Rukověť dopravního a přepravního práva v jeho českém, mezinárodním a evropském rozměru Dopravní a přepravní právo (B-MPOS) Mezinárodní dopravní právo (M-PVP) Filip Křepelka 1.lekce: Idea, realita, koncept kursu, limity kursu Předměty výuky na PrF MU a původ •Mezinárodní dopravní právo – povinně volitelný předmět v rámci široké nabídky pro studenty magisterského programu. •Dopravní a přepravní právo – povinný předmět v rámci bakalářského studijního programu. •Původně učil, resp. měl učit někdo jiný. •Různé názvy, srovnatelný obsah: •Zahájení výuky: pandemie 2020 – distanční forma, zahájení. •Na jaře 2021 během pokračující distanční výuky. •Zde dodejme, že pandemie výrazně podvázala mobilitu osob, zejména mezinárodní. •Reforma spočívající v distančním pojetí. Odvětvové (ne)zařazení •Dopravní právo nelze smysluplně přiřadit k jednotlivým hlavním povinným odvětvím a předmětům a tedy katedrám. •Je tam soukromoprávní (občanskoprávní, obchodní, pracovní), správně-právní (též finanční, environmentální), trestní, mezinárodní a evropské. •Je průřezová, prakticky orientovaná disciplína… •Analogie: zdravotnické právo… Které také vyučuji (a je toho hodně a vyplývají z toho určité meze). Odlišnosti: žádná „bioetika“ a eticky brizantní otázky a tedy méně základních/lidských práv. •Podobně by bylo školské, zemědělské, stavební, kulturní a další právo… Důraz na jednotlivé druh dopravy •Dle významu v Česku (jinde to může být jinak) bychom se měli druhům dopravy věnovat různě: •silniční doprava především (až polovina), dále železniční a letecká, námořní doprava je Česku a Čechům sice vzdálená, ale světově významná, říční/jezerní je naopak vskutku okrajová •Dvě poslední nás přitahují možná právě kvůli těmto vlastnostem. •Osobní mužské zanícení: železnice, hlavně elektrifikované… se neutají. Ale nemělo by v kursu převážit… •Silniční doprava bude opakovaně uváděná především též kvůli tomu, že s jejím provozováním máme či budeme mít mnozí – v podobě provozování automobilů – osobní zkušenost jako řidiči a provozovatelé. • Koncepce kursu – maximální zobecnění pro všechny druhy dopravy. •Též tento kurs by se mohl rozčlenit na právo jednotlivých druzích dopravy, je to zcela představitelný způsob vysvětlování a zkoumání. •Nicméně tento kurs se záměrně koncipuje jinak: hledají se, nacházejí a představují instituty společné všem druhům dopravy. Porovnávání jednotlivých úprav. •Kontinentální právo vůbec jako zobecňování, popř. přenášení úprav. •Nepůjde to však zcela, rozdíly v jednotlivých druzích dopravy budou patrné, opakovaně se tak bude pochopitelně rozlišovat dle nich. Přehled celého kursu •Takže jak bude vypadat celý kurs, resp. kapitoly skript? •Minimální přípustný rozsah: 6 lekcí… •/1/ Tato úvodní část + Předmět úpravy: doprava a přeprava •/2/ Orgány, mezinárodní organizace, prameny práva •/3/ Cesta, provoz, dopravní prostředky, personál, cestující a náklad •/4/ Přeprava jako právní vztah a jeho rysy, další významné smluvní typy. •/5/ Nedostatky, selhání, přečiny, nehody od banalit po tragédie, odpovědnosti a pojištění •/6/ Dopravní politika: poměry jednotlivých druhů, podnikání, zajištění cesty, užívání, podnikání, daně, podpora, ochrana životního prostředí. Zdůraznění limitů skript a kursu •Úprava je mimořádně podrobná…. •Nejdříve přemýšlet. •Vědět, že