MP614ZK EXEKUČNÍ A INSOLVENČNÍ PRÁVO
EXEKUCE NA PENĚŽITÁ PLNĚNÍ I - 24.04.2018
Antonín Toman
ÚVODEM
Pro účely této přednášky:
„exekuce“ , „exekuční řízení“= výkon rozhodnutí dle OSŘ i exekuční
řízení dle EŘ, není –li uvedeno jinak
ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE
- provést exekuci je možné pouze způsoby uvedenými v zákoně (§ 257 OSŘ, § 58
odst. 1 EŘ)
=> taxativní výčet
=> realizace zásady ochrany povinného a třetích osob
=> realizace zásady formalizace předpokladů exekuce
EXEKUCE
k vymožení peněžitého plnění k vymožení nepeněžitého plnění
(EŘ 2013) cca 755.000 řízení (EŘ 2013) cca 2.500 řízení
(EŘ 2014) cca 860.000 řízení (EŘ 2014) cca 2.000 řízení
(EŘ 2015) cca 757.000 řízení (EŘ 2015) cca 1.800 řízení
(EŘ 2016) cca 680.000 řízení (EŘ 2016) cca 1.600 řízení
(EŘ 2017) cca 610.000 řízení (EŘ 2017) cca 1.500 řízení
550000
600000
650000
700000
750000
800000
850000
900000
950000
1000000
1050000
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017
Poštyzahájenýchexekucí
Počty zahájených exekucí (celkem ČR)
Celkem
Polyg. (Celkem)
ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE – PENĚŽITÉ
- srážkami ze mzdy a jiných příjmů,
- přikázáním pohledávky (vč. účtu manžela povinného),
- prodejem movité věcí,
- prodejem nemovité věcí
- správou nemovité věci,
- do 7/2015 zřízením soudcovského či exekutorského zástavního práva na
nemovitých věcech (nemá uhrazovací funkci, ale pouze zajišťovací)
- postižením závodu,
- pozastavením řidičského oprávnění (pouze EŘ)
ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE – PENĚŽITÉ II
- exekuci k vymožení peněžitého plnění lze provádět více způsoby,
popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby (§ 263 odst. 2 OSŘ, § 58
odst. 2 EŘ)
KOREKTIV: zásada ochrany povinného (zamezení libovůli vymáhajícího
věřitele, resp. vymáhajícího orgánu) , odůvodněné požadavky v. věřitele x
chráněné zájmy povinného
=> PŘIMĚŘENOST – zajistit majetek k provedení exekuce lze
nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané
pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se
pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných
nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce (§ 263 odst. 1, §
58 odst. 1 EŘ – modifikovaná ve prospěch efektivity)
ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE – PENĚŽITÉ
III
=> PRIORITA MÉNĚ INVAZIVNÍCH ZPŮSOBŮ (EŘ) - provedení exekuce
některým ze způsobů až pokud předcházející způsoby nepostačují (§ 58 odst. 2
EŘ)
a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu,
b) a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u
peněžního ústavu,
c) přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního
připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných
majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci
nebo pozastavením řidičského oprávnění,
d) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný
nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním
pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření,
e) prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své
rodiny.
ZPŮSOBY PROVEDENÍ EXEKUCE – PENĚŽITÉ
IV
=> VHODNOST – povinnost zvolit způsob exekuce, který není
zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a
ceny předmětu, z něhož má být splnění závazků povinného dosaženo (§
264 odst. 1 OSŘ, § 47 odst. 1 EŘ); hospodářký výsledek x újma
Výše uvedeného dbá vymáhající orgán z úřední povinnosti i k návrhu
účastníka řízení (typicky povinného – návrh na zastavení - § 268 odst. 4
OSŘ).
INTERMEZZO
SRÁŽKY ZE MZDY ČI JINÝCH PŘÍJMŮ
- speciální případ exekuce přikázáním pohledávky
- zákonná úprava: §§ 276 – 302 OSŘ + § 60 EŘ
- dříve nejrozšířenější způsob
Počet nařízených výkonů rozhodnutí
1981 1996 1999 2004
- srážkami ze mzdy 105 229 57 172 75 916 79 019
(97,1%) (27%) (24%) (24%)
- přikázání pohl. 138 50 920 36 418 22 238
- movité věci 779 97 342 194 748 220 920
- nemovité věci 215 2 645 3 493 2 544
Zdroj: A. Tripes, Exekuce v soudní praxi, 3 vyd. , str. 5
SRÁŽKY ZE MZDY ČI JINÝCH PŘÍJMŮ II
- předmětem je nevyplacená mzda (jiné příjmy), resp. právo na vyplacení
mzdy (či jiných příjmů)
- exekuce se vztahuje na všechny budoucí mzdové (a „jinak příjmové“)
pohledávky
- mzda a jiné příjmy = není definováno
Mzdové předpisy definují mzdu jako peněžité plnění nebo plnění peněžité
hodnoty (naturální mzda) poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci za
práci.
=> při srážkách ze mzdy půjde na straně povinného vždy jen o fyzickou
osobu
SRÁŽKY ZE MZDY ČI JINÝCH PŘÍJMŮ III
- základní (tarifní mzda, osobní ohodnocení), podílová mzda, smíšená
mzda vč. dalších složek mzdy stanovené mzdovými předpisy nebo
kolektivní či pracovní smlouvou, např. :
prémie (periodické, cílové aj.),
mzdové příplatky (osobní příplatek, příplatek za vedení, příplatek za
zastupování, za práci ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí),
doplatky (např. při převedení na jinou práci),
mzda za práci přesčas,
mzda za práci ve svátek,
mzdové zvýhodnění za práci v nočních směnách.
