uvod_projekt C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png OPVK_MU_rgb 1 Teorie mezer JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D. KPT PrF MU pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 2 Teorie mezer •souvisí s představou systému práva (pavučina bez mezer, anebo pavučina „s mezerami“) –postulát úplnosti práva x postulát dotváření práva volními akty jeho interpretů –střet právních ideologií •kognitivismus vs. non-kognitivismus (decisionismus, voluntarismus) •mezery v právu vs. mezery v zákoně –jde o teoretické, nikoliv legální pojmy –mezera v právu:= existují společenské vztahy vůbec právem neupravené –mezera v zákoně: = právem jsou v určitém smyslu upraveny veškeré společenské vztahy, ale u některých není výslovná zákonná právní úprava •mezera v právu, která by nebyla zároveň mezerou v zákoně, neexistuje •plánovanost či neplánovanost neúplnosti právní úpravy z hlediska záměru zákonodárce lze posoudit pouze jako mezeru v zákoně, nikoliv v právu pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 3 Teorie mezer •mezery v zákoně –obecný význam: neplánovaná neúplnost zákona, resp. zákonodárství (C. W. Canaris) •neexistuje zákon, byť sebe lépe vytvořený, který by nebyl mezerovitý •o mezeru se jedná v případě, že zákon nezodpovídá otázku, která za účelem jeho aplikace v právním případu musí být zodpovězena •k závěru o existenci mezery v zákoně by měl interpret dospět na základě subjektivního historického teleologického výkladu –mezery mohou mít různý charakter –problematika mezer úzce souvisí s možností soudcovského dotváření práva (Rechtsfortbildung), metodologicky především s užitím metody analogie při řešení právních případů pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 4 Teorie mezer •filosoficko-právní kontext –pojem „mezery“ se zrodil v období velkých civilních a trestních kodifikací (Code Civil, ABGB, ZGB, bavorské kodexy, pruský kodex) – přelom 18. a 19. století, které s sebou přinesly předpoklad úplnosti práva •vznik i dalších postulátů moderní normotvorby: –konzistence –srozumitelnost (i pro laiky) •francouzská a rakouská právní exegeze –mezery, rozpory a neurčitosti jsou jen zdánlivé a jsou překonatelné exegetickými (deduktivními, formalistickými) –kult textu zákona, který má jediný správný význam (Rau, Aubry) pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 5 Teorie mezer –„protikodexové hnutí“ - F. C. von Savigny (německá historickoprávní škola) •mluvil o mezerách v kontextu požadavku úplnosti práva •zákon však nemůže deduktivně uzavřít právo jako úplný systém •dva způsoby vyplnění mezery: –a) odkazem na přirozenoprávní zásady –b) samodotvoření pozitivního práva (organická tvůrčí síla systému práva) •v obou případech jde o analogii, která není pouhým logickým vztahem, nýbrž vyplývá právě z organické souvislosti uvnitř práva samotného •zdrojem vyplnění mezery je Volksgeist (Volksbewusstsein) – duch či sebeuvědomění národa •obdobně se ke kodexům stavěla i pandektistika (romanisté) pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 6 Teorie mezer –Rozvoj teorie mezer této teorie na přelomu 19. a 20. století •zájmová jurisprudence (P. Heck, pozdní R. von Jhering) •sociologické teorie - živé právo (E. Ehrlich) –článek Über Lücken im Recht (1888) –„každý soubor formulovaných pravidel je už ze své povahy neúplný“ –„je mnohem snadnější dobře rozhodnout jeden konkrétní případ než formulovat takové obecné pravidlo, které dobře rozhodne každý myslitelný případ“ pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 7 Teorie mezer •přednáška Ernsta Zitelmana (1903) Lücken im Recht –někdy je považován za hlavního inspirátora moderní teorie mezer –BGB nedává odpovědi na některé právní otázky –každé právo má mezery, je možné je vyplnit pomocí právní vědy –nerozlišoval mezi mezerami v zákoně a mezerami v právu –rozlišení pravých a nepravých mezer »pravá mezera = úplná absence právní úpravy »nepravá mezera = teleologická či hodnotová mezera způsobená nevhodnou, nejasnou či neurčitou formulací