Vybrané otázky trestního řízení David Texl Přednáška 25. 3. 2022 Struktura přednášky •Úvod do problematiky trestního řízení (charakteristika, prameny, zasazení do kontextu trestního práva) •Základní zásady trestního řízení •Obecná charakteristika jednotlivých stádií trestního řízení •Charakteristika procesního postavení poškozeného a svědka (jejich práva a povinnosti) •Součinnost státních orgánů a fyzických a právnických osob s OČTŘ •Trestní oznámení (způsob podání, charakteristika, procesní význam, důkazní hodnota) •Závěrečné shrnutí Pojem trestního práva procesního •TPH upravuje podmínky, za nichž vzniká nárok státu na potrestání pachatele X TPP upravuje postup, jímž se má zjistit, zda tento nárok skutečně existuje a postup, jak tento nárok prosadit •Předmětem TPP je úprava postupu orgánů činných v trestním řízení, směřujícího k prosazení norem trestního práva •Předmětem trestního řízení jsou ty skutečnosti, jimiž se musejí zabývat OČTŘ při řešení konkrétní trestní věci •Monopol státu v oblasti trestního postihu • TPP a příbuzné vědní obory •Kriminalistika •Kriminologie (vč. viktimologie a penologie) •Forenzní psychologie •Soudní lékařství •Soudní inženýrství Pojem trestního řízení a jeho základní charakteristika •Trestním řízením se rozumí zákonem stanovený postup OČTŘ a dalších subjektů podílejících se na tomto postupu s cílem zjištění trestných činů a jejich pachatelů a jejich spravedlivého potrestání, jakož i zajištění výkonu rozhodnutí o potrestání (vychází z § 1 TrŘ) •Jak zjištění skutkového stavu, tak určení právních důsledků a jejich výkon musí vždy proběhnout přesně stanoveným postupem, který má zaručit bezchybnost rozhodování v trestních věcech, průhlednost a kontrolovatelnost tohoto postupu (Šámal, Musil, Kuchta a kol.) •Účel trestního řízení nevychází pouze z § 1 TrŘ, ale promítá se i v některých zásadách (právo na spravedlivý proces, zásada legality, zásada oficiality …) • •Účelem i předcházení a zamezování páchání TČ (preventivní funkce TP) •Výchovné působení ve vztahu ke společnosti •budování důvěry veřejnosti v činnost OČTŘ – právo na spravedlivý proces (Je vždy dodržováno?) •Trestní řízení je kontradiktorní (projevuje se při dokazování) • Prameny TPP •Prameny v materiálním (důvody vzniku právní normy) a formálním (formy, v nichž normy TPP nacházejí svůj odraz) smyslu •Ústava – normy nižší právní síly jí nesmějí odporovat, je základem pro TPP (procesní exempce, abolice prezidenta, státní zastupitelství a jeho postavení v TŘ, výkon moci soudní …) •Listina základních práv a svobod (právo na spravedlivý proces, zásada zákonnosti, presumpce neviny …) •Trestní řád (zákon č. 141/1961 Sb.) •Zákon o soudnictví ve věcech mládeže (zákon č. 218/2003 Sb.) •Zákon o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (zákon č. 418/2011 Sb.) •Zákon o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních (zákon č. 104/2013 Sb.) •Zákon o obětech trestných činů (zákon č. 45/2013 Sb.) •Zákon o státním zastupitelství (zákon č. 283/1993 Sb.) •Zákon o Policii ČR (zákon č. 273/2008 Sb.) Základní zásady TPP a TŘ •Jedná se o určité právní principy, vůdčí právní ideje jimiž je ovládáno trestní řízení a které musí být vykládány a aplikovány v souladu s Ústavou, LZPS, popř. v jejich duchu •Pravidla (principy), která jsou výslovně či mlčky (zpravidla) vyjádřená v TrŘ, představují východiska pro tvorbu (zákonodárce), interpretaci a aplikaci (orgány činné v trestním řízení) systému trestněprávně procesních norem •Funkce základních zásad: interpretační (jednoznačná interpretace), aplikační (při činnosti OČTŘ), zákonodárná (při tvorbě práva), poznávací (charakter zásad určuje charakter TŘ), kontrolní (dodržování zákonnosti) • • Přehled