Přezkoumání správních rozhodnutí soudem Správní soudnictví, rozhodování podle části páté o.s.ř. Ústavní soud Anna Chamráthová Ochrana před činností veřejné správy v rámci soudnictví •Soudnictví správní – ochrana veřejných subjektivních práv •Soudnictví civilní – ochrana soukromých práv, o nichž bylo rozhodnuto správním orgánem •Soudnictví ústavní – ochrana ústavně zaručených práv • •Záleží na charakteru práv, do nichž veřejná správa svou činností zasáhla, a také na formě činnosti veřejné správy Správní soudnictví •Slouží k ochraně veřejných subjektivních práv •Správní soudy rozhodují i o dalších věcech zákonem stanovených •Jeden z nástrojů kontroly veřejné správy - jedna ze záruk zákonnosti ve veřejné správě • •Veřejná moc dle Ústavy a Listiny smí činit jen to, co jí povoluje zákon – aby toto bylo zajištěno, soudní moc má právo její činnost kontrolovat a napravovat • Právní úprava •Základ práva na přístup k (nejen) správním soudům je obsažen v čl. 36 Listiny: •(1) Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. •(2) Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod podle Listiny. Právní úprava II •některé základní otázky výkonu soudní moci poté upravují Ústava a Listina, jako je například existence Nejvyššího správního soudu •základní zákon v oblasti správního soudnictví – soudní řád správní (SŘS), zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní •subsidiárně se použije i část I. a III. občanského soudního řádu (§ 64 SŘS) •zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů, … •původní část V. OSŘ Soustava správních soudů •Nejvyšší správní soud – navzdory Ústavě zřízen až SŘS •vrcholný soudní orgán ve věcech patřících do pravomoci soudů ve správním soudnictví, jeho úkolem je sjednocování judikatury (a případné rozhodování v zákonem stanovených věcech – např. kompetenční spory) •zajišťuje jednotu a zákonnost rozhodování rozhodováním o kasačních stížnostech •v zájmu jednotného rozhodování soudů přijímá stanoviska k rozhodovací činnosti soudů ve věcech určitého druhu •z téhož důvodu se může usnést na zásadním usnesení •krajské soudy, resp. specializované senáty krajských soudů Druhy řízení ve správním soudnictví •obecné, směřující proti určité formě činnosti veřejné správy •o žalobách proti rozhodnutím, •o ochraně proti nečinnosti správního orgánu, •o ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu, •o zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí pro rozpor se zákonem, •o zrušení služebního předpisu. •specifické, nesměřující proti typu činnosti veřejné správy, ale týkající se jejího specifického úseku •řízení ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda, •řízení ve věcech politických stran a politických hnutí. •o kompetenčních žalobách. Základní otázky •určení žalobního typu •věcně a místně příslušný soud (např. ve věcech dopravní infrastruktury podle zákona 416/2009 Sb. to je Krajský soud v Ostravě, u kompetenčních žalob NSS, stejně tak u zrušení politické strany…) •aktivní legitimace k podání návrhu (např. u zrušení služebního předpisu to je jen náměstek ministra vnitra pro státní službu) •žalovaný (např. u rozhodnutí může být žalovaným správní orgán, na který přešla působnost toho správního orgánu, který rozhodl v posledním stupni) •lhůta k podání žaloby •petit = čeho se lze domáhat (např. zásadně se nelze domáhat změny rozhodnutí), resp. způsob rozhodnutí soudu – zásadně funguje na kasačním principu •přípustnost (např. požadavek vyčerpání opravných prostředků) • Obecný průběh řízení •zahájení: návrhem, resp. dnem, kdy návrh došel věcně a místně příslušnému soudu •u rozhodnutí, nečinnosti, nezákonného zásahu a kompetenčních věcí se návrh nazývá žalobou •účastníky jsou navrhovatel (žalobce) a odpůrce (žalovaný) nebo ti, o