SPRÁVNĚPRÁVNÍ A TRESTNĚPRÁVNÍ ODPOVĚDNOST V PRÁVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ 2018 Ilona Jančářová DRUHY ODPOVĚDNOSTNÍCH VZTAHŮ V PŽP 1.Správně právní 2. 2.Trestně právní 3. 3.Občanskoprávní (závazky • z deliktů) 1. •4. Odpovědnost za • ekologickou újmu 2 Porušení veřejnoprávních norem se dělí na trestné činy a správní delikty a jejich trestání se dělí na trestání soudní a trestání správní. Správně právní odpovědnost •Sekundární povinnost strpět a nést sankci, která vzniká v důsledku porušení povinnosti primární Retrospektivní pojetí právní odpovědnosti Retrospektivní v. aktivní chápání odpovědnosti Aktivní pojetí – klade vznik odpovědnosti do okamžiku vzniku primární právní povinnosti, tj. do stadia, než mohla být porušena. Nová sankční povinnost nastupuje právě proto, že původní povinnost byla porušena. Tyto nové povinnost se nazývají sankcemi nebo správními tresty. Sankce nenastupují automaticky, musí být uloženy správním aktem orgánu veřejné správy. Porušením primární povinnosti vznikne sice povinnost strpět sankci, tj. sekundární povinnost, avšak trvání původní povinnosti tím není nijak dotčeno. Opakovaně lze pokutu uložit, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá – tzn. Původní povinnost trvá bez ohledu na to, zda její porušení bylo potrestáno nebo ne. SPRÁVNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST • •Prameny platné právní úpravy: • •Z.č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (NPZ) •Z.č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích •Zvláštní předpisy PŽP (složkové) •Z.č. 500/2004 Sb., správní řád • Vymezení působnosti NPZ a vztah ke složkovým předpisům: Ustanovení NPZ o obecných podmínkách odpovědnosti, druzích správních trestů a ochranných opatřeních a jejich ukládání a o postupu projednávání přestupků správními orgány, včetně postupu před zahájením řízení o přestupku, a postavení účastníků řízení před správními orgány příslušnými k projednání přestupku se použijí na všechny přestupky, pokud jiný zákon nestanoví jinak. Toto pravidlo však není nutno v daném ustanovení výslovně uvádět, neboť zvláštní zákon má vždy aplikační přednost na základě obecné právní zásady lex specialis derogat legi generali. Z.č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích: § 5 - Přestupky proti veřejnému pořádku (znečištění veřejného prostranství § 8 - Přestupky proti majetku (neoprávněně užívá cizí majetek, přisvojí si cizí věc nálezem § 12 - Evidence přestupků - evidování rozhodnutí o vybraných přestupcích § 13 - opakované spáchání přestupku Postup při aplikaci předpisů 1. 1.Zvláštní zákony lex specialis 2. 2.Zákon č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích 3. 3.NPZ lex specialis 4. 4.Správní řád • • » • Právní úprava přestupků – princip subsidiarity Právní úprava jiných správních deliktů a TČ – princip speciality (souběh je vyloučen) Postup při aplikaci předpisů: 1. Zvláštní předpisy na ochranu složek ŽP 2. Přestupkový zákon – speciální skutkové podstaty 3. Přestupkový zákon - § 45 – sběrná skutková podstata ODPOVĚDNOST SPRÁVNĚ PRÁVNÍ •Přestupek - společensky škodlivý protiprávní čin, který je v zákoně za přestupek výslovně označen a který vykazuje znaky stanovené zákonem, nejde-li o trestný čin. • •Znaky přestupku: •Protiprávnost •Jednání •Odpovědná osoba •Trestnost jednání •Zavinění (pouze přestupky FO nepodnikajících) • Ekologická havárie v Maďarsku - Městem Devecser se prohnala dvoumetrová vlna rudě zbarveného mazlavého toxického kalu NPZ: Trestným je i pokus přestupku (jednání, které bezprostředně směřuje k dokonání přestuku. Okolnosti vylučují protiprávnost: - nutná obrana - krajní nouze - jednání na příkaz Další okolnosti vylučují protiprávnost: Oprávněné použití zbraně Svolení poškozeného Výkon práv a povinností Dovolené riziko svépomoc ODPOVĚDNOST SPRÁVNĚ PRÁVNÍ • • • • •Objekt •Subjekt •Objektivní stránka •Subjektivní stránka Objekt = zájmy, vztah, hodnoty společnosti, které jsou chráněné zákonem a vůči nimž směřuje jednání pachatele - obecný, druhový, individuální Objekt X hmotný předmět útoku Objektivní stránka = jednání, následek, kauzální nexus Subjekt musí mít deliktní způsobilost: Věk, příčetnost, speciální subjekt Subjektivní stránka: zavinění – úmysl přímý / nepřímý nedbalost vědomá|/ nevědomá Fakultativní znaky: motiv, pohnutka, cíl, ODPOVĚDNOST SPRÁVNĚ PRÁVNÍ •Předpoklady správně právní odpovědnosti: a) a)Objektivní -protiprávnost jednání, -škodlivé následky tohoto jednání -příčinný vztah mezi tímto jednáním • a následkem a)Subjektivní •- zavinění a) Bez názvu Objektivní předpoklady – protiprávnost jednání, škodlivé následky tohoto jednání a příčinný vztah mezi tímto jednáním a následkem Subjektivní předpoklad - zavinění (úmysl přímý, nepřímý, nedbalost vědomá a nevědomá) Objekt deliktu – společenské vztahy , proti nimž směřuje protiprávní a společensky nebezpečné jednání, přičemž tyto vztahy a jevy jsou chráněny zákonem. JEDNÁNÍ •Judikatura: •Opomenutí je stanoveno na roveň konání, jestliže subjekt nevykonal to, co bylo jeho právní povinností •NPZ: •Jednáním se pro účely tohoto zákona rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného právního předpisu nebo úředního rozhodnutí, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti konat nebo vyplývala-li jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání nebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen. 2008 str. 26/600 NPZ - § 10: Předpokladem pro uplatnění této úpravy tedy je, aby pachatel porušil zvláštní povinnost konat. Společnost totiž s konáním této osoby předem počítá a spoléhá na ni. Zvláštní povinnost konat je však třeba odlišovat od obecné povinnosti, neboť porušení obecné povinnosti konat nezakládá odpovědnost za následek tím způsobený. V takových případech by osoba odpovídala pouze za porušení příslušné obecné povinnosti. TRVAJÍCÍ DELIKT/PŘESTUPEK • •Judikatura: •Jednání, jímž pachatel udržuje protiprávní stav, závadný z hlediska správního práva, tvoří jeden skutek a jeden správní delikt až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu. 2008 str. 78/176 Majitel pozemku provedl nelegální terénní úpravy, v jejichž rámci zahrnul kmeny stromů na pozemku rostoucích do výše přes 1m. Stromům v důsledku toho hrozilo odumření, proto orgán ochrany přírody uložil opatření k nápravě s termínem, do kdy má být provedeno. Vlastník opatření nerealizoval. Od kdy začne běžet lhůta k uložení za přestupek v podobě neprovedení uloženého opatření k nápravě? TRVAJÍCÍ DELIKT/PŘESTUPEK •NPZ: •Trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání pachatele spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavu nebo jednání pachatele spočívající v udržování protiprávního stavu, který nebyl pachatelem vyvolán. •Např. § 120/4 VZ NPZ: Trvající přestupek je takový přestupek, jehož znakem je jednání spočívající ve vyvolání a následném udržování protiprávního stavunebo jednání spočívající v udržování protiprávního stavu, který nemusí být pachatelem vyvolán - např.: VZ § 120/4: (4) Fyzická osoba se jako vlastník stavby nebo zařízení v korytě vodního toku dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 52 odst. 1 neodstraní předměty zachycené či ulpělé na stavbě nebo zařízení. NPZ: Trvající přestupky nesmějí být zaměňovány s přestupky, jejichž znakem je jednání spočívající pouze ve vyvolání protiprávního stavu, i když je s takovým přestupkem následné trvání protiprávního stavu logicky spojeno. Typickým příkladem takových přestupků, které sice mohou na první pohled vypadat jako trvající, avšak jimi nejsou, protože u nich nelze hovořit o udržování protiprávního stavu, jsou přestupky spočívající v nesplnění oznamovací povinnosti. V těchto případech je pro společnost nejnebezpečnější způsobení protiprávního stavu, na rozdíl od trvajících přestupků, pro které je typické, že stupeň nebezpečnosti přestupku se postupem času nemění nebo se ještě zvětšuje tím více, čím déle čin trvá. POKRAČUJÍCÍ DELIKT •NPZ § 7: •Pokračováním v přestupku se rozumí takové jednání, jehož jednotlivé dílčí útoky vedené jednotným záměrem naplňují skutkovou podstatu stejného přestupku, jsou spojeny stejným nebo podobným způsobem provedení, blízkou souvislostí časovou a souvislostí v předmětu útoku. • Příklad: Ukládání odpadu ze stavby na nepovolenou skládku. Znaky pokračování v přestupku je třeba vykládat ve vzájemné souvislosti. Pokračování v přestupku je nutno odlišit od opakování. V případě opakování se jedná o dva přestupky - sice stejné skutkové podstaty, ale nejsou vedeny stejným záměrem (opakování zakládá buď vícečinný souběh33), nebo recidivu34)), na rozdíl od pokračování v přestupku, kdy se jedná o jeden přestupek. Definice pokračování vychází z úpravy v trestním zákoníku, avšak přizpůsobuje se charakteru přestupkového práva. Záměrně se nepřejímá slovní spojení „byť i v souhrnu“, a to z toho důvodu, že ve správním trestání by mohla být taková formulace matoucí. Pro účely správního trestání je přitom taková úprava v zásadě nadbytečná. 