Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
1
ZPRÁVA Z NÁVŠTĚVY ZAŘÍZENÍ
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
Zařízení:
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
Jezová 1501
294 21 Bělá pod Bezdězem
Kontakt: tel. +420 326 701 594
ID schránky: 7ruiypv
Vedoucí zařízení: Ing. Viliam Andrássy
Datum návštěvy: 13. – 14. října 2014
Druh návštěvy: Neohlášená
Datum vydání zprávy: 18. února 2015
Návštěvu provedli: Mgr. T. P., Mgr. M. S.,
Mgr. P. D., Mgr. O. V., MUDr. D. P., Ph.D., MBA
Spisová značka: 24/2014/NZ/OV
Zdroj obrázku: http://www.orzo.cz/getImage.php?get=10
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
2
OBSAH
Strana
ÚVOD 3
Právní podklad pro provedení návštěvy a její cíl 3
Právní úprava výkonu zajištění
a výkonu rozhodnutí o povinnosti setrvat v zařízení 3
Informace o zařízení pro zajištění cizinců 4
Informace o umístěných cizincích 4
Průběh návštěvy 5
ČÁST 1 Podmínky pro pobyt rodin s dětmi 6
Zjištění z návštěvy 6
Doporučení policii 10
Doporučení správě uprchlických zařízení 10
ČÁST 2 Zacházení 11
Zjištění z návštěvy 11
Doporučení správě uprchlických zařízení 14
Opatření ke zvýšení standardu zacházení 14
ČÁST 3 Služby poskytované klientům 15
Zjištění z návštěvy 15
Doporučení správě uprchlických zařízení 17
Opatření doporučená ke zvýšení standardu zacházení 17
ČÁST 4 Zdravotní péče 18
Zjištění z návštěvy 18
Doporučení zdravotnickému zařízení Ministerstva vnitra 20
ČÁST 5 Poutání cizinců v rámci eskort 21
Zjištění z návštěvy 21
Doporučení policii 24
ČÁST 6 Kontakt s vnějším světem 25
Zjištění z návštěvy 25
Doporučení správě uprchlických zařízení 27
Opatření doporučená ke zvýšení standardu zacházení 28
ČÁST 7 Materiální podmínky 29
Zjištění z návštěvy 29
Doporučení správě uprchlických zařízení 29
ZÁVĚR 30
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
3
ÚVOD
Právní podklad pro provedení návštěvy a její cíl
Na základě ustanovení § 1 odst. 3 a 4 zákona č. 349/1999 Sb., o veřejném ochránci práv,
ve znění pozdějších předpisů, provádím systematické návštěvy míst (zařízení), v nichž
se nacházejí nebo mohou nacházet osoby omezené na svobodě. Příčinou omezení
na svobodě může být rozhodnutí orgánu veřejné moci, nebo může jít o důsledek závislosti
na poskytované péči. Ve smyslu ustanovení § 1 odst. 4 písm. a) zákona o veřejném ochránci
práv je zařízení pro zajištění cizinců místem, kde se nacházejí osoby omezené na osobní
svobodě veřejnou mocí.
Cílem systematických návštěv je posílit ochranu osob před mučením a jiným krutým,
nelidským, ponižujícím zacházením1
a všemi formami tzv. špatného zacházení. Špatným
zacházením je třeba rozumět jednání, které obecně řečeno nerespektuje lidskou důstojnost.
V zařízení pro zajištění cizinců může špatné zacházení spočívat zejména v nevyhovujících
materiálních a hygienických podmínkách, v nezajištění zdravotní péče, porušování práv
dítěte či v nerespektování práva na soukromí.
Ráda bych zdůraznila, abych vysvětlila koncepci této zprávy, která by bez této úvodní
poznámky mohla vyvolávat negativní dojem, že s cílem koncipovat zprávu jako stručnou
a přehlednou nepopisuji praxi, kterou lze označit za dobrou a obecně předpokládanou.
Právní úprava výkonu zajištění a výkonu rozhodnutí o povinnosti setrvat v zařízení
Základní lidská práva a svobody cizinců v administrativní detenci jsou garantovány nejen
v Listině základních práv a svobod, ale i v řadě mezinárodních úmluv, které jsou pro Českou
republiku právně závazné (např. Evropská úmluva).
Podmínky výkonu zajištění v zařízení pro zajištění cizinců jsou upraveny zákonem
č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů,
ve znění pozdějších předpisů. Právním titulem pro výkon zajištění jsou různé druhy
rozhodnutí o zajištění vydaných na základě zákona o pobytu cizinců. V zařízení pro zajištění
cizinců je rovněž vykonáváno rozhodnutí o povinnosti setrvat v zařízení vydané na základě
zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů.
Při posuzování zacházení s cizinci v administrativní detenci a hodnocení podmínek,
ve kterých jsou umístěni, vycházím rovněž z doporučení a standardů mezinárodních
organizací, které sice nejsou formálně právně závazné, ovšem představují minimální
standard ochrany základních lidských práv a svobod cizinců v detenci. Jedná se zejména
o standardy formulované Evropským výborem pro zabránění mučení a nelidskému
či ponižujícímu zacházení nebo trestání (CPT).2
Svá doporučení formuluji s ohledem
1
Srov. čl. 3 sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb., o sjednání Úmluvy o ochraně
lidských práv a základních svobod, ve znění pozdějších protokolů (dále jen „Evropská úmluva“) nebo čl. 2
vyhlášky ministra zahraničních věcí č. 143/1988 Fb., Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému
či ponižujícímu zacházení nebo trestání.
2
Evropský výbor proti mučení. Standardy CPT [dokument pdf]. Štrasburk: Evropský výbor proti mučení, 2010 [cit.
27. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.cpt.coe.int/lang/cze/cze-standards.pdf. Dále jen „standardy CPT“.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
4
na základní premisu, že zásahy do práv, důstojnosti a autonomie cizinců jsou
ospravedlnitelné pouze v minimálním rozsahu, který odpovídá potřebě udržení bezpečnosti
a pořádku v prostředí cizinecké detence.
Informace o zařízení pro zajištění cizinců
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová (dále jen „zařízení pro zajištění cizinců“ nebo
„zařízení“) je určeno pro administrativní detenci cizinců. Provozovatelem zařízení je Správa
uprchlických zařízení Ministerstva vnitra České republiky (dále jen „správa uprchlických
zařízení“).
Zařízení je rozděleno na část s mírným režimem zajištění a část s přísným režimem
zajištění. Část s mírným režimem zajištění tvoří budova A, kde byly v době návštěvy
ubytovány rodiny, ženy a nezletilí bez doprovodu, tedy tzv. zranitelné skupiny. Budova B byla
určena pro muže. Budova D nebyla v době návštěvy využívána. Celkově zařízení v části
s mírným režimem disponuje 270 lůžky.
Část s přísným režimem zajištění o kapacitě 18 lůžek je situována v budově F. Do části
s přísným režimem jsou po splnění podmínek § 135 zákona o pobytu cizinců umisťovány
agresivní osoby, nebo ty osoby, které vyžadují zvýšený dohled z jiného závažného důvodu,
opakovaně závažným způsobem porušují vnitřní řád nebo opakovaně závažným způsobem
porušují povinnosti nebo zákazy podle tohoto zákona.
Informace o umístěných cizincích
V zařízení pro zajištění cizinců se vykonává rozhodnutí Policie České republiky (dále jen
„policie“) o zajištění cizince dle zákona o pobytu cizinců. Jde zejména o zajištění na základě
§ 124 cit. zákona za účelem správního vyhoštění a dle § 129 cit. zákona za účelem předání
nebo průvozu.
V zařízení pro zajištění cizinců se rovněž vykonává rozhodnutí Ministerstva vnitra České
republiky o povinnosti žadatele o udělení mezinárodní ochrany setrvat v zařízení
pro zajištění cizinců na základě ustanovení § 46a zákona o azylu.
Spolu se zajištěnými cizinci mohou být dle § 140 zákona o pobytu cizinců ubytováni i cizinci,
vůči kterým má zajištěný vyživovací povinnost nebo je má v péči, nelze-li zajistit péči
o ně jiným způsobem (dále jen „ubytovaný cizinec“).
Všechny subjekty působící v zařízení, tj. správa uprchlických zařízení, policie, Zdravotnické
zařízení Ministerstva vnitra a soukromá bezpečnostní agentura, která zajišťuje vnitřní
bezpečnost, nerozlišují, na základě kterého právního titulu cizinec pobývá v zařízení.
Se všemi umístěnými cizinci, bez ohledu na jejich právní postavení (např. žadatel o
mezinárodní ochranu), je zacházeno stejně, včetně možnosti umístění do části s přísným
režimem zajištění.
Umístěné cizince nazývají pracovníci správy uprchlických zařízení klienty.
