EKONOMIE
Kontakt
Právnická fakulta, MUNI
Ing. Mgr. Lada Vejmělková
461836@mail.muni.cz
ladavejmelkova@gmail.com
Doporučená literatura
Ekonomie, makroekonomie a mikroekonomie, viz Seznam použitých zdrojů.
BLAŽEK, JIŘÍ, ALENA KERLINOVÁ, JAN KUBÍČEK, EVA TOMÁŠKOVÁ A VLADIMÍR
TOMŠÍK. NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ. 2. DOTISK 1. VYD. BRNO: MASARYKOVA
UNIVERZITA, 2017. 224 S. UČEBNICE PRÁVNICKÉ FAKULTY MU, SV. 510. ISBN
978-80-210-6949-7. KAPITOLY 1-2.
Co se dnes dozvíte
• Základní charakteristika ekonomie a ekonomiky1
• Trhy a tržní mechanismus2
• Měření výkonu ekonomiky3
NÁRODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ
A JEHO PŘEDMĚT
1. Základní pojmy
1. Ekonomie = věda, která zkoumá, jak lidé a společnost rozhodují o využití vzácných
zdrojů. Co? Jak? Pro koho?
• Pozitivní = popisná. Popisuje jevy a procesy.
• Normativní = hodnotící. Vychází z pozitivní ekonomie a nad rámec identifikace
vztahů a vazeb ekonomického systému poskytuje doporučení pro zdokonalení
stávajícího stavu.
• Makroekonomie = zkoumá chování ekonomického systému jako celku.
Například hospodářská politika státu, zaměstnanost, mezinárodní integrace atd.
• Mikroekonomie = zkoumá chování tržních subjektů (jednotlivci, domácnosti,
firmy). Například chování spotřebitele, cenová politika podniku atd.
2. Ekonomika = studium praktického fungování ekonomického systému v určitém
čase, oblasti a území.
3. Národní hospodářství = aplikace ekonomických principů na území určitého státu.
Jedná se o souhrn odvětví a sfér ekonomiky vzájemně spjatých dělbou práce.
Právo a Ekonomika
?PRÁVO EKONOMIKA
Provázanost Práva a Ekonomiky v ČR
• Regulace ekonomiky
• Ochrana vlastnických práv
• Řešení sporů
• Hospodářská politika
• Právní odpovědnost
• Etika
• Další?
2. Trh a tržní subjekty
1. Domácnosti (jednotlivci) = vystupují na trhu výrobků a služeb především jako
kupující (poptávka), kteří chtějí uspokojit některou svoji potřebu (jídlo, bydlení,
vzdělávání apod.) Jsou vlastníky výrobních faktorů (VF – práce, půda, kapitál),
které prodávají firmám a státu (nabídka).
2. Firmy (podniky) = tržní subjekt v podobě fyzické nebo právnické osoby (s. r. o.,
a. s. apod.). Na trhu zboží a služeb se jedná o nabídkovou stranu. Na trhu VF se
jedná o stranu poptávky. Cílem účasti na trhu je vytvoření zisku.
3. Stát (vláda) = specifický tržní subjekt ovlivňující regulatorními zásady tržní
ekonomiku. Stát vystupuje na straně poptávky prostřednictvím státních zakázek a
na straně nabídky prostřednictvím státních podniků.
4. Zahraničí = subjekty vytvářející na straně nabídky - import a poptávky - export.
Trh je místo, kde dochází na základě tržních sil (nabídka, poptávka a cena) ke směně
zboží a služeb mezi následujícími tržními subjekty:
0
200000
400000
600000
800000
1000000
1200000
1400000
1600000
1800000
2000000
2200000
Domácnosti Soukromé podniky
a korporace
Neziskové instituce
sloužící
domácnostem
Vládní instituce Veřejné podniky a
korporace
2 044 847
587 021
148 918
18 142 1 309
Počet ekonomických subjektů dle institucionálních sektorů v ČR
(stav k 31. 12. 2023)
Zdroj: Český statistický úřad (2024a) Celkem: 2 800 294 ekonomických subjektů
Makroekonomický koloběh
Třísektorová ekonomika = domácnosti, firmy a vláda.