33 Vícečinný souběh- Souběhem nazýváme případ, kdy pachatel spáchal dva nebo více přestupků dříve, než byl pro některý z nich uznán vinným. Vícečinný souběh předpokládá více skutků a každý z těchto skutků se posuzuje jako samostatný přestupek. 34 Recidiva - Jde o případ, kdy pachatel spáchal přestupek, ačkoliv byl pro přestupek dříve pravomocně uznán vinným. Recidiva se rozlišuje: 1) stejnorodá - pachatel byl dříve uznán vinným pro tentýž přestupek nebo přestupek téhož druhu, 2) nestejnorodá - pachatel byl dříve uznán vinným pro přestupek jiného druhu. Příklad: Stavba je postavena v rozporu s odsouhlasenou projektovou dokumentací a stavebním povolením. Rozhodnutím byla stěžovatelka shledána vinnou ze spáchání přestupku podle § 105 odst. 3 písm. a) stavebního zákona a uložena jí pokuta ve výši 30 000 Kč za provedení stavby v rozporu se stavebním povolením ze dne 13. 8. 2000, č. j. SÚ-885/2000-327/San, a v rozporu se schválenou a stavebním úřadem ověřenou projektovou dokumentací. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka odvolání, Stěžovatelka má zato, že pokuta za přestupek jí byla vyměřena až po uplynutí roční lhůty. Domnívá se totiž, že předmětné práce vykonané v rozporu se stavebním povolením (za něž byla sankce uložena) byly provedeny již na přelomu února a března 2002. ŠKODLIVÉ NÁSLEDKY DELIKTU •NSS 8 As 17/2007: •Aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt,musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot. •I prosté porušení administrativního pořádku, přitom může bez dalšího naplnit typovou společenskou nebezpečnost. Vždy je proto třeba zkoumat, jaký zájem společnosti je porušeným ustanovením chráněn, zda byl posuzovaným jednáním porušen, popř. v jaké intenzitě se tak stalo. čj. 8 As 17/2007: Jak bylo shora uvedeno, správní delikty představují ve srovnání s trestnými činy jinou formu protiprávního společensky nebezpečného jednání a pro jejich trestnost mají platit podobné principy a pravidla, jako v případě trestných činů. Upravují-li zásady soudního trestání situaci, v níž formálně trestný skutek nelze považovat za trestný čin, je-li jeho společenská nebezpečnost nižší než nepatrná, musí obdobná pravidla platit i pro správní delikty. Podstatou správních deliktů je postih za jednání v rozporu s právem. K jeho trestnosti však nepostačuje, že jednání po formální stránce vykazuje znaky skutkové podstaty deliktu, pokud zároveň není jednáním společensky nebezpečným (škodlivým). Jinými slovy, aby mohlo být určité protiprávní jednání kvalifikováno jako správní delikt,musí být kromě formálních znaků deliktního jednání naplněna i materiální stránka deliktu, a jednání musí vykazovat určitou míru společenské nebezpečnosti ve vztahu k porušené povinnosti, stanovené zákonem na ochranu odpovídajících hodnot. Na těchto závěrech nemůže ničeho změnit skutečnost, že zákony upravující správní delikty stricto sensu materiální stránku deliktu neupravují (na rozdíl od právní úpravy trestných činů a přestupků – srov. § 3 odst. 1 trestního zákona a § 2 odst. 1 zákona o přestupcích). Materiální stránka protiprávního jednání se tak i v případě správních deliktů musí projevit nejen při stanovení výše sankce, ale již při posuzování trestnosti právně závadného jednání. Nejvyšší správní soud proto uzavírá, že i u správních deliktů je nezbytné posuzovat materiální stránku deliktu a městský soud neposoudil tuto otázku správně [§ 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. I prosté porušení administrativního pořádku, jako např. provozování licencované 8 As 29/2007-132 činnosti bez povolení, přitom může bez dalšího naplnit typovou společenskou nebezpečnost. Vždy je proto třeba zkoumat, jaký zájem společnosti je porušeným ustanovením chráněn, zda byl posuzovaným jednáním porušen, popř. v jaké intenzitě se tak stalo. K této argumentaci srov. i rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 10. 1998, čj. 5 A 37/96–30 (publikace MŽP „Judikatura v právu životního prostředí 1990 – 1999“, č. II/A/28). ŠKODLIVÉ NÁSLEDKY DELIKTU •Judikatura: •Ke spáchání správního deliktu a vzniku odpovědnosti vlastníka lesa musí být mj. naplněny všechny znaky skutkové podstaty, mezi než patří objektivní stránka deliktu. Obligatorními znaky objektivní stránky jsou jednání, následek a příčinná souvislost mezi nimi. •Zákon o ČIŽP vyžaduje, aby jednání způsobilo předvídaný následek spočívající v ohrožení nebo poškození životního prostředí v lesích! 2008 – str. 26/600 2010 str. 79/40 ODPOVĚDNÁ OSOBA (NPZ) •Osobní působnost NPZ •Pachatel - osoba fyzická (subjektivní odp.) • - osoba právnická (objektivní odp. + liberační důvody) • - podnikající fyzická osoba (objekt. • odpovědnost + liberační důvody) •Spolupachatel •Nepřímý pachatel •Odpovědnost zákonného zástupce/opatrovníka • • • Pachatel - osoba, která svým jednáním naplnila znaky přestupku (FO – zaviněné jednání), (PO – jednání FO, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě a která porušila právní povinnost uloženou právnické osobě) (PFO – k naplnění znaků přestupku došlo při jejím podnikání) NPZ § 4/1: Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle jiného zákona, nelze jako přestupek projednat. Pokud jde o odpovědnost PO, skutkovou podstatu fakticky může naplnit FO, jejíž jednání se přičítá právnické osobě. Nejedná se však o stejnou přičitatelnost jako u ZTOPO, který vychází ze subjektivní odpovědnosti PO. Odpovědnost za přestupek PO je objektivní a neodvozuje se od zaviněného jednání FO. NPZ stanoví taxativní výčet FO, které se považují za osoby, jejichž jednání se PO přičítá (např. plní úkoly zaměstnavatele). Vzniku odpovědnosti PO nebrání, nepodaří-li se zjistit, která FO jednala protiprávně, byť při vyvození SPO musí být zjištěno, že k takovému jednání konkrétně nezjištěné osoby, jež za PO jednala, došlo. NPZ - K § 13: (2) Pachatelem je též fyzická osoba, která ke spáchání přestupku užila jiné fyzické osoby, jež není odpovědná za přestupek pro nedostatek věku nebo nepříčetnost anebo proto, že svým jednáním naplnila podmínky nutné obrany nebo krajní nouze nebo jiné okolnosti vylučující protiprávnost. (3) Pachatelem je též fyzická osoba, která ke spáchání přestupku užila právnické osoby, která není za přestupek odpovědná. Návrh úpravy popisuje předpoklady, za kterých se může fyzická osoba stát pachatelem přestupku. Dále je upraven tzv. nepřímý pachatel přestupku po vzoru § 22 odst. 2 trestního zákoníku, kdy pachatel může k provedení činu užít jiné osoby (tzv. živý nástroj), která však nebude moci být odpovědná za přestupek pro nedostatek věku nebo pro nepříčetnost nebo proto, že jednala za okolnosti vylučující protiprávnost. Například otec pošle svého dvanáctiletého syna lovit ryby bez příslušného oprávnění. Otec bude v tomto případě nepřímým pachatelem a naplní skutkovou podstatu podle § 30 odst. 1 písm. i) zákona č. 99/2004 Sb., o rybníkářství, výkonu rybářského práva, rybářské stráži, ochraně mořských rybolovných zdrojů a o změně některých zákonů (zákon o rybářství). Jeho syn jako „živý nástroj“ nebude odpovědný za přestupek pro nedostatek věku. Nástrojem ke spáchání přestupku může být za stanovených podmínek nejen fyzická osoba, ale též právnická osoba, která není za přestupek sama odpovědná. Jde tu o odlišnou situaci než v případě, kdy fyzická osoba jedná za právnickou osobu a tímto jednáním naplní znaky skutkové podstaty přestupku právnické osoby. V takovém případě je za přestupek odpovědná právnická osoba. Fyzická osoba za ni jednající se považuje pro účely odpovědnosti právnické osoby za přestupek za osobu, jejíž