základních zásad TPP a TŘ •Zásada zákonnosti (§ 2 odst. 1 TrŘ; = zás. řádného zákonného procesu, zás. stíhání jen ze zákonných důvodů) •Zásada presumpce neviny (§ 2 odst. 2 TrŘ) •Zásada legality (§ 2 odst. 3 TrŘ) •Zásada přiměřenosti a zdrženlivosti, zásada rychlosti řízení (§ 2 odst. 4 TrŘ) •Zásada materiální pravdy, zásada vyhledávací (§ 2 odst. 5 TrŘ) •Zásada volného hodnocení důkazů (§ 2 odst. 6 TrŘ) • •Zásada spolupráce OČTŘ se zájmovými sdruženími občanů (§ 2 odst. 7 TrŘ) •Zásada obžalovací = akuzační princip (§ 2 odst. 8 TrŘ) •Zásada veřejnosti (§ 2 odst. 10 TrŘ) •Zásada ústnosti (§ 2 odst. 11 TrŘ) •Zásada bezprostřednosti (§ 2 odst. 12 TrŘ) •Zásada zajištění práva na obhajobu (§ 2 odst. 13 TrŘ) Právo na spravedlivý proces •čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně základních práv a svobod •každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, spravedlivě a v přiměřené době nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění (tj. trestný čin, přestupek, či správní delikt) proti němu •uvedené právo se netýká jen trestního řízení •spravedlivým (řádným/férovým) je ten proces, který je veřejný, spravedlivý a rozhodnutý v přiměřené době nezávislým a nestranným soudem • • •předvídatelnost (právní jistota), jasnost a srozumitelnost (pro koho píši zákony?) práva (situace 90. let min. století) •občan musí být způsobilý předvídat, do jaké míry, která je rozumná při daných okolnostech případu, důsledky, které mohou vzniknout z jeho jednání; tyto důsledky nemusí být předvídatelné absolutní jistotou, pokud by tomu tak bylo, právo by se svázalo do přílišné rigidity •čl. 35/1 Evropské úmluvy - podmínkou přijatelnosti stížnosti ze strany ESLP je vyčerpání efektivních vnitrostátních prostředků nápravy – pokud je ústavní stížnost neefektivní, nemusím ji podávat – od 1. 8. 2021 lhůta 4 měsíců (zkrácení z původních šesti) •z práva spravedlivý proces vyplývá široký katalog dílčích procesních práv, která jsou blíže upravena v rámci zásad uvedených v Ústavě, Listině a trestním řádu (§ 2) • •Z judikatury: •„…účelem trestního řízení přitom není jenom spravedlivé potrestání pachatele, účelem trestního řízení je rovněž „fair“ proces; existence řádného procesu je nevyhnutelnou podmínkou existence demokratického právního státu…“ (I. ÚS 781/04 ze dne 13.12.2005) •„…účel trestního řízení, jímž je zcela jistě především snaha náležitě zjistit trestné činy a podle zákona jejich pachatele spravedlivě potrestat, nemůže být v právním státě nadřazen zásadě řádného zákonného procesu …“ (III. ÚS 239/04 ze dne 17.6.2004) •„…přijde-li spravedlnost pozdě, je to totéž jako by byla odmítnuta…“ (IV. ÚS 3892/18) - justice delayed is justice denied – pozdní spravedlnost, žádná spravedlnost • Veřejnost procesu •čl. 38 LZPS - každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně; veřejnost může být vyloučena jen v případech stanovených zákonem •„…smyslem práva na veřejné projednání věci, ve spojení s právem vyjádřit se ke všem prováděným důkazům, je poskytnout obžalovanému v trestním procesu možnost verifikace důkazů, směřujících vůči němu, a to před tváří veřejnosti. tato verifikace v případě svědecké výpovědi obsahuje dva komponenty: prvním je prověření pravdivosti skutkových tvrzení, druhým je potom možnost prověření věrohodnosti svědka….