Adobe Systems 1 MV936K Správní věda 5. přednáška 19. 4. 2023 Činnost veřejné správy - funkční pojetí veřejné správy. Specifika rozhodování ve veřejné správě – správněvědní pohled. doc.JUDr.Soňa Skulová, Ph.D. Adobe Systems Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 2 Osnova přednášky a její cíl -činnost veřejné správy a její struktura -cíle a úkoly veřejné správy -funkce veřejné správy -metody působení veřejné správy -formy činnosti veřejné správy -rozhodování ve veřejné správě -rozhodování obecně -rozhodovací proces -charakteristické rysy rozhodování ve veřejné správě Cíl: cílem této přednášky je, aby studenti byli s to vymezit a v tom podstatném přiblížit činnost veřejné správy a její strukturu, jakož i podstatu a proces rozhodování ve veřejné správě. ̶ Adobe Systems 3 Činnost veřejné správy a její struktura •činnost veřejné správy ve funkčním pojetí. • •cíle a úkoly veřejné správy •funkce veřejné správy •metody působení veřejné správy •formy realizace veřejné správy Adobe Systems 4 Cíle a úkoly veřejné správy § Cíle a úkoly VS jsou vymezovány: § §zákony §podzákonnými akty § §v rámci výkonu samosprávy Adobe Systems 5 Funkce veřejné správy ve společnosti §obecné funkce (funkce vlastní veřejné správě jako celku): §funkce organizující (resp. aktivizující, řídící) §funkce mocenské ochrany § §funkce řízení §funkce regulace §specifické, dílčí funkce (funkce organizačních subsystémů i jednotlivých orgánů veřejné správy): § §plánovací či programovací, ovlivňovací, rozhodovací, kontrolní, koordinační, operační, registrační, evidenční, atd. Adobe Systems 6 Metody působení veřejné správy metody působení: §obecné (přesvědčování, motivace, donucování) §Konkrétní: §administrativní §ekonomické §organizační § § Adobe Systems 7 Formy činnosti veřejné správy § Formy činnosti (realizace) VS jsou finálním, vnějším výrazem činnosti správních orgánů. § Členění forem činnosti: §právní formy činnosti § §neprávní (organizační) formy činnosti § § § formách činnosti, či formách realizace veřejné správy, se tak konkretizuje a projevuje činnost veřejné správy navenek Adobe Systems 8 Formy činnosti veřejné správy § struktura forem činnosti: §právní formy činnosti § normativní správní akty § externí normativní správní akty § interní normativní správní akty (interní normativní instrukce) § individuální správní akty § externí individuální správní akty § interní individuální správní akty (individuální služební pokyny) § smíšené správní akty § správní dohody (veřejnoprávní smlouvy) § úkony evidenční, registrační… § faktické úkony s přímými právními důsledky §neprávní (organizační) formy činnosti § operativně organizační činnosti § materiálně technické operace § § § § Problematika rozhodování (teorie rozhodovacích procesů, „Decision-making“) Významné téma správní vědy. Napomáhá kvalitě rozhodování, a tedy efektivnosti v činnosti veřejné správy. Poskytuje rozhodovacímu subjektu: - možnost orientovat se ve vlastní činnosti (uvědomit si, co řešíme, čeho chceme dosáhnout, jaká pravidla pro daný postup platí, jaká jsou doporučení, rizika a možnosti), - využít dostupné poznatky, zkušenosti, a také vlastní potenciál a další zdroje, - respektovat požadavky a limity /dobré/veřejné správy (principy, zásady, pravidla, omezení), - a tak mj. eliminovat nedostatky a zbytečná pochybení. Rozhodování Definice: Rozhodováním rozumíme proces, ve kterém rozhodující subjekt provádí v konkrétní situaci nenáhodný výběr minimálně ze dvou či více možných variant, resp. alternativ další činnosti. • •Výsledkem je rozhodnutí • •Rozhodování ve VS je významnou a nedílnou součástí procesu společenského řízení. • Rozhodování ve veřejné správě: • •Vyznačuje se určitou stálostí či pravidelností, značnou mírou