ÚSTAVNĚ PRÁVNÍ ZÁKLADY PRÁVA
ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ
ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
Ilona Jančářová
ÚSTAVNÍ ZÁKONY
Vztah k ochraně životního prostředí:
⚫ Ústava ČR (1/1993 Sb.)
⚫ Listina základních práv a svobod (2/1993 Sb.)
⚫ Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky
(110/1998 Sb.)
ÚSTAVA ČR
(Ústavní zákon č. 1/1993 Sb.)
⚫ Preambule - odhodlání společně střežit a rozvíjet
zděděné přírodní a kulturní bohatství
⚫ Čl. 7 - Stát dbá o šetrné využívání přírodních
zdrojů a ochranu přírodního bohatství
⚫ Čl. 10 - Vyhlášené mezinárodní smlouvy, k
jejichž ratifikaci dal Parlament souhlas a jimiž je ČR
vázána, jsou součástí právního řádu; stanoví-li
mezinárodní smlouva něco jiného než zákon, použije
se mezinárodní smlouva
ZÁKON O ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ
(17/1992 Sb.)
⚫ Základní zásady
⚫ Základní pojmy
– Přírodní zdroje jsou ty části živé nebo neživé
přírody, které člověk využívá nebo může využívat
k uspokojování svých potřeb.
obnovitelné neobnovitelné
– Životním prostředím je vše, co vytváří přirozené
podmínky existence organismů včetně člověka a
je předpokladem jejich dalšího vývoje složky
Nález ÚS č. 280/1996 Sb.
„Pro veřejné statky je typické, že prospěch z nich je
nedělitelný a lidé nemohou být vyloučeni z jeho
požívání.
Příklady veřejných statků jsou národní bezpečnost,
veřejný pořádek, zdravé životní prostředí.
Veřejným statkem se tudíž určitý aspekt lidské
existence stává za podmínky, kdy není možno jej
pojmově, věcně i právně rozložit na části a tyto
přiřadit jednotlivcům jako podíly.“
Nález III. ÚS 70/97
⚫ „Skutečnost, že životní prostředí je veřejným
statkem (hodnotou) ve smyslu preambule
Ústavy a Listiny a čl. 7 Ústavy, nevylučuje
existenci subjektivního práva na příznivé
životní prostředí, jakož i práva v zákonem
stanoveném rozsahu se jej domáhat.“
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A
SVOBOD (LZPS)
Čl. 11
(1) Každý má právo vlastnit majetek. Vlastnické právo
všech vlastníků má stejný zákonný obsah a ochranu.
(2) Zákon stanoví, který majetek nezbytný pro
zabezpečování potřeb celé společnosti, rozvoje
národního hospodářství a veřejného zájmu smí být
jen ve vlastnictví státu, obce nebo určených
právnických osob ...
VLASTNICTVÍ PŘÍRODNÍHO A KULTURNÍHO
BOHATSTVÍ a čl. 11(2) LZPS
⚫ Z.č. 44/1988 Sb., horní zákon:
– Nerostné bohatství (ložiska výhradních nerostů) na území
České republiky je ve vlastnictví ČR. (§ 5 )
⚫ Z.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
– Na území národních parků nelze zcizit pozemky, které jsou ve
vlastnictví státu (obdobně NPR, NPP)
⚫ Z. č. 20/1987 Sb., o památkové péči
– Vlastnictví archeologických nálezů (jsou vlastnictvím kraje,
nejsou-li vlastnictvím státu nebo obce)
⚫ Přírodní zdroje, které nejsou předmětem vlastnických
práv (např. voda, ovzduší, volně žijící živočichové)
LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD
Čl. 11
(3) Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu
práv druhých anebo v rozporu se zákonem
chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí
poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní
prostředí nad míru stanovenou zákonem.
Čl. 35
(3) Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani
poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje,
druhové bohatství přírody a kulturní památky nad
míru stanovenou zákonem.
Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Poškozování životního prostředí je zhoršování jeho
stavu znečišťováním nebo jinou lidskou činností nad
míru stanovenou zvláštními předpisy.
⚫ Znečišťování životního prostředí je vnášení
takových fyzikálních, chemických nebo biologických
činitelů do životního prostředí v důsledku lidské
činnosti, které jsou svou podstatou nebo množstvím
cizorodé pro dané prostředí.
(§ 8)
Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Přípustnou míru znečišťování životního prostředí
určují mezní hodnoty stanovené zvláštními předpisy;
tyto hodnoty se stanoví v souladu s dosaženým
stavem poznání tak, aby nebylo ohrožováno zdraví
lidí a aby nebyly ohrožovány další živé organismy a
ostatní složky životního prostředí.
