Právo usazování a volný pohyb služeb NVS 2021 – ot. 20 Právo usazování jako součást volného pohybu osob •volný pohyb osob fyzických i právnických •fyzické osoby: nejen pracovníci, ale i živnostníci, podnikatelé, svobodná povolání •Právo usazování (podnikání) = právo v další členské zemi EU zřizovat a provozovat živnosti, zakládat zde vlastní společnosti i zakládat a provozovat samostatné či nesamostatné pobočky a tyto i řídit. Svoboda usazování umožňuje i přemisťování sídel společností z jednoho členského státu do druhého. • • Právo usazování • •Osoby samostatně výdělečně činné, osoby vykonávající svobodná povolání a právnické osoby ve smyslu článku 54 Smlouvy o fungování EU, které legálně působí v jednom členském státě, mohou: •i) vykonávat hospodářskou činnost stále a nepřetržitě v jiném členském státě (svoboda usazování) nebo •ii) dočasně nabízet a poskytovat služby v jiném členském státě • •Činnost vykonávaná v rámci práva na usazování má zpravidla časově neomezený nebo dlouhodobý, avšak pravidelný charakter. • • • • Právo usazování •pojem práva na usazování – čl. 49: –právo zřizovat a provozovat živnosti, –právo zakládat a provozovat podniky (společnosti a firmy) –v kterémkoli členském státě za podmínek stanovených v tomto státě pro vlastní příslušníky. •pojem podniku – čl. 54: –společnosti soukromého práva včetně družstev, –další právnické osoby podrobené veřejnému nebo soukromému právu –s výjimkou těch, které nesledují výdělečné cíle. • • Právo usazování – rovné postavení • •Právo příslušníka členského státu (osoby fyzické nebo právnické) podnikat – = zřídit podnik, resp. živnost a provozovat tento podnik nebo živnost, případně svobodné povolání •v jiném členském státě •musí být zaručeno identicky jako pro vlastní příslušníky tohoto členského státu. • Pojem služby – pojetí ekonomické a právní •v ekonomickém smyslu: –výkony poskytované za úplatu, tedy výdělečná činnost, zahrnující: –a) činnosti průmyslové povahy; –b) činnosti obchodní povahy; –c) řemeslné činnosti; –d) činnosti v oblasti svobodných povolání. •v právním smyslu: –činnosti poskytované za úplatu, avšak neupravené ustanoveními o volném pohybu zboží, kapitálu a osob –nejde tedy o právo usazování, tedy dlouhodobou a pravidelnou činnost –přeshraniční charakter Druhy služeb (bez rozlišení právního režimu) •podle poskytovatele –obchodní –řemeslné –lékařské –advokátní a jiné •podle obsahu –dočasné nebo trvalé –opakující se nebo nepřetržité •podle příjemce –adresné –neadresné Právo usazování x volný pohyb služeb - odlišení • •odlišení služeb od práva usazování: •dočasné nebo jednorázové poskytování (přenos výkonu činnosti není trvalý) •Rozh. GEBHARD 55/94 (německý advokát trvale působící v Itálii = usazování, musí splnit všechny podmínky pro italské advokáty) •existence infrastruktury nerozhodná (3/95 Reiseburo) •přeshraniční element Přeshraniční prvek u služby • •přeshraniční element – kdo se přemisťuje (aktivní a pasivní stránka mobility): –poskytovatel –příjemce –služba samotná • Podnikání = trvalost služba = dočasnost •služba je poskytována dočasně, jednorázově nebo příležitostně •včetně např. velkých stavebních zakázek •soustavná (trvalá) činnost: podnikání (nikoli služba) – jiný právní režim • •holič - každý pátek v sousedním státě (= usazování) •tesař – půl roku jednorázově na stavbě v sousedním státě (= služba) Zákaz diskriminace a omezení poskytování služeb •obecně: nelze uplatňovat omezení, které by vedlo k zákazu činnosti (ve státě A) poskytovatele usazeného v jiném státě (B), kde legálně poskytuje obdobné služby (např. požadavky na profesní