Umístěným cizincům, včetně dětí starších osmnácti měsíců, je účtováno 112,- Kč/osoba/den
za ubytování a 120,- Kč/osoba/den za stravu. Čtyřčlenná rodina, která je v zařízení umístěna
po dobu 30 dnů, je tedy správě uprchlických zařízení povinna uhradit celkem 27.840,- Kč.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
5
Tabulka: Přehled klientů zařízení pro zajištění cizinců ke dni 14. října 2014
Důvod umístění Počet umístěných Z toho nezletilý
bez doprovodu
zajištění za účelem správního vyhoštění 22 2
zajištění za účelem
předání nebo průvozu
39 0
povinnost setrvat v zařízení 23 1
ubytovaný cizinec 2 0
Průběh návštěvy
Systematická návštěva zařízení pro zajištění cizinců proběhla neohlášeně, s vědomím
vedoucího zařízení, vedoucího policejního útvaru při zařízení a lékařky zdravotního střediska
při zařízení. Návštěva trvala dva dny a spočívala v prohlídce zařízení, pozorování a studiu
dokumentace, rozhovorech s pracovníky správy uprchlického zařízení, zdravotního
střediska, policisty a umístěnými cizinci. Návštěvy se zúčastnil externí konzultant Kanceláře
veřejného ochránce práv (dále jen Kancelář) MUDr. D. P., Ph.D., MBA.
Při zahájení návštěvy byli pověření zaměstnanci Kanceláře informováni vedoucím zařízení
o aktuálních nepokojích v zařízení. Ve dnech 11. a 12. října 2014 odmítla větší skupina
cizinců odběr stravy a rovněž se cizinci odmítali ve večerních hodinách navrátit na ubytovny.
Vedení správy uprchlických zařízení o situaci informovalo policii a zjišťovalo příčiny
nespokojenosti cizinců. Požadavky cizinců (přidat na topení, neomezený přístup k televizi,
změna jídelníčku spočívající ve zvýšení frekvence kuřecího masa) byly s vedením zařízení
projednávány. Uvedené události neměly na průběh systematické návštěvy žádný vliv
a pověření zaměstnanci Kanceláře se nesetkali s žádnými radikálními projevy
nespokojenosti umístěných cizinců.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
6
ČÁST 1 – PODMÍNKY PRO POBYT RODIN S DĚTMI
Zjištění z návštěvy
Prostředí
Podmínky pobytu ubytovaných cizinců, tedy dětí, které jsou v zařízení ubytovány spolu
se zajištěnými rodiči, zákon o pobytu cizinců nijak zvlášť neupravuje.3
Děti pobývají v areálu
uprostřed lesů, který nepřetržitě střeží policie. Zařízení je obehnáno vysokým plotem. Plot
s ostnatým drátem dělí rovněž sektory uvnitř areálu. Okna jsou opatřena mřížemi. Umístění
cizinci jsou pod stálým dozorem (krom prostor svých pokojů) soukromé bezpečnostní
agentury, jejíž zaměstnanci jsou oděni ve stejnokroji připomínajícím uniformu ozbrojeného
bezpečnostního sboru a pro vzájemné dorozumívání užívají vysílaček. Pohyb po areálu
je možný pouze za doprovodu policie nebo soukromé bezpečnostní agentury (do jídelny,
k lékaři apod.).
Ubytování
Rodiny s dětmi, a další zranitelné skupiny, byly v době návštěvy ubytovány na budově A.
Prostředí budovy A (pokoje, společenské místnosti) se však materiálně nikterak neliší
od prostor budovy B, kde jsou ubytováni zajištění muži. Rodiny s dětmi mají k dispozici
pokoje se standardním vybavením (železné postele pro dospělé, stolek, židle, uzamykatelné
skříňky – viz obr. č. 1 a obr. č. 2) a sociální zařízení. Pokoj je soukromým prostorem rodiny.
Nevstupují do něj třetí osoby bez svolení rodiny. Rodiny však nemohou uzamykat
své pokoje.
Obr. č. 1 Obr. č. 2
Strava
Strava odpovídající zásadám správné výživy a zdravotnímu stavu umístěných má být dětem
do 18 let poskytována pětkrát denně, a to dle § 143 zákona o pobytu cizinců ve spojení
s § 140 odst. 3 cit. zákona. Rodiče dětí v zařízení shodně tvrdili, že strava dětí se v ničem
neliší od stravy dospělých. Nehledí se na specifické stravovací potřeby dětí. Dětem navíc
není poskytována strava pětkrát denně. Toto své zjištění opírám jak o tvrzení rodičů dětí,
3
Na ubytovaného cizince se dle § 140 řada ustanovení hlavy XII zákona o pobytu cizinců vztahuje obdobně.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
7
tak zaměstnance správy uprchlických zařízení. Ten uvedl, že děti dostávají stravu třikrát
denně. Pouze děti, které jsou odváženy do školy, dostanou s sebou svačinu. Jiné děti ne.
Rodičům (ani na základě opakovaných žádostí) nejsou poskytovány žádné potraviny navíc,
které odpovídají běžným potřebám dítěte (např. mléko do lahve).
Rodiče, kteří disponují finančnímu prostředky, nemohou některé potraviny dokoupit
ani prostřednictvím nákupu, neboť nejsou na tzv. vzorovém nabídkovém listě (např.
kukuřičné lupínky; viz dále).
Hygiena
Správa uprchlických zařízení poskytuje v pravidelných intervalech umístěným cizincům
základní hygienické prostředky dle věku a pohlaví umístěných osob. Množství vydávaných
hygienických prostředků určuje vnitřní řád. Dětem do jednoho roku jsou mj. vydávány 3 kusy
plen na den a zásyp nebo krém proti opruzeninám v množství 100 g na 8 týdnů. Dětské
tělové mléko chybí. Dětem od 1 do 1,5 roku 2 pleny na den apod. Takové množství považuji
za nedostačující.
Aktivity
Areál zařízení neposkytuje zázemí pro venkovní aktivity dětí (krom betonového stolu
na stolní tenis). Chybí dětské hřiště, pískoviště, prolézačky, houpačky. Z bezpečnostních
důvodů není možné hrát pétanque, z finančních důvodů je nedostupné vybavení jako
koloběžka, trampolínka nebo malý nafukovací bazének.
Pro děti umístěné v zařízení je určeno zejména dětské centrum, které je jak prostorově
(dětský koutek, místnost pro tvoření, gaučové posezení – viz obr. č. 3), tak vybavením
(klavír, barvy, hrnčířský kruh, množství hraček apod., viz obr. č. 4) dostatečně přizpůsobeno
potřebám dětí.
Obr. č. 3 Obr. č. 4
V zařízení působí čtyři pedagogové volného času, přičemž pouze jedna pedagožka
se (krom dalších aktivit s dospělými) věnuje práci s nezletilými. I proto je dětské centrum
otevřeno (dle týdenního plánu volnočasových aktivit od 13. do 19. 10. 2014) cca 1 až 1,5
hod. během dne, a to ne všechny dny v týdnu. V době její nepřítomnosti (nemoc, dovolená)
přímo s dětmi žádný jiný pedagog nepracuje, ani není dětem zpřístupňováno dětské
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
8
centrum. Potenciál, který dětské centrum nabízí, není tedy plně využit, a to v neprospěch
dětí.
V případě nepříznivého počasí či nedostupnosti dětského centra jsou rodiny s dětmi
odkázány na pobyt na pokoji a ve společenské místnosti, které nejsou přizpůsobeny
potřebám dětí (viz výše a obr. 5 a č. 6). V přízemí budovy A, kde pobývají rodiny s dětmi,
je k dispozici rovněž „kinosál“, nicméně i ten je přístupný pouze v době konání jiné aktivity
zde.
Obr. č. 5 Obr. č. 6
Hodnocení
O negativních dopadech na děti umístěné v detenčním zařízení, kde jsou osoby zbaveny
osobní svobody, se zaměstnanci Kanceláře přesvědčili přímo na místě. Dvouapůlletá dcera
rodičů umístěných v zařízení (osoby zajištěné za účelem předání do jiného členského státu
Evropské unie, který je příslušný k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu4
) začala
po příchodu do zařízení trpět poruchami spánku, přijímá méně stravy a bezmála po roce
bez nutnosti používání dětských plen je začala znovu potřebovat.
Negativní dopad na psychiku umístěných dětí má jistě i eskorta, jež předchází umístění
rodiny do zařízení pro zajištění cizinců. V případě dvou ze tří aktuálně umístěných rodin byli
rodiče během eskorty (Brno – Bělá-Jezová) spoutáni. Nikoliv proto, že by kladli odpor,
ale z preventivních důvodů.5
Po celou dobu eskorty tak děti musely snést pohled na
spoutané rodiče, zajištěné za účelem předání jinému členskému státu Evropské unie
k posouzení žádosti o mezinárodní ochranu.
Detencí dětí v zařízeních pro cizince se zabývalo Parlamentní shromáždění Rady Evropy,
4
Na základě nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým
se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu
podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států
(přepracované znění). Dále jen „dublinské nařízení“.
