Jana Dudová žosobní, společenské a ekonomické faktory a faktory životního prostředí, které jsou vzájemně se ovlivňujícími proměnnými, a zároveň významně ovlivňují a určují zdravotní stav jedince, skupiny lidí nebo společnosti ž (Nutbeam, 1998) žVliv determinant na zdravotní stav populace a očekávanou délku života: ž- genetický základ 10–15 %, ž- zdravotnictví 10–15 %, ž- životní prostředí cca 20 % ž- způsob života cca 50 % … ž (Wilkinson, Marmot, 2005) ž žHluk je neodstranitelnou součástí životního prostředí člověka, protože je důsledkem aktivního a produktivního života lidí (míra přiměřená poměrům?) žzdravotní rovina – přes subjektivitu ve vnímání a reakcích na hlukovou zátěž existuje odborná shoda o míře hlukové zátěže, která většině lidí působí zdravotní zátěž, případně ohrožení (sluch, oběhový systém, psychika…) žpodle strategických hlukových map v ČR více než 240. 000 lidí postiženo celodenní hlukovou zátěží nad 70 dB (65 dB uváděno jako hranice „dlouhodobé nesnesitelnosti“) ž ž žekonomická (finanční) rovina – hluková zátěž přináší finanční zátěž pro veřejné rozpočty (protihluková opatření, výdaje na léčení) i pro jednotlivce (snížení cen nemovitostí, pronájmů, užitné hodnoty) žtyto dopady by měly být financovány původci nebo beneficienty (příklad nových komunikací odvádějících dopravu z obytné zástavby, ale zatěžujících jiné osoby – snížení počtu zatížených by nemělo být dostatečným argumentem pro přenos zátěže) ž žHlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. žSměrnice EP a Rady 2002/49/ES o hodnocení a řízení hluku ve vnějším prostředí žhlukové limity a kompetence orgánů ochrany veřejného zdraví – KHS (zákon 258/2000 Sb., nařízení vlády 272/2011Sb.). ž strategické hlukové mapy a plány (zákon 222/2006 Sb.) žmožnosti obcí regulovat zdroje hluku prostřednictvím obecně závazných vyhlášek (§10 zákona č. 128/2000 Sb.) žúprava „sousedských práv“ – dříve § 127 OZ, nyní § 1013 NOZ žZ. 22/1997 Sb., technické požadavky na výrobky … ž ž ž§ 30/1: Osoba, která používá, popřípadě provozuje stroje a zařízení, které jsou zdrojem hluku nebo vibrací, provozovatel letiště, správce, popřípadě vlastník pozemní komunikace, provozovatel, popřípadě vlastník dráhy, osoba, která je pořadatelem veřejné produkce hudby a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek a dále provozovatel provozovny a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk (dále jen "zdroje hluku nebo vibrací"), jsou povinni technickými, organizačními a dalšími opatřeními zajistit, aby hluk nepřekračoval hygienické limity upravené prováděcím právním předpisem pro chráněný venkovní prostor, chráněné vnitřní prostory staveb a chráněné venkovní prostory staveb a aby bylo zabráněno nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v chráněném vnitřním prostoru stavby. Splnění povinnosti k ochraně před hlukem z provozu na pozemních komunikacích nebo dráhách v chráněném venkovním prostoru stavby se považuje i za splnění této povinnosti v chráněném vnitřním prostoru stavby. ž§ 30/2:Hlukem se rozumí zvuk, který může být škodlivý pro zdraví a jehož imisní hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. Vibracemi se rozumí vibrace přenášené pevnými tělesy na lidské tělo, které mohou být škodlivé pro zdraví a jejichž hygienický limit stanoví prováděcí právní předpis. ž žZa hluk podle věty první se nepovažuje zvuk působený hlasovým projevem fyzické osoby, nejde-li o součást veřejné produkce hudby v budově, hlasovým projevem zvířete, zvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru, zvuk z akustického výstražného nebo varovného signálu souvisejícího s bezpečnostním opatřením, zvuk působený přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami, zvuk působený v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce. žZa vibrace podle věty druhé se nepovažují vibrace působené přelivem povrchové vody přes vodní dílo sloužící k nakládání s vodami a vibrace působené v přímé souvislosti s činností související se záchranou lidského života, zdraví nebo majetku, řešením mimořádné události, přípravou jejího řešení nebo prováděním bezpečnostní akce nebo mimořádné vojenské akce. ž§31/1:Pokud při používání, popřípadě provozu zdroje hluku nebo vibrací, s výjimkou hluku z leteckého provozu, nelze z vážných důvodů hygienické limity dodržet, může osoba zdroj hluku nebo vibrací provozovat jen na základě povolení vydaného na žádost této osoby příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví časově omezené povolení vydá, jestliže osoba prokáže, že hluk nebo vibrace budou omezeny na rozumně dosažitelnou míru. žRozumně dosažitelnou mírou se rozumí poměr mezi náklady na protihluková nebo antivibrační opatření a jejich přínosem ke snížení hlukové nebo vibrační zátěže fyzických osob stanovený i s ohledem na počet fyzických osob exponovaných nadlimitnímu hluku nebo vibracím. Toto povolení se nevydá, pokud je jeho vydání nahrazeno postupem v řízení o vydání integrovaného povolení podle zákona o integrované prevenci a omezování znečištění, o integrovaném registru znečišťování a o změně některých zákonů (zákon o integrované prevenci). ž§ 94/2 ZOVZ: jediným účastníkem SŘ při povolení hlukové výjimky je navrhovatel… žRozpor s Aarhuskou úmluvou žEvropská komise ve svém nálezu uzavřela (29. 6. 2012), že je porušen čl. 9/3 AÚ (není zajištěn přístup ke správním nebo soudním řízením, veřejnost nemůže vznášet námitky proti jednání… žVolnočasové aktivity – např. OZV města Kladna sp. zn. Pl. ÚS 42/05 - § 10 z. o obcích žVeřejný ochránce práv žPravomoc spolků hájících zájmy ochrany přírody a krajiny: NSS 3As 21/2006 (nepřísluší jim námitky ve věci silničního provozu). NSS 7 As 144/2012 (oprávněnost námitek spolku v procesu EIA) žVlastník domu vs. vlastník komunikace- odvolání proti výjimce z hlukových limitů ž NSS 4 Ads 49/2008 žZměna: nález I. ÚS 59/14 ž ž žPři překročení hygienických limitů z provozu hluku na mezinárodních letištích zajišťujících ročně více než 50 tisíc startů nebo přistání a vojenských letištích je provozovatel letiště povinen navrhnout vydání opatření obecné povahy podle správního řádu ke zřízení ochranného hlukového pásma. Opatření obecné povahy ke zřízení ochranného hlukového pásma vydá Úřad pro civilní letectví v dohodě s krajskou hygienickou stanicí. žU bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu, staveb pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb umístěných v ochranném hlukovém pásmu je provozovatel letiště na základě odborného posudku vypracovaného na jeho náklad povinen postupně provést nebo zajistit provedení protihlukových opatření v takovém rozsahu, aby byly alespoň uvnitř staveb hygienické limity hluku dodrženy. U staveb uvedených ve větě první, ve kterých by podle odborného posudku protihluková opatření nezajistila dodržování hygienických limitů, může příslušný správní úřad zahájit řízení o změně v užívání stavby nebo o jejím odstranění. ž žzákaz překročení hygienických limitů. Splnění této povinnosti zajistí osoba provozující službu a, jde-li o veřejnou produkci hudby, pořadatel, a nelze-li pořadatele zjistit, pak osoba, která k tomuto účelu stavbu, jiné zařízení nebo pozemek poskytla. ž žToto nařízení zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje ž hygienické limity hluku a vibrací na pracovištích, způsob jejich zjišťování a