Právní principy JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. KPT PrF MU Pojem a kontext nOtázka strukturální nZ čeho je vystavěn právní řád? nNormy, anebo různé druhy normativů ? nPřirozené a pozitivní právo nHierarchie právního řádu – konstituce a právní principy nOtázka funkcionální nJak právo působí na lidské chování? nRacionalita veřejného prostoru (veřejný rozum) nIdentifikace právních principů souvisí s poznáváním práva jako systému nVnější systematika nNormy, instituty a právní odvětví nVnitřní systematika nHierarchie hodnot, účelů a principů n Právní principy - definice nObecné zásady právní, maximy, axiomy, tzv. regulae iuris – regulativní ideje nZákladní právní myšlenky (konstrukce) tradované v podobě zhuštěných vět či pouček nNormativní maximy vysoké obecnosti a značné vágnosti, jimž chybí zřetelnější označení skutkové podstaty a přesné určení právního následku (Bydlinski) nVůdčí ideje, na nichž stojí právní systém vcelku a jednotlivá právní odvětví (Gerloch) nNormativně stanovená hlediska právního hodnocení při právním rozhodování (Weinberger) n Charakteristika právních principů nJsou epitetonem právního myšlení nVyvíjí se spolu s právním společenstvím nNejsou fixovány na kodifikaci nMají různý stupeň obecnosti nJsou svázány s hodnotovým a právně-politickým pozadím právního řádu n Historické zdroje právních principů nDědictví římského práva (Tria voluminia) nZejm. základní soukromoprávní principy a všeobecné zásady právní (sebrány v Digestech) - Iustinian nIus est ars boni et equi (právo je uměním dobra a spravedlnosti) nImpossibilium nulla obligatio est (nemožnost plnění) nNemo plus iuris ad alium transferre potest quam ipse habet. (nikdo nesmí převést více práv, než sám má) nTyto principy mají topický a kazuistický charakter, vznikly na bázi indukce při případovém myšlení římských právníků. Historické zdroje právních principů nRecepce římského práva nLeges romanae barbarorum nLeges barbarorum (Lex Salica) nCírkevní soupisy římského práva (Corpus iuris canonici) nNovověk a právní principy nSnahy o rekonstrukci deduktivně platného systému právních principů na bázi racionalistického a přirozenoprávního paradigmatu nStřet ideje kodifikace a cesta historickoprávní nVýsledkem byly mohutné kodifikace konce 18. stol. a počátku 19. stol. (Prusko, Francie, Německo) Historické zdroje právních principů nModerní konstitucionalistika nÚstavní principy n„ústavní normy impregnují celý právní řád“ (Baroš, J. In. Filosofie práva – Sobek, Hapla a kol., s. 268) nFrancouzská buržoazní revoluce (Deklarace práv člověka a občana – 1789, Prohlášení nezávislosti – USA) nDoktrína Rechtsstaat, rule of law nKonstitucionalismus a jeho efekt nKodifikace ústavních principů – není systematická nDovozují se spíše implicitně z hodnot a základních práv nSkrze činnost ústavních soudů se od 20. století projevuje judicializace diskursu o právních principech n Význam a funkce právních principů nPodpora intertemporality (kontinuity) právního řádu nKorektiv a argumentační nástroj pro realizaci práva jako umění spravedlnosti nPropojení různých právních řádů a systémů nPřemostění přirozeného a pozitivního práva n Struktura práva nTerminologický problém s vymezením součástek (Weyr) systému práva nNormy nprávní pravidla chování pro neurčitý počet případů téhož druhu nZásady (tzv. odvětvové zásady) nSpolečná normativní východiska pro regulaci souvisejících normových komplexů nPrincipy (obecné či všeobecné právní principy) nAbstraktní ideje vyjadřující jednotící myšlenkové momenty společné pro komplexy norem (instituty, odvětví, právní řád) nŘada možných mezi-stupňů n n n Doktrinální diskuse ke struktuře práva (20.- 21. století) nJosef Esser (50. – 60. léta 20. stol.) nGrundsatz und Norm in der richterlichen Fortbildung des Privatrechts nPrincipy (Grundsätze) jsou formulovány induktivně prostřednictvím řetězení kauz obdobného druhu nNerozlišuje pozitivně-právní principy a logické principy nJde-li o právní princip, je vždy součástí systému pozitivního práva nPrincipy jako topicko-argumentační figury nDualismus princip (Grundsatz) x norma (Norm) Doktrinální diskuse ke struktuře práva (20.- 21. století) nDiskuse o platnosti práva vyvolaná moderním pozitivismem a návratem iusnaturalismu po II. světové válce nRonald Dworkin (1931 – 2013) nStrukturu práva jako systému vytvářejí nPravidla nPolitiky nPrincipy nPolemika s H.L.A. Hartem (The Concept of Law) nPrincipy platí v důsledku svého obsahu – nemusejí být kodifikované, vyplývají ze společenské a politické morálky nMezi pravidly a principy je logický rozdíl Doktrinální diskuse ke struktuře práva (20.