Pojem kolaudace nahradil dříve užívaný pojem povolení trvalého provozu (užívání).^[1] Pojem kolaudace pak byl používán nejenom v právní úpravě, ale i v praxi. Tento výraz se stal natolik používaný, že ani změna právní úpravy v roce 2006, kdy se pojem kolaudace přestal ve stavebním zákoně používat, neznamenala jeho zapomnění. Jak uvádí jeden z komentářů ke stavebnímu zákonu^[2] i s ohledem na předcházející právní úpravu se i nadále v některých případech v praxi používá pojem kolaudace. Jedná se o pojem, který zahrnuje veškeré formy uvádění staveb do užívání.

Poslední novela stavebního zákona (zákon č. 225/2017 Sb.), která by nabyla účinnosti k 1. 1. 2018, opět zavádí tento pojem jako nadpis části čtvrté, díl 2, právě s odkazem na starou právní úpravu a s odůvodněním^[3], že je tento pojem stále užíván nejen v laickou, ale též odbornou veřejností.

Pojmem kolaudace můžeme obecně označit jako uvádění staveb do užívání, bez ohledu na formu jakou bude stavba uvedena do užívání. J. Tillman slovo kolaudace definuje jako úřední potvrzení o způsobilosti k užívání pro účely určené stavebníkem (investorem).^[4] Z aktuální právní úpravy vyplývá, že se nemusí jednat o úřední potvrzení, ale o pouhý fakt, že stavba je schopna užívání.