Základy trestní odpovědnosti § 1 – 35 trestního zákona •Odvětví veřejného práva – •Vztah nadřazenosti a podřazenosti •Kogentní právní normy •Nadstavbové právní odvětví – nastupuje tam, kde nestačí primární právní úprava a sankce jiných odvětví. Funkce trestního práva : Ochranná Preventivní – individuálně a generálně Represívní – dtto Regulativní – vymezuje podmínky TO Základní zásady – význam -Poznávací -Interpretační -Aplikační -Pro tvorbu práva •Obecné zásady : •nullum crimen sine lege – zákonnosti •Humanismu •Přiměřenosti •Individuální odpovědnosti •Odpovědnosti za zavinění •Demokratismu •Zásady speciální •Formálního pojetí trestného činu •Subsidiarity trestní represe – ekonomie trestního práva •Zákazu retroaktivity v neprospěch pachatele •Zákazu analogie v neprospěch pachatele •Žádný trestný čin bez trestu •Prameny trestního práva hmotného: •Ústava, listina základních práv a svobod •Vyhlášené a ratifikované mezinárodní smlouvy •Trestní zákon •Další zákony •Amnestijní rozhodnutí presidenta republiky •Plenární nálezy Ústavního soudu •Podzákonné předpisy – jen tam, kde zákon výslovně zmocňuje orgány k jejich vydání – např. § 289 trestního zákona Příslušnost trestního zákona •Časová - § 2 a 3 •Místní – zásada teritoriality (§ 4), personality (§ 6), ochrany a universality (§ 7,8. •Osobní – exempce v ústavních předpisech a mezinárodních smlouvách •Extradice •Vydávání a předávání občanů ČR do ciziny - § 10 Pojetí trestného činu •V současnosti platí zásada formálního pojetí trestného činu - § 13 odst. 1 •Dříve – formálně materiální pojetí, zohledňující společenskou nebezpečnost jako materiální znak a důvod trestnosti •Pozůstatek v novém zákoně – zásada subsidiarity trestní represe v § 12 odst. 2 TrZ. •Dřívější kriteria SN se nyní uplatní při stanovování druhu a výše trestu (§ 39 odst. 2) •Skutková podstata – jediný základ trestnosti. •Typizovaný soubor znaků trestných činů určitého druhu – věšák, kostra, na kterou jsou navěšeny jednotlivé znaky skutkové podstaty Vnější členění skutkových podstat •Základní, kvalifikované, privilegované •Popisné, odkazovací, blanketní •Doslovné, zužující a rozšiřující •Jednoduché a složené •Základní SP – v prvních odstavcích, někdy ale i ve vyšších •Privilegované skutkové podstaty – v samostatných skutkových podstatách – např. § 142 •Kvalifikované SP – ve vyšších odstavcích – zvopří se podle vzoru základní SP plus zvláště přitěžující okolnost Vnitřní členění skutkových podstat •Objekt – znaky objekt sám a předmět útoku •Objektivní stránka – jednání, následek, příčinná souvislost, místo, čas, způsob útoku, účinek •Subjekt – věk, příčetnost, zvláštní způsobilost pachatele •Subjektivní stránka – zavinění, pohnutka •Obligatorní znaky skutkové podstaty – závisí na nich trestnost u kterékoliv skutkové podstaty – k trestnosti musí být vždy prokázány •Fakultativní znaky – trestnost na nich závisí jen u těch skutkových podstat, v nichž jsou výslovně vyjádřeny (např. § 358) Objekt trestného činu •Je to zájem chráněný trestním zákonem •Obecný, skupinový, individuální, konkretní •Primární, sekundární •Předmět útoku – fakultativní, osoba nebo věc jako nositel chráněného zájmu Jednání •Projev vůle, musí být naplněna jak volní, tak projevová složka. Vis absoluta (neodolatelné donucení) není jednáním podle trestního práva •Konání a opomenutí – jsou postaveny naroveň, opomenutí definováno v § 112 TrZ •TČ komisívní – lze je spáchat jen konáním •TČ omisívní pravé – lze je spáchat jen opomenutím (např. neposkytnutí pomoci) •TČ omisívní nepravé – jak konáním,tak opomenutím (např. vražda) Příčinná souvislost •Příčina je jev, bez něhož by další jev (následek) buď vůbec nenastal, nebo nastal, ale podstatně jiným způsobem. •Zásada umělé izolace jevů – určuje trestněprávní souvislost mezi jednáním a trestním následkem •Zásada gradace – stupňování – příčinné souvislosti – určuje míru příčinnosti a subjektivní podmínky přičitatelnosti následku k určitému jednání •Místo, čas, způsob útoku – fakultativní znaky trestného činu •Účinek – je to změna která nastoupila na předmětu útoku (např. usmrcení osoby u vraždy) Subjekt trestného činu •Individuální odpovědnost – fyzická osoba. V přípravách je zavedení trestní odpovědnosti právnických osob. •Věk – TO začíná po dovršení 15. roku života – mladiství •Po dovršení 18 let – plná trestní odpovědnost •Nepříčetnost – definována v § 26 •Znaky – duševní porucha v době činu, způsobující úplné vymizení buď složky rozpoznávací (intelektuální), volní (ovládací) nebo obou. •Zmenšená příčetnost – definice v § 27 – má význam pro trestání •Nezaviněná nepříčetnost – vylučuje TO •Zaviněná nepříčetnost – způsobená pachatelem zaviněně požitím alkoholu nebo jiné omamné látky. 3 druhy actio libera in causa -Dolosa – odpovědnost za úmyslný poruchový trestný čin -Culposa – odpovědnost za nedbalostní trestný čin -Třetí typ – odpovědnost za tzv. Rauschdelikt podle § 360 TrZ Zavinění •Vnitřní subjektivní vztah pachatele ke svému činu, kombinují se složky volní a vědomostní. •Úmysl přímý - § 15/1a TrZ •Úmysl nepřímý - § 15/1b TrZ •Nedbalost vědomá - § 16/1a TrZ •Nedbalost nevědomá - § 16/1B TrZ •Nedbalost hrubá – platí pro obě předcházející formy nedbalosti - § 16 odst. 2 TrZ •§ 13 odst. 2 TrZ – není-li ve skutkové podstatě uvedena forma a druh zavinění, pak platí, že trestná je jen úmyslná forma •Opak platí pro okolnosti zvláště přitěžující - § 17 TrZ Omyly •Omyl je neshoda reality s představou, kterou si o ní tvoří poznávající subjekt – pachatel. •Omyl právní – o trestnosti •Omyl skutkový – o skutečnosti podřaditelné pod skutkovou podstatu •Omyl positivní – o existenci trestnosti, trestní skutečnosti •Omyl negativní – o neexistenci trestnosti, trestní skutečnosti •Omyl právní positivní – subjekt se domnívá, že jeho jednání je trestné, schází ale formální znak trestnosti •Omyl právní negativní – pachatel se domnívá, že jeho jednání není trestné. Pokud se takto mýlí v trestních předpisech nebo v mimotrestních předpisech, na které trestní zákon přímo odkazuje, uplatní se ustanovení § 19 TrZ. •Omyl skutkový positivní – pachatel se domnívá, že existuje okolnost podřaditelná pod skutkovou podstatu – postih za nezpůsobilý pokus trestného činu •Omyl skutkový negativní – opak – vylučuje se postih za vědomostní formy zavinění, není vyloučena nevědomá nedbalost. Zvláštní případy skutkového omylu •Omyl v předmětu útoku – pachatel chce usmrtit osobu A, od počátku ale zaútočí na osobu B – postih za dokonanou vraždu osoby B •Omyl v příčinné souvislosti – aberace – •Pachatel chce usmrtit osobu A, zaútočí proti ní, ale následek nastane u osoby jiné – souběh pokusu vůči A s dokonaným trestným činem vůči osobě B •Omyl v příčinné souvislosti – solus generalis – pachatel chce usmrtit osobu A, také ji usmrtí, ale jiným způsobem, než předpokládal – přichází v úvahu postih podobný jako u aberace Vývojová stadia trestného činu •Příprava - § 20. trestná jen vůči zvlášť závažným zločinům, pokud je to v