Čtyřsektorová ekonomika = domácnosti, firmy, vláda a zahraničí.
= uzavřený ekonomický koloběh reálných toků (výrobní faktory, zboží a služby)
a finančních toků (důchody a platby) mezi ekonomickými subjekty (domácnosti,
firmy, vláda, zahraničí).
Dvousektorová ekonomika = domácnosti a firmy.
• Na trhu výrobních faktorů vystupují na straně nabídky práce, půdy a kapitálu
domácnosti. Za poskytnutí těchto výrobních faktorů dostávají domácnosti od
firem (strana poptávky) mzdy, renty nebo úroky.
• Na trhu zboží a služeb stojí na straně nabídky firmy, které nabízí produkci
vytvořenou za pomoci pronajatých výrobních faktorů. Domácnosti, které stojí na
straně poptávky platí ze svých důchodů cenu zboží nebo služby firmám.
Předmět
obchodu
Trh zboží
a služeb
Trh finanční
Trh výrobních
faktorů
Místo směny
Regionální trh
Národní trh
Mezinárodní
trh
Vztah
k zahraničí
Otevřený trh
Uzavřený trh
Částečně
uzavřený trh
Velikost
Individuální trh
Trh
konkrétního
statku
Agregátní trh
Konkurence
Dokonale
konkurenční
trh
Monopolní trh
Oligopolní trh
Monopolně
konkurenční
trh
Typy trhů
3. Základní tržní síly
1. Nabídka (Supply) = objem zboží, které jsou výrobci ochotni a schopni vyrobit
a prodat na trhu za určité ceny. S: P = a + bQ
• Zákon rostoucí nabídky = při růstu ceny - za jinak nezměněných podmínek
(ceteres paribus) - roste na trhu nabízené množství.
2. Poptávka (Demand) = objem zboží, které jsou kupující ochotni a schopni na
trhu koupit. D: P = a – bQ
• Zákon klesající poptávky = při růstu ceny - za jinak nezměněných
podmínek (ceteres paribus) - klesá na trhu poptávané množství.
3. Cena (Price) = množství peněz potřebných ke koupi nebo prodeji určitého
množství (quantity/q) zboží či služeb na vybraném trhu.
Nabídka (Supply)
1. Individuální nabídka (s) = nabídka jednoho výrobce.
2. Tržní nabídka (S)= souhrn individuálních nabídek výrobců na vybraném trhu.
3. Agregátní nabídka (AS) = souhrn individuálních nabídek na všech trzích ve
vybrané ekonomice.
s, S, AS
p – Individuální trh
P – Konkrétní trh
P – Agregátní trh
q – Individuální trh
Q – Konkrétní trh
Q – Agregátní trh
Poptávka (Demand)
1. Individuální poptávka (d) = poptávka jednoho kupujícího.
2. Tržní poptávka (D)= souhrn individuálních poptávek na vybraném trhu.
3. Agregátní poptávka (Ad) = souhrn individuálních poptávek na všech trzích
ve vybrané ekonomice.
d, D, AD
p – Individuální trh
P – Konkrétní trh
P – Agregátní trh
q – Individuální trh
Q – Konkrétní trh
Q – Agregátní trh
Příklad 1: Nabídka
Využijte data z níže uvedených tabulek:
1. Jaké je nabízené tržní množství?
2. Zakreslete nabídkové křivky do příslušného grafu.
P [Kč/ks] q1 [ks] q2 [ks] Q = q1 + q2 [ks]
25 8 4 12
20 6 3 9
15 4 2 6
10 2 1 3
00 0 0 0
Příklad 2: Poptávka
Využijte data z níže uvedených tabulek:
1. Jaké je poptávané tržní množství?
2. Zakreslete poptávkové křivky do příslušného grafu.
P [Kč/ks] q1 [ks] q2 [ks] Q = q1 + q2 [ks]
25 0 1 1
20 1 2 3
15 3 3 6
10 5 4 9
00 6 5 11
Elasticita nabídky a poptávky
Poptávka
Cenová
elasticita
Křížová
elasticita
Důchodová
elasticita
Nabídka
Cenová
elasticita
Cenová elasticita nabídky/poptávky = udává, o kolik se změní
nabízené/poptávané množství, když se změní cena o jedno procento.
Vzorec výpočtu: 𝐄 𝐏𝐒/𝐏𝐃 =
%∆𝐐
%∆𝐏
• Koeficient cenové elasticity je vždy kladné číslo, proto je cenová elasticita
poptávky kvůli svému klesajícímu trendu zapisována v absolutní hodnotě.
• Substituty zvyšují elasticitu statku.
Cenová elasticita nabídky/poptávky
Realistické
1. Elastická nabídka/poptávka – EPS,PD > 1
1% změna ceny vyvolá větší než 1% změnu objemu nabízeného/poptávaného zboží.
2. Neelastická nabídka/poptávka – EPS,PD < 1
1% změna ceny vyvolá menší než 1% změnu objemu nabízeného/poptávaného zboží.
3. Jednotkově elastická nabídka/poptávka – EPS,PD = 1
1% změna ceny vyvolá 1% změnu objemu nabízeného/poptávaného zboží.
Extrémní případy
1. Dokonale elastická nabídka/poptávka – EPS,PD = ∞
Nabízené/poptávané množství se mění nezávisle na ceně.
2. Dokonale neelastická nabídka/poptávka – EPS,PD = 0
Nabízené/poptávané množství je konstantní.
4. Tržní mechanismus a jeho fungování
Tržní mechanismus = systém umožňující efektivní distribuci zboží a služeb za
pomoci interakce mezi nabídkou, poptávkou a cenou.
Rovnováha (Equilibrium/E) = situace, ve které se rovná nabídka poptávce
(S = D).
Rovnovážná cena (PE) = cena, která uvádí do rovnováhy nabídku a poptávku.
Rovnovážné množství (QE) = nabízené a poptávané množství v situaci, kdy je
cena taková, že je nabídka a poptávka v rovnováze.
CO vyrábět? JAK to vyrábět? PRO KOHO to vyrábět?
Příklad 3: Tržní rovnováha
P [Kč/ks] QS [ks]
25 12
20 9
15 6
10 3
00 0
P [Kč/ks] QD [ks]
25 1
20 3
15 6
10 9
00 11
Tržní nabídka Tržní poptávka
Využijte data z níže uvedených tabulek:
1. Jaká je rovnovážná cena a rovnovážné množství na trhu?
2. Zakreslete tržní rovnováhu do příslušného grafu.
Rovnováha na trhu
D
P
[Kč/ks]
Q [ks]
S
E
PE = 15
QE = 6
Konkurence
Typy konkurence dle stanovení cen
1. Cenová konkurence = konkurenční firmy se snaží za pomoci snižování cen
získat větší podíl na trhu.
• Extrémní případ = cenová válka – ničivé snižování cen.
• Ale - pozitivní jev.
2. Necenová konkurence = konkurenční firmy se snaží za pomoci necenových
faktorů získat větší podíl na trhu.
• Necenové faktory = zvyšování kvality produkce a prodeje, inovace,
marketing, zdokonalení obalu, implementace dobových požadavků,
zkvalitňování servisních služeb a pozáruční péče.
• Pozitivní jev.
= proces vzájemného střetávání tržních subjektů na trhu (spotřebitelé, výrobci,
obchodníci).
