* * Ilona Jančářová *Jaro 2018 * *Ochrana ovzduší před vnášením znečišťujících látek * *Ochrana ozónové vrstvy Země * *Ochrana klimatu * Znečištění ovzduší je nejčastější environmentální příčinu zodpovědnou za zkrácení délky života v EU a má na svědomí desetkrát více obětí než silniční nehody. V roce 2010 stálo více než 400 000 životů a způsobilo rovněž vážné zdravotní problémy a komplikace, kterým bylo možno předejít, včetně respiračních potíží (jako jsou astma a zhoršení kardiovaskulárních potíží). Celkové externí náklady na tyto dopady, mezi něž patří pokles produktivity práce a další přímé hospodářské škody odhadované v roce 2010 na 23 miliard EUR ročně, se pohybovaly mezi 330–940 miliardami EUR. Utrpěly také ekosystémy, ve kterých znečištění dusíkem jako nutrientem („eutrofizace“) vedlo k přemnožení řas, úhynu ryb a jiným narušením. Tento problém je zvláště palčivý v nejbohatších částech Evropy a diversifkovaných přírodních oblastech[10], z nichž jsou více než tři čtvrtiny v ohrožení MEZINÁRODNÍ ÚPRAVA • •Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší přecházejícím přes hranice států (Ženeva 1979) • •Protokoly směřující k redukci emisí SO2, NOx, VOC, těžkých kovů a POPs. • Doposud byly k Úmluvě sjednány následující protokoly[2]: Protokol o dlouhodobém financování Programu spolupráce při monitorování a vyhodnocování dálkového přenosu látek znečišťujících ovzduší v Evropě (EMEP) (Byl sjednán v roce 1984, vstoupil v platnost 28. ledna 1988 a doposud má 42 smluvních stran. Protokol o snížení emisí síry přecházející hranice států nejméně o 30 % Byl sjednán v roce 1985, vstoupil v platnost 2. září 1987 a má 24 smluvních stran. Protokol o snižování emisí oxidů dusíku nebo jejich toků přes hranice států. Byl sjednán v Sofii v roce 1988, vstoupil v platnost 14. února 1991 a má 33 smluvních stran. Protokol o snižování emisí těkavých organických látek. Přijat v roce 1991, vstoupil v platnost 29. září 1997 a má 23 smluvních stran. Protokol o dalším snížení emisí síry. Byl sjednán v Aarhusu v roce 1994, vstoupil v platnost 5. srpna 1998 a doposud má 42 smluvních stran. Protokol o těžkých kovech. Přijat v roce 1998, vstoupil v platnost 29. prosince 2003 a má 29 smluvních stran. Protokol o persistentních organických polutantech. Přijat v roce 1998, vstoupil v platnost 23. prosince 2003 a má 29 smluvních stran. Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby přízemního ozonu (Göteborský protokol). Byl přijat 30. listopadu 1999, vstoupil v platnost 17. května 2005 a má 25 smluvních stran. PRAMENY PRÁVA EU PŘED VNÁŠENÍM ZNEČIŠŤUJÍCÍCH LÁTEK • •Směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu • •Směrnice 2001/81/ES o národních emisních stropech pro některé znečišťující látky • •Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích a další. Směrnice 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu KLÍČOVÉ BODY: •jsou stanoveny prahové, limitní hodnoty a cílové hodnoty k posuzování každé znečišťující látky, na kterou se směrnice vztahuje: oxidu siřičitého, oxidu dusičitého, částic, olova, benzenu a oxidu uhelnatého, •vnitrostátní orgány určí konkrétní subjekty, které budou tyto úkoly provádět s využitím údajů získaných na vybraných místech odběru vzorků, •tam, kde jsou úrovně znečištění v konkrétní oblasti vyšší než prahové hodnoty, musí být zavedeny plány kvality ovzduší s cílem napravit danou situaci. Může se jednat o konkrétní opatření chránící citlivé skupiny, například děti, •existuje-li riziko, že úrovně znečištění překročí prahové hodnoty, musí být pro odvrácení rizika prováděny krátkodobé akční plány, například na omezení silniční dopravy, stavebních prací nebo určité průmyslové činnosti, • vnitrostátní orgány musí zajistit, že nejen veřejnost, ale i organizace zaměřené na životní prostředí, organizace spotřebitelů a další zainteresované organizace, například subjekty zaměřené na zdravotní péči a odvětvové svazy, budou informovány o kvalitě vnějšího ovzduší (tedy venkovního vzduchu) ve své oblasti, •vlády EU musí zveřejňovat výroční zprávy týkající se všech znečišťujících látek, na které se vztahuje tento právní předpis. Směrnice 2001/81/ES o národních emisních stropech pro některé znečišťující látky Stanoví mezní hodnoty celkových národních emisí čtyř látek znečišťujících ovzduší - oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a amoniaku. Tyto emise mohou způsobovat acidifikaci (např. acidifikuje chemické složení moře), znečištění vody a půdy (eutrofizace) a přízemní ozon (ozon vznikající v důsledku reakce čtyř uvedených znečišťujících látek s teplem a slunečním světlem). Opatření ze strany EU jsou nutná i nadále kvůli přetrvávající přeshraniční povaze těchto znečišťujících látek. Mezní hodnoty jsou základem pro ambicióznější dlouhodobé cíle. KLÍČOVÉ BODY •Země EU musely zajistit to, aby do roku 2010 byly emise čtyř znečišťujících látek pod stropem stanoveným v právním předpisu a zůstaly pod ním v následujících letech. •Každá země měla do 1. října 2002 vytvořit národní program pro splnění těchto cílů. Tyto programy měly obsahovat politiky a opatření, které je nutné přijmout, a jejich pravděpodobný dopad. V případě nutnosti se měly v roce 2006 aktualizovat. •Programy měly a stále mají být k dispozici veřejnosti a ekologickým a dalším organizacím. •Vnitrostátní orgány musí provádět roční emisní inventury a prognózy a do konce každého roku je podávat Komisi a Evropské agentuře pro životní prostředí. •Tento právní předpis se nevztahuje na mezinárodní emise z lodí a letadel nebo emise na Kanárských ostrovech, francouzských zámořských departementech, na Madeiře nebo na Azorech. Směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) vstoupila v platnost v roce 2011 a nahrazuje sedm předchozích právních předpisů, včetně směrnice 2001/80/ES o omezení emisí některých znečišťujících látek do ovzduší z velkých spalovacích zařízení. •Jejím hlavním účelem je snížit škodlivé průmyslové emise, zejména pomocí nejlepších dostupných technik, což bude prospěšné pro zdraví občanů i pro životní prostředí. •Kapitola III směrnice 2010/75/EU obsahuje zvláštní ustanovení pro spalovací zařízení. Vztahuje se na spalovací zařízení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více, bez ohledu na typ použitého paliva. Spalovací zdroje o příkonu méně než 5O MW zůstává bez regulace – návrh směrnice o středních spalovacích zařízeních v rámci programu viz níže. Program Čisté ovzduší pro Evropu 2013 •Směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší: Přezkum politiky ochrany ovzduší ukázal, že v současné chvíli není vhodné provádět revizi směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší. Politika by se měla spíše zaměřit na to, aby nejpozději do roku 2020 dosáhla souladu se stávajícími normami kvality ovzduší a aby využila revidovanou směrnici o národních emisních stropech tak, aby se znečišťování ovzduší emisemi do roku 2030 snížilo. Snížením emisí se zároveň v celé Evropě sníží pozaďové koncentrace, což významně prospěje zdraví obyvatel a stavu ekosystémů. Má-li se zajistit, aby se koncentrace