Rukověť dopravního a přepravního práva v jeho českém, mezinárodním a evropském rozměru Dopravní a přepravní právo (B-MPOS) Mezinárodní dopravní právo (M-PVP) Filip Křepelka 3. lekce Cesta, provoz, personál, dopravní prostředky, cestující a náklad, překračování hranic Povaha právní úpravy •Upřesnění výše řečeného… •Veřejné právo – správní právo. •Imperativní normy. •Jejich prosazování prostřednictvím: •- stanovení jednotlivých požadavků, •- předběžné, namátkové či soustavné kontroly úřadů, •- registrace, licence a autorizace kvůli dostupnosti, •- postihování porušení po jejich prověření správními sankcemi. •Takže si dodržení sledují dopravci sami či svými zaměstnanci. •Leckterý vnitřní dozor se koneckonců vyžaduje. •- v případě nehody s nežádoucími následky povinnost náhrady škody, správní a trestní odpovědnost – to bude až přespříští kapitola. Právní, respektive technicko-organizační standardy a normy •Základní požadavky stanoví právní předpisy: zákony a podrobnosti pak podzákonné předpisy. •Do značné míry se zde mohou předpokládat, ba vyžadovat technické normy a organizační normy samotných provozovatelů dopravy. •Ty mohou stanovovat různí regulátoři včetně mezinárodních. •Jejich rozpracování může být očekáváno či vymáháno od provozovatelů dopravy samotných. •Podobnost s právem v běžném chápání – vymezení požadavků, odlišnost – způsoby vyjádření apod. Nicméně může jít. •Obdoba: lege artis v medicíně. Povaha příslušné právní úpravy a její znalost •Právní a ji rozvíjející úprava je podrobná, stanoví se řada jednotlivostí. •Osvojení si může být náročné. Nutnost obnovování znalostí. Standardy se totiž postupně proměňují. •Praktičtí odborníci: řidiči, kapitáni, strojvůdci, piloti. •Dílem další personál dopravy. •Tito pochopitelně vesměs nejsou právníci. To ovlivňuje výklady ustanovení zakládající příslušné standardy, což ovšem při podrobnosti právní úpravy a jejich dílčích změnách, které jsou vesměs srozumitelné, není problém. •Lze tvrdit, že jazykový výklad jako výchozí je zároveň dostačující? •Otázka, zda je potřeba znalec v případě soudního sporu? Je to právní otázka nebo faktická? Soudce či úředník by měl být zásadně schopný právo vyložit sám… Je však otázka, zda rozumí podstatě věci… Cesta I – cesta v úzkém smyslu •Více významů slova nejen v češtině: prostor, ve kterém se člověk (ale také třeba zvíře), a v našem případě. •Ale rovněž pohyb, včetně v přeneseném smyslu. •Cesta v dopravním právu: prostor určený pro pohyb dopravního prostředku (a tedy jeho řízení jednotlivci). •Ale také trasa či trajektorie jako konkrétní cesta jednoho dopravního prostředku v čase jako využití dopravní cesty. •Vybočení z cesty, využívání nepovolené cesty: mající různě závažné faktické a formální důsledky. Cesta IIa – ráz – silniční doprava •Cestní a silniční doprava – obecně leckde ve světě sjízdnost cesty, ve vyspělých a zalidněných zemích ohledy na bezpečnost, obtěžování, životní prostředí apod, ale též zde různá míra úrovně silnice. •V Česku jen silnice a cesty, jinde se obecně jezdit nesmí z důvodů ekologických… •V málo zalidněné či chudé cizině to pochopitelně může být odlišné, cesta může vést kdekoli (pokud si). •Silnice a ulice různých kategorií pro běžný provoz. •Rozlišení extravilán a intravilán pro účely maximální rychlosti. •Rozlišení může být významné též pro vlastnictví, údržbu, opravy. • • Cesta IIb – ostatní druhy dopravy •Železniční – kde vedou (sjízdné) koleje příslušné soustavy, stav kolejí (spodek, svršek) předurčuje maximální rychlosti a zátěže. Zvláštní tratě: ozubnicové, lanově-kolejové, lanové dráhy, tramvajové tratě, ba dokonce trolejbusové tratě (podléhají v Česku