5
Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje zdůvodnilo poutání rodičů v rámci eskorty počtem
eskortovaných osob, neboť např. v rámci jedné eskorty byly spolu s uvedenou rodinou eskortovány další 4 osoby
(eskortu realizovalo celkem 6 policistů). Policie tak využila svých oprávnění dle § 54 zákona č. 273/2008 Sb.,
o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
9
které v rezoluci č. 2020 (2014) vyjádřilo znepokojení nad negativními důsledky pro zdravý
psychický i fyzický vývoj dítěte, jež s sebou nese jejich krátkodobá i dlouhodobá detence,
byť realizovaná v relativně humánních podmínkách.6
Přímo podmínkám dětí umístěných v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová se již
věnoval Výbor pro práva dítěte Organizace spojených národů, který vyjádřil vážné
znepokojení nad situací rodin s nezletilými dětmi v tomto zařízení.7
Evropský soud pro lidská práva se v případech Muskhadzhiyeva a další proti Belgii8
a Popov proti Francii9
zabýval porušením čl. 3 Evropské úmluvy, tedy zákazu mučení,
nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání v souvislosti s detencí dětí. Detenci dětí,
byť zapříčiněnou zajištěním jejich rodičů v detenčních centrech, shledal soud v případech,
kdy prostředí a materiální podmínky nebyly přizpůsobeny dětem, za všudypřítomného
dozoru policie, bez aktivit, které by dětem vyplnily volný čas, a v situaci, kdy děti pociťují
tíseň rodičů, jako nepřijatelnou a odporující čl. 3 citované úmluvy.10
Ke stejnému závěru
dospěl soud i v situaci, kdy detenční zařízení mělo vyhrazenou zvláštní část pro pobyt rodin
s dětmi, avšak materiálně se nikterak neodlišovala od jiné části zařízení, a detence trvala
„pouze“ 15 dnů.11
Podmínky pro pobyt dětí v Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová shledávám, s ohledem
na zjištění ze systematické návštěvy, ve světle cit. rozhodnutí Evropského soudu pro lidská
práva, jako porušující čl. 3 Evropské úmluvy.
S ohledem na výše uvedené doporučuji policii neumisťovat rodiny s dětmi do Zařízení
pro zajištění cizinců Bělá-Jezová.
Do doby než policie naplní mé doporučení, za účelem eliminování zásadních nedostatků
v oblasti podmínek pobytu dětí v zařízení, které jsem identifikovala, doporučuji správě
uprchlických zařízení:
- umožnit rodinám s dětmi uzamykat si své pokoje,
- poskytovat všem dětem pobývajícím v zařízení, včetně presumovaných
6
Rada Evropy. Rezoluce č. 2020 (2014), bod 4 [dokument pdf]. Štrasburk: Parlamentní shromáždění [cit. 15. 1.
2015]. Dostupné z: http://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/X2H-Xref-ViewPDF.asp?FileID=21295&lang=en. A Rada
Evropy. Důvodová zpráva k Rezoluci č. 2020 (2014) [dokument pdf]. Štrasburk: Parlamentní shromáždění [cit.
15. 1. 2015]. Dostupné z: http://assembly.coe.int/nw/xml/XRef/X2H-Xref-ViewPDF.asp?FileID=21130&lang=en.
7
Organizace spojených národů. Závěrečná doporučení Výboru pro práva dítěte ke 3. a 4. periodické zprávě
České republiky o naplňování Úmluvy o právech dítěte ze dne 17. června 2011, bod 63 [ dokument doc]. Ženeva:
Výbor pro práva dítěte [cit. 15. 1. 2015]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/assets/ppov/rlp/dokumenty/zpravy-
plneni-mezin-umluv/material.doc
8
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. ledna 2010, Muskhadzhiyeva a další proti Belgii,
č. 13178/03.
9
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 19. ledna 2012, Popov proti Francii, č. 39472/07
a č. 39474/07. Dále jen Popov proti Francii.
10
Bod 102 rozsudku Popov proti Francii.
11
Viz rozsudek Popov proti Francii, bod 95.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
10
nezletilců bez doprovodu, stravu odpovídající zásadám správné výživy
a potřebám dětí, a to minimálně pětkrát denně,
- zvýšit množství vydávaných základních hygienických potřeb pro děti
(např. pleny, krém proti opruzeninám),
- zajistit vybavení pro venkovní aktivity dětí,
- umožnit dětem častěji využívat dětské centrum a nabídnout jim další aktivity.
Doporučení policii
Číslo Doporučená opatření: Termín naplnění
1.1
Neumisťovat rodiny s dětmi do Zařízení pro zajištění
cizinců Bělá-Jezová.
Okamžitě
Doporučení správě uprchlických zařízení
Číslo Doporučená opatření: Termín naplnění
1.2 Umožnit rodinám s dětmi uzamykat si své pokoje. Okamžitě
1.3
Poskytovat všem dětem pobývajícím v zařízení, včetně
presumovaných nezletilců bez doprovodu, stravu
odpovídající zásadám správné výživy a potřebám dětí,
a to minimálně pětkrát denně.
Okamžitě
1.4
Zvýšit množství vydávaných základních hygienických
potřeb pro děti (např. pleny, krém proti opruzeninám).
Okamžitě
1.5 Zajistit vybavení pro venkovní aktivity dětí. Do 3 měsíců
1.6
Umožnit dětem častěji využívat dětské centrum
a nabídnout jim další aktivity.
Okamžitě
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
11
ČÁST 2 – ZACHÁZENÍ
Zjištění z návštěvy
Informovanost cizinců
Při vstupu do zařízení jsou cizinci správou uprchlických zařízení písemně poučováni o svých
právech a povinnostech v zařízení a dále o otázkách souvisejících s každodenním životem
v zařízení (telefonování, vnášení a přechovávání potravin, nakládání s uschovanými
peněžními prostředky apod.). Informace jsou k dispozici v několika jazykových mutacích.
Cizinec stvrzuje svým podpisem, že byl o výše uvedených záležitostech poučen. Informace
spojené s každodenním chodem zařízení jsou umístěny rovněž na nástěnkách jednotlivých
ubytoven.
V praxi však mnozí cizinci nevyužívali správou uprchlických zařízení nabízených služeb
či prostředků, jelikož o nabízených možnostech, dle svých tvrzení, nevěděli. Cizinci
tak například umývali podlahu na svých pokojích šamponem na vlasy, neboť měli za to,
že žádat o čisticí prostředky není možné. Nebo v případě jedné z rodin bylo zjištěno,
že nevěděli o možnosti zapůjčení plastových hrníčků z jídelny. Hrníčky nahrazovali
plastovými kelímky, ve kterých se běžně vydávají léky. S ohledem na výše uvedené
doporučuji správě uprchlických zařízení, aby průběžně zjišťovala potřeby umístěných
cizinců a informovala je, byť opětovně, o nabízených službách a prostředcích
(např. čistících), jež jsou jim k dispozici.
Pobyt na izolaci
S poukazem na ochranu veřejného zdraví dle § 136 odst. 1 písm. e) a odst. 2 zákona
o pobytu cizinců je zajištěný cizinec povinen strpět preventivní vstupní, periodickou
a výstupní prohlídku. Součástí vstupní preventivní prohlídky je dle čl. 4 odst. 3 a 4 vnitřního
řádu umístění na tzv. izolační pokoj, o čemž je cizinec poučen v jazyce, kterému rozumí
(dokument Informace pro cizince před provedením preventivní vstupní lékařské prohlídky).
Umístění na izolační místnosti trvá maximálně 72 hodin, zpravidla však kratší dobu. Pokoje
standardní zdravotní izolace se nacházejí v budově E v rámci zdravotního střediska.
Izolační pokoje sousedí s pracovištěm tzv. nonstop služby, kde jsou k dispozici pracovníci
správy uprchlických zařízení. K izolačním pokojům zde přináleží rovněž oplocený
vycházkový dvůr.
V době návštěvy byly jako izolační pokoje využity rovněž pokoje v přízemí budovy B
(umístěno 5 osob). Zde umístěným klientům nebyly v době návštěvy umožněny vycházky,
což vyplývá jak z tvrzení cizinců, tak pracovníka soukromé bezpečnostní agentury. Klientům
je z tohoto důvodu umožněno kouřit pouze u okna na konci chodby. Doporučuji správě
uprchlických zařízení, aby klientům umístěným mimo standardní izolační pokoj
budovy E byly umožněny vycházky.
Po dobu umístění na izolaci není cizincům přidělen zámek k uzamčení osobních věcí
ve skříňce. Mohou přitom sdílet pokoj s dalšími osobami. Doporučuji správě uprchlických
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
12
zařízení poskytovat cizincům umístěným na zdravotní izolaci zámek k uzamčení
osobních věcí ve skříňce.
Práce s klientem
V zařízení působí tři sociální pracovníci. Sociální pracovníci aktivně (z vlastní iniciativy mimo
vstupní procedury) nevedou pohovory s klienty, prostřednictvím kterých by zjišťovali jejich
informovanost a potřeby. Sociální pracovnice mezi klienty nevcházejí, dle tvrzení jedné
z nich, z obav o svoji bezpečnost. Klienti mohou navštívit sociální pracovnice v rámci
úředních hodin v jejich kancelářích, které v případě obav o svoji bezpečnost mohou
k pohovoru přizvat pracovníka soukromé bezpečnostní agentury. S ohledem na skutečnost,
že sociální pracovnice z obav o svoji bezpečnost nenavštěvují ani rodiny s dětmi, neznají
skryté problémy spojené s životem v zařízení (např. užívání šamponu jako prostředku k mytí
podlahy). Doporučuji správě uprchlických zařízení, aby posílila činnost sociálních
pracovníků v prostředí ubytoven.