je třeba hledat. •Naučit se hledat. •E-skripta by měla být pomůckou-východiskem. •Užitečné by mohly být předměty zaměřené na vybraný druh dopravy. Každý druh má natolik rozsáhlou úpravu, že by unesla několik lekcí. •Máme na naší fakultě? Ano, jsou, tak je jen doporučme… •Jsou na dalších českých a zahraničních právnických fakultách? •Obdobně to platí pro publikace – učebnice, komentáře, články, příspěvky, včetně internetových prezentací a diskusí. • Předmětové práce •Dle libosti každého studenta. •Nalezení určitého tématu. •Včetně témat, která mají vedle dopravního též další právní rozměr. •Jeho úzké vymezení. •Uvědomění si skutečnosti: zde technologií, ekonomie, politiky dopravy. •Hledání a nalezení právní úpravy a jejích výkladů soudních, úředních, akademických, expertních, profesních… •Rozsah stručný. •Citace pramenů smysluplné. •Diplomové práce… Jazyk(y) kursu a tématu •Jazykem kursu je čeština. •Používání české terminologie. •Právnická čeština včetně té užívané v oborových předpisech. •Zároveň existuje odborná terminologie dopravního inženýrství a dalších věd. •Ale také slangy též jednotlivých druhů dopravy - leckde bohaté a vzrušující. Mohou zaznít též při řešení případů. •Je dobré to vědět a někdy se zeptat. • • 1.lekce: Předmět úpravy: doprava a přeprava Jednotlivé druhy dopravy •Rozvedení v úvodu připomenutých jednotlivých druhů dopravy: •Cestná/silniční – automobily a další vozidla včetně nemotorových, nyní hlavně na záměrně stavěných a udržovaných silnicích / ulicích, ale též obecně na cestách či v terénu (s technicky vyššími nároky). •Železniční - vlaky (lokomotivy, vagóny, soupravy) na kolejích. •Letecká – letadla létající vzduchem mezi letišti. •Námořní – plavidla různých velikostí plující po mořích a oceánech mezi přístavy a kotvišti. •Říční – plavidla plující po řekách a jezerech. •Dílčí použitelnost námořních a říčních plavidel ve druhém prostředí… Kombinovaná doprava včetně přepravy •Jednotlivé druhy dopravy jsou navzájem propojené: ne všude a vždy lze dopravit kteroukoli. významná je přitom také cena a rychlost. •Osobní: přesedání: nádraží, autobusová, parkoviště, přístavy, letiště. Lidé jako cestující vesměs přesedají sami. •Nákladní: nezbytné je překládání, zaměstnávalo hodně lidí, nyní mechanizace. •Usnadnění překládání: kontejnery pro přepravu zboží. •Tzv. kombinovaná doprava. •Právo s přestupováním / překládáním pochopitelně počítá, jej upravuje, sleduje apod. Záležitosti neprobírané, avšak související. •V rozsahu kursu není prostor a čas probírat následující záležitosti: •produktovody, pošta, telekomunikace, kosmické lety. •Odkázat na jiné kursy. •Ovšem jsou zde souvislosti, propojení jevů a tedy též právních úprav. •Samozřejmě není důvod, proč čas od času nesepsat předmětovou práci na tyto záležitosti, zvláště ve vazbě na dopravu. • Produktovody I – vodovody •„bez vody nelze žít“. •Prameny, studně, vrty, skladování, čerpání, úprava, čištění, odsolování. •Voda pitná, užitková, Odpadní – dešťová, splašky – kanalizace. •Vodovody – všudypřítomné, nepřítomnost či nefunkčnost jako znak zaostalosti. •Environmentální souvislosti čerpání, užívání a vracení vody. •Voda jako součást biosféry – ve všech skupenstvích… •Lokální, regionální, omezený mezinárodní pohyb. •Doprava jednotlivými druhy je nákladná, používá