nejvyšším odstavci příslušné skutkové podstaty uvedeno. •Směřuje k dokonání činu nepřímo •Je možná jen k úmyslným trestným činům •Typické formy přípravného jednání jsou uvedeny v § 20/1 TrZ •Pokus - § 21. •K dokonání trestného činu směřuje bezprostředně •Je trestný ve vztahu ke všem úmyslným trestným činům •Pokus ukončený a neukončený •Pokus způsobilý a nezpůsobilý •Pokus kvalifikovaný (§ 21 odst. 5) •Dokonání trestného činu – pachatel naplnil všechny znaky skutkové podstaty •Dokončení TČ – pachatel realizoval vše, co zamýšlel. •TČ předčasně dokonané – dokončení následuje až po právním dokonáním – např. § 173 TrZ Trestná součinnost •Na jednom trestném činu se účastní více osob různými způsoby. •Spolupachatelství •Účastenství •Spolčení •Srocení •Zločinecká organizace •Zvláštní případy součinnosti - § 364 až 368 TrZ •Zdánlivá součinnost – nepřímé pachatelství, souběžné a následné pachatelství Spolupachatelství •§ 23 trestního zákona •Úmyslné jednání •Úmysl jednat společně •Společné jednání v jedné ze tří forem Účastenství •§ 24 •K úmyslným trestným činům,možné jen v úmyslné formě •Organizátorství – plánování, řízení, zosnování trestného činu („šedé eminence“) •Návod – úmyslné vzbuzení v jiném úmyslu spáchat určitý úmyslný trestný čin, a to různými způsoby •Pomoc – umožnění nebo usnadnění jinému spáchání trestného činu. Jednotlivé formy jednání příkladmo uvedeny v § 24 odst. 1/c TrZ Zdánlivé součinnost •Nepřímé pachatelství - § 22 odst. 2 TrZ – využití trestně neodpovědné osoby •Souběžné pachatelství – na rozdíl od spolupachatelství zde schází některý z jeho znaků •Následné pachatelství – pachatel využije situace vytvořené pachatelem jiného trestného činu Organizovaná zločinecká skupina •Definice v § 129 TrZ •Nejzávažnější forma součinnosti – nutno odlišovat od tzv. organizované skupiny uváděné někdy jako zvláště přitěžující okolnost ve vyšších odstavcích •Zvláštní ustanovení o trestání (§ 108) i ve zvláštní části trestního zákona (§ 361 až 363). Formy mnohosti trestné činnosti •Jeden pachatel naplní skutkové podstaty více trestných činů. Dvě formy – •Souběh – pachatel spáchá další trestný čin předtím, než je vyhlášen rozsudek za jiný jeho trestný čin. •Pravidlo – čin je třeba postihnout podle všech skutkových skutkových podstat, jejichž znaky naplńuje. •Souběh jednočinný a vícečinný •Souběh stejnorodý a nestejnorodý •Souběh zdánlivý – např. faktická konsumpce, pokračování v trestném činu,vztah speciality a subsidiarity. Pachatel zde bude postižen jen za jeden trestný čin Recidiva •Pachatel spáchá další trestný čin po právní moci rozsudku za předcházející trestný čin. •Recidiva stejnorodá a nestejnorodá •Recidiva časově omezená a neomezená. •Recidiva jako obecná přitěžující okolnost podle § 42 písm. p)TrZ •Recidiva jako zvláště přitěžující okolnost •Závažná recidiva ve smyslu § 59 TrZ Okolnosti vylučující protiprávnost •Uvedené v zákoně: •Krajní nouze •Nutná obrana •Oprávněné užití zbraně •Svolení poškozeného •Přípustné riziko •Výslovně v zákoně neuvedené: •Výkon práva, výkon povinnosti •Lékařský zákrok •Zadržení •Plnění závazného rozkazu Nutná obrana •Protiprávní útok •Přímo hrozící nebo trvající útok •Reálný útok •Útok na zájmy chráněné trestním zákonem •Obrana nesmí být zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku Krajní nouze •Přímo hrozící nebo trvající nebezpečí •Nebezpečí není možno odvrátit jinak •Způsobený následek nesmí být zřejmě stejný nebo závažnější než ten, který hrozil •Určité