znečišťujících látek v budoucnu všude udržely pod úrovní směrných hodnot WHO, představuje směrnice o kvalitě vnějšího ovzduší i nadále klíčovou politiku ochrany ovzduší. •Revize směrnice o národních emisních stropech K dosažení nových cílů politiky ochrany ovzduší pro rok 2030 je třeba, aby emise znečišťujících látek do ovzduší výrazně snížil každý členský stát. Hlavním nástrojem k dosažení nákladově efektivního snížení emisí je směrnice o národních emisních stropech. Návrh revize uvedené směrnice, který je přiložen k tomuto dokumentu, posouvá horizont nastoupené politiky do roku 2030 a stanoví dva významné mezníky, které tomuto datu předcházejí: rok 2020, do kterého je třeba provést do právních předpisů nové závazky EU schválené změnou Göteborského protokolu, a rok 2025, kdy se zavede dočasná povinnost snížení emisí, které nastolí směr vedoucí k roku 2030. Návrh pro rok 2030 obsahuje[21] povinnosti zavést nákladově efektivní vnitrostátní opatření ke snížení emisí čtyř původních látek znečišťujících ovzduší (SO2, NOx, nemethanové VOC a NH3) a dvou nových: primárních PM2,5 (jemné prachové částice, které mají zásadní vliv na lidské zdraví) a CH4 (methan, hlavní znečišťující látka ovlivňující změnu klimatu, s krátkou životností). Při provádění snížení PM2,5 bude zvláštní důraz kladen na snížení emisí černého uhlíku (BC), který je další z hlavních znečišťujících látek s krátkou životností ovlivňujících klima. •Návrh směrnice o středních spalovacích zařízeních * V současné době probíhá řízení o infringementu s Polskem, jež bylo předáno k rozhodnutí SD EU, a Komise dále řeší infringement ohledně excesivního množství poletavého prachu v ovzduší s dalšími 15 MS. Řízení o infringementu bylo zahájeno i ohledně další znečišťující látky (NO2), a to s UK, Portugalskem, Itálií, Španělskem, Německem a Francií. Očekává se, že kroky proti ostatním MS budou následovat. Mezi hlavní důvody návrhu zcela nového zákona patří převážně stagnující vývoj emisí a kvality ovzduší a dokonce zhoršení emisní bilance z některých sektorů (např. doprava) i přesto, že česká legislativa v plné míře transponuje legislativní požadavky Evropské unie v oblasti kvality ovzduší a zdrojů znečišťování. V řadě oblastí ČR dochází dlouhodobě k překračování limitních hodnot stanovených pro ochranu lidského zdraví, což má za následek kromě negativních dopadů na lidské zdraví (zvýšená úmrtnost a výskyt respiračních onemocnění, aj.) také udělení sankcí ze strany Evropské komise. Z provedených analýz vyplývá, že nástroje, které má současný zákon o ochraně ovzduší k dispozici, jsou nedostatečné či nefunkční a nevedou k plnění cílů stanovených platnou legislativou (českou i evropskou). Zóny a aglomerace pro účel sledování a řízení kvality ovzduší je území ČR rozděleno na zóny a aglomerace 7 zón 3 aglomerace Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) •Plochy s překročením imisních limitů: •–2005 a 2006 - 30% území ČR (cca 66% populace) •–2007 a 2008 - 6% území (cca 30% populace) •–2009 – 4% území (18% populace) •–2010 – 21% území (48% populace) •–2011 – 22% území (51% populace) • •Zařazení zón a aglomerací (rozdělených podle stavebních úřadů) do OZKO je v naprosté většině zapříčiněno překročením denního imisního limitu pro suspendované částice PM10. • (Zdroj: Ing. Jan Kužel, MŽP) • OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ •Zdroj: MŽP OBLASTI SE ZHORŠENOU KVALITOU OVZDUŠÍ 2011 (Zdroj MŽP) LV = limit values; Plochy s překročením imisních limitů vyznačeny červeně. Kvalita ovzduší v letech 2010 a 2011 shrnutí •K překračování imisních limitů docházelo ve větší míře na území Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského, Ústeckého, Jihomoravského a Středočeského kraje a také v Praze. •V aglomeracích je problém zvýšených koncentrací znečišťujících látek v ovzduší vzhledem k vysoké hustotě obyvatelstva obzvláště závažný a dotýká se velkého počtu lidí. •Kvalita ovzduší byla v roce 2011 obdobná jako v roce 2010. •I přes stagnaci (mírný pokles v posledních pěti letech) množství vypouštěných emisí tuhých znečišťujících látek došlo v letech 2010 a 2011 oproti předchozím letům k navýšení plochy s překročením imisních limitů. •Navýšení bylo způsobeno opakovaným výskytem nepříznivých meteorologických a rozptylových podmínek v zimním období. PM10 – denní imisní limit •Zdroj: MŽP Denní imisní limit pro PM10 (50 μg.m-3 více než 35 dní v roce) byl v roce 2011 překročen na větším území než v roce 2010. –2010 - 21% území ČR –2011 - 22% území ČR Stanice, kde byly naměřeny nejvyšší koncentrace –2010 •197 dní (Kladno), přičemž maximální koncentrace byla 348 μg.m-3 •165 dní (Bohumín), přičemž maximální koncentrace byla 456 μg.m-3 –2011 •127 dní (Český Těšín), přičemž maximální koncentrace byla 221 μg.m-3 •126 dní (Karviná), přičemž maximální koncentrace byla 296 μg.m-3 Nejvíce zatíženou oblastí v roce 2010 i 2011 bylo Ostravsko-Karvinsko Mezi první desítkou stanic s nejvyššími průměrnými denními koncentracemi za rok 2011 je 8 stanic z MSK. PM10 – roční imisní limit • •Zdroj MŽP Roční imisní limit pro PM10 40 μg.m-3 byl v roce 2011 překročen na menším území než v roce 2010. –2010 - 1,9 % území ČR –2011 - 0,7 % území ČR •2011 byl roční imisní limit překročen na 18 měřicích lokalitách (z toho 14 na Ostravsku-Karvinsku) ze 169, což činí 11% měřicích lokalit (2010 - 15%, 2009 - 9%). •Průměrné roční koncentrace PM10 poklesly v roce 2011 na 110 měřicích stanicích ze 169, na kterých bylo prováděno měření. * *Dne 22. února 2013 byla doručena České republice dodatečná výzva na základě čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie ve věci trvalého překračování mezních hodnot PM10 v rozporu se směrnicí 2008/50/ES o kvalitě vnějšího ovzduší. *2015 – odůvodněné stanovisko 3. krok: Věc předložena Soudnímu dvoru Pokud Komise neobdrží odpověď nebo je odpověď neuspokojivá, Komise požádá Soudní dvůr, aby zahájil soudní řízení. Obvykle se ale věc vyřeší dříve. V posledních letech se více než 85 % případů podařilo vyřešit, aniž by byl nutné zahajovat soudního řízení. Pokud členský stát neoznámí opatření, jimiž se má provést směrnice, Komise může v této fázi požádat Soudní dvůr, aby uložil paušální pokutu a/nebo penále. •S ohledem na výroční zprávy o kvalitě ovzduší, které Česká republika poskytla v průběhu let 2005–2011 a z nichž je patrné, že od vstupu v platnost v roce 2005 jsou denní a roční mezní hodnoty PM10 nadále překračovány, a vzhledem k tomu, že nejsou k dispozici informace prokazující, že tato situace se od té doby změnila, Česká republika, i když poskytla plány kvality ovzduší, nepřijala od roku 2005 vhodná opatření nutná ke splnění svých povinností podle článku 13 a článku 23 odst. 1 směrnice 2008/50/ES ze dne 21. května 2008 o kvalitě vnějšího ovzduší a čistším ovzduší pro Evropu, •Navíc, s ohledem na poslední dostupnou zprávu o kvalitě ovzduší pro rok 2011, z nichž je patrné, že jsou relevantní mezní hodnoty PM10 nadále překračovány ve všech oblastech a aglomeracích, Komise musí rovněž učinit závěr, že Česká republika, i když přijala plány kvality ovzduší a další opatření na snížení emisí PM10, nesplnila své povinnosti podle článku 23 odst. 1 směrnice 2008/50/ES a zejména povinnost podle jeho druhého pododstavce, který stanovuje, že období překročení má byt co možná nejkratší, a že toto porušení stále trvá. PRAMENY NÁRODNÍ ÚPRAVY • •Stacionární zdroje •Z. č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, ve znění ....369/2016 Sb. • •Mobilní zdroje (silniční, drážní, letecká a lodní doprava) • • • •Zaměření na silniční motorová vozidla: •Z.