Jana Dudová žMezinárodní pakt o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.) a Mezinárodní pakt o hospodářských, sociálních a kulturních právech (č. 120/1976 Sb.) sjednané v rámci OSN – m.j. s ohledem na prevenci epidemických, endemických a jiných nemocí žÚmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) sjednaná v rámci Rady Evropy - čl. 8 soukromý a rodinný život, např. ve vazbě na očkování žEvropská sociální charta (č. 14/2000 Sb. m. s.) žÚmluva o ochraně lidských práv a důstojnosti lidské bytosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (č. 96/2001 Sb. m. s.), zkráceně Úmluva o biomedicíně (dále jen ÚOB). Úmluva vstoupila v platnost v roce 1999, Česká republika je smluvní stranou. Cílem Úmluvy je ochrana základních práv a svobod při zdravotnických činnostech. Blaho člověka má mít přednost před zájmy společnosti a vědy. žCharta základních práv Evropské unie, která byla vytvořena v rámci EU. Charta byla vyhlášena na summitu EU v Nice v roce 2000. Charta zakotvuje právo na svobodu a respektování soukromého života i právo na ochranu osobní integrity, v rámci něhož výslovně uvádí některé jeho projevy v oblasti medicíny žSmlouva o fungování EU – zejména čl. 168 – Unie se zavazuje zajišťovat vysoký standard ochrany zdraví – zejména ochrana před infekčními chorobami žListina základních práv EU – právo na život – zejména preventivní zdravotní péče žSekundární právo – viz zejména rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 2119/98/ES o zřízení sítě epidemiologického dozoru a kontroly přenosných nemocí v EU/ES ž žZákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (ZOVZ) žZákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách (ZOZS) žZákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách žZákon č. 375/2011 Sb., o změně zákonů souvisejících s přijetím zákona o zdravotních službách žZákon č. 285/2002 Sb., transplantační zákon žObčanský zákoník žvyhláška č. 306/2012 Sb., kterou se upravují podmínky předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče žvyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem žUžší vymezení pojmu pacient :osoba trpící, nemocná, zraněná, která je v lékařské péči nebo ji potřebuje (paciens – patior – trpím) ž ž§ 3/1 ZOZS: pacient = fyzická osoba, které jsou poskytovány zdravotní služby ž ž žspecifický právní vztah s poskytovatelem zdravotní služby, tzn. s lékařem, farmaceutem, sestrou, nebo s provozovatelem zdravotnického zařízení žPacient – spotřebitel: zdravotní péči lze zařadit pod pojem služby (podnikatelem je osoba zapsaná v obchodnim rejstřiku - tzn. také zdravotnická zařízení). žSubsidiarita zákona o ochraně spotřebitele vůči předpisům zdravotnického práva. ž Pacientem je průměrně vzdělaný a rozumově zdatný jedinec. žVhodnější terminologie: dotčená osoba dle ÚOB žČlánek 31 LZPS: právo každého na ochranu zdraví. Tomu na druhé straně odpovídá povinnost státu zajistit dostatečnou ochranu před faktory, které mohou ohrozit lidské zdraví. Ochrana zachovaní zdraví člověka je předpokladem jeho existence, a tím i nutným předpokladem práva na život a zachování fyzické integrity jedince (srov. čl. 7 LZPS).Stěžejní ustanovení pro předpisy zdravotnického práva. žSoubor právních norem upravujících společenské vztahy, jejichž objektem je ochrana zdraví jednotlivce a zlepšení kvality jeho života za pomoci odborně specializovaných postupů, realizovaných subjekty se specifickými předpoklady. žŠirší pojetí: soubor normativních aktů zabezpečujících realizaci zdravotní politiky subjekty participujícími na ochraně zdraví jednotlivce. žTvůrcem zdravotni politiky je v souladu s programovými prohlášeními vlády a ve smyslu