Právo EU I MU - 6. semestr – 2019 PEU-6-sem-2019 Právo Evropské unie – supranacionalita EU •EU = zcela zvláštní mezinárodní organizace – NADSTÁTNOST (supranacionalita) = EU nadřízena členským státům d ů v o d : •PŘENOS VÝKONU PRAVOMOCÍ na EU = členské státy podřízeny EU •neplatí zásada svrchované rovnosti •charakter subordinační •Právo EU upravuje vztahy mezi EU a členskými státy a mezi EU a jednotlivci •není to mezinárodní právo Evropská unie Stát A Jednotlivec státu A právo EU právo EU vnitrostátní právo A Přenesení výkonu svrchovaných pravomocí na EU •prvotní je členský stát, EU je odvozená •jeho svrchované pravomoci jsou původní (např. zákonodárné, soudní) •stát rozhoduje o tom, výkon kterých svých pravomocí přenese na jiný subjekt – tam, kde je to výhodné •nejednoznačnost nebo nejasnost: kdo rozhodne o rozsahu přenesení? •PEU samo určuje způsob své aplikace (přímý účinek) a podmínky svého vzniku (platnosti) u sekundárního práva Costa v. ENEL 6/64 Založením Společenství (EHS) na neomezenou dobu, které má vlastní orgány, právní subjektivitu, způsobilost k právním úkonům, způsobilost k mezinárodně právnímu zastoupení a zvláště skutečné pravomoci vyplývající z omezení svrchovaných pravomocí nebo jejich přenosu z členských států na Společenství, tyto státy omezily, byť jen ve vymezených oblastech, svá suverénní práva, a vytvořily tak soubor práva použitelného na své státní příslušníky i na sebe samotné. Přenos práv a povinností, učiněný státy z jejich vnitrostátního právního řádu do právního řádu Společenství, způsobuje konečné omezení jejich suverénních práv, nad nímž nemůže převážit pozdější jednostranný akt neslučitelný s pojmem Společenství. Omezení suverenity: její dvojí pojetí „Nezávislost státní moci na jakékoli jiné moci uvnitř i vně“ 1. Z tohoto hlediska je suverenita členského státu omezená – musí přijímat rozhodování a legislativu EU i proti své vůli 2. Stalo se tak ale vědomě a dobrovolně vstupem do EU. Možno vystoupit. To je důkaz přetrvávající plné suverenity. EU nemá státní moc. Suverenita se „nepřelévá“. Argumenty ve prospěch druhého pojetí a) suverenita by byla omezená uzavřením kterékoli mezinárodní smlouvy – každá smlouva stanoví pro stát povinnosti b) vysoký stupeň integrace nelze uskutečnit klasickou mezinárodně právní cestou. Přenos výkonu pravomocí: členské státy zůstávají „pány Smluv“ (jednomyslnost) Příklad: Ústava Francie čl. 88-1: „(Francouzská) republika se účastní na Evropské unii vytvořené státy, které si svobodně zvolily … možnost společného výkonu některých svých pravomocí…“ Funkce práva EU Vlastní funkce práva EU: •1. výstavba EU (institucionální struktura, vynucování práva) •2. vztah k členským státům (pravomoci) (jejich subordinace) •3. úprava vlastní činnosti (jednotlivé oblasti integrace a spolupráce) Právo EU jako integrační nástroj •právo jako integrační nástroj nadstátního prostředí •primární a sekundární právo EU •2 metody úpravy: - samostatná přímá unijní úprava (primární, nařízení) – paralelně s vnitrostát. právem - určování obsahu vnitrostátní úpravy (směrnice) - zajímají nás směrnice? EU a její právo Právo primární – „zřizovací smlouvy“ Smlouva o fungování EU (býv. Smlouva EHS/ES) Smlouva o EU Lisabonská smlouva: poslední revize obou dokumentů (platnost od 2009) Nové pojetí Evropské unie po Lisabonské smlouvě Zjednodušený vývoj základních smluvních dokumentů EHS – ES - EU Římské smlouvy (o zřízení EHS a