Přihlášení | Registrace | O projektu Společenskovědní časopis e-Polis.cz. Společenskovědní časopis Zobrazit menu * Aktuálně * Politologie * Mezinárodní vztahy * Právo * Ekonomie * Ostatní obory * Rozhovory * Kultura * Osobní rozvoj Navigace: Hlavní stránka *» * Politologie *» * Politické teorie Hybridní demokracie /// 4. listopad 2005 // Jakub Horáček // komentáře <#disqus_thread>/ Pojem hybridní demokracie se začal objevovat po pádu nedemokratických režimů ve střední a jihovýchodní Evropě, ale nalézt ho můžeme i v ostatních částech světa. A to z důvodu, že reálný průběh demokratizace některých nově se transformujících demokratických států, často zpochybňoval klasický západní ideál demokratického vládnutí a občanských hodnot. Jednalo se o časté zastavení vývoje režimů mezi demokratickými a totalitními formami vládnutí. Hybridní demokracie /Hybridní demokracie / Pojem hybridní demokracie se začal objevovat po pádu nedemokratických režimů ve střední a jihovýchodní Evropě, ale nalézt ho můžeme i v ostatních částech světa. A to z důvodu, že reálný průběh demokratizace některých nově se transformujících demokratických států, často zpochybňoval klasický západní ideál demokratického vládnutí a občanských hodnot. Jednalo se o časté zastavení vývoje režimů mezi demokratickými a totalitními formami vládnutí. Tím se otvíral prostor pro možnou klasifikaci těchto hybridních režimů. V následující části textu uvedeme několik nejznámějších možných konceptů pojímání této problematiky. /Neliberální demokracie a defektní demokracie / jedná se o režimy, které se vyznačují použitím některých mechanismů demokratického vládnutí. Například, alespoň potvrzování vládnoucí elity ve svých funkcích pomocí opakujících se voleb. Zejména v zemích třetího světa je takto plebiscitně chápána demokracie rozvíjena, ovšem cíleně rezignuje na liberální praxi.Tato „demokracie“ cíleně absentuje prvky jako je respekt k politickým a občanským svobodám, základním právům, jednání na základě principů vlády zákona. Jinak řečeno neliberální demokracie mají sklon absolutizovat suverenitu lidu (Kopeček 2002: 286). Dále v neliberální demokracii dochází ke koncentraci a centralizaci moci do rukou vládnoucí politické elity. Takové režimy mají často tendenci mluvit jménem lidu (Zakaria 1997: 31-32). Wolfgang Mergel také ve svých úvahách (Merkel 1999) vychází z toho že teoretici demokracie nejsou schopni pojmout realitu režimů, které nejsou čistou autokracií, ale zároveň nesplňují atributy liberálních demokracií. Proto pro tyto režimy razí pojem /defektní demokracie/ (Merkel 1999: 2-3)/. /Merkel na základě několika kritérií stanovil tři typy defektních demokracií : *Exkluzivní demokracie : *ta vylučuje část obyvatelstva z plnoprávného politického postavení a to na základě kritérií náboženských, nebo z důvodů rasových[1] <#_ftn1>. *Doménní demokracie : *je takovým režimem, ve kterém je možné vetovat rozhodnutí demokraticky zvolené vlády a to například ze strany ozbrojených složek. *Neliberální demokracie : *je situace kdy demokraticky zvolená vláda porušuje základní principy vlády práva. Porušuje lidská práva, obchází parlamentní procedury, ovlivňuje justici. /Elektorátní (formální) demokracie a pseudodemokracie, /k tomuto pojmu dochází politolog Larry Diamond (Diamond 1997). Jsou to demokracie v němž jsou parlament a další vládnoucí elity vybíráni prostřednictvím pravidelných voleb, v dalších aspektech ale už nenaplňují kritéria liberální demokracie. Do kategorie elektorátních demokracií podle Diamonda spadají ty země, které nerespektují lidská a občanská práva ve snaze chránit svoji územní celistvost.