Osoba v právním smyslu Obecná charakteristika Literatura základní a doporučená •Hurdík, J., Právnické osoby. Obecná právní charakteristika. MU, Brno, 2000 •Hurdík, J., Osoba a její soukromoprávní postavení v měnícím se světě. MU, Brno 2004 •Hurdík, J., Pojem osoba a geneze jeho obsahu jako základ konstrukce osob v právním smyslu. Časopis pro právní vědu a praxi 3/2000, s. 306-313 •Hurdík, J., Právnické osoby a jejich typologie. C.H.Beck, Praha, 2003, 2. vydání 2009 •Beran, K., Právnické osoby veřejného práva. Linde Praha,a.s., 2006 •Havlan, P., ..výběr z titulů, zejm. stát jako PO, Veř. vlast. •Frinta, O., Právnické osoby. PrF UK, Praha, 2008 •Beran, K., Pojem osoby v právu. Praha: Leges 2012 •Komentáře k OZ (zejm. C. H. Beck - § 15-22) •Hurdík, J. a kol., Občanské právo hmotné. Obecná část. Absolutní majetková práva. Plzeň: A. Čeněk, 2013, 2014, 2018 •Dvořák-Švestka-Zuklínová, Občanské právo hmotné 1, Praha: Wolters Kluwer ČR, 2013 •Eliáš, K. a kol., Nový občanský zákoník s aktualizovanou důvodovou zprávou. Ostrava: Sagit, 2012 Pojetí osoby •Primární požadavek na abstraktní myšlení •Osoba – abstraktní kategorie •Osoba – součást jazykových sítí •Osoba - (dominantní) součást struktury právního vztahu (subjekty-objekt-obsah), který je odrazem společenského vztahu •Osoba – účastník společenských (ekonomických aj.) vztahů • Pojetí osoby – pokrač. •Dvě základní roviny analýzy: •mimoprávní •právní •Rozdílný význam a funkce. •Jejich historický vývoj: -paralelní v rámci vlastních systémů, současně -vzájemné ovlivňování, neboť: •Právo vyjadřuje formálně právní stránku reálných vztahů mezi reálnými lidskými bytostmi a/nebo jimi vytvořenými organizačními útvary, ergo: právo je (a) abstraktní (b) normativní schéma společenské reality. • Pojmy a jejich nositelé –Člověk - osoba: Jde o synonyma ? –Odpověď lze nalézt ve fylogenezi užitých pojmů –(Kant: homo phaenomenon – člověk jsoucí; homo noumenon – člověk povinný) •Člověk – biosociální bytost •Osoba – soubor (vybraných) vlastností •– v mimoprávním smyslu •- v právním smyslu: OZ 2012 užívá obou výrazů (člověk – komplexní charakteristika; osoba – vyjádření právního statusu – – Fylogeneze pojmu osoba I •Původ v antice: •Starořecký výraz: prosopon •Latinský: persona •Pochází z antického dramatu k označení herecké masky, později role (herecké resp. Společenské - Cicero) •Aristoteles: (vybraný) soubor vlastností člověka •Závěr antického pojetí osoby: výraz lidské individuality (vybavené rozumem) • • • Fylogeneze pojmu osoba II •Katolická doktrína: •Boethius: (a) odlišení (božské) podstaty a jevové stránky, (b) vztahová charakteristika osoby •Doktrína triteismu: una substantia, tres personae • (vytvořen pomocný pojem subsistance) •Vývoj terminologie katolické doktríny: • (prosopon) hypostasis (řec.)-persona (lat.) • • • Fylogeneze pojmu osoba III •Novověk: •2 základní koncepce: •Descartes: základem osoby je rozum •Kant: základem osoby přirozená, resp. morální existence •Novodobé koncepce: •Prolongace sporu Descartes ca Kant •Podstata osoby (osoba nebo osobnost? – viz Frinta) • • • Osoba v mimoprávním smyslu - suma •Dvě dimenze osoby: –Individuální (Kant - status – identifikována per se) – individualismus/antropocentrismus –Vztahová (Hegel - identifikována svým postavením ve vztahu) – člověk se formuje/emancipuje v procesu své socializace –Tomu odpovídají dva pojmy: -Osoba (lze ji charakterizovat bez aktuálního zařazení do systému vztahů) -Subjekt (charakterizuje místo osoby v systému vztahů) – – Osoba v právním smyslu • • Je součástí právně významné triády, tvořící prvky právního vztahu: • - osoby (subjekty) • - hodnoty (objekty) • - práva a povinnosti (obsah) • Je souborem právních charakteristik umožňujících působení lidí a jimi utvořených útvarů v systému právně významných společenských vztahů • = právní status Ontogeneze charakteristiky pojmu osoba •Představuje formulování a postupné obohacování relevantních vlastností osoby (obecně i v právním smyslu) •Základem: • rozum a vůle jako výraz aktivní role člověka ve světě společenských (právních) vztahů • soubor atributů charakterizujících (pasívní) společenské, resp. právní postavení člověka – Kant: autonomie + důstojnost (dignitas) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Postavení osoby v právních vztazích a jeho dynamika (ontogeneze) Zápatí prezentace §Alfa a omega právní regulace: osoba ve dvou základních podobách (člověk – osoba v právním smyslu) § §potenciál n n n realita n nVývoj právního postavení osoby jako dialektický střet možností a reality 12 Právní status osoby •pasivní • - právní osobnost § 15/1 OZ (dříve + dosud SR způsobilost k právům a povinnostem) • - základní práva a svobody •aktivní • - svéprávnost § 15/2 OZ, PO jednají na principu zastoupení (dříve + dosud SR způsobilost k právním úkonům) • - deliktní způsobilost (člověk § 24 OZ, PO § 167 OZ (dříve + dosud SR způsobilost k protiprávním úkonům) • - soubor právních vztahů, jichž se osoba účastní • Typologie osob v práv. smyslu dle OZ nOsoby (§ 15n.) nFyzické osoby – FO (§ 23-117) nPrávnické osoby – PO (§ 118-418) nSpotřebitel (definice § 419) nPodnikatel (§ 420-435) nObchodní firma § 423-428 – jméno, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku nZástupce podnikatele § 430 – vzniká pověřením někoho při provozu obch. závodu urč. činností + jednání jiné osoby (T) v provozovně, byla-li v dobré víře nProkura-§ 450n. nSídlo podnikatele: §adresa zapsaná do obchodního rejstříku; §FO nezapsaná v OR: § místo hlavního obchodního závodu, popř. bydliště nZastoupení (osoba jednající v zájmu jiné osoby § 436-488) •