1
Metodická příručka k uplatnění některých metod při hodnocení
dopadů regulace (RIA)
2
OBSAH
1. Alternativní formy řešení problému ...................................................................... 3
2. Metody porovnávání dopadů................................................................................ 4
3
1. ALTERNATIVNÍ FORMY ŘEŠENÍ PROBLÉMU
Alternativy k regulaci
Druh Příklady
Daně Daň z tabákových výrobků
Podpory, dotace Investiční pobídky
Informační kampaně Informační kampaň o bezpečnosti
silničního provozu
Emisní povolenky Obchod s emisními povolenkami na CO2
Alternativní formy regulace
Samoregulace – kontrola činnosti
samosprávnými organizacemi bez zásahů
veřejné správy
Rada pro reklamu
Společná regulace – regulace aktivit
společným postupem samosprávných
organizací a orgánů veřejné správy
Regulace výkonu advokacie
Regulace založená na výkonech –
regulátor stanoví cíle regulace a nechá
regulovanou osobu, aby sama stanovila,
jak těchto cílů dosáhnout
Nařízení, která stanoví emisní limity
pro výrobce automobilů, ale ponechává
na výrobcích, jak nejlépe splnit tyto limity
Možnosti alternativního řešení v rámci regulace
Stát rozhodne o nutnosti regulovat,
formuluje pouze cíl a zavede příslušné
opatření s tím, že ponechá několik
alternativ pro implementaci příslušného
opatření
Rámcová směrnice EU
4
2. METODY POROVNÁVÁNÍ DOPADŮ
2.1 Analýza nákladů a přínosů
Tato metoda se zaměřuje na určování a vyhodnocování předpokládaných ekonomických,
environmentálních a sociálních přínosů a nákladů navrhovaných řešení. Návrh řešení může
být přijat pouze tehdy, jestliže lze očekávat kladné čisté přínosy.
Výhody
 Zohledňuje všechny (negativní i pozitivní) dopady navrhovaných variant
 Umožňuje srovnání časového rozložení nákladů s časovým rozložením přínosů
 Lze použít také pro stanovení pořadí (hierarchie) alternativních návrhů (včetně
neregulačních návrhů) z hlediska jejich čistých přínosů (nebo ztrát)
Nevýhody
 Nelze jejím prostřednictvím hodnotit dopady, pro které nejsou k dispozici kvantitativní
nebo peněžní údaje
 Problémy při určování diskontní sazby
 Obvykle dražší a časově náročnější než jiné, méně komplexní metody
 Může vést k přehlížení záležitostí distribučních efektů
2.2 Analýza nákladové efektivnosti
Tato metoda si klade za cíl výpočet nákladů potřebných pro dosažení žádoucího výsledku
a umožňuje porovnávání nákladů různých variant. Představuje alternativu k analýze nákladů
a přínosů v případech, ve kterých je obtížné oceňovat přínosy v peněžním vyjádření. Analýza
efektivnosti vynaložených nákladů nabízí stanovení pořadí regulačních variant na základě
kritéria „nákladů na jednotku efektivnosti“ každého opatření.
Výhody
 Nabízí volnější přístup k oceňování přínosů, než analýza poměru nákladů a přínosů
 Užitečný prostředek pro porovnání alternativ, u kterých je předpokládán víceméně
stejný výsledek.
Nevýhody
 Neřeší volbu optimální úrovně přínosů
 Soustředí se na jeden typ přínosů (zamýšlený dopad návrhu řešení), potenciální
vedlejší dopady vylučuje
 Nenabízí žádné vodítko pro zjištění, zda návrh přinese společnosti čistý přínos
2.3 Multikriteriální analýza
Pod tímto označením metody se skrývá široká škála technik, jejichž společným cílem je
soustředit řadu pozitivních a negativních dopadů v jediném rámci, který má umožnit snazší
5
porovnání jednotlivých scénářů a rozhodování. Tato metoda může být užitečná, jestliže
existuje velký počet informací o řadě různých dopadů a tyto informace mají různou formu.
Umožňuje prezentovat dopady, které představují spojení kvalitativních, kvantitativních
a peněžních ukazatelů a lišící se míry jistoty.
