Vypořádání připomínek k materiálu s názvem: Část materiálu: VI. Návrh zákona o evidenci tržeb Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra financí dne 5. 2. 2015, s termínem dodání stanovisek do 5. 3. 2015. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce: Č. res. Resort Č. př. Z/D Připomínky Vypořádání 1. Česká národní banka 1. Z V § 4 odst. 1 navrhujeme novou formulaci: „Evidovanou tržbou je platba poplatníkovi, která je uskutečněna přijetím a) hotovosti, b) platebního prostředku, c) poukázky na zboží nebo služby, d) šeku, e) směnky nebo f) jiné náhražky peněz. V souvislosti s tím pro nadbytečnost vypustit v § 4 odst. 4. Odůvodnění: Původní formulace neodpovídá svou terminologií platné legislativě upravující oblast platebního styku. Neodpovídá ani záměru deklarovanému v důvodové zprávě, tj. postihnout pouze (zato však všechny) platby prováděné „tváří v tvář“, nikoliv tedy platby prováděné bankovním převodem iniciovaným jednou ze stran obchodu bez přítomnosti druhé strany. Pojem „jednotky reprezentující peněžní prostředky“ je nejasný, navrhujeme použít pojem „náhražky peněz“, který již náš právní řád zná. Původní formulace též neřeší okamžik, kdy k povinnosti zaevidovat tržbu dochází. Tím musí být okamžik, kdy je uvedený prostředek placení obchodníkem přijat, nikoliv okamžik, kdy je uskutečněna platba (platba iniciovaná prostřednictvím platební karty může být uskutečněna několik dní poté). Proto navrhujeme použít slovo „přijetí“, čemuž je nutno přizpůsobit navazující pojmy (namísto převodu iniciovaného platební kartou použít pojem „platební prostředek“, který zahrnuje i platbu elektronickými penězi). Vyhověno jinak. Ustanovení bylo přepracováno, tak, aby lépe vyhovělo záměru deklarovanému v důvodové zprávě. 1. Česká národní banka 2. Z V § 11 odst. 1 (v souvislosti se změnami navrženými v § 4 odst. 1) navrhujeme původní formulaci upřesnit takto: „Poplatník je povinen nejpozději při přijetí prostředku placení podle § 4 odst. 1 (dále jen „uskutečnění evidované tržby“).“ Odůvodnění: Pojem „uskutečnění evidované tržby“ by bez dalšího upřesnění nevyjadřoval okamžik, k němuž se váže (viz odůvodnění u připomínky k § 4 odst. 1). Vyhověno jinak. Text bude upraven, aby byl jasně zřetelný okamžik vzniku povinnosti uvedené v připomínkovaném ustanovení v duchu připomínky. 1. Česká národní banka 3. D V § 12 odst. 2 písm. b) navrhujeme namísto formulace „způsob úhrady tržby“ použít nově „prostředek placení tržby“, který vyjadřuje všechny způsoby placení uvedené v § 4 odst. 1 (a který navrhujeme použít v navazujícím § 11 odst. 1). Úhrada je platba, při níž dává kupující příkaz své bance přímo, tento typ plateb nelze použít při placení „tváří v tvář“. Vyhověno jinak. Tento údaj již nebude zasílaným údajem. 1. Česká národní banka 4. D V § 14 a v § 16 je v obou písmenech nutno místo pojmu „uskutečnění tržby“ použít legislativní zkratku zavedenou v § 11 odst. 1 „uskutečnění evidované tržby“ (popř. naopak v § 11 použít pouze pojem „uskutečnění tržby“). Vyhověno. 1. Česká národní banka 5. D V § 17 a § 20 odst. 1 doporučujeme místo pojmu „převzít účtenku“ použít pojem „vyžadovat vystavení účtenky“, popř. tuto povinnost vypustit. Povinnost „převzít účtenku“ je v rozporu s cílem deklarovaným v důvodové zprávě, neboť klient i po převzetí může účtenku „zanechat na pultě“. Tato povinnost není podchycena v RIA, otázkou je i možnost sankcionování při neplnění této povinnosti. Vyhověno jinak. Ustanovení § 17 bude odstraněno z návrhu. 1. Česká národní banka 6. D V § 27 odst. 1 doporučujeme podrobněji specifikovat, popř. rozdělit na dvě písmena s příslušnými skutkovými podstatami a sankcemi. Navržená formulace je příliš široká, neboť zahrnuje i kupujícího (který např. nesplnil svoji povinnost převzít účtenku – vyžadovat její vystavení) či zaměstnance prodávajícího. Pro tyto případy je však stanovená sankce neúměrně vysoká a zahrnutí uvedených subjektů zřejmě nebylo úmyslem předkladatele. Nevyhověno. Současným věcným záměrem je zahrnout pod uvedenou definici osobu kupujícího (původce tržby) i další nespecifikované osoby, které naplní znaky skutkové podstaty uvedené v odstavci 1. 2. Ministerstvo dopravy 1. Z K § 12 odst. 2, § 13 odst. 2 Na základě zmocnění zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, stanoví náležitosti dokladu o zaplacení jízdného pro taxislužbu ustanovení § 12 odst. 1 vyhlášky č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě. Nad rámec těchto údajů stanoví uvedená ustanovení návrhu zákona o evidenci tržeb další údaje, kterými jsou bezpečnostní kód poplatníka, případný fiskální identifikační kód, identifikace provozovny a pokladního místa, údaj o tom, zda byla tržba evidována v běžném nebo zjednodušeném režimu. Doklad o zaplacení jízdného je v taxislužbě vydáván tiskem z taxametru. V důsledku toho by s největší pravděpodobností museli podnikatelé v taxislužbě nechat provést zásah do taxametru, nové úřední ověření atd. Tato skutečnost by podle našeho názoru představovala výdaj celkem cca 4 000 Kč, který by se týkal cca 10 tisíc vozidel. Obdobná situace je i ve veřejné drážní a silniční dopravě, kde funkci účtenky plní jízdní doklad ve smyslu § 5 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení musí jízdní doklad obsahovat pouze obchodní jméno dopravce, nástupní a cílovou stanici nebo přepravní pásmo, výši jízdného, druh jízdného, případně výši slevy, údaj o platnosti a další údaje umožňující kontrolu platnosti a správnosti jeho použití, přičemž v naprosté většině případů jsou jízdenky tištěny z elektronických odbavovacích zařízení umístěných v jednotlivých autobusech, trolejbusech atd. Přizpůsobení se požadavkům uvedeným v těchto ustanoveních by tak rovněž pro dopravce ve veřejné drážní a silniční osobní dopravě vyžadovalo poměrně značné náklady a týkalo by se velkého počtu dopravců. Zaváděnou evidenci tržeb je nutno provázat se zmíněnými stávajícími povinnostmi dopravců tak, aby účtenka ve smyslu § 11 odst. 1 písm. b) návrhu zákona plnila rovněž funkci dokladu o zaplacení jízdného, anebo jízdního dokladu u zmíněných druhů dopravy, neboť nelze na dopravcích požadovat, aby v souvislosti s peněžním plněním vydávali dva různé doklady. Ministerstvo dopravy je pro vypořádání této zásadní připomínky připraveno poskytnout potřebnou součinnost. Vysvětleno. Bere se na vědomí. O odůvodněných výjimkách či umožnění zjednodušeného režimu lze uvažovat tam, kde tomu objektivně odpovídá povaha podnikatelské činnosti nebo prostředí, ve kterém je prováděna. Nicméně např. oblast taxislužby je zcela jistě jednou z těch oblastí, na které by měla být evidence tržeb zaměřena z důvodu podezření na vysoký podíl podvodů a šedé ekonomiky, a proto nenalézáme důvod pro její vynětí. Odhadované náklady nevybočují z rámce výdajů ostatních oborů potřebných na zavedení evidence. Konkrétní dopady a specifika byla v průběhu příprav již konzultována se zástupci podnikatelské veřejnosti včetně Svazu průmyslu a dopravy a konkrétními poskytovateli veřejné dopravy. Specifika služeb poskytovaných ve veřejné dopravě byla zohledněna. Záměrem MF je na podnikatele klást pokud možno co nejmenší nároky při zachování efektivity připravovaného nástroje. V tomto duchu budou i zohledněny do připravované legislativy požadavky zmíněných právních předpisů. 2. Ministerstvo dopravy 2. Z K § 12 odst. 2 písm. e), § 13 odst. 2 písm. e), § 20 odst. 3, § 35 Ve vztahu k oblasti dopravy požadujeme jednoznačně určit, zda se provozovnou rozumí i vozidlo (taxislužby, linkové dopravy, drážní dopravy apod.), resp. zda je nutné rozšířit znění předmětných ustanovení tak, aby se vztahovala i na vozidlo. V prováděcí vyhlášce pak bude nutné stanovit, jaké údaje identifikující vozidlo mají být na účtence. Nevyhověno. Pojem „provozovna“ je pojmem s obecným obsahem, který je totožný s jeho pojetím v zákoně č. 89/2012 Sb., občanském zákoníku, a zákoně č. 90/2012 Sb., zákoně o obchodních korporacích. Zde se vychází z pojetí, které bylo obsahem zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, kde byla provozovna definována jako „prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost“. V tomto by se toto pojetí v zásadě mělo krýt s pojetím provozovny obsaženým v zákoně č. 455/1991 Sb., živnostenském zákoně. Znamená to, že vozidlo taxislužby je též provozovnou pro účely zákona o evidenci tržeb stejně jako jiná hromadná doprava osob. V drážní dopravě je vždy třeba zhodnotit danou situaci (ne každé vozidlo provozovnou nutně musí být – například nákladní vagon uhlí provozovnou nebude). Vysvětleno. Zákonem bude stanovena povinnost uvést údaje o provozovně. Identifikace provozovny bude prostřednictvím pořadového čísla, které vygeneruje systém EET po registraci provozovny na „portálu EET“. Podrobnější specifikaci těchto údajů (tj. např. jak identifikovat vozidlo) zveřejní správce daně. 2. Ministerstvo dopravy 3. Z K tezím návrhu prováděcí vyhlášky S ohledem na specifika veřejné dopravy trváme na účasti zástupců Ministerstva dopravy při zpracování návrhu prováděcí vyhlášky již ve fázi tvorby prováděcí vyhlášky tak, aby specifika veřejné dopravy byla již v této fázi dostatečně zohledněna. Přitom nejde pouze o zmíněnou náležitost účtenky, ale i o to, zda vůbec a případně jaké druhy dopravy by měly podléhat evidenci ve zjednodušeném režimu (resp. elektronické evidenci tržeb vůbec), přičemž v úvahu připadají nejen v tezích návrhu vyhlášky zmiňovaná linková autobusová a vlaková doprava, ale i taxislužba, tramvajová, trolejbusová, lanová a jiná drážní doprava, tj. obecně druhy silniční dopravy, drážní dopravy, vodní (přívozy), ale i nemotorové dopravy, např. drožky, cyklotaxi apod. Další specifika se týkají náležitostí informačního oznámení ve smyslu § 20 zákona, má-li toto být umístěno ve vozidle určeném pro přepravu do 9 osob včetně řidiče včetně (např. motocyklu), kdy takové oznámení nesmí ohrozit bezpečný provoz těchto vozidel (s ohledem na konstrukci některých vozidel může být problém vůbec najít vhodné místo pro umístění delšího nápisu o velikosti 5 cm). Vyhověno. 2. Ministerstvo dopravy 4. D K § 11 odst. 1 V důvodové zprávě je popsán postup pro případ, že dojde k odstoupení od smlouvy, reklamaci vadného plnění apod. s tím, že vrácená tržba bude zpětně anulována s použitím funkce „storno“, při níž bude do centra zaslána „mínusová“ tržba. Doporučujeme upravit tuto situaci prováděcím právním předpisem tak, aby dotčené subjekty jím byly vázány a postupovaly v takovém případě jednotně. Vyhověno. Daná situace bude upravena zákonem. 2. Ministerstvo dopravy 5. D K § 12 odst. 4, § 13 odst. 4 Navržené zmocnění pro správce daně je příliš obecné. Z toho důvodu pak negarantuje jednotnou metodiku všech správců daně, která jim neumožní převzít iniciativu v asymetrickém nastavení těchto údajů mezi poplatníky spadající do místní působnosti různých správců daně, jak uvádí důvodová zpráva. Poukazujeme rovněž na skutečnost, že navržená zákonná zmocnění jsou velmi široká. Přitom se nijak neřeší, kdy a za jakých podmínek může správce daně přistoupit ke změně skutečností jím zveřejňovaných na základě těchto zmocnění. Doporučujeme přehodnotit navržená zmocnění k jejich vyšší konkretizaci. Nevyhověno. Formát, struktura i uspořádání budou zveřejněny správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, což je obdoba obecného ustanovení daňového řádu, týkajícího se podávání. V tomto směru je obecnou praxí finanční správy, že tento formát a struktura i rozsah budou stanovovány jednotně. 2. Ministerstvo dopravy 6. D K § 15 odst. 2 V zájmu právní jistoty a přehlednosti právní úpravy považujeme za vhodné doplnit způsob stanovení mezní doby odezvy poplatníkem, který ze stávající dikce není vůbec zřejmý. Jestliže návrh předpokládá, že údaj o době odezvy bude součástí údajů zasílaných správci daně ve smyslu údajů podle § 12 odst. 3, jak konstatuje důvodová zpráva, je třeba tuto skutečnost doplnit zmocňujícím ustanovením do § 15 odst. 2. Nevyhověno. Podle současného znění návrhu zákona je mezní doba odezvy údajem, který si stanoví sám poplatník, který je zodpovědný za jeho nastavení v souladu se zákonem, na jím použitém technickém zařízení. Podle § 15 odst. 2 předloženého návrhu zákona je poplatník povinen zohlednit čas zpracování odezvy na straně správce daně v délce 2 sekund. Nejedná se však o minimální délku mezní doby odezvy, pouze o právní fikci, že při stanovení mezní doby je vedle zohlednění času potřebného ke zpracování odchozí a příchozí zprávy na zařízení poplatníka a časů putování zprávy a odpovědi relevantním časovým okamžikem též čas potřebný na zpracování a přidělení identifikátoru na zařízení správce daně, který je pro tyto účely pevná doba 2 sekund. Pakliže poplatník nastaví tuto dobu způsobem, který znamená vyloučení určité části tržeb z on-line evidence, a takové jednání je odůvodněné potřebami jeho činnosti, nebude takové jednání sankcionováno. Pouze v krajních případech, kdy poplatník nastaví dobu odezvy způsobem, který naplní zjevné obcházení zákona nebo jiné znaky, ze kterých lze uvažovat o nebezpečnosti uvedeného jednání, bude takové jednání sankcionováno jako správní delikt podle § 28 odst. 1 předloženého návrhu zákona. Účelem této právní konstrukce je zajistit výkon evidence tržeb s ohledem na dané parametry a limity předpokládaného technického řešení (nedostupnost zásadních funkcí technického zařízení, kterou není možné předvídat, zejména nedostatek signálu) a potřeby každodenní praxe v rámci povahy podnikatelské činnosti poplatníků. Ke druhé části připomínky je nutné konstatovat, že v § 12 odst. 3 předkládaného návrhu zákona byl namísto pojmu „mezní doba odezvy“ v důvodové zprávě omylem použit pojem „doba odezvy“. Tato nesprávnost bude opravena. 2. Ministerstvo dopravy 7. D K § 16 U navržené evidenční povinnosti ve zjednodušeném režimu doporučujeme upravit, jakým způsobem mají být údaje o evidované tržbě do doby jejich zaslání správci daně uchovávány, resp. jak s nimi má být nakládáno například v taxislužbě, bude-li pro ni stanovena možnost evidence tržeb ve zjednodušeném režimu. V této souvislosti by bylo vhodné odpovědět na otázku, zda je možné využít stávající úpravy fiskální paměti, která je součástí řídící sestavy taxametru, pročež by bylo třeba příslušnou právní úpravu navzájem provázat. Obdobná připomínka se týká i ostatních druhů doprav (linková, drážní doprava apod.). Nevyhověno. Obecně zákon požadavek na fiskální paměť nestanovuje. Nepředpokládá se žádné omezení konkrétní technické formy způsobu splnění povinností poplatníka. 2. Ministerstvo dopravy 8. D K § 44 S ohledem na značný rozsah změn, které do podnikání navrhovaná právní úprava přináší, a s tím související náklady, které budou muset podnikatelé vynaložit, považujeme za potřebné odložit (nastavit) účinnost tak, aby mohla být provedena potřebná osvěta pozitivně motivující k těmto změnám a aby podnikatelé měli dostatečný čas se na tyto změny připravit. Určitou dobu si zajisté vyžádá i tvorba příslušného sowftware obsluhující jednotlivé typy elektronických zařízení (mobily, tablety, notebooky, elektronické pokladny, taxametry apod.). V této souvislosti by bylo vhodné oslovit výrobce příslušného hardware a software za jak dlouho by byli schopni do stávajících výrobků provést úpravu či naprogramování nových programů pro podmínky provozu elektronické evidence tržeb. To se týká zejména v RIA zmiňovaných softwarových úprav složitých pokladních systémů velkých firem (není postaveno na jisto, že výrobci těchto složitých software dokáží v předpokládané legisvakanční lhůtě své softwarové produkty podle technických specifik systému elektronické evidence tržeb upravit). Předpokládáme, že tato technická specifika budou známa později než samotný zákon o evidenci tržeb, až bude hotový systém elektronické evidence tržeb. Vysvětleno. Bude zváženo. Potřeba dostatečného časového prostoru pro zabezpečení technického řešení bude respektována. Nástrojem pro případné dočasné vynětí určitého segmentu bude z důvodu potřeby rychlé reakce vyhláška. Konkrétní dopady a specifika různých typů podnikatelské činnosti byla v průběhu příprav konzultována se zástupci podnikatelské veřejnosti včetně Svazu průmyslu a dopravy. Lhůty pro úpravu nebo vývoj programů splňujících podmínky evidence tržeb jsou pravidelně diskutovány se zástupci odborné technické veřejnosti. Veškeré technické detaily budou zveřejněny s dostatečným předstihem, aby se mohly dotčené subjekty včas na zavedení systému elektronické evidence tržeb připravit. V této souvislosti je před plánovanou účinností např. počítáno i se spuštěním testovací verze systému. Např. u dopravců tzn. i u taxislužeb se nepředpokládá jejich zapojení v prvních dvou fázích, tudíž by legisvakanční lhůta měla být více než dostatečná. 3. Ministerstvo kultury 1. Z Obecně Požadujeme ze systému evidování tržeb výslovně vyjmout státní příspěvkové organizace. Předmět daně, tedy i evidovaná tržba, je podle ustanovení § 18a odst. 3 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, stanovován v případě příspěvkových organizací coby veřejně prospěšných poplatníků ex post, což je v rozporu s povinností evidence tržeb, která je navržena jako povinnost ex ante, kdy nejzazším okamžikem pro splnění povinnosti je uskutečnění platby. Konstrukce právních předpisů nevylučuje situace, kdy by mohlo docházet k tomu, že příjmy se z objektivních důvodů stanou předmětem daně a evidence tržeb až s velkým časovým odstupem od jejich přijetí. Zda se jedná o předmět daně z příjmů, je možné rozhodnout nejdříve v okamžiku sestavování účetní závěrky. Není proto možné spravedlivě požadovat po daňových subjektech, aby evidovaly tržby. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno. Do zákona bylo doplněno explicitně vynětí. 3. Ministerstvo kultury 2. Z Obecně Požadujeme ze systému evidování tržeb výslovně vyjmout i další veřejně prospěšné poplatníky podle § 17a zákona č. 586/1992 Sb., kteří nedosáhli v předchozím daňovém období příjmů převyšujících 1 mil. Kč. Důvodem pro jejich vyloučení je skutečnost, že velké množství spolků je zřízeno za účelem uskutečňování neprofesionálního umění. Součástí jejich činnosti jsou i drobné akce (výstavy, vystoupení, přehlídky, aj.) při kterých je zpravidla vybíráno vstupné nebo obdobné platby. Tyto akce, přestože jsou nepravidelného charakteru s nestálým místem konání, nesplní přísnou aplikaci nahodilého příjmu (činnost spolku je vyvíjena i za jejich organizováním). Spolky fungující na dobrovolnické a nekomerční bázi realizují svoje materiální potřeby zpravidla z příspěvků, dotací, darů, které kryjí pouze přímé a drobné materiální náklady. Spolky proto nebudou schopné splnit podmínku on-line připojení, trvalého upgrade SW a obnovy HW bez dotace plynoucí z veřejných rozpočtů. Navíc nelze akce spolků výlučně spojovat s trvalou provozovnou a pevně instalovanou pokladnou, notebookem nebo tabletem a tiskárnou, jak je uvedeno v důvodové zprávě. Některé kulturní akce se mohou odehrávat pod širým nebem v podmínkách neslučujících se s on-line systémy a tomu je přizpůsoben i výběr tržeb. Dopady z jejich vyloučení na daňové inkaso a státní rozpočet budou minimální, neboť v jejich činnosti zpravidla převyšují náklady nad výnosy a ani navržený kontrolní mechanismus utajených nákupů se nejeví jako účinný zejména v případě akcí realizovaných na bázi dobrovolné platby (vstupného). Tato připomínka je zásadní. Vyhověno částečně. Rozpor. Do zákona bylo doplněno explicitně vynětí drobné doplňkové činnosti veřejně prospěšných poplatníků. 3. Ministerstvo kultury 3. D Obecně Doporučujeme upřesnit v návrhu zákona postupy evidence tržeb z předplatného. Zákon o evidenci tržeb neupřesňuje postup pro evidenci tržeb z předplatného (výnosů budoucích účetních období). Takové výnosy, tržby jsou dnes v účetní evidenci zachyceny metodami časového rozlišení a v daňové evidenci/přiznání jsou přiřazovány k období, ve kterém je konzumována služba nebo dodán produkt současně s uplatněnými náklady na dosažení příjmu. V navržené úpravě pro evidenci tržeb budou naopak povinnými subjekty tyto příjmy jako tržby evidovány v období přijetí platby, tj. v období kdy nevstupují do základu pro výpočet daně. Je to dáno negativním vymezením evidované tržby v § 4 odst. 2 písm. b) „ Evidovanou tržbou je u poplatníka daně z příjmů právnických osob pouze platba, která je příjmem, pokud se nejedná o příjem, který není předmětem daně z příjmů…“, a kombinací sezóny přesahující jedno daňové období. Nevyhověno. Ustanovení § 4 odst. 3 provádí zásadu fakticity evidované tržby ve vztahu k poplatníkům, kteří jsou účetní jednotkou, a pro které je tedy za běžných okolností „příjmem“ jejich „výnos“ zanesený v účetnictví. Pro účely evidence tržeb je však vhodné, aby měřítkem pro vznik evidované tržby a souvisejících povinností byl nikoliv okamžik tohoto účetního zachycení majetkových toků, ale stejně jako u neúčtující jednotky (faktický) okamžik provedení majetkového toku. Z těchto důvodů je stanovena právní fikce, která pro účely předkládaného návrhu zákona stanoví, že u účtujícího poplatníka je „příjmem“ pro účely posouzení splnění materiálního znaku evidované tržby to plnění, které je fakticky přijato (tedy to, které je „příjmem“ u neúčtujícího poplatníka), nikoliv okamžik účetního zachycení, který je v souladu s účetními pravidly rozhodný pro vznik výnosu. Je však nutné podotknout, že uvedený princip spolu se zbytkem předkládaného návrhu zákona se uplatní pouze v situaci, že předplatné bude přijato některou z forem uvedených v § 4 odst. 1. Pakliže bude přijato bezhotovostním převodem, nebude režimu zákona podléhat. 3. Ministerstvo kultury 4. D K § 5 Doporučujeme posoudit z hlediska ústavnosti skutečnost, že výjimka z povinnosti evidovat tržby a možnost evidovat tržby ve zjednodušeném režimu má být stanovena vyhláškou, aniž by byly zákonem upraveny meze, v nichž má být vyhláška vydána, jak to předpokládá čl. 79 odst. 3 Ústavy. Z tohoto důvodu rovněž doporučujeme v ustanovení výslovně zakotvit výjimku pro prodejní automaty, se kterou MF podle přiložených tezí návrhu vyhlášky počítá. Vyhověno. Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Důležité je zmínit, že účelem zmocňovacího ustanovení není posílení výkonné moci na úkor moci zákonodárné, ale je vytvořen jako naléhavý a nouzový prostředek, kterým lze ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi, jež nebude možné díky unikátnosti nového systému evidence tržeb v plné míře předvídat. Nelze zejména předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Proto není záměrem, aby se evidence tržeb ze zásady uplatňovala na situace, ve kterých by její uplatňování mělo za následek faktickou likvidaci obchodních modelů (viz již předvídané výjimky). Forma vyhlášky je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, kdy výkonná moc může zareagovat téměř okamžitě a daný obchodní model zprostit evidenční povinnosti. Obecně se v tomto směru dá poukázat na jiné zákony, které obdobný prvek „rychlé reakce“ obsahují, jako například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (prostřednictvím vyhlášky vydané na základě zmocnění uvedeného v § 70 odst. 1 jsou definována infekční onemocnění rozhodná např. pro povinnost fyzické osoby podrobit se izolaci podle § 64 písm. a) jmenovaného zákona). Tržby, u kterých je zřejmé jejich trvalé vyloučení nyní, budou explicitně uvedeny v zákoně. Nevyhověno. Platbám provedeným prostřednictvím automatů bude poskytnuta výjimka prostřednictvím obsažení v připravovaném podzákonném předpisu. 3. Ministerstvo kultury 5. D K § 17 Povinnost „zákazníka“ převzít účtenku považujeme za nevhodnou, problémem je i vynutitelnost takové povinnosti. Podle našeho názoru není možné nesplnění povinnosti zahrnout pod obecně formulovanou skutkovou podstatu v § 27 odst. 1, protože nenaplňuje ani formální, ani materiální znaky tohoto přestupku Vyhověno. Ustanovení § 17 bylo z návrhu odstraněno. 3. Ministerstvo kultury 6. D K § 27 odst. 5, § 28 odst. 5 a § 37 Možnost sankce a předběžného opatření spočívající v uzavření provozovny nebo zákazu činnosti na stanovenou dobu považujeme za velmi tvrdý až likvidační nástroj, proto doporučujeme dále specifikovat podmínky jejich užití, např. na případy odvracení škody značného rozsahu ve spojení se soustavným porušováním povinnosti evidence tržeb. Vyhověno. 4. Ministerstvo obrany 1. D K návrhu zákona obecně Doporučujeme výjimku z povinnosti evidovat tržby a zasílat hlášení o těchto tržbách správci daně pro subjekty, kterým tržby za hotové tvoří pouze zlomek celkového čistého obratu. Tato připomínka je doporučující. Vyhověno částečně. Tento princip se uplatní pouze v návaznosti na postupný náběh evidence tržeb. 4. Ministerstvo obrany 2. Z K § 11 odst. 1 Upravit okamžik, kdy bude nutné zaslat datovou zprávu s údaji o evidované tržbě. Odůvodnění: Zasílat datovou zprávu nejpozději při uskutečnění evidované tržby není v některých případech dost dobře možné. Tato připomínka je zásadní. Nevyhověno. Připomínka neobsahuje popis případů, kdy není nejpozději při uskutečnění tržby možné údaje zaslat. Případy, kdy toto není možné z důvodu poruchy, jsou explicitně řešeny v § 14 a pokud nelze zasílat údaje z důvodů povahy podnikání, lze danou situaci (taktéž bude často takto řešena) řešit prostřednictvím vynětí z evidence tržeb či evidováním tržeb ve zvláštním režimu. 4. Ministerstvo obrany 3. D K § 4 odst. 1 písm. b) Text ustanovení formulovat jinak. Odůvodnění: Použitá formulace není příliš srozumitelná, což by mohlo vést k pochybením. Není konkrétně uvedeno, o jaký způsob platby se jedná. Doporučujeme tedy zvolit srozumitelnější formulaci. Tato připomínka je doporučující. Nevyhověno. Platby prováděné bankovním převodem, k němuž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce, jsou obsaženy v definici bodů 2 a 3 ustanovení § 3 odst. 1 písm. c) a d) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku. 4. Ministerstvo obrany 4. D K § 5 V souvislosti se zněním ustanovení § 5 doporučuji zapracovat do prováděcí vyhlášky následující text: „Z evidence tržeb jsou vyloučeny tržby za služby závodního stravování poskytované zaměstnancům ve vlastních stravovacích zařízeních, tržby za rekreační služby poskytované zaměstnancům ve vlastních rekreačních zařízeních a veškeré nároky zaměstnavatelů vůči zaměstnancům vyplývající z pracovně právního či obdobného právního vztahu“. Odůvodnění: Evidence zmíněných tržeb s sebou přináší administrativní a finanční náklady a navíc se jedná o tržby, které přímo nesouvisí s předmětem podnikání. Tato připomínka je doporučující. Vyhověno. 4. Ministerstvo obrany 5. D K § 27 a 28 odst. 3 písm. b) Považujeme za vhodnější zařadit delikt dle odst. 2 písm. c) do zvláštního bodu s nižší pokutovou sazbou. Odůvodnění: Z hlediska závažnosti přestupku není adekvátní ukládat stejnou výši pokuty za jednání umožňující zneužití údajů a za nevyvěšení informačního oznámení o povinnosti převzít účtenku. Tato připomínka je doporučující. Nevyhověno. Závažnost jednotlivých činů bude posuzována v rámci správního uvážení, které se řídí zejm. zásadou proporcionality. 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí 1. D K § 9 V odstavci 2 se umožňuje poplatníkovi daně z příjmů zaslat správci daně žádost o autentizační údaje datovou zprávou nejen prostřednictvím datové schránky, ale rovněž prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy na technickém nosiči datových zpráv. Při dalších komunikacích se správcem daně, včetně oznamovaní změn údajů uvedených poplatníkem v žádosti o autentizační údaje (např. § 9 a 11), se již způsob zasílání datových zpráv prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy nepřipouští. Doporučujeme tuto okolnost v důvodové zprávě blíže vysvětlit. Vyhověno jinak. Od alternativy podání žádosti prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy („CzechPointu“) bylo po změně věcného záměru upuštěno. V tomto smyslu dojde k úpravě zákonného textu i důvodové zprávy. 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí 2. D K § 22 Podmínky k vydání povolení pro užití zjednodušeného režimu evidence tržeb jsou v uvedeném ustanovení formulovány velmi obecně a neurčitě způsobem, který umožňuje správci daně volný výklad tohoto ustanovení. Z tohoto důvodu doporučujeme vymezení podmínek zpřesnit, popřípadě zmocnit gestora zákonné úpravy k vydání podrobného prováděcího předpisu. Kromě širokého prostoru správce daně k výkladu tohoto ustanovení je pak rovněž problematické stanovení povinnosti poplatníka daně podat návrh na zrušení povolení, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vydání (§ 24 odst. 2). Vyhověno. Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Nevyhověno. Správce daně bude při rozhodování o zjednodušeném režimu vázán rozsahem stanoveným zákonem. Možnost vynětí z povinnosti evidovat tržby rozhodnutím správce daně byla vypuštěna, potenciální vynětí budou řešena vyhláškou v mezích zákonného zmocnění. 5. Ministerstvo práce a sociálních věcí 3. D K § 5 a 16 a § 21 až 25 Výjimky z povinnosti hlásit evidenci tržeb by bylo vhodnější jednoznačně stanovit např. výší ročních čistých příjmů (např. do 300 000 Kč). V případě poplatníků s nižšími příjmy je možné očekávat, že někteří z těchto poplatníků nevlastní nezbytná technická zařízení k navrhovanému způsobu evidence tržeb nebo taková zařízení neumí obsluhovat. Lze očekávat, že u těchto poplatníků administrativu vykonávají externí subjekty, což v případě nutnosti využívat tyto služby častěji bude poplatníkům navyšovat náklady, čímž mohou být znevýhodňováni i na trhu práce. Z tohoto důvodu by také bylo vhodnější pětidenní lhůtu stanovenou v § 16 pro evidenční povinnost ve zjednodušeném řízení prodloužit na minimálně měsíční lhůtu. Nevyhověno. Návrh zákona směřuje mj. k postihnutí skrytých resp. nevykazovaných tržeb, jejichž krácení je podle dostupných studií považováno samotnými podnikateli za velmi závažný problém. Proto stanovit hranici dle stávající úrovně vykazované tržby považujeme za nefunkční a kontraproduktivní. Stejně tak by prodloužení doby odesílání ve zjednodušeném režimu poskytovalo větší prostor pro manipulaci s daty o transakcích. Jakékoliv výjimky poskytují prostor pro obcházení povinnosti uložené zákonem např. dělením tržeb atp. S ohledem na zvolené chorvatské řešení evidence tržeb se v případě poplatníků s malým rozsahem tržeb předpokládá, že zvolí takové technické řešení, které bude nákladově odpovídat rozsahu přijímání tržeb. V Chorvatsku bylo na trhu pro nejmenší poplatníky k dispozici jednoduché softwarové řešení zdarma. Pro poplatníky fyzické osoby je uvažována sleva na dani, která bude způsobilá pokrýt vstupní náklady na pořízení technického zařízení pro nejmenší živnostníky. 6. Ministerstvo pro místní rozvoj 1. D K části druhé K § 17 Doporučujeme § 17 vypustit. Vyhověno. 6. Ministerstvo pro místní rozvoj 2. D K části třetí (§ 20) Doporučujeme část třetí (§ 20) vypustit. V návaznosti na navrhované změny doporučujeme upravit ustanovení o přestupcích a správních deliktech právnických a podnikajících fyzických osob, tedy v § 27 odst. 2 vypustit písmeno c) a na konci písmene b) doplnit slovo „nebo“, v § 27 odst. 3 písm. b) vypustit slova „c) nebo“, v § 28 odst. 2 vypustit písmeno c) a na konci písmene b) doplnit slovo „nebo“, v § 28 odst. 3 písm. b) vypustit slova „c) nebo“, jakož i označení následujících částí a paragrafů. Odůvodnění: Nepovažujeme za vhodné ukládat kupujícímu zákonnou povinnost převzít účtenku. Vzhledem k tomu, že v § 11 odst. 1 písm. b) je navrhováno stanovit poplatníkovi povinnost vydat účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne (a za nedodržení této povinnosti je navrhováno uložit poplatníkovi sankci), není již podle našeho názoru potřebné zatěžovat kupujícího další povinností. Povinnost kupujícího převzít účtenku považujeme za neopodstatněnou a zasahující do občanské svobody kupujícího. Vyhověno částečně. Od povinnosti převzít účtenku bude upuštěno. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 1. Z Obecně k návrhu zákona: Je zřejmé, že navrhovaná právní úprava bude mít negativní finanční dopad na povinné subjekty (přes snahu předkladatele tyto náklady minimalizovat) a vyvolá určitou administrativní zátěž dotčených subjektů. Z těchto důvodů a v souladu Koaliční smlouvou mezi ČSSD, hnutím ANO 2011 a KDU- ČSL, bodu 2. Racionální státní rozpočet a efektivní výběr daní, části 2.5. Zlepšení výběru daní, třetího odstavce požadujeme, aby povinné subjekty měly možnost uplatnit v ustanovení § 35 zákona o daních z příjmů slevu na dani, která se bude odvíjet od jednorázových nákladů na HW a SW vybavení nutného k implementaci zákona. Z výše uvedených důvodů proto požadujeme, aby součástí zákona o evidenci tržeb byla i novela zákona o daních z příjmů. Současně je nezbytné doplnit finanční dopady na povinné subjekty. Vyhověno. Nevyhověno. Rozpor Podrobnější finanční dopady byly doplněny do nové kapitoly 4.4.2 RIA. Konkrétní dopady na subjekty se mohou a budou lišit např. dle jejich současné vybavenosti a volby řešení, kterou konkrétní podnikatel zvolí. Nelze je proto paušalizovat. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 2. Z K § 16 a k části čtvrté: Upozorňujeme na skutečnost, že zavedení zjednodušeného režimu plnění evidenční povinnosti znamená zavedení výjimek z deklarovaného rovného postavení daňových subjektů v případě plnění daňových povinností. Lze nabýt dojmu, že je systémem off-line (např. dle Maďarského modelu), kdy jsou data odesílána finanční správě s časovým zpožděním. Není zřejmé, jakým způsobem budou uvedená data poplatníky uchovávána a jakým způsobem bude zajištěna jejich nezměnitelnost a autenticita. Nevyhověno. Rozpor. Zjednodušený režim je dle současného věcného záměru koncipován v ustanovení § 16 písm. a) tak, aby umožňoval off-line zaslání údajů o tržbě v dodatečné lhůtě 5 dnů od uskutečnění tržby – přitom se počítá s výhradně elektronickou cestou, bez možnosti předání údajů v písemné formě. Připuštění tohoto režimu u poplatníka je však zásadně podmíněno naplněním dvou kritérií: 1.) uvedením předmětné tržby ve vyhlášce Ministerstva financí vydané na základě zmocnění obsaženého v § 5 odst. 1 návrhu zákona (toto zmocnění bude na základě jiných připomínek omezeno pouze na případy objektivní nemožnosti nebo nekompatibility s podnikáním) a 2.) zásadně vydáním povolení správce daně na základě postupu uvedeného v § 21 a násl. návrhu zákona. Podmínkou pro vydání povolení je podle § 22, že „u poplatníka nelze s ohledem na druh nebo podmínky jím vykonávané činnosti spravedlivě požadovat, aby vedl evidenci běžným způsobem“. Možnost zjednodušeného režimu tak směřuje právě k naplnění rovného postavení daňových subjektů v případech, kdy by trvání na plnění všech obecných povinností předpokládaných návrhem zákona zakládalo nerovné postavení z hlediska objektivní možnosti jejich plnění v souladu se zákonem (zásada distributivní spravedlnosti). 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 3. Z K § 37: Jelikož informace o uzavření provozovny může mít význam i z hlediska dodržování povinností stanovených jinými právními předpisy, navrhujeme zákonem stanovit povinnost finančních úřadů o uložení předběžného opatření informovat příslušné orgány, které udělily dotčeným osobám podnikatelské oprávnění k výkonu činnosti, která byla pozastavena, příp. která je vykonávána v provozovně, která byla uzavřena. Vyhověno jinak. Sankce uzavření provozovny a zákazu činnosti byla vypuštěna. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 4. Z K důvodové zprávě, str. 22, bod 7.1.1 náklady: V důvodové zprávě postrádáme řádné vyčíslení jak nákladů státu, tak nákladů na straně podnikatelských subjektů. Částky zde uvedené jsou stanoveny velmi odhadem, přičemž předkladatel by měl mít primárně vyčísleny předpokládané výdaje ze státního rozpočtu (podle data plánovaného nabytí účinnosti zákona by se jednalo o výdaj ze státního rozpočtu již v tomto roce). Není zde uvedeno, jakým způsobem bude zajištěno financování těchto zvýšených nákladů (zda z kapitoly MF, příp. jiných zdrojů). Nevyhověno. Rozpor. Analýza dopadů je součástí RIA. Konkrétní dopady na subjekty se mohou a budou lišit např. dle jejich současné vybavenosti a volby řešení, kterou konkrétní podnikatel zvolí. Nelze je proto paušalizovat, podrobněji viz RIA. Nicméně tam, kde je to možné a jsou již k dispozici novější data, bude doplněno (týká se to zejména nákladů na straně státu). 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 5. Z Str. 40, bod 2.2.3.3: Doporučujeme do důvodové zprávy doplnit bližší popis způsobu evidence tržeb ve zjednodušeném režimu, neboť ze stávajícího popisu není zřejmé, jakým způsobem bude evidence nastavena, tj. kdy by měly být účtenky vystavovány, zda budou někde ukládány, jak bude zajištěna jejich autenticita apod. Nevyhověno. Rozpor. Způsob evidence ve zjednodušeném režimu je, kromě výjimek uvedených v § 16 návrhu zákona a popsaných ve zvláštní části důvodové zprávy, obdobný jako v případě běžného režimu. Na to odkazuje i formulace obsažená ve zvláštní části důvodové zprávy k tomuto ustanovení: „Upravuje se, že obecně se ve zjednodušeném režimu evidence postupuje obdobně jako v případě běžného režimu evidence, kromě výjimek v podobě podmínek vedení evidence zmírňujících vybrané aspekty standardních zákonem stanovených povinností.“ Bližší popis způsobu evidence ve zjednodušeném režimu je tak vedle výslovných zvláštností shodný s popisem běžného režimu evidence. Důvodová zpráva bude upřesněna. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 6. D K § 5 odst. 2: Podle § 5 odst. 2 je možné evidovat tržby ve zjednodušeném režimu pouze na základě povolení, pokud Ministerstvo financí nestanoví vyhláškou jinak. Předmětné povolení je vydáváno správcem daně podle daňového řádu a má charakter rozhodnutí (zakládá právo dle § 101 odst. 1 daňového řádu). Podmínky, kdy není třeba povolení, pak má stanovit vyhláška, aniž je alespoň rámcově upraveno, v jakých případech povolení není třeba. Domníváme se, že se na úpravu podmínek procesu pro vydání rozhodnutí vztahuje výhrada zákona podle čl. 2 Ústavy (státní moc lze vykonávat pouze na základě zákona a v jeho mezích) ve vztahu k čl. 79 Ústavy, podle kterého může být prováděcí právní předpis (vyhláška) vydán pouze na základě zákona a v jeho mezích. Nelze tedy vyhláškou zákon ani doplňovat ani měnit. Navrhovaná právní úprava však zákon podle našeho názoru neprovádí, ale doplňuje. Doporučujeme proto doplnit alespoň rámcově, kdy není třeba žádat o povolení účtovat ve zjednodušeném režimu. Vyhověno. Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Důležité je zmínit, že účelem zmocňovacího ustanovení není posílení výkonné moci na úkor moci zákonodárné, ale je vytvořen naléhavý a nouzový prostředek, kterým lze ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi. Nelze zejména předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Proto není záměrem, aby se evidence tržeb ze zásady uplatňovala na situace, ve kterých by její uplatňování mělo za následek faktickou likvidací obchodních modelů (viz již předvídané výjimky). Forma vyhlášky je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, kdy výkonná moc může zareagovat téměř okamžitě a daný obchodní model zprostit evidenční povinnosti. Obecně se v tomto směru dá poukázat na jiné zákony, které obdobný prvek „rychlé reakce“ obsahují, jako například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (prostřednictvím vyhlášky vydané na základě zmocnění uvedeného v § 70 odst. 1 jsou definována infekční onemocnění rozhodná např. pro povinnost fyzické osoby podrobit se izolaci podle § 64 písm. a) jmenovaného zákona). Tržby, u kterých je zřejmé jejich trvalé vyloučení nyní, budou explicitně zmíněny v zákoně. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 7. D K § 6 odst. 1 a 2 a § 7: Z hlediska co nejnižšího zatížení daňových subjektů doporučujeme, aby bylo možno získat příslušné autentizační údaje rovněž u správce daně a požádat o ně stejným způsobem, jako lze podat přihlášku k registraci k dani z příjmů. Dále doporučujeme, aby žádost o tyto údaje mohl podat poplatník přímo v rámci přihlášky k této dani, přičemž žádost na jiném formuláři by podával výhradně tehdy, pokud by hodlal žádat o tyto údaje až následovně. V uvedeném smyslu navrhujeme upravit i § 7, neboť dle našeho názoru by drobný podnikatel neměl být nucen si zřídit datovou schránku nebo se dostavit na Czech POINT, ale měl by mít možnost převzít údaje přímo od správce daně, případně od provozovatele poštovních služeb, pokud o zaslání těchto údajů jeho prostřednictvím požádá. Vyhověno jinak. V souladu se změnou věcného záměru byla povinnost podávat žádost o autentizační údaje formou datové schránky vypuštěna. V budoucnu se uvažuje o jednotném podávání žádosti prostřednictvím portálu správce daně, přičemž prvotní přihlašovací údaje získá poplatník buď na pracovišti finančního úřadu nebo prostřednictvím datové schránky (volba je na jeho uvážení). Od alternativy podání žádosti prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy („CzechPointu“) bylo po změně věcného záměru upuštěno. V tomto smyslu dojde k úpravě zákonného textu důvodové zprávy. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 8. D K § 6 odst. 2 písm. b): Předmětné ustanovení ukládá správci daně určit formu datového nosiče, jehož prostřednictvím je možné podat žádost o autentizační údaje. Není však zcela zřejmé, jakým způsobem zveřejní správce daně formu technického nosiče dat. Podle důvodové zprávy se má jednat o zveřejnění prostřednictvím internetu. Pro usnadnění orientace adresáta právní normy doporučujeme předmětné ustanovení doplnit např. tak, že se na konec písmene b) doplní slova „způsobem umožňující dálkový přístup“. Tato připomínka se obdobně vztahuje k § 9 odst. 2. Vyhověno jinak. Ustanovení bylo přeformulováno. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 9. D K § 12: V tomto ustanovení by měly být podle nadpisu i důvodové zprávy uvedeny údaje, které mají být poplatníkem zasílány správci daně. Podle odstavce 1 se jedná o údaje o tržbě, které jsou nezbytné pro evidenci tržeb a další související údaje. Podle důvodové zprávy se za „další související údaje“ považují údaje stanovené vyhláškou. Zmocnění má být podle důvodové zprávy upraveno v odstavci 3, a to tak, že Ministerstvo financí stanoví vyhláškou další údaje o tržbě. Ze systematického hlediska jsou: 1) v odstavci 1 upraveny údaje nezbytné pro evidenci tržeb a další související údaje, 2) v odstavci 2 údaje, které se zasílají vždy, a 3) v odstavci 3 další zasílané údaje o tržbě stanovené vyhláškou. Upozorňujeme, že na základě gramatického a systematického výkladu nelze dovodit jednoznačný vztah odstavce 1 ke zmocnění uvedenému v odstavci 3. Podle našeho názoru je nutné navrhovanou právní úpravu vyložit tak, že vyhláška stanoví další údaje nezávisle na odstavci 1. Nesplnění této povinnosti přitom může být sankcionováno pokutou do výše 500 000 Kč, uzavřením provozovny nebo zákazem činnosti. V odstavci 2 jsou uvedeny údaje, které poplatníci zasílají správci daně vždy. Z gramatického výkladu plyne, že existují údaje, které se zasílají jen někdy. Není však jasné, které to jsou a kdy je není třeba zasílat. Přitom mnohé z údajů podle odstavce 2 jsou zároveň údaji podle odstavce 1. Podle navrhované právní úpravy je tedy část zasílaných údajů stanovena zákonem a část vyhláškou. Podle čl. 79 Ústavy České republiky lze vydat vyhlášku jako prováděcí právní předpis pouze k provedení zákona a v jeho mezích. V situaci, kdy je část údajů uvedena v zákoně a část má být uvedena ve vyhlášce se podle našeho názoru nejedná o provedení zákona, ale spíše o jeho doplnění. Navrhovaná právní úprava je tak podle našeho názoru v rozporu s čl. 79 Ústavy, navíc pro adresáta právní normy nepřehledná. Na základě výše uvedeného doporučujeme výčet zasílaných údajů upravit komplexně tak, aby se jednotlivá ustanovení nepřekrývala a v jednom paragrafu. Vyhověno jinak. Údaje budou stanovovány výlučně zákonem. Vyhověno. Ačkoliv slovo „vždy“ má zdůraznit skutečnost, že bez ohledu na možnost prázdné množině údajů uvedené ve vyhlášce je vždy nutné zaslat údaje uvedené v zákoně, není k dosažení věcného záměru nezbytné a bude z ustanovení vypuštěno. Vyhověno jinak. Údaje budou stanovovány výlučně zákonem. Vyhověno. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 10. D K § 13: Připomínka uplatněná k § 12 platí pro toto ustanovení obdobně. Výčet uváděných údajů na účtence je třeba upravit komplexně v zákoně, a to tak, aby se nepřekrývala. Prováděcím právním předpisem nelze stanovit další povinnosti, tzn. „další údaje povinně uváděné na účtence“. Vyhověno. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 11. D K § 14: Doporučujeme prodloužit lhůtu pro zaslání údajů o evidované tržbě na 72 hodin od uskutečnění tržby z důvodu možnosti déletrvající nefunkčnosti systému. Nevyhověno. V případě déletrvající nefunkčnosti systému způsobující nedostatek součinnosti správce daně k plnění povinností podle návrhu zákona poplatníkem bude dán na straně poplatníka liberační důvod podle § 30 odst. 1, který bude prakticky snadno prokazatelný (zejména s ohledem na skutečnost, že nefunkčnost se vždy projevuje vůči většímu množství poplatníků, bude stačit takovou skutečnost tvrdit). Zasláním údajů po uvedené lhůtě se tak nedopustí správního deliktu a nebude tedy za takové jednání sankcionován. Údaje následně poplatník zašle po zprovoznění systému. Jestliže bude technický výpadek na straně poplatníka, lze zvažovat též uplatnění liberace, a to dle odpovědnosti tohoto poplatníka (viz § 30 odst. 1). 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 12. D K § 14 a § 15: Doporučujeme přehodit pořadí těchto dvou ustanovení s ohledem na jejich obsah a provázanost. Nevyhověno. § 14 stanoví základní pravidlo, § 15 pak doplňkové definice nutné k jeho uplatnění. Z těchto důvodů bylo preferováno stávající pořadí. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 13. D K § 17: Zákonem není zaváděna pouze povinnost poplatníka vydávat účtenku, ale zároveň je zde zaváděna povinnost zákazníků tuto účtenku převzít. Uvedenou povinnost doporučujeme ze zákona vypustit jakožto kontroverzní. Jelikož je deklarováno, že uvedená povinnost by neměla být nikterak sankcionovatelná, potom její uvedení v zákoně postrádá svůj smysl. Mělo by i nadále zůstat na zvážení každého zákazníka, zda ve svém vlastním zájmu účtenku nebo jiný daňový doklad přijme (zejména z důvodu pozdější reklamace). Vyhověno. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 14. D K § 19: Toto ustanovení upravuje provádění kontroly pomocí kontrolního nákupu. Podle odstavce 1 může orgán příslušný k prověřování plnění povinností podle tohoto zákona provádět kontrolní nákup. V odstavci 2 je pak uvedeno, že kontrolující orgán může od smlouvy, která byla založena úkony kontrolního nákupu, odstoupit. Podle odstavce 3 musí poplatník vydat na základě odstoupení od smlouvy bezdůvodné obohacení v určené lhůtě. Nevydá-li ho, stává se pohledávka z bezdůvodného obohacení nedoplatkem na příslušenství daně. Upozorňujeme, že institut kontrolního nákupu upravuje zákon č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinové inspekci, a zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole. V obou předpisech se jedná o nákup zboží. Má-li jít podle tohoto návrhu o kontrolu i jiných subjektů než těch, kteří prodávají zboží, neměl by být podle našeho názoru označen jako kontrolní nákup, jelikož se domníváme, že by neměl mít jeden termín v různých zákonech různý obsah. Podle důvodové zprávy má jít o postup při vyhledávácí činnosti podle daňového řádu v rámci místního šetření podle § 80 až 84 daňového řádu (zákon č. 280/2009 Sb.) s tím, že tento návrh nemá ambici upravit nový institut, ale pouze upravit některé aspekty kontrolního nákupu. Podle § 3 se na řízení a postupy podle tohoto zákona použije daňový řád. Daňový řád institut kontrolního nákupu neupravuje, ani s ním nepočítá. Doporučujeme proto do návrhu doplnit odkaz na konkrétní ustanovení daňového řádu, podle kterých se při kontrolním nákupu postupuje. Podle odstavce 2 může kontrolní orgán od smlouvy, která byla založena úkony kontrolního nákupu, odstoupit. Cílem kontrolního nákupu je kontrola určitého subjektu, zda plní povinnosti stanovené tímto návrhem, nikoliv uzavření smlouvy. Upozorňujeme, že podle § 1724 občanského zákoníku smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Podle § 551 a násl. nejde o právní jednání tehdy, chybí-li vůle jednající osoby. Smlouva tak mezi kontrolujícím správním orgánem a kontrolovaným subjektem pravděpodobně nevznikne. V neposlední řadě se domníváme, že právní postavení kontrolujícího správního orgánu a kontrolovaného subjektu při provádění kontroly nemůže být z povahy věci stejné. Kontrolní orgán kontrolním nákupem realizuje státní moc a jedná z pozice vrchnostenské, zatímco v případě uzavírání smluv jde o jednání, kde mají účastníci právního vztahu postavení rovné. Jednání z pozice nadřazené je zde vyloučeno. Podle našeho názoru zde tedy dochází k nešťastnému smíšení institutů veřejného a soukromého práva. Domníváme se, že průběh kontroly prostřednictvím kontrolního nákupu by měl být upraven pouze normami veřejného práva. Vhodnou inspiraci je možné podle našeho názoru najít v § 3 zákona č. 146/2002 Sb., o státní zemědělské a potravinářské inspekci. Na závěr podotýkáme, že ev. smlouva nevzniká úkony kontrolního nákupu, nýbrž kontrolního orgánu. Kontrolní nákup je předmětem smlouvy. Podle odstavce 3 pak musí kontrolovaný subjekt vrátit plnění poskytnuté kontrolním orgánem, neučiní-li tak, stává se tato částka nedoplatkem na příslušenství daně. V tomto případě stát nutí kontrolovaný subjekt, aby nesl náklady na svou kontrolu, a tím pádem i náklady na výkon státní moci, a to i v případě, že plní všechny povinnosti stanovené právními předpisy. Domníváme se, že by alespoň kontrolovaný subjekt, u něhož nebylo shledáno porušení povinností stanovených tímto návrhem, neměl nést náklady na kontrolní nákup. Doporučujeme proto ustanovení o kontrolním nákupu upravit ve smyslu výše uvedených připomínek. Nevyhověno. Pojem „kontrolní nákup“ je i s ohledem na citaci názvu zákonů v rámci uplatněné připomínky ustáleným spojením používaným pro označení veřejnoprávní pravomoci správního orgánu. Dále s ohledem na znění zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, je nutné konstatovat, že věcí jakožto odvozeným předmětem úplatného převodu vlastnického práva (tj. „kupní smlouvy“ - „nákupu“) může být jak věc hmotná, tedy zboží, tak věc nehmotná, tedy právo, jehož povaha takové jednání připouští, např. právo na poskytnutí služby. I v tomto ohledu je tedy zachování pojmu služba konzistentní ve vztahu k současné úpravě (jen okrajově je nutné zmínit, že jiným případem by byl např. pojem „koupě zboží v obchodě“, neboť obchodem se již z povahy věci rozumí provozovna nabízející úplatný převod vlastnického práva ke zboží jako věci hmotné). Vyhověno. Konkrétnější popis norem v rámci ustanovení § 80 až 84 daňového řádu vztahující se na úpravu místního šetření, jež budou z povahy věci aplikovány na kontrolní nákup, bude doplněn do zvláštní části důvodové zprávy. Nevyhověno. Veřejnoprávní účel provádění kontrolního nákupu sám o sobě nevylučuje existenci vůle při provádění jednání zasahujícího do soukromoprávní sféry, pouze předznamenává, že k takovému výkonu musí být orgánu svěřeno normou veřejného práva dostatečné zmocnění zakládající mu pravomoc k takovému postupu. Vůle však skutečně nebude na straně správce daně dána v případě uzavření smlouvy ohledně plnění, které je vratné za splnění podmínky, že nedojde k porušení povinností, jejichž plnění je předmětem kontrolního nákupu, neboť vůlí správce daně v takovém případě od počátku není uzavřít soukromoprávní smlouvu. V takovém případě nebude nutné aplikovat ustanovení o odstoupení od smlouvy. Vyhověno jinak. Odstavec 3 bude vypuštěn. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 15. D K § 22: Doporučujeme alespoň rámcově vymezit podmínky pro vydání povolení pro užití zjednodušeného režimu, jinak je jeho vydání ponecháno zcela na volném uvážení správního orgánu. Použitá formulace je velmi obecná a tedy i vágní (k tomu viz připomínky k § 24 a 25). Vyhověno jinak. Správní orgán bude vázán stejnými podmínkami, jako jsou určené pro vynětí v případě vydávání vyhlášek. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 16. D K § 24: Podle tohoto ustanovení je poplatník povinen podat návrh na zrušení povolení evidovat služby ve zjednodušeném režimu v případě, že nejsou splněny podmínky pro jeho vydání. Jedinou podmínkou pro vydání povolení je podle § 22 tohoto návrhu skutečnost, že u poplatníka „s ohledem na druh nebo podmínky výkonu jím uskutečňované činnosti nelze spravedlivě požadovat, aby evidoval tržby běžným způsobem“. Navržená formulace podmínky pro vydání povolení je natolik vágní, že je fakticky plně na správním uvážení správce daně, zda žadateli povolení vydá či nikoliv. Domníváme se proto, že nelze po poplatníkovi spravedlivě požadovat, aby přezkoumával a vyhodnocoval, zda ještě platí úvahy, kterými se správce daně v řízení o vydání povolení řídil. Splnit povinnost stanovenou v tomto ustanovení by poplatník mohl jen v případě, že budou podmínky pro vydání povolení stanoveny přímo zákonem (viz naše připomínka k § 22). Doporučujeme proto návrh v tomto směru upravit a doplnit. Vyhověno jinak. Podmínky pro vydání povolení byly upraveny (tj. nevyskytuje se již textace „nelze spravedlivě požadovat“). 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 17. D K § 25: Zde je stanoveno, že správce daně zruší povolení účtovat ve zjednodušeném režimu, pokud nejsou splněny podmínky pro jeho vydání. Podmínkou pro vydání tohoto povolení je podle § 22 tohoto návrhu pouze skutečnost, že u poplatníka „s ohledem na druh nebo podmínky výkonu jím uskutečňované činnosti nelze spravedlivě požadovat, aby evidoval běžným způsobem“. Správce daně tedy provede ničím neomezené správní uvážení. Fakticky tak může povolení vydat i zrušit kdy chce. Domníváme se, že takto bezbřehá možnost správního orgánu založit nebo zrušit právo či povinnost je nejen v rozporu s principy dobré správy, ale také překračuje meze stanovené v čl. 2 Ústavy pro výkon státní moci. Jak jsme již uvedli u připomínky k § 22, doporučujeme upravit podmínky pro vydání povolení v § 22 konkrétněji. Vyhověno jinak. Správní orgán bude vázán stejnými podmínkami, jako jsou určené pro vynětí v případě vydávání vyhlášek. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 18. D K § 29: Ustanovení o tom, že lze zákaz činnosti uložit nejdéle na dva roky, je již uvedeno v § 27 odst. 5 písm. b) a § 28 odst. 5 písm. b). Doporučujeme tento § jako nadbytečný zrušit. Vyhověno. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 19. D K § 31 odst. 2: Doporučujeme na konci textu tohoto odstavce doplnit slova „jako první“. Tak bude jednoznačně stanoveno, který orgán bude k projednání správního deliktu příslušný. Vyhověno jinak. Správní delikt bude projednávat ten orgán, který jako první zahájil řízení. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 20. D K § 32: S ohledem na pravidla správního trestání dáváme ke zvážení, zda v zákoně ponechat výčet skutečností, k nimž se přihlíží při určení výměry pokuty. Vyhověno. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 21. D K § 43: Upozorňujeme, že uvedené ustanovení není dle našeho názoru dostatečnou zárukou toho, že budou dotčené subjekty povinny plnit povinnosti stanovené tímto zákonem až tehdy, co bude zajišten bezporuchový provoz IT systému. Doporučujeme do ustanovení doplnit minimální dobu pro vyjmutí z povinnosti evidence tržeb a nastavit zproštění odpovědnosti osob za nesplnění povinnosti v případě, že nebude IT systém řádně připraven a fungovat. Nevyhověno. Pokud nebude fungovat IT systém finanční správy, nelze vymáhat povinnosti poplatníků, které se k němu váží, tj. nelze ani ukládat sankce (formálně se bude jednat o liberační důvod). 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 22. D K § 44: Dobu nabytí účinnosti zákona považujeme za nedostatečnou s ohledem na předpokládanou délku legislativního procesu, potřebu zajistit řádným způsobem výběr dodavatele IT systému pro evidenci tržeb, jakož i řádnou přípravu dotčených subjektů. Domníváme se, že účinnost dnem 1. listopadu 2015 by se měla týkat ustanovení § 6 až 10 a ustanovení § 21 až 26, nikoliv až § 39, jak je uvedeno v návrhu. Tuto připomínku považujeme za doporučující. Vysvětleno. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Stejně tak předpokládá Ministerstvo financí vybudování testovacího prostředí pro výrobce HW, SW i podnikatelské subjekty dostupného několik měsíců před plánovanou účinností zákona. Není důvodu, aby tyto skutečnosti byly vázány na platnost/účinnost zákona. Povinným subjektům bude poskytnut dostatečný prostor. Vyhověno. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 23. D K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) Str. 7 část „povinné subjekty“: Jako příznivý dopad zavedení evidence tržeb je uváděno snížení daňového zatížení subjektů. Jelikož se uvedené konstatování jeví s ohledem na zvyšující se mandatorní výdaje státu jako nereálné, doporučujeme uvést, jaké snížení daňové zátěže je v této souvislosti zvažováno. Příznivý dopad by měla evidence tržeb mít i v oblasti snížení rozsahu statistického zjišťování státu v oblasti daňových povinností. Doporučujeme doplnit, která statistická zjišťování by měla být v souvislosti se zavedením evidence tržeb zrušena. Bere se na vědomí. Ministerstvo financí není schopné aktuálně zjistit, která ze statistických zjišťování by mohla být zrušena. Zavedení evidence se může projevit rovněž „pouhým“ zjednodušením statistických zjišťování, které mohou být rovněž pro povinné subjekty pozitivní. Tato oblast bude aktivně vyhodnocována Ministerstvem financí a lze očekávat, že i jinými institucemi v rámci žádoucího snižování administrativní zátěže podnikatelského prostředí. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 24. D K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) Str. 8 a str. 28 - přínosy dodavatelům: Za diskutabilní považujeme vyzdvihování přínosu předloženého materiálu spočívajícího ve zvýšení zisku úzce specializované skupiny subjektů podnikajících v oblasti IT technologií a telekomunikací. S předloženého materiálu není zřejmé, do jaké míry se předkládaná úprava skutečně projeví do oblasti zaměstnanosti (jak velký nárůst počtu nových pracovních sil lze v dané oblasti očekávat). Doporučujeme v tomto směru doplnit. Vysvětleno. Ministerstvo financí nemá k dispozici relevantní data, na jejichž základě by bylo možné stanovit míru nárůstu zaměstnanosti v oblasti IT technologií a telekomunikací. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 25. D K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) Str. 10 - rizika přijetí navrhované právní úpravy: V případě přijetí navrhovaného zákona spatřujeme reálné nebezpečí ve zmaření investic státu i podnikatelských subjektů, k němuž by došlo následným zrušením zákona, bez ohledu na to, zda z důvodu změny politické situace nebo z důvodu nedostatečné technické připravenosti na straně MF. Jsme toho názoru, že plnění povinností uložených zákonem by mělo být vymáháno až poté, co bude zajištěn bezporuchový chod příslušného IT systému. Zároveň je nezbytné, aby byla zajištěna dostatečně dlouhá doba od vstoupení zákona v platnost pro přizpůsobení podnikatelského prostředí tomuto zákonu. Doporučujeme upravit. Bere se na vědomí. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Není důvodu, proč by zajištění seznámení podnikatelů s novou právní úpravou a zajištění dostatečného prostoru pro přípravu a implementaci evidence tržeb mělo být vázáno na dobu mezi platností a účinností zákona. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná a podnikatelská veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Stejně tak předpokládá Ministerstvo financí vybudování testovacího prostředí pro výrobce HW, SW a podnikatele po dobu několika měsíců před účinností zákona. Není důvodu, aby tyto skutečnosti byly vázány na platnost/účinnost zákona. Povinným subjektům bude poskytnut dostatečný prostor. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 26. D K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) Str. 23, bod 2.C.1.1.: K tvrzenému riziku obcházení povinnosti evidovat tržby formálním zvolením jiného druhu živnosti sdělujeme, že finanční správa má k dispozici údaje, která živnostenká oprávnění podnikatel získá. Tyto informace sděluje finančním úřadům přímo živnostenský úřad podle § 48 živnostenského zákona a dále pak příslušnou informaci získává finanční správa z registru ekonomických subjektů vedeného Českým statistickým úřadem. Výkon činnosti, která je živností, bez příslušného oprávnění je sankcionováno jednak podle živnostenského zákona a případně i podle trestního zákoníku, jedná-li se o trestný čin neoprávněného podnikání. Doporučujeme upravit. Bere se na vědomí. Možnost postihnout jako podnikání bez živnostenského oprávnění se jeví jako nedostatečně efektivní. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 27. D K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) Str. 27 - náklady veřejnosti: Navrhujeme doplnit, v jakém časovém horizontu a za jakých podmínek se předpokládá snížení sazby DPH. Vyhověno. Informace o snížení sazby DPH doplněny do nové kapitoly RIA 4.4.2. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 28. D K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) Str. 37: Navrhujeme, aby finanční správa v rámci jednání s dodavateli IT systému (zajištění datového úložiště, help desku apod.) jako jednu ze zadávacích podmínek pro výběr dodavatele uvedla mj. bezplatné softwarové řešení pro střední a drobné podnikatele využitelné na jejich dosavadních zařízeních, jako je „chytrý“ telefon nebo tablet. Bere se na vědomí. Výslovný požadavek na bezplatné softwarové řešení pro střední a drobné podnikatele využitelné na jejich dosavadních zařízeních, jako je „chytrý“ telefon nebo tablet, se jeví jako nadbytečný. Dle zkušeností z chorvatského modelu bude na novou právní úpravu s otevřeným technickým řešení reagovat trh a není vhodné zásahem státu tržní příležitosti deformovat. V Chorvatsku je softwarové řešení pro nejmenší podnikatele zdarma k dispozici na základě iniciativy soukromoprávního subjektu. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 29. D K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) Str. 46, bod 4.2.1 a str. 47, bod 4.2.3: Jako příklad subjektů, které by neměly být podrobeny povinnosti evidovat tržby, jsou uvedeny neziskové organizace. Není zřejmé, na základě jakých skutečností by tyto subjekty měly být generelně zproštěny této povinnosti. Tyto subjekty jsou povinny odvádět daň z příjmů z činností, která je podnikáním (zpravidla se jedná o jejich vedlejší činnost). Dle zprávy RIA by pořízení a udržování SW a HW nemělo být nikterak nákladné, tudíž pro neziskové organizace zatěžující. Primárně ze strany finančních úřadů by mělo být kontrolováno, zda tyto organizace skutečně plní svůj účel a podmínku neziskovosti a nezneužívají na úkor podnikatelských subjektů své postavení. Doporučujeme doplnit. Vysvětleno. Nejedná se o generelní zproštění, jde pouze o příkladný výčet a je tím myšlena např. určitá část činností neziskových subjektů (nepodnikajících nebo majících určitá specifika zabraňující možnosti evidence tržeb na místě, např. prodej Nového prostoru). 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 30. D K Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) Str. 52: Ačkoliv je v části zprávy RIA týkající se implementace konstatováno, že si je Ministerstvo financí vědomo rizika pozdního zprovoznění pilotní verze systému evidence tržeb a jeho nedostatečného kapacitního nastavení, domníváme se, že přijatá opatření jsou v tomto ohledu naprosto nedostačující. Jak vyplývá ze zkušeností s přijímáním jiných zákonů v gesci MF (např. novely zákona o DPH) v předchozích letech, je nutno počítat se zpožděním legislativního procesu jak v případě přijetí zákona, tak i příslušné vyhlášky, což může vést k právní nejistotě adresátů uvedených norem a k neúměrnému zatížení podnikatelských subjektů. Vysvětleno. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná i podnikatelská veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Povinným subjektům bude poskytnut dostatečný prostor. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 31. D K důvodové zprávě 25. Str. 20, bod 4 - Fiskalizace v Chorvatsku: Upozorňujeme, že zákon nestanoví úplný výčet údajů, které by měly být uváděny na účtence, ale je zde dána možnost další požadované údaje stanovit vyhláškou Ministerstva financí. Z toho důvodu je nezbytné do zákona doplnit, že i další údaje musí být nezbytné pro evidenci tržeb (tj. neměly by obsahovat údaje, které jdou nad rámec uvedeného účelu), aby nebylo možno rozšiřovat okruh údajů, které nejsou pro tento účel nezbytné. Vyhověno. 7. Ministerstvo průmyslu a obchodu 32. D K tezím vyhlášky č. …/2015 Sb., kterou se provádí zákon č. …/2015 Sb., o evidenci tržeb 26. Str. 2 - Další údaje uváděné na účtence: Vzhledem k naší připomínce k § 13 doporučujeme v prováděcím právním předpisu upravit formu týkající se údajů na účtence vymezených zákonem. Nevyhověno. Údaje budou stanoveny zákonem. Forma a obsah jsou standardně stanoveny správcem daně (např. struktura datové věty zasílané správci daně). 8. Ministerstvo spravedlnosti 1. D K § 19 1. Důvodová zpráva k tomuto ustanovení stanoví, že přestože není lhůta pro odstoupení explicitně stanovena, nelze toto vykládat tím způsobem, že lze odstoupení od smlouvy aplikovat jakkoliv dlouho po realizaci kontrolního nákup. S ohledem na právní jistotu, předejití případným nejasnostem a k zamezení situace, aby kontrolní nákup nebyl k tíži prodejce, považujeme za vhodné, aby toto jasně vyplývalo již z normativního textu zákona. Na základě výše uvedeného požadujeme do dotčeného ustanovení zakotvit povinnost, že pokud dojde k odstoupení od smlouvy, musí se tak stát bez zbytečného odkladu. Nevyhověno. Explicitní ustanovení není zapotřebí. Šetření práv jiných subjektů vyplývá ze zásady dobré správy, a to i v tom ohledu, že čím déle bude orgán v prodlení s kontrolou, tím je větší riziko, že odstoupení nebude z povahy předmětu kontrolního nákupu možné. 8. Ministerstvo spravedlnosti 2. D K § 19 2. Uskutečněním kontrolního nákupu určité komodity může dojít k podstatnému snížení její hodnoty. Je nutné, aby na tuto skutečnost reagovalo i paragrafové znění navrhovaného zákona. Doporučujeme, aby u možnosti odstoupení od smlouvy orgánem příslušným k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb byly krom předmětů, kdy to vylučuje jejich povaha, vyloučeny i takové předměty, u kterých lze předpokládat, že jejich nákupem dojde k značnému snížení jejich hodnoty. Dále doporučujeme, aby dané ustanovení zohlednilo i situaci, kdy odstoupení od smlouvy může mít za následek finanční dopady na prodejce vyšší než je hodnota nakupovaného předmětu. Nevyhověno. Užitá formulace negativní podmínky „neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu “ zahrnuje rovněž situaci, kdy předmět není možné vrátit z důvodu snížení hodnoty tohoto předmětu (přičemž vlastnost působící snížení hodnoty vyplývá z jeho povahy). 8. Ministerstvo spravedlnosti 3. D K § 31 Z dikce dotčeného ustanovení není zcela zřejmý vztah mezi jeho odstavci 1 a 2. Co když spáchání správního deliktu zjistí jiný orgán, než uvedený v odstavci 1? Podle důvodové zprávy má odstavec 2 řešit pouze otázku místní příslušnosti finančních a celních orgánů – to však z paragrafového znění nevyplývá. Na základě výše uvedeného doporučuje ustanovení § 31 přeformulovat např. následovně: „(1) Správní delikty podle tohoto zákona projednává a)finanční úřad nebo b)celní úřad. (2) K řízení je místně příslušný ten orgán, který spáchání správního deliktu zjistil.“ Vyhověno. 8. Ministerstvo spravedlnosti 4. D K § 37 odst. 3 Doporučujeme, aby dotčené ustanovení stanovilo, že se jedná o výkon rozhodnutí o předběžném opatření. Nevyhověno. Uvedená formulace je standardní terminologií zavedenou v právním řádu, např. v§ 88n odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu. 8. Ministerstvo spravedlnosti 5. D K § 38 Nepovažujeme za vhodné nahrazovat procesní prostředky ochrany dané správním řádem v oblasti předběžných opatření opravnými prostředky z oblasti exekuce na nepeněžitá plnění. Na základě výše uvedeného požadujeme dát dotčené ustanovení do souladu s § 61 odst. 2 správního řádu a jako opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření využít institut odvolání. Vyhověno. 