⚫ Mezní hodnoty musejí být stanoveny s přihlédnutím
k možnému kumulativnímu působení nebo
spolupůsobení znečišťujících látek a činností.(§ 12)
Čl.11/3 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Každý je povinen, především opatřeními přímo u zdroje, předcházet
znečišťování nebo poškozování životního prostředí a minimalizovat
nepříznivé důsledky své činnosti na životní prostředí.
⚫ Lze-li se zřetelem ke všem okolnostem předpokládat, že hrozí
nebezpečí nevratného nebo závažného poškození životního
prostředí, nesmí být pochybnost o tom, že k takovému poškození
skutečně dojde, důvodem pro odklad opatření, jež mají poškození
zabránit. (§ 13)
Omezení a zákaz činnosti (§ 66 ZOPK)
Opatření k nápravě
Změna povolení (§ 176(5) SZ, IPPC) aj.)
Čl.11/4 LZPS v právu životního
prostředí
Čl. 11(4)
Vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva je
možné ve veřejném zájmu, a to na základě zákona a za
náhradu.
⚫ Z.č. 114/1992 Sb. Ochrana přírody je veřejným
zájmem. Každý je povinen při užívání přírody a krajiny
strpět omezení vyplývající ze ZOPK
⚫ Náhrady újmy za ztížení
zemědělského nebo lesního hospodaření(§ 58)
NS 25 Cdo 3837/2011
⚫ Nárok na náhradu újmy v souvislosti se zákonným
omezením těžby dřevní hmoty v národních
přírodních rezervacích, založený s účinností od 28.
dubna 2004 § 58 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o
ochraně přírody a krajiny, náleží vlastníku lesního
pozemku bez ohledu na to, že již před tímto datem v
době, kdy se vlastníkem stal, tu omezení bylo a on o
něm věděl.
LZPS
⚫ Čl. 35 (1 a 3)
– Každý má právo na příznivé životní prostředí.
– Při výkonu svých práv nikdo nesmí ohrožovat ani
poškozovat životní prostředí, přírodní zdroje,
druhové bohatství přírody a kulturní památky nad
míru stanovenou zákonem.
Příznivé životní prostředí – problematická
interpretace
10.3.2020
PŘÍKLAD: ROZVOJOVÉ PROJEKTY či
REALIZACE EKON. ČINNOSTI
⚫ Právo vlastnit majetek (čl. 11)
⚫ Svoboda podnikání (čl. 26)
⚫ Právo na příznivé životní prostředí (čl. 35)
Konflikt ústavně garantovaných práv
PŘÍKLAD – VĚTRNÁ ELEKTRÁRNA
⚫ Záměr na výstavbu větrné elektrárny
⚫ Konfliktní zájmy v rámci ochrany životního prostředí
⚫ Z nálezu Ústavního soudu Litevské republiky
Zájem o podporu
obnovitelných zdrojů energie
- ochrana před změnou
klimatu
Zájem o ochranu zdravého
životního prostředí (prostého
hluku a vibrací) a o ochranu
přírody
LZPS
Čl. 36 Každý
se může domáhat stanoveným postupem svého práva u
nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech
u jiného orgánu.
Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu
veřejné správy, může se obrátit na soud, aby přezkoumal
zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví - li zákon jinak.
Čl. 41/1 Práv
uvedených v čl. 28, 31 a 35 Listiny je možno se
domáhat pouze v mezích zákonů, které tato ustanovení
provádějí !!!
(Usnesení I. ÚS 193/02)
Usnesení NSS 5 A 100/2001
⚫ Práva na příznivé životní prostředí (čl. 35
Listiny) se lze domáhat toliko jako
subjektivního veřejného práva za podmínek
daných soudním řádem správním; jednou z
nich je i aktivní žalobní legitimace
navrhovatele (§ 65 s. ř. s.), spočívající v
tvrzeném zásahu do práva.
PŘÍKLAD ASTMA
Matka pětiletého dítěte chce žalovat stát proto, že se
domnívá, že u jejího syna se v důsledku
nadměrného znečištění ovzduší v místě jejich
bydliště projevilo těžké astma a alergie. Žalobou se
chce domáhat jednoho z lidských práv zakotvených
v Listině základních práv a svobod – práva na
příznivé životní prostředí.
Posuďte šance na úspěch této matky jako žalobkyně
ve výše uvedené věci. (Čl. 35, 36 a 41 LZPS)
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP – JAK?
