Právní jednání a jeho výklad
vybrané otázky
   Prof. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.

 Obsah přednášky
§
§Širší souvislosti (právní skutečnosti a jejich třídění)
§Právní jednání jako projev autonomie vůle
§Právní jednání (pojem, druhy, teorie)
§Forma právního jednání
§Interpretace (výklad) právního jednání
§Zakladatelská právní jednání

Třídění právních skutečností
•Okolnosti, s nimiž objektivní právo spojuje vznik, změnu nebo zánik subjektivních práv a
povinností (právní následky)
•Subjektivní právní skutečnosti
–právní jednání (je relevantní kvalita vůle)
–tzv. reálné akty (nezkoumáme vůli ani svéprávnost)
•vytvoření věci (§ 1078 OZ - smísení, § 1074 oz – zpracování)
•vytvoření autorského díla
–protiprávní činy
•rozpor s dobrými mravy (§ 2909 OZ)
•rozpor s právní povinností (§ 2910, § 2913 OZ)
•Objektivní právní skutečnosti
–jednorázové: události (narození, smrt, plynutí času)
–trvající: stavy (např. manželství)
§

Základní východisko koncepce i výkladu právních jednání dle OZ
§V soukromém právu důraz na lidskou svobodu a autonomii vůle ( § 3 odst. 1 a  § 1 odst. 2 OZ)
§V souladu s judikaturou ÚS (II. ÚS 571/2006) přednost výkladu, který nezakládá neplatnost projevů
vůle (právních jednání)
§Odklon od formalismu (již i za účinnosti OZ1964 např. I ÚS 625/2003, viz též např. sp. zn. II. ÚS
2124/14)
§Preference rozumného výkladu (právních předpisů i právních jednání (viz např. I ÚS 331/98)
§Význam rozlišení norem kogentních a dispozitivních
§In dubio pro libertate, In dubio pro mitius (opakovaně i NS pro méně invazivní řešení)

Autonomie vůle smluvních stran (smluvní svobodu jednotlivce)
ÚS, že chápe v dvojím smyslu (k čl. 2 odst. 3 LZPS):
§1 dimenze: Jako strukturální princip, podle něhož lze státní moc vůči jednotlivci a jeho autonomní
sféře (včetně autonomních projevů volních) uplatňovat pouze v případech, kdy jednání jednotlivce
porušuje výslovně formulovaný zákaz upravený zákonem.
§Takový „zákaz“ musí reflektovat toliko požadavek spočívající v zabránění jednotlivci v zásazích do
práv třetích osob nebo bránění v prosazení veřejného zájmu, jsou-li konkurující statky legitimním
důvodem pro omezení autonomního jednání jednotlivce a je-li takové omezení přiměřené
§2 dimenze: Jako subjektivní právo jednotlivce na to, aby veřejná moc respektovala autonomní
projevy jeho osobnosti, včetně projevů volních, jež mají odraz v jeho konkrétním jednání, pokud
takové jednání není zákonem výslovně zakázáno
§

Odkazy na judikaturu ÚS k autonomii vůle ve smluvním právu:
§nález sp.zn. II. ÚS 2124/14 ze dne 26. 1. 2016, (N 13/80 SbNU 163
§nález sp. zn. I. ÚS 512/02 ze dne 20. 11. 2002, (N 143/28 SbNU 271);
§nález sp. zn. I. ÚS 546/03 ze dne 28. 1. 2004,  (N 12/32 SbNU 107);
§nález sp. zn. I. ÚS 43/04 ze dne 13. 4. 2004 (N 54/33 SbNU 55);
§nález sp. zn. I. ÚS 557/05 ze dne 24. 7. 2007 (N 116/46 SbNU 99)
§A mnohé další…

Právní  jednání (koncepce po 2014) – diskontinuita s OZ1964
§Změna terminologie i paradigmatu,  návrat k tradičnímu pojmu (OZO)
§Nová koncepce neplatnosti právního jednání (§ 545 a násl.)
§Na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než na neplatné (§ 574 OZ)
§Zmírnění požadavků na právní jednání - řada vad není důvodem neplatnosti, lze zhojit ve větším
rozsahu
§Právním jednáním je i rozhodnutí právnických osob (ovšem limity, např. § 45 ZOK)
§