ustanovení § 80 odst. 1 písm. a) ZOVZ ministerstvo zdravotnictví. ž žRealizace zdravotní politiky je jevem veřejnoprávním, spočívá v autoritativní tvorbě a vydávání rozhodnutí, jakož i ve výkonu řídící a kontrolní činnosti. ž Upravuje žzdravotní služby a podmínky jejich poskytování žVýkon státní správy žDruhy a formy zdravotní péče žPráva a povinnosti pacientů a osob pacientům blízkých, poskytovatelů zdrav. služeb, zdravotnických a jiných odborných pracovníků a dalších osob žPodmínky hodnocení kvality a bezpečí zdrav. ž služeb žDalší činnosti spojené se zdrav. službami žUpravuje práva a povinnosti fyzických a právnických osob v oblasti ochrany a podpory veřejného zdraví. ZOVZ upravuje životni a pracovní podmínky stanovením hygienických limitů u vybraných činnosti, kategorií, předmětů a médii tak, aby jejich negativní účinky na člověka byly omezeny na rozumně dosažitelnou míru. žSpolu se svými prováděcími předpisy tvoří ZOVZ rámec hygienického zabezpečeni výkonu zdravotní péče. žřídí a kontroluje KHS včetně rozhodovací pravomoci o opravných prostředcích proti rozhodnuti krajských hygieniků, žřídí očkování, žnařizuje mimořádná opatřeni při epidemiích, při výskytu zdravotně závadných výrobků nebo ž vod, při živelných pohromách a jiných událostech na celostátni úrovni apod. ž koordinační úloha - odpovídá za tvorbu a uskutečňování národní politiky na úseku ochrany veřejného zdraví (srov. § 10 kompetenčního zákona a § 80 ZOVZ). ž ž Podle čl. 5 Úmluvy o biomedicíně (ÚOB) platí, že jakýkoliv zákrok v oblasti péče o zdraví je možno provést pouze za podmínky, že k němu dotčená osoba poskytla svobodný a informovaný souhlas. Dále platí, a to zároveň s předchozím pravidlem, že taková osoba musí být předem řádně informována o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. Rovněž platí, že dotčená osoba může kdykoliv svobodně svůj souhlas odvolat. ž ž Ustanovení mezinárodní smlouvy, jíž ÚOB je, a kterou je Česká republika vázána, nejsou přímo provedena platným českým zákonem. Nicméně ÚOB je přímo závazná a má přednost před zákonem, to vyplývá z ust. čl. 10 ústavy. Přímá závaznost znamená, že ač je s ÚOB vnitrostátní zákonodárství v rozporu nebo neupravuje příslušnou materii podrobně anebo vůbec, je znění OÚB tím přednostním právně závazným (vymahatelným) pravidlem chování, jímž jsou všichni povinni se řídit, resp. dovolat se na jeho základě svých práv. ž žÚOB chrání přednostně svobodu pacienta se rozhodnout (toto je ratio legis ÚOB), a to i když by svým rozhodnutím škodil svému vlastnímu zdraví, pokud tak nepůsobí škodu jiným. Dotčenou osobu nelze nikdy chápat jako objekt (předmět) zákroku, ale vždy jako plnoprávného člověka, tj. subjekt povinností a práv, který je navíc v pozici slabší strany vůči lékaři vzhledem ke své neznalosti v oblasti medicíny. ž žZákrokem dle čl. 5 úmluvy se rozumí i vyšetření pacienta. V ÚOB je v jejích ustanoveních pojem zákrok chápán v poměrně širokém smyslu, zahrnuje všechny lékařské úkony, zejména ty, které jsou prováděny za účelem preventivní péče („preventive care“), diagnostiky, léčby nebo rehabilitace nebo v souvislosti s výzkumem. žPoskytování zdravotní péče žKonzultační služby (indiv. léčebný postup) žNakládání s tělem zemřelého žZdravotnická záchranná služba žZdravotnická dopravní služba (přeprava pacientů a osob vč. zemřelého pacienta) žOdběrová, tkáňová zařízení, transfuzní služby žSpecifické zdravotní služby, transplantace, umělé přerušení těhotenství žSoubor činností a opatření prováděných u FO žza účelem: žPředcházení, odhalení a odstranění nemoci žUdržení, obnovení nebo zlepšení zdrav. stavu žUdržení a prodloužení života a zmírnění utrpení žPomoc při