Občanské právo hmotné III Příklady na seminář č. 4 - 5 na téma závazkové právo, vznik závazků 1. Jana K. jednala s Marií H. o uzavření smlouvy o výpůjčce domácího kina. J.K. jako věřitel měla původně v úmyslu učinit součástí smlouvy klauzuli o lhůtě k vrácení věci, při smluvním jednání však tuto okolnost opomenula a dohodla se s M. H. pouze na tom, že jí domácí kino vypůjčí a věc jí také skutečně předala. a) Byla smlouva platně uzavřena, a pokud ano, od kdy se může J. K. dožadovat vrácení věci? b) Změnila by se situace, pokud by předmět výpůjčky nebyl M. H. předán? c) Změnila by se situace, pokud by se ohledně termínu vrácení věci strany dohodly, že se na této otázce dohodnou dodatečně? d) Změnila by se situace, pokud by se strany na termínu vrácení věci dohodly pouze ústně, avšak vlastní smlouva o výpůjčce by byla sjednána písemně? 2. Janovi N. přestal fungovat jeho automobil. Servis, do něhož byl vůz odtažen, zjistil poruchu motoru a vyčíslil cenu opravy na 25.000 Kč. Jan N. požádal o urgentní opravu a uvedl, že za dva dny má tímto vozem odjet na dovolenou do zahraničí. Zástupce servisu mu poté sdělil, že opravu v této době může provést, požadoval však cenu 40.000 Kč. Jan N. souhlasil a vůz nechal opravit. Posuďte danou situaci. 3. J. N., český občan, jako pronajímatel a T. D., americký občan, jako nájemce uzavřeli písemně elektronickou poštou smlouvu o nájmu bytu v Praze. V čl. 2 smlouvy o výši nájemného bylo sjednáno, že nájemné činí 300 USD za měsíc, v čl. 3 smlouvy o splatnosti nájemného bylo uvedeno, že sjednané nájemné ve výši 300 EUR za měsíc je nájemce povinen platit vždy do 15. dne příslušného měsíce na zde uvedený účet pronajímatele. Následně vznikl mezi stranami spor, v jaké měně je nájemce povinen platit nájemné. Posuďte, zda byla platně uzavřena nájemní smlouva, a pokud ano, jaké nájemné bude nájemce platit. 4. Jan N. jako zapůjčitel uzavřel s Tomášem D. dne 1. 6. 2014 smlouvu o zápůjčce na částku 100.000 Kč splatnou za dva roky, ve které byl sjednán úrok ve výši 5 % měsíčně. Tomáš D. peníze nevrátil, proto Jan N. podal dne 1. 9. 2017 žalobu, kterou se domáhá dlužné jistiny i sjednaných úroků za dobu od uzavření smlouvy do podání žaloby. Posuďte situaci. 5. Jan N. jako zapůjčitel poskytl Tomášovi D. a Marii H. jako vydlužitelům na základě smlouvy o zápůjčce částku 100.000 Kč splatnou dne 1. 6. 2016. Po uplynutí doby splatnosti požádal o úhradu celé částky T. D., který ji zapůjčiteli v plné výši uhradil. T. D. se nyní domáhá poloviny částky po M. H., která se však brání, že si s J.N. dohodla prodloužení splatnosti do 1. 9. 2016 a dále tvrdí, že nedluží T.D., ale pouze zapůjčiteli J.N., kterému hodlá svoji polovinu zapůjčené částky zaplatit až v době posunuté splatnosti. Posuďte situaci. 6. Jan N. a Tomáš D. jsou podílovými spoluvlastníky nemovitosti. Se společností STAVBA a.s. uzavřeli oba smlouvu o dílo, podle které se společnost zavázala provést opravu nemovitosti za 100.000 Kč. Společnost opravu řádně provedla, ale cena za dílo nebyla zaplacena. Posuďte zda: a) Může společnost požadovat zaplacení celé částky po Janu N.? b) Může Jan N. proti pohledávce společnost započíst svoji splatnou pohledávku z dříve uzavřené kupní smlouvy, a pokud ano, v jaké výši. Mohl by J.N. započíst sám i pohledávku, kterou má proti společnosti Tomáš D.? c) Pokud společnost promine