Úvod do mezinárodního práva, prameny 2. přednáška pro NVS (NV207Zk) 2021 Mezinárodní právo 1 • •koordinační charakter mezinárodního práva (nikoli subordinační!) •NIKDO NENÍ NIKOMU PODŘÍZEN ! •státy mezinárodní právo vytvářejí, mají ho respektovat a jeho respektování vynucují Zvláštnosti mezinárodního práva •1. KOORDINAČNÍ CHARAKTER MP vyplývá ze zásady svrchované rovnosti států, která je jeho základem • Stát A Stát B Jednotlivec státu A Jednotlivec státu B vnitrostátní právo A vnitrostátní právo B mezinárodní právo (veřejné) Vztah mezi státy: horizontální • •Mezinárodní právo: •specifika a subjekty Zvláštnosti mezinárodního práva - 2 •1. KOORDINAČNÍ CHARAKTER MP •2. Není centralizovaná normotvorba •3. Není autoritativní orgán, který by obecně závazně rozhodoval o porušení práva a stanovil sankce (výjimka: RB OSN jen pro zcela vyjímečné případy) Zvláštnosti mezinárodního práva - 3 •4. Není centralizované donucení •Donucovací prostředky: –bez použití síly (retorze, přerušení styků) –s použitím síly (sebeobrana, akce RB) •5. Prameny – také právo nepsané •6. Subjekty Zvláštnosti mezinárodního práva • S h r n u t í : -Pro vnitrostátní právo je nadřazenou mocí stát. -U mezinárodního práva nadřazená moc chybí. •Státy jsou v MP tvůrci a adresáti norem. •Mezinárodní společenství: zcela decentralizovaný systém bez mocenského centra. Zásada svrchované rovnosti •SVRCHOVANOST (SUVERENITA) –nezávislost na jiné moci uvnitř i vně –přirozené vymezení –dobrovolné omezení –územní výsost = výlučný výkon suverenity státu na svém území - výjimky •ROVNOST –rovná práva, výjimky Subjektivita v mezinárodním právu •způsobilost k právům a povinnostem •způsobilost k právně relevantnímu chování •normotvorná způsobilost (ne vždy) •Rozsah: •plná subjektivita (stát) (celé MP) •omezená subjektivita (mezinárodní org.) (část MP) •marginální „subjektivita“ (jednotlivec) (výj.) Subjektivita – 2 •trvalost (dočasnost) •zdroj (obecné nebo partikulární MP) •původnost: –původní (primární): státy, povstalci, n-o hnutí –odvozená: mezinárodní organizace, jednotlivci –podle okolností: zvláštní politické útvary, města (hist.) – Stát jako subjekt MPV Pojmové znaky státu: 1.území 2.obyvatelstvo 3.nezávislá veřejná moc (státní moc) 4.způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů (smluv) Území Trojrozměrnost státního území •kosmický prostor • •vzdušný prostor •100 km •zemský povrch • • podzemí • • Pobřežní vody (12 mil) • \\arwen\profiles\1224\Documents\My Pictures\2015\MPV\Baltyk.jpg Hranice Aljaška - Kanada Delimitace hranice (mapa) Demarkace – hraniční sloupy Demarkace – hraniční kameny Starý hraniční plot USA – Mexiko (2015) Obyvatelstvo • •nastálo usazené, resp. žijící •organizované (orgány státní moci a státní správy) •bez ohledu na státní občanství •jeden nebo více národů Státní moc •ORGANIZOVANÁ VEŘEJNÁ MOC •nezávislá na jakékoli jiné moci vně i uvnitř •nemusí jít o faktickou schopnost ubránit se útoku jiného státu •vnitřní útok (občanská válka) •„kvazistáty“ (Liberland, Somaliland, Království Huttovy řeky Způsobilost vstupovat do mezinárodních vztahů • •neuznaný stát – charakter státu je sporný (Severokyperská turecká republika) •vyhlášení nezávislosti (1983) •viz dále uznání státu Vznik a zánik státu •rozdělení (ČSFR, SSSR, Jugoslávie) A → B + C •sloučení (Itálie, Švýcarsko, hist. Německo) • A + B → C •secese (Kosovo) A → A + B •připojení (NDR) A + B → A •prvotní okupace (USA) 0 → A •vyhlášení samostatnosti - dekolonizace (Alžírsko) • K → A U Z N Á N Í S T Á T U - podstata • •STÁTY SE mění - vznik, zánik (slučování - rozdělování- secese) •uznání státu a vlády •uznání provádí exekutiva •uznání státu: jednorázové - nezmění-li se okolnosti, teoreticky nelze vzít zpět (ale lze uznat neuznaný) •uznání vlády: jen při neústavní změně, ovládá-li většinu území (???) nebo alespoň je-li taková pravděpodobnost •Libye - stát pořád, vláda se změnila Uznání - teorie •Není povinnost uznat stát • •Uváděné