Případová studie č. 2 Shrnutí dosavadního průběhu řízení Dne 20. 4. 2004 podala žalobkyně u Obvodního soudu pro Prahu 6 žalobu o vypořádání společného jmění manželů. Na výzvu soudu, aby uhradila příslušný soudní poplatek, tato reagovala dopisem ze dne 11. 6. 2004, v němž s ohledem na své osobní a rodinné poměry požádala o osvobození od soudního poplatku z důvodu nemajetnosti. Svou žádost podpořila tím, že je v důchodovém věku a po rozvodu užívá společný majetek (byt a chata) výlučně žalovaný, zatímco ona jiným majetkem nedisponuje a její jediný pravidelný příjem představuje starobní důchod ve výši 6.627,- Kč. Její žádosti bylo vyhověno. Dne 18. listopadu 2004 se žadatelka zúčastnila jednání, které v dané věci soud nařídil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný na jednání nedostavil, soud jednání odročil na 3. 1. 2005. Na tomto jednání soud shledal potřebným, aby byla hodnota majetku ve společném jmění manželů určena na základě znaleckého posudku. Za tímto účelem jednání odročil na neurčito. Usnesením ze dne 17. 5. 2006 soud ustanovil znalkyni z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti Ing. M. Č., aby do čtyřiceti dnů ode dne doručení spisového materiálu vypracovala znalecký posudek. Dopisem ze dne 30. 6. 2006 znalkyně požádala soud o prodloužení lhůty k vypracování znaleckého posudku z důvodu svého pobytu v zahraničí a nemoci, a to až do 30. 8. 2006. Přípisem ze dne 7. 9. 2006 vyrozuměla znalkyně soud, že jí žalovaný neposkytl k ocenění předmětných nemovitostí nezbytnou součinnost, bez níž není vyhotovení znaleckého posudku možné. Usnesením ze dne 21. 11. 2006 soud nařídil žalovanému, aby potřebnou součinnost znalkyni poskytl. Dopisy ze dne 30. 9. 2007 a 29. 10. 2007 znalkyně znovu informovala soud o nedostatečné součinnosti žalovaného. Vypracovaný znalecký posudek proto znalkyně předložila soudu až dne 14. 2. 2008. Dne 11. 4. 2008 žalovaný zemřel, načež žadatelka dopisem ze dne 25. 4. 2008 vzala žalovu zpět a požádala soud o zastavení řízení. Zároveň vyrozuměla soud, že majetek ve vlastnictví zesnulého bude v rámci dědického řízení vypořádán mezi dědice, tj. její tři děti, které vzešly z jejich společného manželství. Jelikož na její podání soud nikterak nereagoval, žadatelka soud dne 11. 8. 2008 opětovně vyzvala, aby bylo řízení zastaveno. V paralelně probíhajícím dědickém řízení po žalovaném byla pověřena Obvodním soudem pro Prahu 6 jako soudní komisařka notářka JUDr. J. H. Tato se pro účely dědického řízení opakovaně obracela na shora uvedený soud s žádostí, aby ji vyrozuměl o stavu řízení o vypořádání společného jmění manželů, na němž bylo dědické řízení z povahy věci závislé (dotazy a urgence např. ze dne 7. 2. 2011, 21. 3. 2011, 4. 8. 2011, 18. 7. 2011, 20. 1. 2012, 4. 3. 2013, 4. 4. 2013 a 7. 5. 2013). Usnesením ze dne 5. 9. 2013 Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl, že namísto žalovaného, který zemřel, bude nadále v řízení pokračováno s jeho dětmi jako potenciálními dědici. Na opětovnou výzvu žalobkyně došlo k zastavení řízení až na základě usnesení ze dne 15. 11. 2013. Dne 13. 7. 2016 se soudní znalkyně Ing. M. Č. obrátila na soud stran nezaplaceného znalečného, načež Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl usnesením tak, že jí přiznal znalečné ve výši 7.025,- Kč. Proti tomuto usnesení podala žadatelka dne 13. 2. 2017 odvolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto. Ke dni 30. 4. nebylo řízení skončeno. Otázky: 1) Jak dlouhé bylo pro účely čl. 6 odst. 1 Úmluvy předmětné řízení? 2) Považujete jeho celkovou délku za přiměřenou? Pokud ne, jaké úvahy Vás vedou k závěru o tom, že řízení nedostálo požadavku na projednání věci v přiměřené lhůtě? 3) Kolik by mělo na vnitrostátní úrovni činit odškodnění za nemajetkovou újmu, kterou stěžovatelka v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení utrpěla?