Doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D. PrF MU, Brno Právní jednání - přehled - 1 Právní činy: exkurs § § § § § § § § § §Srov. Melzer/Tégl, úvodní výklad před § 545, m.č. 1 – 7. Právní jednání Protiprávní činy Právní činy v užším smyslu - Informační úkony - Faktické (reálné) úkony - Společenské úsluhy 2 Autonomie vůle §Základní princip soukromého práva §Vyplývá z principu právního státu (čl. 2 odst. 2 Listiny, čl. 2 odst. 4 Ústavy), srov. sp. zn. I. ÚS 546/04 §Nezbytný předpoklad fungování moderní společnosti (opak: systém přerozdělování pomocí vrchnostenských aktů) §Význam rozlišení norem na dispozitivní a kogentní 3 Pojmové znaky a náležitosti PJ §Náležitosti PJ je třeba odlišovat od pojmových znaků §Pojmové znaky vymezují PJ jako takové (dle nich zjišťujeme, zda vůbec jde o PJ) §Náležitosti PJ zkoumáme až tehdy, jsou-li naplněny pojmové znaky PJ. Ptáme se, zda existující PJ má takové vlastnosti, aby mohlo vyvolat chtěné (zamýšlené) právní následky §Př.: svéprávnost, svoboda vůle atd. 4 Pojmové znaky PJ §Projev vůle (vůle + projev) §Zaměřenost projevu vůle na vznik právních následků §Aprobace právním řádem § (Srov.: prohlašuji „od zítřka nechť jsem vlastníkem Pražského hradu“) § §Nesprávně: nastoupení právních následků (to je až následkem platného, resp. obecně bezvadného PJ) § §Zdánlivé právní jednání §úzké pojetí §široké pojetí 5 Není PJ §Informační úkon: sdělení informace (nejde o projev – sdělení – vůle, nýbrž o sdělení určité skutečnosti, tj. informace) – např. § 1882 (vyrozumění dlužníka o postoupení pohledávky) §Projev vůle zaměřený na způsobení faktického následku (např. vytvoření díla) – i když zde ad hoc může být vůle způsobit též právní následek (např. vznik vlastnického práva či autorského práva) §Jednání obdobné právnímu jednání (geschäftsähnliche Handlung) – analogická aplikace některých pravidel pro právní jednání (např. rozhodování kolektivních orgánů právnických osob) §Společenská úsluha (§ 2055 odst. 2) 6 Precizace pojmu „projev vůle“ §Zde se pojmové vymezení PJ do značné míry prolíná s úpravou výkladu PJ §Obvykle: vůle a její projev se shodují §Co když je však vůle a její projev v rozporu? Řešení? §Teorie vůle §Teorie projevu §Teorie důvěry (nyní panující) – konstrukce institutu PJ založená na poměřování právních principů 7 Vůle jako pojmový znak PJ §§ 551: O PJ, chybí-li vůle jednající osoby. §Jakou kvalitu musí pojmově vykazovat PJ? – konkrétní vymezení pojmu „vůle“ (jaká vůle musí dle § 551 chybět?) – střet principu autonomie vůle a p. ochrany dobré víry (právní jistoty) §Relevantní v případě, kdy se vychází z objektivního významu projevu §3 stupně vůle •Obecná vůle jednat (Handlungswille) – je nutná •Obecná vůle právně jednat (s nějakými právními následky) (Erklärungsbewusstsein) – není nutná (srov. trevírská dražba vína – odpovědnost za vlastní sféru vlivu) •Vůle ke konkrétnímu právnímu jednání (Geschäftswille) – není nutná (srov. úpravu omylu) 8 Vážnost vůle, resp. projevu vůle, § 552 §Nejde o náležitost, nýbrž pojmový znak §Není-li projev vůle zjevně míněn vážně, je zřejmé, že nesměřuje k právním následkům (následek: zdánlivé PJ, ale viz dále!) §Nevážnost musí být zjevná, tj. zjistitelná (hodnocení stejné jako u poměru vůle a jejího projevu – adresovaná a neadresovaná PJ, srozumění adresáta či nesrozumění) §Příklady §Nevážně učiněná závěť §Nevážně učiněný návrh na uzavření smlouvy 9 Simulované a disimulované PJ §Simulované jednání: jednání na oko, předstírané jednání před třetími osobami (nejsou splněny pojmové znaky PJ) §Tzv. disimulované PJ – zastřené právní jednání (§ 555 odst. 2) – více viz přednáška o výkladu PJ §Vnitřní výhrada (tzv. mentální rezervace) – jednající ve skutečnosti právně jednat nechce, ovšem tuto skutečnost navenek záměrně neprojeví (chce ji utajit) §Co když adresát pozná vnitřní výhradu? 