[2] <#_ftn2> Tyto vnitřní problémy tak způsobují zablokování ve směřování k liberálně demokratickému politickému systému. O /pseudodemokraciích/, které podle Diamonda leží na pomyslném žebříčku ještě níž, než elektorátní demokracie, lze říci, že také disponují volebním systémem. Tudíž je povolena existence více politických stran[3] <#_ftn3>. Má i některé ústavní rysy[4] <#_ftn4>. Reálně ale v těchto systémech neprobíhá žádná politická soutěž. Pro občany je takřka nemožné za pomocí voleb odstranit vládnoucí režim. Postavení těchto vlád je založeno na kontrole médií, využívání masových nátlakových prostředků a represích vůči svému obyvatelstvu. /Delegativní demokracie/ je forma demokracie, která je „úspěšná“, v nově vznikajících demokracií, které mají vážné sociální a ekonomické problémy zděděné po předchozím režimu. Dalším určujícím faktorem může být slabá, nebo žádná demokratická tradice. To znamená, že tyto země mají slabě zakořeněnou funkčnost politických institucí. Samotný zrod delegativní demokracie je připisován okamžiku, kdy lidem přímo zvolený kandidát získává mimořádně silný mandát. Tento princip je myšlen u presidentských systémů, kdy se zvolený kandidát stává volbou lidu, jakým si ztělesněním národa. Takový president je po svém zvolení omezen pouze systémem vazeb, které existují ve vztahu k ostatním mocím, jako jsou moc zákonodárná a moc soudní. (Kopeček 2002: 293). Nemusí brát ohledy na ostatní zájmové skupiny, média, nevládní organizace atd. Rozhodování presidenta není prostě ovlivňováno žádnými jinými prvky, včetně těch ústavních, které má zvolený jedinec tendence různými způsoby obcházet. Příkladů delegativní demokracie lze nalézt spoustu v zemích Latinské Ameriky. Ale i v Evropě, konkrétně v Chorvatsku v době vlády presidenta Franja Tudjmana. Závěrem lze říci že u všech uvedených forem demokracie můžeme nalézt společné prvky a to silné oslabení nebo až úplné odbourání liberálních prvků jako jsou již zmíněné občanské a politické práva, dělba moci a jev silného suveréna s mandátem získaným přímo od lidu. LITERATURA 1. Diamond, L.(1997): Is the third Democratization Over? An Empirical Assessement. Working paper. Universtity of Notre Dame. 2. Hloušek, Vít; Kopeček, Lubomír. Demokracie; Kap.Hybridní demokracie /Str. 285 – 295 .; / IIPS: Brno 2003 3. Merkel, W.(1999):Defective Democracies. Working paper of Juan March Institute, No. 1999/132 4. Zakaria, F.(1997): The Rise of Illiberal Democracy. Foreign Affairs, Vol. 76, No. 6, s. 22-43. ------------------------------------------------------------------------ [1] <#_ftnref1> Např. bývalý režim apartheidu v JAR [2] <#_ftnref2> Těmi můžou např. být Turecko a problém kurdské menšiny, Rusko řešící násilně problém čečenských separatistů, Indie a její problém s kašmírskými separatisty. [3] <#_ftnref3> Ty ve skutečnosti ale hrají roli stran „druhé kategorie“ [4] <#_ftnref4> Formální dělba moci mezi ústavními orgány. Jak citovat tento text? Horáček, Jakub. Hybridní demokracie [online]. /E-polis.cz/, 4. listopad 2005. [cit. 2018-05-02]. Dostupné z WWW: . ISSN 1801-1438. Autor Jakub Horáček /Autor: Jakub Horáček / Autor je studentem politologie na ZČU v