dluh Tomášovi D. v celé výši, může se domáhat jeho zaplacení po J.N., a pokud ano, v jaké výši? 7. Jan N. požádal Tomáše D. o zapůjčení částky 500.000 Kč na financování koupě bytu, a to do doby, než si vyřídí hypoteční úvěr u banky. Tomáš D. souhlasil a peníze Janu N. předal. Po půl roce Tomáš D. vyzval Jana N. k vrácení peněz, a protože J.N. na tuto výzvu nereagoval, podal T.D. u soudu žalobu na vrácení zapůjčené částky. a) Posuďte úspěšnost uvedeného návrhu a určete, kdy začíná běžet promlčecí lhůta. b) Změnila by se situace, pokud by bylo sjednáno, že se Tomáš D. sám ozve, až bude peníze potřebovat a Jan D. mu poté peníze vrátí? 8. Jan N. prohrál s Tomášem D. v kartách celou svoji výplatu ve výši 25.000 Kč, a poté si zapůjčil od Marie H. ještě částku 5.000 Kč, kterou následně také prohrál. Druhý den požádal Tomáše D., aby mu vrátil alespoň část peněz, že nemá ani na nájem. T. D. jeho požadavek odmítl, navíc po něm chce Marie H., aby jí vrátil zapůjčenou částku. Posuďte danou situaci. 9. Jan N. jako kupující a Tomáš D. jako prodávající uzavřeli kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod automobilu ve vlastnictví prodávajícího za sjednanou kupní cenu ve výši 100.000 Kč. Před uzavřením smlouvy předal kupující prodávajícímu částku 10.000 Kč jako závdavek. Prodávající svůj závazek splnil a vlastnické právo na kupujícího převedl, kupující však kupní cenu včas neuhradil. T.D. nyní žádá úhradu celé kupní ceny ve výši 100.000 Kč, s tím, že si uhrazenou částku 10.000 Kč ponechá jako sankci za porušení povinnosti ze strany kupujícího. Posuďte danou situaci. 10. Jan N. uzavřel se společností AB Elektronics, s. r. o. smlouvu o prodeji TV Samsung za cenu 20.000 Kč. Po uzavření smlouvy se však v důsledku plánovaného uzavření továrny na Slovensku přestal daný typ TV v Evropě vyrábět a přestal být dostupný na evropském trhu. Náklady na dodávku TV ze skladu v Asii by převýšily 100.000 Kč, obchodní společnost proto odmítá TV dodat, J. N. však na dodávce trvá. Posuďte situaci. 11. Jan N. a Tomáš D. jako zapůjčitelé uzavřeli s Marií H. jako vydlužitelkou dne 1. 6. 2014 smlouvu o zápůjčce na částku 100.000 Kč splatnou dne 1. 6. 2015. Ve smlouvě bylo sjednáno, že zapůjčitelé jsou k vrácení částky oprávněni společně a nerozdílně. Marie H. v době splatnosti částku nevrátila, proto ji J. N. zažaloval o celou částku u soudu dne 1. 7. 2015. Následně dne 1. 8. 2015 podal žalobu také T. D., i on požaduje vrácení celé dlužné částky. Jakým způsobem soud rozhodne? 12. Jan N. jako spotřebitel a vydlužitel uzavřel se společností ABC s.r.o. dne 1. 5. 2017 smlouvu o zápůjčce na peněžní částku ve výši 10.000 Kč, kterou měl podle smlouvy vrátit do jednoho roku. Ve smlouvě bylo sjednáno, že společnost ABC s.r.o. je oprávněna stanovit jiný termín splatnosti, a dále, že v případě prodlení je J. N. povinen zaplatit úrok z prodlení ve výši 0,05% denně za každý den prodlení. Po uzavření smlouvy společnost oznámila J. N., že požaduje vrácení peněz již k 31. 1. 2018. J. N. peníze v tomto, ale ani v pozdějším termínu nevrátil, společnost proto podala žalobu k soudu a požaduje vedle zapůjčené částky i sjednaný úrok z prodlení od 1. 2. 2018. J. N. v soudním řízení uvedl, že je ochoten zaplatit úrok z prodlení pouze v zákonné výši, datum splatnosti stanovené společností nezpochybnil. Posuďte danou situaci.