důvody neuznání: –vznik státu v rozporu s MP –závislost státní moci na jiné moci vně –SKUTEČNOST: politický zájem – –Uznání státu je politická, ne právní otázka –Uznání je politický akt! • NELZE UZNAT STÁT, který vznikl cestou porušení mezinárodního práva • Uznání - pokračování • •Kritéria uznání státu uváděná ve zdůvodnění: právní - uvedené znaky (Montevidejská úmluva) • •UZNÁNÍ VLÁDY: efektivnost, stabilita (a taky ta formální vláda) •většinou kritéria politická (Kosovo) •UZNÁNÍ STÁTU DE FACTO A DE IURE • Mezinárodní organizace •členové: státy nebo mezinárodní organizace •Pojmové znaky: –zřízeny mezinárodní smlouvou –odvozená subjektivita –relativně trvalé –vlastní orgány –usilují o dosažení cílů podle zřizovací smlouvy Organizační struktura mezinárodních organizací •„Shromáždění“ – zastoupeni všichni členové, rozhodovací pravomoc •„Výbor“, „Rada“ – výkonný orgán, vyjadřuje společný zájem mezinárodní organizace •sekretariát – výkonně technický orgán •(orgán pro řešení sporů) Jednotlivec jako marginální a velmi specifický subjekt MP •Získání subjektivity: • - vlastním úkonem podle MP (lidská práva) • - úkonem státu nebo mezinárodního orgánu (mezinárodní trestní právo) • •Nepatrný rozsah způsobilosti (jen být účastníkem řízení, nic jiného) • • • • Prameny MP se zaměřením na mezinárodní smlouvy • • Prameny mezinárodního práva •čl. 38 Statutu Mezinárodního soudního dvora: „Dvůr rozhoduje podle MP.“ •Bere za podklad: –1. mezinárodní smlouvy –2. mezinárodní zvyklosti přijaté za právo – (= mezinárodní obyčej) –3. obecné zásady právní –4. soudní rozhodnutí –5. nauku nejkvalifikovanějších znalců Definice mezinárodní smlouvy •1. souhlasný projev vůle stran •2. strany: všechny musí být subjekty mezinárodního práva v této kvalitě (státy) •3. právní účinky: musí být zamýšlené –kontraktuální – vznik, změna, zánik mezinárodně právních vztahů –pravotvorné – vznik právní úpravy – pravidel chování •4. právní režim: mezinárodní právo Označení mezinárodní smlouvy •- úmluva: významná mnohostranná pravotvorná smlouva, •- smlouva: významná dvoustranná nebo mnohostranná smlouva, •- charta: mnohostranná smlouva politicky významná, •- dohoda: nejčastěji mezivládní dvoustranná smlouva nepolitického charakteru, někdy ovšem i významná hospodářská mnohostranná smlouva, •- protokol: různě, označení dodatkového, revizního nebo prováděcího smluvního dokumentu ke smlouvě jiné apod., •- ujednání: méně významná mezivládní nebo meziresortní dvoustranná smlouva upravující otázky technické povahy, •- statut: smlouvy, jimiž se zřizují mezinár. organizace nebo orgány, •- pakt: zřídka užívané označení pro mnohostr. politickou smlouvu Právní úprava smluvního práva •Mezinárodní –Vídeňská úmluva o smluvním právu mezi státy (1969), platnost pro ČSSR (ČR) 1987 –Vídeňská úmluva o smluvním právu mezi mezinárodními organizacemi (1986 - neplatí) •Vnitrostátní: Ústava ČR, –rozh. prezidenta rep. 144/93 Sb., –usnesení vlády Třídění mezinárodních smluv • počet smluvních stran • možnost přístupu (mnohostranné) • forma • úroveň sjednání • normativní obsah (kontraktuální, pravotvorné) • vzájemnost (inter partes x erga omnes) Zásady mezinárodního smluvního práva (obecná základní pravidla) • •1. zásada pacta sunt servanda •2. zásada dobré víry •3. zásada smluvní volnosti a svobodné vůle stran •4. zásada nezávaznosti smluv pro třetí strany •5. vyloučení zpětné působnosti •6. lex posterior derogat priori •7. lex specialis derogat legi generali Závaznost smlouvy v oblasti vnitrostátního práva: tam, kde se sféry MP a VP prolínají (proč je mezinárodní smlouva upravena vnitrostátním právem?) •vznik (zánik) smlouvy •provádění smluv určených jednotlivcům • taková smlouva se musí dostat do pozice práva vnitrostátního Zásahy smlouvy do vnitrostátní sféry – když smlouva požaduje •minimální standard práv jednotlivce •uložení povinnosti jednotlivci •unifikaci vnitrostátních právních předpisů •vytvoření určitých podmínek pro cizince