Plzni. [Nahoru ? <#top>] inSdílet ------------------------------------------------------------------------ Hodnocení * 2.73/5 Hvězd. * *1* Nestojí za nic! * *2* Nepovedené * *3* Dobré * *4* Velmi dobré * *5* Výborné! Hodnocení: 2.73 hvězdiček / Hodnoceno: 11x Přidat komentář <#inscm> Další články autora Stranický systém Maďarska Stranický systém Maďarska Další články z rubriky Transformace guerillového hnutí Tupamaros v politickou stranu Transformace guerillového hnutí Tupamaros v politickou stranu Otázka politických strán ako aktérov prechodu k demokracii Otázka politických strán ako aktérov prechodu k demokracii Teória demokracie a koncept verejného záujmu Teória demokracie a koncept verejného záujmu Vložit komentář pavel pajkrt *čtvrtek, 10. listopad 2005 13:03 * Pokud měl autor v úmyslu pojednat o fenoménu kvazi-demokracie, je nepřijatelné opomenout např.demokraturu a koncepce dalších autorů. Soustředit se pouze a jen na eklektickou knihu ed.V.Hlouškem (který není mimochodem odborníkem na teorii demokracie a v seznamu literatury, který by měl začínat O'Donn., by měl být na psoledním místě, ale spíše by měl být opomenut)považuji za tragikomický a laický pokus o "politologický text". Už vůbec nechápu, že je někdo ochoten ho zveřejnit. pavel p. ------------------------------------------------------------------------ Napsal: pavel pajkrt [Odpovědět <#inscm>] roman *pátek, 11. listopad 2005 09:12 * chytrolin, komparativna politologia je neoddelitelnou sucasou politickej vedy, tento text je tipickym prikladom politickej komparacie, a snad nikto neocakava ze novinovy clanok obsiahne celu problematiku danej temy. Co sa tika tvojho zoznamu autorov, je to len cisto tvoj subjektivny nazor. je to sice vycitka proti clanku ale je na urovni: tento obraz je neumelecky lebo sa mi nelibi. Kriteriom , ci je text politologicky alebo nie totis nieje tvoja osobna preferencia, nie je to otazka libi-nelibi. Asi kazdy ma svoje vlastne preferencie, svoje vlastne vnimanie toho co je viac alebo menej profesionalne. Tvrdit ze text je profesionalny len vtedy ked vychadza z tej ktorej knizky je tvrdenie tipu: obraz je umelecky len vtedy ked vychadza z baroka(popiera to pluralitu, a nahradza ju subjektivizmom). takze tak. nevyjadroval som sa k danemu clanku ale skorej k tvojej reakcii, prisla mi o mnoho viac neprofesionalna ako ten clanok, ktory si avsak nerobil ambiciu byt dizertacnou pracou. ------------------------------------------------------------------------ Napsal: roman [Odpovědět <#inscm>] pavel *pátek, 11. listopad 2005 11:52 * Milý Romane, za prvé si zvykněte tykat někomu až poté co je Vám to nabídnuto(jedná se o elementární slušnost). Za druhé nejedná se o komparativní text, zjistěte si co znamená komparativní. Za třetí nejedná se o můj seznam(mimochodem jsem žádný nepředložil), ale v USA, kde je nejpokročilejší výzkum teorie demokracie, nikdo V.Hlouška nezná, ani celou Masarykovu un.