•Dokazování •Michal Janoušek •Přehled výkladu Základní pojmy ´Část I. Pojem procesního dokazování —Skutkové x právní poznatky —Skutkové poznatky jsou získávány procesním dokazováním —Dokazování —právem upravený postup soudu, účastníků a dalších osob zúčastněných na řízení —při získávání zpráv (informací, poznatků) —o skutečnostech vnějšího světa, —které mohou být podkladem pro ověřování pravdivosti skutkových tvrzení účastníků, —významných pro rozhodnutí soudu ´ Procesní x logické dokazování •Procesní dokazování je právem upravený postup •Soudní rozhodnutí poskytuje právní ochranu subjektivním právům •Soudní ochrana nesmí být nikdy odmítnuta (denegatio iustitiae) •Není-li skutečnost prokázána – stav tzv. non liquet •Řešení v podobě nauky o procesních povinnostech a procesních břemenech Důkazní břemeno ´Institut občanského práva procesního ´Obecně se přijímá Rosenbergova teorie dělení důkazního břemene – teorie analýzy norem ´Další teorie: ´teorie minimální – nezbytnost prokázání minima skutečností pro odůvodnění tvrzeného nároku ´Teorie pravděpodobnostní – důkazní břemeno tíží procesní stranu, jejíž tvrzení se jeví více pravděpodobným ´Teorie analýzy skutečností tvořících právo – žalobce dokazuje skutečnosti tvořící právo ´Teorie presumpční – důkazní břemeno je vyvozováno ze skutkových a právních domněnek ´Negativní teorie důkazní – negativní skutečnosti se nedokazují ´ Objektivní a subjektivní důkazní břemeno ´Objektivní důkazní břemeno: ´Vyjádření toho, co je třeba dokázat – co je předmětem důkazní povinnosti ´ ´Subjektivní důkazní břemeno: ´V závislosti na vývoji procesní situace – dynamický projev důkazního břemene ´Míra účasti stran pro přičinění se o výsledek ´Kdo musí dokazovat Pravidla rozdělení důkazního břemene ´Obecné pravidlo dělení důkazního břemene ´Každý z účastníků dokazuje skutkové předpoklady jí příznivé právní normy ´Zvláštní pravidla dělení důkazního břemene: ´Zákonné vyvratitelné domněnky ´Výslovně zákonem formulované pravidlo dělení důkazního břemene ´Soudcovská pravidla ´Vysvětlovací povinnost protistrany ´Zmaření důkazu ´Obtížná prokazatelnost určitých skutečností (restituční spory) ´Smluvní přenášení důkazního břemene na protistranu? § 1814 písm. k) ObčZ ´ ´ Důkazní prostředek ´Pramen, pomocí nějž má být objasněna rozhodná skutečnost ´Výpověď svědka, posudek znalce, obsah listiny atd. ´Všechny prostředky, jimiž lze zjistit skutkový stav ´Podle vztahu k předmětu dokazování rozeznáváme: ´přímý DP – přímo umožňuje soudu poznání určité skutečnosti (ohledání) ´nepřímý DP – informaci o skutečnostech podává zprostředkovaně (všechny ostatní DP) – soudu pouze podávají zprávy o skutečnostech zprostředkovaných osobami (svědek, znalec) nebo věcmi (listina) ´Výjimečně zákon stanoví, že určitou skutečnost lze prokazovat pouze určitým důkazním prostředkem (např. § 175) Důkaz v procesním smyslu ´Informace (zpráva, poznatek) o skutečnostech vnějšího světa, která je získávána procesním dokazováním z důkazních prostředků ´„Soud z výpovědi svědka XY zjistil, že žalovaný se dne … v …hodin dostavil do provozovny žalobce…“ ´Důkazy přímé (originární): přímo potvrzují nebo vyvrací určitou skutečnost (např. svědek byl přítomen ústní kontraktaci) ´Důkazy nepřímé (derivativní): potvrzují nebo vyvrací určitou skutečnost pomocí skutečnosti další (např. na obsah listiny se usuzuje výpovědí svědka, který ji četl) ´U přímých důkazů plyne platnost teze z důkazu přímo, u nepřímého je nezbytná další myšlenková operace ´ Důkaz opaku x protidůkaz ´Hodnota důkazu je vždy relativní ´ ´Důkaz opaku ´vyvrácení teze – prokázání toho, že platí opak ´ ´Protidůkaz ´pouhé vyvrácení důkazu – vyvrácení teze Právní úprava dokazování ´§ 120 a násl. OSŘ – strany jsou povinny označit důkazy k prokázání svých tvrzení ´Ve sporném řízení jde o spor o právo (§ 90 OSŘ) x cílem nesporného řízení je především úprava právního postavení účastníků (§ 6 ZŘS) ´Rozdílná