se jako nouzová. •Potřebné pro některé druhy dopravy (parní). •Infrastruktura souběžně s dopravní. •Ohrožení vodních zdrojů dopravou… • Produktovody II – ostatní tekuté, plynné, pevné. •Plynovody – jedna z energií, vysokotlaké, nízkotlaké. •Ropovody - jen velké, od těžby do rafinerií. •Plyny plynou, kapaliny tečou, zemskou tíží, čerpání, tlačení. •Dopravníkové systémy pro další suroviny a polotovary: •Může zahrnovat lanovky či pásy, uvnitř dolů a podniků, ale též ve veřejném prostoru. •Alternativou může být nákladní doprava jednotlivými druhy. •Ropa, resp. benzín/nafta, plyn, uhlí jako energetické suroviny pro jednotlivé druhy dopravy. Produktovody III – elektřina •Elektřina je věc, přitom však není hmotná. •Je to ovladatelná přírodní síla. •Vlastně služba. •Obtížná skladovatelnost (meze baterií). •Rozvody elektřiny: rovněž všudypřítomné, „bez elektřiny nelze být moderní“. •Elektřina jako zdroj energie dopravy: elektrická trakce – přívodní, bateriová, elektrické motory při použití dalších paliv. •Ale též elektroinstalace uvnitř dopravních prostředků. Pošta •Zachycení informací písmem určitého jazyka na papír – rukopis, tisk. •Vývoj: poslové, Státní pošta: původ v 18. století, rozvoj v 19. století, útlum kvůli telekomunikacím. •Pošta pro soukromé (obchodní, osobní) potřeby. •Pošta pro státní potřeby však významově předcházela – výkon správy a soudnictví. •Identifikace odesílatele a příjemce v prostoru: adresa (bydliště, sídlo) •Propojení s jednotlivými druhy dopravy: přeprava pošty, poštovní dopravní prostředky. •Hraniční jev: distribuce určitých předmětů mezi lidmi. Zásilka, balík. •Zřízení pošty a její regulace: monopol. Telekomunikace a informační technologie •Původ, vývoj: drátová komunikace, radiokomunikace •Kódování (nejstarší – Morseova abeceda), přenos zvuku, přenos obrazu. •Digitalizace informace v posledních desetiletích. •Souvislost: informační technologie, počítače. Internet jako propojení. •Optické kabely a modulace bezdrátového přenosu. •Obrovský rozmach sběru, uchovávání a přenosu dat – po celé planetě. Význam telekomunikací a informačních technologií pro dopravu •Komunikace se zákazníky není odvětvově svébytná, ale samozřejmě též usnadnila tuto činnost. •Ovšem především řízení této dopravy ke zvýšení bezpečnosti, plynulosti apod.: radiotelegraf, vysílačky lodí, letadel, ale nakonec též železničních a silničních prostředků, •Nyní jsou dopravní prostředky vesměs vybavené telekomunikačními zařízeními a vlastními počítači. •Zastoupení dopravy telekomunikacemi a informačními technologiemi: zažili jsme pokrok z donucení během lockdownů pandemie. • Kosmické lety •Prodloužení letectví do vesmíru, přístup přes vzdušný prostor. •Ovšem jiné technologie (tíže/vztlak, resp. pohyb ve vakuu gravitačními vlivy) •Vesmírné závody ve 20. století, od té doby do současnosti udržování technologie. •Obrovské náklady pro pilotované lety. Udržet člověka (kosmonauta) je náročné. •Obrovské vzdálenosti uvnitř sluneční soustavy, natož vně. •Teoretický limit rychlost světla, praktický však její zlomek… •Za stávajících podmínek chybí smysluplné využití. •Kosmické lety jsou pak orgie spalování fosilních paliv. •Let na Měsíc jako ojedinělý smělý výpad, ale brzy všichni astronauti zemřou… •Přesto využití pro lidstvo: sondy – poznání blízkého a