SRÁŽKY ZE MZDY ČI JINÝCH PŘÍJMŮ IV
Do mzdy se zahrnují pro účely exekuce i náhrady mzdy
a) náhrady mzdy poskytované z důvodu překážek v práci na straně
zaměstnance nebo na straně zaměstnavatele, nebo náhrady za
dovolenou (při překážkách v práci z důvodu obecného zájmu, za dobu
školení a studia při zaměstnání atp.)
b) náhrada mzdy za dobu čerpání dovolené nebo za nevyčerpanou
dovolenou
c) náhrada mzdy z důvodu neplatné výpovědi nebo neplatného
okamžitého zrušení pracovního poměru či neplatné dohody o
rozvázání pracovního poměru
 nejsou jednoznačná kritéria pro určení (např. dle toho, co je předmětem
daně z příjmu). Je na plátci mzdy posoudit, jaké částky jím vyplácené
podrobí exekučním srážkám ze mzdy. V tomto ohledu je
odpovědnost na něm (-> žádost podle § 288 OSŘ).
SRÁŽKY ZE MZDY ČI JINÝCH PŘÍJMŮ V
- nezapočítávají se však do ní částky poskytované na náhradu nákladů
spojených úzce s pracovním výkonem, a to zejména:
a) při pracovních cestách (cestovné, stravné) -> nejde o příjem povinného,
ale náhradu účelově vynaložených výdajů
b) bezplatná doprava či sleva v dopravních prostředcích, různé možnosti
či zvýhodnění při užívání podnikových zařízení apod.
- vztahuje se na čistou mzdu, tj. odečte záloha na daň z příjmů fyzických
osob srážená z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků, pojistné na
důchodové spoření, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění (podle
podmínek a sazeb platných pro povinného v měsíci, za který se čistá mzda zjišťuje)
MZDA MANŽELA
Do 31.12.2012
Nelze vést výkon rozhodnutí (exekuci) srážkami ze mzdy manžela povinného (ani
přikázáním pohledávky z účtu, jehož majitelem je manžel povinného)
(KS v Hradci Králové sp.zn- 17 Co 46/2003 )
Exekuci k vymožení pohledávky vůči povinnému nelze nařídit a provést srážkami
ze mzdy jeho manželky.
(NS sp.zn - 20 Cdo 1642/2004 )
Od 1.1.2013 do 30.6.2015
„Výkon rozhodnutí srážkami ze mzdy nebo jiného příjmu manžela povinného,
přikázáním pohledávky manžela povinného z účtu u peněžního ústavu, přikázáním
jiné peněžité pohledávky manžela povinného nebo postižením jiných majetkových
práv manžela povinného lze nařídit tehdy, jde-li o vydobytí závazku, který patří do
společného jmění manželů. “
Od 1.7.2015 – nelze (+ přechodná ustanovení)
JINÉ PŘÍJMY – DEMONSTRATIVNÍ
1) plat
2) DPČ
3) odměny za pracovní nebo
služební pohotovost
4) odměny členů zastupitelstva
územních samosprávných celků
5) dávky státní sociální podpory,
které nejsou vyplaceny
jednorázově (např. rodičovský
příspěvek)
6) dávky pěstounské péče, které
nejsou vyplaceny jednorázově
(např. odměna pěstouna)
7) náhrada mzdy nebo platu
8) nemocenské
9) peněžitá pomoc v mateřství
10) důchody
11) stipendia
12) podpora v nezaměstnanosti a
podpora při rekvalifikaci
13) odstupné, popřípadě obdobná
plnění poskytnutá v souvislosti
se skončením zaměstnání
14) peněžitá plnění věrnostní nebo
stabilizační povahy poskytnutá v
souvislosti se zaměstnáním
15) úrazový příplatek, úrazové
vyrovnání a úrazová renta
16) dávky vyplývající ze smlouvy o
výměnku
17) ostatní příjmy, které povinnému
nahrazují odměnu za práci nebo
jsou poskytovány vedle ní
NOVELA EŘ Č. 164/2015 SB.
Do režimu srážek ze mzdy se nově zařazují:
- odměna z dohody o provedení práce
- výsluhový příspěvek vojáků z povolání nebo příslušníků bezpečnostních
sborů
- příplatek k důchodu ke zmírnění některých křivd způsobených
komunistickým režimem v oblasti sociální a příplatek k důchodu a
zvláštní příspěvek k důchodu podle zákona upravujícího ocenění
účastníků národního boje za vznik a osvobození Československa a
některých pozůstalých po nich
CO NEPODLÉHÁ REŽIMU SRÁŽEK?
Např.
1. odměna z dohody o provedení práce (viz režim přikázání pohledávky)
2. dávky SSP vyplácené jednorázově – porodné, pohřebné
3. dávky pěstounské péče vyplácené jednorázově - např. příspěvek při
převzetí dítěte, příspěvek na zakoupení motorového vozidla
4. ošetřovné
5. vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství
NEZABAVITELNÁ ČÁSTKA
- povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy základní částka; způsoby
jejího výpočtu stanoví nařízením vláda České republiky (č. 595/2006 Sb.) =>
sociální funkce
- výpočet komplikovaný, údajně má motivovat povinného k dosahování
vyšších příjmů (to platí omezení)
NČ = (2/3) x (ŽM + NNB) x (1 + PVO/4)
NČ…nezabavitelná částka
ŽM…životní minimum jednotlivce (v roce 2016 – 3410,- Kč)
NNB…vybrané normativní náklady na bydlení (v roce 2016 – 5858,- Kč)
PVO…počet vyživovaných osob (zákonná vyživ. povinnost) + manžel; vyjma
takové osoby, je-li oprávněnou v exekuci
Příklad: matka samoživitelka (1 dítě) – NČ = 7 782,- Kč
otec rodiny (manželka, 2 děti) NČ = 10 894,- Kč
ROZSAH SRÁŽEK
z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se
zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých
korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu,
pro přednostní pohledávky (§279 odst. 2) dvě třetiny
- částka, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy bez omezení
Příklad: 1) „matka samoživitelka“ (1 dítě), 12 000 Kč čistý příjem
nepřednost.: celková nezabavitelná částka : 10594 Kč, celková srážka: 1406 Kč
přednost.: celková nezabavitelná částka : 9188 Kč, celková srážka: 2812 Kč
2) „otec rodiny“ (manželka, 2 děti), 30 000 Kč čistý příjem
nepřednost.: celková nezabavitelná částka : 17120 Kč, celková srážka: 12880 Kč
přednost.: celková nezabavitelná částka : 14007 Kč, celková srážka: 15993 Kč
ROZSAH SRÁŽEK II
- provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení
zákona, je nepřípustné, a to i když s tím povinný souhlasí
X
- je možná , není-li vedena proti povinnému jiná exekuce, dohoda mezi
oprávněným a povinným, že se oprávněný spokojí s nižšími srážkami; k
odvolání dohody stačí jednostranné prohlášení oprávněného
PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY (§ 279 ODST. 2 OSŘ)
a) pohledávky výživného (zákonné! např. výživné nezletilých dětí, zletilých dětí
výživné rodičů a příbuzných, příspěvek na výživu rozv. manžela)
b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví,
(pokud ji vymáhá sám poškozený)
c) pohledávky náhrady újmy způsobené úmyslnými trestnými činy,
d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,
e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění a
důchodového pojištění,
f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,
g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,
h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při
rekvalifikaci,
i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,
j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,
k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo
snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1.
ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné
pracovní neschopnosti nebo karantény.
PŘEDNOSTNÍ POHLEDÁVKY II
Jak se to pozná?
Výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky musí
rovněž obsahovat:
- označení toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy)
- pravidelně obsahuje údaj o tom, zda jde o přednostní či nepřednostní =>
není závazné, kontrola
PROVÁDĚNÍ EXEKUCE
1. lustrace, součinnosti
2. v exekučním příkazu (usnesení o nařízení VR; doručuje se do vlastních
rukou) se přikazuje plátci mzdy, aby prováděl ze mzdy povinného
stanovené srážky a nevyplácel sražené částky povinnému – okamžikem
doručení EP, tzv. arrestatorium (jinak poddlužnická žaloba)
- povinný ztrácí právo na vyplacení té části mzdy, která odpovídá
stanovené výši srážek (tzv. speciální inhibitorium x generální)
- jestliže byl EP doručen mzdy, vůči kterému v den vydání EP neměl
povinný nárok na mzdu, nenastávají účinky => oznámit exekutorovi
3. Provádění srážek, deponování u zaměstnavatele
PROVÁDĚNÍ EXEKUCE II
4. Jakmile nabude exekuční příkaz právní moci (+ DPE), vyrozumí exekutor
(soud) o tom plátce mzdy, který je pak povinen vyplácet exekutorovi
(oprávněnému) částky sražené ze mzdy povinného.
5. Pokračování ve srážkách a pravidelné vyplácení do skončení exekučního
řízení
-> plátce mzdy přestane provádět srážky, jakmile je pohledávka vč.
nákladů uspokojena ! (např. výši úroků bude muset vždy v konkrétním
případě určit a vypočítat zpravidla sám plátce mzdy) x opětující se dávky
(zvýšení výživného - vyrozumění)
- neprovádění srážek => pořádková pokuta (nejasná judikatura?), určitě
poddlužnická žaloba
POŘADÍ
jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se
jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez
ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní =>
zásada priority, pořadí si ponechává po celou další dobu trvání exekuce
- pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení
výkonu rozhodnutí, resp. exekuční příkaz
- dochází-li ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez
zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného a teprve pak podle pořadí
ostatní přednostní pohledávky => zásada priority vyjma výživného
- nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek
výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve
nedoplatky za dřívější dobu
- nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné
všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně
podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků
SOUBĚHY
- pobírá-li povinný mzdu od několika plátců mzdy, vztahuje se exekuce na
všechny jeho mzdy
- má-li povinný vedle práva na mzdu i právo na jiný příjem, postupuje se
tak, jakoby šlo o několik mezd
- změní-li se vydání exekučního příkazu plátce mzdy, vztahuje se exekuce
srážkami ze mzdy i na mzdu povinného u nového plátce mzdy, u jiného
příjmu dtto (§ 302 odst. 2)
ODKLAD A ZASTAVENÍ - SPECIÁLNÍ
Odklad - pravidla
- je-li odloženo z nikoliv sociálních důvodů (266 odst. 2 OSŘ) provádí se
srážky, ale nevyplácí se exekutorovi (oprávněnému)
- je-li odloženo ze sociálních důvodů (266 odst. 1 OSŘ) neprovádí se srážky
vůbec
Zastavení – zvláštní důvody (kromě § 268 OSŘ)
- když povinný po dobu jednoho roku nepobírá mzdu buď vůbec nebo
alespoň v takové výši, aby z ní mohly být srážky prováděny
- jestliže jsou srážky prováděny již jen pro běžné výživné a lze
předpokládat, že povinný vzhledem ke svému chování i poměru k práci
bude výživné plnit dále dobrovolně
INTERMEZZO
PŘIKÁZÁNÍ POHLEDÁVKY
Přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu (303 – 311a OSŘ)
Přikázání jiných peněžitých pohledávek (312 – 319 OSŘ)
Postižení jiných majetkových práv (320 – 320 ab)
Podstatou je postižení tvrzené pohledávky, kterou má dlužník (povinný)
vůči třetí osobě (poddlužník) za účelem uspokojení vymáhané pohledávky
věřitele (oprávněného). => tzn. jsou zde dvě pohledávky, dva právní
poměry
PROVÁDĚNÍ EXEKUCE - OBECNĚ
1. lustrace, součinnosti
2. v exekučním příkazu (usnesení o nařízení VR) se zakazuje poddlužníkovi, aby
povinnému jeho pohledávku vyplatil, provedl na ni započtení nebo s ní jinak
nakládal – okamžikem doručení EP, tzv. arrestatorium (jinak poddlužnická
žaloba)
- povinný ztrácí právo na pohledávku a je mu zakázáno ,aby se svou
pohledávkou jakkoli nakládal (tzv. speciální inhibitorium)
3. Provádění deponace
4. Jakmile nabude exekuční příkaz právní moci, vyrozumí exekutor (soud) o tom
poddlužníka, který je pak (další den nebo při splatnosti) povinen vyplatit
exekutorovi (oprávněnému) pohledávku v rozsahu, v jakém byla postižena.