zákona pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 8 Teorie mezer –volnoprávní škola (H. Kantorowicz – počátek 20. století) •blízko k ní měl i Francois Gény (kritik právního klasicismu) •kritika textualismu a konceptualismu, „nová teorie“ přirozeného práva •volnoprávníci hledali mezery v BGB – kritika „technického“ (zákonného) nalézání práva •mezery jsou vyplňovány tzv. volným právem, které je produktem volního a intuitivního uvažování (sensus iuris, Rechtsgefühl) z pohledu hledání spravedlnosti –hodnotová jurisprudence (P. Rickert, K. Larenz) pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 9 Teorie mezer –Normativistické směry odmítaly postulát neúplnosti práva –F. Weyr (brněnská normativní škola) •uznání pouze jediného pramene práva – státu •neexistují prameny práva „praeter legem“, z nichž by bylo možno právo dotvářet: –každá rozumná norma má svůj účel či kořen; tyto kořeny (účely) ovšem nejsou prameny ve smyslu normativním •kritika teorie mezer – právní řád není mezerovitý •teorie logické uzavřenosti právního řádu (logische Geschlossenheit) –H. Kelsen (ryzí nauka právní) •Mezery v právu vylučuje tzv. všeobecná negativní věta •Mezery v zákoně jsou řešeny soudcovským vydáváním individuálních norem pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 10 Teorie mezer –K. Larenz (hodnotová jurisprudence) •každá interpretace představuje dotvoření práva na potřeby konkrétního případu •k rozšíření teorie mezer od 19. století přispěla soudcovská praxe (rozšíření pojmu mezery •mezera v zákoně znamená hranice imanentního dotváření práva, které je vázáno na záměr zákonodárce a imanentní teleologii zákona •povolání soudců k vyplňování mezer je dáno jejich povinností aplikovat zákon ve vazbě na jeho účel a smysl pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 11 Teorie mezer •předmět zájmu zákonodárce –§ 7 ABGB: mezery v právu neexistují, mezery v zákoně ano •soudce je povolán k jejich vyplňování podle „přirozených zásad právních“ –§1 odst. 2 švýcarského občanského zákoníku •Nelze-li ze zákona odvodit žádné pravidlo pro řešení věci, má soudce použít práva obyčejového, pokud ne, má případ rozhodnout, jako by byl zákonodárce –čl. 20 odst. 3 německé ústavy •vázanost soudců na zákon a právo (Gesetz und Recht) –čl. 12 italského občanského zákoníku •soudce má rozhodnout na základě „všeobecných právních zásad právního řádu“ pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 12 Teorie mezer •druhy mezer (E. Zitelmann, C. W. Canaris, E. Kramer, F. Bydlinski, F. Melzer) –PRAVÁ - logická (technická) •existující právní norma odkazuje na jinou právní normu, která ovšem neexistuje –NEPRAVÁ - teleologická mezera v zákoně (hodnotová) •určitý případ není upraven předmětným pravidlem, ačkoliv ve vztahu k dotčenému účelu právní úpravy je chybějící úprava v rozporu s principem bezrozpornosti práva (resp. s principem rovnosti) •schéma: teleologické pozadí zákona vs. doslovný výklad zákona •dvě varianty: –otevřená (zjevná) »zákonodárce ponechává dotvoření pravidla interpretovi »za tyto mezery se považuje užití neurčitých pojmů (tzv. obecné klauzule – dobré mravy, veřejný pořádek, apod.) »uzavírá se analogií –skrytá »Objevuje se teprve konfrontací konkrétního skutkového stavu s právní normou »Tzv. teleologická mezera pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 13 Teorie mezer –podle úmyslu zákonodárce (C. W. Canaris) •zamýšlené (plánovaná neúplnost právní úpravy – legislativní nečinnost) •nezamýšlené (neplánovaná neúplnost právní úpravy) –princip denegatio iustitiae –podle okamžiku vzniku (časový faktor) •počáteční (nedostatky v normotvorbě) •následné (hard cases v aplikaci práva) –Kramerova typologie mezer v zákoně •mezery de lege lata (zákonné) –intra legem (generální klauzule) –praeter verba legis (nemožnost zákona postihnout všechny otázky) –contra verba legis (rozpor textu zákona a jeho účelu) •mezery de lege ferenda (právně-politické) –Může je vyplňovat pouze zákonodárce pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 14 