SEMINÁŘ Č. 6/20 a) Základní kategorie spravedlnosti. (formální vs. materiální spravedlnost, rovnost výsledku vs. rovnost příležitostí; distributivní vs. vyrovnávající spravedlnost;) b) Základní principy procedurální teorie spravedlnosti ; J. Rawls. Aristotelovo vymezení pojmu spravedlnost ¨Pojem spravedlnost se vztahuje na ¨lidské jednání ¨subjekt jednání ¨pravidla jednání- normy ¨řád pravidel či norem Rovnost ¨je podle Aristotela základním znakem spravedlnosti ¨Spravedlnost – rovnost (střed spravedlnosti) -právo ¨Současné rozlišování rovnosti: ¨a) rovnost formální, ¨b) rovnost materiální, ¨b1 rovnost výsledků ¨b2 rovnost příležitostí Formy spravedlnosti: formální a materiální spravedlnost ¨ Základní znaky formální spravedlnosti ¨ ¨ rovnost a obecnost ¨ ¨„se stejným stejně s nestejným nestejně“ ¨„rovnost všech před zákonem“ Formální rovnost ¨Formální rovnost představuje pojetí rovnosti před zákonem, tedy rovnosti de iure avšak nikoli de facto. ¨Formální rovnost si klade požadavek, aby se stejnými bylo ve stejné situaci zacházeno stejně bez ohledu na společenské, sociální, etnické či jiné pozadí jednotlivce. ¨Rovnost formální znamená spíše rovnost procedurální, např. požadavek gramotnosti jako podmínka pro volební právo se vztahoval shodně na všechny, nicméně v praxi bylo velké množství černochů z tohoto práva vyloučeno, neboť nesplňovali podmínku gramotnosti. ¨ Materiální spravedlnost ¨materiální spravedlnost usiluje o materiální rovnost tzn. utváření podmínek pro realizaci faktické rovnosti; ¨- pro reálné utváření spravedlivých vztahů a narovnání nerovností (diskriminace) atd. ¨Materiální rovnost naopak přihlíží ke skutečnostem jako jsou společenské, sociální, etnické či jiné pozadí jednotlivce a snaží se je zohlednit. ¨V současné teorie spravedlnosti je snaha o spojení požadavku na rovnost s požadavkem na respektování jiné hodnoty, v tomto případe práva na lidskou důstojnost, která zde vystupuje jako kritérium uskutečnění materiální spravedlnosti Konkrétní formy materiální spravedlnosti (iustitia particularis) dle povahy společenských vztahů ¨Je spojená s narovnáváním nerovností ve vztahu stát -občan ¨Distributivní spravedlnost ¨(iustitia distributiva) ¨rozdělování statků, peněz, ¨funkcí ¨Různá kritéria rozdělování (každému, co jeho jest, práce, zásluhy, potřeby) ¨Je spojená s narovnávání nerovnosti při porušení řádu nebo výměny- a) svévolně: soukromoprávní vztahy ¨Výměnná spravedlnost (isustitia commutativa) prodej, nákup, dodržování smluv ¨Trestní právo: iustitia correctiva – odškodnění trestných činů; Materiální rovnost, resp. distributivní spravedlnost lze dále rozdělit na rovnost výsledků nebo na rovnost příležitostí, podle toho o jakou rovnost usilujeme. ¨Rovnost výsledků nevyžaduje rovné zacházení, ale dosažení rovných výsledků. Rovnost ve výsledku lze také vyjádřit jako úsilí o to, aby byli „všichni stejně v cíli“. ¨Rovnost výsledků je protikladem formální rovnosti ¨Rovnost výsledků je zaměřena na spravedlivější rozdělení konečných výhod, přičemž toto rozdělení může být zaměřeno na jednotlivce, určitou skupinu nebo na dosažení proporcionálního zastoupení. ¨ ¨Negativa: viz např. masivní zařazovaná romských žáků do speciálních škol; ¨ ¨Rovnost příležitostí lze sportovní terminologií vyjádřit jako úsilí o to, aby „všichni stáli na stejné startovací čáře“.“ ¨ ¨Rovnost příležitostí se nachází někde uprostřed mezi formální rovností a rovností výsledků. ¨ ¨Rovnost příležitostí usiluje o odstranění ¨překážek, které znevýhodňují určitou ¨skupinu např. odstranění všech kritérií ¨nesouvisejících se zaměstnáním. Již se ¨nezabývá otázkou, zda potom cíle ¨všichni dosáhnout. ¨ ¨ b) Teorie spravedlnosti: materiální a procedurální ¨Dvě velké skupiny: i) Materiální teorie spravedlnosti – ¨spravedlnost ztotožňují s distributivní spravedlnosti; ¨hledají objektivní kritérium rozdělování ¨ hledají cesty (politické, právní) k realizaci spravedlnosti jako stavu společnosti (víra, že historický vývoj společnosti směřuje ke spravedlivé společnosti) - (Platon, Marx) ¨ ii)Procedurální teorie spravedlnosti ¨Objektivní kritérium rozdělování neexistuje, ¨Hledání procedury, ze které by vzešlo objektivní kritérium spravedlivého rozdělování, co by garantovalo uskutečnění spravedlivých vztahů ve společnosti; ¨J. Rawls – férová dohoda ¨J.Habermas – diskurs ¨ ¨Spravedlnost je strukturální vlastností společenských vztahů; Rawlsovy principy ¨První formulace obou principů zní takto: ¨ První: Každá osoba má mít stejné právo na co nejširší systém základních svobod, které jsou slučitelné s obdobnými svobodami pro jiné lidi. ¨ Druhý: Sociální a ekonomické nerovnosti mají být upraveny tak, aby ¨a) se u obou dalo rozumně očekávat, že budou k prospěchu kohokoli, a ¨b) byly spjaty s pozicemi a úřady přístupnými pro všechny.... ¨