Euratomu) (1957/1958), Maastrichtská smlouva o Evropské unii (1992/1993), X - Amsterodamská smlouva (1997/1999), X - Smlouva z Nice (2000/2003), X - Lisabonská smlouva (2007/2009) X = REVIZNÍ SMLOUVY Společná zahraniční a bezpečnostní politika Justice a vnitřní věci I. II. III. ES (EHS) EURATOM EU pilíř komunitární pilíře mezivládní (nadstátní) Tři pilíře Evropské unie podle Maastrichtu – před Lisabonem E U EU Evropská unie podle Lisabonské smlouvy + EURATOM Základní rysy systémové reformy EU ES + EU --------------► EU (sukcese) EURATOM nedotčen + Listina základních práv EU Základní smluvní dokumenty: •SMLOUVA O EU •SMLOUVA O FUNGOVÁNÍ EU Hodnotový základ EU (čl. 2 SEU) •úcta k lidské důstojnosti, •svoboda, •demokracie, rovnost, •právní stát a •dodržování lidských práv + společnost vyznačující se •pluralismem, •nepřípustností diskriminace, rovností žen a mužů, •tolerancí, •solidaritou, •spravedlností Cíle Unie (čl. 3): • •podpora míru, •svých hodnot (čl. 2) a •blahobyt obyvatel EU • •v kombinaci s prostředky k jejich dosažení: Øprostor svobody, bezpečnosti a práva, Øvnitřní trh včetně silného sociálního aspektu a solidarity mezi členskými státy, Øhospodářská a měnová unie, Øvztahy s nečlenskými státy založené na podobných hodnotách OCHRANA LIDSKÝCH PRÁV V EU •Listina základních práv EU právně závazná •plánovaný přístup k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod •základní práva zaručená Evropskou úmluvou = obecné zásady práva EU (= již dnes závazné v právu EU) Následky porušování hodnot Unie ze strany členského státu – řízení podle čl. 7 SEU Hodnoty Unie: podmínka přijetí nového státu za člena EU •Porušování hodnot za trvání členství: článek 7 SEU •1. Potencionální porušení hodnot (zřejmé nebezpečí) - rozhodnutí Rady (4/5, souhlas EP) - konstatování •2. Skutečné porušení hodnot - rozhodnutí Evropské rady (jednomyslně) + souhlas EP: závazný závěr, že došlo k závažnému a trvajícímu porušení hodnot ze strany dotyčného členského státu. 3. Možný další krok: •Rada může dále kvalifikovanou většinou rozhodnout o sankci, kterou je pozastavení členských práv •Pravděpodobnější: politické řešení na úrovni Evropské rady Následky porušování hodnot Unie - předběžné řízení před Komisí •Od r. 2014: předběžné řízení před Komisí: •Vyšetřování Komise – zjišťování stavu v daném členském státě •Doporučení Komise tomuto členskému státu • •Pochybný právní základ tohoto řízení: •SEU s ním nepočítá •právní základ: SDĚLENÍ KOMISE (není pramenem práva !) •Komise tuto pravomoc nemá žádným ustanovením primárního práva svěřenu •je to pouze politické opatření předcházející aplikaci čl. 7 SEU •Poprvé realizováno: 2015-16 Polsko Demokratické zásady Unie •zásada rovnosti občanů EU (čl. 9) •nejen v činnosti orgánů EU (včetně legislativní), ale i v členských státech • •DEMOKRATICKÝ DEFICIT EU – (neřešitelný problém - ?) Zastupitelská demokracie (čl. 10) •na ní je založeno fungování EU - EVROPSKÝ PARLAMENT zastupující různorodé obyvatelstvo, které netvoří kompaktní "lid" - příliš vzdálen běžným lidem - EVROPSKÁ RADA A RADA - vlády odpovědny svým vnitrostátním parlamentům nebo svým občanům = demokratický prvek v rozhodování. ---------- 21 02 19 -------------- Přímá demokracie (čl. 11) •výměna názorů, dialog, konzultace •iniciativa občanů EU, aby Komise předložila návrh legislativního aktu (Evropská občanská iniciativa – prvek přímé demokracie) - nejméně jeden milion občanů