Příprava na opuštění zařízení
Velkou váhu přikládám přípravě cizince na opuštění zařízení, tedy fázi, která předchází
realizaci vyhoštění či předání, a zároveň výrazně ovlivňuje celý jeho průběh. Správa
uprchlických zařízení nabízí klientům sociální služby12
, včetně výstupního pohovoru,
a v případě potřeby rovněž ad hoc služby psychologa. V případě, že cizinec opouští zařízení
tzv. „za bránu“, jsou mu poskytnuty alespoň informace o jízdním řádu a možnosti noclehu
v zařízení sociálních služeb. Pokud je cizinec vyhoštěn do zahraničí, není vybaven žádnými
informacemi o tamních možnostech pomoci. Systematičtější práce z pohledu života klientů
po propuštění ze zařízení tedy nebyla zjištěna.
Správa uprchlických zařízení by měla standardizovat postupy pro práci s klienty, kteří
opouštějí zařízení. Umístění cizinci nemusejí být ztotožněni s realizací vyhoštění či předání,
mohou se obávat o svůj další osud a být znepokojeni nedostatkem informací. Stres
pak může způsobit další komplikace. Je tak upřednostněna případná represe před prevencí.
Krizovým situacím ovšem lze předejít a eliminovat je. Sami cizinci si potřebné informace
spojené s přípravou a reintegrací opatřit nemohou, neboť v zařízení není umožněno
využívat prostředky elektronické komunikace,13
příp. jsou mnozí z nich počítačově
negramotní. K dispozici je sice telefonní automat, nicméně ten přípravu nevyřeší, nota bene
pokud cizinec nemá v cílové destinaci rodinu či přátele. Je tak nutné, aby byly cizinci
správou uprchlických zařízení tyto informace standardně poskytovány.14
12
Pojem sociální služby užívá ve vnitřních předpisech správa uprchlických zařízení v obecném smyslu. Nejde
o poskytování sociálních služeb na základě zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších
předpisů.
13
§ 136 odst. 3 písm. c) zákona o pobytu cizinců.
14
Uvedené požadují rovněž zahraniční standardy viz např. sekce 4, bod 5 a sekce 6, bod 14 Her majesty’s
inspectorate of prisons for england and wales. Expectations - Criteria for assessing the conditions for and
treatment of immigration detainees [dokument pdf]. London: Her Majesty’s Inspectorate of Prisons for England
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
13
Pokud nedojde ke konkrétnímu zprostředkování pomoci či předání informací, cizinci by měly
být předány alespoň kontaktní údaje na organizace, které jsou schopny mu pomoci
v prvních a nejtěžších chvílích po návratu do jeho země (nocleh, kontakt s úřady). Mnohdy
se cizinci navrací do zemí původu po několika letech a není pravidlem, že se mají kam vrátit
a že mohou využít pomoci rodiny či přátel. Doporučuji správě uprchlických zařízení
systematicky připravovat cizince na opuštění zařízení, včetně prvků reintegrace
v zemi původu. Mám za to, že tato forma pomoci cizinci je dalším preventivním opatřením
snižujícím riziko zmaření realizace vyhoštění či předání.
Aktivity pro volný čas
Aktivity pro cizince zajišťují čtyři pedagogové volného času. K dispozici je tělocvična,
venkovní hřiště, výtvarná dílna, kino, čajovna, knihovna, posilovna a místnost pro stolní
tenis. Časový rozpis aktivit je pouze v češtině, což nepovažuji za dostatečné ani v situaci,
kdy pedagogové dle slov jedné z nich obcházejí před zahájením každé z aktivit ubytovnu
a aktivitu nabízejí. Doporučuji správě uprchlických zařízení zajistit překlad plánu
volnočasových aktivit do několika cizích jazyků, kterým umístění cizinci nejčastěji
porozumí.
Podmínkou využití tělocvičny cizincem je vhodná sportovní obuv. Cizinci vhodnou sportovní
obuv povětšinou nemají a možnost získat ji je limitovaná (nedostatkové zboží v nabídce
charity viz dále). Jako opatření ke zvýšení standardu zacházení doporučuji správě
uprchlických zařízení zajistit pro zájemce o využití tělocvičny vhodnou sportovní
obuv.
Knihy, časopisy
Knihovní fond je umístěn v menší knihovně v přízemí budovy A, v přízemí budovy B
(čajovna) a některé časopisy se nacházejí přímo u pedagogů či ve výtvarné dílně.
V nabídce knih převažují knihy v angličtině. Chybějí překlady právních předpisů, standardy
cizinecké detence (například standardy CPT) a rovněž slovníky (ty se nacházejí u sociálních
pracovníků). Aktuálně není odebírán žádný časopis ve vietnamském jazyce. Doporučuji
správě uprchlických zařízení doplnit nabídku literatury (slovníky, standardy cizinecké
detence, literatura v arabštině, časopis ve vietnamštině).
and Wales, 2012 [cit. 18. 12. 2014]. Dostupné z: https://www.justice.gov.uk/downloads/about/hmipris/immigration-
expectations.pdf.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
14
Doporučení správě uprchlických zařízení
Číslo Doporučená opatření: Termín naplnění
2.1
Průběžně zjišťovat potřeby umístěných cizinců
a informovat je o nabízených službách a prostředcích
(např. čistících), jež jsou pro ně k dispozici.
Okamžitě
2.2
Umožnit cizincům umístěným mimo standardní izolační
pokoj budovy E vycházky.
Okamžitě
2.3
Systematicky připravovat cizince na opuštění zařízení,
včetně prvků reintegrace v zemi původu.
Okamžitě
2.4
Zajistit překlad plánu volnočasových aktivit do několika
cizích jazyků, kterým umístění cizinci nejčastěji
porozumí.
Okamžitě
2.5
Doplnit nabídku literatury (slovníky, standardy cizinecké
detence, literatura v arabštině, časopis ve
vietnamštině).
Do 3 měsíců
Opatření doporučená ke zvýšení standardu zacházení
správě uprchlických zařízení
Zajistit pro zájemce o využití tělocvičny vhodnou sportovní obuv.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
15
ČÁST 3 – SLUŽBY POSKYTOVANÉ KLIENTŮM
Zjištění z návštěvy
Nákupy
§ 145 zákona o pobytu cizinců limituje možnost nákupu umístěných cizinců jak frekvencí
(jedenkrát za týden), tak částkou (max. 300,- Kč). Zákonem stanovený limit není dle mého
názoru adekvátní, a to zejména v případě zajištěných rodin s dětmi.
V zařízení existuje vzorový nabídkový list pro nákupy věcí denní potřeby, knih, novin
a časopisů. Umístěným cizincům není umožněno zakoupit jiné produkty, než které vzorový
list obsahuje. Dochází tak k paradoxním situacím, kdy není rodině s dětmi umožněno
zakoupit dětské pleny, neboť ty nejsou na nabídkovém listu (denní příděl plen pro děti
v zařízení je max. 3 ks/den/dítě do jednoho roku). Obdobně v případě kukuřičných lupínků
apod. Doporučuji správě uprchlických zařízení pravidelně revidovat vzorový nabídkový
list pro nákupy v souladu s potřebami klientů.
Hygiena
Jak jsem již uvedla výše, správa uprchlických zařízení poskytuje v pravidelných intervalech
umístěným cizincům základní hygienické prostředky dle věku a pohlaví umístěných osob.
Mnozí umístění cizinci si stěžovali na množství přidělených základních hygienických potřeb,
z nichž uvedu např. šampon (250 ml jednorázově při vstupu do zařízení, dalších 250 ml
po 90 dnech pobytu) a zubní pastu (1 pasta na 12 týdnů). Klienti zároveň uváděli, že nevědí
o možnosti požádat si o výdej hygienického prostředku ještě před intervalem jeho řádného
výdeje. Nutno podotknout, že i zaměstnanci správy uprchlických zařízení se rozcházeli
v názoru, zda mají cizinci možnost základní hygienické prostředky získat mimo interval
řádného výdeje. Doporučuji správě uprchlických zařízení vydávat cizincům základní
hygienické prostředky v případě potřeby i mimo stanovené intervaly pro výdej.
Někteří cizinci, kterým jsou základní hygienické prostředky vydány, nejsou schopni
s ohledem na jazykovou bariéru identifikovat některé vydané hygienické prostředky
(např. prací prášek pro děti). Správě uprchlických zařízení doporučuji, aby při výdeji
základních hygienických potřeb informovala cizince o povaze a účelu vydávaných
potřeb, či umožnila jejich označení například fixem.
