ÚSTAVNĚ PRÁVNÍ ZÁKLADY PRÁVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRÁVO NA INFORMACE O ŽP Ilona Jančářová ÚSTAVNÍ ZÁKONY Vztah k ochraně životního prostředí: ⚫ Ústava ČR (1/1993 Sb.) ⚫ Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.) ⚫ Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky (110/1998 Sb.) ÚSTAVA ČR (Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.) ⚫ Preambule - odhodlání společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní bohatství ⚫ Čl. 7 - Stát dbá o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství ⚫ Čl. 10 - Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije se mezinárodní smlouva ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ (17/1992 Sb.) ⚫ Základní zásady ⚫ Základní pojmy – Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé přírody, které člověk využívá nebo může využívat k uspokojování svých potřeb. obnovitelné neobnovitelné – Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje složky Nález ÚS č. 280/1996 Sb. „Pro veřejné statky je typické, že prospěch z nich je nedělitelný a lidé nemohou být vyloučeni z jeho požívání. Příklady veřejných statků jsou národní bezpečnost, veřejný pořádek, zdravé životní prostředí. Veřejným statkem se tudíž určitý aspekt lidské existence stává za podmínky, kdy není možno jej pojmově, věcně i právně rozložit na části a tyto přiřadit jednotlivcům jako podíly.“ Nález III. ÚS 70/97 ⚫ „Skutečnost, že životní prostředí je veřejným statkem (hodnotou) ve smyslu preambule Ústavy a Listiny a čl. 7 Ústavy, nevylučuje existenci subjektivního práva na příznivé životní prostředí, jakož i práva v zákonem stanoveném rozsahu se jej domáhat.“ LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD (LZPS) Čl. 11 (1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu. (2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný pro zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje národního hospodářství a veřejného zájmu smí být jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených právnických osob ... VLASTNICTVÍ PŘÍRODNÍHO A KULTURNÍHO BOHATSTVÍ a čl. 11(2) LZPS ⚫ Z.č. 44/1988 Sb., horní zákon: – Nerostné bohatství na území České republiky je ve vlastnictví ČR. ⚫ Z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – Na území národních parků nelze zcizit pozemky, které jsou ve vlastnictví státu (obdobně NPR, NPP) ⚫ Z. č. 20/1987 Sb., o památkové péči – Vlastnictví archeologických nálezů (jsou vlastnictvím kraje, nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce) ⚫ Přírodní zdroje, které nejsou předmětem vlastnických práv (např. voda, ovzduší, volně žijící živočichové) LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD Čl. 11 (3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Čl. 35 (3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb. ⚫ Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad míru stanovenou zvláštními předpisy. ⚫ Znečišťování životního prostředí je vnášení takových fyzikálních, chemických nebo biologických činitelů do životního prostředí v důsledku lidské činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím cizorodé pro dané prostředí. (§ 8) Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb. ⚫ Přípustnou míru znečišťování životního prostředí určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy; tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a ostatní složky životního prostředí. ⚫ Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím k možnému kumulativnímu působení nebo spolupůsobení znečišťujících látek a činností.