Unie - podstatný počet členských států (7) Evropská občanská iniciativa •zavedena Lisabonskou smlouvou •nařízení o EOI č. 211/2011 •cíl: reálně se podílet na demokratickém životě Unie (?) – nepodařilo se •smysl: výzva občanů Komisi, aby předložila návrh určitého legislativního aktu EP a Radě •registrace prvotního návrhu Komisí, ta může odmítnout Evropská občanská iniciativa •sběr prohlášení o podpoře – 1 rok •musí být 1 mil občanů celkově, nejméně ze 7 zemí, v každé zemi povinně požadované minimum = úspěšná iniciativa •Komise vyhodnotí – nemusí přijmout, ale nepřijetí musí zdůvodnit •zatím z 66 návrhů 47 registrováno, z toho 36 nezískalo ve lhůtě podporu nebo bylo staženo, •jen 4 získaly podporu (2017) Evropská občanská iniciativa zhodnocení •jejich osud: 2 Komise ignorovala, 2 částečně vyhověla •je to spíš jen petice, žádný efekt •administrativní složitost, ochrana osobních údajů •reforma: •administrativní zjednodušení (ano) •občanská legislativní iniciativa? (asi ne) • • Evropská občanská iniciativa •stejně jako iniciativa Evrop. parlamentu? •je třeba posílit legislativní dopad •úvahy de lege ferenda: •je třeba zajistit podporu v Evr. parlamentu a propojení s ním (u iniciativ úspěšných) •Evr. parlament by úspěšné inciativě dodal charakter závazného návrhu •lze takto jen navrhovat akty nové, nikoli rušit staré Účast národních parlamentů na demokratickém životě EU (čl. 12) •neúčast parlamentů členských států na legislativním procesu v EU •náznaky účasti: a) informování o návrzích legislativních aktů EU (Protokol o úloze vnitrostátních parlamentů v EU), b) princip subsidiarity (zpochybnění pravomoci EU v daném případě - Protokol o používání zásad subsidiarity a proporcionality) (žlutá a oranžová karta), c) zjednodušený postup přijímání změn Smluv: možnost vyhradit si souhlas podle vlastních ústavních předpisů (čl. 48 SEU - dosud bylo automatické) (viz dále). Zásada loyality •(Článek 4 SEU) •EU ctí - rovnost členských států (?) - národní identitu (politické a ústavní systémy, samospráva) - respektuje základní funkce státu • LOYÁLNÍ SPOLUPRÁCE: - pozitivní (učiní všechna opatření k plnění závazků z primárního i sekundárního práva) - negativní (zdrží se všech opatření ohrožujících dosažení cílů Unie) + národní identita (viz další prezentace) Změny Smluv •novinky - článek 48 SEU • 1. Řádný postup - principiálně odpovídá dosavadní úpravě - pozměňovací smlouvy - podléhají ratifikaci všech členských států - členské státy jsou "pány Smluv" - konference zástupců vlád členských států (mezivládní konference) - konvent (poradní orgán) -nově: potíže s ratifikací - 2 roky, 4/5 - řeší Evropská rada Změny Smluv … pokračování • 2. Zjednodušený postup "passerelle“ •a) jen vnitřní politiky a činnosti Unie: - rozhodnutí o změně přijme Evropská rada, a to jednomyslně po konzultaci s jinými orgány - změny vstoupí v platnost až po schválení členskými státy v souladu s jejich ústavními předpisy - není svolávána mezivládní konference. Tento postup nevyvolává žádné pochybnosti. Změny Smluv … pokračování •2. Zjednodušený postup "passerelle“ II •b) změna způsobu rozhodování Rady (jednomyslnost ---► kvalifikovaná většina): - rozhodnout může Evropská rada jednomyslně se souhlasem Evropského parlamentu - národní parlament se může do 6 měsíců ohradit, pak změna není přijata - národní parlament: nově nutné aktivní uplatnění námitek, jinak se předpokládá tichý souhlas se změnami. Právní