č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění …. Z.č. 298/2016 Sb. •Z.č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), ve znění … z.č. 250/2016 Sb. • • • Prováděcí předpisy: •Vyhl.č. 312/2012 Sb. O stanovení požadavků na kvalitu paliv používaných pro vnitrozemská a námořní plavidla z hlediska ochrany ovzduší •Vyhl.č. 330/2012 Sb. , o způsobu posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění, rozsahu informování veřejnosti o úrovni znečištění a při smogových situacích •Vyhl.č. 351/2012 Sb., o kritériích udržitelnosti biopaliv •Vyhl.č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší •Nař.vl.č. 56/2013 Sb., o stanovení pravidel pro zařazení silničních motorových vozidel do emisních kategorií a o emisních plaketách Vyhláška č. 302/2001 Sb., o technických prohlídkách a měření emisí vozidel…342/2014 Sb. SOUVISEJÍCÍ PRAMENY PRÁVA •LZPS •Stavební zákon •Občanský zákoník •Trestní zákoník •Správní řád •Zákon o přestupcích aj. • ZÁKLADNÍ POJMY •Ovzduší • •Znečišťující látky (antropogenní činnost) • •Znečišťování ovzduší • •Úroveň znečištění ovzduší • •Provozovatel zdroje znečišťování (PO, FO) aj. Ovzduším se rozumí vnější ovzduší v troposféře. To znamená, že zákon o ovzduší se vztahuje na ovzduší v přízemních vrstvách atmosféry s výjimkou uzavřených prostor Znečišťující látkou každá látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem. Úrovní znečištění hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší (imise) nebo její depozice na zemský povrch za jednotku času, Provozovatel ZZO je právnická nebo fyzická osoba, která zdroj znečišťování skutečně provozuje, není-li taková osoba, považuje se za provozovatele vlastník zdroje. • •Mobilní - nesilniční mobilní zdroje: - dopravní prostředky • - přenosná nářadí • • •ZDROJE ZNEČIŠŤOVÁNÍ OVZDUŠÍ • •Stacionární zdroje: -spalovací zdroje -spalovny odpadu -jiné zdroje • • Stacionárním zdrojem je ucelená technicky dále nedělitelná stacionární technická jednotka nebo činnost, které znečišťují nebo by mohly znečišťovat, nejde-li o stacionární technickou jednotku používanou pouze k výzkumu, vývoji nebo zkoušení nových výrobků a procesů.(§ 2 e) Cílem právní úpravy je definovat stacionární zdroj jako nejmenší nedělitelnou technickou jednotku. V této interpretaci je pak stacionárním zdrojem např. kotel. Dva kotle v provozovně pak představují dva stacionární zdroje. Provozovna se tak může skládat ze dvou nebo více spalovacích stacionárních zdrojů. Je stacionárním zdrojem pozemní komunikace? Mobilní zdroj – samohybná a další pohyblivá, případně přenosná technická jednotka vybavená spalovacím motorem, pokud tento slouží k vlastnímu pohonu nebo je zabudován jako nedílná součást technologického vybavení.(§ 2 písm. f) Jsou mobilním zdrojem krávy? KATEGORIZACE STACIONÁRNÍCH ZZO A.Stacionární zdroje uvedené v Příloze č. 2, (tzv. vyjmenované zdroje) podléhající požadavkům: - rozptylová studie - kompenzační opatření - provozní řád jako součást povolení k provozu, a to -v závislosti na zařazení do skupin a podskupin ZZO podle přílohy -na základě rozhodnutí MŽP o kvalifikaci typu stacionárního zdroje využívající technologii, která dosud nebyla v ČR provozována B. Ostatní stacionární zdroje v příloze neuvedené Právní regulace a požadavky se liší podle toho, zda se jedná o ZZO spadající do Přílohy 2 nebo ty ostatní – kompetence při vydávání závazných stanovisek, přísnější požadavky apod. Na tyto ostatní, méně významné zdroje se vztahují poněkud odlišná kompetenční pravidla a jiné požadavky z hlediska regulace jejich zřizování a provozu. Kromě toho je třeba mít na paměti odchylný režim zařízení, spadajících do působnosti zákona o integrovaném povolení. Na tato zařízení se nevztahují požadavky zákona o ovzduší týkající se vydávání závazných stanovisek ke stavbě a změně stavby stacionárních zdrojů; integrované povolení rovněž nahrazuje povolení provozu vydávaná podle zákona o ovzduší. SUBJEKTY V PŮSOBNOSTI ZOO • • •Provozovatelé stacionárních a mobilních ZOO •Osoby uvádějící na trh paliva •Osoby uvádějící na trh spalovací stacionární zdroje •PO a PFO dovážející barvy, laky, a výrobky pro opravy nátěru vozidel •Autorizované osoby •Provozovatelé mobilních zdrojů - nepřímo • komín3 Včetně provozovatelů plavidel Stacionární a mobilní zdroje • Všeobecná • ochrana • ovzduší • Zvláštní • ochrana • ovzduší komín2 • Regulace zaměřená na: a)Zdroje znečišťování (vnášení emisí) b)Stav ovzduší (výsledná kvalita) • • •Stacionární zdroje - nástroje regulace a) Regulace zdrojů znečišťování Přípustná úroveň znečišťování ovzduší Zákon rozlišuje obecné a specifické emisní limity. Pokud pro danou znečišťující látku není stanoven u stacionárního zdroje specifický emisní limit, je provozovatel povinen plnit obecný emisní limit. Emisní limity obecné i specifické stanoví MŽP vyhláškouč. 415/2012 Sb.. Specifický emisní limit pro konkrétní zdroj stanoví OOO v povolení k provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 zákona; specifický limit stanovený v povolení provozu nesmí být stejný nebo vyšší než specifický limit stanovený prováděcím předpisem. Technické podmínky provozu stanoví MŽP vyhláškou - doplňují emisní limity s výjimkou spalování českého uhlí – u těchto zdrojů může být emisní limit pro SO2 nahrazen technickou podmínkou provozu stanovenou prováděcím předpisem Emisní strop je nejvýše přípustné množství znečišťující látky vnesené do ovzduší za kalendářní rok. Emisní stropy doplňují emisní limity s výjimkou provozů s používáním organických rozpouštědel, u nichž může být emisní limit pro těkavé organické látky nahrazen emisním stropem. Emisní stropy stanovené pro spalovací stacionární zdroje lze za účelem optimálního řízení výroby tepla a elektrické energie lze mezi jednotlivými zdroji vyměňovat. Zákon o ovzduší umožňoval původně výměnu emisních stropů pouze pro stacionární zdroje provozované jedním provozovatelem. Novelou zákona o ovzduší č. 87/2014 Sb. byla tato možnost výměny rozšířena i na části emisních stropů mezi spalovacími stacionárními zdroji různých provozovatelů (§§ 37 odst. 2 a 41 odst. 9 ) za účelem zefektivnění výroby energie, přičemž celkové množství emisí vypuštěných ze zdrojů, kde dochází k výměně, by nemělo narůst. Přesouvání emisních stropů však není možné do aglomerací, kde dochází k překračování imisních limitů. Každý členský stát EU je povinen dodržovat tzv. národní emisní stropy, představující maximální množství emisí znečišťujících látek z území daného státu. Tato celková limitní množství emisí jsou stanovena směrnicí č. 2001/81/ES pro oxidy síry (SO2), oxidy dusíku (NO2), těkavé organické sloučeniny (VOC) a amoniak (NH3). Aby státy dosáhly požadované úrovně, musí přijmout potřebná opatření k omezení emisí dle vlastního výběru. Jak vyplývá z důvodové zprávy k zákonu o ovzduší, Česká republika měla v roce 2010 ve všech sledovaných ukazatelích emise nižší, než jsou stanovené emisní stropy. Pokles emisí z velkých stacionárních zdrojů před přijetím zákona o ovzduší (z.