(, abych byl korektní zeptal jsem se e-mailem např.S.Garfi., D.Nels. a jiných kolegů univerzit.) Za čtvrté text, který vychází z opsaní několika tezí jediné (navíc nevýznamné knihy) nemůže být považován za kvalitní. Víte ono nestačí se zaměřit pouze na českou literaturu a překlady, která je navíc extrémně omezená. Jinak web považuji za dobrou příležitost pro české studenty zveřejnit své texty. S úctou P. ------------------------------------------------------------------------ Napsal: pavel [Odpovědět <#inscm>] roman *pátek, 11. listopad 2005 12:18 * este raz, nereagoval som na obsah textu ale na reakciu k nemu a argument: co sa mne nepaci je neprofesionalne. naucte sa citat. mne osobne je docela jedno ake su vase kriteria vedeckosti a nevedeckosti, urcite ale nemoze byt kriteriom vasa osobna preferancia istych autorov, to by potom pouzitie tejto metody v inych oblastiach zaslo do sfer: co nieje gotika nieje umenie, co nieje sofokles nieje drama.. seznam ste nepredlozili ale precitajte si vasu povodnu reakciu, hovorite o akomsi zozname v ktorom ma byt niekto na prvom a niekto na poslednom mieste, ja napriklad by som urcite na prve miesto dal Sartoriho ale nikdy by som nepovedal ze kto ho nepouziva ako zdroj tak nepise odborne texty, niekedy byva zadebnenost a nadutost spolu suputnik vzdelavania sa. skuste sa zamysliet nad tym ci je spravne povazovat vlastne hodnotiace kriteria zalozene na osobnych preferenciach za pouzitelne pri posudzovani odbornosti. ------------------------------------------------------------------------ Napsal: roman [Odpovědět <#inscm>] pp *pátek, 11. listopad 2005 12:49 * Milý Romane, snad poslední reakce. Nejde o mé osobní preference, ale tech kdo jsou opravdovými odborníky(Gar., Nels...Samozřejmě relevantnost díla se dá i měřit např.počtem citací v odborných publikacích to jen na vysvětlenou) Chápu, že zmiňujete Sartori, protože to je jediné dílo o teorii přeložené do slovenštiny. Jenže já původně hovořil o odbornících na kvazi-demokracii (Sartori je skvělý odborník na obecnou teorii, ale na první-spíše druhé místo bych ho dal ohledně volebních systémů). Je naprostá zhovadilost říci, že nejde stanovit jasná kritéria to vede k morálnímu relativismu, samozřejmě je stanovit lze ikdyž lze o nich diskutovat. Není totéž Sartori co Lebeda, není totéž nějaky nacistický pisálek co solidní antroplog atd.. Chápu, že jste mladý ale relativismy jsou nebezpečné a dávejte si na tento přístup pozor. ------------------------------------------------------------------------ Napsal: pp [Odpovědět <#inscm>] roman *pátek, 11. listopad 2005 13:01 * zase ste ma nepochopili. ja nehodnotim ten text, uz v prvej rekacii som to napisal. mna len udivuje ako niekto moze na zaklade toho, ze niekto napisal nejaku knizku a nieje znamy v USA, tak na zaklade tohto faktu moze napisat, ze clanok ktory vychadza z tej 'neznamej knizky v USA', je neodborny.(podotikam novinovy clanok na studentskom servery, nie dizertacna praca) Samozrejme uznavam iste kvalitativne meradla v politickej vede, ta vasa prva reakcia vsak medzi hodnotaice meradla kvality nezapada. Ja niesom studentom ziadnej ceskej skoly ale z toho ako hovorite o autorovi a o Masarykovej univerzite mam taky pocit, akoby vo vasej reakcii bola ista osobna zast a nie cisto profesny zaujem o komentar. a dakujem za diskusiu bola podla mna celkom dobrym ozivenim a zaujimavym spestrenim piatkoveho dopoludnia:) s pozdravom Roman ------------------------------------------------------------------------ Napsal: roman [Odpovědět <#inscm>] Jakub Horáček *pátek, 11. listopad 2005 23:35 * Článek měl v krátkosti nastínit hlavní body dané problematiky. To také udělal. Máte samozřejmě nezpochybnitelné právo na kritiku jak metodiky samotné, tak použité literatury. Z Vaší reakce mám však pocit, že patříte jen k dlouhé řadě pseudointelektuálů, kterým