“ (Pl. ÚS 4/94) •platí pouze pro hlavní líčení (§ 199 a násl. TrŘ) • X možnost vyloučení veřejnosti (§ 200 TrŘ), neveřejnost řízení proti mladistvému (§ 54 odst. 1 ZSM) •Vyhlášení rozsudku ale vždy veřejné! (§ 200 odst. 2 TrŘ) • •zásada veřejnosti hlavního líčení není právem obviněného, se kterým by mohl volně disponovat •důvody pro vyloučení veřejnosti: •mravnost - obecný pohled, nemůže být rozhodující, že to co nepohorší mě, nepohorší ani jiné •veřejný pořádek a národní bezpečnosti (utajované informace) •soukromý život účastníků řízení - s ohledem na osobu např. obviněného, svědka lze očekávat zájem medií •důvody pro vyloučení jednotlivce: •mladistvý •rušení důstojného průběhu - např. dress code jednací síně •opatření proti přeplňování jednací síně - tzv. na místenky – účast medií, příbuzenstva • Spravedlnost procesu •§ 2 odst. 5 TrŘ - OČTŘ nezjišťují objektivní pravdu, ale skutkový stav bez důvodných pochybností •do 31.12.1993 - zjišťování skutečného stavu věci (tzv. zásada objektivní pravdy) X dnes zásada materiální pravdy •strany v hlavním líčení důkazy nejen navrhují, předkládají, ale i provádějí důkazy •rovnost zbraní - procesní rovnost obžaloby a obhajoby („co můžu já, můžeš i ty“) •doznání obviněného nezbavuje OČTŘ povinnosti zjišťovat skutkový stav •§ 89 odst. 2 TrŘ - každá ze stran muže důkaz vyhledat; skutečnost, že důkaz nevyhledal OČTŘ není automatickým důvodem k odmítnutí (viz znalecké dokazování v trestním řízení – předložení znaleckého posudku procesní stranou) • • • •neplatí princip „qui tacet (ubi loqui potuit et debuit) consentire videtur“ [„kdo mlčí (když mluvit mohl a měl), zřejmě souhlasí.“] - papež Bonifác VIII. (1235-1303) - mlčení obviněného nelze připočítávat k jeho tíži •Zásada zákazu donucování k sebeobviňování (právo obviněného nevypovídat, rekognice osoby (pasivní) X rekognice podle hlasu (aktivní)) •Evropská úmluva tento zákaz výslovně neupravuje, ale ESLP jej dovozuje z čl. 6 odst. 1, 2 (právo na spravedlivý proces, presumpce neviny) •§ 33 odst. 1 TrŘ – obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, není však povinen vypovídat, může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě (může lhát X křivá výpověď svědka) • • Přiměřenost délky procesu •čl. 38 LZPS - každý má právo, aby jeho věc byla projednána bez zbytečných průtahů •§ 2 odst. 4 TrŘ - trestní věci se musí projednávat bez zbytečných průtahů a to zejména vazební věci a věci, ve kterých byl zajištěn majetek •při rozhodování o respektování požadavku přiměřené délky jako jednoho z aspektů práva na spravedlivý proces zakotveného v čl. 6 odst. 1 Úmluvy zvažuje ESLP na jedné straně zájem stěžovatele na rychlém vyřízení věci a na straně druhé obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti (např. Debbasch proti Francii, rozsudek ESLP, 3. 12. 2002, č. 49392/99, § 43) •otázku přiměřenosti délky řízení ESLP zkoumá ve světle konkrétních okolností daného případu charakterizujících čtyři základní kritéria: složitost věci, chování stěžovatele, postup státních orgánů a význam řízení pro stěžovatele (např. – mezi mnoha jinými – Süßmann proti Německu, rozsudek velkého senátu ESLP, 16. 9. 1996, č. 20024/92, § 48; Frydlender proti Francii, rozsudek velkého senátu ESLP, 27. 6. 2000, č. 30979/96, § 43) •+ páté kritérium, které ESLP za takové zpravidla neoznačuje, ale vždy zohledňuje počet stupňů soudní soustavy, na kterých byla věc projednávána •význam zásady rychlosti trestního řízení je podstatný, není ale vedoucím principem trestního řízení, není cílem trestního řízení, není absolutní zásadou trestního řízení •průtah v některé fázi trestního řízení je tolerovatelný, pokud řízení jako celek je skončeno v přiměřené lhůtě •ESLP nevyvodil z porušení článku 6/1 Úmluvy povinnost smluvního státu automaticky kompenzovat průtahy v řízení zastavením trestního stíhání nebo zmírněním trestu, současně takovou formu kompenzace připustil •dojde-li k porušení práva na spravedlivý proces z hlediska rychlosti trestního řízení, vzniká obviněnému nárok na kompenzaci od státu • •lhůty v trestním řízení - zákonné a soudcovské (lhůta pro ustanovení obhájce není určená zákonem, hodiny, dny dle situace) •§ 159 TrŘ - lhůta pro skončení prověřování - 2, 3, 6 měsíců •§ 167 TrŘ - lhůta pro skončení vyšetřování - 2, 3 měsíce •§ 170 TrŘ - lhůta pro skončení vyšetřování - 6 měsíců •§ 181 TrŘ - lhůta pro nařízení hlavního líčení - 3 týdny, 3 měsíce •§ 129 TrŘ - lhůta pro písemné vyhotovení rozsudku - max. 20 pracovních dnů •možnost prodloužení uvedených lhůt a to bez sankce – má takové lhůta pak smysl? •není stanovena lhůta pro délku hlavního líčení •§ 72a TrŘ – maximální délka trvání vazby - zde se pojí zásada přiměřenosti a zásada rychlosti - přečin, zločin, zvlášť závažný zločin, výjimečný trest • • • Nezávislý a nestranný soud •čl. 81 a 82 Ústavy – soudnictví jménem republiky vykonávají nezávislé soudy, soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí, jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat •čl. 36 odst. 1 LZPS - každý se může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu •čl. 38 odst. 1 LZPS - nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon •nezávislostí se rozumí vyloučení možnosti účinně působit na svobodnou tvorbu vůle soudců, nestrannost (nezávislost na stranách) představuje absenci vztahu soudu k jedné ze stran řízení….“ (Pl. ÚS 11/04) •„…obecné soudy jsou povinny postupovat vůči obviněnému nestranně, tedy nic v jejich postupu nesmí naznačovat, že předjímají výsledek řízení na základě negativního hodnocení osoby obviněného […] mezi takové případy patří to, když obecný soud vyvozuje skutkové závěry taktéž ze skutečností souvisejících s povahovými rysy obviněného, které pro posouzení určité skutkové otázky nemají žádný význam ani nemůže okruh důkazů uzavírat na poukaz na předchozí trestnou činnost obviněného…“ (I. ÚS 2726/14) • • •Princip vázanosti soudce zákonem (čl. 95 Ústavy) •Otázka skutečné vázanosti soudce pouze zákonem (vliv vnitřních přesvědčení, politických názorů, životních postojů …) •zásada volného hodnocení důkazů (§ 125 TrŘ) Stádia trestního řízení •Představují jednotlivé časové úseky, v nichž OČTŘ a další subjekty plní své úkoly (povinnosti) a vykonávají svá práva s cílem dosáhnout účelu trestního řízení •Předsoudní stadia x soudní stadia - § 12 odst. 10 TrŘ •Předsoudní: •přípravné řízení (prověřování -> vyšetřování) •Soudní: •předběžné projednání obžaloby – fakultativní •hlavní líčení - obligatorní •řízení o opravných prostředcích - fakultativní (pokud jsou opravné prostředky podány X právo účastníků vzdát se odvolání, zkrácené vyhotovení rozsudku) •vykonávací řízení - obligatorní •stadium není totožný pojem jako fáze (nezaměňovat) - fáze představuje vnitřní členění stadia (např. stadium přípravného řízení, fáze prověřování) • Předsoudní stádia •Přípravné řízení (fáze prověřování a vyšetřování) – určeno především k prověření skutečností, zda jde o trestný čin a kdo jej spáchal (verifikační a filtrační funkce) •Úsek trestního řízení od sepsání záznamu o prvním úkonu trestního řízení (počátek dozoru SZ nad činností PO) •Neveřejnost, převážně písemná forma, není bezprostřední •Prověřování - účelem je objasnění a prověření skutečností důvodně nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin - § 158 odst. 3 TrŘ •Vyšetřování - účelem je co nejrychleji v potřebném rozsahu vyhledat důkazy k objasnění všech základních skutečností důležitých pro posouzení případu včetně osoby pachatele a následku trestného činu - § 164 odst. 1 TrŘ •Standardní/rozšířené (s dokazováním)/zkrácené přípravné řízení (skončení řízení do 14 dnů, TOS do 5 let) Orgány činné v přípravném řízení •Policejní orgán (vymezeno v § 12 odst. 2 TrŘ, zpravidla SKPV) •Státní zastupitelství (tzv. dozorující státní