Neurčité právní pojmy v teorii i praxi Lukáš Hlouch Krajský soud v Brně Katedra právní teorie PrF MU v Brně Obsah nI. Neurčité právní pojmy – teoretická východiska nII. Neurčité právní pojmy – mezera v zákoně? nIII. Kvantitativní neurčité pojmy a jejich dotváření v právní praxi nIV. Závěr Neurčité právní pojmy – teoretická východiska nTeoretické koncepce pojmu (filosofie, logika, hermeneutika, metodologie…) nRůzné představy o výstavbě pojmového aparátu práva (pojmová jurisprudence, sociologické školy, analytická filosofie…) nPojem jako: nMyšlenkové schéma nVýznamová mapa nVěta nTřída určitých entit nAnalogie pojmového řádu práva jako vesmíru – „kosmos pojmů“ (J. Binder) nNeurčité právní pojmy – černé/červí díry právního kosmu nVzdor „malému“ jádru jde o jádro obrovsky hmotné – obrovská gravitační síla (extenze) n n nffff Neurčité právní pojmy – teoretická východiska nNeurčitý pojem nVýrazová složka ---- A) sémantické pojetí nZakládá primární představu ve vědomí interpreta nObsahová složka --- B) funkcionální (pragmatické) pojetí nRekurz k podstatě, povaze, a funkci kvalifikovaného prvku (objektu) nPříklad: Gatt v. Burr (A. Marmor, T. Endicott) nLze kurník s kolečky považovat za vozidlo? nSémantické pojetí: Vypadá kurník s kolečky jako obvyklé vozidlo? nPragmatické pojetí: Plní kurník s kolečky funkci vozidla – slouží k přepravě drůbeže? n Neurčité právní pojmy – teoretická východiska n„neurčitost“ (Unbestimmtheit, Unklarheit, Indeterminacy/Uncertainty) nVágnost – širší (nadřazený) pojem, zahrnuje různé důvody nejistoty o kvalifikaci pod rozsah pojmu nNeurčitost není více/mnoho-značnost (polysematičnost) nKontextuální podmíněnost významového pole pojmu n Neurčité právní pojmy – teoretická východiska nStruktura pojmu nI neurčité pojmy lze chápat jako průmět dimenze OBSAHU a ROZSAHU pojmu nNeurčitost pojmu může souviset nS intenzí – neurčité jsou samotné ZNAKY pojmu nS extenzí – neurčitá oblast pojmu je hypertrofovaná nHeckův model pojmu nNeurčité pojmy mají malé jádro, ale velký obal nAnalytický pohled nNeurčitý počet tzv. neutrálních kandidátů, o nichž není jisté, zda spadají pod rozsah pojmu či nikoliv nZ pohledu praxe je neurčitost pouze extenzionální problém (M. Thaler) Neurčité právní pojmy – teoretická východiska nDalší pohledy nIntencionalismus – cílem interpretace neurčitého pojmu je nalezení komunikativního úmyslu normotvůrce n nTeoreticko-praktický problém: nJe východiskem řešení kvalifikačního problému podřazení kandidáta (prvku) pod rozsah neurčitého pojmu, tedy přesné zjištění významu jeho pojmových znaků? Neurčité právní pojmy – teoretická východiska nKategorie (typologie) neurčitých pojmů nNormativní pojmy (např. dobré mravy, veřejný pořádek…) nNormativnost či vazba na hodnoty nDeskriptivní pojmy (např. bezúhonnost, noční doba) nZvláštní kategorie – kvantitativní neurčité pojmy n„přiměřenost“, „obvyklost“, „množství větší než malé“ nTypové pojmy (Larenz) – problematická kategorie n n Neurčitý pojem jako mezera v zákoně nNeurčité pojmy mohou být považovány z hlediska teorie dotváření práva za tzv. mezery intra legem nSpor o pojem mezery – zamýšlená x nezamýšlená neúplnost nChápání neurčitého pojmu jako mezery vyžaduje její vyplnění (zakrytí) nJde o mezeru nepravou (interpretativní) – může mít také axiologický charakter v případě normativního (hodnotového) pojmu nJe zapotřebí výkladu, ale i dotváření práva n Dotváření kvantitativních neurčitých pojmů nBažil (s. 47): nTyto neurčité pojmy potřebují další objasnění pomocí numerického vyjádření nPohled objektivní výkladové teorie x subjektivní teorie výkladu – intencí zákonodárce nebylo sdělit právnímu společenství přesnější numerické vyjádření nJakým způsobem má být kvantitativní pojem dotvořen? nIndividuálně vzhledem ke konkrétní kauze (realizace práva, aplikace práva) nZpůsobem obecným a normativním (podzákonný předpis/judikatura) Dotváření kvantitativních neurčitých pojmů nA) Trestněprávní kontext – npojem „větší počet zvířat“ – usnesení NS ze dne 15. 