Právní jednání v OZ
§
§
§„Právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky
plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran“ (§ 545 OZ)
§
§není definice právního jednání, nejdůležitější právní skutečnost (subjektivní)
§
§široké pojetí právního jednání: s právním jednáním jsou spojeny právní následky:
–v něm výslovně vyjádřené
–dále právní následky plynoucí ze
•zákona
•dobrých mravů
•zvyklostí
•zavedené praxe stran
•
•I když je § 545 OZ nezmiňuje, právní následky spoluurčuje i princip poctivosti
•Rozlišuje se mezi požadavky nutnými pro vznik (perfekci) právního jednání (naplnění pojmových
znaků) a jeho platností, pro kterou musí být splněny náležitosti.
§
§

Pojmové znaky a náležitosti právního jednání
§Pojmové znaky: vymezují právní jednání jako takové (zjišťujeme, zda o PJ jde),  jsou jimi: projev
vůle (vůle a projev), zaměřenost projevu vůle na vznik právních následků, aprobace právním řádem
§
§Náležitosti právního jednání: zkoumáme tehdy, jsou-li naplněny pojmové znaky (ptáme se, zda
existující PJ má takové vlastnosti, aby mohlo vyvolat zamýšlené (chtěné) právní následky (zda je
osoba jednající svéprávná, zda její vůle byla svobodná atd.)

Co je a co není  právní jednání?
§Právní jednání je projev vůle zaměřený ke způsobení (právem aprobovaných) právních následků (tj.
ke vzniku/změně/zániku práv a povinností)
§
§PRÁVNÍM JEDNÁNÍM NENÍ zejména:
§společenské úsluhy, tzv. liberality (§ 2056 OZ)
§výzva k podání návrhu (§ 1733 OZ)
§plnění dluhu (§ 1934 OZ)
§plnění informační povinnosti (např.§ 1811 OZ), vyrozumění dlužníka o postoupení pohledávky
§Tzv. reálné akty (vytvoření věci, vytvoření autorského díla,  předání klíčů od pronajatého bytu)
§Jiné projevy bez právních následků (činy podobné právnímu jednání, např. upomínky)
§ZDÁNLIVÉ PRÁVNÍ JEDNÁNÍ – chybí pojmové znaky, (též ke kterému se „nepřihlíží“)
§

Společenské úsluhy
§Absentuje vůle vyvolat právní následky, mezi poskytovatele a příjemcem nevzniká smlouva
§2055 OZ – plnění z pouhé společenské úsluhy není darováním, je-li z chování stran zřejmé, že se
nechtějí smluvně vázat.
§Společenské úsluhy – příklady:
•pozvání na kulturní akci či konsumaci nápojů,
•jednorázové poskytnutí přístřeší
•odnos nákupu
•výměna pneumatiky
•svezení stopaře
•
§ viz  též II. ÚS 231/10, [128/2011 USn.] – společenské úsluhy mezi manžely
§Nevylučuje deliktní odpovědnost

Zdánlivé právní jednání  (non negotium)
§Jednání, které se jeví jako právní jednání, ale nevykazuje pojmové znaky PJ (§ 551, 552 OZ) §Zákon
PJ za zdánlivé prohlašuje (§553 OZ) zdánlivost podle právního následku
§Případně obojí
§
§Důsledek: v prvním případě PJ není, v druhém případě na něj hledíme, jako by nebylo (§ 554)
§

Pojmové znaky právního jednání –
nutné pro vznik/perfekci právního jednání
§projev vůle („navenek vyjádřené chtění“)
§zaměření na vznik/změnu/zánik práv a povinností (vůle být vázán)
§uznání (aprobace) právním řádem (dovolenost)
§
§Právní jednání vzniká (je perfektní), i když právní následky nenastanou (nepl. pr. jednání)
§