jednání se právnické osobě přičítá, nelze ji však považovat za „živý nástroj“ ve smyslu nepřímého pachatelství. Nepřímé pachatelství totiž připadá v úvahu jen tehdy, když pachatel není za přestupek sám odpovědný. Na místo definice účastenství, u něhož by zejména vzhledem k akcesoritě účastenství (závislost jednání účastníka na jednání „hlavního“ pachatele) jako v trestním právu bylo téměř nereálné jeho praktické uplatnění v rámci odpovědnosti za přestupek (problémy s dokazováním účastenství), je rozšířena definice pachatele též na fyzickou osobu, která úmyslně zosnovala nebo řídila spáchání přestupku (organizátor), vzbudila v jiném rozhodnutí spáchat přestupek (návodce), nebo umožnila nebo usnadnila jinému spáchání přestupku (pomocník). Tyto osoby odpovídají jako pachatel pouze tehdy, stanoví-li tak zákon. Neodpovídají tedy obecně ve všech případech, ale pouze v případech, kde to vyžaduje povaha a závažnost konkrétního přestupku. K tomu je třeba poznamenat, že dnes není možné postihovat organizátorství, návod a pomoc. Obecné zakotvení trestnosti účastenství by tak bylo ve srovnání se současnou úpravou příliš přísné. Necháváme proto na předkladateli konkrétního zákona, aby se rozhodl, zda zakotví trestnost účastenství pro konkrétní přestupky. Specifikum právní úpravy v přestupkovém právu spočívá v tom, že delikty jsou formulovány zvlášť pro jednotlivé subjekty. Je proto odpovědností předkladatele každého zákona, aby si zvolil, jaké porušení právních povinností bude zakládat odpovědnost za přestupek obecně a porušení kterých povinností bude zakládat odpovědnost za přestupek pouze ve vztahu k určitým subjektům. Je-li ke spáchání přestupku vyžadována zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, pak se taková vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele vyžaduje též u organizátora, návodce a pomocníka, a rovněž u nepřímého pachatele. NPZ § 21: Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. NPZ navazuje na současnou koncepci odpovědnosti právnických osob, kdy zavinění není obligatorním znakem skutkové podstaty správního deliktu právnické osoby. K vyvození odpovědnosti tedy postačí samotný fakt porušení nebo nesplnění povinností stanovených zákonem nebo uložených na jeho základě - tyto povinnosti přitom porušují svým jednáním fyzické osoby, které se pro účely posuzování odpovědnosti právnické osoby považují za osoby, jejichž jednání se právnické osobě přičítá. Taková konstrukce však s sebou přináší riziko nepřiměřené tvrdosti a možné nespravedlnosti - k tomu srov. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 25. listopadu 1994, sp. zn. 6 A 12/94. § 14 NPZ: Odpovědnost zákonného zástupce – např. v případě deliktně nezpůsobilého vlastníka lesa (dítě zdědí les, ale není z hlediska věku způsobilé k tomu, aby plnilo povinnosti vlastníka lesa). Jeho zákonný zástupce či opatrovník bude odpovědný za případnbý přestupek namísto dítěte. ODPOVĚDNÁ OSOBA (NPZ) •Odpovědností PO za přestupek není dotčena odpovědnost za přestupek FO, jejichž jednání je přičitatelné právnické osobě, a odpovědností za přestupek těchto FO není dotčena odpovědnost PO za přestupek! •Odpovědnost PO přechází na právního nástupce •Odpovědnost PFO přechází na osobu, která pokračuje v její podnikatelské činnosti •Možnost zákazu zrušení, zániku či přeměny obviněné PO •Přestane-li PFO, která je pachatelem, být podnikatelem, její odpovědnost za přestupek nezaniká! § 20 - Právnická osoba jako pachatel (1) Právnická osoba je pachatelem, jestliže k naplnění znaků přestupku došlo jednáním fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě a která porušila právní povinnost uloženou právnické osobě, a to při činnosti právnické osoby, v přímé souvislosti s činností právnické osoby nebo ku prospěchu právnické osoby nebo v jejím zájmu; za porušení právní povinnosti uložené právnické osobě se považuje též porušení právní povinnosti uložené organizační složce nebo jinému útvaru, který je součástí právnické osoby. (2) Za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje a) statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, b) jiný orgán právnické osoby nebo jeho člen, c) zaměstnanec nebo osoba v obdobném postavení při plnění úkolů vyplývajících z tohoto postavení, d) fyzická osoba, která plní úkoly právnické osoby, e) fyzická osoba, kterou právnická osoba používá při své činnosti, nebo f) fyzická osoba, která za právnickou osobu jednala, jestliže právnická osoba výsledku takového jednání využila. (3) Jestliže ke spáchání přestupku zákon vyžaduje zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení pachatele, který je právnickou osobou, zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení nemusí být dány u fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě. (4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se použijí i tehdy, a) jestliže k jednání fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, došlo před vznikem právnické osoby, b) jestliže právnická osoba vznikla, ale soud rozhodl o neplatnosti právnické osoby, nebo c) je-li právní jednání, které mělo založit oprávnění k jednání za právnickou osobu, neplatné nebo neúčinné. (5) Pachatelem je též právnická osoba, která ke spáchání přestupku užila jiné právnické osoby nebo fyzické osoby odlišné od fyzické osoby, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, jestliže tyto osoby nejsou za přestupek odpovědné. (6) Odpovědnost právnické osoby za přestupek není podmíněna zjištěním konkrétní fyzické osoby, která se považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě. Správní orgán není povinen zjišťovat konkrétní fyzickou osobu, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, zejména tehdy, je-li ze zjištěných skutečností zřejmé, že k jednání zakládajícímu odpovědnost právnické osoby za přestupek došlo při činnosti právnické osoby. (7) Odpovědností právnické osoby za přestupek není dotčena odpovědnost za přestupek fyzických osob uvedených v odstavcích 1 a 2 a odpovědností za přestupek těchto fyzických osob není dotčena odpovědnost právnické osoby za přestupek. ODPOVĚDNÁ OSOBA •Judikatura: •Veřejnoprávní povinnost, zavazující adresáta právní normy, nelze převést soukromoprávním ujednáním (smlouvou uzavřenou podle ObchZ nebo OZ) na jinou osobu a tudíž se tak nelze ani zbavit deliktní odpovědnosti s odkazem na smluvní ujednání s třetí osobou. 2008 str. 120/134 ODPOVĚDNÁ OSOBA •Judikatura: •K přenosu veřejnoprávní odpovědnosti na jinou osobu nemůže bez dalšího dojít uzavřením smlouvy. Pokud však správní orgán posuzuje deliktní odpovědnost konkrétní osoby, která sama zajistila smluvně plnění svých zákonných povinností prostřednictvím jiného, musí být její vlastní jednání naplňující znaky skutkové podstaty správního deliktu prokazováno v kontextu všech učiněných kroků, tedy i zkoumáním existujících smluvních vztahů a jednáním smluvních partnerů v průběhu rozhodného období. 2008 str. 37/611 SPRÁVNÍ SANKCE a)Správní tresty b)Správní sankce • obnovující povahy •c) Ochranná opatření (NPZ) • • •Sankce – nepříznivý následek ukládaný v důsledku porušení právní povinnosti Bez názvu S porušením uložené povinnosti právo spojuje určité následky . Ty se nazývají sankcemi a ukládají se za porušení právem stanovených povinností. Opatření k nápravě – dříve označováno jako sankce obnovující povahy; nově není uvedeno vůbec jako sankce! SPRÁVNÍ TRESTY (NPZ) • • • •Napomenutí •Pokuty •Zákaz činnosti •Propadnutí věci nebo náhradní hodnoty •Zveřejnění rozhodnutí o přestupku Správní trest lze uložit samostatně nebo spolu s jinými správními tresty; napomenutí nelze uložit spolu s pokutou. SPRÁVNÍ TRESTY •Judikatura: •Při úvaze o moderaci uložené pokuty podle ust. § 78 odst. 2 SŘS přihlíží soud k majetkovým poměrům delikventa i v tom případě, že zákon, podle něhož byla pokuta uložena, kritérium majetkových poměrů nezná. • •NPZ (§ 36 a násl.) •Obecné zásady pro ukládání trestů • •Složkové předpisy: •Možnost ukládat pokuty ve dvojnásobné výši (VZ, ZOPK) za opakované porušení, přestupky spáchané ve ZCHÚ,....) 