8. Ministerstvo spravedlnosti 6. D K § 39 S ohledem na jasnější a přesnější znění dotčeného ustanovení by se jevila vhodnější následující formulace: „Při rozhodování o uložení předběžného opatření se postupuje obdobně podle příslušných ustanovení správního řádu.“. Nevyhověno. 8. Ministerstvo spravedlnosti 7. D K § 40 S ohledem na jasnější a přesnější znění dotčeného ustanovení by se jevila jako vhodnější následující formulace: „Pokud orgán veřejné moci při výkonu své působnosti zjistí porušení povinností při evidenci tržeb uložených podle tohoto zákona, oznámí tuto skutečnost orgánu příslušnému k prověřování plnění těchto povinností.“. Nevyhověno. 8. Ministerstvo spravedlnosti 8. Z K důvodové zprávě – I. Obecná část, 5. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána Důvodová zpráva k návrhu zákona nevyhovuje požadavkům čl. 4 odst. 4 Legislativních pravidel vlády - zhodnocení slučitelnosti návrhu zákona s mezinárodními smlouvami, zejména pak s Evropskou úmluvou o lidských právech („Úmluva“) a související judikaturou Evropského soudu pro lidská práva („Soud“). Pasáž věnovaná této problematice ve skutečnosti neodůvodňuje, že je návrh zákona s uvedenými referenčními normami v souladu, a obsahuje dokonce zcela nesprávný závěr, že „dopad Úmluvy v daňové oblasti je velmi omezen, resp. prakticky vyloučen“. A) Obecně – bez specifického zřetele k tomuto konkrétnímu návrhu zákona - uvádíme, jakými úvahami by se měl předkladatel daňových předpisů při zhodnocení jejich slučitelnosti s Úmluvou řídit; neformulujeme tedy přímo text, který by měl být v důvodové zprávě uveden, protože ověřit slučitelnost návrhu přísluší předkladateli. 1. PRÁVO NA SPRAVEDLIVÝ PROCES Ve věci Ferrazzini proti Itálii (č. 44759/98, rozsudek velkého senátu ze dne 12. července 2001) řešil Soud pouze velice dílčí otázku, a sice samotné daňové řízení v rozsahu, v němž se týká zjištění a vyměření daňové povinnosti, zda představuje řízení o občanských právech a závazcích, resp. zda se na ně vztahuje čl. 6 odst. 1 Úmluvy, který zaručuje spravedlivé projednání sporů o občanská práva nebo závazky. Na tuto otázku odpověděl Soud záporně, a to v podstatě z důvodů, které předkladatel v návrhu důvodové správy uvedl. Tím však není zodpovězena otázka, zda je návrh zákona slučitelný s jinými ustanoveními Úmluvy, především s trestní částí článku 6 Úmluvy a s článkem 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě, které budou nejčastěji dotčenými ustanoveními v souvislosti s daňovými předpisy. Požadavky práva na spravedlivý proces, zakotvené hlavně v článku 6 Úmluvy, ale i v dalších ustanoveních, jako je článek 7 Úmluvy (nadepsaný „Uložení trestu jen na základě zákona“) nebo články 2 a 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě (nadepsané po řadě „Právo na odvolání v trestních věcech“ a „Právo nebýt souzen nebo potrestán dvakrát“), se totiž vztahují na řízení o daňových sankcích (viz např. Jussila proti Finsku, č. 73053/01, rozsudek velkého senátu ze dne 23. listopadu 2006). „Trestní obvinění“ je totiž, podobně jako „občanské právo“ nebo „závazek“ autonomním pojmem práva Úmluvy, a může mít tedy jiný obsah než obdobný pojem vnitrostátního práva. Pakliže jsou za nedodržení daňových povinností ukládány sankce, měl by předkladatel orgán, jemuž je návrh právního předpisu předkládán, ujistit, že věc může na návrh dotčené osoby posoudit soud (typicky zřejmě ve správním soudnictví), čímž bude základní podmínka práva na spravedlivý proces splněna. 2. OCHRANA MAJETKU Stejně tak platí, že článek 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě sice státům umožňuje ukládat povinnosti spočívající v placení daní, poplatků nebo pokut, avšak uvedené ustanovení obsahuje určitá omezení vyplývající z respektování samotné podstaty vlastnictví, do něhož je uložením daně, poplatku nebo pokuty zasahováno. Ve zkratce lze říci, že článek 1 Protokolu č. 1 umožňuje takový zásah za předpokladu, že odpovídá podmínkám zákonnosti, legitimity a proporcionality. Podmínka zákonnosti reflektuje několik charakteristik a ve zkratce znamená, že zásah je stanoven právním předpisem, který odpovídá podstatným vnitrostátním požadavkům z hlediska ústavnosti, je dostupný a předvídatelný a obsahuje též záruky proti svévolnému uplatňování: • Otázka ústavnosti by měla být pečlivě rozebrána na jiných místech důvodové zprávy. Z hlediska práva Úmluvy hraje roli jen zjevná neústavnost, případně neústavnost potvrzená příslušným orgánem (Ústavním soudem), jehož rozhodnutí nejsou právním předpisem respektována (viz R & L, s. r. o., a ostatní proti České republice, č. 37926/05 a další, rozsudek ze dne 3. července 2014). • Otázka dostupnosti je primárně ošetřena vyhlášením předpisu ve Sbírce zákonů. Předkladatel by se však měl zabývat otázkou, zda nejsou poměrně podstatné aspekty ukládaných povinností ponechávány na právním textu, který vykazuje znaky snížené dostupnosti (např. v resortním periodiku). • Otázka předvídatelnosti vzniká u daňových předpisů nejčastěji a týká se jednoznačnosti formulace daňové povinnosti v zákonných ustanoveních. Soud se k našim daňovým, popř. celním předpisům vyjadřoval v různých věcech, např. CBC-Union, s. r. o., proti České republice (č. 68741/01, rozhodnutí ze dne 20. září 2005), AGRO-B, spol. s r. o., proti České republice (č. 740/05, rozhodnutí ze dne 1. února 2011), třebaže dospěl k závěru, že podmínka předvídatelnosti byla splněna. Ustanovení je totiž dostatečně předvídatelné i tehdy, když si k jeho pochopení laik potřebuje vyžádat odbornou radu. S otázkou předvídatelnosti je spjata i otázka vyloučení zpětného účinku zákona při vymezování povinností soukromých subjektů. • Konečně otázka záruk proti svévoli předpokládá – navzdory tomu, že se na daňové řízení, neobsahuje-li sankční složky, nevztahují pravidla práva na spravedlivý proces –, že dotčený subjekt má skutečnou možnost předložit veškeré argumenty ohledně údajně nesprávného uplatňování daňového předpisu k posouzení nezávislému orgánu. Zní to jako samozřejmost, nicméně předkladatel svoji povinnost odůvodnit slučitelnost splní řádně jen tehdy, kdy reaguje na tento požadavek a ujistí orgán, jemuž je návrh předkládán k posouzení, případně schválení, že dotčený subjekt má vždy k dispozici opravné prostředky podle daňového řádu, má reálnou možnost (např. z hlediska stanovených lhůt nebo přístupu k potřebným dokumentům – obdobně např. Rodinná záložna, spořitelní a úvěrní družstvo, proti České republice, č. 74152/01, rozsudek ve věci samé ze dne 9. prosince 2010) těchto prostředků využít a následně se může obrátit na nezávislý soud, čímž jsou rizika svévole v rozhodující míře vyloučena. Podmínka legitimity, tedy že zásah sleduje legitimní cíl ve veřejném či obecném zájmu, bývá zpravidla splněna, ledaže je uváděný cíl zjevně nerozumný (nesmyslný). Státům obecně přísluší široký prostor při stanovení hospodářské a sociální politiky, tedy typicky v oblasti ukládání daňových a jiných obdobných povinností. Je nicméně třeba v důvodové zprávě sledovaný cíl nebo cíle specifikovat. Na rozdíl od jiných ustanovení Úmluvy neobsahuje článek 1 Protokolu č. 1 specifický seznam cílů, které může zásah sledovat, takže legitimním cílem může být cokoli, co zákonodárce za takový cíl prohlásí, s výhradou takřka úplné absence myslitelného odůvodnění. Podmínka přiměřenosti či proporcionality se na poli článku 1 Protokolu č. 1 váže k tomu, že jednotlivec není nucen nést nadměrné individuální břemeno, typicky takové, které ohrožuje samotnou jeho existenci v rovině majetkových poměrů (hrozba ukončení podnikání či úpadku u právnické nebo fyzické osoby), včetně zabezpečování obživy pro sebe a pro rodinu v případě fyzické osoby. Sazby daní, poplatků či pokut, případně jiné ukládané povinnosti by tedy neměly být likvidační nebo téměř likvidační (obdobně např. Mikrotechna, s. r. o., proti České republice, č. 23177/04, rozhodnutí ze dne 28. května 2008; ORION Břeclav, s. r. o., proti České republice, č. 43783/98, rozhodnutí ze dne 13. ledna 2004). I s tím by se měl předkladatel daňového předpisu vypořádat a výslovně uvést, že stanovená daň, poplatek nebo pokuta je pro dotčené subjekty únosná. 3. DALŠÍ DOTČENÁ USTANOVENÍ V neposlední řadě je třeba zmínit další relevantní ustanovení Úmluvy, a sice: • článek 13, který zaručuje právo na účinný vnitrostátní prostředek nápravy, třebaže je tento závazek státu do značné míry konzumován existencí záruk proti svévoli, jež jsou součástí podmínky zákonnosti na poli článku 1 Protokolu č. 1, spolu s možností domáhat se náhrady škody a nemajetkové újmy, která byla porušením základního práva chráněného Úmluvou způsobena. Tyto úvahy by ovšem měly být uvedeny v důvodové zprávě v rámci posouzení slučitelnosti; • článek 14 Úmluvy, který zakazuje diskriminaci, tedy rozdílné zacházení založené na identifikovatelném znaku či „postavení“, přičemž mohlo dojít buď k rozdílnému zacházení s osobami, které se nacházejí v obdobném či srovnatelném postavení, nebo ke stejnému zacházení s osobami, které se v relevantních aspektech nacházejí v rozdílném postavení. Takové zacházení je diskriminační, jestliže není založeno na objektivních a rozumných důvodech, tedy jestliže nesleduje legitimní cíl nebo jestliže neexistuje rozumný vztah přiměřenosti mezi použitými prostředky a účelem, jehož má být dosaženo. Státy přitom disponují určitým prostorem pro uvážení. I při stanovení daňových povinností je dost dobře možné, že zákaz diskriminace není respektován, resp. je potřebné vysvětlit, proč např. zdánlivě podobné situace nejsou zákonodárcem z daňového hlediska vnímány stejně. Na základě výše uvedeného požadujeme, aby předkladatel provedl řádnou analýzu slučitelnosti, resp. aby náležitým způsobem doplnil důvodovou zprávu. Tato připomínka je zásadní. B) Konkrétně nad rámec výše uvedeného považujeme za potřebné zdůraznit, že významnou součástí předkládaného návrhu zákona jsou ustanovení části páté o přestupcích a správních deliktech, která přímo navazují na primární povinnosti stanovené zákonem při evidenci tržeb. Podle našeho názoru si specifickou pozornost zasluhují některé aspekty těchto ustanovení, a to z hlediska respektování článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě, z něhož mimo jiné vyplývá zásada proporcionality zásahů do vlastnického práva, jak bylo vysvětleno výše. Zaprvé otázka, zda navrhované postihy, zejména fyzických osob za přestupky, nejsou pojaty excesivně, a tedy v rozporu se zásadou proporcionality. Přece jen pokuta ve výši 0,5 mil. Kč pro fyzickou osobu může výrazně přesahovat únosnou mez, a to nejenom ve srovnání s protiprávním jednáním spočívajícím v prostém nevydání jediné účtenky za evidovanou tržbu, ale také ve srovnání s osobními poměry takové fyzické osoby. K tomu přistupuje zadruhé otázka, zda se ustanovení části páté hlavy III vztahují i na přestupky podle hlavy I, či pouze na správní delikty podle hlavy II; část pátá je sice nadepsána „Správní delikty“, ale tento pojem není výslovně definován tak, že zahrnuje i přestupky, jakkoli by to ze systematiky vyplývalo. Toto je významné z hlediska použitelnosti ustanovení § 32 o kritériích pro určení konkrétní výše pokuty, jehož znění spíše vede k závěru, že se na přestupky nepoužije. Kritéria § 12 zákona o přestupcích nejsou tak explicitní, co se týče zásahu do majetkových poměrů pachatele, jako § 32 návrhu zákona o evidenci tržeb. Nepodnikající jednotlivci se tak mohou paradoxně ocitnout v horším postavení než právnické osoby a podnikající fyzické osoby. Sankce v podobě pokuty nebo omezení výdělečné činnosti (např. uzavření provozovny, na které zákon též pamatuje) by neměly pachatele zasáhnout do té míry, že budou pro něj likvidační, tedy excesivní z hlediska jeho osobních a majetkových poměrů, navíc ve srovnání s mírou vytýkaného porušení práva. Uzavření provozovny nebo zákaz činnost na období dvou let je dosti drastickým opatřením za pouhé neodeslání údajů o evidované tržbě správci daně nebo nevydání účtenky a může být v rozporu se zásadou proporcionality, která vyplývá z článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. V případě sankcí v podobě zákazu činnosti nebo uzavření provozovny, na rozdíl od sankce v podobě pokuty pro právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, navíc zákon nestanoví žádná kritéria individualizace postihu, natož taková, která by brala v úvahu osobní a majetkové poměry pachatele. K uvedeným pochybnostem by se měl předkladatel v rámci analýzy slučitelnosti návrhu zákona s právem Úmluvy též vyjádřit. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno. Důvodová zpráva byla v uvedeném duchu doplněna. Nevyhověno. S ohledem na změnu věcného záměru bude ustanovení § 32 z návrhu zákona vypuštěno. V oblasti ukládání sankcí se tak bude uplatňovat obecná zásada proporcionality, tedy že správní orgán musí při ukládání konkrétní výše pokuty přihlížet k poměrům pachatele, včetně jeho majetkových poměrů, a to s ohledem na to, že sankce nesmí být pro pachatele likvidační. Tato skutečnost bude doplněna do důvodové zprávy. Význam této otázky ve vztahu k fyzickým osobám nepodnikajícím je pak dále významně oslaben jejich vynětím z evidence tržeb (v souvislosti s tímto je odstraněna drtivá většina přestupků). 9. Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy 1. Bez připomínek. 10. Ministerstvo vnitra 1. Z Obecně • Přestože jsme si vědomi, že dle Legislativních pravidel vlády (čl. 10 odst. 5) jsou návrhy prováděcích předpisů povinnou součástí až návrhu předkládaného vládě, považujeme pro účely náležitého posouzení předloženého legislativního záměru za nezbytné mít možnost se seznámit s ním jako celkem. Zejména když by v prováděcích vyhláškách měly být obsaženy vedle úpravy technických požadavků i případné výjimky a de facto doplnění zákonné právní úpravy. Teprve na základě nich by dle našeho mínění bylo možné dostatečně analyzovat zamýšlený rozsah působnosti zákona (viz řešení v § 5) a některých navrhovaných povinností (§ 12 odst. 3 a § 13 odst. 3), a tedy se vyjádřit k dopadům navržených řešení. V souvislosti s § 5 považujeme za vhodné připomenout, aby v rámci „hospodárnosti“, která má být důvodem podmiňujícím možnost výjimky z evidence tržeb či aplikace zjednodušeného režimu, bylo pamatováno, že v řadě případů již stávající právní úprava klade nemalé nároky na evidenci nákladů a výnosů ekonomických činností. Z činností, které jsou obzvláště regulovány, lze v souvislosti s rolí Ministerstva vnitra podle § 22 zákona o státním podniku zmínit poštovní služby (zákon č. 29/2000 Sb.). • Z textu návrhu není zřejmé, zda v rámci veškeré komunikace Ministerstva financí s poplatníkem – případně v jaké fázi – budou pro validaci uvedených identifikačních údajů poplatníka využívány základní registry či nikoliv. Požadujeme proto v tomto ohledu návrh doplnit. • V důvodové zprávě se hovoří o „zřízení datového úložiště“, čímž je pravděpodobně myšleno vybudování informačního systému. Dále je uvedeno, že „lze využít stávající kapacity např. Státní tiskárny cenin“. Upozorňujeme však, že dnes se jedná o Centrum sdílených služeb. Bude-li tedy vyžadováno propojení informačního systému Ministerstva financí nebo státního podniku Centrum sdílených služeb (dříve Státní tiskárna cenin) na informační systém základních registrů, bude nutné zajistit dostatek času na vzájemné propojení. • Považujeme za potřebné navrhovaný zákon doplnit o definice klíčových pojmů, jakými jsou např. „účtenka“ či „autentizační údaje“. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno. Konkrétní specifikace jednotlivých tržeb, které mají být z režimu návrhu zákona vyloučeny, nebo mají podléhat zjednodušenému režimu, je stále předmětem jednání. Tržní segmenty, u kterých je jisté, že by neměly evidenci podléhat, byly doplněny do zákona (např. regulované subjekty, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace apod.). Cílem použití prováděcích vyhlášek v rámci zákonného zmocnění je optimalizace nastavení systému tak, aby nadměrným způsobem nezatěžoval povinností ty poplatníky, u nichž je plnění zákonných povinností plynoucích z evidence tržeb z objektivních důvodů velmi obtížné, nebo dokonce zcela nemožné, a vedlo by fakticky k likvidaci jejich podnikatelské činnosti. Obdobně toto platí i pro oblast požadavků na zasílání údajů, kdy tyto údaje jsou již navrženy v tezích vyhlášek, což poskytuje odpovídající představu o rozsahu informační povinnosti. Co se požadavku na rozsah zasílaných údajů týká, je popsán již v tezích vyhlášky. Zásadní změnou bude úprava rozsahu zasílaných údajů přímo v zákoně. Vysvětleno. Důvodem pro vynětí může být jak hospodárnost na straně správce daně (např. z důvodu, že spravování určité početně mizivé skupiny poplatníků, u které jsou pravděpodobné zvýšené nároky na zajištění správy evidence, je z hlediska požadavků kladených na hospodárnost veřejné správy nevýhodné), tak důvodů na straně poplatníků, mezi které může patřit i nehospodárnost ve vztahu k uložení přílišného množství duplicitních povinností, jejichž plní klade na poplatníka zvýšené nároky (např.. právě ve vztahu k těm odvětvím, která jsou již právním řádem z hlediska účelu evidence tržeb dostatečně regulována). K poštovním službám: Vyhověno. Tržby držitele poštovní licence a tržby z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi budou z režimu zákona vyňaty. Vysvětleno. Základní registry budou systémem EET využívány prostřednictvím systému ADIS, který je na základní registry již napojen a z něhož budou některá data přenášena. Bere se na vědomí. Vysvětleno. Pojem účtenka je definován skrze vymezení obsahu údajů, které mají být její součástí podle § 13 návrhu zákona, přičemž věcným záměrem je, aby nosič (forma) těchto údajů nebyl zákonným zněním omezen (může se jednat o papírový nosič, nebo o datovou zprávu zaslanou v elektronické formě poplatníkovi, např. na e-mailovou schránku nebo i jinou formou). Obsah pojmu je ze stávajícího znění zákona, a mj. též ze zvláštní části důvodové zprávy k § 11 návrhu zákona, seznatelný. Pojem „autentizační údaje“ získal v souvislosti s pokračováním prací nový definiční obsah, u kterého bude zajištěna obdobná seznatelnost přímo ze zákonného textu. 10. Ministerstvo vnitra 2. Z K § 5 • Upozorňujeme, že prováděcí právní předpis (vyhláška) může být dle čl. 79 odst. 3 Ústavy vydán pouze na základě a v mezích zákona. Navrhovaná ustanovení odst. 1 a 2 naopak předpokládají, že by ve vyhlášce měla být stanovena výjimka z obecné právní úpravy obsažené v zákoně. Takové řešení, zejména pokud jde o odst. 2, pokládáme za rozporné s výše zmíněným ústavním principem, a proto požadujeme navržené řešení revidovat. • Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 12 odst. 3 a § 13 odst. 3, podle nichž má být zákonná právní úprava (zasílaných údajů a účtenky) doplněna (stanoveny další údaje) pomocí vyhlášky. • K § 5 odst. 2 ještě z legislativního hlediska doplňujeme, že z navržené formulace není zřejmé, co může Ministerstvo financí stanovit „vyhláškou jinak“, tedy např. zda by povolení nebylo vůbec možné či naopak by jej nebylo potřeba a šlo by tak o obecnou výjimku. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Důležité je zmínit, že účelem zmocňovacího ustanovení není posílení výkonné moci na úkor moci zákonodárné, ale je vytvořen naléhavý a nouzový prostředek, kterým lze ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi. Nelze zejména předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Proto není záměrem, aby se evidence tržeb ze zásady uplatňovala na situace, ve kterých by její uplatňování mělo za následek faktickou likvidaci obchodních modelů (viz již předvídané výjimky). Forma vyhlášky je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, kdy výkonná moc může zareagovat téměř okamžitě a daný obchodní model zprostit evidenční povinnosti. Obecně se v tomto směru dá poukázat na jiné zákony, které obdobný prvek „rychlé reakce“ obsahují, jako například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (prostřednictvím vyhlášky vydané na základě zmocnění uvedeného v § 70 odst. 1 jsou definována infekční onemocnění rozhodná např. pro povinnost fyzické osoby podrobit se izolaci podle § 64 písm. a) jmenovaného zákona). Tržby, u kterých je zřejmé jejich trvalé vyloučení nyní, budou explicitně zmíněny v zákoně. Vyhověno. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 3. Z K § 6 Požadujeme, aby vyřizování agendy v rozsahu, která nebude automatizována, bylo zpoplatněno, neboť podání žádosti cestou Czech POINTu je pouze alternativou (speciální formou asistovaného podání oproti obecnému vymezení přípustné formy podání), a tak je žádoucí, aby byly žádosti vyřizovány přednostně prostřednictvím datových schránek a nedocházelo tak k přetěžování úředníků na přepážkách Czech POINTu. Toto zpoplatnění je nutné zohlednit především v položce sazebníku zákona o správních poplatcích, příp. i v dalších předpisech týkajících se poplatků za služby poskytované Czech POINTem. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno. Vyhověno jinak. Od alternativy podání žádosti prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy („CzechPointu“) bylo po změně věcného záměru upuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 4. Z K § 6 odst. 2 • Požadujeme aplikovat požadavky na technické náležitosti formátu vstupu obsaženého v datové zprávě, tak jak to stanoví vyhláška č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů. • Požadujeme, aby obsah, formát a struktura žádosti byly dány právním předpisem a nikoliv ponechány na správci daně, neboť v takovém případě by nebylo zaručeno, že všichni správci daně stanoví požadavky shodně, což by vedlo k neodůvodněnému rozdílnému stanovení požadavků ze strany jednotlivých správců daně. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 12 odst. 4 a 13 odst. 4. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno. Vyhověno jinak. Od alternativy podání žádosti prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy („CzechPointu“) bylo po změně věcného záměru upuštěno. Z tohoto důvodu budou formát a struktura stanoveny dle principů, které aplikuje Finanční správa ČR. Vysvětleno. Stanovení identické formy a struktury je u Finanční správy ČR standardem (viz obdobné případy užití v rámci správy daní), přičemž legislativa v těchto případech navrhované explicitní ustanovení neobsahuje. 10. Ministerstvo vnitra 5. Z K § 6 odst. 2 písm. b) Z ustanovení vyplývá, že žádost poplatníka bude na kontaktní místo veřejné správy předkládána na fyzickém zařízení (důvodová zpráva hovoří např. o flash disku). Taková podoba je však nepřijatelná, neboť kontaktní místa veřejné správy nejsou na taková podání připravena. Standardní podání do systému Czech POINT jsou uskutečňována prostřednictvím formulářů Czech POINTu, kde pracovník kontaktního místa veřejné správy vyplní příslušné údaje a zároveň ověří totožnost podávající osoby (typicky kontrolou občanského průkazu). Požadujeme proto ustanovení bez náhrady vypustit. Nadto uvádíme, že navržený text nevyhovuje požadavku souladnosti právních předpisů, když namísto zavedených pojmů „technický nosič dat“ a „druh“ užívá výrazů „technický nosič datových zpráv“ a „forma“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno. Od alternativy podání žádosti prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy („CzechPointu“) bylo po změně věcného záměru upuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 6. Z K § 7 • Máme za to, že není zcela zřejmé, jakým způsobem, jakou formou a na jaké technické prostředky bude kontaktním místem veřejné správy vydáván poplatníkovi (žadateli) certifikát jako nezbytný prvek pro autorizaci. Požadujeme proto v tomto ohledu ustanovení doplnit. • Upozorňujeme, že Czech POINT není v současnosti technologicky připraven na synchronní komunikaci se správcem daně, proto není bez úprav reálné, aby vydal autentizační údaje poplatníkovi obratem po podání žádosti. Pro splnění povinnosti vydat autentizované údaje obratem je nutné stanovit povinnost správce daně vydat Czech POINTu tyto údaje rovněž obratem. Požadujeme proto doplnění této povinnosti pro správce daně do znění odstavce 2. • Ustanovení odst. 2 předpokládá, že autentizační údaje budou prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy vydány „obratem“, avšak nebere v úvahu možnost, že systém vydávající autentizační údaje bude nefunkční. Požadujeme proto pro tento případ doplnit úpravu, která zamezí vzniku nároku na náhradu škody za ušlý čas. • Na doplnění si dovolujeme připomenout, že použití výrazu „obratem“ může vyvolávat i další praktické nesnáze při činnosti kontaktních míst veřejné správy, zejména v některých komplikovaných případech, např. se zahraničním prvkem. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno. Od alternativy podání žádosti prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy („CzechPointu“) bylo po změně věcného záměru upuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 7. Z K § 8 Požadujeme upřesnit povinnosti poplatníka z hlediska ochrany autentizačních údajů, zejména v zájmu vazby na § 27 odst. 2 písm. d) a § 28 odst. 2 písm. d), které vymezují skutkové podstaty správních deliktů. Podrobnější vysvětlení ochrany autentizačních údajů bohužel nepodává ani důvodová zpráva, a proto požadujeme i její doplnění. V důvodové zprávě se sice konstatuje, že povaha a formulace povinnosti je obdobou povinnosti uvedené v § 9 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb. v tomto ohledu je však zapotřebí upozornit, že porušení této povinnosti v zákoně č. 300/2008 Sb. není považováno za správní delikt. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. Specifikace obsahu povinnosti ochrany autentizačních údajů bude doplněna do zvláštní části důvodové zprávy. 10. Ministerstvo vnitra 8. Z K § 9 odst. 1 Stanoví se povinnost poplatníka oznámit správci daně změnu údajů, které byly uvedeny v žádosti o autentizační údaje. Postrádáme však výčet takových údajů, případně alespoň konstatování v důvodové zprávě, že se použije obecná úprava § 70 odst. 3 daňového řádu. Požadujeme proto v tomto ohledu ustanovení doplnit. Dále navrhujeme z legislativně technického hlediska předložku „při“ nahradit předložkou „v“. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno jinak. Ustanovení bylo v souvislosti s věcnou změnou přeformulováno a uvedená povinnost byla nahrazena povinností oznámit změnu údajů o provozovnách, prostřednictvím kterých poplatník provádí činnosti. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 9. Z K § 13 odst. 4 Nad rámec předchozí připomínky vyjadřujeme pochybnosti nad uveřejněním rozsahu údajů uváděných na účtence správcem daně pouze způsobem umožňujícím dálkový přístup. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 10. Z K § 18 písm. b) Evidenční povinnost ve zjednodušeném režimu je obsažena v § 16 návrhu zákona, kde se hovoří o tom, že poplatník nebude údaje o tržbě zasílat nejpozději v okamžiku uskutečnění tržby, ale nejpozději do 5 dnů od jejího uskutečnění, tedy i v případech evidence ve zjednodušeném režimu bude údaj o tržbě zaslán. Návrh § 18 však správci daně umožňuje ověřit, zda byly údaje správci daně zaslány podle písm. a) nebo evidence probíhala ve zjednodušeném režimu dle písm. b). Formulace tohoto ustanovení variantně však podle našeho názoru neodpovídá podstatě zjednodušené evidence podle § 16, neboť informace o zaslání údajů správci daně bude dostupná vždy (i v případě evidence ve zjednodušeném režimu). Požadujeme proto ustanovení revidovat. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno. Návrh § 18 necílí na možnost ověřit, zda byly údaje o tržbě zaslány správci daně ve vztahu k samotnému správci daně, ale ve vztahu k umožnění takového ověření každému, kdo bude součinnost k ověření předmětných skutečností vyžadovat a bude disponovat příslušnými údaji z vydané účtenky, jejichž znalost tento postup umožní. Správce daně je tak ve znění uvedeného ustanovení nikoliv subjektem oprávněným, ale povinným. Přitom předpokladem je, že komunikace se správcem daně za účelem ověření bude probíhat v předem nastaveném elektronickém prostředí dálkovým způsobem. 10. Ministerstvo vnitra 11. Z K § 19 Zvolené řešení právní úpravy kontrolního nákupu nepovažujeme za vhodné, neboť se zdá být pro kontrolované subjekty až příliš zatěžující. Zejména je však považujeme za nedostatečně určité, když přináší výrazné odchýlení od obecné úpravy odstoupení od smlouvy podle občanského práva bez toho, aby dostatečným způsobem upravilo klíčové otázky samo speciálním způsobem. Za hlavní nedostatek navrženého řešení pokládáme to, že možnost odstoupení od smlouvy je omezena pouze neurčitou podmínkou „neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu“ a že zcela chybí určení lhůty, v níž by bylo možné od smlouvy odstoupit. Zde by se měl jednoznačně promítnout účel kontrolního nákupu, tedy prověření plnění povinností při evidenci tržeb, což by mělo být na základě účtenky možné v podstatě na místě. Ani možnost vymáhání bezdůvodného obohacení pomocí nástrojů daňového práva nepokládáme za vhodné, neboť jde o výrazné odchýlení od obecné úpravy v občanském zákoníku v neprospěch kontrolované osoby. A to dokonce i těch kontrolovaných osob, u nichž kontrola žádné pochybení neodhalila. Dovolujeme si v této souvislosti upozornit, že institut kontrolního nákupu již český právní řád zná (obecně v kontrolním řádu, konkrétně v zákoně o Státní zemědělské a potravinářské inspekci), ale chápe jej do značné míry jako běžný nákup a nespojuje s ním zvýšení povinnosti pro prodejce. Zmiňovaný zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci ve svém § 3 odst. 5 pouze umožňuje uložit kontrolované osobě uhradit náklady kontrolního nákupu, pokud byl takto pořízený vzorek nevyhovující. S ohledem na výše uvedené požadujeme navrhované ustanovení přepracovat. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno. Formulace podmínky „neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu“ byla zvolena s ohledem na široký okruh skutečností, které způsobují nemožnost vrácení přijatého plnění po kontrolním nákupu správcem daně. Může jimi být skutečnost spočívající v povaze samotného plnění, kdy plnění není možné vůbec vrátit (např. poskytnutí služeb), nebo by vykonání postupu vrácení učinilo zboží v dispozici kontrolovaného subjektu opětovně neupotřebitelným a znamenalo by pro něj tedy v tomto ohledu majetkovou ztrátu (viz např. pokrmy v provozovnách rychlého občerstvení, perlivé a pěnivé alkoholické nápoje atd.) a vybrané další potenciální situace. Vyhověno. Zákon byl upraven tak, aby nebyly používány nástroje daňového práva. Při standardní transakci budou dodatečné náklady subjektu zanedbatelné. Je třeba zdůraznit, že i v rámci kontrolního nákupu je třeba dbát zásady hospodárnosti a šetření práv daňového subjektu. V situacích, kdy by vrácení vyvolalo náklady na straně poplatníka, může dojít k aplikaci nemožnosti vrácení (neboť to bude odporovat povaze kontrolního nákupu). 10. Ministerstvo vnitra 12. Z K § 22 Navržené kritérium vydání povolení, tedy že „povolení lze vydat, pouze pokud u poplatníka s ohledem na druh nebo podmínky výkonu jím uskutečňované činnosti nelze spravedlivě požadovat, aby evidoval tržby běžným způsobem“ pokládáme za nedostačující, neboť zakládá nadmíru široký prostor pro správní uvážení, a to bez jakýchkoliv mantinelů. Tento nedostatek se promítá i v navazujících ustanoveních, tedy v § 23 a zejména v úpravě zrušení povolení v § 24 a § 25. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno. Vyhověno jinak. Možnost využití zjednodušeného režimu je třeba nejprve normovat prostřednictvím vyhlášky, která sama bude podléhat mantinelům v podobě zmocňovacího ustanovení (oproti návrhu rozeslaného do vnějšího připomínkového řízení budou podstatně jasněji vymezeny). V oblasti následného povolování jsou poté stanoveny další hranice pro možnost rozhodování správce daně. V tomto směru díky této dvojstupňovosti dochází k výraznému omezení „správního uvážení“. Ustanovení však bude upraveno směrem k omezení správního uvážení správce daně. 10. Ministerstvo vnitra 13. Z K § 27 odst. 1 Požadujeme upřesnění pojmu „závažným způsobem“, neboť se jedná o vágní pojem, který může být vykládán různými způsoby. Z hlediska požadavku stanovení mezí správního uvážení zákonem není navržené příliš široké oprávnění správního orgánu při určování závažnosti předmětného jednání žádoucí. Z hlediska právní jistoty a předvídatelnosti práva pro subjekty porušených povinností je vhodné tento pojem upřesnit, a to alespoň demonstrativním výčtem kritérií. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 1. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. Podrobnější specifikace kritérií bude doplněna do DZ. 10. Ministerstvo vnitra 14. Z K § 27 odst. 2 • Do návětí požadujeme doplnit slova „jako osoba“, neboť tím dojde ke zpřesnění subjektu správního deliktu. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 2. • Upozorňujeme, že podle koncepce správního trestání by měly skutkové podstaty správních deliktů obsahovat odkaz na konkrétní ustanovení upravující porušenou právní povinnost. Proto považujeme za nutné upřesnit znaky skutkové podstaty s využitím odkazu na konkrétní porušenou povinnost, čímž dojde ke zvýšení právní jistoty. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 2. • Dikci „poruší povinnost“ (s doplněním konkrétně porušené povinnosti) požadujeme nahradit jednodušší dikcí spočívající pouze v konkrétně porušené povinnosti, tj. ve tvaru „nezašle“, „nevydá“, „nevyvěsí“, „nezachází“ ve spojení s odkazy na jednotlivá porušená hmotněprávní ustanovení (k tomu viz § 27 odst. 3 písm. c) a d), který navrhovanou dikci již používá). Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 2. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. Fyzická osoba se dopustí deliktu vždy jako osoba, z tohoto důvodu je záměr uvedený v navržené formulaci již pokryt současným zněním zákona. Vyhověno. Ačkoliv je protiprávnost, tedy porušení právní povinnosti, jedním z obecných znaků přestupku (i správního deliktu v širším slova smyslu), není právním řádem ani správně trestní teorií (po vzoru trestně právní teorie) vyžadováno, aby byla tato povinnost výslovně specifikována ve znění skutkové podstaty. Uvedené vyplývá zejména s ohledem na skutečnost, že uvedená právní povinnost může být pro účely naplnění skutkové podstaty stanovena nejen zákonem, ale i podzákonným právním předpisem. Tuto teorii potvrzuje nejen nastavení skutkových podstat přestupků v zákoně č. 200/1990 Sb., o přestupcích a správních deliktů v úpravách zvláštních zákonů, ale též způsob vymezení skutkových podstat uvedených ve zvláštní části zákona č. 40/2009 Sb., trestním zákoníku. S ohledem na zajištění vyššího standardu právní jistoty oproti nastíněné praxi však bylo slovo „řádně“ v rámci ustanovení nahrazeno odkazy na jednotlivá ustanovení obsahující uloženou povinnost. Vyhověno. Byla použita navržená formulace ve spojení s číselným odkazem. 10. Ministerstvo vnitra 15. Z K § 27 odst. 2 písm. c) Ustanovení má podle důvodové zprávy dopadat na nepodnikající fyzické osoby, avšak povinnost vyvěsit informační oznámení se podle § 20 týká pouze těch poplatníků, uskutečňujících evidenci tržeb v pokladním místě, kterým je místo v provozovně. Nepodnikající fyzické osoby však provozovnu nemají, a proto ustanovení navrhujeme vypustit. Obdobnou připomínku uplatňujeme k § 27 odst. 5, neboť nepodnikajícím fyzickým osobám nelze ukládat sankci v podobě uzavření provozovny, protože takové osoby provozovnu nemají. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno jinak. V rámci změny věcného záměru spočívající v rozhodnutí nezahrnout pod režim evidence tržeb fyzické osoby nepodnikající podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (osoby s autorskými příjmy) bylo předmětné ustanovení o udělení sankce uzavření provozovny i spolu s dalšími ustanoveními vypuštěno. Vypuštěno bylo i ustanovení § 27 odst. 5 návrhu zákona. 10. Ministerstvo vnitra 16. Z K § 27 odst. 3 písm. c) a d) • Stanovení pevné výše pokuty je v právní úpravě správního trestání zcela nestandardní. Výše pokuty za správní delikt je nejčastěji určena sazbou sankce, zpravidla pevnou horní hranicí, příp. kombinací spodní a horní výše pokuty. Některé zákony naproti tomu určují způsob výpočtu sankce (výše pokuty v závislosti na výši obratu, ceně zboží atd.). Je přitom nezbytné, aby jak horní, tak spodní hranice výše pokuty, odrážely stupeň typové závažnosti a společenské škodlivosti protiprávního jednání. Stanovení konkrétní výše pokuty je výsledkem správního uvážení, při němž správní orgán posuzuje všechny okolnosti spáchaného deliktu, možnosti nápravy, zajištění ochrany společenských zájmů atd. Navržené znění způsobuje výrazné omezení, resp. úplnou absenci, správního uvážení při určování konkrétní výměry pokuty za individuální protiprávní jednání. Požadujeme proto pevnou částku pokuty nahradit sazbou pokuty v určitém rozpětí odrážejícím závažnost porušené právní povinnosti. • V ustanovení jsou v podstatě konstruovány další skutkové podstaty, za něž lze pokutu uložit. Máme za to, že tyto skutkové podstaty by měly být zařazeny mezi ostatní skutkové podstaty v odstavci 1. Požadujeme proto tyto skutkové podstaty přesunout do odstavce 1 spolu s doplněním odkazů ve smyslu připomínky uplatněné výše. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 3. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. K § 27 odst. 3 písm. c) a d): Vyhověno jinak. V rámci změny věcného záměru spočívající v rozhodnutí nezahrnout pod režim evidence tržeb fyzické osoby nepodnikající podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (osoby s autorskými příjmy) byla předmětná ustanovení § 27 odst. 3 písm. c) a d) z návrhu zákona vypuštěna. K § 28 odst. 3 písm. c) a d): Vyhověno. V souvislosti se změnou věcného záměru, podle které byly vypuštěny skutkové podstaty podle odstavce 3 písm. c) a d) bylo vypuštěno i pevné určení sankce. Vyhověno jinak. V návaznosti na změnu věcného záměru byly skutkové podstaty z návrhu zákona v § 27 a 28 vypuštěny. 10. Ministerstvo vnitra 17. Z K § 27 odst. 4 Slova „spočívající v tom, že poplatník nezaslal žádný údaj o tržbě nebo nevydal účtenku“ požadujeme nahradit odkazy na skutkové podstaty přestupků, které požadujeme ze sankčního ustanovení odstavce 3 přesunout do odstavce 2 mezi ostatní skutkové podstaty. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 4. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno jinak. V rámci změny věcného záměru bylo připomínkované znění skutkových podstat z návrhu zákona zcela vypuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 18. Z K § 27 odst. 5 Slova „vedle pokuty“ požadujeme nahradit vhodnějším slovním spojením „spolu s pokutou“, neboť takové spojení je v legislativní praxi zavedené. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 5. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vysvětleno. V souvislosti se změnou věcného záměru byla ustanovení § 27 odst. 5 a 28 odst. 5 z návrhu zákona vypuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 19. Z K § 27 odst. 5 písm. a) Upozorňujeme, že uzavření provozovny nemá povahu sankce, ale opatření k nápravě (slovy předkladatele se jedná o předběžné opatření), které je ukládáno v rámci výkonu kontroly dodržování právních povinností. Cílem těchto opatření přitom není jako v případě sankce potrestat pachatele za spáchaný správní delikt a odradit jej od dalšího porušování povinností, nýbrž donutit povinnou osobu k odstranění zjištěného protiprávního stavu. V zákoně má přitom uzavření provozovny povahu nejen sankce, ale i předběžného opatření (část šestá), což je z hlediska odlišnosti cílů správního trestání a předběžných opatření zcela nežádoucí. Požadujeme proto uzavření provozovny ponechat pouze jako předběžné opatření a jako sankční prostředek jej ze zákona vypustit. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 5. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. K § 27: Vyhověno jinak. V rámci změny věcného záměru spočívající v rozhodnutí nezahrnout pod režim evidence tržeb fyzické osoby nepodnikající podle § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (osoby s autorskými příjmy) bylo předmětné ustanovení z návrhu zákona vypuštěno. K § 28: Vyhověno jinak. V souvislosti se změnou věcného záměru bylo ustanovení § 28 odst. 5 z návrhu zákona vypuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 20. Z K § 28 odst. 1 Upozorňujeme, že podle koncepce správního trestání, která se uplatňuje v jednotlivých zákonech upravujících různé úseky veřejné správy, odpovídají právnické a podnikající fyzické osoby bez ohledu na zavinění, tedy objektivně s možností aplikace zákonem stanovených liberačních důvodů (§ 30 odst. 1). Úmysl se tedy pro spáchání správního deliktu u těchto osob nevyžaduje. Požadujeme proto v tomto smyslu skutkovou podstatu upravit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 21. Z K § 28 odst. 3 Slova „lze uložit“ požadujeme nahradit slovy „se uloží“, neboť taková je zavedená legislativně technická praxe, která vychází z koncepce tvorby skutkových podstat (tím je vyjádřena zásada oficiality i nemožnost od uložení pokuty upustit). U ostatních sankčních ustanovení je přitom možné ponechat dikci „lze uložit“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 22. Z K § 28 odst. 4 Slovo „přestupek“ požadujeme nahradit výrazem „správní delikt“, neboť je užito v části týkající se právnických a podnikajících fyzických osob. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno jinak. Věta druhá § 28 odst. 4 byla v souvislosti s vypuštěním skutkových podstat podle § 28 odst. 2 písm. c) a d) z návrhu zákona vypuštěna. 10. Ministerstvo vnitra 23. Z K § 29 Předpokládáme, že ustanovení se má vztahovat pouze na správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob, a nikoli na přestupky osob fyzických, které mají obecnou právní úpravu v přestupkovém zákoně. Proto je nutné dané ustanovení zpřesnit v tom smyslu, že se jedná o správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob, neboť pojem „správní delikt“ je pojmem nadřazeným, který zahrnuje i přestupky. Dále je nutno výslovně upravit, zda je možné od výkonu zbytku zákazu činnosti upustit, jako je tomu v případě přestupků (§ 14 odst. 3 zákona o přestupcích), popřípadě, zda se uplatní zápočet do doby zákazu činnosti ve smyslu § 14 odst. 2 zákona o přestupcích. Nemá-li předkladatel v úmyslu tato ustanovení zakotvit též pro správní delikty právnických osob a podnikajících fyzických osob, postačí uvést tuto skutečnost se stručným odůvodněním v důvodové zprávě. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno jinak. V souvislosti se změnou věcného záměru bylo ustanovení § 29 z návrhu zákona vypuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 24. Z K § 30 Ustanovení požadujeme zařadit do společných ustanovení ke správním deliktům, která standardně upravují hmotněprávní a procesněprávní podmínky odpovědnosti za správní delikt právnických a podnikajících fyzických osob. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 25. Z K § 30 odst. 2 Požadujeme sjednotit dobu zániku odpovědnosti právnické a podnikající fyzické osoby s odpovědností fyzické osoby, neboť oba subjekty odpovídají za porušení shodných právních povinností, a proto by z hlediska ústavního principu rovnosti měla oběma subjektům zaniknout odpovědnost za stejnou dobu. Slova „právnické osoby“ proto požadujeme vypustit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno jinak. Připomínce bude vyhověno s tím, že odstavec 2 bude přesunut do zvláštního ustanovení, neboť bude vedle odpovědnosti právnické osoby nebo fyzické osoby podnikající za správní delikt upravovat též odpovědnost fyzické osoby za přestupek. 10. Ministerstvo vnitra 26. Z K § 31 odst. 2 Ustanovení má za cíl stanovit přednost některého z příslušných správních orgánů uvedených v odstavci 1, nicméně nejde o zcela přesné vyjádření, neboť zákon nestanoví hledisko dělené příslušnosti těchto správních orgánů. Ustanovení proto požadujeme upravit, přičemž preferujeme po vzoru § 55 odst. 1 přestupkového zákona použít tvar: „K projednání správních deliktů je místně příslušný správní orgán, který spáchání správního deliktu zjistil.“. Případně lze doporučit následující znění: „Správní delikt projedná ten z příslušných správních orgánů, který nejdříve zahájil řízení nebo, bylo-li řízení zahájeno v týž den, správní orgán, který zjistil porušení povinnosti nejdříve.“. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. Správní delikt projedná ten z příslušných správních orgánů, který nejdříve zahájil řízení nebo, bylo-li řízení zahájeno v týž den, správní orgán, který zjistil porušení povinnosti nejdříve. 10. Ministerstvo vnitra 27. Z K § 32 V ustanovení jsou uvedena kritéria (poměry pachatele, včetně jeho dosavadní činnosti a jeho majetkové poměry), která však nejsou v ustanoveních při určování druhu a výměry sankce standardně užívána, což je v rozporu s koncepcí správního trestání. Již dnes by měl správní orgán při ukládání konkrétní výměry pokuty přihlížet k poměrům pachatele, včetně jeho majetkových poměrů, a to s ohledem na to, že sankce nesmí být pro pachatele likvidační. Dané ustanovení je proto podle našeho názoru nadbytečné, a proto jej požadujeme vypustit. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 28. Z K § 35 Ustanovení požadujeme vypustit v návaznosti na předchozí připomínku k § 27 odst. 5 písm. a), neboť uzavření provozovny nemá povahu sankce, ale povahu předběžného opatření, a proto požadujeme zachovat pouze předběžné opatření uzavření provozovny. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 29. Z K § 36 Cílem ustanovení je podle důvodové zprávy zajistit, aby též poplatníci bez právní osobnosti odpovídali za správní delikt. Připomínáme však, že např. i v případě daňového řádu (ale i ostatních daňových zákonů, které ukládají povinnosti rovněž bezsubjektním útvarům) je za porušení povinnosti ukládána určitá sankce. Nejedná se přitom o systém správního trestání (správních deliktů), ale o systém tzv. platebních deliktů, na něž se nevztahuje správní řád, neboť se nejedná o „pravé“ správní delikty. Není tedy možné použít konstrukci užití ustanovení o správních deliktech na tyto bezsubjektní útvary, neboť se pojmově jedná o zcela odlišný koncept trestání těchto subjektů. Navíc rozhodnutí, kterým se ukládá pokuta za správní delikt tomu, kdo nemá právní osobnost, je judikaturou považováno za nicotný správní akt. Ve správním trestání vždy odpovídá ten, resp. v zákoně je označen jako pachatel správního deliktu vždy ten a nikdo jiný, kdo je deliktně způsobilý a komu jsou uloženy povinnosti. Povinnosti je přitom nutno uložit vždy tomu, kdo je způsobilý svým jednáním právně relevantně porušit normu správního práva a založit tak odpovědnost za správní delikt. Odpovědnost za správní delikt proto u bezsubjektního útvaru vzniknout nemůže. Dané ustanovení proto požadujeme vypustit, neboť nemůže vyvolat zamýšlené účinky. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. Ustanovení bude vypuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 30. Z K § 37 odst. 1 • Požadujeme (obdobně jako v § 27 odst. 2) upřesnit, co je považováno za „závažné ohrožení“. • Dále požadujeme vypustit slovo „rozhodnutím“, neboť skutečnost, že se předběžné opatření vydává ve formě rozhodnutí, plyne již z § 61 správního řádu. • V § 37 odst. 1 písm. b) požadujeme doplnit podmínky výkonu pozastavení výkonu činnosti. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. Do důvodové zprávy budou podrobněji popsány znaky „závažného ohrožení“ s uvedením orientačních příkladů. Vyhověno. Vysvětleno. Podmínky výkonu by se měly shodovat s podmínkami zákazu činnosti i bez explicitní normy. Tato skutečnost bude seznatelná ze znění důvodové zprávy. 10. Ministerstvo vnitra 31. Z K § 37 odst. 2 Připomínáme, že podstatou předběžných opatření má být jejich co možná největší rychlost a efektivita při jejich ukládání. Z toho důvodu nepovažujeme za vhodné zavádět právní účinky až nabytím právní moci rozhodnutí (navíc není patrné, jaké rozhodnutí se zde má na mysli, zda rozhodnutí o nařízení předběžného opatření či až rozhodnutí o ukončení uloženého předběžného opatření). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. Bude zachována současná úprava § 61 odst. 2 správního řádu, podle které odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nemá odkladný účinek a je předběžně vykonatelné. 10. Ministerstvo vnitra 32. Z K § 38 Požadujeme nahradit institut námitek odvoláním, tak jak to plyne z § 61 odst. 2 správního řádu, kde je jako opravný prostředek proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření upraveno odvolání, jež nemá odkladný účinek. S ohledem na koncepci univerzálního správního řízení tak nepovažujeme za vhodné nahrazovat procesní prostředky ochrany dané správním řádem v oblasti předběžných opatření opravnými prostředky např. z exekučního řízení (jak je vysvětleno v důvodové zprávě). Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno. Terminologicky bude upraveno. 10. Ministerstvo vnitra 33. Z K § 41 Ustanovení hovoří o tzv. účtenkové loterii, přičemž se na ni nemá použít obecná právní úprava hazardních her (stávající zákon č. 202/1990 Sb., novou podobu regulace hazardu v současné době Ministerstvo financí připravuje a její hlavní část již předložilo vládě). Důvodová zpráva v komentáři k tomuto ustanovení pouze odkazuje na § 2882 a 2883 občanského zákoníku, což však pokládáme za nedostačující. S ohledem na ústavní princip výkonu státní moci pouze na základě zákona považujeme za potřebné, aby právní úprava účtenkové loterie (zejména pokud jde o její provádění a roli státních orgánů) byla náležitě upravena zákonem. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno jinak. Pořádání loterií lze z pohledu právní teorie považovat za soukromoprávní jednání, jehož legální výkon je podmíněn vydáním příslušných veřejnoprávních povolení. Stát je přitom v oblasti soukromého práva na základě § 21 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) považován za právnickou osobu se všemi důsledky vyplývajícími z tohoto ustanovení pro režim jeho jednání v rámci soukromoprávních vztahů, ve kterých má rovné postavení s ostatními osobami. Vystupuje-li pak v těchto vztazích nikoliv v nadřazeném postavení při výkonu veřejné moci, k němuž potřebuje v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy dostatečné zákonné zmocnění, ale jedná-li se o soukromoprávní vztahy, činí vše potřebné v rámci působnosti svěřené mu zákonem. Jedná-li se o zákon o evidenci tržeb, zakládá tento v § 3 odst. 1 návrhu zákona správci daně z příjmů působnost spravovat (jménem státu) evidenci tržeb. Přitom § 2882 NOZ upravuje soukromoprávní vztah Losu a § 2883 NOZ upravuje některá společná ustanovení modifikující tento soukromoprávní vztah. V rámci výkonu působnosti správy evidence tržeb svěřené státu skrze správce daně z příjmů je tento oprávněn vstupovat do soukromoprávního vztahu obsaženého v institutu soukromoprávního vztahu Losu, který na účtenkovou loterii dopadá, bez dalších zákonných zmocnění s tím, že bez dalších modifikací by musel vyhovět veřejnoprávním podmínkám uvedeným v zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích. Ustanovení § 41 proto necílí na působnost státu z hlediska soukromoprávního postavení umožňujícího mu pořádání účtenkové loterie, které jako takové vyplývá ze soukromého práva, ale stanovuje výjimku z veřejnoprávní povinnosti, jíž je takové jednání podmíněno. Pro účtenkovou loterii budou doplněna explicitní zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu týkajícího se jejího pořádání (stanovení pravidel a výher). 10. Ministerstvo vnitra 34. Z K § 44 – k účinnosti zákona Účinnost zákona se navrhuje od 1. ledna 2016. Před účinností zákona se však počítá se spuštěním testovacího prostředí, které umožní dostatečnou přípravu poplatníků i subjektů, kteří jsou dodavateli technického řešení. Upozorňujeme však na skutečnost, že na přípravu příslušné agendy provozované na kontaktním místě veřejné správy (vznik nového formuláře včetně nastavení procesů v celém informačním systému Czech POINT a systému Základních registrů) je nutno počítat s několikaměsíční rezervou od oboustranně (Ministerstvem financí a Ministerstvem vnitra) odsouhlaseného věcného zadání na vznik nového formuláře včetně řádného otestování všech vazeb na informační systémy Ministerstva financí dotýkající se dané problematiky. Z tohoto důvodu musí být Ministerstvo vnitra a Správa základních registrů seznámeny v dostatečném časovém předstihu s detailním návrhem, aby mohla být včas zajištěna implementace tohoto nového formuláře a dalších interfejsů, popřípadě služeb na systém základních registrů, a to do termínu nabytí účinnosti navrhovaného zákona k 1. lednu 2016. Technologická lhůta pro vyhotovení a otestování funkcionality formulářů na žádost o autentizované údaje a dokumentů o přidělení údajů na Czech POINTu je 6 měsíců od schválení zákona a příslušných vyhlášek obsahujících požadované údaje. Účinnost těchto ustanovení a následně i zbytku zákona je třeba stanovit s ohledem na průběh legislativního procesu (termín předložení vládě je koncem března), při respektování 6 měsíční technologické lhůty. Z těchto důvodů se navrhovaná účinnost § 6 až 10 od 1. listopadu 2015 nejeví jako reálná. Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno jinak. Od využití kontaktních míst v rámci připravované agendy bylo v návrhu upuštěno. Zmíněná agenda by měla být realizováno na územních pracovištích Finanční správy ČR. 10. Ministerstvo vnitra 35. Z K důvodové zprávě • Zcela postrádáme vyčíslení nákladů, které bude muset Ministerstvo vnitra vynaložit v souvislosti se zapojením Czech POINTu do procesu přidělování autentizačních údajů (bod 7.1.1.). • Z důvodové zprávy rovněž není zřejmé, z jakého rozpočtu budou hrazeny finanční náklady na vytvoření formuláře Czech POINT. • Postrádáme rovněž vyčíslení nákladů, které již účinný zákon přinese Ministerstvu vnitra v souvislosti s realizací navrhovaných požadavků. Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. Vyhověno jinak Od využití kontaktních míst v rámci připravované agendy bylo v návrhu upuštěno. Zmíněná agenda by měla být realizováno na územních pracovištích Finanční správy ČR. 10. Ministerstvo vnitra 36. D Obecně k důvodové zprávě Z hlediska praxe na úseku výkonu činnosti v oblasti informační bezpečnosti v informačních a komunikačních systémech resortu a odborného dozoru nad provozem těchto systémů a ve smyslu návrhu na použití necertifikovaných prostředků doporučujeme s ohledem na potřebu zachování základních pilířů zásad bezpečnosti včetně zachování validity přenášených údajů tento návrh s ohledem na množící se kybernetické hrozby a útoky revidovat. Bere se na vědomí 10. Ministerstvo vnitra 37. D K § 4 odst. 4 Ustanovení doporučujeme bez náhrady vypustit, neboť jej považujeme za duplicitní vůči § 4 odst. 1 písm. b) a f). Nevyhověno. Ustanovení upravuje fikci nikoliv ve vztahu k naplnění formálního znaku upraveného v odstavci 1, ale ve vztahu k materiálnímu znaku upravenému v odstavci 2. Z tohoto důvodu se ani případným provedením požadované změny nestane nadbytečným. V souvislosti s vyjasněním legislativní techniky však dojde k jeho úpravě. 10. Ministerstvo vnitra 38. D K § 6 odst. 2 písm. a) Upozorňujeme, že z datové schránky nelze odesílat datovou zprávu na adresu, ale vždy jen do jiné datové schránky. Doporučujeme proto stávající znění nahradit zněním „do datové schránky určené správcem daně pro evidenci tržeb“. Nevyhověno. Předkládaná podoba ustanovení návrhu zákona mířila na zasílání datové zprávy na automatizované zařízení správce daně, nikoliv do datové schránky správce daně. S ohledem na změnu věcného záměru bude uvedené ustanovení přeformulováno. 10. Ministerstvo vnitra 39. D K § 7 S ohledem na jednotu pojmosloví v právním řádu doporučujeme slova „přidělí poplatníkovi prostřednictvím datové schránky“ nahradit slovy „zašle do datové schránky poplatníka“. Ustanovení doporučujeme doplnit o část, která bude upravovat opakované vydání autentizačních údajů, jež by mělo podléhat správnímu poplatku, obdobně jako je tomu v zákoně č. 300/2008 Sb. při opakovaném vydávání přístupových údajů do datové schránky. Nevyhověno. V souvislosti se změnou věcného záměru budou údaje (certifikát) předávány poplatníkům prostřednictvím portálu. Vydání významně zvýšeného množství certifikátů bude možné jen na základě rozhodnutí správce daně. 10. Ministerstvo vnitra 40. D K § 9 Navrhované znění doporučujeme doplnit o ustanovení, podle kterého se zde uvedená povinnost nevztahuje na údaje, jejichž změnu si správce daně může zjistit z registrů, rejstříků či evidencí, do nichž má zřízen přístup. Nevyhověno. Ve věcném záměru je obsah připomínky zahrnut, v současné době jsou pouze projednávány možnosti technického napojení na ostatní informační databáze, na němž bude záležet legislativně-technické promítnutí v návrhu zákona. 10. Ministerstvo vnitra 41. D K § 11 odst. 1 písm. a) S ohledem na požadavek jednoznačnosti právní úpravy doporučujeme v ustanovení doplnit, kam se datová zpráva obsahující údaje o tržbě zasílá (domníváme se, že se jedná o společné technické zařízení správce daně nebo o zvláštní datovou schránku určenou správcem daně pro evidenci tržeb). Vyhověno. Do zákona bude doplněno, že „údaje jsou přijímány pouze na společném technickém zařízení správce daně“. 10. Ministerstvo vnitra 42. D K § 12 odst. 4 Slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ doporučujeme nahradit slovy „na internetových stránkách správce daně“. Dojde tak k přesnému vymezení místa uveřejnění na internetu, neboť slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ znamenají kdekoliv na internetu. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 13 odst. 4. Nevyhověno. Uvedená skutečnost bude seznatelná ze znění důvodové zprávy. 10. Ministerstvo vnitra 43. D K § 14 a 15 Doporučujeme uvést ustanovení v opačném pořadí, neboť nejdříve by v normativním textu měl být pojem (mezní doba odezvy) definován a až následně uveden postup pro případy, kdy se tuto dobu nepodaří dodržet a dojde k jejímu překročení. Doporučujeme rovněž doplnit úpravu pro případ, kdy příčina překročení mezní doby odezvy objektivně (nezaviněně) nepominula ani po 48 hodinách, neboť v praxi mohou nastávat situace, kdy online připojení nebude moci být využito po dobu delší 48 hodin. Upozorňujeme, že neodeslání může být postiženo podle § 27 odst. 2 písm. a), resp. § 28 odst. 2 písm. a). Nevyhověno. § 14 stanoví základní pravidlo, § 15 pak doplňkové definice nutné k jeho uplatnění. Z těchto důvodů bylo preferováno stávající pořadí. Nevyhověno. Uvedené ustanovení nestanoví, že se jedná pouze o příčiny na straně poplatníka, výpadek na straně systému finanční správy je rovněž příčinou, která vede k překročení mezní doby odezvy. Poplatník se pokusí o odeslání tržby nejpozději po uplynutí 48 hodin. Pokud by byl systém finanční správy i v tento okamžik mimo provoz, nelze takovou skutečnost přičítat k tíži poplatníka a budou uplatněny liberační důvody. Poplatník v takovém případě tedy nebude sankcionován. 10. Ministerstvo vnitra 44. D K § 15 odst. 2 Máme za to, že elektronickým připojením je myšleno připojení k veřejné komunikační síti, a proto doporučujeme v tomto směru ustanovení upravit. Vyhověno jinak. Bližší specifikace pojmu elektronické připojení, tedy že se jedná o připojení k veřejné komunikační síti, bude doplněna do důvodové zprávy. 10. Ministerstvo vnitra 45. D K § 16 Za účelem zvýšení právní jistoty doporučujeme za slova „povinen zaslat nejpozději do 5“ doplnit, zda se jedná o dny pracovní (provozní) či kalendářní. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 19 odst. 3. Nevyhověno. Podle obecných zásad legislativní techniky, není-li v právním předpisu výslovně uvedeno něco jiného, jsou při počítání délek lhůt a dob rozhodující dny kalendářní. 10. Ministerstvo vnitra 46. D K § 23 odst. 3 Doporučujeme doplnit fikci vydání povolení v případě, že správce daně v pořádkové lhůtě nerozhodne, neboť máme za to, že by měly být upraveny následky nedodržení této lhůty a poplatník by neměl být vystavován právní nejistotě. Nevyhověno. Pakliže správce daně nerozhodne ve stanovené lhůtě, je na straně poplatníka možné využít obranné prostředky, které nabízí daňový řád. S ohledem na trvání nutnosti určení, zda podrobení typových tržeb individuálního poplatníka zvláštnímu režimu v daném případě splňuje stanovená kritéria, však není vhodné konstruovat v tomto směru zákonnou fikci. 10. Ministerstvo vnitra 47. D K § 27 odst. 3 písm. b) Doporučujeme zvážit výši pokuty za nevyvěšení informačního oznámení, neboť její navrhovanou výši považujeme za nepřiměřeně vysokou. Navrhované znění umožňuje za porušení této povinnosti již napoprvé uložit pokutu až do výše 50 000 Kč, zatímco za porušení – podle nás daleko závažnější – povinnosti podle § 27 odst. 2 písm. a) a b) lze uložit pokutu pouze 2 000 Kč, resp. 5 000 Kč podle § 27 odst. 3 písm. c) a d). Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 3 písm. b). Nevyhověno V souvislosti s úpravou některých ustanovení § 20 i dalších ustanovení týkajících se sankcí bude zváženo. Nicméně informování zákazníka a jeho zapojení považujeme za jeden z významných aspektů připravovaného nástroje. 10. Ministerstvo vnitra 48. D K § 27 odst. 5 Za účelem zpřesnění postupu ze strany kontrolních orgánů doporučujeme konkretizovat, po kolika porušeních lze přistoupit k uzavření provozovny či zákazu činnosti, a to i s ohledem na mírnější skutkovou podstatu správního deliktu v odst. 3 písm. c) a d). Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 5. Nevyhověno. V souvislosti s věcnou změnou bude ustanovení § 27 odst. 5 a 28 odst. 5 vypuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 49. D K § 27 odst. 5 písm. a) a b) V textu se na mnoha místech uvádí počet (hodin, dnů, měsíců či let). Máme za to, že by bylo vhodné vyjadřovat počet jednotně v celém textu právního předpisu, tj. buď slovně (dva) anebo číselně (2). Jelikož převažuje číselné vyjádření, doporučujeme návrh v tomto ohledu revidovat, a tedy počet uvádět pouze v číselném tvaru, což je ostatně i řešení, které je zvoleno čl. 43 odst. 1 Legislativních pravidel vlády. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 5 písm. a) a b). Vyhověno. V souvislosti s věcnou změnou bude ustanovení § 27 odst. 5 a 28 odst. 5 vypuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 50. D K § 30 odst. 3 Doporučujeme před slovo „zákona“ doplnit slovo „tohoto“, neboť současné znění odkazuje na obecný zákon řešící odpovědnost právnické osoby (obdoba přestupkového zákona), který však doposud neexistuje. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 51. D K § 33 odst. 1 Ustanovení doporučujeme uvést ve tvaru: „Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí, jímž byla uložena.“. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 52. D K § 34 Slovo „zkrácené“ použité v nadpise doporučujeme nahradit slovem „blokové“, neboť termín „zkrácené správní řízení“ český právní řád nezná. Ustanovení doporučujeme uvést ve tvaru: „V blokovém řízení lze za přestupky podle tohoto zákona uložit pokutu do 10 000 Kč.“. Upozorňujeme, že podle důvodové zprávy (str. 51 odstavec 2) by se toto ustanovení mělo týkat nejen přestupků, ale i správních deliktů. Doporučujeme proto slovo „přestupky“ nahradit slovy „správní delikty“, příp. opravit důvodovou zprávu. Ustanovení každopádně svou povahou nepatří do společných ustanovení. Za nejvhodnější řešení považujeme ustanovení upravit samostatně pro přestupky (jako poslední odstavec) a samostatně pro správní delikty (jako poslední odstavec). Nevyhověno. Ustanovení § 34 bylo na základě věcné změny z návrhu zákona vypuštěno. Pro úplnost je vhodné poznamenat, že pojem „rozhodnutí ve zkráceném řízení“ je souhrnným pojmem, kterým současná správně právní teorie v určitých případech označuje rozhodnutí vydané v blokovém řízení za podmínek podle § 84 zákona č. 200/1990 Sb., přestupkového zákona a příkaz na místě vydaný za podmínek podle § 150 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu (dále jen „správní řád“). 10. Ministerstvo vnitra 53. D Obecně k části čtvrté Slovo „návrh“ doporučujeme nahradit termínem „žádost“, který více odpovídá formulacím použitým v této části návrhu – viz slovní spojení „poplatník může správce daně požádat“ použité v § 21. Vyhověno. 10. Ministerstvo vnitra 54. D K části páté Považujeme za nežádoucí označit hlavu i paragraf shodným nadpisem, a proto doporučujeme nadpis ustanovení vypustit. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k Hlavě II a názvu § 28. Nevyhověno. Uvedená označení jsou nutná k zachování jednotné systematiky zákona s tím, že jiný nadpis není možné použít. 10. Ministerstvo vnitra 55. D K § 27 odst. 3 písm. a) V sankčním ustanovení se nadbytečně uvádí slovo „odstavce“, a proto doporučujeme ustanovení uvést ve tvaru: „…podle odstavce 1 a 2 písm. a) nebo b),“. Obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 3 písm. a). Vyhověno částečně. V souvislosti s věcnou změnou bude ustanovení § 27 odst. 3 vypuštěno. Slovo „odstavce“ před číslem „2“ v ustanovení § 28 odst. 3 písm. a) bude vypuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 56. D K § 27 odst. 5 Z návětí je třeba vypustit čárku před slovem „nebo“, přičemž obdobnou připomínku uplatňujeme i k § 28 odst. 5. Vyhověno jinak. V souvislosti s věcnou změnou bude ustanovení § 27 odst. 5 a 38 odst. 5 vypuštěno. 10. Ministerstvo vnitra 57. D K důvodové zprávě (str. 51, odstavec 9 in fine) Hovoří se zde o pracovních dnech, avšak normativní text hovoří o dnech provozních. Doporučujeme proto sjednocení používaných výrazů. Vyhověno jinak. V souvislosti se změnou věcného záměru bylo ustanovení upravující sankci uzavření provozovny i s důvodovou zprávou z návrhu zákona vypuštěno. 11. Ministerstvo zahraničních věcí 1. Z připomínka ve vztahu k unijnímu právu MZV doporučuje, aby předkladatel posoudil, zda návrh neobsahuje ustanovení, které by svou povahou bylo technickým předpisem ve smyslu směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES, o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (dále jen „směrnice 98/34/ES“), v důsledku čehož mohla předkladateli vzniknout oznamovací povinnost vůči Evropské komisi ve smyslu směrnice 98/34/ES, resp. ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů (viz rovněž čl. 2a Legislativních pravidel vlády). Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Z navrhovaného zákona plyne, že k plnění povinností stanovených zákonem fyzickým a právnickým osobám je nutné určité technické a softwarové řešení, které umožní např. splnit podmínky rozsahu údajů zasílaných správci daně dle § 12 nebo zajistit mezní dobu odezvy ve smyslu § 15 návrhu. Návrh zákona tak může obsahovat tzv. jiné požadavky ve smyslu směrnice Evropského Parlamentu a Rady 98/34/ES, v důsledku čehož mohla předkladateli vzniknout oznamovací povinnost vůči Evropské komisi ve smyslu předmětné směrnice, resp. ve smyslu nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů. V případě neoznámení návrhu zákona Evropské komisi by se Česká republika vystavila riziku porušení povinností plynoucích z práva EU a s tím spojených sankcí a dále riziku nevymahatelnosti těch ustanovení zákona, jež splňují definici technických předpisů dle směrnice 98/34/ES, jak plyne z judikatury Soudního dvora EU (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 30. dubna 1996 ve věci C-194/94 CIA Security International). S ohledem na závažnost dopadů neoznámení těch ustanovení předkládaného zákona, která mohou být technickým předpisem ve smyslu směrnice 98/34/ES, kterými jsou zejména nevymahatelnost dotčených ustanovení zákona, by předkladatel měl posoudit vznik informační povinnosti ve smyslu čl. 2a Legislativních pravidel vlády a případně konzultovat návrh zákona s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví. Vyhověno./Vyhověno jinak. Povinnosti plynoucí z předmětné směrnice pro Českou republiku, zejména s ohledem na časové nároky kladené na legislativní proces, byly předmětem posouzení, a to včetně stavu právní regulace uvedené v připomínce. Byly porovnány postupy uplatněné jinými státy v obdobné situaci. Ze získaných poznatků byly učiněny závěry, které budou základem pro další postup v jednáních s Komisí. V současnosti je s přihlédnutím k dostupným informacím uvažována varianta notifikace návrhu zákona jako „fiskálního opatření“ (tedy nikoliv jako „technického opatření“, které vyžaduje uplatnění 3měsíční odkladné lhůty). V tomto směru vycházíme zejména z informací o notifikaci u obdobných projektů na Slovensku, kde notifikace tzv. virtuálních pokladnic (obdoba elektronické evidence) byla fiskální notifikací. Toto odůvodnění bude implementováno do obecné části důvodové zprávy. 