Veřejnoprávní cesta:
⚫ Podněty, stížnosti, petice
⚫ Rozhodovací a jiné správní procesy včetně
přezkumných řízení řádných i mimořádných
⚫ Dozorová činnost
⚫ Soudní ochrana
ESLP (např. Lopéz Ostra proti Španělsku)
(Čl. 8 Právo na respektování soukromého a rodinného života)
PŘÍKLAD HLINÍKÁRNA
Společnost HBG, a.s. zakoupila objekt staré teplárny, která již ukončila provoz,
spolu s příslušnými pozemky. Hodlá teplárnu přestavět a v nové provozovně
přetavovat hliník. Technologie, kterou hodlá hliníkárnu vybavit, by splňovala
veškeré požadavky stanovené právními předpisy na ochranu ovzduší, dalších
složek životního prostředí i na ochranu zdraví člověka.
Místní obyvatelé, kteří se obávají možných negativních vlivů hliníkárny na své
okolí, se postavili proti navrhovanému projektu. Tvrdí, že tím bude porušeno
jejich právo na příznivé životní prostředí, neboť v objektu budou umístěny
rafinační soli, které by při případném úniku mohly představovat závažné
nebezpečí pro životní prostředí i zdraví obyvatel.
Projekt hliníkárny je v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací.
Společnost HBG, a.s. podala návrh na zahájení řízení o změně stavby. Zajímá
se o to, zda veřejnost v daném případě by skutečně mohla uspět s tvrzením o
porušování práva na příznivé životní prostředí a jak se proti tomu může bránit.
Je v souladu s právem, aby stavební úřad zamítl návrh na změnu stavby a
proč? Může být tento projekt zamítnut z toho důvodu, že obec nemá o
zamýšlenou aktivitu ve svém územním obvodu zájem?
(Čl. 35 a 26 LZPS)
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Každý se může stanoveným způsobem
domáhat u příslušného orgánu svých práv
vyplývajících z tohoto zákona a dalších
předpisů upravujících věci životního
prostředí. (§ 15)
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Každý, kdo zjistí, že hrozí poškození životního
prostředí, nebo že k němu již došlo, je povinen učinit
v mezích svých možností nezbytná opatření k
odvrácení hrozby nebo ke zmírnění následků a
neprodleně ohlásit tyto skutečnosti orgánu státní
správy; povinnost zasáhnout nemá ten, kdo by tím
ohrozil život nebo zdraví své nebo osoby blízké.
(§ 19)
⚫ Sankce podnikajícím subjektům dle § 28/2 !
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Za porušení povinností stanovených zvláštními předpisy o ochraně
životního prostředí se ukládají pokuty nebo jiná opatření podle
těchto předpisů; tím nejsou dotčeny případná trestní odpovědnost
ani odpovědnost za škodu podle obecných právních předpisů. (§ 29)
⚫ Příslušné orgány státní správy pro životní prostředí jsou oprávněny
v případech, kdy hrozí závažné poškození životního prostředí nebo
kdy k poškození již došlo, rozhodnout o dočasném zastavení nebo
omezení činnosti, která může toto poškození způsobit nebo je již
způsobila, na dobu nejdéle 30 dnů (předběžné opatření) a současně
navrhnout opatření k nápravě věcně příslušným orgánům státní
správy. Podrobnosti stanoví zvláštní předpisy. (§ 30)
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP – JAK?
Soukromoprávní cesta (OZ):
⚫ Sousedské žaloby (§ 1013 a násl.)
⚫ Náhrada škody (uvedením v předchozí stav)
(§ 2894 a násl.)
⚫ Osobnostní práva (§ 81)
– Podle § 81/2 ochrany požívá mj. i právo člověka žít
v příznivém životním prostředí.
– Právo domáhat se toho, aby od neoprávněného
zásahu bylo upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho
následek.
PROSAZOVÁNÍ PRÁVA NA
PŘÍZNIVÉ ŽP – KDO?