6. 2011, sp. zn. 8 Tdo 657/2011 nK naplnění okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby u trestného činu týrání zvířat podle § 302 odst. 3 tr. zákoníku spočívající v tom, že pachatel spáchal tento trestný čin na „větším počtu zvířat“, je třeba, aby se tak stalo nejméně na sedmi zvířatech. nokolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 302 odst. 3 tr. zákoníku, u níž trestní zákoník nepodává k výkladu tohoto pojmu žádné vodítko pro stanovení jeho kvantitativního vyjádření. n n Dotváření kvantitativních neurčitých pojmů nZ toho je patrné, že musí jít o takový počet zvířat, který toto vystupňované zpřísnění dostatečně vyjádří. nMETODY: systematická, teleologická nDZ (hist. výklad) - náležitý postih takového chování ve vztahu k většímu počtu zvířat. Současně se však zachovávají i relace k trestným činům proti životu a zdraví lidí“ nzde míní především chovy hospodářských zvířat, chovné stanice, útulky zvířat, jakož i hromadné přepravy zvířat nZ: Nejvyšší soud s ohledem na všechny výše rozvedené úvahy dospěl k závěru, že minimálním počtem zvířat, který lze považovat za větší počet, je sedm zvířat (k tomu přiměřeně srov. rozhodnutí č. 39/1982 Sb. rozh. tr., podle něhož se u trestného činu obecného ohrožení podle § 272 tr. zákoníku pojmem „vydání lidí“ ve smyslu většího počtu rozumí nejméně sedm osob). Dotváření kvantitativních neurčitých pojmů nB) Civilní kontext nPojem „hrubý nepoměr“ – laesio enormis nRozsudek Nejvyššího soudu České republiky č.j. 33 Cdo 42/2021-443 ze dne 25.1.2022 nPV: poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic. Jinak řečeno hrubým nepoměrem vzájemných plnění bude hranice zhruba do poloviny vzájemných plnění (rozpětí 45 až 55 %), od níž se soud odchýlí pouze, budou-li pro to zvláštní důvody. n n Dotváření kvantitativních neurčitých pojmů nDůvody: nHist. výklad: cena spravedlivá – „pretium debet esse iustum“ nŘímské právo + § 934 ABGB nVýklad NOZ nZásady soukromého práva – ekvivalence plnění nTeleologický výklad – podstata neúměrného zkrácení nCo se míní hrubým nepoměrem (mezi plněním a protiplněním) právní úprava nestanoví – mezera intra legem n n Dotváření kvantitativních neurčitých pojmů nZ: spíše individuální, ale zobecnitelné řešení nNení totiž vyloučeno, aby v konkrétním případě soud hrubý nepoměr shledal i tam, kde poměr vzájemných plnění bude uvedené rozpětí přesahovat, půjde však o výjimečné situace, kdy by odmítnutí nároku zkráceného znamenalo přílišnou tvrdost nebo pokud i poměr přesahující polovinu vzájemných plnění (resp. uvedené rozpětí) bude v konkrétním případě shledán odporujícím zásadám spravedlnosti. Nemá-li dojít k nepřípustnému ohrožení právní jistoty stran smlouvy, mělo by být dotyčné ustanovení vykládáno restriktivně s důsledkem, že v pochybnostech by se měl soud přiklonit k závěru, že o neúměrné zkrácení nejde. n Závěr nPříklady z judikatury dokumentují nejen výklad, ale dotváření práva cestou judikatorní nSoudy se snaží poskytnout návody k výkladu NP, u kvantitativních NP se snaží je precizovat numericky nOtázka použití subjektivní x objektivní výkladové teorie nSoudy by spíše neměly mít snahu o obecné normativní „zakrytí“ neurčitého pojmu jiným kvantem nVýklad intenze kvantitativních neurčitých pojmů nepřináší klíč k řešení kvalifikačního problému