(§ 12) Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb. ⚫ Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí. ⚫ Každý, kdo využívá území nebo přírodní zdroje, projektuje, provádí nebo odstraňuje stavby, je povinen takové činnosti provádět jen po zhodnocení jejich vlivů na životní prostředí a zatížení území, a to v rozsahu stanoveném tímto zákonem a zvláštními předpisy. ⚫ Každý, kdo hodlá zavést do výroby, oběhu či spotřeby technologie, výrobky a látky, či kdo je hodlá dovážet, je povinen zabezpečit, aby splňovaly podmínky ochrany životního prostředí a aby v případech stanovených tímto zákonem a zvláštními předpisy byly posouzeny z hlediska jejich možných vlivů na životní prostředí. (§ 17) specifikace ve složkových předpisech Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb. ⚫ Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození zabránit. (§ 13) Omezení a zákaz činnosti (§ 66 ZOPK) Opatření k nápravě Změna povolení (§ 176(5) SZ, IPPC) aj.) Čl.11/4 LZPS v právu životního prostředí Čl. 11(4) Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za náhradu. ⚫ Z.č. 114/1992 Sb. Ochrana přírody je veřejným zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající ze ZOPK ⚫ Náhrady újmy za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření(§ 58) NS 25 Cdo 3837/2011 ⚫ Nárok na náhradu újmy v souvislosti se zákonným omezením těžby dřevní hmoty v národních přírodních rezervacích, založený s účinností od 28. dubna 2004 § 58 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, náleží vlastníku lesního pozemku bez ohledu na to, že již před tímto datem v době, kdy se vlastníkem stal, tu omezení bylo a on o něm věděl. LZPS ⚫ Čl. 35 – Každý má právo na příznivé životní prostředí. – Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje, druhové bohatství přírody a kulturní památky nad míru stanovenou zákonem. Příznivé životní prostředí – problematická interpretace PŘÍKLAD: ROZVOJOVÉ PROJEKTY či REALIZACE EKON. ČINNOSTI ⚫ Právo vlastnit majetek (čl. 11) ⚫ Svoboda podnikání (čl. 26) ⚫ Právo na příznivé životní prostředí (čl. 35) Konflikt ústavně garantovaných práv PŘÍKLAD – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA ⚫ Záměr na výstavbu větrné elektrárny ⚫ Konfliktní zájmy v rámci ochrany životního prostředí ⚫ Z nálezu Ústavního soudu Litevské republiky Zájem o podporu obnovitelných zdrojů energie - ochrana před změnou klimatu Zájem o ochranu zdravého životního prostředí (prostého hluku a vibrací) a o ochranu přírody LZPS Čl. 36 Každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví - li zákon jinak. Čl. 41/1 Práv uvedených v čl. 28, 31 a 35 Listiny je možno se domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení provádějí !!! (Usnesení I. ÚS 193/02) Usnesení NSS 5 A 100/2001 ⚫ Práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny) se lze domáhat toliko jako subjektivního veřejného práva za podmínek daných soudním řádem správním; jednou z nich je i aktivní žalobní legitimace navrhovatele (§ 65 s. ř. s.), spočívající v tvrzeném zásahu do práva. PŘÍKLAD ASTMA Matka pětiletého dítěte chce žalovat stát proto, že se domnívá, že u jejího syna se v důsledku nadměrného znečištění ovzduší v místě jejich bydliště projevilo těžké astma a alergie. Žalobou se chce domáhat jednoho z lidských práv zakotvených v Listině základních práv a svobod – práva na příznivé životní prostředí. Posuďte šance na úspěch této matky jako žalobkyně ve výše uvedené věci. (Čl. 35, 36 a 41 LZPS) PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA PŘÍZNIVÉ ŽP – JAK? Veřejnoprávní cesta: ⚫ Podněty, stížnosti, petice ⚫ Rozhodovací a jiné správní procesy včetně přezkumných řízení řádných i mimořádných ⚫ Dozorová činnost ⚫ Soudní ochrana ESLP (např. Lopéz Ostra proti Španělsku) (Čl. 8 Právo na respektování soukromého a rodinného života) PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA PŘÍZNIVÉ ŽP v z.č. 17/1992 Sb. ⚫ Každý se může stanoveným způsobem domáhat u příslušného orgánu svých práv vyplývajících z tohoto zákona a dalších předpisů upravujících věci životního prostředí. (§ 15) PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA PŘÍZNIVÉ ŽP v z.