1 MP811Zk Správní právo III Vnitřní správa I 3. přednáška 11. 3. 2025 David Hejč Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 2 Program přednášky §Zaměření, organizace a právní úprava vnitřní správy: §Zabezpečení osobního stavu obyvatelstva (matriky, evidence obyvatel, občanské průkazy a cestovní doklady). §Právo shromažďovací. §Státní symboly. § Vnitřní správa § §tradiční odvětví veřejné správy – původně širší oblast § §postupně se vydělovala nová speciální odvětví § §negativní vymezení vnitřní správy §záležitosti nespadající do jiných specializovaných odvětví veřejné správy § §pozitivní vymezení vnitřní správy z hlediska obsahu §podle skupin společenských vztahu upravených normami správního práva (k tomu viz další snímky) Vnitřní správa – pozitivní vymezení ·Zabezpečení osobního stavu obyvatelstva – tzn. matrika, jméno a příjmení, evidence obyvatel, občanský průkaz, cestovní doklady, pobyt cizinců a věci azylové ·Právo sdružovací a právo shromažďovací. ·Archivnictví, spisová služba, vidimace a legalizace (ověřování) §Územní členění státu, státní symboly a sčítání lidu. 5 Organizace vnitřní správy: obecně §A) Přímá státní správa: §primárně: Ministerstvo vnitra: ústřední správní úřad (KompZ), řídící, metodická a koordinační role, ale i přímé rozhodování (azyl, státní občanství,…) §dále: 1.Ministerstvo zahraničních věcí 2.zastupitelské úřady 3.Policie ČR (Služba cizinecké policie) § §B) Přenesená působnost §krajské úřady §obecní úřady, zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností Matrika, jméno a příjmení – prameny §čl. 10 LZPS - ochrana jména člověka součástí práva na soukromí v širším smyslu §čl. 8 Úmluvy o právech dítěte - právo dítěte na zachování jeho totožnosti, včetně jména § §Zák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení § §Vyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zák.č. 301/2000 Sb. – upravuje mimo jiné i z hlediska organizačního, neboť určuje matriční úřady a jejich správní obvody § §Zák. č. 500/2004 Sb., správní řád Vymezení pojmu matrika §Z lat. matrix – kmen §Pojem matrika je zákonem definován jako státní evidence: ·narození, uzavření manželství, vzniku registrovaného partnerství a úmrtí fyzických osob, opokud k tomu došlo na území České republiky, onebo i v cizině, jde-li o státní občany České republiky, oa dále v případě uzavření manželství, k nimž došlo v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen a nejde-li o občany České republiky. Dělení §Matrika se dělí na: ·matriku narození, pro kterou se vede kniha narození (uložena na dobu 100 let, pak SOA) ·matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství (uložena na dobu 75 let, pak SOA) ·matriku registrovaného partnerství, pro kterou se vede kniha registrovaného partnerství (uložena na dobu 75 let, pak SOA) §matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí (uložena na dobu 75 let, pak SOA) § § Struktura §Knihy – jsou tvořeny z předem svázaných tiskopisů a jejich součástí je abecední jmenný rejstřík provedených zápisů § §Sbírka listin – vedená pro každou matriční knihu, listiny (převážně veřejné), které tvoří podklad pro matriční zápis, jeho změnu nebo opravu (př. rozhodnutí soudů nebo správních orgánů) Vymezení pojmu §Matriční událost – skutečnosti rozhodné pro matriční zápis: ·narození ·uzavření manželství ·vznik registrovaného partnerství a ·úmrtí ·a dále se do matričních knih zapisují matriční skutečnosti, který mi jsou např. ·rozvod manželství, ·zrušení partnerství, ·údaje o osvojení, ·změna jména nebo příjmení ·další skutečnosti § Vymezení pojmu §Matriční doklad – výpis z matriční knihy, který obsahuje údaje nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize. Jedná se o veřejnou listinu. § § Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení - Nakladatelství Sagit, a.s. Vyhláška č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zákon č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení - Nakladatelství Sagit, a.s. Oddací list - kopie - MATRIKA - Tiskopisy - AZ KORT, s.r.o. Kniha narození §Matriční událost: narození FO (zapisuje se podle místa narození, jinak kde byla nalezena x dopravní prostředek - vyložení ) §hlásí §zdravotnické zařízení (3 pracovní dny) §lékař (3 dny) §jeden z rodičů nebo jeho zákonný zástupce či opatrovník (3 