nichž to stanoví zákon •osoby zúčastněné na řízení = osoby, které byly přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech vydáním napadeného rozhodnutí nebo tím, že rozhodnutí nebylo vydáno, a ty, které mohou být přímo dotčeny jeho zrušením nebo vydáním podle návrhu výroku rozhodnutí soudu, nejsou-li účastníky a výslovně oznámily, že budou v řízení práva osob zúčastněných na řízení uplatňovat Obecný průběh řízení II – odmítnutí návrhu usnesením •soud o téže věci již rozhodl (res iudicata), •o téže věci již řízení u soudu probíhá (litispendence), •nejsou splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat, •návrh byl podán předčasně nebo opožděně, •návrh byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou, •návrh je podle SŘS nepřípustný, •ve věci má rozhodovat civilní soud Forma rozhodnutí •rozsudek – meritorní •usnesení •v meritorních věcech tehdy, když tak SŘS stanoví •v nemeritorních věcech •odmítnutí •zastavení řízení •přerušení řízení •… Uspokojení navrhovatele správním orgánem po podání žaloby (§ 62 SŘS+ § 153 SŘ) •po podání žaloby lze až do vydání rozhodnutí vydat nové rozhodnutí nebo opatření, popřípadě provést jiný úkon, jimiž odpůrce = správní orgán navrhovatele uspokojí •nesmí být zasažena práva a povinnosti třetích osob, ledaže s tím vyslovili souhlas •pokud se navrhovatel domáhá: •zrušení rozhodnutí správního orgánu, lze jej uspokojit změnou nebo zrušením tohoto rozhodnutí v přezkumném řízení, •vyslovení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu, lze jej uspokojit vyslovením nicotnosti rozhodnutí, •snížení trestu nebo upuštění od trestu uloženého rozhodnutím správního orgánu, lze jej uspokojit vydáním nového rozhodnutí. •k vydání rozhodnutí je potřeba souhlasu nadřízeného SO, pokud je třeba doplnit řízení, je ho třeba už k zahájení řízení • Postup uspokojení (§ 62 SŘS+ § 153 SŘ) 1.žalovaný SO sdělí soudu, že zamýšlí navrhovatele uspokojit a vyžádá si od něj správní spisy 2.předseda senátu soudu stanoví lhůtu (při jejím marném uplynutí pokračuje v řízení), v níž je třeba uspokojení •provést •oznámit navrhovateli i soudu 3.předseda senátu vyzve navrhovatele, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda je postupem správního orgánu uspokojen = tímto se vzdává práva na odvolání nebo rozklad, které zároveň nemají ani ostatní účastníci 4.zastavení řízení – tímto dnem nabývá úkon SO právní moci nebo obdobných právních účinků (shodně SŘ), přezkumné řízení proti rozhodnutí není možné •navrhovatel sdělí, že je uspokojen •navrhovatel se nevyjádří, ale ze všech okolností případu je zřejmé, že k jeho uspokojení došlo •není upraveno, co se stane s úkonem SO, pokud navrhovatel sdělí, že uspokojen není • • • Žalobní „triáda“ •žaloba proti rozhodnutí (§ 65 odst. 1 SŘS) •úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti •žaloba na ochranu proti nečinnosti = nečinnostní (§ 79 odst. 1 SŘS) •žaloba na ochranu před nezákonným zásahem = zásahová (§ 82 SŘS) •nezákonný zásah, pokyn nebo donucení, který není rozhodnutím •„Ve vztahu mezi žalobou proti rozhodnutí a žalobou proti nezákonnému zásahu správního orgánu má primát žaloba proti rozhodnutí a možnost úspěšně podat žalobu proti nezákonnému zásahu nastupuje teprve tehdy, pokud žaloba proti rozhodnutí nepřipadá v úvahu. Účastník řízení tedy nemůže volit, kterou z těchto žalob bude považovat za výhodnější a které řízení bude žalobou iniciovat.“ (Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 8. 