č. 201/2012 Sb.) dokonce vykazoval přetrvávající trend. Pro zjišťování tmavosti kouře se používá Ringelmannova stupnice, obsahující 5 stupňů tmavosti kouře (černá barva na bílém podkladě). Přípustná tmavost kouře je podle vyhlášky č. 415/2012 Sb. považována za dodrženou, pokud průměrná tmavost kouře není tmavší než stupeň 2 Ringelmannovy stupnice nebo jiné barvy. Z povinnosti plnit specifické emisní limity jsou poměrně složitě stanoveny pro vybrané spalovací stacionární zdroje výjimky v rámci přechodných ustanovení zákona (část 7. zákona o ovzduší). Zákon umožňuje provozovatelům stanovených spalovacích stacionárních zdrojů zařadit se do přechodného režimu, v rámci kterého nejsou povinni plnit specifické emisní limity pro oxidy dusíku, tuhé znečišťující látky a oxid siřičitý stanovené prováděcím předpisem nebo technickou podmínkou provozu, která tento limit nahrazuje. Podmínkou je, že tyto spalovací stacionární zdroje musí být zařazeny do tzv. Přechodného národního plánu (PNP). b) Regulace stavu ovzduší Přípustná úroveň znečištění ovzduší • •- hodnoty imisních limitů (Příloha č. 1 ZOO) • - četnost překročení pro jednotlivé znečišťující • látky • Úrovní znečištění se rozumí hmotnostní koncentrace znečišťující látky v ovzduší (imise) nebo její depozice na zemský povrch za jednotku času. Zatímco znečišťování ovzduší je proces, jakým se znečišťující látka dostává ze zdroje do ovzduší, znečištění ovzduší je důsledek tohoto procesu. Imisní limity – nejvyšší přípustná úroveň znečištění na území ČR. -musí být plněna na každé měřící lokalitě -Imisní limity nezaručují, že při jejich plnění nebude docházet k žádnému ohrožení lidského zdraví nebo ekosystémů – dův. Zpráva. -Legislativa EU rozlišuje u přípustných úrovní znečištění pro jednotlivé znečišťující látky jejich závaznost (obecně cca do 3 skupin). Rozdíl v jejich závaznosti je vyjádřen v textu zákona tím, že některé povinnosti nebo kompetence OOO se nevztahují na ty znečišťující látky, jejichž limit je stanoven v Evropské legislativě mírnější formou (jejich plnění je požadováno „pokud je to možné“), na rozdíl od limitů, jejichž plnění vyžaduje evropská legislativa za každou cenu, včetně odstavení zdrojů z provozu. Za účelem dosažení méně závazných emisních limitů tak není možno omezovat nebo zastavovat provoz stacionárních i mobilních zdrojů; k jejich plnění, resp. neplnění bud epři vydávání povolení pouze přihlíženo apod. Největším současným problémem v ČR jsou neklesající emise prachových částic PM10, PM2,5 a PAH. Největší podíl na znečišťování má sektor veřejné a průmyslové energetiky, vytápění domácností a sektor dopravy. Z důvodu překračování imisních limitů pro prachové částice zahájila Evropská komise s ČR řízení pro porušení Smlouvy o fungování EU. Imisní limity nejsou závazné pro OOO při jejich rozhodovací činnost, nicméně OOO z nich vycházejí (limity v bodech 1-2), resp. k nim přihlížejí (limity v bodech 3-4). Plánovací a koncepční nástroje a programové dokumenty • národní program snižování emisí • •programy ke zlepšování kvality ovzduší • - pouze pro zóny nebo aglomerace, v nichž dochází k • překračování imisních limitů • - zpracovává a vydává je MŽP formou OOP • - vyhlašují se ve Věstníku MŽP • • • • - co nejdříve dosáhnout imisních limitů • Národní program snižování emisí zpracovává MŽP a schvaluje vláda usnesením každé 4 roky. Jeho cílem je dosažení a plnění národních emisních stropů a snížení celkové úrovně znečištění a znečišťování v ČR Národní program obsahuje: a) analýzu úrovní znečištění a znečišťování, b) scénáře vývoje úrovní znečištění a znečišťování, c) cíle v oblasti snižování úrovně znečištění a znečišťování, a to 1. emisní stropy pro Českou republiku,2. směrné cílové hodnoty pro omezení acidifikace a zatížení troposférickým ozonem,3. národní cíl snížení expozice pro částice PM2,5, d) opatření ke snižování úrovně znečištění znečišťujícími látkami, které mají stanoveny imisní limity, a úrovně znečišťování a předpokládaný přínos těchto opatření, zejména emisní stropy pro skupiny stacionárních zdrojů a skupiny mobilních zdrojů, e) lhůty pro dosažení hodnot uvedených v písmenu c) a harmonogram pro realizaci opatření uvedených v písmenu d), f) orgány odpovědné za realizaci národního programu, g) indikátory pro hodnocení plnění národního programu zohledňující vliv na zdraví a kvalitu ovzduší. Programy zlepšování kvality ovzduší jsou prostředkem, jak dosáhnout stanovených přípustných úrovní znečištění. -Jsou zpracovávány pro každou zónu a aglomeraci zvlášť -- osnova programu je v příloze k zákonu -Musí být v souladu s Národním programem snižování emisí -Opatření v programech musí být sestavována tak, aby zajistila splnění emisních stropů ve lhůtách stanovených vyhláškou č. 415/2012 Sb. -KUŽEL: Národní program snižování emisí ČR  strategický dokument pro celou ČR – cíl: zlepšení kvality ovzduší v ČR  nový program bude zpracován do 1. září 2013  následně aktualizace každé 4 roky Programy zlepšování kvality ovzduší  slouží jako strategický dokument pro vymezené zóny a aglomerace  vypracovává MŽP ve spolupráci s KÚ, obcemi, dotčenými provozovateli  identifikace opatření, časový a finanční rámec jejich realizace, zhodnocení účinnosti Národní program snižování emisí ČR a Programy zlepšování kvality ovzduší budou zpracovány v rámci Střednědobé strategie ochrany ovzduší v ČR. Emisní stropy stanovené v programu zlepšování kvality ovzduší zohlední KÚ v podmínkách povolení provozu a MŽP v podmínkách závazného stanoviska k umístění stavby pozemní komunikace anebo parkoviště Plánovací a koncepční nástroje a programové dokumenty • •Rozsudek Soudního dvora EU : • •Dieter Janecek v. Freistaat Bayern •ze dne 25. července 2008 ve věci C-237/07 • •ClientEarth •ze dne 19.listopadu 2014, ve věci C-404/13 Co se týče obsahu koncepčních nástrojů a povinnosti státu je přijmout je významný rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) Dieter Janecek v. Freistaat Bayern ze dne 25. července 2008 ve věci C-237/07. Dieter Janecek v rámci původního sporu požadoval, aby soud uložil Freistaatu Bayern vypracovat akční plán pro kvalitu ovzduší v oblasti Landshuter Allee v Mnichově, kde má D. Janecek bydliště, přičemž uvedený plán měl zahrnovat opatření, která mají být přijata v krátké době za účelem zajištění dodržování hodnot povolených právní úpravou Společenství, pokud jde o emise částic jemné frakce PM10 do vnějšího ovzduší. Soudní dvůr EU rozhodoval o předběžné otázce podle dnes již překonané směrnice 96/62 a odpověděl na ni tak, že ve všech případech, kdy by nedodržení opatření požadovaných směrnicemi, které se týkají kvality ovzduší a pitné vody a které směřují k ochraně veřejného zdraví, mohlo ohrozit zdraví