drážnímu právu)… •Letecká – vzdušný prostor, jeho rozčlenění, potřeba letiště (při letu odněkud někam dvě), neboť letadlo nevydrží létat neomezeně. •Říční a jezerní – vesměs pouze úzce vymezené trasy (např. mělčiny), též zde udržování, třeba přístavy a kotviště. •Námořní - naopak obecně vesměs celé moře, ovšem zvláštní koridory třeba v úžinách (Bospor/Dardanely, Malacca) potřeba přístavy, kanály. Cesta III – zázemí v úzkém a v širším smyslu •Součástí dopravních cest je zázemí. •Nezbytné zázemí pro dopravní prostředky, lidi a náklad: parkoviště a jiné odstavné plochy, zastávky, nádraží, letiště, přístavy apod. •Žádoucí zázemí: čerpací stanice, zařízení pro opravu a údržbu vozidel. •Zázemí pro údržbu a opravy silnic a cest (čistící stroje, odklízecí stroje, stavební zařízení). •Zařízení ozbrojených sil a dalších služeb zabezpečující pořádek na dopravních cestách. Cesta IV – okolí •Od zázemí je třeba odlišovat okolí dopravní cesty:, mající hospodářskou, politickou, společenskou návaznost •Může být příčinou existence/budování cesty a provozu na ní: •Příklady: důl jako zdroj surovin, jež se jako náklad odvázejí, továrna potřebující vstupy – suroviny a polotovary, obchody potřebující zásobování. •Obytné zóny měst a vesnic, městská infrastruktura, turistické atrakce vyvolávající potřebu individuální či hromadné osobní dopravy. •Okolí však může být cestou, resp. provozem na ní samozřejmě též záporně ovlivněno… • Cesta V – svrchovanost států a mimostátní prostory •Silniční a železniční doprava – pod svrchovanosti států. •Platí tedy státní právo. •Přístup však mohou poskytovat mezinárodní smlouvy. •Vzdušný prostor pod svrchovanosti států, ovšem s určitými ústupky z důvodů plynulosti letecké dopravy. •Mezinárodní řeky. •Širé moře mimo svrchovanost států (svrchovanost nad plavidlem), ale též zde otevření pobřežních vod pro plynulou plavbu, otázka úžin… •Především proto svrchovanost nad dopravním prostředkem – viz dále. Cesta VI – údržba a dohled nad ní a jejím zázemím •Provozovatel / vlastník cesty/zázemí? Povinnosti udržovat? •Dostupnost cesty: veřejné, soukromé. •To si může žádat nějaké financování. •Často zabezpečuje stát (na všech úrovních, včetně územní samosprávy, prostřednictvím svých organizací). •Sledování stavu, hlášení a napravování nedostatků či vad. •Úřední dohled nad stavem cesty či souvisejících zařízení. •Provoz na cestě či v zázemí je to, co mnohdy odhaluje stav, může ten stav samozřejmě také zhoršit. Cesta VII – ochrana cesty/zázemí a provozu •Státní úsilí a ochrana •Odvrácení kolizí (např. lanová dráha a letecká doprava…). •Zvládání křižování: typicky železniční přejezdy… •Před narušením: různé krátkodobé stejně jako dlouhodobé fyzické překážky znemožňující užívání. •Údržba cest jako povinnost uložená určitým subjektům. •Povinnosti majitelů přilehlých pozemků a nemovitostí? •Přísněji se sledují a postihují taková ohrožení cesty, která mohou ohrozit bezpečnost provozu. •Zvláštní ochrana, je-li cesta důležitá pro válečné či jiné nouzové potřeby. Dopravní prostředky Ia – vymezení v silniční dopravě •Základní rozlišení nemotorová a motorová vozidla. •bicykly, tricykly, koloběžky •Mopedy a motocykly, •osobní automobily (+různé přechodové kategorie), •nákladní automobily, •speciální vozidla. •Autokary, autobusy •traktory (včetně malotraktorů) •další zemědělské (kombajny), lesnické apod stroje (harvestory). •Stavební stroje: bagry, buldozery, parní válce apod., mobilní instalace (jeřáby, stánky, pouťové atrakce): mají též právní režim jako stacionární. •Podstatné pro řidičské průkazy, režimy odpovědnosti a pojištění a také pro přípustnost • Dopravní prostředky Ib – vymezení v dalších druzích dopravy… •Kolejová vozidla příslušného systému – lokomotivy, vagóny, soupravy (dle pohonu). Vlak jako fenomén: omezení šířka, výška (profil), naopak délka soupravy odvisí od zvolených možností křižování, odstavování…. Vozidla pro zvláštní dráhy (viz výše) včetně trolejbusů… •Letecká doprava – okrajově nemotorová (balóny, vzducholodě, kluzáky), motorová letadla rovněž různých velikostí a užití – od sportovního letadla až po veliká dopravní či nákladní letadla. •Říční a námořní doprava – obdobně plavidla / lodě nemotorová a motorová různých velikostí (významné pro faktickou, resp. formální přístupnost pro přístavy, úžiny a průplavy), ponorky apod. Dopravní prostředky II: Vyrobené, používané, vyřazené kusy •Vyrobené, ale ještě nepřevzaté. •Registrace motorových dopravních prostředků. •Evidenční, poznávací značky – pro jednotlivé druhy dopravy. •Neregistrované kusy – například nemotorová vozidla, plavidla. •Přiřazení k jednotlivým státům (vlajka i „vlajka“) neznamená, že jsou státní. •Přípustné používání jenom zařazených – kontroly. •Vyřazení: poškození či opotřebení. •Demontáž / sešrotování vyřazeného dopravního prostředku. •„Veteráni“ – mají zvláštní režim. •Nepohyblivé kusy: muzejní exponáty… Možnosti zprovoznění… Dopravní prostředky IV – vymezení hranic – které pomůcky jsou dopravní prostředky? •Na souši, tedy též na cestách, ulicích a silnicích lidé – chodci a další: •Pomůcky: berle, držátka, nosítka, kufr, vozík na kolečkách, chůdy apod. •Lyže, brusle, snowboard, sáně… •Kočárek, invalidní vozík – včetně elektrického? •Skákací boty, kolečkové brusle – včetně motorových poháněných. •koloběžka, elektrokoloběžka, jednokolka, airwheel a další… •(na železnicích nanejvýš amatérská šlapací drezína). •Na vodě či ve vodě: Záchranný kruh, ploutve, potápěčské vybavení včetně motorků, matrace, nafukovačka, nafukovací raft, hydrofoil…, flyak. •Ve vzduchu: padáky, rogala, paragliding, motorové rogalo, nyní jet pack, flyboard air, ale třeba také lanové dráhy. •Míra uplatnění s ohledem na bezpečnost cesty, prostoru, zákazy používání na dopravních cestách či dalších místech. Dopravní prostředky V – modely miniaturní a hraniční •Již zmíněné modely dopravních prostředků. •Miniaturní / střední •Nepohyblivé / pohyblivé. •Způsoby ovládání. •Dopravní právo nerelevantní u miniaturních, resp. nepohyblivých. •Hraniční případy: dětské automobily, zahradní a parkové železnice, modely plavidel a letadel způsobilé pohybu a převozu… •Mohly by se však pohybovat po cestách skutečných dopravních prostředků. •Příklad: soužití sportovních letadel a letadýlek modelářů na sportovním letišti Brno-Medlánky… •Relevantní – např. drony různých velikostí. • • Dopravní prostředky VI – zobecnění •Právní úprava v desítkách dílčích požadavků rozlišuje podle jednoduchosti/složitosti, velikosti, hmotnosti, technicky dosažitelné rychlosti, přítomnosti jednotlivce – řidiče, posádky, cestujících a nákladu na palubě dopravního prostředku. •Kvalifikace a kompetence řidičů a jim na roveň postavených jednotlivců je odstupňovaná podle těchto jednotlivých kategorií dopravních prostředků. •Vše je předmětem trvalých debat ohledně potřebnosti požadavků na tyto osoby. Dopravní prostředky VII – vlastní dohled a dozor •Technické požadavky na dopravní prostředky odstupňované podle složitosti prostředků rizik vyplývajících z podoby užívání. •Odstupňovaná pozornost stavu: od žádné až po soustavné nasazení odborníků (dopravní letadla). •Průběžný dohled nad technickým stavem. • Dopravní prostředky VIII – dozor •Příležitostná úřední obhlídka: např. policie. •Pravidelné úřední prohlídky (automobily: státní