Osoby, které se cítí být dotčeny na svém právu na příznivé životní prostředí, se mohou práva
na příznivé životní prostředí domáhat:
A) samostatně
B) prostřednictvím jiných osob:
1) Spolky zaměřené na ochranu životního prostředí (I.ÚS 59/14)
• § 70 zák.č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• § 115 zák.č. 254/2001 Sb., o vodách
• § 7 zák.č. 76/2006 Sb., i integrované prevenci
• zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů vazba na postupy podle stavebního
zákona (územní řízení, stavební řízení aj.) a jiná navazující řízení
2) zástupce veřejnosti (územní plánování – ÚPD) (NSS 2 Ao 5/2010; 4 As 217/2015-182)
3) Obce (NSS 4 Aos 1/2013-125)
4) Speciální žalobní legitimace (§ 66 s.ř.s.):
• Nejvyšší státní zástupce
• Veřejný ochránce práv
NÁLEZY ÚSTAVNÍHO SOUDU
⚫ III. ÚS 70/97 – Skutečnost, že životní prostředí je veřejným
statkem, nevylučuje existenci subjektivního práva na příznivé
životní prostředí, jakož i práva v zákonem stanoveném rozsahu
se jej domáhat (čl. 41)
⚫ I. ÚS 282/97 – Čl. 35 LZPS na právnické osoby vztahovat
nelze. Práva vztahující se k životnímu prostředí přísluší pouze
osobám fyzickým, jelikož se jedná o biologické organismy,
které – na rozdíl od právnických osob podléhají eventuálním
negativním vlivům životního prostředí.
⚫ I.ÚS 59/14 – FO mohou své právo na příznivé ŽP
realizovat prostřednictvím spolku na ochranu
přírody
LZPS
⚫ Čl. 6 - Každý má právo na život.
⚫ Čl. 31 - Každý má právo na ochranu
zdraví.
⚫ Čl. 28 - Zaměstnanci mají právo na
uspokojivé pracovní podmínky.
LZPS
Čl. 9 - Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím
nebo službám.
Výjimka:
Služba vyžadovaná na základě zákona v případě
živelných pohrom, nehod nebo jiného nebezpečí, které
ohrožuje životy, zdraví nebo značné majetkové
hodnoty. Jednání uložené zákonem pro ochranu
života, zdraví nebo práv druhých.
Úst.z. č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky
Z.č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému
LZPS
Čl. 12 - Obydlí je nedotknutelné. Není dovoleno
do něj vstoupit bez souhlasu toho, kdo
v něm bydlí.
Výjimka:
Pokud je obydlí používáno také pro podnikání nebo
provozování jiné hospodářské činnosti, mohou být
takové zásahy zákonem dovoleny, je-li to nezbytné pro
plnění úkolů veřejné správy.
⚫ Novela zákona o ovzduší (rozpor či soulad s LZPS?)
⚫ Nález Pl. ÚS 2/17 stížnost zamítnuta
LZPS
Čl. 14 - Svoboda pohybu a pobytu je
zaručena.
Výjimka:
Tyto svobody mohou být omezeny na vymezených
územích mj. z důvodu ochrany přírody.
LZPS
⚫ Čl. 18 - Právo petiční
⚫ Čl. 19 - Právo shromažďovací
⚫ Čl. 20 - Právo sdružovací
LZPS
⚫ Čl. 21 - Právo občanů podílet se na správě věcí
veřejných
⚫ Čl. 17/5 - Státní orgány a orgány územní
samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem
poskytovat informace o své činnosti.
⚫ Čl. 35/2 - Každý má právo na včasné a úplné
informace o stavu životního prostředí a
přírodních zdrojů.
Čl.35/2 LZPS v z.č. 17/1992 Sb.
⚫ Každý, kdo svou činností znečišťuje nebo poškozuje
životní prostředí, nebo kdo využívá přírodní zdroje, je
povinen na vlastní náklady zajišťovat sledování tohoto
působení a znát jeho možné důsledky.
⚫ Právnické osoby a fyzické osoby oprávněné k
podnikání jsou povinny v rozsahu a za podmínek
stanovených zvláštními předpisy poskytovat
informace o svém působení na životní prostředí.
(§18)
PRÁVO NA INFORMACE O ŽP
Z.č. 123/1989 Sb. o právu na informace o ŽP
⚫ Aktivní zpřístupňování informací (§ 10a z.č.
123/1998 Sb.) - například:
– návrhy územních plánů
– dokumenty v rámci procedury EIA
– dokumenty v rámci řízení o integrovaném
povolení a další.