kvalifikaci, složení finančních prostředků) –rozhodnutí Soudního dvora ve věci Centros (C-212/97), kdy britská společnost Centros založená ve Velké Británii vytvořila v Dánsku pobočku, avšak veškeré podnikání prováděla jen prostřednictvím této pobočky, tedy v Dánsku. Důvod: snaha obejít požadavek dánského práva na minimální základní kapitál, a tedy založit společnost bez základního kapitálu, což britské právo umožňovalo. Soudní dvůr: nelze odmítnout založení společnosti touto cestou, byť jde o obcházení dánského práva, protože jinak by se uplatnila nepřípustná překážka svobody usazování •zákaz diskriminace se týká i příjemců –např. turistické služby - vstupné •dovolená omezení analogicky volnému pohybu osob, příp. zboží Omezení poskytování služeb •dovolená omezení analogicky volnému pohybu osob, příp. zboží •1. vyloučení cizince z účasti na výkonu státní moci (článek 51), •2. obecné důvody veřejného pořádku, veřejné bezpečnosti a ochrany zdraví (článek 52), •3. kvalifikační předpoklady a •4. zvláštní pravidla pro výkon určitých povolání –Van Binsbergen – 33/74 (povinné bydliště v NL – oprávněné, ale neproporcionální) • Směrnice 2006/123 o službách na vnitřním trhu •dlouho a těžce vznikala, měněný rozsah věcné působnosti –finanční, dopravní, zdravotní ne, ale –obchodní činnost, regulovaná povolání – architekti, daňoví poradci a cestovní ruch - ano •princip země původu – země výkonu –původně měl stačit živnostenský list země původu •prosadilo se právo místa poskytování (výkonu) služby –země původu: strašák pro staré členy – polský instalatér •pozitivní výsledek: odstranění určitých bariér –snadnější uznávání dokladů, jednotná kontaktní místa •protekcionismus zůstává (ochrana proti poskytovatelům z východních zemí – musí se podřídit podmínkám státu výkonu, což je často odrazuje) •(např. minimální mzda podle místa výkonu služby) Polský instalatér Původní (pak zamítnutá) koncepce směrnice o liberalizaci služeb (jen pro inf.) •Původní idea směrnice o službách je jednoduchá: zjednodušením pohybu poskytovatelů služeb přes hranice bude EU schopna zvýšit přeshraniční konkurenci a produktivitu a podpořit tak celoevropský hospodářský růst. Plán má dvě základní komponenty: •Klauzule o svobodě založení (The freedom of establishment clause). Společnostem nebo jednotlivcům poskytujícím služby v jedné ze zemí EU nesmí být bráněno v otevření této živnosti v kterékoli jiné členské zemi EU. •Klauzule o zemi původu (The country of origin clause). Společnosti nebo jednotlivci ze zemí EU mohou v jistých oblastech poskytovat služby spotřebitelům v dalších zemích EU na základě legislativy své země původu (a ne země, v níž aktivity provádějí). •První zásada by po národních vládách vyžadovala odstranění byrokratických předpisů, které upřednostňují lokální poskytovatele služeb a vylučují společnosti z ostatních členských států. Podle druhé zásady by se společnosti již nemusely přizpůsobovat rozdílným zákonům v každé zemi, kde služby poskytují, což je nutnost, která je v současnosti stojí statisíce dolarů. • Liberalizace služeb: Západ odmítl (jen pro inf.) •Na rozdíl od obecné pracovní síly je sektor služeb utvářen užším spektrem specializovaných profesí, zahrnujících aktivity mezi podniky jako například účetnictví, poradenství, inzerci a stavební činnost, ale i aktivity mezi podnikem a zákazníkem - například hotelové služby, restaurace, elektrikáře, instalatéry a květináře. Sektor služeb je nejdůležitějším a nejrychleji se rozvíjejícím segmentem evropské ekonomiky: •Vytváření pracovních míst v oblasti služeb je rychlejší než v kterémkoli jiném