Trestní právo hmotné (TPH) obecná část (OČ) a. r. 2016 •pár aforismů o trestním právu ... • •„NEJVĚTŠÍM LÁKADLEM KE ŠPATNÝM SKUTKŮM JE NADĚJE NA BEZTRESTNOST“ •(Marcus Tulius Cicero, 106 - 43 p. K.) • •„KDO ZLO NETRESTÁ, DOVOLUJE, ABY BYLO PÁCHÁNO DÁL“ •(Leonardo da Vinci, 1452 - 1519) • •„CO BY BYLA KRIMINALITA BEZ TRESTNÍHO PRÁVA (...?)“ •„JE TREST DŮSLEDKEM ODHALENÍ (pachatele) NEBO SPÁCHANÉHO ČINU?“ •(Heinz Müller-Dietz, 1931) •základní historické školy trestního práva: –š. klasická 2. ½ 18. - 19. st., Beccaria, Feurbach, Bentham •důraz na filozofický indeterminismus, svobodu vůle, „mravní odpovědnost“ pachatele ... •důraz na trestněprávní dogmatiku (zločin a jemu úměrný soudem uložený trest …) •osoba pachatele je „upozaděna“, malý zájem o „nemocného“ (tj. pachatele), velký zájem o „nemoci“ (§§, trestné činy) ... • –š. pozitivistická 2. ½ 19. - 20. st., Lombrosso, Ferri, Garofalo •důraz na filozofický determinismus, „právní (trestní) odpovědnost“ pachatele ... •zájem o osobu pachatele, snaha omezit kriminalitu, nejen ukládat kruté tresty ... •důraz na škálu preventivních opatření (zabezpečovací opatření ...) •V podrobnostech srov.: •Solnař, V., Fenyk, J., Císařová, D, Vanduchová, M. Systém českého trestního práva. Praha: Novatrix, 2009, část I. Trestní právo a trestní zákony, str. 40 a násl. •Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 133 a násl. • • • • • •Trestní právo hmotné – úvodní výklady: •teorie a praxe trestního práva: •čeho je moc, toho je příliš ... •aneb jedno bez druhého se neobejde, •základem efektivní kontroly kriminality je optimální •poměr teorie a praxe • VĚDA TRESTNÍHO PRÁVA HMOTNÉHO ZKOUMÁ teoretické aspekty TPH základní atributy TPH: pojem, struktura, druhy TPH teoretická koncepce TPH: funkce, základní zásady, instituty TPH vztahy TPH k jiným systémům: netrestní odvětví práva, mezinárodní právo veřejné, evropské (trestní) právo, neprávní disciplíny v zájmu efektivní praktické aplikace TPH •pojem TPH: předmět, účel, metoda, subjekt úpravy. –systém právních norem regulujících vznik, změnu a zánik ochranných trestněprávních vztahů (OTPV) –poskytuje veřejnoprávní, fragmentární, subsidiární ochranu individuálním (Ind.) a celospolečenským (Clsp.) zájmům před činy soudně trestnými (ČST) a činy jinak trestnými (ČJT) •ochranné trestněprávní vztahy (odpovědnostní, mimoodpovědnostní): –pachatel ČST, tj. pachatel trestně odpovědný + stát »např.: vrah ve smyslu § 140 TrZ + ČR –pachatel ČJT, tj. pachatel trestně neodpovědný + stát »např.: nepříčetný dospělý „vrah“ (§ 26 TrZ) + ČR •veřejnoprávní: –TPH odvětví veřejného práva, vedle práva správního, finančního ... •fragmentární: –ochrana poskytovaná jen některým (tj. fragmentům) Ind. a Clsp. zájmů, např. život, zdraví, rodina, dítě, majetek, životní prostředí,... •subsidiární: –fragmenty vztahů jsou chráněny TPH podpůrně, tj. až v krajním případě..., tzn. až před ČST ..., ne univerzálně, před „čímkoliv“... –princip TPH jako ultima ratio a z něj plynoucí zásada subsidiarity trestní represe ... – – •struktura TPH: –základy trestní odpovědnosti (vina, ČST: trestný čin dospělého-TČ, provinění mladistvého-PV) –právní následky základů trestní odpovědnosti (trestní sankce TS: trest - T, ochranné