2005, č. j. 2 Aps 3/2004-42, publ. pod č. 720/2005 Sb. NSS) Správní rozhodnutí podle SŘ •Správní akt = výstup veřejné správy, jímž se projevuje navenek, splňující určité znaky •Externí – směřující VNĚ veřejnou správu, vůči jejím adresátům •Individuální – určuje konkrétní práva a povinnosti konkrétní osoby •Veřejně mocenský (jednostranný) •Vydaný vykonavatelem veřejné správy •Vydaný na základě zákona •Vydaný ve správním řízení •= materiální pojetí rozhodnutí (tj. nezáleží na jeho označení) •(Rozhodnutím správní orgán v určité věci zakládá, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá, nebo v zákonem stanovených případech rozhoduje o procesních otázkách - § 67 odst. 1 SŘ) Správní rozhodnutí podle SŘS - § 65 odst. 1 •úkon správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují práva nebo povinnosti •judikatura dovodila, že postačí pouhá dotčenost na právech – např. rozhodnutí o zastavení řízení uvedenou definici zcela nenaplňuje •„Žalobní legitimace musí být dána pro všechny případy, kdy je dotčena právní sféra žalobce, tj. kdy se jednostranný úkon správního orgánu, vztahující se ke konkrétní věci a konkrétním adresátům, závazně a autoritativně dotýká jejich právní sféry. Nejde tedy o to, zda úkon správního orgánu založil, změnil, zrušil či závazně určil práva a povinnosti žalobce, nýbrž o to, zda se - podle tvrzení žalobce v žalobě - negativně projevil v jeho právní sféře.“ •(NSS sp. zn 6 A 25/2002, 906/2006 Sb. NSS) Dotčenost na právech •„Aktivní žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu bude dána vždy tehdy, pokud s ohledem na tvrzení žalobce není možné zjevně a jednoznačně konstatovat, že k zásahu do jeho právní sféry v žádném případě dojít nemohlo.“ (Podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 10. 2008, č. j. 8 As 47/2005-86, publ. pod č. 1764/2009 Sb. NSS) •„Ustanovení § 65 odst. 1 SŘS nelze interpretovat doslovným jazykovým výkladem, ale podle jeho smyslu a účelu tak, že žalobní legitimace je dána pro všechny případy, kdy se úkon správního orgánu, vztahující se ke konkrétní věci a konkrétním adresátům, dotýká právní sféry žalobce.“ (podle usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 3. 2005, č. j. 6 A 25/2002-42, publ. pod č. 906/2006 Sb. NSS) • Správní rozhodnutí podle SŘS II •≠ správní rozhodnutí ve smyslu SŘ! 1.může se jednat např. i o rozhodnutí podle daňového řádu 2.definice se plně nepřekrývají – vymezení rozhodnutí v SŘS je autonomní, zcela nezávislé na vymezení rozhodnutí dle SŘ •úkon, který je podle SŘ (či DŘ) tzv. úkonem podle části IV., může být vyhodnocen jako rozhodnutí pro účely SŘS (např. zajišťovací a exekuční příkazy podle DŘ) •úkon, který je podle SŘ (či DŘ) rozhodnutím, nemusí být vyhodnocen jako rozhodnutí pro účely SŘS •materiální pojetí rozhodnutí, později konkretizováno na materiálně-formální Materiální pojetí rozhodnutí •„Pojem „rozhodnutí“ ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. je třeba chápat v materiálním smyslu jako jakýkoliv individuální právní akt vydaný orgánem veřejné moci z pozice jeho vrchnostenského postavení. Námitky, že rozhodnutí nemělo příslušnou formu a nebylo vydáno v žádném řízení, je nutno odmítnout již proto, že potřeba soudního přezkumu faktických správních rozhodnutí je ještě intenzivnější právě tam, kde správní orgán nepostupuje předem stanoveným a předvídatelným způsobem podle příslušného procesního předpisu.“ •(NSS sp. zn. 1 Afs 147/2005, 926/2006 Sb. NSS) Materiálně – formální pojetí •„V minulosti zastávaly správní soudy velmi široké materiální pojetí rozhodnutí. Toto pojetí však bylo postupem času korigováno rozšířeným senátem Nejvyššího správního soudu. Pro rozlišení rozhodnutí a zásahu je třeba zohlednit formální znak, který spočívá v tom, že u rozhodnutí jsou dány požadavky na formu, které u zásahu nejsou.