Konkurence
Kritérium
Dokonalá
konkurence
Nedokonalá konkurence
Monopol Oligopol Monopolistická
Počet firem v oboru mnoho jedna velmi málo mnoho
Nabízený produkt homogenní diferencovaný diferencovaný diferencovaný
Bariéry vstupu na trh žádné vysoké nízké žádné
Možnosti firmy
ovlivnit cenu
žádné vysoké značné omezené
Konkurence
Typy konkurence dle trhu
1. Dokonalá konkurence (DK) = rovnost podmínek všech subjektů, které
vstupují na trh, nikdo nemůže ovlivnit cenu.
• Podmínky = početné zastoupení výrobců, dostatečná výroba, volný
vstup do odvětví, stejná kvalita výrobku, stejná cena.
2. Nedokonalá konkurence (NK) = porušení alespoň jedné podmínky
dokonalé konkurence. Na trhu se objevují výrobky různé kvality a různého
množství, kdy alespoň jeden výrobce může ovlivnit cenu. NK na straně
výrobce: monopol, oligopol, monopolistická konkurence.
• Negativní dopady NK: oslabování tržního mechanismu, výrobní zdroje
nejsou zpravidla plně využívány, diskriminační postavení.
• Ochrana před NK = omezení vstupu na trh, antidumpingová politika,
ochrana hospodářské soutěže.
Konkurence
A) Monopol = jeden výrobce.
• Dominantní postavení založeno na:
• a) přírodních zvláštnostech (přírodní monopol; těžba nerostných
surovin),
• b) administrativní výsadě (administrativní monopol; tisk cenin),
• c) podílu na trhu (monopol ekonomické síly; energetika).
• Ochrana proti monopolu = nedělat nic vs. antimonopolní zákonodárství,
regulace, veřejné vlastnictví.
B) Oligopol = postavení na trhu realizuje pouze malá skupina tržních subjektů.
C) Monopolistická konkurence = mnoho malých firem nabízejících podobný
produkt (ale diferencovaný!).
Nedokonalosti tržního mechanismu
1. Nedokonalá konkurence = protiprávní jednání spojené s udržením výsadní
pozice (korupce, nelegální získávání informací).
2. Cenové deformace = cena je daleko od rovnovážného stavu.
3. Externality = vedlejší efekt hospodářské činnosti tržních subjektů.
• Pozitivní = tržní subjekt si nemůže přisvojit veškeré výnosy ze své činnosti
nebo ze svého majetku či si část výnosů přisvojují jiní (vědecký výzkum
– řešení: ochrana duševního vlastnictví, patenty).
• Negativní = tržní subjekt plně nenese zodpovědnost za všechny náklady
své činnosti a část těchto nákladů přenáší na jiné (znehodnocování
životního prostředí – řešení: ochrana životního prostředí, regulace).
• Externality jsou porušením něčího práva (vlastnická práva – vyjednávání
vs. soud).
Nedokonalosti tržního mechanismu
4. Nezaměstnanost = situace, kdy jedinec (nezaměstnaný) je schopen a ochoten na trhu
práce pracovat, nicméně není schopen si najít zaměstnání.
• Obyvatelstvo můžeme rozdělit na ekonomicky aktivní (zaměstnaní/L
+ nezaměstnaní/U) a ekonomicky neaktivní (děti, studenti, důchodci, vězni…).
• Nezaměstnaným je osoba ve věku 15-64 let, není zaměstnána, aktivně si v předchozích
4 týdnech hledala zaměstnání nebo nastoupí v následujících 3 měsících, je připravena
k nástupu do práce nejpozději do 14 dnů.
Počet zaměstnaných 15–64 let (tis.) Počet nezaměstnaných 15–64 let (tis.)
celkem muži ženy celkem muži ženy
4899,7 2722,6 2177,2 150,9 68,6 82,2
Zdroj: ČSÚ (2024)
Ekonomicky aktivní obyvatelstvo v ČR v lednu 2024
• Nezaměstnanost se měří mírou nezaměstnanosti. Vzorec: 𝐮 =
𝑼
𝑳+𝑼
Nezaměstnanost dělíme dle dobrovolnosti = dobrovolná, nedobrovolná;
dle času = krátkodobá, dlouhodobá, dle příčiny = frikční, strukturální, cyklická a sezónní.