vzdáleného vesmíru, ale hlavně družice – observační, telekomunikační…, ovšem automatické. •Závěr: jako lidé zůstáváme doslova oběma nohama na zemi. Rozlišení nákladní / osobní doprava •Nákladní doprava / Osobní doprava. •Cestující: •Náklad – ztotožnění se zbožím? •Slovo zdůrazňuje hmotnost/objem, ten může být rozhodující. •Proto též balast. •Různé náklady mající všeliké vlastnosti. •Hraniční jevy: zemřelí, zvířata – nutné zvláštní ohledy a ochrana. •Zavazadla jako náklad držený cestujícím samotným či v souvislosti s jeho dopravou. Oddělená zavazadla ukládaná do zavazadlového prostoru a od cestujících přebíraná a jím vydávaná versus příruční. • Rozlišení doprava a přeprava •Doprava: dopravní činnost obecně – vnější pohled. •Doprava pro uspokojování vlastních potřeb. •Přeprava: pro někoho, zakázka, smluvní vztah, příkaz. •Hraniční jevy: svezení blízkých, spolupracovníků, stopování, komunikace. •Regulace a restrikce podnikání v přepravě při zachování svobody opravy, snaha obcházet: typicky uber. •Diferenciace je tedy relevantní při regulaci. •Ne všechny jazyky ovšem rozlišují, bohužel ani čeština není důsledná: zmatečná terminologie dopravce/přepravce. • Obchod zbožím jako souvislost nákladní dopravy •Dopravovaný náklad bývá zboží. •Zboží jako věci movité, které jsou předmětem obchodu. •Pochopitelně si jeho majitel může věc dopravovat sám pro sebe či nechat přepravovat. •Běžně je doprava součástí obchodu. •Typický obchod – koupě-prodej. •Ale může být též nájem, směna, výpůjčka apod. •Též vracení nevyužitého, opotřebovaného předmětu, vraku, odpadu apod. může být předmětem dopravy. • • Různé účely cestování osob •Důvody mobility jednotlivců. •Častý opakovaný pohyb kvůli zaměstnání / podnikání: dojíždění. •Pohyb v rámci zaměstnání, resp. živnosti – za zákazníky či předměty práce. •Fenomén služební cesty jako ad hoc cestování. •Cestování za službami – zejména turistický ruch, ale též lokální a regionální mobilita. •Doprava jako zábava či poučení: vyhlídkové jízdy, plavby, lety. •Právo turistického ruchu jako soubor témat, který zahrnuje dopravní, resp. přepravní právo. Pohyb dopravními prostředky jako sport (cyklistika, vodní sporty) – ale též motosport… •Samozřejmě též další důvody – v minulosti a leckde též nyní války a jimi vyvolané přesuny vojsk a obyvatel, migrace… Cena přepravy / dopravy •Osobní a nákladní přeprava je za jízdné, resp. dopravné / přepravné. •To slouží úhradě nákladů na provoz. •Pochopitelně jako každé jiné podnikání/hospodaření může být ziskové, vyrovnané či ztrátové. •Ale též doprava pro vlastní potřebu má svoje náklady. •Vlastní hrazení dopravy. •Též toto může být právně významné: náklady proplácení, při odškodňování. Hodnota •Hodnota něco jiného než cena. Známe ve vztahu k věcem… •Může být určena dopravou zajišťovanou hodnotou: •Může být někdy pro nás jednotlivě důležité být někde co nejdříve nebo včas a začíná to být: •Ve válce příslovečné „Království za koně“. •Upřednostňování v individuálních krizových situacích: záchranná služba – včetně letecké, hasiči, policie, dispečinky jako privilegovaní. •Za generálních krizí – např. zmíněné války – upřednostňování dopravy pro válečné účely, na vrub veškeré ostatní. •Individuální nouze jako důvod pro dopravu běžně nepřípustným způsobem. Národní versus mezinárodní