 Perfekce (vznik), platnost x účinnost právního jednání
§perfekce = vznik, existence právního jednání
§platnost = způsobilost právního jednání přivodit právní následky
§(x relativně neplatné)
§účinnost = způsobení právních následků právního jednání
§ - podmínky – odkládací x rozvazovací
§ - doložení času – obdobná aplikace ustanovení o podmínce

Co je to vůle a jak ji lze zjistit?
§Vůle (I. ÚS 623/03): „vnitřní stav jednající osoby, který není bezprostředně přístupný
interpretovi právního úkonu a není interpretem tohoto právního úkonu poznatelný. Na vůli je nutno
usuzovat z vnějších okolností spojených s podpisem a realizací smluvního vztahu…..“
§

Vůle jako pojmový znak PJ (§ 551 OZ)
§Jakou kvalitu musí vůle pojmově vykazovat?
§
§vůle jednat  (není-li, jde o zdánlivé PJ)
§vůle být právně vázán - chybí, pokud není projevena vážně, tj. nesměřuje k právním následkům;
nevážnost musí být seznatelná (zjevná)
§
§subjektivní pohled (z pohledu jednajícího (vůle))
§x
§objektivizující pohled (z pohledu interpreta (projev))
§§ 522 OZ – vážnost
§ - právní jednání na oko
§ - zastřené právní jednání (§ 555 odst. 2)
§

Projev
§konání i opomenutí (tam, kde mohl jednat a měl, i mlčení
§
§Výslovně - ústně, písemně x někdy i jinak (kývnutí hlavy) x
§ konkludentně (chování subjektu nevzbuzující pochybnost  o obsahu) - § 546 OZ
§Mlčení nemá nikdy samo o sobě hodnotu vyjádření (není souhlas ani odmítnutí), pouze ve spojení s
okolnostmi, dle nichž lze usuzovat, že vyjádřena vůle. (viz též  § 1740 odst. 1 OZ, pokud promluvit
mohl a měl.
§
§Projev musí být určitý a srozumitelný  (zjišťujeme výkladem, lze dodatečně odstranit
neurčitost/nesrozumitelnost)
§
§

Vztah vůle a projevu (význam i pro výklad, viz dále):
Teorie vůle, teorie projevu, teorie důvěry
§Projev a vůle se obvykle shodují, pokud rozpor, nutné řešení:
§Teorie vůle: Klíčový význam má vůle jednajícího – preference autonomie vůle
§Teorie projevu: Klíčový je projev vůle, resp. stav, který založil dobrou víru interpreta
(adresáta) – preference právní jistoty a principu poctivosti
§Teorie důvěry: Výsledek poměřování jednotlivých principů, respekt autonomii vůle při současném
respektu zachování právní jistoty
§

Právní jednání – členění – význam pro interpretaci (viz dále)
§
§Dle počtu zúčastněných: jednostranné x dvoustranné x vícestranné
§Dle úplatnosti: úplatné x bezúplatné
§Dle adresnosti: adresované x neadresované
§Dle formy: formální x bezformální
§Dle statusu jednajících B2B, B2C
§Inter vivos x mortis causa
§
§

Adresovaná právní jednání
§Adresovaná určité osobě (osobám)
§Jsou dovršena (perfektní) až dojitím do právní sféry adresátovi (jeho sféry dispozice – do
schránky, oznámení o uložení zásilky); § 570 – zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně
došlo; odpovědnost za svoji sféru vlivu
§Domněnka DOBY DOJITÍ (§ 573) – když sporný okamžik dojití ne dojití samotné!
§Jazyková neznalost, akustické problémy jsou k tíži toho, kdo projevuje vůli (Vernehmungstheorie)
§Nutno odlišovat od pravidel procesního práva pro doručování (přípustnost sjednané fikce doručení
hmotněprávního jednání??)
§
§
§