- 21. století) nAd Dworkinovo vymezení právních principů nLogický rozdíl (nikoliv pouze obecnost či vágnost) nAplikace pravidla de omni et nullo – pravidla platí způsobem „všechno, nebo nic“ nPlatí, anebo neplatí – otázka derogace nPrincipy mají dimenzi důležitosti – relevance nPlatí s určitou mírou intenzity n Doktrinální diskuse ke struktuře práva (20.- 21. století) nAd Dworkin nPrávo jako „pavučina bez mezer“ (seamless web) nv případě tzv. obtížných případů soudce hledá řešení za pomoci nejfundovanější teorie práva nModel fiktivního soudce Herkula – je nejlepší, protože má nejlepší znalosti a schopnosti nCílem je kritika právního pozitivismu (H.L.A Hart, J. Raz), nalézání práva ve složitých případech je možné (kognitivismus) nTzv. one right answer thesis Doktrinální diskuse ke struktuře práva (20.- 21. století) nRobert Alexy (1945) nKriticky rozpracoval Dworkinovu teorii nSpolečné východisko – non-pozitivismus nPrávní principy zprostředkovávají minimální morální obsah práva nPrincipy mají rozměr intenzity – relevance – směřují k optimalizaci právních vztahů nRozdíly nLogický rozdíl v platnosti nelze odlišit tak striktně – ani u pravidel nelze říci, že platí „všechno nebo nic“ nProblém je ve formulaci podmínek subsumpce (hypotéze – antecedentu pravidla) n 15 Doktrinální diskuse ke struktuře práva (20.- 21. století) nSumarizace Dworkin - Alexy nDworkinovo pojetí právního principu: nlogické vymezení – u principů neplatí, že buď platí nebo neplatí npravidla nemají dimenzi důležitosti nRobert Alexy dodává: nprincipy jsou příkazy k optimalizaci nmohou být realizovány v různém stupni nrozsah jejich splňování závisí také na právních možnostech n 16 Doktrinální diskuse ke struktuře práva (20.- 21. století) nSumarizace Dworkin - Alexy nDworkinovo pojetí právního principu: nlogické vymezení – u principů neplatí, že buď platí nebo neplatí npravidla nemají dimenzi důležitosti nRobert Alexy dodává: nprincipy jsou příkazy k optimalizaci nmohou být realizovány v různém stupni nrozsah jejich splňování závisí také na právních možnostech nLogický rozdíl mezi pravidly a principy se vyjeví v kolizi n 17 Norma x pravidlo x princip (R. Alexy) nNorma – nadřazený pojem, právní regulativ lidského chování mající deontologickou povahu nPravidlo – pokud jsou dány podmínky stanovené hypotézou, nutně se musí uplatnit dispozice nPrincip – antecedent má otevřenou povahu nRobert Alexy: je-li subsumpce formulována jednoznačně, jedná se o pravidlo. Pokud je řešení dáno vyvažováním a poměřováním obou elementů, musí se jednat o principy (viz přednáška PRINCIP PROPORCIONALITY). nVýsledkem kolize je vždy norma → podmínky, za nichž jeden princip má přednost před jiným principem, konstituují skutkové okolnosti (hypotézy) normy, která má tyto následky, k nimž směřuje princip, který má v dané situaci přednost. 18 Princip x hodnota (R. Alexy) nVýchodiskem je premisa, že hodnoty a principy jsou spolu s pravidly součástí systému práva, ale mají odlišnou strukturu nJde o příbuzné pojmy nPrincipy mají deontologický charakter (jsou to příkazy či zákazy) nMají podobu normativní věty s otevřeným antecedentem a nekonkrétním právním následkem nHodnoty mají axiologický (hodnotící) charakter nMají podobu pojmů vyjadřujících představy o kolektivních dobrech (statcích) nPrincipy – otázka Co má být? nHodnoty – otázka Co je pro společnost/jednotlivce nejlepší? n 19 Problémy k zamyšlení nOtázka vazby právních principů na přirozené právo nSlabá oddělující teze x slabá spojující teze nKühn: všechny principy mají hodnotové pozadí, ale nikoliv nutně morálního původu nOtázka redukovatelnosti systému práva na soubor principů nMožnost zjednodušení – formulace obecných normativních vět nOtázka jednotné teorie právních principů ? nRůzný historický původ nRůzné hierarchické postavení principů nRůzné zdroje nOtázka jednoznačné poznatelnosti právního principu nKritika Dworkinovy a Alexyho teorie nNulla poena sine lege nRule-like principles, principle-like rules nRozdíl mezi pravidly a principy je zbytečně PŘEHNANÝ (N. MacCormick) nCo je rozhodujícím kritériem pro odlišení právního principu od pravidla? n 20 Shrnutí a závěr nReflexe doktrinálních diskusí v praxi nProblém není boj o přirozené právo, ale otázka porozumění právnímu řádu z hlediska optimálního a racionálního uspořádání právních vztahů nStrukturální (ontologické) závěry nPrávní principy jsou součástí systému práva (normativ sui generis) nPrávní principy jsou chápány z pozitivistického pohledu jako svébytný pramen práva nMetodologické závěry nPrávní principy se vyskytují v komplementárních vztazích – jsou přirozeně v kolizi nPodporují dynamiku právního života (otevřený antecedent) nAplikace principů se odehrává na bázi poměřování n