“ (NSS 6 As 102/2018 – 39) Žaloba proti rozhodnutí - legitimace •každý, kdo tvrdí, že byl na svých právech rozhodnutím zkrácen – tj. stačí tvrzení •účastník řízení před správním orgánem, který tvrdí, že postupem správního orgánu byl zkrácen na právech, která jemu příslušejí, takovým způsobem, že to mohlo mít za následek nezákonné rozhodnutí •zvláštní žalobní legitimace k ochraně veřejného zájmu •správní orgán, o kterém to stanoví zákon (neexistuje) •nejvyšší státní zástupce, jestliže k podání žaloby shledá závažný veřejný zájem •veřejný ochránce práv, jestliže k podání žaloby prokáže závažný veřejný zájem •ten, komu toto oprávnění výslovně svěřuje zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, která je součástí právního řádu •specifické – žaloby ve věcech samosprávy Nepřípustnost – soud usnesením odmítne •žalobce nevyčerpal řádné opravné prostředky v řízení před správním orgánem, připouští-li je zvláštní zákon, ledaže rozhodnutí správního orgánu bylo na újmu jeho práv změněno k opravnému prostředku jiného, •výjimka: obrana proti „nekonečnému koloběhu správních rozhodnutí, který spočívá v tom, že odvolací orgán opakovaně a toliko formálně ruší rozhodnutí vadná rozhodnutí správní orgánu prvního stupně a věc mu opakovaně vrací k dalšímu řízení.“ (NSS, sp. zn. 4 As 289/2015) •jde o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích zákonné pravomoci správního orgánu – tj. věc má být přezkoumávána podle části V. OSŘ •jediným důvodem žaloby je tvrzená nicotnost napadeného rozhodnutí, a žalobce se nedomáhal vyslovení této nicotnosti v řízení před správním orgánem, •žaloba směřuje jen proti důvodům rozhodnutí, •žalobce se domáhá se přezkoumání rozhodnutí, které je z přezkoumání podle zákona vyloučeno = kompetenční výluky. (viz následující slide) Kompetenční výluky •vyloučeny jsou dle SŘS úkony správního orgánu: •které nejsou rozhodnutími, •předběžné povahy, •jimiž se upravuje vedení řízení před správním orgánem, •jejichž vydání závisí výlučně na posouzení zdravotního stavu osob nebo technického stavu věcí, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání, zaměstnání nebo podnikatelské, popřípadě jiné hospodářské činnosti, nestanoví-li zvláštní zákon jinak, •o nepřiznání nebo odnětí odborné způsobilosti fyzickým osobám, pokud sama o sobě neznamenají právní překážku výkonu povolání nebo zaměstnání nebo jiné činnosti, •jejichž přezkoumání vylučuje zvláštní zákon. Petit = čeho se lze domáhat = způsob rozhodnutí soudu •zrušení rozhodnutí správního orgánu (lze zároveň zrušit i rozhodnutí nižšího stupně) + vrácení správnímu orgánu – vázanost právním názorem •pro nezákonnost •pro vady řízení •pro překročení nebo zneužití zákonem stanovených mezí správního uvážení •vyslovení nicotnosti rozhodnutí správního orgánu •soud provádí i bez návrhu •vztahuje se i na rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, která by jinak byla řešena podle části V. OSŘ •upuštění nebo snížení trestu za správní delikt – tzv. moderační právo soudu • •nedůvodná žaloba se rozsudkem zamítá Moderační právo soudu •výjimka z kasačního principu, na němž je správní soudnictví založeno – soud mění rozhodnutí správního orgánu •= může upustit od trestu za správní delikt nebo jej v zákonem dovolených mezích snížit •podmínky: 1.rozhodnutí, jímž je uložen trest za správní delikt (tj. nejen přestupek, ale třeba i pořádková pokuta!) 2.není důvod toto rozhodnutí rušit 3.trest byl uložen ve zjevně nepřiměřené výši 4.