reprodukci a porodu žPosuzování zdravotního stavu ž žK tomu slouží: žPreventivní, diagnostické, léčebné, rehabilitační a jiné zdravotní výkony ž ž žPodle časové naléhavosti: žNeodkladná péče (zamezení náhlých stavů, které bezprostředně ohrožují život nebo by mohly vést k náhlé smrti) žAkutní péče (odvrácení vážného zhoršení zdravotního stavu) žNezbytná péče (s ohledem na zdravotní stav pacienta, který je zahraničním pojištěncem – viz § 5/1c) žPlánovaná péče ž žPodle účelu jejího poskytnutí: žPreventivní (vyhledávání faktorů, které jsou v příčinné souvislosti se vznikem nemoci) žDiagnostická (zjišťování zdravotního stavu) žDispenzární (dlouhodobé sledování zdrav. stavu pacienta ohroženého nebo trpícího nemocí) žPosudková žLéčebně rehabilitační žOšetřovatelská (udržení, podpora, navracení zdraví) žPaliativní (zmírnění utrpení) žLékárenská a klinickofarmaceutická (léčiva) ž ž žAmbulantní žJednodenní (pobyt pacienta na lůžku méně než 24 hodin) žLůžková žPéče poskytovaná ve vlastním sociálním prostředí pacienta (návštěvní, ošetřovatelská, léčebně rehabilitační, paliativní, umělá plicní ventilace a dialýza) ž ž§§ 11 - 27 ZOZS žPoskytovatel dle oprávnění (FO i PO) žZpůsobilost k samostatnému výkonu zdravotnického povolání žPodmínky na technické a věcné vybavení zdravotních služeb žNárodní registr poskytovatelů ž ž ž (1) Zdravotní služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem, nestanoví-li tento zákon jinak. ž (2) Pacient má právo na poskytování zdravotních služeb na náležité odborné úrovni. ž (3) Pacient má při poskytování zdravotních služeb dále právo ž a) na úctu, důstojné zacházení, na ohleduplnost a respektování soukromí při poskytování zdravotních služeb v souladu s charakterem poskytovaných zdravotních služeb, ž b) zvolit si poskytovatele oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb, které odpovídají zdravotním potřebám pacienta, a zdravotnické zařízení, pokud tento zákon nebo jiné právní předpisy nestanoví jinak. ž žc) vyžádat si konzultační služby od jiného poskytovatele, popřípadě zdravotnického pracovníka, než který mu poskytuje zdravotní služby; to neplatí, jde-li o poskytování neodkladné péče nebo o osoby ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence, žd) být seznámen s vnitřním řádem zdravotnického zařízení lůžkové nebo jednodenní péče (dále jen „vnitřní řád“), že) Na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, pěstouna nebo jiné osoby, do jejíž péče byl pacient na základě rozhodnutí soudu nebo jiného orgánu svěřen, je-li nezletilou osobou, ž na nepřetržitou přítomnost zákonného zástupce, popřípadě osoby určené zákonným zástupcem, je-li osobou zbavenou způsobilosti k právním úkonům, nebo osobou s omezenou způsobilostí k právním úkonům tak, že není způsobilá posoudit poskytnutí zdravotních služeb, popřípadě důsledky jejich poskytnutí (dále jen „pacient zbavený způsobilosti k právním úkonům“), ž na přítomnost osoby blízké nebo osoby určené pacientem. ž žf) být předem informován o ceně poskytovaných zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění a o způsobu jejich úhrady, pokud to jeho zdravotní stav umožňuje, žg) znát jméno, popřípadě jména, a příjmení zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků přímo zúčastněných na poskytování zdravotních služeb a osob připravujících se u poskytovatele na výkon zdravotnického povolání žh) odmítnout přítomnost osob, které nejsou na poskytování zdravotních služeb přímo zúčastněny, a osob připravujících se na výkon povolání zdravotnického pracovníka, ži) přijímat návštěvy ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče, a to s ohledem na svůj zdravotní stav žj) přijímat ve