osob, mohou se tyto dovolávat kogentních pravidel obsažených v uvedených směrnicích. V případě rizika překročení výstražných prahových hodnot nebo mezních hodnot, musí mít bezprostředně dotčení jedinci možnost vyžadovat, aby příslušné vnitrostátní orgány vypracovaly akční plán, přestože na základě vnitrostátního práva disponují dalšími prostředky, kterými mohou vyžadovat, aby příslušné orgány přijaly opatření pro boj proti znečištění ovzduší. Soudní dvůr dále konstatoval, že členské státy nemají povinnost přijmout opatření zajišťující, aby k žádnému překročení hodnot nedošlo. Řízení o předběžné otázce ve věci ClientEarth se SDEU konstatoval, že skutečnost, že členský stát má zpracovány plány kvality ovzduší i programy krátkodobých opatření, neumožňuje samo o sobě mít za to, že tento stát splnil svou povinnost vyplývající ze směrnice ŽALOBY ZA ČISTŠÍ OVZDUŠÍ V ČR •Žaloby na ochranu před nezákonným zásahem •6 As 1/2014-30 (St.m. Ostrava v. ČR) •2 As 127/2014-32 •2 As 48/2015-60 (nevydání akčního plánu) • •Žaloby občanů v Brně, Praze, Ostravě proti MŽP za vydání neefektivního programu zlepšování kvality ovzduší •Žaloby na náhradu újmy způsobené nesprávným úředním postupem (nevydáním akčního plánu) Plánovací a koncepční nástroje a programové dokumenty • Přechodný národní plán (PNP) • •vztahuje se pouze na vybrané spalovací stacionární zdroje •nevztahuje se na zdroje s omezenou životností, u nichž dojde k ukončení provozu do konce roku 2023 •PNP zpracovává MŽP a předloží jej ke schválení EK do 1.1.2013 •schválený PNP se vyhlašuje ve Věstníku MŽP •zdroje se do PNP zařazují na základě žádosti provozovatele PNP – východiska: Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích – článek 32 Rozhodnutí Evropské komise 2012/115/EU, kterým se stanoví pravidla týkající se přechodných národních plánů Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší - § 37 Členské státy se mohou rozhodnout zpracovat Přechodný národní plán – ČR se takto rozhodla Energetický sektor ČR není připraven na plnění nových emisních limitů od 1.1.2016 PNP poskytuje provozovatelům dodatečný čas na přípravu a realizaci nezbytných investic a učinění rozhodnutí o budoucnosti zdrojů Možnost zohlednění ASEK a sladění s investicemi ke snížení emisí CO2 Plánovací a koncepční nástroje a programové dokumenty • Přechodný národní plán (PNP) • • zdroje se do PNP zařazují na základě žádosti provozovatele • zdroje zahrnuté do PNP nejsou povinny plnit specifický emisní • limit stanovený předpisem • PNP stanoví pro všechny znečišťující látky, na něž se vztahuje: • - emisní stropy pro jednotlivé zdroje • - opatření plánovaná k zajištění specifických emisních limitů • - způsob monitorování a podávání zpráv o jeho plnění • na základě PNP může KÚ provádět změny povolení provozu • Základní pravidla PNP Pro přechodné období 1.1.2016-30.6.2020 Klesající emisní stropy Pro spalovací stacionární zdroje povolené před 27.11.2002 a uvedené do provozu nejpozději 27.11.2003 Pro SO2, NOx a/nebo TZL Ne pro spalovací zdroje v rafineriích, zdroje využívající opt out (končící provoz), CZT využívající výjimku pro CZT Min. stávající mezní hodnoty emisí musí být zachovány Aplikace možná až po schválení Evropskou komisí Přechodný národní plán byl dokončen a schválen ministrem ŽP 11.12.2012 Následně byl koncem roku PNP odeslán ke schválení Evropské komisi Paralelně byl PNP předložen pro informaci Radě vlády pro energetickou a surovinovou politiku a vládě ČR Přechodný národní plán ČR •Zdroj: MŽP Přechodný národní plán: Následující kroky 2013 – SEA 2013 – Dotazy Evropské komise 12/2013 – Přijetí PNP Evropskou komisí nebo vyrozumění o nemožnosti přijetí PNP (zásadní nesrovnalosti) Obratem – Předložení opraveného PNP Do 6 měsíců – Schválení Evropskou komisí Následně – Zveřejnění PNP ve Věstníku MŽP a úpravy integrovaných povolení (stanovení emisních stropů) 1.1.2014 – Možnost vystoupit z PNP a využít opt out 30.6.2015 – Možnost vystoupit z PNP a využít výjimku pro CZT 1.1.2016 – Plnění PNP a stanovených emisních stropů Administrativní nástroje •Stanoviska a povolení orgánů ochrany ovzduší: • •Stanovisko k politice územního rozvoje a ÚPD (MŽP a KÚ) •Závazné stanovisko k umisťování staveb: • - KÚ u zdrojů uvedených v Příloze č. 2 • - OÚ u zdrojů v příloze 2 neuvedených • - MŽP u staveb pozemních komunikací o stanovené kapacitě •Závazné stanovisko ke stavbě stac. zdrojů v Příloze 2 (KÚ) •Závazné stanovisko k územnímu a stavebnímu řízení a k řízení o vydání kolaudačního souhlasu u ostatních zdrojů (OÚ) •Povolení provozu stacionárního zdroje v příloze 2 (KÚ) aj. • Při vydávání stanovisek, povolení, která se dotýkají oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší, správní úřady vycházejí z programů ke zlepšování kvality ovzduší, a z úrovně znečištění ovzduší látkami, které mají imisní limit stanoven v bodech 1-2 přílohy č. 1. U látek s imisním limitem stanoveným v bodech 3-4 se k úrovni znečištění přihlíží . Bez závazného stanoviska k umisťování staveb nelze vydat územní aj. podobná rozhodnutí podle SZ a zvláštních předpisů (Horní Z) DOSS v řízení o vydání závazného stanoviska k umístění stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 je obecní úřad, Obecní úřad je tudíž oprávněn obdržet potřebné podklady a případně se ve věci vyjádřit. Jeho vyjádření tak nemá povahu závzného stanoviska, to vydá až KÚ. Bez závazného stanoviska ke stavbě ZZO nelze vydat stavební povolení nebo povolení hornické činnosti. Povolení provozu SZ obsahuje zejména závazné podmínky provozu, které nejsou stanoveny právními předpisy. KÚ vydává povolení k provozu stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 bez přímé návaznosti na řízení podle SZ – ZO se snaží jednoznačně stanovit nezávislost povolení provozu na procesech podle SZ Povolení k provozu se nevydají podle ZOO, pokud je jejich vydání nahrazeno postupem v řízení o IPPC. Administrativní nástroje •Povolení provozu stacionárního zdroje • - lze z rozhodnutí KÚ změnit, pokud: •a) - zdroj významně přispívá k překračování imisních limitů stanovených v bodech 1-3 přílohy č. 1 • - je možno zpřísnit nebo stanovit další specifické emisní limity a stanovit doplňující technické podmínky provozu nebo emisní stropy a zároveň • - prokazatelně to umožní snížit úroveň znečištění bez vynaložení nepřiměřených nákladů • •b) dojde-li ke změně okolností, za nichž bylo povolení vydáno •c) je třeba zajistit soulad s PNP Ad a) Při stanovení emisního limitu musí úřad přihlížet k přínosům a nákladům, které stanovení nových podmínek vyvolá. Zrušení povolení – pokud není využíváno bez vážného důvodu po dobu delší než 8 let. Administrativní nástroje •Rozhodnutí o kvalifikaci typu ZZO s novou technologií (MŽP) • •Kompenzační opatření –souvisí s výstavbou nových ZZO a pozemních komunikací –u zdrojů Přílohy 2 označených ve sloupci B –pokud by vlivem jejich provozu došlo v dané oblasti k překročení některého z imisních limitů nebo je jejich hodnota již překročena, lze vydat souhlasné stanovisko k umístění stavby těchto ZZO pouze při současném uložení opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění, tj. kompenzační opatření –vždy na území téže zóny nebo aglomerace – – • Rozhodnutí o kvalifikaci typu stacionárního zdroje využívajícího technologii, která doposud nebyla na území České republiky provozována; stanoví se jím pouze 1. zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadována rozptylová studie podle odstavce 9, případně pro jaké znečišťující látky, 2. zda mají být u daného typu stacionárního zdroje vyžadována kompenzační opatření podle odstavce 5, 3. zda má být pro daný typ stacionárního zdroje vyžadován provozní řád jako součást povolení provozu podle odstavce 2 písm. d), 4. emisní limity, podmínky provozu a způsob zjišťování úrovně znečišťování pro daný typ zdroje. Kompenzační opatření navrhuje žadatel o vydání závazného stanoviska. Jako kompenzační opatření mohou být stanovena opatření ke snížení emisí u stávajících stacionárních zdrojů nebo jiná opatření zajišťující snížení úrovně znečištění. Žadatel o vydání závazného stanoviska k novému stacionárnímu zdroji, který je současně provozovatelem stávajícího stacionárního zdroje, může do kompenzačních opatření zahrnout opatření ke snížení emisí realizovaná v předchozím kalendářním roce. Pokud se kompenzační opatření realizuje formou opatření ke snížení emisí u stávajícího stacionárního zdroje uvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu, krajský úřad na základě žádosti provozovatele změní povolení provozu tohoto stávajícího zdroje. K uvedení nového stacionárního zdroje do provozu může dojít nejdříve ke dni nabytí účinnosti změny povolení provozu stávajícího stacionárního zdroje. Kompenzační opatření na stacionárních zdrojích neuvedených v příloze č. 2 k tomuto zákonu se realizují na základě veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi krajským úřadem, žadatelem o vydání závazného stanoviska a provozovatelem stacionárního zdroje, který provede kompenzační opatření. Pokud se kompenzační opatření realizuje formou opatření ke snížení emisí u stávajícího stacionárního zdroje neuvedeného v příloze č. 2 k tomuto zákonu nebo formou jiného opatření zajišťujícího snížení úrovně znečištění, nesmí k uvedení nového stacionárního zdroje do provozu nebo vydání kolaudačního souhlasu pro pozemní komunikaci dojít dříve, než jsou provedena kompenzační opatření. Povinnosti subjektů •Obecné povinnosti PO a FO (§ 16) • •Povinnosti provozovatelů stacionárních zdrojů (§ 17) - obecné (odst. 1) • - specifické pro zdroje • uvedené v příloze č. 2 • (odst. 2) • Obecné povinnosti: -Osoby uvádějící na trh v ČR spalovací stacionární zdroje do 300 kW (kotle pro vytápění domácností) mají povinnost splnit technické a emisní parametry pro tyto zdroje. Které jsou stanoveny v příloze č. 10 zákona -Povinnost označovat výrobky s obsahem VOC -Odpad může být tepelně zpracován pouze ve spalovnách odpadů nebo ve zdrojích, ve kterých je to povoleno OOO apod. Specifické povinnosti: -Na provozovatele chovu hospodářských zvířat se většina povinností nevztahuje. Specifické povinnosti a podmínky mají stanoveny v povolení provozu. -Provozovatelé spalovacích zdrojů o tepelném příkonu do 300 kW mají zakázáno spalovat méně kvalitní paliva (lignit, hnědé uhlí, kaly apod.) Povinnosti provozovatelů „malých“ spalovacích stacionárních zdrojů Jmenovitý tepelný příkon do 300 kW včetně Nová povinnost – zákonný zákaz spalovat méně kvalitní pevná paliva (hnědé uhlí energetické, lignit, uhelné kaly a proplástky) a odpad Kontroly technického stavu, provozu a instalace spalovacího zdroje pro teplovodní ústřední vytápění (odborně způsobilé osoby) Od 1.9.2022 možnost provozovat jen spalovací zdroje pro teplovodní ústřední vytápění (u pevných paliv) splňující požadavky v příloze č. 11 zákona Do zákona opět vložena povinnost dodržovat přípustnou tmavost kouře Povinnosti subjektů •Specifické povinnosti: •povinnosti osob nakládajících s vybranými barvami, laky, výrobky a pro opravu nátěrů silničních vozidel •povinnost zajistit minimálního množství biopaliv za rok (dodavatelé pohonných hmot) •povinnost snižování emisí skleníkových plynů z pohonných hmot (dodavatelé PH) •povinnosti autorizovaných osob •povinnosti provozovatelů plavidel • • • Povinnost přimíchávání biopaliv do benzínu a motorové nafty. Dodávaná biopaliva musí splňovat kritéria udržitelnosti stanovená prováděcím předpisem. Kriteria udržitelnosti – směrnice požaduje, aby informace pocházející od hospodářských subjektů byly podrobeny nezávislému auditu. Zákon volí cestu časově omezené certifikace jednotlivých hospodářských subjektů, které tvoří řetězec výroby a prodeje biopaliva. Certifikáty vydává osoba autorizovaná ˇMŽP Povinnost snižování emisí skleníkových plynů – v souvislosti s tím musí podávat každoročně ověřené zprávy o emisích z jimi dodaných pohonných hmot. Dodavatelé pohonných hmot se mohou sdružit za účelem plnění povinnosti snížit emise skleníkových plynů. Sdružení nemá právní subjektivitu. b) Subjekty: - výrobci a provozovatelé vozidel osoby, uvádějící motorové benziny nebo motorovou naftu do volného daňového oběhu pro dopravní účely (výrobci a dovozci a prodejci) pěstitelé biomasy Pokuta se stanoví jako součin množství neuvedeného biopalilva v litrech x 40 Kč Pro účely splnění povinností jsou zohledňována pouze biopaliva, která splňují kriteria udržitelnosti stanovená prováděcím právním předpisem. Dodavatel pohonných hmot je povinen každoročně podávat celnímu úřadu hlášení o splnění povinnosti uvedení minimálního množství biopaliv do volného daňového oběhu Sankce – pokuta z nedodaného objemu biopaliv (součin 1litr x 40 Kč) Povinnost snižovat emise skleníkových plynů z pohonných hmot Ekonomické nástroje •Poplatky za znečišťování ovzduší: • • • • •Poplatek se nevyměří při realizaci rekonstrukce ZZO dle § 15/6 nebo pokud zdroj dosahuje méně než 50% předepsané úrovně emisí. • •Poplatek do r. závisí na: a)Množství emisí b)Výši sazby za • znečišťující látku • (v Příloze č. 9 bod 1) •Stacionární zdroje •Stacionární zdroje • •Od r. 2017 se poplatek stanoví •jako součin množství emisí, • sazby a koeficientu úrovně emisí • podle Přílohy č. 9 bod 2 Předmětem poplatku za znečišťování jsou znečišťující látky, které jsou vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji a pro které má provozovatel povinnost zjišťovat úroveň znečišťování podle § 6 odst. 1 písm. a). Od poplatku za znečišťování se osvobozují znečišťující látky vypouštěné stacionárním zdrojem nebo zdroji v provozovně, u které celková výše poplatků za poplatkové období činí méně než 50 000 Kč. Výnos z poplatků za znečišťování je do roku 2016 včetně příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky. Od roku 2017 je 65 % výnosu z poplatků za znečišťování ovzduší příjmem Státního fondu životního prostředí České republiky, 25 % příjmem kraje, na jehož území se stacionární zdroj nachází, a 10 % příjmem státního rozpočtu. Výnos z poplatků za znečišťování, který je příjmem kraje, může být použit jen na financování opatření v oblasti ochrany životního prostředí. Výnos z poplatků za znečišťování, který je příjmem státního rozpočtu, může být použit jen na