zástupce) •Soud (k provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh - § 26 odst. 1 TŘ) • •Úkony obviněného a jeho obhájce a úkony dalších osob (poškozený, osoba zúčastněná na TŘ) • Policejní orgán •Je zpravidla „iniciátorem“ TŘ – přípravné řízení zpravidla začíná na základě podání trestního oznámení nebo vlastní (operativně-pátrací) činnosti policejního orgánu •Shromažďování důkazů a dalších podkladů, na jejichž základě SZ podává obžalobu •Tvorba vyšetřovacích (X kriminalistických) verzí •PO zahajuje trestní stíhání konkrétní osoby (osobě musí být usnesením oznámeno, z čeho je obviněna a musí být poučena o svých právech) •Na konci prověřování může PO věc odložit (usnesení o odložení je prozatimní -> nevytváří překážku věci pravomocně rozhodnuté) •Návrh na podání obžaloby vypracovává PO Státní zástupce •V přípravném řízení tzv. dominus litis •Povinnost stíhat všechny trestné činy, o nichž se dozví (zásada legality) •Dozor v přípravném řízení - § 174 TrŘ •Výlučná návrhová oprávnění - např. návrh na vydání k příkazu o provedení domovní prohlídky (§ 83 odst. 1 TŘ), nebo návrh na vydání příkazu k provedení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (§ 88 odst. 2 TŘ) •Vydání meritorních rozhodnutí – o zastavení trestního stíhání dle § 172 TrŘ či o přerušení trestního stíhání dle § 173 TrŘ •vypracovává a podává obžalobu, návrh na potrestání, návrh na schválení dohody o vině a trestu • •podle § 174/2 TŘ je státní zástupce oprávněn: • •dávat závazné pokyny k vyšetřování trestných činů •vyžadovat od policejního orgánu spisy, dokumenty, materiály a zprávy za účelem prověrky •zúčastnit se provádění úkonů policejního orgánu, osobně provést jednotlivý úkon nebo i celé vyšetřování a vydat rozhodnutí v kterékoliv věci •vracet věc policejnímu orgánu se svými pokyny k doplnění •rušit nezákonná nebo neodůvodněná rozhodnutí a opatření policejního orgánu, která může nahrazovat vlastními •přikázat, aby úkony ve věci prováděla jiná osoba služebně činná v policejním orgánu + výlučná oprávnění státního zástupce (§ 175/1 TŘ) •Specifické postavení SZ vůči PO Soud •K provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný okresní soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce, který podal příslušný návrh (§ 26 odst. 1 TrŘ) •Soud, u něhož státní zástupce podal návrh, se stává příslušným k provádění všech úkonů soudu po celé přípravné řízení, pokud nedojde k postoupení věci z důvodu příslušnosti jiného státního zástupce činného mimo obvod tohoto soudu (§ 26 odst. 2 TrŘ) •„…pokud příslušný návrh podává státní zástupce krajského nebo vrchního státního zastupitelství, je třeba aplikovat obecnou úpravu místní příslušnosti soudů v trestním řádu a místní příslušnost okresního soudu určit podle kritérií stanovených v § 18 TŘ, tj. z množiny okresních soudů, v jejichž obvodech krajské nebo vrchní státní zastupitelství působí, zvolit ten, jehož místní příslušnost těmto kritériím odpovídá…“ - nález ÚS ze dne 19. 4. 2019, sp. Zn. Pl. ÚS 4/2014 • • • •Úkony soudu v přípravném řízení: •ustanovení obhájce obviněnému (§ 39 odst. 1 TrŘ) •rozhodování o vzetí obviněného do vazby (§ 68 a 73b odst. 1 TrŘ) •vydání příkazu k zatčení obviněného (§ 69 odst. 1 TrŘ) •vydání příkazu k zadržení podezřelého (§ 76a odst. 1 TrŘ) •vydání příkazu k domovní prohlídce (§ 83 odst. 1 TrŘ) •vydání příkazu k prohlídce jiných prostor a pozemků (§ 83a odst. 1 TrŘ) •nařízení odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu (§ 88 odst. 1 a 2 TrŘ) • Soudní stádia trestního řízení •Předběžné projednání obžaloby - jeho účelem je, aby se do trestního řízení dostaly pouze věci, které tam patří (§ 185 a násl. TrŘ); samosoudce předběžné projednání věci neprovádí, ale