Výplatou o se zprostí poddlužník v rozsahu poskytnutého plnění své povinnosti
vůči povinnému.
x dražba pohledávky !
PŘIKÁZÁNÍ POHLEDÁVKY Z ÚČTU U
PENĚŽNÍHO ÚSTAVU
- z účtu vedeného v jakékoliv měně u peněžního ústavu působícího v
tuzemsku
- peněžní ústav (leg. z. § 260 odst. 2 OSŘ ) = banka, pobočka zahraniční
banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, instituce elektronických
peněz, zahraniční instituce elektronických peněz, vydavatel elektronických
peněz malého rozsahu, platební instituce, zahraniční platební instituce nebo
poskytovatel platebních služeb malého rozsahu
- Inhibitorium (arrest.) se nevztahuje:
- na prostředky nad rámec vymáhané částky
- peněžní prostředky, které jsou povinným určeny
pro výplatu mezd
- na peněžní prostředky do výše dvojnásobku
životního minima (peněžní ústav vyplatí
povinnému na jeho žádost nejvýše jednou)
+
- provedení platby, jejímž účelem je splnění vymáhané povinnosti, na
účet oprávněného nebo soudního exekutora vedený u peněžního ústavu.
PŘIKÁZÁNÍ POHLEDÁVKY Z ÚČTU U
PENĚŽNÍHO ÚSTAVU II
- není-li ke dni doručení vyrozumění o právní moci zablokován dostatek
peněžních prostředků k úhradě celkové vymáhané částky , provede peněžní
ústav exekuci také ve dni následujícím po dni, v němž na účet dojdou
peněžní prostředky v takové výši, která je potřebná
- nedojde-li k tomu do šesti měsíců ode dne doručení vyrozumění provede
peněžní ústav exekuci ohledně dodatečně došlých peněžních prostředků
rovněž ve dni, který následuje po uplynutí uvedené doby
- pořadí – stejné jako u mzdy, tj. okamžik doručení EP (usnesení o VR)
bance
PŘIKÁZÁNÍ POHLEDÁVKY Z ÚČTU MANŽELA
U PENĚŽNÍHO ÚSTAVU
- jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo
dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve
společném jmění manželů (viz § 731 an. OZ)
- nejsou-li na účtu ani z části uloženy peněžní prostředky, které by jinak
náležely do společného jmění manželů => zastavení exekuce co do tohoto
způsobu
- zákaz nakládat s prostředky na účtu se nevztahuje na částku ve výši
poloviny peněžních prostředků, které byly na účtu v okamžiku, v němž byl
peněžnímu ústavu doručen exekuční příkaz (nejméně však 2xŽM)
PŘIKÁZÁNÍ JINÝCH PENĚŽITÝCH
POHLEDÁVEK I
- jiná peněžitá pohledávka povinného vůči třetí osobě než pohledávka z
účtu u peněžního ústavu či nároku na mzdu či jiný příjem
- musí jít o pohledávku na základě smlouvy nebo jiné právní skutečnosti
vzniklou v důsledku konkrétního právního vztahu alespoň co do základu
=> nerozhodné, zda se jedná o pohledávku ze
vztahů soukromoprávních či veřejnoprávních
(hmotných, procesních)
=> nerozhodné, zda jde o pohledávku
vymahatelnou
PŘIKÁZÁNÍ JINÝCH PENĚŽITÝCH
POHLEDÁVEK II
=> i v případě, že pohledávka povinného se stane splatnou teprve v
budoucnu, jakož i v případě, že povinnému budou dílčí pohledávky z téhož
právního důvodu v budoucnu postupně vznikat
=> i v případě, že plnění vyplývající ze závazku, jehož je povinný
účastníkem, je podmíněno nebo vázáno na dosažení věku nebo jiný běh
času
- nahrazení prohlášení vůle povinného k výpovědi tohoto závazku nebo k
žádosti o plnění
- nahrazení souhlasu třetí osoby, je-li jím právní jednání podmíněno
- stejným způsobem se postihují i práva z licence k využívání vynálezu
chráněného patentem, práv z licence k využívání průmyslového vzoru
chráněného osvědčením a práv z licence k užívání ochranných známek,
které povinný poskytl třetím osobám,
PŘIKÁZÁNÍ JINÝCH PENĚŽITÝCH
POHLEDÁVEK III
Pohledávky nepodléhající exekuci přikázáním jiné peněžité pohledávky:
- náhrady, kterou podle pojistné smlouvy vyplácí pojišťovna, má-li být
náhrady použito k novému vybudování nebo k opravě budovy
- dávky sociální péče
- dávky pomoci v hmotné nouzi
- příspěvek na bydlení
- jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory a pěstounské péče
Pohledávky fyzických osob, které jsou podnikateli, vzniklé při jejich
podnikatelské činnosti, podléhají exekuci jen dvěma pětinami, resp. třemi
pětinami u přednostních pohledávek
Pohledávky autorské odměny, pohledávky z práv výkonných umělců a z
práv původců předmětů průmyslového vlastnictví - dtto
POSTIŽENÍ JINÝCH MAJETKOVÝCH PRÁV I
- postižení nepeněžitého práva (tj. jiného než mzdy či jiného příjmu,
peněžité pohledávky)
- existující právo, které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s
osobou povinného a je převoditelné na jiného
např. : právo povinného na vydání či dodání movité věci
podíly povinného v obchodních společnostech
členská práva a povinnosti povinného v družstvu