Umístěné ženy si dle vnitřního řádu nemohou opatřit potřeby k holení nohou. (Jednorázové)
holící pomůcky nelze zakoupit (viz výše), ani se ženám nevydávají. Doporučuji správě
uprchlických zařízení, aby ženám zajistila možnost získat holící pomůcky.
Úklid pokojů klientů, které jsou jejich soukromým prostorem, si zajištují cizinci sami. Úklid
společných prostor zajišťuje správa uprchlických zařízení. V době návštěvy byla ve
společenských místnostech špína a nepořádek. Doporučuji správě uprchlických zařízení
dbát na úklid společných prostor.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
16
Oblečení
V případě, kdy cizinec nedisponuje náhradním oděvem nebo je jeho oděv znečištěn,
mu správa uprchlických zařízení poskytne dle čl. 12 odst. 13 vnitřního řádu základní
výstrojní balíček.15
Ženy, které získaly spodní prádlo z výstrojního balíčku, si stěžovaly, že
jim nebylo poskytnuto spodní prádlo odpovídající jejich velikosti. Doporučuji správě
uprchlických zařízení individualizovat velikost oblečení, které je poskytováno.
Hlavním zdrojem, který umožní získat cizinci potřebné oblečení, je šatník, který přímo
v zařízení provozuje charita. Cizinci bylo opakovaně uváděno, že některé velikosti a druhy
oděvu jsou nedostatkovým zbožím (oblečení pro děti, pyžama a zejména boty).
Doporučuji správě uprchlických zařízení zasadit se o rozšíření sortimentu nabízeného
oblečení.
Úhrada za pobyt
Správa uprchlických zařízení je na základě § 146 zákona o pobytu cizinců ve spojení
s § 176c cit. zákona oprávněna použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince
k úhradě nákladů spojených se správním vyhoštěním, zajištěním cizince za účelem předání
nebo průvozu podle mezinárodní smlouvy. Jde zejm. o náklady za ubytování a stravu.
Zákon o pobytu cizinců však nestanoví, že finanční prostředky mohou být takto použity
v případě úhrady nákladů spojených se zajištěním za účelem předání podle přímo
použitelného právního předpisu16
(§ 129 zákona o pobytu cizinců). Dotazuji se tedy správy
uprchlických zařízení, na základě jakého právního titulu je cizincům zajištěným
za účelem předání podle přímo použitelného právního předpisu (§ 129 zákona
o pobytu cizinců) účtována úhrada nákladů spojených se zajištěním.
Stravování
Standardní jídelníček je vyhotoven v českém jazyce. Byť je zařízením deklarováno,
že existuje překlad nejčastěji užívaných pojmů jídelníčku do několika jazyků, dle sdělení
vícero cizinců nevědí, co jedí. Ke zvýšení standardu zacházení doporučuji správě
uprchlických zařízení zvýšit informovanost cizinců stran složení stravy (druh masa,
užité suroviny apod.). Uvedené demonstruji na příkladu oběda ze dne 16. října 2014, kdy
lze jen stěží předpokládat, že cizinci vědí, co se skrývá pod názvem „valašské kůsky“.
Varné konvice jsou umístěny ve společenských místnostech. Po jejich uzavření (cca od
23:00 do 7:00 hod.) není přístup k horké vodě zajištěn. Doporučuji ke zvýšení standardu
zacházení správě uprchlických zařízení zajistit cizincům neomezený přístup k horké
vodě. Aktuálně jsou konvice zajištěny proti odcizení železným lankem, které znemožňuje
jejich vypláchnutí. Cizinci proto zbytky vody na jedné ze společenských místností vylévají
15
Obsah výstrojního balíčku stanoví příloha č. 3 pokynu ředitele správy uprchlických zařízení č. 40/2007 ve znění
pozdějších předpisů.
16
Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria
a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním
příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění).
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
17
do odpadkového koše. V návaznosti na předchozí doporučení a ke zvýšení standardu
zacházení správě uprchlických zařízení doporučuji, aby konvice byly umístěny
v místech, kde bude možno provádět jejich vyplachování (blízkost umyvadla
či dřezu).
Doporučení správě uprchlických zařízení
Číslo Doporučená opatření: Termín naplnění
3.1
Pravidelně revidovat vzorový nabídkový list
pro nákupy v souladu s potřebami klientů.
Průběžně.
O první revizi informovat
spolu s vyjádřením
ke zprávě.
3.2
Vydávat cizincům základní hygienické prostředky
v případě potřeby i mimo stanovené intervaly pro
výdej.
Okamžitě
3.3
Při výdeji základních hygienických potřeb
informovat cizince o povaze a účelu vydávaných
potřeb, či umožnit jejich označení například fixem.
Okamžitě
3.4 Zajistit ženám možnost získat holící pomůcky. Okamžitě
3.5 Dbát na úklid společných prostor. Okamžitě
3.6
Individualizovat velikost oblečení, které
je poskytováno.
Okamžitě
3.7
Zasadit se o rozšíření sortimentu oblečení, který
nabízí nevládní nezisková organizace.
Okamžitě
3.8
Sdělit, na základě jakého právního titulu je
cizincům zajištěným za účelem předání podle
přímo použitelného právního předpisu (§ 129
zákona o pobytu cizinců) účtována úhrada
nákladů spojených se zajištěním.
Spolu s vyjádřením
ke zprávě
Opatření doporučená správě uprchlických zařízení
ke zvýšení standardu zacházení
Zvýšit informovanost cizinců stran složení stravy (druh masa, užité suroviny apod.).
Zajistit cizincům neomezený přístup k horké vodě.
Umístit konvice v místech, kde bude možno provádět jejich vyplachování (blízkost
umyvadla či dřezu).
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
18
ČÁST 4 – ZDRAVOTNÍ PÉČE
Zjištění z návštěvy
Jazyková bariéra a tlumočení
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon
o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, v § 28 odst. 1 uvádí: „Zdravotní
služby lze pacientovi poskytnout pouze s jeho svobodným a informovaným souhlasem,
nestanoví-li tento zákon jinak.“ Přídavné jméno „svobodný“ značí možnost pacienta kdykoliv
souhlas odvolat. „Informovaný“ předpokládá poučení pacienta o účelu, povaze zákroku, jeho
důsledcích, rizicích, komplikacích a alternativních možnostech tak, aby poučení rozuměl.
V případě zdravotních služeb poskytovaných cizinci je odpovědností poskytovatele
zdravotních služeb zajistit takové podmínky, aby byl cizinec schopen poskytnout plně
informovaný a svobodný souhlas.
Z rozhovorů s pracovníky zdravotního střediska, z náhledů do zdravotnické dokumentace
i z rozhovorů se zajištěnými vyplynulo, že k dispozici jsou negativní reversy, souhlasy
s vyšetřením a informace o účincích nejčastěji užívaných léčiv, a to v 16 světových jazycích.
Při vyšetření lékařka využívá rovněž vytištěných vzorových dotazníků v několika jazykových
mutacích.
V případě jazykové bariéry (např. pokud cizinec popisuje své obtíže na základě otázky
ze vzorového dotazníku, přičemž popisu lékař nerozumí) využívá zdravotní personál
vlastních znalostí, případně tlumočení jiných cizinců. Dle slov lékařky je možné využít
rovněž služeb tlumočníka na telefonu, příp. tlumočníka, který je v zařízení přítomný z jiného
důvodu (tlumočení pro policii apod.). Někteří cizinci potvrzovali, že při ošetření byl přítomen
tlumočník. Na druhou stranu byly zjištěny případy, kdy cizinci uváděli, že nebyli
s to dorozumět se s lékařem. Mnohdy měli za to, že tlumočníka s ohledem na situaci zajistí
lékař.
Považuji za naprosto nezbytné, aby Zdravotnické zařízení Ministerstva vnitra zajistilo
pacientům s jazykovou bariérou v případě potřeby vždy tlumočníka. Odstraní se tak
veškeré pochybnosti o správnosti postupu lékaře. Tlumočník by měl být přítomen
při vyšetření pacienta v ordinaci, či na telefonu, s výjimkou případů, kdy sám pacient
vyhodnotí přítomnost tlumočníka jako zbytnou (a samozřejmě kromě případů například
neodkladné péče). O skutečnosti, že byl při vyšetření či jiném zdravotním výkonu přítomen
tlumočník (přímo anebo na telefonu), by měl být vždy záznam ve zdravotnické dokumentaci
pacienta, aby bylo zcela prokazatelné, že poskytovatel zdravotních služeb nezanedbal
povinnost, kterou mu ukládá zákon o zdravotních službách.
V souvislosti s řádným poskytováním zdravotních služeb cizincům, jejichž schopnost
porozumět lékaři a vyjádřit se k poskytovaným zdravotním službám je nedostatečná,
doporučuji Zdravotnickému zařízení Ministerstva vnitra využívat služeb tlumočníka
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
19
ve formě, která odstraní pochybnosti o udělení svobodného a informovaného
souhlasu pacienta (např. přítomnost tlumočníka, tlumočení po telefonu), a pořizovat
o tom záznam ve zdravotnické dokumentaci.