dny) §matka (3 dny od chvíle, kdy je schopna) §osoba, která se o narození dítěte dozvěděla (3 dny) §Do knihy narození se zapisuje •jméno, popřípadě jména a příjmení dítěte, •den, měsíc a rok narození dítěte, •rodné číslo, místo narození a pohlaví dítěte, •jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, data a místa narození, rodná čísla, státní občanství a místo trvalého pobytu rodičů, •datum zápisu a podpis matrikáře. § §jméno matky se nezapisuje u utajovaných porodů §Matriční doklad: rodný list § Kniha manželství §Matriční událost: uzavření manželství §zápis se provádí na základě protokolu o uzavření manželství (vyhotovuje matriční úřad ) § §Do knihy manželství se zapisují: •jména, příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, § rodná čísla, osobní stav a státní občanství muže a ženy, kteří uzavřeli manželství, •den, měsíc, rok a místo uzavření manželství, •jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů manželů, •dohoda manželů o příjmení a v případě, že si manželé ponechají dosavadní příjmení, i dohoda o příjmení dětí v mužském a ženském tvaru, •jména, příjmení a rodná čísla svědků; jde-li o cizince, který nemá rodné číslo, datum a místo jeho narození, •datum zápisu a podpis matrikáře. § §Matriční doklad: oddací list Kniha registrovaného partnerství §Zák. č. 115/2006 Sb. o registrovaném partnerství §Matriční událost: uzavření RP § podkladem pro zápis je protokol o prohlášení §Do knihy partnerství se zapisují § jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodná čísla, osobní stav a státní občanství partnerů, §den, měsíc, rok a místo prohlášení o vstupu do partnerství, §jména a příjmení, popřípadě rodná příjmení, den, měsíc, rok a místo narození rodičů partnerů, §datum zápisu a podpis matrikáře. § §Matriční doklad: doklad o partnerství Kniha úmrtí §Matriční událost: úmrtí FO §podkladem je list o prohlídce mrtvého (vystavuje lékař a úředně tím ověřuje smrt FO, do 3 pracovních dnů má oznamovací povinnost) §nebo pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou § §Do knihy úmrtí se zapisuje • den, měsíc, rok a místo úmrtí, •jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, den, měsíc, rok a místo narození, rodné číslo, osobní stav, pohlaví, státní občanství a místo trvalého pobytu zemřelého, •jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě rodné příjmení, a rodné číslo žijícího manžela, partnera, •datum zápisu a podpis matrikáře. • §Matriční doklad: úmrtní list § § Doba uložení matriční knihy a sbírky listin §Matriční knihy zůstanou uloženy po provedení posledního zápisu u matričního úřadu: § •kniha narození po dobu 100 let, •kniha manželství po dobu 75 let, •kniha úmrtí po dobu 75 let. § § Po uplynutí stanovené doby se matriční knihy předají k archivaci příslušnému státnímu oblastnímu archivu Organizace §Matriční úřady – obecní úřady pověřené vedením matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením těchto knih §Seznam – vyhláška MV 207/2001 Sb. (změny pouze k začátku kal. roku) §Zvláštní matrika – Úřad městské části Brno-střed – matrika, do níž se zapisují matriční události, ke kterým došlo u státních občanů v cizině §Matrikář – úřední osoba (SO, zam. obce, zkouška) Jméno a příjmení §Matriční úřady jsou příslušné rovněž k výkonu veřejné správy v problematice jmen a příjmení §lze zapsat jakékoliv existující jméno, a to v správné pravopisné podobě §lze zapsat 2 jména, více jmen jen u dítěte, které spolu s rodiči není občanem ČR §nelze zapsat jména zkomolená + nejde jméno opačného pohlaví a nelze opakovat jméno sourozence (společní rodiče) §jméno/a dítěte se zapíší do matriky podle souhlasného prohlášení rodičů, popřípadě jen jednoho z nich (§ 18 odst. 1), jinak určí soud §FO povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena v rodném listu § § 18 Příjmení §FO povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjmení, která jsou uvedena v rodném listu §Užívat více příjmení může občan např. v případech, kdy došlo k prohlášení při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat i své předchozí (na druhém místě), nebo jde o příjmení dítěte, jehož rodiče jsou oprávněni užívat více příjmení •Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice, nicméně lze i v mužském tvaru •Pravidla pro zapsání příjmení do