Forma právního jednání
§princip bezformálnosti x smlouva, zákon
§
§Funkce formy právního jednání (i více najednou):
•Důkazní – účel zajistit lepší důkazní situaci pro případ sporu
•Zajišťovací – zajišťuje významnou hodnotu v právním řádu, typicky ochranu právní jistoty nebo
dobré víry
•Kontrolní – zajištění „kvality“ právního jednání
•Varující – forma má upozornit na význam právního jednání
•
§
§

Následky nedodržení formy právního jednání?
§Dle funkce právního jednání
§U důkazní funkce – nevede k neplatnosti
§U varovné funkce – relativní neplatnost (nedovolá-li se strana neplatnosti, právní jednání je
platné, § 586 OZ)
§U kontrolní funkce – narušení veřejného pořádku, § 588 OZ
§U zajišťovací funkce – automatické narušení veřejného pořádku (ochrana práv 3 osob, právní
jistota, § 588 OZ?)
§NS dne 10. 06. 2020, sen. zn. 31 ICdo 36/2020:
§„Ustanovení § 13 ZOK patří mezi právní normy chránící veřejný pořádek. Je-li v důsledku nedodržení
požadavku na písemnou formu právního jednání a úřední ověření podpisu jednajícího společníka
narušen veřejný pořádek, je toto jednání neplatné; soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (§ 588
OZ)“.
§

Písemná forma
§písemně = text + podpis x textová podoba (§ 1819 OZ)
§podpis = vlastnoruční, mechanické prostředky, elektronický
§písemná forma = podstatné zachycení obsahu a určení jednající osoby (§ 562 OZ)
§písemně např. smlouvy o zřízení, převedení, změně nebo zrušení věcného práva k nemovitostem + musí
být na jedné listině (§ 560 a 561 OZ)
§Nedostatek formy lze zhojit (konvalidace) (§ 582 OZ)
§Částečná neplatnost (§ 582 OZ)

Elektronická právní jednání (vč. emailu)
•Záleží na účelu písemné formy – není dostatečné označení v emailu, když zajišťovací nebo kontrolní
funkce (nutný zaručený nebo kvalifikovaný el. podpis)
•Nařízení eIDAS – vymezení druhů podpisů
•EU (a řada členských států) – poměrně přísné – větší důraz na ověření skutečné identity
•Common law země – benevolentnější
•stávající úprava v ČR – nejasné, akceptovatelné i nižší formy elektronického podpisu (podpis v
emailu), zejména pokud funkce důkazní
§

VÝKLAD PRÁVNÍCH JEDNÁNÍ
Koncepční přístup
§opuštění důrazu na formální hledisko projevu (§ 35/2 OZ 1964)
§větší důraz na skutečnou vůli jednajících osob (§ 556 odst. 1 OZ)
§Právní jednání je spíše platné než neplatné (§ 574 OZ)
§Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555/1 OZ)
§Právní jednání je spíše bezformální (§559 odst. 1 OZ)
§Rozdíl mezi výkladem právního jednání a právního předpisu (zákona)
§Výklad jednoduchý (subjektivní, objektivní) a doplňující
§
§

Východisko výkladu právního jednání:
Preference vůle smluvních stran
§již v nálezu sp. zn. I. ÚS 625/03 zdůraznil, že:
§směřuje-li vůle smluvních stran k jinému významu, který je „ozřejmen“ jinak, má shodná vůle
účastníků smlouvy přednost před doslovným významem textu smlouvy.
§Vůle je vnitřním stavem jednající osoby, který není bezprostředně přístupný interpretovi právního
úkonu a není interpretem tohoto právního úkonu poznatelný.
§Vůli je proto nutno dovozovat z vnějších okolností spojených s podpisem a realizací smluvního
vztahu…

Výklad právního jednání (§ 555 OZ)
§Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§555 odst. 1 OZ)
§§ 556/1 OZ věta první: zjevný úmysl jednajícího  (preference skutečné vůle, subjektivní pohled)
§§ 556/2 OZ význam podle horizontu adresáta (preference projevu, objektivní pohled)
§------------------------------------
§Záleží o jaká právní jednání se jedná:
§Jednostranné, dvou/vícestranné ve srozumění s adresátem, bez srozumění s adresátem