technické kontroly). •Nezpůsobilost pro provoz: při zjištění závady, možnost rozhodování… •Popř. omezená způsobilost… Dopravní prostředky IX – personifikace •U motorových dopravních prostředků nemusí být řidič a další lidé výrazní, ba nemusejí být vůbec patrní. Jsou totiž uvnitř. Ba dokonce je stále myslitelnější distanční ovládání či automatický provoz díky použití umělé inteligence. •Výrazný je dopravní prostředek, jeho přítomnost a jeho pohyb po dopravní cestě či - nezamyšleně, respektive svévolně - mimo ni. •Právo proto stanoví povinnosti a oprávnění pro tyto dopravní prostředky. Nejsou to však nositelé oprávnění a povinností. •Ty se pochopitelně přenášejí na jednotlivce řídící tyto dopravní prostředky, resp. právnické a fyzické osoby provozující tyto dopravní prostředky. •Je to legislativní zkratka… Provoz I – povaha •Vlastní provoz – různá podoba a míra řízení. •Cesty a silnice – dle hustoty provozu, vlastní řízení, možnost zastavení. •Železnice – vysoká míra řízení. •Letectví – vymezené koridory, zakázané prostory, sledování kvůli hrozbě střetu. •Říční plavba – plavební dráhy. •Námořní plavba – vlastní řízení na moři, jen na některých místech řízení provozu, výjimkou průplavy a přístavy. Provoz IIa - Možnosti a úskalí brždění a zastavení •Nejvyšší rychlosti kvůli bezpečnosti? •Jízda – pohyb na dohled. •Možnosti brždění a zastavení. •Z toho vyplývají určité zásady. •Možnosti úhybu a odklonu v rámci dopravní cesty v úzkém vymezení. • Provoz III – míjení se •Řada, ba většina cest se organizuje. •Možnosti míjení se protijedoucích dopravních prostředků. •Levostranný a pravostranný provoz – hlavně silnice, ale nejen. •Státy s pravostranným a levostranným. •Změna strany provozu jako zásadní… (Československo okamžikem okupace nacistickým Německem). • Provoz IV –značky a signály •Sdělení pro řidiče na dopravní cestě: součást cesty, resp. jejího zázemí. •Rozdílná očekávání / požadavky: zákazy, příkazy, výstrahy, informace… •Značky: silniční (dopravní), železniční, letištní, přístavní a říční, námořní (majáky…) •Stálé (byť třeba jen krátkodobě) •Proměnlivé (signály): semafory, návěstidla. •Míra mezinárodní unifikace a harmonizace značek a signálů. •Znalost je jednou ze základních složek formálně ověřované kvalifikace. Provoz V – řízení provozu (běžné) •Silniční doprava: obecně neřízená, jízda na dohled, výjimečně kapacitní limity, policejní regulace při mimořádných situacích… •Železniční: soustavné řízení provozu, plán (grafikon tratě)… (odlišnost tramvaje od železnice…) •Letecká: soustavné řízení letového provozu kvůli kolizím.. •Říční: podle hustoty provozu, někde volné, v některých místech řízený provoz (zdymadla, přístaviště). •Námořní: jenom některá místa, převzetí plavidla lodivodem… Provoz VI – řízení provozu v nouzi •Nastanou-li určité situace a potřeby, může být provoz řízen zvláštními postupy, může být omezen či dokonce zcela zastaven.. •Těmito jsou nejen dopravní nehody, údržba a oprava cesty/zázemí… • Mohou to však být též další důvody a potřeby nemající původ v dopravě, ale v okolí včetně lidí (demonstrace, slavnosti) • Provoz VII – distancizace a automatizace •Moderní dopravní prostředky – palubní počítač je běžnou součástí, podporuje řízení. •Běžná radiokomunikace s vnějším světem, s centrálou, s institucemi kontroly. •Různé stupně a podoby autopilota. •Distanční řízení dopravního prostředku. •Autonomní dopravní prostředky – umělá inteligence. •Vytvářejí se normativní kategorie pro druhy řízení dopravního prostředku a stanoví standardy. Personál I – palubní personál •Personál dopravních prostředků (palubní personál: •Posádka letadla, námořní, říční lodi – speciální regulace s ohledem na hodiny, dny, týdny a měsíce odloučení, nutnost nouzového zasahování a řešení situací vyvolaných těmito skutečnostmi. Loď jako pokračování státu. •Ovládání jednotlivých prvků vozidla. •Řízení vozidla (letadla, plavidla): řidič, strojvedoucí, členění okamžité (kormidelník), všeobecné (kapitán), zvláštní (lodivod). •Další členové posádky či personálu vozidla, sledující cestující a pečující o ně, sledující náklad a pečující o něj. •Otázka podřízenosti a vlastních řídících rolí pro jednotlivé záležitosti. • Personál II – nejen posádka, ale též personál zázemí. •Personálem však není jen řidič, velitel a další posádka (crew) dopravního prostředku (palubní personál), nýbrž také personál obsluhující zázemí. •Pozemní personál zázemí. •Též ten v některých druh •V širším smyslu sem lze řadit rovněž příslušníky ozbrojených sil a dalších složek •Může dojít ke všeliké interakci palubního a pozemního personálu. Personál III – zaměření na řidiče (v širokém smyslu) • •Též další členové posádky však v některých. •Nicméně naše pozornost se zaměřuje pochopitelně na řidiče. •Ti, kteří ovládají dopravní prostředek, kteří jsou k tomu způsobilí fakticky. •Vzdělávání, výcvik, ověřování dovednosti teoretické a praktické zkouškami. Personál III – přehledy kategorií a očekávání •Silniční doprava: jednotlivé typy a subtypy řidičských průkazů, popř. specializovaných kvalifikací. •Jsou nějaké zvláštní kvalifikace stanovené pro stevardy, průvodčí apod. třeba v autobusové dopravě? •Železniční doprava: strojvůdci, četa (technici), průvodčí, ale též personál zázemí jako výpravčí apod. •Letecká doprava: piloti, navigátoři, technici, letušky-stevardi, různé kategorie pozemního personálu. •Námořní doprava: kapitán a důstojníci, lodníci, specialisté. Personál III – kvalifikační nároky •Znalosti a dovednosti týkající se cesty, provozu (značky a signály, řízení), dopravního prostředku, nakládání s cestujícími a nákladem. •Získávání kvalifikace: teoretická a praktická výuka. •Ověřování kvalifikací: různé zkoušky a testy. •Soustavné změny pravidel a skutečností si žádají doškolování: vhodné, předepsané pro profesionální. •Přezkušování. Možnost zápovědi dalšího řízení při vážném selhání. Personál IV – zdravotní, bezpečnostně-pořádkové nároky •Právo (a nad rámec provozovatel) mohou stanovit požadavky. •Zdravotní stav: dlouhodobý, ale též okamžitý. •Může být důvodem shledání nezpůsobilosti pro výkon příslušné profese (zejména piloti). •Vliv alkoholu, drog, léčiv…, u pilotů apod. přísné sledování (včetně lhůty předem), kdykoli možné kontroly. •Možný zákaz řízení a další práce v dopravě – správní, trestní (též ve vazbě na zaviněné nehody…) s běžnými dopady na zaměstnanecké vztahy (možná okamžitá výpověď). •Zákaz řízení však může být též trest ukládaný též kvůli důvodům nemajícím souvislost s dopravou, je-li řízení prestižní záležitostí… Personál V – veřejná bezpečnost a bezpečnost práce •Slouží ochraně veřejnosti a pracovníků samotných. •Kompetence k řízení: formální, faktická, včetně zdravotní způsobilosti a střízlivosti. •Maximální doby řízení a další opatření k zachování bdělosti: doporučené, předepsané, sledované, dohlížené… (tachografy u nákladních aut, autobusů, evidence řízení, pravidla pro lokomotivy, letadla, lodě, resp. jejich řidiče, strojvůdce, piloty, kapitány apod. •Ochranné pomůcky (např. přilba na motocyklu…), odpovídající oděv. • Cestující •Cestující, spolucestující •Přítomnost dalších osob: státní dohled, bezpečnost… •Kapacita jako limit: který je nejenom kvůli pohodlí, ale též kvůli bezpečnosti samotných cestujících, posádky a veřejnosti. •Úprava chování těchto