Teorie mezer •Hranice lex lata jako hranice dotváření práva (Bydlinski) –hranici lex lata tvoří jasný text zákonného ustanovení spolu s jasným subjektivním úmyslem zákonodárce –mění se pouze na základě rebus sic stantibus •Soudce by měl dotvářet právo „normativním způsobem pouze tam, kde je to nezbytně nutné (princip judicial self-restraint – soudcovské sebeomezení) pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 15 Nástroje dotváření a omezení dotváření práva •zaplněním mezery v zákoně vzniká nová právní norma (decisionismus) •dotváření práva (resp. tvůrčí nalézání práva) je chápáno jako povinnost soudce pramenící z principu denegatio iustitiae (poprvé vyjádřen v Code Civil – čl. 4) •Moderní pozitivismus (vč. normativistických směrů) •H. Kelsen •H. L.A. Hart, J. Raz • pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 16 Nástroje dotváření a omezení dotváření práva •nástroje k vytvoření nové právní normy (Aleksandr Peczenik): –analogie legis •aplikace zákona na případ, který nepatří pod rozsah (významové pole) dotyčné normy (tzn. za hranicemi právního pojmu) •„praeter verba, sed secundum rationem legis” •Stanoví-li zákon pro určitou skutkovou podstatu právní následek, platí tentýž právní následek pro skutkovou podstatu, která je obdobná/stejná. •rozdíl mezi analogií a extenzívním jazykovým výkladem –jde o jinou myšlenkovou figuru (Larenz, Bydlinski, Melzer) –jde o stejnou myšlenkovou figuru, ale v jiném kontextu – prakticky o totéž (Ross, Hassemer) •také argumentum a simile / a pari pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 17 Nástroje dotváření a omezení dotváření práva •Peczenikova koncepce důvodů pro uplatnění analogie –pouze významná obdobnost případů představuje adekvátní důvod pro užití analogie –předpisy, které stanovují podmínky pro aplikaci právní normy, by neměly být eliminovány analogií –předpisy, které stanovují výjimky z aplikace právních norem, nelze analogií rozšiřovat; –jen velmi těžko představitelné důvody mohou odůvodnit analogický závěr, že chyba v zákoně je záměrná –analogii je třeba aplikovat opatrně, opatrněji než extenzívní výklad –předpisy, které k něčemu osobu zatěžují povinností nebo omezují její svobodu pohybu, se mají vykládat restriktivně; takové předpisy se zásadně neaplikují analogicky. pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 18 Nástroje dotváření a omezení dotváření práva –v soukromém právu požívá analogie přednost prima facie, zatímco v trestním právu dostává přednost argumentum a contrario (nullum crimen sine lege); stejně tak v daňovém právu (nullum tributum sine lege) –pravidla založená na judikatuře, by měla být vykládána s velkou opatrností per argumentum a contrario. –Otázka použití analogie v právu procesním –Použití analogie – příklad –Správní právo trestní – Trestní právo hmotné – pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 19 Nástroje dotváření a omezení dotváření práva –juristická indukce (tzv. analogie iuris) •případ, který není upraven uspokojivě na zákonné úrovni a zároveň není možné použít analogii legis •řešení je dovozováno z obecných zásad a principů daného právního předpisu → právního odvětví → právního řádu –argumentum a contrario (protiklad analogie) •tzv. závěr z opaku – eliminační argumenty (a limine) •Jestliže pro určitou skutkovou podstatu je stanoven určitý právní následek, pak pro odlišnou (jinou) skutkovou podstatu takový právní následek neplatí. pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 20 Český právní řád a mezery •Dotváření českého právního řádu a teorie mezer –zákazy analogie (vyplňování mezer zákona) jsou dovozovány zejména z tzv. výhrady zákona •trestní právo hmotné („jen zákon“) –nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege (čl. 39 Listiny) •daňové právo (čl. 11 odst. 5 Listiny – „na základě zákona“) –nulla tributum sine lege •kompetenční pravidla výkonu veřejné moci (čl. 2 odst. 3 Ústavy, čl. 2 odst. 2 Listiny) –princip legality výkonu státní (veřejné) moci –tam, kde zákonodárce výslovně nestanoví určitou