hodnocení a minimální rozsah opatření k ochraně zdraví zaměstnance, ž hygienické limity hluku pro chráněný venkovní prostor, chráněné venkovní prostory staveb a chráněné vnitřní prostory staveb, ž hygienické limity vibrací pro chráněné vnitřní prostory staveb, ž způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu. ž Toto nařízení se nevztahuje na ž sousedský hluk, ž hluk a vibrace způsobené prováděním a nácvikem hasebních, záchranných a likvidačních prací, jakož i bezpečnostních2) a vojenských akcí, ž akustické výstražné signály související s bezpečnostními opatřeními, záchranou lidského života, zdraví a majetku, ž hluk působený povrchovou vodou přelivem přes vodní díla sloužící k nakládání s vodami. ž žZvuk z produkce hudby provozované ve venkovním prostoru se nepovažuje za hluk. žALE žZa hluk je považována veřejná produkce hudby v budově. ž§ 30/2, 2. věta ZOVZ žPřestupku se dopustí ten, kdo nedodrží opatření stanovené nebo uložené ke snížení hluku a vibrací, s výjimkou povinností stanovených pro pořádání nebo poskytnutí prostor a pozemků pro veřejné produkce hudby ž § 29/1 b) z. 200/1990 Sb. ž ž žRozsudek NSS ze dne 29. 3. 2016, č. j. 6 As 44/2014-88 (hudební festival Mighty Sounds, překročení limitů hluku o 25,9 dB). žRozšířený senát Nejvyššího správního soudu posuzoval právní otázku, zda obecná regulace hlukových limitů zakotvená v § 12 nařízení vlády a dále v příloze č. 3 k tomuto nařízení překročila meze zákonného zmocnění. žObsahovalo-li by nařízení vlády výslovný zákaz veřejné produkce hudby v zastavěných oblastech, nebylo by sporu o tom, že by tento podzákonný předpis nad rámec zákona a mimo zákonné meze vytvořil nový zákaz. žStejně je třeba hodnotit situaci, v níž sice nařízení vlády výslovně obdobný zákaz neobsahuje, nastavuje však limity tak přísně, že je v praxi nelze dodržet. Podle nařízení vlády by nebylo možno pořádat koncert či jinou hudební produkci v zastavěné části obce nebo v její blízkosti a současně dodržet limity stanovené nařízením. Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. se tedy dostalo v té části, ve které reguluje hluk z veřejné produkce hudby, zcela mimo rámec zákona o veřejném zdraví. V této části je tedy nařízení protiústavní, rozporné s čl. 4 odst. 1 Listiny a čl. 2 odst. 4 Ústavy. Obecné soudy, včetně Nejvyššího správního soudu, nemohou takové nařízení v individuální kauze aplikovat (čl. 95 odst. 1 Ústavy). ž žObdobně viz rozhodnutí NSS čj. 2 As 188/2014-45 (TRUTNOV OPEN AIR FESTIVAL) ždošlo k překročení hygienického limitu o 38,1 dB. žjsou-li primární povinnosti stanoveny zákonem a podzákonná úprava tyto povinnosti v souladu s čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod na základě zákona a v jeho mezích pouze upřesňuje, je zároveň učiněno zadost i čl. 4 odst. 2 této Listiny, neboť i v takovém případě lze mít za to, že jsou meze základních práv a svobod stanoveny zákonem a podzákonný předpis má skutečně pouze upřesňující funkci. žzákonem č. 267/2015 Sb. byly z definice hluku, a tedy i z dozorové působnosti orgánů ochrany veřejného zdraví vyňaty veškeré produkce hudby provozované ve venkovním prostoru. Regulace tohoto hluku náleží od 1. 12. 