subjektivita EU •mezinárodní (mezinárodní smlouvy) •vnitrostátní (majetek, závazky) •unijní (vystupování před soudy EU, náhrada škody, pracovní právo) Členství v EU • Vstup do EU * dosavadní stav - kandidátský stát musí uznávat hodnoty EU - přihláška Radě - rozhodování jednomyslně + souhlas EP (způsobilost plnit závazky) - evropský stát - smlouva o přístupu - veto kteréhokoli člena změny stávající úpravy + přílepky Vystoupení z EU * nově článek 50 - jednostranný projev vůle * přetrvávající suverenita členského státu * forma realizace: mezinárodní smlouva = dohoda o vypořádání * dvojí význam nové úpravy: a) politický - deklaruje právo na vystoupení - členství není věčný a neměnný závazek b) právní - stanoví právní modality vystoupení z EU * pravděpodobný vstup do Evropského sdružení volného obchodu - Evropský hospodářský prostor •Grónsko (1985) •Velká Británie (2019) – viz zvláštní přednášku a prezentaci •neexistuje institut vyloučení z EU Sídlo EU •Protokol o umístění sídel orgánů EU: •EP, Komise, Rada, SDEU aj. Výsady a imunity EU Výsady a imunity EU (jako takové) * Protokol o výsadách a imunitách EU * obdoba diplomatických výsad a imunit * Unie jako taková (orgány): - nedotknutelnost užívaných nemovitostí, archivů i movitého majetku, jakož i písemností a úřední korespondence - daňová imunita a osvobození od cel a jiných omezení pro předměty užívané k úřední činnosti - cestovní doklady pro členy a zaměstnance orgánů Unie vydávají tyto orgány Členové Evropského parlamentu POSLANCI EVROPSKÉHO PARLAMENTU - nemohou být vyšetřováni, zadrženi nebo stíháni pro své názory či hlasování při výkonu své funkce - v průběhu zasedání Evropského parlamentu jeho členové požívají těchto absolutních imunit (tj. bez návaznosti na výkon své funkce): a) na území vlastního státu imunit přiznávaných členům parlamentu vlastního státu, b) na území všech ostatních členských států nemohou být zadrženi ani soudně stíháni. Imunity se nelze dovolávat v případě přistižení při trestném činu; Evropský parlament je oprávněn svého člena imunity zbavit. OSTATNÍ OSOBY * zástupci členských států ("obvyklé" imunity) * unijní úředníci a jiní zaměstnanci orgánů EU (i občané nečlenského státu). - funkční soudní imunita - nepodléhají omezení pohybu a usazování - vynětí z působnosti celních předpisů v souvislosti s výkonem jejich funkce - jejich platy a jiné odměny nepodléhají zdanění v členských státech - vnitrounijní daň z příjmu Přehled struktury Smluv •zcela jiné pojetí •rozdíl oproti Ústavní smlouvě •vylepšení •přečíslování Smlouva o Evropské unii •koncepční otázky EU •činnost EU: jen v oblasti vnější činnosti Unie včetně společné zahraniční a bezpečnostní politiky •I Úvodní ustanovení (hlava I) - zásada svěřených pravomocí EU, strukturální změny EU (sukcese), stejná právní síla SEU a SFEU, hodnoty a cíle, loyalita, lidská práva •II Demokratické zásady (zastupitelská a přímá demokracie, národní parlamenty) •III Nejzákladnější ustanovení o jednotlivých orgánech EU (rozvedeno dále ve SFEU) •IV Posílená spolupráce •V Velmi rozsáhlá hlava V - vnější vztahy EU - pozůstatek bývalého II. pilíře EU (rozved. ve SFEU) •VI Právní subjektivita, postupy pro přijímání změn Smluv, členství, přílohy. Smlouva o fungování EU Týká se vlastní věcné činnosti EU. Člení se na části a dále hlavy. 1. Typy pravomocí EU (nikoli pravomoci samotné, které jsou upraveny jednotlivými ustanoveními po celé Smlouvě). 