2008 str. 51/77 § 37 Určení druhu a výměry správního trestu: Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména a) k povaze a závažnosti přestupku, b) k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení, c) k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, d) u pokusu přestupku k tomu, do jaké míry se jednání pachatele přiblížilo k dokonání přestupku, jakož i k okolnostem a důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo, e) u spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku, f) u fyzické osoby k jejím osobním poměrům a k tomu, zda a jakým způsobem byla pro totéž protiprávní jednání potrestána v jiném řízení před správním orgánem než v řízení o přestupku, g) u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti, h) u právního nástupce k tomu, v jakém rozsahu na něj přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a v případě více právních nástupců k tomu, zda některý z nich pokračuje v činnosti, při které byl přestupek spáchán, i) u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání. § 38 – Povahah a závažnost přestupku § 39-40 – polehčující a přitěžující okolnosti OPATŘENÍ OBNOVUJÍCÍ POVAHY •Odstranění následků neoprávněných zásahů (§ 86 ZOPK: •Uvedení do původního stavu •Náhradní opatření k nápravě • •Opatření k nápravě •Stanovení podmínek pro jeho uložení (ZOO) •Možnost uložit jinému subjektu na náklady původce (§ 42 VZ) •Dle složkových předpisů a dle ZEÚ • 2008 str. 51/77 § 37 Určení druhu a výměry správního trestu: Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména a) k povaze a závažnosti přestupku, b) k tomu, že o některém z více přestupků, které byly spáchány jedním skutkem nebo více skutky, nebylo rozhodnuto ve společném řízení, c) k přitěžujícím a polehčujícím okolnostem, d) u pokusu přestupku k tomu, do jaké míry se jednání pachatele přiblížilo k dokonání přestupku, jakož i k okolnostem a důvodům, pro které k jeho dokonání nedošlo, e) u spolupachatelů k tomu, jakou měrou jednání každého z nich přispělo ke spáchání přestupku, f) u fyzické osoby k jejím osobním poměrům a k tomu, zda a jakým způsobem byla pro totéž protiprávní jednání potrestána v jiném řízení před správním orgánem než v řízení o přestupku, g) u právnické nebo podnikající fyzické osoby k povaze její činnosti, h) u právního nástupce k tomu, v jakém rozsahu na něj přešly výnosy, užitky a jiné výhody ze spáchaného přestupku, a v případě více právních nástupců k tomu, zda některý z nich pokračuje v činnosti, při které byl přestupek spáchán, i) u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání. § 38 – Povahah a závažnost přestupku § 39-40 – polehčující a přitěžující okolnosti OCHRANNÁ OPATŘENÍ •Omezující opatření (např. zvláštní opatření (§ 28a ZOZPT ) •Zabrání věci nebo náhradní hodnoty (ZOZPT) -změna vlastnických práv -zajištění vhodných • podmínek -otázka nákladů na péči • o zabraná zvířata • Ø • Z.č. 61/1988 Sb.: § 44b Propadnutí výbušniny Propadnutí výbušniny lze uložit, jestliže výbušnina náleží pachateli přestupku a byla ke spáchání přestupku užita nebo určena, anebo byla přestupkem získána. Vlastníkem propadlé věci se stává stát. ZOPK: § 89 Odebrání nedovoleně držených jedinců zvláště chráněných druhů – Vlastníkem se stává stát. Zákona na ochranu zvířat proti týrání § 27b: Zákaz chovu zvířat a propadnutí týraného zvířete (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnout o uložení zákazu chovu zvířat, jestliže je důvodná obava, že pachatel přestupku a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za přestupek nebo odsouzen, b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav, nebo c) začne chovat další zvířata stejným způsobem, za který byl v minulosti v souvislosti s jiným zvířetem potrestán za přestupek nebo odsouzen. (2) Propadnutí týraného zvířete může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnutím uložit, jestliže týrané zvíře náleží pachateli přestupku a je důvodná obava, že pachatel přestupku a) bude v týrání zvířete pokračovat, zejména, jde-li o pachatele, který byl za týrání zvířete v posledních 3 letech potrestán za přestupek nebo odsouzen, nebo b) neposkytne týranému zvířeti péči, kterou vyžaduje jeho zdravotní stav. (3) Pokud je uložen zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného zvířete, musí obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit vždy také pokutu podle tohoto zákona. Zákaz chovu zvířat nebo propadnutí týraného zvířete nelze uložit, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek. (4) Vlastníkem propadlého zvířete se stává stát. § 27c Zabrání týraného zvířete (1) Nebylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete podle § 27b a týrané zvíře náleží osobě, kterou nelze za přestupek stíhat, lze rozhodnout o zabrání týraného zvířete. (2) Vlastníkem zabraného zvířete se stává stát. § 28 Společná ustanovení k přestupkům (1) Zákaz činnosti lze právnické osobě uložit nejdéle na 5 let. (2) Přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností, s výjimkou přestupků podle § 27 odst. 1 písm. q) a podle § 27a odst. 1 písm. n), které projednává obec. Na území hlavního města Prahy projednávají přestupky podle tohoto zákona městské části hlavního města Prahy. (3) Pokuty vybírá a vymáhá orgán, který je uložil. § 28a Zvláštní opatření (1) Na návrh krajské veterinární správy může obecní úřad obce s rozšířenou působností správním rozhodnutím a) nařídit a zajistit umístění týraného zvířete do náhradní péče, vyžaduje-li to jeho zdravotní stav, nebo pokud je opakovaně týráno, b) nařídit chovateli zajistit opatření ke snížení počtu zvířat včetně jejich usmrcení v souladu s tímto zákonem, dochází-li k jejich týrání, c) nařídit chovateli pozastavení činnosti, při které dochází k týrání zvířat, a to do doby odstranění závad. Pozastavení činnosti není zákazem činnosti. Pozastavení činnosti nezahrnuje povinnost chovatele zajistit náhradní péči o zvířata. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhoduje o ukončení pozastavení činnosti na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje, zda došlo k odstranění závad, d) nařídit vlastníkovi zvířete zajistit utracení zvířete odborně způsobilou osobou podle veterinárního zákona, pokud je dán důvod k usmrcení zvířete podle § 5 odst. 2 písm. b), e) nařídit chovateli umožnit provádění péče o zvíře jinou osobou na pozemku, ve stájích nebo v jiných objektech chovatele, kde se zvíře nachází. (2) Odvolání proti rozhodnutí podle odstavce 1 písm. a), c) a e) nemá odkladný účinek. (3) Náklady spojené s umístěním týraného zvířete do náhradní péče a s následnou péčí o něj hradí osoba, jíž bylo zvíře odebráno. (4) Náklady na léčení zvířete, které bylo týráno a poškozeno tak na jeho zdraví, ponese osoba, jež tento stav způsobila, i když přesahují hodnotu zvířete. (5) Náklady spojené se snížením počtu zvířat nebo s utracením zvířat hradí chovatel. (6) O nákladech podle odstavců 3 a 4 rozhoduje obecní úřad obce s rozšířenou působností ve správním řízení. Pokud osoba, jejíž zvíře bylo umístěno do náhradní péče, neuhradí náklady podle věty první do 3 měsíců ode dne oznámení rozhodnutí o nákladech, a zvíře je vlastnictvím této osoby, může obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodnout, že se zvíře stává vlastnictvím státu. Na tuto skutečnost musí být vlastník v rozhodnutí o nákladech výslovně upozorněn. Stát zabezpečí péči o takové zvíře. (7) Pokud je zahájeno správní řízení o zvláštním opatření, zahájí obecní úřad obce s rozšířenou působností vždy také řízení o přestupku; to neplatí, jestliže bylo zahájeno v dané věci trestní řízení. Rozhodnutí o zvláštním opatření nelze vydat, pokud je závažnost přestupku tak nízká, že je pokuta, která by měla být nebo byla zároveň uložena, na dolní hranici sazby stanovené za daný přestupek. § 28b Náhradní péče o týrané zvíře (1) Rozhodnutí podle § 28a odst. 1 písm. a) musí kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahovat také stanovení podmínek k zabezpečení ochrany zvířete, po jejichž splnění bude zvíře vráceno vlastníkovi zvířete. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může na základě podnětu vlastníka rozhodnout o ukončení provádění zvláštního opatření a o navrácení zvířete vlastníkovi. Obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o navrácení zvířete vlastníkovi na základě odborného vyjádření krajské veterinární správy, která posuzuje splnění podmínek uvedených ve větě první. (2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, pokud po posouzení všech okolností případu nelze předpokládat, že dojde k nápravě pachatele, a zároveň je nepochybné, že nebude v budoucnosti zabezpečena řádná péče o zvíře. (3) Vlastník zvířete, kterému bylo oznámeno rozhodnutí o umístění zvířete do náhradní péče, je povinen zvíře obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vydat. Není-li zvíře v určené lhůtě správnímu orgánu vydáno, může být tomu, kdo ho má u sebe, odňato. Za účelem odnětí týraného zvířete, je osoba, která odnětí provádí, oprávněna vstupovat do všech prostor, kde je zvíře chováno. O vydání nebo odnětí zvířete se sepíše protokol, v němž se uvede též popis zvířete. (4) Náhradní péči zajišťuje osoba, která má zkušenosti s chovem daného druhu zvířat (dále jen „pečovatel“), na základě smlouvy uzavřené s obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Součástí smlouvy je rovněž povinnost pečovatele poskytnout obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností doklady o nákladech spojených se zajištěním náhradní péče. Pečovatel je povinen starat se o zvíře s péčí řádného hospodáře. (5) Pokud se v době náhradní péče narodí mláďata, vztahuje se na ně také rozhodnutí o zvláštním opatření. Jiné produkty a užitky zvířete vzniklé v době náhradní péče jsou vlastnictvím pečovatele. § 28c Předběžná náhradní péče (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může rozhodnutím nařídit předběžnou náhradní péči o týrané zvíře, jestliže lze ve správním řízení očekávat uložení propadnutí týraného zvířete, rozhodnutí o jeho zabrání nebo rozhodnutí o umístění týraného zvířete do náhradní péče. Toto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Prvním úkonem v řízení o předběžném opatření může být vydání rozhodnutí o předběžném opatření. Toto rozhodnutí je ihned po jeho vyhlášení vykonatelné. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek. Zvíře může být odebráno a umístěno do předběžné náhradní péče, i když není při vyhlášení rozhodnutí a odebírání zvířete přítomen chovatel zvířete. Ustanovení § 28b odst. 3 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně. (2) Není-li propadnutí týraného zvířete uloženo, nebo není-li rozhodnuto o jeho zabrání nebo umístění do náhradní péče, obecní úřad obce s rozšířenou působností rozhodne o vydání zvířete z předběžné náhradní péče na žádost chovatele. (3) Za účelem zajištění předběžné náhradní péče o týrané zvíře může obecní úřad obce s rozšířenou působností uzavřít smlouvu o provádění předběžné náhradní péče s pečovatelem. Ustanovení § 28b odst. 4 a 5 platí pro předběžnou náhradní péči obdobně. (4) Do doby, než je zvíře odvedeno do předběžné náhradní péče z prostor, v nichž je chováno, je uživatel těchto prostor povinen strpět v nich provádění činnosti, která je při péči o zvíře obvyklá. To platí i v případě, má-li být odvedeno zvíře již propadlé nebo zabrané. (5) Obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který předběžnou náhradní péči o zvíře zajišťuje, náleží náhrada nákladů, které účelně vynaložil na zajištění předběžné náhradní péče a na veterinární péči za účelem odstranění nebo zmírnění újmy na zdraví způsobené zvířeti týráním. Náhradu uvedených nákladů je povinen uhradit pachatel přestupku, bylo-li uloženo propadnutí týraného zvířete nebo rozhodnuto o umístění týraného zvířete do náhradní péče, nebo osoba, kterou nelze za přestupek stíhat, bylo-li rozhodnuto o zabrání týraného zvířete. (6) Pro předběžnou náhradní péči platí ustanovení správního řádu o předběžném opatření obdobně. ZPROŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI PO •Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. (§ 21 NPZ) • • •Sjednocení liberačních ustanovení ve složkových předpisech § 21- Zproštění odpovědnosti právnické osoby za přestupek (1) Právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. (2) Právnická osoba se nemůže odpovědnosti za přestupek zprostit, jestliže z její strany nebyla vykonávána povinná nebo potřebná kontrola nad fyzickou osobou, která se za účelem posuzování odpovědnosti právnické osoby za přestupek považuje za osobu, jejíž jednání je přičitatelné právnické osobě, nebo nebyla učiněna nezbytná opatření k zamezení nebo odvrácení přestupku. PRINCIP RETROAKTIVITY IN MITIUS •Judikatura •Vyvození odpovědnosti a uložení postihu při trestání správních deliktů je nutné posoudit podle právní úpravy účinné v době, kdy k jednání došlo. To však neplatí, pokud je právní úprava v době rozhodnutí pro delikventa příznivější. •NPZ •§ 37 písm. j) pokračující , trvající, a hromadné přestupky 2010 str. 54/226 § 37 NPK: Při určení druhu správního trestu a jeho výměry se přihlédne zejména i)u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku k tomu, zda k části jednání, jímž byl přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který byl účinný při dokončení tohoto jednání. Dále se u pokračujícího, trvajícího a hromadného přestupku přihlédne k tomu, zda k části jednání, jímž je přestupek spáchán, došlo za účinnosti zákona, který za přestupek stanovil správní trest mírnější než zákon, který je účinný při dokončení jednání, jímž je přestupek spáchán. Toto kritérium bylo doplněno na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva35) ve vztahu k zásadě legality trestního práva. Instituty trestního práva mají v systému Úmluvy autonomní význam a mohou se tedy vztahovat i na správněprávní odpovědnost. Vzhledem k tomu je při posuzování přestupků páchaných v průběhu určité doby nutné zajistit, že nedojde k retroaktivnímu použití práva a zároveň bude chráněna zásada použití mírnějšího zákona (lex mitior). Pokud došlo během jednání spočívajícího v páchání přestupku ke změně zákona, je pro uplatnění nového zákona třeba ověřit, že jednání probíhající před změnou zákona naplňovalo skutkovou podstatu přestupku a naplnilo by i skutkovou podstatu přestupku podle nově účinného zákona, a lze je tedy považovat za součást projednávaného protiprávního činu. Zohledněním toho, k jaké části jednání došlo za účinnosti mírnějšího zákona, se při ukládání správního trestu zmírňuje případná tvrdost pravidla vyplývajícího z § 2 odst. 4, které by mohlo být vnímáno jako nepřiměřené z pohledu zákazu retroaktivity v některých případech, kdy by došlo k převážné části protiprávního jednání za účinnosti mírnějšího zákona. PROMLČECÍ DOBA • • • •NPZ: a)1 rok b)3 roky, jde-li o přestupek, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč • Bez názvu1 § 31: Promlčecí doba: •Promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni spáchání přestupku; dnem spáchání přestupku se rozumí den, kdy došlo k ukončení jednání, kterým byl přestupek spáchán. Je-li znakem přestupku účinek, promlčecí doba počíná běžet dnem následujícím po dni, kdy takový účinek nastal. Promlčecí doba počíná běžet a) u pokračujícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu dílčímu útoku, b)u hromadného přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k poslednímu útoku, a c) u trvajícího přestupku dnem následujícím po dni, kdy došlo k odstranění protiprávního stavu. • (3) Dopustil-li se pachatel více přestupků, běží pro každý z nich promlčecí doba zvlášť.