osob kvůli bezpečnosti: co se nesmí, co se musí •Ochrana těchto osob, vztah vůči provozovateli / řidiči… •Evidence těchto osob. •Vyloučené kategorie osob (bezpečnostní, zdravotní důvody). •Nyní neřešíme právní postavení •Černý pasažér? • Jednotlivci pohybující se na cestě či při ní •Úprava přítomnosti jednotlivce v cestě či její blízkosti. •Silniční doprava: chodci (včetně běžci), počítá se s nimi, jsou do značné míry chránění, provoz se omezuje či zakazuje též kvůli nim. Mají ale také své povinnosti Tzv. účastník silničního provozu. Běžné silnice, ještě více ulice v zastavěných prostředích. Chodec může být možný cestující či jím byl… •V námořní/říční dopravě – ojediněle a jen na některých místech plavci, ale též tonoucí, na moři pak obecně trosečníci… •Naopak v železniční či letecké dopravě upravená přítomnost na cestě, resp. v zázemí, respektive vymezené zákazy přítomnosti: přejezdy, nádraží, letiště, přistávací plochy. •Myslitelné pochopitelně je porušení těchto omezení či zákazů a jejich důsledky pro tyto jednotlivce, ale také pro dopravní prostředky, jejich provozovatele a vůbec veřejnost: „narušitel“, „vetřelec“. • Náklad I – východiska a jednotlivé druhy •Vymezení hmotnosti. •Maximální zatížení – ale někdy také minimální. •Tvar nákladu. •Bezpečnost nákladu. •Vyloučené předměty z důvodu bezpečnosti. •Nyní neřešíme přepravní vztahy. Náklad II – náčrt kategorií. •Právní režimy pro jednotlivé druhy nákladu v jednotlivých druzích dopravy. •Masový nekontrolovaný náklad: pevný, sypký, tekutý, plynný. •Vymezené kategorie rizikového nákladu se zvláštními požadavky a omezeními. •Náklad s nízkou měrnou cenou: suroviny, polotovary… •Náklad cenný: zabalený, chráněný, sledovaný. •Převážené dopravní prostředky na jiných dopravních prostředcích: auta na lodích či vlacích. •Kazící se náklad. •Živá zvířata. •Celá paleta nejrůznějších požadavků kladených na desítky či snad stovky nejrůznějších kategorií nákladu. • Náklad III – evidence, kontroly •Odpovídající vědomí, co se převáží za náklad. •Evidence nákladu. •Kontrola nákladu, zda splňuje požadavky. •Možnosti kontroly nákladu ze strany přepravce a jeho personálu obecně a v případě podezření na nedodržení požadavků… •Též při dopravě nákladu pro vlastní potřeby s ohledem na nakládání někým jiným… •Otevírání. •Může dojít k omylu, pochybení… Vnitrostátní doprava – obecná volnost •Uvnitř států obecně volnost pohybu. •Tedy též volnost dopravy. •Ovšem pochopitelně v mezích jednotlivých dopravních soustav a pravidel pro ně. •Pohyb osob zaručen též jako základní právo? Možná omezení bezpečnostní, pořádková, zdravotní (pandemie…) •V případě nákladu regulace bezpečnostní, pořádkové, veterinární a fytosanitární (zavlékání nákaz) ekologické (cesty pro zakázaný náklad), •Volnost může být rozšířená též při přepravě přes území jiného státu, který jinak uplatňuje omezení (dále). •Zpravidla ujednáno mezinárodní smlouvou (tzv. peáž). • Mezinárodní doprava – omezení a prohlídky obvyklé •Východisko: žádné právo na vstup, ale též sledování odjezdu. •Státy mají různou politiku převážení zboží. •Souvislost: právo státních hranic, jejich vymezení, režim na státních hranicích, hraniční přechody jako místa pro překračování a převoz. •Osobní doprava – pohyb osob: migrační právo, cizinecké právo, právo pohybu vlastních občanů, azylové právo, nakládání s řidiči. •Související pasové kontroly, jurisdikce, konzulární ochrana. •Nákladní doprava - celní právo v širokém slova smyslu, tj. nejen výběr cel, ale též další kontrola převáženého nákladu / zboží – mj. bezpečnostní, pořádkové, zdravotní. •Oběh dopravních prostředků: většinu nikoli přestup / překládání.