doprava/přeprava •Uvnitř jednotlivých států je vnitrostátní doprava. •Mezinárodní: překračování státních hranic se stanovenými požadavky pro osoby a náklad, jejich kontroly… •Jen volně souvisí se vzdáleností, trváním, cenou a hodnotou. •Evropská unie jako seskupení států s liberalizací obchodu a mobility všeho druhu. Zde je výrazné potlačení pasových (Schengen), odstranění celních (celní prostor) a utlumení speciálních zbožových kontrol. Poměry se tak přiblížily běžným státům. •Též jinde ve světě lze nalézt podobná usnadnění. • • Původ a vývoj dopravy, resp. technologií •Původ a vývoj jednotlivých druhů dopravy. •Cestná doprava: po celá tisíciletí, pěší, v řadě, ale zdaleka ne všech zemích koňmo, nosiči a nosítka, vozy pro náklad, vozy pro cestující. •Silniční doprava jako motorizace – se začátky v 19. století, od 20. století a přestavba cest na silnice a výstavba silniční sítě. •Říční doprava a námořní doprava – má dějiny stovek, ba tisíců let. Plavidla na veslování a pádlování, plachetnice, splouvání toků dolů (vory jako plavidla-náklad). •Železniční doprava – skromné začátky důlních a lesních drážek s koňským potahem v 18. století, parostroje od 19. století, rozmach do 20. století, útlum v něm, oživení v současnosti. •Letecká doprava – od 20. století, rozmach do současnosti – žádaný, ale obtížně prosaditelný útlum z ekologických důvodů? • • • Vztah jednotlivých druhů dopravy •Jednotlivé druhy dopravy se doplňují. •Ale také se vzájemně svedou nahradit. •Od 18. století až do současnosti – s vyhlídkami výrazných proměn – se technologické změny zasloužily o někdy pozvolné, jindy náhlé proměny podílu jednotlivých druhů dopravy, rozmach jednoho znamenal někdy útlum druhého. •Ústup železnice a námořní dopravy ve prospěch automobilové a další silniční dopravy a letecké dopravy jako jev 20. století. •Proč? Samozřejmě spolurozhoduje cena, rychlost, spolehlivost, pohodlí, pružnost a další vlastnosti jednotlivých druhů dopravy. • Základ dopravních prostředků •Člověk a jeho síla jako první nástroj dopravy: chůze, nesení. •Lidé jako nosiči nákladů a jiných lidí: práce všeliká, často podřadná, ba otrocká… •Tažná zvířata jako znásobení sil – ovšem nutnost chovu, ustájení, krmení. •Smyk nákladu/prostředku –značné tření (ještě bude řeč o brzdách). •Kolo a vůz – snížení tření. •Cesta – dráha (další snížení tření). •Železo na železe nejvýhodnější, lepší než •Plavidlo – využití nadnášení (předměty s menší hustotou než voda), balony a vzducholodě jako nadnášení též při „vzduchoplavbě“. •Plachty jako využití větru, křídla jako let. •Magnetické odpuzování – již zvládnuto jako nejlepší, ale nákladné jsou dráhy… • Motory •Zdroj výkonu silnější než člověk/zvířata/vítr a další přírodní síly. •Přenos výkonu na kola, trysky, vrtule, kolesa/šrouby… Převody… •Parní, elektrický, spalovací, máme nějaké další? •Parní stroj: 18. století, rozmach 19. století, útlum 20. století? •Elektromotor: starší než se zdá. •Spalovací motor: zážehový resp. vznětový. •Každý motor vyžaduje výrobu, dodávku, údržbu, opravy. •Paliva, resp. energie, ale též maziva (blízká palivům). •Motory jako klíčová část dopravního prostředku. •Bez motoru se nejede/nepluje/neletí…, popř. jen krátce, pomalu, náročně… • • Volant – směr •Jízdní kolo, motocykl – řídítka •Automobil, autobus, nákladní