POSTIŽENÍ JINÝCH MAJETKOVÝCH PRÁV II
Speciálně upravené subtypy:
1. postižení účasti povinného ve veřejné obchodní společnosti a komplementáře v
komanditní společnosti (§ 320a OSŘ)
=> pohledávku povinného z práva na podíl na likvidačním
zůstatku, zaniká-li v důsledku exekučního příkazu veřejná
obchodní společnost či komanditní společnost
=> jinak pohledávka z práva na vypořádání
2. postižení účasti povinného ve společnosti s ručením omezeným, v družstvu a
komanditisty v komanditní společnosti
podíl neomezeně převoditelný => dražba jako movitá věc, je-li s družstevním
podílem spojeno právo užívat byt => dražba jako nemovitá věc
podíl omezeně převoditelný => může být příklep udělen jen tomu, kdo před
dražbou prokáže, že splňuje požadavky
nepřevoditelný podíl nebo nepodaří-li se prodat podíl ani v opakované dražbě
=> pohledávka z práva na vypořádání
INTERMEZZO
PRODEJ MOVITÝCH VĚCÍ
POSTIŽITELNÉ VĚCI
- věci v „bytě“ povinného, se kterými může povinný „volně
nakládat“:
- věc ve vlastnictví povinného
- věc, kterou má u sebe
- všechny věci které má povinný ve stejném bytě,
ledaže tam byly přineseny těmi, kdo jsou pouze
na návštěvě
- věci, které jsou ve společném bytě nebo
společných jiných prostorách, osob, které spolu
žijí ve společné domácnosti
předpokladem k tomu, aby věc byla pojata do
soupisu je, že vykonavatel prohlédl věc tak, aby ji
mohl řádně popsat (x § 327a OSŘ)
POSTIŽITELNÉ VĚCI
- v pochybnostech platí, že věci, které má povinný ve svém držení,
případně věci povinného, které má ve svém držení oprávněný, nebo
jiná osoba, která je ochotná je vydat, podléhají exekuci („domněnka, že
ten, kdo má věc ve své moci, je jejím vlastníkem“)
- tvrdí-li někdo, že má k věcem povinného právo, které nepřipouští výkon
rozhodnutí, nebo tvrdí-li povinný, že věci náleží někomu jinému nebo
jsou vyňaty z výkonu rozhodnutí, provede vykonavatel přesto jejich
soupis, pokud nejsou jiné postižitelné věci, které postačí k úhradě
nároku oprávněného s příslušenstvím (=> je nutné se nejdříve
porozhlédnout a až poté sepsat)
 Ochrana práv třetích osob
1. Návrh na vyškrtnutí věci ze soupisu (§ 68) EŘ
2. Vylučovací žaloba (§ 267 OSŘ)
NEPOSTIŽITELNÉ VĚCI
1. věci o nichž to prohlásí oprávněný
2. nemovitosti a věci, které tvoří příslušenství nemovitosti
3. věci, u nichž je prokázáno nepochybně, že nepatří povinnému
4. věci, které nelze efektivně prodat ani jinak zpeněžit (je třeba vždy zvážit konkrétně)
5. věci, jejichž prodej je zakázán (vzácná zvířata a rostliny, návykové látky –
lysohlávky)
6. běžné oděvní součásti vč. prádla a obuvi
7. obvyklé vybavení domácnosti
8. studijní a náboženská literatura, školní potřeby, dětské hračky
9. snubní prsteny, písemnosti osobní povahy (vč. digitálních vč. nosiče dat – videa z
dovolené)
8. hotovost do výše dvojnásobku životního minima (nyní 6 820 Kč)
9. zdravotnické potřeby a pomůcky (berle, ale např. i lednička)
10. jiné věci, které povinný nezbytně potřebuje k uspokojování hmotných potřeb svých
nebo své rodiny
11. jiné věci, které povinný nezbytně potřebuje k plnění svých pracovních úkolů
12. věci, jejichž prodej je v rozporu s morálními pravidly (osobní korespondence x
(významné osobnosti), hasicí přístroj) + tzv. domácí mazlíčci
13. věci, které povinný – podnikatel potřebuje nezbytně nutně k výkonu své
podnikatelské činnosti
14. nosič dat (tj. nikoliv nutně celé zařízení), na němž je záznam provádění úkonu
OBVYKLÉ VYBAVENÍ DOMÁCNOSTI II
 demonstrativní výčet:
lůžko, stůl, židle, kuchyňská linka, kuchyňské nářadí a nádobí,
lednička, sporák, vařič, pračka, vytápěcí těleso, palivo, přikrývka a
ložní prádlo, pokud hodnota takové věci zjevně nepřesahuje
cenu obvyklého vybavení domácnosti,
- legislativní pojem „obvyklé vybavení domácnosti“ nelze
zaměňovat s typickým vybavením domácnosti, věc je nutné
posuzovat s ohledem na konkrétní okolnosti – přítomnost a stáří
dětí v rodině, chronicky nemocných atp
POŘIZOVÁNÍ ZVUKOVĚ OBRAZOVÝCH ZÁZNAMŮ
 vykonavatel = nevítaný host i s kamerou
O ČEM SE BAVÍME?
§ 325b odst. 3 OSŘ
do 31.8.2015
Na žádost osoby, která je
oprávněna být přítomna při
soupisu, se pořídí záznam o
průběhu prohlídky bytu a
jiných místností. Je-li to
potřebné, lze záznam o
průběhu prohlídky pořídit i
bez návrhu. O tom musí být
přítomné osoby poučeny při
zahájení prohlídky.
§ 325b odst. 3 OSŘ
od 1.10.2015
O průběhu prohlídky bytu a
jiných místností ten, kdo
provádí výkon rozhodnutí,
pořídí zvukově obrazový
záznam. O tom musí být
přítomné osoby poučeny při
zahájení prohlídky.