Přítomnost třetích osob při vyšetření
Informace o zdravotním stavu jsou podle § 4 písm. b) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně
osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů, citlivými údaji, což klade přísné požadavky
na ochranu před neoprávněným uchováváním, zveřejňováním, předáváním apod.
Důvěrnost informací o zdravotním stavu pacienta je rovněž chráněna zákonem
o zdravotních službách, kde je uvedeno, že poskytovatel zdravotních služeb je povinen
zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti
s poskytováním zdravotních služeb. Lékařské tajemství prolamuje § 136 odst. 2 zákona
o pobytu cizinců, který stanoví, že lékařská prohlídka zajištěného cizince je prováděna bez
přítomnosti provozovatele17
nebo policie, nerozhodne-li lékař jinak. V praxi pracovník
soukromé bezpečnostní agentury běžně vyčkává v průběhu ošetření na chodbě, přičemž
jsou dveře pootevřené (z bezpečnostních důvodů) nebo je přítomen přímo v ordinaci.
Standardy CPT v bodu č. 51 stanoví, že „veškeré lékařské prohlídky vězňů (ať už vstupní,
nebo pozdější) by měly probíhat mimo doslech, a pokud si lékař nepřeje něco jiného, i mimo
dohled vězeňské služby.“ Standardy CPT tak stanoví v porovnání s českou právní úpravou
vyšší standard ochrany údajů o zdravotním stavu osob v detenci. Doporučuji
Zdravotnickému zařízení Ministerstva vnitra, aby provozovatel nebo policista zůstal
při poskytování zdravotních služeb cizincům mimo doslech, a pokud si lékař nepřeje
něco jiného, i mimo dohled.
Využití služeb psychologa
Expert Kanceláře se zabýval kazuistikou klientky M. K., nar. X. X. XXXX, st. příslušnost X.
Ze zdravotnické dokumentace vyplývá, že psychiatr opakovaně klientce indikoval
pravidelnou psychologickou péči, které se jí však v zařízení pro zajištění cizinců
nedostávalo. Doporučuji Zdravotnickému zařízení Ministerstva vnitra zajišťovat
psychologickou péči klientům v případě její indikace.
Defibrilátor
V zařízení je k dispozici automatický externí defibrilátor, který je uzamčen v lékařské
ambulanci. V době mimo ordinační hodiny je tedy nedostupný. S ohledem na dojezdovou
dobu rychlé záchranné služby (cca 20 minut) je vhodné, aby tento defibrilátor byl
dosažitelný 24 hodin denně. Doporučuji Zdravotnickému zařízení Ministerstva vnitra
zajistit 24hodinový přístup k automatickému externímu defibrilátoru a proškolit
personál zařízení v jeho užívání.
17
Provozovatelem zařízení je dle § 130 odst. 2 ministerstvo prostřednictvím jim zřízené organizační složky státu –
správy uprchlických zařízení.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
20
Diety a dětská strava
V rámci systematické návštěvy nebylo postaveno na jisto, zdali a jak zdravotnické zařízení
participuje na sestavování dietního jídelníčku, případně jak kontroluje vhodnost dietní a
dětské stravy vydávané stravovacím zařízením správy uprchlického zařízení.
Zdravotnickému zařízení Ministerstva vnitra doporučuji prověřit vhodnost vydávané
dietní a dětské stravy.
Procesní řízení
V rámci zdravotního střediska pracují čtyři sestry, nicméně žádná z nich není stanovena
jako „úseková“ či „staniční“ sestra. Chybí tedy jasné definování kompetencí a pracovních
povinností (např. kontrola exspirace léčiv, desinfekce, úklid). Při namátkové kontrole
vybavení zdravotního střediska byla nalezena exspirovaná léčiva a obvazový materiál.
Doporučuji Zdravotnickému zařízení Ministerstva vnitra zavést principy procesního
řízení organizace do základních činností zdravotního střediska týkajících se
skladování a užívání léčiv a kompetencí a pracovní náplně sester. Dále doporučuji
zlikvidovat exspirovaná léčiva a zdravotnický materiál.
Doporučení Zdravotnickému zařízení Ministerstva vnitra
Číslo Doporučená opatření: Termín naplnění
4.1
Využívat služeb tlumočníka ve formě, která odstraní
pochybnosti o udělení svobodného a informovaného
souhlasu pacienta (např. přítomnost tlumočníka,
tlumočení po telefonu), a pořizovat o tom záznam
ve zdravotnické dokumentaci.
Okamžitě
4.2
Doporučuji, aby provozovatel nebo policista zůstal
při poskytování zdravotních služeb cizincům mimo
doslech, a pokud si lékař nepřeje něco jiného, i mimo
dohled.
Okamžitě
4.3
Zajišťovat psychologickou péči klientům v případě
její indikace.
Dle indikace
4.4
Zajistit 24hodinový přístup k automatickému
externímu defibrilátoru a proškolit personál zařízení
v jeho užívání.
Okamžitě
4.5
Prověřovat vhodnost vydávané dietní a dětské
stravy.
Průběžně
4.6
Zavést principy procesního řízení organizace
do základních činností zdravotního střediska
týkajících se skladování a užívání léčiv a kompetencí
a pracovní náplně sester.
Do 3 měsíců
4.7
Zlikvidovat exspirovaná léčiva a zdravotnický
materiál.
Okamžitě
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
21
ČÁST 5 – POUTÁNÍ CIZINCŮ V RÁMCI ESKORT
Zjištění z návštěvy
V rámci systematické návštěvy jsem si vyžádala kopie všech rozhodnutí o eskortě
vyhotovených v rámci činnosti policejního útvaru při zařízení pro zajištění cizinců v období
od 1. srpna 2014 do 13. října 2014. Cílem bylo získat relevantní data a vytvořit analýzu
aktuální praxe používání pout v rámci eskort cizinců.
Analýza z roku 2011
Navázala jsem tak na kroky svého předchůdce JUDr. Pavla Varvařovského, který se tímto
tématem zabýval ve zprávě z návštěvy Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová ze dne
23. srpna 2011, sp. zn. 21/2011/NZ/MJ. Analyzoval 92 rozhodnutí o eskortě, přičemž
ve 45 případech byla pouta užita, ve 22 případech nikoliv. Ve 25 případech nebylo užití
či neužití pout v rozhodnutí o eskortě nikterak vyznačeno. Ochránce tehdy doporučil policii,
aby
1. bylo důsledně vyznačováno použití/nepoužití pout v rozhodnutí o eskortách,
2. z rozhodnutí o eskortách více cizinců bylo zřejmé, kteří cizinci byli či nebyli poutáni,
3. v rozhodnutí o eskortě byly specifikovány důvody přiložení pout,
4. byl vytvořen účinný systém výměny informací o eskortovaných cizincích mezi
policisty a zaměstnanci správy uprchlických zařízení za účelem získání relevantních
informací o cizinci, které by indikovaly míru potřebnosti užití pout v rámci eskorty.
Ředitel služby cizinecké policie plk. Mgr. Milan Majer ve svém vyjádření k citované zprávě
ze dne 4. října 2011 uvedl, že důsledná aplikace doporučení uvedených pod bodem 1) a 2)
byla projednána s vedoucím policistou Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová. Dále
ředitel služby cizinecké policie ochránce vyrozuměl, že nebude realizováno doporučení
stran specifikace důvodu uložení pout v jednotlivých rozhodnutích o eskortě, a informoval,
že systém výměny informací o eskortovaných cizincích mezi policisty a zaměstnanci správy
uprchlických zařízení je nastaven. Ochránce v replice ze dne 24. října 2011 opětovně
konstatoval, že poutání eskortovaných osob má být až krajním řešením, tedy jevem
výjimečným, nikoliv pravidelným nebo často se vyskytujícím. Uvedl, že oprávněnost užití
pout policisty (zpětnou kontrolou) je možné hodnotit teprve tehdy, pokud bude zřejmý důvod
jejich užití.
Analýza z roku 2014
V období od 1. srpna 2014 do 13. října 2014 bylo policejním útvarem při zařízení
pro zajištění cizinců vydáno celkem 180 rozhodnutí o eskortě cizinců. Všechna rozhodnutí
o eskortě indikovala přiložení pout. Jejich užití bylo v každém rozhodnutí o eskortě
odůvodněno větou: „Je důvodná obava, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku
nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk.” Ve skutečnosti policie
užila pouta ve 158 případech z celkových 180. Tedy v 88 % všech eskort. Ve 22 případech
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
22
totiž pouta nakonec přiložena nebyla, jak vyplývá z ručně vepsaných a ničím
neodůvodněných poznámek do rozhodnutí o eskortě. Lze shrnout, že na základě
analyzovaných rozhodnutí o eskortě (viz tabulka níže) bylo během eskorty poutáno 89 %
mužů, 79 % žen a 50 % nezletilých.