matriční knihy •narozeného manželům (§ 19/1) •narozeného rodičům, kteří neuzavřeli manželství (§ 19/3) •dítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané (§ 19/4) •není-li otec dítěte znám (§ 19/5) • nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu (§ 19/6) 19 Změna jména nebo příjmení §pouze na základě žádosti FO, popřípadě jejích zákonných zástupců – správní řízení § §změna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné nebo je-li pro to vážný důvod § §změna jména se nepovolí z důvodů, kdy by měla být v rozporu s pravidly pro zapsání jména do matriční knihy (viz předchozí text – jméno zkomolené…) § §změna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého. 20 Evidence obyvatel §Zák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech § §Vyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zák. č. 133/2000 Sb. § §dotýká se také čl. 14 LZPS – (zaručující svobodu pohybu a pobytu vs trvalý pobyt), nebo čl. 10 odst. 3 LZPS - ochrany soukromí a práva každého na informační sebeurčení Vymezení základních pojmů §Informační systém evidence obyvatel §patří mezi IS veřejné správy §obsahuje údaje o obyvatelstvu, které jsou důležité pro činnost státu a bezprostředně identifikují obyvatele §správcem je Ministerstvo vnitra §Obyvatel: § a) státní občan České republiky § b) osoba, která pozbyla státní občanství České republiky, § c) cizinci, kteří jsou matkou, otcem, popřípadě jiným zákonným zástupcem, manželem, registrovaným partnerem nebo dítětem občana §nahlíží veřejná správa (kontrola přes DS) §poskytování údajů na žádost toho, koho se týkají IS evidence obyvatel §V informačním systému evidence obyvatel se vedou zákonem taxativně stanovené údaje, příkladem lze uvést údaje, které jsou vedeny o občanech, a to zejména následující: ·jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení ·datum narození ·pohlaví ·místo narození ·rodné číslo ·státní občanství ·adresa místa trvalého pobytu ·rodinný stav, datum a místo uzavření manželství ·datum a místo vzniku registrovaného partnerství § 23 Trvalý pobyt §Místem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání §objekt musí být určen k bydlení, ubytování nebo rekreaci, musí mít popisné nebo evidenční číslo §lze jen jedno místo trvalého pobytu §volba prováděna svobodně §nevznikají žádná práva k objektu ani vlastníku nemovitosti (např. právo nemovitost obývat) – tzn. má evidenční charakter §významný tím, že je od něj odvozována řada dalších veřejnoprávních souvislostí § Trvalý pobyt §s místem trvalého pobytu je spojena řada důsledků jak pro ohlašovatele, tak i případně pro vlastníka objektu, v němž je místo trvalého pobytu evidováno; tyto důsledky jsou stanoveny jinými právními předpisy §např.: §občanství obce §právo volit do zastupitelstva obce a hlasovat v místním referendu §určení obecné místní příslušnosti správního orgánu v řízeních týkajících se fyzické osoby §doručování písemností orgánů veřejné správy fyzickým osobám Trvalý pobyt § •Místem trvalého pobytu občana v době jeho narození je místo trvalého pobytu jeho matky, pokud se rodiče nedohodnou jinak. • V případě, že nelze zjistit místo trvalého pobytu občana, rozumí se místem trvalého pobytu tohoto občana sídlo ohlašovny, v jejímž územním obvodu se občan narodil, nebo sídlo zvláštní matriky v případě, že se narodil v cizině. §č. j. 2 As 64/2005-108 NSS rozšířený senát §Právo na zvolení místa trvalého pobytu podle § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, je veřejným subjektivním právem, proti jehož porušení rozhodnutím správního orgánu se může občan dovolat ochrany postupem podle § 65 a násl. s. ř. s. před správním soudem. Nedílnou součástí práva na zvolení místa trvalého pobytu je také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky. § Změna trvalého pobytu §Změnu místa trvalého pobytu je občan povinen ohlásit ohlašovně v místě nového trvalého pobytu, tj.: §na obecním úřadu §v hlavním městě Praze a v územně členěných statutárních městech na úřadech městských částí nebo městských obvodů, pokud tak stanoví statuty těchto měst § §Při ohlášení změny místa trvalého pobytu je občan povinen: •vyplnit a podepsat Přihlašovací lístek k trvalému pobytu (tiskopis) •doložit vlastnictví bytu nebo domu, nebo doložit oprávněnost užívání bytu, anebo předložit