opatření - OO, opatření uložené mladistvému - OOml) •„zločin (vina, ZTO) a trest (PNZTO)“ ... •„váhy (vina, ZTO) a meč (PNZTO)“ ... • –obecná část (OČ) TPH, TrZ (trestní zákoník) •„vytknutí před závorku“ společného jmenovatele, společných pojmů použitých, uplatňujících se ve zvláštní části nebo jejím prostřednictvím, např. trestný čin (§ 13 TrZ), úmysl (§ 15 TrZ), (ne)příčetnost (§ 26 TrZ), krajní nouze (§ 28 TrZ), úhrnný a souhrnný trest (§ 43 TrZ) apod. ... –zvláštní část (ZČ) TPH, TrZ (trestní zákoník) •„závorka“ obsahující typy trestných činů vtělených do jejich skutkových podstat, např. vražda (§ 140 TrZ) ... •důvody členění na O+ZČ: legislativní, výkladové ... •druhy TPH: •TPH vnitrostátní existuje ve dvou základních formách: • 1)TPH fyzických osob: individuální TPH • odvozené formy: –TPH dospělých (věk 18 - …+) »zák. č. 40/2009 Sb., trestní zákoník (TrZ) ve znění pozdějších předpisů –TPH mladistvých (věk 15 – 18) »zák. č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (ZSM), ve znění pozdějších předpisů –Důvody tohoto dělení TPH: čl. 32 Listiny: –„Zvláštní ochrana dětí a mladistvých je zaručena“ – –2) TPH právnických osob: kolektivní TPH – zák. č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (TOPOZ) – – – – – • •Funkce trestního práva hmotného (FTPH), individuálního a kolektivního: –F. ochranná:TPH jako „ultima ratio“ , subsidiarita tr. represe (§ 12/2 TrZ), TPH chrání své objekty až jako prostředek „poslední instance“, tzn. jen před trestnými činy/proviněními; TPH není univerzální prostředek ochrany; proti méně závažným útokům chrání jiná právní odvětví, tj. ObčP, ObchP, SprPrTrestní, FinPr RoP aj. –F. preventivní: individuální (IP) a generální prevence (GP), IP je prostředkem GP, nikoli naopak, to by se jednalo o exemplární trest jako nepřípustný ve smyslu § 38, 39 TrZ, § 14 TOPOZ; –F. represivní: individuální represe (IR), zabraňuje pachateli v další trestné činnosti, působí také individuálně preventivně, generální represe je z podstaty věci v moderním TPH vyloučena, s represí je spojena újma trestem, požaduje se jen subsidiární citelnost, § 38/2 TrZ; –F. regulativní: jde o zákonné vymezení předpokladů trestní odpovědnosti a ukládání trestů, ochranných opatření a opatření; z. není zločinu ani trestu bez zákona : Díl 1, § 12/1, § 13/1 (definice trestného činu), § 52 (katalog trestů), § 98 (katalog ochranných opatření) TrZ; § 6 (definice provinění mladistvého), § 10 (katalog opatření pro mladistvé) ZSM; § 7, 8, 15 TOPOZ; • • •Základní zásady a rysy TPH •Zásada demokratismu •Zásada humanismu •Vyrovnanost zájmů individ. a zájmů celku •Zásada zákonnosti •Zásada přiměřenosti •Vybrané základní zásady individuálního a kolektivního trestního práva hmotného: -z. žádný trestný čin bez předchozího zákona, zákazu retroaktivity TrZ: -§ 1, § 2/1, 3 a contr. TrZ, § 1/2 TOPOZ: „Čin je trestný, jen pokud jeho trestnost byla zákonem stanovena dříve, než byl spáchán.“ -nullum crimen sine lege praevia (žádný zločin bez předchozího zákona); např.: § 190 TrZ („příškolní prostituce“ před 1. 1. 2010 nebyla trestná, tou je až od 1. 1. 2010) nelze aplikovat 1. 3. 2010 na čin spáchaný 1. 11. 2009; TOPOZ nelze aplikovat na činy spáchané před 1. 1. 