automobil – volant. •Lokomotiva, řídící vůz soupravy – žádné určování směru, jede se po kolejích: směřování vlaku určují výhybky… •Loď – kormidlo, respektive kormidelní soustava (kolo). •Letadlo a další prostředky létání – řídící páka – klapky… •Možnosti změny směru dopravního prostředku, prostor pro otáčení. •Couvání jako nesnadný či obtížný, přesto možný způsob pohybu, resp. obousměrnost dopravního prostředku. Brzdy •V určitých okamžicích je jediná odpovídající rychlost nulová. •Potřebná je tedy možnost zastavení. •Brzdy jsou tedy zásadní součást dopravního prostředku. •Brzdy kolo, motocykl. •Brzdy automobil, nákladní automobil, autobus. •Brzdy vlak – na všechna kola, nutnost propojení v rámci vlaku… •Najednou tření potřebujeme, co to jde! •Brzdná dráha a brzdná reakce řidiče… •Brždění motorem… •Brzdí loď? Zpětný chod. Brzdí letadlo? Snížení rychlosti… Co vrtulník? Celek •Motory jako jeho typicky vnitřní část, jádro dopravního prostředku, s vyvedením přenosu na kola (vrtule, šrouby), zde též brzdy a „brzdy“. •Konstrukce – karoserie, plášť. •Vše méně či více aero / hydrodynamické pro zmenšení odporu vzduchu/vody. •Prostor pro cestující, nákladní prostor… To je vlastně ten cíl. •Bezpečnost pro osoby – sedadla, pásy, airbagy… •A pro náklad: podle povahy nákladu… Přesto též zde poutání… •Pohodlnost pro osoby. •Bezpečnost navenek: před střety ohrožujícími či poškozujícími dopravní prostředek. •Být viděn a vidět. •Ochranné prvky pro případ drobné kolize… Kabina, resp. zavazadlový / nákladový prostor •Prostor pro cestující / náklad je samotným účelem dopravního prostředku. •Kabina – prostor pro řidiče, posádku – s ovládacími prvky •Kabina pro cestující. •Různé označení, často paluba jako podlaha… •Zavazadlový prostor. •Nákladní prostor. •Bezpečnost: poutání, ochranné vrstvy, bezpečnostní pásy, airbagy… •Pohodlí kabiny pro cestující. •Ale též ergonomie pro řidiče či další posádku. •Vymezení: počet osob, rozměry nákladního prostoru…. • Inovace a modernizace •Vylepšování jednotlivých dopravních prostředků v rámci jejich nezměněné podstaty. •Samotný motor, volant, brzdy a další součásti, ovládání motorů, brzd, kol a všelikých dalších složek, přívod paliva a energie, jeho příprava, využití, odtah. •Usnadnění ovládání: snížení potřebného personálu až k jednomu řidiči (viz strojvedoucí u starších lokomotiv jako vedoucí tzv. lokomotivní čety). •Elektronizace uváděných přístrojů a procesů: dopravních prostředků. •Posílení sledování okolí: různé senzory, ale též radary apod. •Známe z automobilů různých generací, podobný pokrok též u dalších dopravních prostředků. Distanční ovládání, autonomní dopravní prostředky •Automatizace některých procesů v ovládání dále snižuje potřebu kvalifikovaného personálu. •Distanční ovládání dopravního prostředku: pomocí radiokomunikace. Např. lokomotivy na vlečkách v areálech… •Umožňuje dopravní prostředky bez jednotlivce, možná je minimalizace. •Vsuvka: modely dopravních prostředků všech druhů, ovládané dálkově: hračky stejně jako přístroje… •Autonomní dopravní prostředky: umělá inteligence ovládající dopravní prostředek na dopravní cestě, její spolehlivost. • Technické parametry a řízení provozu •Silniční doprava: pouze základní velikostní parametry, ostatní kvůli bezpečnosti v nekoordinovaném chaotickém provozu. •Železniční