11. Ministerstvo zahraničních věcí 2. Z k § 2 návrhu MZV doporučuje osobní působnost zákona (předmět evidence tržeb) omezit pouze na podnikatele, tj. na příjmy plynoucí z podnikatelské činnosti. Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Dle tohoto ustanovení se povinnost evidence tržeb vztahuje na všechny poplatníky daně z příjmu. Výjimky z evidenční povinnosti jsou stanoveny v § 4 odst. 2. V důsledku těchto ustanovení zákon dopadá také na ty fyzické a právnické osoby, které jsou poplatníky daně z příjmu, avšak nevykonávají podnikatelskou činnost (např. příjmy z pronájmu nemovitosti), což představuje nadměrnou zátěž pro tyto osoby a může se jednat o nepřiměřený zásah do výkonu vlastnického práva zaručeného čl. 11 Listiny základních práv a svobod. Osobní působnost zákona by tak měla být omezena pouze na podnikatele, tj. na příjmy plynoucí z podnikatelské činnosti. Vysvětleno. Ustanovení § 2 skutečně upravuje, že předmětem evidence tržeb jsou tržby poplatníka daně z příjmů fyzických osob (dále jen „DPFO“) a poplatníka daně z příjmů právnických osob (dále jen „DPPO“). Uvedené vymezení však neobsahuje okruh osob povinných v konečném dopadu k evidenci tržby, který je vymezen prostřednictvím definice evidované tržby uvedené v§ 4, konkrétně materiálních kritérií kladených na evidovanou tržbu podle odstavce 2 až 4, které omezují okruh osob, od kterých může evidovaná tržba podléhající evidenci plynout (ve vztahu k DPFO se tak o evidované tržby jedná v případě příjmů ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů s vybranými výjimkami, ve vztahu k DPPO se o evidované tržby jedná tehdy, nejedná-li se o některou z položek negativního výčtu definice, např. nejsou evidovanou tržbou příjmy z jiné činnosti než z podnikání). 11. Ministerstvo zahraničních věcí 3. Z k § 5 návrhu MZV doporučuje přezkoumat ústavní slučitelnost předmětného ustanovení a jeho soulad s Legislativními pravidly vlády, zejména s ohledem na čl. 4 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, podle kterého lze povinnosti a meze základních práv a svobod stanovovat jen na základě zákona. Tato připomínka je zásadní. Odůvodnění: Podle předmětného ustanovení je Ministerstvo financí zmocněno k vydání vyhlášky, kterou se stanoví tržby, „které z důvodu hospodárnosti nebo plynulého průběhu evidence tržeb jsou z evidování tržeb vyloučeny nebo se mohou evidovat ve zjednodušeném režimu.“ Vzhledem k tomu, že takovou vyhláškou by došlo ke změně osobní působnosti zákona (předmětu evidence tržeb) a že nejsou stanovena jednoznačná a jasná kritéria, na jejichž základě budou tržby vyňaté z působnosti zákona stanovovány, je nutno nad rámec důvodové zprávy přezkoumat ústavní slučitelnost tohoto ustanovení (čl. 79 odst. 3 Ústavy) a jeho soulad s Legislativními pravidly vlády (čl. 39 odst. 7 – zakotvující nemožnost upravovat v podzákonných normách věci vyhrazené zákonu). Vyhověno. Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Důležité je zmínit, že účelem zmocňovacího ustanovení není posílení výkonné moci na úkor moci zákonodárné, ale je vytvořen naléhavý a nouzový prostředek, kterým lze ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi. Nelze zejména předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Proto není záměrem, aby se evidence tržeb ze zásady uplatňovala na situace, ve kterých by její uplatňování mělo za následek faktickou likvidací obchodních modelů (viz již předvídané výjimky). Forma vyhlášky je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, kdy výkonná moc může zareagovat téměř okamžitě a daný obchodní model zprostit evidenční povinnosti. Obecně se v tomto směru dá poukázat na jiné zákony, které obdobný prvek „rychlé reakce“ obsahují, jako například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (prostřednictvím vyhlášky vydané na základě zmocnění uvedeného v § 70 odst. 1 jsou definována infekční onemocnění rozhodná např. pro povinnost fyzické osoby podrobit se izolaci podle § 64 písm. a) jmenovaného zákona). Tržby, u kterých je zřejmé jejich trvalé vyloučení nyní, budou explicitně zmíněny v zákoně. 12. Ministerstvo zdravotnictví 1. Bez připomínek. 13. Ministerstvo zemědělství 1. Z Obecně Požadujeme v závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) rozvést •dopady na podnikatelskou sféru, •případný předpokládaný počet subjektů, které zanechají podnikání a stanou se tak příjemci sociálních dávek, •předpokládané náklady na zavedení systému elektronické evidence tržeb na straně podnikatelů, •investiční a provozní náklady na straně státu, •očekávané personální nároky na zavedení, provoz a kontrolu systému. Požadujeme upřesnit, zda Ministerstvo financí předpokládá zavedení nějakého daňového zvýhodnění pro dotčené subjekty, jak tomu bylo např. v Chorvatsku, kde byla snížena sazba DPH. Současně požadujeme doplnit informaci •o konkrétní předpokládané podobě zaváděného systému - aplikace a požadavky na technické vybavení na straně povinných subjektů včetně informace o technickém zabezpečení dostatečné infrastruktury na straně státu pro bezproblémový chod, •o způsobu kontroly systému a požadujeme zvážit možnost okamžité kontroly přímo občanem (např. prostřednictvím QR kódů a aplikace pro jejich čtení s online přístupem do databáze), •o zapojení specifických skupin přijímajících hotovost – např. doručovací služby, městská doprava - automaty na jízdenky, výdejní automaty s občerstvením, řidiči autobusů a průvodčí ve vlacích a taxikáři, •jakým způsobem se vyvíjelo inkaso daně v letech po zavedení registračních pokladen či elektronické evidence tržeb např. na Slovensku respektive v Chorvatsku. Odůvodnění: Navrhované rozvedení a doplnění hodnocení dopadů regulace je nutné k řádnému posouzení návrhu zákona. Nevyhověno. Rozpor. Tam, kde je to možné, resp. jsou k dispozici již konkrétnější novější data, bylo doplněno do nové kapitoly RIA 4.4.2. Týká se to zejména nákladů na zavedení systému na straně státu popř. potenciálních dopadů na ekonomiku. Náklady se mohou a zcela jistě budou subjekt od subjektu lišit dle jeho stávajícího vybavení a jeho velikosti, nároků apod.. Nelze je proto paušalizovat. Nevyhověno. Rozpor. Náklady na evidování tržeb budou moci být uplatněny v základu daně. Ministerstvo financí např. navrhne v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb snížení DPH u restaurací z 21 na 15 procent. Dále bude navržena paušální sleva na dani z příjmů pro podnikatele fyzické osoby za účelem kompenzace vzniklých nákladů zejména pro malé živnostníky. Nevyhověno. Rozpor. Většina těchto požadovaných informací je již v RIA obsažena. Tam, kde je to možné, resp. jsou k dispozici již konkrétnější novější data, bylo doplněno do nové kapitoly RIA 4.4.2. S možností kontroly zaevidování účtenky občanem na místě je počítáno. 13. Ministerstvo zemědělství 2. Z K § 4 Požadujeme doplnit, jakým způsobem •bude řešena například platba kartou při nákupu na internetovém obchodě (v tomto případě dochází sice k platbě kartou, pro kterou tento zákon zavádí povinnost vydání účtenky, ale obchodník nemá možnost tuto účtenku vystavit), •budou řešeny hotovostní vklady hráčů při hazardních hrách především na hracích automatech. Vysvětleno. Obchodník splní v uvedeném případě svou povinnost vydat účtenku vložením vydané účtenky do objednané zásilky způsobem popsaným ve zvláštní části důvodové zprávy k § 11 návrhu zákona, který povinnost vydat účtenku stanoví. Kvůli obtížnému provedení zákonné konkretizace ve vztahu k jednotlivým případům, kdy tato povinnost vznikne a jejichž předvídání není do budoucna v plné míře možné, byla zvolena obecnější formulace. Rovněž je možné zaslání účtenky elektronickou formou a její následné zaslání zákazníkovi e-mailem (běžně obchodník potvrzuje e-mailem přijetí platby, tj. účtenka by mohla být součástí této informace). V případě vrácení zboží je možné evidovanou tržbu následně stornovat. Jelikož je evidence tržeb jen podpůrným prostředkem a nemá přímou vazbu na stanovení daňového základu, provádění storen však není nutné a nerealizované (původně evidované) tržby lze prokázat z jiných evidencí. Zvolený postup je na rozhodnutí poplatníka. Vysvětleno. V této oblasti se počítá s vyloučením evidence u těch tržeb naplňujících znaky evidované tržby, které není v praxi v reálném čase možné evidovat. 13. Ministerstvo zemědělství 3. Z K § 5 Požadujeme přímo v návrhu zákona stanovit tržby, které z důvodu hospodárnosti nebo plynulého průběhu evidence tržeb •budou z evidování tržeb vyloučeny, •se budou moci evidovat ve zjednodušeném režimu na základě povolení nebo •se budou moci evidovat ve zjednodušeném režimu bez povolení. Mezi tržby, které bude možné evidovat ve zjednodušeném režimu bez vydání povolení, navrhujeme zařadit tržby ze zemědělských, lesnických a rybářských činností, které odpovídají číselnému kódu Klasifikace produkce (CZ-CPA) 01 až 03. Odůvodnění: Návrh zákona nedává možnost evidovat tržby ve zjednodušeném režimu bez vydání povolení, přičemž teze návrhu vyhlášky tuto možnost připouštějí. V případě tržeb ze zemědělských, lesnických a rybářských činností se jedná o tržby za zvláštní druhy činností, které neumožňují bezproblémové uskutečnění evidence v běžném režimu. Z objektivních důvodů (nedostatek signálu v místě výkonu činností, nemožnost připojení ke zdroji elektrického proudu, zásah do plynulosti výkonu uskutečňované činnosti, neadekvátní zvýšení nákladů na provoz evidence tržeb při nízkých objemech tržeb) je nutné tržby za výše uvedené činnosti evidovat ve zjednodušeném režimu bez vydání povolení. Vysvětleno, vyhověno částečně. Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, a to tím způsobem, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Důležité je zmínit, že účelem zmocňovacího ustanovení není posílení výkonné moci na úkor moci zákonodárné, ale je vytvořen naléhavý a nouzový prostředek, kterým lze ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi. Nelze zejména předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Proto není záměrem, aby se evidence tržeb ze zásady uplatňovala na situace, ve kterých by její uplatňování mělo za následek faktickou likvidací obchodních modelů (viz již předvídané výjimky). Forma vyhlášky je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, kdy výkonná moc může zareagovat téměř okamžitě a daný obchodní model zprostit evidenční povinnosti. Obecně se v tomto směru dá poukázat na jiné zákony, které obdobný prvek „rychlé reakce“ obsahují, jako například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (prostřednictvím vyhlášky vydané na základě zmocnění uvedeného v § 70 odst. 1 jsou definována infekční onemocnění rozhodná např. pro povinnost fyzické osoby podrobit se izolaci podle § 64 písm. a) jmenovaného zákona). Tržby, u kterých je zřejmé jejich trvalé vyloučení nyní, budou explicitně zmíněny v zákoně. Zákon pamatuje i na takové případy a nabízí jednak možnost v případě výpadku spojení zaslat účtenku do 48 hodin, jednak zjednodušený režim. Pro případ dočasného výpadku systému existuje řešení, které umožní podnikateli bez prodlení transakci se zákazníkem dokončit. Ani v Chorvatsku není dokonalé pokrytí internetem a systém evidence tržeb bez problému funguje – srovnejme s kvalitou pokrytí v České republice. U navrhovaných oblastí bude jejich zapojení podrobeno analýze a po diskusi zváženo. 13. Ministerstvo zemědělství 4. Z K § 6 K odst. 1 Požadujeme za slovo „podat“ vložit slova „správci daně“. Vysvětleno. Tato skutečnost vyplývá již ze znění zmocňovacího ustanovení v § 3 odst. 1 návrhu zákona, přičemž poplatník nikomu jinému, než správci daně z příjmu žádost o autentizační údaje podat nemůže. Při doplnění by se proto jednalo o duplicitu. 13. Ministerstvo zemědělství 5. Z K § 6 K odst. 2 1. Požadujeme vypuštění povinnosti podávat žádost o autentizační údaje přes datovou schránku. Odůvodnění: Absolutní většina živnostníků a malých podnikatelů datovou schránku nemá, jelikož tato povinnost je zavedena až pro plátce DPH. Už při zavádění datových schránek bylo některými připomínkovými místy (soudy) argumentováno a připomínkováno, že není možné nutit malé živnostníky pořizovat si infrastrukturu pro elektronickou komunikaci se správcem daně. V tomto případě by si musela drtivá většina dotčených subjektů tímto zákonem zřizovat datovou schránku jen proto, aby jednorázově požádala o autentizační údaje. Vyhověno jinak. V souladu se změnou věcného záměru byla povinnost podávat žádost o autentizační údaje formou datové schránky vypuštěna. V budoucnu se uvažuje o jednotné podávání žádosti prostřednictvím portálu správce daně, přičemž prvotní přihlašovací údaje získá poplatník buď na pracovišti finančního úřadu, nebo prostřednictvím údajů umožňujících přístup do datové schránky (volba je na jeho uvážení). 13. Ministerstvo zemědělství 6. Z K § 6 K odst. 2 2. Požadujeme rovněž upřesnit náležitosti žádosti přímo v zákoně, pokud jsou odlišné od náležitostí žádosti podle správního řádu. Odůvodnění: Adresát právní úpravy by měl přímo ze zákona vědět, komu žádost podává a jaké údaje musí v žádosti uvést. Nevyhověno. Rozpor. V případě žádosti se jedná o podání ve smyslu § 70 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu a z hlediska jejího obsahu se na ni podpůrně vztahují náležitosti obsahu podání podle § 70 odst. 3. Pokud bude zjištěna potřeba formulace specifických požadavků kladených na obsah žádosti, budou tyto požadavky ve formě zvláštních ustanovení do návrhu zákona doplněny. 13. Ministerstvo zemědělství 7. Z K § 12 K odst. 3 Požadujeme toto zmocňovací ustanovení zrušit a všechny povinné údaje stanovit přímo v zákoně. Odůvodnění: Adresát právní úpravy by měl přímo ze zákona vědět, jaké údaje musí správci daně zasílat. Vyhláška nemůže stanovovat povinnost uvádět další údaje. Vyhověno. Údaje budou stanoveny přímo zákonem. Obecně však lze poznamenat, že stanovování údajů, které má poskytovat subjekt veřejné moci, je obecně často upravováno prostřednictvím podzákonných právních předpisů, někdy též i formulářů vydávaných konkrétním orgánem. V tomto kontextu tedy ustanovení § 12 nevybočuje z běžné praxe. Nadto je ustanovení omezeno jednak explicitně prostřednictvím odstavce 1, který stanoví, že lze vyžadovat toliko údaje nezbytné pro evidenci tržeb a údaje s nimi související. 13. Ministerstvo zemědělství 8. Z K § 13 K odst. 3 Požadujeme toto zmocňovací ustanovení zrušit a všechny povinné údaje stanovit přímo v zákoně. Odůvodnění: Adresát právní úpravy by měl přímo ze zákona vědět, jaké povinné údaje musí být uvedeny na účtence. Vyhověno. Údaje budou stanoveny přímo zákonem. Obecně však lze poznamenat, že stanovování údajů, které má poskytovat subjekt veřejné moci, je obecně často upravováno prostřednictvím podzákonných právních předpisů, někdy též i formulářů vydávaných konkrétním orgánem. V tomto kontextu tedy ustanovení § 13 nevybočuje z běžné praxe. Nadto je ustanovení omezeno jednak explicitně prostřednictvím odstavce 1, který stanoví, že lze vyžadovat toliko údaje nezbytné pro evidenci tržeb a údaje s nimi související. 13. Ministerstvo zemědělství 9. Z K § 22 Požadujeme v zákoně jasně stanovit podmínky pro vydání povolení tak, aby poplatník věděl, za jakých podmínek může žádat o vydání povolení, a správní orgán povolení vydal, pokud podmínky budou splněny. Odůvodnění: Poplatník musí přímo ze zákona vědět, jaké podmínky má splnit pro vydání povolení. Navrhovaná úprava je příliš obecná a umožňuje správnímu orgánu velké možnosti správního uvážení, což může přinášet i značné rozdíly při rozhodování jednotlivých správních orgánů. Toto obecné ustanovení představuje poměrně velké potencionální korupční riziko, které není v důvodové zprávě řádně popsáno a vysvětleno. Vyhověno. V souvislosti s věcnou změnou bylo ustanovení § 22 zrušeno. K vydání povolení bude nutné v konkrétním případě naplnění specifických znaků tržby, u které je možná evidence ve zvláštním režimu, které jsou již zčásti uvedeny v § 5 odst. 1 předloženého návrhu zákona a které budou po doplnění o další konkretizující znaky součástí obecné materiální definice tržby způsobilé k vedení ve zjednodušeném režimu. Důvody pro naplnění těchto znaků bude správce daně v rozhodnutí o povolení povinen řádně odůvodnit. 13. Ministerstvo zemědělství 10. Z K § 41 Požadujeme doplnit vysvětlení, z jakého důvodu je účtenková loterie vyjímána z působnosti zákona o hazardních hrách. Vyhověno. Účtenková loterie je svou povahou něco zcela jiného než klasická hazardní hra. Především vklad do této hry je prakticky nulový (nepočítá-li úsilí poplatníka spočívající v zadministrování zařazení účtenky do slosování). Taktéž nebude účtenková loterie provozována za účelem dosažení výnosu (právě naopak, bude vždy ztrátová, neboť nebudou existovat vklady). Jejím smyslem je zapojení veřejnosti do kontroly dodržování zákona o evidenci tržeb. Z těchto důvodů není zapotřebí uplatňovat právní úpravu regulující hazardní hry. V tomto směru bude doplněna důvodová zpráva. 13. Ministerstvo zemědělství 11. Z K § 43 Požadujeme přímo v zákoně v přechodných ustanoveních stanovit tržby, které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z povinnosti evidence tržeb dočasně vyjmuty. Mezi tyto tržby požadujeme zařadit na dobu tří let tržby ze zemědělských, lesnických a rybářských činností, které odpovídají číselnému kódu Klasifikace produkce (CZ-CPA) 01 až 03. Odůvodnění: Většina subjektů realizujících tržby ze zemědělských, lesnických a rybářských činností nebude ani k předpokládanému datu nabytí účinnosti zákona, tedy k 1. 1. 2016, připravena z důvodů technických a ekonomických evidovat tržby dle tohoto zákona, a to ani ve zjednodušeném režimu (jedná se zejména o 41566 fyzických osob – drobných zemědělců, lesníků a rybářů). Z tohoto důvodu požadujeme po dobu 3 let ode dne nabytí účinnosti zákona dočasné vynětí výše uvedených tržeb z režimu evidence tržeb dle § 43. Vyhověno., Dočasně vyňaté tržby budou stanoveny přímo do zákona. Současně bude zachována i možnost stanovení dalších dočasných výjimek prostřednictvím vyhlášky, a to za účelem možné rychlé reakce v případě nutnosti novelizace okruhu subjektů, které budou z režimu zákona od nabytí jeho účinnosti dočasně vyňaty, a zajištění hladkého postupného náběhu zákona. Nevyhověno. Rozpor. U navrhovaných oblastí bude jejich zapojení podrobeno analýze a po diskusi zváženo. 13. Ministerstvo zemědělství 12. Z K § 44 S ohledem na délku legislativního procesu a na potřebu povinných subjektů seznámit se v dostatečném časovém předstihu s tak zásadní novou právní úpravou, požadujeme nabytí účinnosti stanovit dnem 1. ledna 2017. Tento požadavek vychází také ze zkušeností se zaváděním obdobných právních úprav v zahraničí. Nevyhověno. Rozpor. Český model vychází z chorvatského modelu, který se vyznačuje otevřeným technickým řešením, bez nutnosti certifikace softwaru a zařízení, a je tak méně náročný na čas. V Chorvatsku od prvotní myšlenky do účinnosti zákona postačovalo devět měsíců, systém byl vybudován a spuštěn do šesti měsíců. Aktuálně předpokládaná doba účinnosti se stále jeví jako realizovatelná. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná i podnikatelská veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Stejně tak předpokládá Ministerstvo financí vybudování testovacího prostředí pro výrobce HW, SW a podnikatele několik měsíců před plánovanou účinností zákona. Povinným subjektům bude poskytnut dostatečný prostor. Za účelem plynulejšího náběhu systému jak na straně státu, tak na straně povinných subjektů plánuje Ministerstvo financí fázování náběhu povinných subjektů.. 13. Ministerstvo zemědělství 13. D K § 5 K odst. 2 Doporučujeme za slovo „povolení“ vložit slova „vydaného podle § 21 až 23“. Odůvodnění: Právní úprava by měla být pro jejího adresáta srozumitelná, proto je vhodné v tomto ustanovení odkázat na příslušné ustanovení, které stanoví podmínky pro vydání povolení. Nevyhověno. Z hlediska použité legislativní techniky je nutné podotknout, že uvedené ve vztahu k povolení vyplývá podle § 5 odst. 2 odkaz na § 21 až 23 zejména z nadpisu ČÁSTI ČTVRTÉ uvozující § 21 až 23 s názvem „POVOLOVACÍ ŘÍZENI PRO UŽITÍ ZJEDNODUŠENÉHO REŽIMU“, když § 5 odst. 2 také mluví o možnosti „evidovat tržby ve zjednodušeném režimu“. Nadto by zavedení techniky legislativního odkazu bylo nutné uplatnit jednotně napříč celým textem zákona, přičemž nejenže by nebylo jasné, kde všude má být odkaz užit, ale v některých případech by mohlo jeho samotné použití působit zkreslujícím dojmem při výkladu konstrukce vybraných právních vztahů. 13. Ministerstvo zemědělství 14. D K důvodové zprávě K obecné části K bodu 7 V nadpise doporučujeme slovo „ředpokládaný“ nahradit slovem „Předpokládaný“. Vyhověno. 13. Ministerstvo zemědělství 15. D K závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) K bodu 1. 2. 1 Bodové shrnutí problému K tabulce nevykázaných příjmů a nadhodnocených nákladů podle NACE 2012 bodu „A/ zemědělství, lesnictví a rybářství“ požadujeme doplnit výpočet uvedených nevykázaných příjmů a nadhodnocených nákladů. Vysvětleno. Jedná se zejména o data převzatá z ČSÚ. 13. Ministerstvo zemědělství 16. D K závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) K bodu 3. 1 Identifikace nákladů a přínosů Doporučujeme na straně 28 v písmenu „d) nejmenší živnostníci“ upřesnit předpokládaný úhrn ročního obratu, neboť uvedený údaj 100 000 001 a více Kč odpovídá předpokládanému úhrnu ročního obratu podnikatele velkého rozsahu uvedeného pod písmenem a). Vysvětleno. Jedná se o zjevnou nesprávnost, jak je uvedeno v souvislém textu, u nejmenších živnostníků činí výše obratu do 1 milionu Kč. 13. Ministerstvo zemědělství 17. D K závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) K bodu D. VARIANTA 3 (chorvatský model) – str. 35 Doporučujeme přesněji vyčíslit náklady na straně státu uvedené v řádu desítek až stovek milionů korun. Odůvodnění: Je vhodné zpřesnění nákladů na straně státu na variantu 3 (chorvatský model) preferovanou předkladatelem z důvodu výpočtu celkové efektivnosti zákona o evidenci tržeb pro stát. Vyhověno. Podrobnější popis nákladů jak na straně státu, tak na straně povinného subjektu byl doplněn do nové kapitoly RIA 4.4.2. 14. Ministerstvo životního prostředí 1. D V ustanovení § 4 odst. 1 návrhu zákona navrhujeme doplnit písmeno „g)“ tak, aby díky písm. g) byly generálně zahrnuty i další případné způsoby plateb nevyjmenovaných navrhovatelem v odst. 1 písm. a)-f), neboť se domníváme, že daný výčet by neměl být taxativní, ale demonstrativní. Pokud zákonodárce chtěl učinit výčet výčtem demonstrativním díky písm. „f)“, tak doporučujeme jeho změnu, neboť se domníváme, že písmeno „f)“ se vztahuje na bitcoin či jiné virtuální alternativy peněz. K této připomínce nás vede skutečnost, že se nedomníváme, že je v silách zákonodárce zahrnout všechny možné platební prostředky a nepovažujeme za vhodné, aby zákonodárce musel měnit zákon s každým nově objeveným platebním prostředkem. Nevyhověno. Uvedený výčet je taxativní a jeho podoba je projevem věcného záměru. 14. Ministerstvo životního prostředí 2. D Do nadpisu na str. 22 důvodové zprávy doporučujeme v názvu kapitoly doplnit písmeno „P“. Vyhověno. 14. Ministerstvo životního prostředí 3. D Doporučujeme upravit ustanovení § 28 odst. 4 návrhu zákona. Ve druhé větě doporučujeme nahradit slovo „přestupek“ termínem „správní delikt“. Vyhověno. 14. Ministerstvo životního prostředí 4. D Doporučujeme zvážit případnou duplicitu návrhu v části ustanovení § 28 odst. 5 písm. b) a ustanovení § 29 návrhu. Konkrétně se jedná o návrh uložení zákazu činnosti až na dva roky. Vyhověno jinak. Ustanovení § 28 odst. 5 a 29 budou na základě změny věcného záměru z návrhu zákona vypuštěny. 15. Úřad vlády České republiky - Kabinet vedoucího Úřadu vlády 1. Z Zásadní připomínky: Účtenková loterie Na str. 17 Důvodové zprávy se uvádí: „Pořádání loterie je uvažováno spíše v nepravidelných časových intervalech s cílem seznámení veřejnosti s tímto nově navrženým nástrojem a připomenutí jeho existence, nikoliv ve formě pravidelných slosování.“ Účtenková loterie, resp. slosování, by měla probíhat v pravidelných (a ne příliš dlouhých) intervalech. Toto opatření nemá sloužit pouze jako nástroj seznámení veřejnosti, ale jako nástroj, který může pomoci odpovědným orgánům odhalovat „podvodné“ účtenky. Účtenkovou loterií se také podpoří to, aby si zákazníci přebírali účtenky, a tudíž poplatníci byli nuceni plnit zákonem navrhovanou povinnost vydat účtenku (tato skutečnost je klíčová). Nevyhověno. Rozpor. S pořádáním účtenkové loterie se počítá, nicméně není to jediný motivační prvek pro zákazníky. Z důvodů zajištění její efektivity tento nástroj lze kombinovat i s jinými nástroji. Pro rozhodnutí o způsobu a frekvenci pořádání účtenkové loterie musí být zohledněny poznatky a zkušeností z jiných zemí. Je evidováno, že např. pravidelným pořádáním klesá efektivita účtenkové loterie, resp. přímé zapojení veřejnosti v této loterii, viz např. negativní zkušenosti ze Slovenska. Za účelem odhalování podvodných účtenek veřejností bude realizována také informační kampaň, která bude směřovat právě k edukaci veřejnosti, a mohou být přijímána další motivační opatření. Musí tak být zaručena flexibilita nástrojů motivace zákazníků. Důvodová zpráva bude upravena a doplněna. 15. Úřad vlády České republiky - Kabinet vedoucího Úřadu vlády 2. Z Zásadní připomínky: Náklady státu Náklady na vybudování a provoz datového úložiště, náklady spojené s dalšími moduly systému, personální náklady jsou v Důvodové zprávě a ve zprávě RIA uvedeny nedostatečně. Např. ve zprávě RIA se na str. 50 uvádí: „Lze očekávat počáteční náklady na vybudování systému v řádech až stovek miliónů Kč a náklady na provoz a administraci na straně státu, včetně kontrolní činnosti, v řádech desítek až stovek milionů Kč“. Pro komplexní posouzení návrhu zákona je nezbytné přesnější vymezení nákladů pro stát. Nevyhověno. Rozpor. Bude doplněno 15. Úřad vlády České republiky - Kabinet vedoucího Úřadu vlády 3. Z Zásadní připomínky: Pro naplnění záměru zákona o evidenci tržeb je klíčové také technické zajištění systému evidence tržeb. Systém musí být k dispozici v dostatečném časovém předstihu před nabytím účinnosti zákona. Dostatek času musí mít také ti, kteří budou navrhovat softwarové řešení pro jednotlivé poplatníky (povinné subjekty). Nejde tedy pouze o technické opatření ze strany státu. V této souvislosti požadujeme, aby do návrhu usnesení vlády byla doplněna povinnost předkladatele zákona v pravidelných intervalech (doporučujeme měsíční) informovat vládu o postupu v technickém zabezpečení evidence tržeb. Nevyhověno. Rozpor. Český model vychází z chorvatského modelu, který se vyznačuje otevřeným technickým řešením, bez nutnosti certifikace softwaru a zařízení, a je tak méně náročný na čas. V Chorvatsku od prvotní myšlenky do účinnosti zákona postačovalo devět měsíců. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná i podnikatelská veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Stejně tak předpokládá Ministerstvo financí vybudování testovacího prostředí pro výrobce HW, SW a podnikatele v délce několika měsíců před plánovanou účinností zákona. Povinným subjektům bude každopádně poskytnut dostatečný prostor. Vyhověno. Vláda bude průběžně informována. Bude doplněn návrh usnesení vlády. 15. Úřad vlády České republiky - Kabinet vedoucího Úřadu vlády 4. D Připomínky: Náklady poplatníků U nákladů poplatníků (povinných subjektů) jsou v Důvodové zprávě a zprávě RIA uvedeny některé odhadované náklady. V Programovém prohlášení vlády je na str. 30 uvedeno: „Všechny opatření budou založena na principu, že náklady na jejich implementaci ponese prostřednictvím daňových odpočtů stát a ne podnikatelský sektor“. Doporučujeme tento závazek vlády zakomponovat do Důvodové zprávy a zprávy RIA. Tuto připomínku považujeme za doporučující. Bere se na vědomí. Vysvětleno. Ministerstvo financí např. navrhne v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb snížení DPH u restaurací z 21 na 15 procent. Dále bude navržena paušální sleva na dani z příjmů pro fyzické osoby za účelem kompenzace vzniklých nákladů zejména malých živnostníků. Výše zmíněná opatření budou součástí předloženého návrhu. 15. Úřad vlády České republiky - Kabinet vedoucího Úřadu vlády 5. D Připomínky: Technické řešení evidence tržeb by mělo být konzultováno s Radou vlády pro informační společnost. Tuto připomínku považujeme za doporučující. Bere se na vědomí. Vyhověno. 16. Úřad vlády České republiky - Ministr a předseda Legislativní rady vlády 1. 17. Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility 1. Z Po stránce formální: Předkladatel splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění. V zájmu právní jistoty doporučujeme návrh zákona notifikovat jako technický předpis podle směrnice 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů (dále také notifikační směrnice). Směrnice 98/34/ES sice vylučuje ze své působnosti předpisy daňové, nicméně nikoli absolutně a za určitých okolností lze opatření v návrhu zákona považovat za jiný požadavek dle čl. 1 odst. 4 notifikační směrnice. Čl. 1 odst. 11 třetí odrážka pod technické předpisy, které mají být notifikovány dle směrnice, zahrnuje rovněž (mj.) jiné požadavky, které souvisejí s daňovými opatřeními, ovlivňujícími spotřebu výrobků nebo služeb tím, že vyzývají ke shodě s těmito jinými požadavky. Domníváme se, že nelze s jistotou říci, jaký vliv na spotřebu výrobků nebo služeb bude mít přijetí předkládaného zákona. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Povinnosti plynoucí z předmětné směrnice pro Českou republiku, zejména s ohledem na časové nároky kladené na legislativní proces, byly předmětem posouzení a to včetně stavu právní regulace uvedené v připomínce. Bylo vycházeno i z porovnání postupů uplatněných v obdobných situacích jinými státy. Ze získaných poznatků byly učiněny závěry, které budou základem pro další postup v jednáních s Komisí. V současnosti je s přihlédnutím k dostupným informacím uvažována varianta notifikace návrhu zákona jako „fiskálního opatření“ (tedy nikoliv jako „technického opatření“, které vyžaduje uplatnění 3měsíční odkladné lhůty). V tomto směru vycházíme zejména z informací o notifikaci u obdobných projektů na Slovensku, kde notifikace tzv. virtuálních pokladnic (obdoba elektronické evidence) byla fiskální notifikací. Toto odůvodnění bude začleněno do obecné části důvodové zprávy. 17. Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility 2. D Po stránce materiální: Stav relevantní právní úpravy v právu EU: Daňová oblast není právem EU blíže upravena, nicméně předmětu navrhované úpravy se dotýkají zejm. čl. 56 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie upravující volný pohyb služeb. Návrhu zákona se dále dle připomínky uvedené výše dotýká také směrnice 98/34/ES ze dne 22. června 1998 o postupu při poskytování informací v oblasti norem a technických předpisů. Bere se na vědomí. 17. Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility 3. Z Po stránce materiální: Připomínky a případné návrhy změn: K návrhu zákona obecně: Zákon zavádí povinnost elektronické evidence tržeb paušálně, prostřednictvím vyhlášky vyjímá pouze nepočetnou skupinu tržeb. Vyhláška dále upravuje tržby, jež mohou být evidovány v zjednodušeném režimu, nicméně to pouze za předpokladu, že o toto poplatník požádá a bude mu vydáno povolení. Podmínky pro vydání povolení jsou navíc definovány zcela vágně. Domníváme se, že návrh zákona překračuje meze dány principem proporcionality, který je v oblasti omezení volného pohybu služeb v EU určující. V tomto kontextu lze rovněž míti za to, že by navrhovaná úprava neobstála ani v testu přiměřenosti v rámci posuzování její ústavnosti. Z tohoto pohledu by bylo žádoucí zavedení povinnosti elektronické evidence tržeb vhodným způsobem diferencovat a nezavádět ji paušálně. Nutno doplnit, že paušální zavedení zmiňované povinnosti do značné míry znevýhodňuje malé a střední podnikatele a právě je obzvláště zatěžuje dalšími administrativní požadavky. Směřování unijního práva a politik se však ubírá zcela opačným směrem, a to podporováním malých a středních podnikatelů v mnohých oblastech. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Navrhovaná úprava je v souladu s principem proporcionality a rovněž obstojí v testu přiměřenosti, kdy lze zejména odkázat na precedentní případy ze zahraničí. Přičemž stojí za zmínku, že z modelů, kterými se evidence tržeb provádí, se Česká republika tímto návrhem ubrala cestou modelu, který je pro poplatníky nejméně zatěžující. Nadto, kromě zásady proporcionality, se na tomto místě uplatňuje také zásada rovnosti a zásada zákazu diskriminace. Tato zásada působí naopak směrem k minimu výjimek ze systému evidence tržeb. 17. Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility 4. D Po stránce materiální: Připomínky a případné návrhy změn: K tezi návrhu vyhlášky, kterou se provádí zákon o evidenci tržeb: Upozorňujeme předkladatele, že stanovení výjimky ze zákonných povinností prostřednictvím vyhlášky není ústavně konformní metoda a je proto nezbytné zvolit jiný způsob úpravy výjimek. Vyhověno. Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Důležité je zmínit, že účelem zmocňovacího ustanovení není posílení výkonné moci na úkor moci zákonodárné, ale je vytvořen naléhavý a nouzový prostředek, kterým lze ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi. Nelze zejména předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Proto není záměrem, aby se evidence tržeb ze zásady uplatňovala na situace, ve kterých by její uplatňování mělo za následek faktickou likvidací obchodních modelů (viz již předvídané výjimky). Forma vyhlášky je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, kdy výkonná moc může zareagovat téměř okamžitě a daný obchodní model zprostit evidenční povinnosti. Obecně se v tomto směru dá poukázat na jiné zákony, které obdobný prvek „rychlé reakce“ obsahují, jako například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (prostřednictvím vyhlášky vydané na základě zmocnění uvedeného v § 70 odst. 1 jsou definována infekční onemocnění rozhodná např. pro povinnost fyzické osoby podrobit se izolaci podle § 64 písm. a) jmenovaného zákona). Tržby, u kterých je zřejmé jejich trvalé vyloučení nyní, budou explicitně zmíněny v zákoně. 17. Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility 5. D Závěr: Návrhem zákona není do právního řádu ČR přímo implementováno právo EU. Návrh nicméně zcela nerespektuje princip proporcionality, a není proto vyloučeno, že by Evropskou komisí mohl být hodnocen jako rozporný s právem volného pohybu služeb. Máme rovněž pochybnosti o vhodnosti navrhované úpravy v kontextu současného směřování unijního práva a politik. Návrh zákona je dále vhodné notifikovat jako technický předpis podle směrnice 98/34/ES. Vysvětleno. Viz výše. Vyhověno jinak. Povinnosti plynoucí z předmětné směrnice pro Českou republiku, zejména s ohledem na časové nároky kladené na legislativní proces, byly předmětem posouzení a to včetně stavu právní regulace uvedené v připomínce. Bylo vycházeno i z porovnání postupů uplatněných v obdobných situacích jinými státy. Ze získaných poznatků byly učiněny závěry, které budou základem pro další postup v jednáních s Komisí. V současnosti je s přihlédnutím k dostupným informacím uvažována varianta notifikace návrhu zákona jako „fiskálního opatření“ (tedy nikoliv jako „technického opatření“, které vyžaduje uplatnění 3měsíční odkladné lhůty). V tomto směru vycházíme zejména z informací o notifikaci u obdobných projektů na Slovensku, kde notifikace tzv. virtuálních pokladnic (obdoba elektronické evidence) byla fiskální notifikací. Toto odůvodnění bude doplněno do obecné části důvodové zprávy. 17. Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility 6. D Nad rámec posuzování slučitelnosti: K § 17: Necháváme na zvážení předkladatele, zda v zákoně skutečně výslovně upravovat povinnost zákazníka převzít účtenku, když z důvodové zprávy k příslušnému ustanovení plyne, že cílem daného ustanovení je především zajištění dodržování povinnosti poplatníka účtenku vydat. Z tohoto důvodu je pak daná norma ponechána bez sankce a je tedy normou imperfektní, což není právní jev zcela žádoucí. Vyhověno. Ustanovení § 17 bylo z návrhu odstraněno. 17. Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility 7. D Nad rámec posuzování slučitelnosti: K § 22: Doporučujeme blíže specifikovat podmínky, za jejichž splnění bude vydáno povolení k využití zjednodušeného režimu evidence tržeb. Vyhověno. Vysvětleno. Bude upřesněno, nelze však předjímat všechny teoretické důvody k povolení zjednodušeného režimu evidence tržeb. Příkladné důvody jsou uvedeny v důvodové zprávě. Dále bude upřesněno ve vyhlášce a předmětem metodického vedení v rámci Finanční správy ČR. 17. Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility 8. D Nad rámec posuzování slučitelnosti: K § 21 a 23: Doporučujeme sjednotit terminologii a používat buď pojem „návrh“ či „žádost“. Přikláníme se k pojmu „žádost“, neboť „návrh“ je nyní v rámci správního řádu ponechán jen pro případ sporného řízení. Vyhověno. 17. Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility 9. D Nad rámec posuzování slučitelnosti: K § 32: Upravuje-li zákon taktéž přestupky fyzických osob nepodnikajících, je otázkou, zda by se k poměrům pachatele nemělo přihlédnout rovněž v případě fyzických osob. Vyhověno. Uvedené ustanovení § 32 bude z návrhu zákona vypuštěno, přičemž s výjimkou uplatnění objektivní odpovědnosti u správních deliktů právnických a podnikajících fyzických osob bude ukládající orgán v případě uložení pokuty u obou typů správních deliktů v širším smyslu zohledňovat stejné okolnosti. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 1. Z Požadujeme v závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (RIA) rozvést: ● dopady na podnikatelskou sféru; ● případný předpokládaný počet subjektů, které zanechají podnikání a stanou se tak příjemci sociálních dávek; ● předpokládané náklady na zavedení systému elektronické evidence tržeb na straně podnikatelů; ● investiční a provozní náklady na straně státu; ● očekávané personální nároky na zavedení, provoz a kontrolu systému. Současně požadujeme doplnit do důvodové zprávy informaci: ● o konkrétní předpokládané podobě zaváděného systému-aplikace a jeho požadavcích na technické vybavení na straně povinných subjektů včetně informace o technickém zabezpečení dostatečné infrastruktury na straně státu pro bezproblémový chod; ● o způsobu kontroly systému (včetně možnosti okamžité kontroly přímo občanem (např. prostřednictvím QR kódů a aplikace pro jejich čtení s online přístupem do databáze); ● o zapojení specifických skupin přijímajících hotovost – např. doručovací služeb a městské dopravy (viz automaty na jízdenky, výdejní automaty např. s občerstvením, výdej lístků v autobusech a vlacích apod.); ● o vývoji inkasa daně v letech po zavedení registračních pokladen či elektronické evidence tržeb na Slovensku, respektive v Chorvatsku. V materiálu rovněž není uvedeno, zda Ministerstvo financí předpokládá zavedení nějakého daňového zvýhodnění pro dotčené subjekty, jak tomu bylo např. v Chorvatsku, kde byla snížena sazba DPH. Odůvodnění: Navrhované rozvedení a doplnění hodnocení dopadů regulace stejně jako požadované detailnější informace k provozu systému jsou nezbytné k řádnému posouzení návrhu zákona. Nevyhověno. Rozpor. Tam, kde je to možné, resp. jsou k dispozici již konkrétnější novější data, bylo doplněno do nové kapitoly RIA 4.4.2. Týká se to zejména nákladů na zavedení systému na straně státu popř. potenciálních dopadů na ekonomiku. Náklady se mohou a zcela jistě budou subjekt od subjektu lišit dle jeho stávajícího vybavení a jeho velikosti, nároků apod.. Nelze je proto paušalizovat. Nevyhověno. Rozpor. Většina těchto požadovaných informací je již v RIA obsažena. Tam, kde je to možné, resp. jsou k dispozici již konkrétnější novější data, bylo doplněno do nové kapitoly RIA 4.4.2. S možností kontroly zaevidování účtenky občanem na místě je počítáno. Nevyhověno. Rozpor. Náklady na evidenci tržeb budou moci být uplatněny v základu daně. Ministerstvo financí např. také navrhne v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb snížení DPH u restaurací z 21 na 15 procent. Dále bude navržena paušální sleva na dani z příjmů pro fyzické osoby za účelem kompenzace vzniklých nákladů zejména u malých živnostníků. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 2. Z V § 4 požadujeme doplnit, jakým způsobem bude řešena např. platba kartou při nákupu v internetovém obchodě (v tomto případě dochází sice k platbě kartou, pro kterou tento zákon zavádí povinnost vydání účtenky, ale obchodník nemá možnost tuto účtenku vystavit) a jak budou řešeny hotovostní vklady hráčů při hazardních hrách především na hracích automatech. Platba kartou: Vysvětleno. Obchodník splní v uvedeném případě svou povinnost vydat účtenku vložením vydané účtenky do objednané zásilky způsobem popsaným ve zvláštní části důvodové zprávy k § 11 návrhu zákona, který povinnost vydat účtenku stanoví. Kvůli obtížnému provedení zákonné konkretizace ve vztahu k jednotlivým případům, kdy tato povinnost vznikne a jejichž předvídání není do budoucna v plné míře možné, byla zvolena obecnější formulace. Rovněž je možné zaslání účtenky elektronickou formou a její následné zaslání zákazníkovi e-mailem (běžně obchodník potvrzuje e-mailem přijetí platby, tj. účtenka by mohla být součástí této informace). Herní automaty: Vysvětleno. V této oblasti se počítá s vyloučením evidence u těch tržeb naplňujících znaky evidované tržby, které není v praxi v reálném čase možné evidovat. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 3. Z V § 5 požadujeme stanovit tržby, které z důvodu hospodárnosti nebo plynulého průběhu evidence tržeb jsou z evidování tržeb vyloučeny, nebo se mohou evidovat ve zjednodušeném režimu na základě povolení, nebo se mohou evidovat ve zjednodušeném režimu bez povolení. Vyhověno jinak. V souvislosti s věcnými změnami došlo ke strukturálním změnám v zákoně. Známé tržby podléhající vyloučení budou doplněny do zákona. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 4. Z V § 6 odst. 1 požadujeme za slovo „podat“ vložit slova „správci daně“. Vysvětleno. Působnost správce daně k přijetí žádosti o autentizační údaje vyplývá z výhradní a obecné působnosti správce daně z příjmů ve věci správy evidence tržeb podle § 3 odst. 1 návrhu zákona. Doplnění této působnosti do připomínkovaného ustanovení by tedy zakládalo duplicitu vykazující potenciál působit matoucím dojmem při výkladu zákona. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 5. Z V § 6 odst. 2 požadujeme upřesnit náležitosti žádosti, pokud jsou odlišné od náležitostí žádosti podle správního řádu. Odůvodnění: Adresát právní úpravy by měl ze zákona vědět, komu žádost podává a jaké údaje musí v žádosti uvést. Vysvětleno. Obecným podpůrným předpisem vztahujícím se na procesy (řízení a postupy) v rámci návrhu zákona o evidenci tržeb je podle § 3 odst. 2 návrhu zákona daňový řád. V případě žádosti se jedná o podání ve smyslu § 70 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a z hlediska jejího obsahu se na ni podpůrně vztahují náležitosti obsahu podání podle § 70 odst. 3. Pokud bude zjištěna potřeba formulace specifických požadavků kladených na obsah žádosti, budou tyto požadavky ve formě zvláštních ustanovení do návrhu zákona doplněny. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 6. Z V § 12 požadujeme zrušit odst. 3 a všechny povinné údaje stanovit přímo v zákoně. Odůvodnění: Adresát právní úpravy by měl ze zákona vědět, jaké údaje musí správci daně zasílat. Vyhláška nemůže stanovovat povinnost uvádět další údaje. Vyhověno. Údaje budou stanoveny přímo zákonem. Obecně však lze poznamenat, že stanovování údajů, které má poskytovat subjekt veřejné moci, je obecně často upravováno prostřednictvím podzákonných právních předpisů, někdy též i formulářů vydávaných konkrétním orgánem. V tomto kontextu tedy ustanovení § 12 nevybočuje z běžné praxe. Nadto je ustanovení omezeno jednak explicitně prostřednictvím odstavce 1, který stanoví, že lze vyžadovat toliko údaje nezbytné pro evidenci tržeb a údaje s nimi související. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 7. Z V § 13 požadujeme zrušit odst. 3 a všechny povinné údaje stanovit přímo v zákoně. Odůvodnění: Adresát právní úpravy by měl ze zákona vědět, jaké povinné údaje musí být uvedeny na účtence. Vyhověno. Údaje budou stanoveny přímo zákonem. Obecně však lze poznamenat, že stanovování údajů, které má poskytovat subjekt veřejné moci, je obecně často upravováno prostřednictvím podzákonných právních předpisů, někdy též i formulářů vydávaných konkrétním orgánem. V tomto kontextu tedy ustanovení § 12 nevybočuje z běžné praxe. Nadto je ustanovení omezeno jednak explicitně prostřednictvím odstavce 1, který stanoví, že lze vyžadovat toliko údaje nezbytné pro evidenci tržeb a údaje s nimi související. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 8. Z V § 22 požadujeme jasně stanovit podmínky pro vydání povolení tak, aby poplatník věděl, za jakých podmínek může žádat o vydání povolení, a správní orgán povolení vydal, pokud tyto podmínky budou splněny. Odůvodnění: Poplatník musí přímo ze zákona vědět, jaké podmínky má splnit pro vydání povolení. Navrhovaná úprava je příliš obecná a umožňuje správnímu orgánu velké možnosti správního uvážení, což může přinášet i značné rozdíly při rozhodování jednotlivých správních orgánů. Toto obecné ustanovení potenciálně představuje poměrně velké korupční riziko, které není v důvodové zprávě řádně popsáno a vysvětleno. Vyhověno. V souvislosti s věcnou změnou bylo ustanovení § 22 zrušeno. K vydání povolení bude nutné v konkrétním případě naplnění specifických znaků tržby, u které je možná evidence ve zjednodušeném režimu, které jsou již zčásti uvedeny v § 5 odst. 1 předloženého návrhu zákona a které budou po doplnění o další konkretizující znaky součástí obecné materiální definice tržby způsobilé k vedení ve zjednodušeném režimu. Důvody pro naplnění těchto znaků bude správce daně v rozhodnutí o povolení povinen řádně odůvodnit. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 9. Z K § 41 požadujeme do důvodové zprávy doplnit vysvětlení, z jakého důvodu je účtenková loterie vyjímána z působnosti zákona o hazardních hrách. Vyhověno. Účtenková loterie je svou povahou něco zcela jiného než klasická hazardní hra. Především vklad do této hry je prakticky nulový (nepočítá-li úsilí poplatníka spočívající v zadministrování zařazení účtenky do slosování). Taktéž nebude účtenková loterie provozována za účelem dosažení výnosu (právě naopak, bude vždy ztrátová, neboť nebudou existovat vklady). Jejím smyslem je zapojení veřejnosti do kontroly dodržování zákona o evidenci tržeb. Z těchto důvodů není zapotřebí uplatňovat právní úpravu regulující hazardní hry. V tomto směru bude doplněna důvodová zpráva. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 10. Z V § 43 požadujeme v přechodných ustanoveních stanovit tržby, které budou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z povinnosti evidence tržeb dočasně vyjmuty. Nevyhověno. Rozpor. Plošné výjimky ke dni předložení návrhu vládě budou obsaženy v zákoně. Stále však bude ponechána možnost z naléhavých důvodů souvisejících s povahou podnikatelské činnosti nebo s procesem náběhu zákona vložit vynětí evidovaných tržeb vyhláškou, v rámci zákonného zmocnění. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 11. D V § 5, odst. 2 doporučujeme za slovo „povolení“ vložit slova „vydaného podle § 21 až 23“. Odůvodnění: Právní úprava by měla být pro jejího adresáta srozumitelná, proto je vhodné v tomto ustanovení odkázat na příslušná ustanovení, která stanoví podmínky pro vydání povolení. Nevyhověno. Z hlediska použité legislativní techniky vyplývá ve vztahu k povolení podle § 5 odst. 2 odkaz na § 21 až 23 zejména z nadpisu ČÁSTI ČTVRTÉ uvozující § 21 až 23 s názvem „POVOLOVACÍ ŘÍZENI PRO UŽITÍ ZJEDNODUŠENÉHO REŽIMU“, když § 5 odst. 2 také mluví o možnosti „evidovat tržby ve zjednodušeném režimu“. Nadto by zavedení techniky legislativního odkazu bylo nutné uplatnit jednotně napříč celým textem zákona, přičemž nejenže by nebylo jasné, kde všude má být odkaz užit, ale v některých případech by mohlo jeho samotné použití působit zkreslujícím dojmem při výkladu konstrukce vybraných právních vztahů. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 12. D V § 44 doporučujeme s ohledem na délku legislativního procesu a potřebu povinných subjektů seznámit se v dostatečném časovém předstihu s tak zásadní novou právní úpravou nabytí účinnosti stanovit na 1. ledna 2017. Vysvětleno. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Viz výše. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 13. D V části 3.1 „Identifikace nákladů a přínosů“ závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace (RIA, str. 28) doporučujeme v písmenu „d) nejmenší živnostníci“ upřesnit předpokládaný úhrn ročního obratu, neboť uvedený údaj 100 000 001 a více Kč odpovídá předpokládanému úhrnu ročního obratu podnikatele velkého rozsahu uvedeného pod písmenem a). Vyhověno. Jedná se o zjevnou nesprávnost, bude upraveno. 18. Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace 14. D V bodu D. VARIANTA 3 (chorvatský model) závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace (str. 35) doporučujeme přesněji vyčíslit náklady na straně státu uvedené v řádu desítek až stovek milionů korun. Odůvodnění: Požadujeme zpřesnění nákladů na straně státu v případě volby varianty 3 (chorvatský model preferovaný předkladatelem) s ohledem na relevantní výpočet celkové efektivnosti zákona o evidenci tržeb pro stát. Vyhověno Bylo doplněno do nové kapitoly RIA 4.4.2. 19. Agrární komora České republiky 1. D V principu zaujímáme k návrhu zákona neutrální stanovisko, vítáme především řešení nerovného podnikatelského prostředí pro poctivě hospodařící subjekty. Na druhé straně se ovšem obáváme praktické realizace požadavků vyplývajících ze zákona v případě malých živnostníků jak z pohledu kontroly státu, tak z pohledu administrativní zátěže pro drobné podnikatele v zemědělství. Pro drobné zemědělce, kteří provozují například prodej ze dvora nebo prodávají své zboží na farmářských trzích, se jedná o zbytečnou technicko-administrativní překážku, která může zbrzdit rozvoj tohoto odvětví zemědělsko-podnikatelské činnosti. Pro nové subjekty se navíc jedná svým způsobem o překážku pro vstup do podnikání vzhledem k nutnosti investovat do nutného technického vybavení. Například v Chorvatsku, kde byla evidence tržeb zavedena, byla pro drobné prodejce zemědělských a potravinářských výrobků (tzv. kumice) zavedena výjimka. Nesouhlasíme s argumentací MF, že v ČR nepředstavuje maloobchodní prodej zemědělských výrobků tradiční odvětví. V ČR se jedná především o alternativu k velkovýrobě, která si již získala svoje nezastupitelné místo na trhu. Proto dáváme ke zvážení výjimku pro drobné živnostníky a podnikatele provozující maloobchodní prodej zemědělských nebo potravinářských výrobků do stanoveného obratu. Jsme otevřeni diskuzi o určení této částky. Vysvětleno. U drobných zemědělců bude jejich zapojení podrobeno analýze a po diskusi zváženo. Může být provedeno prostřednictvím vyhlášky na základě přesného vymezení kategorie tržeb/činnnosti. 20. Akademie věd ČR 1. Bez připomínek. 21. Asociace samostatných odborů 1. Z O b e c n ě Předložený návrh zákona v mnoha směrech vybočuje z právního rámce českého soukromého a daňového práva. Bude tedy velmi obtížné při jeho praktickém využití pracovat s právními pojmy, jež jsou odborné veřejnosti zřejmé, avšak podle jejich použití v návrhu zákona je jim dáván zcela jiný obsah (např. pojem podnikatel, plátce, jednotky, které reprezentují peněžní prostředky, nahodilé příjmy ...). Jsou rovněž používány pojmy zcela nové, které náš právní řád nezná a v zákoně nejsou definovány. Naopak zákona nereaguje např. na existenci měny bitcoiny, jejíž využívání se začíná rozšiřovat do běžného života pro běžné platby v obchodech apod. (tržby v bitcoinech nejsou dnes vůbec zdaňovány). Pro finanční úřady bude zákon znamenat další prohloubení problémů s informačními systémy a ohromný nárůst administrativy. Je třeba si uvědomit, že zjištění jediného pochybení bude od zaměstnance FÚ vyžadovat současné použití 2 (u PO) nebo 3 (u FO) procesních norem, aby věc mohl v souladu s návrhem vyřídit a uzavřít (daňový řád, zákon o přestupcích, správní řád). Každá z těchto procesních norem má svá specifická procesní pravidla, která musí být bezpodmínečně dodržena pro zákonnost konečného rozhodnutí (postihu). Co si s tím počnou drobní podnikatelé, aby byli schopni účinně bránit svá práva? Poměrně rozsáhlé výjimky, které zákon upravuje výslovně a dále předvídá v rozhodnutích o využití zjednodušeného režimu a ve vyhláškách MF, naprosto oslabí účinnost zákona, neboť běžný občan nebude schopen rozlišovat, kdo z podnikatelů je mu povinen vystavit účtenku (paragon) s fiskálním identifikačním kódem a kdo nikoliv. Nevyhověno. Konstrukce evidence tržeb pro daňové účely je úpravou vztahující se k vybraným aspektům, které dosud českým právním řádem v dané rovině podrobností nebyly řešeny. Této skutečnosti odpovídá i zvolená legislativní technika, která pracuje jak s pojmy a právními vztahy zavedenými do právního řádu jinými právními předpisy (zejména zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů), tak s využitím definice nového obsahu stávajících pojmů, případně s pojmy, které dosud v českém právním řádu zavedeny nebyly a dochází k prvotní (explicitní i implicitní) definici jejich obsahu. Bez využití kombinace uvedených legislativních technik by bylo velice obtížné vymezit hranice práv a povinností v rámci předloženého systému tak, aby byly pro adresáty norem v souladu s požadavky právní jistoty dostatečně seznatelné. Nevyhověno. Návrh explicitně nereaguje. Bitcoins jsou řešeny novým ustanovením, které se obecně věnuje způsobům platby obdobným hotovosti a dalším explicitně vyjmenovaným prostředkům. Bere se na vědomí. Nevyhověno. Pro účely ověření, zda je podnikatel oprávněn evidovat tržby ve zjednodušeném režimu, se počítá s možností prověření této skutečnosti dálkovým způsobem skrze zákaznický modul u správce daně (prostřednictvím internetu). Nadto poplatník má též povinnost informovat zákazníka prostřednictvím „informačního oznámení“, ve kterém se předpokládá, že tento údaj bude obsažen. 21. Asociace samostatných odborů 2. Z K § 3 odst. 3 Má-li evidence tržeb sloužit pro účely výběru daní, je nezbytné, aby výsledky svých zjištění byly orgány celní správy povinny předávat správcům daní, jinak jde o naprosto samoúčelnou kontrolu pro kontrolu a zbytečné zatěžování subjektů. Zákon by měl stanovit lhůtu, do kdy budou poznatky předávány, popř. obsah informací, které budou předávány. Nevyhověno. Vlastní evidence bude zajišťována pouze orgány Finanční správy ČR. Orgány Celní správy ČR především budou součinit v oblasti kontroly toho, že subjekty svou evidenční povinnost skutečně plní. Nicméně platí, že oba subjekty budou pracovat v úzké spolupráci, kterou není třeba obecně normovat. 21. Asociace samostatných odborů 3. Z K § 5 Vázání vzniku povinnosti evidovat tržby na registraci subjektu u správce daně a přidělení registračního čísla nemůže vyhovovat záměru zákona, nemůže "protěžovat" nelegální podnikání (bez příslušného oprávnění) nebo sice s oprávněním, ale bez registrace k dani, povinnost by měla být vázána na vznik daňové povinnosti (§ 3 daňového řádu). Zákon musí také přesně určit, kdy končí povinnost evidence tržeb, neboť ještě po skončení podnikání mohou "dobíhat" určité tržby z ukončeného podnikání, na druhou stranu není možné i z titulu ochrany osobních údajů, aby byl subjekt evidován bezdůvodně poté, co důvod pro evidenci odpadl. Nevyhověno. S ohledem na změnu věcného záměru došlo k úpravě návrhu zákona tak, aby byl vznik povinnosti evidovat tržby vázán na okamžik registrace poplatníka k dani, konkrétně na právní skutečnost přidělení daňového identifikačního čísla (DIČ). Pokud poplatník poruší svou registrační povinnost, může být obecně sankcionován dle § 247 odst. 1 daňového řádu (pokuta až 50 000 Kč). Bude-li neregistrován za tím účelem, aby nepodléhal evidenci tržeb, lze pak toto jednání také přehodnotit jako závažné ztěžování a maření správy daní s potenciální sankcí až 500 000 Kč, tj. ekvivalentní sankcí se sankcemi v rámci evidence tržeb. Nevyhověno. Podle předloženého znění návrhu zákona jsou tržby, které jsou příjmy podle § 7 zákona o daních z příjmů, byť by byly přijaty po ukončení podnikání, považovány za evidovanou tržbu, a za nastíněné situace by stále podléhaly evidenci. Obecně je nutné konstatovat, že v případě, kdy by tyto „dobíhající“ tržby splňovaly kritéria uvedená v § 4 zákona (a nebyly by vyhláškou MF vydanou podle zmocnění obsaženého v § 5 vyloučeny), jednalo by se o evidované tržby podléhající evidenci tržeb. V případě ukončování činnosti budou i nadále evidovány všechny tržby, které jsou podřaditelné pod příjmy ze samostatné činnosti (tj. vše co se stále bude týkat jeho podnikatelské aktivity, byť je již ve stadiu terminace). 21. Asociace samostatných odborů 4. Z K § 5 odst. 2 (a § 21 až 26) Nesouhlasíme s možností zavedení "dvojího" režimu EET, a to nejen na základě individuálního rozhodnutí na základě žádosti daného subjektu, ale ani s tím, že by takové výjimky mohly být naprosto tendenčně určovány vyhláškou MF, neboť znamenají výrazné porušení rovnosti subjektů a nepředvídatelnost rozhodování a postupu státních orgánů. Případná vyhláška MF by se týkala vyjmenovaných subjektů (takže i ti, co by měli 99 % podnikatelské činnosti s povinností evidovat tržby, by z důvodu 1 % zařazeného do zjednodušeného režimu používali zjednodušený režim?) nebo naopak by se týkala jednotlivých oborů podnikání, ale pak by jeden subjekt mohl vést 3 evidence, 1. evidenci tržeb, 2. zjednodušenou evidenci tržeb, a 3. ostatní tržby, které by podléhaly dani z příjmů, ale nepodléhaly by evidenci tržeb. Vyhověno. Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Důležité je zmínit, že účelem zmocňovacího ustanovení není posílení výkonné moci na úkor moci zákonodárné, ale je vytvořen naléhavý a nouzový prostředek, kterým lze ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi. Nelze zejména předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Proto není záměrem, aby se evidence tržeb ze zásady uplatňovala na situace, ve kterých by její uplatňování mělo za následek faktickou likvidací obchodních modelů (viz již předvídané výjimky). Forma vyhlášky je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, kdy výkonná moc může zareagovat téměř okamžitě a daný obchodní model zprostit evidenční povinnosti. Obecně se v tomto směru dá poukázat na jiné zákony, které obdobný prvek „rychlé reakce“ obsahují, jako například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (prostřednictvím vyhlášky vydané na základě zmocnění uvedeného v § 70 odst. 1 jsou definována infekční onemocnění rozhodná např. pro povinnost fyzické osoby podrobit se izolaci podle § 64 písm. a) jmenovaného zákona). Tržby, u kterých je zřejmé jejich trvalé vyloučení nyní, budou explicitně zmíněny v zákoně. 21. Asociace samostatných odborů 5. Z K § 7 Pokud má být povinnost vyžádat si autentizační údaje všeobecná, nemůže být vázána jen na elektronickou formu přidělení, zasláním do datové schránky subjektu, neboť zejména pro drobného podnikatele nemusí být ekonomicky výhodné hradit poplatky za INTERNET a provoz datové schránky jen proto, aby mohl občas komunikovat se správcem daně. Vyhověno. V souladu se změnou věcného záměru byla povinnost podávat žádost o autentizační údaje formou datové schránky vypuštěna. V budoucnu se uvažuje o jednotné podávání žádosti prostřednictvím portálu správce daně, přičemž prvotní přihlašovací údaje získá poplatník buď na územním pracovišti finančního úřadu, nebo prostřednictvím datové schránky (volba je na jeho uvážení). Internetové připojení bude požadováno vždy, a to zejména pro vlastní výkon evidence tržeb. 21. Asociace samostatných odborů 6. Z K § 8 Návrh zákona neřeší nutnou změnu autentizačních údajů pro případy např. jejich zneužití za účelem poškození poplatníka, nebo v případě jejich ztráty, neoprávněného získání těchto údajů jinou osobou. Vyhověno. Návrh bude doplněn tak, aby poplatník byl zavázán chránit své autentizační údaje, čímž se bude rozumět i povinnost v případě jejich ztráty změnu ohlásit a zabránit tak jejich neoprávněnému užití. Technické řešení s touto eventualitou počítá. 21. Asociace samostatných odborů 7. Z K § 9 Je otázkou, co vše bude muset subjekt uvést při žádosti o autentizaci, ale pokud není v zákoně uveden taxativní výčet těchto údajů, nebo zde není výslovně stanoveno, že žádost o autentizační údaje je tzv. formulářovým podáním (§ 72 DŘ), lze jen těžko po subjektu "vymáhat" údaje, které není povinen poskytnout podle zákona (viz např. nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 706/06 ze dne 21. 4. 2009 - " ... jen osoba sama je oprávněna rozhodnout o tom, jaké údaje o sobě poskytne včetně údajů o své pracovní, ekonomické či podnikatelské aktivitě ... ", viz také rozsudek NSS sp. zn. 2 Aps 2/2009 - 52 ze dne 3. 12. 2009). Nevyhověno. Považujeme za nutné upozornit, že ustanovení § 9 neupravuje režim žádosti o autentizační údaje (která je uvedena v § 6 návrhu zákona), ale oznámení o změně údajů uvedených dříve v této žádosti. Toto oznámení je přitom podáním ve smyslu § 70 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, a z hlediska jejího obsahu se na něj podpůrně vztahují náležitosti obsahu podání podle § 70 odst. 3. 21. Asociace samostatných odborů 8. Z K § 13 Navrhované ustanovení zavádí další rozšiřování sběru údajů - "údaje pro EET" mohou mít (zejména pokud, jak je uvedeno výše, nebude rozsah dán zákonným rámcem, ale jen vyhláškami nebo dokonce požadavky jednotlivých FÚ?), jiný rozsah než údaje "pro správu daní", avšak právě EET má být nástrojem sběru důkazních prostředků pro správu daní, není proto odůvodněný jiný rozsah údajů. Návrh zákona by měl proto odkázat na již existující údaje v registru daňových subjektů a nerozšiřovat (i tendenčně) rozsah údajů, které subjekty správcům daní již povinně poskytují. Nevyhověno. Rozsahem údajů je míněn toliko rozsah údajů, které jsou jmenovány zákonem či vyhláškou. Rozumí se tím tedy např. podrobnější vysvětlení každého jednotlivé údaje, určení jeho zaokrouhlování apod. Bude zvážena specifikace pojmu „rozsah“. 21. Asociace samostatných odborů 9. Z K § 15 Není možné, aby si subjekt sám stanovoval tak zásadní věc, jako je doba, po kterou je povinen vyčkat na přidělení identifikačního kódu účtenky (viz např. doba odezvy při platbě platební kartou v obchodech), jak pak budou kontrolní orgány v takových případech kontrolovat plnění povinnosti vést tržbu v EET. Další zbytečná třecí plocha mezi subjekty a kontrolními orgány a možnost "vyklouznout" z povinnosti vystavit účtenku bez identifikačního kódu. Nevyhověno. Podle současného znění návrhu zákona je mezní doba odezvy údajem, který si stanoví sám poplatník, který je zodpovědný za jeho nastavení v souladu se zákonem. Pakliže poplatník nastaví tuto dobu způsobem, který znamená vyloučení určité části tržeb a takové jednání je odůvodněné potřebami jeho činnosti, nebude toto jednání sankcionováno. Pouze v krajních případech, kdy poplatník v tomto směru nevyhoví zákonným požadavkům způsobem, který znamená zjevné obcházení zákona nebo jiné znaky, ze kterých lze uvažovat o nebezpečnosti uvedeného jednání, bude takové jednání sankcionováno jako správní delikt podle § 28. Účelem této právní konstrukce je zajistit výkon evidence s ohledem na dané parametry a limity předpokládaného technického řešení (nedostupnost zásadních funkcí technického zařízení, kterou není možné předvídat, zejména nedostatek signálu) a potřeby každodenní praxe poplatníků 21. Asociace samostatných odborů 10. Z K § 19 Je v rozporu se základními zásadami právního státu, aby soukromoprávní titul (bezdůvodné obohacení dokládané účtenkou) byl automaticky, bez jakéhokoliv rozhodnutí příslušného státního orgánu (viz § 12 NOZ) považován za titul pro veřejnoprávní vykonávací řízení, prováděné jednou ze smluvních stran tohoto soukromoprávního vztahu (stát se v oblasti soukromého práva považuje za právnickou osobu - § 21 NOZ), když k uzavření smlouvy při kontrolním nákupu platně a prokazatelně došlo, nehledě na to, že současný NOZ je postaven na relativní, nikoliv absolutní, neplatnosti takových smluv (§ 574 NOZ). Vyhověno. Odstavec 3 bude z návrhu zákona vypuštěn. 21. Asociace samostatných odborů 11. D K § 4 odst. 1 písm. b) Pojem plátce - daňové zákony pracují s pojmy plátce daně a plátce příjmu; rozlišuje se mezi plátci jednotlivých daní. Nevyhověno. Pro účely návrhu zákona byl zvolen pojem „plátce“ ve smyslu „plátce daně z příjmů“ jako množiny zahrnující nejširší okruh osob i právních entit bez právní osobnosti. Tento pojem je užit napříč celým zákonem. 22. Bezpečnostní informační služba 1. Z K § 4 odst. 2 písm. b): Podle bodu 5. citovaného ustanovení jsou podle našeho názoru z evidence tržeb vyloučeny tržby za služby závodního stravování poskytované zaměstnancům v rozpočtové sféře ve vlastních stravovacích zařízeních za podmínek stanovených vyhláškou č. 430/2001 Sb., o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, ve znění pozdějších předpisů, stejně jako tržby za rekreační služby poskytované zaměstnancům ve vlastních rekreačních zařízeních a veškeré nároky zaměstnavatelů vůči zaměstnancům vyplývající z pracovně právního či obdobného právního vztahu, protože nejde o příjmy z podnikání a v některých případech (náhrada způsobené škody) jde i o příjmy nahodilé (bod 2. citovaného ustanovení). Navrhujeme tyto případy pro jednoznačnost uvést do důvodové zprávy, která z pracovně právní oblasti uvádí jako případ z evidence vyloučené tržby nahodilý odprodej majetku zaměstnanci, což je však mnohem méně častý a rozšířený případ než např. námi uváděné závodní stravování. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno jinak. Tržby budou z režimu zákona výslovně vyloučeny přímo v normativním textu. 23. Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě 1. Bez připomínek. 24. Česká lékařská komora 1. 25. Česká lékárnická komora 1. Z Česká lékárnická komora se seznámila s připomínkami Komory daňových poradců a v plném rozsahu se s nimi ztotožňuje. Sama přidává jednu zásadní připomínku týkající se užití pojmu „datová zpráva“ v textu návrhu zákona. Právní řád pojem „datová zpráva“ zná a užívá jej pro označení zpráv zasílaných prostřednictvím systému datových schránek. Konkrétní právní úprava „datové zprávy“ je obsažena v § 19 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. V návrhu zákona o evidenci tržeb je v souladu se zákonem č. 300/2008 Sb. pojem „datová zpráva“ použit v § 6, v němž se předpokládá doručování datové zprávy prostřednictvím datové schránky. Návrh zákona ale už v § 9 zmiňuje zasílání jakési datové zprávy na společné technické zařízení správce daně, a tedy pravděpodobně nikoliv za použití datové schránky, a dále pak zcela jednoznačně bez použití datové schránky, ale přesto datovou zprávou, má být podle § 11 plněna samotná evidenční povinnost. Pojem „datová zpráva“ tak není rozdílně používán nejen při srovnání zákona č. 300/2008 Sb. a návrhu zákona o evidenci tržeb, ale má dva významy i v samotném návrhu zákona, což je z hlediska jednoty právního řádu nežádoucí. Kromě toho také „datová zpráva“ v § 11 vede k absurdnímu výkladu, že evidence tržeb by měla být prováděna prostřednictvím datových schránek, které pro tento účel nejsou použitelné. Česká lékárnická komora proto navrhuje, aby byl v §§ 9 a 11 namísto „datové zprávy“ zvolen jiný pojem. Nevyhověno. Současný text ustanovení § 19 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, uvádí, že „dokumenty orgánů veřejné moci doručované prostřednictvím datové schránky“ a vybrané další dokumenty „mají formu datové schránky“. Z uvedené formulace však podle našeho právního názoru nevyplývá, že by pojem „datová zpráva“ označoval výhradní formu, kterou mají pouze dokumenty zaslané prostřednictvím datové schránky, ale pouze skutečnost, že uvedené dokumenty takovou formu mají. Uvedený výklad vyplývá mj. také ze znění § 20 odst. 1 písm. a) téhož zákona, které stanoví, že „Ministerstvo zajistí připojení kvalifikovaného časového razítka k datové zprávě odeslané z datové schránky“ – pakliže by datová zpráva byla formou zaslání, která je spojena výhradně s datovou schránkou, neobsahovalo by ustanovení podle našeho názoru dovětek „odeslané z datové schránky“, ale pouze formulaci, že časové razítko bude ministerstvem připojeno k „datové zprávě“. Je nutné dodat, že podklad pro tento výklad lze seznat též ze zavedeného znění § 71 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, který stanoví, že podání lze učinit mj. „datovou zprávou“, a to „podepsanou uznávaným elektronickým podpisem“, „odeslanou prostřednictvím datové schránky“ nebo „s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.