Základní pravidlo pro výklad právního jednání § 556/1 OZ
§Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmyslu druhé
straně znám, anebo musela-li o něm vědět (preference skutečné vůle jednajícího)
§Dvoustranná, vícestranná právní jednání ve srozumění s adresátem, jednostranná právní jednání
§Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla
přikládala osoba v postavení toho, jemuž byl projev vůle určen (objektivizující pohled z horizontu
adresáta)
§Dvoustranná, vícestranná právní jednání bez srozumění s adresátem (veřejná nabídka, veřejný
příslib, obchodní podmínky)

Podle čeho posuzujeme obsah právního jednání?
§Především § 556 odst. 2 OZ: vnější projevy:
§
§Při výkladu projevu vůle se přihlédne:
§ k praxi zavedené mezi stranami v právním styku,
§k tomu, co právnímu jednání předcházelo,
§i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.
§

Kdy dáme přednost vůli a kdy projevu?
§SUBJEKTIVNÍ/EMPIRICKÝ VÝKLAD
§Zjišťování skutečné vůle stran
§Při výkladu projevu vůle se vychází z úmyslu jednajícího, pokud byl druhé straně znám, nebo
musela-li o něm vědět
§u dvoustranného adresovaného právního jednání, pokud bylo dáno srozumění s adresátem,  je určující
společný úmysl stran
§rozhodující je úmysl i v případě, že je v rozporu s jazykovým vyjádřením (falsa demonstratio non
nocet)
§u jednostranných neadresovaných právních jednání – závěť, nadační listina?
§

Kdy dáme přednost projevu před skutečnou vůlí?
§OBJEKTIVIZUJÍCÍ VÝKLADOVÁ METODA (PREFERENCE OCHRANY PRÁVNÍ JISTOTY)
§Nelze-li úmysl zjistit, přisuzuje se projev
§u vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen
(horizont adresáta); člověka průměrného rozumu (§ 4/1), průměrného profesionála (§ 5/1)
§u dvoustranného adresovaného právního jednání, pokud NEbylo dáno srozumění s adresátem
§Projev principu poctivosti
§U  zakladatelských právních jednání korporací?
§

NS 27 Cdo 5749/2017 ze dne 5.12.2019
 (ještě k ObchZ, § 266 odst. 2)
§Při výkladu společenské smlouvy společnosti s ručením omezeným nelze zásadně vycházet z pravidla
určeného ustanovením § 266 odst. 1 obch. zák.
§Obsah společenské smlouvy je nutno zásadně vykládat podle pravidla obsaženého v § 266 odst. 2
obch. zák., tj. tak, jak by mu rozuměla osoba v postavení osoby, které byl projev vůle určen, při
zohlednění všech v úvahu přicházejících zjištěných okolností (§ 266 odst. 3 obch. zák.).
§Výjimku představují ta ujednání společenské smlouvy, která zavazují toliko zakladatele, resp.
společníky, kteří byli stranami společenské smlouvy v okamžiku, kdy se dotčené ujednání do této
smlouvy dostalo (v důsledku změny obsahu společenské smlouvy).
§K tématu viz též:
§Ronovská, K., K výkladu zakladatelských právních jednání právnických osob. Právní rozhledy. Praha:
Nakladatelství C. H. Beck, 2020, roč. 29, č. 8, s. 293-296.
§

Dále při výkladu právního jednání zohledníme:
§výklad contra proferentem  (kdo použil jako první výraz) - § 557 OZ (pouze pomocná výkladové
pravidlo)
§ POUZE subsidiarita použití tohoto pravidla, viz též NS sp.zn. 32 Cdo 6/2011, ze dne 26.1. 2012
§§ 1747 OZ - výklad bezúplatných právních jednání (darování)  - dárce se chtěl zavázat spíše méně
než více
§§ 1494 odst. 2 OZ – výklad závěti – co nejvíce vyhovět vůli zůstavitele
§§ 1812 odst. 1 OZ – výklad smlouvy ve prospěch spotřebitele (NE ZÁKONA!!)
§§ 18 zákoníku práce pro zaměstnance
•
§
§