2015, tedy od účinnosti zákona č. 267/2015 Sb., obcím. Za změněné zákonné úpravy již regulace produkce hudby ve venkovním prostoru pod nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací nespadá. žPodmínky pro pořádání veřejnosti přístupných akcí mohou obce stanovit dle ustanovení § 10 písm. b) zákona o obcích, které umožňuje obci ukládat povinnosti pro pořádání, průběh a ukončení veřejnosti přístupných sportovních a kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték, pokud se jedná o akce přístupné veřejnosti. ž žPovinnosti (závazné podmínky) by měly být stanoveny přiměřeně podle druhu akce a zejména pak podle rozsahu, jakým je způsobilý narušit veřejný pořádek v obci. ž žsplnění oznamovací povinnosti ke konání akce, žpovinnost k zajištění řádné pořadatelské služby, žpovinnost akci řádně a včas ukončit… ž žObtěžování hlukem a vibracemi, které by mohlo narušit veřejný pořádek a vzbudit veřejné pohoršení, je regulováno s účinností od 1. října 2016 v § 47 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona č. 200/1990 Sb., v platném znění žPokuta do 10 000 Kč ž žOd 1. října 2016 nabyl účinnosti zákon č. 204/2015 Sb., kterým se mění zákon č. 200/1990 Sb., který mimo jiné novelizuje i ustanovení § 47 zákona o přestupcích. Zákonné zmocnění pro vydání obecně závazné vyhlášky je nově upraveno v ustanovení § 47 odst. 6, které stanoví, že: „Dobou nočního klidu se rozumí doba od 22. do 6. hodiny. Obec může obecně závaznou vyhláškou stanovit výjimečné případy, zejména slavnosti nebo obdobné společenské nebo rodinné akce, při nichž je doba nočního klidu vymezena dobou kratší nebo žádnou.“ žStanovení kratší nebo žádné doby nočního klidu je od 1. října 2016 možné pouze přímo obecně závaznou vyhláškou, nikoliv rozhodnutím určeného orgánu obce na jejím základě. ž žS účinností od 1.7.2017 ž§ 5: Přestupky proti veřejnému pořádku, vymezení doby nočního klidu § 5/6 ž§ 5/1 písm. d): FO se dopustí přestupku tím, že poruší noční klid – sankce do 10 000 Kč ž§5/2 písm. a): PO a podnikající FO se dopustí přestupku tím, že poruší noční klid – sankce do 10 000 Kč ž žZákaz rušení nočního klidu se vztahuje na celé území obce bez rozlišení, zda případný hluk vzniká ve venkovním či vnitřním prostoru. Stejně tak obecně závazná vyhláška vymezující odlišnou dobu nočního klidu se vztahuje na případný hluk vznikající ve venkovním i vnitřním prostoru. žPři určení druhu sankce a její výměry se přihlíží k závažnosti přestupku, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k míře zavinění, k pohnutkám a k osobě pachatele, zda a jakým způsobem byl pro týž skutek postižen v disciplinárním řízení. ž ž žNález Ústavního soudu ze dne 7. 6. 2016, sp. zn. Pl. ÚS 4/16 (Chrastava) ž „Veřejný zájem, jakým je nerušený odpočinek v noční době, má být zájmem na udržení místních tradic a na upevňování mezilidských vazeb skrze hlasité noční aktivity převážen toliko ve výjimečných případech. Tyto výjimečné případy, kdy se doba nočního klidu stanoví jako kratší nebo žádná, je třeba vymezit natolik určitě, aby lidé v obci žijící mohli počet a rozložení potenciálně částečně či úplně probdělých nocí v roce předvídat, tedy aby lidé žijící v obci přesně věděli, kdy či za jakých okolností na nerušený odpočinek v délce osmi hodin vzhledem k místním specifikům nárok nemají, protože osoby tento jejich odpočinek narušující za to nebudou podléhat veřejnoprávní sankci. Takovéto dny je třeba vymezit buď konkrétním datem (například 1. 1.), datovatelným obdobím (například velikonoční svátky) či událostí, jejíž datum je vzhledem k místním tradicím předvídatelné“. ž žRušení veřejného pořádku vs. ochrana veřejného zdraví ? žÚstavně zaručená práva na ochranu příznivého ŽP, zdraví, vlastnického práva… žOpakované veřejné produkce hudby v určité lokalitě? žNástroje satisfakce? žSoulad s posláním ZOVZ? žAdekvátní výše sankce při porušení zákonem stanovených povinností (resp. nástroje negativní stimulace)? ž žV chráněných vnitřních prostorech nesmějí být instalovány stroje a zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. Osoba může instalovat takový stroj nebo zařízení v okolí bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb, jen