MP615Z Správní právo I MP615Z Správní právo I 10. přednáška 29.4.2022 Podíl občanů na veřejné správě doc.JUDr. Soňa Skulová, Ph.D. Obsah přednášky: • I. Podíl občanů na veřejné správě: •I.1 Obecná východiska - poslání a význam účasti občanů na veřejné správě. •I.2 Podíl na výkonu na státní správy • (orientace na petice, stížnosti, právo na informace), •I.3 Participace občanů na územní samosprávě • (připomenutí obecných a specifických forem podílu v této oblasti). • • II. Právo na informace ve veřejné správě a omezení přístupu k informacím - •II.1 Svobodný přístup k informacím, informace o životním prostředí • •II.2 Omezení přístupu k informacím: -ochrana utajovaných informací -ochrana osobních údajů Podíl občanů na veřejné správě I.1 Obecná východiska • •Podíl občanů: •náleží k předpokladům a znakům moderního demokratického a právního státu, •předpokladem přímé, a také zastupitelské demokracie v podmínkách veřejné správy. • •Občanům je dána možnost projevit své zájmy (individuální či skupinové), nebo uplatňovat názory. •Jde o nastavení institucionálních, resp. procesních nástrojů k nacházení společenského konsenzu, resp. řešení rozporů. • •Z pohledu efektivního výkonu veřejné správy může jít také o určitou zpětnou vazbu, resp. signály ze strany společnosti o dopadech působení či záměrů veřejné správy. Podíl občanů na veřejné správě I.1 Obecná východiska •Občané se mohou podílet na rozhodování veřejné správy přímo, nebo zprostředkovaně. •(Čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod : „Občané mají právo podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců.“) • •Podíl občanů na správě věcí veřejných - právem stanoven a také zaručen, •až po event. soudní ochranu - dle povahy a založení jednotlivých forem. • •Problematika ochrany práva podílet se na výkonu veřejné správy náleží svým obsahem rovněž do oblasti právních záruk ve veřejné správě (systém a jednotlivé formy právních záruk - více v předmětu Správní právo II, zejm. přednášky č. 6. až 8.). • Podíl občanů na veřejné správě I.1 Obecná východiska •Odlišuje se možnost podílu občanů na výkonu správy státní, a na výkonu samosprávy. •Rozdíl vyplývá z odlišné povahy a rozdílných základů obou součástí, resp. subsystémů veřejné správy. •spojen typicky a převážně s výkonem územní samosprávy – při výkonu samostatné působnosti. •-------------------------------------------------------------------------------------- • /Pozn.: Od „práva podílet se“ na výkonu veřejné správy uvedenými formami - nutno rozlišovat možnost, resp. právo ovlivňovat výkon a rozhodování veřejné správy prostřednictvím zejména svobody projevu, práva shromažďovacího, sdružovacího, a dalšími legálními prostředky. • •V tomto směru významná otázka zapojení do řízení v nichž se rozhodují záležitosti veřejného zájmu – zejména z oblasti životního prostředí. •S účastenstvím spojena procesní práva. K tomu více – předmět Správní právo procesní, Správní právo III/ I.2 „Podíl“ na výkonu státní správy -obecné znaky: - •předznamenán skutečností, že jde o realizaci výkonné moci, a to podzákonné povahy. V rámci plnění tzv. mocensko-ochranné funkce jde o činnost povahy nařizovací. - •Státní správa realizována většinově správními úřady, v hierarchicky uspořádaném systému, přičemž výkon správních agend zajištěn převážně úředníky v režimu státní služby. • •V úvahu připadá event. zapojení občanů do orgánů odborných, poradní povahy (např. rozkladová komise ministra). • I.2 „Podíl“ na výkonu státní správy •V oblasti státní správy lze využít obecné prostředky: 1. 1.Právo na informace - také jako předpoklad uplatnění dalších forem • ( + základ nastavení transparentnosti veřejné správy) : • -Ústavní základ - čl.17 Listiny základních práv a svobod, • •- obecná úprava práva na informace – z.