Tabulka: Přehled analyzovaných rozhodnutí o eskortě
Právní rámec užití pout v rámci eskorty
Pouta18
jsou jeden z taxativně uvedených donucovacích prostředků, které obsahuje
§ 52 zákona o policii. Donucovací prostředky a zbraně jsou „věcné prostředky nebo fyzické
úkony, jejichž cílem je přímo působit na tělesnou integritu fyzických osob nebo působit
na psychiku hrozbou jejich použití za podmínek stanovených zákonem s cílem přimět osobu
ke splnění její právní povinnosti.“19
Jde o opatření, kterými je zcela zřejmě a bezprostředně
zasaženo do základních práv osob.
Obecné podmínky použití donucovacích prostředků upravuje § 53 zákona o policii, který
policisty opravňuje užít donucovací prostředek k ochraně bezpečnosti své osoby, jiné osoby
nebo majetku anebo k ochraně veřejného pořádku. Citované ustanovení v sobě obsahuje
i proporční hledisko, když stanoví, že policista je oprávněn použít donucovací prostředek,
který umožní dosažení účelu sledovaného zákrokem a je povinen při použití donucovacího
prostředku dbát na to, aby nezpůsobil osobě újmu zřejmě nepřiměřenou povaze
a nebezpečnosti jejího protiprávního jednání.
Zvláštní zákonné podmínky pro užití pout a prostředků k zamezení prostorové orientace
pak uvádí § 54 zákona o policii, který stanoví, že předmětné donucovací prostředky
je oprávněn policista užít mj. vůči zajištěné osobě, „je-li důvodná obava, že může být
ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana veřejného pořádku anebo že se osoba
MUŽI ŽENY
celkem 161 19
pouta - ANO 143 15
pouta - NE 18 4
z toho mladiství - pouta ANO 4 0
z toho mladiství - pouta NE 3 1
18
Pouty se dle čl. 2 odst. 6 Závazného pokynu policejního prezidenta č. 159/2009, o eskortách, střežení osob
a o policejních celách, ve znění pozdějších pokynů (dále jen závazný pokyn policejního prezidenta), rozumí
rovněž poutací pás nebo předváděcí řetízky.
19
VANGELI, Benedikt. Zákon o Policii České republiky: komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 199. ISBN
9788074001420.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
23
pokusí o útěk“. Jde tedy do jisté míry o užití donucovacího prostředku z preventivních
důvodů.20
Dle čl. 2 odst. 6 závazného pokynu policejního prezidenta, tedy vnitřního předpisu policie,
je policista oprávněn eskortované osobě přiložit pouta, případně poutací pás nebo
předváděcí pouta v případě důvodné obavy, že při eskortě může dojít k ohrožení
bezpečnosti policisty, jiných osob, majetku nebo veřejného pořádku anebo
že se eskortovaná osoba pokusí o útěk.
Ve všech případech užití pout vůči eskortovaným osobám však musí dojít k přísně
individuálnímu vyhodnocení, zda je jejich užití namístě. Musí být naplněn požadavek
proporcionality vyplývající z § 11 zákona o policii. Policisté musí dbát na to, aby žádné
osobě v důsledku jejich postupu nevznikla bezdůvodná újma a postupovali tak,
aby případný zásah do práv a svobod osob, vůči nimž směřuje úkon, nepřekročil míru
nezbytnou k dosažení účelu sledovaného úkonem.
Evropský soud pro lidská práva se případy užití pout či jiného donucovacího prostředku
zabýval například ve věci Hénaf proti Francii21
a Raninen proti Finsku22
. Z judikatury
Evropského soudu pro lidská práva lze vyvodit obecný závěr, že donucovací opatření
nemohou být užívána jen proto, že legislativa užití donucovacího opatření obecně dovoluje.
Užití veškerých donucovacích opatření musí sledovat legitimní účel a musí být přiměřené.
Sami cizinci, se kterými měli možnost hovořit pověření zaměstnanci Kanceláře během
systematické návštěvy zařízení nebo v rámci realizace sledování vyhoštění,23
nesli spoutání
během eskorty velmi nelibě. Zvláště cizinci, žadatelé o mezinárodní ochranu v jiném
členském státě Evropské unie, kteří jsou v České republice zajištěni za účelem předání dle
dublinského nařízení, prohlašují, že nejsou zločinci a že se ničeho trestného nedopustili.
Nechápou účel poutání a užití pout považují za hrubý zásah do své důstojnosti. Nikoliv
výjimečně jsou v rámci eskort rodin spoutáni rodiče, přičemž děti musejí snést pohled na
pokořené rodiče (např. hromadné eskorty do zařízení realizované policisty Krajského
ředitelství policie Jihomoravského kraje).
Policisté v analyzovaných rozhodnutích o eskortě odůvodňovali užití pout plošně odkazem
na důvodnou obavu, že může být ohrožena bezpečnost osob, majetku nebo ochrana
veřejného pořádku anebo že se osoba pokusí o útěk. Využili tak zákonného zmocnění
20
K tomu odborná literatura (VANGELI, op. cit., s. 212) uvádí, že citovaná právní úprava byla zákonodárcem
zvolena „s ohledem na zvýšenou míru pravděpodobnosti agresivního chování nebo snahu o útěk, a proto
policistovi dovoluje použítí pout, i když ještě ani nenastalo ohrožení hodnot vymezených v obecných podmínkách
pro použití donucovacích prostředků“…“použití pout v těchto případech má výrazně preventivní charakter a jeho
smyslem je upřednostnit jejich použití před použitím důraznějších donucovacích prostředků“.
21
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Hénaf proti Francii ze dne 23. listopadu 2003, stížnost
č. 65436/01.
22
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Raninen proti Finsku ze dne 16. prosince 1997, stížnost
č. 20972/92.
23
Viz § 1 odst. 6 zákona o veřejném ochránci práv.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
24
a vlastní správní diskrece. Je však legitimní, že policisté využili svá oprávnění v téměř 90 %
všech eskort? A v případě téměř 80 % eskort žen?
S ohledem na paušálnost přístupu policistů stran odůvodňování užití pout není možné
objektivně vyhodnotit, zda přiložení pout v tom kterém případě naplňovalo podmínku
přiměřenosti.24
Tento stav není přijatelný. Důvodná obava musí být vždy podložena.
V opačném případě se o důvodnou obavu nejedná. Není třeba detailního rozboru situace.
Je však třeba v rozhodnutí o eskortě uvést důvody, které legitimizují zásah do lidské
důstojnosti.
Doporučuji policii, aby přísně individuálně vyhodnocovala, s ohledem na princip
přiměřenosti, nutnost použití pout během eskort osob.
Doporučuji policii, aby v rozhodnutí o eskortě uváděla důvody vedoucí ke spoutání
eskortovaných osob.
Doporučení policii
Číslo Doporučená opatření: Termín naplnění
5.1
Přísně individuálně vyhodnocovat, s ohledem
na princip přiměřenosti, nutnost použití pout během
eskort zajištěných osob.
Okamžitě
5.2
V rozhodnutí o eskortě uvádět důvody vedoucí
ke spoutání eskortovaných osob.
Okamžitě
24
A to ani v případě realizací vícero eskort jedné osoby. Pan V. S. byl po dobu svého umístění v zařízení
eskortován celkem osmkrát (sedmkrát za účelem poskytnutí zdravotní služby mimo zařízení, jednou za účelem
vyhoštění). Panu S. byla pouta přiložena v rámci čtyř eskort. V případě dalších eskort nikoliv.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
25
ČÁST 6 – KONTAKT S VNĚJŠÍM SVĚTEM
Zjištění z návštěvy
Návštěvní místnost mírného režimu
Návštěvy cizinců v mírném režimu zajištění probíhají v návštěvní místnosti, která
je umístěna v administrativní budově. Návštěvní místnost je rozdělena přepážkou, která
odděluje prostor určený pro návštěvu a navštívené cizince (viz obr. č. 7). Vzájemnému
kontaktu osob při návštěvě sice nebrání plexisklo, nicméně uspořádání návštěvní místnosti
není v administrativní detenci adekvátní. Navíc s přihlédnutím k aplikovaným
bezpečnostním opatřením, neboť při návštěvě je vždy přítomen pracovník soukromé
bezpečnostní agentury a po návštěvě je cizinec podroben osobní prohlídce, kterou provádí
policie. V návštěvní místnosti dále chybí dětský koutek a samo prostředí návštěvní místnosti
může být pro děti stresující.
V posledních měsících navštívili mí spolupracovníci pět věznic pro výkon trestu odnětí
svobody s dozorem a s ostrahou. S takovým uspořádáním běžné návštěvní místnosti, jako
je v zařízení pro zajištění cizinců, se doposud ve věznicích nesetkali. Pro srovnání proto
poskytuji fotodokumentaci návštěvní místnosti věznice s ostrahou (obr. č. 8 – jídelnové
uspořádání návštěvní místnosti a obr. č. 9 – dětský koutek)
Doporučuji přizpůsobit prostředí návštěvní místnosti tak, aby byl zajištěn důstojný
průběh návštěv a soukromí (rozdělit stoly, vybudovat dětský koutek atd.).
Obr. č. 7
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
26
Obr. č. 8 Obr. č. 9
Místnost, kde je poskytována právní pomoc
V administrativní budově se nachází také místnost, kde je poskytována právní pomoc
(advokáti, nevládní neziskové organizace). Místnost je vybavena počítačem, tiskárnou.