obžalobu má povinnost „přezkoumat“ sám •Hlavní líčení – nekoná se vždy (subsidiární povaha) – pouze pokud: •nebylo rozhodnuto jinak při předběžném projednání obžaloby (§ 185 až § 195 TrŘ) •nebylo učiněno rozhodnutí mimo hlavní líčení (§ 231 TrŘ – zastavení trestního stíhání, přerušení, schválení dohody o vině a trestu) •nebyl vydán trestní příkaz nebo byl-li podán proti vydanému trestnímu příkazu odpor (§ 314e až § 314g TrŘ) • • •Řízení o opravných prostředcích – jen tehdy, pokud jsou podány; devolutivní a suspenzivní účinek (obviněná osoba nenastupuje TOS, může ale zůstat ve vazbě); řádné (vady skutkové i právní)/mimořádné(vady právní)opravné prostředky •Vykonávací řízení - směřuje k zajištění výkonu jednotlivých uložených trestů a ochranných opatření a jeho účelem je nucené uskutečnění obsahu rozhodnutí příslušného orgánu činného v trestním řízení (§ 315 TrŘ) •Řízení o zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu - jeho účelem je náprava ústavnosti porušené nezákonným rozhodnutím nebo zákaz provádět jiné nezákonné zásahy orgánu veřejné moci (§ 314h a násl. TrŘ) • • Subjekty trestního řízení •Soud •Státní zastupitelství •Policejní orgán •Pomocné osoby orgánů činných v trestním řízení •Osoba, proti které se řízení vede •Obhájce a jiné osoby s obhajovacími právy •Poškozený •Zúčastněná osoba Osoba, proti které se řízení vede •Podezřelý (zadržený podezřelý, podezřelý ve zkráceném přípravném řízení) •Obviněný (§ 33 odst. 1 a 2 TrŘ) •Obžalovaný (§ 12 odst. 8 TrŘ) •Odsouzený (§ 12 odst. 9 TrŘ) • Podezřelý •= osoba, u níž je dán některý z důvodů vazby, a proto ji policejní orgán může v naléhavých případech i zadržet, i když dosud proti ní nebylo zahájeno trestní stíhání (§ 76 odst. 1 TrŘ) •Zadrženou podezřelou osobu musí PO vyslechnout a lze u ní vykonat osobní prohlídku •Podezřelý ve zkráceném přípravném řízení = osoba, která byla přistižena při činu nebo bezprostředně po něm, nebo osoba, proti které byly v průběhu prověřování zjištěny skutečnosti, které by jinak odůvodňovaly zahájení trestního stíhání a lze očekávat, že podezřelého bude možné v zákonné lhůtě postavit před soud (§ 179b odst. 4 TrŘ – lhůta 2 týdnů) Obviněný •= ten, proti němuž bylo zahájeno trestní stíhání a to až do nařízení hlavního líčení soudem (X někdy mylně uváděno do podání obžaloby) •Obviněný jako legislativní zkratka – pokud z povahy věci nevyplývá něco jiného, rozumí se obviněným též obžalovaný a odsouzený •Musí mu být dána možnost, aby se vyjádřil ke svému obvinění •V zákonem stanovených případech nutná obhajoba (§ 36 TrŘ) •Může uvádět okolnosti a důkazy sloužící k jeho obhajobě (X právo nevypovídat), může nahlížet do spisu (vč. poznámek, výpisů a kopií), může činit návrhy a podávat opravné prostředky; po skončení vyšetřování může učinit návrh na jeho doplnění Výslech obviněného •výpověď obviněného je pouze výpověď, která byl učiněna po zahájení trestního stíhání, a nikoliv vysvětlení podezřelého dle § 158 odst. 3a TrŘ, výpověď zadrženého podezřelého dle § 76 odst. 3 a 5 TrŘ, výpověď podezřelého ve zkráceném přípravném řízení dle § 179b odst. 3 TrŘ •způsobilost být obviněným a vypovídat v trestním řízením není nikterak omezena, ani se neváže na způsobilost být pachatelem trestného činu (i osoba omezená na svéprávnosti, pokud byla obviněna, může vypovídat – k tomuto jejím stavu pak samozřejmě musí přihlédnout v rámci taktiky prováděného výslechu) • postup při vedení výslechu vychází především z poznatků kriminalistiky • Obžalovaný •Po nařízení hlavního líčení se obviněný označuje jako obžalovaný (zároveň mu musí být doručena obžaloba) •Má právo být přítomen při projednávání věci •Má právo na závěrečnou řeč, kterou pronáší vždy