pokud na základě studie o přenosu vibrací příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví prokáže, že nedojde k nadlimitnímu přenosu vibrací na fyzické osoby v těchto stavbách (§ 33 ZOVZ). ž ž Neionizujícím zářením se pro účely tohoto zákona rozumí elektrická a magnetická pole a elektromagnetické záření o frekvenci do 1,7.1015 Hz. žPovinnosti osoby, která používá, popřípadě provozuje stroj nebo zařízení, které je zdrojem neionizujícího záření včetně laserů ž (§ 35 -36 ZOVZ) ž§ 37 ZOVZ, zákoník práce žVyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, upravuje, co se rozumí faktory, které mohou nebo mají vliv na zdraví, a vysvětluje princip zařazení práce do kategorie jako souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek v charakteristické směně. ž§ 84/1 písm.m) ZOVZ: Při výkonu státního zdravotního dozoru orgány ochrany veřejného zdraví v rozsahu své působnosti mohou pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku, vibrací nebo zdroje neionizujícího záření, je-li to nezbytné k ochraně veřejného zdraví, a to do doby odstranění závady ž§ 84/2 ZOVZ: osoba, které bylo nápravné opatření uloženo,je povinna informovat příslušný orgán ochrany veřejného zdraví o odstranění závady a, spočívá-li závada ve skutečnosti, kterou lze měřit nebo provést její laboratorní vyšetření, předložit i důkaz o dodržování povinností stanovených přímo použitelnými předpisy Evropské unie a právními předpisy nebo uložených na jejich základě rozhodnutím příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. ž§ 92a ZOVZ: Správní delikty na úseku bezpečnosti výrobků ž§ 92g ZOVZ: Správní delikty na úseku ochrany před hlukem, vibracemi a neionizujícím zářením ž ž ž ž ž(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj hluku nebo vibrací, provozovatel, správce nebo vlastník zdroje hluku nebo vibrací, anebo právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 30 odst. 1 nezajistí, aby nebyl překročen hygienický limit hluku nebo vibrací. ž(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj hluku nebo vibrací nebo zdroj neionizujícího záření, provozovatel, správce nebo vlastník zdroje hluku nebo vibrací anebo právnická nebo podnikající fyzická osoba jako pořadatel veřejné produkce hudby nebo jako osoba, která k pořádání veřejné produkce hudby poskytla stavbu, jiné zařízení nebo pozemek, se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost pozastavit provoz nebo používání zdroje hluku nebo vibrací uloženou podle § 84 odst. 1 písm. m). ž(3) Provozovatel letiště, které zajišťuje ročně více než 50000 vzletů nebo přistání, nebo vojenského letiště se dopustí správního deliktu tím, že ž a) v rozporu s § 31 odst. 3 nenavrhne zřízení ochranného hlukového pásma, nebo ž b) na základě odborného posudku neplní povinnost podle § 31 odst. 4. ž(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 33 instaluje v chráněném vnitřním prostoru stavby stroj nebo zařízení o základním kmitočtu od 4 do 8 Hz. ž ž(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která používá nebo provozuje zdroj neionizujícího záření, se dopustí správního deliktu tím, že ž a) nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. a) nebo d), ž b) v rozporu s § 35 odst. 3 nezastaví provoz nebo používání zdroje neionizujícího záření, ž c) nepostupuje v souladu s § 35 odst. 2 písm. b), nebo ž d) nesplní povinnost podle § 35 odst. 2 písm. c). ž(6) Výrobce nebo dovozce laseru se dopustí správního deliktu tím, že nezajistí splnění povinnosti podle § 36. ž(7) Provozovatel služby, při které se používá k péči o tělo zdroj neionizujícího záření, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 