(§ 31) PROMLČECÍ DOBA •Judikatura: •Jednání, jímž pachatel udržuje protiprávní stav, závadný z hlediska správního práva, tvoří jeden skutek a jeden správní delikt až do okamžiku ukončení deliktního jednání, tj. až do okamžiku odstranění protiprávního stavu. Lhůta pro uložení pokuty, případně pro zahájení řízení o uložení pokuty, začne běžet teprve od okamžiku ukončení trvajícího správního deliktu. Pokaždé, když se správní orgán dozví, že delikvent i nadále udržuje protiprávní stav, počne vždy běžet nová subjektivní lhůta k uložení pokuty. • K § 31 a 32 Upravuje se běh promlčecí doby, a to podobně jako v trestním zákoníku (§ 34 odst. 2). Fakultativním znakem skutkové podstaty přestupku je v některých případech hmotný předmět útoku - konkrétní věc, na kterou pachatel bezprostředně útočí (např. kulturní památka, občanský průkaz, odcizená věc). Jeho porušení je účinkem přestupku. Účinek přestupku není jako znak skutkové podstaty častý, což je dáno povahou právních povinností, které jsou správním deliktem porušovány. Nicméně v případech, kdy je znakem skutkové podstaty, je vhodné vázat stanovení počátku běhu obecné promlčecí doby na dobu, kdy účinek přestupku nastal. Na rozdíl od účinku jako fakultativního znaku skutkové podstaty přestupku má každý přestupek následek (porušení nebo ohrožení zájmů, které jsou jeho objektem), i když nebývá ve skutkové podstatě výslovně určen. Pro přestupky je typické, že následek je zpravidla dán již samotným faktem protiprávního jednání, které porušuje konkrétní právní povinnost, jejímž nedodržením je porušen i zájem společnosti, který má být zajištěn právě splněním dané povinnosti. Proto je počátek běhu promlčecí doby stanoven od ukončení jednání, tedy od porušení právní povinnosti. Z teorie trestního práva hmotného je rovněž převzata úprava běhu promlčecí doby u pokračujícího, hromadného a trvajícího přestupku. V návrhu, jak již bylo řečeno, byla zvolena konstrukce zániku odpovědnosti uplynutím promlčecí doby podobně jako v trestním zákoníku (§ 34) včetně úpravy institutů stavení a přerušení promlčecí doby. Stavení promlčecí doby znamená, že po dobu, po kterou trvá určitá překážka uvedená v zákoně, promlčecí doba neběží, avšak po odpadnutí překážky její běh pokračuje. Typicky se jedná o vedení trestního řízení pro totožný skutek, popřípadě o vedení soudního řízení správního (§ 41 soudního řádu správního), a dále o dobu, po kterou bylo řízení o přestupku ze zákonem stanoveného důvodu přerušeno - konkrétně tehdy, pokud je možné očekávat uložení trestu obviněnému za jiný skutek v trestním řízení, přičemž správní trest, který lze uložit v řízení o přestupku, je bezvýznamný vedle trestu ukládaného v trestním řízení, anebo dobu podmíněného upuštění od uložení správního trestu. Přerušení řízení o přestupku je obdobou přerušení trestního stíhání podle trestního řádu (§ 34 odst. 3 trestního zákoníku a § 173 trestního řádu), a proto se ani tato doba nezapočítává do promlčecí doby. Jedná se totiž o okolnost, která brání správnímu orgánu vést řízení o přestupku. Oznámením o zahájení stíhání osoby podezřelé z přestupku a vydáním rozhodnutí o přestupku se běh promlčecí doby přeruší a začne běžet promlčecí doba znovu. Nový počátek běhu promlčecí doby bude datován dnem, kdy je obviněnému z přestupku oznámeno zahájení řízení o přestupku, a dále vydáním rozhodnutí, jímž byl obviněný z přestupku uznán vinným, kam lze zařadit též rozhodnutí o upuštění od uložení správního trestu, a rozhodnutí o schválení dohody o narovnání. Přerušení promlčecí doby má význam zejména v případě jednoleté promlčecí doby. Tato doba, jež je u přestupků fyzických osob v současnosti předmětem kritiky (srov. § 20 zákona č. 200/1990 Sb.), bude zavedením institutu přerušení naprosto dostačující proto, aby byl pachatel přestupku před jejím uplynutím řádně potrestán. Oznámením o zahájení řízení o přestupku a vydáním rozhodnutí o přestupku ztratí dosud uplynulá promlčecí doba jakýkoli význam a začne běžet promlčecí doba nová. Přerušením promlčecí doby vydáním rozhodnutí o přestupku se zamezí tomu, aby promlčecí doba uplynula v rámci odvolacího řízení. V zájmu efektivity řízení o přestupku (řízení o přestupku nelze v zájmu rychlosti a hospodárnosti řízení neustále prodlužovat každým přerušením promlčecí doby, resp. každým vydáním rozhodnutí - zejména v případě vrácení napadeného rozhodnutí odvolacím orgánem k novému projednání prvostupňovému správnímu orgánu, kdy proti novému rozhodnutí prvostupňového správního orgánu je možno podat další odvolání - § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu) je stanovena maximální objektivní promlčecí doba v délce 3 let nebo 5 let, jejímž uplynutím odpovědnost za přestupek definitivně zaniká (v případě přestupku, za který zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranice je alespoň 100 000 Kč, se vzhledem k tříleté promlčecí době stanoví pětiletá maximální objektivní promlčecí doba). ZÁSADA NE BIS IN IDEM (NPZ) •Nikdo nemůže být obviněn z totožného přestupku za skutek, o němž již bylo proti téže osobě •zahájeno řízení podle NPZ nebo trestní řízení •pravomocně rozhodnuto v jiném řízení • • •Důvod k zastavení řízení (§ 86 NPZ)! Totožnost skutku právního, nikoliv faktického – platilo a stále platí? ZÁSADA NE BIS IN IDEM •Judikatura: •Nejde o dvojí postih za porušení téže právní povinnosti, pokud byl žalobce postižen za porušení právní povinnosti stanovené zákonem o vodách, zatímco v jiném řízení byl proti němu vyvozen postih za porušení povinnosti podle zákona o ochraně přírody a krajiny. • •NPZ (§ 43): •Od uložení správního trestu lze upustit, jestliže o dvou nebo více přestupcích téhož pachatele nebylo konáno společné řízení a již uložený trest je odpovídající. 2008 str. 83/180 „…k tomu, aby bylo možno postihnout pachatele na základě totožného jednání za dva různé delikty, nestačí samotná existence dvou nominálně odlišných skutkových podstat deliktu. Teprve odlišnost v právně významném následku jednání zakládá existenci dvou samostatných skutků, o nichž je možné vést samostatná řízení.“ ZÁSADA ABSORPČNÍ • •Judikatura: •Je-li jedním jednáním či opomenutím naplněna skutková podstata více správních deliktů (souběh), k jejichž projednání je příslušný týž správní orgán, postupuje tento správní orgán analogicky podle ust. § 12 odst. 2 zákona o přestupcích (z.č. 200/1990 Sb.) a uloží sankci ve výměře nejpřísněji trestného sbíhajícího se deliktu. 2010 str. 14/621 ZÁSADA ABSORPČNÍ (NPZ § 41) •Ukládání správních trestů za více přestupků • (1) Za dva nebo více přestupků téhož pachatele projednaných ve společném řízení se uloží správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejpřísněji trestný. Jsou-li horní hranice sazeb pokut stejné, uloží se správní trest podle ustanovení vztahujícího se na přestupek nejzávažnější. • (2) Jsou-li společně projednávány dva nebo více přestupků, správní orgán může uložit pokutu ve vyšší sazbě, a to tak, že horní hranice sazby pokuty za přestupek nejpřísněji trestný se zvyšuje až o polovinu, nejvýše však do částky, která je součtem horních hranic sazeb pokut za jednotlivé společně projednávané přestupky. • (3) Spolu se správním trestem uloženým podle odstavce 1 nebo 2 lze uložit i jiný druh správního trestu, jestliže by jej bylo možno uložit za některý ze společně projednávaných přestupků TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST •Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. • •TČ proti ŽP (Hlava VIII): •ohrožení a poškození životního prostředí (§§ 293, 294) •speciální skutkové podstaty (§ 294a a násl.) • •Z.č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim …. • ve znění ……z.č. 183/2016 Sb. • § 293 Poškození a ohrožení životního prostředí (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, c) způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, d) je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu, nebo e) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. Trestně právní odpovědnost •TZ (VIII. Hlava) - Trestné činy proti životnímu prostředí: • •poškození vodního zdroje (§ 294a) •poškození lesa (§ 295-6) •neoprávněné vypuštění znečišťujících látek (z lodí) (§ 297) •neoprávněné nakládání s odpady (§ 298) •neoprávněná výroba a jiné nakládání s látkami poškozujícími ozónovou vrstvu (298a) •neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§§ 299, 300) •poškození chráněných částí přírody (§ 301) •týrání zvířat a zanedbání péče o zvíře z nedbalosti (§ 302, 303) •pytláctví (§ 304) •neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat (§ 305) •šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306) •šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (§ 307) Trestně právní odpovědnost •Trestné činy obecně nebezpečné (Hlava VII): • •obecné ohrožení (§ 272-3) •poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení (§ 276-7) •nedovolená výroba a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281) •nedovolená výroba a držení jaderného materiálu (§ 282) •nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy (§ 283) •přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284) TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST •Trestné činy ohrožující zdraví: •ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156-7) • •Trestné činy proti majetku: •poškození cizí věci (§ 228) •zneužívání vlastnictví (§ 229) • § 229 Zneužívání vlastnictví: Kdo poškodí důležitý zájem kulturní, vědecký, na ochraně přírody nebo ŽP tím, že poškodí, zničí, učiní neupotřebitelnou nebo zašantročí vlastní věc větší hodnoty, která požívá ochrany podle jiného právního předpisu, bude potrestán odnětím svobody až na 2 léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST PO • •Z.