Vězeňství a Evropská úmluva o lidských právech Miroslav Kaštyl Kancelář vládního zmocněnce Prezentace pro studenty Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně Brno, 28. dubna 2020 Úvod I. •Východiska: •Vězněné osoby kromě osobní svobody požívají všech základních práv a svobod zaručených Úmluvou. Odnětí svobody nevyhnutelně a nezbytně řadu z těchto práv a svobod omezuje. Omezení však musí být v souladu se zákonem, sledovat legitimní cíl a být nezbytná. •Státy mají povinnost držet osoby v podmínkách, které respektují lidskou důstojnost. Způsoby a metody provádění přijatých opatření nesmí působit utrpení nebo úzkost překračující nevyhnutelnou míru utrpení, která je zbavení svobody vlastní. •Státy mají povinnost zajistit účinný přístup k obhájci, resp. k soudům. •Státy požívají široký prostor uvážení v otázkách vězeňské a trestní politiky. •Kontext rozhodování Soudu: •Evropská vězeňská pravidla, zprávy CPT, ombudsmanů i nevládních organizací (např. konkrétní podmínky ve vězeňských zařízeních). •Judikatura přehledně: •Manuál Soudu: Prisoners' rights (aktuální verze 31. prosince 2019) • 2 Úvod II. •Vybrané články a problémy •Články 2 a 3 (podmínky ve věznicích včetně ubytovací plochy a zdravotní péče) •Posuzovat celkové podmínky a kumulativní účinek. Velikost ubytovací plochy patří mezi klíčové ukazatele, zda jsou podmínky v souladu s Úmluvou (standard alespoň 3m2 Soud x 4m2 CPT). Silná domněnka porušení Úmluvy, je-li plocha nižší, omezená míra kompenzace (např. pobyt mimo celu). Podrobněji např. Muršić proti Chorvatsku. •Státy musí zajistit ochranu zdraví. Úroveň zdravotní péče srovnatelná s tou, kterou se stát zavazuje poskytovat všem obyvatelům. Nikoli pouze tlumení příznaků, ale komplexní léčebný plán (minimálně předcházet zhoršení). Podrobněji např. Blokhin proti Rusku. •Článek 8 (kontakt s rodinou, kontrola komunikace soukromé či s advokátem) •Vnitrostátní orgány mají pomáhat osobám ve výkonu trestu odnětí svobody při udržování kontaktů s rodinou. •Kontrola obsahu soukromé komunikace nemůže být automatická/rutinní. Komunikace s advokátem požívá zvýšené ochrany (hájení zájmů, pouto důvěry s klientem). Kontrola je možná výjimečně (např. tr. činnost). • 3 Úvod III. •Vybrané články a problémy •Článek 10 (přístup k informacím prostřednictvím internetu) •Právo přijímat informace x nezbytná míra omezení •Státy nemají obecně povinnost poskytovat přístup k internetu. Pokud umožňují, v případě odepření nutné ad hoc uvážit konkrétní rizika případu a poměřit jednotlivé zájmy. Nestačí obecné obavy z existence komunikace a zvýšené náklady na ostrahu. Přístup k internetu v narůstající míře chápán jako právo (důležitost podpořena v řadě mezinárodních dokumentů). Podrobněji např. Kalda proti Estonsku. •Článek 2 Protokolu č. 1 (přístup ke vzdělávacím institucím) •Státy nemají povinnost zajistit vzdělávací aktivity, jakkoliv je to vhodné. Pokud je však zajišťují, musí poskytovat přístup na základě předvídatelných kritérií. Podrobněji např. Velyo Velev proti Bulharsku. •Právo na vzdělání v demokratické společnosti má zásadní místo, případné omezení musí být odůvodněno (nesmí však zasáhnout podstatu práva), přístup ke vzdělání nesmí být podroben svévolným či nerozumným omezením. • 4 Úvod IV. •Vnitrostátní prostředky nápravy •Preventivní i kompenzační v závislosti na namítaném porušení: •Namítá-li osoba špatné podmínky je především třeba stav bezodkladně ukončit, pokud stále trvá. Pokud již došlo k ukončení