č. 17/1992 Sb. ⚫ Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit v mezích svých možností nezbytná opatření k odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní správy; povinnost zasáhnout nemá ten, kdo by tím ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké. (§ 19) ⚫ Sankce podnikajícím subjektům dle § 28/2 ! PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA PŘÍZNIVÉ ŽP v z.č. 17/1992 Sb. ⚫ Za porušení povinností stanovených zvláštními předpisy o ochraně životního prostředí se ukládají pokuty nebo jiná opatření podle těchto předpisů; tím nejsou dotčeny případná trestní odpovědnost ani odpovědnost za škodu podle obecných právních předpisů. (§ 29) ⚫ Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny v případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo kdy k poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo omezení činnosti, která může toto poškození způsobit nebo je již způsobila, na dobu nejdéle 30 dnů (předběžné opatření) a současně navrhnout opatření k nápravě věcně příslušným orgánům státní správy. Podrobnosti stanoví zvláštní předpisy. (§ 30) PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA PŘÍZNIVÉ ŽP – JAK? Soukromoprávní cesta: ⚫ Sousedské žaloby ⚫ Náhrada škody (uvedením v předchozí stav) ⚫ Osobnostní práva PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA PŘÍZNIVÉ ŽP – KDO? Osoby, které se cítí být dotčeny na svém právu na příznivé životní prostředí, se mohou práva na příznivé životní prostředí domáhat: A) samostatně B) prostřednictvím jiných osob: 1) Spolky zaměřené na ochranu životního prostředí (I.ÚS 59/14) • § 70 zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny • § 115 zák.č. 254/2001 Sb., o vodách • § 7 zák.č. 76/2006 Sb., i integrované prevenci • zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů vazba na postupy podle stavebního zákona (územní řízení, stavební řízení aj.) a jiná navazující řízení 2) zástupce veřejnosti (územní plánování – ÚPD) (NSS 2 Ao 5/2010; 4 As 217/2015-182) 3) Obce (NSS 4 Aos 1/2013-125) 4) Speciální žalobní legitimace (§ 66 s.ř.s.): • Nejvyšší státní zástupce • Veřejný ochránce práv NÁLEZY ÚSTAVNÍHO SOUDU ⚫ III. ÚS 70/97 – Skutečnost, že životní prostředí je veřejným statkem, nevylučuje existenci subjektivního práva na příznivé životní prostředí, jakož i práva v zákonem stanoveném rozsahu se jej domáhat (čl. 41) ⚫ I. ÚS 282/97 – Čl. 35 LZPS na právnické osoby vztahovat nelze. Práva vztahující se k životnímu prostředí přísluší pouze osobám fyzickým, jelikož se jedná o biologické organismy, které – na rozdíl od právnických osob podléhají eventuálním negativním vlivům životního prostředí. ⚫ I.ÚS 59/14 – FO mohou své právo na příznivé ŽP realizovat prostřednictvím spolku na ochranu přírody LZPS ⚫ Čl. 6 - Každý má právo na život. ⚫ Čl. 31 - Každý má právo na ochranu zdraví. ⚫ Čl. 28 - Zaměstnanci mají právo na uspokojivé pracovní podmínky. LZPS Čl. 9 - Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám. Výjimka: Služba vyžadovaná na základě zákona v případě živelných pohrom, nehod nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové hodnoty. Jednání uložené zákonem pro ochranu života, zdraví nebo práv druhých. Úst.z. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky Z.č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému LZPS Čl. 12 - Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Výjimka: Pokud je obydlí používáno také pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být takové zásahy zákonem dovoleny, je-li to nezbytné pro plnění úkolů veřejné správy. ⚫ Novela zákona o ovzduší (rozpor či soulad s LZPS?) ⚫ Nález Pl. ÚS 2/17 stížnost zamítnuta LZPS Čl. 14 - Svoboda pohybu a pobytu je zaručena. Výjimka: Tyto svobody mohou být omezeny na vymezených územích mj. z důvodu ochrany přírody. LZPS ⚫ Čl. 18 - Právo petiční ⚫ Čl. 19 - Právo shromažďovací ⚫ Čl. 20 - Právo sdružovací LZPS ⚫ Čl. 21 - Právo občanů podílet se na správě věcí veřejných ⚫ Čl. 17/5 - Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. ⚫ Čl. 35/2 - Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů. Čl.35/2 LZPS v z.