ÚSTAVNĚPRÁVNÍ ROZMĚR I
Pořízení záznamu prohlídky bytu a jiných místností
v každém případě zasahuje do nedotknutelnosti
osoby a jejího soukromí
čl. 7 Listiny
Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen
v případech stanovených zákonem.
čl. 10 Listiny
(1) Každý má právo, aby byla zachována jeho lidská důstojnost, osobní čest,
dobrá pověst a chráněno jeho jméno.
(2) Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do
soukromého a rodinného života.
(3) Každý má právo na ochranu před neoprávněným shromažďováním,
zveřejňováním nebo jiným zneužíváním údajů o své osobě
ÚSTAVNĚPRÁVNÍ ROZMĚR II
§ 86 NOZ
Nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod.
§ 90 NOZ
Zákonný důvod k zásahu do soukromí jiného nebo k použití jeho podobizny,
písemnosti osobní povahy nebo zvukového či obrazového záznamu nesmí být
využit nepřiměřeným způsobem v rozporu s oprávněnými zájmy
člověka.
 § 325b odst. 3 představuje legální licenci pro prolomení
ústavou garantovaných práv
 při aplikaci tohoto ustanovení je za všech okolností dbát
ZÁSADY PŘIMĚŘENOSTI (= obecný korektiv) - např. nezabírat
obličeje zúčastněných (zejm. třetích či nezletilých) osob, není-li to
nezbytné
KDE LZE PROVÉST SOUPIS?
§ 326 OSŘ
(...) v
1. bytě
2. sídle
povinného nebo
4. na jiném místě, kde má povinný své věci umístěny, sepíše věci (...)
Jak se zjistí, že jde o místo 1-4?
- vnější označení bytu
- informace třetích osob (soused, spolubydlící, vlastník nemovitosti)
- údaje ze součinností (trvalý pobyt a jiné)
- listiny v bytě
KDE LZE PROVÉST SOUPIS? II
Bez souhlasu toho, kdo v obydlí bydlí, je možno do něj vstoupit
jen v rámci domovní prohlídky v trestním řízení anebo na základě
zákona, jen je-li to v demokratické společnosti nezbytné pro
ochranu života nebo zdraví osob, pro ochranu práv a svobod
druhých nebo pro odvrácení závažného ohrožení veřejné
bezpečnosti a pořádku.
(čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod)
=> základní interpretační pravidlo při výkladu ustanovení zákona
(o.s.ř.), tj. restriktivní výklad možných zásahů do
nedotknutelnosti obydlí
KDE LZE PROVÉST SOUPIS ? – BYT POVINNÉHO
1. Byt = místnost či soubor místností určených k trvalému bydlení
2. Povinného = užívaný nejen na základě vlastnického práva, práva
odpovídajícího věcnému břemeni, práva nájmu bytu, práva podnájmu bytu,
ale i dalších důvodů – člen společné domácnosti takové osoby, bez
právního důvodu, ale i protiprávně
 Povinný byt skutečně užívá, zdržuje se v něm s úmyslem zdržovat se
trvale, a proto v něm má umístěny své věci; „bytem povinného“ tedy může
být i byt někoho jiného a naopak byt ve vlastnictví povinného nemusí být
„bytem povinného“
Např.
- byt, ke kterému má povinný, po případě se svým manželem, nájemní nebo
podnájemní právo
- byt, který je ve vlastnictví povinného nebo jeho spoluvlastnictví s další osobou
(manželem)
- byt (místnost), který povinný obývá v domě (bytě) svých rodičů, manžela, družky,
druha, rodičů manžela apod. byt třetí osoby, ve kterém se povinný zdržuje trvale, nebo
přechodně, nikoliv však krátkodobě za účelem návštěvy
- místnost v ubytovně, nebo hotelový pokoj
KDE LZE PROVÉST SOUPIS ? – SÍDLO POVINNÉHO
1. Sídlo = adresa, kde právnická osoba skutečně sídlí
2. Povinného = užívaná nejen na základě vlastnického práva,
práva odpovídajícího věcnému břemeni, práva nájmu bytu, práva
podnájmu bytu, ale i dalších důvodů – člen společné domácnosti
takové osoby, bez právního důvodu, ale i protiprávně
 Povinná zde má umístěnu svojí správu a veřejnost se zde s ní
může stýkat
„sídlem povinné“ tedy může být i adresa neuvedená ve
veřejném rejstříku a adresa uvedená v rejstříku nemusí být
„sídlem povinné“
MÍSTO SOUPISU - JUDIKATURA
Vstoupí-li soudní exekutor za účelem provedení soupisu movitých věcí
vhodných k prodeji do obydlí jiného jen proto, že se adresa shoduje s
adresou povinného vedenou v informačním systému evidence obyvatel,
musí při jejich soupisu postupovat obzvlášť obezřetně, pečlivě a se
zvýšenou pozorností. Postupuje-li soudní exekutor v tomto směru ledabyle
nebo svévolně, případně bezdůvodně odmítá k úkonu strany oprávněné (§
326 odst. 4 o. s. ř.) byť i dodatečně věci ze soupisu vyloučit, a později se
ukáže, že věci nepatřily povinnému, mohou být dány předpoklady vzniku
jeho odpovědnosti za škodu ve smyslu ustanovení § 32 odst. 1 exekučního
řádu.
(Nález Ústavního soudu ČR sp.zn. III. ÚS 292/07 ze dne 9.6.2009)
Je-li vykonavatelem sepsána věc, o níž oprávněný ve shodě s povinným,
případně třetí osobou, která k věci uplatňuje svá práva nepřipouštějící
výkon rozhodnutí, prohlásí, že nemá být do soupisu pojata, může být
náprava provedena předsedou senátu postupem podle ustanovení § 265
odst. 2 o.s.ř. V ostatních případech, kdy třetí osoby tvrdí, že jsou do
soupisu pojaty věci, k nimž mají práva nepřipouštějící výkon rozhodnutí
a namítají, že mají být ze soupisu vyloučeny, je nutno takové osoby
poučit o tom, že svá práva mohou uplatnit prostřednictvím postupu podle
§ 267 odst. 1 o.s.ř., tedy návrhem na vyloučení věci z výkonu rozhodnutí v
řízení podle části třetí občanského soudního řádu.