2012 -jen v tomto pořadí (TrZ + TČ) lze garantovat požadavky právní jistoty a předvídatelnosti práva v působnosti TPH; atributy právního státu -podstatou této zásady je zákaz retroaktivity TrZ, TOPOZ k tíži pachatele -„rubem“ je příkaz retroaktivity TrZ, TOPOZ ve prospěch pachatele (§ 2/ 1, 3 TrZ); např.: § 194a tr. zák. (140/1961 Sb. nedovolená výroba lihu trestná jen do 31. 12. 2009, nikoli po tomto datu) musel být aplikován 1. 3. 2010 na takový čin spáchaný 1. 11. 2009, s účinkem beztrestnosti -z. žádný trestný čin, žádný trest bez zákona (z. zákonnosti): -§ 12 odst. 1 TrZ: Jen trestní zákon vymezuje trestné činy a stanoví trestní sankce, které lze za jejich spáchání uložit. -nullum crimen, nulla poena sine lege ... -východiskem této zásady je čl. 39 LZPS („Jen zákon stanoví, které jednání je trestným činem a jaký trest ... lze za něj uložit.“) -jen na tomto zákonném základu (§ 110 TrZ: TrZ, ZSM, TOPOZ nebo jiný zákon) lze garantovat požadavky právní jistoty a předvídatelnosti práva v působnosti TPH; atributy právního státu • •z. ekonomie TPH (vina a trest) – TPH jako ultima ratio (fragmentární a subsidiární povaha TPH): –ObčP, SprPTr a TPH - ochrana majetku •§ 451 ObčZ (bezdův. obohacení) + § 50/1, b) PřestZ (přestupek zatajení věci nepatrné hodnoty) + § 219/1 TrZ (trestný čin zatajení věci nikoli nepatrné hodnoty) ... •majetek jako fragment je chráněn TPH až subsidiárně, nestačí-li mimotrestní odvětví práva ... •§ 12 odst. 2 TrZ: z. subsidiarity trestní represe je vyjádřením z. ekonomie TPH, resp. principu TPH jako ultima ratio ... •uplatňuje se při tvorbě, interpretci a aplikaci norem TPH ... • •z. žádný trestný čin bez zákonného trestu (vina a trest) a promlčení trestní odpovědnosti nebo výkonu trestu: –neodvratnost - trestu, trestní odpovědnosti zahrnující i jinou kvalifikovanou trestněprávní reakci státu na spáchaný trestný čin (§ 46 TrZ) –běžná kriminalita – neodvratnost nutně limitovaná promlčením trestní odpovědnosti a výkonu trestu, má-li mít za důsledek trestní spravedlnost (§ 34, § 94 TrZ), promlčitelnost ... –výjimečná kriminalita – neodvratnost nutně nelimitovaná promlčením trestní odpovědnosti a výkonu trestu, má-li mít za důsledek trestní spravedlnost (§ 35, § 95, některé TČ v Hl. IX., XIII. ZČ TrZ), nepromlčitelnost ... • •z. zákonnosti a zákazu analogie trestního zákona k tíži pachatele (vina) a výklad per argumentum a simili (podle podobnosti) –z. žádný zločin bez zákona + z. zákazu analogie legis k tíži = „LÍC“ + „RUB“ téhož ... •§ 12/1 TrZ viz výše •§ 13/1 TrZ: „Trestným činem je protiprávní čin, který trestní zákon označuje za trestný a který vykazuje znaky uvedené v takovém zákoně.“ –analogie k tíži... je nedovolená x argumentum a simili je dovolené /přikázané •např.: § 212 tr. zák. analogicky použitý na opuštění nemohoucího seniora bylo a. nedovolenou, cit. ust. jej nechránilo, pouze dítě předškolního věku ... –srov. § 195 TrZ: opuštění dítěte nebo svěřené osoby, cit. ust. chrání přímo i seniora ... •např.: § 272, § 311 odst. 1 písm. g), TrZ per arg. a simili vyložené a aplikované na způsobení škodlivého účinku chemikálií („podobně nebezpečná látka…, než jen výslovně uvedená v textu zákona) je dovoleno /přikázáno ... • • • • •Další