Trh práce
Práce = cílevědomá lidská činnost, za
kterou dostává zaměstnanec odměnu,
zpravidla finanční, tj. mzdu (W).
Trh práce = místo střetu nabídky
práce (LS, domácnosti) s poptávkou
po práci (LD, firmy). V místě střetu
křivek vzniká rovnovážná úroveň mzdy
(WE) a rovnovážná úroveň zaměstnané
pracovní síly (LE).
L [ks]
W
[Kč]
LS
LD
WE
LE L + U
E
Trh práce
Mzda = cena práce.
1) Nominální (WN) = skutečně zaúčtované příjmy zaměstnance v daném období.
2) Reálná (WR) = nominální mzda očištěná o inflaci, skutečná kupní síla.
• Vzorec: 𝑊𝑅 =
𝑊 𝑁
𝐶𝑃𝐼…
∗ 100
3) Minimální = nejnižší právně přípustná mzda, kterou je zaměstnavatel povinen
poskytovat zaměstnanci za práci v pracovněprávním vztahu. 2024 = 18.900 Kč
4) Zaručená = představuje nejnižší stanovenou mzdu za práci s ohledem na
složitost, odpovědnost a namáhavost vykonávané práce – 8 pracovních skupin.
2024 = 18.900 – 37.800 Kč
5) Průměrná = je podíl mezd bez ostatních osobních nákladů připadající na
jednoho zaměstnance evidenčního počtu za měsíc. 2024 = 43.967 Kč
6) Fixní = zaručuje, že každý měsíc dostanou zaměstnanci stejnou finanční částku
bez ohledu na počet kalendářních dní.
Zdroj: Český statistický úřad (2024)
3,0%
2,5%
3,6%
0%
1%
2%
3%
4%
5%
6%
M01
M03
M05
M07
M09
M11
M01
M03
M05
M07
M09
M11
M01
M03
M05
M07
M09
M11
M01
M03
M05
M07
M09
M11
M01
M03
M05
M07
M09
M11
M01
M03
M05
M07
M09
M11
M01
M03
M05
M07
M09
M11
M01
M03
M05
M07
M09
M11
M01
2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Míra nezaměstnanosti v ČR 01/2016 – 01/2024
Míra nezaměstnanosti v měsíční periodicitě/ Unemployment rate in monthly terms
Míra nezaměstnanosti - muži / Unemployment rate - males
Míra nezaměstnanosti - ženy / Unemployment rate - females
Periodicky aktualizovaná sezónně očištěné data.
Zdroj: České noviny (2024); Úřad práce ČR (2024)
Nezaměstnanost
v ČR
únor 2023 – únor 2024
Zdroj: České noviny (2024c); Úřad práce ČR (2024)
Nezaměstnanost
v regionech ČR
únor 2024
Právo, trh a tržní mechanismus
?PRÁVO TRH
Provázanost práva a trhů v ČR
• Zákon o ochraně
spotřebitele
• Zákon o ochraně
hospodářské soutěže
• Zákon o zadávání veřejných
zakázek
• Další?