č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim • • navazuje na obecné předpisy trestního • práva - trestní zákoník a trestní řád • ve vztahu k nim se uplatní vztah speciality • a subsidiarity Ustanovení trestního zákoníku a trestního řádu se použijí v případě, že Zákon o TPO PO nemá zvláštní právní úpravu a není-li to z povahy věci, zejména s přihlédnutím k charakteru právnických osob, vyloučeno. To je patrné např. v případě účastenství, kde bude v případě trestní odpovědnosti právnické osoby obdobně aplikováno ustanovení § 4 odst. 3 a 4 trestního zákoníku. TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST PO •Namísto taxativního výčtu TČ novela TZ •změna: •PO jsou trestně odpovědné za všechny trestné činy s výjimkou těch, o kterých tak stanoví zákon. •Výjimky, na základě kterých může vyloučena trestní odpovědnost, nezahrnují environmentálních trestné činy. PO může být za jejich spáchání postihována • podle trestních předpisů. • Trestným činem spáchaným právnickou osobou (tj. trestným činem přičitatelným právnické osobě) je podle Zákona protiprávní čin spáchaný jménem této osoby nebo v jejím zájmu či v rámci její činnosti, jednal-li tak (i) statutární orgán (či jeho člen), anebo jiná osoba oprávněná jednat jménem dané právnické osoby; (ii) ten, kdo u této právnické osoby vykonává řídící nebo kontrolní činnost11 (i když není osobou dle bodu (i) výše); (iii) ten, kdo vykonává rozhodující vliv na řízení této právnické osoby, jestliže jeho jednání bylo alespoň jednou z podmínek vzniku následku zakládajícího trestní odpovědnost této právnické osoby;12 nebo (iv) zaměstnanec či osoba v obdobném postavení při plnění pracovních úkolů, i když nejde o osobu dle bodu (i) až (iii) výše TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST PO •Trestní odpovědnost právnických osob je definována v závislosti na jednání orgánů či členů orgánů právnické osoby nebo dalších uvedených osob a přičitatelnosti trestného činu právnické osobě. • •PO, proti které bylo zahájeno trestní stíhání, nemůže být do doby jeho pravomocného skončení zrušena a nemůže dojít k její přeměně, ani zániku. TRESTNĚ PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST PO •PO lze postihnout i v případě, že se nepodaří prokázat , která konkrétní FO spáchala TČ •Zaviněné jednání PO („vina managementu“) •Odpovědnost zakládá jednání vedoucího (jmenovaného do řídící funkce i faktického) •Je-li vyvozena TPO PO, není tím dotčena osobní TPO fyzických pachatelů a naopak •TPO přechází na právní nástupce PO Zaviněné jednání ve vztahu k trestní odpovědnosti PO je třeba formulovat ve smyslu přičitatelnosti TČ právnické osobě na základě vlastního výkonu tzv. rizikového managementu – tj. buď přímo protiprávního jednání vedení PO neba alespoň chybného zvládnutí zvýšeného rizika vyplývajícího z provozování podniku (tzv. vina vedení PO). Podle tohoto pojetí lze PO přičítat spáchání TČ, jestliže byl TČ spáchán přímo vlastním jednáním jejích orgánů nebo ovládajících osob, anebo jednáním jejího zaměstnance na podkladě rozhodnutí, schválení či pokynu PO či ji ovládajících osob, nebo proto, že orgány nebo jiné odpovědné osoby neprovedly taková opatření, které lze po nich spravedlivě požadovat (neprovedly potřebnou kontrolu nad činností zaměstnanců apod.) Zaviněné jednání PO je pak zpravidla odvozováno od zavinění FO, která při spáchání TČ jednala jménem PO, v jejím zájmu nebo v rámci její činnosti. Přičitatelnost se tak považuje za zvláštní odpovědnost za zavinění u PO, která navazuje na zavinění Fo, ale v principu je odlišná od zavinění FO. TRESTNÍ SANKCE ZTOPO •Tresty •Ochranná opatření • •Při stanovení druhu trestu a jeho výměry je soud povinen přihlédnout mj. : -k povaze a závažnosti spáchaného TČ, -k poměrům PO včetně její dosavadní činnosti a majetkových poměrů… TRESTNÍ SANKCE - ZTOPO •Tresty majetkové: • propadnutí majetku; • peněžitý trest a • propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. •Tresty zakazující nebo omezující činnost: • zákaz činnosti; • zákaz plnění veřejných zakázek, účasti v koncesním řízení • či veřejné soutěži a • zákaz přijímání dotací a subvencí. •Zrušení PO •Povinnost uveřejnění rozsudku • Nejvážnějším trestem, který lze právnické osobě uložit, je její zrušení.18 Uložení tohoto trestu přichází v úvahu zejména tam, kde se právnická osoba zapojila např. do organizovaného zločinu, a tvořila významný článek organizace. Právní mocí rozhodnutí o uložení trestu zrušení právnické osoby se zahajuje likvidace této osoby TRESTNÍ SANKCE TOPO • •Ochranná opatření: • zabrání věci nebo jiné majetkové hodnoty • • • srovnání správních a trestních sankcí na • úseku ochrany ŽP, klady a zápory trestního • stíhání PŘÍKLAD •Dne 4.5. 2006 okolo 17.00 hodiny občan J.K. přijel ve svém autě do lokality zvané Sokolí vrch. Pěšky přešel v horském terénu ke stromu, kde hnízdil sokol stěhovavý (Falco peregrinus). Vyšplhal se na strom k hnízdu, ve kterém se nacházela dvě mláďata sokola. Přestože patří tento druh ke kriticky ohroženým živočichům a je celoročně chráněný, vzal z hnízda a odnesl s sebou starší a silnější mládě. •Při nasedání do auta byl zadržen pracovníky Správy Chráněné krajinné oblasti a předán Policii ČR. Při projednávání svého činu se hájil tím, že mládě sokola neopatřil pro sebe, ale na objednávku známého chovatele. •Jak byste posoudili jeho jednání z hlediska vztahů odpovědnosti? O jaký druh odpovědnosti půjde v daném případě? Jaké důsledky by mělo, kdyby mládě uhynulo? Má tvrzení pachatele, kterým se hájil, význam jako polehčující okolnost? • •ZOPK § 87, TZ 299 v 301? PŘÍKLAD •Na území národního parku narazil strážce přírody při pravidelné kontrole na dvojici mladíků, kteří v podnapilém stavu pálili zapalovačem, šlapali a kopali do několika desítek jedinců skokana hnědého, přičemž následkem tohoto jednání většina z těchto skokanů uhynula. Skokani hnědí, kteří jsou zvláště chránění živočichové, se snažili migrovat přes silnici z louky do blízké tůně. •Strážce přírody mladíky vyzval, aby zanechali svého počínání a prokázali mu svoji totožnost, s tím, že zahájí blokové řízení o udělení pokuty za přestupek. •Mohlo by se jednat v daném případě o přestupek nebo o trestný čin a na základě kterých právních předpisů? •(TZ §§ 299 v 301 v 302 v 325?)(ZOPK § 87) § 325: Násilí proti úřední osobě (1) Kdo užije násilí a) v úmyslu působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo b) pro výkon pravomoci úřední osoby, bude potrestán odnětím svobody až na čtyři léta. (2) Odnětím svobody na šest měsíců až šest let bude pachatel potrestán, a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 se zbraní, b) ublíží-li takovým činem jinému na zdraví, nebo c) způsobí-li takovým činem větší škodu. (3) Odnětím svobody na tři léta až dvanáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 a) těžkou újmu na zdraví, nebo b) škodu velkého rozsahu. (4) Odnětím svobody na osm až šestnáct let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. (5) Příprava je trestná. Vztah TPO k jiným odpovědnostním vztahům •Princip „ne bis in idem“ •Princip „ultima ratio“ •Společenská škodlivost - odlišení trestných činů od správních deliktů/přestupků •Subsidiární povaha správních deliktů •Uplatněním deliktní odpovědnosti není dotčena –možnost uplatnění občanskoprávních závazků z deliktů –odpovědnost za ekologickou újmu ne bis in idem spočívající v zákazu dvojího stíhání pro týž skutek, není vždy možné oba typy deliktní odpovědnosti uplatnit vedle sebe. Již výše zmíněný princip „ultima ratio“, který se v trestním právu uplatňuje, a který se v trestním zákoníku promítá do ustanovení § 12 odst. 2, do určité míry ozřejmuje vztah mezi trestněprávní odpovědností a jinými typy odpovědnosti, když prvně uvedená vznikne v případě,kdy „nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu“. K odlišení trestných činů od správních deliktů, resp. přestupků, pak slouží též požadavek na tzv. společenskou škodlivost trestných činů. Ta „je určována především intenzitou naplnění jednotlivých složek povahy a závažnosti