⚫ Pasivní zpřístupňování - na žádost
Pasivní zpřístupňování informací
Informace o životním prostředí (§ 2)
Informacemi o životním prostředí =informace v jakékoliv technicky proveditelné podobě, které vypovídají zejména o
1. stavu a vývoji životního prostředí, o příčinách a důsledcích tohoto stavu,
2. připravovaných nebo prováděných činnostech a opatřeních a o uzavíraných dohodách, které mají nebo by mohly
mít vliv na stav životního prostředí a jeho složek,
3. stavu složek životního prostředí, včetně geneticky modifikovaných organismů, a o interakci mezi nimi, o látkách,
energii, hluku, záření, odpadech včetně radioaktivních odpadů a dalších emisích do životního prostředí, které ovlivňují
nebo mohou ovlivňovat jeho složky, a o důsledcích těchto emisí,
4. využívání přírodních zdrojů a jeho důsledcích na životní prostředí a rovněž údaje nezbytné pro vyhodnocování
příčin a důsledků tohoto využívání a jeho vlivů na živé organismy a společnost,
5. vlivech staveb, činností, technologií a výrobků na životní prostředí a veřejné zdraví a o posuzování vlivů na životní
prostředí,
6. správních řízeních ve věcech životního prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí, peticích a stížnostech v
těchto věcech a jejich vyřízení a rovněž informace obsažené v písemnostech týkajících se zvláště chráněných
součástí přírody a dalších součástí životního prostředí chráněných podle zvláštních předpisů,
7. ekonomických a finančních analýzách použitých v rozhodování a dalších opatřeních a postupech ve věcech
životního prostředí, pokud byly pořízeny zcela nebo zčásti z veřejných prostředků,
8. stavu veřejného zdraví, bezpečnosti a podmínkách života lidí, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek
životního prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2,
9. stavu kulturních a architektonických památek, pokud jsou nebo mohou být ovlivněny stavem složek životního
prostředí, emisemi nebo činnostmi, opatřeními a dohodami podle bodu 2,
10. o mezinárodních závazcích týkajících se životního prostředí a další...
Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze
dne 20. 1. 2020, č. j. 5 As 231/2018-77:
⚫ „Informace o denních průměrných teplotách a srážkách není
možné podřadit pod konkrétní výčet environmentálních
informací v citovaných předpisech. Tyto informace jsou však
např. důležitým ukazatelem o klimatických změnách (v dnešní
době velmi diskutovaných), na základě kterých si může
veřejnost vytvořit představu o stavu životního prostředí, jeho
vývoji a proměnách a případně přijmout rozhodnutí k jeho
ochraně. S ohledem na uvedené jsou informace o denních
průměrných teplotách a srážkách nepochybně podstatnými
informacemi o životním prostředí, a proto je nutné je podřadit
pod rozsah zákona o právu na informace o životním prostředí.“
Pasivní zpřístupňování informací
Subjekty povinné zpřístupnit informace o životním
prostředí (§ 2 písm.b)
⚫ 1. správní úřady a jiné organizační složky státu a orgány územních
samosprávných celků,3)
⚫ 2. právnické nebo fyzické osoby, které na základě zvláštních právních
předpisů vykonávají v oblasti veřejné správy působnost vztahující se
přímo nebo nepřímo k životnímu prostředí,4)
⚫ 3. právnické osoby založené, zřízené, řízené nebo pověřené subjekty
uvedenými v bodech 1 a 2, jakož i fyzické osoby pověřené těmito
subjekty, které na základě právních předpisů nebo dohody s těmito
subjekty poskytují služby, které ovlivňují stav životního prostředí a jeho
jednotlivých složek (dále jen "pověřená osoba")
Subjekty oprávněné žádat informace (žadatel)
Nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2021, sp. zn. Pl. ÚS 22/17:
„Na tomto místě je třeba zdůraznit, že spolek coby právnická osoba je
způsobilým žadatelem [§ 2 písm. c) zákona o právu na informace o
životním prostředí] o informace o životním prostředí a že toto právo na
informace není spojeno s účastenstvím spolků ve správních řízeních.
Žadatel (spolek) svou žádost o informace o životním prostředí
dokonce nemusí ani odůvodňovat (§ 3 zákona o právu na informace o
životním prostředí), což představuje transpozici čl. 3 odst. 1 směrnice
Evropského parlamentu a Rady 2003/4/ES o přístupu veřejnosti k
informacím o životním prostředí a o zrušení směrnice Rady
90/313/EHS, podle něhož žadatel nemusí prokazovat svůj oprávněný
zájem na získání informací o životním prostředí (viz Jelínková, J. In
Jelínková, J., Tuháček, M. Zákon o právu na informace o životním
prostředí. Praktický komentář. Praha: Wolters Kluwer, s. 29 a násl.).“
Pasivní zpřístupňování informací
Způsob zpřístupňování
⚫ jakákoliv technicky proveditelná forma
⚫ přímé nahlížení do písemností nebo jiných
souborů informací
⚫ pořizování výpisů, opisů nebo kopií
žadatelem v prostorách povinných subjektů
Forma žádosti
⚫ ústně
⚫ písemně
⚫ telefonicky
⚫ elektronicky
⚫ faxem nebo jinou technicky proveditelnou formou
⚫ výzva k upřesnění žádosti (žádost je nesrozumitelná,
příliš obecně formulovaná, telefonická, kterou nelze
neprodleně vyřídit apod.)