č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších změn a doplnění. • •- představuje pro občany („žadatele“) základ pro event. uplatnění dalších postupů vůči veřejné správě. • •Správní orgány jako tzv. „povinné subjekty“ – povinny poskytovat přiměřeným způsobem informace o své činnosti, se stanovenými výjimkami. • •Nastavena ochrana před nečinností, přezkum rozhodnutí nadřízeným orgánem, informační příkaz. Soudní přezkum v rámci správního soudnictví. • Podrobněji samostatně - níže sub II. • I.2 „Podíl“ na výkonu státní správy •Dalšími obecnými prostředky jsou: •2. Podání petice • •Základ - „petiční právo“ - v čl.18 Listiny základních práv a svobod). • •Konkrétní úprava: - Zákon č.85/1990 Sb., o právu petičním - „Každý má právo sám nebo společně s jinými obracet se na státní orgány se žádostmi, návrhy a stížnostmi ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu, které patří do působnosti těchto orgánů (dále jen "petice")“. • •Občané mohou vytvořit petiční výbor, úprava shromažďování podpisů. • •Znakem – lze podat jednotlivě nebo společně, na rozdíl od stížnosti však pouze ve věcech veřejného nebo jiného společného zájmu. • •Správní orgán povinen petici přijmout, a ve stanovené lhůtě odpovědět. • I.2 „Podíl“ na výkonu státní správy •3. Podání stížnosti: • -vedle petice - v rámci postupů podle správního řádu (stížnost na postup správního orgánu, nebo na chování úřední osoby ) -obecná úprava - § 175 z.č.5 00/2004 Sb.). - -Neformální podání, není opravným prostředkem. Na rozdíl od petice stěžovatel podává ve „své“ věci. • • + speciální úprava v některých zvláštních zákonech (např. tzv. „infostížnost“ - § 16a z.č.106/1999 Sb.). • •Důležité: •Stížnosti a petice lze podat v souvislosti s výkonem státní správy, včetně přenesené působnosti obcí a krajů a také v souvislosti s výkonem samostatné působnosti územních samosprávných celků. •Obecně lze uplatnit také právo na informace. • I.3 Participace občanů na územní samosprávě •Povaha a formy vycházejí z povahy a obecných znaků územní samosprávy: • •je výrazem decentralizace veřejné moci a správy, •ÚSC nejsou součástí hierarchického systému státní správy, •zasahovat do výkonu územní samosprávy lze pouze na základě zákona, •stát vykonává vůči ÚSC nikoliv řídící, ale dozorovou činnost, resp. může být uplatněn soudní přezkum ( „žaloby ve věcech samosprávy“ - § 67 s.ř.s.), •ÚSC jsou veřejnoprávními korporacemi, s vlastním majetkem, samostatně hospodařící. •osobní základ územní samosprávy – tvořený občany obce, kraje. • I.3 Participace občanů na územní samosprávě § vedle shora uvedených prostředků podílu na výkonu veřejné správy (právo na informace, petice, stížnosti) lze podíl uplatnit: • •- prostřednictvím práv občana obce, resp. kraje - dle zákona o obcích (§ 16), zákona o krajích (§ 13): • §účast na volbách do zastupitelstva obce, resp. kraje: •- zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů /vztahuje se i na volby v hl.m. Praze/, •- zákon č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). • I.3 Participace občanů na územní samosprávě §hlasováním v místním či krajském referendu: - -zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu, a o změně některých předpisů, ve znění pozdějších předpisů, - -zákon č. 118/2010 Sb., o krajském referendu, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). • •Lze pouze: -v otázkách samostatné působnosti • (avšak: nepřípustné u stanoveného okruhu záležitostí, např. místní poplatky, rozpočet, OZV, do uplynutí 24 měsíců od rozhodnutí v minulém referendu …), -požadován potřebný počet podpisů tzv. podporovatelů (u obce podle počtu obyvatel obce v rozmezí 6-30 %, u krajů jednotně 6 %). • • I.3 Participace občanů na územní samosprávě • •Hlasováním v místním referendu: •- u sloučení obcí nebo návrhu na oddělení části obce – vyžaduje zákon obcích. • •Právo hlasovat v referendu má každá osoba, která má zároveň právo volit do zastupitelstva příslušného ÚSC (tzv. „oprávněná osoba“). • •Právo volební a místní a krajské referendum – pod soudní ochranou: • „Soudnictví ve věcech volebních a ve věcech místního a krajského referenda „ (§§ 88 – 93 s.