činu, ale zcela se tím nevyčerpává, neboť je spojena s principem ultima ratio“779. Jak dále k tomu uvádí Šámal, konkrétní společenskou škodlivost je nutné v každém případě posuzovat přísně individuálně, zejména s přihlédnutím ke konkrétním skutkovým a dalším okolnostem případu a rovněž při zvážení, zda nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.780 Obecně platí, že při volbě postihu protiprávního jednání fyzické nebo právnické osoby (zde přeshraniční přeprava odpadů bez oznámení nebo souhlasu), které naplňuje formální znaky trestného činu i správního deliktu (přestupku), je nutné zkoumat tzv. společenskou škodlivost jakožto diferenční kritérium. Při naplnění tohoto kritéria pak musí vždy dojít k upřednostnění trestního postihu, neboť odpovědnost za správní delikt má subsidiární povahu. Vztah k řízení o správním deliktu • •Pokud bylo zahájeno trestní stíhání, vzniká překážka litispendence, tj. o daném skutku nemůže rovněž probíhat správní řízení. • •To však nebrání tomu, aby v takovém případě příslušný správní orgán přijal opatření nemající primárně sankční povahu, ale povahu preventivní či nápravnou Platí, že nikdo nemůže být obviněn z přestupku za skutek, o němž bylo pravomocně rozhodnuto v jiném řízení. Pokud tedy bylo o tomtéž skutku pravomocně rozhodnuto orgánem činným v trestním řízení, správní orgán věc usnesením odloží, aniž zahájí řízení o přestupku. Pokud řízení o přestupku již bylo zahájeno, správní orgán toto řízení usnesením zastaví, jestliže se o totožném skutku vede trestní řízení. V trestním řízení se však může ukázat, že projednávaný skutek není trestným činem; v tom případě lze po ukončení trestního řízení znovu zahájit řízení po přestupku za podmínek zakotvených v § 86 odst. 4 PřesZ. Doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení, se nezapočítává do promlčecí doby přestupku. Zahájení trestního stíhání právnické osoby pro tentýž skutek, pro který je vedeno správní řízení, by u daného správního řízení mělo vyvolat důvody k jeho zastavení. Pokud tedy se při šetření přestupku zjistí skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin, správní orgán je dle § 64 PřesZ povinen předat věc orgánu činnému v trestním řízení, o čemž vydá usnesení, které se poznamenává do spisu. Z hlediska nápravy poškození či jiné újmy na životním prostředí způsobených deliktním jednáním je přitom podstatné, že vedle trestního stíhání (právnické osoby) může paralelně probíhat řízení o uložení nápravného opatření, což výslovně umožňuje § 28 odst. 1 ZTOPO. Vztah k řízení o správním deliktu •Trestní stíhání nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat, pokud dřívější řízení pro daný skutek proti stejné osobě skončilo pravomocným rozhodnutím o správním deliktu. • •Do běhu lhůty k projednání přestupku se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení. • § 293 - Poškození a ohrožení životního prostředí • (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem úmyslně poškodí nebo ohrozí půdu, vodu, ovzduší nebo jinou složku životního prostředí, a to ve větším rozsahu nebo na větším území, nebo takovým způsobem, že tím může způsobit těžkou újmu na zdraví nebo smrt nebo je-li k odstranění následků takového jednání třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, nebo • kdo úmyslně takové poškození nebo ohrožení složky životního prostředí zvýší nebo ztíží jeho odvrácení nebo zmírnění, • bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti. • • (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, • •a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 opětovně, •b) spáchá-li takový čin proto, že porušil důležitou povinnost vyplývající z jeho zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce nebo uloženou mu podle zákona, •c) způsobí-li takovým činem trvalé nebo dlouhodobé poškození složky životního prostředí, •d) je-li k odstranění následků takového činu třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu, nebo • •e) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch. • • (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu. § 296 Společné ustanovení: (1) Větším územím podle § 293 a 294 se rozumí území o rozloze nejméně tři hektary a v případě povrchových vod ve vodních útvarech, s výjimkou vodních toků, nejméně jeden hektar vodní plochy a u vodního toku nejméně dva kilometry jeho délky; jednotlivá zasažená území a délky vodního toku se sčítají. (2) Celkovou větší plochou lesa podle § 295 se rozumí plocha větší než jeden a půl hektaru a celkovou značnou plochou lesa se rozumí plocha větší než tři hektary. (3) Poškozením nebo ohrožením půdy, vody, ovzduší nebo jiné složky životního prostředí se rozumí i provozování zařízení, ve kterém je prováděna nebezpečná činnost nebo v němž se skladují nebo používají nebezpečné látky či směsi, bez povolení podle jiného právního předpisu. § 298 - Neoprávněné nakládání s odpady • (1) Kdo, byť i z nedbalosti, poruší jiný právní předpis upravující nakládání s odpady tím, že přepraví odpad přes hranice státu bez oznámení nebo souhlasu příslušného orgánu veřejné moci, anebo v takovém oznámení nebo žádosti o souhlas nebo v připojených podkladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti. • • (2) Kdo, byť i z nedbalosti, v rozporu s jiným právním předpisem ukládá odpady nebo je odkládá, přepravuje nebo jinak s nimi nakládá, a tím způsobí poškození nebo ohrožení životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve značném rozsahu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti. • • (3) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti bude pachatel potrestán, • a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, • b) získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo • c) spáchá-li takový čin opětovně. • • (4) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, • a) získá-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo • b) týká-li se takový čin nebezpečného odpadu. § 297 - Neoprávněné vypuštění znečišťujících látek • • (1) Kdo v rozporu s mezinárodní smlouvou, byť i z nedbalosti, vypustí nebo, ač je k tomu povinen, nezabrání vypuštění ropné, jedovaté kapalné nebo jiné obdobné znečišťující látky z lodi nebo jiného námořního plavidla, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. • • (2) Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 • a) jako člen organizované skupiny, nebo • b) opětovně. • • (3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 • a) těžkou újmu na zdraví, • b) závažné a rozsáhlé poškození jakosti vody, živočišných nebo rostlinných druhů nebo jejich částí, nebo • c) poškození životního prostředí, k jehož odstranění je třeba vynaložit náklady ve velkém rozsahu. • • (4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 smrt. § 299 - Neoprávněné nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami • • (1) Kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář chráněného druhu a spáchá takový čin na více než dvaceti pěti kusech živočichů, rostlin nebo exemplářů, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty. • • (2) Stejně bude potrestán, kdo v rozporu s jiným právním předpisem usmrtí, zničí, poškodí, odejme z přírody, zpracovává, doveze, vyveze, proveze, přechovává, nabízí, zprostředkuje, sobě nebo jinému opatří jedince silně nebo kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny nebo exemplář druhu přímo ohroženého vyhubením nebo vyhynutím. • • (3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude pachatel potrestán, •a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 jako člen organizované skupiny, •b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, nebo •c) způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození populace volně žijícího živočicha nebo planě rostoucí rostliny nebo místní populace nebo biotopu zvláště chráněného druhu živočicha nebo rostliny. • • (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, •a) spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 ve spojení s organizovanou skupinou působící ve více státech, •b) spáchá-li takový čin v úmyslu získat pro sebe nebo pro jiného prospěch velkého rozsahu, nebo •c) způsobí-li takovým činem dlouhodobé nebo nevratné poškození místní populace nebo biotopu kriticky ohroženého druhu živočicha nebo rostliny.