žalobce uplatnění moderačního práva navrhnul (tj. soud nemůže sám od sebe) 5.v zásadních otázkách je možné vyjít ze skutkového stavu, z něhož vyšel správní orgán, tj. případné dokazování soudem je v nezásadních otázkách • Vybrané otázky žaloby proti rozhodnutí •žaloba se podává ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí s výjimkou pro žalobce se zvláštní legitimací •žaloba nemá odkladný účinek, lze jej ale na návrh přiznat •žaloba musí obsahovat žalobní body = vysvětlení, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné •napadané výroky správního rozhodnutí soud přezkoumává jen v rozmezí těchto žalobních bodů – jelikož se jedná o důvody právní i skutkové, jedná se o tzv. plnou jurisdikci •výjimka: nicotnost se vyslovuje i bez návrhu žalobce •vychází se ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu Nečinnostní žaloba •kvalifikovaná nečinnost – žalobce vyčerpal prostředky, které procesní předpis platný pro řízení u správního orgánu stanoví k jeho ochraně a rozhodnutí ve věci samé nebo osvědčení stále nebylo vydáno •nedůvodná žaloba se zamítá •jinak soud rozsudkem uloží správnímu orgánu povinnost vydat rozhodnutí nebo osvědčení a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu Zásahová žaloba •legitimace – ten, kdo tvrdí, že byl zkrácen na svých právech zásahem zaměřeným přímo proti němu nebo v jeho důsledku bylo proti němu přímo zasaženo •zásah musí být trvající nebo musí trvat jeho důsledky nebo alespoň hrozit jeho opakování •musí být bezvýsledně vyčerpány jiné možné prostředky nápravy •soud rozsudkem určí, že zásah byl nezákonný, zakáže správnímu orgánu, aby v porušování žalobcova práva pokračoval, a přikáže, aby, je-li to možné, obnovil stav před zásahem •„jen“ určení nezákonnosti •není nutné, aby byly vyčerpány jiné prostředky nápravy •není nutné, aby zásah trval, trvaly jeho důsledky nebo hrozilo jeho opakování Kompetenční žaloby •správní úřad a orgán územní, zájmové nebo profesní samosprávy, •orgány územní, zájmové nebo profesní samosprávy navzájem, •ústřední správní úřady navzájem. • •příslušný je NSS • •legitimace: •správní orgán, který je stranou kompetenčního sporu •ten, o jehož právech nebo povinnostech bylo nebo mělo být rozhodováno v řízení před správním orgánem. Opravné prostředky ve správním soudnictví •správní soudnictví je jednoinstanční •opravné prostředky jsou tedy svou povahou mimořádné •2 druhy: •kasační stížnost •obnova řízení Kasační stížnost •= opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí krajského soudu ve správním soudnictví, který lze podat jen ze zákonem stanovených důvodů (nezákonnost, vada řízení, zmatečnost…) •nepřípustnost: •ve věcech volebních •u některých procesních otázek •nepřijatelnost: •kasační stížnost, která ve věcech mezinárodní ochrany svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele •rozhodnutím může NSS také zrušit rozhodnutí správních orgánů •nemá odkladný účinek, lze jej ale na návrh přiznat Obnova řízení •vyšly najevo důkazy nebo skutečnosti, které bez viny účastníka nebyly nebo nemohly být v původním řízení uplatněny, popřípadě bylo jinak rozhodnuto o předběžné otázce, jestliže výsledek obnoveného řízení může být pro něj příznivější •jen návrhové řízení •rozhoduje soud, který vydal původní rozhodnutí •přípustnost: •rozsudky ve věcech ochrany před zásahem správního orgánu •rozsudky ve věcech politických stran a politických hnutí •nikoli proti rozhodnutí o kasační stížnosti •nikoli, pokud směřuje jen proti důvodům rozhodnutí nebo výroku o nákladech Řízení podle části V. OSŘ •zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád •část V. = řízení ve věcech, o nichž bylo rozhodnuto jiným orgánem •§ 244 odst. 1 – pravomocné rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci •správní orgán = orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, orgán zájmové nebo profesní samosprávy, popřípadě smírčí orgán zřízený podle zvláštního právního předpisu •(správní orgán podle SŘ = orgán moci výkonné, orgán územního samosprávného celku, jiný orgán, právnická a fyzická osoba, pokud vykonává působnost v oblasti veřejné správy) •rozhodnutí dle OSŘ = práva nebo povinnosti jím byla založena, změněna, zrušena, určena nebo zamítnuta Výjimky •rozhodl-li o sporu nebo o jiné právní věci rozhodce