úředně ověřené písemné potvrzení oprávněné osoby o souhlasu s ohlášením změny místa trvalého pobytu. Takové potvrzení se nevyžaduje v případě, že oprávněná osoba potvrdí souhlas na přihlašovacím tiskopisu k trvalému pobytu před zaměstnancem ohlašovny •ohlašovna je povinna oznámit vlastníku objektu změnu v počtu přihlášených osob k trvalému pobytu u oprávněné osoby Rodné číslo – vymezení pojmu § §Údaj „rodné číslo“ je zákonem o evidenci obyvatel označen jako identifikátor fyzické osoby, která splňuje zákonem stanovené podmínky pro jeho přidělení – k tomu vizIII. ÚS 673/02 – evidenční a identifikační charakter §10 místné číslo dělitelné 11 beze zbytku §První dvojčíslí – poslední dvě čísla roku narození §Druhé dvojčíslí – měsíc narození (u žen zvýšeno o 50) §Třetí dvojčíslí – den narození §Koncovka – čtyřmístná – rozlišení obyvatel narozených ve stejný den § Doklad o přiděleném rodném čísle •rodný list, oddací list nebo úmrtní list, na němž je uvedeno rodné číslo nositele rodného čísla, •samostatný doklad o přiděleném rodném čísle vydaný a potvrzený příslušným výdejovým místem nebo Českou správou sociálního zabezpečení • § § § § § •občanský průkaz •cestovní doklad, pokud je v něm uvedeno rodné číslo •průkaz o povolení k pobytu cizince, potvrzení o přechodném pobytu na území České republiky občana Evropské unie, průkaz o pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie a průkaz o povolení k trvalému pobytu občana Evropské unie, nebo •průkaz povolení k pobytu azylanta nebo průkaz oprávnění k pobytu osoby požívající doplňkové ochrany. Změna rodného čísla •Změnou rodného čísla se rozumí přidělení nového rodného čísla. § •Změna rodného čísla se provede v případě, kdy: § § a) totožné rodné číslo bylo přiděleno dvěma nebo více nositelům rodného čísla, § b) bylo přiděleno chybné rodné číslo, § c) došlo k osvojení, nebo § d) došlo ke změně pohlaví § Občanské průkazy §Zák. 269/2021 Sb., o občanských průkazech §Vyhláška č. 281/2021 Sb., k provedení zákona o občanských průkazech a některých ustanovení zákona o cestovních dokladech §prokazuje mimo jiné také státní občanství jejich držitelů, jehož existenci předpokládá čl. 12 LZPS, který v odst. 2 zakazuje zbavení občana jeho státního občanství Vymezení základních pojmů § §Občanský průkaz – veřejná listina, kterou občan prokazuje svou totožnost a skutečnosti v občanském průkaze uvedené §Povinnost mít OP – každý občan starší 15 let X povinnost jej nosit stále u sebe, nicméně riziko nesplnění povinnosti prokázat totožnost na výzvu policisty/strážníka §Prokázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti. (§ 61 PolZ) § Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 33 Prokazování totožnosti - výzva §§ 63 odst. 2 PolZ: Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu §a) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo přestupku, §b) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky, §c) bezdůvodně se zdržující v bezprostřední blízkosti policií chráněného prostoru nebo v místě, z něhož lze tento prostor účinně ohrozit, §d) od níž je požadováno vysvětlení, §e) odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby, §f) vstupující do policií chráněného objektu nebo prostoru anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru anebo místa vycházející, §g) která má na místě veřejně přístupném zbraň a je důvodné podezření, že zbraně může být užito k násilí nebo pohrůžce násilím, §h) zdržující se v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu nebo přestupku, k požáru anebo jiné mimořádné události, §i) která má být předvedena na žádost příslušného orgánu podle jiného právního předpisu, §j) která je oznamovatelem podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, §k) na žádost jiné osoby, která má na zjištění totožnosti právní zájem, jakož i osobu, která o prokázání totožnosti policistu žádá, a zjištěné osobní údaje předat osobě, která o prokázání totožnosti požádala, nebo §l) při plnění jiného úkolu, je-li to nezbytné k ochraně bezpečnosti osob a majetku, veřejného pořádku nebo pro předcházení trestné činnosti. 