ř.s.). • I.3 Participace občanů na územní samosprávě •Další práva občanů obce, resp. kraje: • •účast na zasedání zastupitelstva a právo vyjadřovat zde svá stanoviska k projednávaným věcem, •právo nahlížet do usnesení a zápisů z jednání zastupitelstva obce, do usnesení rady obce, výborů zastupitelstva obce a komisí rady obce a pořizovat si z nich výpisy, •právo nahlížet do rozpočtu obce a do závěrečného účtu obce za uplynulý kalendářní rok, •právo požadovat ( za stanovených podmínek) projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce •právo podávat orgánům obce návrhy, připomínky a podněty (vyřizují bezodkladně, nejdéle však do 60 dnů, z působnosti zastupitelstva - do 90 dnů). • • • • I.3 Participace občanů na územní samosprávě • + projev pasivního volebního práva - právo podílet se na činnosti ÚSC v rámci: •- výkonu funkce člena zastupitelstva obce či kraje, •- výkonu funkce člena rady, výboru, komise či zvláštního orgánu obce nebo kraje. •--------------------------------------------------------------------------------------------- • •POZN. ad Profesní samospráva: -specifické znaky - odlišné od státní správy, a od ÚSC. - •Osobní základ – specificky upraveno členství – povinné pro výkon povolání. Stavovské předpisy. Kárná odpovědnost. •Právo zapojit se do činnost komory, podílet se na volbě orgánů komory a na jejich činnosti. • • II. Právo na informace ve veřejné správě •náleží mezi právních záruky (zákonnosti) ve VS –řazeno do rámce kontroly ve VS, ale také stojí samostatně jako jedna z uvedených záruk. • •ústavně zaručené politické právo - čl. 17 LZPS: –(1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. –(5) Státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti. Podmínky a provedení stanoví zákon. •(Samostatně - právo na informace o stavu ŽP - čl. 35 LZPS –(2) Každý má právo na včasné a úplné informace o stavu životního prostředí a přírodních zdrojů.) • • • 16 Právo na informace ve VS: •Limity práva na informace (čl.17 LZPS odst.4) – tedy principu publicity: -zákonná forma, -+ pouze ze stanovených (okruhů) důvodů : • 1. ochrana práv a svobod druhých (osobnost, soukromí, osobní údaje, obchodní tajemství, autorská práva…), – 2. ochrana veřejného zdraví a mravnosti, – 3. bezpečnost státu a veřejná bezpečnost. – –= Oblasti kolizí : právo na informace = princip transparentnosti – vs. princip diskrétnosti. –Řešení – poměřováním = uplatněním principu proporcionality (zachování nejvyšší míry obou), pokud není výslovná a jednoznačná úprava. • 17 II.1 Právo na informace ve VS: •Povinnými subjekty (k poskytování informací): • - státní orgány, • - územní samosprávné celky a jejich orgány, • - a „veřejné instituce“ (neurčitý pojem, vývoj výkladu - • NSS – vícekrát řešil, hlediska pro určení – IV.ÚS 1146/16). • •LZPS předvídala přijetí zákona – stalo se až •zákonem č.106/199 Sb., o svobodném přístupu k informacím – tzv. „stošestka“. q 18 Právo na informace a informační povinnost •Zákon o svobodném přístupu k informacím – č.106/1999 Sb., v platném znění, • = obecná úprava: • Použije se, pokud režim poskytování informací (zejména na žádost) není obsažen uceleně v jiném zákoně • (např. z.č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, katastrální zákon, zákon o archivnictví,…). • • Vícekrát novelizován (např. z.