osoby jsou povinny nebezpečí snášet Oprávněné použití zbraně •Použití zbraně podle mimotrestních předpisů, upravujících použití zbraně určitými skupinami osob jednajícími ve společenském zájmu, které jsou oprávněny držet a užít zbraň •(vojáci, policisté, celníci, justiční stráž, obecní policie, příslušníci Vězeňské služby, příslušníci BIS) •Pojem zbraně vymezují tyto speciální předpisy, nelze užít širšího pojmu podle § 118 TrZ Svolení poškozeného •Ve vztahu k zájmům, které má poškozený ve své dispozici (nikoliv poškození života nebo zdraví) •Vážnost, dobrovolnost,určitost, srozumitelnost souhlasu jakožto právního úkonu poškozeného •Je-li svolení dáno po činu, je pachatel beztrestný, mohl-li důvodně předpokládat, že poškozený by jinak souhlas udělil vzhledem k okolnostem případu a ke svým poměrům. Přípustné riziko •Soulad s dosaženým stavem poznání • optimální informovanost •Zvláštní subjekt •Postup v souladu s dosaženým stavem poznání •Společenský prospěch •Subsidiarita jednání •Určitý poměr mezi ziskem a ztrátou •Souhlas s poškozením života nebo zdraví daný příslušným poškozením •Soulad s právními předpisy, veřejným zájmem, zásadami lidskosti a dobrými mravy Zadržení – hmotněprávní důsledky •Podmínky podobné jako u nutné obrany. •Rozdíly: •Účelem je zajištění osoby zadrženého pro potřeby trestního řízení •Zadržet je možno i po ukončení útoku •Zákaz usmrcení zadržovaného Okolnosti způsobující zánik trestnosti •Účinná lítost •Promlčení •Milost ve formě abolice •Smrt pachatele Účinná lítost •§ 33 TrZ •Jen ve vztahu ke zde uvedeným trestným činům •Zamezení nebo napravení škodlivého následku • učinění o trestném činu oznámení, kdy následku mohlo být ještě zabráněno •Dobrovolnost •Zvláštní případy účinné lítosti: •§ 197, 242, 363 Promlčení •Promlčecí doby od 3 do 20 let •Stavení promlčení – po určitou dobu promlčecí doba neběží, po odpadnutí překážky běh pokračuje •Přerušení promlčení – nástupem rozhodné skutečnosti se dosud proběhlá promlčecí doba anuluje a počíná běžet znovu od počátku. •Vyloučení z promlčení - § 35 Zásady ukládání trestů •Zákonnost •Přiměřenost •Individualizace trestání •Humánnost trestání •Inkompatibilita některých druhů trestů •Jednota represe a výchovy •Personalita trestů Katalog trestů •Trest odnětí svobody – podmíněný, nepodmíněný, výjimečný •Domácí vězení •Obecně prospěšné práce •Propadnutí majetku •Peněžitý trest •Propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty •Zákaz činnosti •Zákaz pobytu zákaz vstupu na sportovní, kulturní a společenské akce •Ztráta čestných titulů nebo vyznamenání •Ztráta vojenské hodnosti •vyhoštění Účel trestu •V novém trestním zákoně není definován •Ochrana společnosti – hlavní účel •Výchova a převýchova pachatele •Výchova, převýchova a odstrašení jiných občanů •Izolace pachatele od společnosti NEPO trest odnětí svobody •Sazba až do 20 let •Mimořádný trest – od 20 do 30 let nebo odnětí svobody na doživotí •Vykonává se ve věznicích s: •S dohledem •S dozorem •S ostrahou •Se zvýšenou ostrahou Podmíněný trest odnětí svobody •Lze podmíněně odložit TOS až na 3 léta •Zkušební doba 1 až 5 let •Je možno vyslovit podmíněný TOS s dohledem – viz §§ 49 až 51 •Mimořádné zvýšení trestu odnětí svobody: •U závažné recidivy - § 59 •U pachatelů trestných činů spáchaných ve prospěch organizované zločinecké skupiny - § 108 •Mimořádné snížení TOS: •§ 58 •U mladistvých podle zákona 218/2003 Sb. Ochranná opatření •Ochranné léčení •Zabrání věci •Ochranná výchova •detence