např. v důsledku propuštění osoby či změny podmínek, přichází v úvahu poskytnutí odškodnění (peněžní náhrada, někdy i zkrácení výměry trestu). •Preventivní a kompenzační prostředky nápravy se mohou doplňovat, takže mohou být účinné i ve svém souhrnu. Standardně před podáním stížnosti je třeba vyčerpat preventivní prostředky a poté, je-li to účelné i kompenzační. •Orgánem, jehož prostřednictvím se lze domáhat nápravy, nemusí být vždy soudy. Důležité jsou pravomoci orgánu a dostatečné procesní záruky. V ČR např. splňuje dohled ze strany státního zastupitelství. Orgán musí mít možnost se zabývat podstatou námitky a jeho rozhodnutí být závazná. •Vězněná osoba – důkazní břemeno – postačuje tzv. hájitelné tvrzení podpořené např. podrobným popisem podmínek, stížnostmi apod. •Podrobněji např. Ulemek proti Chorvatsku. 5 Úvod V. •Česká republika a vybrané případy • •Minulost: •Věc Žirovnický (mimo jiné přeplněnost a pasivní kouření) •Věc Jirsák (prodlení s léčbou x dosažení minimálního stupně závažnosti) •Věc Stepankiv (neposkytnutí bezplatné léčby závažného onemocnění) •Věc Miler (předání k výkonu trestu do jiného státu) •Věc Hýbner (invalidita x diskriminace x věznice s přísnějším režimem) •… •Většina stížností prohlášena nepřijatelnými pro nevyčerpání vnitrostátních prostředků nápravy. • •Aktuálně: •Věc Zadeh (mimo jiné namítáno i porušení důvěrnosti obsahu korespondence s advokáty vězeňskou službou) • 6 Aktuální témata I. •Gorlov a ostatní proti Rusku •Nepřetržité sledování prostřednictvím kamer v celách •Vězni v celách nepřetržitě monitorováni prostřednictvím kamer (zajištění bezpečnosti). •Vězni při nástupu do věznice informováni o používání kamer. •Umístění kamer mělo umožňovat sledovat téměř celou plochu cel včetně postele, resp. částečně i sociálního zařízení. •Kamery údajně obsluhoval ženský personál (stěžovatelé byli muži). • •Předchozí judikatura Soudu: •Nepřetržitý dohled nad uvězněnými prostřednictvím kamer představuje zásah do práva osoby na respektování soukromí, ale může být v určitých situacích individuálně odůvodněn (Van Der Graaf proti Nizozemí, případně Mocanu proti Rumunsku). •? Porušení článku 8 Úmluvy • 7 •Gorlov a ostatní proti Rusku •Závěry Soudu: •Nebylo pochyb, že k zásahu do soukromí došlo (kamery součástí bezpečnostních opatření). •Právní úprava na úrovni zákonů obecná – umožňuje provádět dozor technickými prostředky, ale bez bližšího upřesnění (vyjma povinnosti informovat uvězněnou osobu). •Prováděcí předpisy technického rázu, neobsahují bližší podmínky pro používání kamer ani případná omezení (nahrávání, uchovávání, přístup apod.). Nedostatečný právní podklad, riziko svévole. •Nepřetržité sledování nebylo a s ohledem na právní úpravu ani nemohlo být odůvodněno individuálními okolnostmi, existovalo bez časového omezení a bez možnosti periodického přezkoumání nutnosti sledování. •Používání kamer v celách mělo určitý právní základ, z hlediska kvality však neodpovídající, bez záruk a prostředků proti zneužití. Otázkou přiměřenosti se proto Soud již nezabýval. •✓ Článek 8 byl porušen 8 Aktuální témata II. •Guimon proti Francii •Účast na pohřbu osoby blízké – osoba ve výkonu trestu •Stěžovatelka členkou ETA, odnětí svobody za přípravu teroristického útoku. Z důvodu úmrtí otce požádala bezodkladně o umožnění účasti na pohřbu, pohřeb se konal ve francouzské části Baskicka. •Žádost zamítnuta (povaha tr. činnosti, členství v ETA, trest měl skončit až za několik let, riziko útěku, riziko