č.111/2019 - změnový k adaptačnímu zákonu ke GDPR – viz informační příkaz, přezkum). • • Právo na informace •Dvě formy poskytování informací: –na žádost –zveřejněním . –Povinné subjekty zveřejňují základní údaje o sobě a své působnosti („povinně zveřejňované údaje“ - § 5) – • Doplněna - tzv. „Otevřená data“ (implementace práva EU): –definice v zákoně č. 106/1999 Sb.: –„…informace zveřejňované způsobem umožňujícím dálkový přístup v otevřeném a strojově čitelném formátu, jejichž způsob ani účel následného využití není omezen a které jsou evidovány v národním katalogu otevřených dat.“ (§ 4b odst.2) – AKTUÁLNĚ: projednávána novelizace – rozšíření okruhu dotčených subjektů. – –národní katalog otevřených dat - https://data.gov.cz/ - seznam stanoven v nařízení vlády (č.425/2016 Sb.). 20 Právo na informace ve VS dle z.č. 106/1999 Sb.: §informace poskytují povinné subjekty, vztahují-li se k jejich působnosti, §žádost - kdokoli (princip otevřenosti VS), §písemně i ústně (tomu odpovídá způsob vyřízení), § §povinnost poskytnout informaci (možnost odkázat na zveřejněné informace), §stanovena omezení - výjimky (utajované informace, ochrana soukromí, obchodní tajemství, autorské právo, respekt k povinné mlčenlivosti, apod.), §obecné pravidlo = oddělení informace, kterou nelze poskytnout („minimalizace omezení“), §podrobně pravidla postupu vyřizování písemné (info)žádosti. 21 Právo na informace ve VS dle z.č. 106/1999 Sb.: § –Základní charakteristika postupu: §lhůta 7 dní pro event. doplnění žádosti, §pokud není žádost odložena, poskytnutí do 15 dnů (lze prodloužit nejvýše o 10 dnů), §pokud není žádosti vyhověno (zcela či zčásti), vydáno rozhodnutí –(ve správním řízení), §možnost odvolání do 15 dnů, nadřízený orgán, není-li důvod odepřít – rozh. zruší, řízení zastaví, a rozhodnutím přikáže povinnému subjektu informaci poskytnout, §Vůči rozhodnutí nadřízeného orgánu – přezkumné řízení ú Úřadu pro ochranu osobních údajů (§ 16b - zruší rozhodnutí, přikáže povinnému subjektu poskytnout), § §Podléhá soudnímu přezkumu – správní soudnictví, ÚS. Poměrně hojná judikatura, kterou odráží některé změny zákonné úpravy (určení povinných subjektů, informace o platech a odměnách úředníků, resp. „příjemcích veřejných prostředků“ /Nález IV. ÚS 1378/2016/, informace o kvalifikaci úředníků nebo členů Vězeňské služby, poskytování informací jimiž povinný subjekt disponuje) . Názory se vyvíjí. § – 22 Právo na informace ve VS dle z.č. 106/1999 Sb.: § §dále možnost obrany prostřednictvím stížností do 30 dnů (zejména proti nedodržení lhůty pro poskytnutí informace či proti požadované náhradě nákladů), § §informace poskytovány zásadně bezplatně, ale také lze požadovat hrazení nákladů spojených s vyhledáváním a poskytováním informací, §vyhodnocování poskytování informací prostřednictvím výroční zprávy, která je každoročně zveřejňována povinnými subjekty. § – 23 Právo na informace dle zákona č. 123/1998 Sb. – informace o stavu životního prostředí: –speciální úprava, – avšak obdobné principy jako v zákoně č.106/1999 Sb. – –Odlišnosti úpravy: –- informace se poskytují ve lhůtě 30 dnů, –- nelze požadovat náhradu nákladů (s výjimkou nákladů spojených s pořízením kopií, technických nosičů dat a odesláním) –- neupravuje institut stížnosti, namísto něj fikce negativního rozhodnutí (povinný subjekt neposkytl informace ve stanovené lhůtě či nevydal rozhodnutí, má se za to, že rozhodl o odepření informace). – Vybrané otázky správního práva a veřejné správy III 24 II.2 Ochrana utajovaných informací: –Zákon č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti: – – Klasifikovány dle stupně utajení: – ØPřísně tajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit mimořádně vážnou újmu zájmům České republiky, Ø ØTajné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit vážnou újmu zájmům České republiky, Ø ØDůvěrné, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může