35 odst. 4 ž a) nevede nebo neuchovává evidenci, nebo ž b) neukončí provoz zdroje neionizujícího záření po vyčerpání doby provozu zdroje neionizujícího záření. ž(8) Za správní delikt se uloží pokuta do ž a) 3 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2, 3, 4 nebo 5 písm. a) nebo b), ž b) 1000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 7 písm. b), ž c) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. c) nebo odstavce 6, ž d) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 5 písm. d) nebo odstavce 7 písm. a). ž ždostupnost údajů o hlukové zátěži / dostupnost měření žekvivalentní (průměrné) hodnoty – nezohlednění časové koncentrace zátěže žkorekce pro určité zdroje hluku (doprava – stará zátěž) žřízení o povolení zdrojů hluku – dodržení hlukových limitů jako podmínka povolení záměru žřízení o povolení výjimky při překračování limitů hluku žsoukromoprávní nástroje ochrany před hlukem ž ž ž nález ÚS 451/2011- ulice 5. května v Praze žArcelorMittal - Hluk a emise z provozu: ž rozsudek Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 57 Cdo 223/2013: povinnost zdržet se rušení nad míru přiměřenou poměrům ž ž§ 13 NOZ ž§ 81 NOZ ž§ 2958 NOZ ž§ 1013 NOZ ž§ 2925 NOZ žSoudobý přístup v ČR ke koncepci příčinné souvislosti u závazků z deliktů a oprávněnost ž odlišného přístupu u škod na životním prostředí a na zdraví. žVhodnost tzv. metodiky Nejvyššího soudu k odškodňování újem na zdraví pro škody na zdraví způsobené imisemi. žNárodní strategie podpory a prevence ochrany zdraví „Zdraví 2020“ žProblematická ochrana podle z. o ochraně veřejného zdraví ž žKaždý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho případ bude rozhodnut obdobně jako jiný případ, který již byl rozhodnutý a shoduje se v podstatných znacích. Kdyby bylo rozhodnutí jiné, má dotyčný právo na přesvědčivé vysvětlení této odchylky. ž ž§ 81: ž Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého. Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy. ž žPři ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. žVýpočet??? ž(1)Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku… ž(2) Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo. To neplatí, pokud se při provádění provozu překračuje rozsah, v jakém byl úředně schválen. ž(1) Kdo provozuje závod nebo jiné zařízení zvláště nebezpečné, nahradí škodu způsobenou zdrojem zvýšeného nebezpečí; provoz je zvlášť nebezpečný, nelze-li předem rozumně vyloučit možnost vzniku závažné škody ani při vynaložení řádné péče. Jinak se povinnosti zprostí, prokáže-li, že škodu způsobila zvnějšku vyšší moc nebo že ji způsobilo vlastní jednání poškozeného nebo neodvratitelné jednání třetí osoby; ujednají-li se další důvody zproštění, nepřihlíží se k tomu. ž(2) Je-li z okolností zřejmé, že provoz významně zvýšil nebezpečí vzniku škody, ačkoli lze důvodně poukázat i na jiné možné příčiny, soud zaváže provozovatele k náhradě škody v rozsahu, který odpovídá pravděpodobnosti způsobení škody provozem. ž(3) Má se za to, že provoz je zvláště nebezpečný, pokud se provozuje továrním způsobem nebo pokud se při něm výbušná nebo podobně nebezpečná látka používá nebo se s ní nakládá. ž ž žOdpovědnost správněprávní: předpisy na ochranu ŽP i zdraví žOdpovědnost trestněprávní žOdpovědnost občanskoprávní žÚzemní plánování a řízení dle SZ žEIA a HIA žIPPC žČl. 8 EÚLP: soukromý a rodinný život, obydlí žČl. 2 EÚLP: právo na život ž žDeés vs. Maďarsko žMileva vs. Bulharsko žHatton vs. Velká Británie (letiště – stát má prostor pro uvážení ve věcech sociálních a v technické sféře – převládající veřejný zájem) žBranduse vs. Rumunsko …(ponižující zacházení) ž