segmentu evropské ekonomiky. Celkově služby představují 67 % pracovních míst v EU a 70 % HDP, což z nich činí největšího přispěvatele evropské zaměstnanosti a bohatství. •Navzdory ekonomické důležitosti (a obecné ochotě liberalizovat další oblasti jako zboží a kapitál) jsou Evropané vůči otevření trhu se službami skeptičtí. Ve snaze ochránit domácí trhy proti zahraniční konkurenci používají členské země EU širokou škálu administrativních překážek, regulací, licencí a poplatků. Podle nedávné zprávy Evropské komise musí společnost, která chce otevřít obchod v jiné členské zemi, čelit nejméně 91 různým regulačním překážkám. Tyto překážky se vztahují nejen na podniky, které chtějí v cizím státě vybudovat stálou pobočku, ale i na ty, které jen chtějí poskytovat služby mimo svou domovskou zemi. Výsledkem těchto bariér je, že průmysl se službami, který představuje 70 % HDP EU, reprezentuje pouze 20 % obchodu mezi členskými státy EU. • Výsledek: princip výkonu služby = protekcionismus pro vyspělejší členy (jen pro inf.) •Shrnuto: Západoevropané se obávali, že směrnice povede k tomu, co vidí jako nespravedlivou konkurenci na individuální i národní úrovni. Na individuální úrovni by byli západní pracující (se svými rigidními profesními spolky a dohodami o platech v rámci celých sektorů) v nevýhodě oproti flexibilnějším východoevropanům. Bylo by pro západní společnosti těžké konkurovat východním rivalům, kteří vyplácejí nižší platy, nižší daně a jsou méně zatíženi regulačními opatřeními. •Za účelem vyrovnání konkurenčního potenciálu proto francouzští a němečtí politikové požadují, aby Evropská komise vše - kvalifikaci, platy, sociální péči - "harmonizovala" podle nejvyšších (západoevropských) norem. Stalo se. • •Převzato (upraveno) ze stati „Potřebuje Evropa polského instalatéra?“ Wess Mitchell, Revue Politika 1/2006, https://www.cdk.cz/potrebuje-evropa-polskeho-instalatera • Směrnice 2006/123 o službách na vnitřním trhu •mírná vylepšení: –povolení k výkonu: zjednodušené předkládání dokumentů –jednotná kontaktní místa –žádost nevyřízena ve lhůtě: „tichý souhlas“ –informace o poskytovateli služby příjemcům –ČR: implementace zákonem (prosinec 2009) Směrnice - pokračování •zákaz těchto požadavků na poskytovatele ze zahraničí (tj. ulehčení): –povinnost být usazen –povinnost mít povolení, registraci, povinné členství v komoře apod. –bránění zřízení infrastruktury – –dozor nad poskytovateli: ano Vysílání pracovníků •týká se služeb •vysílání pracovníků: zaměstnavatel vyšle vlastní pracovníky na vlastní účet na základě smlouvy s příjemcem (zedníci) •pracující osoba nevstupuje přímo na pracovní trh druhého státu (jen nepřímo a dočasně) (C-113/89 Rush Portuguesa), neúčastní se systému soc. zabezpečení) •směrnice 96/71 (jen minimální mzda podle práva státu výkonu práce) •nová směrnice (skutečně vyplácená mzda podle práva státu výkonu práce) (= „spravedlivé podmínky pro vyslané pracovníky“, zabránění „sociálnímu dumpingu“) •11 parlamentů: žlutá karta Vysílání pracovníků •Obecná pravidla odměňování hostitelského členského státu se budou vztahovat na pracovníky vyslané na jeho území z jiného členského státu. Členské státy mohou rozhodnout, že se na pracovníky vyslané na jejich území budou vztahovat ustanovení velkých, regionálních nebo odvětvových kolektivních smluv (zvýšené mzdy). •Stravné a nocležné: nelze strhávat z platů. •Vysílající firma bude muset zaměstnancům zajistit stejnou mzdu a sociální zabezpečení jako v hostitelské zemi. Diety a další bonusy se přitom započítávat nebudou = „protekcionismus a likvidace vnitřního trhu bez bariér.“ •