10 Jak lze projevit vůli §Terminologie (opakování) §Chování §Jednání •Konání •Opomenutí •§ 546: Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit 11 Obsah PJ §Podstatné kusy obsahu PJ (essentialia negotii) §Pravidelné kusy obsahu PJ (naturalia negotii) §Nahodilé kusy obsahu PJ (accidentalia negotii) § §Ad 2 a 3) Je významné pro posouzení, co je třeba sjednat, případně, co je třeba smluvně vyloučit §Srov. např. § 1792 12 Perfekce PJ §Ve kterém okamžiku je dovršeno naplnění pojmových znaků? §Neadresovaná PJ (závěť, okupace věci) §Okamžikem projevení vůle §Ad hoc stanovená možnost zrušení projevu vůle (např. § 1494, 1575) §Adresovaná PJ §Teorie dojití §Jiné možné přístupy – např. teo učinění PJ, teo odeslání PJ, teo seznámení se s PJ 13 Jednání vůči nikoli plně svéprávnému (§ 570 odst. 2) §Nutná normativní souvislost mezi omezením svéprávnosti a doručovaným PJ §PJ se sleduje poskytnout jen právní výhodu či nikoli (objektivně: důvodem je ochrana) §Ano: působí již od dojití této osobě §Ne: je třeba dojití zákonnému zástupci nebo opatrovníkovi §Odlišení právní výhody od hospodářské výhody §Hospodářská výhoda – velmi výhodná koupě, bezúročná zápůjčka peněz §Právní výhoda – straně nevznikají přímé povinnosti (právní pozice strany se jen zlepšuje) 14 Domněnka doby dojití (§ 573) §Vyvratitelná domněnka §Je-li prokázáno, že zásilka byla odeslána a že došla §Sporný je tak jen okamžik dojití, nikoli dojití samotné §Význam: §Nastoupení účinků tohoto jednání §Běh akceptační lhůty §Běh výpovědní doby 15 Výklad právního jednání - obecně §Výklad obecně: přiřazování významu (smyslu) znakům §Výkladem PJ zjišťujeme jeho obsah (význam, smysl) §PJ posuzujeme jen dle jeho obsahu (§ 555 odst. 1), nikoli dle označení •Srov. smluvní pokuta, resp. odstupné u rezervačních smluv a nesprávný přístup NS §Neplatí zásada In claris non fit interpretatio (ani pro výslovná PJ) •Tzn., že každé PJ vyžaduje výklad (zjištění jeho významu, smyslu) 16 Regulace výkladových pravidel §Pravidla o výkladu PJ §Obecná: § 555-558 (srov. i § 545, 574-578) §Zvláštní: např. § 1494 odst. 2 17 Výkladová pravidla přehled §§ 555 – posuzování PJ dle obsahu, nikoli dle označení (pojmenování) §Srov. falsa demonstratio non nocet §§ 556 (jen adresovaná PJ) §Odst. 1 – subjektivní a objektivní výkladový cíl (subjektivní má přednost před objektivním, resp. objektivní je subsidiární) §Odst. 2 – zejm. zavedená praxe stran §§ 557 – interpretatio contra proferentem (resp. contra stipulatorem); výjimka § 1812 odst. 1 (jde o modifikované pravidlo contra proferentem) §§ 558 – význam výrazů užívaných v obchodním styku a obchodních zvyklostí §§ 1494 odst. 2: závěť (ale platí obecně pro neadresovaná PJ) 18 Empirický a normativní výklad §Výkladový cíl – cíl, ke kterému směřuje výklad PJ (zjištění významu určitého jednání) §Přímá návaznost na řešení otázky vztahu skutečné