34 Prokazování totožnosti - judikatura §NSS, sp. zn. 2 As 35/2014: §Policista není oprávněn vyzvat osobu k prokázání totožnosti podle § 63 odst. 2 písm. e) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, toliko s paušálním odkazem na probíhající akci pátrání po osobách, aniž má k tomu konkrétní důvod, spočívající v tom, že osoba, jíž výzvu směřuje, odpovídá popisu osoby, po níž policie pátrá. § §NSS, sp. zn. 10 As 236/2015: §Osoba vyzvaná k prokázání totožnosti v souladu s § 63 odst. 2 písm. b) zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, se nemůže zprostit povinnosti prokázat svou totožnost pouze s odkazem na subjektivní hodnocení svého vzhledu, jazykové vybavenosti či individuálních projevů chování. Typy občanského průkazu §Zákon rozlišuje dva druhy občanských průkazů: ·občanský průkaz (běžný), jehož obsahem jsou nosiče dat – je opatřen strojově čitelnou zónou, 2D kódem, kontaktním elektronickým čipem a nosičem dat obsahujícím biometrické údaje ·dočasný občanský průkaz, který nosiče dat neobsahuje ·vydává se pouze z důvodů stanovených zákonem, tzn. zejména v situacích, kdy je problematické vydat občanský průkaz (běžný). ·mj. reakce na mimořádné situace, v nichž nebude možné vydání běžného občanského průkazu (přírodní katastrofy nebo jiné mimořádné události, nebo v případě technické závady na infrastruktuře potřebné k vydání občanského průkazu,která trvá déle než 7 dnů) § 36 Občanské průkazy Občanský průkaz §Rozsah údajů uváděných v občanském průkazu určuje zákon o občanských průkazech. Rozlišují přitom údaje, které se v občanském průkazu uvádějí povinně, např: ·jméno, popřípadě jména, a příjmení ·pohlaví ·státní občanství ·datum a místo narození ·adresa místa trvalého pobytu ·rodné číslo ·podoba ·biometrické údaje (zobrazení obličeje a otisky prstů rukou) §A dále údaje, které se v občanském průkazu uvádějí na základě principu dobrovolnosti (na žádost držitele), např.: ·rodinný stav nebo údaj o registrovaném partnerství ·některá data pro elektronické využití občanského průkazu §žádné akademické tituly se již do občanského průkazu nezapisují § 37 Platnost občanského průkazu §Občanský průkaz je platný ode dne, kdy byl vydán. Doba platnosti občanského průkazu je stanovena v závislosti na věku osoby, jíž je občanský průkaz vydán: ·1 rok u osoby, která dosáhla věku 12 let, u níž je dočasně fyzicky nemožné pořídit otisky prstů rukou, ·5 let u osoby mladší 15 let ·10 let u osoby ve věku od 15 do 70 let §35 let u osoby ve věku od 70 let §skončení platnosti občanského průkazu •Ipso facto (např. uplynutím doby v něm vyznačené, nebo ohlášením jeho ztráty) •rozhodnutím (např. je nečitelný z důvodu poškození, nebo obsahuje neoprávněně provedené změny) 38 Vydání občanského průkazu §žádost u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností § §vydání prvního OP (předkládá se rodný list) X nového OP (předkládá se dosavadní OP) § §Lhůty pro vyřízení •občanský průkaz se vyhotoví do 30 dnů ode dne podání žádosti, anebo za správní poplatek ve zkrácené lhůtě, a to v pracovních dnech do 24 hodin, nebo do 5 pracovních dnů, •dočasný občanský průkaz vydá obecní úřad obce s rozšířenou působností do 5 pracovních dnů ode dne podání žádosti. § 39 Cestovní doklady §Zák. č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech § §Vyhláška č. 281/2021 Sb., k provedení zákona o občanských průkazech a některých ustanovení zákona o cestovních dokladech §svoboda pohybu a pobytu zaručená v čl. 14 LZPS, který garantuje (mimo jiné) právo každého svobodně opustit území České republiky (až na stanovené výjimky), právo občanů České republiky na svobodný vstup na její území a zákaz nuceného opuštění občanů jejich vlasti. § Vymezení základních pojmů §Cestovní doklady funkce: – veřejná listina § §opravňují jejich držitele vycestovat z republiky § §je jimi podmíněno vydání víza cizím státem § §slouží k prokázání základních identifikačních údajů jejich držitelů, které jsou v nich uvedené, a to jméno, případně jména, příjmení, rodné číslo, podoba, státní občanství a další údaje zapsané v cestovním dokladu Druhy cestovních dokladů §cestovní pas §základním univerzálním druhem cestovního dokladu §není omezen účelem cestování ani specifiky v okruhu jeho držitelů §diplomatický pas §vydává taxativně vymezenému okruhu občanů (ústavní činitelé, představitelé soudní moci a diplomatičtí pracovníci a někteří jejich rodinní příslušníci, případně další osoby, u nichž to odpovídá mezinárodním zvyklostem a souhlasí s tím ministr