právní regulace a možností použití donucení, a institucionální strukturovaností. • •Ze systémového hlediska je možno v rozhodování ve VS spatřovat rozhodovací systém. • •V rozhodovacím systému VS lze postihnout různé podsystémy. • •Rozhodovací činnost podsystémů může být zaměřena buď na vlastní činnost podsystému (interní rozhodnutí) anebo je zaměřena mimo systém VS (externí rozhodnutí). Subjekt rozhodování Subjekt rozhodování přijímá rozhodnutí. Obecně může být subjektem rozhodování jednotlivec nebo instituce, organizace, osoba fyzická nebo právnická. Ve VS je zpravidla subjektem rozhodování orgán veřejné správy, resp. správní úřad, popř. jeho organizační složka případně jiný subjekt zmocněný k výkonu určité oblasti veřejné správy. Stádia (součásti) rozhodovacího procesu: § výchozí situace (současný stav rozhodujícího subjektu a jeho prostředí) § § cíle (úkoly) § § definice problému § § možné cesty (varianty) k dosažení cíle § § zhodnocení variant z hlediska existujících omezení a možných důsledků § § výběr jedné z variant § § provedení rozhodnutí § § kontrola Úkoly a cíle veřejné správy: • K jejich naplnění je směřována celá rozhodovací činnost rozhodovacího subjektu. • Jedná se o systém cílů a úkolů. • Mezi jednotlivými cíli existuje jejich vzájemná podmíněnost. • Subjekt rozhodování musí být schopen se v cílech a úkolech orientovat, vymezit jejich vzájemné vztahy a řešit případné konflikty. • Definice problému: •Pouze přesné pojmenování problému umožňuje stanovit varianty řešení. Realizace a kontrola: • • Nebývají pravidelně uváděny jako stádia rozhodovacího procesu. • Na rozhodovací proces úzce navazují. • Realizace rozhodnutí je samotným účelem jeho přijímání. • Kontrola slouží ke zjištění zda a nakolik se shoduje výsledek dosažený realizací se stavem zakotveným v rozhodnutí. • V souvislosti s kontrolou vystupuje do popředí i otázka tzv. zpětné vazby /ta se však může projevovat již v průběhu rozhodovacího procesu/. • • Ve vztahu k rozhodovacímu procesu lze hovořit o problematice postupného rozhodování, jelikož rozhodování ve skutečnosti představuje dynamicky složitý proces na sebe navazujících dílčích rozhodnutí. Veřejná správa jako činnost programovaná a programující: • VS jako činnost výkonná je zároveň činností programovanou, současně však také činností programující. • VS jako činnost programovaná realizuje vyšší postuláty. •VS jako činnost programující mnohdy sama při své organizátorské funkci přijímá rozhodnutí, která program (tj. určitý postup činností) stanovují. • Veřejná správa jako rozhodovací systém otevřený • • • Otevřenost VS je nutno chápat z hlediska informačního, které má sloužit racionalitě a efektivnosti činnosti VS. • • Rozhodovací proces má být otevřený informacím a hlediskům relevantním pro posuzovanou věc. • •Významná je otevřenost vůči dotčeným subjektům, a dalším relevantním subjektům, resp. veřejnosti. • Rozhodování účelové a rozhodování ve smyslu konkretizace a aplikace práva: • • Jedná se o dvě vzájemně propojené (s různou i+ntenzitou) množiny. • K účelovému rozhodování se přistupuje zpravidla za situace, která umožňuje v přesných, nejlépe číselných, parametrech vymezit cíl a varianty vedoucí k jeho dosažení. • V rámci aplikace práva subjekt rozhodování provádí výklad právní normy a zkoumá, zda byla naplněna její hypotéza a podle toho relevantním způsobem zasáhne. Je přitom nutno respektovat zásadu legality a požadavek právní jistoty. Další vlastnosti rozhodnutí: Významnou vlastností každého rozhodnutí je sdělitelnost, tj. schopnost jednoznačně vyjádřit přesný obsah rozhodnutí. Pro důvěryhodnost a také transparentnost veřejné správy - úloha sdělení důvodů. (ve formalizovaných procesech /dle správního řádu/ - povinnost