zásady TO: •Zásada materiálně-formálního pojetí TČ •Žádný trest bez trestného činu •Zásada subjektivní odpovědnosti •Zásada individuální odpovědnosti •Zásada zákazu dvojího přičítání •Zásada obecných forem trestného činu •Specifické zásady ukládání trestů: •Zásada jednoty trestní prevence a represe •Zásada individualizace trestů •Zásada personality trestů •Zásada účelnosti trestů a přiměřenosti sankcí •Zohlednění zájmů poškozených osob • • •z. individuální trestní odpovědnosti fyzických osob (vina) (TOFO) a kolektivní trestní odpovědnost právnických osob (TOPO) a jednání za jiného (JZJ) podle TrZ: –TOFO = tradiční v kontinentálním TPH (řím.: SOCIETAS DELINQUERE NON POTEST /společenství nemůže jednat deliktně/), –TOPO průlom do tradice ... (F, Niz., Polsko, Slovinsko, Rakousko aj.) –ČR = zamítnutý návrh zákona o TOPO a řízení proti nim (2004), aktuální řešení = zák. č. 418/2011) Sb. (TOPOZ), úč.: 1. 1. 2012 –JZJ (§ 114 odst. 2 TrZ) neznamená TOPO, jde stále o TOFO, která se doplňuje s TOPO, v žádném případě se nevylučují ... –JZJ umožňuje „dosáhnout“ i na fyzické pachatele TČů, kde jako jejich konkrétní či speciální subjekty mohou reálně figurovat i osoby právnické, které jsou také trestně odpovědné (§ 7, 8 TOPOZ): •§ 114/2 TrZ: „Jestliže zákon stanoví, že pachatel musí být nositelem zvláštní vlastnosti, způsobilosti nebo postavení, postačí, že zvláštní vlastnost, způsobilost nebo postavení jsou dány u právnické osoby, jejímž jménem pachatel jedná. „ •např.: v § 241/1 uvedený subjekt TČ – „zaměstnavatel“ – může být osobou fyzickou (OSVČ) nebo právnickou (s. r. o.); jedná-li za s. r. o. osoba fyzická, nevyloučí svoji trestní odpovědnost poukazem na to, že de iure není „zaměstnavatelem“, neboť k její odpovědnosti postačí, že jedná za osobu právnickou, která parametry zaměstnavatele má; •podle § 241 TrZ bude trestně odpovídat jak osoba fyzická, tak i právnická; § 7, 8, 9/3 věta první TOPOZ • • • • •trestní právo hmotné a trestní právo procesní (TPP): –TPH: určuje koho (pachatel), za co (ČST) a jak (T, OO, Oml) trestně postihnout ... –TPP: určuje v rámci jaké procedury (tj. v trestním řízení,TŘ) a kým (tj. orgány činnými v TŘ, OčTŘ) se tak má stát ... –TPH bez TPP by bylo obsahem bez formy, tedy nepoužitelným ... –TPP bez TPH by bylo formou bez obsahu, tedy rovněž nepoužitelnou ... –existence obou odvětví TP je vzájemně podmíněna („spojité nádoby“), za současné jejich relativní samostatnosti ... •např.: zjištění, že tu od počátku vůbec nebyl ČST, že nevznikl OTPV, není možné bez TPP a TŘ, TPP a TŘ tu zafungovaly, i když bez „účinkování“ TPH ... • • • •místo trestního práva hmotného v právním řádu ČR: –lze vyjádřit příměrem „cyklo-pelotonu“: •žlutý trikot – ÚstPrávo, … , závěr pelotonu – TPH+TPP, které nesbírá padlé, ale postihuje ty a za to, na co nestačí ostatní v pelotonu, tj. ObčP, ObchP, RP, SprP, FinP … aj. –např.: krádež hodinek za 4 000,- (přestupek), za 15 000,- (TČ) ...a příklady výše … – –TPH+TPP se tak opírá o princip ultima ratio, ultimum remedium, tj. o pojetí TP(H+P) jako krajního, posledního prostředku právní ochrany v rámci systému práva •projevem principu ultima ratio je v TrZ: –zásada subsidiarity trestní represe - § 12 odst. 2 TrZ: •„Trestní odpovědnost pachatele (VINA) a trestněprávní důsledky s ní spojené (TREST) lze uplatňovat jen v případech (NATOLIK) společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění odpovědnosti podle jiného právního předpisu.