“ Z uvedených důvodů považujeme právě nahrazení užitého pojmu „datová zpráva“ jiným právním pojmem s ohledem na nastíněnou současnou terminologii za způsobilé působit matoucí účinky při výkladu zákona. 26. Česká stomatologická komora 1. Z Obecně k návrhu zákona (zásadní připomínka): Návrh zákona předpokládá elektronickou komunikaci poplatníka se správcem daně, a to v reálném čase v rámci běžného provozu poplatníka. V poměrech poplatníků, kteří jsou poskytovateli ambulantních zdravotních služeb, se navržený postup evidence tržeb jeví jako nereálný, a to zejména z těchto důvodů: a) významná část poskytovatelů ambulantních služeb jsou fyzické osoby v předdůchodovém či dokonce důchodovém věku. Tito poplatníci často nemají znalosti, dovednosti ani vybavení k tomu, aby dokázali pochopit, akceptovat a uvést do praxe navržený „on-line“ systém evidence tržeb. Ve svém důsledku může tato nová administrativní povinnost způsobit překročení subjektivně únosné míry administrativní zátěže takových poskytovatelů a vést k hromadnému ukončování činnosti; b) významná část poskytovatelů ambulantních služeb poskytuje zdravotní služby ve zdravotnickém zařízení, které je personálně zajištěno pouze jedním lékařským a nanejvýš jedním nelékařským pracovníkem. Tito zdravotničtí pracovníci jsou již nyní přetíženi administrativou spojenou s vlastním poskytováním zdravotní péče a prakticky nemají v průběhu ordinačních hodin další prostor pro obsluhu on-line systému evidence tržeb. Jde-li současně o osoby vyššího věku (viz bod a), u nichž je nutno počítat se sníženou ochotou a schopností používat elektronické systémy, je nasnadě, že navržený systém může způsobit značné až fatální organizační obtíže; c) významná část poskytovatelů ambulantních služeb nedisponuje on-line připojením k internetu, v mnohých ordinacích nejsou k dispozici ani počítače. Naznačená věcná i znalostní nepřipravenost poskytovatelů zdravotních služeb na zavedení on-line evidence bude mnohými zdravotníky vnímána jako další administrativní překážka výkonu jejich povolání. Je nutno počítat s tím, že navržená evidence přinejmenším prodlouží dobu potřebnou pro odbavení jednoho pacienta. U zdravotníků předdůchodového a důchodového věku pak může v krajním případě působit jako poslední impulz k tomu, aby svoji praxi pro z jejich pohledu nepřekonatelné administrativní překážky ukončili. V každém případě navržená evidence tržeb způsobí omezení dostupnosti zdravotních služeb, a to přinejmenším v důsledku nárůstu času nezbytného pro odbavení pacienta. Vysvětleno. Se zapojením poskytovatelů ambulantních služeb se minimálně v prvních fázích nepočítá. Důvody uváděné připomínkovým místem lze však vztáhnout teoreticky na všechny skupiny subjektů, tím by bylo prakticky znemožněno aplikovat evidenci tržeb. Není zřejmé, čím je tato skupina podnikatelů odlišná od jiných, kteří by se mohli dovolat neodůvodněné diskriminace. Záměrem předkladatele je minimum výjimek. Jakékoliv výjimky poskytují prostor pro obcházení povinnosti uložené zákonem. S ohledem na zvolené chorvatské řešení evidence tržeb se v případě poplatníků s malým rozsahem tržeb předpokládá, že zvolí takové technické řešení, které bude nákladově odpovídat rozsahu přijímání tržeb. V Chorvatsku bylo na trhu pro nejmenší poplatníky k dispozici softwarové řešení zdarma, které bylo poskytováno soukromoprávním subjektem. V opačném případě by klesla efektivita systému a mohlo dojít k nerovnému postavení povinných subjektů. Podrobnější popis viz RIA. Případné zapojení v pozdějších fázích zajistí komfort dostatečného seznámení se systémem, kvalitní informovanost i na základě sdílení zkušeností dříve zapojených tržních segmentů apod. 27. Českomoravská konfederace odborových svazů 1. D Obecně k návrhu Českomoravská konfederace odborových svazů návrh zákona o evidenci tržeb podporuje a požaduje, aby vstoupil v účinnost co nejdříve, v době, která je v něm uvedena. Požaduje proto urychleně vyjasnit všechny otázky postupu, přípravy a zabezpečení technického řešení projektu, tak, aby spuštění nového systému bylo efektivní a bezporuchové. Účtenkovou loterii považuje ČMKOS za klíčový prvek nového systému. Měl by být vytvořen pravidelný systém s výraznými cenami, tak, aby se této loterie zúčastnilo co nejvíce spotřebitelů (resp. vydaných účtenek). ČMKOS považuje příslib na snížení nominální sazby DPH, s kterým se operuje jako s nástrojem pro kompenzaci pravděpodobného nárůstu cen některých zboží a služeb u konečného spotřebitele, za předčasný. ČMKOS je přesvědčena, že pohyby v oblasti zdanění nelze posuzovat takto „vázaně“ na oblast sazeb DPH. Především je třeba vyčkat na kvantifikaci skutečných finančních efektů tohoto opatření. Dále je nutno tyto záměry posoudit v kontextu celkového stavu a vývoje veřejných financí a v neposlední řadě i v kontextu nezbytné nápravy extrémně rozdílného zdanění mezi jednotlivými subjekty v daňovém systému ČR. (např. v kontextu velmi vysokého zdanění zaměstnanců). Tyto připomínky považuje ČMKOS za doporučující. Bere se na vědomí. Snahou a cílem ministerstva financí je zavedení evidence tržeb v roce 2016. S pořádáním účtenkové loterie je počítáno, nicméně není to jediný motivační prvek pro zákazníky. Z důvodů zajištění její efektivity tento nástroj lze kombinovat i s jinými nástroji. Pro rozhodování o podobě a frekvenci loterie je třeba zohledňovat i zkušenosti z jiných zemí. Je například evidováno, že pravidelným pořádáním klesá efektivita účtenkové loterie, resp. aktivní účast veřejnosti v této loterii, viz např. negativní zkušenosti ze Slovenska. Za účelem odhalování podvodných účtenek veřejností bude realizována také informační kampaň, která bude směřovat právě k edukaci veřejnosti, a mohou být přijímána další motivační opatření. Musí tak být zaručena flexibilita nástrojů motivace zákazníků. Ministerstvo financí např. navrhne v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb snížení DPH u restaurací z 21 na 15 procent. Jedná se o opatření, které mám mimo jiné snížit riziko potenciálního nárůstu cenové hladiny v této oblasti služeb, kde je poměrně značná míra šedé ekonomiky a její potlačení by se mohlo v některých částech projevit tlaky na zvýšení cen zejména v zařízeních pro běžné spotřebitele. 28. Český báňský úřad 1. Bez připomínek. 29. Český statistický úřad 1. Bez připomínek. 30. Český telekomunikační úřad 1. Bez připomínek. 31. Český úřad zeměměřický a katastrální 1. Bez připomínek. 32. Družstevní asociace 1. 33. Energetický regulační úřad 1. 34. Exekutorská komora 1. Z K dopadu regulace na soudní exekutory – zásadní připomínka EK ČR je toho názoru, že zákon o evidenci tržeb se netýká plnění vymáhaného exekutorem v rámci exekuční činnosti, protože zejména toto plnění nenaplňuje materiální znak tzv. evidované transakce, protože částky inkasované při výkonu exekuční činnosti nejsou tržbou. Exekutor při výkonu exekuční činnosti je již podle stávajících předpisů upravujících exekuční činnost vždy povinen vystavit stvrzenku o přijaté úhradě. Tato úhrada však představuje částku přijatou na vymáhané plnění, nikoliv zdanitelný příjem exekutora. Úhrada je peněžním tokem na zvláštní účet úschov, na kterém jsou shromažďovány vymožená plnění pro uspokojení pohledávky věřitele a nákladů exekuce. Tyto se pak v dalším procesu rozdělují a vyplácí podle zákona a odpovídajících procesních rozhodnutí. Příjmy, které jsou podkladem pro odvod DPH a předmětem daně z příjmu, tedy exekutor při výkonu exekuční činnosti nikdy nepřijímá jinak, než bezhotovostně převodem ze zvláštního účtu úschov. Z důvodů formulačních nejasností v zákoně a právní jistoty by však bylo vhodné, aby zákon explicitně stanovil, že se nevztahuje na prostředky získané soudním exekutorem dle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Návrh: Doplnit ustanovení, že se zákon nevztahuje na prostředky získané soudním exekutorem dle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád. Vyhověno jinak. Současné znění návrhu zákona se na prostředky získané soudním exekutorem dle zákona č. 120/2001 Sb., exekuční řád nevztahuje (není vyhověno požadavku na materiální znak – uskutečnění „příjmu“). Evidence tržeb bude cílit toliko na odměny exekutorů, pokud budou vyplácené v příslušné formě. 34. Exekutorská komora 2. Z K § 5, § 12, § 13 - povinnosti stanovené vyhláškou – zásadní připomínka Zákon umožňuje Ministerstvu financí vyhláškou stanovit daňovým subjektům další povinnosti, které zákon výslovně neuvádí, přičemž zákon ani nedefinuje meze, v nichž mohou být ministerstvem další povinnosti stanoveny. Tento problém se v návrhu zákona týká dokonce více ustanovení – moc výkonná bude mít oprávnění vyhláškou stanovit výjimky z evidování tržeb dle § 5, rozsah zasílaných údajů dle § 12 a rozsah údajů na účtence dle § 13. Jednotlivé daňové subjekty si proto před zákonem nebudou rovni, neboť mohou získávat výjimky z dodržování zákona bez konkrétního zákonného rámce jen na základě volné úvahy ministerstva. Návrh: Již v navrhovaném zákoně definovat okruh subjektů, na které se zákon nevztahuje (tj. například v důvodové zprávě uváděné osoby veřejného práva), příp. definovat jasná kritéria, kterými budou limitovány povinnosti stanovené vyhláškami. K § 5: Vysvětleno, vyhověno částečně Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Důležité je zmínit, že účelem zmocňovacího ustanovení není posílení výkonné moci na úkor moci zákonodárné, ale je vytvořen naléhavý a nouzový prostředek, kterým lze ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi. Nelze zejména předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Proto není záměrem, aby se evidence tržeb ze zásady uplatňovala na situace, ve kterých by její uplatňování mělo za následek faktickou likvidací obchodních modelů (viz již předvídané výjimky). Forma vyhlášky je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, kdy výkonná moc může zareagovat téměř okamžitě a daný obchodní model zprostit evidenční povinnosti. Obecně se v tomto směru dá poukázat na jiné zákony, které obdobný prvek „rychlé reakce“ obsahují, jako například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (prostřednictvím vyhlášky vydané na základě zmocnění uvedeného v § 70 odst. 1 jsou definována infekční onemocnění rozhodná např. pro povinnost fyzické osoby podrobit se izolaci podle § 64 písm. a) jmenovaného zákona). Tržby, u kterých je zřejmé jejich trvalé vyloučení nyní, budou explicitně zmíněny v zákoně. K § 12 a 13: Vyhověno. Údaje budou stanoveny přímo zákonem. Obecně však lze poznamenat, že stanovování údajů, které má poskytovat subjekt veřejné moci, je obecně často upravováno prostřednictvím podzákonných právních předpisů, někdy též i formulářů vydávaných konkrétním orgánem. V tomto kontextu tedy ustanovení § 12 a 13 nevybočuje z běžné praxe. Nadto je ustanovení omezeno jednak explicitně prostřednictvím odstavce 1, který stanoví, že lze vyžadovat toliko údaje nezbytné pro evidenci tržeb a údaje s nimi související. 34. Exekutorská komora 3. Z K § 4 - nahodilost příjmů – zásadní připomínka. Z navrhovaného ustanovení dostatečně nevyplývá, které příjmy považovat za nahodilé, např. v případě nepodnikatelských subjektů, které kromě své hlavní činnosti realizují činnosti vedlejší, z nichž jim „nahodile" plynou příjmy. Návrh: Definovat pojem nahodilého příjmu. Vysvětleno. Kritérium nahodilosti je z hlediska teorie a obecných principů práva tzv. „neurčitým právním pojmem“, jehož výklad je ponechán v konkrétní situaci na příslušném orgánu, který je povinen zvolený výklad řádně odůvodnit ve vydaném aktu veřejné moci. Důvodem pro užití takového právního pojmu je v legislativní praxi zejména široký okruh případů, na které má být uvedená norma aplikována a který vylučuje možnost uplatnění definice konkrétní. Uvedený případ nastává podle předkladatele právě v případě § 4 návrhu zákona, přičemž příklady dokládající variabilitu potenciálních situací podřaditelných pod uvedený pojem jsou uvedeny ve zvláštní části důvodové zprávy k předmětnému ustanovení. Vedle teorie veřejného práva je nutné odkázat na obdobné řešení v soukromoprávním kontextu s vyjádřením časového aspektu skrze pojem „soustavnost“, v případě formulace zásadního pojmu „podnikatel, která ve znění § 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku zní „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“, přičemž „soustavnost“ není v občanském zákoníku definována a výklad obsahu tohoto pojmu je ponechán na orgánu veřejné moci v konkrétním případě. Pro zajištění vyšší míry právní jistoty však bude do zákona doplněno zmocnění k učinění závazného posouzení podle § 132 a 133 daňového řádu. 34. Exekutorská komora 4. D § 27 Přestupky – doporučující připomínka V obecné rovině lze říci, že sankce za přestupky mohou být příliš přísné a nevyvážené, zejm. stanovením konkrétních částek a nikoliv rozpětím, což je v rozporu se zásadou individualizace trestu. Ustanovení je formulačně nepřesné a dalo by se interpretovat i tak, že sankce za naprosté nesplnění zákonné povinnosti (odst. 3 c) a d)) mohou být nižší než při splnění zákonné povinnosti částečném (odst. 3 písm. a)) – byť důvodová zpráva hovoří jinak. Návrh: Formulační zpřesnění v souladu s důvodovou zprávou a doplnění rozpětí u všech sankcí. Nevyhověno. V návaznosti na věcnou změnu byl § 27 z návrhu zákona vypuštěn. 35. Finanční arbitr 1. 36. Generální inspekce bezpečnostních sborů 1. 37. Grantová agentura ČR 1. Bez připomínek. 38. Hlavní město Praha 1. D K § 3 odst. 1 V uvedeném ustanovení je použit pojem „správce daně z příjmů“. Vzhledem k tomu, že v dalších ustanoveních návrhu zákona se používá ve smyslu „správce daně z příjmů“ pouze pojem „správce daně“, je namístě v § 3 odst. 1 zavést v souladu s Legislativními pravidly vlády pro pojem „správce daně z příjmů“ legislativní zkratku „správce daně“. Nevyhověno. Legislativní zkratka není v tomto kontextu potřeba. Význam spojení „správce daně“ dostatečně plyne právě s úvodního ustanovení § 3. Tento přístup je také aplikován např. v zákoně č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodovém spoření, jakož i v dalších novějších „daňových“ zákonech. 38. Hlavní město Praha 2. D K § 5 odst. 3 Členění odstavce 3 na pododstavce navrhujeme zrušit. Nejedná se o kumulativní výčet ani o výčet variant. Doporučujeme slova „a) do přidělení daňového identifikačního čísla a b) během 10 dní následujících po přidělení daňového identifikačního čísla.“, nahradit slovy „uskutečněné v období před přidělením daňového identifikačního čísla až do konce desátého dne následujícího po jeho přidělení.“. Vyhověno jinak. Uvedené vyloučení tržeb bude zahrnuto pod celkový výčet tržeb, které budou již ze znění zákona z evidence tržeb vyloučeny. 38. Hlavní město Praha 3. D K § 6 odst. 1 Autentizační údaje doporučujeme v uvedeném ustanovení vymezit. Nestačí jejich vymezení ve zvláštní části důvodové zprávy. Nevyhověno. V souvislosti s věcnou změnou bude ustanovení přeformulováno s tím , že namísto pojmu „autentizační údaje“ obsahujícího vedle certifikátu také přihlašovací údaje bude jeho působnost zúžena na pojem „certifikát“. 38. Hlavní město Praha 4. D K § 15 Vzhledem k tomu, že v odstavci 1 je definována „Doba odezvy“, jako základní pojem a k „mezní době odezvy“ se v odstavci 2 jen uvádí jak ji poplatník stanoví, doporučujeme nadpis ustanovení „Mezní doba odezvy“ nahradit nadpisem „Doba odezvy“. Nevyhověno. Pojem „doba odezvy“ vyjadřuje z hlediska svého obsahu kategorií faktickou, zatímco „mezní doba odezvy“ vyjadřuje kategorii právní. Smyslem uvedeného ustanovení je vymezení kategorie faktické za účelem vymezení kategorie právní, resp. technické, která je podle věcného zadání součástí vytvářeného systému. 38. Hlavní město Praha 5. D K § 17 a § 20 odst. 1 Doporučujeme povinnost „převzít účtenku“ vypustit. Nesplnění povinnosti není sankcionováno a i případné stanovení sankce pokládáme za absurdní. Vyhověno. 39. Hospodářská komora České republiky 1. Z Obecné zásadní připomínky Hospodářská komora ČR (dále jen „HK ČR“) vnímá podstatu návrhu jako přirozenou reflexi finančního, obecně ekonomického a sociálního vývoje směrem k digitalizaci a „onlineizaci“. Již dnes existující povinnosti při vystavování a vydávání dokladů a povinnosti spojené s výkaznictvím, včetně ohlašování, tvrzení atd. se přesouvají blíže k okamžiku skutečnosti, k níž se váží. Věříme, že výsledná větší operativnost přístupu k relevantním údajům může napomoci státu vyrovnat tržní nerovnováhu, kdy jsou subjekty, které řádně a včas neplní své daňové povinnosti neoprávněně zvýhodňovány oproti podnikatelům platícím daně. HK ČR zároveň oceňuje přístup předkladatele, hledajícího mj. prostřednictvím navrhovaného zákona nástroje ke snížení veřejného zadlužení cestou efektivnějšího výběru stávajících daní namísto zvyšování jejich sazeb nebo zavádění nových (sektorových) daní. Přitom shodně s předkladatelem sdílíme přesvědčení, že největší potenciál k doplňkovému inkasu daní, a zejména DPH, není skryt v krácení maloobchodních tržeb, ale v cílených podvodech uvnitř dodavatelsko-odběratelských řetězců, a proto jsme přesvědčeni, že by klíčová opatření finanční a celní správy i legislativní iniciativa Ministerstva financí ČR (dále jen MF ČR“) měly směřovat právě do oblasti těchto „karuselových“ obchodů. Obecná podpora hlavního smyslu navrhovaného zákona je ale podmíněna takovou formulací dílčích ustanovení zákona, která budou: 1) minimalizovat právní nejistotu daňových poplatníků ohledně aplikační praxe a 2) minimalizovat náklady vyvolané zavedením a průběžným plněním nově zavedených povinností ze strany řádných daňových poplatníků. Zároveň je žádoucí 3) rezignovat na taková (nadbytečná) ustanovení, která jdou nad rámec zásad dobré daňové správy. Ad 1) Zvýšení právní jistoty Požadujeme přehodnotit rozsah skutečností, které mají být upraveny formou podzákonných předpisů. K jakkoli významnějšímu rozšíření povinností (např. o další evidované údaje) musí docházet cestou úpravy samotného zákona. Přesouvání mnoha podstatných úprav do vyhlášky by nemuselo být neústavní. Pokud by přesto některé otázky měly být řešeny pomocí vyhlášek, je zcela nezbytné předložit k návrhu platný text vyhlášky a nikoliv pouze její teze, aby bylo možné v legislativním procesu přípravy zákona posoudit, zda vyhláška nezasahuje nad rámec zákona. Považujeme rovněž za nezbytné stanovit přesnější mantinely pro správní úvahy správce daně tak, aby se omezily široké možnosti správního uvážení (např. možnost zjednodušeného postupu je dle návrhu zcela na zvážení správce daně, což je pro malé podnikatele rizikem významného zvýšení zátěže). K problematice sankcí musí být přistupováno skrze uplatňování hlavního principu daní – zaplatit řádně daně. Teprve v přímé souvislosti s porušením tohoto principu mohou být uvalovány i vysoké sankce vázané na neplnění evidenčních povinností. Samo neplnění evidenčních povinností nesmí vést k nezvratným účinkům, v jejichž důsledku chybující podnikatel přestane vůbec existovat jako potenciální poplatník. Ze dvou cest, jak prostřednictvím sankcí motivovat poplatníky k plnění nových povinností, podporujeme shovívavější (zákonem garantovaný) přístup ze strany orgánů veřejné moci v přechodném období bezprostředně po zavedení novinky, nikoliv byť i jen hypotetickou možnost ukládání i těch nejvyšších sankcí s okamžikem nabytí obecné účinnosti zákona. Soustředění velkého množství údajů o jednotlivých evidovaných tržbách vyvolává obavy podnikatelů z rizika prolomení daňového tajemství a případného zneužití dat. Důvodová zpráva by měla podrobně ozřejmit, jak zavedení evidence tržeb rozšíří stávající nástroje k zajištění bezpečnosti dat a zda se k tomu využijí opatření legislativní (měla by být součástí doprovodného změnového zákona), organizační nebo technická. Z návrhu není např. zřejmé, kdo bude odpovídat za případnou ztrátu či zneužití dat na cestě od poplatníka k finanční správě a zpět. Bezpečnost přenosu dat musí být garantována státem. U řady navržených ustanovení, která jsou formulována pro situace, kdy je povinná osoba individuální, jedinečnou osobou, je nezbytné přezkoumat jejich přiměřenost v komplikovanějších příkladech z praxe (jedno pokladní místo sdílí fakticky několik poplatníků – dnes jsou na účtence uváděni všichni, anebo jedna tržba svědčí několika faktickým poplatníkům). Zákon ani výslovně neumožňuje zmocnit k vydávání účtenek třetí osobu, např. přepravní společnost u zásilek na dobírku. Obecně celá řada navržených ustanovení vyvolává i zcela zásadní výkladové nejasnosti. Rozumíme cestě předkladatele neoktrojovat softwarové ani hardwarové řešení u povinných osob, avšak právě kvůli jistotě, že je i bez autorizovaných či certifikovaných produktů poplatník připraven plnit zákonné požadavky, je nezbytné do právní úpravy vtělit dostatečně dlouhé testovací (přípravné) období před „ostrým startem“ povinné evidence. Ad 2) Minimalizace vyvolaných nákladů záleží v nákladech na nákup a provoz příslušného technického zařízení, na nákladech spojených s komplikacemi při vedení byznysu a nákladech spojených s doprovodnou administrativní agendou (nové typy žádostí a oznamování). Pokud jde o nákup a prodej technického zařízení, je s očekávanými dodatečnými rozpočtovými příjmy a proklamovaným poměrem mezi náklady na tato zařízení a vygenerovanými dodatečnými příjmy kompatibilní požadavek na zavedení přiměřené slevy (nejspíše normované paušální) na dani z příjmů. Předpokládáme, že MF ČR zváží organizační i jinou podporu komory při výkonu poradenské činnosti vůči podnikatelům s cílem výběru technického řešení odpovídajícího konkrétnímu podnikatelskému segmentu tak, aby byla zajištěna funkčnost pokrývající individuální potřebu v zákonné evidenci. Komplikace ve vedení byznysu spatřujeme především v riziku omezení prodejů a přechodné či trvalé ztráty zákazníků kvůli ztrátě konektivity. Aby se v této souvislosti předešlo nežádoucím nákladům podnikatelů, je třeba důkladně promyslet a realizovat odpovídající technické řešení na straně státu náležitosti, a ještě jednou zvážit obecné náležitosti technického řešení na straně podnikatele. Funkčnost a provozní kompatibilitu obou řešení je třeba odzkoušet v zákonem definovaném testovacím období, které musí předcházet „ostrému startu“ evidence tržeb. Ideální by bylo půlroční testovací či přípravné období. Náklady na doprovodnou administrativní agendu a možné zvýšení dalších transakčních nákladů by měly být kompenzovány nejlépe snížením jiné byrokratické zátěže nebo snížením některé obecné daně (daně z příjmů, DPH). Pokud jde o daňovou správu, měl by být návrh nového zákona doplněn minimálně novelizací ustanovení upravujících vrácení daňových odpočtů, resp. započítání DPH na vstupu tak, aby jedno zpochybňované dílčí plnění neblokovalo celou tvrzenou částku. U kompenzujícího snížení jiné administrativní zátěže než té v daňovém řízení, což předkladatel pouze naznačuje, je třeba postup předjednat s příslušnými resorty a dojednání explicitně potvrdit v Důvodové zprávě. V Důvodové zprávě je vhodné ještě důrazněji potvrdit hypotézu, že operativně shromážděné evidenční údaje budou využity především ke zvýšení terénních kontrol subjektů, jejichž tržby indikují možné porušení daňových povinností zejména v platební rovině, na úkor snížení frekvence kontrol u „normálních“ daňových subjektů. Ad 3) Dobrá daňová správa by se měla vyvarovat morálního hazardu. V demokratickém právním státě je skutečně obvyklé, že jsou daňové příjmy státu předmětem veřejného zájmu, občané se věnují nejenom plnění svých vlastních daňových povinností, ale v míře respektující daňové tajemství sledují také spoluúčast ostatních na financování veřejných věcí. Zaměňovat tento spontánní zájem či právo uvalením povinnosti nesvědčí dobré daňové správě. HK ČR kvituje, že je návrh zákona v části týkající se povinnosti zákazníka převzít účtenku imperfektní, nicméně domníváme se, že správným řešením je úplné odstranění této povinnosti zákazníka ze zákona. Rovněž navrhovanou „měkčí“ podobu výslovné zákonné pobídky ke sledování daňových povinností jiných subjektů v podobě „účtenkové loterie“ považujeme za diskutabilní (manipulace s vydanými účtenkami). Má-li poplatník zájem o stimulaci prodejce k plnění daňových povinností (nakonec prodejce pouze zprostředkovává např. odvod DPH zaplacené samotným zákazníkem v pořízeném zboží či službě), když už není veden jiným zájmem spotřebitele kvůli reklamaci nebo servisu, může účtenku převzít, prodejce má zákonnou povinnost ji vystavit. Případná státem financovaná osvěta zákazníků o povinnosti prodejců morálním hazardem není. HK ČR rovněž soudí, že se dobrá daňová správa obejde bez definice povinností, u nichž je zřejmé, že jsou v praxi nevynutitelné tedy, jejichž vynucování by bylo nehospodárné, spojené s nasazením neproporcionálních nástrojů ze strany správce daně nebo v kolizi s právem na nedotknutelnost obydlí, resp. právem na ochranu soukromí zákazníka (např. kontrola evidence tržby za poskytnutí drobné řemeslné služby v bytě zákazníka je). Zejména trvalé výjimky z evidování tržeb by měly být formulovány co nejjednodušeji, pokud možno s využitím tradičních kritérií daňového práva jako je dvoumiliónový limit pro uplatňování procentuálních paušálů u DPFO, anebo postavení plátce DPH. Trvalé vynětí (vyloučení) z evidování tržeb už jen z důvodu své „trvalosti“ musí být stanoveno zákonem, nikoliv operativním podzákonným předpisem. Bere se na vědomí. Předkladatel velmi oceňuje spolupráci a podporu ze strany HK. Smyslem je vytvoření systému, který co nejméně zatíží podnikatelské prostředí a zároveň zajistí deklarovaný cíl, tedy narovnání tržního prostředí deformovaného znevýhodněním subjektů, které plní své daňové povinnosti, a vyšší i efektivnější výběr daní. Vysvětleno. Ministerstvo financí aktuálně přijímá a pracuje na koncepci celé řady opatření nezbytných ke zlepšení efektivity výběru daní a cel a k zamezení zneužívání a obcházení daňových předpisů. Jedná se např. o digitalizaci správy daní, opatření směřujícími k efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb, atp. Dalšími přijatými opatřeními jsou kontrolní hlášení DPH, zpřísnění podmínek pro oprávněné příjemce pro opakované přijímání vybraných výrobků v režimu podmíněného osvobození od daně, rozšíření zboží, na které se uplatní režim přenesení daňové povinnosti (reverse-charge) a zavedení režimu rychlé reakce v souvislosti s reverse-charge. Kromě výše uvedeného byla celá řada interních opatření nelegislativní povahy přijata ve Finanční i Celní správě ČR. Přeshraniční spolupráce a koordinace aktivit v rámci regionu je součástí naší strategie. Systém elektronické evidence tržeb patří mezi jedno z opatření, které Ministerstvo financí buduje ke zlepšení efektivity výběru daní a k zamezení obcházení a zneužívání daňových předpisů. K bodu 1) Vyhověno. Veškeré evidované resp. zasílané údaje budou stanoveny přímo v zákoně. Mantinely pro rozhodování správce daně budou v maximální míře zúženy. Vyhověno částečně. Sankce budou v tomto směru upraveny. Zákaz činnosti bude vypuštěn, uzavření provozovny a pozastavení výkonu činnosti bude ponecháno pouze jako předběžné opatření. Vysvětleno. Systém evidence tržeb je vnímán jako nový nástroj správy daní. Z toho důvodu se pohybuje v procesním režimu daňového řádu a pro účely posouzení rozsahu vlivu na ochranu soukromí a osobních údajů vychází z § 9 daňového řádu. § 9 daňového řádu stanoví oprávnění správce daně shromažďovat osobní a jiné údaje, jsou-li potřebné pro správu daní a to jen v rozsahu, který je nezbytný pro dosažení cíle správy daní. Data budou získávána prostřednictvím zabezpečeného kanálu a následně bezpečně ukládána. Připravované řešení bude tedy stát na obdobných principech a vysoké míře zabezpečení jako u stávajících systémů a procesů, včetně zabezpečení a nakládání s osobními či citlivými údaji. Vysoká míra zabezpečení bude podstatným prvkem celého budovaného systému. K bodu 2) Vyhověno. Ministerstvo financí např. navrhne v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb snížení DPH u restaurací z 21 na 15 procent. Dále bude navržena paušální sleva na dani z příjmů pro fyzické osoby za účelem kompenzace vzniklých nákladů zejména malým živnostníkům. Výše zmíněná opatření budou součástí předloženého návrhu Nevyhověno. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná i podnikatelská veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Stejně tak předpokládá Ministerstvo financí vybudování testovacího prostředí pro výrobce HW, SW a podnikatele několik měsíců před plánovanou účinností zákona. Povinným subjektům bude každopádně poskytnut dostatečný prostor. K bodu 3) Vyhověno. Povinnost převzít účtenku byla z návrhu odstraněna. Vysvětleno. Účtenková loterie je jedním z možných motivačních prvků pro zákazníky. Z důvodů zajištění její efektivity tento nástroj lze kombinovat i s jinými nástroji. Samozřejmě bude realizována také informační kampaň, která bude směřovat právě k edukaci veřejnosti, a mohou být přijímána další motivační opatření. Musí tak být zaručena flexibilita nástrojů motivace zákazníků. Vysvětleno. U drobných živností bude jejich zapojení podrobeno analýze a po detailní diskusi zváženo. Nevyhověno. Stanovení hranice pro povinnost evidovat tržby je za stávajícího stavu obtížné. Jedním z cílů zavedení evidence tržeb je právě zjištění reálných tržeb/obratů povinných subjektů, jejichž krácení je i samotnými podnikateli vnímáno podle dostupných průzkumů jako závažný problém. Stanovování výjimek na základě mnohdy nereálných obratů by pak působilo kontraproduktivně a nenaplnilo by požadovaný cíl. Jakékoliv výjimky poskytují prostor pro obcházení povinnosti uložené zákonem např. dělením tržeb atp. Vyhověno. Co se týče trvalých výjimek, budou stanoveny přímo v zákoně (například regulované subjekty, územní samosprávné celky, příspěvkové organizace apod.). 39. Hospodářská komora České republiky 2. Z K § 2 HK ČR navrhuje zjednodušit zákon tak, aby evidovanou tržbou byla placená částka. Posouzení přijaté částky pro daňové účely (tedy rozčlenění mezi DPH, zdanitelný příjem, zálohu atd.) bude kontrolovat správce daně při daňové kontrole. Dále navrhujeme sjednotit znění zákona tak, aby údajem zasílaným správci daně dle § 12 a údajem uváděným na účtence dle § 13 byly tržby, které jsou předmětem zákona, tedy evidované tržby, a zrušit používání termínu „celková částka tržby“. Omezit explicitně, že zákon dopadá pouze na úhrady v ČR. Odůvodnění: Dle § 2 jsou předmětem evidence tržeb evidované tržby. Evidovaná tržba je definována v § 4. Zjednodušeně se jedná o platbu v hotovosti nebo obdobě hotovosti, pokud je platba zdanitelným příjmem pro účely daňové evidence (dříve jednoduchého účetnictví), a to jak u poplatníků daně z příjmů fyzických, tak i právnických osob. Předmětem evidence tedy u plátců DPH budou částky tržeb bez DPH. Platby za položky, které nejsou zdanitelným příjmem (např. přijaté zálohy), rovněž nejsou evidovanou tržbou a nejsou předmětem evidence. Není jasné jak postupovat v případě, že tržba byla v podvojném účetnictví zdaněna v roce 2015, ale zaplacena bude v roce 2016. Evidované tržby však fakticky nemají být zasílány správci daně ani uváděny na účtence. Údajem, zasílaným správci daně dle § 12, a současně i údajem uváděným na účtence dle § 13, je „celková částka tržby“, která však není v zákoně vůbec definována. Z Důvodové zprávy vyplývá, že celková částka tržby může být jiná než placená částka (část II., bod 2.1, komentář k § 4). V těchto případech se má na účtence uvádět částka tržby a ne evidovaná tržba. Pro běžného kupujícího bude takovýto přístup naprosto matoucí, protože na účtence neuvidí zaplacenou částku a nebude tak schopen jednoduše ověřit správnost dokladu. Kvůli kolizím s právem v jiných zemích, zejména možnému střetu s případnou finalizací v zahraničí, by se měly vyloučit z působnosti zákona situace, kdy např. český poplatník pravidelně krátkodobě provozuje prodejní stánek v rámci EU. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ K rozsahu zasílaných údajů: Nevyhověno. Při absenci podrobnějších údajů by nemohlo dojít k realizaci jednoho ze zásadních benefitů, a to zacílení daňových kontrol na ty, kteří vykazují rizikové znaky, a tím snížení administrativní zátěže pro poctivé a stabilní daňové subjekty. Požadovaný rozsah dat nebude mít vliv na dobu přenosu údajů ani se nejedná o údaje, které by už plátce daně neevidoval. Domníváme se tedy, že přínosy získané zasíláním detailnějších údajů zde převažují. K celkové částce tržby: Vyhověno jinak. Definice evidované tržby byla upravena v § 4, tj. evidovanou tržbou není toliko příjem, ale celková částka tržby. Vyhověno částečně. Do právního předpisu bude vložena explicitní norma řešící vztah k cizím právním předpisům věnujícím se evidenci tržeb (tj. jakési „kolizní ustanovení“). 39. Hospodářská komora České republiky 3. D K § 4, odst. 1, písm. b) Doporučujeme vypustit z evidence tržby hrazené platebními kartami, protože jsou tyto platby správcem daně dohledatelné v bankovních záznamech. Vysvětleno. Ministerstvo financí souhlasí s tím, že platby kartou jsou bankami evidovány stejně jako bezhotovostní platby. Vyloučení platebních karet by však mohlo vést k narušení preferencí v placení směrem k hotovosti a ovlivnění pozitivního trendu elektronického placení (např. za účelem účasti v účtenkové loterii). Mohlo by také docházet k nejasnostem v rámci obchodního styku, kdy by zákazníci nemohli vyžadovat evidovanou účtenku v případě, že dochází k úhradě kartou. Systém by taktéž byl složitější pro prodejce, kteří by na místě museli rozlišovat, kdy povinně vystavit účtenku resp. zaslat datovou zprávu a kdy nikoliv. Také by nemohl být naplněn efekt zaměření kontrol na ty poplatníky, kteří vykazují na základě analýz Finanční správy rizikové znaky a tím omezení administrativní zátěže poctivých a stabilních poplatníků, jelikož by získaná data nebyla konzistentní a porovnatelná. 39. Hospodářská komora České republiky 4. D K § 4, odst. 1, písm. f) Doporučujeme platby jednotkami, které reprezentují peněžní prostředky, buď z evidence tržeb vypustit, anebo tento pojem podrobněji vysvětlit a definovat v textu zákona. Vyhověno. 39. Hospodářská komora České republiky 5. Z K § 4, odst. 2, písm. a), bod 2 Požadujeme buď v textu zákona doplnit definici nahodilého příjmu, anebo uvedený bod zcela vypustit. Odůvodnění: Jsme toho názoru, že pokud zákon vyjímá některé tržby z evidence, musí být z hlediska právní jistoty poplatníka zcela zřejmé, o jaké příjmy jde. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Kritérium nahodilosti je z hlediska teorie a obecných principů správního práva tzv. „neurčitým právním pojmem“, tj. jde o obecný pojem s vlastním významem. V tomto kontextu se jedná o obecné ustanovení. Definice takovéhoto pojmu, pokud nebude obecná, povede nutně k zúžení obsahu takového pojmu. Obecná definice tedy v zásadě není na překážku. Zvoleným konceptem je však výklad vnitřního obsahu pojmu „nahodilý příjem“. Důvodem pro užití takového právního pojmu je v legislativní praxi zejména široký okruh případů, na které má být uvedená norma aplikována a který vylučuje možnost uplatnění definice konkrétní. Uvedený případ nastává podle předkladatele právě v případě § 4 návrhu zákona, přičemž příklady dokládající variabilitu potenciálních situací podřaditelných pod uvedený pojem jsou uvedeny ve zvláštní části důvodové zprávy k předmětnému ustanovení. Toto odůvodnění bude doplněno do důvodové zprávy. Bude rovněž doplněna možnost závazného posouzení pro zajištění právní jistoty na straně poplatníků. 39. Hospodářská komora České republiky 6. Z K § 4 Zákon neřeší situaci, kdy je poskytnuta jistota (kauce), nebo kdy je nejprve přijata hotovost jako vratitelný kredit, který je následně čerpán. Rovněž tak nejsou řešeny „barterové“ obchody. Není rovněž jasné řešení úplného nebo částečného vrácení přijaté tržby a vydání „opravné“ účtenky. Z návrhu zákona není jasné, jak by se opravoval chybný údaj po zaslání datové zprávy nebo např. při stornování evidované tržby z důvodů reklamace. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Režim jistoty (kauce) je odvislý od řešení v oblasti daně z příjmů, které se dnes aplikuje u neúčtujících poplatníků. Pokud se tato jistota (kauce) promítne do příjmů, pak je i předmětem evidence tržeb. Lze si však představit kauci, která nemá charakter „předčasné splátky“, ale má charakter spíše zajišťovací (např. kauce složená při zapůjčení auta, která může být použita na „úhradu“ případné škody spáchané na zapůjčeném vozidle, ale neslouží k započtení při placení samotné zápůjčky). V takovém případě nepůjde o příjem dle zákona o daních z příjmů, tj. daná transakce nebude podléhat ani evidenci tržeb. Každou transakci je třeba vyhodnotit dle konkrétní situace, přičemž vodítkem je řešení v zákoně o daních z příjmů. V tomto směru je vhodné podotknout, že případné zaevidování transakce, která zaevidována být neměla, není sankcionováno. Jak bylo řečeno výše, evidence tržeb je jen podpůrným prostředkem a nemá přímou vazbu na určení základu daně z příjmů, zaevidováním evidenci nepodléhající tržby nebude poplatník nijak poškozen. Vysvětleno. Věcným záměrem není rozšiřovat působnost zákona o evidenci tržeb na barterové obchody z důvodu nedostatečné předvídatelnosti potenciálních zvláštních případů spadajících pod definici barterového obchodu a tedy i obtížného věcného i legislativně technického uchopení a vymezení hranice tržeb, které by z tohoto hlediska měly podléhat evidenci. Vyhověno. Do návrhu bude vloženo explicitní ustanovení, které řeší problém „storna“. 39. Hospodářská komora České republiky 7. D K § 4 Dále v souvislosti s § 4 doporučujeme zvážit, aby se elektronická evidence tržeb týkala pouze přijímání tržeb od konečných spotřebitelů, když se domníváme, že lze tyto prodeje dostatečně dobře definovat (např. jako je definován v zákoně o značení lihu „konečný prodej lihu“). Anebo jinak ošetřit v odůvodnění popsanou situaci. Odůvodnění: Povinnost evidovat hotovostní tržbu (tj. zaslat datovou zprávu a vystavit účtenku s přiděleným fiskálním identifikačním kódem) se dle návrhu zákona vztahuje i na tržby realizované mezi podnikateli. V případě potravinářského velkoobchodu tedy i na řidiče, kteří zavážejí zboží do provozoven odběratele (maloobchod, gastro zařízení) a přejímají od nich hotovostní tržbu. V takovém případě by řidič musel být vybaven zařízením, které umožní zadání potřebných údajů, odešle správci daně datovou zprávu, přijme fiskální kód a následně vytiskne účtenku. Takové opatření by vedlo ke zbytečnému zvýšení logistických nákladů a tím v důsledku i cen zboží, když přínos evidence hotovostních tržeb mezi podnikateli je diskutabilní. Nevyhověno. Snahou návrhu je poskytnout komplexní obraz o hotovostních příjmech poplatníka. Při akceptování této připomínky by některé subjekty evidenci tržeb vůbec nepodléhaly. Přitom podle dostupných analýz je jasně prokázána korelace mezi hotovostním placením a provozováním podnikatelské činnosti v oblasti šedé ekonomiky, platby mezi podnikateli nejsou výjimkou. 39. Hospodářská komora České republiky 8. D K § 4 Aniž jsme schopni navrhnout konkrétní legislativní návrh, upozorňujeme na skutečnost, že komisní prodej, dobíjení mobilů, losy, zboží, které je ve vlastnictví jiné osoby – nejsou předmětem daně z příjmu, tj. nejsou evidovanou tržbou a z právní úpravy by mělo být jasné, jak se tyto prodeje budou vykazovat. Pokud se tak nestane, vznikne problém, jak oddělit tržby, které se nepovažují za evidované. Vyhověno. V návrhu bude rešena explicitně problematika přímého i nepřímého zastoupení. V případě přímého zastoupení bude možné, aby zastoupený pověřil evidováním tržeb zastoupeného (půjde o možnost volby na základě dohody subjektů). V případě nepřímého zastoupení bude komisionář evidovat tržbu určenou na účet komitenta s tím, že potenciálně bude též evidována transakce od komisionáře komitentovi (pokud bude hrazena v příslušné formě). 39. Hospodářská komora České republiky 9. Z K § 5 Vizte obecné připomínky k podzákonným normám a dobré daňové správě. Požadujeme v odst. 3, písm. b) ještě nahradit 10ti denní lhůtu lhůtou delší. Odůvodnění: Lhůta v délce deset dní je příliš krátká, neboť nezohledňuje dny pracovního klidu a nezohledňuje situaci začínajících podnikatelů, kteří s největší pravděpodobností nebudou schopni v tak krátké lhůtě a v situaci, kdy budou muset zahajovat samotné podnikání, požádat o autorizační údaje, pořídit hardware a software pro evidenci tržeb a zahájit jejich evidenci. Je navrhováno prodloužení této lhůty minimálně na 30 dní. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Lhůta je ve skutečnosti delší. Od faktického zahájení podnikání uplyne kromě výše zmíněné lhůty 10 dní také lhůta pro podání žádosti poplatníka o registraci (15 dní) a též časový průběh řízení u správce daně (do 30 dní, s možností prodloužení). 39. Hospodářská komora České republiky 10. D K § 5, odst. 1, písm. a) Doporučujeme vyloučit příjmy za zdravotní výkony. Ty plynou jednak od zdravotních pojišťoven, přičemž tyto toky jsou již velmi podrobně kontrolovány, jednak přímými platbami pacientů. Tyto platby nejsou běžným ani hlavním příjmem zdravotnických zařízení a zavedení evidence tržeb tak, jak je uvedeno v návrhu zákona, by znamenalo další navýšení již tak vysoké administrativní zátěže zdravotnického personálu, přičemž efekt pro všechny by byl prakticky nulový. Vysvětleno Důvody uváděné připomínkovým místem lze vztáhnout teoreticky na všechny skupiny subjektů, tím by však bylo prakticky znemožněno aplikovat evidenci tržeb. Není zřejmé, čím je tato skupina podnikatelů odlišná od jiných, kteří by se mohli dovolat neodůvodněné diskriminace. Záměrem předkladatele je minimum výjimek. S ohledem na zvolené chorvatské řešení evidence tržeb se v případě poplatníků s malým rozsahem tržeb předpokládá, že zvolí takové technické řešení, které bude nákladově odpovídat rozsahu přijímání tržeb. V Chorvatsku bylo na trhu pro nejmenší poplatníky softwarové řešení zdarma, poskytované soukromoprávním subjektem. S ohledem na minimální časovou náročnost se nejeví navýšení administrativní zátěže zdravotnického personálu jako reálné. Zdravotní výkony navíc nejsou uvažovány v žádné z úvodních fází zavedení evidence tržeb, takže v případě pozdějšího zavedení budou mít poskytovatelé komfort již prověřeného a zažitého postupu i možnost konzultace se subjekty, kteří již evidenci rutinně provádí. 39. Hospodářská komora České republiky 11. Z K § 5, § 14 a § 16 Předkladatel dostatečně nevyjasnil způsob, jakým bude aplikovat v zákoně uvedené povinnosti na provozovny (zvláště pak mobilní provozovny), které nemají trvalé připojení k internetu, nebo takové připojení mají, avšak je nestálé, například vlakové vozy na železnici, autobusy a obecně doprava, nebo horské provozovny, ubytování v lokalitách s horším pokrytím signálu a podobně. Nutná kombinace off-line a on-line režimu není v zákoně dostatečně specifikována. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno V případě, že by striktní vyžadování splnění povinnosti evidovat tržby v běžném režimu zásadně omezovalo nebo dokonce znemožňovalo podnikatelskou činnost subjektu, bude takovému subjektu, popřípadě příslušné jeho provozovně, udělena výjimka. Výjimka bude udělena buď plošně prostřednictvím zákona nebo vyhlášky, nebo bude udělena správcem daně na základě individuálního rozhodnutí. V případě udělení výjimky budou subjekty evidovat tržby ve zjednodušeném režimu, tzn. informace o transakci odešlou nejpozději do 5 dní od jejího provedení. Specifika veřejné linkové dopravy a poskytování služeb na palubách, ve vlacích apod. budou v návrhu zohledněna. 39. Hospodářská komora České republiky 12. Z K § 6 a § 9 Požadujeme stanovit v § 6 náležitosti žádosti o autentizační údaje Odůvodnění: Dle § 9, odst. 1 dojde-li ke změně údajů, které je povinen poplatník uvádět při žádosti o autentizační údaje, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém nastala. Přitom v § 6 nejsou náležitosti žádosti stanoveny. Není tak zřejmé, změny jakých údajů je poplatník povinen správci daně nahlásit. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vyhověno jinak. Aktualizace údajů bude povinná toliko u údajů, které bude poplatník vyplňovat na portálu evidence tržeb. Těmito údaji budou pouze údaje o provozovnách (což bude explicitně stanoveno zákonem). Podrobnosti, o které údaje o provozovnách se bude jednat, bude stanoveno na portále evidence tržeb. Při vlastní autentizaci nebudou vyžadovány žádné údaje (pouze prokázání totožnosti). 39. Hospodářská komora České republiky 13. D K § 6, odst. 1 a vyhláška Není jasné, zda se jedná o autentizační údaje vztahující se k právnické či fyzické osobě, anebo ke konkrétnímu zřízení generujícímu účtenky. Z praxe vyplývá, že jeden subjekt má často i více prodejních míst, a aby nedocházelo ke zmatení, bude zřejmě potřeba autentizační údaje vydat pro každé zařízení zvlášť. V chorvatském modelu se k identifikaci zařízení a datové zprávy používá digitální certifikát (elektronická značka), který kromě jasné autentizace k webovým serverům a službám umožňuje i zprávu šifrovat a především také zajišťuje: •autentičnost zprávy, tedy jistotu, že zprávu podepsala osoba uvedená v certifikátu, •integritu zprávy, neboli to, že je možné snadno zjistit jakoukoliv následnou změnu zprávy, •nepopíratelnost odpovědnosti podepsané osoby - osoba, která zprávu podepsala, nemůže svou činnost popřít. Tento způsob řešení je odpovídající potřebě i požadované úrovni zabezpečení, ale bylo by žádoucí v navrhovaném zákoně specifikovat, kdo bude oprávněn tyto certifikáty vydávat a za jakých podmínek, a to vzhledem k tomu, že existuje platný zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu. V případě, že se bude jednat o certifikát, bude asi technicky účelné, aby byl uložen přímo v zařízení generujícím účtenky s náležitými kódy – je to ale předjímání technického řešení, které by mělo být zřejmě předmětem vyhlášky, a tedy doporučujeme, aby byla dikce v tomto smyslu (s odkazem na vyhláškou definované procesy) opravena. Vysvětleno Jedná se o autentizační údaje k přístupu na portál evidence tržeb, kde bude poplatník spravovat své údaje, generovat a spravovat certifikáty pro komunikaci se systémem atd. Tento autentizační údaj bude pro jednoho pokladníka pouze jeden. 39. Hospodářská komora České republiky 14. D K § 7, odst. 2 Doporučujeme vypustit slovo „obratem“ a nahradit je konkrétnější časovou hranicí. Odůvodnění: Aniž bychom navrhovali konkrétní časovou hranici, domníváme se, že pojem „obratem“ ve veřejnoprávním předpisu neodpovídá pojmu obsaženém v občanském zákoníku a jeho výkladu. Jsme toho názoru, že správce daně, obdobně jako poplatník, má mít pevně stanovenou časovou hranici pro vyřízení žádosti, aby se předešlo zbytečným výkladovým problémům Vyhověno. Bude nahrazeno slovy „bez zbytečného odkladu“. 39. Hospodářská komora České republiky 15. D K § 9, odst. 2 Doporučujeme připustit možnost podávat oznámení o změně prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy podobně jako při podávání původní žádosti o autentizační údaje dle § 6, odst. 2, písm. b). Nevyhověno. Od alternativy podání žádosti prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy („CzechPointu“) bylo po změně věcného záměru upuštěno. 39. Hospodářská komora České republiky 16. Z K § 11 Navrhujeme doplnit zvláštní ustanovení, které by stanovilo, že poplatník, u kterého proběhne více jak 300 tržeb za den, je zproštěn povinnosti dle odst. 1, písm. a), avšak je povinen zaslat souhrnnou datovou zprávou správci daně údaje o uskutečněných tržbách nejpozději do 48 hodin od uskutečnění poslední tržby daného dne. Anebo výslovně v § 5 zmínit aplikaci zjednodušeného režimu pro takového poplatníka. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Odůvodnění: Členové do HK ČR začleněného Svazu obchodu a cestovního ruchu mají za to, že ustanovení zákona opomíjí reálné fungování větších obchodních společností v členských zemích EU. V členských zemích EU je obvyklé, že veškerá elektronická komunikace probíhá přes centrálu v jiné zemi EU. Komunikační cesta od pokladny by tedy byla např. následující: Pokladna -> 2. Pokladní server v prodejně -> 3. Centrální pokladní server v centrále společnosti (např. v Praze) -> 4. Centrála v jiné zemi EU (firewalls) > 5. Internet > 6. Portál Ministerstva financi -> 7. Centrála v zemi EU -> 8. Centrála společnosti v Praze -> 9. Pokladní server v prodejně -> 10. Pokladna. Za této situace je dosažení akceptovatelné mezní doby v délce maximálně dvou sekund při současném dostupném rozvoji technicky nereálné. V určeném limitu může být dosaženo zhruba jen 10% transakcí. Podle analýz jednoho z členů SOCR by jedna sekunda čekací doby navíc stála něco přes hodinu prostojů na pokladnách. V případě, že by mezní doba odezvy byla 6 sekund, znamenalo by to pro zákazníky zásadní zhoršení kvality poskytovaných služeb v důsledku prodlevy na pokladnách. Tato skutečnost tedy popírá tvrzení Důvodové zprávy, kde je kladen důraz na nízké náklady za implementaci zákona na straně poplatníků. Proto navrhujeme, aby povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód byla pozměněna tak, že tato povinnost se bude brát za splněnou, pokud poplatník v určité lhůtě od uskutečnění jednotlivé tržby (12 nebo 24 hodin) údaje ohledně takové tržby správci daně zašle dodatečně. Zároveň je pak nutné upravit ustanovení § 15, odst. 2 tak, že k maření průběhu evidence tržeb nedochází, pokud sice poplatník stanoví krátkou mezní dobu odezvy tak, aby byl omezen dopad na jeho podnikání, ale údaje ohledně svých tržeb správci daně zašle ve výše navrhované lhůtě od jejich uskutečnění. Povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód dle § 13, odst. 2, písm. c) by se nevztahovala na subjekty, které by reportovaly dávkově po etapách. Vysvětleno. Jednalo by se o nesystémovou výjimku z evidence tržeb. Důvody uváděné připomínkovým místem lze vztáhnout teoreticky na všechny skupiny subjektů, tím by však bylo prakticky znemožněno aplikovat evidenci tržeb. Není zřejmé, čím je tato skupina podnikatelů odlišná od jiných, kteří by se mohli dovolat neodůvodněné diskriminace. Záměrem předkladatele je minimum výjimek. Dle zkušeností z Chorvatska nemají větší obchodní společnosti s takovým nastavením problém. Vysvětleno. Mezní dobu odezvy si nastaví poplatník sám s ohledem na specifika svého podnikání a způsob a možnosti připojení. Zákonem je pouze stanovena „minimální“ délka této mezní doby odezvy, která slouží pro zpracování dat serverem Finanční správy ČR, a to 2 sekundy. Pokud by pro potřeby podnikání konkrétního poplatníka nebyla akceptovatelná doba odezvy tak, aby mohla být prováděna evidence tržeb ve standardním režimu, poplatník může požádat správce daně o povolení evidovat ve zjednodušeném režimu. Zkušenosti z Chorvatska nepotvrzují, že by u velkých společností se složitou komunikační cestou přes zahraniční centrály docházelo k problémům s délkou doby odezvy. 39. Hospodářská komora České republiky 17. Z K § 11 Navrhujeme ve smyslu obecných připomínek upravit rozsah evidenční a ohlašovací povinnosti, neboť „povinnost zasílat přehled o každé tržbě datovou schránkou po této tržbě“ se jeví jako naprosto nerealizovatelná v prostředí malých živnostníků, tj. nikoliv obchodníků. Z celého návrhu zákona neplyne omezení např. pouze na tržby dosahované za prodej zboží. Problém by zmírnilo vyloučení některých poplatníků podle kritéria obratu (vizte obecné připomínky). TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Jedná se o možné nepochopení. Povinnost zasílat evidované údaje prostřednictvím datové schránky v návrhu obsažena není. K použití obratu jako kritéria: Nevyhověno. Stanovení hranice pro povinnost evidovat tržby je za stávajícího stavu obtížné. Jedním z cílů zavedení evidence tržeb je právě zjištění reálných tržeb/obratů povinných subjektů, jejichž krácení je i samotnými podnikateli vnímáno podle dostupných průzkumů jako závažný problém. Stanovování výjimek na základě mnohdy nereálných obratů by pak působilo kontraproduktivně a nenaplnilo by požadovaný cíl. Jakékoliv výjimky poskytují prostor pro obcházení povinnosti uložené zákonem např. dělením tržeb atp. 39. Hospodářská komora České republiky 18. D K § 11, odst. 1, písm. a) Doporučujeme datovou zprávu přesněji vymezit: „...zaslat datovou zprávu specifikovanou v § 12 tohoto zákona…“ Nevyhověno. Skutečnost, že podrobnosti k obsahu povinnosti „zaslat datovou zprávou údaje o tržbě správci daně“ uvedené v § 11 odst. 1 písm. a) jsou uvedeny v § 12, by měla být s ohledem na systematiku předkládaného návrhu zákona seznatelná z posloupnosti § 11, 12 a 13. § 11 odst. 1 upravuje v písmenech a) a b) základní povinnosti poplatníka při uskutečnění evidované tržby, § 12 upravuje podrobnosti splnění povinnosti podle písmene a) a § 13 upravuje podrobnosti splnění povinnosti podle písmene b). Užití legislativní techniky odkazu by navíc bylo nutné provést napříč celým návrhem zákona, přičemž je však obtížné rozlišit, ve kterých pasážích má být z hlediska účelnosti odkazu užito, a u vybraných norem může při interpretaci takto definované normy docházet k nejasnostem při výkladu obsahu normy. 39. Hospodářská komora České republiky 19. Z K § 12 V duchu obecné připomínky HK ČR žádáme stanovit rozsah zasílaných údajů výhradně zákonem, neuvádět dobu odezvy. Zasílání údajů o způsobu úhrady tržby je dle našeho názoru také zbytečné. Zda byla úhrada provedena penězi, stravenkou, šekem nebo platební kartou není z pohledu evidence tržby vůbec rozhodující a naopak zaslat tento údaj může u nejjednoduššího vybavení znamenat komplikaci. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ K požadavku na umístění do zákona: Vyhověno. Ke způsobu úhrady tržby: Vyhověno. 39. Hospodářská komora České republiky 20. D K § 12, odst. 2, písm. b) Dáváme ke zvážení vyškrtnutí písmena b), neboť v praxi může často docházet ke změně způsobu úhrady, je zbytečné touto informací celý systém zatěžovat. Vyhověno. 39. Hospodářská komora České republiky 21. Z K § 12, odst. 2, písm. d) V zákoně (případně v prováděcím předpise) požadujeme upřesnit pojem „pořadí“. Odůvodnění: Není jasné, jakým způsobem bude pořadí sledováno, tj. v rámci dne, měsíce, apod. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vyhověno jinak. Bude upřesněno správcem daně. Technicky se jedná o formát údaje. 39. Hospodářská komora České republiky 22. D K § 12, odst. 2, písm. e) Obáváme se, že je nutné upřesnit pojmy „pokladní místo“ a „provozovna“. K pojmu provozovna: Vysvětleno. Definice pokladního místa je obsažena v § 20 odst. 3 předložené verze návrhu zákona, přičemž se jím rozumí „místo v provozovně, kde se běžně přijímají evidované tržby“. Podle §12 odst. 2 písm. e) předloženého návrhu zákona bude součástí zasílaných údajů též identifikace pokladního místa. Podle věcného záměru se počítá s přidělením čísla ve vztahu k jednotlivému poplatníkovi. Bude-li v dané provozovně uvedených míst víc, bude každému z nich přidělen zvláštní identifikátor. Pojem „provozovna“ je pojmem s obecným obsahem, který je totožný s jeho pojetím v zákoně č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem a zákonem č. 90/2012 Sb., zákonem o obchodních korporacích. V tomto předpise se vychází z pojetí obsaženém v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodním zákoníku, ve kterém byla provozovna definována jako „prostor, v němž je uskutečňována určitá podnikatelská činnost“. V tomto prvku by se toto pojetí v zásadě mělo krýt s pojetím provozovny obsaženým v zákoně č. 455/1991 Sb., živnostenském zákoně, avšak neomezuje se pouze na „živnostenské podnikání“. K pojmu pokladní místo: Vysvětleno. Pojem je definován v § 20 odst. 3, přičemž definice tohoto pojmu je pojata obecně. Je otázkou, zda je možné nějakým způsobem více ustanovení konkretizovat tak, aby nedošlo k nežádoucímu zúžení tohoto pojmu. 39. Hospodářská komora České republiky 23. D K § 12 Doporučujeme buď uvádět bezpečnostní kód, anebo DIČ, zatímco jméno a příjmení, resp. název jsou zbytečné a zvážit vypuštění z množiny zasílaných údajů rozdělení celkové částky dle sazeb daně z přidané hodnoty jako obtížně realizovatelné. Vyhověno částečně. Jméno a příjmení nebudou součástí datové věty. Pro plátce DPH bude ponecháno dělení dle sazeb DPH. Jedná se o údaj nezbytný pro efektivní fungování evidence tržeb, resp. využitelnost údajů takto získaných v praxi. Nadto plátci daně ve svých informačních systémech s těmito údaji nutně pracují, tj. jejich poptávání daňovou správou nepředstavuje požadavek na jejich dodatečnou tvorbu, ale pouze na vytvoření nového informačního kanálu pro již existující informace. 39. Hospodářská komora České republiky 24. Z K § 12 a § 13 Vizte obecnou připomínku k používání vyhlášek. Požadujeme všechny povinné údaje stanovit zákonem. Jedním z možných důsledků podzákonných změn seznamu zasílaných údajů je jejich nákladné promítání do software řešení na straně podnikatelů. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vyhověno. 39. Hospodářská komora České republiky 25. D K § 14, písm. a) Toto předjímá technické řešení a eliminuje možnost, že do paměti zařízení se uloží zásoba fiskálních identifikačních kódů, které se postupně přiřazují k vydávaným účtenkám a poté se odesílají. Tímto postupem odpadá problém s překročením doby odezvy a navíc každý zákazník obdrží účtenku s úplným kódem sestávajícím jak z kódu generovaného poplatníkem (podle § 12, odst. 2, písm. c), tak i z kódu obsahujícího fiskální identifikační kód správce daně (podle § 13, odst. 2, písm. c). Nevyhověno. Fiskální identifikační kód slouží jako potvrzení, že uvedená transakce byla skutečně odeslána a uložena do systému Finanční správy ČR. Takové řešení popírá celý princip evidence tržeb, neboť by umožňovalo manipulaci s daty, resp. poplatník by mohl obcházet povinnost evidovat tržby a přitom by vydával účtenky se všemi náležitostmi. Bylo by obtížně zjistitelné, zda k zaevidování transakce v systému Finanční správy ČR došlo či nikoliv. 39. Hospodářská komora České republiky 26. Z K § 14, písm. b) Do textu je třeba explicitně uvést postup, kdy dojde k výpadku na straně správce daně, např. nahradit předložený text zněním: „zaslat nejpozději v okamžiku uskutečnění tržby údaje o evidované tržbě; tyto údaje je však povinen zaslat bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění tržby, vznikla-li příčina na straně poplatníka, a nejpozději do 48 hodin od pominutí příčiny, pokud vznikla na straně správce daně; pokud příčina nepomine do 48 hodin od uskutečnění tržby, postupuje poplatník dle evidenční povinnosti ve zjednodušeném režimu, a to i bez povolení.“ Odůvodnění: Nelze vyloučit technické a jiné problémy na straně správce, a proto je nezbytné řešit situaci pro tento případ. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. V případě déletrvající nefunkčnosti systému způsobující nedostatek součinnosti správce daně k plnění povinností podle návrhu zákona poplatníkem bude dán na straně poplatníka liberační důvod podle § 30 odst. 1, který bude prakticky snadno prokazatelný (zejména s ohledem na skutečnost, že nefunkčnost se vždy projevuje vůči většímu množství poplatníků, bude stačit takovou skutečnost tvrdit). Zasláním údajů po uvedené lhůtě se poplatník nedopustí správního deliktu a nebude tedy za takové jednání sankcionován. Údaje následně zašle při zprovoznění systému. 39. Hospodářská komora České republiky 27. Z K § 15 Požadujeme přesněji upravit stanovení mezní doby odezvy a způsob její evidence. Odůvodnění: Není zřejmé, jakým způsobem má poplatník mezní dobu stanovit, resp. jak má toto stanovení zadokumentovat. Podle Důvodové zprávy se předpokládá, že údaj o době odezvy bude součástí údajů zasílaných správci daně ve smyslu údajů podle § 12, odst. 3, tj. je možné tento údaj aktualizovat v rámci každé evidované tržby. To však není možné, neboť dle ustanovení § 14 se dobou odezvy rozumí časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o tržbě z koncového zařízení poplatníka a přijetím fiskálního identifikačního kódu účtenky na koncové zařízení poplatníka. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Podle současného znění návrhu zákona je mezní doba odezvy údajem, který si stanoví sám poplatník, který je zodpovědný za jeho nastavení, na jím použitém technickém zařízení. Podle § 15 odst. 2 předloženého návrhu zákona je poplatník povinen zohlednit čas zpracování odezvy na straně správce daně v délce 2 sekund, nejedná se však o minimální dobu mezní doby odezvy, pouze o právní fikci, že při stanovení mezní doby je vedle zohlednění času potřebného ke zpracování odchozí a příchozí zprávy na zařízení poplatníka a časů putování zprávy a odpovědi relevantním časovým okamžikem též čas potřebný na zpracování a přidělení identifikátoru na zařízení správce daně, který je pro tyto účely pevná doba 2 sekund. Pakliže poplatník nastaví tuto dobu způsobem, který znamená vyloučení určité části tržeb, a takové jednání je odůvodněné potřebami jeho činnosti, nebude takové jednání sankcionováno. Pouze v krajních případech, kdyby jednání poplatníka naplnilo znaky zjevného obcházení zákona, nebo jiné znaky ze kterých lze uvažovat o nebezpečnosti uvedeného jednání, bude takové jednání sankcionováno jako správní delikt podle § 28 odst. 1 předloženého návrhu zákona. Účelem této právní konstrukce je zajistit výkon evidence s ohledem na dané parametry a limity předpokládaného technického řešení (nedostupnost zásadních funkcí technického zařízení, kterou není možné předvídat, zejména nedostatek signálu) a potřeby každodenní praxe poplatníků tak, aby nedošlo ke znemožnění provádění jejich podnikatelské činnosti. Vysvětleno. Namísto pojmu „mezní doba odezvy“ byl v důvodové zprávě omylem použit pojem „doba odezvy“. Tato nesprávnost bude opravena. 39. Hospodářská komora České republiky 28. Z K § 17 Požadujeme ustanovení zrušit – vizte obecnou připomínku. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vyhověno. 39. Hospodářská komora České republiky 29. Z K § 19 Navrhujeme vypustit odst. 2 a 3, resp. zrušit možnost odstoupení od smlouvy. Odůvodnění: Podle našeho názoru je sporné, zda soukromoprávní institut odstoupení od smlouvy vůbec může být takto modifikován veřejnoprávní normou. Otázkou bude například, jak bude poplatník postupovat, pokud nebude s odstoupením od smlouvy souhlasit (například proto, že nebude souhlasit s tím, že odstoupení od smlouvy neodporuje povaze předmětu koupě). Podá odvolání? Anebo podá soukromoprávní žalobu, přestože předkladatel cílí řešením uvedeným v odstavci 3 ke znemožnění jakékoliv obrany poplatníka proti odstoupení ze strany příslušného orgánu mimo nástroje daňového řádu? Co bude s předmětem koupě, pokud poplatník odmítne odstoupení od smlouvy? Kde bude zboží? Ponechá si je správce daně? Kde je bude skladovat? Jak je zabezpečí? Jak se zajistí, že jde právě o koupené zboží a že nebylo například v mezidobí použito? Odstoupení od kupní smlouvy bude pro podnikatele vždy znamenat ztrátu. Není zřejmé, proč by tuto ztrátu měl nést poplatník. Z podstaty věci vyplývá, že odstoupení od smlouvy nebude možné u služeb. Samotné provedení kontrolního nákupu nemá způsobit poplatníkovi škodu, respektive narušit jeho legitimní očekávání spojené s realizací tržby a potažmo zisku. HK ČR nespatřuje důvod, pro který by mělo dojít k umožnění odstoupení, a to zvláště za podmínek, které nejsou v zákoně blíže specifikovány. Navíc ani platný kontrolní řád, upravující frekventované kontrolní nákupy, institut odstoupení od smlouvy nezná. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Právně vzniká v případě kontrolního nákupu soukromoprávní smlouva. Od této smlouvy pak ustanovení § 19 odst. 2 umožňuje odstoupit. V tomto kontextu je zapotřebí zmínit, že z hlediska faktického provádění bude kontrolní nákup poněkud odlišný od kontrolního nákupu dle kontrolního řádu (budou častější případy, kdy správce daně bude disponovat zbožím po delší čas). Z tohoto důvodu je explicitně nutné zakomponovat možnost odstoupení od smlouvy. V rámci problematiky odstoupení od smlouvy se bude daná situace řešit soukromoprávně, tj. soukromoprávní žalobou. Analogicky se budou řídit i otázky použití stejně jako v soukromém právu. Je třeba rovněž zdůraznit, že kontrolní nákup bude v řadě případů probíhat okamžitým vrácením, tj. riziko znehodnocení se snižuje. Pokud by však zboží bylo skutečně znehodnoceno či použito, není možné je z povahy věci vracet. U služby, která ještě nebyla vykonána, odstoupit lze (např. zaplacení vstupu na plovárnu). Jiná situace je v případě, kdy služba již byla konzumována, kde se předmět kontrolního nákupu z povahy věci vracet nebude. 39. Hospodářská komora České republiky 30. Z K § 20 Navrhujeme vypustit celé ustanovení vypustit v souvislosti s připomínkou k § 17 a obecnou připomínkou. Odůvodnění: I v případě, že by byl zachován § 17, shledáváme tuto povinnost naprosto nepřípustnou. Nepovažujeme za ospravedlnitelné, aby upozorňování na povinnosti zákazníka bylo zajištěno na úkor a z prostředků poplatníka. V případech poskytování některých služeb to potom považujeme za neestetické (kanceláře advokátů, daňových poradců, notářů apod.) či přímo neetické (kanceláře pohřebních služeb). Nepovažujeme obecně za vhodné takovým způsobem obtěžovat zákazníka. Navíc v dnešní době jsou informační povinnosti prodávajícího velmi omezené, zejména na malých provozovnách. S odstraněním § 20 požadujeme také vypustit příslušné sankce. Pokud by byl odstraněn § 17, dáváme ke zvážení nanejvýše povinnost prodejce vyvěsit přiměřenou informační tabulku, o jeho (prodejcově) povinnosti vystavovat pro zákazníka účtenku. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vyhověno částečně Povinnost převzít účtenku bude ze zákona vypuštěna. 39. Hospodářská komora České republiky 31. D K § 21 Doporučujeme formální upřesnění tím, že se za navrženým textem doplní slova: „tím není dotčeno ustanovení § 14, písm. b)“. Nevyhověno. Navržené doplnění by vedlo k matoucímu výkladu zákona, kdy pakliže je poplatník povinen evidovat tržby běžným způsobem, uplatní se § 14 písm. b) předloženého návrhu zákona již ze své podstaty, a je-li poplatníkovi vydáno povolení k vedení evidence tržeb ve zjednodušeném režimu, je lhůta podle § 14 písm. b) suspendována lhůtou podle § 16 písm. a) návrhu zákona. 39. Hospodářská komora České republiky 32. Z K §§ 27 – 29 Systém sankcí je nutno doplnit, resp. přepracovat podle obecné připomínky TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Týká-li se připomínka toho, že správci daně budou moci udělovat velmi vysoké sankce i malým subjektům za drobné prohřešky, pak lze reagovat tím, že se obecně uplatní zásada proporcionality, která svévoli správního orgánu obecně zabraňuje. 