vůle a vůle projevené §Empirický a normativní výklad (dle toho, zda zjišťujeme skutečnou vůli jednajícího či objektivní význam projevu) §Empirický (subjektivně individuální) výklad – relevantní je subj. výkladový cíl, tj. skutečná vůle jednajícího (§ 556 odst. 1, první věta) •Je-li vůle zjištěna takto, nemůže nastoupit normativní výklad §Normativní výklad – relevantní je obj. výkladový cíl (význam, který se jeví z horizontu adresáta vč. zohlednění principu poctivosti), tj. normativní vůle oproti skutečné vůli (§ 556 odst. 1, druhá věta) •Konkrétní skutečnosti, ke kterým je třeba při normativním výkladu přihlédnout, stanoví § 556 odst. 2, § 557 a pro právní styk podnikatelů § 558 §V obou případech jde o zohlednění objektivních okolností při zjišťování skutečné vůle jednajícího – avšak u normativního výkladu zohledňujeme jen ty, které mohl pozorovat adresát PJ! 19 §Neadresovaná PJ §Empirický výklad (skutečná vůle); OZ však neobsahuje obecnou úpravu výkladu těchto PJ (srov. však § 1494 odst. 2 pro závěť a § 1498, 2. věta pro dovětek) §Adresovaná PJ (§ 556) §Adresovaná konkrétnímu adresátovi •Činěná ve srozumění: empirický výklad (subj. výkladový cíl – skutečná vůle) •Činěná bez srozumění: normativní výklad (obj. výkladový cíl – výklad z pozice adresáta) §Adresovaná neurčitému okruhu adresátů (např. veřejná nabídka) •Prakticky budou obtížně činěna ve srozumění, proto: normativní vůle (obj. výkladový cíl) – tzv. typizující výklad (součást normativního výkladu); důležitý však nikoli konkrétní adresát, nýbrž obecný průměrný (typizovaný) adresát 20 §Jednání nemá pojmové znaky PJ nebo nemá náležitosti = je vadné §Vady v užším smyslu: jen vady existujícího PJ §Následky §Zdánlivost §Neplatnost §Neúčinnost (bez dalšího X na základě rozhodnutí soudu) §Zrušení soudem §Jiné následky (např. náhrada škody) Vady právního jednání a jejich následky 21 §Zdánlivé jednání – nepřihlíží se k němu bez dalšího, není nutné rozhodnutí soudu §Jednání, která nenaplňují pojmové znaky PJ §Chybí vůle jednajícího (§ 551) §Není zjevně projevena vážná vůle (§ 552) §Projev vůle je nesrozumitelný či neurčitý (§ 553) §Jiná jednání, která zákon prohlásí za zdánlivá §Např. nepřiměřená ujednání ve spotřebitelské smlouvě (§ 1815), ujednání zkracující práva nájemce bytu (§ 2235), započtení s podmínkou nebo doložením času (§ 1983), výpověď z prac. poměru pro nedodržení formy (§ 50 odst. 1 ZP) Zdánlivost 22 §Zpravidla nepůsobí vznik povinnosti k náhradě škody pro neplatnost právního jednání (§ 579 odst. 2) § §Pravidla o částečné neplatnosti se zpravidla nepoužijí (§ 576) – typicky, jestliže se nepřihlíží pouze k některým ujednáním §Zdánlivost jednotlivého ujednání zásadně nemá vliv na ostatní (X např. neurčitost) § Zdánlivost 23 §PJ vzniklo (existuje), avšak právní řád mu odpírá účinky, ke kterým směřuje §Neplatnost = ultima ratio – tzn. v pochybnostech je nutné PJ vykládat tak, aby bylo platné (§ 574) = potius valeat actus quam pereat, resp. in favorem negotii (srov. např. ÚS, sp. zn. I. ÚS 625/03) §Neplatnost jako omezení principu autonomie vůle §Objekt neplatnosti: právní jednání §Někdy i jiné objekty neplatnosti (např. právnická osoba – srov. § 129); jde o jiné případy, než neplatnost PJ (pravidla o neplatnosti PJ nelze na tyto případy aplikovat) Neplatnost 24 §Přeměna PJ – neplatné PJ posouzeno jako jiné platné PJ §Má-li