právní úprava dokazování ´Sporné řízení je ovládáno projednací zásadou – nečinnost prohra ve sporu ´Non liquet – prohra účastníka, kterého tížilo důkazní břemeno (neuplatňuje se v nesporných řízeních) ´Povinnost tvrzení a povinnost důkazní (§ 79 odst. 1, § 101 odst. 1 OSŘ) – nelze vymáhat PP ´Nesporné řízení je ovládáno zásadou vyšetřovací (inkviziční) – odpovědnost soudu za úplné zjištění skutkového stavu ´ Poučení o povinnosti tvrdit a dokazovat skutečnosti významné pro rozhodnutí ´Soud poučuje účastníky sporného řízení jak při přípravě jednání, tak při jednání (§ 118a, § 114b OSŘ) ´Poučení musí být konkrétní ´Způsob: formální postup - § 118b – koncentrace řízení, § 114a a § 114b – příprava jednání, § 114c – přípravné jednání ´Neformální postup – zpravidla při jednání Provádění důkazů z iniciativy soudu ´Ve sporném řízení výjimečný postup ´Činnost soudu se v zájmu zachování rovnosti stran nesmí vyznačovat pátráním po důkazech ´Výjimkou je § 120 odst. 2 OSŘ ´Důkazy jsou potřebné ke zjištění skutkového stavu věci a ´Vyplývají z obsahu spisu ´Např. aplikace kogentního pravidla na daný skutkový stav, zkoumání podmínek absolutní neplatnosti smlouvy atd. ´Přednost poučovací povinnosti podle § 118a ´Ve sporném řízení nemá soud originární právo navrhovat a provádět nenavržené důkazy Koncentrace řízení ´Účel: zefektivnění a zrychlení řízení ´Soudcovská x zákonná koncentrace řízení ´Kdy nastává koncentrace řízení: § 118b odst. 1 OSŘ – ke skončení prvního jednání ve věci, ke skončení přípravného jednání, uplynutím lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc ´Sankce za nikoli včasné splnění povinnosti tvrzení a povinnosti důkazní (tzv. uzavírá spis) ´K později uváděným skutečnostem soud nesmí přihlédnout (výjimka § 205a tzv. novoty v odvolacím řízení) Výjimky z koncentrace řízení ´Ke koncentraci řízení nedochází ´Obecně: v případě chybějícího poučení soudu o formální podstatě koncentrace ´Ve vztahu k určitým skutečnostem: koncentrace se nedotýká důkazů a skutkových tvrzení ´A) jimiž má být zpochybněna věrohodnost již provedených důkazů ´B) které některý z účastníků nemohl bez své viny uvést včas ´C) které nastaly až po zkoncentrování řízení Předmět dokazování ´Dokazují se ´skutkové přednesy ´soud má dokazováním nabýt přesvědčení o jejich pravdivosti (tj. lze je považovat za dokázané) nebo nepravdivosti (pak jsou vyvrácené) ´jsou-li rozhodné ´skutečnosti, které jsou (především podle hmotného práva) významné pro posouzení věci ´a nejsou-li od důkazu osvobozeny Důkaz nevyžadují ´Nedokazují se ´ve sporném řízení ty skutečnosti, ohledně nichž není mezi stranami pře ´skutečnosti obecně známé (notoriety) ´Postačí všeobecná známost ´Soud musí sdělit, že určitou skutečnost považuje za obecně známou ´skutečnosti známé soudu z jeho činnosti ´právní předpisy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů ´Iura novit curia - § 121, cizozemské právo? Právní předpisy, jež nebyly uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů? ´skutečnosti, jimž svědčí zákonná domněnka ´Zákonná domněnka má 2 části: A) bázi domněnky – existence určitých skutečností (např. § 1807 ObčZ) a B) předpokládaná skutečnost – určitý znak (nastane-li báze domněnky) se považuje bez dalšího za existující (typicky právní následek) Úvaha soudu nahrazující důkaz ´Nelze-li výši nároku zjistit vůbec nebo jenom s nepoměrnými obtížemi, určí ji soud podle své úvahy ´např. výši přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ´Výši nároku tak žalobce pouze tvrdí, ale předmětem dokazování není ´Předpokladem je, že základ nároku byl prokázán Předběžná otázka ´Otázka, která není předmětem řízení, ale závisí na ní rozhodnutí ve věci ´např. zda byl spáchán trestný čin ve sporu o náhradu újmy na zdraví ´zda je žalobce vlastníkem ve sporu o vyklizení nemovitosti ´Předběžnou otázku si může posoudit soud sám ´Bylo-li o ní již rozhodnuto, soud z tohoto