poslední a má též právo na tzv. poslední slovo •Má právo podávat opravné prostředky (řádné i mimořádné) •Má právo na (účinnou) obhajobu Odsouzený •Ten, proti němuž byl vydán odsuzující rozsudek nebo trestní příkaz, který již nebyl právní moci •Nemá možnost podávat řádné opravné prostředky (pouze mimořádné) •Odsouzený je předmětem výkonu rozhodnutí (zejména pravomocně uložené a vykonatelné tresy a ochranná opatření) Právo na obhajobu •Tři základní složky: •Právo hájit se sám a prostředky podle vlastního uvážení (obhajoba materiální) •Právo mít obhájce a radit se s ním o způsobu obhajoby (obhajoba formální) •Právo vyžadovat od OČTŘ takový postup, aby byl zjištěn skutkový stav, o kterém nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu nezbytném pro rozhodnutí •Dosažení spravedlivého rozhodnutí v TŘ nelze zabezpečit bez plného uplatnění práva na obhajobu ve všech jeho složkách •Právo na obhajobu vychází z čl. 40 odst. 3 a 4 LZPS •Právo na poskytnutí patřičného času k přípravě obhajoby •Základní práva obviněného - § 33 TrŘ • • •Jednotlivá práva: •Právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou obviněnému kladeny za vinu a k důkazům o nich •Právo uvádět okolnosti a důkazy svědčící k jeho obhajobě, vyjadřovat se k důkazům a právo důkazy vyhledat, předložit nebo navrhnout jejich provedení •Právo činit návrhy a podávat žádosti •Právo podávat opravné prostředky •Právo zvolit si obhájce a radit se s ním (i během úkonů prováděných OČTŘ X odpověď na již položenou otázku) Poškozený •= ten, komu pachatel trestným činem ublížil na zdraví, způsobil majetkovou škodu nebo nemajetkovou újmu, nebo ten, na jehož úkor se pachatel trestným činem obohatil (§ 43 odst. 1 TrŘ) •X poškozeným není ten, kdo se subjektivně cítí trestným činem poškozen, avšak vzniklá újma není v příčinné souvislosti s trestným činem nebo není kryta zaviněním pachatele (§ 43 odst. 2 TrŘ) •Řízení o narovnání – okruh poškozených je omezen (ne ten, na koho pouze přešel nárok na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení) •Může být subjektem tzv. adhezního řízení Zúčastněná osoba •= osoba rozdílná od obviněného, jejíž věc nebo jiná majetková hodnota byla nebo podle návrhu má být zabrána (§ 42 odst. 1 TrŘ) •Je stranou řízení •Může být FO i PO •Zabrání věci jako ochranné opatření •Má právo se k věci vyjádřit (je jí doručena obžaloba) •Má právo na závěrečnou řeč a na doručení rozsudku •Právo zúčastněné osoby zvolit obviněnému obhájce Trestní oznámení •Povinnost OČTŘ přijímat oznámení o skutečnostech nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin (§ 158 odst. 2 TrŘ) •Podání, které se posuzuje podle svého obsahu (§ 59 TrŘ) X neplatí výzva k doplnění podání •Podává se k PO nebo SZ •Trestní oznámené mohou přicházet od státních orgánů, FO, PO •Lze podat i ústně do protokolu (v přípravném řízení), oznamovatel musí být poučen o odpovědnosti za vědomě nepravdivé údaje (X TČ křivého obvinění podle § 345 TrZ) • •Je-li trestní oznámení učiněno ústně do protokolu, je třeba oznamovatele vyslechnout (podání vysvětlení X výslech) •Oznámení o trestném činu není důkazem, OČTŘ se o ně nemohou opírat při stanovení skutkového stavu věci (R 46/1993) •„Trestní oznámení může být důkazním prostředkem toliko ke zjištění poznatků o předmětu důkazu (tj. v tomto smyslu důkazem), jen ohledně samotných okolností, za nichž bylo toto oznámení podáno, např. kdy, kde, kdo, s kým, ohledně čeho je učinil apod. […]Naopak trestní oznámení nemůže být důkazem ohledně skutečností v něm tvrzených (tj. ohledně vlastního obsahu tohoto oznámení)“ (Stanovisko trestního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. Tpjn 300/2019) Děkuji za pozornost •david.texl@mail.muni.cz