zdravotnickém zařízení lůžkové nebo jednodenní péče duchovní péči a duchovní podporu od duchovních církví a náboženských společností registrovaných v České republice nebo od osob pověřených výkonem duchovenské činnosti žk) na poskytování zdravotních služeb v co nejméně omezujícím prostředí při zajištění kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb. ž ž ž § 3/1a) ZOZS vymezuje pojem pacient (FO, které jsou poskytovány zdrav. Služby), na druhou stranu ÚOB vymezuje pojem osoba dotčená žPojem dotčená osoba má přednost a zahrnuje jakoukoliv osobu (zdravého či nemocného, pacienta či osobu např. dobrovolně se účastnící klinických zkoušek atd.), která je zákrokem dotčena. ž§ 34 ZOZS: poskytování zdravotních služeb ze souhlasem ž§ 35 ZOZS: nezletilý pacient a pacient s omezenou svéprávností ž§ 36 ZOZS: dříve vyslovená přání ž§ 37 ZOZS: utajený porod ž§ 38 ZOZS: hospitalizace pacienta bez souhlasu ž§ 39 ZOZS: omezení volného pohybu pacienta ž§ 40 ZOZS: oznamovací povinnost soudu ž§ 41 ZOZS: povinnost pacienta a jiných osob žSouhlas s poskytnutím zdravotních služeb se pokládá za ža) svobodný, je-li dán bez jakéhokoliv nátlaku, žb) informovaný, je-li pacientovi před vyslovením souhlasu podána informace podle § 31; souhlas se pokládá za informovaný také v případě, že se pacient podle § 32 odst. 1 podání informace vzdal. ž Souhlas s hospitalizací musí být vždy v písemné formě. žJe třeba zjistit názor pacienta na poskytnutí zamýšlených zdravotních služeb, jestliže je to přiměřené rozumové a volní vyspělosti, resp. jeho věku. Tento názor musí být zohledněn jako faktor, jehož závažnost narůstá úměrně s věkem a stupněm rozumové a volní vyspělosti. Tím není dotčena možnost poskytování zdravotních služeb bez souhlasu. žPacient může pro případ, kdy by se dostal do takového zdravotního stavu, ve kterém nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotních služeb a způsobem jejich poskytnutí, tento souhlas nebo nesouhlas předem vyslovit. žDříve vyslovené přání musí mít písemnou formu a musí být opatřeno úředně ověřeným podpisem pacienta. žPacient může učinit dříve vyslovené přání též při přijetí do péče poskytovatelem nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace, a to pro poskytování zdravotních služeb zajišťovaných tímto poskytovatelem. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi. žNení třeba respektovat, pokud nabádá k takovým postupům, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti, pokud by jeho splnění mohlo ohrozit jiné osoby, jde-li o nezletilé pacienty nebo pacienty s omezenou svéprávností. ž žŽena s trvalým pobytem na území České republiky, nejedná-li se o ženu, jejímuž manželu svědčí domněnka otcovství, má právo na utajení své osoby v souvislosti s porodem. žŽena předloží poskytovateli poskytujícímu příslušné zdravotní služby písemnou žádost o utajení své totožnosti při porodu; součástí žádosti je prohlášení ženy, že nehodlá o dítě pečovat. žBylo-li pravomocným rozhodnutím soudu uloženo ochranné léčení formou lůžkové péče, žJe-li nařízena izolace, karanténa nebo léčení podle zákona o ochraně veřejného zdraví, žJe-li podle trestního řádu nebo zákona o zvláštních řízeních soudních nařízeno vyšetření zdravotního stavu, ž ohrožuje-li bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky žVyžaduje-li zdravotní stav pacienta poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas. ž Nezletilého pacienta nebo pacienta s omezenou svéprávností lze bez souhlasu zákonného zástupce nebo opatrovníka hospitalizovat též v případě, jde-li o podezření na týrání, zneužívání nebo zanedbávání. žViz § 104 a násl. OZ žOmezovací prostředky lze použít ža) pouze tehdy, je-li