Evropský měnový systém - Euro Image result for evropská unie obrázky •Jiří Blažek Historie měnových systémů v Evropě •800 n. l. – Karel Veliký, znovuvytvoření Římské říše včetně společné měny – franku. • •Průběh 19. století – vznik měnových unií: německo-rakouská měnová unie (1857-1867), rakousko-uherská měnová unie (1880-1920), skandinávská měnová unie (1873-1920), belgicko-lucemburská měnová unie (1921-1998) a mnohé další. Bretton-woodský mezinárodní měnový systém (1945 – 1973) •Základy systému položeny v roce 1944 (J. M. Keynes, bancor). •Účast přijalo 44 zemí včetně ČR. •Základem systému (standartu zlaté devizy) byla: pevná cena zlata (díky intervencím na trhu se zlatem), dolar konvertibilní za zlato, měny členských zemí konvertibilní za dolar (tzv. omezený plovoucí kurz), v případě velké volatility nutnost provádění devizových intervencí. •Vznik bankovních institucí (Mezinárodní měnový fond, Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj – Světová banka). Rozpad bretton-woodského měnového systému (1973) •Válka ve Vietnamu, zadlužení USA •Izraelsko-arabský konflikt (1973) •Ropná krize •Surovinová krize •Vyčerpání světových zásob zlata •USA ruší konvertibilitu dolaru za zlato Evropská ekonomická integrace •Založení EHS (1956) – impuls pro intenzifikaci evropské integrace. •Vznik pásma volného obchodu. •Vznik celní unie. •Vznik společného trhu. •Růst objemu obchodních transakcí vedl k úsilí o sjednocování platebních operací. •Vznik mechanismu směnných kurzů. •Vznik zúčtovací měny (ECU). Maastrichtská smlouva •Položeny základy společného evropského měnového systému (vznik eura). • •ČR byla signatářem maastrichtské smlouvy. • • • • Kritéria vstupu do EMS (tzv. konvergenční kritéria) •Maximálně přípustná míra inflace: 1,5% od průměru tří nejnižších měr inflace členských zemí EU. •Dlouhodobá úroková míra nesmí překročit o více než 2% průměru úrokových sazeb ve třech zemích s nejnižší mírou inflace. •Kandidátská země se musí po dobu 2 let zúčastnit evropského mechanismu směnných kurzů, aniž by devalvovala svou měnu. •Rozpočtový deficit nesmí překročit 3% HDP. •Maximálně přípustný strop veřejného dluhu je 60% HDP. Výhody společné měny •Nízké transakční náklady. •Minimální kurzové ztráty. •Transparentnost výsledků firemního hospodaření. •Minimální směnárenské poplatky. •Srovnatelnost cenových kalkulací. •Větší odolnost měny proti spekulačním útokům na měnu (viz. libra). • Nevýhody společné měny •Minimální kurzové zisky. • •Omezené použití měnových nástrojů regulace (například devizových intervencí). • •Nemožnost použití národní měny jako investičního aktiva. • •Rychlejší přenos krizových výkyvů ze světa do národní ekonomiky. Evropská centrální banka (ECB) •Založena jako součást eura (1998). • •Sídlo: Frankfurt nad Mohanem – SRN. • •Nejvyšší orgány ECB: Rada guvernérů národních bank členských zemí eurozóny, Výkonná rada (6 členů). Cíle měnové politiky ECB •Udržování cenové stability. • •Podpora hospodářské politiky EU. • •Podpora obecných cílů EU (cíle se uskutečňují prostřednictvím evropského systému centrálních bank). Standartní nástroje měnové politiky ECB •Operace na volném trhu (právně upraveny v Zásadách ECB č. 14/2011). • •Minimální povinné rezervy (upraveny v Nařízení ECB č. 1745/2003, O uplatňování povinných minimálních rezerv). • •Stálé facility (upraveno v obecných Zásadách ECB č. 510/2015). Poskytování a absorbování likvidity prostřednictvím jednodenních úvěrů. • Nestandartní nástroje měnové politiky ECB •Tzv. rozšířená podpora úvěrování (s cílem usnadnit přístup k likviditě). • •Speciální měnově politický program (například intervence na kapitálových trzích). • •Ostatní měnové transakce (například stahování přebytečné likvidity, nákupy ostatních aktiv, snižování úrokových sazeb do záporných hodnot atd.). Omezená nezávislost ECB •Akcent na protiinflační politiku. • •Omezené kompetence měnových orgánů (ECB, národních centrálních bank). • •Politická povaha měnové politiky. • •Růst nerovnosti členských zemí eurozóny. • •Růst přerozdělovacích procesů v EU omezuje účinnost měnové politiky. • Současné problémy eurozóny •Demokratický deficit EU (Stiglitz). •Velké rozdíly v ekonomické výkonnosti členů eurozóny. •Rostoucí zadlužení některých členů eurozóny. •Neplnění konvergenčních kritérií některými členy eurozóny. •Neexistence sankčních opatření. •Neexistence jednotné hospodářské politiky EU. •Rozpor mezi ekonomickou podstatou eurozóny a politickým způsobem řešení krizových situací eurozóny. • Euro a ČR •ČR se zavázala usilovat o vstup do eurozóny a zavést euro (maastrichtskou smlouvou, lisabonskou smlouvou). • •Vznik koordinačního pracoviště (ČNB a MF ČR) na přípravu vstupu ČR do eurozóny. • •Dokument Strategie přistoupení ČR k eurozóně („… lze očekávat přistoupení ČR v horizontu let 2009 – 2011“). • •Finanční krize a následné problémy eurozóny z let 2008 – 2011 ukončily úvahy o vstupu ČR do eurozóny. Přijetí eura v ČR •V současné době přijetí eura v ČR „není na pořadu dne“. • •Guvernér ČNB Jiří Rusnok: „… není důvod do eurozóny spěchat“. • •Přijetí eura v ČR v současné době není ekonomický problém, ale politické rozhodnutí. • •Rozpor mezi faktickým stavem použití eura v ČR (firmy účtují v eurech, občané pracující v zemí EU mají příjem v eurech, devizové rezervy jsou v eurech) a právním ukotvením eura v ČR. Image result for evropská unie obrázky Děkuji za pozornost.