(Nález Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1950/199 ze dne 23.5.2000)
MÍSTO SOUPISU - JUDIKATURA
Jestliže si v posuzované věci soudní vykonavatel dostatečně neověřil existenci podmínek
pro provedení soupisu movitých věcí povinné, za použití násilí vnikl do nebytových prostor
pronajatých třetí osobě (nikoli povinné) a zde nacházející se věci této osoby pojal do soupisu
a odvezl, zatímco povinné nesvědčil žádný právní důvod k užívání těchto nebytových
prostor, neužívala je a nebyla ani vlastníkem zabavených movitých věcí, jednalo se o
nesprávný úřední postup, jenž je objektivně v rozporu s právním předpisem.
(Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp.zn. 25 Cdo 2813/2006 ze dne 28.02.2007)
Lze sice připustit, že hlášené místo trvalého pobytu povinného spolu s případnými
výpověďmi svědků jistě představují výchozí informace opodstatňující prohlídku takového
bytu. Před přistoupením k vlastnímu soupisu v bytě třetí osoby je však zapotřebí ověřit, že
se povinný v bytě skutečně zdržuje, užívá ho, a proto v něm má umístěny své věci. Pokud se
prostřednictvím věcí, listin umístěných v bytě nepodaří prokázat a s jistotou usoudit, že
povinný byt skutečně užívá, nejde o byt povinného a nelze sepsat žádné věci, ledaže by
snad došlo k dobrovolnému vydání věcí povinného tím, o jehož byt jde. Rozhodně nelze
souhlasit s tvrzením kárně obviněné a svědků, že to měli být rodiče povinného, kteří měli
prokazovat, že nejde o věci povinného a že jsou to jejich vlastní věci. Jestliže se totiž
zaměstnanci exekutorky nacházeli v bytě, jenž povinnému nepatřil, a nebylo prokázáno ani
to, že se v bytě zdržoval, a nešlo ani o jiný objekt, v němž by měl své věci, neexistovala
žádná povinnost na straně rodičů povinného, která by se vázala na exekuci prodejem
movitých věcí povinného. Zaměstnanci soudní exekutorky byli za stávající situace povinni
opustit byt a žádné další úkony v něm nečinit. To se ovšem nestalo a zaměstnanci
exekutorky začali oblepovat věci v bytě rodičů povinného; přitom je vysoce
nepravděpodobné, že by se byť jen na okamžik mohli za tak vyhroceného stavu, který v
bytě nastal, domnívat, že např. lovecké trofeje, zbraně či lovečtí psi, mohli být věcmi
povinného a že by jim je snad rodiče povinného hodlali dobrovolně vydat.
(Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR sp.zn. 14 Kse 6/2011 ze dne 31.1.2012)
MÍSTO SOUPISU - JUDIKATURA
Kárný soud vychází z toho, že vykonavatelé kárně obviněného soudního exekutora
podle protokolu o soupisu a zajištění movitých věcí na místě samém tvrzení bývalého
manžela povinné ani dalších osob na místě samém zcela nepominuli, nepominuli ani
předložené písemnosti a to potvrzení OÚ o zrušení trvalého pobytu povinné na
uvedené adrese a dohodu o vypořádání zaniklého SJM uzavřenou mezi povinnou a
bývalým manželem, měli však pochybnosti o tvrzení uvedených osob a aktuální
platnosti tvrzení o zrušení trvalého pobytu povinné na uvedené adrese z toho důvodu,
že měli k dispozici s pozdějším datem výpis z centrální evidence obyvatel, z něhož
vyplývalo, že povinná má platný TP na adrese soupisu a totéž vyplývalo i z výpisu VZP
ČR o plátcích pojistného ke dni. Kárný soud má zato, že jejich pochybnosti byly
odůvodněné, přičemž přihlíží k tomu, že vykonavatelé kárně obviněného soudního
exekutora vzhledem k těmto pochybnostem dále postupovali obezřetně a ohleduplně
tak, že poté co jim bývalý manžel umožnil vstup do své nemovitosti, provedli soupis
6 věcí, tyto věci neodvezli, ale ponechali je na místě.
(Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn.13 Kse 14/2009 ze dne 9.2.2012)
Před provedením prohlídky by měl mít exekutor postaveno najisto, že se jedná
skutečně o obydlí, případně místo podnikání povinného, resp. že lze s velkou mírou
pravděpodobnosti očekávat, že se právě tam nalézá majetek povinného. (...)V každém
případě je nicméně třeba trvat na tom, aby exekutor před provedením této prohlídky
učinil maximum možného pro to, aby ověřil, zda skutečně lze očekávat, že se na dané
adrese budou nacházet věci povinného.
(Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu sp.zn.11 Kseo 5/2009 ze dne 26.1.2012)
ROZSAH SOUPISU
- věci, kterými bude pohledávka oprávněného nejdříve uspokojena, avšak
pouze v takovém rozsahu, jaký stačí podle předběžně stanovených
vyvolávacích cen k uspokojení pohledávky oprávněného a předběžných
nákladů exekuce
- především hotové peníze
- věci, které může povinný a jeho rodinní příslušníci nejspíše postrádat
(televize x lednička) – kritérium vhodnosti
- dále se sepíší věci, které lze snadno přenést a prodat (mobilní telefon) –
kritérium účelnosti
ODVOZ MOVITÝCH VĚCÍ – ZAJIŠTĚNÍ
- věci se zásadně ponechávají na místě, pouze dojde k jejich označení
- je-li to účelné; vzhledem k výši vymáhané pohledávky, místu, kde se
nacházejí, osobě povinného, a současně je zde obava z poškození či ztráty
věci
PRODEJ VĚCÍ
 sepsané (a oceněné – odhadem, znalcem…) věci se prodají v
dražbě (samostatně anebo v rámci souboru věcí, i elektr.) x věci,
které se rychle kazí, kulturní památky, prodej z volné ruky podle §
44a odst. 4 EŘ
 dražbu lze vykonat v místě, kde sepsané věci jsou, nebo u
soudu anebo na jiném vhodném místě
 dražební vyhláška (doručování, publikace) nejméně 30 dnů
před konáním dražby (dražební jednání ne dříve než 30 dnů
od doručení „uvědomění o soupisu“ třetím osobám
 vliv podání návrh na vyškrtnutí resp. excindační žaloba
PRODEJ VĚCÍ II
 dražební jistota
 nejnižší podání, příhozy
 příklep
 doplacení nejvyšší podání (ihned, resp. do sedmi dnů)
 přechod vlastnického práva (zpětné účinky, potvrzení)
 (ne)převzetí vydražené věci vydražitelem (tzv. obmeškání)
 opětovná dražba
 věc v dražbě opakovaně neprodaná se nabídne oprávněnému –
následně vyloučení ze soupisu
PRODEJ NEMOVITÝCH VĚCÍ
- jestliže je doloženo, že nemovitá věc je ve vlastnictví povinného
- vztahuje se na nemovitou věc se všemi jejími součástmi a příslušenstvím;
to platí i o movitých věcech, které jsou příslušenstvím nemovité věci
- exekuční příkaz se doručuje na KN (absolutní nemožnost převodu)
OCENĚNÍ
- ustanoví se znalec, kterému je uloženo, aby ocenil nemovitou věc a její
příslušenství cenou obvyklou
- je-li to potřebné, provede se ohledání nemovité věci a jejího příslušenství
- na podkladu ocenění vydá soud (exekutor) usnesení o ceně, ve kterém se
uvede mj.:
• výsledná cena nemovité věci a jejího příslušenství
• oznámená nebo jinak známá věcná břemena, výměnky a nájemní,
pachtovní či předkupní práva, která prodejem v dražbě
nezaniknou
- zároveň je možné za podmínek §336a odst. 2 OSŘ rozhodnout o zániku
nájemního či pachtovního práva, výměnku nebo práva odpovídajícího
věcnému břemeni
DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA
- po PM usnesení o ceně se nařídí dražba dražební vyhláškou, ve které se
mj. uvede:
datum, čas a místo dražebního jednání
pořadové číslo dražebního jednání
výši nejnižšího podání
výši jistoty a způsob jejího zaplacení
věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva, která
prodejem nemovité věci v dražbě nezaniknou
+ výzva vůči
každému, kdo má právo, které nepřipouští dražbu, aby je uplatnil (§ 267
OSŘ)
každému, kdo má k nemovité věci nájemní či pachtovní právo, výměnek
nebo věcné břemeno nezapsané v katastru nemovitostí, které není uvedeno
v dražební vyhlášce, nejde-li o nájemce bytu, výměnkáře, je-li součástí
výměnku právo bydlení, nebo oprávněného z věcného břemene bydlení,
aby takové právo soudu oznámil a doložil ho listinami, jinak takové právo
zanikne příklepem
DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA II
- proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné
- doručování + vhodné zveřejnění (Portál dražeb)
- jednání se nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky
- nejnižší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny (v 1. kole,
pak se postupně snižuje až na 1/5)
- dražební jistota – nejvýše tři čtvrtiny nejnižšího podání
- předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě v dražbě
DRAŽEBNÍ VYHLÁŠKA II
- proti dražební vyhlášce není odvolání přípustné
- doručování + vhodné zveřejnění (Portál dražeb)
- jednání se nařídí nejméně 30 dnů po dni vydání dražební vyhlášky
- nejpozději do zahájení dražebního jednání lze přihlásit svoji pohledávku
(vymahatelnou pohledávku či zajištěnou ZP k NV)
- nejnižší podání soud stanoví ve výši dvou třetin výsledné ceny (v 1. kole,
pak se postupně snižuje až na 1/5)
- dražební jistota – nejvýše tři čtvrtiny nejnižšího podání
- předkupní právo nebo výhradu zpětné koupě v dražbě
DRAŽBA
- elektronická i tzv. kamenná
- dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými
podáními, dokud se neudělí příklep
- zastaví se prodej nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého
pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení
přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k
okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 30 000 Kč bez
příslušenství
- usnesení o příklepu + doplacení nejvyššího podání
- předražek
- vydražitel je oprávněn převzít vydraženou nemovitou věc s
příslušenstvím dnem následujícím po doplacení nejvyššího podání
- vydražitel se stává vlastníkem vydražené nemovité věci s příslušenstvím,
nabylo-li usnesení o příklepu právní moci a zaplatil-li nejvyšší podání, a to
ke dni vydání usnesení o příklepu.
ROZVRH
- obmeškalý vydražitel
- rozvrhové jednání a usnesení - uspokojování dle tříd a pořadí (§ 337c)
- dnem právní moci rozvrhového usnesení zanikají zástavní práva
váznoucí na nemovité věci
SPRÁVA NEMOVITÝCH VĚCÍ
- činí se vhodná opatření, aby nemovitá věc byla řádně a úspěšně
hospodářsky užívána
- přikáže se dlužníkovi povinného (např. nájemník), aby plody a užitky
plynoucí z nemovité věci skládal na určený účet
- samo o sobě nemá vliv na nájemní či pachtovní smlouvy týkající se
nemovité věci
- příjmy, které se získají správou nemovité věci, se po odečtení výdajů
odevzdají věřiteli (každé 3 měsíce, nedohodnou-li jinak)
DĚKUJI ZA POZORNOST!