neplatné PJ náležitosti jiného PJ, které je platné – platí toto jiné PJ, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby (hypotetická vůle) §U relativně neplatného PJ až po dovolání se neplatnosti §Zkoumá se §Hospodářský účel (kauza) §Existence důvodů, proč by strany nechtěly toto jiné PJ §Dovolenost §Př.: smluvní pokuta X odstupné (falsa demonstratio non nocet) §Zde však správné řešení spočívá již v interpretaci PJ Konverze (§ 575) 25 §Neupraveno jako obecné instituty, jen konkrétní projevy §Konvalidace – následné odpadnutí vady PJ (zhojení PJ) §Např. odpadnutí nedostatku formy (§ 582 odst. 1) §V některých případech i u zdánlivosti (§ 553 odst. 2) §Ratihabice – dodatečné schválení PJ §Souhlas manžela (§ 714 odst. 2) §Souhlas opatrovníka (§ 65) Konvalidace, ratihabice 26 §Absolutní X relativní §Částečná X úplná § §V OZ: „Hlavní důvody neplatnosti“ (§ 580) §Pouze nevhodná terminologie; nejsou žádné hlavní či vedlejší důvody neplatnosti Druhy neplatnosti – příklady 27 §Absolutní (§ 588) §Ochrana veřejných zájmů (veřejný pořádek, dobré mravy) §Není třeba ji namítat, soud k ní přihlíží i bez návrhu (ex offo) §Podmínky •Zjevně se příčí dobrým mravům •Rozpor se zákonem + rozpor s veřejným pořádkem •Počáteční nemožnost plnění §Relativní (§ 586) §Ochrana zájmu jen určité osoby (soukromého zájmu) §Musí být namítnuta oprávněnou osobou, jinak k ní soud nemůže přihlédnout (v procesu i mimoprocesně) §Právo dovolat se (namítnout) relativní neplatnosti se promlčuje §§ 1755: možnost vzdání se námitek proti neplatnosti smlouvy Absolutní a relativní neplatnost 28 §Důvod neplatnosti se týká jen části PJ §Má tato neplatnost vliv na celé PJ, nebo se omezí jen na tuto část? §Zbytek zůstane platný, pokud §Jej lze od neplatného jednání oddělit (např. nejde o essentialia negotii) §Je to v souladu s hypotetickou vůlí stran (salvátorská klauzule X klauzule úplné neplatnosti) §Lze analogicky aplikovat i na případy zdánlivosti, ovšem se zvláštním zkoumáním smyslu a účelu toho kterého dotčeného pravidla Částečná neplatnost (§ 576) 29 §Lex specialis vůči § 576 §Nezákonné určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu: platnost zachovávající redukce (§ 577) = soudní rozhodnutí o změně (hypotetická vůle) §Může se týkat i podstatných kusů smlouvy §X zvláštní úpravy (např. nepřiměřená smluvní pokuta – § 2051; cena v rozporu s cenovými předpisy – § 1792 odst. 2) §X zvláštní ochranný účel (spotřebitelské právo) Částečná neplatnost – překročení rozsahu (§ 577) 30 §Rozpor se zákonem, tj. rozpor s kogentními normami §Soukromého práva (§ 1 odst. 2) §Veřejného práva §Judikatura NS k OZ 1964: hypertrofie případů neplatnosti! §§ 580 odst. 1: „Neplatné je (…) právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“ §Př.: koupě hračky, která nesplňuje zvláštní bezpečnostní standardy pro děti (veřejné právo) §Př.: koupě samopalu, jehož prodej veřejné právo též zakazuje §Dále: neoprávněné podnikání, pronájem kanceláře za účelem bydlení, prodej věci mimo dovolenou prodejní (otvírací) dobu apod. Zkoumáme, zda k naplnění zákonného požadavku nepostačuje mírnější prostředek než je neplatnost (např. práva z vad). §Srov. vztah úpravy neplatnosti PJ a trestního práva (PJ X trestný čin) Důvody neplatnosti – rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1) 31 §II. ÚS 87/04 §V daném případě starosta obce