účelem jejich použití odvrácení bezprostředního ohrožení života, zdraví nebo bezpečnosti pacienta nebo jiných osob, žb) pouze po dobu, po kterou trvají důvody jejich použití podle písmene a) a žc) poté, co byl neúspěšně použit mírnější postup, než je použití omezovacích prostředků, s výjimkou případu, kdy použití mírnějšího postupu by zjevně nevedlo k dosažení účelu podle písmene a), přičemž musí být zvolen nejméně omezující prostředek odpovídající účelu jeho použití. ž žPacient je při poskytování zdravotních služeb zejména povinen ždodržovat navržený individuální léčebný postup, pokud s poskytováním zdravotních služeb vyslovil souhlas, ž uhradit poskytovateli cenu poskytnutých zdravotních služeb nehrazených nebo částečně hrazených z veřejného zdravotního pojištění ž pravdivě informovat ošetřujícího zdravotnického pracovníka o dosavadním vývoji zdravotního stavu, včetně informací o infekčních nemocech, ž nepožívat během hospitalizace alkohol nebo jiné návykové látky. žPoskytovatel oznámí soudu do 24 hodin hospitalizaci pacienta podle § 38 odst. 1 písm. b) a c); tzn. ohrožuje-li bezprostředně a závažným způsobem sebe nebo své okolí a jeví známky duševní poruchy nebo touto poruchou trpí nebo je pod vlivem návykové látky, pokud hrozbu pro pacienta nebo jeho okolí nelze odvrátit jinak, nebo pokud jeho zdravotní stav vyžaduje poskytnutí neodkladné péče a zároveň neumožňuje, aby vyslovil souhlas. ž žPovinnost poskytovatele zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s poskytováním zdravotních služeb (§ 51 ZOZS) ž Za porušení povinné mlčenlivosti se nepovažuje ža) předávání informací nezbytných pro zajištění návaznosti poskytovaných zdravotních služeb, žb) sdělování údajů nebo jiných skutečností, je-li poskytovatel zproštěn pacientem, popřípadě zákonným zástupcem pacienta, mlčenlivosti a sděluje-li údaje nebo tyto skutečnosti v rozsahu zproštění, žc) sdělování, popřípadě oznamování údajů nebo jiných skutečností podle tohoto zákona nebo jiných právních předpisů, pokud z tohoto zákona nebo jiných právních předpisů vyplývá, že údaje nebo skutečnosti lze sdělit bez souhlasu pacienta…. ¡ žSouhlas může být kdykoliv odvolán, jakmile byla dotčená osoba řádně informována o zákroku, tj. včas, aby měla možnost si zvážit, zda souhlas udělí či nikoliv, o povaze a účelu zákroku, zejména však o následcích a rizicích zákroku. žRozhodnutí o odvolání souhlasu dotčenou osobou musí být respektováno. To však neznamená, že je nutno vždy a za všech okolností respektovat odvolání souhlasu dotčenou osobou, například pokud se tak stane v průběhu operace. Pak totiž mohou lékaře zavazovat profesní standardy a povinnosti, jakož i pravidla lege artis, na něž se ostatně výslovně odvolává i čl. 4 ÚOB, a ty mohou v takových případech lékaře zavazovat, aby v operaci pokračoval a předešel tak závažnému ohrožení pacientova stavu. žInformovaný souhlas znamená, že dotčená osoba je informována: -předem -řádně -o účelu a povaze zákroku, jakož i o jeho důsledcích a rizicích. - žForma souhlasu není stanovena, může být ústní, písemná i konkludentní, tj. dotčená osoba svým jednáním dává najevo svůj souhlas. Mlčení nelze bez dalšího vykládat jako souhlas. žinformace, na jejímž základě je následně souhlas dán či odmítnut, musí být podána řádně. To znamená, že dotčená osoba musí být informována dostatečně jasně a srozumitelně, tj. za použití takových obratů a terminologie, aby jim byla schopna porozumět a dostala se tak do situace, kdy je schopna zvážit nutnost a účelnost zamýšleného zákroku a metody zákroku v porovnání s riziky a také s nepohodlím či bolestí, které jí zákrok způsobí. žInformace o důsledcích zákroku a rizicích