2. Zákaz diskriminace 3. Nejrozsáhlejší - vlastní typická činnost EU – úprava integrace - vnitřní trh a základní svobody - prostor svobody, bezpečnosti a práva - hospodářská soutěž - jednotlivé politiky 4. Přidružení zámořských území 5. Vnější činnost Unie - kromě zahraniční a bezpečnostní politiky, tj. obchod, rozvojová spolupráce, ustanovení o mezinárodních smlouvách aj. 6. Institucionální a finanční ustanovení: - podrobná ustanovení o orgánech - rozpočet EU - posílená spolupráce 7. Závěrečná ustanovení Přílohy Smluv – protokoly a prohlášení 1. Protokoly PROTOKOLY = DOPLŇKY SMLUV – nedílná součást Smluv (37) Protokol (č. 1) o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii Protokol (č. 2) o používání zásad subsidiarity a proporcionality Protokol (č. 3) o statutu Soudního dvora Evropské unie Protokol (č. 4) o statutu Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky Protokol (č. 6) o umístění sídel orgánů a některých institucí, subjektů a útvarů Evropské unie Protokol (č. 7) o výsadách a imunitách Evropské unie Protokol (č. 12) o postupu při nadměrném schodku • Ukázka protokolu Ukázka: PROTOKOL (č. 16) O NĚKTERÝCH USTANOVENÍCH TÝKAJÍCÍCH SE DÁNSKA VYSOKÉ SMLUVNÍ STRANY, BEROUCE V ÚVAHU, že ústava Dánska obsahuje ustanovení, která mohou vyžadovat vypsání referenda v Dánsku předtím, než tento stát odvolá svou výjimku, S OHLEDEM na to, že dne 3. listopadu 1993 vláda Dánska oznámila Radě svůj úmysl neúčastnit se třetí etapy hospodářské a měnové unie, SE DOHODLY na následujících ustanoveních, která se připojují ke Smlouvě o Evropské unii a ke Smlouvě o fungování Evropské unie: 1. Vzhledem k oznámení podanému Radě dánskou vládou dne 3. listopadu 1993 se na Dánsko vztahuje výjimka. Na základě této výjimky se na Dánsko použijí všechny články a ustanovení Smluv a statutu ESCB a ECB zmiňující výjimku. (= výhrada Dánska a její přijetí) 2. Prohlášení – A, B. Společná PROHLÁŠENÍ připojená k závěrečnému aktu mezivládní konference, která přijala lisabonskou smlouvu podepsanou dne 13. prosince 2007 (65) A. SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ K USTANOVENÍM SMLUV (= doplňky Smluv přijaté konsensem) Ukázky: 1. Prohlášení o Listině základních práv Evropské unie Listina základních práv Evropské unie, jež je právně závazná, potvrzuje základní práva zaručená Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod a práva vyplývající z ústavních tradic společných členským státům. Listina nerozšiřuje oblast působnosti práva Unie nad rámec pravomocí Unie, ani nevytváří žádnou novou pravomoc či úkol pro Unii…. 6. Prohlášení k čl. 15 odst. 5 a 6, čl. 17 odst. 6 a 7 a článku 18 Smlouvy o Evropské unii Při výběru osob vyzvaných k vykonávání funkcí předsedy Evropské rady, předsedy Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se vezme náležitě v úvahu nezbytnost respektování zeměpisné a demografické rozmanitosti Unie a jejích členských států. 17. Prohlášení o přednosti práva B. SPOLEČNÁ PROHLÁŠENÍ K PROTOKOLŮM PŘIPOJENÝM KE SMLOUVÁM (= vysvětlivky) Prohlášení C. jednotlivých států C. PROHLÁŠENÍ ČLENSKÝCH STÁTŮ (= interpretační prohlášení, vysvětlivky) 61. Prohlášení Polské republiky k Listině základních práv Evropské unie 63. Prohlášení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o definici pojmu "státní příslušníci" 64. Prohlášení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska o volebním právu pro volby do Evropského parlamentu