financování činností zajišťovaných ministerstvem podle § 5 odst. 1 až 5, § 7 odst. 1 a 2, § 10 odst. 2 a 6 a § 30, které jsou vykonávány ministerstvem zřízenou právnickou osobou na základě zřizovací listiny. Provozovatel může od roku 2017 uplatnit nárok na snížení sazeb použitých pro výpočet poplatkku, pokud provede investici, v jejímž důsledku dojde ke stanovenému snížení emisí. Autorizace • •jednorázové měření emisí, •měření úrovně znečištění, •dohledu nad tepelným zpracováním odpadu, •zpracování odborného posudku, •zpracování rozptylové studie, •ověřování množství emisí skleníkových plynů •ověřování zprávy o emisích z pohonných hmot •certifikace systému kvality u osob podle § 21 odst. 1 až 3 (výrobci, dovozci a prodejci PH a biopaliv). • Pověřené osoby Zákonem stanovené činnosti zajišťované MŽP, může MŽP převést na jím zřízenou osobu nebo jinou osobu: -Posuzování a vyhodnocování úrovně kvality ovzduší -Vedení informačního systému kvality ovzduší -Provádění emisní inventury a emisní projekce aj. - Jedná se o dlouhodobé činnosti, za které odpovídá MŽP . Pověření může být vydáno pouze osobě, která disponuje dostatečnou personální a odbornou kapacitou k provádění činností. Musí rovněž disponovat požadovaným technickým vybavením. Sankční nástroje - - opatření ke zjednání nápravy • - pokuty • - zastavení provozu • •FO – pokuta až do výše 50 000 Kč (§ 23) •PO a FOOP – pokuta až do výše 10 000 000 Kč (§ 25) •Možnost liberace na základě prokázání toho, že PO vynaložila veškeré úsilí, aby porušení právní povinnosti zabránila •Možnost vstupu do obydlí za účelem kontroly (§ 17 odst. 2) § 22 a násl. V případě, že provozovatel neplní povinnosti stanovené tímto zákonem nebo povolením provozu, jsou inspekce nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněny uložit provozovateli provést v přiměřené lhůtě opatření ke zjednání nápravy. Pokud provozovatel opatření ke zjednání nápravy ve stanovené lhůtě neprovedl, jsou inspekce nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněny vydat rozhodnutí o zastavení provozu stacionárního zdroje. K uložení nápravného opatření u fyzických osob je příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. K uložení nápravného opatření u právnických osob a podnikajících fyzických osob v případě, že se jedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu, je příslušná inspekce; v případě, že se nejedná o stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu, je příslušná inspekce nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností. V případě, že provozovatel provozuje stacionární zdroj uvedený v příloze č. 2 k tomuto zákonu bez povolení provozu, rozhodne inspekce o zastavení provozu tohoto zdroje. Odvolání proti rozhodnutí o zastavení provozu podle odstavců 1 a 2 nemá odkladný účinek. Projednání přestupků již není v kompetenci obecního úřadu – přesouvá se na obecní úřady s rozšířenou působností Další nástroje regulace •požadavky na kvalitu paliv • •posuzování a vyhodnocování úrovně znečištění • •monitorování - státní síť imisního monitoringu • - měření emisí provozovatel • •registr informačního systému kvality ovzduší • •evidence zdrojů znečišťování ovzduší a jejich emisí (REZZO) • • • • • Monitoring - množství vypouštěných emisí bude zjišťováno měřením - ověřování plnění specifických emisních limitů jednorázovým měřením (ČIŽP) Informační systém kvality ovzduší – výsledky posuzování a hodnocení úrovní znečištění ovzduší - jeho součástí je registr emisí a zdrojů znečišťování ovzduší - přístupný veřejnosti prostřednictvím internetu - Vedení informačního systému kvality ovzduší zajišťuje MŽP prostřednictvím ČHMÚ • • • Mobilní zdroje - nástroje regulace MOBILNÍ ZDROJE •a) stanovení technických parametrů a emisních limitů • - schvalování typu vozidla (osvědčení o schválení • typu) • - schvalování technické způsobilosti jednotlivě • vyrobeného a dovezeného silničního vozidla • - schvalování technické způsobilosti vozidla v • provozu •b) zadržení osvědčení o registraci vozidla vykazujícího závadu, která významně zvyšuje nepříznivé působení provozu vozidla nebo jízdní soupravy na životní prostředí, policistou při kontrole technického stavu/autonehodě •Z.č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích ve znění č. 239/2013 Sb. •Z.č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění č. 48/2016 Sb. a)Výrobci a akreditovaní dovozci - platné osvědčení o homologaci (posouzení shody vlastností typu vozidla s požadavky dle mezinárodních smluv a technických předpisů) pro konstrukční části vozidla, systémy vozidla a samostatné technické celky vozidla. -O schválení typu vozidla rozhoduje MD; Ministerstvo schválí typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, na který se použijí příslušné předpisy Evropské unie16), pokud - a) typ silničního vozidla, jeho systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, pokud splňuje harmonizované technické požadavky na bezpečnost silničního provozu a ochranu života a zdraví člověka a životního prostředí (dále jen „harmonizované technické požadavky“). Ministerstvo neschválí typ silničního vozidla, který splňuje technické požadavky, harmonizované technické požadavky nebo mezinárodní technické požadavky, pokud představuje závažné nebezpečí pro bezpečnost silničního provozu, životní prostředí nebo život nebo zdraví člověka. -O schválení jednotlivě dovezeného nebo vyrobeného vozidla rozhoduje obecní úřad s rozšířenou působností - nutný soulad s technickými normami Zadržení osvědčení o registraci § 6b zákona o silničním provozu: Zjistí-li se při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy nebo při objasňování dopravní nehody nebezpečná závada, která vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšuje ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidla nebo jízdní soupravy na životní prostředí, zadrží policista osvědčení o registraci vozidla vykazujícího takovou závadu a vydá o tom řidiči vozidla nebo jeho provozovateli, je-li přítomen, doklad. Doklad o zadržení osvědčení o registraci vozidla policista vydá, i pokud osvědčení nelze zadržet z důvodu, že je řidič nemá u sebe. V dokladu o zadržení osvědčení o registraci vozidla podle odstavce 1 policista uvede zjištěné závady a údaj o tom, zda bylo osvědčení o registraci vozidla zadrženo při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy nebo při objasňování dopravní nehody, a další údaje. (§ 6a z. o silničním provozu) (3) Zadržené osvědčení o registraci vozidla zašle policie spolu s kopií dokladu o jeho zadržení bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k zapisování údajů o vozidle do registru silničních vozidel podle zvláštního právního předpisu (4) Nelze-li osvědčení o registraci vozidla zadržet, neboť při zjištění důvodu pro jeho zadržení je řidič vozidla nemá u sebe, je provozovatel vozidla povinen toto osvědčení odevzdat do 5 pracovních dnů ode dne vydání dokladu o jeho zadržení (5) Odstavec 1 se nevztahuje na vozidla základních složek integrovaného záchranného systému, vozidla ozbrojených sil, vozidla zpravodajských služeb a vozidla Horské