Klíčové kroky této metody obvykle jsou:
 určení cíle
 určení variant pro dosažení cíle
 určení kritérií, která mají být použita pro porovnání variant (tato kritéria musí být
měřitelná, alespoň z kvalitativního hlediska)
 bodové ohodnocení, do jaké míry každá varianta splňuje daná kritéria
 přiřazení vah ke každému kritériu za účelem vyjádření relativního významu
konkrétního kritéria pro dané rozhodnutí, s uplatněním například participačních
technik, etických zásad, technických východisek nebo interaktivního postupu s tvůrci
návrhu
 stanovení pořadí variant na základě kombinace příslušných vah a bodového
ohodnocení
Výhody
 Respektuje mnohotvárnost udržitelného rozvoje
 Umožňuje porovnání různých typů údajů (v peněžním, kvantitativním, kvalitativním
vyjádření) a jejich analýzu v témže rámci s odlišnou mírou jistoty
 Nabízí transparentní prezentaci klíčových problémů, které jsou řešeny, a umožňuje
jasné vymezení kompromisních řešení; na rozdíl od jiných metod, jako například
analýzy nákladů a přínosů, neumožňuje implicitní přiřazování vah
 Umožňuje klást důraz na distribuční otázky a otázky kompromisních řešení
Nevýhody
 Obsahuje prvky subjektivismu, zejména ve fázi určování vah, ve které musí analytik
přiřadit kritériím určitý relativní význam
 Vzhledem ke spojení různých typů údajů, neumožňuje vždy prokázat, zda přínosy
převyšují náklady
 Nemusí vždy odrážet časové preference
Analýza rizika
V rámci postupu při vyhodnocování rizik je vyhodnocováno riziko vzniku nežádoucí události
a možné důsledky pro jednotlivce a pro společnost, pokud ke vzniku této události dojde.
Hodnocení rizika lze poté použít ke stanovení variant, které jsou k dispozici pro snížení
nebo odstranění tohoto rizika a/nebo jeho důsledků.
Pro provedení analýzy rizika, potřebujete:
 identifikovat riziko
 vyhodnotit, jaká je pravděpodobnost, že dojde k jeho vzniku
6
 vyhodnotit potenciální dopad na navrhovaná řešení v případě, že ke vzniku určeného
rizika dojde
Výhody
 Vědecké vyhodnocení rizik zásadním způsobem přispívá k regulačním rozhodnutím,
zejména v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti, ochrany životního prostředí,
využívání zdrojů, tvorby bohatství, inovací a národní bezpečnosti a signalizuje,
zda určitá politika významným způsobem zefektivní omezování rizik
Nevýhody
 Dopady rizik mohou být různé a nemusejí být vzájemně úměrné (tj. nemusí být
promítány do jednoho návrhu)
 Obvykle neprovádí hodnocení nákladů, které pravděpodobně vzniknou, pokud
nežádoucí událost nastane
 Nezohledňuje negativní a pozitivní dopady, kromě rizik spojených s navrhovanými
opatřeními k řešení rizika a/nebo jeho důsledků
 Tato metoda by neměla být používána jako jediné východisko pro rozhodnutí,
zda přijmout opatření nebo pro určení typu opatření, které by mělo být přijato
Analýza citlivosti
Analýza citlivosti zkoumá, jak by se změnily výsledky nebo dopady určitého postupu, v reakci
na změny klíčových parametrů a jejich interakcí. Může se stát, že jediný konkrétní faktor
nebo kombinace několika faktorů má zásadní význam pro rozhodnutí, zda určitá varianta
stojí za realizaci či nikoli. V takových případech je užitečná analýza citlivosti, která určuje,
nakolik by hodnota tohoto faktoru musela klesnout (pokud se jedná o přínos),
nebo stoupnout (pokud jde o náklad), aby nestálo za to danou variantu realizovat.
Chcete-li realizovat analýzu citlivosti, musíte:
 se zaměřit na nejdůležitější alternativy
 hledat změnu hodnoty
Výhody
 Je to často nejlepší způsob, jak řešit analýzu aspektů nejistot
 Metoda k ověření stability výsledků ostatních metod