řádného „odůvodnění“). Důležitou roli hraje otázka závaznost rozhodnutí. Princip omezené racionality • Rozhodování VS probíhá za situace, která může být příliš náročná a složitá, tato náročnost posléze vede k určitému zjednodušování parametrů rozhodovaných záležitostí. • • Jelikož není reálně možné vždy vydat plně racionální rozhodnutí, uplatňuje se princip omezené racionality. •Namísto rozhodnutí optimálních jsou fakticky přijímána rozhodnutí uspokojivá, adekvátnější složitosti rozhodovací situace, komplexnosti reality a schopnostem a možnostem subjektu rozhodování Varianty řešení: • Subjekt rozhodování přistupuje k posouzení různých alternativ. • • Možnost využít odborných analýz, poradních orgánů. • • V řadě situací je nutno brát v potaz připomínky, návrhy, stanoviska veřejnosti či jejích dotčených částí (nejvýznamnější forma – referendum). Rozhodnutí: = účelem a smyslem celého rozhodovacího procesu. • • Rozhodnutí může být formální či neformální. • • Formální rozhodnutí je takové rozhodnutí, které je projeveno v předem stanovené vnější formě a obsahující předepsané náležitosti. • •Bezprostřední zákrok - vlastní stádium rozhodovací splývá vjedno s stádiem realizačním. • Rozhodovací situace • • • rozhodování za jistoty (spíše výjimečně) • • rozhodování za rizika • • rozhodování za nejistoty • Snaha snižovat míru nejistoty, resp. rizika. Členění rozhodování, resp. rozhodnutí: podle subjektu rozhodování • rozhodování individuální – orgán monokratický •rozhodování kolektivní – orgán kolegiální • qrozhodování státně správní qrozhodování samosprávné Rozhodování dle zaměření: • zavazující pouze samotný subjekt rozhodování – rozhodnutí interní •rozhodování adresované nebo zavazující subjekt odlišný od subjektu rozhodování – rozhodnutí externí • Rozhodování a rozhodnutí z hlediska úplnosti rozhodované věci: •celková (komplexní) •dílčí Z hlediska stádií rozhodovacího procesu • •přípravná •procesní, event. pomocná •meritorní (vlastní rozhodnutí řešené věci) •realizační (směřující k naplnění přijatého rozhodnutí •kontrolní (odrážející míru souladu skutečnosti s přijatým rozhodnutím meritorním) • Z hlediska propojení trvání rozhodnutí v čase a jeho zásadnosti lze rozlišovat rozhodnutí • • strategická • taktická • operativní Dalším kritériem je obligatornost nebo fakultativnost k vydání rozhodnutí. V rámci fakultativního rozhodování může být dáno správnímu orgánu správní uvážení: 1)zda rozhodnutí vydat či nevydat. 2) 2) Další stránkou je volnost či vázanost ve vztahu k obsahu rozhodnutí = jaký je jeho obsah (tj. vlastní rozhodnutí dané věci). Dělení podle způsobu využití výchozích informací •empiricko-intuitivní – vychází pouze ze situace, resp. Z vlastností, znalostí a zkušeností subjektu rozhodování. •exaktní – využívá vědeckých metod a poznatků, zejména statistického, resp. matematického vyjádření hodnot a kritérií. ------------------------------------------------------------------- S uvedeným dělením úzce souvisí i otázka poučitelnosti rozhodovacího subjektu z předchozí rozhodovací činnosti. Výhoda systému VS – dlouhodobost, kontinuita, tedy možnost využít zkušenost. Souvisí mj. s personální stránkou VS, a využíváním informací. ------------------------------------------------------------------------------ Aktuálně – otázka dopadů vlivu a využití „AI“ . Adobe Systems Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 29 Prameny ke studiu • Skulová, S. a kol.: Základy správní vědy. 3. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2023, s. 76 – 96, 106 – 130. • Skulová, S.: Rozhodování ve veřejné správě. 2. vydání. Brno: Masarykova univerzita, 1996. • Hendrych, D.: Správní věda : teorie veřejné správy. 4. vydání. Praha: Wolters Kluwer, 2014, s. 70 – 102.