pro veřejný pořádek kvůli místu konání, nemožnost včas zajistit adekvátní eskortu, nemožnost nahradit eskortu jiným způsobem). •? Porušení článku 8 Úmluvy •Závěry Soudu: •Zamítnutí žádosti mělo oporu v právních předpisech, které byly dostatečně určité a důvody pro zamítnutí předvídatelné. Vnitrostátní soudy se zabývaly individuálními okolnostmi, nebylo možné včas zajistit zesílenou a speciálně vycvičenou eskortu, vnitrostátní soudy řádně zvážily zájem stěžovatelky a zájem na zachování veřejného pořádku. Zamítnutí sledovalo legitimní cíle a bylo i přiměřené. •X Článek 8 Úmluvy nebyl porušen 9 •Vetsev proti Bulharsku •Účast na pohřbu osoby blízké – osoba ve výkonu vazby •Stěžovatel ve vazbě kvůli podezření z krádeže. Z důvodu úmrtí bratra požádal o umožnění účasti na pohřbu. •Žádost zamítnuta (na rozdíl od odsouzených osob ve výkonu trestu osoby ve vazbě nemohou s ohledem na právní úpravu žádat, eskorta možná pouze z důvodu účasti na soudním jednání). •? Porušení článku 8 Úmluvy •Závěry Soudu: •Vnitrostátní právní úprava umožňovala požádat pouze osobám ve výkonu trestu, doprovod eskorty možný pouze z důvodu účasti na soudním jednání. •Nemožnost zohlednit individuální okolnosti a poměřit jednotlivé zájmy. •Nebyla prokázána nezbytnost zásahu. •✓ Článek 8 Úmluvy byl porušen. • •V České republice je situace osob ve výkonu vazby obdobná. • • 10 Aktuální témata III. •Ciupercescu proti Rumunsku (č. 3) •Možnost komunikace s rodinou online •Stěžovatel ve výkonu trestu v Rumunsku, manželka žije v Itálii. Z důvodu vzdálenosti jej mohla navštěvovat 1 x za 3 měsíce, mohou si telefonovat ale nikoli komunikovat online. •Vnitrostátní úprava formálně umožňuje na zákonné úrovni komunikaci s rodinnými příslušníky online prostředky. Ve skutečnosti však nebylo právo naplňováno, neboť prováděcí předpis přijat až s časovým odstupem (cca 1 rok). •? Porušení článku 8 Úmluvy •Závěry Soudu: •Článek 8 nezaručuje vězňům právo online komunikace. Tím spíše, pokud mají k dispozici jiné prostředky komunikace. Vnitrostátní úprava však toto právo obsahovala. Zároveň byl stěžovatel fakticky omezen. Nutno ovšem zohlednit, že stěžovatel mohl telefonovat, manželka jej příležitostně navštěvovala a omezení (1 rok) bylo krátkodobé. •X Článek 8 Úmluvy nebyl porušen. • 11 Aktuální témata IV. •Arslan a Bingöl proti Turecku •Přístup k počítačům a internetu za účelem vzdělávání •Stěžovatelé odsouzeni na doživotí za členství v teroristické organizaci. V minulosti byli studenty VŠ. Stěžovatelé se chtěli dále vzdělávat (distanční forma studia), složili i přijímací zkoušky. •Vnitrostátní právní úprava umožňovala používání PC i přístup na internet, upravovala i možnost omezení. •Žádosti stěžovatelů o používání PC byly zamítnuty (povaha tr. činnosti, udržování kontaktů ve vězení se členy organizace, kázeňské tresty a nezapsání ke studiu). •? Porušení článku 2 Protokolu č. 1 (právo na vzdělání) •Závěry Soudu: •Právní úprava případného omezení vůči určitým osobám měla zákonný základ, opatření mohlo sledovat legitimní cíl ochrany pořádku a předcházení zločinnosti. Věznice disponovala počítači s přístupem na internet (žádné náklady na pořízení). •Bezpečnost je relevantním důvodem, chyběla však zde podrobná analýza konkrétních bezpečnostních rizik. Nedošlo k řádnému poměřování zájmů stěžovatelů s požadavkem na zachování veřejného pořádku. •✓ Článek 2 Protokolu č. 1 byl porušen. • • • • 12 Aktuální témata V. •Enache proti Rumunsku •Narození dítěte a odklad