č. 17/1992 Sb. ⚫ Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto působení a znát jeho možné důsledky. ⚫ Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k podnikání jsou povinny v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními předpisy poskytovat informace o svém působení na životní prostředí. (§18) PRÁVO NA INFORMACE O ŽP ⚫ Aktivní zpřístupňování informací (§ 10a z.č. 123/1998 Sb.) - například: – návrhy územních plánů – dokumenty v rámci procedury EIA – dokumenty v rámci řízení o integrovaném povolení a další. ⚫ Pasivní zpřístupňování - na žádost Pasivní zpřístupňování informací ⚫ Informace o životním prostředí (§ 2 ) ⚫ Subjekty povinné zpřístupnit informace o životním prostředí (§ 2 písm.b) ⚫ Subjekty oprávněné žádat informace (žadatel) Způsob zpřístupňování ⚫ jakákoliv technicky proveditelná forma ⚫ přímé nahlížení do písemností nebo jiných souborů informací ⚫ pořizování výpisů, opisů nebo kopií žadatelem v prostorách povinných subjektů Forma žádosti ⚫ ústně ⚫ písemně ⚫ telefonicky ⚫ elektronicky ⚫ faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou ⚫ výzva k upřesnění žádosti (žádost je nesrozumitelná, příliš obecně formulovaná, telefonická, kterou nelze neprodleně vyřídit apod.) Forma zpřístupnění informace ⚫ volba žadatele ⚫ jiná forma s ohledem na splnění účelu žádosti a její optimální využití žadatelem – povinnost odůvodnit volbu jiné formy ⚫ bližší podmínky zpřístupnění (§ 10) Lhůta pro zpřístupnění informace: ⚫ bez zbytečného odkladu ⚫ do 30 dnů od obdržení žádosti ⚫ do 60 dnů prodloužená lhůta Zpoplatnění zpřístupnění info ⚫ Možnost žádat úhradu ve výši, která nesmí přesáhnout náklady spojené s pořízením kopií, opatřením technických nosičů dat a s odesláním informací žadateli (§ 10/3) ⚫ Veřejně přístupné sazebníky úhrad Způsoby vyřízení žádosti a) zpřístupnění informace - neformálně b) sdělení, že povinná osoba požadovanou informaci nemá a ani nemá povinnost ji mít, případně postoupení žádosti příslušné osobě c) výzva k upřesnění žádosti d) odepření požadované informace zpřístupnit e) žádná reakce Odepření přístupu k informacím ⚫ povinné ⚫ fakultativní Jen ze zákonem stanovených důvodů! Opravné prostředky Žádost rozhodnutí o odepření odvolání přezkum správního rozhodnutí podle SŘS Opravné prostředky Žádost žádná reakce fikce zamítavého rozhodnutí odvolání přezkum správního rozhodnutí podle SŘS § 79 (1) Pokud zvláštní zákon spojuje s nečinností správního orgánu fikci, že bylo vydáno rozhodnutí o určitém obsahu, nelze žalovat na nečinnost! JUDIKATURA ⚫ Nálezy ÚS č. 95/2000 Sb. a č. 143/2002 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 512/02). ⚫ Nález ÚS sp. zn. I. ÚS 260/06 ⚫ NSS ze dne 17. 12. 2014, čj. 1 As 189/2014-50) ⚫ Nález ÚS, sp. zn. Pl. ÚS 17/95, usnesení ÚS, sp. zn. I. ÚS 282/97 ⚫ Usnesení ÚS, sp. zn. II. ÚS 42/05 ⚫ Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27.04.2007, čj. 9 Ca 270/2004-39 ⚫ Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2005, čj. 22 Ca 442/2003-30 ⚫ NSS ze dne 21. 12. 2005, č.j. 5 As 47/2004-36 ⚫ NSS ze dne 6. 10. 2009, č.j. 2 Ans 4/2009-93 a další. POUŽITÉ A SOUVISEJÍCÍ ZDROJE: ⚫ JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D.: Ústavní základy práva životního prostředí. ⚫ JANČÁŘOVÁ, Ilona a Jiří VODIČKA. Krátké zamyšlení nad přímými kontrolami spalovacích stacionárních zdrojů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci. České právo životního prostředí, Praha: Česká společnost pro právo životního prostředí, 2016, č. 2, s. 41-53. ISSN 1213-5542. ⚫ ZDVÍHAL Zdeněk: Novela zákona o ovzduší – na pomezí ústavní konformity?, Právní rozhledy 20/2017, s. 687