rozhodnutí vychází ´Předběžně si soud nikdy nesmí posoudit předběžnou otázku (§ 135 OSŘ) ´zda byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt a kdo jej spáchal ´Statusovou (otázku osobního stavu) Průběh dokazování ´Část III. Fáze dokazování ´ ´Navrhování důkazů (správně důkazních prostředků) ´ ´Obstarávání důkazů ´ ´Provádění důkazů ´ ´Hodnocení důkazů Navrhování důkazů ´Podstatný rozdíl v řízení ovládaném zásadou ´projednací ´vyšetřovací ´Uplatní-li se projednací zásada, mají účastníci ´tvrdit rozhodné skutečnosti ´činit důkazní návrhy ´Časový limit prekluzivních lhůt (§ 118b OSŘ) ´Skutkové přednesy musí být ´úplné a pravdivé ´určité ´Důkazní návrhy ´musí pokrývat všechny skutečnosti, ohledně nichž tíží stranu důkazní břemeno ´musí být zřejmé, co jimi má být prokázáno Posouzení důkazního návrhu ´Soud není povinen vyhovět všem důkazním návrhům účastníků ´Nevyhovění návrhu však může zásadně odůvodnit pouze tím, že ´tvrzená skutečnost není pro věc rozhodná ´důkaz byl navržen jenom proto, aby záměrně protáhl řízení; nebo byl učiněn po uplynutí prekluzivní lhůty ´důkaz je nadbytečný (právo soudu plynoucí z volného hodnocení důkazů) ´je dán zákaz dokazování (např. vzhledem k povinnosti mlčenlivosti) ´Důkazy nezákonné? § 88 odst. 1 ObčZ – zákonná licence k výkonu nebo ochraně práv nebo právem chráněných zájmů ´Nelze však odmítnout ´apriori výslech svědka s poukazem na jeho nevěrohodnost ´provést důkaz pro nehospodárnost ´důkaz proto, že soud je již přesvědčen o opaku Rozhodnutí o důkazním návrhu ´Nevyhoví-li soud důkaznímu návrhu ´musí o tom rozhodnout ´a posléze v odůvodnění rozsudku uvést, proč důkaznímu návrhu nevyhověl ´Poruší-li soud tento postup, jde o tzv. opomenutý důkaz Provádění důkazů ´Uplatňuje se zásada přímosti – soud je v přímém styku s účastníky řízení a v souladu s touto zásadou provádí dokazování ´Důkazy provádí soud zásadně při jednání (§ 122 odst. 1 OSŘ) ´Výjimky ze zásady přímosti: pokud je to účelné, může soud provést důkaz mimo jednání, jiný soud může důkaz provést k dožádání toho soudu, který vede řízení nebo lze využít videokonferenčního zařízení (§ 122 odst. 2 OSŘ) ´Hlediskem je nákladnost provedení důkazu procesním soudem nebo obtížnost provedení důkazu (svědek upoutaný na lůžku, ohledání nemovitosti) ´Soud může rozhodnout bez nařízeného jednání (§ 115a), pokud a) lze rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, b) práva účasti na projednání věci se vzdali nebo c) souhlasí s projednáním věci bez nařízení jednání ´Strany mají právo účastnit se provádění důkazů (jak při jednání, tak úkonů v režimu § 122 odst. 2 OSŘ), mohou se vyjadřovat k provedeným důkazům, klást otázky i vyjadřovat se k nositeli důkazu (např. osobě znalce) ´Právo vyjádřit se znamená: předseda senátu (samosoudce) po provedení důkazu umožní účastníkům, aby se k němu vyjádřili a uvedli vše, co považují za potřebné z hlediska svých hodnocení Hodnocení důkazů ´Uplatňuje se zásada volného hodnocení důkazů (§ 132 OSŘ) ´Starší zásada legální teorie důkazní nenachází uplatnění; např. důkaz byl podán až tehdy, kdy se shodovala výpověď alespoň 2 svědků ´Její náznaky: § 134 OSŘ – důkazní síla veřejné listiny, § 133b – výsledek ohledání má za prokázané ku veškerému zboží ´Soud je povinen hodnotit všechny důkazy, které provedl (x opomenutý důkaz) ´soud smí přihlédnout pouze k důkazům, které provedl, a pouze tyto důkazy může hodnotit ´zákon neukládá soudci, jakou důkazní sílu (věrohodnost) má jednotlivým důkazním prostředkům přiznat •Zjištěný skutkový stav • •Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 OSŘ) – nikoli skutečný (do novely č. 171/1993 Sb.) •Zásada materiální pravdy vyjadřuje, že proces dokazování je realizován tak, aby bylo možné zjistit skutečný stav věci bez ohledu na formální překážky •Cílem není zjištění objektivního skutkového stavu x denegatio iustitiae •Zásada formální pravdy – viz tzv. legisakční proces