VÝKONNOST NÁRODNÍHO
HOSPODÁŘSTVÍ
1. Výkon národního hospodářství
Výkon národního hospodářství závisí na množství a kvalitě výrobních faktorů, které
představuje tzv. hranice produkčních (výrobních) možností (Production Possibility
Frontier/PPF). PPF = kombinace statků, které je možné v ekonomice maximálně
vyrobit s danými zdroji a použitou technologií.
statek x
statek y A
B C
D
E
F
2. Ukazatele ekonomické výkonnosti
1. Hrubý domácí a hrubý národní produkt (HDP a HNP) = HDP je tržní
hodnotou všech finálních výrobků a služeb vyprodukovaných v rámci státního
celku v daném období. HDP v ČR rok 2022 = 6 785 852 mil. Kč, HDP v ČR rok
2022 na 1 obyvatele = 634 993 Kč. HNP je tržní hodnotou všech finálních
výrobků a služeb vyprodukovaných ekonomickými subjekty daného státního
celku v daném období.
2. Hrubý a čistý produkt = Od hrubého produktu není odečtena amortizace.
3. Nominální a reálný HDP = Nominální HDP vyjadřuje produkci výrobků a služeb
v aktuálních cenách. Reálné HDP ve stálých cenách.
4. Ukazatele blahobytu a udržitelného rozvoje = Čistý ekonomický blahobyt
(NEW = HDP + volný čas + netržní statky + šedá ekonomika + kvalita produkce –
znečištění a další škody na životním prostředí), Index udržitelného
ekonomického blahobytu, Index ekonomického blahobytu, Index lidského
rozvoje apod.
Zdroj: Český statistický úřad (2023b)
Zdroj: Český statistický úřad (2024b)
-12
-10
-8
-6
-4
-2
0
2
4
6
8
10
1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4 1 2 3 4
2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023
%
Mezičtvrtletní reálná změna Meziroční reálná změna
Hrubý domácí produkt
mezičtvrtletní a meziroční reálná změna, sezónně očištěno
Zdroj: Kurzy.cz (2024)
-0,8 %
-0,4 %
-0,2 %
4. čtvrtletí 2023: 0,2 %
HDP 2023: -0,4 %
3. Metody měření výkonnosti ekonomiky
1. Výrobní (produkční) metoda
= suma přidaných hodnot
zpracováním nakoupeného
materiálu a polotovarů ve
všech odvětvích národního
hospodářství.
2. Důchodová metoda
= suma důchodových a
nedůchodových položek.
3. Výdajová metoda
= suma výdajů jednotlivých
ekonomických subjektů
(HDP).
AD
P
ASs
EPE
YY*
Agregátní trh – Model AS-AD
ASL
Výrobní (produkční) metoda
HDP = finální produkce – mezispotřeba + (daně – dotace z produktů)
Položka Částka v mil. Kč
Finální produkce 15 613 365
Mezispotřeba 9 458 432
Hrubá přidaná hodnota 6 154 933
Daně z produktů 744 653
Dotace na produkty -113 734
HDP ČR 2022 = 6 785 852 mil. Kč
Zdroj: ČSÚ (2023a)
Důchodová metoda
HDP = w + i + p + r + a + T
w: hrubé mzdy a platy / wages
i: čisté úroky / interests
p: zisky firem / profits
r: renty z půdy a nemovitostí
/ rents
a: amortizace / amortization
T: nepřímé daně / taxes
Položka Částka v mil. Kč
Náhrady zaměstnanců 3 006 102
Mzdy a platy 2 301 434
Sociální příspěvky 704 668
Čisté daně 590 456
Daně z výroby a dovozu 783 071
Dotace -192 615
Spotřeba fixního kapitálu 1 433 839
Čistý provozní přebytek 1 755 455
HDP ČR 2022 = 6 785 852 mil. Kč
Zdroj: ČSÚ (2023a)
Výdajová metoda
HDP = C + I + G + NX
C: spotřeba domácností
/ consumption
I: hrubé soukromé investice
/ investment
G: vládní výdaje
/government spendings
NX: čistý export
(export – import) / net export
Položka Částka v mil. Kč
Konečná spotřeba 4 538 326
Hrubý kapitál 2 181 739
Hrubý fixní kapitál 1 817 461
Změny zásob 347 197
Čisté pořízení cenností 17 081
Hrubé domácí výdaje 6 720 065
Export zboží a služeb 5 267 793
Import zboží a služeb 5 202 006
Saldo exportu a importu 65 787
Zdroj: ČSÚ (2023a)
HDP ČR 2022 = 6 785 852 mil. Kč
Právo a HDP
?PRÁVO HDP
Provázanost práva a HDP v ČR
• Zákon o investičních
pobídkách
• Zákon o daních z příjmů
• Zákon o zadávání veřejných
zakázek
• Další?