doprava: vymezení velikostí (průřez). Vidíme, že různé technické rozdíly ztěžují propojení, ne-li jej zcela znemožňují: rozchod kolejí, obrys vozidla, výška troleje apod. Délky vlaků omezené délkou kolejí nádraží, délkou nástupišť. •Letecká doprava: typ letadla včetně zvláštních, velikostní parametry determinující požadavky na přistávací plochy, letiště. •Námořní a říční doprava: velikosti plavidel předurčují možnosti plavby – námořní lodě například vymezené průplavy a přístavy… Hospodářský, společenský, politický význam •Výměna zboží – vnitrostátní a mezinárodní obchod na kratší a delší vzdálenosti. •Možnost cestování za nejrůznějšími již připomenutými účely. •Veřejný zájem na dopravě či její možnosti. •Environmentální aspekty – lokální a regionální, globální: půjdou proti některým druhům dopravy, jiné budou podporovat. Minulost a možná přítomnost •Tyto důvody pro podporu dopravy byly též v minulosti. •Zastiňoval je však zájem na udržení státní moci. •Války a udržování pořádku si žádá možnost příjezdu ozbrojených sil. •Armády a policie jako provozovatelé dopravních prostředků vedle arzenálu zbraní. •Tyto zbraně tedy musejí být přepravitelné, např. děla… •Dokonce propojení zbraní a dopravních prostředků: bojové vozy, tanky apod., vojenská a policejní letadla a plavidla. •Použitelná samozřejmě též pro civilní potřeby, zejména při krizích. • Dopravní vědy •Zde zkoumáme právo. To však upravuje skutečnost. Neobejdeme se tedy bez poznání a porozumění skutečnosti, které však nemůže nahradit odbornosti. •Obdoba v jiném předmětu autora: zdravotnické/medicínské právo nenahrazuje lékařství či jiné zdravotnické kvalifikace. •Komplexnost dopravních věd. •Dopravní prostředky: strojní a elektro- inženýrství. •Dopravní stavby: stavební inženýrství. •Dopravní systémy: speciální studium. •Logistika: racionalizace zásobování a odbytu, včetně dopravy. Původně vojenská. •Dopravní ekonomie. •Geopolitika: dopravní možnosti ovlivňují postavení národů a států (mj. zásadní byl a doteď významný je přístup k moři). •Všude: informatika. •Dopravní psychologie. Zkušenosti, dovednosti •Praktickou znalostí je samozřejmě schopnost ovládat dopravní prostředek a zařízení zázemí… •Je výsledkem výuky, výcviku, ale posiluje se též praxí. •Může být profesionální – obživa či laická, resp. amatérská… •Součástí je znalost pravidel příslušného druhu dopravy. •Tato však pochopitelně nebude právnická… Připomenutí povahy práva na závěr úvodní lekce, která se věnovala skutečnosti •Technologie mají také normativní rovinu, nicméně se zakládají na poznatcích přírodních věd. („Co dělat, aby to dobře, spolehlivě, dlouho, snadno fungovalo, vydrželo apod.!“). •Právo je ovšem především normativní. Psané kontinentální právo: sdělení jazyka vyjadřující právní pravidla, jejich výklad pro nejrůznější situace (německy Rechtsdogmatik) a vytváření právní úpravy na základě politického zadání po zohlednění poznatků všemožných věd a technik a metod (Rechtspolitik). •Ukládá povinnosti v podobě zákazů a příkazů a zakládá odpovídající oprávnění. Porušení se postihuje. Bez možnosti postihů by nebylo právem. Nicméně vždy je určitý výskyt porušování (rozdíl sein-sollen). •(nejen) dopravní a přepravní právo: vždy určitý výskyt porušení bez postihu, typicky překračování přípustné rychlosti…