způsobit prostou újmu zájmům České republiky, Ø ØVyhrazené, jestliže její vyzrazení neoprávněné osobě nebo zneužití může být nevýhodné pro zájmy České republiky. Ø –Seznam utajovaných informací – vláda nařízením. – –Bezpečnostní způsobilost (osob) - bezpečnostní řízení – –Národní bezpečnostní úřad (NBÚ). • Ad kybernetická bezpečnost •Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) - ústřední správní úřad pro kybernetickou bezpečnost včetně ochrany utajovaných informací v oblasti informačních a komunikačních systémů a kryptografické ochrany. • •Vznikl 1. srpna 2017 na základě zákona číslo 205/2017 Sb., kterým se změnil zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti). Ochrana osobních údajů • •Východiska úpravy: • •OSN - Všeobecná deklarace lidských práv (zejm. čl. 12), • •Rada Evropy - evropská Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (čl. 8), /ČR od r. 1992/. • - Úmluva o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních dat (CETS No.8) /ČR od r. 2011/ • •EU - Listina základních práv (čl. 8): Ochrana údajů osobního charakteru. • •Listina základních práv a svobod: čl. 7, čl. 10. • EU: od Směrnice k Nařízení: §Směrnice 46/95/ES o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. • Ze Směrnice vycházel zrušený z.č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů. • • S účinností od 25.května 2018 – směrnice nahrazena §Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice č. 95/46/ES („GDPR“, „nařízení“) • = právní rámec ochrany osobních údajů platný na celém území EU, který hájí práva jejích občanů proti neoprávněnému zacházení s jejich daty a osobními údaji. • •Umožňuje ve více ustanoveních - odchylky pro úpravu členskými státy • Obsahově - kontinuita úpravy, pojmů a požadavků na ochranu osobních údajů. • Základ režimu ochrany osobních údajů: 1.„GDPR“ - Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, 2.(„trestněprávní“) Směrnice o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů (2016/680). •S účinností od 24.4.2019: •3. („adaptační“) zákon č.110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který dále upravuje i otázky neupravené GDPR, či přináší odchylnou vnitrostátní úpravu (kde jsou k tomu Nařízením členské státy zmocněny). • •Založena působnost hlavy druhé zákona a GDPR také na zpracování os.údajů, která nespadají do oblasti působnosti práva EU (§ 4). •Zrušen zákon o ochraně osobních údajů (č. 101/2000 Sb.) • •4. Změnový zákon č.111/2019 Sb. - včetně změny z.č. 106/1999 Sb. • GDPR: •přebírá všechny dosavadní zásady ochrany a zpracování údajů, na nichž unijní systém ochrany osobních údajů stojí. • •Posílení práv subjektů údajů (FO). Stejný základ a úroveň v rámci celé EU, včetně usnadnění domoci se nápravy a ochrany (i na úrovni EU). •Posílena odpovědnost správců osobních údajů. • •Rozsah působnosti úpravy - široký: -GDPR (čl. 2 odst. 1) – vztahuje se na automatizované, poloautomatiz., neautomatiz. zpracování (= údaje jsou nebo budou zařazeny v evidenci). - • Výjimka z aplikace - FO při výlučně osobních či domácích činnostech (GDPR - čl. 2 odst.2. písm. c). • •Zavádí či posunuje speciální terminologii (subjekt údajů, osobní údaj, zvláštní kategorie /dříve „citlivý údaj“/, správce, zpracovatel, zpracování, evidence, profilování, pseudonymizace, porušení zabezpečení, námitka, stížnost…) - viz zejména čl.4. • Nařízení - zakládá dva komplexní principy, jež je nutno trvale brát v úvahu, resp. prolínají textem Nařízení: •I. Princip odpovědnosti správce : • Správce odpovídá za dodržení zásad zpracování, které jsou uvedeny v článku 5 odst. 1 Nařízení. •Správce musí být schopen tento soulad doložit. •K dokládání souladu mimo jiné slouží kodexy, osvědčení či certifikace, případně záznamy o činnostech (vede je správce – u SO: pro jednotlivé