39. Hospodářská komora České republiky 33. Z K § 27, odst. 5 a § 28, odst. 5 a části šesté Vypustit tato ustanovení z návrhu zákona. Odůvodnění: Navržená norma je de facto daňovým zákonem. Navrhovaná pravomoc kontrolního orgánu k uzavření provozovny či pozastavení činnosti v rámci daňového zákona je novinkou, vymykající se dosavadním legislativním zvyklostem, a nemá v ostatních daňových zákonech obdobu. V právním řádu je institut předběžného opatření v podobě uzavření provozovny upraven pouze pro případy zjištění porušení povinnosti, které může mít za následek ohrožení života nebo zdraví. Domníváme se, že vedle ostatních předkladatelem navržených správních sankcí poskytuje daňový řád dostatek nástrojů, jak řešit z daňového hlediska zjištěné porušování vedení evidence tržeb (např. stanovit daň podle pomůcek). Pokud by předmětná ustanovení nebyla z návrhu zákona vyřazena, HK ČR požaduje alespoň: 1) stanovit horní hranici u těchto sankcí na úrovni 6 měsíců (také v § 29), 2) v zákoně explicitně stanovit, že k uzavření provozovny či zákazu činnosti může dojít pouze v případě, že provozovatel bude soustavně porušovat či obcházet zákon a způsobovat státu opakovaně vysokou škodu nebo v případě prokazatelného zneužití podnikatelského prostředí k cílenému obcházení daňové povinnosti, při němž dochází k naprostému ignorování systému evidence (vizte důvodovou zprávu). Vedle toho by mělo být zřejmé, kdy má dojít k aplikaci sankce pod písmenem a), a kdy naopak má dojít k uložení sankce uvedené pod písmenem b). Pokud totiž půjde o poplatníka s jedinou provozovnou, bude uložení sankce uvedené pod písmenem a) naplňovat sankci uloženou pod písmenem b). TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vyhověno částečně. Sankce uzavření provozovny a sankce zákazu výkonu činnosti byla z návrhu odstraněna. 39. Hospodářská komora České republiky 34. Z K § 30, odst. 2 Požadujeme vztáhnout navrhované časové omezení odpovědnosti právnických osob i na podnikající fyzické osoby. Odůvodnění: Pro diskriminaci podnikajících fyzických osob ve srovnání s právnickými osobami není v Důvodové zprávě uveden žádný argument. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Na fyzické osoby podnikající se uvedené ustanovení vztáhne prostřednictvím § 30 odst. 3 návrhu zákona. 39. Hospodářská komora České republiky 35. Z K § 32 Navrhujeme doplnit text tak, aby se stanovená pravidla vztahovala rovněž na rozhodování o délce uzavření provozovny a zákazu činnosti, vypustit slova „a jeho majetkových poměrů“ a opravit překlep: zaměnit slovo „výměry“ slovem „výše“. Odůvodnění: Pravidla pro stanovení výše sankcí by měla být jednotná. Poměry pachatele v sobě implicitně zahrnují i poměry majetkové. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vyhověno jinak. Obdobná pravidla budou vztáhnuta rovněž na rozhodování o sankci uzavření provozovny, resp. zákazu činnosti. Ustanovení je obecně zbytečné, neboť k zásadám jím popsaným se musí přihlédnout ve všech případech. Z tohoto důvodu je ustanovení vypuštěno. Vyhověno. Slovo „výměry“ bude nahrazeno slovem „výše“. 39. Hospodářská komora České republiky 36. Z K § 38 Požadujeme zaměnit lhůtu pro podání námitek ze 3 pracovních dnů na 15 pracovních dnů. Odůvodnění: Lhůta tří dnů pro podání námitek je nereálná a neodpovídá ani lhůtě podle správního řádu. Při třídenní lhůtě prakticky není možné podat námitky včas. Postiženému poplatníkovi neumožňuje reagovat následně, např. po ukončení účinnosti předběžného opatření. Navrhujeme prodloužení této lhůty. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Tato lhůta odpovídá lhůtě, která se u předběžných opatření používá v jiných právních předpisech. 39. Hospodářská komora České republiky 37. Z K § 41 Vizte obecnou připomínku. Nicméně pokud ustanovení v zákoně zůstane a na hru se nepoužije zákon upravující hazardní hry, podle jakého právního předpisu se bude tato hra řídit? Neboť bezpochyby tato hra naplňuje definici spotřebitelské loterie podle zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, když obsahuje oba dva základní jevové znaky, které musí být současně splněny, aby se skutečně jednalo o spotřebitelskou loterii: 1) o výhře rozhoduje náhodný výběr a 2) podmínkou účasti v soutěži je nákup či účast na reklamní akci. Pokud bude tato hra explicitně vyňata z působnosti zákona 202/1990 Sb., vnese do českého právního řádu nesystémový prvek a potenciální právní nejistotu. Dále je v dikci návrhu předjímán proces účasti v loterii bez předchozí přesnější specifikace. Pokud bude zákazník zasílat účtenku, aby se mohl zúčastnit hry, co mu zbude jako doklad, kterým se bude prokazovat pro vyzvednutí výhry? A co doklad pro případnou reklamaci nakoupeného zboží? Nebudou se slosovávat všechny vydané kódy v období od uplynutí posledního slosování? Pokud se budou slosovávat jen ty zaslané (což značně navýší náročnost zpracování), mělo by být v § 41 doplněno slovo „kopií“ – „...na základě zaslání kopií účtenek...“. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Pořádání loterií lze z pohledu právní teorie považovat za soukromoprávní jednání, jehož legální výkon je podmíněn vydáním příslušných veřejnoprávních povolení. Stát je přitom v oblasti soukromého práva na základě § 21 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „NOZ“) považován za právnickou osobu se všemi důsledky vyplývajícími z tohoto ustanovení pro režim jeho jednání v rámci soukromoprávních vztahů, ve kterých má rovné postavení s ostatními osobami. Vystupuje-li pak v těchto vztazích nikoliv v nadřazeném postavení při výkonu veřejné moci, k němuž potřebuje v souladu s čl. 2 odst. 3 Ústavy dostatečné zákonné zmocnění, ale jedná-li se o soukromoprávní vztahy, činí vše potřebné v rámci působnosti svěřené mu zákonem. Jedná-li se o zákon o evidenci tržeb, zakládá tento v § 3 odst. 1 návrhu zákona správci daně z příjmů působnost spravovat (jménem státu) evidenci tržeb. Přitom § 2882 NOZ upravuje soukromoprávní vztah Losu a § 2883 NOZ upravuje některá společná ustanovení modifikující tento soukromoprávní vztah. V rámci výkonu působnosti správy evidence tržeb svěřené státu skrze správce daně z příjmů je tento oprávněn vstupovat do soukromoprávního vztahu obsaženého v institutu soukromoprávního vztahu Losu, který na účtenkovou loterii dopadá, bez dalších zákonných zmocnění s tím, že bez dalších modifikací by musel vyhovět veřejnoprávním podmínkám uvedeným v zákoně č. 202/1990 Sb., o loteriích. Ustanovení § 41 proto necílí na působnost státu z hlediska soukromoprávního postavení umožňujícího mu pořádání účtenkové loterie, které jako takové vyplývá ze soukromého práva, ale stanovuje výjimku z veřejnoprávní povinnosti, jíž je takové jednání podmíněno. Vysvětleno. Podrobnosti ohledně pravidel loterie budou obsaženy v prováděcím právním předpise. Za tímto účelem bylo doplněno explicitní zmocňovací ustanovení. 39. Hospodářská komora České republiky 38. Z K § 43 a vyhlášce Vizte obecnou připomínku, pokud jde o podzákonné normy. V Důvodové zprávě by mělo být zdůrazněno, že se MF ČR vyvaruje toho, aby taková vyhláška zvýhodnila některé podnikatele v příbuzných odvětvích na úkor jiných podnikatelů. Zároveň s ohledem na možnou diverzifikaci byznysu některých podnikatelů by měla být kritériem převažující činnost daného podnikatele (hlavní kód NACE poplatníka), nikoliv aby se náběh evidence vztahoval separátně třeba jen na jeho okrajové aktivity (NACE kód jednotlivých činností), anebo aby okrajová aktivita předurčovala nápad evidenční povinnosti pro veškeré činnosti daného podnikatele. Tento postup může v jednotlivých případech vést ke skluzu evidence tržeb z některých aktivit o max. 9 měsíců, ale vzhledem ke zjednodušení zavedení evidence u velkých poplatníků je toto akceptovatelné. Alternativou může být zrušení či výrazné snížení pokut za přestupky a správní delikty v případech, kdy se týkají minoritních činností poplatníka. Odůvodnění: Vyhláška navrhuje postupné zavedení evidence tržeb zproštěním povinnosti evidence tržeb pro jednotlivé činnosti poplatníka dle kódu NACE. To bude u velkých poplatníků, kteří mají velké množství různých podnikatelských aktivit, znamenat rozsáhlou analýzu těchto aktivit a jejich zatřídění dle kódu NACE. Jeden poplatník tak může mít desítky či dokonce stovky kódů NACE a bude tak pravděpodobně evidenci tržeb zavádět v několika krocích. Toto je nákladné i organizačně náročné. Navíc jakákoli chyba v zatřídění u jakékoli činnosti, vedoucí k zavedení evidence tržeb v nesprávném termínu, může být přísně sankcionována. Příkladem je možné nahlížení na provozování gastra na čerpací stanici. Pokud bude posuzováno jako poskytování stravovacích služeb, potom by čerpací stanice spadla do povinnosti evidovat tržby již od 1. 1. 2016. Bylo by obtížné dělit tržby za stravování, pro které platí uvedený termín 1. 1. 2016, a ostatní tržby za čerpací stanici, pro které platí termín pro maloobchod 1. 4. 2016 TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vysvětleno. Vyhověno. Pokud určitý subjekt má více činností a jejich rozlišování v rámci postupného náběhu by mu činilo problémy, nic mu nebrání evidovat tržbu u všech jeho činností od počátku. Nicméně do přechodných ustanovení bude doplněno přechodné osvobození pro subjekty, u kterých v rámci rozfázování by docházelo k povinnosti evidovat tržby pouze u marginální části jejich podnikatelských aktivit. Zároveň bude doplněn institut závazného posouzení ze strany správce daně pro posílení právní jistoty poplatníků. V rámci uvalování sankce se uplatňuje diskrece, která je samozřejmě omezená, a to jak zásadou zákazu diskriminace, tak zásadou rovnosti. Dále se uplatní obecné zásady správního trestání, a to zejména zásada proporcionality, kdy se přihlédne k závažnosti správního deliktu. 39. Hospodářská komora České republiky 39. Z K § 44 Dřívější účinnost stanovit pro ustanovení §§ 6 až 10 a §§ 21 až 26 Odůvodnění: Podle Důvodové zprávy je obecná účinnost stanovena ke dni 1. ledna 2016. Vyjmenovaná ustanovení pak nabývají účinnosti již v průběhu roku 2015 (v roce nabytí platnosti zákona), a to z důvodů nezbytnosti přípravy poplatníků na evidenci tržeb. Potom ale není zřejmé, proč je dřívější účinnost navrhována i pro ustanovení §§ 27 až 39, která se přípravy poplatníků na evidenci tržeb nijak netýkají, ale upravují správní delikty a předběžná opatření. Správní delikty lze spáchat a předběžné opatření lze uložit až po nabytí účinnosti ustanovení, ukládajících povinnost evidovat tržby, tedy od 1. 1. 2016. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Vyhověno. 39. Hospodářská komora České republiky 40. Z K § 44 Požadujeme nastavit účinnost tak, aby mezi platností a účinností zákona byla minimální doba 6 měsíců a přímo v zákoně zakotvit možnost si v této době sytém vyzkoušet z pomocí cvičných neoficiálních plateb. Odůvodnění: Vizte obecnou připomínku ohledně testování pořízeného technického řešení před „ostrým startem“. Podnikatelé začnou jakékoli nákupy či úpravy technologií a systémů provádět až po schválení a publikaci zákona i vyhlášky, aby se vyvarovali změřených investic. Minimální termín pro přípravu a implementaci evidence tržeb je 6 měsíců. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Nevyhověno. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Není důvodu, proč by zajištění seznámení podnikatelů s novou právní úpravou a zajištění dostatečného prostoru pro přípravu a implementaci evidence tržeb na dobu mezi platností a účinností zákona mělo být vázáno přímo v zákoně. Toto obecně vyplývá z požadavků na tvorbu legislativy. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná i podnikatelská veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Stejně tak předpokládá Ministerstvo financí vybudování testovacího prostředí pro výrobce HW, SW a podnikatele v délce několik měsíců před plánovanou účinností zákona. Není důvodu, aby tyto skutečnosti byly vázány na platnost/účinnost zákona. Povinným subjektům bude každopádně poskytnut dostatečný prostor. 39. Hospodářská komora České republiky 41. Z K § 43 a § 44 Stanovit určitou dobu po nabytí účinnosti zákona (například 6 měsíců), kdy nebudou uplatňovány sankce, resp. budou sankce nižší. Odůvodnění: Protože se jedná o zcela zásadní novinku v českém právním řádu, je velmi pravděpodobné, že v prvních měsících po účinnosti zákona bude docházet k většímu množství nesmyslných chyb. Z tohoto důvodu by měla být stanovena po nabytí účinnosti zákona určitá doba bez sankcí resp. s nižšími sankcemi. TATO PŘIPOMÍNKA JE ZÁSADNÍ Nevyhověno. Odporuje základním zásadám trestání a vynutitelnosti práva. Při banálních pochybeních lze očekávat určitou benevolenci kontrolních orgánů, nicméně úmyslné a systematické obcházení povinností musí být kontrolováno a sankcionováno od samého počátku. Pro fungování systému je naopak provádění systematických kontrol zásadní. 39. Hospodářská komora České republiky 42. D Připomínky k Důvodové zprávě V Důvodové zprávě chybí uvedení přehledných předpokládaných nákladů (jsou uvedeny pouze některé nákladové položky, ale bez jejich předpokládané výše) jak investičních, tak provozních. Je zde pouze uvedeno, že budou významně menší než výnosy, což není dostatečné. Doporučujeme pro další fázi legislativního procesu doplnit např. údaji prezentovanými panem ministrem financí na konferenci 3. 3. 2015. Návrh znamená zvýšenou administrativní zátěž pro podniky, zvýšené finanční náklady, aniž by byly v rámci Důvodové zprávy objektivně vyčísleny konkrétní sumární (z makroekonomického pohledu) dopady na soukromý sektor. Návrh zákona ani Důvodová zpráva nezmiňují případný rozpor ve výši tržeb evidovaných u poplatníka a v centrální databázi. Návrh zákona uvádí, že se vztahuje i na internetové obchody a že je možné „účtenku“ vydat pouze elektronicky, nicméně není jasné, jak bude přistupováno k obchodům typu iTunes, App Store, Google Play atd. Hrozí nerovné postavení jednotlivých podnikatelských subjektů na trhu. Není neobvyklé, že někteří prodejci najímají na přepravu zboží zákazníkům třetí stranu, tato strana je oprávněna inkasovat platbu (prodej bez splatnosti). Přepravce (třetí strana) poskytuje tyto služby řadě různých plátců, z důvodů efektivity není zajištěno, že pro stejného plátce jezdí stejný vůz a dokonce jeden vůz může během jedné cesty dodat zboží zákazníkům různých plátců. Taková možnost prozatím není v zákoně ošetřena. Při rozvozu zboží zákazníkům (například topný plyn) se může jedno a totéž vozidlo v průběhu dne pohybovat v oblastech, kde lze i nezle splnit evidenční povinnost ve standardním režimu. Předpokládá se, že zjednodušený režim bude povolen na celý systém takového prodeje, nebo bude naopak požadován standardní systém s tím, že výjimku dostanou pouze konkrétní lokality? Poznámky k vybraným technickým souvislostem řešení na straně státu • Předpokládáme, že se jedná o informační systém. Potom to implikuje některé zákonné nezbytnosti, např. kdo je správce, nakládání s daty (sběr, ochrana), odpovědnost atd. • Ze současné podoby návrhu zákona (ale není známa prováděcí vyhláška) vyplývá, že by systém mohl být tzv. „technologicky neutrální“. Tzn., bude se opírat o stávající systémy (základní registry, datové schránky…). Pokud ne, tak hrozí kolaps. • Měla by být zachována různorodost dodavatelů koncového zařízení (v současné době existuje na trhu cca 1000 různých subjektů poskytujících HW a SW pro tyto účely). • Po vydefinování rozhraní a technologických procesů je nezbytné věnovat dostatečný čas na testování právě pro dodavatele koncových zařízení (řada z nich jsou velcí zahraniční hráči s nejistou mírou flexibility). U velkých prodejců jako amazon.com nebo alibaba.com může docházet k přesouvání obchodování ze zahraničí. • Systém by měl vzniknout s využitím transparentního otevřeného výběrového řízení. Vyhověno částečně. Tam, kde je to možné, resp. jsou k dispozici již konkrétnější novější data, bylo doplněno jak do obecné části důvodové zprávy, tak do nové kapitoly RIA 4.4.2. Potenciální rozpor ve výši tržeb evidovaných u poplatníka a v centrální databázi bude řešen v rámci daňové kontroly, popř. na žádost poplatníka. Není jasné, z jakého důvodu by měly mít podnikatelské subjekty nerovné postavení na trhu, možnost vydat účtenku elektronicky budou mít všechny subjekty bez ohledu na to, zda jsou internetové obchody či nikoliv. Vyhověno. Řešeno právní úpravou soukromoprávních vztahů v rámci zastoupení. Vysvětleno. Výjimky budou posuzovány podle individuálních okolností případu, aktuálně nelze předjímat. Lze očekávat, že poplatník požádá o výjimku až v případě, kdy bude mít reálně ověřeno, že na pravidelné trase nelze dostát povinnosti evidovat tržby, pokud problém nevzniká, nelze přistupovat k výjimce pouze v důsledku specifické formy podnikání. Bere se na vědomí. Viz předchozí vyjádření. 40. Kancelář Poslanecké sněmovny 1. 41. Kancelář prezidenta republiky 1. D Obecně Z předloženého materiálu vyplývá, že přes objektivně prospěšný záměr navrhovaného zákona chybí preciznější představa o možných ekonomických dopadech navrhovaných opatření jak pro fiskální sektor, tak pro soukromou sféru. Přitom odhad očekávaného kladného příspěvku do veřejných rozpočtů na straně jedné, a to bez „zbytečné zátěže podnikatelů a s minimálními náklady“ na straně druhé, by měl být nejsilnějším argumentem tak zásadního fiskálního opatření, jakým je elektronická evidence hotovostních plateb. Z tohoto hlediska vyvolává návrh zákona vážné pochybnosti a mají-li být odstraněny, je nezbytné jej a především jeho důvodovou zprávu zásadním způsobem dopracovat. Vyhověno částečně. Většina těchto požadovaných informací je již v RIA obsažena. Tam, kde je to možné, resp. jsou k dispozici již konkrétnější novější data, byly náklady jak na straně státu, tak na straně povinných subjektů, doplněny jak do důvodové zprávy, tak do nové kapitoly RIA 4.4.2 Týká se to zejména nákladů na zavedení systému na straně státu popř. potenciálních dopadů na ekonomiku. Náklady se mohou a zcela jistě budou subjekt od subjektu lišit dle jeho stávajícího vybavení a jeho velikosti, nároků apod.. Nelze je proto paušalizovat. Blíže viz RIA. 41. Kancelář prezidenta republiky 2. D V Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (dále jen „Závěrečná zpráva“) je na str. 9 zmíněno předpokládané zvýšení daňového inkasa „v řádech stovek milionů až miliard korun“, současně lze očekávat „zvýšené výdaje na straně státního rozpočtu ke zřízení a zajištění chodu nezbytné technické infrastruktury a administrativní podpory v řádech desítek až stovek milionů korun“ (Závěrečná zpráva, str. 4 – varianta 3 chorvatský model). Předvídat dopředu přesný fiskální dopad zmíněného opatření je bezpochyby velmi obtížené, avšak zde je zcela zjevné, že představy o něm jsou prozatím spíše mlhavé, jak na první pohled vyplývá z velmi širokého intervalu jak předpokládaných příjmů, tak výdajů veřejných rozpočtů. Průnik těchto širokých intervalů totiž může být i záporné fiskální saldo. Vyhověno částečně. Tam, kde je to možné, resp. jsou k dispozici již konkrétnější novější data, bylo doplněno do nové kapitoly RIA 4.4.2. Týká se to zejména nákladů na zavedení systému na straně státu včetně lidských zdrojů, popř. potenciálních dopadů na ekonomiku. 41. Kancelář prezidenta republiky 3. D Jedním z hlavních argumentů pro zavedení elektronické evidence tržeb je zkušenost z Chorvatska s masivním nárůstem přiznaných tržeb z pohostinství a v maloobchodě, uvedeným na str. 15 Závěrečné zprávy. Argumentace Chorvatskem však vyvolává značné pochybnosti, a to nejen proto, že v Závěrečné zprávě použité číselné údaje nekorespondují s oficiální statistickou databází Eurostatu, v níž jsou uvedeny hodnoty nesrovnatelně nižší, ale především proto, že struktura ekonomiky ČR má výrazný podíl průmyslové produkce s dominancí bezhotovostních transakcí, zatímco v ekonomice Chorvatska má výrazně vyšší podíl turistika s vyšším podílem hotovostních transakcí. Každopádně oficiální data Eurostatu částečně tlumí možná přehnaně vysoká očekávání ohledně přínosu elektronické evidence pro snížení podílu šedé ekonomicky v ČR. Bere se na vědomí. 41. Kancelář prezidenta republiky 4. D V Závěrečné zprávě se na str. 27 uvádí, že opatření bude vyžadovat také „potřebu dodatečných personálních zdrojů participujících na vyřizování agendy v rozsahu, ve kterém nebude automatizována“. Zároveň se na téže straně Závěrečné zprávy uvádí jakožto jeden z hlavních přínosů, „efektivnější zacílení kontrol prováděných správcem daně.“ Dalo by se předpokládat, že tyto „vyšší výdaje“ budou alespoň částečně kompenzovány snížením výdajů na běžné finanční kontroly, a to především kvůli jejich „efektivnějšímu zacílení“. Z materiálu není patrné, že by tato skutečnost byla brána v úvahu. Z toho vyplývá, že výsledkem navrhovaných opatření bude čistý nárůst počtu pracovníků finančních úřadů (či jiných institucí), a s tím spojených personálních výdajů, a tudíž i zvýšení nákladů na daňovou správu. Vyhověno částečně. Tam, kde je to možné, resp. jsou k dispozici již konkrétnější novější data, bylo doplněno do nové kapitoly RIA 4.4.2. Týká se to zejména nákladů na zavedení systému na straně státu včetně lidských zdrojů, popř. potenciálních dopadů na ekonomiku. 41. Kancelář prezidenta republiky 5. D Předpokládá se, že povinnost evidovat tržby bude vznikat postupně, ve třech fázích, pravděpodobně s tříměsíčními odstupy (Závěrečná zpráva, str. 52). Za žádoucí však považujeme provedení zátěžového testu nově zaváděného systému v simulovaném režimu a pilotním provozu, který by ověřil jeho budoucí fungování. Vyhověno. Ministerstvo financí počítá s tím, že s dostatečným předstihem bude spuštěn jak pilotní provoz, tak testovací prostředí pro povinné subjekty i dodavatele SW i technických zařízení. 41. Kancelář prezidenta republiky 6. D Chybí celkové vyčíslení předpokládaných nákladů, které bude muset vynaložit soukromý sektor (povinné subjekty). V Závěrečné zprávě jsou na str. 35 až 37 pouze vyčísleny potencionální náklady (podle chorvatského modelu) pro jednotlivé typy podnikatelských jednotek (podnikatelé velkého, středního a malého rozsahu, resp. drobní živnostníci). Z porovnání tam uváděné minimalistické varianty (předpoklad, že žádný subjekt nebude muset nakupovat nové zařízení) a maximalistické varianty (všechny subjekty budou nakupovat nové vybavení) lze odhadnout, že výdaje na zavádění systému elektronické evidence plateb mohou pro soukromou sféru, resp. budoucí povinné osoby představovat poměrně vysoké jednorázové náklady v relativně širokém intervalu od 4,8 mld. Kč až po 77 mld. Kč. Vyhověno částečně. Náklady se mohou a zcela jistě budou subjekt od subjektu lišit dle jeho stávajícího vybavení a jeho velikosti, nároků apod.. Nelze je proto paušalizovat. Tam, kde je to možné bylo doplněno do nové kapitoly RIA 4.4.2. Dle zkušeností z Chorvatska lze očekávat, že tržní prostředí nabídne široké spektrum softwarového i hardwarového řešení co do náročnosti i ceny, s ohledem na nemožnost určit, jaké řešení povinné subjekty s ohledem na naprostou volnost zvolí, nelze uvedený interval zúžit. 41. Kancelář prezidenta republiky 7. D Zákon počítá s vydáním prováděcí vyhlášky Ministerstva financí (teze návrhu jsou připojeny). V této souvislosti je třeba zvážit navrhovanou úpravu zamýšlených výjimek včetně povolení ke zjednodušenému režimu tak, aby restriktivní pojetí výjimek nevedlo v konečném důsledku k obcházení zákona. Vyhověno. Bude zváženo. 42. Kancelář Senátu 1. 43. Kancelář veřejného ochránce práv 1. 44. Komora auditorů 1. 45. Komora daňových poradců 1. Z Řešení pomocí vyhlášek-zásadní připomínka-zásadní připomínka Návrh zákona je koncipován tak, že velká část povinností daňových subjektů má být uložena pouhou vyhláškou, která navíc ani není přiložena. Jsou přiloženy pouhé teze vyhlášky. Není tak možné ani posoudit dopad do podnikatelského prostředí. Z hlediska podnikatelů je takovýto postup těžko akceptovatelný. Evidence tržeb se bude týkat velké většiny podnikatelů. U malých podnikatelů bude velmi pravděpodobně vyžadovat nákup nové technologie (pokladny, terminály apod.), u velkých subjektů pak mnohamilionové investice do nákupů či úprav stávajících technologií a informačních systémů. Toto konstatuje i Důvodová zpráva v bodě 7.1.3.; zde je nutno poznamenat, že uvedení celkových nákladů ve výši pouhých 5 EUR u chorvatské společnosti KONZUM je výjimečné – běžné softwarové společnosti budou za specifické řešení požadovat plnou úhradu. Navíc zavedení evidence tržeb bude mít vliv na naprostou většinu souvisejících interních finančních systémů, které bude třeba upravit. Toto vyžaduje další vysoké náklady i čas na návrh úprav, jejich implementaci, odzkoušení atd. Ač pro MF může vypadat většina úprav jednoduše, velmi pravděpodobně jakékoli další změny budou opět znamenat velké a náročné změny systémů, technologií apod. Přesouvání veškerých důležitých částí do vyhlášky by mohlo být také v rozporu s Ústavou a Listinou, pokud by tyto údaje byly nad rámec zákona. Jde také o nepřípustné stírání rozdílů mezi mocí zákonodárnou mocí a mocí výkonnou. Základní parametry a atributy navrhované právní normy tak musejí být přímo v textu zákona a musejí projít standardním legislativním procesem, který není možné obcházet tím, že tyto atributy a parametry budou přesunuty do vyhlášky. Dále by mělo platit, že vyhláška by neměla rozšiřovat povinnosti uložené zákonem. Návrh 1.1 Základní otázky řešit zákonem a nikoliv pomocí vyhlášek (tato připomínka je dále podrobněji specifikována u jednotlivých ustanovení zákona). Bere se na vědomí. Míra úpravy daného ustanovení odpovídá míře, po kterou je navržený záměr spíše technicistním provedením záměru. Povinnosti jsou v daném záměru vždy stanoveny zákonem. Vyhláška v tomto směru dané povinnosti toliko rozvíjí. Vyhověno jinak. Známé trvalé výjimky budou upraveny zákonem. Bude zachováno zmocňovací ustanovení, které bude umožňovat vyjmout z evidence tržeb takovou tržbu, kterou s ohledem na obchodní model evidovat nelze nebo jen značně obtížně (tj. oproti původnímu zmocňovacímu ustanovení bude toto zpřísněno). Vyhověno jinak. Známé trvalé výjimky budou upraveny zákonem. Bude zachováno zmocňovací ustanovení, které bude umožňovat vyjmout z evidence tržeb takovou tržbu, kterou s ohledem na obchodní model evidovat nelze nebo jen značně obtížně (tj. oproti původnímu zmocňovacímu ustanovení bude toto zpřísněno). 45. Komora daňových poradců 2. Z 1.2 Pokud by přesto některé otázky měly být řešeny pomocí vyhlášek, je zcela ne-zbytné předložit k návrhu platný text vyhlášky a nikoliv pouze její teze, aby bylo možné posoudit, zda vyhláška nezasahuje nad rámec zákona. Nevyhověno. Dle Legislativních pravidel vlády se vyžaduje toliko předložení tezí vyhlášky. Praxí je však při předkládání na vládu předložit i hotový text vyhlášky, s čímž předkladatel počítá. Nadto, co se týká obsahu účtenky a datové zprávy, byl zamýšlený obsah součástí materiálu „teze vyhlášky“. 45. Komora daňových poradců 3. Z 1.3 Zákonem by také měla být stanovit povinnost, že údaje dané vyhláškou musí být neměnné alespoň po následujících 12 měsíců. Vyhověno jinak. Známé trvalé výjimky budou upraveny zákonem. Bude zachováno zmocňovací ustanovení, které bude umožňovat vyjmout z evidence tržeb takovou tržbu, kterou s ohledem na obchodní model evidovat nelze nebo jen značně obtížně (tj. oproti původnímu zmocňovacímu ustanovení bude toto zpřísněno). Explicitní normování lhůty neměnnosti není zapotřebí, stejně jakou v případě výjimek, které budou prováděny zákonem. Případné excesy (jednodenní lhůta na přizpůsobení apod.) by nebyly v souladu se zásadou legitimních očekávání. 45. Komora daňových poradců 4. Z Široké meze správního uvážení správce daně v návrhu zákona-zásadní připomínka Návrh zákona významně zvyšuje povinnosti a nároky kladené na technické vybavení a software u každé OSVČ bez výjimek, tj. jak u živnostníků uskutečňujících řadu transakcí denně, tak i u malého živnostníka, který uskuteční pouze několik příjmů měsíčně/ročně. Možnost zjednodušeného postupu je pak zcela na zvážení správce daně, tj. pro malé živnostníky může znamenat významné zvýšení zátěže. Zákon ponechává široké správní uvážení správci daně (např. co se týká zjednodušeného režimu, určení mezní doby odezvy atd. respektive v rámci sankcí například v případě možnosti uzavřít provozovnu či přerušit podnikání), což může v prostředí naprosto nového institutu pro daňové poplatníky významně zvyšovat nejistotu. Návrh Doporučujeme stanovení přesnějších mantinelů pro správní úvahy správce daně, tak aby se omezily široké možnosti správního uvážení (i tato připomínka je podrobněji specifikována a rozvedena u jednotlivých ustanovení návrhu zákona). Nevyhověno. Správní uvážení správce daně nevybočuje ze současné míry správního uvážení. Možnost aplikovat zjednodušený režim bude umožňovat v první řadě vyhláška. Pokud nebude možné nastavit obecné kritérium pro určitý druh podnikání, jehož platnost je plošná, lze v rámci mezí zákonného zmocnění přistoupit k individuálnímu umožnění zjednodušeného režimu evidence tržeb. V zásadě je pak svévole či neomezenost správní úvahy omezována obecnými principy, a to zejména zásadou nediskriminace a zásadou rovnosti. V oblasti sankcí platí výše uvedené obdobně. Podrobnější vyjádření u jednotlivých připomínek. 45. Komora daňových poradců 5. Z Situace a skutečnosti, které návrh zákona neřeší, ale řešit by je měl- zásadní připomínka 3.1 Zákon neřeší situaci, kdy je poskytnuta jistota (kauce) nebo kdy je nejprve při-jata hotovost jako (neakresný a vratitelný) kredit, který je následně čerpán. Rovněž tak nejsou řešeny "barterové" obchody. Návrh V návrhu výslovně vyřešit výše popsané situace a případy dle 3.1 až 3.9). Vysvětleno. Zákon v § 4 odst. 3 hovoří o „cashovém“ pohledu na příjmy. V tomto směru je tedy i platba takové zálohy – kreditu příjmem, tj. tato transakce podléhá evidenci. Jednotlivé čerpání tohoto kreditu pak již nikoliv z tohoto důvodu je třeba doplnění explicitní normy, která zajišťuje, že evidovanou tržbou bude i tato následná transakce. Bude doplněno do důvodové zprávy. Barter není řešen úmyslně. Tím, že není obsahem ustanovení § 4 odst. 1 (tj. formálních kritérií pro evidovanou tržbu), znamená to, že nepodléhá evidenci tržeb. Důvodem je zejm. praktická stránka spojená s problematikou ocenění. Toto odůvodnění bude doplněno do důvodové zprávy. k návrhu 3.1 -3.9: viz níže. 45. Komora daňových poradců 6. Z 3.2 Zákon neřeší, zda platby budou muset být přepočítány na jednotky české měny a jakým způsobem, např. v případě realizace tržeb v zahraničí od zahraničních plátců tržeb. 3.2 Vysvětleno. Platby v jiných měnách budou přepočítány na Kč, a to kurzem, který subjekt používá ve své evidenci. 45. Komora daňových poradců 7. Z 3.3 Není jasné řešení úplného nebo částečného vrácení přijaté tržby a vydání "opravné" účtenky. Z návrhu zákona není jasné, jak by se opravoval chybný údaj po zaslání datové zprávy nebo např. při stornování evidované tržby z důvodů reklamace atd. Nebo se počítá, že opravy a storna bude dokazovat poplatník v rámci kontroly? 3.3 Vyhověno. Bude probíhat formou mínusové položky resp. účtenky. Bude doplněna explicitní norma do zákona. 45. Komora daňových poradců 8. Z 3.4 Není jasné, jakým způsobem se bude zákon naplňovat při podnikání ve sdružení/společnosti, kdy se příjmy poměrně rozdělují mezi členy. 3.4 Vyhověno. Explicitně bude upraveno, aby tržbu evidoval pouze jeden poplatník. Návrh a důvodová zpráva budou v tomto směru upřesněny. 45. Komora daňových poradců 9. Z 3.5 Vzhledem k tomu, že příjmem ze samostatné činnosti je i příjem společníka v.o.s. a komplementáře k.s., není jasné, zda se povinnost vztahuje na společnost nebo na společníka. 3.5 Vyhověno. Bude doplněno explicitní ustanovení. 45. Komora daňových poradců 10. Z 3.6 Obdobnou otázkou je na koho se bude vztahovat daná povinnost v případě zahraničních daňově transparentních entit. 3.6. Vysvětleno. Obecně je otázkou, o jaké transparentní entity se bude jednat. Transparentní entita svých charakterem obdobná v.o.s. se bude řídit ustanovení o v.o.s (viz výše uvedené doplnění). Pokud se bude jednat o entitu, která je obdobná „společnosti“ (sdružení bez právní subjektivity), bude aplikován režim „společnosti“, kdy je povinnost uvalována na jednotlivé členy sdružení (režim bude do zákona doplněn). Daňová transparence obecně s určením subjektu evidence tržeb nesouvisí. 45. Komora daňových poradců 11. Z 3.7 Na účtence čerpací stanice může být uvedeno více vlastníků – dodavatelů zboží či služeb. V současné době jsou to maximálně tři dodavatelé, ale může jich být i více. Jak bude tržba evidována? Jak bude zajištěna evidence příslušné části tržby ke každému uvedenému dodavateli na účtence? 3.7. Vyhověno. Bude doplněno explicitní ustanovení o situaci, kdy má příjem více poplatníků najednou. Zároveň budou doplněna ustanovení upravující evidenci v režimu přímého a nepřímého zastoupení. 45. Komora daňových poradců 12. Z 3.8 Jak se bude nahlížet na provozování gastra například na čerpací stanici? Pokud jako na poskytování stravovacích služeb, potom by čerpací stanice spadla do povinnosti evidovat tržby již od 1.1.2016. Bylo by obtížné dělit tržby za stravování, pro které platí uvedený termín 1.1.2016, a ostatní tržby na čerpací stanice, pro které platí termín pro maloobchod 1.4.2016. 3.8. Vyhověno. Do přechodných ustanovení bude doplněno přechodné osvobození pro subjekty, u kterých v rámci rozfázování by docházelo k povinnosti evidovat tržby pouze u marginální části jejich podnikatelských aktivit. Zároveň bude doplněn institut závazného posouzení ze strany správce daně pro zvýšení právní jistoty poplatníků. 45. Komora daňových poradců 13. Z 3.9 Jak se bude nahlížet na platby fleetovými kartami? Tato účtenka není daňovým dokladem a cena uvedená na této účtence není konečná. Vydavatel fleetové karty za určité období (např. měsíc) vystaví zákazníkovi (držiteli karty) daňový doklad s finálními cenami a tento daňový doklad uhrazuje zákazník vydavateli bankovním převodem. Bankovní převod jako způsob platby není do navrhovaného zákona zahrnut. 3.9 Vysvětleno V tomto směru se vychází z toho, že návrh sleduje platbu hotovostí (a ekvivalenty hotovosti). Bude evidována „hotovostní“ platba podle účtenky vystavené při použití karty, případný doplatek, bude-li bankovním převodem, evidován nebude. Účtenka podle zákona o evidenci tržeb nemá souvislost s daňovým dokladem (nicméně se nevylučuje, že by nemohly být tyto doklady totožné, pokud se tak poplatník rozhodne). 45. Komora daňových poradců 14. Z 3.10 Není jasné, zda se bude po poplatnících požadovat přenos fiskálního identifikačního kódu do účetního SW, tedy zda při kontrolách účetnictví a základu daně bude vyžadována jednoznačná vazba účetnictví na údaje zaslané správci daně. Pokud by zde takováto povinnost byla, jednalo by se o další významnou úpravu SW řešení pro přenos denních tržeb do účetního SW, která by mohla být značně komplikovaná a značně by také prodražila náklady na zavedení evidence tržeb. Dále by toto mohlo působit značné problémy především malým podnikatelům, u kterých může být dokonce vedeno účetnictví či daňové evidence bez použití software. Mohl by také být problém se způsobem a formou tohoto přenosu do účetního software. Mimo to zde není žádný důvod pro stanovení takovéto povinnosti, když zde bude samostatná evidence tržeb, kterou bude moci správce daně kontrolovat a výše tržeb musí samozřejmě navnazovat na údaje uvedené v účetnictví či v daňové evidenci. 3.10 Vyhověno. Do důvodové zprávy bude popsáno, že údaje z účtenky nemusí být převáděny do účetnictví poplatníka ani nemusí být přímo na účetnictví navázány (jde o samostatný systém, který je podpůrnou evidencí a nikoliv způsobem stanovení základu daně či výsledku hospodaření). 45. Komora daňových poradců 15. Z 3.11 Není vyřešen způsob evidence tržeb v případě vybírání hotovosti se zohledněním zápočtu vratných obalů – jedná se o specifickou oblast. Je zvykem při nákupu zboží ve vratných obalech a současném vrácení vratného obalu tento vratný obal započítat a inkasovat jen rozdíl. V kamenných prodejnách je tento způsob řešitelný zahrnutím vrácených obalů do účetního SW a přenesením dat na účtenku, v případě realizace stejného případu v terénu (např. rozvoz nápojů do restaurací se současným vrácením obalů, kde není předem jasné o kolik obalů se bude jednat, a následné vybrání hotovosti jako ručně dopočítaného rozdílu mezi dodaným zbožím a vrácenými obaly) je toto neřešitelný problém bez pořízení nákladného mobilního zařízení. 3.11 Vyhověno. Zúčtování vratných obalů nebude speciální položkou zasílané datové věty ani povinnou náležitostí účtenky. Vratné obaly budou moci být řešeny dle dosavadní praxe jednotlivého poplatníka. Bude možné započíst tuto transakci proti tomu, co má být zaplaceno, nebo též bude možné od této položky abstrahovat. Pro případnou evidenci vratných obalů se použijí ustanovení pro evidenci tržeb přiměřeně. 45. Komora daňových poradců 16. Z 3.12 Zákon výslovně neumožňuje zmocnit k vydávání účtenek třetí osobu, např. přepravní společnost u zásilek na dobírku. Návrh Výslovně umožnit zmocnit k vydávání účtenek třetí osobu. 3.12 Vysvětleno. Zákon tuto skutečnost přímo řešit nemusí, záleží na smluvních podmínkách mezi subjekty, popř. lze v souladu s ustanovením § 11 (1) Poplatník je povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby a) zaslat datovou zprávou údaje o této tržbě správci daně a b) vydat účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. zaslat a vytisknout účtenku před předáním zboží zákazníkovi. Tzn. přepravní společnost již dostane vytištěnou a zaevidovanou účtenku, kterou předá spolu se zbožím zákazníkovi. Další možností bude, aby daná účtenka byla evidována přímo tím, kdo je zmocněn k předání zboží. 45. Komora daňových poradců 17. Z Technické řešení - zásadní připomínka Z návrhu ani důvodové zprávy nejsou patrny jakékoliv technické podrobnosti navrhovaného systému vč. nároků na softwarové a hardwarové vybavení u poplatníků. Není také zřejmé, jak rychle bude muset být např. internetové připojení, aby nedocházelo k výrazným časovým prodlevám při úhradách. Z textu návrhu a důvodové zprávy totiž vyplývá, že je garantováno odeslání odezvy ze strany MF, ale není jakkoliv garantována doba, kdy tato odezva dorazí k zařízení poplatníka. Z návrhu také není zřejmé, kdo bude odpovídat za případnou ztrátu či zneužití dat na cestě mezi poplatníkem a MF a zpět. Není taktéž zřejmé, na kolik bude tento přenos dat zabezpečený tak, aby nemohlo dojít k jeho zneužití či krádeži těchto velmi citlivých dat. Návrh 4.1 Považujeme za zcela nezbytné, aby tyto otázky byly výslovně zakomponovány do textu důvodové zprávy a bylo tak jednoznačné, jaké softwarové a hardwarové nároky bude návrh klást na straně poplatníků a jak rychlé připojení budou muset poplatníci mít, aby nedocházelo k nepřípustným prodlevám (pokud by celá operace trvala např. v řádu desítek sekund, mohlo by to v mnoha obchodních řetězcích způsobit kolaps a nepříznivé reakce ze strany zákazníků). Nevyhověno. Návrh zákona neřeší a ani řešit nebude konkrétní specifika či požadavky na koncové technické zařízení. Co se týče fungování systému, záměrem Ministerstva financí není zavádět registrační pokladny, tedy speciální certifikovaná zařízení, která jsou vybavena fiskální pamětí. K tomu, aby obchodník elektronicky evidoval tržbu, bude postačovat jakékoliv zařízení (např. pokladna, pokladní systém, ale i např. tablet nebo mobil propojený s tiskárnou), které bude technicky vybaveno tak, že bude schopno online prostřednictvím internetu odeslat požadované informace o tržbě systému finanční správy a vytisknout účtenku o transakci pro zákazníka. Bude zcela na podnikateli, jaké zařízení zvolí a i jaké připojení zvolí, aby dostál povinnostem plynoucím ze zákona. Je již obsahem důvodové zprávy. Pro přenos dat bude nastaveno dostatečné zabezpečení, aby ke krádežím dat nedocházelo. Podrobnosti budou součástí technické specifikace. 45. Komora daňových poradců 18. Z 4.2 Považujeme za důležité, aby přenos dat oběma směry byl ze strany MF za-bezpečen tak, aby nemohlo dojít ke ztrátě či zneužití dat s tím, že tato garance by měla být také uvedena v důvodové zprávě. Vyhověno. Bude nastaveno maximálně možné zabezpečení, tak aby k těmto případům nedocházelo 45. Komora daňových poradců 19. Z K § 2 – předmět evidence tržeb -zásadní připomínka 5.1 Dle § 2 jsou předmětem evidence tržeb evidované tržby. Evidovaná tržba je definována v § 4. Zjednodušeně se jedná o platbu v hotovosti nebo obdobě hotovosti, pokud je platba zdanitelným příjmem pro účely daňové evidence (dříve jednoduchého účetnictví), a to jak u poplatníků daně z příjmů fyzických, tak i právnických osob. Předmětem evidence tedy u plátců DPH budou částky tržeb bez DPH. Platby za položky, které nejsou zdanitelným příjmem (např. přijaté zálohy), rovněž nejsou evidovanou tržbou a nejsou předmětem evidence. Není jasné jak postupovat v případě, že tržba byla v podvojném účetnictví zdaněna v roce 2015, ale zaplacena bude v roce 2016. Evidované tržby však fakticky nemají být zasílány správci daně ani uváděny na účtence. Údajem, zasílaným správci daně dle §12, a současně i údajem uváděným na účtence dle §13, je „celková částka tržby“, která však není v zákoně vůbec definována. Z důvodové zprávy vyplývá, že celková částka tržby může být jiná než placená částka (část II., bod 2.1, komentář k §4). V těchto případech se má na účtence uvádět částka tržby a ne evidovaná tržba. Pro běžného kupujícího bude takovýto přístup naprosto matoucí, protože na účtence neuvidí zaplacenou částku a nebude tak schopen jednoduše ověřit správnost dokladu. Návrh Navrhujeme zvážit zjednodušení zákona tak, že evidovanou tržbou bude placená částka. Posouzení přijaté částky pro daňové účely (tedy rozčlenění mezi DPH, zdanitelný příjem, zálohu atd.) bude kontrolovat správce daně při daňové kontrole. Dále sjednotit znění zákona tak, aby údajem zasílaným správci daně dle §12 a údajem uváděným na účtence dle §13 byly tržby, které jsou předmětem zákona, tedy evidované tržby, a zrušit používání termínu „celková částka tržby“. Vysvětleno. Ustanovení § 4 v kombinaci s § 2 návrhu zákona cílí na předmět evidence tržeb jako na skutečnost, která zakládá povinnosti poplatníka, a to zejména povinnost vydat účtenku a povinnost odeslat údaje (dále též sekundární povinnosti v podobě vyvěšení informačního oznámení a též registrace). Plnění povinností v podobě vydání účtenky či zaslání údajů přitom probíhá zasláním údajů o evidované tržbě. Znamená to, že i pokud dojde k nějakému převodu hotovosti, kde platba je tvořena příjmem pouze zčásti, bude tržba evidována. V rámci plnění povinnosti vydat účtenku či zaslat údaje je pak rozhodující konkrétní specifikace požadovaných údajů, tj. je možné požadovat jak „celkovou částku transakce“ tak „částku tržby“ (tj. příjmu). K podvojnému účetnictví: Z důvodů ustanovení § 4 odst. 3 se k účetnímu zachycení vzhledem k určení toho, co je příjmem, nepřihlíží. Fikce stanovuje, že pro hodnocení toho, co je a není tržbou, se použije zachycení, které by bylo, pokud by daní poplatník nebyl účetní jednotkou, tj. „cashový princip“. Cílem není zachycovat účetní transakce, ale transakce hotovostní. V uvedeném příkladu tržba bude evidována v roce 2016. Vyhověno. Zákon byl přeformulován v oblasti vymezení evidované tržby. Celková částka evidované tržby je celková platba, která je poskytnuta (může být i záporná, například v případě storna). Vysvětleno. V takovém případě by nemohl být naplněn předpoklad snížení administrativní zátěže poctivých a stabilních poplatníků, jelikož by správce daně neměl k dispozici data potřebná pro provádění analýz a porovnávání. Množství zasílaných údajů systém dodatečně nezatěžuje. Evidované údaje, resp. údaje uváděné na účtence, byly voleny s ohledem na již existující povinnosti.. 45. Komora daňových poradců 20. Z 5.2 Aplikace zákona na úhrady v zahraničí Vzhledem k tomu, že zákon není omezen pouze na české rezidenty nebo jen na tržby z příjmů se zdrojem na území ČR, není jasné naplnění povinnosti uvádět na účtence dle § 12 odst. 2 identifikaci provozovny a pokladního místa. Jedná se např. o situace, kdy český poplatník pravidelně krátkodobě provozuje prodejní stánek v rámci EU. V této souvislosti bude také sporné jak postupovat, když v případě úhrad v zahraničí budou na účtenkách vyžadovány jiné údaje než dle daného zákony případně když tyto údaje budou ve vzájemném rozporu. Není také řešen střed s případnou evidencí tržeb v zahraničí ať již dle podobného systému nebo například pomocí registračních pokladen? Co když budou požadavky obou systému ve vzájemném rozporu? Dále se domníváme, že není možné uložit zahraničním osobám povinnost převzít si účtenku dle § 17 návrhu. Jak bude v těchto případech realizován kontrolní nákup? Jak bude možné v těchto případech uzavřít provozovnu? Bude vznikat i množství technických problému. Jaké budou například uváděny časové údaje? Dle času v ČR nebo dle času v místě prodeje? Co když půjde o prodej v místech bez internetového pokrytí? S těmito problémy zákon vůbec nepočítá a jakkoliv je neřeší. Návrh Než budou vyřešeny výše uvedené problémy omezit dopad zákona pouze na úhrady v ČR. Vysvětleno. Platí, že česká úprava evidence stanovuje minimální požadavek na údaje na účtence, tj. bude-li vyžadována účtenka s jiným obsahem (ať již v zahraničí nebo pro účely jiných povinností dle českého práva), lze tyto údaje doplnit a vydat společnou účtenku. Ve vztahu k zahraničí musí poplatník při krátkodobé obchodní návštěvě tento problém kompatibility českého zařízení se zahraničím řešit již nyní. Vysvětleno. Vyhověno jinak. Do právního předpisu bude vložena explicitní norma řešící vztah k cizím právním předpisům věnujícím se evidenci tržeb (tj. jakési „kolizní ustanovení“). Vyhověno jinak. Ustanovení § 17 bylo z návrhu odstraněno na základě jiné připomínky Vysvětleno Čas dle místa prodeje. Místa bez připojení budou řešena obdobně jako v ČR. 45. Komora daňových poradců 21. Z K § 4 – vymezení evidované tržby -zásadní připomínka Není zřejmé, zda se povinnost evidovat tržby vztahuje i na veřejně prospěšné poplatníky v případě uskutečňování vedlejších činností v souvislosti s jejich hlavní činností či na podporu jejich hlavní činnosti. Jako příklad lze uvést prodej občerstvení v průběhu fotbalového utkání nebo příjem vstupného a prodej občerstvení na hasičském plese. Dle našeho názoru není evidence tržeb v těchto případech společensky vyžadována a není ani záměrem vlády. Návrh: Vyloučit evidenci tržeb v případě veřejně prospěšných poplatníků za předpokladu, že činnosti, v rámci kterých k inkasu tržeb dochází, jsou prováděny zároveň s hlavní činností či na její podporu. Nevyhověno. Klíčovým prvkem je charakter činnosti, ze které evidované tržby plynou. Pokud je tato činnost podnikáním, jsou takové tržby obecně evidované. Není-li podnikáním, nepodléhají evidenci. Podnikání je upraveno v § 420 občanského zákoníku s tím, že význam tohoto pojmu zůstal identický jako ve „starém“ občanském zákoníku. Lze poukázat na fakt, že toto kritérium je běžně používáno právními předpisy, včetně zákona o daních z příjmů (viz § 18a odst. 1 písm. a), které v první řadě dělí příjmy na podnikatelské a nepodnikatelské a následně některé nepodnikatelské příjmy vylučuje z titulu záporného vlivu na základ daně. Ohledně drobných doplňkových podnikatelských činností veřejně prospěšných poplatníků bylo doplněno explicitní vyloučení takových tržeb. 45. Komora daňových poradců 22. Z K § 4 odst. 1 písm. b) -zásadní připomínka Nevidíme důvod pro evidenci tržeb hrazených platebními kartami. Platby eviduje banka, tzn. informace o ní lze získat podobně jak je tomu v případě jakékoliv bezhotovostní platby. Návrh: Vypustit z evidence tržby hrazené platebními kartami. Vysvětleno Ministerstvo financí souhlasí s tím, že platby kartou jsou bankami evidovány stejně jako bezhotovostní platby, nicméně vyloučení platebních karet by mohlo vést jednak k narušení preferencí v placení a ovlivnění pozitivního trendu elektronického placení (např. za účelem účasti v účtenkové loterii). Mohlo by docházet k nejasnostem v rámci obchodního styku, kdy by zákazníci nemohli vyžadovat evidovanou účtenku v případě, že dochází k úhradě kartou. Podrobné vyjádření důvodů pro zahrnutí plateb kartou do evidence tržeb je obsaženo v RIA. 45. Komora daňových poradců 23. Z K § 4 odst. 1 písm. c) - zásadní připomínka Z důvodové zprávy vyplývá, že poukázky na zboží nebo služby mají být také stravenky. Dle našeho názoru však není zcela jednoznačné, zda evidovanou tržbou je pouze úhrada stravenkami nebo zda se za evidovanou tržbu považuje také nákup stravenek resp. jejich zpětný prodej. Návrh V textu zákona výslovně upravit, že za evidovanou tržbu bude považována pouze úhrada poukázkami za zboží nebo služby. Vysvětleno. Povinnosti evidovat tržby bude podléhat platba poukázkou za zboží/služby. Nákup stravenek/zpětný prodej bude za účelem jejich evidence podléhat povinnosti dle tohoto zákona v případě, že si povinné subjekty budou poskytovat příjmy v hotovosti. Předpokládáme, že v tomto případě probíhá nákup/prodej zpravidla bezhotovostně. 45. Komora daňových poradců 24. D K § 4 odst. 1 písm. f) V textu zákona ani v důvodové zprávě není podrobněji rozvedeno, co jsou jednotky, které reprezentují peněžní prostředky. Bez této definice nelze vyloučit možný široký výklad, který by například mohl znamenat, že takovouto jednotkou může být i poukázka, kterou v některých obchodech obdržím po úhradě zboží a s touto poukázkou následně jdu zboží vyzvednout. Při takovémto výkladu by absurdně docházelo k dvojí evidenci tržeb. Nejprve by byla evidována vlastní úhrada a následně výměna poukázky za zboží. Návrh § 4 odst. 1 písm. f) se z návrhu vypouští resp. alternativně je nezbytné tento pojem podrobněji vysvětlit a definovat v textu zákona. Nevyhověno. Definice nemůže být z povahy věci příliš konkrétní, neboť má zachycovat, všechny instituty, kde dochází k nahrazení platidla jinou, toto platidlo reprezentující jednotkou. V tomto směru je však zapotřebí odlišit poukázku reprezentující peněžní prostředky od poukázky reprezentující zboží (která evidenci podléhat nebude). Prostředky placení byly přeformulovány, aby lépe naplnily záměr uvedený v důvodové zprávě. V případě některých poukázek bude skutečně tržba evidována dvakrát, ovšem nikoliv ve zmiňovaném příkladu. Tento přístup byl zvolen z důvodu, že je všeobecně jednodušší s ohledem na existující širokou škálu obchodních modelů a různých přístupů poplatníků k tomu, kterou platbu považují za příjem z pohledu např. daňové evidence. Lze předpokládat, že prokázání výše tržeb očištěné o prodej poukázek by nemělo být pro poplatníka obtížné, jelikož objem jejich prodeje a čerpání musí sledovat již pro účely provozování své činnosti. 45. Komora daňových poradců 25. Z K § 4 odst. 2 písm. a) bod 2 -zásadní připomínka V § 4 odst. 2 písm. a) bod 2 je uveden pojem „nahodilý příjem“. V návrhu zákona ne-ní nahodilý příjem definován, není tedy zcela zřejmé, o jaký příjem se jedná. Příklad Pokud daňovému poradci uhradí klienti za rok čtyři faktury za 150.000 Kč v hotovosti, jedná se o nahodilý příjem? Změnilo by se posuzování, pokud by bylo faktur pět nebo sedm? V souvislosti s výše uvedeným lze obtížně splnit ustanovení § 6 odst. 1, jelikož není jasné, kdy dojde k první tržbě v hotovosti. Situace bude jasná až po první konzultaci. Návrh: Navrhujeme do zákona doplnit definici nahodilého příjmu. Nevyhověno. Především nelze pojem nahodilost zaměňovat za pojem „malá četnost“ nebo nízká významnost. Nahodilost v sobě nese jak prvek náhody, tak prvek nečekanosti. Příklad: Vydání jedné faktury ročně neznamená nutně nahodilost. Jestliže příjem spočívá v jedné platbě za celoroční práci, nebude se jednat o příjem, který plyne poplatníkovi nahodile, ale naopak je to cíl, ke kterému dlouhodobě směřuje. Naopak v případě, že dojde k sérii škodních událostí, je pojistné plnění z nich stále nahodilé – tj. poplatníkem nepředpokládané a nezamýšlené. V tomto směru pak nerozhoduje ani částka. 45. Komora daňových poradců 26. D K § 4 odst. 3 Z § 4 odst. 3 zákona plyne, že se vztahuje pouze na účetní jednotky. Formulace "pokud by nebyl účetní jednotkou" znamená, že pokud poplatník není účetní jednotkou, definice příjmů podle odst. 2 se na něj nevztáhne a nemá proto co evidovat. Návrh Upravit znění tak, aby nepůsobilo výkladové problémy. Nevyhověno. Z gramatického hlediska se hypotéza formulace vztahuje na všechny poplatníky. U poplatníka, který není účetní jednotkou, by toto obecné pravidlo platilo samozřejmě i bez dalšího. Změna znění bude uvážena. 45. Komora daňových poradců 27. Z K § 5 – výjimky z evidování tržeb -zásadní připomínka 12.1 Stanovování výjimek z takto zásadní povinnosti "pouhou" vyhláškou může být považováno za narušení právní jistoty poplatníků, jelikož změna rozsahu pak již bude plně v rukou exekutivní moci. Návrh Výjimky zakomponovat přímo to textu zákona nikoliv pouze do vyhlášky. Vyhověno. Známé trvalé výjimky budou upraveny zákonem. Bude zachováno zmocňovací ustanovení, které bude umožňovat vyjmout z evidence tržeb takovou tržbu, kterou s ohledem na obchodní model evidovat nelze nebo jen značně obtížně (tj. oproti původnímu zmocňovacímu ustanovení bude toto zpřísněno). 45. Komora daňových poradců 28. Z 12.2 U některých poplatníků, zejména neziskový sektor a bytová družstva, může být rozsah evidovaných tržeb z podnikání malý. Podle nastavených pravidel by však musely být i tyto subjekty zapojeny do systému, což k charakteru jejich činnosti je velmi nákladné v porovnání s objemem tržeb. Návrh Navrhujeme proto např. jako § 5 odst. 3 doplnit: „Z evidování tržeb jsou vyloučeny tržby uskutečněné poplatníkem, u kterého objem tržeb za posledních 12 měsíců po sobě jdoucích nedosáhl 30 000 Kč.“ Odstavce 3 a 4 přečíslovat na 4 a 5. Vyhověno. Z evidence tržeb budou vyňaty tržby z drobné doplňkové činnosti veřejně prospěšných poplatníků 45. Komora daňových poradců 29. Z K § 6 a k § 9 – náležitosti žádosti o autentizační údaje zásadní připomínka Dle § 9/1 dojde-li ke změně údajů, které je povinen poplatník uvádět při žádosti o autentizační údaje, je povinen tuto změnu oznámit správci daně do 15 dnů ode dne, ve kterém nastala. Přitom v § 6 nejsou náležitosti žádosti stanoveny. Není tak zřejmé, změny jakých údajů je poplatník povinen správci daně nahlásit. Návrh: Stanovit v § 6 náležitosti žádosti o autentizační údaje. Vyhověno jinak. Při vydávání prvotních autentizačních údajů bude prověřována jen totožnost osob. Údaj o počtu provozoven poplatník následně bude na základě prvotních přihlašovacích údajů vyplňovat na portálu evidence tržeb, přičemž povinné údaje budou buď obsahem zákona, nebo budou stanoveny obdobně jako údaje pro formulářové podání. 45. Komora daňových poradců 30. D K § 9 – Oznámení změny údajů potřebných pro evidenci tržeb Není zřejmé, zda spadají údaje uváděné v žádosti o autentizační údaje pod pojem „registrační údaje“ dle § 126 DŘ. Není také zřejmé, zda na jejich změnu pak dopadá znění § 127 odst. 4 DŘ. V opačném případě by logika autentizačních údajů byla v rozporu se smyslem základních registrů. Návrh Vyjasnit tuto otázku, a to tak, aby nebyla v rozporu se smyslem základních registrů. Nevyhověno. Na autentizaci nedopadá institut registrace. Odlišnost je dána především tím, že registrace vyžaduje rozhodnutí, zatímco autentizace je pouhým „ztotožněním“. Není předpokladem, že by součástí žádosti měly být údaje, které by se daly zjistit ze základních registrů. Z tohoto důvodu není zapotřebí obdoba § 127 odst. 4 daňového řádu 45. Komora daňových poradců 31. D K § 11 – předmět evidenční povinnosti Povinnost zasílat přehled o každé tržbě: (i) datovou schránkou a (ii) po každé tržbě, se jeví jako naprosto nerealizovatelný v prostředí malých živnostníků, tj. nikoliv ob-chodníků. Z celého návrhu zákona neplyne omezení např. pouze na tržby dosahované za prodej zboží. Návrh Navrhujeme přesněji upravit rozsah evidenční a ohlašovací povinnosti. Nevyhověno. Připomínka je zmatečná, „povinnost zasílat přehled o každé tržbě datovou schránkou po této tržbě“ návrh zákona neukládá. Ukládá toliko zasílat údaje „datovou zprávou“. 45. Komora daňových poradců 32. D K § 11 odst. 2 Není zřejmé zda ustanovení § 11 odst. 2 návrhu je pro účely toho, aby nemusel být použit kvalifikovaný certifikát (§ 11 zákona 227/2000 Sb. o el. podpisu), není to tedy podání, ale čím. Nezávaznou informací? Návrh Navrhujeme danou otázku upřesnit. Částečně vyhověno. Pokud by zaslání tržby mělo být podáním podle daňového řádu, pak by se k němu vázaly další povinnosti jak na straně správce daně, tak na straně poplatníka, které jsou však s ohledem na charakter elektronické komunikace mezi poplatníkem a systémem finanční správy nesplnitelné. Za tím účelem zákon stanoví, že zaslání údajů není podáním ve smyslu daňového řádu, nicméně stále je zákonnou povinností poplatníka, která musí splňovat zákonem stanovené požadavky. Bude doplněno v důvodové zprávě. 45. Komora daňových poradců 33. Z K § 12 – rozsah zasílaných údajů- zásadní připomínka Podle návrhu stanoví ministerstvo vyhláškou další zasílané údaje kromě údajů, uvedených v odst. 2. Podle důvodové zprávy se počítá se zasláním základních údajů o poplatníkovi, jako je jméno a příjmení, příp. název, sídlo ad., a o proběhlé transakci, zejména čas a objem platby. Jméno a příjmení resp. název je nadbytečné, neboť přesná identifikace poplatníka bude zřejmá z bezpečnostního kódu. Není zřejmé, co se myslí objemem platby, neboť mezi zákonem stanovenými údaji je uvedena celková částka tržby. Dále se předpokládá, že součástí údajů zasílaných správci daně bude údaj o době odezvy, tj. je možné tento údaj aktualizovat v rámci každé evidované tržby. Přitom doba odezvy nemůže být v momentu odeslání údajů známa, neboť dle ust. § 14 se dobou odezvy rozumí časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o tržbě zkoncového zařízení poplatníka a přijetím fiskálního identifikačního kódu účtenky na koncové zařízení poplatníka. Oprávnění ministerstva stanovit další údaje považujeme za zbytečné a nepatřičné, neboť by mohlo vést k častým změnám, což by vyvolávalo náklady na změnu nastavení systémů u poplatníků. Mimo to uložení povinnosti zasílat další údaje vyhláškou by mohlo být v rozporu s Ústavou a Listinou, pokud by tyto údaje byly nad rámec zákona. Návrh: a) Stanovit rozsah zasílaných údajů výhradně zákonem. b) Neuvádět přesnou identifikace poplatníka, protože ta bude zřejmá z bezpečnostního kódu. c) Neuvádět údaj o době odezvy. Vyhověno. Vysvětleno Údaje k zaslání budou stanoveny výhradně zákonem, jejich technická specifikace (formát a struktura) bude stanovena správcem daně. Jméno a příjmení resp. název a mezní doba odezvy obsahem datové věty nebude. Poplatník bude identifikován prostřednictvím DIČ. Důvodová zpráva bude upravena. 45. Komora daňových poradců 34. Z K § 13 – údaje na účtence -zásadní připomínka Podle návrhu stanoví ministerstvo vyhláškou další údaje na účtence kromě údajů, uvedených v odst. 2. Podle důvodové zprávy se předběžně počítá s uváděním základních údajů o poplatníkovi, jako je jméno a příjmení, příp. název, sídlo atd., a o proběhlé transakci, zejména čas a objem platby. Není zřejmé, co se myslí objemem platby, neboť mezi zákonem stanovenými údaji je uvedena celková částka tržby. Oprávnění ministerstva stanovit další údaje považujeme za zbytečné a nepatřičné, neboť by mohlo vést k častým změnám, což by vyvolávalo náklady na změnu nastavení systémů u poplatníků. Mimo to uložení povinnosti zasílat další údaje vyhláškou by mohlo být v rozporu s Ústavou a Listinou, pokud by tyto údaje byly nad rámec zákona. Návrh: Stanovit rozsah údajů na účtence výhradně zákonem. Vyhověno. Údaje k zaslání budou stanoveny výhradně zákonem, jejich technická specifikace (formát a struktura) bude pak stanovena správcem daně. Do důvodové zprávy bude upřesněno, co je formátem a strukturou. 45. Komora daňových poradců 35. Z K §12 a §13 – stanovení formátu, struktury, rozsahu a uspořádání údajů zásadní připomínka Podle návrhu formát a strukturu zasílaných údajů a rozsah a uspořádání údajů uváděných na účtence zveřejní správce daně. Z důvodové zprávy přitom vyplývá, že tyto údaje bude moci teoreticky stanovit každý místně příslušný správce daně různě. Takový stav však v praxi nelze dopustit, s tím, že by mohl být v rozporu s Ústavou a Listinou, pokud by tyto údaje byly nad rámec zákona. Návrh: Stanovit formát a strukturu zasílaných údajů a rozsah a uspořádání údajů uváděných na účtence v textu zákona. Nevyhověno. Formát a struktura budou zveřejněny správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup, což je obdoba obecného ustanovení daňového řádu, týkajícího se podávání. V tomto směru je obecnou praxí Finanční správy ČR, že tento formát a struktura i rozsah budou stanovovány jednotně – viz např. § 56 odst. 1 písm. b) daňového řádu, kde obdobná formulace není též explicitně stanovena. 45. Komora daňových poradců 36. D K § 12 odst. 2 písm. b) Termín "způsob úhrady tržby" není správný, neboť tržba sama se nehradí, ale před-stavuje úhradu za plnění. Navíc neodpovídá § 4 odst. 1 zákona, kde je obecnější termín "uskutečnění úhrady". Návrh Upravit termín "způsob úhrady tržby". Vyhověno jinak. Způsob úhrady tržby nebude v požadovaných údajích. 45. Komora daňových poradců 37. Z K § 14 – překročení mezní doby odezvy -zásadní připomínka 21.1 Pokud dojde při evidování tržby k překročení mezní doby odezvy, je poplatník povinen zaslat údaje o evidované tržbě bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy. Pokud však příčina, která vedla k překročení mezní doby odezvy leží mimo informační sféru poplatníka, není poplatník povinnost bezodkladného zaslání údajů splnit. Přitom splnění této povinnosti je pod sankcí. Návrh: Vypustit z ust. § 14 níže označený text: § 14 Pokud dojde při evidování tržby k překročení mezní doby odezvy, nemusí poplatník a) na vydané účtence uvádět fiskální identifikační kód a b) zaslat nejpozději v okamžiku uskutečnění tržby údaje o evidované tržbě; tyto údaje je však povinen zaslat [DEL: bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, :DEL] nejpozději [DEL: však :DEL] do 48 hodin od uskutečnění tržby. Nevyhověno. Uvedené ustanovení nestanoví, že se jedná pouze o příčiny na straně poplatníka, výpadek na straně systému Finanční správy ČR je rovněž příčinou, která vede k překročení mezní doby odezvy. Poplatník se pokusí o odeslání tržby nejpozději po uplynutí 48 hodin. Pokud by byl systém finanční správy i v tento okamžik mimo provoz, nelze takovou skutečnost logicky přičítat k tíži poplatníka a budou naplněny liberační důvody. 45. Komora daňových poradců 38. Z 21.2 Podle důvodové zprávy se nepředpokládá, že dojde k výpadku systému na straně správce daně. Pokud by k němu teoreticky došlo, nespadala by taková situace do působnosti tohoto ustanovení a nastalý stav by se pak řešil prostřednictvím úvahy, že nedošlo k součinnosti na straně správce daně, přičemž v takové situaci by povinnost po poplatníkovi nebylo možné vyžadovat, nebylo by tedy ani možné takový postup poplatníka sankcionovat jako nesplnění povinnosti při evidenci tržeb. Návrh ovšem nijak neupravuje, jakým způsobem má v takovém případě poplatník postupovat, tedy např. jaké údaje má na účtence uvést. Návrh: Do textu zákona výslovně uvést, že ustanovení § 14 se vztahuje i na případy, kdy dojde k výpadku na straně správce daně, nebo v návrhu explicitně uvést, jak má poplatník v takovém případě postupovat. Nevyhověno. Pokud by poplatník neobdržel reakci od správce daně, dojde k překročení mezní doby odezvy, tj. materiálně je toto již obsahem ustanovení. 45. Komora daňových poradců 39. Z K § 15 – mezní doba odezvy -zásadní připomínka Není zřejmé, jakým způsobem má poplatník mezní dobu stanovit, resp. jak má toto stanovení zadokumentovat. Podle důvodové zprávy se předpokládá, že údaj o době odezvy bude součástí údajů zasílaných správci daně ve smyslu údajů podle § 12 odst. 3, tj. je možné tento údaj aktualizovat v rámci každé evidované tržby. To však není možné, neboť dle ust. § 14 se dobou odezvy rozumí časový úsek mezi pokusem o odeslání údajů o tržbě z koncového zařízení poplatníka a přijetím fiskálního identifikačního kódu účtenky na koncové zařízení poplatníka. Návrh: Přesněji upravit stanovení mezní doby odezvy a způsob její evidence. Vyhověno. Mezní doba odezvy nebude součástí zasílaných údajů. Nastavení mezní doby odezvy je záležitostí poplatníka a odvíjí se podle druhu a způsobu vykonávané činnosti tak, aby se jejím stanovením nemařil průběh evidence tržeb, ale zároveň nedošlo k významnému omezení podnikání či likvidačnímu efektu na straně poplatníka. Je tedy jeho právem plně zohlednit veškeré okolnosti jím vykonávané činnosti, které dokáže podepřít rozumnými důvody. Nesmí však mezní dobu stanovit způsobem, který vede ke zneužití tohoto práva resp. obcházení zákona. Přitom jediným kritériem je zohlednění doby zpracování na straně správce daně v pevné délce 2 sekund. 45. Komora daňových poradců 40. Z K § 17 – povinnost převzít účtenku -zásadní připomínka Uložení povinnosti převzít účtenku plátci příjmu je naprosto mimo kontrolu OSVČ, jakým způsobem by měla OSVČ dodržování takové povinnosti vynutit. Pokud kupující nepřevezme účtenku, dopouští se přestupku dle § 27 odst. 1 se sankcí dle § 27 odst. 3 písm. a)? Nebo je postiženým obchodník dle § 28 odst. 2 písm. b) se sankcí dle § 28 odst. 3 písm. a)? Může se pak takový obchodník soudit o náhradu škody s kupujícím? Není jasné naplnění ustanovení § 17, např. v situaci, kdy zaměstnanec platí kartou zaměstnavatele, zda je povinností zaměstnavatele, od kterého platba plyne (resp. z jehož účtu platba plyne), převzít účtenku. Důvodová zpráva k dané věci sice uvádí, že je důležité, aby se měl původce tržby možnost s obsahem účtenky seznámit a že sankciovány mohou být v této souvislosti pouze pletichy při evidenci tržeb podle § 27 odst. 1 a § 28 odst. 1 pokud by tímto jednáním byla narušena sama podstat evidence tržeb, nicméně tyto závěry dle naše-ho názoru jednoznačně neplynou s textu právní normy. Návrh Otázky týkající se povinnosti převzít účtenky včetně případných sankcí by měly být řešeny přímo v textu zákona nikoliv pouze v důvodové zprávě. Vyhověno. 45. Komora daňových poradců 41. Z K § 19 – kontrolní nákup -zásadní připomínka 24.1 a) Podle návrhu bude moci orgán příslušný k prověřování plnění povinností při evidenci tržeb (kontrolní orgán) od kontrolního nákupu odstoupit. Pokud v takovém případě poplatník nevydá bezdůvodné obohacení do 5 dnů, stane se pohledávka nedoplatkem na příslušenství daně. Kontrolními orgány jsou dle § 3 správce daně a orgány Celní správy České republiky. Nejsme si jistí tím, zda kontrolní orgán disponuje právní osobností ve smyslu ust. § 15 o.z., a zda je osobou ve smyslu ust. § 17 o.z., tedy zda je kontrolní orgán způsobilý k odstoupení od smlouvy. Např. podle § 8 odst. b) kontrolního řádu může kontrolní nákup provádět kontrolující, kterým je dle § 4 kontrolního řádu fyzická osoba, pověřená k tomu kontrolním orgánem. Odstoupení od smlouvy kontrolní řád nezná. Je podle našeho názoru také minimálně sporné zda soukromoprávní institut odstoupení od smlouvy může být takto modifikován veřejnoprávní normou. Otázkou bude například, jak bude poplatník postupovat, pokud nebude s odstoupení od smlouvy souhlasit (například proto, že nebude souhlasit s tím, že odstoupení od smlouvy ne-odporuje povaze předmětu koupě). Podá soukromoprávní žalobu? Nebo podá odvolání? Co bude s předmětem koupě, pokud poplatník odmítne odstoupení od smlouvy? Kde bude zboží? Ponechá si je správce daně? Kde je bude skladovat? Jak je zabezpečí? Jak se zajistí, že jde právě o koupené zboží a že nebylo například v mezidobí použito? V této souvislosti je nutné zdůraznit, že odstoupení od kupní smlouvy bude pro podnikatele vždy znamenat ztrátu. Není zřejmě proč by tuto ztrátu měl nést poplatník. Z podstaty věci vyplývá, že odstoupení od smlouvy nebude možné u služeb. Návrh: a1) Uvést oprávnění provádět kontrolní nákup do souladu s ust. § 8 kontrolního řádu a2) Vypustit možnost o odstoupení od smlouvy. ¨ Nevyhověno. Právně vzniká v případě kontrolního nákupu soukromoprávní smlouva. Od této smlouvy pak ustanovení § 19 odst. 2 umožňuje odstoupit. V tomto kontextu je zapotřebí zmínit, že z hlediska faktického provádění bude kontrolní nákup poněkud odlišný od kontrolního nákupu dle kontrolního řádu (především bude pravidelnější dočasná dispozice se zbožím). Z tohoto důvodu je explicitně nutné zakomponovat možnost odstoupení od smlouvy. V rámci problematiky odstoupení od smlouvy se bude daná situace řešit soukromoprávně, tj. soukromoprávní žalobou. Analogicky se budou řídit i otázky použití stejně jako v soukromém právu. Je třeba rovněž zdůraznit, že kontrolní nákup bude v řadě případů probíhat okamžitým vrácením, tj. riziko znehodnocení se snižuje. Pokud by však zboží bylo uskutečněním nákupu skutečně znehodnoceno či použito, není je možné z povahy věci vracet. U služby, která ještě nebyla vykonána odstoupit lze (např. zaplacení vstupu na plovárnu). Jiná situace je u služby kontrolním nákupem zkonzumované, kde se předmět kontrolního nákupu z povahy věci vracet nebude. 