Procesní strany Mgr. Miloslav Hrdlička Základní otázky n nRozlišení pojmu strana a účastník řízení. n nJe strana způsobilá? n nKdo je konkrétně stranou sporného řízení a účastníkem v nesporném řízení? n nJe strana věcně, či procesně legitimovaná? n Způsobilost být účastníkem řízení a procesní způsobilost stran Společný výklad – způsobilost účastníků n nU účastníků řízení je možné rozeznávat: nZpůsobilost být účastníkem řízení nProcesní způsobilost n nV obou případech se jedná o procesní podmínky (§ 103 OSŘ) na straně účastníků n nObecně OSŘ odkazuje do sféry hmotného právo nPozor: nNěkdy speciální úprava v OSŘ (např. § 23 OSŘ) nNěkteré instituty ovlivní i např. procesní způsobilost n Způsobilost být účastníkem nZpůsobilost být nositelem procesních práv a povinností n nPrávní úprava: § 19 OSŘ - odkazuje do sféry hmotného práva - způsobilost být účastníkem má každý, kdo má právní osobnost (§ 15, 23, 118 NOZ) (jinak jen ten, komu ji zákon přizná) ØFyzické osoby – od narození do smrti (nasciturus) ØPrávnická osoba – od okamžiku vzniku ØStát – je považován za právnickou osobu – má způsobilost být účastníkem nNěkdy zákon přiznává způsobilost být účastníkem i subjektům, které nemají obecně samostatnou právní subjektivitu (např. správce daně – § 10 odst. 3 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, státní zastupitelství a další) n Následky ztráty způsobilosti být účastníkem řízení, Zkoumání způsobilosti být účastníkem řízení nObecně neodstranitelný nedostatek podmínky řízení (výjimka – níže postup podle § 107 OSŘ) nZtráta nPřed zahájením řízení – zastavení řízení nV průběhu řízení – obecně zastavení řízení ale možné procesní nástupnictví (podle § 107 OSŘ) n Procesní způsobilost nZpůsobilost činit samostatně procesní úkony, neboli způsobilost před soudem samostatně právně jednat n nPrávní úprava - § 20 OSŘ – každý v rozsahu, v jakém je svéprávný (§ 15, 30 OZ) nVýjimky nTen, kdo má procesní způsobilost nemá dostatečnou hmotněprávní způsobilost – např. § 35 ZŘS nTen, kdo má dostatečnou hmotněprávní způsobilost není procesně způsobilý – § 23 OSŘ n n Zvláštní úprava v OSŘ n§ 23 OSŘ – soud může rozhodnout(vyžadují-li to okolnosti), že i osoba, která nemá plnou svéprávnost, musí být zastoupena svým zákonným zástupcem i v případech, kdy by podle hmotného práva mohla jednat sama nSoud rozhoduje usnesením, proti kterému je přípustné odvolání n Instituty OZ dopadající na procesní způsobilost nZejm. § 37 OZ – Přiznání svéprávnosti soudem nPokud bude svéprávnost přiznána – osoba bude mít plnou procesní způsobilost n n n Nedostatky zjištěné u procesní způsobilosti nOdstranitelný nedostatek podmínky řízení n nZpůsob odstranění: nZastoupení účastníka nNa základě zákona nNa základě rozhodnutí soudu Práva a povinnosti účastníků – Výběr n Procesní práva a povinnosti účastníků nZejm. práva: n§ 18 OSŘ – rovné postavení účastníků n§ 18 OSŘ – právo jednat před soudem ve své mateřštině nPrávo činit procesní úkony nPrávo na doručení rozsudku účastníkům (§ 158 OSŘ) n§ 116a OSŘ – nově od 1.1.2014 n nZejm. povinnosti: nPovinnost součinnosti - § 6 OSŘ n§ 120 odst. 1 OSŘ – povinnost označit důkazy nPovinnosti vyplývající z jednotlivých prvků koncentrace řízení (zejm. 118b OSŘ) n nS těmito povinnostmi jsou spojené i jisté sankce různého charakteru – např.. nPředvedení - § 52 OSŘ nPořádková pokuta - § 53 OSŘ nVydání rozsudku pro uznání (§ 153a OSŘ) a pro zmeškání (§ 153b OSŘ) Procesní strany Formální a materiální pojetí účastenství nFormální pojetí nÚčastníkem je ten, koho je možné tak označit na základě definice - § 90 OSŘ pro sporné řízení nVymezeno formálně nezávisle na hmotném právu nPředpokladem účastenství není věcná legitimace! nVe sporném řízení nV nesporném řízení? nMateriální pojetí nÚčastníkem ten, kdo je účastník sporného hmotněprávního vztahu nČástečně v nesporných řízeních Definice účastenství nKdo je účastníkem řízení? n nVzhledem k diferenciaci nalézacího řízení není možná jediná definice n n nV procesním právu lze okruh účastníků vymezit podle tří