uzavřel bez souhlasu obecní rady dodatek k nájemní smlouvě, kterým bylo zvýšeno nájemné (obec byla pronajímatelem). Otázkou bylo, zda absence předchozího schválení obecní radou má za následek neplatnost tohoto dodatku či nikoli. §„Závěr, že určitý právní úkon je neplatný pro rozpor se zákonem nebo proto, že zákon obchází, se musí opírat o rozumný výklad dotčeného zákonného ustanovení. Nelze vystačit pouze s gramatickým výkladem. Významnou roli zde hraje především výklad teleologický. Je proto nutné se vždy ptát po účelu zákonného příkazu či zákazu. (…) V soukromoprávní sféře ne každý rozpor se zákonem má automaticky za následek absolutní neplatnost právního úkonu. Smyslem ochrany legality v soukromoprávní sféře není jen ochrana zájmů státu, ale především ochrana soukromoprávních vztahů, tedy především ochrana smluvních vztahů podle zásady „pacta sunt servanda“ (smlouvy se musí dodržovat)“. Rozpor se zákonem 32 §„(…), které se příčí dobrým mravům“ §Srov. § 588: „(…) zjevně příčí dobrým mravům“ = zjevnost vždy §Pojetí zjevnosti (sporné: zjistitelnost X intenzita) §Př. z judikatury: §Synalagmatické závazky, kde plnění jedné strany závisí na vůli třetí osoby (např. až mi zaplatí třetí osoba, až dostanu úvěr); srov. např. 29 Cdo 42/2013, ze dne 29. 10. 2015 Rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1) 33 Další důvody neplatnosti - přehled §Počáteční nemožnost plnění (§ 580 odst. 2) §Nedostatečná svéprávnost (§ 581) §Rozpor s požadavkem formy (§ 582) §Omyl a lest (§ 583 – 585) §Bezprávná výhrůžka (§ 587) § 34 §Terminologie §OZ 1964: „odporovatelnost“ §OZ: „relativní neúčinnost“ (ale i pojem „odporovat“, „odpůrčí žaloba“) §Ochrana pohledávky věřitele před zkrácením ze strany dlužníka §Odporovatelnost jako doplněk neplatnosti (nezpůsobuje neplatnost, jen toto jednání nemá vůči věřiteli účinky) §Primární význam institutu v rámci exekuce (výkonu rozhodnutí) §Vztah mezi neplatností a odporovatelností? Možnost volby ze strany věřitele §Odporovatelnost se musí uplatňovat soudní cestou, tj. odpůrčí žalobou (§ 589 odst. 2) Odporovatelnost (relativní neúčinnost) (§ 589) 35 §Tři osoby: věřitel, dlužník, třetí osoba (tertius) § § pohledávka § § § § zkracující § PJ § odpůrčí § žaloba § Základní znázornění VĚŘITEL DLUŽNÍK TŘETÍ OSOBA 36 §Zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné, anebo bylo-li již uspokojeno. §3 základní předpoklady (§ 589 odst. 1) §Existence pohledávky věřitele vůči dlužníkovi §Vykonatelnost pohledávky (existence exekučního titulu) §Zkracující právní jednání dlužníka (i faktické úkony?) Předpoklady odporovatelnosti 37 §§ 589 odst. 1 (vždy) ve spojení s §§ 590, nebo §§ 591, anebo §§ 592 §Věřitel může při odpůrčí žalobě volit mezi různými skutkovými podstatami dle svého uvážení (tam, kde je to možné dle okolností případu) §Př.: zkracující jednání dlužníka naplňuje znaky více skutkových podstat současně – pak je na věřiteli, kterou skutkovou podstatu zvolí (výhody a nevýhody: různý rozsah dokazování, různé lhůty pro podání odpůrčí žaloby) Skutkové podstaty obecně 38 Promlčení §Povaha promlčení §Předmět promlčení §Počátek promlčecí lhůty §subjektivní: možnost uplatnit právo poprvé (§ 619) §objektivní §délka promlčecí lhůty (základní úprava: § 629) §Zvláštní pravidla §Běh promlčecí lhůty §stavění a přerušení promlčecí lhůty § 39 § § § §Děkuji za pozornost § 40