Pro vztahy s podnikatelem/mezi podnikateli
§ochrana nepodnikatele (pravidelný obsah pojmu) – 558 odst. 1OZ
§obchodní zvyklosti mezi podnikateli (přednost před dispozitivní úpravou) - § 558 odst. 2 OZ
§

Nález Ústavního soudu ze dne 6. dubna 2005, sp. zn. II. ÚS 87/04
§Závěr, že určitý právní úkon je neplatný pro rozpor se zákonem nebo proto, že zákon obchází, se
musí opírat o rozumný výklad dotčeného zákonného ustanovení.
§Nelze vystačit pouze s gramatickým (jazykovým) výkladem.
§Významnou roli zde hraje především výklad teleologický.
§ Je proto nutné se vždy ptát po účelu zákonného příkazu či zákazu…“
§

Proti formalismu při výkladu obsahu právních jednání
(Nález Ústavního soudu II. ÚS 2124/14 ze dne  26.1. 2016,
N 13/80 SbNU 163)
§ Uplatnění formalistického výkladu není přípustné: již v nálezu sp. zn. I. ÚS 331/98 ze dne 12. 6.
2000 (N 86/18 SbNU 233), v němž dovodil, že "právní formalismus orgánů veřejné moci a jimi vznášené
přehnané nároky na formulaci smlouvy nelze z ústavněprávního hlediska akceptovat, neboť evidentně
zasahují do smluvní svobody občana, vyplývající z principu priority občana nad státem, jak je
upraven v čl. 1 Ústavy, a z principu smluvní volnosti ve smyslu čl. 2 odst. 4 Ústavy a v
korespondujícím ustanovení čl. 2 odst. 3 Listiny".

Vady právních jednání (zdánlivost, neplatnost, neúčinnost)
§Zdánlivost právního jednání
§Neplatnost právního jednání
§ - absolutní
§ - relativní
§
•Neúčinnost: relativní neúčinnost (§589), neúčinnost překvapivých ujednání (§ 1753), neúčinnost
podle § 1964 nebo § 1972
§

Zdánlivost právního jednání
§
§právní jednání (jeho část) neexistuje (nepřihlíží se, jako by se nestalo (§ 155 OZ), jako by
nebylo (§ 567 OZ)
§„pouhý sen“
§zkoumá se z úřední povinnosti (ex offo)
§případy:
-absence pojmových znaků a základních náležitosti právního jednání (§ 554 OZ)
-další případy („nepřihlíží se“) -  např. § 16 OZ, 19 odst. 2 OZ, § 1812 odst. 2 OZ, §1801 OZ,
§1815 OZ, §1753 OZ, § 2898 OZ atd.
-

Neplatnost právního jednání
§Preference platnosti - na právní jednání třeba hledět jako na platné spíše než na neplatné (574
OZ)
§spíše na relativně neplatné, než absolutně neplatné
§nástroje k udržení platnosti:
§ - konverze (§ 575)
§ - částečná neplatnost (§ 576)
§ - moderace soudem (§ 577)
§ - chyby v psaní a počtech (§ 578)
§
§částečná neplatnost (§ 576), odpovědnost za škodu způsobenou neplatností (§ 579)
§
§

Neplatnost právního jednání
§neplatnost (§ 580 an.)
§ - rozpor s dobrými mravy
§ - rozpor se zákonem (pokud to vyžaduje smyl a účel zákona)
§ - počáteční nemožnost plnění
§ - nesvéprávnost
§ - omyl (§ 583)
§ - forma (zákonem stanovená/stranami sjednaná)
§

Hlavní důvody neplatnosti
§rozpor se zákonem, pokud to smysl a účel zákon vyžaduje (§ 580) – ochrana třetích osob, ochrana
slabší strany, ochrana veřejného pořádku
§Neschopnost posoudit následky svého jednání  (§ 581 x § 65)
§omyl (§ 583) – vyvolání druhou stranou
§bezprávná výhrůžka (§ 587)
§