různých „definic“ n Definice účastenství - přehled nSporné řízení nTzv. 1. definice účastenství n§ 90 OSŘ nŽalobce a žalovaný nNesporné řízení (definice obsaženy v ZŘS) nTzv. 2. definice účastenství n§ 6 odst. 1 ZŘS nNavrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno nTzv. 3.definice účastenství n§ 6 odst. 2 ZŘS nNavrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje n Konkrétní vymezení účastníků n 1. Definice účastníků nSporné řízení n nVždy dvě strany: a)Strana žalující b)Strana žalovaná c) nTyto strany mají kontradiktorní postavení n nV každém sporu pouze 2 strany n nNa obou stranách může vystupovat více subjektů – potom je možné tento stav označit za společenství účastníků n Společenství účastníků - obecně nKdy vzniká společenství účastníků? nZákladní dělení: nPodle toho, která strana je tvořena více účastníky: ØAktivní společenství ØPasivní společenství ØObapolné nZ pohledu povahy práv a povinností mezi účastníky(povahy uplatněného nároku): ØSamostatné společenství (§ 91/1 OSŘ) ØNerozlučné společenství (§ 91/2 OSŘ) n Samostatné společenství účastníků - § 91/1 OSŘ nKaždý ze společníků jedná v řízení sám za sebe n nProcesní úkony každého účastníka se týkají pouze jeho samotného n nPovaha práv umožňuje, že v rozhodnutí je možné rozhodnout o každém společníkovi zvlášť – tedy rozhodnutí může vyznít pro každého odlišně n nČasto z důvodu procesní ekonomie n nPříklad: ØŽalovaní ve sporu o vyklizení nemovitosti ØŠkoda způsobená více škůdci n Nerozlučné společenství účastníků – § 91/2 OSŘ nObvykle z povahy věci se účinek rozhodnutí vztahuje na všechny společníky stejně – tedy tvoří jednotnou procesní stranu n nNemohou postupovat v řízení každý jinak – úkony jednoho společníka se vztahují i na ostatní n nNěkdy třeba souhlasu všech společníků – dispoziční úkony uvedené v § 91/2 OSŘ n n!Solidarita obecně vždy nezakládá nerozlučné společenství (jedná se ve většině případů o samostatné společenství)! n nRozhodnutí musí vyznít pro všechny stejně n nPříklad: nzrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví n Exkurz k vymezení účastníku v řízeních dle ZŘS n n 2. Definice účastníků nObsažena v § 6 odst. 1 ZZŘS nÚčastníkem je navrhovatel a ten, o jehož právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno. nPříklad: Řízení ve věcech péče soudu o nezletilé (§ 466 a násl.) nLze použít v řízeních, která lze zahájit i bez návrhu n - nutné vycházet zejména z § 13 ZZŘS n n 3. Definice účastníků n§ 6 odst. 2 ZZŘS nÚčastníkem je navrhovatel a ten, kterého zákon za účastníka označuje - – např. § 367 ZZŘS – řízení o povolení uzavřít manželství (§ 368 ZZŘS – výslovné vymezení účastníků) n nV řízeních, která lze zahájit na návrh – např. § 368 ZZŘS – řízení o povolení uzavřít manželství, § 429 ZZŘS – řízení o osvojení nezletilého (§ 431 ZZŘS – výslovné určení účastníků) n nPodle 3. definice určeni i účastníci (mimo rámec ZZŘS) např. v: nŘízení podle části V. OSŘ - § 250a OSŘ nExekučního řízení - § 255 OSŘ nO předběžném opatření - § 74 odst. 2 OSŘ n n Souběh 2. a 3. definice účastníků nNení možné v jednom řízení vycházet z obou n n3. Definice je považována za speciální a proto by mělo být postupováno podle ní Věcná a procesní legitimace n Věcná legitimace nNENÍ podmínkou řízení! n nJedná se o stav plynoucí z hmotného práva n nJe zkoumána v průběhu řízení n nZákladní členění: nAktivní věcná legitimace nPasivní věcná legitimace Věcná legitimace II. nNedostatek věcné legitimace (neodstraněný) vede k zamítnutí žaloby n nMožné odstranit např. instituty: nPřistoupení účastníka nZáměna účastníků nProcesní nástupnictví – podle § 107a Možnosti odstranění nedostatku věcné legitimace nZejména n nZáměna účastníků - § 92 odst. 2 OSŘ nPřistoupení dalšího účastníka - § 92 odst. 1 OSŘ n n Procesní legitimace nVymezení: nPrávem daná možnost úspěšně se domáhat nějakého práva i v případech, kdy subjekt není podle hmotného práva nositelem tvrzeného subjektivního práva a ani to o sobě netvrdí n nPříklad – nPoddlužnická žaloba - § 292 OSŘ n Děkuji za pozornost