kompetenci orgánu veřejné moci, tato kompetence není dána (per argumentum a contrario) •veřejné právo obecně (čl. 4 Listiny) –nelze dotvářet analogií normativní modus „příkazu“ nebo „zákazu“ tam, kde by šlo o uložení povinností osobám nad rámec zákona –nelze dotvářet modus dovolení ve vztahu k orgánu veřejné moci tam, kde to zákon výslovně nestanoví pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 21 Český právní řád a mezery •judikaturou dovozená omezení dotváření práva •zákaz extenzívního výkladu ve veřejném právu –princip in dubio mitius/pro libertate •v pochybnostech o jednoznačném výkladu právní normy mírněji •V pochybnostech ve prospěch zachování veř. subj. práva •dovozen judikaturou NSS a ÚS v prostředí správního trestání a v daňovém právu •teorie mezer je doktrinálně i judikatorně uznávaným modelem klasifikace neúplností systému práva •má spíše roli pomocného nástroje, než určujícího momentu výkladu –často je pouze součástí teleologické úvahy pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 22 Český právní řád a mezery •Pl.ÚS-st 27/09 ze dne 28.04.2009, č. 136/2009 Sb. (otázka existence nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nerespektováním judikatury ÚS v věcech regulace nájemného •Nejvyšší správní soud –rozsudek ze dne 16. 4. 2008, sp. zn. 1 As 27/2008 – 67 –otázka analogie ve správním trestání •nálezy Ústavního soudu –např. nález sp. zn. Pl.ÚS 36/01 ze dne 25.06.2002 (odměna správce konkurzní podstaty) • pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 23 Český právní řád a mezery •Zásad, uznávaných až do zrušení obecného zákoníku občanského z roku 1811 (zákonem č. 141/1950 Sb.), tedy do doby, kdy po násilném zvratu v čs. státě počalo docházet k rozrušování právního řádu, zcela odpovídajících demokratickým hodnotám státu (čl. 1, čl. 2 odst. 4, čl. 4 úst. zák. č. 1/1993 Sb. ČR) je třeba dbát i v současné době a z nich při aplikaci současného práva vycházet, a to zejména tam, kde současná právní úprava vykazuje mezery, které nezbývá než překlenout výkladem. • Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 8. 7. 1997, sp. zn. III. ÚS 77/97 Publikováno ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu č. 94/1997. • Připouští-li vůbec doktrína použití analogie v oboru správního řízení, pak toliko za omezujících podmínek, tj. pouze v omezeném rámci za účelem vyplňování mezer procesní úpravy a dále pouze ve prospěch ochrany práv účastníků správního řízení. Vytvořit použitím analogie procesní úpravu správního řízení v celé její úplnosti je tedy neakceptovatelné. • Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 4. 2005, zp. zn. Pl. ÚS 21/04 • pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 24 Český právní řád a mezery •Z hlediska principu právní jistoty platí pro interpretaci a aplikaci právních předpisů pro účely zjištění působnosti (v nejširším smyslu, tj. jak pravomoci, tak i věcné či místní příslušnosti) orgánů veřejné moci zvláštní právně metodologická pravidla. Zatímco při věcném řešení má soudce k dispozici zásadně celé právně metodologické instrumentarium, jedná-li se o zjištění působnosti orgánu veřejné moci, je nutné obzvláště vzít v potaz princip právní jistoty. Při zjišťování působnosti orgánu tento princip vylučuje existenci tzv. teleologických (nepravých) mezer v zákoně. Teleologické argumenty nemohou být důvodem pro aplikaci práva, která nemá oporu ve výslovném znění právního předpisu. Z tohoto důvodu je v těchto případech vyloučena analogie, jako aplikace práva přesahující nejširší možný jazykový význam ustanovení právních předpisů. Má-li tedy podle znění příslušného právního předpisu určitý orgán veřejné moci rozhodnout o podaném návrhu, nelze se povinnosti rozhodnout zprostit teleologickou argumentací. Pro tuto argumentaci je prostor až v rámci meritorního rozhodnutí. •Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2007, sp. zn. I. ÚS 318/06 • pozadi.png C:\Documents and Settings\user\Plocha\caj_dole.png hlavicka_projekt OPVK_MU_rgb 25 Děkuji Vám za pozornost.