zahraničních věcí §služební pas §je určen pro taxativně vymezený okruh občanů na základě jejich postavení a funkce, a to případně i některým z jejich rodinných příslušníků §slouží pouze k dané služební cestě do zahraničí a po jejím skončení je držitel povinen služební pas vrátit §cestovní průkaz §náhradním cestovním dokladem používaným zvláště v případě ztráty či odcizení jiného cestovního dokladu v zahraniční Cestovní pas §Žádost o vydání cestovního pasu se podává u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností, §v zahraničí u zastupitelského úřadu České republiky s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem §O vydání cestovního pasu může požádat: §občan starší 15 let, ale do doby zletilosti, tj. do 18 let, musí k žádosti přiložit písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem. §zákonný zástupce za občana mladšího 15 let §Obecná lhůta pro vydání cestovních dokladů je 30 dnů s tím, že v případě cestovního pasu může občan požádat o jeho vydání ve zkrácené lhůtě, a to v pracovních dnech do 24 hodin, nebo do 5 pracovních dnů, zaplatí-li žadatel příslušný správní poplatek. § 43 §Rozsah údajů uváděných v cestovních dokladech taxativně vymezuje zákon o cestovních dokladech a patří mezi ně např: ·jméno, popřípadě jména, příjmení ·rodné číslo ·pohlaví ·státní občanství ·datum a místo narození ·a jde-li o diplomatický nebo služební pas, i diplomatická nebo služební hodnost (funkce), ·strojově čitelné údaje zapisované do strojově čitelné zóny cestovního pasu, diplomatického pasu nebo služebního pasu §Doba platnosti cestovního pasu: ·5 let u občanů mladších 15 let ·10 let u občanů starších 15 let §Cestovní průkaz lze vydat na dobu platnosti nejvýše 6 měsíců. § 44 Cestovní pas Dispozice s občanským průkazem a cestovními doklady §Právní úprava stanoví řadu povinností nejen držitelům občanských průkazů a cestovních dokladů, jako zejména: ·chránit občanský průkaz nebo cestovní doklad před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo nebezpečím zneužití, ·ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení nebo zničení občanského průkazu nebo cestovního dokladu příslušnému orgánu ·odevzdat neplatný občanský průkaz nebo cestovní doklad §Dále zákon stanoví v souvislosti s nakládáním s občanskými průkazy a cestovními doklady povinnosti i jiným osobám, a to např: ·každý, kdo nalezne, resp. získá občanský průkaz nebo cestovní doklad vydaný jiné osobě, má povinnost jej neprodleně odevzdat příslušnému orgánu ·každému je zakázáno odebírat občanský průkaz nebo cestovní doklad při vstupu do objektů nebo na pozemky ·každému je zakázáno přijímat občanský průkaz nebo cestovní doklad jako zástavu ·každému je zakázáno pořizovat kopii občanského průkazu nebo cestovního pasu bez souhlasu jejich držitele (pokud zákon nestanoví jinak) § 45 Dispozice s občanským průkazem a cestovními doklady §Porušení povinností souvisejících s nakládáním s občanskými průkazy nebo cestovními doklady má za následek uplatnění správněprávní odpovědnosti v podobě odpovědnosti za přestupek. §Tomu odpovídají i skutkové podstaty přestupků stanovené v zákoně o občanských průkazech a cestovních dokladech, které mohou být sankcionované §pokutou s horní hranicí v rozmezí od 10 000 Kč do 10 000 000 Kč. 46 Právo shromažďovací 47 •pojem shromáždění není nikde v naší právní úpravě pozitivně definován •zákon o právu shromažďovacím vymezuje, k čemu má výkon shromažďovacího práva sloužit, a to k: ·pokojnému využití svobody projevu (a dalších ústavních práv a svobod) ·výměně informací a názorů ·účasti na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek •jde zvláštní formou svobody projevu (stejně jako právo sdružovací či petiční) Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod §Čl.11 §Svoboda shromažďování a sdružování §1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich. §2. Na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení kromě těch, která stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Tento článek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy. 48 Charta základních práv EU §Článek 12 Svoboda shromažďování a sdružování § §1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými na všech úrovních, zejména pokud jde o záležitosti politické, odborové či občanské, což zahrnuje právo každého zakládat na ochranu svých zájmů odbory a vstupovat do nich. § §2. Politické strany na úrovni Unie přispívají k vyjadřování politické vůle občanů Unie. 49 Listina základních práv a svobod §Čl. 19 § §(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. § §(2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. 