45. Komora daňových poradců 42. Z 24.2 Domníváme se, že v případě poskytování služeb nelze kontrolní nákup realizovat. Služby se dle našeho názoru nenakupují, ale přijímají. Návrh: Navrhujeme vymezit úpravu kontrolního nákupu pouze ve vztahu k nákupu zboží. Nevyhověno. Je záměrně použit pojem „nákup“, nikoliv „koupě“, který tedy nemá význam odvozený od kupní smlouvy v občanském zákoníku. Jeho aplikace tedy může být z tohoto důvodu širší. Běžně se hovoří o „nákupu zboží a služeb“. Z hlediska účelu tohoto institutu nelze však věcně připustit variantu, že se bude daný institut vztahovat pouze na zboží. 45. Komora daňových poradců 43. D K § 20 – předmět informační povinnosti Je navrhováno povinné vyvěšení „informační tabulky“. Tuto povinnost shledáváme naprosto nepřípustnou. Nepovažujeme za ospravedlnitelné, aby upozorňování na povinnosti zákazníka bylo zajištěno na úkor a z prostředků poplatníka. V případech poskytování některých služeb to potom považujeme za neestetické (kanceláře advokátů, daňových poradců, notářů apod.) či přímo neetické (kanceláře pohřebních služeb). Případnou osvětovou a informační kampaň může stát realizovat např. v souvislosti s navrhovanou loterií. Návrh: Navrhujeme vypustit z návrhu stávající ustanovení § 20 bez náhrady. Nevyhověno. „Informační tabulka“ primárně směřuje k informování zákazníka o skutečnosti, že poplatník je povinen evidovat tržby a vydat zákazníkovi účtenku. Uvedeným postupem dochází k odstranění případných nejasností o tom, zda poplatníkovi povinnost vznikla a zda je zákazník vůbec oprávněn evidovanou účtenku vyžadovat. Povinnost zákazníka převzít účtenku byla vypuštěna. Bude ponechána volnější forma z hlediska formátu a „stylu“ informační tabulky (s ohledem na zejm. estetické, popřípadě i zmíněné etické požadavky). 45. Komora daňových poradců 44. D K § 27 odst. 4 V návrhu zákona je definováno, kdy nelze uložit napomenutí. V návrhu však není určeno, za co napomenutí uložit lze. Návrh V návrhu výslovně uvést, za co lze uložit napomenutí. Nevyhověno. S ohledem na změnu věcného záměru bude ustanovení § 27 z návrhu zákona vypuštěno. 45. Komora daňových poradců 45. Z K § 27 odst. 5 návrhu § 28 – správní delikty -zásadní připomínka 27.1 Navržená norma je de facto daňovým zákonem. Navrhovaná pravomoc kontrolního orgánu k uzavření provozovny či pozastavení činnosti v rámci daňového zákona je novinkou a nemá v ostatních daňových zákonech obdobu. V právním řádu je institut předběžného opatření v podobě uzavření provozovny upraven pouze pro případy zjištění porušení povinnosti, které může mít za následek ohrožení života nebo zdraví (srov. § 84/1/r) z.č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, § 8 z.č. 64/1986 Sb. o České obchodní inspekci). Domníváme se, že vedle navržených správních sankcí poskytuje daňový řád dostatek nástrojů, jak řešit z daňového hle-diska zjištěné porušování vedení evidence tržeb (např. stanovení daně podle pomůcek). Návrh: Vyřadit z návrhu zákona část šestou a § 27 odst. 5 návrhu. Nevyhověno. Předběžné opatření je konstruováno tak, aby bránilo dalšímu porušení zákona – tj. dojde k porušení povinností, které má za následek závažné ohrožení průběhu evidence tržeb. Tato norma míří zejména na případy, kdy poplatník není k evidenci tržeb vůbec vybaven či vůbec „přihlášen“, a správce daně tuto nepřipravenost odhalí. Tyto situace jsou charakteristické tím, že poplatník nemůže v daném případě vykonávat činnost bez toho, aby opakovaně normy týkající se povinnosti tržby evidovat porušoval. V tomto směru není nástroj, který lze na takovou situaci použít (při uvalení sankce je možnost odkladného účinku prostřednictvím odvolání; stanovení daně nemusí být v tomto případě vždy použitelné a hlavně neřeší problém zabránění neevidování tržeb). Sankce uzavření provozovny a zákazu činnosti (mimo předběžná opatření) bude z návrhu vypuštěna. 45. Komora daňových poradců 46. Z 27.2 Pokud nebude část šestá ze zákona vypouštěna, navrhujeme: 27.2.1 Podmínky pro uzavření provozovny či zákazu činnosti Podmínky pro aplikaci § 27 odst. 5 návrhu a předběžného opatření jsou příliš obecné, a tudíž zde hrozí nebezpečí zneužití této pravomoci kontrolního orgánu pro řeše-ní bagatelních porušení zákona. Obecně platí, že lze-li nějakého institutu zneužít, tak zákonitě ke zneužití dojde. Jako příklad lze uvést případ z Chorvatska, tedy ze země, jejíž úpravou se předkladatel inspiroval. Zde došlo k uzavření provozovny z důvodu přebytku v pokladně ve výši 7 kun (cca 25 Kč) – viz http://ekonomika.idnes.cz/kontroly-obchodniku-v-chorvatsku-u-more-ffd-/eko-zahranicni.aspx?c=A13080 2_133134_eko-zahranicni_skr Návrh: Navrhujeme přímo v zákoně explicitně stanovit, že k uzavření provozovny či zákazu činnosti může dojít pouze v případě, že provozovatel bude soustavně porušovat či obcházet zákon a způsobovat státu opakovaně vysokou škodu (viz reakce Ministerstva financí a Generálního finančního ředitelství ze dne 25. února 2015 na sdělení představitelů ODS Zbyňka Stanjury, Alexandry Udženije a Jana Skopečka k Elektronické evidenci tržeb, dostupná na adrese http://www.financnisprava.cz/cs/financni-sprava/pro-media/nepresnosti-v-mediich/2015/narovnani-podm inek-pro-podnikani-a-zamereni-kontrol-na-nepoctivce-neznamena-represi-5794) nebo v případě prokazatelného zneužití podnikatelského prostředí k cílenému obcházení daňové povinnosti, při němž dochází k naprostému ignorování systému evidence (viz důvodová zpráva). Vyhověno jinak. Sankce uzavření provozovny a zákazu činnosti (nikoliv předběžná opatření) budou z návrhu vypuštěny. 45. Komora daňových poradců 47. Z 27.2 Pokud nebude část šestá ze zákona vypouštěna, navrhujeme: 27.2.2 Doba uzavření provozovny či zákazu činnosti Podle návrhu bude možné za vyjmenované správní delikty vedle pokuty uložit též uzavření provozovny na dobu dvou provozních dnů až dvou let nebo zákaz činnosti až na dva roky. Podle důvodové zprávy tyto sankce lze považovat za ultima ratio, tj. prostředky sankcionování pouze těch nejzávažnějších případů a jednání, která z povahy věci nemohou být z hlediska proporcionality hodnot pod ochranou jmenovaných ústavních norem. Podle našeho názoru horní hranice těchto sankcí (dva roky) je v rozporu s důvodovou zprávou a naráží na ústavně-právní limity. Návrh: Stanovit horní hranici u těchto sankcí na úrovni šesti měsíců. Vyhověno jinak. Sankce uzavření provozovny a zákazu činnosti (nikoliv předběžná opatření) budou z návrhu vypuštěny. 45. Komora daňových poradců 48. Z K § 30 – zánik odpovědnosti za správní delikt podnikající fyzické osoby -zásadní připomínka Na rozdíl od právnické osoby neobsahuje návrh v § 30 odst. 2 ustanovení o zániku odpovědnosti podnikající fyzické osoby za správní delikt. K této diskriminaci podnikajících fyzických osob ve srovnání s právnickými osobami důvodová zpráva mlčí. Návrh: Navrhujeme do ustanovení § 30 odst. 2 tento text: „Odpovědnost podnikající fyzické osoby a právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy byl spáchán...." Vysvětleno. Na danou situaci by se mělo aplikovat ustanovení § 30 odst. 3 s tím, že obdobnou normu se stejnými účinky lze nalézt též v zákoně č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu. 45. Komora daňových poradců 49. Z K § 31 – příslušnost k projednání správního deliktu- zásadní připomínka Podle návrhu správní delikty projednává finanční úřad nebo celní úřad. To znamená, že projednávání správních deliktů nebude jednotné, neboť úřady jsou na sobě nezávislé a jsou metodicky řízeny z různých míst. Dualismus projednávání správních deliktů je v rozporu s jedním z cílů, pro které byla zavedena nová organizační struktura Finanční správy ČR, tedy existence jednoho odvolacího orgánu za účelem sjednocení správní praxe. Návrh: Prověřit projednáváním správních deliktů jen jeden úřad – finanční nebo celní. Nevyhověno. Z hlediska organizačního zajištění projektu je nutná participace obou orgánů. Předpokladem je samozřejmě jejich vzájemná koordinace a blízká spolupráce včetně obdobné metodiky pro oblast správního trestání. 45. Komora daňových poradců 50. Z K § 32 – výše pokuty -zásadní připomínka V tomto ustanovení se normují okolnosti a skutečnosti, ke kterým je správní orgán povinen přihlédnout při určení výše (v textu zřejmě omylem uvedeno výměru) pokuty. Návrh: Doplnit text tak, aby se stanovená pravidla vztahovala rovněž na rozhodování o délce uzavření provozovny a zákazu činnosti. Nevyhověno. S ohledem na jiné připomínky byl § 32 vypuštěn s odkazem na to, že norma v něm uvedená platí obecně. Obecně se rovněž uplatní pro případy uzavření provozovny a zákazu činnosti. 45. Komora daňových poradců 51. Z K § 39 – užití správního řádu- zásadní připomínka V návrhu je explicitně uvedeno, že u předběžných opatření dle části šesté se postupuje podle správního řádu. Není zřejmé, zda se u projednávání správních deliktů dle části páté postupuje podle správního řádu, byť je to v důvodové zprávě uvedeno. Návrh: Pokud skutečnost, že se při projednávání správních deliktů postupuje podle správní-ho řádu, nevyplývá přímo z označení „správní delikty“, navrhujeme do části páté do-plnit obdobné ustanovení jako je ust. § 39. Vyhověno. 45. Komora daňových poradců 52. Z K § 44 – účinnost -zásadní připomínka 32.1 Podle důvodové zprávy je obecná účinnost stanovena ke dni 1. ledna 2016. Vyjmenovaná ustanovení pak nabývají účinnosti již v průběhu roku 2015 (v roce nabytí platnosti zákona), a to z důvodů nezbytnosti přípravy poplatníků na evidenci tržeb. Potom ale není zřejmé, proč je dřívější účinnost navrhována i pro ust. 27 až 39, která se přípravy poplatníků na evidenci tržeb nijak netýkají, ale upravují správní delikty a předběžná opatření. Správní delikty lze spáchat a předběžné opatření lze uložit až po nabytí účinnosti ustanovení, ukládající povinnost evidovat tržby, tedy od 1. 1. 2016. Návrh: Dřívější účinnost stanovit pro ustanovení § 6 až 10 a § 21 až 26. Vyhověno. 45. Komora daňových poradců 53. Z 32.2 Dle návrhu by zákon měl obecně nabýt účinnosti 1.1.2016. Vzhledem k délce legislativního procesu je dle našeho názoru nereálné datum tak, aby se poplatníci byly schopni na realizaci zákona připravit včetně pořízení příslušného softwarového a hardwarového vybavení a vyzkoušení si celého systému. Podnikatelé začnou jakékoli nákupy či úpravy technologií a systémů provádět až po schválení a publikaci zákona i vyhlášky, aby se vyvarovali změřených investic. Minimální termín pro přípravu a implementaci evidence tržeb je 6 měsíců. Návrh Nastavit účinnost tak, aby mezi platností a účinností zákona byla minimální doba 6 měsíců Přímo v zákoně zakotvit možnost si v této době sytém vyzkoušet z pomocí cvičných neoficiálních plateb Je velmi pravděpodobné, že v prvních měsících po účinnosti zákona bude docházet k většímu množství nesmyslných chyb. Proto by měl být stanovena po nabytí účinnosti zákona určitá doba bez sankcí resp. se nižšími sankcemi. Návrh Stanovit určitou dobu po nebytí účinnosti zákona (například 6 měsíců), kdy nebudou uplatňovány sankce, resp. minimálně budou sankce nižší. Nevyhověno. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná i podnikatelská veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Stejně tak předpokládá Ministerstvo financí vybudování testovacího prostředí pro výrobce HW, SW a podnikatele, které bude k dispozici několik měsíců před plánovanou účinností zákona. Povinným subjektům bude každopádně poskytnut dostatečný prostor. Nevyhověno. Poplatníci budou mít dostatek prostoru se s novou právní úpravou seznámit a otestovat funkčnost SW, HW. K navrhovanému postupu není důvod. Při banálních pochybeních lze očekávat benevolenci kontrolních orgánů, nicméně úmyslné a systematické obcházení povinností musí být kontrolováno a přísně sankcionováno od samého počátku. 45. Komora daňových poradců 54. D K tezím vyhlášky 33.1 V části vyhlášky Dočasné vynětí vybraných tržeb nebo poplatníků ode dne nabytí účinnosti zákona o evidenci tržeb po stanovenou dobu z režimu evidence tržeb (k provedení § 43 zákona) odsek třetí, část třetí ve znění návrhu textu vyhlášky „od třetího čtvrtletí bude zproštění dále zúženo; za účelem maximálního efektu fázování i evidence tržeb bude provedena analýza rizikovosti jednotlivých subjektů“ vy-jasnit účel provádění analýzy rizikovosti jednotlivých subjektů, nikoliv jednotlivých činností. Nevyhověno. Pokud určitý subjekt má více činností a jejich rozlišování v rámci postupného náběhu by mu činilo problémy, nic mu nebrání evidovat tržbu u všech jeho činností od počátku. 45. Komora daňových poradců 55. D K tezím vyhlášky 33.2 Harmonogram zavádění evidence tržeb Vyhláška navrhuje postupné zavedení evidence tržeb zproštěním povinnosti evidence tržeb pro jednotlivé činnosti poplatníka dle kódu NACE. To bude u velkých poplatníků, kteří mají velké množství různých podnikatelských aktivit, znamenat rozsáhlou analýzu těchto aktivit a jejich zatřídění dle kódu NACE. Jeden poplatník tak může mít desítky či dokonce stovky kódů NACE a bude tak pravděpodobně evidenci tržeb zavádět v několika krocích. Toto je nákladné i organizačně náročné. Navíc jakákoli chyba v zatřídění u jakékoli činnosti, vedoucí k zavedení evidence tržeb v nesprávném termínu, může být vysoce pokutována. Doporučení: vázat zproštění povinnosti evidence tržeb na jediný hlavní kód NACE poplatníka, ne na NACE kód jednotlivých činností. Toto může v jednotlivých přípa-dech vést z hlediska Ministerstva financí ke zpoždění evidence tržeb z některých aktivit o max. 9 měsíců, ale vzhledem ke zjednodušení zavedení evidence u velkých poplatníků je toto akceptovatelné. Alternativou může být zrušení či výrazné snížení pokut za přestupky a správní delikty v případech, kdy se týkají minoritních činností poplatníka. Nevyhověno. Pokud určitý subjekt má více činností a jejich rozlišování v rámci postupného náběhu by mu činilo problémy, nic mu nebrání evidovat tržbu u všech jeho činností od počátku. Nicméně do přechodných ustanovení bude doplněno přechodné osvobození pro subjekty, u kterých v rámci rozfázování by docházelo k povinnosti evidovat tržby pouze u marginální části jejich podnikatelských aktivit. Zároveň bude doplněn institut závazného posouzení ze strany správce daně pro zvýšení právní jistoty poplatníků. 46. Komora patentových zástupců 1. 47. Komora veterinárních lékařů 1. 48. Konfederace umění a kultury 1. Bez připomínek. 49. Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR 1. Z K předloženému návrhu zákona KZPS vyjadřuje podporu z hlediska zavedení elektronické evidence tržeb, avšak současně je nucena vyjádřit určité obavy ve vztahu k jeho dopadům a případným souvislostem. Proto svoji podporu podmiňuje realizací opatření, která navazující dopady zmírní. V prvé řadě je třeba konstatovat, že předložený návrh zákona sám opětovně přináší navýšení administrativy. Je zapotřebí, aby ze strany státu byly učiněny vstřícné kroky alespoň pro rozumné navyšování zátěže pro podnikatele. V souvislosti s výše uvedeným jsme toho názoru, že je zapotřebí, aby účtenka pro registraci tržeb mohla být generována také jako platný daňový doklad dle zákona o DPH a nebyla pouze jednoúčelovým jednostranným dokladem pro jednu věc. Současně tedy předkladatel musí garantovat (např. v prováděcí vyhlášce) přesné pořizovací náklady na základní zařízení pro evidenci tržeb pro malé a střední podnikatele, včetně softwaru pro možnost vytvoření účtenky v takové podobě, aby splňovala i náležitosti daňového dokladu dle zákona o DPH. V celkových souvislostech pak je diskutabilní (ne)reálnost technické připravenosti pro účinnost zákona k 1. lednu 2016, resp. k 1. listopadu 2015. Bere se na vědomí. Vysvětleno. Zvolený chorvatský model evidence tržeb se snaží minimalizovat administrativní náročnost na straně povinných subjektů a ve srovnání s dalším možným modelem evidence prostřednictvím registračních pokladen s fiskální pamětí se jeví jako nepoměrně jednodušší. Zákon o evidenci tržeb stanoví obsah datové věty a položky na účtence tak, jak tyto údaje považuje za nezbytné v souladu s účelem zákona. Je čistě na subjektu, zda ke stávajícímu řešení vydávání dokladů dle zákona o DPH připojí další zařízení, jímž bude evidovat tržby ve smyslu zákona o evidenci tržeb a doklady, resp. účtenky bude vydávat paralelně dvě s tím, že každá bude splňovat náležitosti příslušného právního předpisu, nebo zda zvolí variantu nového softwarového a hardwarového řešení tak, aby jedno zařízení vydávalo doklad splňující náležitosti všech příslušných předpisů. S ohledem na skutečnost, že se jedná o možnost a nikoliv povinnost a je na libovůli poplatníka, jak k povinnostem přistoupí, nevidí Ministerstvo financí důvod pro garantování přesných pořizovacích nákladů na základní zařízení. Navíc se předpokládá, že trh nabídne poměrně široké spektrum možných technických řešení s ohledem na otevřenost systému a z toho důvodu není v silách Ministerstva financí náklady jakkoliv garantovat. Pro pokrytí nákladů zejména malých živnostníků bude navrhována sleva na dani pro fyzické osoby v paušální výši. 50. Krajský úřad Jihočeského kraje 1. Bez připomínek. 51. Krajský úřad Jihomoravského kraje 1. Bez připomínek. 52. Krajský úřad Karlovarského kraje 1. 53. Krajský úřad Kraje Vysočina 1. Z Připomínka k návrhu zákona: Navrhujeme, aby byly příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky, potažmo územní samosprávné celky, výslovně vyjmuty z působnosti návrhu zákona o evidenci tržeb. Kraj Vysočina se domnívá, že příspěvkové organizace zřizované územními samosprávnými celky, jakož i územní samosprávné celky samotné, jsou mezi subjekty, na něž dopadne výjimka stanovená v § 5 návrhu zákona. Přesto navrhujeme, aby bylo jasně a výslovně stanoveno, že na tyto subjekty návrh zákona nedopadá. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Vyhověno. Uvedení poplatníci budou z režimu evidence vyloučeni přímo v návrhu zákona. 53. Krajský úřad Kraje Vysočina 2. Z Připomínka k návrhu zákona: Navrhujeme, aby návrh zákona o evidenci tržeb doprovázely návrhy prováděcích právních předpisů, bez nichž není možné efektivně posoudit dopady návrhu zákona. Tuto připomínku považujeme za zásadní. Vyhověno. Předkladatel počítá s předložení prováděcího předpisu na vládu v souladu s čl. 10 odst. 4 Legislativních pravidel vlády. 54. Krajský úřad Královéhradeckého kraje 1. Z K § 27 Přestupky: Z paragrafu 27 nijak nevyplývá, že je možné uložit za nějaký druh přestupku napomenutí, přičemž bod (4) vymezuje, za který z přestupků nelze napomenutí uložit. Navrhujeme doplnit bod (4) takto: (4) Namísto pokuty lze za přestupek uložit napomenutí. Napomenutí nelze uložit za přestupek spočívající v tom, že poplatník nezaslal žádný údaj o tržbě nebo nevydal účtenku. Vysvětleno. Možnost uložení napomenutí vyplývá ze subsidiárního předpisu – přestupkového zákona. Odstavec 4 byl z § 27 návrhu zákona v souvislosti s věcnou změnou vypuštěn. 54. Krajský úřad Královéhradeckého kraje 2. D Jedněmi ze správních deliktů jsou v odst. 2 shodně pro § 27 a § 28 navrhovaného zákona o evidenci tržeb: a) opomenutí zaslat řádně a včas údaje o tržbě správci daně, b) vydat řádně a včas účtenku osobě, od které jí plyne tržba. Za tyto správní delikty je umožněno uložit sankce shodně pro § 27 i § 28 dle odstavce 3 takto: a) do výše 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) nebo b), c) ve výši 2 000 Kč, pokud poplatník poprvé za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nezašle žádný údaj o evidované tržbě nebo poprvé nevydá účtenku, nebo d) ve výši 5 000 Kč, pokud poplatník podruhé za 12 po sobě jdoucích kalendářních měsíců nezašle žádný údaj o evidované tržbě nebo podruhé nevydá účtenku. Domníváme se, že současné znění zakládá právní stav pro disproporcionální přístup při udělování sankcí, protože umožňuje kontrolním orgánům s využitím znění § 32 již při prvním či druhém porušení zákona ve smyslu nezaslání údaje o evidované tržbě či nevydání účtenky použít sankce dle písm. a), přestože pravděpodobným záměrem zákonodárce bylo trestat první a druhé porušení zákona během 12 po sobě jdoucích měsících pevnou částkou, bez přihlédnutí k majetkovým či jiným poměrům pachatele. Doporučujeme proto doplnit odstavce 3 písm. a) paragrafů 27 a 28 takto: a) do výše 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 a odstavce 2 písm. a) nebo b), pokud již došlo k porušení zákona dle písmene c) i d). Vyhověno jinak. Skutkové podstaty podle § 27 odst. 3 písm. c) a d) a § 28 odst. 3 písm. c) a d) včetně pevných sankcí budou z návrhu zákona vypuštěny, čímž je odstraněn potenciální aplikační rozpor. 55. Krajský úřad Libereckého kraje 1. Bez připomínek. 56. Krajský úřad Moravskoslezského kraje 1. D K důvodové zprávě (resp. RIA) Byť návrh zákona předvídá on-line evidenci tržeb (viz důvodová zpráva a RIA), je sporné, zda bude možné tento systém zavést na celém území České republiky, resp. zda pro všechny dotčené podnikatelské subjekty bude možné se do tohoto systému zapojit. Důvodová zpráva, resp. RIA, předpokládá, že na celém území České republiky se lze bezproblémově připojit k internetu, aniž by byla provedena analýza či uveden odkaz na zdroj potvrzující, že je to v praxi skutečně možné. Navrhujeme proto doplnit důvodovou zprávu o výše uvedené, neboť různým podnikatelským subjektům mohou vznikat rozdílné náklady spojené s přípravou na tento systém (např. pro podnikatele ve velkých aglomeracích nebude problém se připojit k internetu, na druhou stranu jsou některá území České republiky nedostatečně pokryta mobilním signálem a vybudování pevného připojení k internetu si vyžádá další náklady než ty, které jsou předvídány). Doporučujeme proto důvodovou zprávu, popř. RIA doplnit o údaje popisující možnosti napojení na internet na území České republiky (např. z ČTÚ) a podle obsahu zprávy zpřesnit náklady pro podnikatele spojené s napojením na uvedený systém. Vyhověno částečně Data k problematice internetového připojení podnikatelů a pokrytí ČR byly doplněny do nové kapitoly RIA 4.4.2. Záměr Ministerstva financí samozřejmě počítá s tím, že internetové připojení není dostupné vždy a všude. Proto jednak umožňuje evidenci ve zjednodušeném režimu při překročení mezní doby odezvy a dále upravuje i možnost zjednodušené evidence na základě vyhlášky či individuálního rozhodnutí správce daně mj. právě pro takové poplatníky, kteří svou podnikatelskou činnost provozují v oblastech, kde není k dispozici internetové připojení. V takovém případě budou Finanční správě ČR informaci o transakcích předávat nejpozději do 5 dní od jejich provedení. 57. Krajský úřad Olomouckého kraje 1. Z § 27 – navrhujeme doplnit odstavec 6 v tomto znění: Orgán příslušný k projednání přestupku podle tohoto zákona je povinen sankce uložené podle odstavce 5 oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému živnostenskému úřadu. Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Odůvodnění k bodu 1 a 2: Součinnost orgánů státní správy je sice obecně zakotvena v § 8 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a speciálně je také upravena v § 68 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen živnostenský zákon), nicméně se domníváme, že z důvodu jistoty dodržení této signalizační činnosti, je vhodné výše uvedené zakotvit i do připomínkovaného návrhu zákona o evidenci tržeb. Obdobná signalizační povinnost vůči obecním živnostenským úřadům je obsažena také např. v § 13 odst. 4 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů nebo v § 58 odst. 2 a odst. 5 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů. Sankci „zákazu činnosti“ dle návrhu zákona o evidenci tržeb upravuje § 8 odst. 5 živnostenského zákona ve vazbě na § 58 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona. V případě uložení sankce „uzavření provozovny“ je to v živnostenském zákoně ošetřeno v § 58 odst. 4. Aby se živnostenský úřad o uložení sankce s jistotou dozvěděl a mohl dále postupovat podle živnostenského zákona, domníváme se, že je nutné zakotvit v navrhovaném zákoně oznamovací povinnost. Získané informace se dále také promítají do živnostenského rejstříku. Vyhověno jinak. V rámci vypořádání připomínek bylo dojednáno, že poptáváno bylo živnostenskému úřadu oznamovat pouze sankci uzavření provozovny a sankci zákazu činnosti (tj. nikoliv všechny sankce). Po následných jednáních s připomínkovými místy však byla tato sankce odstraněna, tj. není třeba konstruovat speciální oznamovací povinnost správce daně. 57. Krajský úřad Olomouckého kraje 2. Z § 28 – navrhujeme doplnit odstavec 6 v tomto znění: Orgán příslušný k projednání správního deliktu podle tohoto zákona je povinen sankce uložené podle odstavce 5 oznámit bez zbytečného odkladu příslušnému živnostenskému úřadu. Tuto připomínku považuje Olomoucký kraj za zásadní. Odůvodnění k bodu 1 a 2: Součinnost orgánů státní správy je sice obecně zakotvena v § 8 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a speciálně je také upravena v § 68 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen živnostenský zákon), nicméně se domníváme, že z důvodu jistoty dodržení této signalizační činnosti, je vhodné výše uvedené zakotvit i do připomínkovaného návrhu zákona o evidenci tržeb. Obdobná signalizační povinnost vůči obecním živnostenským úřadům je obsažena také např. v § 13 odst. 4 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů nebo v § 58 odst. 2 a odst. 5 zákona č. 307/2013 Sb., o povinném značení lihu, ve znění pozdějších předpisů. Sankci „zákazu činnosti“ dle návrhu zákona o evidenci tržeb upravuje § 8 odst. 5 živnostenského zákona ve vazbě na § 58 odst. 1 písm. b) živnostenského zákona. V případě uložení sankce „uzavření provozovny“ je to v živnostenském zákoně ošetřeno v § 58 odst. 4. Aby se živnostenský úřad o uložení sankce s jistotou dozvěděl a mohl dále postupovat podle živnostenského zákona, domníváme se, že je nutné zakotvit v navrhovaném zákoně oznamovací povinnost. Získané informace se dále také promítají do živnostenského rejstříku. Vyhověno jinak. V rámci vypořádání připomínek bylo dojednáno, že poptáváno bylo živnostenskému úřadu oznamovat pouze sankci uzavření provozovny a sankci zákazu činnosti (tj. nikoliv všechny sankce). Po následných jednáních s připomínkovými místy však byla tato sankce odstraněna, tj. není třeba konstruovat speciální oznamovací povinnost správce daně. 58. Krajský úřad Pardubického kraje 1. Z Celkově k návrhu zákona požadujeme, aby z jeho působnosti byly výslovně vyloučeny územně samosprávné celky a jimi zřízené příspěvkové organizace. I když předpokládáme, že územně samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace budou spadat do výjimky MF ČR dle § 5 návrhu zákona, považujeme uvedení těchto subjektů výslovně v zákoně. Pokud nebude této připomínce vyhověno, požadujeme detailnější rozbor příjmů uvedených v § 4. Je nutné osvětlit, považuje-li se za podnikatelskou tržbu příjem finančních prostředků příspěvkových organizací v oblasti doplňkové činnosti (pro níž nebyla příspěvková organizace zřízena – např. praní prádla, prodej obědů veřejnosti apod.), pak evidenci těchto tržeb považujeme za neúčelnou a zatěžující. Vyhověno. Uvedení poplatníci budou z režimu evidence vyloučeni přímo v návrhu zákona. 58. Krajský úřad Pardubického kraje 2. Z Podstatným nedostatkem návrhu zákona je skutečnost, že zákon je podán obecně, bez prováděcích vyhlášek, a proto si nelze představit jeho aplikaci v praxi a ani vyčíslit předpokládané náklady na jeho uvedení do praxe. Náklady, které budou muset organizace vynaložit na zavedení systému – nejenom náklady na pokladnu, tablet, mobil, ale také případně náklady na kvalitní připojení k internetu, nelze zatím vyčíslit. Rovněž se dají předpokládat zvýšené nároky na personální zajištění. Požadujeme uvést, jak budou tyto náklady kompenzovány. Vzhledem k výše uvedenému, jsme byli nuceni vycházet pouze z důvodové zprávy a z dostupných informací na internetu. Je zřejmé, že navrhovaný systém se dotkne příspěvkových organizací, některých od samého začátku zavedení systému, jiných v dalších fázích. Není zcela zřejmé, zda se systém dotkne některých činností i v rámci hlavní činnosti PO, např. nájmy, závodní stravování. Z žádné části zákona nevyplývá „úleva“ pro PO. Vyhověno, Vysvětleno. Náklady na evidenci tržeb budou uplatněny v základu daně. Ministerstvo financí např. navrhne v souvislosti se zavedením elektronické evidence tržeb snížení DPH u restaurací z 21 na 15 procent. Dále bude navržena paušální sleva na dani z příjmů pro fyzické osoby za účelem kompenzace vzniklých nákladů zejména malým živnostníkům. Některé činnosti budou z povinnosti zcela vyňaty, Návrh bude např. obsahovat i zmíněné příspěvkové organizace a závodní stravování 58. Krajský úřad Pardubického kraje 3. Z K § 4 – Vymezení evidované tržby - písm. b) odst. 1 - U příspěvkových organizací zřízených ÚSC (dále jen „veřejně prospěšný poplatník“ nebo „VPP“) nelze zcela jednoznačně určit při přijetí příjmu, zda je nebo není předmětem daně z příjmů. V případě VPP nelze při přijetí příjmu tento příjem identifikovat jako „evidovanou tržbu“, neboť dle § 18a odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů (dále jen „ZDP“) - „u VPP nejsou předmětem daně příjmy z nepodnikatelské činnosti za podmínky, že výdaje (náklady) vynaložené podle tohoto zákona v souvislosti s prováděním této činnosti jsou vyšší. Příspěvkové organizace ve většině případů klíčují příjmy a výdaje resp. výnosy a náklady na výnosových a nákladových účtech až v rámci účetní závěrky tedy v souladu s § 18a odst. 4 ZDP – „VPP je povinen vést účetnictví tak, aby nejpozději ke dni účetní závěrky byly vedeny odděleně příjmy, které jsou předmětem daně, od příjmů, které předmětem daně nejsou, nebo předmětem daně jsou, ale jsou od daně osvobozeny“. Požadujeme doplnit do zákona jak postupovat v těchto případech. Vysvětleno. Ustanovení § 18a odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů se aplikuje pouze na příjmy z jiné činnosti než z podnikání. Vzhledem k tomu, že předmětem evidence je jen tržba v podobě příjmu z podnikání, není podstatná následná úvaha o tom, zda „daná činnost“ tohoto neziskového subjektu skončí kladným či záporným výsledkem ve smyslu § 18a zákona o daních z příjmů. 58. Krajský úřad Pardubického kraje 4. Z K § 4 – Vymezení evidované tržby - písm. b) odst. 2 - ZDP ani jiný zákon nedefinuje pojem „nahodilý“. Podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP patří mezi ostatní příjmy, pokud se nejedná o příjmy podle § 6 až 9 také příjmy z příležitostných činností nebo příležitostného pronájmu movitých věcí. Pro účely tohoto zákona je nutné postupovat dle ZDP § 10 - Ostatní příjmy, pokud nejde o příjmy podle § 6 až 9 ZDP? Navrhujeme doplnit toto ustanovení tak, aby odpovídalo ZDP. Vysvětleno. Především nelze pojem nahodilost zaměňovat za pojem „malá četnost“ nebo nízká významnost. Nahodilost v sobě nese jak prvek náhody, tak prvek nečekanosti. Příklad: Vydání jedné faktury ročně neznamená nutně nahodilost. Jestliže příjem spočívá v jedné platbě za celoroční práci, nebude se jednat o příjem, který plyne poplatníkovi nahodile, ale naopak je to cíl, ke kterému dlouhodobě směřuje. Naopak v případě, že dojde k sérii škodních událostí, je pojistné plnění z nich stále nahodilé – tj. poplatníkem nepředpokládané a nezamýšlené. Připomínkové místo správně odkazuje na § 10, neboť to je typické zařazení nahodilého příjmu. V tomto směru však míří ustanovení na ty nahodilé příjmy, které jsou jinak řazeny mezi příjmy podle § 7 zákona. Zároveň je nutné dodat, že pro právnické osoby se rozřazování do dílčích základů neuplatní, tj. vyřazení nahodilých příjmů má v tomto směru větší význam. 58. Krajský úřad Pardubického kraje 5. Z K § 4 – Vymezení evidované tržby - písm. b) odst. 5 - Pro účely definice pojmu „podnikání“ musíme vycházet ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, kde není výklad pojmu uveden. Je zde uveden pouze výklad pojmu „podnikatel“ v § 420. V zákoně č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), kde v § 2 je uvedeno, co je živností - soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. V případě VPP – dle výše uvedených definic nemůžeme činnost PO považovat pro účely tohoto zákona za podnikání. Dle § 27 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů zřizuje ÚSC PO pro takové činnosti ve své působnosti, které jsou zpravidla neziskové, dle § 27 odst. 2 písm. g) okruhy doplňkové činnosti navazují na hlavní účel PO a nesmí narušovat plnění hlavního účelu. Dle § 28 odst. 5 pokud PO vytváří ve své doplňkové činnosti zisk, může jej použít jen ve prospěch své hlavní činnosti nebo na základě povolení zřizovatelem může využít tento zisk pro jiné využití. Požadujeme přesnou definici vymezení evidované tržby u VPP. Vysvětleno. Z hlediska evidované tržby je nutné se opřít o definici uvedenou v § 420 občanského zákoníku, který byť je jinak formulovaný, by v zásadě měl obsahovat tutéž normu jako starý občanský zákoník. Z tohoto pohledu je nutné zkoumat účel určité činnosti (tj. zda skutečně směřuje k dosažení zisku), jakož i další znaky. Nutno dodat, že zkoumání toho, zda je určitá činnost podnikáním či nikoliv, není pro danou entitu podstatné pouze z hlediska navrhovaného institutu, ale též z hlediska plnění povinností v jiných zákonech (živnostenský zákon, spotřebitelské smlouvy atd.). Z tohoto důvodu bylo toto kritérium zvoleno též pro evidenci tržeb. 58. Krajský úřad Pardubického kraje 6. Z K § 5 odst. 1 - Bez znalosti vyhlášky, která stanoví, které tržby z důvodu hospodárnosti nebo plynulého průběhu evidence tržeb jsou z evidování tržeb vyloučeny nebo se mohou evidovat ve zjednodušeném režimu, se nelze k tomuto ustanovení vyjádřit. Bere se na vědomí. 58. Krajský úřad Pardubického kraje 7. Z K § 13 odst. 2 a 3 – „součástí údajů na účtence je vždy“ – nelze připustit takto striktní vymezení. Příspěvkové organizace v oblasti kultury, sportu apod. používají k přijetí tržby za vstupné tzv. kotoučové bloky či jiné předtištěné stvrzenky. Například při pořádání výstav, karnevalů pro děti, dětských dnů, jarmarků apod. Po vyúčtování je tržba zaevidována do pokladny na základě příjmového pokladního dokladu. Toto ustanovení omezuje právní subjekty (VPP) v používání těchto „účtenek“. Vysvětleno. Budou-li tyto činnosti provozovány nepodnikatelsky, pak budou mimo rámec evidence tržeb a povinný obsah účtenky se na ně vztahovat nebude. Příspěvkové organizace budou z evidence tržeb vyloučeny na základě jiné připomínky. 58. Krajský úřad Pardubického kraje 8. Z K § 16 písm. a) – termín odeslání evidované tržby do 5 dnů od uskutečnění tržby je pro příspěvkové organizace nereálný viz body 1 a 2. Vyhověno jinak. Příspěvkové organizace budou z evidence tržeb, vyloučeny. 58. Krajský úřad Pardubického kraje 9. Z K § 14 a § 15 - Vzhledem k možným výpadkům internetového připojení bude ale nutno mít současně také možnost archivace provedených a neprovedených transakcí, neboť ty neprovedené budou muset být hlášeny dodatečně do 48 hodin od překročení mezní doby odezvy. Znamená to tedy, že pro případ dlouhodobého výpadku internetu – déle než 48 hodin, musí mít organizace připraven náhradní systém pro doručení informací o transakcích? Mezní dobu odezvy si podle návrhu zákona stanoví poplatník – viz §15, má počítat také s časem zpracování odezvy na straně správce, a to v délce 2 sekund. Zákon neřeší nedodržení deklarovaných 2 sekund ze strany správce, řeší pouze nedodržení mezní doby ze strany poplatníka. Vysvětleno. Bude na povinném subjektu, aby buď případný výpadek vyřešil odesláním evidované tržby do 48 hodin, nebo zvolil jinou formu odeslání dat, např. prostřednictvím záložního řešení – jako záložní řešení může posloužit některé z nejjednodušších softwarových a hardwarových řešení, např. aplikace v mobilním telefonu či tabletu. Pokud poplatník učiní všechny kroky, které je možné rozumně požadovat pro naplnění povinnosti evidovat tržby, ale údaje přesto nebude moci odeslat do 48 hodin, budou naplněny liberační důvody a poplatníka nebude možné sankcionovat. Systém bude na straně státu nastaven tak, aby dodržel minimální stanovenou mezní dobu odezvy. V případě, že by ve stanovené lhůtě nedošlo k obdržení fiskální identifikačního kódu, řeší tuto situaci taktéž ustanovení o překročení mezní doby odezvy, tzn. subjekt vydá účtenku pouze s bezpečnostním kódem poplatníka a do systému Finanční správy ČR zašle evidované údaje do 48 hodin od uskutečnění transakce. 59. Krajský úřad Plzeňského kraje 1. Z K § 4 odst. 2 písm. b): V uvedeném ustanovení návrhu zákona je uvedeno, že u poplatníka daně z příjmů právnických osob je pouze platba, která je příjmem pokud se nejedná o příjem, který je z jiné činnosti než podnikání. Definice podnikání vychází z ust. § 420 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Pokud přihlédneme k této definici: „Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.“, nebudou evidovanou tržbou příjmy z činností, které nejsou vykonávány za účelem dosažení zisku. Konkrétně se nám jedná o činnosti, které příspěvkové organizace zřízené ÚSC, vykonávají jako činnost hlavní. U školských organizací se jedná např. o příjmy ze stravování žáků a zaměstnanců ve školní jídelně, příjmy za ubytování žáků na domově mládeže, učebnice hrazené žáky v ceně pořízení, exkurze, výlety a lyžařské kurzy hrazené žáky do výše nákladů na jejich pořízení a celá škála příjmů z produktivní práce žáků. Domníváme se proto, že evidovanou tržbou nebudou ani příjmy z provozu školní restaurace a ubytování v penzionu, který je provozován v rámci produktivní práce žáků a jehož provoz tyto příjmy pokryjí pouze z části. Část nákladů spojených s provozováním školního zařízení je hrazena z příspěvků zřizovatele či jiných přijatých dotací. V návaznosti na výše uvedené, evidovanými příjmy budou u příspěvkových organizací zřízených ÚSC zcela jistě příjmy přijaté v doplňkové (ekonomické) činnosti organizace. Žádáme o bližší vysvětlení vymezení evidované tržby uvedené v ust. § 4 odst. 1 a 2 ve vztahu k ÚSC a jimi zřízeným příspěvkovým organizacím a uvedení v důvodové zprávě k návrhu zákona. Tato připomínka je zásadní. Vysvětleno. Z hlediska evidované tržby je nutné se opřít o definici uvedenou v § 420 občanského zákoníku, který byť je jinak formulovaný, by v zásadě měl obsahovat tutéž normu jako starý občanský zákoník. Z tohoto pohledu je nutné zkoumat účel určité činnosti (tj. zda skutečně směřuje k dosažení zisku), jakož i další znaky. Nutno dodat, že zkoumání toho, zda je určitá činnost podnikáním či nikoliv, není pro danou entitu podstatné pouze z hlediska navrhovaného institutu, ale též z hlediska plnění povinností v jiných zákonech (živnostenský zákon, spotřebitelské smlouvy atd.). Z tohoto důvodu bylo toto kritérium zvoleno též pro evidenci tržeb. Vyhověno jinak. Na základě připomínek budou příspěvkové organizace vyjmuty z povinnosti evidence tržeb. 59. Krajský úřad Plzeňského kraje 2. Z K § 5 odst. 1: V navrhovaném ust. § 5 odst. 1 návrhu zákona je uvedeno, že MF stanoví vyhláškou tržby, které z důvodu hospodárnosti nebo plynulého průběhu evidence tržeb jsou z evidování tržeb vyloučeny nebo se mohou evidovat ve zjednodušeném režimu, přičemž v důvodové zprávě k uvedenému ustanovení je uvedeno, že výjimku lze uplatnit pouze výjimečně a v důvodných případech, např. ve vztahu k poplatníkům, kteří jsou osobami veřejného práva, specificky tedy vůči ÚSC a jimi zřízeným příspěvkovým organizacím a příspěvkovým organizacím státu. Jedná se o pravomoc MF stanovit vyhláškou, které tržby jsou vyňaty z běžného režimu evidence tržeb, tedy nepodléhají tomuto režimu evidence vůbec, a to i pro určitý okruh poplatníků, zejména pro osoby veřejného práva, přičemž pro toto vynětí není v ustanovení ani důvodové zprávě uvedeno žádné časové omezení. Současně v ust. § 43 je stanoveno, že MF může stanovit vyhláškou, že některé tržby jsou ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona z povinnosti evidence tržeb dočasně vyjmuty; zároveň stanoví dobu tohoto vyjmutí, která nesmí přesáhnout tři roky. V důvodové zprávě je k ust. § 43 uvedeno, že obsah zmocnění podle uvedené definice se vztahuje vedle druhu tržby i k dalším kritériím, podle kterých mají být vybrané tržby z režimu zákona dočasně vyňaty, např. ke kritériu tržby uskutečněné vybranými poplatníky, a umožňuje tedy z režimu evidence tržeb dočasně vyjmout tržby vybraných poplatníků; výjimku lze však uvedeným způsobem s ohledem na účel zákona uplatnit pouze výjimečně a v důvodných případech, např. ve vztahu k poplatníkům, kteří jsou osobami veřejného práva, specificky tedy vůči územním samosprávným celkům a jimi zřízeným příspěvkovým organizacím a příspěvkovým organizacím státu. Žádáme o podrobné vysvětlení aplikace vynětí tržeb z režimu evidence tržeb uvedené v ust. § 5 odst. 1 v návaznosti na ust. § 43 ve vztahu k osobám veřejného práva, tedy k ÚSC a jimi zřízeným příspěvkovým organizacím. Současně požadujeme, aby tržby osob veřejného práva (tzn. ÚSC a jimi zřízených příspěvkových organizací), byly z běžného režimu evidence tržeb vyňaty zcela, a to bez časového omezení. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno. Příspěvkové organizace a územní samosprávné celky budou z povinnosti evidence tržeb vyjmuty. 59. Krajský úřad Plzeňského kraje 3. Z K § 14: Pokud dojde k překročení mezní doby odezvy, např. z důvodu technických závad na internetovém připojení, je uvedená doba 48 hodin pro zaslání údajů o evidované tržbě poměrně krátká. Např. u poplatníků, kteří vykonávají činnost a přijímají platby, které jsou evidovanými tržbami o sobotách, nedělích a svátcích, nebude k dispozici odborník na odstranění těchto technických závad. Požadujeme prodloužit dobu pro zaslání údajů o evidované tržbě z 48 hodin na 60 hodin od uskutečnění tržby. Tato připomínka je zásadní. Nevyhověno. Uvedený požadavek se jeví jako nedůvodný. Situaci lze v obecné rovině řešit odpovídajícím nastavením servisních smluv povinného subjektu a poskytovatele internetu / SW, HW řešení. Samo o sobě překročení dané doby neznamená automatické sankcionování daného subjektu, viz např. ustanovení § 30. Pokud poplatník učiní všechny kroky, které po něm lze vzhledem k okolnostem pro dosažení cíle zákona požadovat, ale lhůtu pro odeslání údajů o tržbě nesplní, budou naplněny liberační důvody a nebude možné jej sankcionovat. 60. Krajský úřad Středočeského kraje 1. Bez připomínek. 61. Krajský úřad Ústeckého kraje 1. Bez připomínek. 62. Krajský úřad Zlínského kraje 1. Bez připomínek. 63. Národní bezpečnostní úřad 1. Bez připomínek. 64. Nejvyšší kontrolní úřad 1. D K § 4 odst. 1 písm. f) Podotýkáme, že pojem „jednotky, které reprezentují peněžní prostředky“ není dosud v právním řádu zaveden a jeho výklad není zcela zřejmý. Vyhověno. Uvedené ustanovení bylo v souvislosti s věcnou změnou přeformulováno a důvodová zpráva doplněna s ohledem k výčtu forem podléhajících evidenci. 64. Nejvyšší kontrolní úřad 2. D K § 5 odst. 2 Podmínky evidování tržeb ve zjednodušeném režimu mimo povolovací režim doporučujeme alespoň rámcově vymezit přímo v zákoně, nikoli blanketním odkazem na prováděcí vyhlášku. Vyhověno. Bude zavedena materiální obecná definice tržby, kterou je možné evidovat ve zjednodušeném režimu evidence. 64. Nejvyšší kontrolní úřad 3. D K § 6 odst. 2 písm. b) Na konci textu pod písm. b) doporučujeme doplnit slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“. Vyhověno jinak. Od využití kontaktních míst v rámci připravované agendy bylo v návrhu upuštěno. Zmíněná agenda by měla být realizováno na územních pracovištích Finanční správy ČR. Pokud bude využit obdobný mechanismus i v nové podobě ustanovení formulované dle změny věcného záměru, bude připomínka v návrhu zohledněna. 64. Nejvyšší kontrolní úřad 4. D K § 13 odst. 3 Další údaje povinně uváděné na účtence nemohou být podle našeho názoru stanoveny prováděcí vyhláškou, ale měly by být uvedeny přímo v zákoně. Vyhověno. 64. Nejvyšší kontrolní úřad 5. D K § 27 odst. 1 Ustanovení je formulováno značně obecně a týká se všech fyzických osob. Mohlo by být vykládáno rovněž tak, že za přestupek by mohlo být případně považováno i nesplnění povinnosti „převzít účtenku“ podle ustanovení § 17, což je v rozporu s odůvodněním k tomuto ustanovení, kde se uvádí, že nepřevzetí evidenčního dokladu není samo o sobě sankcionováno. Nevyhověno. S ohledem na změnu věcného záměru bude ustanovení § 17 z návrhu zákona vypuštěno. 64. Nejvyšší kontrolní úřad 6. D K § 27 odst. 5 písm. a) Za „fyzickou osobou, která eviduje tržby“ podle ustanovení § 27 odst. 2 se podle odůvodnění pokládá fyzická osoba, již nelze posuzovat jako podnikatele ve smyslu § 420 občanského zákoníku a trestat ji za správní delikt (má se jednat o osoby, kterým plyne příjem např. z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví nebo autorských práv). Není zřejmé, jaký má smysl sankcionovat tyto nepodnikající fyzické osoby „uzavřením provozovny“ a o jaké „provozovny“ se v jejich případě jedná. Vyhověno. 64. Nejvyšší kontrolní úřad 7. D K § 29 Ustanovení, že zákaz činnosti lze uložit nejdéle na dva roky, je ve vztahu k ustanovení § 28 odst. 5 písm. b) duplicitní. Vyhověno jinak. Ustanovení § 28 odst. 5 písm. b) a 29 budou z návrhu zákona vypuštěny. 64. Nejvyšší kontrolní úřad 8. D K § 35 a 37 Doporučujeme doplnit povinnost finančního resp. celního úřadu informovat o uzavření provozovny orgán, který udělil oprávnění k výkonu podnikatelské činnosti v provozovně, která má být uzavřena. Vyhověno jinak. Sankce uzavření provozovny a zákazu činnosti byla z návrhu vypuštěna. 64. Nejvyšší kontrolní úřad 9. D K § 44 Povinnost evidence tržeb začíná podle návrhu dnem 1. ledna 2016. Účinnost ke dni 1. listopadu 2015 proto nelze vztáhnout ke všem správním deliktům upraveným v § 27 až 36, ale jen k těm z nich, které se vztahují k ustanovením § 6 až 10 a § 21 až 26. Vyhověno. 65. Nejvyšší soud 1. Bez připomínek. 66. Nejvyšší správní soud 1. Bez připomínek. 67. Rada pro rozhlasové a televizní vysílání 1. 68. Sdružení místních samospráv České republiky 1. Z § 4 odst. (2) písm. b): Evidovanou tržbou je u poplatníka daně z příjmů právnických osob pouze platba, které je příjmem, pokud se nejedná o příjem, který: 1. Není předmětem daně z příjmů, 2. Je nahodilý, 3. Podléhá dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, 4. Podléhá dani ze samostatného základu daně nebo 5. Je z jiné činnosti než podnikání Text návrhu požadujeme doplnit textem: : 6. Je příjmem u územně samosprávného celku 7. Je příjmem u obchodní společnosti, 100% vlastněné územně samosprávným celkem. TYTO PŘIPOMÍNKY JSOU ZÁSADNÍ. Odůvodnění: Z návrhu textu není zřejmé, zda se bude povinnost vztahovat i na obce . V zákoně o dani z přidané hodnoty je v § 2, odst. (1) uvedeno, že předmětem daně je a) Dodání zboží za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku, b) Poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti s místem plnění v tuzemsku Ze zákona o DPH tedy analogicky vyplývá, že předmětem daně jsou například příjmy za prodej dřeva či klestu, příjmy za prodej zboží např. při obecních akcích, příjmy za prodej stavebního materiálu, příjmy za kopírování, příjmy za legalizaci a vidimaci, příjmy za příležitostné ubytování, příjmy za parkovné, vstupné na koupališti, obce vybírají peníze v hotovosti např. za vodné, stočné atd. V § 5 je sice uvedeno, že ministerstvo financí stanoví vyhláškou tržby, které z důvodu hospodárnosti nebo plynulého průběhu evidence tržeb a) Jsou z evidování tržeb vyloučeny nebo b) Se mohou evidovat ve zjednodušeném režimu, požadujeme ale, aby byly územně samosprávné celky vyloučeny jednoznačně už v zákoně o evidenci tržeb. Obce se potýkají s neustálým nárůstem administrativních povinností a zvláště u menších obcí bez úřednických aparátů je nemyslitelné zatěžovat starosty dalšími povinnostmi a nově nařizovanými náklady. Vyhověno částečně, vyhověno jinak. Vynětí územních samosprávných celků a jejich příspěvkových organizací bude vloženo do zákona. Obchodní společnosti (i když jsou zřízeny USC) jako forma z povinnosti vyňaty nebudou, pokud nebudou vyloučeny z jiných důvodů. Způsobovalo by to nerovné postavení subjektů na trhu a zakládalo neodůvodněnou diskriminaci. 69. Správa státních hmotných rezerv 1. Bez připomínek. 70. Státní úřad pro jadernou bezpečnost 1. Bez připomínek. 71. Svaz měst a obcí 1. D Obecné připomínky: Svaz měst a obcí oceňuje snahu Ministerstva financí zvyšovat daňové příjmy státu, ze kterého budou na základě rozpočtového opatření profitovat i obce a kraje. Nicméně předkládaný zákon má ještě další aspekt, kterým je zachování služeb obyvatelům ve venkovských oblastech. Jedním z nezamýšlených důsledků může být likvidace drobných živnostníků a podnikatelů, kteří v současné době balancují na hranici provozování nebo ukončení činnosti. Pro řadu obcí představují takovéto subjekty možnost zaměstnání, ale také nabídky služeb pro obyvatele venkova, za kterými by po jejich skončení bylo nutné dojíždět. Celkově by se tak zhoršila kvalita života na venkově. Vysvětleno. Z důvodu hladkého zavedení evidence tržeb bude vstup do systému postupně fázován. Chorvatský model byl zvolen právě z důvodu, aby byl nákladově nejméně zatěžující a administrativně jednoduchý, jeho zavedení podle chorvatské zkušenosti nezpůsobilo zvýšení nezaměstnanosti či likvidační efekt u drobných činností. Podnikání na venkově není argumentem pro benevolentní přístup k úmyslnému krácení daňových povinností. Podporu rozvoje venkova je vhodné provádět jinými způsoby. Pro pokrytí nákladů malých živnostníků bude navržena sleva na dani v paušální výši, kterou budou moci uplatnit podnikatelé fyzické osoby. 71. Svaz měst a obcí 2. Z Konkrétní připomínky: K § 2 Z § 2 vyplývá, že povinnost evidence tržeb se týká poplatníků daně z příjmů právnických osob, tudíž i obcí za zdanitelné příjmy (v případě samospráv by se evidence týkala např. plateb nájemného, náhrad za útulek, kopírovacích služeb, parkovného apod.), tzn., že se nebude jednat o příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmu města, jako jsou správní a místní poplatky, pokuty apod. Nutnost evidence tržeb by zejména pro malé obce znamenala další administrativní a finanční zatížení. Vzhledem k tomu, že města a obce nejsou podnikatelskými subjekty a převažují u nich příjmy dle schválených zákonů, nevidíme nutnost evidence tržeb. Obce a města rozhodně nepatří k těm subjektům, které by prováděly daňové úniky, proto si myslíme, že samosprávy a jejich podřízené organizace (např. školní jídelny, domovy pro seniory apod.) by měly být ze zákona vyjmuty, jak zákon předpokládá v §5. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno. Obce budou z povinnosti evidovat tržby vyňaty. 71. Svaz měst a obcí 3. Z Konkrétní připomínky: K § 17 Požadujeme vypustit ustanovení, podle kterého je zákazník povinen si převzít účtenku. Každý spotřebitel je svéprávná osoba, která by se svobodně měla rozhodnout o tom, jestli si chce nebo nechce vzít a uchovat účtenku ať už pro účely účtenkové loterie nebo dalších účelů. Explicitní povinnost převzetí účtenky je příliš tvrdá povinnost. V návaznosti na toto upravit i znění § 20. Tato připomínka je zásadní. Vyhověno. 72. Svaz průmyslu a dopravy 1. Z Obecné zásadní připomínky a pozice SPČR k předloženému materiálu SP ČR vyjádřil v minulosti několikrát záměru zavedení elektronické evidence tržeb podporu. Tato podpora je podmíněna dodržením zásadních parametrů a předpokladů implementace daného systému (které jsou ve shodě se základními záměry MF), konkrétně se jedná například o parametry: •jednoduchosti, minimálních nákladů pro dotčené podnikající subjekty, •srozumitelnosti, včasné rozsáhlé osvěty, tří měsíčního zkušebního provozu pro dotčené subjekty, •minimalistické verze požadovaných dat, •zajištění a zaručení technické připravenosti a bezchybnosti (prevence technických problémů systému), •poskytnutí dostatečného času podnikajícím subjektům, •nepoškození určitých skupin (poctivých) podnikajících subjektů, •zohlednění specifik některých forem podnikání, podmínek a plateb, •zajištění bezpečnosti dat, •zajištění schopnosti státu data efektivně využít a nabídnou podnikajícím subjektům určité výhody a snížení administrativy. Veškeré zmíněné podmínky musí být naplněny, aby byl zajištěn záměr na efektivnější výběr daní a nepoškození poctivých daňových poplatníků (s minimem nákladů a rizik pro poctivé) a aby společnost záměr akceptovala a podporovala. Nepoškození poctivých poplatníků (minimum rizik a nákladů, srozumitelnost) musí zůstat stěžejním pilířem. SP ČR vítá otevřenost, věcnost diskuse a míru spolupráce MF. MF provedlo analýzu zahraničních zkušeností, základní zhodnocení a popis potenciálních dotčených skupin a snaží se zhodnotit a diskutovat i dílčí aspekty záměru ve specifických případech. Spolupráce probíhá v několika oblastech, včetně komunikace se SP ČR. Kladně hodnotíme snahu MF seznámit se se specifiky a hledat řešení na otázky a obavy podnikatelů. Příkladem výsledku spolupráce je záměr přesunutí činnosti osobní dopravy do „zjednodušeného režimu“. Předpokládáme, že jednání a spolupráce budou pokračovat i nadále při finalizaci znění zákona, přípravě prováděcích Vyhlášek a osvěty. V tuto chvíli nejsou stále dořešeny nebo oficiálně v „paragrafované“ podobě známy veškeré detaily z praxe, které budou pro realizaci a výsledky klíčové, a tak nelze záměr ve všech aspektech na základě předloženého návrhu zákona a tezí vyhlášek vyhodnotit. Předložený návrh obsahuje mnoho nejasností a nedostatků. I když volba varianty řešení evidence tržeb a informace v rámci závěrečné zprávy RIA či důvodové zprávy reagují v určité míře na řadu výše uvedených parametrů, i nadále požadujeme, aby v prováděcích předpisech a při přípravě realizace byly veškeré dohodnuté parametry akceptovány a vláda garantovala jejich naplňování tak, aby implementace v praxi dosáhla cílů s minimem problémů. Například nenaplnění záměru možnosti zkušebního provozu (ve vazbě na systém finanční správy) či zajištění bezchybně fungujícího bezpečného systému schopného data zpracovávat by ve společnosti působilo negativně a za takový záměr se nelze postavit. Věříme, že předkladatel toto riziko vnímá a je potřeba jej eliminovat. Toto musí být nepoliticky vyhodnocováno a včas komunikováno. I proto pozitivně hodnotíme postupný náběh a snahu o důkladné analyzování problematiky. Požadujeme ale, aby MF jednoznačně deklarovalo stav prací a reálnou zvládnutelnost v souladu s avizovaným časovým harmonogramem, včetně zajištění veškeré osvěty, včasné dostupnosti srozumitelných prováděcích předpisů (zákona a stabilních Vyhlášek), dořešení veškerých detailů a spuštění testovacího provozu pro poplatníky (tak aby se mohli dostatečně připravit). Otázku účinnosti a technické zvládnutelnosti považujeme za jednu ze zásadních připomínek. Mezi další zásadní připomínky patří obtížnost zhodnocení dopadů a výkladu bez konkrétního znění prováděcích předpisů a „bez přečtení“ důvodové zprávy. Řada našich požadavků se týká doplnění či upřesnění úpravy, tak aby v praxi realizace a výklad (a dodržování zákona) nepůsobily problémy. Pro většinu následně uvedených připomínek platí, že primárně požadujeme a preferujeme u základního nastavení a vymezení úpravu v zákoně, neboť forma vyhlášky představuje riziko nižší stability a vyšší nejistoty daňového prostředí. Navíc vyhlášky by již neměly rozšiřovat povinnosti nad rámec zákona. SP ČR souhlasil a podpořil volbu varianty inspirované „chorvatským“ modelem, kde zahraniční zkušenosti, dosavadní diskuse a srovnání jednotlivých variant potvrzují nejvyšší přidanou hodnotu ve vazbě k nákladům (přínosy vs. náklady a rizika). Zavedení evidence tržeb se v určitém rozsahu dotkne poměrně velké části podnikatelů, kde v mnoha případech bude znamenat i nutnost investic do nových technologií. Stejně tak úpravy stávajících systémů mohou i pro velké a vybavené podnikatelské subjekty znamenat investice v řádu milionů na úpravy systémů, zajištění provázanosti s jinými systémy, vyzkoušení apod. Níže uvádíme připomínky, řada z nich jde nad rámec předloženého zákona a souvisí s včasnou informovaností, připraveností a dalšími detaily, které budou součástí prováděcích vyhlášek. Nicméně považujeme za vhodné dané otázky zmínit, aby v zákoně a případně v příslušných vyhláškách byly včas ošetřeny či vzájemně vysvětleny. Jedná se o připomínky a doporučení k materiálům předloženým v rámci vnějšího připomínkového řízení. Se zástupci MF probíhá i průběžná komunikace, kde k některým níže uvedeným připomínkám vysvětlení od zástupců MF ČR již máme. Věříme, že u řady bodů dojde k vzájemnému vysvětlení a nalezení nejvhodnější formy úpravy. Proto za klíčové považujeme osobní vypořádání připomínek. Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): Bere se na vědomí. Ministerstvo financí velmi kvituje dobrou spolupráci a komunikaci s Svazem průmyslu a dopravy a váží si vyjádřené podpory. Veškeré navrhované parametry jsou popř. budou v návrhu zákona zohledněny. Vysvětleno. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná i podnikatelská veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Stejně tak předpokládá Ministerstvo financí vybudování testovacího prostředí pro výrobce HW, SW a podnikatele, které bude k dispozici po dobu několika měsíců před účinností zákona. Povinným subjektům bude každopádně poskytnut dostatečný prostor. Svaz průmyslu a dopravy a Ministerstvo financí nadále spolu komunikují a Ministerstvo financí si je vědomo upozornění ze strany zástupců zaměstnavatelů. Vysvětleno. Zkušební režim je pro řádné fungování systému klíčový a proto s ním Ministerstvo financí počítá. S dostatečným předstihem bude spuštěn jednak pilotní provoz systému, jednak bude realizováno i testovací prostředí pro povinné subjekty, minimálně dvouměsíční. Navíc řada činností nebude podléhat povinnosti evidence tržeb ihned od 1.1.2016 (popřípadě posunutého termínu), ale náběh bude postupný, tudíž i čas pro pro řadu dotčených subjektů bude delší. V návrhu zákona byl také rozšířen okruh činností nepodléhající evidenci tržeb, u kterých byl objektivní důvod nenarušující principy záměru, mimo jiné i na základě diskusí se SP ČR a dalšími zástupci zaměstnavatelů, kteří sami požadují minimum výjimek. 72. Svaz průmyslu a dopravy 2. D § 2 (pouze doporučující technická připomínka) Předmět evidence jsou evidované tržby poplatníka daně z příjmů FO a PO. Pokud se používá dále bez definice pojem „poplatník“ (ve smyslu zákona o daních z příjmů), pak by bylo vhodné doplnit odkaz na zákon o daních z příjmů. Nevyhověno. Specifikace, že v případě zákona o evidenci tržeb je předmětem stanovených zákonných povinností pouze sledovaný předmět u „poplatníka daně z příjmů fyzických osob“ nebo „poplatníka daně z příjmů právnických osob“ je vymezena v § 2 předloženého návrhu zákona. V dalších ustanoveních je poté používán pouze pojem „poplatník“, přičemž objasnění této koncepce je věnován poslední odstavec zvláštní části důvodové zprávy k § 2 návrhu zákona. 72. Svaz průmyslu a dopravy 3. D § 3 odst. 1 (pouze doporučující technická připomínka) U vymezení „vykonává správce daně z příjmů“ doporučujeme doplnit odkaz na zákon, aby byla určena příslušnost správce daně, takto je to příliš obecné. Nevyhověno. Doplnění není potřeba. Daná formulace je pro odpovídající vazbu dostatečná. 72. Svaz průmyslu a dopravy 4. D § 3 odst. 2 (pouze doporučující technická připomínka) Doporučujeme zvážit a případně doplnit/upřesnit, zda daňový řád se použije pouze subsidiárně či přímo (což by bylo v logickém rozporu s § 1, kde je uvedeno, že tento zákon upravuje „související postupy“ při evidenci tržeb) Vyhověno jinak. Z povahy ustanovení zákona a zmocňovacího ustanovení vyplývá, že případný partikulární charakter vymezení institutů obsažených v zákoně o evidenci tržeb jim propůjčuje povahu zvláštních ustanovení, vůči nimž jsou relevantní ustanovení daňového řádu subsidiární normou. Výslovné vymezení této skutečnosti bude doplněno do důvodové zprávy. Doplněn § 4, ve kterém je uvedeno: „Nestanoví-li tento zákon jinak, postupuje se při řízení a jiném postupu týkajícím se evidence tržeb podle daňového řádu“. 72. Svaz průmyslu a dopravy 5. D § 3/3 (pouze doporučující technická připomínka) Předpokládáme, že je myšleno ve smyslu „kromě správce daně“. Formulaci „také orgány celní správy ČR“ doporučujeme proto vhodněji (přesněji) formulovat, například: „kromě správce daně z příjmu vykonávají působnost na úseku prověřování plnění povinností při evidenci tržeb orgány Celní správy ČR.“ Bylo by rovněž vhodné vymezit/upřesnit, co spadá pod prověřování plnění povinností, aby byly jasně stanoveny hranice, k čemu je celní správa oprávněna. Nevyhověno. Navržený text zákona je dostačující. K orgánu, který má obecnou působnost podle tohoto zákona, (orgán Finanční správy ČR) se tímto ustanovením (slovem „také“) přidává též působnost dalšího orgánu, a to orgán Celní správy ČR. 72. Svaz průmyslu a dopravy 6. Z §4 odst. 1b) Otázka jednoznačnosti vymezení versus existence velkého množství forem plateb. Důvodová zpráva sice poměrně podrobně uvádí východiska a hlavní parametry (včetně návaznosti na zákon o platebním styku), nicméně pro poplatníky je klíčovým zdrojem informace zákon a prováděcí předpisy. Důvodová zpráva nebývá pro širokou veřejnost hlavním a ani závazným zdrojem informací. Vzhledem ke „stručnému“ znění tohoto ustanovení bez důvodové zprávy lze jen obtížně určit, o jaké transakce se jedná a mohlo by docházet k rozdílným výkladům tohoto ustanovení. Pro zajištění srozumitelnosti požadujeme v zákoně, popřípadě v prováděcím předpise specifikovat hlavní parametry dané formy plateb, včetně ilustrativního vyjmenování příkladů. Je potřeba upravit/doplnit text tak, aby bylo jednoznačně určitelné - právě alespoň ze znění prováděcího předpisu -, o jaké transakce se jedná (případně včetně s odkazy na příslušné zákony, jak je uvedeno v důvodové zprávě). Vyjmenování příkladů a různých specifických forem doporučujeme uvést v souvisejících informačních materiálech a na speciálně zřízeném webu k problematice evidence tržeb, kde seznam konkrétních forem plateb může být průběžně doplňován. Spornými otázkami mohou být například další formy plateb jako je platba elektronickou peněženkou (nikoliv karta spojená s bankovním účtem) - Eviduje se okamžik, kdy je elektronická peněženka s omezeným využitím nabita (preferujeme z technického pohledu praxe) či i okamžik, kdy se prostředky z dané „peněženky“ strhávají? Otázkou je také okamžik a povinnost evidence při objednávce přes internet a platbě na dobírku, kde doručovatel je pouze zprostředkovatel – nikoliv příjemce tržby (z důvodové zprávy dovozujeme, že úhrada částky zboží doručovateli - poštovnímu operátorovi, který pak částku převede na účet prodejce, není předmětem evidence tržeb)? Jak se bude obecně postupovat v případech, kde subjekt inkasující peněžní prostředky, není příjemcem tržby (popřípadě může být plnění poskytováno v rámci více dodavatelů)? Jiný příklad specifické formy platby je platba („stržení prostředků do určitého limitu“) na základě souhlasu odběratele s inkasem. Zde z důvodové zprávy vyplývá, že se jedná o bankovní převod a tudíž „inkaso“ logicky nespadá pod zákon o evidenci tržeb. Nicméně souhrn příkladů by bylo vhodné na webovém portálu uvést a poskytnout poplatníkům vyšší míru jistoty (důvodová zpráva není vhodným zdrojem pro širokou veřejnost pro poskytnutí daňové jistoty). Toto doporučujeme pro celý § 4, odst. 1 a požadujeme vymezit jednotlivé formy plateb minimálně v prováděcí vyhlášce. Nevyhověno. Navržená legislativní technika spočívající ve specifikaci hlavních „parametrů“ dané formy je v řešeném případě částečně nerealizovatelná, neboť vybrané pododstavce, zejména písmeno b) připomínkovaného ustanovení, zahrnují určitým způsobem (vymezeným právě v současném znění textu návrhu zákona) podobné formy plateb, u nichž jsou však ostatní parametry odlišné. Ačkoliv užití demonstrativního výčtu je přípustnou legislativní technikou, jeho obsahem by v daném případě musel být mj. výčet pojmů, které dosud v právním řádu zavedeny nejsou a mohou proto při výkladu uvedeného ustanovení působit matoucím dojmem a nejasně ohledně specifikace jejich obsahu. Z těchto důvodů bylo demonstrativní přiblížení konkrétních subsumovatelných forem u jednotlivých pododstavců provedeno jejich popisem v důvodové zprávě. Tento popis skutečného věcného záměru promítnutého do znění návrhu zákona i důvodové zprávy z hlediska forem spadajících pod povinnost evidence je v současné době předmětem prezentace veřejnosti vedle zpráv publikovaných prostřednictvím veřejných sdělovacích prostředků. Tato argumentace však není v rozporu s tím, že podrobnější popis může být obsahem důvodové zprávy a že bude existovat informační služba a metodika správce daně k této oblasti, která ustanovení zákona bude konkretizovat na aktuální případy. Vysvětleno. Materiální znak evidované tržby bude naplněn v případě přijetí platby k nabití elektronické peněženky v některé z evidovaných forem, a s ohledem na znění § 4 odst. 4 také čerpání prostředků z elektronické peněženky. U elektronické peněženky tak v případě jejího nabití formou stanovenou pro evidenci tržeb bude evidovanou tržbou a tedy evidováno jak vložení částky, tak čerpání této částky. Vyhověno. V návrhu bude řešena explicitně problematika přímého i nepřímého zastoupení, a to tak, že v případě přímého zastoupení bude možné, aby zastoupený pověřil evidováním tržeb zastoupeného. V případě nepřímého zastoupení bude komisionář evidovat tržbu určenou na účet komitenta s tím, že potenciálně bude též evidována transakce od komisionáře komitentovi (pokud bude hrazena v příslušné formě). Vysvětleno. Platba inkasem je formou bezhotovostního převodu peněžních prostředků, která v souladu s věcným záměrem nepodléhá evidenci tržeb (bezhotovostní převod není formálním znakem evidované tržby podle§ 4 odst. 1 návrhu zákona). Specifikace forem plateb v prováděcí vyhlášce je s ohledem na shodné požadavky kladené na legislativní techniku u podzákonných právních předpisů, jako je tomu v případě zákonné normotvorby, z důvodu pravděpodobného nutného užití právním řádem nezavedených právních pojmů reálně stejně obtížně proveditelná, jako je tomu z důvodů vyčíslených výše v případě uvedení demonstrativních výčtů v návrhu zákona (jedná se o potenciální problémy s nejasným výkladem užitých pojmů a zároveň také s jejich provazbou na ostatní pojmy již v současné době zavedené právním řádem). Tato argumentace však není v rozporu s tím, že podrobnější popis může být obsahem důvodové zprávy a že bude existovat informační služba a metodika správce daně k této oblasti, která ustanovení zákona bude konkretizovat na aktuální případy. 