Forma zpřístupnění informace
⚫ volba žadatele
⚫ jiná forma s ohledem na splnění účelu
žádosti a její optimální využití žadatelem
– povinnost odůvodnit volbu jiné formy
⚫ bližší podmínky zpřístupnění (§ 10)
Lhůta pro zpřístupnění informace:
⚫ bez zbytečného odkladu
⚫ do 30 dnů od obdržení žádosti
⚫ do 60 dnů prodloužená lhůta
Zpoplatnění zpřístupnění info
⚫ Možnost žádat úhradu ve výši, která nesmí
přesáhnout náklady spojené s pořízením
kopií, opatřením technických nosičů dat a s
odesláním informací žadateli (§ 10/3)
– možnost žádat úhradu i za mimořádně rozsáhlé
vyhledávání informací (Novela č. 241/2022 Sb.)
⚫ Veřejně přístupné sazebníky úhrad
Způsoby vyřízení žádosti
a) zpřístupnění informace - neformálně
b) sdělení, že povinná osoba požadovanou
informaci nemá a ani nemá povinnost ji mít,
případně postoupení žádosti příslušné
osobě
c) výzva k upřesnění žádosti
d) odepření požadované informace zpřístupnit
e) žádná reakce
Odepření přístupu k informacím
⚫ povinné (§ 8 odst. 1 )
– ochrana utajovaných informací,
– ochrana osobních údajů a osobnosti,
– ochrana duševního vlastnictví,
– ochrana obchodního tajemství,
⚫ fakultativní (§ 8 odst. 2 a 3)
⚫ fakultativní (§ 8 odst. .
Jen ze zákonem stanovených důvodů!
Forma odepření: rozhodnutí a to i v případě, že povinný
subjekt žádosti nevyhoví i jen zčásti
– výjimka u kopií dokumentů dle § 9(5)
Opravné prostředky
Žádost rozhodnutí o odepření
odvolání
přezkum správního
rozhodnutí dle SŘ
⚫ přezkum správního rozhodnutí po vyčerpání
řádných opravných prostředků podle SŘS (§
14/4); soud může nařídit zpřístupnění info (14(5)
Opravné prostředky
Žádost žádná reakce
fikce zamítavého rozhodnutí (§ 9/3)
odvolání
⚫ přezkum správního rozhodnutí podle SŘS
⚫ pozor na § 79 SŘS - nelze žalovat na nečinnost!
JUDIKATURA
⚫ Nálezy ÚS č. 95/2000 Sb. a č. 143/2002 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 512/02).
⚫ Nález ÚS sp. zn. I. ÚS 260/06
⚫ NSS ze dne 17. 12. 2014, čj. 1 As 189/2014-50)
⚫ Nález ÚS, sp. zn. Pl. ÚS 17/95, usnesení ÚS, sp. zn. I. ÚS 282/97
⚫ Usnesení ÚS, sp. zn. II. ÚS 42/05
⚫ Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27.04.2007, čj. 9 Ca
270/2004-39
⚫ Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 11. 2005, čj. 22 Ca
442/2003-30
⚫ NSS ze dne 21. 12. 2005, č.j. 5 As 47/2004-36
⚫ NSS ze dne 6. 10. 2009, č.j. 2 Ans 4/2009-93 a další.
POUŽITÉ A SOUVISEJÍCÍ ZDROJE:
⚫ JUDr. Jana Tkáčiková, Ph.D.: Ústavní základy práva životního
prostředí.
⚫ JANČÁŘOVÁ, Ilona a Jiří VODIČKA. Krátké zamyšlení nad
přímými kontrolami spalovacích stacionárních zdrojů
umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro
individuální rekreaci. České právo životního prostředí, Praha:
Česká společnost pro právo životního prostředí, 2016, č. 2, s.
41-53. ISSN 1213-5542.
⚫ ZDVÍHAL Zdeněk: Novela zákona o ovzduší – na pomezí
ústavní konformity?, Právní rozhledy 20/2017, s. 687