nebo stálý rozhodčí soud, nebo rozhodčí komise spolku •jestliže se rozhodnutí správního orgánu v důsledku námitek nebo jiného obdobného úkonu účastníka právního poměru učiněného před správním orgánem podle zvláštního zákona zrušuje nebo pozbývá účinnosti, •odkázal-li podle zvláštního právního předpisu správní orgán účastníky právního poměru s jejich nároky na řízení před soudem. Rozlišení mezi správním a civilním soudnictvím •Povaha dotčených práv – rozlišení musí provést sama osoba obracející se na soud •Některé otázky vyřešila judikatura, nicméně: •zákon může autoritativně stanovit pravomoc soudu, což může i odporovat povaze dotčených práv •příklad: rozhodnutí o vyvlastnění •Jistota: § 249 odst. 2 OSŘ pro účely řízení podle části V. stanoví, že krajské soudy rozhodují jako soudy prvního stupně ve věcech vkladu práva k nemovitým věcem (jinak jsou obecně příslušné okresní soudy) •§ 1 odst. 2 zákona č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů – zvláštní senát Právní úprava řízení •kromě části V. OSŘ se přiměřeně užijí i jeho části I. – IV. • •návrh se vždy nazývá žalobou, která bez návrhu nemá odkladný účinek •podává se ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí •nutné je vyčerpat řádné opravné prostředky •účastníci: žalobce a účastníci původního řízení před správním orgánem – tj. správní orgán nikoli! Právní úprava řízení II •plná jurisdikce •soud není vázán skutkovým stavem, který zjistil správní orgán - může jej ale vzít za svůj •rozsudek soudu nahrazuje původní rozhodnutí správního orgánu •opravné prostředky – odvolání a dovolání Ústavní soudnictví •slouží k ochraně ústavnosti •je možné bránit se proti vybraným formám činnosti veřejné správy • •upraveno zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu •přiměřeně se použije i celý OSŘ a jeho prováděcí předpisy Řízení o zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení •„jiný předpis než zákon“ – tj. i externí normativní správní akty •postačí „pouhá“ nezákonnost •lze nálezem zrušit ke stanovenému dni Subjekty oprávněné k podání návrhu •vláda, •skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů, •senát a plénum Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti, •ten, kdo podal ústavní stížnost, pokud důvodem jejího podání je uplatnění napadeného předpisu, nebo ten, kdo podal návrh na obnovu řízení za stejné podmínky, •zastupitelstvo kraje, •Veřejný ochránce práv, •Ministerstvo vnitra, jde-li o návrh na zrušení obecně závazné vyhlášky obce, kraje nebo hlavního města Prahy za podmínek stanovených v zákonech upravujících územní samosprávu, •věcně příslušné ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, jde-li o návrh na zrušení nařízení kraje nebo hlavního města Prahy za podmínek stanovených v zákonech upravujících územní samosprávu, •ředitel krajského úřadu, jde-li o návrh na zrušení nařízení obce za podmínek stanovených v zákonu o obcích, • zastupitelstvo obce, jde-li o návrh na zrušení právního předpisu kraje, do jehož územního obvodu obec náleží •soud, pokud při své rozhodovací činnosti dojde k závěru, že aplikovaný předpis je nezákonný • • Řízení o ústavní stížnosti •fyzické a právnické osoby •proti zásahu orgánu veřejné moci •= rozhodnutí, opatření nebo jiný zásah orgánu veřejné moci – tj. pokrývá různé formy činnosti veřejné správy •předchozí vyčerpání procesních opravných prostředků – těch, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (výjimkou je návrh na obnovu řízení a stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele) •účastníci: stěžovatel a orgán veřejné moci, proti jehož zásahu ústavní stížnost směřuje; ostatní účastníci předchozího řízení, z něhož stížností napadené rozhodnutí vzešlo, jsou vedlejšími účastníky Děkuji Vám za pozornost