72. Svaz průmyslu a dopravy 7. Z §4 odst. 2a2) a 2b2) V důvodové zprávě je popis „nahodilosti“ obsažen, nicméně v diskusi mezi podniky na základě přečtení samotného návrhu zákona (paragrafované znění) se objevuje požadavek na specifikaci nahodilé platby. Doporučujeme a žádáme, aby v zákoně či v prováděcí vyhlášce byla zmíněna definice nahodilého příjmu v souladu s důvodovou zprávou. Aby například bylo jednoznačně zřejmé, že vedlejší podpůrné činnosti - často ve formě nesouvisející s běžnými podnikatelskými činnostmi, například i veřejně prospěšné aktivity či aktivity pro zaměstnance - pod tento režim nespadají apod.? Opět žádáme, aby na informačních portálech ministerstva byly vysvětleny základní parametry a uváděny konkrétní specifické případy jednak pro lepší srozumitelnost širokému spektru dotčených subjektů a jednak k odstranění spornosti v praxi (i zde platí pro celý §4, odst. 2). Požadujeme zpřesnit v rámci zákona, případně prováděcího předpisu určení majetkových toků podléhajíc elektronické evidenci. Doplnění: § 4 odst. 2b) a odst. 3 Nejasnosti však plynou dále v kontextu s ustanovením § 4 odst. 3 návrhu zákona, který by bylo vhodné formulačně upravit. Bez důvodové zprávy je obtížné souvislosti dovodit. K odst. 3 je uvedeno, že se odhlíží od účetního zachycení, prováděcí právní předpis není ale zatím k dispozici a teze návrhu vyhlášky podrobnější informaci neobsahují. V důvodové zprávě nastíněna odlišnost např. v rámci komisního prodeje, která by dle důvodové zprávy měla být řešena zřejmě v rámci prováděcího předpisu (zatím není k dispozici). Pokud dále např. půjde o zprostředkování prodeje jménem a na účet druhé osoby (nikoli komisní prodej), kdy doklady jsou vystavovány jménem této druhé osoby, je povinen evidovat takovou transakci zprostředkovatel, i když je transakce předmětem daně z příjmů druhé osoby nebo tato druhá osoba? Nevyhověno. Kritérium nahodilosti je z hlediska teorie a obecných principů správního práva tzv. „neurčitým právním pojmem“, tj. jde o obecný pojem s vlastním významem. V tomto kontextu se jedná o obecné ustanovení. Definice takovéhoto pojmu, pokud nebude obecná, povede nutně k zúžení obsahu takového pojmu. Obecná definice tedy v zásadě není na překážku. Zvoleným konceptem je však výklad vnitřního obsahu pojmu „nahodilý příjem“. Důvodem pro užití takového právního pojmu je v legislativní praxi zejména široký okruh případů, na které má být uvedená norma aplikována a který vylučuje možnost uplatnění definice konkrétní. Uvedený případ nastává podle předkladatele právě v případě § 4 návrhu zákona, přičemž příklady dokládající variabilitu potenciálních situací podřaditelných pod uvedený pojem jsou uvedeny ve zvláštní části důvodové zprávy k předmětnému ustanovení. Toto odůvodnění bude doplněno do důvodové zprávy. Vyhověno. Podrobnější informace zaručující možnost seznámení se s detailními aspekty předkládaného návrhu zákona budou také v podrobnější míře specifikovány prostřednictvím písemných i internetových publikačních prostředků. Vysvětleno. Viz vysvětlení poskytnuté výše. Vysvětleno./Vyhověno. Ustanovení § 4 odst. 3 pouze provádí zásadu fakticity evidované tržby ve vztahu k poplatníkům, kteří jsou účetní jednotkou, a pro které je tedy za běžných okolností „příjmem“ jejich „výnos“ zanesený v účetnictví. Avšak pro účely evidence tržeb je vhodné, aby měřítkem pro vznik evidované tržby a souvisejících povinností byl nikoliv okamžik účetního zachycení majetkových toků, ale stejně jako u neúčtující jednotky (faktický) okamžik provedení majetkového toku. Z těchto důvodů je stanovena právní fikce, která pro účely předkládaného návrhu zákona stanoví, že u účtujícího poplatníka je „příjmem“ pro účely posouzení splnění materiálního znaku evidované tržby to plnění, které je fakticky přijato (které by u neúčtujícího poplatníka bylo „příjmem“). Okamžik účetního zachycení, který je v souladu s účetními pravidly rozhodný pro vznik výnosu, tedy není relevantní. Ve vztahu k řešení povinností plynoucích ze současného režimu evidence u vztahů zastoupení došlo s ohledem na aktuální řešení této problematiky ke změně věcného záměru. Z tohoto důvodu bude do návrhu zapracována problematika přímého i nepřímého zastoupení. V případě přímého zastoupení bude možné, aby zastoupený pověřil evidováním tržeb zastoupeného, a v případě nepřímého zastoupení bude komisionář evidovat tržbu určenou na účet komitenta s tím, že potenciálně bude též evidována transakce od komisionáře komitentovi (pokud bude hrazena v příslušné formě). Na základě požadavku Svazu průmyslu a dopravy a domluvy, do důvodové zprávy bude doplněno, že není vyžadováno speciální softwarové spojení s účetním systémem, ani přímá vazba jednotlivých evidovaných tržeb na zaúčtované položky. Evidence tržeb je podpůrný nástroj a neslouží k přímému stanovení základu daně či výsledku hospodaření. 72. Svaz průmyslu a dopravy 8. Z §6, §7 Ze zákona a ani z důvodové zprávy není jednoznačně zřejmé, zda se autentizace a autentizační údaje vztahují na poplatníka, provozovnu či pokladní místo. Na jaké nejnižší úrovni (provozovna, pokladna, pracovník) musí dojít k autentizaci? Stejně tak tvorba bezpečnostního kódu se bude vázat na poplatníka či pokladní místo (zde pravděpodobně na podkladní místo)? Požadujeme doplnit upřesnění této problematiky do zákona nebo prováděcí vyhlášky. V návrhu chybí také stanovení náležitostí žádosti o autentizační údaje, přesněji: „povinných údajů uváděných při žádosti o autentizaci“, které požadujeme do § 6 doplnit. Vyhověno jinak. Uvedené ustanovení bude na základě změny věcného záměru přeformulováno. Ačkoliv věcným záměrem stále zůstává vztáhnout uvedené údaje k poplatníkovi, bude tento aspekt v návrhu zákona výslovně upřesněn. Povinnost autentizace se vztahuje na poplatníka, nicméně on si sám může určit, zda certifikát uplatní na poplatníka/provozovnu či pokladnu (lze více certifikátů). Vyhověno jinak. Nebude poptáván žádný další údaj/formulář. Autentizace bude možná datovou zprávou nebo osobně u věcně příslušného správce daně. 72. Svaz průmyslu a dopravy 9. Z §11 Požadujeme v zákoně či prováděcím předpise doplnit, aby bylo jednoznačné, že za splnění povinnosti vydat účtenku je samozřejmě považováno i vydání jinou než „papírovou formou“, jak je uvedeno v důvodové zprávě. Například potvrzení skrze e-mail či SMS. Stejně tak požadujeme doplnit do prováděcího předpisu (vyhlášky) i nastavení funkce „storna“ (jak se o něm hovoří v důvodové zprávě). Postup storna (pro celé či částečné storno) a vydání „opravné“ účtenky není v samotném návrhu zákona zcela zřejmý. Vysvětlení. Pojem účtenka je definován skrze vymezení obsahu údajů, které mají být její součástí podle § 13 návrhu zákona, přičemž věcným záměrem je, aby nosič (forma) těchto údajů nebyl zákonným zněním omezen (může se jednat o papírový nosič, nebo o datovou zprávu zaslanou v elektronické formě poplatníkovi, např. na e-mailovou schránku nebo i jinou formou). Pokud není toto omezení obsaženo v návrhu zákona, jedná se z hlediska legislativní techniky o dostatečný podklad pro závěr ohledně neomezenosti přípustné formy účtenky obsažený v důvodové zprávě. Nadto je třeba uvést, že se jedná o techniku užívanou napříč celým právním řádem a užití navrhované (odlišné) techniky by vykazovalo potenciál působit matoucím dojmem při jejich interpretaci. Vyhověno. 72. Svaz průmyslu a dopravy 10. Z §11 Požadujeme v zákoně či v prováděcí vyhlášce upřesnit termín „nejpozději při uskutečnění evidované tržby zaslat datovou zprávou údaje o tržbě správci daně“, aby bylo zřejmé to, co je uvedeno v důvodové zprávě (co je považováno za uskutečnění evidované tržby a v jaký okamžik nejpozději tato povinnost nastává, tedy například, že nemusí nastat v době protiplnění, pokud není uhrazeno, a nastane až v době úhrady/tržby=příjmu dle zákona o evidenci tržeb) Vyhověno. Přesný časový okamžik bude stanoven. 72. Svaz průmyslu a dopravy 11. Z §12 Při jednání s MF byl slíben minimální rozsah požadovaných údajů a v předložených prezentacích byl kladen důraz opravdu pouze na ty nejzákladnější, na čemž panovala shoda. Požadujeme, aby při přípravě vyhlášky toto bylo respektováno. V důvodové zprávě se objevují náznaky záměrů, které lze považovat za nadbytečné či komplikované (doba odezvy). Možnost Ministerstva financí ve Vyhlášce stanovit další údaje pro potřeby správce daně vnáší riziko nestability a častých změn (nákladů pro podniky). Vyhláška by neměla rozšiřovat významně povinnosti dané v zákoně a základní vymezení by bylo vhodné uvést přímo v zákoně. Toto riziko platí i pro §13. Vyhověno. Rozsah údajů bude stanoven pouze zákonem. 72. Svaz průmyslu a dopravy 12. Z §12 odst. 2e) Požadujeme specifikovat/vysvětlit pojem pokladní místo. Bude mít každá „pokladna“ specifický kód a autentizaci? (otázka pojmů „firma“ versus „provozovna zapsaná v OR“ versus „pokladna v dopravním prostředku apod.“) Vysvětleno. Definice pokladního místa je obsažena v § 20 odst. 3 předložené verze návrhu zákona, přičemž se jím rozumí „místo v provozovně, kde se běžně přijímají evidované tržby“. Podle §12 odst. 2 písm. e) předloženého návrhu zákona bude součástí zasílaných údajů též identifikace pokladního místa. Podle věcného záměru se počítá s přidělením čísla ve vztahu k jednotlivému poplatníkovi. Bude-li v dané provozovně uvedených míst víc, bude každému z nich přidělen zvláštní identifikátor. 72. Svaz průmyslu a dopravy 13. Z §13 V praxi existuje řada specifických forem dokladů/potvrzení o zaplacení. Mimo zmíněné připomínky uvedené výše u §11 (elektronické formy), se jedná i o případy, kdy daná potvrzení slouží i k jinému účelu a mají specifickou podobu. Důvodová zpráva popisuje, že záměrem není určovat jednotnou formu, ale umožnit i využívání k jiným účelům a dalším informací. Nicméně některé formy mohou mít omezený formát (například v dopravním prostředku jízdenka = účtenka) či specifický formát ve vztahu k poštovním službám podléhajícím poštovnímu zákonu (např. podací lístek). Požadujeme, aby toto bylo při zpracování prováděcích předpisů zohledněno. Vysvětleno. Zákon o evidenci tržeb a prováděcí předpisy nebudou klást požadavky na formát účtenky, pouze na její obsah. Tyto povinnosti však budou minimální a jen nebytně nutné pro daný účel. Povinný subjekt může zvolit variantu úpravu stávajícího dokladu, nebo vydávat doklady dva, tam kde z nejrůznějších důvodů nelze požadavku kladenému na některý z dokladů dostát ve formě jednoho celkového dokladu pro vše. 72. Svaz průmyslu a dopravy 14. Z §13 odst. 2d) V návaznosti na připomínku k §6 a 7 požadujeme upřesnit/doplnit, zda se údaj o pořadí účtenky týká pokladního místa. Logicky předpokládáme, že ano, neboť by bylo obtížné technicky zajistit sledování pořadí za celého poplatníka. Vysvětleno. Tento aspekt stanoví správce daně v rámci stanovování formátu a struktury daného údaje. 72. Svaz průmyslu a dopravy 15. Z §14 odst. b) Povinnost zaslat údaje, které nebylo možné evidovat v důsledku překročení mezní doby odezvy, do 48 hodin může být problematická, pokud příčinou překročení této doby je například technická porucha na straně poplatníka například v pátek či před svátky. Požadujeme prodloužit tuto lhůtu na 5 či 10 pracovních dní (alespoň pro „výjimečné“ situace a ty nadefinovat – často se jedná o objektivní příčiny, příkladem je výše zmíněná technická porucha, kterou nelze vlastními silami v daném čase odstranit. Příkladem ale může být i selhání systému na straně správce daně.) Nevyhověno./Částečně vysvětleno. Delší doba pro odeslání údajů popírá princip zmíněného zákona, neboť poskytuje prostor pro jeho obcházení. Situaci lze řešit odpovídajícím nastavením servisních smluv povinného subjektu a poskytovatele internetu/ SW, HW řešení. Povinný subjekt se zprostí odpovědnosti, pokud ani s vynaložením veškerého úsilí, které může být pro naplnění cíle zákona rozumně požadováno, se mu nepodařilo údaje v dané lhůtě odeslat. Stejně tak je nepochybné, že případné výpadky na straně systému Finanční správy ČR nelze přičítat k tíži povinného subjektu a k odeslání informace dojde ihned po obnovení funkčnosti. V případě objektivní nemožnost odstranění překážky se uplatní § 30 odst. 1 – tj. liberace. 72. Svaz průmyslu a dopravy 16. Z §15 Požadujeme v zákoně, popřípadě v prováděcí vyhlášce, upřesnit, že tímto jsou řešeny i případy technických problémů na straně poplatníka (v praxi možné technické problémy zařízení apod.). V návrhu je toto nedostatečně popsáno a pro poplatníka není zcela jasné, jak má postupovat v případě technických problémů, poruchách na jeho zařízení apod., po jakou dobu se může řídit § 14 při překročení doby odezvy (viz dále) Vysvětleno. Toto ustanovení nestanovuje, že se týká pouze poruch na straně správce daně či poskytovatele internetového připojení, uplatní se tedy obecně. V tomto kontextu bude též upraveno odůvodnění. 72. Svaz průmyslu a dopravy 17. Z §15 odst. 2) V daném odstavci je uvedeno, že poplatník má zohlednit čas odezvy na straně správce daně v délce 2 sekund, což je v rozporu s diskusemi, že na straně správce daně bude zajištěna odezva v řádu desetin sekund. Požadujeme alespoň mírné zkrácení této doby. Z návrhu vyplývá, že mezní dobu odezvy má stanovit poplatník s přihlédnutím ke druhu a způsobu vykonávané činnosti, ale současně mu stát určuje její minimální dobu. Domníváme se, že mezní dobu by měl stanovit provozovatel informačního systému tak, aby garantoval bezchybovost a rychlost v řádech desetin sekundy (při určitých parametrech připojení), tak jak to dnes dokáží například systémy pro platbu platební kartou. Tato délka odezvy by však neměla být uvedena v zákoně, ale ve vyhlášce, aby mohla pružně reagovat na technologický vývoj.Chybí také specifikace technického postupu, který by umožnil systému identifikovat možné přetížení (a příliš dlouhou dobu odezvy) a automaticky „přepnul“ k postupu umožněnému podle §14 návrhu a po nějakou dobu tento režim aplikoval - není řečeno, po jakou dobu může daný (offline) režim aplikovat (v dané době dobu odezvy neměřit). Nedávalo by smysl pokaždé (násobně) ověřovat dobu odezvy. V případě dlouhé odezvy či přetížení by vznikaly dlouhé časové prodlevy, které nejsou záměrem. Při diskusích s MF se hovořilo, že by systém automaticky mezní dobu vyhodnotil a „přepnul“ na určitou dobu (třeba 30 minut) do „offline režimu“. Předpokládáme, že ke stanovení mezní doby odezvy bude stanoven prováděcí předpis, který popíše hlavní parametry pro nastavení SW v souladu s § 14 a který umožní po nějakou dobu aplikovat „offline“ režim bez rizika dalších časových prodlev. V předložených materiálech vzhledem k absenci technické specifikace nejsou například uvedeny informace o datové bezpečnosti či problémech s kvalitou připojení (a tím ovlivněnou rychlostí systémů), které by mělo být pro jednotlivé případy akceptováno. Rychlost připojení a dlouhá doba celkové odezvy (celé komunikační cesty) může v některých činnostech způsobit dlouhé prodlevy a negativně ovlivnit zájem zákazníků. Zejména pak „ve špičce“, kdy se tvoří fronty zákazníků. Požadujeme upřesnit zákonem a následně doplnit prováděcím předpisem postup při stanovení mezní doby odezvy, možnosti dočasného přepnutí do „off-line režimu“ (v případě dlouhé doby odezvy a potřeby rychlého odbavení zákazníků či v případě technických problémů) a upřesnit postup v § 14, též požadujeme vysvětlit termín "bezodkladně“ ve smyslu výše uvedeného (viz poslední 3 připomínky). Vysvětleno./Nevyhověno/Vyhověno částečně (mezní doba odezvy) V případě nestanovení minimální doby by mohlo docházet k obcházení povinnosti evidovat v online režimu nastavením tak krátké mezní doby odezvy, že by reakce systému Finanční správy ČR nebyla možná – tím by byla umožněna manipulace s daty. Ministerstvo financí počítá s tím, že odezva bude v řádu desetin sekund, tak jak bylo stanoveno, nicméně pro specifické případy špiček, kterých lze očekávat pouze řádově jednotky v rámci roku, musí být minimální mezní doba odezvy stanovena šířeji. Zároveň se jedná také o opatření, aby online evidence nebyla obcházena. Subjekt zvolí mezní dobu odezvy tak, aby umožnil zpracování na straně Finanční správy v délce 2 sekundy, kratší interval by mohl vést ke zneužívání a k pravidelnému evidování tržeb v off-line režimu. Pokud by i tato doba zásadním způsobem omezila nebo znemožnila jeho podnikatelskou činnost, má možnost požádat o výjimku a evidovat tržby ve zjednodušeném režimu. 72. Svaz průmyslu a dopravy 18. Z Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): §16 a) Požadujeme v zákoně upřesnit a upravit termín pro odeslání na 5 pracovních dnů nebo 10 dnů kalendářních. A to vzhledem k praxi (zajištění logistiky bez výrazných dodatečných nákladů), kde například u dopravy vzhledem k rozložení i odloučených pracovišť dopravních firem by 5 kalendářních dní mohlo působit problémy. Vysvětleno. Lhůta se počítá dle daňového řádu. V tomto směru bude doplněno odůvodnění. 72. Svaz průmyslu a dopravy 19. Z Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): §17 V zájmu podpory bezhotovostních plateb, které mj. výrazně usnadňují provoz maloobchodu (rozvoj bezkontaktních technologií apod.) požadujeme neuplatnění povinnosti převzít účtenku pro transakce uskutečněné platební kartou. Tyto transakce jsou již dnes evidovány poskytovateli platebních služeb a finanční správa k nim v případě podezření na porušení zákona může získat přístup jiným způsobem. K zamlčení bezhotovostních transakcí provedených platební kartou tak nemůže dojít – a není tedy důvod zakotvovat povinnost převzetí účtenky. Proto navrhujeme na konec §17 doplnit větu: „Tato povinnost se nevztahuje na transakce uskutečněné podle §4 (1) b)“. Vyhověno jinak. Ustanovení § 17 bylo z návrhu odstraněno na základě jiné připomínky. 72. Svaz průmyslu a dopravy 20. D Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): § 19 odst. 2 (pouze doporučující připomínka) Požadujeme doplnit/vysvětlit, jak bude vykládán pojem „neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu“, neboť koncepce kontrolního nákupu je lehce zneužitelná a může vést bez další podrobné úpravy k riziku šikanóznímu jednání ze strany příslušných orgánů. Doporučujeme zvážit obdobný právní rámec, kterým se řídí Česká obchodní inspekce. Nevyhověno. Formulace podmínky „neodporuje-li to povaze předmětu kontrolního nákupu“ byla zvolena s ohledem na široký okruh skutečností, které způsobují nemožnost vrácení přijatého plnění po kontrolním nákupu správcem daně. Může jimi být skutečnost spočívající v povaze samotného plnění, kdy plnění není možné vůbec vrátit (např. poskytnutí služeb), nebo by vykonání postupu vrácení učinilo zboží v dispozici kontrolovaného subjektu opětovně neupotřebitelným a znamenalo by pro něj tedy v tomto ohledu majetkovou ztrátu (viz např. pokrmy v provozovnách rychlého občerstvení, perlivé a pěnivé alkoholické nápoje atd.) a vybrané další potenciální situace. 72. Svaz průmyslu a dopravy 21. Z Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): §20 Doporučujeme zvážit a respektovat různé alternativní možnosti pro nastavení podmínek zajištění informační povinnosti. Například zveřejněním na elektronických informačních panelech či v mobilních zařízeních (dopravní prostředky), kde je omezený prostor pro vyvěšení tištěné formy zejména v prostoru odbavení u řidiče. Při nastavování obsahu a formy žádáme o zohlednění specifik - například právě omezenosti prostoru. Jiným příkladem je e-commerce (např. nákupy prostřednictvím mobilního telefonu), či specifikum poskytování služeb mimo provozovnu (například servis poskytovaný na základě telefonické objednávky v místě kupujícího). Toto je opět uvedeno v důvodové zprávě, ale bez důvodové zprávy není zcela zřejmé. Výše zmíněné je třeba upřesnit/doplnit i v zákoně, popřípadě v prováděcím předpise. Vyhověno. 72. Svaz průmyslu a dopravy 22. Z Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): §28 odst. 3a) Dle návrhu lze za správní delikt podle 2b uložit pokutu až 500 000,- Kč. Neřeší ale případy selhání zaměstnance, kde zaměstnavatel může vymáhat pouze 4,5 násobek měsíčního platu. Předpokládáme, že finanční správa bude přistupovat individuálně a v případě snahy poplatníka poctivě tržby evidovat a naplnění podstaty správního deliktu dle §28 odst. 2 z důvody konání zaměstnance nebude přistoupeno k nejvyšším sankcím. Tato filozofie vychází z textu důvodové zprávy a záměru MF v této oblasti. Požadujeme blíže specifikovat postup alespoň v prováděcí vyhlášce, v praxi se nelze spolehnout, že postup finančního správce k určení neadekvátní (např. nejvyšší) výše a formy sankcí (včetně možnosti uzavření provozovny/zákazu činnosti) nebude mít negativní dopady v individuálních případech. V návrhu (ČÁST PÁTÁ) vzniká vyšší míra nejistoty v souvislosti s rozhodováním správce daně, dle jehož rozhodnutí/uvážení jsou sankce stanovovány. Doporučujeme upřesnit postup a zajistit určitá pravidla pro rozhodování správce daně v souladu s principy v důvodové zprávě tak, aby bylo zamezeno zneužití této moci či neúměrnému poškození poctivého subjektu. Také k využití možnostem uzavření provozovny či k zákazu činnosti doporučujeme v zákoně upravit podmínky, za kterých lze tyto sankce aplikovat (soustavné záměrné porušování apod.). Nevyhověno. Návrh počítá s tím, že případný regres vůči zaměstnanci bude uplatňován dle obecné právní úpravy pracovního práva. Vyhověno jinak. 72. Svaz průmyslu a dopravy 23. Z Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): Teze vyhlášek – koncepční (významně zásadní) připomínka k předloženému zákonu a rozsahu tezí Řada našich připomínek naráží na nemožnost posoudit praktické dopady bez znalosti konkrétního znění prováděcího předpisu a často doporučujeme doplnit/uvést/upřesnit ustanovení v zákoně, eventuálně v prováděcí vyhlášce. Návrh zákona o evidenci tržeb porušuje čl. 10 odst. 4 Legislativních pravidel vlády, podle nichž, by součástí materiálu měl být i návrh prováděcí vyhlášky, nikoli pouze nekonkrétní teze. Požadujeme, aby na základě připomínkového řízení byl návrh zákona a prováděcích předpisů dopracován a znovu následně předložen k připomínkám ve vnějším připomínkovém řízení, a to včetně konkrétního(ch) návrhu(ů) prováděcí vyhlášky(ek). Takto předložený návrh vnáší nejasnosti a snižuje důvěru v připravenost opatření pro správnou implementaci v praxi v navrženém harmonogramu a zvyšuje obavy o možné negativní dopady a problémy v konkrétních příkladech praxe. Uvedené ustanovení Legislativních pravidel vlády je nezbytné aplikovat právě v těch případech, kdy důležitá část materie má být upravena podzákonným právním předpisem. Požadujeme, aby toto bylo připraveno a poskytnuto nejpozději do poloviny dubna, pokud má být projekt skutečně spuštěn od ledna 2016 (popřípadě úměrně posunutí účinnosti). Zákon má podnikatelským subjektům přinést určitou míru jistoty a možnost se „správně“ včas připravit. Stejně tak požadujeme, aby Vyhláška byla připravena v takovém stavu, aby nedocházelo po určitý časový horizont ke změnám nastavení („zajištění stability“). Vysvětleno. Předkladatel počítá s předložení prováděcího předpisu na vládu v souladu s čl. 10 odst. 4 Legislativních pravidel vlády. 72. Svaz průmyslu a dopravy 24. Z Teze vyhlášky k provedení § 12 V zákoně není technické zadání – ve smyslu SW komunikace poplatníka a správce daně (technická specifikace formy zasílání požadovaných údajů). Požadujeme, aby příslušné informace k technické specifikaci byly poskytnuty co nejdříve a zkonzultovány s dotčenými subjekty, aby firmy stihly své dodavatele (v některých případech i specifických softwarů) včas informovat a připravit se na testovací provoz. IT dodavatelé se při diskusi s firmami ptají na technické zadání, aby mohly učinit nabídku a systémy následně upravit. Požadujeme, aby datová věta obsahovala minimální nároky na požadovaná data, aby řešení pro praxi bylo technicky co nejjednodušší. Bere se na vědomí. Ministerstvo financí si je vědomo skutečnosti, že dodavatelé SW potřebují prostor pro vývoj a implementaci. Zatím účelem Ministerstvo financí počítá s pilotním provozem systému i s realizací testovacího prostředí pro tyto subjekty v délce několika měsíců. Předpokládáme, že v první polovině roku proběhne technologický workshop, jehož předmětem bude technické zadání. Ministerstvo financí při přípravě zákona i technického řešení intenzivně diskutuje nejen s povinnými subjekty, ale i s představiteli potenciálních dodavatelů koncových zařízení, HW i SW. 72. Svaz průmyslu a dopravy 25. D Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): Teze vyhlášky k provedení § 43 (Dotaz) Dotaz: Kdy lze očekávat harmonogram (kdo a kdy) – v jaké fázi jsou analýzy? Dle diskusí lze předpokládat, že postupné rozšiřování bude podle výsledků analýz za jednotlivé oblasti. Předpokládáme, že pokud MF na základě analýzy zjistí, že u některé činnosti nemá smysl tržby evidovat, lze je zahrnout pod § 5. Vysvětleno. Aktuálně se předpokládá fázování po třech měsících ode dne účinnosti s tím, že v první fázi se bude jednat o poplatníky poskytující ubytovací a stravovací služby, v druhé fázi o poplatníky v oblasti velkoobchodu a maloobchodu a v dalších fázích o další tržní segmenty, a to na základě rizikových analýz. Případné informace o poslední fázi nejsou doposud k dispozici, bude se odvíjet od skutečné realizace projektu po stránce technické a legislativní. 72. Svaz průmyslu a dopravy 26. Z §43 a související teze Vyhlášky Není zcela jasné, jak se bude posuzovat/postupovat v případě provádění činností, které budou spadat do evidence tržeb od 1.1.2016, ale budou pouze doplňkovou/okrajovou aktivitou dané provozovny (kde pro velkou část realizovaných tržeb povinnost evidence nebude či kde jsou aktivity poskytovány „v rámci jedné účtenky“)? U velkých firem je běžný velký počet podnikatelských činností, které nespadají pod příslušný kód NACE, který má daná firma jako svou hlavní podnikatelskou činnost. Vzhledem k organizační a administrativní náročnosti, časovému prostoru a nastavení sankcí doporučujeme a požadujeme upravit (upřesnit postup v případech minoritních aktivit poplatníka, právě se zohledněním záměrů zákona a přínosnosti. Vyhověno. Pokud budou v rámci náběhu systému tvořit evidované tržby pouze zanedbatelný obrat poplatníka, budou též vyňaty. Bude doplněno explicitní ustanovení. Nový návrh upravuje tržby vyňaté z evidence tržeb, například tržby z pracovně-právního vztahu a vztahu s tímto souvisejícím, z jízdného ve vozidlech veřejné linkové a drážní dopravy, z poštovních služeb, tržby příspěvkových organizací, podnikání v energetických odvětvích na základě licence podle energetického zákona atd. 72. Svaz průmyslu a dopravy 27. Z Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): §44 Účinnost - Podporujeme záměr postupného nabíhání (dle §43, příslušných tezí vyhlášky a informací v důvodové zprávě). Z pohledu připravenosti (i „reklamy“ a „důvěry“) projektu, stále zůstávají obavy (riziko) k reálné časové zvládnutelnosti, kde se zohledněním testovacího provozu by systém musel být vyvinut, otestován a spuštěn do října 2015. Navíc jeho vybudování musí splňovat požadavky na bezchybnost, dostatečnou kapacitu a bezpečnost, což v tak krátkém čase může být problémem a může to narušit podporu záměru. V návrhu není blíže specifikován plánovaný softwarový systém, fáze jeho připravenosti, bližší vymezení, stav prací apod., popřípadě není jednoznačně definovaná ani hardwarová náročnost. Dále například úřady budou mít pouhé 2 měsíce (od 1. 11. 2015) na to vyřídit všechny žádosti o autentizační údaje, a to navíc pouze prostřednictvím datových schránek a Czech Pointů. Každou z nich navíc budou muset vyřídit obratem (Czech Pointy) nebo do 24 hodin (datová zpráva). Tento časový prostor navíc naráží na slíbený 3 měsíční testovací provoz (tedy provoz již s autentizačními údaji a s komunikací se systémem daňové správy). Zajištění možnosti vydávání autentizačních údajů je proto potřeba zajistit ještě před výše uvedeným termínem účinnosti, aby podnikatelské subjekty mohly včas nastavení připravit a vstoupit do zkušebního režimu („ostrého režimu, ale dobrovolného a bez sankcí“). Omezenost informací k technické připravenosti a zvládnutelnosti u projektu, kde technická stránka je hlavním pilířem řešení, výrazně zvyšuje riziko realizace a důvěryhodnosti projektu. Požadujeme buď od vlády záruku, že toto bude zaručeno a bude stanovena konkrétní osobní odpovědnost a včas (v následujících dnech) budou vymezeny a zveřejněny konkrétní kroky a parametry v technické oblasti a zajištěnosti časové/technické zvládnutelnosti projektu (a nejen technické, ale i zohlednění možností legislativního procesu, včasné osvěty/dostatečného času na adaptaci a na zkušební režim). Požadujeme doplnění těchto informací v horizontu jednoho měsíce, tak abychom mohli vyjádřit důvěru a potvrdit naší podporu. Pokud vyšší míru rizika ve výše uvedeném shledává i strana MF a uvedené požadované informace nebudou poskytnuty, požadujeme otevření diskuse k posunutí termínu (například o 6 měsíců). Vysvětleno. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Od realizace prostřednictvím CzechPointů bylo upuštěno, bude směřováno na územní pracoviště finančních úřadů. Finanční úřady by měly být připraveny vyřídit požadavky ve stanoveném časovém prostoru, navíc v první fázi do procesu vstoupí pouze cca 10 % z celkově odhadovaných povinných subjektů, na vyřízení dalších žádostí bude tedy větší časový prostor. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná i podnikatelská veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Stejně tak předpokládá Ministerstvo financí vybudování testovacího prostředí pro výrobce HW, SW a podnikatele, které bude funkční několik měsíců před plánovanou účinností zákona. Povinným subjektům bude každopádně poskytnut dostatečný prostor. 72. Svaz průmyslu a dopravy 28. D Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): Ostatní dotazy/náměty, které je třeba srozumitelněji vyjasnit v zákoně •Zda a jak musí výt přepočítány tržby v zahraničí od zahraničních plátců tržeb v zahraniční měně? •Doporučujeme v souladu s filozofií důvodové zprávy do zákona doplnit, že identifikační kód není nijak vázán na účetnictví podnikajícího systému a nemusí být na účetní či daňový software nijak vázán. •Doporučujeme upřesnit (jednoznačně uvést), že údaje spojené s evidencí tržeb se nemusí shodovat s údaji pro daňové účely (například vazba zaúčtování plnění a odvedení daně v roce XY versus zaplacení plnění a evidence dané tržby v roce XY+1) •Požadujeme upřesnit pojem celková částka tržby, aby byla jednoznačná vazba na placenou částku (zápočet vratných obalů, vráceného zboží apod.). Předpokládáme na základě filozofie důvodové zprávy, že jako celkové bude evidována placená částka a odečet může být řešen v rámci informací na účtence. Vysvětleno. Tržby budou evidovány v české měně. Poplatník použije jím zvolený kurs. Pro takovýto postup není důvod, pokud zákon povinnost neukládá, není stát oprávněn takový postup vyžadovat. V rámci veřejného práva není možné požadovat to, co zákon výslovně nestanoví. Pro takovýto postup není důvod, pokud zákon povinnost neukládá, není stát oprávněn takový postup vyžadovat. V rámci veřejného práva není možné požadovat to, co zákon výslovně nestanoví. Bude více zdůrazněno v důvodové zprávě. Vysvětleno Bude probíhat formou mínusové položky v rámci účtenky. S položkami se počítá i v datové větě. 72. Svaz průmyslu a dopravy 29. D Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): Ostatní připomínky – informační portál MF (WWW) Žádáme, aby v následujících měsících byly zpracovány a připraveny internetové stránky, které budou obsahovat návody, otázky a odpovědi uživatelsky jednoduchou formou. Aby bylo možné nalézt příklady a odpovědi na konkrétní dotazy pro praxi. Vyhověno. Ministerstvo financí počítá s takovým postupem v rámci své informační kampaně. Požadované internetové stránky byly spuštěny na webu Finanční správy ČR a budou průběžně doplňovány. 72. Svaz průmyslu a dopravy 30. D Konkrétní připomínky (není-li uvedeno v nadpisu připomínky jinak, jedná se o připomínku zásadní): Důvodová zpráva (Dotaz) Uvedeno, že „Evidence tržeb poskytne státu nejen informaci o tom, že proběhla transakce, jejíž příjem je předmětem daňové povinnosti, ale též informace, které jsou předmětem nejrůznějších statistických zjišťování - statistická zjišťování následně budou moci probíhat v menším rozsahu než doposud.“ Požadujeme informaci, které konkrétní kroky jsou v současné době připravovány, v jaké jsou fázi? Jaké konkrétní kroky byly učiněny v oblasti snížení povinností v souvislosti se statistickými hlášeními, snížení zátěže v souvislosti s podáváním/vyplňováním různých formulářů/potvrzení? Vysvětleno. Ministerstvo financí je připraveno spolupracovat s Českým statistickým úřadem. Jednotlivé kroky a možné snížení povinnosti v oblasti statistických hlášení bude řešeno a možnosti vyhodnoceny po plné účinnosti zákona. 73. Technologická agentura 1. Bez připomínek. 74. Unie zaměstnavatelských svazů České republiky 1. Z V § 4 „Vymezení evidované tržby“, navrhujeme v odstavci 2 písmeno b), přidat bod 6. ve znění: „6. plyne z činnosti veřejně prospěšného poplatníka.“ Zdůvodnění: Výjimka by měla platit pro veřejně prospěšné poplatníky - subjekty, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání. Zavedení elektronické evidence tržeb je pro veřejně prospěšné poplatníky ještě složitější a komplikovanější než pro živnostníky a přináší těmto subjektům významnou administrativní a finanční zátěž. Přitom činnosti, které mohou být vnímány jako podnikatelská činnost veřejně prospěšných poplatníků, jsou součástí fundraisingu - jejich cílem je získat finanční prostředky na podporu hlavní (veřejně prospěšné) činnosti těchto poplatníků - např. prodej výrobků z chráněné dílny, prodej vstupenek na benefiční koncert apod. Důležitým faktem také je, že veřejně prospěšní poplatníci nemají motivaci nepřiznávat příjmy z podnikání v rámci své vedlejší činnosti - naopak, veškeré jejich příjmy se evidují v účetnictví, aby pak mohly být využity na činnost hlavní. Nelze ani předpokládat, že hrozí to, že by podnikatelské subjekty začaly, ve snaze vyhnout se povinnosti evidovat tržby, fungovat jako veřejně prospěšní poplatníci. Jednak veřejně prospěšný poplatník nemůže případný zisk rozdělit mezi své zakladatele nebo členy, a také nároky na účetnictví veřejně prospěšných poplatníků jsou vyšší než u podnikatelských subjektů. U veřejně prospěšného poplatníka se též předpokládá, že hlavní – tedy veřejně prospěšná - činnost převažuje nad případnou činností vedlejší, což u podnikatelského subjektu logicky nepřipadá v úvahu. V oblasti veřejných služeb a neziskového sektoru je navíc vykonávána řada dosti specifických činností, u nichž by zavedení EET vedlo k technickým komplikacím, například: a)prodej divadelních programů či CD v rámci divadelních či hudebních představení b)prodej vstupenek na kulturní a společenské akce (plesy, ochotnická divadelní představení apod.) c)hospodářská činnost škol - hotovostní platby za mimoškolní aktivity, bufety, prodej svačin o přestávkách aj. d)prodej výrobků chráněných dílen, občerstvení apod., zvláště je-li provozován v rámci kulturních či společenských akcí (trhů, jarmarků apod.) Vysvětleno. Vyhověno částečně. Povinnosti evidovat tržby podléhá pouze taková činnost veřejně prospěšného poplatníka, která je podnikáním a nemá nahodilý charakter. Jakékoliv výjimky poskytují prostor pro obcházení povinnosti uložené zákonem např. možností změnit status na veřejně prospěšného poplatníka. S ohledem na zvolené chorvatské řešení evidence tržeb se v případě poplatníků s malým rozsahem tržeb předpokládá, že zvolí takové technické řešení, které bude nákladově odpovídat rozsahu přijímání tržeb. Z evidence tržeb však budou vyňaty tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků. 74. Unie zaměstnavatelských svazů České republiky 2. Z Navrhujeme do ustanovení §4 doplnit nový odstavec 5, který omezí možnost úhrady nehotovostními prostředky a to následovně: „(5) Evidovaná tržba přijatá poplatníkem v jiné formě než ve formě podle odstavce 1 písm. a) a přijatá podle podmínek provozovatele konkrétní formy platby uvedené v odstavci 1 písm. b) až f) jako plnění ve smyslu §6 odst. 9 písm. b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, nesmí v jednotlivém případě platby přesáhnout dvojnásobek výše stravného vymezeného pro zaměstnance zaměstnavatele, který je uveden v §109 odst. 3 zákoníku práce, při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin, a zároveň může být tato platba přijata pouze poplatníkem, který se smluvně zavázal vůči provozovateli platební metody uvedené v § 4 odst. 1) písm. b) až f) že bude tyto platby přijímat.“ Zdůvodnění Ministerstvo financí České republiky připravilo návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (ZET), který poprvé systémově ošetřuje kontrolu nakládání s jinými platebními prostředky, než jsou hotovost a platební karty. Nejvýznamnějším z těchto platebních prostředků jsou stravenky, které dnes reprezentují tržby v objemu 16 miliard Kč. Smyslem našeho doplňujícího návrhu je eliminovat potenciální šedou ekonomiku spojenou se stravenkami a zamezit jejich zneužívání. Primárním cílem předloženého návrhu je podle MF ČR fakt, že v současné době právní řád nezakládá kontinuální tok informací mezi daňovými subjekty a správcem daně, a tudíž málo brání takovému jednání daňových subjektů, které usiluje o zamlčení skutečností relevantních pro správu a výběr daní. Návrh vychází z principu, že evidovány budou takové podnikatelské tržby, které jsou uskutečněny v hotovosti, kreditní nebo debetní kartou, poukázkou na zboží nebo služby, směnkou, šekem nebo jinými obdobnými ekvivalenty. Tyto formy úhrady totiž představují největší riziko nepřiznání příjmů a neodvedení daní z příjmů a daně z přidané hodnoty („DPH“). Nepřiznávání příjmů a výnosů zejména v maloobchodě a službách představuje jeden z hlavních podílů na stínové ekonomice ČR, jejíž celkový rozsah odhaduje např. studie společnosti Visa z roku 2013 na více než 600 miliard Kč, tj. 16% HDP . Lze odhadnout, že z každé stokoruny utracené ve službách a nepřiznané poskytovatelem služby v daňové evidenci nebo v účetnictví může stát tratit na DPH, daních a odvodech okolo 36% V oblasti zaměstnaneckých výhod jsou jedněmi z nejrozšířenějších forem nemzdového odměňování příspěvky zaměstnavatele na stravování a na využití tzv. volnočasových benefitů, tj. zdravotnických, vzdělávacích, rekreačních, předškolních, sportovních a jiných zařízení. V praxi jsou tyto zaměstnanecké výhody velmi často poskytovány prostřednictvím poukázek a stravenek, předplacených benefitních karet, pomocí aplikací v tzv. chytrých telefonech a tabletech, apod. V rámci návrhu ZET se počítá s tím, že i tyto formy plateb budou evidovány. V případě tzv. volnočasových benefitů, které jsou typicky hrazeny převodem z účtu, poukázkami nebo benefitními kartami považujeme, vzhledem k neexistenci limitu vyjma poskytnutí rekreace a zájezdu, ZET navrhované opatření za postačující. V případě stravování a využití stravovacích poukázek však nikoli a navrhujeme doplnění ZET o limit výše platby za stravování prostřednictvím stravovacích poukázek, benefitních karet nebo jiných obdobných ekvivalentů. Hlavním důvodem pro zavedení limitu je fakt, že smysl osvobození příspěvku zaměstnavatele na stravování od daně z příjmů fyzických osob může být obcházen tím, že zaměstnanec za stravovací poukázky nebo jejich ekvivalent nakupuje zboží a služby, které nejsou určeny ke stravování, resp. k přímé spotřebě na pracovišti. Zvolená maximální hodnota ve výši dvojnásobku výše stravného vychází především z možnosti poskytnutí stravného zaměstnavatelem zaměstnanci a z průměrné cenové hladiny stravovacích služeb a potravin na území ČR. Dalším způsobem úniku těchto prostředků do šedé zóny ekonomiky jsou situace, kdy například restaurace přijme platbu v poukázkách, tuto platbu nezaeviduje, ale paralelně ji použije na úhradu za nákup surovin. Zároveň může platbu poukázkou přijmout i takový subjekt, který není oprávněn ji přijmout, tj. nemá smlouvu s provozovatelem systému poukázek. Přes provozovatele systémů poukázek lze tudíž zajistit kontrolu oběhu nehotovostních prostředků v ekonomice v daném segmentu. Proto navrhujeme, aby byla po poplatníkovi přijímajícím nepeněžní platby požadována povinnost mít uzavřenu smlouvu s provozovatelem konkrétního nepeněžního systému platby. Postup, kdy jsou stravovací poukázky, benefitní karty nebo jiné obdobné formy platby využity v rozporu s účelem, pro který jsou primárně poskytovány (tj. za účelem zajištění rovné možnosti zaměstnavatelem podporovaného stravování u zaměstnanců, jejichž zaměstnavatel nemá vlastní závodní jídelnu), vedl v minulosti k diskusím o zrušení tohoto významného zaměstnaneckého benefitu, a to právě pro jeho možnou zneužitelnost a možnou neúčelovost v případech, kdy to obchodník svým jednáním umožňuje. Tento zákonodárcem nezamýšlený efekt je možné odstranit úpravou návrhu ZET. Vysvětleno. Připomínka je nad rámec návrhu zákona, který systémově upravuje fakticky správu daní, tj. ustanovení, která má za úkol blokovat výši platby ve stravenkách, nemůže být předně z legislativních důvodů součástí této normy. Navrhovaná úprava se také jeví jako fakticky nespravovatelná, součástí údajů nebude způsob úhrady tržby. 75. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže 1. Bez připomínek. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 1. Z Obecně Úřad pro ochranu osobních údajů požaduje, aby se návrh zákona o evidenci tržeb vrátil do fase věcného záměru. Tato připomínka je zásadní. Důvody Nevyhověno. Rozpor. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 2. Z 1.Standardní legislativní postup. Podrobnosti: Věcný záměr není nějaký samoúčel. Jeho smyslem je představit a vyhodnotit možné varianty řešení problému a nechat politickou representaci rozhodnout o volbě optimálního modelu, neboť pouze ona za něj nese politickou odpovědnost. MF však opakovaně věcný záměr přeskakuje. V poslední době lze připomenout například osnovu zákona o provozování hazardních her. Tím se projednávání osnovy utápí v detailech, ačkoliv nejsou pevně stanoveny ani základní stavební kameny nové regulace. Věcný záměr je nahrazován RIA, jejíž varianty jsou arbitrárně vyhodnoceny pomocí účelově nastaveného bodování. Tím je politické rozhodování o volbě optimálního modelu konvertováno na rádoby expertní, jako kdyby existovala optimální varianta zřejmá všem. Ve skutečnosti volba modelu odvisí od politické představy správné regulace, která je odlišná v konservativní, liberální nebo socialistické ideologii. Zvolený přístup je verifikován ve volbách, což expertní rozhodování nikdy nemůže nahradit; to by byl konec demokracie. Nevyhověno. Rozpor. Ministerstvo financí k zákonu o evidenci tržeb vypracovalo Analýzu evidence tržeb elektronickými prostředky, jejímž předmětem byla rovněž, vedle RIA, prováděcí studie, kterou lze ztotožnit s věcným záměrem. Tato analýza byla projednána vládou. Veškeré možnosti evidence tržeb byly vyhodnoceny objektivně. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 3. Z 2.DPIA zní: „Navrhovaná právní úprava nemá dopad na standard ochrany soukromí a osobních údajů.“ Podrobnosti: Předkladatel zamýšlí největší zpracování osobních údajů v ČR (podnikatelů – fysických osob) a vyhodnocení dopadu na soukromí odbyde jednou nepravdivou větou. To je zcela nepřijatelné. Smyslem DPIA je popsat a vyhodnotit stávající a zamýšlená zpracování osobních údajů. K vyhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů slouží tento postup: Nejprve je nutno explicitně konstatovat, zda osnova zakládá nějaké nové zpracování osobních údajů; pokud ano, je třeba uvést jeho základní parametry: specifický účel, kategorie zpracovávaných osobních údajů, veřejnost zpracování, jeho částí nebo výstupů ze zpracování zakládaného navrhovanou regulací a lhůty pro uchování osobních údajů. Stejný postup se použije, pokud je měněno již existující zpracování osobních údajů. V takovém případě je třeba jednoznačně vyjádřit povahu změny (rozšíření × zmenšení zpracování, uvést klíčový měněný parametr (např. délka lhůty uchování osobních údajů, rozšíření počtu nebo rozsahu jednotlivých údajů/údajových položek). Co se týká rozsahu oprávnění subjektu údajů, uvede se slovní vyjádření obsahu dotčených oprávnění podle zákona o ochraně osobních údajů a popíše, pokud možno i vyhodnotí za použití běžně používaných kvalifikačních kritérií, zásah do každého z těchto oprávnění. Poté se vyhodnotí, zda navrhovaná regulace představuje zvláštní úpravu některé povinnosti nebo oprávnění subjektu údajů a kvalifikační hodnocení takové změny, pokud to lze. V popisu jiných dopadů na soukromí se uvede jednak obecně používané označení dotčeného aspektu soukromí, tak výstižné označení nebo popis zásahu. Pokud se předpokládá nebo dokonce přímo zamýšlí návaznost na jiná, ať již existující, nebo souběžně zakládaná či zamýšlená zpracování osobních údajů, vyhodnotí se, zda jde prostou výměnu, nebo zda bude či má být dosahováno synergického efektu. Identifikují se a popíší všechny uzly, ve kterých existuje nebo vzniká potenciálně nebezpečí neoprávněného přístupu nebo zneužití osobních údajů. Popíší a stručně se vyhodnotí kvalita osobních údajů, jež mají být zpracovávány; pro hodnocení se použijí parametry jako obecný požadavek na kvalitu, zejména ve vztahu k možným právním důsledkům, spolehlivost zdroje, stálost vstupních hodnot a tam, kde jsou pro to dány podmínky, rovněž formy a periodicita aktualisace a parametry specifické pro upravované zpracování osobních údajů. Uvedou se základní protiopatření, která zajišťují ochranu osobních údajů, a to jak specifická, tak i obecná podle zákona o ochraně osobních údajů. Lze shrnout, že předmětem hodnocení jsou pouze přímé projevy; popis se uvádí, i pokud navrhované řešení zachovává již právně existující zpracování osobních údajů a parametry práva na ochranu osobních údajů. Je-li shledáno, že existují změny ve zpracování osobních údajů, popíší se a zhodnotí záruky pro ochranu osobních údajů; přednostně a v úplnosti se popíší postupy a instituty; není-li jich, pak se vyhodnotí, zda a v jaké míře se použijí záruky a opatření podle obecného zákona o ochraně osobních údajů a jiného zákona obsahujícího zvláštní úpravu, kterou je třeba převzít. Nevyhověno. Rozpor. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 4. Z 3.RIA je přetížena detaily, ale nevysvětluje ani základní věci, a proto je nutno ji přepracovat. Podrobnosti: Předkladatel zvažoval několik variant osobní působnosti zákona. Ačkoliv píšeme rok 2015, statistická data jsou pouze z roku 2012. Jak je to možné? Předkladatel zastaralost informací nikde nezdůvodňuje. Ačkoliv je podle ČSÚ v ČR cca 1,3 mil. podnikatelů, podle předkladatele se má zákon týkat jen 600 tis. subjektů. Více než 50 % podnikatelů nemá žádné tržby? RIA postrádá vyhodnocení alternativ u zásadních otázek jako je např. povinnost převzít účtenku podle § 17. Nevyhověno. Rozpor. Informace o důvodu použití dat z roku 2012 byla doplněna jako poznámka do kapitoly 7 RIA. Nevyhověno. Rozpor. Počet subjektů, které budou podléhat evidenci tržeb, vychází primárně z počtu subjektů, jejichž zisk se nerovná nule (nečinné subjekty). Na tyto počty jsou následně navázány předpokládané počty povinných osob jakožto subjektů, které přijímají platby v hotovosti. Propočty počtu povinných subjektů jsou předmětem kapitoly 2.C.2.3. Vyhověno jinak. Ustanovení § 17 bylo z návrhu vypuštěno na základě jiné připomínky. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 5. Z 4.Legislativně technická podoba. Podrobnosti: Je nezbytné osnovu podstatně přepracovat i po legislativně technické stránce. Např. §§ 1–3 do osnovy nepatří, protože nestanoví žádná oprávnění, ani povinnosti. Jsou to pouhé informace. Nevyhověno. Ustanovení upravující předmět právní úpravy obsažené v právním předpisu (§ 1), předmět práv a povinností vyplývajících z obsahu právního předpisu (§ 2), věcnou příslušnost správního orgánu (§ 3 odst. 1 a 3) a subsidiární úpravu vůči speciální úpravě právního předpisu (§ 3 odst. 2) jsou ustanovení upravující práva a povinnosti, tvořící běžnou součást jiných právních předpisů právního řádu České republiky (viz např. § 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, § 53 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích a§ 192 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona). 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 6. Z 5.Porušení principu dělby moci. Podrobnosti: Je zcela nemožné, aby k výjimkám ze zákona bylo zmocněno ministerstvo financí. To je v rozporu s principy dělby moci a zásadou enumenerativnosti veřejnoprávních pretensí, jak je stanovena v článku 2 odst. 3 ústavy a v článku 2 odst. 2 Listiny: „Státní moc lze uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.“ Zde zákon žádné meze nestanoví. To samé platí pro „další zasílané údaje o tržbě“ podle § 12 odst. 3. Důvodová zpráva je sice specifikuje: „Předběžně se počítá se zasláním základních údajů o poplatníkovi, jako je jméno a příjmení, příp. název, sídlo ad., a o proběhlé transakci, zejména čas a objem platby. Dále se předpokládá, že součástí údajů zasílaných správci daně bude údaj o době odezvy, tj. je možné tento údaj aktualizovat v rámci každé evidované tržby,“ ale to patří přímo do normativního textu. Vyhověno částečně. Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Důležité je zmínit, že účelem zmocňovacího ustanovení není posílení výkonné moci na úkor moci zákonodárné, ale je vytvořen naléhavý a nouzový prostředek, kterým lze ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi. Nelze zejména předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Proto není záměrem, aby se evidence tržeb ze zásady uplatňovala na situace, ve kterých by její uplatňování mělo za následek faktickou likvidací obchodních modelů (viz již předvídané výjimky). Forma vyhlášky je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, kdy výkonná moc může zareagovat téměř okamžitě a daný obchodní model zprostit evidenční povinnosti. Obecně se v tomto směru dá poukázat na jiné zákony, které obdobný prvek „rychlé reakce“ obsahují, jako například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (prostřednictvím vyhlášky vydané na základě zmocnění uvedeného v § 70 odst. 1 jsou definována infekční onemocnění rozhodná např. pro povinnost fyzické osoby podrobit se izolaci podle § 64 písm. a) jmenovaného zákona). Tržby, u kterých je zřejmé jejich trvalé vyloučení nyní, budou explicitně zmíněny v zákoně. Vyhověno. Údaje budou stanoveny toliko zákonem. Nicméně lze poznamenat, že stanovování údajů, které má poskytovat subjekt, je obecně často upravováno prostřednictvím podzákonných právních předpisů, někdy též i formulářů vydávaných konkrétním orgánem. V tomto kontextu tedy ustanovení § 12 a 13 nevybočuje z běžné praxe. Nadto je ustanovení omezeno jednak explicitně prostřednictvím odstavce 1, který stanoví, že lze vyžadovat toliko údaje nezbytné pro evidenci tržeb a údaje s nimi související. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 7. Z 6.Autentizační údaje. Podrobnosti: Právní úprava je příliš rudimentární; pouze důvodová zpráva definuje, že to jsou přihlašovací údaje a certifikát. Navíc je otázkou, proč má poplatník o autentisační údaje žádat; proč mu nejsou přiděleny automaticky. To vše by měl řešit věcný záměr. Naopak je problematické, že je osnova přetížená podrobností o tom, že se žádost posílá na adresu určenou pro evidenci tržeb, za jak dlouho budou přiděleny údaje apod. Je nezbytné upozornit na to, že předkladatel má zcela nesprávné pojetí identifikace a autentisace. Zatímco identifikace je ztotožnění, tj. určení o který konkrétní subjekt se jedná, autentisace je ověření třídy oprávnění, tj. zda konkrétní subjekt smí něco dělat, aniž by nutně musel být identifikován. Např. znalost PIN k bankovní kartě znamená, že dotyčný si smí vybrat peníze, i když není vlastníkem této karty. Je rovněž otázkou, proč předkladatel nezařadil evidenci tržeb do systému eGovermentu, kde se přímo nabízí jako identifikační údaj AIFO, které by zde bylo doplněno o certifikát. Nevyjasněný je vztah k DIČ. Důvodová zpráva o tom zcela mlčí, v „odůvodnění“ § 10 jen opisuje normativní text bez pokusu jej opravdu odůvodnit. Nezcela vyjasněný je vztah k bezpečnostnímu kódu poplatníka podle § 12 odst. 2 písm. c), který je definován, že je „jedinečným kódovacím algoritmem poplatníka vygenerované označení, které jako výstup konkrétních vstupů v podobě údajů o evidované tržbě a poplatníkovi, který ji uskutečnil, identifikuje poplatníka, který účtenku vydal, a uskutečněnou tržbu s vydanou účtenkou“. Ani v důvodové zprávě, ani v thesích prováděcích předpisů, k tomu nejsou žádné další podrobnosti. Je přitom více než pochybné, že BKP je zveřejňován, a to na účtence (§ 13 odst. 2 písm. b)). Nevyhověno. Rozpor. Jak Úřad pro ochranu osobních údajů sám zaznamenal v připomínce č. 4, povinnosti evidovat tržby bude podléhat pouze 50 % podnikatelských subjektů z celkového počtu evidovaných. Ministerstvo financí není s to na jednotlivce rozklíčovat, kdo přijímá platby v hotovosti a kdo nikoliv; z toho důvodu budou autentizační údaje vydány pouze takovému subjektu, který sám požádá, tzn. který vyhodnotí, že je subjektem v působnosti zákona o evidenci tržeb. Pro zvýšení právní jistoty poplatníků bude zavedeno závazné posouzení. Vyhověno. Nová formulace ustanovení odpovídá pojetí autentizace, které zastává připomínkové místo. Vyhověno. Bude doplněno, DIČ bude identifikovat povinný subjekt. Nevyhověno. Rozpor. Ano, BKP bude zveřejňován, jeho tvorba bude v kompetenci poplatníka. Způsob tvorby bude upraven vyhláškou. Identifikace poplatníka je prostřednictvím DIČ. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 8. Z 7.Fiskální identifikační kód. Podrobnosti: Zatímco v § 13 odst. 2 písm. c) je FIK vágně vymezen jako „jednoznačný identifikátor vytvořený správcem daně potvrzující zaevidování tržby“, teprve důvodová zpráva stanoví: „Správce daně provede na základě údajů povinně zaslaných poplatníkem okamžitou evidenci tržby a přidělí jí unikátní fiskální identifikační kód, pod kterým tržbu nadále eviduje. Přidělený fiskální identifikační kód zašle zpětně poplatníkovi, který jej vytiskne na účtenku, již je povinen vydat původci realizované tržby.“ Je pak nejasné, proč je FIK nazván tak vágně a ne třeba „evidenční číslo tržby“. Je otázkou, zda to takto může fungovat, protože pokud dojde k výpadku Internetu, je nutné náhradní řešení podle § 14, ale osnova stanoví: „nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění tržby“, což vždy nebude možné. Navíc je sporné, zda je skutečně nezbytná komunikace přímo se správcem daně; zda nemůže poplatník tržbu identifikovat sám a proč je nezbytná dvojí identifikace: pomocí BKP a FIK. S přemírou identifikátorů souvisí i údaj o pořadí účtenky a identifikace provozovny a pokladního místa. Proč to není součástí BKP? Důvodová zpráva zcela mlčí. Nevyhověno. Rozpor. Označení fiskálního identifikačního kódu (FIK) neodpovídá číslu tržby a bude tvořen specificky. Jedná se o údaj potvrzující, že skutečně došlo k přijetí údajů o transakci systémem Finanční správy ČR a že poplatník plní povinnost uloženou zákonem. Aby bylo znemožněno „falšování“ FIK, nebude FIK rozhodně tvořen jako evidenční číslo. Bezpečnostní kód poplatníka (BKP) identifikuje, že údaje do systému odeslal poplatník, FIK identifikuje, že údaje systém obdržel a řádně zpracoval. FIK slouží ke kontrole poplatníka, bez FIK by byl systém naprosto neefektivní. BKP a pořadové číslo účtenky mají zcela jiný význam. Jak je uvedeno výše, BKP slouží k přiřaditelnosti poplatníka s účtenkou, číslo účtenky k identifikaci transakce – v které provozovně, a na jaké pokladně proběhla. Bez čísla účtenky by na straně Finanční správy ČR nemohlo dojít k efektivní kontrole. Tvorba BKP je technická záležitost. Slouží rovněž k ověření pro zákazníka, že transakce byla zaevidována systémem evidence tržeb, z toho důvodu musí být BKP jednoduše ručně přepsatelné, jinak by kontrola zákazníkem byla nerealizovatelná – např. za předpokladu, že BKP mělo 100 znaků. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 9. Z 8.Povinnost převzít účtenku a informační povinnost o tom. Podrobnosti: Lze mít za to, že toto břemeno je dalším výrazem paternalistického státu. Předkladatel by měl ve věcném záměru vyhodnotit alternativní řešení. Rovněž by měl vyhodnotit smysluplnost této povinnosti, když nebude nijak vymáhána. S tím souvisí i další zatěžující povinnost v § 20, že je podnikatel povinen informovat zákazníky o tom, že mají povinnost převzít účtenku. Podnikání neslouží k informování o oprávněních a povinnostech, které má každý ze zákona znát. Vyhověno jinak. Ustanovení § 17 bylo z návrhu vypuštěno na základě jiné připomínky i spolu s relevantní částí § 20. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 11. Z 9.Ověření účtenky. Podrobnosti: Tato právní norma je jen načrtnuta a právní úprava zcela postrádá podrobnosti, jak by měla být realisována. Důvodová zpráva zcela mlčí. Nevyhověno. Rozpor. Jak stanoví právní norma, bude realizováno dálkovým přístupem, který umožní správce daně. Podrobnosti jsou pouze technického charakteru, není důvodu je specifikovat v důvodové zprávě. Právní norma stanoví správci daně povinnost umožnit ověření a zakládá každému právo ověřit. Z připomínky ohledně obsahu důvodové zprávy není dostatečně zřejmé, co je požadováno. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 12. Z 10.Zjednodušený režim. Podrobnosti: Osnova v § 22 nestanoví jiné kritérium pro povolení zjednodušeného režimu, než že standardní režim „nelze spravedlivě požadovat“. To je svévole a porušení právního státu. Kritéria se pokouší vymezit důvodová zpráva. Patří však přímo do normativního textu, nikoliv do jeho vysvětlení. Vyhověno jinak. V souvislosti s věcnou změnou bylo ustanovení § 22 z návrhu zákona vypuštěno. K vydání povolení bude nutné v konkrétním případě naplnění specifických znaků tržby, u které je možná evidence ve zjednodušeném režimu, které jsou již zčásti uvedeny v § 5 odst. 1 předloženého návrhu zákona a které budou po doplnění o další konkretizující znaky součástí obecné materiální definice tržby způsobilé k vedení ve zjednodušeném režimu. Důvody pro naplnění těchto znaků bude správce daně v rozhodnutí o povolení povinen řádně odůvodnit. 76. Úřad pro ochranu osobních údajů 13. Z 11.Účtenková loterie. Podrobnosti: Důvodová zpráva nijak neobjasňuje smysluplnost právní normy: „Na hru, které se lze zúčastnit pouze na základě zaslání účtenek a jejímž pořadatelem je Česká republika, se nepoužije zákon upravující hazardní hry.“ Jakou veřejnoprávní regulací se tedy účtenková loterie bude řídit? Nevyhověno. Rozpor. Pořádání účtenkové loterie je veřejnoprávním výkonem veřejné moci, nikoliv projevem soukromoprávního jednání státu prostřednictvím realizace vztahů plynoucích ze soukromoprávního institutu „losu“ podle § 2882 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Důvodem pro zahrnutí tohoto zvláštního ustanovení do zákona o evidenci tržeb jsou vybrané následky, které by se při zachování současného právního stavu pojily s dopadem veřejnoprávní regulace zákona o loteriích. Na režim účtenkové loterie tak nedopadá povinnost vydání povolení podle zákona o loteriích. Cílem je dále zamezit dopadu související právní regulace, která však svým účelem není kompatibilní s povahou účtenkové loterie, zejména co se týká dodatečných veřejnoprávních povinností, např. povinnost zachovávat při provozování loterie dostatečnou vzdálenost od školských zařízení, přičemž u účtenkové loterie je z důvodů její povahy loterie, do níž je vstup zajištěn plněním právních povinností poplatníků vůči zákazníkům, takový postup (nařídit odstup všech činností poplatníků plnících takové povinnosti od školských zařízení) neúčelný a s ohledem na účel směřující k zajištění výběru daní není ani důvodné očekávat ohrožení mravní výchovy mládeže, jemuž má plnění uvedené veřejnoprávní povinnosti zabránit. 77. Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví 1. 78. Úřad pro zahraniční styky a informace 1. Bez připomínek. 79. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových 1. Bez připomínek. 80. Úřad průmyslového vlastnictví 1. Bez připomínek. 81. Ústav pro studium totalitních režimů 1. 82. Ústavní soud 1. 83. Americká obchodní komora v ČR 1. 84. Asociace lanové dopravy 1. 85. Asociace pro kapitálový trh 1. 86. Asociace veřejně prospěšných organizací 1. 87. Centrum mezistátních úhrad 1. 88. Česká rada dětí a mládeže 1. 89. Česko-německá obchodní a průmyslová komora 1. 90. Fórum dárců 1. 91. ICT Unie 1. 92. Nejvyšší státní zastupitelství ČR 1. D K § 3 odst. 2 Podle důvodové zprávy k tomuto ustanovení je oblast správních deliktů jednou ze dvou výjimek, kdy se namísto daňového řádu použije správní řád. Část pátá navrženého zákona však takové výslovné ustanovení postrádá. Navrhujeme proto buď stanovit příslušné výjimky již v § 3 odst. 2 (pak by nebyl nutný § 39 navrženého zákona), nebo v části páté doplnit ustanovení o použití správního řádu. Vyhověno. 92. Nejvyšší státní zastupitelství ČR 2. D K § 3 odst. 3 Celní správa bude mít podle tohoto ustanovení oprávnění prověřovat plnění povinností evidovat tržby. Toto se nejeví jako zcela přesné vymezení výkonu působnosti, když např. podle § 31 odst. 1 písm. b) budou příslušná k projednávání správních deliktů v této oblasti i celní úřady. Dáváme proto k úvaze v § 3 odst. 3 za slovo „tržeb“ vložit slova „a k projednávání správních deliktů“. Nevyhověno. Explicitní vymezení výkonu působnosti celních úřadů ve vztahu ke správním deliktům je obsahem ustanovení § 31 (příslušnost k projednání správního deliktu). 92. Nejvyšší státní zastupitelství ČR 3. D K § 4 odst. 1 písm. a) Podle doslovného znění tohoto ustanovení zřejmě nezbývá, než jako platbu poplatníkovi uskutečněnou prostřednictvím hotovosti chápat i platbu mincemi např. do nápojového automatu nebo hotovostní platbu do jiného druhu automatu, který za ni poskytne zboží nebo službu (např. automaty na jídlo, parkovací automaty, automaty na jízdenky). V takovém případě je ale patrně nutno předpokládat značné náklady na technické úpravy nebo výměnu řady těchto automatů. Nevyhověno. Ačkoliv ze znění § 4 samotného návrh zákona vyplývá, že tržba uskutečněná prostřednictvím samostatného automatu je rovněž evidovanou tržbou, budou tyto tržby prostřednictví výjimky vložené do návrhu zákona z evidence vyloučeny. 92. Nejvyšší státní zastupitelství ČR 4. D K § 4 odst. 1 písm. f) Návrh zákona zde používá pojem „jednotky, které reprezentují peněžní prostředky“. Oproti jiným druhům plateb o těchto není v důvodové zprávě zmínka. Zřejmě jde např. o virtuální měny (např. bitcoiny) nebo platby kredity na speciálních klientských kartách v MHD nebo v různých provozovnách, např. fitness. Důvodová zpráva by měla být doplněna alespoň o příklady takových jednotek, a to z důvodu zamezení jinak možným výkladovým nejistotám, zejména v počátečním období aplikace tohoto zákona. Vyhověno jinak. Návrh byl přeformulován tak, aby postihl placení způsobem obdobným způsobům obsaženým v písm.a) až e). Taktéž byla doplněna nová ustanovení, která explicitně upravují platbu a nabíjení kreditů (např. do fitness). 92. Nejvyšší státní zastupitelství ČR 5. D K § 5 odst. 1 písm. a) a § 43 Tato ustanovení nejsou v souladu s čl. 50 Legislativních pravidel vlády, který - ve svém odstavci 1 - mimo jiné stanoví, že „Zmocnění k povolování výjimek nemůže mít formu zmocnění k vydání prováděcího předpisu“. Vyhověno. Do návrhu zákona budou vložena ustanovení obdobného znění: (1) Ve zjednodušeném režimu mohou být evidovány tržby, v jejichž případě je hospodárnost a plynulost průběhu evidence tržeb znemožněna nebo podstatně ztížena. (2) Ministerstva financí stanoví vyhláškou druhy tržeb podle odstavce 1. (3) Z evidování jsou vyloučeny tržby, v jejichž případě je hospodárnost a plynulost průběhu evidence tržeb znemožněna nebo podstatně ztížena a nelze tuto nemožnost nebo podstatnou ztíženost odstranit evidováním tržeb ve zjednodušeném režimu. (4) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou druhy tržeb podle odstavce 3. Tímto způsobem bude vyhověno požadavku čl. 50 Legislativních pravidel vlády. 92. Nejvyšší státní zastupitelství ČR 6. D K § 44 Místo odkazu na „§ 21 až 39“ by měl být zřejmě odkaz na „§ 21 až 26“. V důvodové zprávě je účel dřívější účinnosti těchto ustanovení vyjádřen slovy: „Vyjmenovaná ustanovení pak nabývají účinnosti již v průběhu roku 2015 (v roce nabytí platnosti zákona), a to z důvodů nezbytnosti přípravy poplatníků na evidenci tržeb“. Není tedy zřejmé, proč jsou zde uvedena i sankční ustanovení, když povinnosti, které mají sankcionovat, vzniknou až od plné účinnosti zákona – jedinou výjimkou je § 27 odst. 2 písm. e) a § 28 odst. 2 písm. e), kdy - má-li být postih uplatňován již v dřívější době - by bylo vhodné stanovit účinnost přesněji v návaznosti na tato ustanovení. K samotné dikci § 44 poznamenáváme, že slovo „ustanovení“ by mělo být buď vypuštěno (používá se při citaci paragrafu jen za podmínky dle čl. 69 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, tedy na začátku věty) nebo by mělo být slovo „které“ upraveno na správný tvar „která“ (vztahující se ke slovu „ustanovení“). Vyhověno. Vyhověno. 93. Svaz účetních 1. D Připomínka k § 3 odst. 2 Na řízení a postupy se podle tohoto zákona se vztahuje daňový řád. V jiné části zákona se použije řád správní. Dvě procesní normy jsou pro aplikaci jediného zákona nevhodné. Návrh: Sjednotit procesní normy na správní řád. S aplikací správního řádu mají správci daně zkušenost, v přímé působnosti jej aplikují rovněž např. u zákona o omezení plateb v hotovosti či u zákona o účetnictví. Pakliže daná situace v zákoně zůstane, navrhuje se alespoň k danému ustanovení doplnit: „pokud dále není stanoveno jinak“ Nevyhověno. Většinový obsah zákona upravuje v souladu s dikcí § 1 odst. 2 zákona č 280/2009 Sb., daňového řádu ustanovení postup, jehož cílem je správné zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady. Z povahy věci však nelze užít tuto normu na procesní postup v rámci správního trestání, pro který je z povahy věci a s ohledem na ústavní a mezinárodněprávní garance zvolen legislativní podklad v zákoně č. 500/2004 Sb., správním řádu. Z tohoto důvodu je nejen vhodné, ale i nutné užít pro seznání subsidiární úpravy uvedených veřejnoprávních vztahů dva právní předpisy. 93. Svaz účetních 2. D Připomínka k § 4 odst. 1 Pojem „evidovaná tržba“= platba poplatníkovi Tento druh definice se rozchází s terminologií účetních předpisů, kdy v souladu se zásadou účtování v rámci období, se kterým události časově a věcně souvisejí, se o tržbách účtuje v okamžiku výkonu nikoli v okamžiku inkasa. V praxi tak např. tržba = vystavení faktury, ale i ta může být následně uhrazena hotově. Účetně se již pak nejedná o tržbu ale „jen“ platbu. Návrh: terminologické sjednocení, které zachová výkladovou jednotu právního řádu – např. obdobně jako v úpravě daně z přidané hodnoty – úplata za poskytnuté výkony (výkon, jakožto pojem účetních předpisů může nahradit „zdanitelné plnění“ aby takový pojem neevokoval, že se předpis vztahuje jen na plátce daně z přidané hodnoty) Nevyhověno. Princip platný pro účetní jednotky, který udává, že pro účely určení příjmu („výnosu“) je pro tyto poplatníky rozhodující stav zachycený v účetnictví, je suspendován ustanovením § 4 odst. 3 předloženého návrhu zákona. Provádí tak ve vztahu k poplatníkům, kteří jsou účetní jednotkou, a pro které je tedy za běžných okolností „příjmem“ jejich „výnos“ zanesený v účetnictví. Avšak pro účely evidence tržeb je vhodné, aby měřítkem pro vznik evidované tržby a souvisejících povinností byl nikoliv okamžik účetního zachycení majetkových toků, ale stejně jako u neúčtující jednotky (faktický) okamžik provedení majetkového toku. Z těchto důvodů je stanovena právní fikce, která pro účely předkládaného návrhu zákona stanoví, že u účtujícího poplatníka je „příjmem“ pro účely posouzení splnění materiálního znaku evidované tržby to plnění, které je fakticky přijato (které by u neúčtujícího poplatníka bylo „příjmem“) - nikoliv okamžik účetního zachycení, který je v souladu s účetními pravidly rozhodný pro vznik výnosu. 93. Svaz účetních 3. D Připomínka k § 27 Přestupky pro (nepodnikající) fyzické osoby. V praxi může jít maximálně o příjmy z pronájmu jakožto samostatné činnosti. Ačkoli nepodléhá živnostenskému oprávnění, vykazuje tato činnost zejména soustavností a účelem dosažení zisku znaky podnikání. Návrh: Vypustit právní úpravu přestupků a ponechat pouze právní úpravu správních deliktů. V § 28 odst. 1 se v této souvislosti navrhuje nahradit pojem podnikající fyzická osoba pojmem fyzická osoba provozující samostatnou činnost. (tj. přímá vazba na zákon o daních z příjmů) Vyhověno částečně. V souvislosti se změnou věcného záměru byly skutkové podstaty přestupků v § 27 odst. 2 a 3 z návrhu zákona vypuštěny. Odstavec 1 má být v návrhu zákona ponechán. Ve vztahu k § 28 odst. 1 je nutné konstatovat, že z hlediska vhodnosti legislativní techniky je ustáleným právním pojmem „správní delikt podnikající fyzické osoby“, nikoliv „správní delikt fyzické osoby provozující samostatnou činnost“ a pro návaznost na ostatní zákony užívající tuto terminologii (prakticky všechny relevantní právní předpisy) bude v návrhu zákona ponechán. 