spojených se zákrokem nebo s alternativními postupy musí shrnovat nejen důsledky a rizika nezbytně spojená s druhem uvažovaného zákroku, ale také jakákoliv rizika související s individuálními charakteristickými rysy každého pacienta, jako je zejména jeho věk nebo existence jiných chorob. žProblematika lékařské odborné terminologie žporušení článku 5 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod se týkají neoprávněného či nepřiměřeného držení osob v izolaci žrozsudek ve věci Enhorn proti Švédsku ze dne 25. ledna 2005, č. 56529/00. V daném případu byl stěžovatel nakažen virem HIV a jelikož nedodržoval stanovená opatření nařízená mu krajským hygienikem, byl na základě soudního příkazu hospitalizován. V povinné izolaci byl bez svého souhlasu. Evropský soud pro lidská práva v tomto rozhodnutí stanovil kritéria významná pro posouzení, zda zbavení svobody za účelem zabránění šíření nakažlivé nemoci je v souladu se zásadou proporcionality a požadavkem, aby zbavení svobody bylo prosté jakékoli svévolnosti. Převládajícím důvodem omezení práva na osobní svobodu jak u osob duševně nemocných, tak u osob nakažených infekční chorobou není pouze nebezpečí pro veřejnou bezpečnost, ale i vlastní zájmy těchto osob. Zbavení svobody infikované osoby je poslední možností, jak šíření nemoci zabránit, protože méně závažná opatření se ukázala jako nedostatečná pro ochranu zájmu veřejnosti. Když tato kritéria již neplatí, podklad pro zbavení svobody přestává existovat. ž žČasto je namítáno porušení práva na život, práva na ochranu soukromí a práva na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání zavedením povinného očkování. Nejznámější je rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva Sdružení X v. Spojené Království (č. 7154/75). Soud dospěl k závěru, že povinné očkování zajišťuje ochranu života před infekcemi a představuje tak prostředek ochrany veřejného zdraví, a proto výše jmenovaná práva nebyla porušena. žObdobně judikoval i Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 28. 2. 2006, sp. zn. 5 As 17/2005. Stěžovatel namítal zasažení do jeho svobody myšlení, svědomí a náboženského vyznání. K tomu NSS poznamenal, že k zásahu do výše zmíněných práv nedošlo, došlo pouze k omezení výkonu tohoto práva v souladu s Listinou na základě zákona (ZOVZ), jelikož ten sleduje vyšší cíle – ochranu veřejného zdraví, což je plně v souladu s ústavně zaručeným právem na ochranu zdraví. Pokud zákon o ochraně veřejného zdraví ukládá povinnost podrobit se pravidelnému očkování, činí tak z důvodu ochrany veřejného zdraví. Tato povinnost je rovněž v souladu s Úmluvou o biomedicíně, protože Úmluva úpravu obsaženou v zákoně ve svém článku 26 připouští. žPl.ÚS 19/14 žRozsudek ESLP Solomachin proti Ukrajině č. 24429/03 právo na respektování soukromého a rodinného života dle čl. 8. Úmluvy – povinné očkování je ospravedlnitelným zásahem v zájmu veřejného zdraví…. ž ž ž§ 52 a násl. ZOZS ž§ 53 a násl. vedení zdravotnické dokumentace ž§ 65 a násl. nahlížení do zdravotnické dokumentace ž§ 70 a násl. národní zdravotnický informační systém (NZIS) + příloha k zákonu ž žNárodní zdravotnický informační systém je jednotný celostátní informační systém veřejné správy určený ke zpracování údajů o zdravotním stavu obyvatelstva, o činnosti poskytovatelů a jejich ekonomice, o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví a o úhradách zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, a to za účelem získání informací o rozsahu a kvalitě poskytovaných zdravotních služeb, pro řízení zdravotnictví a tvorbu zdravotní politiky… ž žZOZS: § 79 a násl. úkony na těle zemřelého -Postup při úmrtí - § 83 a