masturbace vlastního ega zaručuje klidnější spánek. Přeji Vám hodně štěstí a mnoho profesionálních článků. S pozdravem JH ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Jakub Horáček [Odpovědět <#inscm>] Robert Horáček *čtvrtek, 8. květen 2014 15:29 * Je to výcuc z Hlouška a Kopečka.. :-/ ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Robert Horáček [Odpovědět <#inscm>] Jarek *pondělí, 3. leden 2011 16:07 * Nechápu, jak mi mohla uniknout tato plodná diskuze :). Sice přicházím 5 let s křížkem po funusu, přesto mi to nedá, jak píše autor, masturbovat vlastní ego. Článek je bezesporu málo kvalitní, čerpání ze sekundární literatury bych prominul, spíše mě dráždí způsob vypracování. Jedná se o jakýsi nekompletní a velmi zjednodušený přehled pouze některých konceptů v oblasti hybridních režimů. Chybí tu již zmíněný koncept democratury a dictablandy od O´Donnella se Schmitterem nebo třeba koncept volebního autoritarismu Andrease Schedlera. Autor článku se spokojil s prezentací několika konceptů a rezignoval na jakékoli porovnání. Pozornému čtenáři nemůže uniknout, že autor vykresluje illiberální demokracie u Zakarii, defektní demokracie u Merkela a volební demokracie u Diamonda de facto jako synonymní (což ve skutečnosti mohou být a jsou, nicméně by bylo dobré k tomu dojít nějakou analytickou cestou nikoli konstatováním). Co se týče diskuze, Pavle: Víta Hlouška ani Masarykovu univerzitu v USA možná nikdo nezná, ale to je zcela očekávatelné vzhledem k tradici a pozici, jaké se politická věda v USA těší, proto porovnáváte neporovnávatelné. Nehledě na fakt, že pokud byste si vzal brněnskou publikaci do ruky, hned v úvodu byste se dočetl, že se jedná o učebnici a elementární příručku pro studenty. Předem Hlouškova kapitola o hybridních režimech neaspiruje na otisknutí v Journal of Democracy, to z ní však nedělá pamflet. Česká politologie má vůči té americké zkrátka dosud deficit a bude ještě trvat, než ho aspoň z části dožene, ve (středo)evropském areálu si však vede, řekl bych, nadějně, viz odborné konference pořádány právě např. v Brně. Otázkou také je, jak poznat onoho odborníka, Vámi zmiňované odborníky neznám, vůbec co je to za podivnou tendenci zkracovat příjmení? A na závěr snad jen poznámka, že u mě je Sartori na prvním místě teoretik stranických systémů :). ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Jarek [Odpovědět <#inscm>] Selma *pondělí, 3. leden 2011 17:22 * Selma *to Jarek:* Pane Jarku, nechtěl byste přispět nějakým článkem do e-Polisu? Komentářů tu máte hodně, ale článek ani jeden (či se mýlím?). Pokud byste měl zájem, ozvěte se na mail redakce :) ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Selma [Odpovědět <#inscm>] Jarek *pondělí, 3. leden 2011 17:52 * Jsem polichocen Vaší nabídkou, ale nemám v úmyslu zde publikovat. Již jsem o této možnosti v minulosti přemýšlel a dospěl jsem k závěru, že nechci, aby mé články byly zveřejňovány bok po boku s nepříliš kvalitními příspěvky ostatních autorů. Nechápejte to jako aroganci, spíše mi jde o koncepčnost a důvěryhodnost výsledků mé práce. ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Jarek [Odpovědět <#inscm>] Selma *pondělí, 3. leden 2011 19:55 * Selma *to Jarek:* Já si však myslím, že je zde i mnoho kvalitních článků a autorů, kteří napsali práce na vysoké úrovni. Ano, jsou tu články studentů prvních a druhých ročníků bakalářského studia, některé povedené, některé méně, ale publikují zde též vystudovaní magistři, proto bych být vámi e-Polis hned neshazovala. Jedná se o studentský časopis, to však automaticky neznamená, že je nekvalitní. Pokud jste student a myslíte si, že Vaše práce jsou na vysoké úrovni, zveřejnění na e-Polisu rozhodně nesníží jejich kvalitu a určitě ani důvěryhodnost výsledků Vaší práce. Protože o tom nerozhodují ostatní články, ale pouze ten váš. Přemlouvat Vás nebudu, a už vůbec ne pod článkem pana Horáčka :) Má nabídka však i nadále platí. --------------------------------- Zpráva byla upravena adminem 03.01.2011 ve 19:56:21 ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Selma [Odpovědět <#inscm>] Jarek *pondělí, 3. leden 2011 21:01 * Právě ona disbalance kvalitních a méně povedených článků je oním důvodem. Kolikrát zde narazím na zajímavý příspěvek a za týden se divím, co na mě vyskočí z monitoru. Pojetí studentského časopisu je samozřejmě dobrá myšlenka, nicméně mám pocit, že mnoho příspěvků bylo psáno coby seminární práce za účelem získání zápočtu a ne řešení či představení nějakého problému. Takové příspěvky vrhají stín jak na celý portál, tak na samotnou vzdělávací instituci, neboť si čtenář může lehce domyslet, jak asi vypadá výuka na katedře, kde vyučující akceptuje takovéto texty zmaru. ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Jarek [Odpovědět <#inscm>] Pepek Vyskoč *sobota, 8. leden 2011 00:50 * Musím se přidat k Jarkovi. Někdy se skutečně hrozím, co za "ptákoviny" jsou studenti schopni pověsit na web. Nebylo by, Selmo, od věci zamyslet se například nad recenzním řízením? Vzhledem k účelu, tj. oddělení těch nejslabších článků od relativně obstojného zbytku, by mohlo být velmi jednoduché a nenáročné na organizaci. Troufám si říci, že bez toho se tento web asi o mnoho nepohne, zvláště pokud má na českém "studentském" webu obstojnou konkurenci. Jinak na Jarkovy přispěvky tu narážím často a jsem si jist, že to není student, ) Ale mohl by to být obstojný recenzent. Beztak najdeme jeho komentáře pod téměř každým článkem:P ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Pepek Vyskoč [Odpovědět <#inscm>] Selma *neděle, 9. leden 2011 18:24 * Selma Vážený pane Pepku (nevím, jak vás jinak oslovovat:)), děkuji za Váš komentář. Než na něj odpovím, chci všechny poprosit, aby komentáře podobného typu směřovali do fóra. Komentáře pod článkem by se měly týkat samotného článku :) Nyní k věci: o jakémsi recenzním řízení jsme samozřejmě uvažovali, domnívám se však, že je neprofesionální, aby recenzi článků zajišťovali studenti (myšleno členové redakce). Pokud jde o již vystudované doktory a docenty, bylo mi naznačeno, že bez honoráře je to práce navíc, která nikoho neláká. Na druhou stranu je ale třeba brát ohled na to, že se jedná o studentský časopis, kde studenti zveřejňují své články a ostatní se jim k tomu mohou vyjádřit. Je tedy jasné, že práce studenta prvního ročníku bakalářského studia a studenta posledního ročníku magisterského budou nesrovnatelná, a tak by se to podle mého názoru i mělo brát. My rozhodně nezveřejňujeme všechny články (možná byste se až divil, kolik jich odmítáme), ale na druhou stranu se snažíme brát ohled i na výše uvedený fakt. Každopádně se ale myšlence recenzního řízení nebráním a pokud by se našli zájemci z řad doktorů atd., stačí se ozvat na mail redakce :) ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Selma [Odpovědět <#inscm>] Jarek *čtvrtek, 13. leden 2011 13:17 * Josef Vyskočil: jestli pod téměř každým nevím, ale pod některými ano. :) Selma: nemůžete po čtenáři chcít, aby toleroval zjevné autorovy přešlapy. Tvůrce článku si musí být jistý tím, co napsal, a musí se umět obhájit. Pokud student prvního či kteréhokoli ročníku není schopen napsat text na aspoň uspokojivé úrovni, potom ať nepublikuje, však to po něm nikdo nevyžaduje. ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Jarek [Odpovědět <#inscm>] Selma *neděle, 16. leden 2011 18:54 * Selma *to Jarek:* Pane Jarku, vy mi asi nerozumíte. Neříkám, že chyby studenta prvního ročníku by se měly ignorovat. Jen si myslím, že výkon studenta na začátku studia bude (či by alespoň měl být) jiné kvality, než u studenta vyššího ročníku. Proto některé články mohou působit méně propracovaněji, než jiné, což je podle mého názoru přirozené. Pokud jde o chyby ve článcích, opakuji, že redakce pod mým vedením skutečně nepublikuje vše, co nám na mail redakce přijde. E-Polis je však "pouze" studentský časopis, tak si ho prosím nikdo nepleťte s odbornými politologickými časopisy, v němž veškeré články prochází recenzním řízením. To nikdy nebylo a prozatím ani není případ e-Polisu. Proto je také možné vkládat komentáře a autora na chyby upozornit. Věřte, že kritika často působí velice efektivně. Tímto ukončuji tuto diskusi a prosím, abyste komentáře podobného rázu přesměrovali do fóra či mě kontaktovali přímo na e-mail. V opačném případě upozorňuji, že budu komentáře mimo téma článku mazat. Děkuji všem za pochopení :) ------------------------------------------------------------------------ Napsal: Selma [Odpovědět <#inscm>] * Nejčtenější <#tabTopView> * Dle hodnocení <#tabTopRate> * Nejnovější <#tabTopRecent> *1. Redakce časopisu e-Polis.cz * *2. Týden s prezidentskými kandidáty: Pavel Fischer * *3. Jakým způsobem se analyzuje role médií v postkonfliktních situacích * *4. Analýza komunálnych systémov v teórii P.E. Mouritzena a J. H. Svary * *5. Migrace jako příznak úpadku * *1. Tibetská otázka a historie sinizace jeho území * *2. Migrace jako příznak úpadku * *3. Syrské válčiště – jak uznat neuznatelné? * *4. Vznik a vývoj Indonéské republiky * *5. Turecká republika – země Velkého sultána * *1. CHCETE ZMĚNU? NYNÍ JE TEN SPRÁVNÝ ČAS! * *2. Lze zestátnit lidský faktor? Optika Pierra Bourdieho * *3. Dekolonizace Indického poloostrova – zrod úhlavních nepřátel * *4. Zeměloďka jako změna společenské smlouvy? * *5. Analýza komunálnych systémov v teórii P.E. Mouritzena a J. H. Svary * Inzerce Banner 300 x 300 Sledujte nás na Facebooku! Reklama *Nástroje *// Vytisknout // komentáře <#disqus_thread>// hodnocení 2.73/5 <#hodnoceni> *Sdílejte * inSdílet *Novinky* *E-polis.cz hledá autory!* /[22. červenec 2017]/ Časopis stále hledá nové interní redaktory a další externí spolupracovníky, kteří budou ochotní se podílet na vytváření obsahu. Své články posílejte k posouzení na email redakce@e-… *Kde se diskutuje?* Je nám líto, u tohoto zdroje žádné položky nebyly nalezeny :-( ProSEO Media s.r.o.Redakce |O projektu |Jak publikovat? |RSS |RSS komentářů |Reklama |Podmínky užití |Webarchiv © e-Polis.cz - Společenskovědní časopis. Všechna práva vyhrazena 2003-2018. ISSN 1801-1438 Provozovatelem je © AS CPSSU Plzeň, Sedláčkova 31, 301 00 Plzeň Web jsme vytvořili v © ProSEO Media s.r.o. TOPlist