93. Svaz účetních 4. D Připomínka k Hlavě III Společná ustanovením o správních deliktech Právní norma neobsahuje výslovně možnost opravného prostředku. Vzhledem k tomu, že se postupuje podle daňového řádu, je nám známo, že tato možnost je připuštěna. Pro laickou aplikující veřejnost, však bez poradce je tato možnost prakticky neaplikovatelná, a to i s přihlédnutím k zásadě poučovací. Naopak možnost uplatnění námitek v § 37 zákon explicitně zmiňuje, což ještě více zdůrazňuje chybějící možnost úpravy odvolání. Návrh: do Hlavy III vložit ustanovení, alespoň ve znění „možnost užití opravných prostředků stanoví zvláštní právní předpis“. Nevyhověno. Možnost uplatnění řádného opravného prostředku ve formě odvolání vyplývá z § 81 a násl. zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, přičemž se jedná o konstantní legislativní techniku. Vložení výslovného ustanovení by bylo v tomto smyslu duplicitní a způsobilé vykazovat matoucí účinky při výkladu zákona. Ve vztahu k § 37 je nutné podotknout, že uvedené ustanovení mělo suspendovat úpravu odvolání podle správního řádu a zavést zvláštní opravný prostředek. V souvislosti se změnou věcného záměru však bude jako opravný prostředek využito odvolání, které je podle subsidiární úpravy § 61 správního řádu obecným opravným prostředkem proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření. 93. Svaz účetních 5. D Připomínka k § 27 odst. 5 a § 28 odst. 5 a souvisejícím ustanovením Sankce uložení zákazu činnosti až na 2 roky Považujeme za nevhodné, aby takovýto typ sankce, který věcně souvisí s procesy upravujícími podnikatelská oprávnění, ukládal správce daně, navíc aby procesní normou byl v této situaci daňový řád, který věcně není na takovýto druh řízení určen. Návrh: Přenést toto oprávnění k zákazu činnosti na správní orgány – Živnostenského úřadu, novelou § 58 a souvisejících ustanovení živnostenského zákona, tak aby byl správce daně oprávněn (tak jako je již nyní oprávněna správa sociálního zabezpečení v situaci kdy podnikatel neplní své závazky vůči státu) podat návrh příslušnému živnostenskému úřadu na zrušení živnostenského oprávnění. Živnostenský úřad následně ve své již zákonem dané kompetenci zahájí správní řízení v dané věci. Nevyhověno. V souvislosti s věcnou změnou budou ustanovení z návrhu zákona vypuštěna. 94. Ústav státu a práva AV ČR 1. 95. Všeobecná zdravotní pojišťovna 1. Bez připomínek. 96. Asociace bazénů a saun 1. 97. Asociace českého tradičního obchodu 1. D K § 4 - Navrhujeme, aby se elektronická evidence tržeb týkala pouze přijímání tržeb od konečných spotřebitelů, když se domníváme, že lze tyto prodeje dostatečně dobře definovat (např. jako je definován v zákoně o značení lihu „konečný prodej lihu“). Odůvodnění: Povinnost evidovat hotovostní tržbu (tj. zaslat datovou zprávu a vystavit účtenku s přiděleným fiskálním identifikačním kódem) se dle návrhu zákona vztahuje i na tržby realizované mezi podnikateli. V případě potravinářského velkoobchodu tedy i na řidiče, kteří zavážejí zboží do provozoven odběratele (maloobchod, gastro zařízení) a přejímají od nich hotovostní tržbu. V takovém případě by řidič musel být vybaven zařízením, které umožní zadání potřebných údajů, odešle správci daně datovou zprávu, přijme fiskální kód a následně vytiskne účtenku. Takové opatření by vedlo ke zbytečnému zvýšení logistických nákladů a tím v důsledku i cen zboží, když přínos evidence hotovostních tržeb mezi podnikateli je diskutabilní. Nevyhověno. Snahou návrhu je poskytnout komplexní obraz o hotovostních příjmech poplatníka. Při akceptování této připomínky by některé subjekty podnikající „za hotové“ evidenci tržeb vůbec nepodléhaly. Dostupné analýzy jednoznačně prokazují korelaci mezi podílem hotovostních transakcí a objemem šedé ekonomiky v podnikatelském prostředí. Navrhovaný postup by zamezil naplnění jednoho z nosných cílů zákona. 97. Asociace českého tradičního obchodu 2. D V § 4 odst. (2) písm. a) bod. 2, vypustit bod 1 na konci věty doplnit slovem nebo a bod 3. označit jako 2. Odůvodnění: Jsme toho názoru, že evidovány by měly být pokud možno všechny tržby a nelze proto připustit takové výjimky, které nejsou zřejmé ze zákona a připouštějící různý výklad a úvahu správního orgánu. Nevyhověno. Uvedená formulace je provedením věcného záměru nezahrnout pod režim evidence nahodilé tržby, jejichž příklady jsou uvedeny ve zvláštní části důvodové zprávy k § 4 návrhu zákona a u nichž již za současného stavu existuje důvod nepodřazovat tyto tržby pod režim evidence tržeb. Ustanovení se má rovněž vztahovat i na kvalitativně obdobné situace vyvstalé během v budoucnu, které za současného stavu není možné zcela konkrétně předvídat. Za účelem dodatečné míry právní jistoty bude do zákona vloženo zmocnění k závaznému posouzení podle § 132 a 133 daňového řádu ve věci „nahodilosti“. 97. Asociace českého tradičního obchodu 3. D V § 4 odst. (2) doplnit o bod 4. tohoto znění: „4. je bezhotovostní platbou na základě vystaveného daňového dokladu.“ Odůvodnění: jedná se o platby na fakturu Nevyhověno. Podle předloženého návrhu zákona nebudou bezhotovostní platby převodem z účtu splňovat formální kritérium evidované tržby uvedené v § 4 odst. 1 a nebudou evidovány bez ohledu na to, zda byly provedeny na základě vystaveného daňového dokladu nebo jiné okolnosti. 97. Asociace českého tradičního obchodu 4. D V § 4 odst. (2) písm. b), vypustit bod 2 a dosavadní body 3, 4, 5, označit jako body 2, 3, 4. Odůvodnění: viz k bodu 1. Nevyhověno. Uvedená formulace je provedením věcného záměru nezahrnout pod režim evidence nahodilé tržby, jejichž příklady jsou uvedeny ve zvláštní části důvodové zprávy k § 4 návrhu zákona a u nichž již za současného stavu existuje důvod nepodřazovat tyto tržby pod režim evidence tržeb. Ustanovení se má rovněž vztahovat i na kvalitativně obdobné situace vyvstalé během v budoucnu, které za současného stavu není možné zcela konkrétně předvídat. Za účelem dodatečné míry právní jistoty bude do zákona vloženo zmocnění k závaznému posouzení podle § 132 a 133 daňového řádu ve věci „nahodilosti“. 97. Asociace českého tradičního obchodu 5. D V § 4 odst. (2) písm. b) doplnit za bod 4 (přečíslovaný) nový bod 5. tohoto znění: „4. je bezhotovostní platbou na základě vystaveného daňového dokladu.“. Odůvodnění: viz k bodu 2. Nevyhověno. Podle předloženého návrhu zákona nebudou bezhotovostní platby převodem z účtu splňovat formální kritérium evidované tržby uvedené v § 4 odst. 1 a nebudou evidovány bez ohledu na to, zda byly provedeny na základě vystaveného daňového dokladu, nebo jiné okolnosti. 97. Asociace českého tradičního obchodu 6. D Aniž jsme schopni navrhnout konkrétní legislativní návrh k § 4, upozorňujeme na skutečnost, že komisní prodej, dobíjení mobilů, losy, zboží, které je ve vlastnictví jiné osoby – nejsou předmětem daně z příjmu, tj. nejsou evidovanou tržbou a prováděcí předpis by dle našeho názoru měl stanovit, jak se tyto prodeje budou vykazovat. Pokud se tak nestane, vznikne problém, jak oddělit tržby, které se nepovažují za evidované (nejsou předmětem daně z příjmu. Vyhověno. V návrhu bude řešena explicitně problematika přímého i nepřímého zastoupení, a to tak, že v případě přímého zastoupení bude možné, aby zastoupený pověřil evidováním tržeb zastoupeného. V případě nepřímého zastoupení bude komisionář evidovat tržbu určenou na účet komitenta s tím, že potenciálně bude též evidována transakce od komisionáře komitentovi (pokud bude hrazena v příslušné formě). 97. Asociace českého tradičního obchodu 7. D § 5 odst. 1 a 2, vypustit a nahradit přímo důvody pro vyloučení tržeb z evidence a podmínky pro udělení povolení k evidování tržeb ve zjednodušeném režimu. Odůvodnění: Okruh povinných může být výrazně ovlivněn vyhláškou, viz §5, odst.1a) a dále § 43. Může nastat situace, kdy některá skupina podnikatelů může prolobovat buď vyjmutí, případně výrazné oddálení (až o 3 roky) povinnosti evidovat tržby. Přesouvání této důležité oblasti do prováděcího předpisu považujeme za nesprávné, přestože chápeme časové problémy zpracovatele návrhu. Zvláště pak, když konkrétní návrh tohoto předpisu není k dispozici. Nejsme pochopitelně schopni navrhnout konkrétní znění. Vyhověno částečně Návrh zmocňovacího ustanovení bude revidován tak, aby byla zřetelněji ohraničena působnost moci výkonné. Právě k preventivnímu zajištění tohoto principu budou do zákona doplněna pevnější kritéria, která pojistí ústavně konformní uplatňování vynětí z evidence tržeb a zvláštního režimu evidence tržeb, tj. více omezí výkonnou moc v možnosti vyjmutí z evidence tržeb. Důležité je zmínit, že účelem zmocňovacího ustanovení není posílení výkonné moci na úkor moci zákonodárné, ale je vytvořen naléhavý a nouzový prostředek, kterým lze ochránit poplatníky před možnými tvrdostmi. Nelze zejména předvídat budoucí způsoby podnikání a obchodní modely, které mohou být nekompatibilní s požadavky stanovenými evidencí tržeb. Proto není záměrem, aby se evidence tržeb ze zásady uplatňovala na situace, ve kterých by její uplatňování mělo za následek faktickou likvidací obchodních modelů (viz již předvídané výjimky). Forma vyhlášky je tak volena především z důvodů reakční rychlosti, kdy výkonná moc může zareagovat téměř okamžitě a daný obchodní model zprostit evidenční povinnosti. Obecně se v tomto směru dá poukázat na jiné zákony, které obdobný prvek „rychlé reakce“ obsahují, jako například zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (prostřednictvím vyhlášky vydané na základě zmocnění uvedeného v § 70 odst. 1 jsou definována infekční onemocnění rozhodná např. pro povinnost fyzické osoby podrobit se izolaci podle § 64 písm. a) jmenovaného zákona). Tržby, u kterých je zřejmé jejich trvalé vyloučení nyní, budou explicitně zmíněny v zákoně. 97. Asociace českého tradičního obchodu 8. D V § 5 odst. 3 vypustit písm. a) Odůvodnění: Jedná se o zavádějící ustanovení. Pokud někdo nemá DIČ, nevztahuje se na něho zákon o evidenci tržeb. Nevyhověno. Podle rozhodnutí by měl být poplatník v rámci evidence tržeb identifikován prostřednictvím daňového identifikačního čísla (DIČ). S touto volbou je spojena skutečnost, že do jeho přidělení jej není možné spolehlivě identifikovat a tedy po něm ani požadovat plnění povinností plynoucích z předloženého návrhu zákona. 97. Asociace českého tradičního obchodu 9. D § 7 odst. 2 vypustit slovo „obratem“ a nahradit je konkrétní časovou hranicí. Případně uvést …. obratem, nejpozději však…… Odůvodnění: Aniž bychom navrhovali konkrétní časovou hranici, domníváme se, že pojem „obratem“ ve veřejnoprávním předpisu neodpovídá pojmu obsaženém v občanském zákoníku a jeho výkladu. Jsme toho názoru, že správce daně, obdobně jako poplatník, má mít pevně stanovenou časovou hranici pro vyřízení žádosti a předejde se tak zbytečným výkladovým problémům. Nevyhověno. Od alternativy podání žádosti prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy („CzechPointu“) bylo po změně věcného záměru upuštěno. Ustanovení bude v tomto duchu přeformulováno. 97. Asociace českého tradičního obchodu 10. D § 9 odst. 2 vypustit a nahradit tímto zněním: “Oznámení o změně údajů se podává ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně autentizovanou poplatníkem prostřednictvím autentizačních údajů odeslanou prostřednictvím datové schránky, nebo prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy na společné technické zařízení správce tržeb“. Odůvodnění: Domníváme se, že není důvodné měnit způsob oznámení změny údajů oproti žádosti o autentizační údaje, uvedené v § 6 odst. 2 písm. b). Nevyhověno. Od alternativy podání žádosti prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy („CzechPointu“) bylo po změně věcného záměru upuštěno. 97. Asociace českého tradičního obchodu 11. D §12 odst.2 vypustit písm. f) a zvážit vypuštění písm. c) Odůvodnění: uvádět na zasílaných údajích rozdělení celkové částky dle sazeb daně z přidané hodnoty považujeme za nadbytečné a velmi obtížně realizovatelné. Bezpečnostní kód poplatníka - jedná se zřejmě něco na způsob elektronického podpisu. I zde mohou vznikat komplikace s ohledem na úroveň vybavení prodejce. Bezpečnostní kód poplatníka považujeme za nadbytečný, pokud platí § 10, tj. povinnost uvádět DIČ. Nevyhověno. BKP je nezbytnou součástí funkčnosti celého systému a prokazatelnosti vydání účtenky daným poplatníkem. 97. Asociace českého tradičního obchodu 12. D §12, odst.2b zasílání údajů o způsobu úhrady tržby je dle našeho názoru zbytečné. Zda byla úhrada provedena penězi, stravenkou, šekem nebo platební kartou není s pohledu evidence tržby vůbec rozhodující a naopak zaslat tento údaj může u nejjednoduššího vybavení znamenat komplikaci. Vyhověno. 97. Asociace českého tradičního obchodu 13. D § 12 odst. 2 písm. d) – v zákoně upřesnit (případně v prováděcím předpise) Odůvodnění: je zcela nejasné jakým způsobem bude pořadí sledováno, tj. v rámci dne, měsíce, apod. Vyhověno. Bude doplněno. 97. Asociace českého tradičního obchodu 14. D § 12 odst. 3 – vypustit a nahradit konkrétní výčtem údajů. Odůvodnění: není možné, aby další povinnosti pro poplatníka byly stanoveny v prováděcím předpise Vyhověno. Údaje budou stanoveny v zákoně. 97. Asociace českého tradičního obchodu 15. D V § 13 vypustit odst. 1 a v odst. 2 nahradit slova „Součást údajů na účtence je vždy“ slovy „Na účtence se uvádějí tyto údaje“. Odůvodnění: Pro poplatníka by měl být soupis povinných údajů na účtence jednoznačný. Vyhověno jinak. Ustanovení bylo přeformulováno. 97. Asociace českého tradičního obchodu 16. D V § 13 dále 1.Vypustit v odst. 2 písm. b) 2.Vypustit odst. 2 písm. f) 3.Odst. 3 vypustit 4.V odst. 4 vypustit slova „Rozsah a“. Odůvodnění: •k bodu 1. Nepovažujeme za nutné uvádět bezpečnostní kód na každé účtence •k bodu 2. Zcela zbytečný údaj v případě, že účtenka obsahuje fiskální identifikační kód, vytvořený správcem daně, potvrzující zaevidování tržby. •k bodu 3. Viz naše připomínky k bodu 13. •k bodu 4. Viz bod 13 Nevyhověno. 1. BKP je nezbytné pro autentizaci a identifikaci subjektu s danou účtenkou. Pro účely kontroly se jedná o nezbytný prvek. Bez BKP by nebyla Finanční správa ČR s to prokázat provazbu mezi účtenkou a poplatníkem. 2. Jedná se o nezbytný prvek pro účely nastavení efektivní kontroly. 3. a 4. viz vypořádání předchozí připomínky. 97. Asociace českého tradičního obchodu 17. D § 14 písm. b) vypustit a nahradit tímto zněním: „zaslat nejpozději v okamžiku uskutečnění tržby údaje o evidované tržbě; tyto údaje je však povinen zaslat bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění tržby, vznikla-li příčina na straně poplatníka, a nejpozději do 48 hodin od pominutí příčiny, pokud vznikla na straně správce daně; pokud příčina nepomine do 48 hodin od uskutečnění tržby, postupuje poplatník dle evidenční povinnosti ve zjednodušeném režimu (§ 16), a to i bez povolení.“ Odůvodnění: Nelze vyloučit technické a jiné problémy na straně správce a proto je nezbytné řešit situaci pro tento případ. Nevyhověno. V případě déletrvající nefunkčnosti systému způsobující nedostatek součinnosti správce daně k plnění povinností podle návrhu zákona poplatníkem bude dán na straně poplatníka liberační důvod podle § 30 odst. 1, který bude prakticky snadno prokazatelný (zejména s ohledem na skutečnost, že nefunkčnost se zpravidla vždy projevuje vůči většímu množství poplatníků u něj bude stačit takovou skutečnost tvrdit), zasláním údajů po uvedené lhůtě se nedopustí správního deliktu a nebude tedy za takové jednání sankcionována. Údaje následně zašle při prvním zprovoznění systému. Nevyhověno. 97. Asociace českého tradičního obchodu 18. D § 17 Zcela chybí pokuta v případě porušení. Bez sankce nemá tento § význam. Navrhujeme pokutu např. do výše 1000,- Kč s možností použít pouze napomenutí. Vyhověno jinak. Ustanovení § 17 bylo z návrhu odstraněno na základě jiné připomínky. 97. Asociace českého tradičního obchodu 19. D § 20 – vypustit Odůvodnění: Nepovažujeme za vhodné takovým způsobem obtěžovat zákazníka. Navíc v dnešní době jsou informační povinnosti prodávajícího již tak prakticky nerealizovatelné, zejména na malých provozovnách. Obsah informací navíc nekoresponduje s naší připomínkou uvedenou v bodu 17. Vyhověno částečně. V návaznosti na vypuštění § 17 bude ustanovení změněno. 97. Asociace českého tradičního obchodu 20. D § 21 za navrženým textem udělat na místo tečky čárku a doplnit tato slova: „tím není dotčeno ustanovení § 14 písm. b)“. Odůvodnění: formální upřesnění textu Nevyhověno. Navržené doplnění by vedlo k matoucímu výkladu zákona, kdy pakliže je poplatník povinen evidovat tržby běžným způsobem, uplatní se § 14 písm. b) předloženého návrhu zákona již ze své podstaty, a je-li poplatníkovi vydáno povolení k vedení evidence tržeb ve zjednodušeném režimu, je lhůta podle § 14 písm. b) suspendována lhůtou podle § 16 písm. a) návrhu zákona. 97. Asociace českého tradičního obchodu 21. D § 22 – vypustit Odůvodnění: naprosto vágní ustanovení vytvářející právní nejistotu. Vyhověno. Ustanovení bude upraveno. 97. Asociace českého tradičního obchodu 22. D § 27 odst. 2 vypustit a nahradit tímto zněním “vydat účtenku oprávněné osobě.“ Odůvodnění: zpřesnění textu Nevyhověno. Na základě změny věcného záměru budou skutkové podstaty uvedené v § 27 odst. 2 a 3 předloženého návrhu zákona vypuštěny. 97. Asociace českého tradičního obchodu 23. D § 27 odst. 2 písm. c) vypustit Odůvodnění: viz naše připomínka k bodu 18. Vyhověno. 97. Asociace českého tradičního obchodu 24. D § 27 odst. 3 c, d - výše pokuty je velmi nízká a to i v porovnání k významu přestupku a výše pokuty např. dle odst.3b. Totéž platí i pro § 28, odst. 3. Vyhověno. Ustanovení budou z návrhu zákona vypuštěna. 97. Asociace českého tradičního obchodu 25. D § 32 – faktická poznámka. Pokud se má (v rámci společných ustanovení ke správním deliktům) vztahovat na všechny osoby (tzn. jak fyzické, tak právnické a podnikající fyzické), tak je nesprávně uvedeno, že se vztahuje jen na právnické a podnikající fyzické osoby; pokud se má vztahovat jen na právnické a podnikající fyzické osoby, tak by mělo být zařazeno v rámci hlavy II. Návrh na vypuštění a nahrazení tímto zněním: „Při určení výměry pokuty právnické osobě a podnikající fyzické osobě se přihlédne k její dosavadní činnosti, závažnosti správního deliktu, zejm. ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.“ Odůvodnění: viz faktická poznámka a zpřesnění textu. Nevyhověno. V souvislosti s vypořádání jiné připomínky bude ustanovení § 32 z návrhu zákona vypuštěno. 97. Asociace českého tradičního obchodu 26. D § 38 odst. 1 – nahradit slova: “do 3 pracovních dnů“ slovy „do 7 pracovních dnů“. Odůvodnění: nepřiměřeně krátká lhůta. Nevyhověno. V souvislosti se změnou věcného záměru dojde ke změně opravného prostředku z námitky na řádný opravný prostředek „odvolání“ vymezený jako opravný prostředek pro účely rozhodnutí o nařízení předběžných opatření v § 61 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, s tím, že bude zachována obecná 15 denní odvolací lhůta. 97. Asociace českého tradičního obchodu 27. D § 44 vztahovat účinnost §§ 27 až 39 od 1. 11. 2015 pouze na ustanovení mající vazbu na §§ 6-10 a §§21-26. Odůvodnění: nenavrhujeme konkrétní text, ale upozorňujeme na skutečnost, že sankce mohou být ukládány pouze za nesplnění povinností, které budou v té době účinné. Vyhověno. 98. Asociace hotelů a restaurací 1. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 1. D K § 4 odst. 4 Připomínka: Je nutné vyjasnit postup, jak bude předán k evidenci údaj o STORNU v případě, že byla evidována tržba v podobě celé účtenky (suma) včetně položek, které se nestornují. Odůvodnění: V případech, kdy dojde k odstoupení od smlouvy, vrácení zboží koupeného na dálku, reklamaci vadného plnění a dalším případům obdobného druhu, kdy dochází k vrácení poskytnutého plnění, které bylo zaevidováno jako evidovaná tržba, bude tato tržba zpětně anulována. Poplatník bude mít k opravě této skutečnosti k dispozici funkci „storno“, tj. do centra jím bude zaslána „mínusová“ tržba.) Dále je nutné upřesnit, zda evidenci podléhají i transakce s typem platby palivová karta. Odůvodnění: V těchto případech se jedná o odloženou platbu za období. Vysvětleno. Bude probíhat formou mínusové položky popř. účtenky. S položkami se počítá i v datové větě. Pro větší jistotu bude doplněno do textu zákona. Vysvětleno. Palivové karty podléhají evidenci. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 2. D K § 5 odst. 1 a) Připomínka: Neuplatňovat režim zákona o evidenci tržeb na živnostníky, kteří nemají stálou provozovnu. Odůvodnění: Většina řemeslníků, kteří své služby poskytují přímo u klienta (typicky např. malíř pokojů, tapetář, pokrývač, kominík atd.), nemá možnost vystavit doklady ve formě požadované zákonem (nemá pokladnu apod.). Dále navrhujeme, aby v prováděcí vyhlášce byly co nejpřesněji specifikovány tržby, které jsou z evidování tržeb vyloučeny (typicky drobní živnostníci s minimálním obratem - resp. do určité výše obratu). Vysvětleno. Uvedená výjimka se jeví jako nevhodná zejména s ohledem na skutečnost, že se jedná o kategorie, které mohou být rizikové co do možnosti nepřiznat své skutečné příjmy a reálnou daňovou povinnost. Zvolené řešení vychází z chorvatského modelu, kde tyto typy živností vyjmuty nebyly, a přesto nenastaly s realizací problémy. Trh na novou povinnost reagoval přenosnými zařízeními. Navíc se jedná o takový typ činností, kde lze využít i nejjednodušších zařízení - lze zaevidovat např. prostřednictvím aplikace v mobilním telefonu a účtenku zaslat elektronicky. U těchto typu transakcí by potenciální delší doba odeslání a předání účtenky neměla být k tíži. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 3. D K § 6 odst. 2 Žádost o autentizační údaje lze podat buď prostřednictvím datové schránky, nebo prostřednictvím kontaktního místa na technickém nosiči datových zpráv, jehož formu určí správce daně. Většina živnostníků nemá zřízeny datové schránky. Co se týče datového nosiče, navrhujeme co nejjednodušší uživatelské řešení, které nezpůsobí poplatníku komplikace při zpracování žádosti. Nevyhověno. Od alternativy podání žádosti prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy („CzechPointu“) bylo po změně věcného záměru upuštěno. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 4. D K § 11 ve spojení s § 15 § 11 odst. 1: Poplatník je povinen nejpozději při uskutečnění evidované tržby a) zaslat datovou zprávou údaje o této tržbě správci daně a b) vydat účtenku tomu, od koho evidovaná tržba plyne. § 15 odst. 2 Poplatník si sám určí mezní dobu odezvy podle možností implementované infrastruktury, pro zpracování na straně systému MF musí být kalkulováno s mezní dobou odezvy 2 sec, což znamená, že nastavený timeout na straně poplatníka musí být v délce 2sec+. S odkazem na výše uvedená ustanovení návrhu zákona je níže popsáno, jak by probíhala internetová komunikace v rámci nadnárodního potravinářského nebo velkoobchodního řetězce, kde veškerá komunikace do světa/internetu prochází přes centrálu společnosti v zahraničí. Komunikační cesta od pokladny by tedy byla následující: 1. Pokladna -> 2. Pokladní server na obchodě -> 3. Centrální pokladní server na centrále společnosti v Praze -> 4. Centrála v zahraničí (firewalls) -> 5. Internet -> 6. Portál ministerstva financi -> 7. Centrála v zahraničí -> 8. Centrála společnosti v Praze -> 9. Pokladní server na obchodě -> 10. Pokladna. Z pohledu typické velkoprodejny je akceptovatelná mezní doba odezvy dle § 15, která pro tento typ podnikání nebude mít zásadní negativní dopad, do dvou sekund (2s). Vzhledem k výše uvedené trase, a faktu, že správce daně v současnosti odhaduje čas zpracování odezvy (který je součástí mezní doby) na 2 sekundy, je dosažení akceptovatelné mezní doby v délce maximálně 2 sekundy v celku nereálné, resp. dosažitelné u malého množství transakcí (do 10%). Podle zpracovaných analýz, jedna sekunda čekací doby navíc by zapříčinila něco přes hodinu prostojů na pokladnách. V případě, že by mezní doba odezvy byla 6 sekund, znamenalo by to pro zákazníka zásadní znekvalitnění poskytovaných služeb (prodlevy na pokladnách). Snaha o alespoň částečnou kompenzaci takových prodlev by pak pro typický velkoobchod znamenala náklad na jednoho pokladního na obchod navíc. Tato skutečnost tedy popírá tvrzení důvodové zprávy zákona, kde je kladen důraz na nízké náklady za implementaci zákona na straně poplatníků. S ohledem na výše uvedené navrhujeme následující úpravy zákona: Povinnost uvádět na účtence fiskální identifikační kód pozměnit tak, že tato povinnost se bude brát za splněnou, pokud poplatník v určité lhůtě od uskutečnění jednotlivé tržby (12, nebo 24 hodin) údaje ohledně takové tržby správcovi daně zašle (viz následující odstavec níže). Zároveň je pak nutné upravit ustanovení § 15 odst. 2 tak, že k maření průběhu evidence tržeb nedochází, pokud sice poplatník stanoví krátkou mezní dobu odezvy tak, aby byl omezen dopad na jeho podnikání, ale údaje ohledně svých tržeb správcovi daně zašle ve výše navrhované lhůtě od jejich uskutečnění. Dále k § 11 odst. 1, s ohledem na typ činnosti velkoobchod navrhujeme, aby byl velkoobchodům/supermarketům umožněn tzv. batch reporting. Tedy reportování nikoli na online základě, avšak na např. půldenní frekvenci. Odůvodnění: Z důvodu zajištění sítě proti Cyber útokům otevření přístupu do internetu od každé pokladny je vysoce rizikový, z důvodu velkého rizika průniku. Dále pak, architektura počítačového systému na prodejnách počítá s tím, že každá z pokladen pracuje během dne určitý čas v off-line modu a tedy nelze zajistit okamžitě spojení k externímu systému. Změny architektury počítačového systému, vzhledem jeho komplexnosti, je záležitost, která by měla na společnosti zabývající se velkoobchodem extrémní negativní dopad, a to nejenom finanční. Vysvětleno. Jednalo by se o nesystémovou výjimku z evidence tržeb. Důvody uváděné připomínkovým místem lze vztáhnout teoreticky na všechny skupiny subjektů, tím by však bylo prakticky znemožněno aplikovat evidenci tržeb. Není zřejmé, čím je tato skupina podnikatelů odlišná od jiných, kteří by se mohli dovolat neodůvodněné diskriminace. Záměrem předkladatele je minimum výjimek. Jakékoliv výjimky poskytují prostor pro obcházení povinnosti uložené zákonem např. dělením tržeb atp. Dle zkušeností z Chorvatska nemají větší obchodní společnosti s takovým nastavením problém a prodlení díky evidenci nenastávají. Vysvětleno. Mezní dobu odezvy si nastaví poplatník sám s ohledem na specifika svého podnikání a způsob a možnosti připojení. Zákonem je pouze stanovena minimální délka doby, kterou je třeba ponechat pro zpracování na straně Finanční správy, a to 2 sekundy. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 5. D K § 12 odst. 2, 3 Připomínka: Ve struktuře údajů o tržbě zasílaných správci daně je nutno v prováděcí vyhlášce specifikovat situaci více agentur na jedné účtence (totéž k § 13 odst. 2). Odůvodnění: Např. na čerpacích stanicích je tato situace běžná. Vyhověno jinak. Bude třeba evidovat každou účtenku (datovou větu) zvlášť (za každé DIČ). Vše však může být vytištěno na „jednu“ účtenku. V zásadě však zákon bude umožňovat i jiné řešení. Poplatník by měl mít v případě přímého zastoupení možnost volby, zda za něj bude evidovat zástupce nebo zda bude evidovat sám. Do zákona bude doplněno explicitní ustanovení zaručující, že v případě přímého zastoupení bude možné, aby zastoupený pověřil evidováním tržeb zastoupeného. V případě nepřímého zastoupení bude komisionář evidovat tržbu určenou na účet komitenta s tím, že potenciálně bude též evidována transakce od komisionáře komitentovi (pokud bude hrazena v příslušné formě). 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 6. D K § 12 odst. 2 b) Připomínka: K údajům týkajícím se způsobu úhrady tržby nutno zajistit, aby evidenční systém počítal i s možností úhrady tržby kombinací více forem. Odůvodnění: Často se setkáváme se situací, kdy zákazník uhradí tržbu částečně v hotovosti a částečně stravenkami. Proto považujeme za nutné, aby byla vyjasněna tato technická otázka evidování tržby. Vysvětleno. Bude vypuštěno z datové věty. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 7. D K § 12 odst. 4 Připomínka: Co se týče formátu, ve kterém budou zasílány údaje nezbytné pro evidenci tržeb, nedoporučujeme použití formátu xml. Odůvodnění: Odesílající nemůže ve formátu xml číst a případně překontrolovat údaje před jejich odesláním. Připomínka: Finální technické řešení by mělo umožňovat datovou komunikaci některým ze zabezpečených způsobů (dedikovaný datový spoj, VPN, šifrovaná komunikace) - obdoba řešení komunikace platebního terminálu. Odůvodnění: Většina stávajících instalací POS systémů na čerpacích stanicích je v oblasti infrastruktury konfigurována tak, že POS nemá přístup do veřejného Internetu (bezpečnostní důvody). Připomínka: Není požadována certifikace HW a SW. Každý podobný systém v zahraničí je certifikován alespoň na úrovni komponent (např. Slovensko). Vysvětleno, bere se na vědomí Je nezbytné zvolit universální strukturu a všeobecně použitelný formát, předpokládá se automatizované zpracování a logicky i čitelné zobrazení pro obsluhu, způsob záleží na konkrétním koncovém zařízení. Samozřejmě se počítá s dostatečným zabezpečením přenášených dat. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 8. D K §15 Připomínka: Pro případ platby platební kartou: Vzhledem k tomu, že se na evidovanou účtenku tiskne fiskální ID přidělené po zaevidování, mělo by k evidenci tržby dojít až po schválení karetní platby autorizačním systémem. Z toho plyne, že proces evidence tržby může být zahájen až po ukončení datové komunikace platebního terminálu a tedy doba odbavení transakce na pokladně se tím v porovnání se současným stavem zásadně prodlouží. Pokud by prodloužení doby odbavení bylo zásadní, lze zvážit variantu evidování tržby paralelně s odbavením online autorizace s tím, že pokud dojde k zamítnutí karetní platby, odešle systém nový dialog evidence minusové tržby s příznakem storno. Vysvětleno. Není zřejmé, z jakého důvodu by nemohlo k realizaci dojít současně. Způsob platby nebude povinným údajem, tedy v případě nezvalidování platby kartou může být zaplaceno v hotovosti, případně může být celá transakce následně stornována mínusovou účtenkou. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 9. D K § 17 Připomínka Na konec §17 doplnit větu: „Tato povinnost se nevztahuje na transakce uskutečněné podle §4 (1) b)“. Odůvodnění: Zahrnutí bezhotovostních plateb do systému elektronické evidence tržeb je pochopitelné z hlediska celkové evidence tržeb, povinnost vydání účtenky k tržbě uskutečněné karetní transakcí však nenaplňuje účel tohoto ustanovení návrhu zákona (tj. dohledatelnost každé transakce). V zájmu podpory bezhotovostních plateb, které mj. výrazně usnadňují provoz maloobchodu (rozvoj bezkontaktních technologií apod.) je neuplatnění povinnosti převzít účtenku pro transakce uskutečněné platební kartou. Tyto transakce jsou již dnes evidovány poskytovateli platebních služeb a bankami a finanční správa k nim v případě podezření na porušení zákona může získat přístup jiným způsobem. K zamlčení bezhotovostních transakcí provedených platební kartou tak nemůže dojít a není tedy důvod zakotvovat povinnost převzetí účtenky. Vyhověno jinak. Ustanovení § 17 bylo z návrhu odstraněno na základě jiné připomínky. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 10. D K §27 odst. 5 a § 28 odst. 5 Správní delikt (porušení povinnosti zaslat údaje a vydat účtenku řádně a včas), kdy lze uložit fyzické nebo právnické osobě sankci ve formě uzavření provozovny nebo zákaz činnosti až na dva roky. Ze současné formulace návrhu zákona vyplývá, že by k této sankci mohlo dojít byť i jen na základě jednoho porušení, což je značně neúměrný postih. Právní formulace podmínek, za kterých lze tyto tresty uložit je velice vágní. S ohledem na skutečnost, že se jedná z našeho pohledu, o nejrepresivnější opatření, měla by být možnost uložit takové opatření jenom za opakující se/soustavné porušení povinností dle § 27 odst. 2 a), b) a § 28 odst. 2 a), b), a to velkého rozsahu. V souvislosti se shora uvedenými správními delikty je také třeba vyřešit, jak postupovat v případech komplikací způsobených špatnou kvalitou nebo chybějícím připojením k internetu v odlehlých oblastech. Vyhověno jinak. V souvislosti se změnou věcného záměru bude § 27 odst. 5 a § 28 odst. 5 z návrhu zákona vypuštěn. Nevyhověno. Výpadek na straně systému finanční správy nebo jiné, pro poplatníka objektivní (vnější), okolnosti jsou rovněž příčinou, která vede k překročení mezní doby odezvy. Poplatník se pokusí o odeslání tržby nejpozději po uplynutí 48 hodin. Pokud by byl systém finanční správy i v tento okamžik mimo provoz, nebo přetrvávala jiná příčina bránící odeslání, nelze takovou skutečnost logicky přičítat k tíži poplatníka. Uplatní se tedy liberační důvody a poplatník nebude sankcionován. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 11. Z Požadujeme, aby jednotlivé fáze účinnosti zákona, resp. dočasné vynětí vybraných tržeb nebo poplatníků ode dne nabytí účinnosti zákona o evidenci tržeb po stanovenou dobu z režimu evidence tržeb prováděcí vyhláškou (k provedení § 43 zákona), byly nastaveny v širším časovém horizontu, a to pro první skupinu (jak je definována v současném návrhu vyhlášky) rok 2016, pro druhou skupinu rok 2017 a pro třetí skupinu rok 2018 s tím, že bude ještě ve vyhlášce přesně specifikována. S ohledem na složitost technického řešení a další kroky s tím spojené rovněž navrhujeme pro každou fázi zkušební režim v délce alespoň tří měsíců. Vysvětleno. Uvedené rozestupy nejsou důvodné. Realizace technického řešení je nezbytná již pro první fázi, ostatní fáze už budou navazovat na zkušenosti z fází přechozích. Ministerstvo financí počítá jak s pilotním provozem systému, tak s testovacím prostředím pro povinné subjekty, které bude k dispozici nejen několik měsíců před účinností evidence tržeb, ale samozřejmě též po spuštění systému. 99. Asociace malých a středních podniků a živnostníků 12. Z Navrhujeme nezavádět tzv. „účtenkovou loterii“, která ve svém důsledku způsobuje snahu spotřebitelů získat místo jedné účtenky za velký nákup účtenek několik. Přínos účtenkové loterie je diskutabilní a není významným ekonomickým přínosem. Vysvětleno. Tento požadavek je v rozporu s požadavky jiných připomínkových míst. S pořádáním účtenkové loterie se počítá, její forma a podoba však bude upravena s přihlédnutím jak k pozitivním, tak i k negativním zkušenostem ze zahraničí. Nicméně není to jediný motivační prvek pro zákazníky. Z důvodů zajištění její efektivity tento nástroj lze kombinovat i s jinými nástroji. Za účelem odhalování podvodných účtenek veřejností bude realizována také informační kampaň, která bude směřovat právě k edukaci veřejnosti, a mohou být přijímána další motivační opatření. Musí tak být zaručena flexibilita nástrojů motivace zákazníků. 100. Asociace osobního prodeje 1. 101. Asociace penzijních společností 1. 102. Czech Private Equity and Venture Capital Association 1. 103. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu 1. D 1. K § 4 – Vymezení evidované tržby Komentář: • Všechny operace, kde se jedná o platbu – všechny hotovostní a karetní transakce. Pokud bude zákazník platit transakci kartou, musí být nejdříve autorizována platba kartou, což trvá 12 až 15 sec. Teprve potom se provede autorizace samotné transakce v centrálním úložišti. Je třeba počítat s tím, že transakce kartou bude asi 2x časově náročnější. • Z pohledu evidence tržeb není rozhodující, zda se jedná o daňový doklad, rozhodující je, zda se jedná o platbu • Dle navrhovaného ustanovení budou evidenci tržeb podléhat i transakce: o Čerpání bodů loyalty programu (viz DZ: Pod formální znak evidované tržby podle tohoto vymezení však budou spadat mj. i transakce, které spočívají ve směně za hotovost nabytých kreditů na kartách či jiných nosičích.) o Poukázky a stravenky (viz DZ: Poukázkou na zboží nebo služby se rozumí poukázka ve smyslu § 1939 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jejímž předmětem je zboží nebo služba. Mezi poukázky na zboží nebo služby patří také stravenka, kterou se rozumí poukázka opravňující poukazníka u poukázaného k odběru plnění ve formě potravin.) o Žetony (viz DZ: Evidovanou tržbou je dále i platba prostřednictvím žetonů a obdobných instrumentů.) o Storno, reversal (viz: DZ: V případech, kdy dojde k odstoupení od smlouvy, vrácení zboží koupeného na dálku, reklamaci vadného plnění a dalším případům obdobného druhu, kdy dochází k vrácení poskytnutého plnění, které bylo zaevidováno jako evidovaná tržba, bude tato tržba zpětně anulována. Poplatník bude mít k opravě této skutečnosti k dispozici funkci „storno“, tj. do centra jím bude zaslána „mínusová“ tržba.) o Jak se bude nahlížet na platby fleetovými kartami? Tato účtenka není daňovým dokladem a cena na účtence není konečná. Vydavatel fleetové karty za určité období (měsíc) vystaví zákazníkovi (držiteli karty) daňový doklad s finálními cenami a tento daňový doklad uhrazuje zákazník vydavateli karty bankovním převodem. Bankovní převod jako způsob platby není do navrhovaného zákona zahrnut. Úpravou dikce zákona jejich zahrnutí do systému nelze dosáhnout, jelikož na všechna plnění bez ohledu na místo jsou potom vystavovány souhrnné daňové doklady, které neobsahují pouze tyto položky, ale i položky generované centrem či jinými společnostmi. Dotazy:  Podléhají evidenci i transakce s typem platby palivová karta (odložená platba za období)?  Jak bude předán k evidenci údaj o STORNU v případě, že byla evidována tržba v podobě celé účtenky (suma) včetně položek, které se nestornují? Vysvětleno. V případě, že bude karta nabita a poté z ní budou čerpány prostředky, budou evidenci podléhat jak nabití karty, tak čerpání uložených prostředků. V případě palivové karty se však jedná o postup obrácený. Primární je zaznamenání hodnoty poskytnutého plnění na palivové kartě, a druhotně dojde k úhradě těchto prostředků. Podle našeho názoru nelze čerpání jednotek z palivové karty podřadit jako v případě přednabitých karet aj. nosičů pod § 4 odst. 4 předloženého návrhu zákona (neboť nelze uplatnit fikci materiálního kritéria závisející na naplnění podmínky „jsou příjmem také platby, k nimž dává příkaz plátce prostřednictvím příjemce“, které záznam na palivové kartě nevyhovuje, neboť se jedná pouze o způsob zaznamenání dluhu, který je reálně jednotně proplacen až konečnou platbou za všechna plnění, jejichž hodnota je na kartě zaznamenána, nikoliv platbu). Z tohoto důvodu se v případě uložení záznamu na palivovou kartu nejedná o evidovanou tržbu podléhající evidenci. Platba za všechna poskytnutá plnění však již může podléhat evidenci při splnění podmínek uvedených v návrhu zákona. Vysvětleno Bude probíhat formou mínusové položky v rámci účtenky. S položkami se počítá i v datové větě. 103. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu 2. D 2. K § 12 – Rozsah zasílaných údajů Problémy: • Není řešena situace více agentur na jedné účtence – na čerpacích stanicích běžné – (dále souvisí i s § 13 Údaje na účtence a Identifikátor subjektu) – viz samostatný bod. • Rozsah zasílaných údajů jak definuje návrh zákona je bez připomínek • Neznámou jsou "další zasílané údaje o tržbě, které budou stanoveny vyhláškou“ - DZ však zmiňuje, že vyhláškou nelze vyžadovat údaje, které nesouvisí s dosažením účelu evidence tržeb… z toho lze předpokládat, že ač neexistuje technické zadání, neměl by být požadován údaj, který v pokladním systému není k dispozici až na výjimku, která je zmíněna v DZ (viz další bod – zasílání údaje o době odezvy). J třeba připomenout, že každý nový údaj může zpomalit transakci a tím i dopadnout na zákazníka. • V DZ je uvedeno následující: Předpokládá se, že údaj o době odezvy bude součástí údajů zasílaných správci daně ve smyslu údajů podle § 12 odst. 3, tj. je možné tento údaj aktualizovat v rámci každé evidované tržby. o Jedná se o nelogické tvrzení, neboť při sestavování odesílané datové dávky správci daně není doba odezvy známa, tedy autor tím mohl předpokládat následující: a) že odesílaná doba odezvy je nastavená doba odezvy v systému poplatníka (time-out) nikoli skutečná dosažená doba odezvy¨ NEBO b) že po doručení fiskálního ID od správce poplatníkovi poplatník vyšle další dialog, kterým předá skutečnou dosaženou dobu odezvy (málo pravděpodobná varianta…) Dotazy:  Co je míněno předpokladem, „že údaj o době odezvy bude součástí zasílaných údajů správci daně“…? Vysvětleno. Je skutečností, že v § 12 odst. 3 předkládaného návrhu zákona byl namísto pojmu „mezní doba odezvy“ (time-out) v důvodové zprávě omylem použit pojem „doba odezvy“. V souvislosti se změnou věcného záměru však již pojem „mezní doba odezvy“ nebude údajem zasílaným v datové větě. V tomto případě tedy skutečně nastala připomínkovým místem předpokládaná možnost a). 103. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu 3. D 3. K § 15 Mezní doba odezvy Komentář: • Jedná se o dobu odezvy systému evidence tržeb od odeslání k evidenci po obdržení fiskálního ID účtenky (time-out) • Poplatník si sám určí mezní dobu odezvy podle možností implementované infrastruktury, pro zpracování na straně systému MF musí být kalkulováno s mezní dobou odezvy 2 sec. • Tzn. nastavený timeout na straně poplatníka musí být v délce 2sec+ • Pokud není v tomto časovém úseku doručena zpět odpověď s fiskálním ID, může být transakce (účtenka) odbavena bez nutnosti vytisknout fiskální ID na účtence a k zaevidování musí být odesláno dodatečně do 48 hodin • Timeout by měl poplatník nastavit tak velký, aby k jeho vypršení bez odezvy sytému evidence tržeb docházelo jen ve výjimečných případech, jako je technická závada na infrastruktuře • Dobu odbavení zákazníka na čerpací stanici považujeme za velmi důležitou. Realizací evidence tržeb dojde k jejímu prodloužení. Považujeme proto za důležité, aby byly před účinností zákona vyřešena elektronická komunikace s databází evidence tržeb a jak budou řešeny rozpady či výpadky komunikace. Chceme se tak vyhnout zbytečným časovým ztrátám při platbě, reklamacím a omezováním provozu při účtování na stanici • Pro případ platby platební kartou: Vzhledem k tomu, že se na evidovanou účtenku tiskne fiskální ID přidělené po zaevidování, mělo by k evidenci tržby dojít až po schválení karetní platby autorizačním systémem. Z toho plyne, že proces evidence tržby může být zahájen až po ukončení datové komunikace platebního terminálu a tedy doba odbavení transakce na pokladně se tím v porovnání se současným stavem zásadně prodlouží. o Pokud by prodloužení doby odbavení bylo zásadní, lze zvážit variantu evidování tržby paralelně s odbavením online autorizace s tím, že pokud dojde k zamítnutí karetní platby, odešle systém nový dialog evidence minusové tržby s příznakem storno Návrh: V zákoně stanovit dobu odezvy (aktuální data dohodnout s IT a subjekty). Pro informaci uvádíme, že doba odezvy autorizace platebních karet je 7 10 sec. Vysvětleno. Nelze paušalizovat jednotlivé možnosti a specifika konkrétních podnikatelů a jejich činností. Mezní dobu odezvy stanoví poplatník v návaznosti na potřeby svého podnikání jako maximální časový úsek, po který je možné čekat na přijetí fiskálního identifikačního kódu tak, aby nebyl zásadně ovlivněn průběh jeho podnikání. Tento časový úsek musí zohlednit dobu v délce 2 sekundy pro zpracování datové věty systémem Finanční správy ČR. Není jasné, z jakého důvodu by takovýto postup neměl být možný. 103. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu 4. D 4. K formátu a struktuře zasílaných údajů DZ: Formát a strukturu údajů zasílaných na základě jejich vymezení ve vyhlášce Ministerstva financí však podle odstavce 4 stanoví správce daně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Problém: • Formát a struktura pro datovou komunikaci evidence tržby není součástí návrhu znění zákona a má být stanovena prováděcí vyhláškou. Po zveřejnění vyhlášky bude vzhledem k datu zavedení zákona od 1.1.2016 na jeho implementaci velmi krátká doba. Navíc během analýz systémů se mohou objevit další problémy. Je proto třeba návrh vyhlášky zpracovat co nejdříve, nebo posunout účinnost. • Řešení dálkového přístupu, komunikační interface včetně způsobu autorizace není součástí návrhu. Lze se domnívat, že řešení jednodušší obdobou oboustranné komunikace autorizačního serveru. • Dokumenty rovněž neřeší návrh zabezpečení komunikace a způsob identifikace v systému evidence. • Většina stávajících instalací POS systémů na čerpacích stanicích je v oblasti infrastruktury konfigurována tak, že POS nemá přístup do veřejného Internetu (bezpečnostní důvody). Tedy finální technické řešení by mělo umožňovat datovou komunikaci některým ze zabezpečených způsobů (dedikovaný datový spoj, VPN, šifrovaná komunikace) - obdoba řešení komunikace platebního terminálu. Dotazy:  Jaká je definice formátu a struktury datového balíčku evidence tržeb?  Jak je definována komunikační interface (komunikační brána) a komunikační protokol?  Jak je definován typ zabezpečení komunikace a způsob identifikace?  Jaké budou možnosti provozování zabezpečené datové komunikace? (dedikovaný datový spoj, VPN, šifrování Vysvětleno. Bude upřesněno technickou specifikací. 103. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu 5. D 5. K certifikaci systému HW a SW. Návrh zákona nepožaduje certifikaci systému. To podle nás není správné. Jde o odpovědnost za ověření systému. Dotaz:  Jak je to možné? Každý podobný systém v zahraničí je certifikován alespoň na úrovni komponent (např. Slovensko). Doporučujeme do zákona zahrnout povinnost certifikace/akreditace systému. Vysvětleno. Tento systém úspěšně funguje v Chorvatsku a mají v úmyslu jej zavádět i další státy. Otevřené řešení je základní parametr a požadavek na systém. Nepovažujeme s ohledem na vyzkoušené řešení za nutné toto měnit. Slovensko má jiný způsob evidence tržeb. Technické řešení je jednoduché, nevyžadují se žádná speciální certifikovaná zařízení, která by musela být vybavena fiskální pamětí. Podnikatelé budou moci využít jakékoliv zařízení, které bude umět odeslat požadované informace do systému a vytisknout účtenku. Pro nejmenší podnikatele bude stačit např. chytrý telefon s tiskárnou. Záleží pouze na volbě podnikatele, jaké řešení nabízené na trhu zvolí. Proto je navrhované řešení pro podnikatele levné a administrativní náročnost je minimalizovaná. 103. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu 6. D 6. K Identifikátoru subjektu DZ: Povinnému subjektu však pro evidenci tržeb nebude přidělen zvláštní identifikátor. V průběhu všech procesů souvisejících s evidencí tržeb se bude i nadále prokazovat svým daňovým identifikačním číslem. Problém: •Není zcela zřejmé, pod jakým identifikátorem budou evidovány tržby na čerpací stanici v případě prodeje pohonných hmot. Identifikace subjektu je dána DIČ a evidenční údaje obsahují identifikaci prodejního místa, tedy pod jednou identifikací to je možné – není zcela zřejmé. •S tímto bodem souvisí i souběh více agentur (prodávajících subjektů) na jedné účtence – dále řešeno samostatným bodem •přidělení autentizačních údajů se žádá výhradně elektronicky (datová schránka nebo osobně na CzechPoint s datovým nosičem) a bude mít podobu přihlašovacího údaje a certifikátu Dotaz: Budou všechny prodejní místa pod jedním autentizačním údajem nebo každé prodejní místo (provozovna) pod vlastním? 3.7. Vysvětleno Bude třeba evidovat každou účtenku (datovou větu) zvlášť (za každé DIČ). Vše může být vytištěno na „jednu“ účtenku. V zásadě však zákon bude umožňovat i jiné řešení. Poplatník by měl mít v případě přímého zastoupení možnost volby, zda za něj bude evidovat zástupce nebo zda bude evidovat sám. Do zákona bude doplněno explicitní ustanovení zaručující, že v případě přímého zastoupení bude možné, aby zastoupený pověřil evidováním tržeb zastoupeného. V případě nepřímého zastoupení bude komisionář evidovat tržbu určenou na účet komitenta s tím, že potenciálně bude též evidována transakce od komisionáře komitentovi (pokud bude hrazena v příslušné formě).. 103. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu 7. D 7. K problematice Více subjektů na jedné účtence •Na čerpacích stanicích se jedná o běžný případ, kdy palivo je prodáváno řetězcem, nepalivové zboží subjektem provozujícím čerpací stanici (nájemce čerpací stanice) a v některých případech je prodáváno i zboží třetí strany (např. LPG, CNG, suché zboží, dálniční známky). V případě prodeje zboží více agentur tak na jednom pokladní dokladu figuruje více subjektů, tedy z pohledu zákona o evidenci tržeb „poplatníků“. •Návrh zákona hovoří o evidenci celkové částky účtenky – ta se však v tomto případě skládá z tržeb více subjektů (poplatníků). Na účtence čerpací stanice čerpací stanice může být uvedeno více dodavatelů služeb (vlastníků zboží). Dnes to jsou až tři, ale může jich být i více. Jak bude tržba evidována a jak bude zajištěna evidence příslušné části tržby ke každému uvedenému dodavateli na dokladu (účtence)? Doporučujeme v zákoně definovat. •Tato specifická situace není návrhem zákona řešena a při zachování stavu kumulace prodejů položek více subjektů na jednom pokladním dokladu tak nebude možná. •I v případě, že by prodejní položky více subjektů nebyly na společném podkladním dokladu, i tak není možné splnit požadavky navrhovaného řešení, neboť jedno by jedno prodejní místo komunikovalo se systémem evidence tržeb za více subjektů (poplatníků). •K tomu bodu nejsou definovány jednotlivé dotazy z důvodu nutnosti otevřít problematiku jako celek. 3.7. Vysvětleno Bude třeba evidovat každou účtenku (datovou větu) zvlášť (za každé DIČ). Vše může být vytištěno na „jednu“ účtenku. V zásadě však zákon bude umožňovat i jiné řešení. Poplatník by měl mít v případě přímého zastoupení možnost volby, zda za něj bude evidovat zástupce nebo zda bude evidovat sám. Do zákona bude doplněno explicitní ustanovení zaručující, že v případě přímého zastoupení bude možné, aby zastoupený pověřil evidováním tržeb zastoupeného. V případě nepřímého zastoupení bude komisionář evidovat tržbu určenou na účet komitenta s tím, že potenciálně bude též evidována transakce od komisionáře komitentovi (pokud bude hrazena v příslušné formě). Souhlasíme, že tomuto aspektu je nutné věnovat zvláštní pozornost. 103. Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu 8. D 8. Obecné připomínky 8.1 V zákoně chybí ustanovení o postihu zákazníka v případě, že nebude chtít převzít daňový doklad na prodejním místě. Doporučujeme vhodnou formu postihu zahrnout do návrhu zákona. 8.2 Zákon neřeší časové posloupnosti kdy se má poslat požadavek na autorizaci platby. Domníváme se, že to bude před tiskem účtenky. To může vést k tomu, že pokud zákazník nepřevezme doklad tak žádný požadavek na autorizaci platby nebude odesílán. 8.3 Zákon neřeší opakování požadavku na registraci. Ve zprávě se může objevit nahodilá chyba. Doporučujeme opakování požadavku vložit do zákona. 8.4 V zákoně je naznačen způsob enkryptování zpráv zasílaných ne centrální úložiště. Předpokládáme, že enkryptování bude platit i pro odpověď zprávy. Pokladna buse muset kryptofyt/enkryptovat dvakrát a to zpomaluje transakci. Podle našich zkušeností na Slovensku a Maďarsku to provádí externí systém a ne pokladna. 8.5 V zákoně není uveden postup jak řešit, že pokladna odešle request na autorizaci platby, kterou centrální úložiště přijme, ale odpověď už nedojde zpět na pokladnu. Je třeba v tomto smyslu zákon upravit, aby nevznikaly duplicity a jiné komplikace. 8.6 Dovoluje si připomenout, že na úložišti dat budou kompletní obraty jednotlivých provozoven, což považujeme za velmi citlivý obchodní údaj. Je proto třeba zaručit řádnou ochranu dat, aby nemohlo docházet k neoprávněným přístupům a odcizení dat. 8.7 Jak bude zákon nahlížet na provozování gastra na čerpací stanici? Pokud jako na poskytování stravovacích služeb potom by byla čerpací stanice musela evidovat tržby již od 1.1.2016. V praxi je velmi obtížné dělit tržby za stravování, pro které platí termín 1.1.2016 a tržby za ostatní služby, pro které platí termín pro maloobchodní činnost tj. od 1.4.2016. Tento fakt je třeba v zákoně definovat. 8.8 Upozorňujeme na závažnou skutečnost potřeby času pro vývoj, implementaci a odzkoušení interních IT řešení u subjektů. Může se stát, že subjektu se nepodaří IT řešení (s ohledem na některé nejasnosti a složitost) včas připravit. Doporučujeme proto zvážit posun účinnosti zákona o cca 2 až 3 měsíce od zveřejnění schválené dikce. 8.9 Číslo účtenky je na čerpacích stanicích sestaveno z pořadového čísla účtenky, čísla provozovny a čísla pokladny. Dle textu zákona není číslo účtenky jednoznačně definované. Subjekty číslují účtenky v rámci dne nebo měsíce či roku a nebo průběžně. Doporučujeme stanovit v zákoně jednotný formát např. předsunutím data na začátek čísla účtenky (20150227…..). Nevyhověno. V souvislosti se změnou věcného záměru bude § 17 z návrhu zákona vypuštěn. Nevyhověno. Podle věcného záměru bude zákazníkovi zachováno pouze oprávnění zkontrolovat autorizaci platby, nikoliv povinnost převzít účtenku. Pokud tedy zákazník nebude vyžadovat vydání dokladu, jedná se na jeho straně o postup v souladu se zákonem. Pokud se však takového jednání dopustí na základě dalších kvalifikovaných okolností, např. po domluvě s poplatníkem, kdy existuje reálné riziko, že platba nebude zaevidována, může se dopustit přestupku podle § 27 odst. 1, příp. správního deliktu podle § 28 odst. 1 předloženého návrhu zákona. Nevyhověno. Není zcela zřejmé, zda se má „registrací“ ve smyslu uvedené připomínky na mysli žádost o autentizační údaje podle § 6 předloženého návrhu zákona, nebo zaevidování tržby podle § 11 odst. 1 písm. a) návrhu. Ustanovení o registraci bylo přeformulováno. Vysvětleno. Bude upřesněno technickou specifikací. Vysvětleno Bude upřesněno technickou specifikací. Vysvětleno Bude zabezpečeno. Bude upřesněno technickou specifikací. Vyhověno jinak. Tržby budou skutečně muset být děleny (resp. poplatník může zvolit, že od začátku bude evidovat všechny tržby, je-li to pro něj jednodušší) s tím, že pokud by rozsah tržeb, které mají být evidovány tvořil z důvodů postupného náběhu evidence tržeb pouze malou část celkových tržeb poplatníka, bude se aplikovat nově vložené přechodné ustanovení, díky kterému poplatník bude evidovat tržby až od okamžiku, kdy se evidence tržeb bude týkat významnější části jeho činnosti. 8.8 Nevyhověno. Cílem je zavedení evidence tržeb v roce 2016. V případě, že by však bylo ohroženo hladké zavedení systému na straně povinných subjektů i na straně státu, lze v průběhu legislativního procesu termín změnit, popř. umožnit dočasné vynětí některých subjektů prováděcím předpisem. Ministerstvo financí si je vědomo nutnosti identifikace technických požadavků s dostatečným předstihem a za tímto účelem počítá s informační kampaní, jejímž prostřednictvím bude odborná i podnikatelská veřejnost seznámena s technickými požadavky s dostatečným předstihem. Stejně tak předpokládá Ministerstvo financí vybudování testovacího prostředí pro výrobce HW, SW a podnikatele, které bude funkční několik měsíců před plánovanou účinností zákona. Povinným subjektům bude každopádně poskytnut dostatečný prostor. Vysvětleno. Bude předmětem stanovení formátu a struktury tohoto údaje, které stanovuje správce daně. Způsob stanovení číselné řady bude ponechán na volbě poplatníka. 104. Česká asociace pojišťoven 1. D Skutečné dopady návrhu zákona bez vyhodnocení úpravy technických a ostatních předpokladů, které budou stanoveny vyhláškami, avšak zatím však nejsou k dispozici, lze věcně zhodnotit velmi obtížně. Propojení požadavků stanovených zákonem o účetnictví, případně daňovou evidencí, a požadavky návrhu zákona o evidenci tržeb, bude vyžadovat úpravu procesů a další náklady. Za nejzásadnější v této chvíli považujeme následující: - zákonem jasně vymezit, na které subjekty a činnosti se zákon vztahuje, - zákonem jasně vymezit základní technické předpoklady pro vedení evidence tržeb, - upravit vztah takto vedené evidence na podmínky vedení účetní evidence, případně daňové evidence, - upravit přechod na evidenci tržeb. Co se týče rozsahu působnosti zákona v oblasti povinných subjektů, jsme si vědomi důvodů, proč předkladatel zvolil danou variantu rozsahu povinných subjektů s možností udělovat plošné či individuální výjimky. Rovněž rozumíme argumentu předkladatele, podle kterého příliš mnoho výjimek může vést ke zneužívání a s tím spojené deformaci tržního i daňového prostředí a tedy ke snížení efektivity celého systému. Přesto bychom rádi upozornili na nadbytečnost až nevhodnost takovéto úpravy pro některé subjekty. Dle důvodové zprávy je účelem zákona zejména omezení šedé ekonomiky a snaha dát správci daně do rukou takové nástroje, které mu umožní ověřit daňovým subjektem tvrzenou daňovou povinnost. Pro oblast pojišťovnictví (a celkově finančních služeb) však ani jeden z tvrzených účelů neplatí. Jedná se o oblast velmi silně regulovanou jinými právními předpisy. V praxi není možné si představit situaci, kdy by mohlo docházet k daňovým únikům, neboť i v případě, kdy pojišťovna obdrží platbu v hotovosti, je taková platba dostatečně prokazatelná jinými způsoby. Povinnosti plynoucí z tohoto zákona tak představují nadbytečnou administrativní a finanční zátěž, která přitom nepřinese ani minimální výsledky. Konečně „Tabulka nevykázaných příjmů a nadhodnocených nákladů podle NACE“, která je obsažena na str. 4 přílohy důvodové zprávy, vykazuje pro oblast peněžnictví a pojišťovnictví nulové hodnoty jak nevykázaných příjmů, tak nadhodnocených nákladů. Třeba poukázat i na fakt, že mezi povinné subjekty dle současně navrženého rozsahu bude spadat i Česká asociace pojišťoven, a to v důsledku obdržení minimálních hotovostních částek např. za prodej odborných časopisů (pohybuje se v řádech stovek korun za rok) či za hotovostní úhradu poplatku za odbornou zkoušku (pohybuje se v řádech tisíců korun rok). Tyto platby však nelze vztáhnout pod žádnou z výjimek, a přestože jsou vždy řádně vyfakturovány a tedy v účetnictví snadno dohledatelné, budou muset být evidovány podle tohoto zákona. Daň odvedená z těchto plateb je přitom mizivá v poměru k nákladům, které bude muset ČAP vynaložit na splnění povinností stanovených zákonem. Navrhujeme proto udělit ČAP a pojišťovnám (resp. všem finančním institucím – dle uvážení předkladatele) výjimku z působnosti zákona, případně upravit návrh tak, aby na tyto subjekty zákon vůbec nedopadal. Vysvětleno. Ustanovení zákona o evidenci tržeb propojení požadavků nevyžadují, nic nebrání subjektu, aby vydával účtenek více, každou s náležitostmi dle příslušného předpisu (např. po dobu, než dojde k propojení požadavků v jednom systému, což však subjekt činí z vlastní vůle, nikoliv na základě zákonného požadavku). Vyhověno. Vyhověno částečně. V návrhu bude explicitní vynětí pojišťoven a rovněž explicitní vynětí drobné doplňkové podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (pokud je Česká asociace pojišťoven veřejně prospěšným poplatníkem, pak by na ni toto vynětí mohlo být aplikováno. 105. Česká bankovní asociace 1. D ČBA navrhuje bankovní sektor z rozsahu zákona specificky vyloučit. Ačkoliv navržené znění umožňuje vyloučení určitých sektorů vyhláškou Ministerstva financí, preferujeme z důvodu mnohem vyšší míry jistoty vyloučení bankovního sektoru přímo v zákoně. Odůvodnění: •Návrh zákona předpokládá evidenci tržeb, které nejsou dostatečně dohledatelné a průkazné. Takové tržby se v oblasti bankovnictví neobjevují, jak uvádí též doprovodná Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace (RIA) potvrzující u peněžnictví a pojišťovnictví nulové nevykázané příjmy. V evidenci banky vždy zůstává záznam o přijetí hotovosti nebo o převodu peněžních prostředků. Banky řádně plní své záznamní povinnosti, povinnosti vyplývající z podvojného účetnictví a příslušných zákonů a podléhají silné regulaci a dohledu. S odkazem na výše uvedené v sektoru bankovnictví nemůže k neevidovaným tržbám prakticky docházet. •Nesouhlasíme s názorem, že náklady na technické vybavení budou v řádech tisíců korun, jak uvádí důvodová zpráva. Tak tomu může být u klasického obchodu. V bankách by zavedení nového SW do IT prostředí, řešení souvisejících bezpečnostních rizik neoprávněného připojení přes pokladny do bankovního systému, úpravy pokladen, zavedení náležitostí účtenky do stávajících vydávaných dokladů, nastavení procesů apod. vedlo k významným nákladům, aniž by to jakkoliv přispělo k naplnění cíle navrženého zákona. Vyhověno. Bude vyjmuto z povinnosti evidovat tržby. 106. Česká leasingová a finanční asociace 1. D Česká leasingová a finanční asociace (ČLFA) doporučuje, aby z působnosti návrhu zákona o evidenci tržeb (Č.j. předkladatele: MF-70542/2014/32-10) byly vyjmuty finanční instituce, které mají podléhat licencovaní České národní banky či jiné nadstandardní regulaci. Vyhověno. 107. Česká společnost aktuárů 1. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 1. D Obecně: V návaznosti na ustanovení § 2 a § 4 odst. 2 návrhu je nutné vyjasnit, jak je to s evidencí tržeb u poplatníků daní z příjmů, kteří jsou nerezidenti. Podle návrhu by evidenci tržeb měla podléhat jakákoli tržba (tj. i tržba nerezidenta ze zahraničí). Lze se domnívat, že by bylo důvodné omezit povinnost evidence tržeb pouze na tržby související s pří my ze zdrojů na území České republiky. Nevyhověno. Vztah k zahraniční bude řešen kolizním ustanovení. Pokud subjekt bude evidovat tržby podle práva jiného státu, nebudou tyto tržby podléhat povinnosti evidence tržeb podle českého zákona. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 2. D K § 3 odst. 2: V ustanovení by mělo být výslovně uvedeno, že daňový řád se nepoužije na řízení o správních deliktech. V takovém případě by bylo do tohoto ustanovení přesunout i právní úpravu z § 39. Vyhověno. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 3 D K § 5 odst. 3: Znamená to, že v případě, kdy poplatník nesplní registrační povinnost, nemá povinnost evidovat tržby? K tomu je třeba uvést, že řada poplatníků mající například příjmy z autorské činnosti není v současné době registrována k dani z příjmů fyzických osob. Vysvětleno. Vyhověno jinak. Pokud poplatník nebude registrován, nebude podléhat evidenci tržeb. Bylo doplněno nové ustanovení, které říká, že se evidence tržeb bude vztahovat toliko na podnikatele, tj. autoři budou v drtivé většině případů vyňati, i když mají příjem dle § 7 zákona o daních z příjmů. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 4. D K § 7 odst. 1: Z důvodové zprávy lze dovodit, že správce daně má povinnost doručovat z datové schránky. Jaký je ovšem vztah tohoto ustanovení k obecné úpravě doručování podle daňového řádu? V § 6 odst. 2 návrhu je sice upraven způsob podání žádosti, ale v návrhu není explicitně upraven způsob doručování správce daně poplatníkovi. Vyhověno jinak. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 5. D K § 10: Doporučuje se přeformulovat text ustanovení takto: „V případech, které se týkají evidence tržeb, je poplatník povinen uvádět při styku se správcem daně daňové identifikační číslo“. Vyhověno jinak. Povinnost byla z návrhu zákona vypuštěna. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 6. D K § 12 odst. 2 písm. f): Ustanovení je formulováno nepřesně. Předně není jasné, zda se ustanovení vztahuje na jakákoli plnění uskutečněná plátcem daně, nebo jen ta, která podléhají dani z přidané hodnoty. Dále není zřejmé, co to znamená „rozdělení celkové částky dle sazeb“. Přijatá částka se skládá ze základu pro výpočet daně z přidané hodnoty a sazby daně z přidané hodnoty (např. celková částka je 121 Kč, základ je 100 Kč a daň je 21 Kč). Vyhověno. Bude upřesněno v zákoně. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 7. D V § 19 odst. 2 slova „úkony kontrolního nákupu“ nahradit slovy „jednáním při kontrolním nákupu“. Podle občanského zákoníku jde o jednání, nikoliv o úkony. Vyhověno. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 8 D K § 19 odst. 3: Uvedené ustanovení lze považovat za problematické. Dochází zde ke směšování institutů soukromého práva a daňového práva. Soukromoprávní pohledávka z titulu bezdůvodného obohacení se stává veřejnoprávní nedoplatkem na příslušenství daně. Uvedené ustanovení by mělo být vypuštěno a pohledávky by měly mít standardní soukromoprávní režim. Vyhověno. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 9. D K § 23 odst. 1: Ustanovení je nadbytečné a je možné ho vypustit. Protože není správci daně výslovně dána možnost rozhodnout o vydání povolení ex offo, je zřejmé, že je tak možné činit pouze na základě žádosti. Vyhověno. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 10. D K § 23 odst. 3: Část ustanovení ve slovech „nebo ode dne odstranění jeho vad“ je s ohledem na § 74 daňového řádu nadbytečná a je možné ji vypustit. Vyhověno. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 11. D K § 27 odst. 3 písm. a), c) a d) a § 28 odst. 3 písm. a), c) a d): Jaký je vztah ustanovení písmene a) a písmen c) a d)? Z ustanovení by mělo jasně vyplývat, že nejprve se uplatní c), poté d) a teprve poté a). Doporučuje se ustanovení přeformulovat. Vyhověno jinak. Ustanovení § 27 odst. 3 písm. c) a d) a § 28 odst. 3 písm. c) a d) byla z návrhu zákona vypuštěna. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 12. D K § 27 odst. 5 písm. b) a § 28 odst. 5 písm. b): S ohledem na § 29 je možné vypustit slova „až na dva roky“. Vyhověno jinak. V souvislosti se změnou věcného záměru byla předmětná ustanovení z návrhu zákona vypuštěna. 108. Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK 13. D V § 28 odst. 4 slova „přestupek“ nahradit slovy „správní delikt“. Vyhověno jinak. Druhá věta § 28 odst. 4 byla v souvislosti s vypuštěním skutkových podstat v odstavci 3 písm. c) a d) z návrhu zákona vypuštěna. 109. Katedra finančního práva a národního hospodářství PF MU 1. 110. Rada hospodářské a sociální dohody ČR 1. 111. Rada seniorů 1. Bez připomínek. 112. Smlouva obcí a měst proti daňové diskriminaci 1. 113. Svaz českých a moravských bytových družstev 1. 114. Svaz českých a moravských spotřebních družstev 1. 115. Svaz českých a moravských výrobních družstev 1. 116. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR 1. 117. Svaz zdravotních pojišťoven ČR 1. 118. Zemědělský svaz ČR 1. 119. Poslanecký klub České strany sociálně demokratické 1. 120. Poslanecký klub ANO 2011 1. 121. Poslanecký klub Komunistické strany Čech a Moravy 1. 122. Poslanecký klub TOP 09 a Starostové 1. 123. Poslanecký klub Občanské demokratické strany 1. 124. Poslanecký klub Křesťanské a demokratické unie-Československé strany lidové 1. 125. Poslanecký klub Úsvitu přímé demokracie Tomia Okamury 1. 126. Rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny PČR 1. 127. Senát PČR 1. Připomínky uplatnily: Česká národní banka, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo obrany, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo životního prostředí, Úřad vlády České republiky - Kabinet vedoucího Úřadu vlády, Úřad vlády České republiky - Odbor kompatibility, Úřad vlády České republiky - Rada pro vývoj, výzkum a inovace, Agrární komora České republiky, Asociace samostatných odborů, Bezpečnostní informační služba, Česká lékárnická komora, Česká stomatologická komora, Českomoravská konfederace odborových svazů, Exekutorská komora, Hlavní město Praha, Hospodářská komora České republiky, Kancelář prezidenta republiky, Komora daňových poradců České republiky, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR, Krajský úřad Kraje Vysočina, Krajský úřad Královéhradeckého kraje, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, Krajský úřad Olomouckého kraje, Krajský úřad Pardubického kraje, Krajský úřad Plzeňského kraje, Nejvyšší kontrolní úřad, Sdružení místních samospráv České republiky, Svaz měst a obcí, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Unie zaměstnavatelských svazů České republiky, Úřad pro ochranu osobních údajů, Nejvyšší státní zastupitelství ČR, Svaz účetních, Asociace českého tradičního obchodu, Asociace malých a středních podniků a živnostníků, Česká asociace petrolejářského průmyslu a obchodu, Česká asociace pojišťoven, Česká bankovní asociace, Česká leasingová a finanční asociace, Katedra finančního práva a finanční vědy PF UK. V Praze dne 3. dubna 2015 Pozn.: Důvodová zpráva i Hodnocení dopadů regulace byly doplněny, nicméně s ohledem na termín předložení vládě se nepodařilo zprostředkovat souhlas připomínkových míst se způsobem zapracování. Jestliže se souhlas se způsobem zapracování podaří získat dodatečně, bude předkládací zpráva a tabulka vypořádání odpovídajícím způsobem aktualizována.