agendy a činnosti, kde dochází ke zpracování os. údajů). • •II. Přístup založený na riziku: •Správce již od počátku záměru, resp. koncipování zpracování osobních údajů musí brát v potaz povahu, rozsah, kontext a účel zpracování a přihlédnout k pravděpodobným rizikům pro práva a svobody fyzických osob a tomu musí přizpůsobit zpracování a také zabezpečení osobních údajů. •Rozlišuje se riziko či vysoké riziko pro práva a svobody fyzické osoby. • •Na bázi uvedených principů se uplatňují konkrétní povinnosti, resp. zásady. Zásady zpracování osobních údajů: •Zákonnost, korektnost (legitimní účel zpracování – ve VS zpravidla kdy je to nezbytné pro úkoly ve veřejném zájmu nebo pro výkon veřejné moci jímž je správce pověřen). • •Transparentnost vůči SÚ(= respektovat oznámený účel zpracování), •Přesnost zpracovávaných údajů = nelze vědomě nepřesné + povinnost aktualizace, vymazání, včetně event. práva býti zapomenut, opravy. •„Integrita a důvěrnost“ zpracování a systémů = zajištění bezpečnosti dat, ochrana před neoprávněným a nezákonným zpracováním), + prevence (opatrnost, uvážlivost). • •Institucionální zajištění: • Ustavení pověřence pro ochranu osobních údajů a vytvořit podmínky pro jeho činnost - vždy u orgánu veřejné moci a veřejného subjektu (+ dle z.č.110/2019 Sb. - orgánů zřízených zákonem, které plní zákonem stanovené úkoly ve veřejném zájmu). • • • • K Zásadě „zákonnosti zpracování“ (čl.6) • Legitimní účel zpracování (vždy musí existovat alespoň 1 , jinak nelze údaje zpracovávat) - taxativní výčet: • § souhlas subjektu údajů, § nezbytné pro splnění smlouvy, § nezbytné pro splnění právní povinnosti správce, §nezbytné pro ochranu životně důležitých zájmů s.ú. či jiné FO, § nezbytné pro účely oprávněných zájmů správce nebo 3. strany ( s vyvážením zájmů či základních práv s.ú.), § § nezbytné pro úkoly ve veřejném zájmu nebo pro výkon veřejné moci jímž je správce pověřen (musí mít právní základ, může být konkretizováno – typicky ve zvl. předpisech + úprava přiměřená sledovaném u legitimnímu cíli). • •+ stanoveny podmínky event. využití pro jiný než pro účel, než pro který byly shromážděny + § 6 ZOZ. •Povinnost za stanovených podmínek : •vést záznamy o činnostech zpracování osobních údajů •provádět posuzování vlivu zpracování na ochranu osobních údajů • Event. vyžádat si předchozí konzultaci u dozorového úřadu – ÚOOÚ. § Ø Ohlásit případ porušení zabezpečení osobních údajů Úřadu Ø Oznámit případ porušení zpracování osobních údajů subjektu údajů. • •+ Institucionální : • Ustavit pověřence pro ochranu osobních údajů a vytvořit podmínky pro jeho činnost (čl. 37 – 39). • – vždy u orgánu veřejné moci a veřejného subjektu. • „Nové“ povinnosti při zpracování osobních údajů (oproti předchozí úpravě) : Úřad pro ochranu osobních údajů • •Dozorový orgán – nezávislý. •Ústřední správní úřad pro oblast ochrany osobních údajů. •Hlavní úkoly: monitorovat a vymáhat uplatňování obecného nařízení a dalších předpisů upravujících některé otázky ochrany osobních údajů, tedy působit jako dozorový úřad, a zvyšovat povědomí veřejnosti o ochraně osobních údajů. •-------------------------------------------------------------------------------------------------- ----- •- Konzultační činnost •- Kontrolní činnost (dle kontrolního řádu - z.č.255/2012 Sb.) -Sankce (projednávání přestupků, opatření k nápravě). • • •Z.č.110/2019 Sb. omezuje ukládání trestů („Úřad…upustí od potrestání“) u správců a zpracovatelů, kterými jsou orgány veřejné moci a veřejné subjekty. •Limitována max. výše pokut za přestupky (odstupňováno – do 1 000 000, 5 000 000, •10 000 000 Kč). •-------------------------------------------------------------------------------------------------- ---- •Zřízen „Evropský sbor pro ochranu osobních údajů“. - • Děkuji za pozornost.