výkonu trestu •Stěžovateli se bezprostředně po odsouzení narodil potomek, požádal proto o odklad výkonu trestu (finanční a rodinná situace). Stěžovateli nebylo vyhověno. •Vnitrostátní právo umožňuje matkám odklad až do okamžiku, kdy dítě dovrší 1 rok, anebo připouští žádat o odklad ve zvláštních případech (závažné důsledky pro odsouzenou osobu, rodinu, zaměstnavatele). •? Porušení článku 14 ve spojení s článkem 8 •Závěry Soudu: •Situace stěžovatele – otce srovnatelná se situací ženy – matky. Smyslem odkladu zajistit adekvátní péči dítěti (oba rodiče mohou poskytnout), odklad až na 1 rok přesahuje dobu těhotenství a okamžik porodu. •Odlišné zacházení vyžaduje silné a přesvědčivé důvody. Vnitrostátní úprava navíc umožňovala žádat i bez ohledu na pohlaví + individuální posuzování žádostí. •Zohlednění specifické situace žen v těhotenství a po narození dítěte, existence zvláštního pouta mezi matkou a dítětem je pro Soud dostatečné k odůvodnění odlišného zacházení + ochrana mateřství v mezinárodních dokumentech. •X Článek 14 ve spojení s článkem 8 nebyl porušen. • • • 13 •Enache proti Rumunsku •Oddělená stanoviska •Soudkyně Yudkivska: •otec a matka se nenacházejí ve srovnatelné situaci •biologické rozdíly (těhotenství, porod, dopady fyziologické a psychologické) •závislost a zvláštní pouto mezi matkou a dítětem (kojení, dotyky matky, tlukot srdce matky uklidňuje dítě), oddělení od matky dopad na vývoj dítěte •Soudci Pinto de Albuquerque a Bošnjak: •neexistují objektivní a rozumné důvody k odlišnému zacházení •evropská společnost směřuje k vyrovnanějšímu dělení péče mezi rodiči • (odkaz na judikaturu Soudu) •odlišné zacházení není v nejlepším zájmu dítěte (důležitost role otce v životě dítěte) •umožnění odkladu i otcům nijak nesnižuje ochranu žen, naopak přispívá k • větší rovnosti pohlaví •ani ženy neměly automaticky zaručeno vyhovění žádosti 14 Domácí úloha •Vězeň vegetarián •Zadání: •Pan Tomáš Marný je ve výkonu trestu odnětí svobody ve věznici Horní Šatlava. •Ve vězeňské kuchyni je mu zajišťována vegetariánská strava. Z důvodu rekonstrukce kuchyně mu však věznice začala poskytovat pouze běžnou stravu. Jelikož pan Marný běžnou stravu odmítl, věznice ho začala považovat za „hladovkáře“ a nepouští jej proto na pracoviště. •Vězeňská služba: objektivní nemožnost zajistit vegetariánskou stravu, vězeň má možnost nákupu jídla a surovin ve věznici či jejich dovozu do věznice zvenčí. Pan Marný nenamítal, že by mu to bylo znemožněno. •Pan Marný: věznice během rekonstrukce zajišťuje dietní i muslimskou stravu spoluvězňům, jistě proto může poskytovat i vegetariánskou. Bez práce nemá možnost si opatřovat finanční prostředky, potažmo si obstarat náhradní stravu. 15 •Otázky: •? Chrání Úmluva vegetariánství, resp. ve vztahu k jakému právu dle Úmluvy by se případ pana Marného mohl posuzovat? •? Je případně toto právo samo o sobě omezitelné, resp. co lze omezit ve vztahu k uvězněným osobám? •? Lze podpůrně odkázat na nějaký dokument na evropské úrovni stran poskytování stravy vězněným osobám? Pokud, ano, uveďte který a číslo pravidla. •? Umožňuje česká právní úprava zohledňovat vegetariánství u osob ve výkonu trestu odnětí svobody (právní rámec)? •? Co vám při zajišťování „nestandardních potřeb“ vězněných osob v této souvislosti připadá obecně podstatné/klíčové? Jak byste konkrétně posoudili případ pana Marného? •? Je možným/vhodným řešením situace pana Marného přeložení do jiné věznice? • • • 16 17 Děkuji za pozornost.