Dvoustupňový test neplatnosti
§2 kroky
§1. je dán důvod neplatnosti?
•nedovolenost právního jednání (§ 580/1) - rozpor se zákonem, pokud to smysl a účel zákon vyžaduje
(ochrana třetích osob, ochrana slabší strany, ochrana veřejného pořádku)
•počáteční nemožnost plnění (§ 580/2)
•nedostatek způsobilosti (§ 581)
•nedostatek formy (§ 582)
•omyl (§ 583) atd.
§2. jde o neplatnost relativní nebo absolutní?
•kritéria viz § 586 až § 588
§

Relativní nebo absolutní neplatnost?
§zásadně relativní – nutnost se neplatnosti dovolat  - není-li namítnuta relativní neplatnost,
právní jednání se považuje za platné
§absolutní (§ 588 OZ) – zkoumat z úřední moci
§ - zjevný rozpor s dobrými mravy
§ - rozpor se zákonem, který je zjevným rozporem s veřejným pořádkem
§ - počáteční nemožnost plnění

 „Zjevně“ v judikatuře NS
Rozsudek velkého senátu NS dne 10. 06. 2020, sen. zn. 31 ICdo 36/2020
§
§
§Výraz „zjevně“, užitý v § 588 OZ nevyjadřuje požadavek na určitý stupeň intenzity narušení
veřejného pořádku posuzovaným právním jednáním, nýbrž toliko zdůrazňuje, že narušení veřejného
pořádku musí být zřejmé, jednoznačné a nepochybné.
§
§

Pokračování…
§Podle § 1 odst. 2 části věty před středníkem OZ jsou zakázána (nepřípustná) pouze taková ujednání,
která odporují smyslu a účelu určité právní normy, bez ohledu na to, zda tímto smyslem a účelem je
ochrana veřejného pořádku, dobrých mravů, či jiných – v § 1 odst. 2 OZ výslovně nezdůrazněných –
hodnot. Proto je vždy třeba posuzovat, zda odchylné ujednání jde proti smyslu a účelu dané právní
normy, či zda tento smysl a účel zachovává, byť tak činí prostřednictvím odchylné – autonomní –
úpravy.
§Ustanovení § 13 ZOK patří mezi právní normy chránící veřejný pořádek. Je-li v důsledku nedodržení
požadavku na písemnou formu právního jednání a úřední ověření podpisu jednajícího společníka
narušen veřejný pořádek, je toto jednání neplatné; soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu (§ 588
OZ).
§

„Zjevně“ v judikatuře NS:
 nesprávná (překonaná) interpretace!!!:
§Usnesení ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 2980/2018:
§„Požadavek na zjevnost narušení veřejného pořádku vyjadřuje určitý stupeň intenzity, které musí
dosáhnout narušení hodnot, které chrání veřejný pořádek, aby byl odůvodněn závěr o absolutní
neplatnosti pracovněprávního jednání.“
§Okolnost, zda narušení veřejného pořádku dosáhlo ve své intenzitě stupeň "zjevnosti", nebo zda
bylo méně závažné, je třeba hodnotit - s přihlédnutím k tomu, co v konkrétním případě naplňuje
hodnoty, které chrání veřejný pořádek - vždy individuálně podle okolností každého případu.
§

„Zjevně“ v judikatuře NS  do třetice:
§Rozsudek ze dne 26.2.2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018
§Nevyplývá-li ze smyslu a účelu vykládaného ustanovení občanského zákoníku (jiného právního
předpisu) něco jiného, znamená výraz „zjevně“ či „zjevné“ jasnost, zřejmost, jednoznačnost či
nepochybnost určitého závěru.
§V těchto případech je úmyslem zákonodárce, aby se právní následek aplikoval spíše rezervovaně a
střízlivě.
§ V pochybnostech by se tudíž měl soud přiklonit k tomu, že ustanovení obsahující některý z
uvedených výrazů nebude aplikovat.

§
§ Děkuji za pozornost!
§
§
§