násl. -Postup při mimořádné události s hromadným úmrtím - § 87 -Pitvy - § 88 a násl. -Transplantační z. -§ 111 – 112 OZ - ž prohlídka těla zemřelého, ž pitva, včetně odběru biologického materiálu pro diagnostické účely, ž odběr orgánů pro transplantace podle transplantačního zákona, odběr tkání a buněk určených k použití u člověka, a to ž1. při léčbě příjemce lidských tkání a buněk podle transplantačního zákona a podle zákona o lidských tkáních a buňkách, ž2. pro výrobu léčiv podle zákona o léčivech a zákona o lidských tkáních a buňkách… žOdběr tkání a buněk, resp. výrobu léčiv na základě prokazatelného souhlasu pacienta - § 81 ZOZS ž ž žTento zákon dále upravuje podmínky darování, odběrů a transplantací tkání, buněk a orgánů prováděných výhradně za účelem poskytování zdravotních služeb žOdběr od zemřelého dárce je vyloučen, pokud zemřelý za svého života nebo zákonný zástupce zemřelého, který byl osobou, která není plně svéprávná, vyslovil prokazatelně nesouhlas s posmrtným odběrem tkání a orgánů, nelze na základě posouzení zdravotní způsobilosti vyloučit, že zemřelý trpěl nemocí či stavem, které by mohly ohrozit zdraví nebo život příjemce, zemřelého nelze identifikovat. ž žČlověk, jemuž byla odňata část těla, má právo dozvědět se, jak s ní bylo naloženo. Naložit s odňatou částí lidského těla způsobem pro člověka nedůstojným nebo způsobem ohrožujícím veřejné zdraví se zakazuje. ž Odňatou část těla člověka lze za jeho života použít k účelům zdravotnickým, výzkumným nebo vědeckým, pokud k tomu dal souhlas. K použití odňaté části těla člověka k účelu svou povahou neobvyklému se vyžaduje jeho výslovný souhlas vždy. ž Člověk může přenechat část svého těla jinému jen za podmínek stanovených jiným právním předpisem. To neplatí, jedná-li se o vlasy nebo podobné části lidského těla, které lze bezbolestně odejmout bez znecitlivění a které se přirozenou cestou obnovují; ty lze přenechat jinému i za odměnu. ž§ 98 a násl.ZOZS žHodnocení kvality a bezpečí poskytovaných zdravotních služeb (dále jen „hodnocení kvality a bezpečí“) je dobrovolný proces, jehož účelem je posoudit podle hodnotících standardů organizační úroveň poskytování zdravotních služeb, a to z hlediska jejich kvality a bezpečí. ž Hodnocení kvality a bezpečí může provádět fyzická nebo právnická osoba, které bylo uděleno oprávnění k provádění této činnosti. ž§ 107 a násl. ž ministerstvo zdravotnictví, ž příslušný správní orgán, ž krajský úřad, který zaznamenal poskytovatele sociálních služeb nebo osobu poskytující zdravotní služby podle § 20 do Národního registru poskytovatelů, ž Státní ústav pro kontrolu léčiv, žStátní úřad pro jadernou bezpečnost, jde-li o poskytovatele poskytující zdravotní služby, jejichž součástí je lékařské ozáření; tím není dotčena kontrolní činnost Státního úřadu pro jadernou bezpečnost podle jiných právních předpisů… ž ž§ 114 a násl. žZa přestupek FO, FO oprávněné k podnikání a PO až 100 000 000 Kč ždle z. 373/2011 Sb.: žSterilizace žAsistovaná reprodukce žTerapeutická kastrace žZměna pohlaví transsexuálních pacientů žPsychochirurgické výkony (neurochirurgický výkon) žGenetická vyšetření žOdběry lidské krve a jejich složek, léčba krví žOvěřování nových postupů na člověku žPosudková péče žPracovnělékařské služby – vliv pracovní činnosti na zdraví žPosuzování nemocí z povolání žLékařské ozáření žOchranné léčení dle rozhodnutí soudu žPřestupky až 1 mil Kč. ž ž ž ž ž ž žV souladu se zásadou informovaného souhlasu, která je vymezena v čl. 5 ÚOB musi byt pacient před provedením zakroku informován mj. o rizicích spojených s daným zákrokem. žZdravotnická zařízení nesledují počet uskutečněných rizik (negativních následků), ke