Seznam použitých zdrojů
• BLAŽEK, Jiří; KERLINOVÁ, Alena; KUBÍČEK, Jan; TOMÁŠKOVÁ, Eva a TOMŠÍK, Vladimír, 2014. Národní hospodářství. 4.vydání.
Brno: Masarykova univerzita. ISBN 978-80-210-6949-7.
• ČESKÉ NOVINY, 2024c. Nezaměstnanost v ČR v únoru 2024. Online. ČSÚ. Dostupné z: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2489864. [cit.
2024-03-10].
• ČSÚ, 2024. Míra nezaměstnanosti v ČR leden 2024. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/miry-zamestnanosti-nezamestnanosti-aekonomicke-aktivity-leden-2024.
[cit. 2024-03-10].
• ČSÚ, 2024a. Počet ekonomických subjektů dle institucionálních sektorů v ČR. Online. ČSÚ. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/res_cr.
[cit. 2024-03-10].
• ČSÚ, 2024b. Vývoj HDP v ČR 2023. Online. ČSÚ. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/cri/predbezny-odhad-hdp-4-ctvrtleti-2023. [cit.
2024-03-10].
• ČSÚ, 2023a. HDP, národní účty. Online. ČSÚ. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/vdbvo2/faces/cs/index.jsf?page=statistiky#katalog=30832. [cit.
2024-03-10].
• ČSÚ, 2023b. Vývoj HDP v ČR 2022. Online. ČSÚ. Dostupné z: https://www.czso.cz/csu/czso/vyvoj-hrubeho-domaciho-produktu-v-cr-vestalych-cenach.
[cit. 2024-03-10].
• HOLMAN, Robert, 2018. Makroekonomie: středně pokročilý kurz. 3. vydání. Beckovy ekonomické učebnice. V Praze: C.H. Beck. ISBN 978-80-
7400-541-1.
• HOLMAN, Robert a BROŽOVÁ, Dagmar, 2018. Mikroekonomie: středně pokročilý kurz : sbírka řešených otázek a příkladů. Vydání druhé.
Beckovy ekonomické učebnice. V Praze: C.H. Beck. ISBN 978-80-7400-260-1.
• JUREČKA, Václav, 2018. Mikroekonomie. 3. aktualizované vydání. Praha: Grada Publishing. ISBN 978-80-271-0146-7.
• KURZY, 2024. HDP v ČR. Dostupné z: https://www.kurzy.cz/makroekonomika/hdp/?G=3&A=2&page=1. [cit. 2024-03-10].
• MANKIW, N. Gregory, 1999. Zásady ekonomie. Profesionál. Praha: Grada. ISBN 80-716-9891-1.
• PAVELKA, Tomáš, 2006. Makroekonomie – základní kurz. Praha: VŠE. ISBN 978-80-8673-002-8.
• SOUKUP, Jindřich; POŠTA, Vít; NESET, Pavel a PAVELKA, Tomáš, 2022. Makroekonomie. 4. aktualizované vydání. Praha: Management Press.
ISBN 978-80-7261-596-4.
• ÚRAD PRÁCE ČR, 2024. Tisková zpráva – nezaměstnanost leden 2024. Dostupné z:
https://www.uradprace.cz/documents/37855/4767745/TZ_nezame%CC%8Cstnanost_leden+2024-final.pdf/8d3ba6e6-0ca7-9bcd-a775-
5d79a72b4d0a. [cit. 2024-03-10].