Telefon za účelem hovoru s tlumočníkem je k dispozici na vyžádání u správy uprchlických
zařízení. Pro účely zefektivnění právní pomoci, a tím ke zvýšení standardu zacházení
doporučuji správě uprchlických zařízení dát poskytovatelům právní pomoci
k dispozici rovněž scanner (nebo alespoň kopírku).
Ceny telefonních hovorů
Dle § 136 odst. 3 písm. b) zákona o pobytu cizinců nesmí zajištěný cizinec po dobu
umístění do zařízení vnášet nebo přechovávat elektronická komunikační zařízení. Cizinci
tak nemohou mít při sobě ani užívat mobilní telefony, tablety či notebooky.
Cizinci mohou ke komunikaci využívat telefonních automatů na předplacené karty, které
jsou umístěny na chodbách ubytoven. Při umístění do zařízení obdrží každý cizinec
přednabitou telefonní kartu v hodnotě 180,- Kč od správy uprchlických zařízení zdarma.
Další si může zakoupit v rámci pravidelných nákupů (max. hodnota týdenního nákupu
je 300,- Kč). Cizinci mohou volat na libovolná čísla, pokud mají k dispozici kredit
na předplacené kartě. Cizinci mohou také přijímat libovolné množství hovorů. V době
návštěvy žádný cizinec nepoukazoval na nemožnost realizace tel. hovoru z důvodu
vytíženosti telefonního přístroje.
Chci ovšem poukázat na ceny telefonních hovorů, které jsou dány tarifem poskytovatele
telekomunikačních služeb, kterým je O2 Czech Republic, a. s.25
Dle tarifu poskytovatele
25
Viz O2. Telefonní automaty [online]. Praha. O2, a. s. [cit. 16. 1. 2015]. Dostupné z:
http://www.o2.cz/osobni/203298-volani/51252-telefonni_automaty.html.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
27
telekomunikačních služeb je v rámci telefonování z veřejných telefonních automatů
účtováno 15,- Kč za impulz. Jeden impulz v rámci hovorů do mobilních sítí v České
republice trvá 60 s. Při volání do evropských zemí a několika vybraných mimoevropských
zemí trvá impulz 38 s, při volání do ostatních zemí 18 s. Při využití služby Xcall (zvýhodněné
volání do 60 zemí světa; nutno vytočit speciální předvolbu) je impulz účtován po 90 s.
Přednabitá karta (180,- Kč) tak vystačí na cca 2:30 min. hovoru do Mongolska, Kosova,
Sýrie, Íránu, Pakistánu (země, u kterých není možné využít služby Xcall). Přitom v době
návštěvy byla většina umístěných právě z těchto zemí.
Vysoké poplatky za telefonní hovory pro osoby, které jsou zbaveny osobní svobody
za účelem nuceného vycestování (bez kontinuální přípravy na opuštění zařízení
a reintegraci), považuji za nemorální a cynické. Výše poplatku de facto zbavuje některé
cizince možnosti aktivně komunikovat s rodinou, třetími osobami nebo úřady nejen v zemi
původu, ale také v České republice. Obdobnou situaci v dnešní době s neadekvátními
cenami hovoru jsem řešila s Vězeňskou službou České republiky. Dle mých informací
vězeňská služba vypověděla smlouvu s dosavadním poskytovatelem telefonních služeb
a v současné době činí kroky k výběru jiného (výrazně levnějšího) poskytovatele
telekomunikačních služeb. Správě uprchlických zařízení doporučuji změnit
poskytovatele telekomunikačních služeb s cílem zlevnit ceny hovorů pro cizince
umístěné v zařízení.
Přístup na internet
Dopady zbavení osobní svobody jsou prohloubeny nemožností využívat (za žádných
okolností) moderních elektronických a komunikačních technologií. Prostředí administrativní
detence neumožňuje užívat počítače s internetem (e-mail, Skype, média), což může bránit
běžnému kontaktu s rodinou, právním zástupcem či společností obecně. I zde platí,
že jakýkoliv zásah do práv a svobod umístěných osob má být minimální, musí být dán
legitimními požadavky na zajištění bezpečnosti a udržení pořádku v detenčním zařízení.
V situaci, kdy užívání internetu je v běžné společnosti masově rozšířeno, je třeba,
aby správa uprchlických zařízení zajistila umístěným cizincům možnost přístupu
na internet. Správa uprchlických zařízení a policie je samozřejmě oprávněna stanovit
podmínky užívání a přístupu k internetu (blokace stránek, vyloučení možnosti pořizování
jakéhokoliv záznamu), nicméně možnost užívat počítač s internetem musí být cizincům
zajištěna.
Doporučení správě uprchlických zařízení
Číslo Doporučená opatření: Termín naplnění
6.1
Přizpůsobit prostředí návštěvní místnosti tak, aby
byl zajištěn důstojný průběh návštěv a soukromí
(rozdělit stoly, vybudovat dětský koutek atd.).
Do 3 měsíců
6.2 Změnit poskytovatele telekomunikačních služeb Okamžitě – v závislosti
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
28
s cílem zlevnit ceny hovorů pro cizince umístěné v
zařízení.
na smluvních
podmínkách
6.3
Zajistit umístěným cizincům možnost přístupu
na internet.
Do 6 měsíců
Opatření doporučená správě uprchlických zařízení
ke zvýšení standardu zacházení
Dát poskytovatelům právní pomoci k dispozici scanner (nebo alespoň kopírku).
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
29
ČÁST 7 – MATERIÁLNÍ PODMÍNKY
Zjištění z návštěvy
Vybavení pokojů
V pokojích na ubytovnách, ani v částech pro rodiny s dětmi, nejsou na oknech instalovány
závěsy, žaluzie či rolety26
, které by bránily průniku denního světla. Klienti průniku denního
světla zabraňují vylepováním novin, připevňováním prostěradel či jiných předmětů do oken.
Doporučuji správě uprchlických zařízení, aby umístěným cizincům na vyžádání
poskytla závěsy, žaluzie či rolety, které by bránily průniku denního světla,
a informovala cizince o této možnosti.
Přístřešky proti nepříznivému počasí
Již ve zprávě z návštěvy Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová ze dne 16. června 2010,
sp. zn.: 5/2010/NZ/MJ, ochránce doporučil instalaci přístřešků ve vycházkových prostorech
při jednotlivých ubytovnách, které by umožnily vycházky i při nepříznivém počasí. Byť
vytvoření krytého prostoru (tzv. přístřešky), který by skýtal ochranu před nepříznivým
počasím, vyžadují standardy CPT (nota bene v případě věznic), nebylo doporučení
ředitelem správy uprchlických zařízení Mgr. Miloslavem Koudelným vyhověno. Doporučení
proto předkládám opětovně.
Doporučení správě uprchlických zařízení
Číslo Doporučená opatření: Termín naplnění
7.1
Na vyžádání poskytnout umístěným cizincům
závěsy, žaluzie či rolety, které by bránily průniku
denního světla, a informovat cizince o této
možnosti.
Okamžitě
7.2
Instalovat ve vycházkových prostorech přístřešky
proti nepříznivému počasí.
Do 3 měsíců
26
Záclona i závěs se nacházely při okně ve společenské místnosti budovy A.
Zpráva z návštěvy zařízení Veřejný ochránce práv, 18. února 2015
Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezová
30
ZÁVĚR
Ve zprávě z návštěvy Zařízení pro zajištění cizinců Bělá-Jezové jsem identifikovala
nedostatky výkonu administrativní detence cizinců v České republice, které dosahují intenzity
špatného zacházení. Zjištěné nedostatky mají jak systémovou, tak provozní povahu.
Za nejzávažnější zjištění považuji praxi umisťování rodin s dětmi do zařízení, které svým
režimem a podobou připomíná vězení. Poznala jsem snahu správy uprchlických zařízení
přizpůsobit prostředí zařízení potřebám dětí, která nicméně naráží na rutinní postupy
a provozní slepotu jejích zaměstnanců. Objektivní překážkou bránící zlepšení podmínek
pro rodiny s dětmi je pak sama povaha zařízení a uplatňovaný de facto vazební režim.
Zajištění cizince není trestem. Ani rozhodnutí o správním vyhoštění není trestní či správní
sankcí, nýbrž jde o specifické opatření státu v oblasti přistěhovalectví.27
V tomto duchu musí
být přistupováno k otázce ospravedlnitelnosti a míry zásahů do osobní svobody či autonomie
vůle umístěných cizinců. Některé restrikce spojené s každodenními potřebami umístěných
cizinců a jejich komunikací s vnějším světem jsem jako legitimní neshledala.
Mgr. Anna Š a b a t o v á , Ph.D., v. r.
veřejná ochránkyně práv
(zpráva je opatřena elektronickým podpisem)
27
Rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ze dne 5. 10. 2000 ve věci Maaouia proti Francii, stížnost
č. 39652/98 a rozsudek Nejvyššího správního soudu ČR ze dne 27. 10. 2004, sp. zn. 5 Azs 125/2004.