kterým došlo při konkrétních zákrocích, mezi jednotlivými zařízeními přitom mohou byt velké rozdíly z hlediska pravděpodobnosti, že k určitému nepříznivému následku dojde. Pacient tak není objektivně informován o nebezpečí, jaké v souvislosti se zákrokem podstupuje. To může mít za následek neplatnost pacientova souhlasu s léčbou a odpovědnost zdravotnického zařízeni za způsobenou škodu či jinou újmu. žZdravotnická zařízení by měla mít povinnost evidovat uskutečněné negativní následky léčebných zákroků a vést jejich statistiky. Jen tak mohou náležitým způsobem splnit svou povinnost o rizicích objektivně informovat pacienta. Není povinností zdravotnických pracovníků každému pacientovi sdělit procenty vyjádřené riziko daného zákroku, vždy by se ale měl opírat o informace skutečně relevantní pro dané zařízeni či lékaře. žV praxi zdravotnických zařízení běžně dochází k tomu, že pacient je poučován o povaze, účelu, rizicích a důsledcích zákroku či alternativach k němu až těsně před provedením operace. Pacient by přitom měl vždy mít dostatek času k tomu, aby si vše promyslel a případně se lékaře zeptal na doplňující otázky. žZákon by měl vymezovat určité zásady, které zaručí, že pacient bude mít zejm. u invazivních zákroků dostatek času seznámit se s riziky, které pro něj plynou z daného zákroku, vše si promyslet a případně se zdravotnických pracovníků zeptat na doplňující otázky. S výjimkou neodkladných situací by měla být respektována minimálně doba 48-24 hodin. Doba by měla být tím delší, čím méně je zákrok indikován. žPodle čl. 9 ÚOB bude brán zřetel na dříve vyslovená přání pacienta ohledně lékařského zákroku, pokud pacient v době zákroku není ve stavu, kdy může vyjádřit své přání. ž§ 36 ZOZS: písemná forma, úředně ověřený podpis, platnost 5 let žPraxe je z hlediska zajišťování překladu poučení o zákroku pro pacienta, který neovládá češtinu, roztříštěná. Některá zařízeni se domnívají, že poučení pacienta,tak, aby poučení rozuměl, je jejich povinností, jiná se domnívají, že pokud pacient nerozumí česky, je jeho povinností zajistit si překlad poučení. žZákon by měl jednoznačně vymezit, že je povinností poskytovatele zdravotních služeb zajistit, aby pacient, který nerozumí česky, plně porozuměl poučení v rámci informovaného souhlasu. Pacient by měl mít možnost zvolit si vlastní osobu, která překlad poučení o zákroku zajistí (např. osoba blízká). Pokud si však pacient sám tlumočnika nezvolí, musí jej zajistit poskytovatel. žEvropská unie i Rada Evropy podporují rozvoj mimosoudního řešení sporů. Komise zveřejnila v roce 2004 Kodex chování mediátora. Přijata byla Zelená kniha o alternativním řešení sporů a následně schválena Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/52/ES ze dne 21. května 2008 o mediaci. žI přes absenci regulace procesu mediace a některé praktické problémy s tím spojené (např. zatím nedochází ke stavěni běhu promlčecí doby) je mediace v ČR možná. žPacient a zdravotnicke zařizeni mohou i bez zásahu soudu o sporném nároku uzavřít tzv. dohodu o narovnání podle občanského zákoníku. žhttp://www.ferovanemocnice.cz/ žwww.ikem.cz/www?docid=7095 - etický kodex práv pacientů ž žhttp://www.mpsv.cz/cs/840 - práva pacientů ž ž http://www.llp.cz/_files/file/analyza_zdravotnicke_zakony_fin.pdf - Liga lidských práv – zdravotnické zákony ž žhttp://www.pacienti.cz/vypis.php?kat=prava – svaz pacientů ČR žhttp://www.mzcr.cz/ -Ministerstvo zdravotnictví žwww.szu.cz – Státní zdravotní ústav žhttp://www.sukl.cz/ - Státní ústav pro kontrolu léčiv žhttp://www.nebezpecneleky.cz/ - nebezpečné léky žhttp://www.nemocniceboskovice.cz/rady-pacientum - příklad informací nemocnice pro pacienty ž