50 Zákonná právní úprava §Zákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím § §Předmět právní úpravy: §podmínky pro shromažďování osob §pravomoc orgánů veřejné správy směrem k shromažďování osob § Podzákonná právní úprava Nařízení obcí/měst, vydané na základě § 4 odst. 2 zákona o právu shromažďovacím. nobec/město jím může určit místa, kde lze konat shromáždění bez oznámení. n Co je shromážděním §Judikatura správních soudů vymezuje znaky shromáždění následovně: ·shromažďovací právo musí vykonávat současně více osob, pojmově je vyloučeno shromáždění za účasti jedné osoby ·nutná fyzická přítomnosti účastníků na konkrétním místě ·shromáždění musí probíhat v konkrétním čase – jen tak je možné určit počátek a konec posuzovaného shromáždění ·je třeba, aby se osoby shromáždily za určitým účelem – nikoli každý shluk osob požívá ochrany ·existence navenek projevené „subjektivní stránky“ vlastního přesvědčení o výkonu shromažďovacího práva § §Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 11. 2015, sp. zn. 8 As 39/2014. § 52 Co není shromážděním §Pozitivně (a demonstrativně) zákon o právu shromažďovacím naopak vymezuje případy, které z hlediska jeho působnosti shromáždění nejsou, a to: ·shromáždění osob související s činností orgánů veřejné moci upravená jinými právními předpisy (např. účast veřejnosti na zasedání zastupitelstva obce) ·shromáždění související s poskytováním služeb (např. trhový prodej) ·jiná shromáždění nesloužící účelu uvedenému v zákoně (např. sportovní a kulturní akce) § Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 53 §Pojem svolavatel shromáždění je zákonem určen pro okruh subjektů, které formálně mohou svolat shromáždění. Těmi jsou: ·občan starší 18 let ·právnická osoba se sídlem na území České republiky ·skupina osob (některých z výše uvedených) § § 54 Svolatel shromáždění Povinnosti svolatele §mezi povinnosti svolavatele patří např.: ·poskytnout obecnímu úřadu na jeho žádost součinnost nezbytnou k zajištění řádného průběhu shromáždění, zejména plnit pokyny úřadu a Policie České republiky a splnit povinnosti stanovené zvláštními právními předpisy ·zajistit potřebný počet způsobilých pořadatelů starších 18 let ·být přítomen na jím oznámeném shromáždění a řídit průběh shromáždění tak, aby se podstatně neodchylovalo od účelu shromáždění uvedeného v oznámení ·dávat závazné pokyny pořadatelům ·dbát o pokojný průběh shromáždění a činit opatření, aby nebyl narušován ·shromáždění ukončit § 55 Povinnosti účastníků shromáždění ·dbát pokynů svolavatele a pořadatelů a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění ·pokojně se rozejít po ukončení shromáždění ·neprodleně opustit místo shromáždění je-li shromáždění rozpuštěno ·nemít u sebe střelné zbraně, výbušniny nebo pyrotechnické výrobky ani jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím ·nemít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci, pokud úřad nebo Policie České republiky vydá takový pokyn (je-li narušen či ohrožen pokojný průběh shromáždění). § 56 Oznámení shromáždění §Realizace shromažďovacího práva není vázána na předchozí povolení orgánu veřejné správy, ale je založena na tzv. oznamovacím principu. §shromáždění se oznamuje alespoň 5 dnů předem (kratší lhůta jen v odůvodněných případech): §obecnímu úřadu v jehož územním obvodu se má shromáždění konat §pověřenému obecnímu úřadu, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu §krajskému úřadu, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu, §Ministerstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje §působnost ve věcech práva shromažďovacího je výkonem státní správy 57 Oznámení shromáždění §Svolavatel musí v oznámení uvést např.: ·účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení; jde-li o shromáždění na veřejném prostranství, též předpokládanou dobu jeho ukončení ·předpokládaný počet účastníků shromáždění ·opatření, která provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem, zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let, které k organizaci shromáždění určí, a způsob jejich označení ·má-li jít o průvod, výchozí místo, cestu a místo ukončení § 58 Smysl oznamovací povinnosti §aby měl úřad možnost seznámit se v předstihu s úmyslem svolavatele konat shromáždění a zhodnotil zda není namístě: § stanovení podmínek konání shromáždění nebo jeho zákaz, §aby se úřad i další orgány veřejné moci mohly na shromáždění připravit, např. s ohledem na nutnost regulace dopravy, zajištění veřejného pořádku, prevenci střetů s dalšími právy nebo zájmy atd 59 Výjimky z oznamovací povinnosti ·shromáždění pořádaná právnickými osobami přístupná jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům ·shromáždění pořádaná církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužící k projevům náboženského vyznání ·shromáždění konaná v obydlích ·shromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách §shromáždění na místech určených příslušným nařízením obce 60 Podmínky konání shromáždění §příslušný úřad je oprávněn v nezbytných případech pro účely ochrany veřejného pořádku nebo práv a svobod jiných rozhodnutím stanovit podmínky konání shromáždění §Podmínky pro konání shromáždění mohou být různého charakteru, v závislosti na důvodech, které úřad ke stanovení těchto podmínek vedou. §Např.: §omezení času konání shromáždění, §omezení místa konání shromáždění, např. na konkrétní místo na náměstí, omezení trasy nebo změny v případě plánovaného pochodu apod. 61 Zákaz shromáždění §Příslušný úřad rozhodnutím shromáždění zakáže, pokud: ·jeho účel směřuje k výzvě popírat nebo omezovat osobní, politická nebo jiná práva osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů; dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti; jinak porušovat ústavu a zákony ·se má konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví ·na stejném místě a ve stejnou dobu se má podle dříve doručeného oznámení konat jiné shromáždění (mezi svolavateli nedošlo k dohodě) ·má-li být konáno v místě, kde by nutné omezení dopravy a zásobování bylo v závažném rozporu se zájmem obyvatelstva, lze-li bez nepřiměřených obtíží konat shromáždění jinde, aniž by se tím zmařil oznámený účel shromáždění §Již probíhající shromáždění může být rozpuštěno, jestliže v průběhu shromáždění nastaly výše uvedené okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz. § § 62 Státní symboly §Ústava ČR §Čl.14 §(1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. § (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon. § §zákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky §zákon č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů České republiky § 63 Zákon o státních symbolech České republiky §obsahuje popis a vyobrazení státních symbolů 64 http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-1.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-2.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-3.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-4.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-5.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/154-98.jpg Zákon o užívání státních symbolů ČR §stanoví povinnost pro všechny oprávněné osoby užívat státní symboly jen vhodným a důstojným způsobem §upravuje kdo smí jaký státní symbol užívat, jakým způsobem a kde §užívání státních symbolů je upraveno též v dalších právních předpisech – např. v zákoně o obcích, o vysokých školách, ve volebních zákonech atd. §Přestupkem je: §zneužití, hrubé znevážení, zničení, poškození nebo odcizení státního symbolu České republiky, jeho užití v rozporu se zákonem, nebo (ne)vyvěšení státní vlajky v rozporu se zákonem § 65 Příklad §Vyvěšují-li se se státní vlajkou současně státní vlajky jiných států, umístí se státní vlajka vždy na nejčestnější místo; to je z čelního pohledu na objekt § vlevo při vyvěšení 2 státních vlajek, §uprostřed při vyvěšení lichého počtu státních vlajek, § v prostřední dvojici vlevo při vyvěšení sudého počtu státních vlajek, § první zleva, případně i poslední v řadě, při vyvěšení většího počtu vlajek než 5. § 66 Definujte zápatí - název prezentace / pracoviště 67 Literatura §Sládeček, V. a kol. Správní právo. Zvláštní část. 3. vydání. Praha: Leges, 2022, s. 25 – 113, s. 150 - 174