služby. (6) Nebezpečné závady, které vzhledem ke své povaze nebo rozsahu významně zvyšují ohrožení bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích nebo nepříznivé působení provozu vozidla nebo jízdní soupravy na životní prostředí, a vzory dokladů o zadržení osvědčení o registraci vozidla podle odstavců 1 a 4 vymezí prováděcí právní předpis. § 6c: (1) Úřad, kterému bylo zadržené osvědčení o registraci vozidla podle § 6b odst. 3 nebo 4 zasláno nebo odevzdáno, vrátí provozovateli vozidla zadržené osvědčení o registraci vozidla na jeho žádost, prokáže-li žadatel protokolem o technické prohlídce, že a) nebezpečné závady zjištěné při kontrole technického stavu vozidla nebo jízdní soupravy byly odstraněny, nebo b) vozidlo je technicky způsobilé k provozu na pozemních komunikacích, jde-li o nebezpečné závady zjištěné při objasňování dopravní nehody. (2) Neobdrží-li ministerstvo žádost podle odstavce 1 do 30 dnů ode dne doručení zadrženého osvědčení o registraci vozidla, zašle toto osvědčení příslušnému ústřednímu orgánu státu, který osvědčení o registraci vozidla vydal. (3) Protokol o technické prohlídce prokazující odstranění závad, pro něž bylo osvědčení o registraci vozidla zadrženo, nahrazuje po dobu 5 pracovních dnů zadržené osvědčení o registraci vozidla.“. MOBILNÍ ZDROJE • •c) povinnosti subjektů (provozovatelů vozidel) •d) stanovení požadavků na složení paliv a obsah • biopaliva •e) sankce •f) úprava provozu vozidel na pozemních • komunikacích v nízkoemisních zónách •g) omezení provozu pro případy vzniku • smogové situace Povinnost přistavit vozidlo k pravidelné kontrole (STK) a měření emisí v pravidelných intervalech. STK je v plném rozsahu vyžadována i po zadržení osvědčení o registraci. Nízkoemisní zóny (§14) •Nařízení vlády č. 56/2013 Sb. •rozdělení vozidel do emisních kategorií •vzory emisních plaket • Emisní třída vozidla: •Diesel •Benzin DIESEL: BENZÍN: Emisní kategorie 1 •žádná plaketa •EURO 1 nebo horší žádné EURO Emisní kategorie 2 •EURO 2 Emisní kategorie 3 •EURO 3 Emisní kategorie 4 •EURO 4 a lepší EURO 1 a lepší • ZVLÁŠTNÍ OCHRANA OVZDUŠÍ • • • • - nástroje právní regulace SMOGOVÁ SITUACE •= stav mimořádně znečištěného ovzduší, kdy úroveň znečištění oxidem siřičitým , oxidem dusičitým,, částicemi PM10 nebo troposférickým ozonem překročí některou z prahových hodnot uvedených v příloze č. 6 •imisní limit pro PM10 – 50 ug/m3 •informativní prahová hodnota – 100 ug/m3 •regulační prahová hodnota – 150 ug/m3 Informativní prahová hodnota – zvýšená koncentrace polutantů, která je vyhlašována pro účely obyvatel, kteří jsou více senzitivní na znečištění ZVLÁŠTNÍ OCHRANA OVZDUŠÍ •Zvláštní ochrana ovzduší se zajišťuje: 1.nepřetržitým sledováním úrovně znečištění ovzduší, 2.stanovením zón a aglomerací se zhoršenou kvalitou ovzduší, 3.zpracováním programů ke zlepšení kvality ovzduší, 4.stanovením prahových hodnot pro vznik a ukončení smogové situace (informativní a regulační hodnoty), 5.zvláštními podmínkami provozu pro případy překročení regulační prahové hodnoty, 6.regulačními řády k omezení provozu silničních vozidel, 7.zveřejňováním informací o vzniku smogové situace, 8.stanovením nízkoemisních zón, 9.stanovením zvláštních podmínek provozu v nízkoemisních zónách pro případy vzniku smogové situace. Zóny a aglomerace (seznam všech je uveden v příloze č. 3 zákona) se zhoršenou kvalitou ovzduší – ty, v nichž dochází k překračování imisních limitů Prahové hodnoty se stanoví pro oxid siřičitý, oxid dusičitý a částice PM10 Zvláštní podmínky provozu stanoví KÚ pro ty stacionární zdroje, které v dané lokalitě významně přispívají k úrovni znečištění. Zvláštní podmínky jsou součástí povolení k provozu. Při vyhlášení smogové situace (případy extrémně vysokých úrovní znečištění ovzduší) se uplatní krátkodobé nástroje s cílem zabránit dalšímu nárůstu znečištění. Tyto nástroje se dělí na: -Krátkodobá regulační opatření uložená přímo v povolení provozu stacionárního zdroje -Regulační řády obcí k regulaci silničních motorových vozidel Regulační řád vydá obec formou nařízení, je-li to třeba k omezení provozu vozidel v obci v případech vzniku smogové situace. Pokud je zřejmé, že omezení provozu vozidel nemůže přispět ke snížení úrovně znečištění, regulační řád se nevydá. Regulační řád může obsahovat pouze opatření k regulaci dopravy, a proto může být zpracován společně s nízkoemisní zónou. Informaci o tom, že existuje riziko překročení varovné prahové hodnoty, informativní prahové hodnoty nebo regulační prahové hodnoty vydává MŽP prostřednictvím ČHMÚ poté, co jsou splněny podmínky stanovené přílohou zákona. Tuto informaci předává přímo provozovatelům ZZO, kterým byly uloženy zvláštní podmínky provozu a dotčeným krajským a obecním úřadům. Stacionárním zdrojům, které se významně podílejí na překročení úrovně znečištění v určité lokalitě, jsou jako součást povolení k provozu stanoveny zvláštní podmínky provozu při překročení regulační prahové hodnoty. Konkrétní podoba těchto opatření bude výsledkem správního řízení. Kdo rada obce – fakultativně Kde - na svém území nebo jeho části Jak OOP: - omezení provozu motorových vozidel -výjimky (Příloha č. 8 ZOO) -zvláštní podmínky provozu pro případ vzniku smogové situace Nízkoemisní zóny Obce mají možnost stanovit na svém území tyto zóny z důvodu trvalého překračování imisních limitů v centrech měst způsobených silniční dopravou. Tyto zóny budou vyhlašovány pouze tam, kde jsou překračovány imisní limity a současně existuje objízdná trasa bez omezení po pozemní komunikaci stejné nebo vyšší třídy. Obec ve vyhlášce vymezí území nízkoemisní zóny a emisní kategorie vozidel, které mají dovolen vjezd do této zóny. Obec může dále vyhláškou stanovit, že se omezení vjezdu do nízkoemisní zóny nevztahuje na osoby s trvalým pobytem na území nízkoemisní zóny. Pro případy vzniku smogové situace podle § 10 odst. 1 může obec stanovit zvláštní podmínky provozu nízkoemisní zóny, zejména zpřísnit emisní kategorie vozidel, která mohou vjíždět do nízkoemisní zóny po dobu trvání smogové situace. Kategorie vozidel jsou 4, první kategorie (ta nejhorší) se neoznačuje, další kategorie se označují emisními plaketami (červená, žlutá, zelená - emisní třídy EURO 4 a vyšší) Nízkoemisní zóna bude vyznačena dopravní značkou. Zákon umožňuje dva druhy výjimek z omezení provozu v nízkoemisních zónách: -Výjimky přímo ze zákona (plošně pro vozidla uvedená v příloze č. 8) -Individuální výjimky udělené obcí (avšak pouze ze zákonem stanovaných důvodů) ORGANIZAČNÍ ZABEZPEČENÍ •a) Ministerstvo životního prostředí •b) Ministerstvo zdravotnictví •c) Ministerstvo dopravy •d) Ministerstvo zemědělství •e) Česká inspekce životního prostředí •f) Česká obchodní inspekce •g) celní úřady •h) krajské úřady •i) obecní úřady obcí s rozšířenou přenesenou působností •j) obecní úřady •k) Ministerstvo obrany a újezdní úřady (na území • vojenských újezdů) MZD – předkládá návrhy na zpřísnění imisních limitů, provádí účelová měření koncentrací ČOI – kontroluje kvalitu paliv Celní úřady spravují poplatky a vyměřují pokuty za nedodržení minimálního množství biopaliv