“ • •trestní právo hmotné a související neprávní obory –TPH + kriminologie – nauka o kriminalitě …, tj. o tom, kdo a proč ji páchá, jaká je její povaha a četnost, jak ji kontrolovat … •bez kriminologie by bylo TPH „bezzubé“, neboť by nevědělo proti čemu vlastně působit … –TPH + penologie (penitenciaristika) nauka o trestech vůbec (o odnětí svobody zvláště), tj. o jejich výkonu a účincích … •bez penologie by bylo TPH rovněž „bezzubé“, neboť by nevědělo jakými sankcemi na pachatele kriminality působit … –TPH + kriminalistika - nauka o stopách a jiných důkazech a o metodách úspěšného odhalování zločinu … •bez kriminalistiky by bylo TPH rovněž „bezzubé“ v tom smyslu, že by bez ní navíc i TPP poněkud „bezbranné“ nevědělo jak na kriminalitu efektivně „vyzrát“ … • • • •základní historické školy trestního práva: –š. klasická 2. ½ 18. - 19. st., Beccaria, Feurbach, Bentham •důraz na filozofický indeterminismus, svobodu vůle, „mravní odpovědnost“ pachatele ... •důraz na trestněprávní dogmatiku (zločin a jemu úměrný soudem uložený trest …) •osoba pachatele je „upozaděna“, malý zájem o „nemocného“ (tj. pachatele), velký zájem o „nemoci“ (§§, trestné činy) ... • –š. pozitivistická 2. ½ 19. - 20. st., Lombrosso, Ferri, Garofalo •důraz na filozofický determinismus, „právní (trestní) odpovědnost“ pachatele ... •zájem o osobu pachatele, snaha omezit kriminalitu, nejen ukládat kruté tresty ... •důraz na škálu preventivních opatření (zabezpečovací opatření ...) •V podrobnostech srov.: •Solnař, V., Fenyk, J., Císařová, D, Vanduchová, M. Systém českého trestního práva. Praha: Novatrix, 2009, část I. Trestní právo a trestní zákony, str. 40 a násl. •Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 133 a násl. • • •Historický vývoj trestního práva u nás •Trestní politika, kriminalizační a dekriminalizační trendy •Rakousko-Uhersko, první republika •Zákon 88/1950 Sb. •Zákon 140/1961 Sb. •Zákon 40/2009 Sb. Prameny trestního práva hmotného •materiální prameny TPH = –důvody TP úpravy, tj. především materiální stránka (společenská škodlivost činu), resp. materiální protiprávnost činů kriminalizovaných jako soudně trestných: –trestné činy (přečiny + zločiny) dospělých pachatelů –provinění mladistvých pachatelů •formální prameny TPH = –zdroje, v nichž normy TPH nacházíme, tj. obecně závazné normativní právní akty, plenární (nikoli senátní) nálezy ÚS, amnestijní rozhodnutí prezidenta (nikoli individuální milosti) ... •TPH je právo výlučně zákonné (čl. 39 LZPS, § 1, § 12/1, § 13/1, § 37/1 TrZ, § 7, 8, 15 TOPOZ), tj. jeho pramenem může být jen běžný zákon, ústavní zákon, ústava; –§ 110 TrZ: „Trestním zákonem se rozumí tento zákon (tj. trestní zákoník) a podle povahy věci i zákon o soudnictví ve věcech mládeže a zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim.“ –pramenem TPH mohou být i jiné zákony než jen trestní zákon … X •podzákonné „prameny“ TPH, reálně existující, jsou proto v rozporu již s čl. 39 LZPS („Jen zákon stanoví …“) –nařízení vlády, popř. vyhlášky ministerstev jako prameny TPH jsou proto neústavní; •např. § 289 odst. 2 TrZ počítá s nař. vl. č. 467/2009 Sb. –v souladu s LZPS je: § 289 odst. 1 TrZ (srov. zák. č. 167/1998 Sb.) X – – – – – – – – – – – •časová působnost trestního zákona (ČP), z. zákazu retroaktivity k tíži pachatele (ZRetro) a výjimky z ní: –ČP = trestnost činu se posuzuje podle zákona účinného v době jeho spáchání (§ 1, § 2 odst. 1, 4 TrZ) •dobou „spáchání“ se rozumí doba jednání (konání, opomenutí) •Není rozhodující, kdy následek nastane nebo kdy měl nastat. •ČP + ZRetro = „dvě strany téže mince …“ •§ 1, § 2 odst. 1 TrZ za středníkem vyjadřuje příkaz retroaktivity ve prospěch pachatele •vyloženo per arg. a contrario – zákaz retroaktivity k tíži, v neprospěch: –příkaz ... r. ve prospěch – respektován v případě § 194a tr. zák. (nedovolená výroba lihu), spáchané 1. 11. 2009, posuzované 1. 3. 2010, kdy TrZ tento TČ vypustil, a proto uznána nevina - beztrestnost –zákaz ... r. v neprospěch – porušen v případě „příškolní prostituce“, kterou tr. zák. neznal, spáchané 1. 11. 2009, posuzované 1. 3. 2010, kdy § 190 TrZ toto jednání kriminalizuje, a uznána vina - trestnost – –výjimky ze ZRetro: tj. dovolená retroaktivita k tíži, nikoli přikázaná retroaktivita ve prospěch: •z. č. 119/90, § 29 = nepravá retroaktivita, tedy dovolená z povahy věci, proto rovněž nejde o výjimku •z. č. 198/93, § 5 = pravá, revizní retroaktivita, doposud v judikatuře (vzdor nálezu ÚS č. 14/94 Sb.) její přípustnost sporná, srov. NS sp. zn. 5 Tdo 915/2006 • •mezinárodní smlouvy (MS) (čl. 10 Ú) a plenární, senátní nálezy ÚS jako prameny TPH • –MS tzv. „desítkové“: generální inkorporace MS do právního řádu ČR neznamená, že jsou pramenem TPH, neboť stále zůstávají jen pramenem MPV smluvního se všemi důsledky pro jejich výklad ... (Vídeňská úmluva o smluvním právu) –čl. 10 Ú = •stanoví jen aplikační přednost MS před běžnými zákony, stanoví-li MS něco jiného; např. čl. 7/2 EÚLPZS, výj. ze zákazu retroaktivity k tíži x § 2/1 TrZ; •nestanoví přednost vztahovou (MS nestojí nad běžnými zákony); srov. však plenární nález ÚS č. 403/2002 Sb. –z uvedeného plyne i vztah TPH a MPV = •monismus s primátem MPV –pramenem TPH je pouze nález pléna ÚS, jako výraz abstraktní kontroly ústavnosti (kasační i zamítací) –nález senátu, jako výraz konkrétní kontroly ústavnosti, pramenem TPH není – – – • • •primární a sekundární prameny evropského (trestního) práva a prameny vnitrostátního TPH • •… doba „předlisabonská“ … do prosince 2009: •primární p.: I.pilíř SES, komunitární, zásadně „netrestní“, viz však vývoj zejména v oblasti TP ochrany životního prostředí (ESD, C-176/03, 13. 9. 2005, C-440/05, 23. 10. 2007), dtto: II. pilíř … III.pilíř SEU, unijní, mezivládní spolupráce ve věcech trestních … •… doba polisabonská … od prosince 2009: • - trojpilířovou strukturu EU zrušila Lisabonská smlouva (LS) • SEU a SfEU • - sekundární p.: směrnice vyžadující transpozici a implementaci cestou vnitrostátního zákona, není pramenem TPH ČR ...; stejně tak ani nařízení … • - z uvedeného plyne i vztah TPH a E(T)P = • v podrobnostech srov.: Kratochvíl, V. České trestní právo hmotné a procesní v evropském právním prostředí. MU: Brno, 2009, str. 71 a násl. •