žádosti o členství v EU • červen 2003 – Evropská rada na svém zasedání v Soluni potvrzuje perspektivu členství v EU pro země západního Balkánu včetně Chorvatska • 21. února 2003 – žádost o členství v EU EU a Chorvatsko • Cíl: politicky a ekonomicky stabilní sousedé EU • Nevede k členství v EU • Účast: Moldávie, Ukrajina a Bělorusko, Gruzie, Arménie a Ázerbájdžán., Alžírsko, Egypt, Izrael, Palestinská samospráva, Jordánsko, Libanon, Libye, Maroko, Sýrie a Tunisko. • Mimo: záp. Balkán a Turecko (samostatná regulace) Evropská politika sousedství Dohody s rozvojovými státy 1) Středozemní iniciativy 2) Státy karibské, africké a pacifické skupina • Tři nejznámější dohody: – Dohody z Yaoundé I,II,III – Dohody z Lomé – Dohody z Cotonou (obchod – politika – rozvoj) • EPA – Dohody o ekonomickém partnerství (ZVO) uzavírané mezi EU a regionálními uskupeními zaostalých států • http://en.wikipedia.org/wiki/Cotonou_Agreement Economic partnership agreements – zúčastněné státy Vztahy vůči vyspělým a silným ekonomikám • ES a USA – smluvní spolupráce na základě členství (WTO, IMF, OECD) – problémy díky exteritorialitě amerických aktů – TTIP – dohoda o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství • ES a Kanada - Dohody o rozšíření obchodu a investic • ES a Japonsko - Akční plán od 2001, mnoho oblastí spolupráce • ES a Austrálie - Řada dokumentů (snaha o rámcový dokument) • ES a Nový Zéland – Deklarace o vztazích EU a NZ • ES a Čína – Přístup Číny k WTO, zvl.nařízení pro obchod s Čínou • EU a Jižní Korea - dohoda o volném obchodu mezi EU a Jižní Koreou Mezinárodní dohoda o kávě z roku 2007 • Spadá do oblasti rozvojové spolupráce • Upravuje fungování Mezinárodní organizace pro kávu • Cíle je eliminace tarifních bariér obchodu kávou Společná zahraniční a bezpečnostní politika • 50. léta - Evropské obranné společenství (nebylo zřízeno) • 70.léta - Evropská politická spolupráce – systém konzultací mimo rámec ES • 90. léta – EU a SZBP, státy nad ní ale mají plnou kontrolu (mezivládní princip) • 09 – reforma Lis. sml., jen částečně • Charakteristika: – Mezivládní charakter – Omezená vynutitelnost – nutná dobrovolnost čl. st. – Absence legislativy • Nástroje: – Rozhodnutí Evropské rady (vymezují obecné směřování SZBP a strategické zájmy a cíle) – Rozhodnutí Rady (vymezují postoj) • Instituce: – Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku • zastupuje Unii navenek v otázkách SZBP • předsedá Radě pro vnější vztahy (bez hlasovacího práva) • je místopředsedou Komise pro vnější vztahy • vede Evropskou službu pro vnější činnost – Evropská služba pro vnější činnost Společná bezpečnostní a obranná politika • součást společné zahraniční a bezpečnostní politiky • Zahrnuje: – vojenské operace a – civilní mise Unie. • Zásadně jednomyslnost rozhodování • Není vytvářena evropská armáda, spíše koordinace a ad hoc společné velení národních sil Okruhy témat 1. Celní unie. Zákaz cel a dávek s obdobným úč inkem uvnitř Evropské unie. Jednotná vnější celní politika navenek. Její limity v právu Světové obchodní organizace. Výkon celní politikyč lenskými státy. 2. Volný pohyb (fyzických) osob. Povaha této svobody. Pořádková omezení. Zákaz diskriminace v přístupu k zaměstnání a osobnímu podnikání. Uznávání kvalifikace. Daňový režim a sociální zabezpečení migrantů. 3. Volný pohyb služeb, kapitálu a plateb. Volné poskytování a přijímání služeb mezi členskými státy. Svoboda investic kapitálu mezi členskými státy. Volná úhrada plateb za zboží, služby a v souvislosti s migrací pracovníků a investicemi kapitálu. 4. Ochrana hospodářské soutěže na vnitřním trhu Evropské unie. Soutěžní právo Evropské unie. Základní právní instituty. Role Komise. Vztah evropského soutěžního práva a soutěžního práva členských států. Kontrola státních podpor. 5. Společ ná zahranič ní , bezpeč nostní a obranná politika Evropské unie. Okruhy - pokračování 1. Společná obchodní politika Evropské unie. Vymezení, zásady společné obchodní politiky, rozdělení pravomocí mezi Evropské unie a členské státy 2. Společná obchodní politika Evropské unie. Autonomní nástroje, problematika cel, dovoz a vývoz zboží do Evropské unie. 3. Společná obchodní politika Evropské unie. Smluvní nástroje, přehled, vztahy Evropské unie k nejvýznamnějším obchodním partnerům, Evropský hospodářský prostor, vztahy k rozvojovým zemím, asociační a evropské dohody 4. Společná obchodní politika Evropské unie. Dovolená omezení mezinárodního obchodu, ochranná opatření (ochrana proti obchodním překážkám, opatření proti dumpingu, opatření proti státním podporám). 5. Právní postavení České republiky před a po vstupu do Evropské unie. Srovnání právní úpravy obchodu s členskými státy Evropské unie (přehled) a regulace mezinárodního obchodu s nečlenskými státy, pravomoci České republiky v oblasti mezinárodního obchodu.